01.12.2012
Asfaltové směsi
Rozdělení, výroba, pokládka, hutnění
Petr Mondschein
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Projekt FRVŠ F1/795/2012; Modernizace a rozšíření výuky předmětu Stavba Pozemních Komunikací
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Základní definice
Asfaltová směs je ve smyslu EN směs kameniva s plynulou nebo přerušenou
čárou zrnitosti (která vytváří vzájemně zaklíněnou kostru) a asfaltového
pojiva.
Asfaltové vrstvy v asfaltových (netuhých) vozovkách se používají do krytových
a podkladních vrstev.
V případě litého asfaltu slouží i jako ochranná vrstva izolace na mostě.
1
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Rozdělení asfaltových směsí
A.1 Dle složení (systému)
A.2 Dle použití v konstrukci vozovky
A.3 Dle typu směsi
A.3 Dle čáry zrnitosti kameniva
A.4 Dle použitého pojiva
A.5 Dle mezerovitosti
A.6 Dle maximální velikosti použitého zrna
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Rozdělení asfaltových směsí
Dle složení:
Asfaltové směsi hutněné – třífázový systém – kamenivo, asfaltové pojivo a
vzduch (mezery)
Asfaltové směsi lité – dvoufázový systém – kamenivo a asfaltové pojivo
Dle použití v konstrukci vozovky:
• obrusná vrstva,
• ložná vrstva,
• podkladní vrstva
2
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Rozdělení asfaltových směsí – dle typu směsi
• obrusná vrstva:
Asfaltový beton ACO
Litý asfalt MA
Asfaltový koberec pro velmi tenké vrstvy BBTM
Asfaltový koberec mastixový SMA
Asfaltový koberec drenážní PA
Asfaltový koberec otevřený AKO
• ložná vrstva:
Asfaltový beton ACL
Asfaltová směs s vysokým modulem tuhosti VMT
• podkladní vrstva:
Asfaltový beton ACP
Asfaltová směs s vysokým modulem tuhosti VMT
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
TECHNOLOGICKÝ PROCES VÝROBY A POKLÁDKY
ASFALTOVÝCH SMĚSÍ
3
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Výroba asfaltových směsí
• šaržové obalovny (obr. níže)
• kontinuální obalovny
Skladové hospodářství
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Příklad šaržové obalovny
4
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Příklad šaržové obalovny
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Příklad mobilní šaržové obalovny
5
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Doprava asfaltových směsí
Hlediska ovlivňující podmínky přepravy:
• množství dopravované směsi,
• dopravní vzdálenost,
• hustota provozu,
• ztrátová doba.
Při dopravě asfaltových směsí od obalovny na místo zpracování musí být směs
chráněna proti ochlazování a znečišťování.
Vozidlo pro přepravu musí mít těsnou, hladkou a čistou kovovou korbu. Proti
nalepování směsi se stěny korby postříkají vhodným prostředkem. Přitom není
dovoleno použití petroleje, nafty, benzínu a jiných rozpouštědel.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Výběr dopravních prostředků
Výběr druhu, počtu a velikosti závisí na mnoha faktorech:
•
•
•
•
množství přepravované směsi,
dopravní vzdálenost,
hustota provozu,
možnosti sklápění směsi do násypky finišerů.
Kapacita dopravních prostředků má být co největší a pokud možno stejná.
V případě, že u obalovací soupravy jsou směsi vypouštěny z míchačky
přímo do vozidel, je nutné jejich počet zvýšit o jedno vozidlo.
Také pro případ poruchy a výrobních nepravidelností musí být v rezervě
alespoň jedno vozidlo.
6
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Minimální teoretický počet dopravních prostředků stejné
kapacity
n = T.Q/60.G
Kde:
Q je množství přepravované směsi [t.h-1]
T
čas potřebný pro 1 otočku dopravního prostředku
(plnění a vyprazdňování, jízda finišeru a zpět, ztrátové časy) [min]
G
kapacita (užitný obsah) dopravního prostředku [t]
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Ochrana proti ochlazování
Směsi během dopravy musí být chráněny proti povětrnostním vlivům → plachty,
specielní zákryty → minimalizování teplotních ztrát.
Ovlivňující faktory:
•
•
•
•
•
•
teplota ovzduší
vítr
srážky
dopravní vzdálenost
rychlost jízdy
vlastní ochrana proti ochlazování
7
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Rychlost ochlazování a dopravní vzdálenost
Pro běžná nákladní vozidla (kapacita > 10t) uvažovat s rychlostí ochlazování
10°C/hod.
→ max. vzdálenost 80 km
Pro speciální izolované přepravníky uvažovat s rychlostí ochlazování 5°C/hod.
→ vzdálenost odpovídající 4 hodinám jízdy
Příliš dlouhá dopravní vzdálenost → hutnění za jízdy a segregace.
Průběh ochlazování asfaltové směsi:
Nestejnoměrné, nejvíce ochlazována povrchová vrstva do hloubky cca 30- 50 cm
→ tvorba ochlazené kůry → problémy s rozprosRráním a hutněním
v současnosti používaná vozidla s kapacitou do 50 t, doporučena přeprava
množství vždy ≥ 10 t
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Průběh ochlazování směsí v závislosti na době jízdy
8
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Zaplachtovaná nákladní vozidla
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Rampa pro ošetření korby vozu a zaplachtování
9
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Dopravní prostředky - hutněné směsi
Nákladní automobily:
• zaplachtování
• bez ochrany
• jiný způsob
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Dopravní prostředky - hutněné směsi
10
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Dopravní prostředky – litý asfalt
Varná souprava
• horizontální míchací hřídel
• vertikální míchací hřídel
• plynové vytápění
• namontované na tahači
• namontované na přívěsu
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Dopravní prostředky – litý asfalt
11
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Dopravní prostředky – litý asfalt
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Rozprostírání asfaltových směsí
• Směsi pro hutněné asfaltové vrstvy se rozprostírají na připravený podklad
strojně nebo ručně.
• Ruční pokládka se provádí pouze výjimečně pouze u staveb malého
rozsahu,kde nejde strojní pokládku použít.
• Podklad musí být čistý a suchý případně zavlhlý.Vlhkost způsobuje
chladnutí vrstvy a nedokonalé spojení.
• Asfaltové směsi se v současné době nejčastěji rozprostírají finišery s
automatickým nivelačním zařízením.
• Lze použít i dozery, grejdry a rozhrnovače.
12
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Technologický proces pokládky
1.
zametací stroj
2.
rozstřikovač asfaltové emulze – spojovací postřik
3.
finišer s nákladním automobilem s asfaltovou směsí
4.
hutnící prostředky
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Ruční pokládka
Ruční pokládka se provádí tam, kde není možná strojní pokládka.
Nedostatky a nevýhody:
• nelze zajistit stejnoměrné předhutnění směsi, předepsaný teplotní režim
pokládky, stejnou texturu povrchu a požadovanou rovnost, možná segregace
směsi,
• snaha o maximální omezení ruční pokládky.
Nářadí pro rozprostírání směsi: lopaty, dřevěná nebo kovová hrabla, (NE hrábě).
13
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Finišer
•
•
•
•
•
•
•
podvozek (kolový nebo pásový)
válečkové nárazníky
násypky (stěny sklopné)
rozhrnovací zařízení, možnost měnit šířku pokládky
nosná ramena
hladící vibrační deska
hutnící zařízení (hutnící trám)
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Finišer
Ramena finišeru s nivelačním zařízením
14
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Finišer
Rozložení sil na hladící (vibrační) desce
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Finišer
Finišerem se pokládaná směs rozhrne a urovná na stanovenou tloušťku a
částečně zhutní na 85 až 97 % požadované objemové hmotnosti .
Rychlost pásového finišeru je cca 5 km/h. Tlak pásů je maximálně 0,15 MPa.
Výhodou je vysoká stabilita, nevýhodou je menší pohyblivost.
Finišery s kolovými podvozky jsou pohyblivější 20 km/h.
Dobrý finišer musí mít silný motor, aby i na velkém stoupání mohl tlačit
velkokapacitní prostředky dopravující asfaltovou směs.
Pracovní šířky finišerů se pohybují od 60 cm až do cca 12 m, možné tloušťky
prováděných vrstev od cca 15 mm až do 300 mm.
15
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Nejmenší pracovní teploty směsí AC při rozprostírání
Druh použitého asfaltu
100/150
70/100
50/70
35/70
Nejnižší přípustné teploty směsi °C při tloušťce
pokládané vrstvy
40 až 70 mm
nad 70 mm
110 (120)
130 (140)
145 (160)
160 (175)
100 (110)
110 (120)
125 (135)
140 (150)
1. Teplota směsi se měří za rozdělovacím šnekem finišeru.
2. Asfaltové směsi se rozprostírají při teplotě ovzduší ve stínu nejméně +5°C při
kladení ložních vrstev a nejméně +10°C při pokládce obrusných vrstev, přičemž
teplota vzduchu za posledních 24 hodin před pokládkou nesmí být nižší než ±0°C.
Výjimečně, když dodavatel prokáže účinnost mimořádných opatření, se může
ložná vrstva pokládat i při teplotách nižších (nejméně ±0°C).
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Tloušťky pokládaných vrstev
• Tloušťka pokládané vrstvy po zhutnění má být 2 až 3x větší než velikost
největšího zrna kamenné směsi.
• U statických válců s hladkými ocelovými běhouny a běžných typů
pneumatikových válců lze uvažovat s max. tloušťkami po zhutnění 80 až
100 mm, u těžkých pneumatikových válců do tloušťky 150 až 200 mm.
• Vibračními válci lze obecně zhutnit vrstvy 300 mm tlusté.
• Čím tlustší vrstva tím je obvykle lépe zhutněna, protože se pomaleji
ochlazuje a tím je více času na zhutnění.
16
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Pracovní spoje
Při provádění příčných pracovních spojů by měly být dodržovány tyto
zásady:
• finišer musí včas vyjet z konce pokládaného pruhu, aby pruh mohl být
celý zhutněn při předepsaných teplotách,
• konec pokládaného pruhu má být svisle zarovnán do přímého směru
ukončení pokládky s použitím dřevěné desky a separační vrstvy, zásek,
atd. Z hlediska dosažení požadované rovnosti je vhodné spoj provádět
šikmo k ose vozovky,
• při pokládce další části pruhu použít podobné zásady jako při provádění
podélných spojů (nátěr asfaltovým pojivem atd.).
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Schéma provedení
podélného a příčného
spoje
17
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Další provedení pracovních spojů
• další možností provedení podélného spoje je zhutnění i podél spoje, vhodné je
použití přítlačného zařízení na boční straně válce (viz obrázek),
• další možností pro dosažení zhutnění v okolí spoje je odstranění okraje šířky 510 cm (aplikace pojiva na styčnou plochu),
• postupné rozprostírání s vracením finišeru (časté přerušování prací – vhodné
pro parkoviště).
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Kvalita směsi – teploty
• V průběhu rozprostírání je nutné věnovat velkou pozornost kvalitě
dodávané směsi, zejména pak její teplotě.
• Kromě teploty je nutné při rozprostírání alespoň vizuálně sledovat kvalitu
dovážené asfaltové směsi; přitom lze vycházet z praktických zkušeností.
• Směs má příliš nízký obsah pojiva nebo je špatně obalená, když:
je zabarvená do hnědá a má matný vzhled,
je příliš drobivá,
velká zrna nejsou zcela obalena,
v přejímací násypce finišeru je nepohyblivá – drží tvar,
bývá segregována.
18
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Technologické zásady při pokládce
• sladit množství dodávané směsi s výkonem rozprostírací čety (finišerem),
výroba, doprava a pokládka musí tvořit vyvážený celek,aby pokládka byla
plynulá,
• zejména vrstvy krytu by měly být kladeny za zcela uzavřeného dopravního
provozu,
• vozidla dopravující směsi mají být finišerem tlačena; nikdy nesmí na finišer
najíždět, avšak cca 50 cm před ním zastavit a vyčkat jeho dojezdu,
• hladící deska finišeru musí být řádně předehřátá,
• pokud je tažná síla finišeru dostatečná, je podstatně výhodnější pokládat
směsi ve směru stoupání (lepší vyklápění směsi),
• pokládka další vrstvy může následovat až po dostatečném ochlazení vrstvy
předchozí; za běžných okolností by její střední teplota neměla přesáhnout
60°C,
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Technologické zásady při pokládce
• svislé styčné plochy povrchových znaků inženýrských sítí, obrubníků a
podobných zařízení se doporučuje a často i požaduje před pokládkou očistit a
natřít asfaltovým pojivem,případně použít asfaltových zálivek nebo
natavovacích pásků,
• znatelné příčné a podélné pracovní spoje obrusné vrstvy se po položení
doporučuje v úzkém pruhu zatřít asfaltovým pojivem a podle potřeby i zdrsnit
drceným pískem apod.,
• při pokládce v pruzích se šířky pruhů volí tak, aby podélné pracovní spoje ve
vrstvách nad sebou byly vystřídány nejméně o 20 cm
• tloušťka pokládané vrstvy musí po zhutnění odpovídat předepsané tloušťce.
Potřebné nadvýšení činí obvykle 10-20 %.
19
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Pokládka hutněné asfaltové směsi
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Pokládka hutněné asfaltové směsi
20
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Pokládka hutněné asfaltové směsi
Finišer s kolovým podvozkem
Finišer s pásovým podvozkem
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Pokládka hutněné asfaltové směsi
21
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev
Před zahájením hutnění je nutno:
• zkontrolovat /zajistit/ potřebný počet a požadovaný druh válců včetně
válců náhradních; na každém staveništi by měly být alespoň dva válce,
• navrhnout technologický postup hutnění a seznámit s ním pracovníky
pokládky; optimální řešení je zpracování souhrnného válcovacího
schématu a jeho předání pracovníkům pokládací čety,
• zkontrolovat technický stav válců, zejména pak zásobu paliva, stav olejů,
promazání jednotlivých součástí stroje, účinnost brzd, světla, skrápěcí
zařízení a stav vody v nádržích, čistotu běhounů a pneumatik, technický
stav stěrek, hmotnost válců, tlak vzduchu v pneumatikách, technický stav
vibračního zařízení atd.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Při návrhu zhutňovací sestavy a technologie hutnění a při provádění prací je
nutné dodržovat zejména tato základní pravidla:
a. Začátek hutnění
Proces hutnění válci začínat vždy na níže ležící části hutněné plochy; tím se
vytvoří pevný základ pro další jízdy válce.
b. Orientace válce
Kromě zvláštních případů (viz dále hutnění ve velkých sklonech atd.) musí
být válce nasazeny poháněným běhounem směrem k finišeru, aby
nedocházelo k tvoření vln a byly splněny požadavky na rovnost povrchu
pokládané plochy.
22
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
c. Kropení
Skrápění ocelových běhounů válců a pneumatik proti nalepování se provádí
pouze v nejnutnější míře, aby se zabránilo rychlému ochlazování pokládané
směsi. Velká spotřeba vody při skrápění má také za následek časté plnění
nádrží, nežádoucí pracovní přestávky a nižší výkony válců.
Pneumatiky válců pneumatikových není třeba skrápět tehdy, pokud jejich
povrch má teplotu vyšší než cca 60°C; obvykle je k tomu nutné, aby teplota
položené směsi byla vyšší než 120°C. Teploty vyšší než 160°C mohou být pro
některé pneumatiky škodlivé. Zejména za chladného a větrného počasí se
doporučuje chránit pneumatiky proti ochlazování zavěšenými plachtami
nebo jiným vhodným způsobem.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
d. Změna směru jízdy a stání válce na hutněné ploše
Na hutněné ploše nesmí válec stát ani na krátkou dobu zastavovat. Při
změně směru jízdy je nutné nechat válec volně dojet a ihned se zase plynule
rozjet. Prudkou změnou směru a delším zastavením nebo stáním dochází
k zabořování válce, což má špatný vliv na rovnost povrchu.
e. Počet válců
Na každém staveništi má být k dispozici alespoň jeden náhradní válec,
v každém případě však nejméně 2 válce, aby bylo možné operativně řešit
případné provozní problémy, poruchy válců atd.
23
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
f. Válcování příčných spojů
Válcováním příčných spojů je obvykle zahajován proces hutnění; válce při
něm pojíždějí – pokud možno – ve směru spoje. Na začátku válec najíždí na
čerstvě položenou směs jen asi v šířce 10-20 cm (obr.), větší část jede po
hotové a již vychladlé vrstvě. Při dalších pojezdech válec najíždí stále větší
šířkou běhounu (až asi do jeho poloviny) na čerstvě položenou část vrstvy.
Válcování příčných spojů kolmo na jejich směr se provádí v tom případě, že
pro válcování ve směru spoje není dostatečný prostor.
Pro válcování příčných spojů jsou vhodné zejména malé tandemové vibrační
válce.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
g. Válcování okrajů a podélných spojů
Při
postupném
rozprostírání
směsi
v pruzích – jedním finišerem na vozovkách
s oboustranným příčným sklonem se začíná
na podélném spoji tak, že válce pojíždí větší
částí běhounu na již hotovém pruhu a jen
asi 10 až 20 cm na čerstvě položeném
pruhu alt. A. Zbývající část pokládaného
pruhu se válcuje od vnějšího okraje jízdní
dráhy směrem ke středu vozovky. V případě
použití tandemových (vibračních) válců lze
postupovat též opačně tak, že válec v prvé
jízdě pojíždí na již hotovém pruhu jen asi
v šířce 10 – 20 cm alt. B. Tato technologická
možnost bývá velmi vhodná při pokládce za
provozu.
24
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Při rozprostírání asfaltové směsi dvěma finišery na vozovkách s oboustranným
příčným sklonem na celou šířku se začíná u vnějších okrajů jízdní dráhy směrem
ke středu vozovky, až na poslední úzký pruh kolem podélného spoje; ten se
válcuje nakonec.
Při rozprostírání živičné směsi více finišery a při stavbě vozovky s jednostranným
příčným sklonem se válcuje od níže položených míst k výše položeným místům.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
•
•
Pokud nemá okraj hutněného pruhu boční opěru tzn. obrubník apod.,
doporučuje se, aby byl též z boku řádně zhutněn; k tomu je vhodné použít
speciální přítlačné zařízení umístěné na boční straně válce. Pokud nelze
přítlačné zařízení použít, je nutné spodní okraj pruhu válcovat s přesahem 510 cm.
V případě hutnění nestabilních směsí a směsí pokládaných ve velkých
tloušťkách bez boční opěry je účelné zahájit hutnění pokládaného pruhu cca
30-40 cm od vnější hrany; tím se značně omezí boční vytlačování směsi.
Ponechaný úzký pruh se zhutní až pozdějšími jízdami válce.
25
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
h. Válcovací postup pro jednotlivé fáze hutnění
Zhutňování se provádí v jednotlivých fázích podle příslušného provozního
předpisu (schématu pokládky); při jeho návrhu i při vlastním hutnění je nutné
dodržovat tyto technické zásady:
• uspořádání jízd válce v příčném směru udává tzv. válcovací schéma, které je
třeba vždy předem pečlivě stanovit tak, aby s minimálním počtem jízd válce
bylo zajištěno stejnoměrné zhutnění předepsaným počtem pojezdů v celém
průřezu hutněného pásu,
• válcovací schéma je nutné navrhnout s potřebným překrytím. Lze doporučit,
aby u válců pneumatikových bylo překrytí rovno alespoň šířce pneumatiky (2530 cm), u válců tandemových alespoň 15 cm a u válců tříběhounových
dvouosých alespoň 10cm, s hutněním se začne, když finišer rozprostře cca 1525 m délky pásu.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Při vlastním hutnění válce pojíždí podél dolního okraje pokládaného pruhu až na
konec hutněného pole, v případě první fáze hutnění často až k finišeru. V téže
stopě (!) se válec vrací zpět na již zhutněnou část úpravy a přejede směrem
k dosud tímto válce nehutněné části pásu tak, aby bylo dosaženo minimálního
potřebného překrytí; pak pokračuje hutnění stejným způsobem přes celou šířku
hutněného pruhu. Také při poslední jízdě s válec vrací zpět až na zhutněnou část
a odtud do první stopy. Změna směru jízdy válce n nezhutněné vrstvě snadno
způsobuje vznik nerovností a trhlin.
26
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Změna směru při dalších (opakovaných) jízdách válce nemá být prováděna na
stejném místě, ani ve stejné vzdálenosti za finišerem (nerovnosti), nýbrž
s posunem. Pokud vznikají problémy s tvořením vln apod. na ještě horké směsi,
může být dosaženo určitého zlepšení mírným zabočováním válce před změnou
směru jízdy vpředu. Optimálním řešením, zejména při hutnění nestabilních
směsí, je vyjíždění válce mimo hutněný pruh.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Hutnění asfaltových úprav se doporučuje postupně provádět v dílčích pruzích
stejné délky tak, aby byl stále dodržován požadovaný teplotní režim. Optimálním
řešením je odstupňované ukončování jednotlivých jízd válce ve stále stejných
vzdálenostech za finišerem (tzv. lichoběžníkové pole). Další možností, avšak již
méně vhodnou, je hutnění v úplných obdélníkových polích. Délka dílčího
zhutňovacího pruhu – tj. délka záběru válce musí být stanovena s ohledem na
rychlost pokládky, ochlazování a požadované teploty hutněné směsi; obvykle
se pohybuje v rozsahu 30-60m. Čím je ochlazování směsi rychlejší /nízké teploty
podkladu a ovzduší, silný vítr, malá tloušťka vrstvy/ a čím je rychlost pokládky
menší, tím musí být délka záběru kratší.
Počet pojezdů válců v téže stopě je dán jejich účinností, pracovní rychlostí,
druhem a teplotou hutněné směsi, tloušťkou vrstvy atd.; musí být pečlivě
stanoven provozním předpisem. Dodržování předepsaného počtu pojezdů by
mělo být zajištěno především správně navrženou výkonností zhutňovací sestavy,
dodržováním předepsaného válcovacího schématu, rychlosti pojezdu atd.
27
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
i. Válcování ve sklonech
• Při pokládce ve větších podélných sklonech musí být válce nasazeny
poháněnými běhouny směrem od finišeru, tzn. při pokládce ve směru
stoupání musí tyto běhouny směřovat do údolí a při pokládce ve směru
klesání musí směřovat k vrcholu.
• Hutnění má probíhat při nejnižších možných přípustných teplotách,
s dostatečným předhutněním směsi finišerem a s potřebným počtem
pojezdů válců s nižší hmotností a bez vibrace; také s vibrací lze hutnit až
při nižších teplotách (obvykle pod 100°C).
• Při hutnění se doporučuje používat „střední“ pracovní rychlosti, pozvolné
rozjíždění i dojíždění válců. Rychlé změny rychlosti a brzdění nejsou
přípustné.
• Se zapnutou vibrací se ve velkých sklonech doporučuje hutnit pouze při
jízdě válce ve směru stoupání.
28
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
j. Válcování v obloucích
Při válcování v obloucích se začíná vždy u vnitřního okraje hutněného pruhu; tím
se vytvoří pevný základ pro další jízdy válce. Pokud nelze v obloucích řádně hutnit
(malé poloměry hutnění atd.) a dochází k poruchám na povrchu hutněné vrstvy,
je nutné snížit pracovní rychlosti válců hutnit ve více směrech s většími poloměry
otáčení.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Přejíždění do dalších stop, změny směru jízdy válce atd. provádět velmi opatrně,
pokud možno již na zhutněné části plochy, resp. mimo plochu vlastní prudké
zatáčky.
V případě použití vibračního válce hutnit v rámci možností se zapnutou vibrací.
29
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
k. Teploty
Teploty směsi pro zhutňování musí být stanoveny v provozním předpisu
s ohledem na vlastnosti hutněné směsi, tloušťku vrstvy, druh použitého válce
apod. Obecně lze říci, že teplota směsi má být pokud možno co nejvyšší, nesmí
však docházet k tvoření příčných a podélných trhlin, přílišnému zabořování
běhounů a hrnutí položené směsi před válcem Pro běžné druhy směsí se teploty
hutnění obvykle pohybují v rozmezí 80-150°C.
l. Vibrace
Při hutnění vibračním válcem musí být před změnou směru jízdy nebo při
zastavení válce včas vypnuta vibrace. Rychlost jízdy vibračního válce musí být
přizpůsobena použité frekvenci vibrace; jinak hrozí nebezpečí vzniku vln a dalších
poruch hutněné vrstvy.
m. Hutnění obtížně přístupných míst
Provádí s nejčastěji malými typy válců, vibračními deskami, ručními a
mechanickými pěchy. Pokud by nebylo možné některá místa řádně zhutnit, je
nutné zde použít jiné druhy úprav (litý asfalt apod.).
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Při hutnění tuhých, tj. velmi těžce zhutnitelných směsí s vysokým obsahem
hrubého drceného kameniva, drobného drceného kameniva, nízkým obsahem
tvrdých asfaltů atd. vznikají největší problémy s dosažením požadované míry
zhutnění v důsledku velkého vnitřního tření směsi; poněvadž jde o velmi stabilní
směsi, nejčastěji tzv. skeletového typu, nebývají při hutnění velké problémy
s poruchami na povrchu hutněné vrstvy. Aby výsledky hutnění byly dostatečné,
lze doporučit:
• tuhé asfaltové směsi pokládat jen ve velkých tloušťkách a jen za dobrých
povětrnostních podmínek,
• směsi vyrábět a rozprostírat jen při nejvyšších přípustných teplotách; při
dopravě i skladování zajistit dostatečnou ochranu směsí proti ochlazování,
• zajistit vysokou míru předhutnění směsi finišerem.
30
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Provést pečlivě výběr válců; za málo vhodné lze zejména pro hlavní fázi hutnění
považovat pneumatikové válce s nízkým zatížením kol a statické (tandemové)
válce a malým statickým lineárním zatížením a velkým průměrem běhounů.
K nejvhodnějším válcům patří těžké vibrační tandemové válce s vyšším lineárním
zatížením běhounů (cca 20 – 35 N.mm-1), vyšším koeficientem účinnosti běhounů
Cw a s oběma vibrujícími běhouny. Výhodné mohou být také tříběhounové
dvouosé válce pro počáteční a závěrečnou fázi hutnění (žehlení).
Hutnění tuhých směsí se doporučuje provádět ve třech fázích; jen výjimečně ve
dvou fázích, pokud jsou směsi značně předhutněny finišery a hlavní hutnění je
prováděno výkonnými vibračními válci.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Hutnění tuhých směsí
• Alespoň při zahájení zhutňovacích prací se doporučuje provádět průběžnou
kontrolu dosahované míry zhutnění (např. sondou Troxler) a podle potřeby pak
upravit používaný technologický postup.
• Počáteční i hlavní fáze hutnění tuhých směsí má být prováděna při vysokých
teplotách, při použití asfaltu 70/100, 50/70 pokud možno nad 120°C.
• Výhodná může být i jízda dvou válců v těsném závěsu za sebou, aby
předepsaný počet pojezdů byl dosažen právě při vysokých teplotách.
• Podle potřeby je nutné zvýšit počet pojezdů, zejména počet pojezdů s vibrací.
• Hutnění tuhých směsí vibračními válci bývá obvykle vhodné provádět – ve
srovnání s běžnými typy směsí – poněkud nižšími pracovními rychlostmi 3-4 (5)
km.h-1 a s vyšší amplitudou vibrace (až 1,0 mm).
• Také hutnění statickými válci se doporučuje provádět při nižších pracovních
rychlostech.
31
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Hutnění nestabilních směsí
Při hutnění nestabilních směsí tj. směsí s vysokým obsahem těženého kameniva,
jemných písků, vysokým obsahem fileru apod. – vznikají značné problémy.
Ačkoliv se principiálně jedná o směsi snadno zhutnitelné, bývá obtížné
dosáhnout dobrých výsledků, neboť při hutnění často dochází k nežádoucímu
zabořování běhounů válce do hutněné vrstvy, k hrnutí a vytlačování směsi v okolí
běhounů, ke vzniku vln, příčných a podélných trhlin.
Aby se zabránilo zabořování válce a tvoření vln na čerstvě položené horké směsi
za finišerem lze doporučit, aby změna směru válce jízdy byla provedena až po
mírném zatočení válce, nejlépe po jeho vyjetí z právě hutněného pruhu. Vzniklé
deformace lze pak dalšími jízdami válců snadněji odstranit.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Hutnění nestabilních směsí
Aby výsledky hutnění byly uspokojivé, bývá nutné – ve srovnání s hutněním
jiných typů směsí – provést řadu opatření, k nimž obvykle paří:
• nestabilní typy směsí pokládat v relativně menších tloušťkách,
• zajistit vysokou míru předhutnění směsi finišerem,
• provést pečlivě výběr potřebných válců. Běžné typy zhutňovacích sestav
s tříběhounovými dvouosými a dalšími těžkými typy válců s hladkými
ocelovými běhouny bývají většinou nevhodné. K nejvhodnějším patří lehké
tandemové vibrační válce s malým statickým lineárním zatížením běhounů,
s velkým průměrem a nízkou hodnotou koeficientu účinnosti Cw; výhodné jsou
též válce s oběma hnanými běhouny. Také možnost vibrace na oba běhouny
může být výhodná zejména proto, že pak je možné operativně používat několik
různých technologických variant.
32
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Hutnění nestabilních směsí
Hutnění nestabilních směsí nelze většinou provádět při vysokých teplotách. Podle
potřeby je nutné rozprostřenou směs nechat poněkud ochladit a pak teprve
zhutňovat. Hutnění se doporučuje zahajovat pojezdy bez zapnuté vibrace a
s malou pracovní rychlostí (cca 1-2 km.h-1). V průběhu dalšího hutnění se
doporučuje kombinovat účinek vibrace se zhutňováním statickým s tím, že je
nutné vždy pečlivě sledovat možnost provedení dalších pojezdů nebo vyčkání
dalšího ochlazení směsi. S narůstající tuhostí vrstvy lze zvyšovat rychlost pojezdu;
optimální rychlosti bývají v rozmezí 2-4 km.h-1, tedy většinou nižší, než při
hutnění jiných typů živičných směsí.
Při hutnění válci se zapnutou vibrací se doporučuje používat nízkou amplitudu
(cca do 0,4 mm) a vysokou frekvenci vibrace (40-50 Hz).
Velkou pozornost při hutnění nestabilních směsi je nutné věnovat technice
hutnění; na hutněné ploše nesmí válce otáčet ani stát, změny směru jízdy a
příčné přejíždění válců je nutné provádět velmi zvolna a opatrně.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Pokládka v extrémních tloušťkách
Při rozprostírání a hutnění směsí ve velkých tloušťkách /nad 80 mm po zhutnění/
lze doporučit:
• Používat jen směsi s dostatečnou tuhostí a pevností – nejlépe směsi
skeletového typu – pokládané finišerem s vysokou mírou předhutnění.
• Tloušťku vrstvy volit s ohledem na hloubkovou účinnost použitých válců a
požadovanou rovnost vrstvy; čím větší je pokládaná tloušťka vrstvy, tím
obtížněji lze dosáhnout požadované rovnosti a projektovaných výšek pokládky.
• Pro hutnění tlustých vrstev jsou vhodné zejména pneumatikové válce
používané pro I. fázi hutnění a tandemové vibrační válce; při použití vibrace lze
hutnit i relativně nízkými frekvencemi a vyššími amplitudami vibrace. Počet
pojezdů válce s vibrací lze zvýšit, počáteční teploty hutněné směsi mohou být –
ve srovnání s pokládkou tenčích vrstev – nižší.
• Velkou pozornost je nutné věnovat hutnění okrajů pokládaných pruhů.
33
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Pokládka v extrémních tloušťkách
• Při rozprostírání a hutnění asfaltových směsí ve velmi malých tloušťkách
/méně než 40 mm/ lze doporučit používat jen směsi lehce a středně těžce
zhutnitelné, pokládané finišerem s vysokou mírou předhutnění. Směsi vyrábět
a rozprostírat jen při nejvyšších přípustných teplotách.
• Zajistit dostatečnou ochranu směsi proti ochlazování, směsi pokládat jen za
velmi příznivých povětrnostních podmínek, tj. při bezvětří a teplém slunečném
počasí.
• Pečlivě optimalizovat množství dodávané směsi a výkonnost zhutňovací
sestavy; zajistit pravidelnou dodávku směsi.
• Pro zhutňování použít jen velmi účinné a výkonné válce, umožňující rychlé a
intenzivní stlačení vrstvy i při vysokých teplotách /tříběhounové dvouosé
válce, vibrační válce – pozor však při hutnění na tvrdých podkladech/. Pro
závěrečnou fázi hutnění mohou být vhodné pneumatikové válce.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
Pokládka ve velkých sklonech
• Až do podélného sklonu cca 10% nebývá pokládka obtížná a lze ji provést
běžnými finišery, válci a obvyklými technologickými postupy. Při pokládce ve
větších sklonech mohou vznikat četné problémy jako např. hrnutí a vlnění
pokládané vrstvy, zabořování běhounů, vznik trhlin apod. a bývá proto nutné
provést alespoň některé z dále uvedených opatření; v krajních případech pak
lze směsi pokládat i ve sklonech větších než 20 %.
• Používat hrubozrnnější typy směsí pokládané spíše v menších tloušťkách.
• Až do podélného sklonu cca 10% nebývá pokládka obtížná a lze ji provést
běžnými finišery, válci a obvyklými technologickými postupy. Při pokládce ve
větších sklonech mohou vznikat četné problémy jako např. hrnutí a vlnění
pokládané vrstvy, zabořování běhounů, vznik trhlin apod. a bývá proto nutné
provést alespoň některé z dále uvedených opatření; v krajních případech pak
lze směsi pokládat i ve sklonech větších než 20%:
• Používat hrubozrnnější typy směsí pokládané spíše v menších tloušťkách.
34
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - zásady
• Použité typy válců by měly mít malé statické lineární zatížení běhounů (cca do
25 N.mm-1) a co nejmenší tangenciální složku sil působících na povrch hutněné
vrstvy. Z výše uvedených požadavků vyplývá nutnost pečlivého výběru válců;
nejvhodnější bývá kombinace válců pneumatikových a lehkých vibračních –
pokud možno se všemi hnanými běhouny a koly.
• Velmi se osvědčují válce kombinované (pneu + vibrace), vhodně spojující
výhody obou základních typů.
• Pokud nelze použít vhodné typy válců, resp. provést další potřebná opatření, je
možné počítat jen s postupnou pokládkou na krátkých úsecích s tím, že
následující – horní úsek – je možné položit až po ochlazení dolního úseku, na
němž se mohou válce rozjíždět a měnit směr jízdy.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - problémy
a. Hrnutí hutněné směsi před válcem
Příčinou může být příliš vysoká teplota směsi, nevhodný typ použitého válce,
posouvání hutněné směsi na podkladu vlivem jeho znečištění apod.
b. Nalepování směsi na běhouny a kola válců
Příčiny mohou spočívat v nedostatečném zkrápění běhounů a pneumatik,
v příliš vysoké teplotě směsi, nízké teplotě povrchu pneumatik.
c. Zabořování běhounů do hutněné směsi, její boční vytlačování, vlny,
nerovnosti
Příčinou může být příliš vysoká teplota směsi a nevhodné složení směsi,
nevhodný typ použitého válce, malé předhutnění a velká tloušťka vrstvy,
zastavování válce.
35
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev - problémy
d. Příčné trhliny
Příčné trhliny mohou spočívat v nedostatečném předhutnění a použití příliš
těžkých válců, nerovnoměrném ochlazení hutněné vrstvy /povrch je příliš
chladný!/ vlivem větru, vody apod., posouvání hutněné směsi na podkladu
vlivem jeho znečištění, vlivem velkého sklonu, nedostatečného spojení
pokládané vrstvy s podkladem apod.
e. Podélné trhliny
Příčinou může být nevhodný podklad, použití příliš těžkých zhutňovacích
prostředků a vysoká teplota směsi, podhuštění pneumatik. Další závady mohou
vznikat vlivem příliš prudkého otáčení a změny směru jízdy válce, zastavováním
vibrujícího válce apod.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev
36
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev
Tandemové válce
37
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev
Pneumatikové válce
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Hutnění asfaltových vrstev
38
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Něco z minulosti
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
INFORMACE K ASFALTOVÝM TECHNOLOGIÍM
Litý asfalt – MA
Směs s vysokým modulem tuhosti - VMT
39
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Litý asfalt (MA)
Uplatněné normy a technické předpisy:
• ČSN 73 6122 Stavba vozovek – lité asfalty
• ČSN EN 13108-7 (73 6140) Asfaltové směsi – Specifikace pro
materiály – Část 6: Litý asfalt
• ČSN EN 12970 (73 6153) Litý asfalt pro vodotěsné úpravy – Definice,
požadavky a zkušební metody
• Asfaltové krytové vrstvy
nové ČSN EN 13108 Část:
• Část 20: Zkoušení typu
• Část 21: Řízení výroby u výrobce (FPC)
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Litý asfalt – strojní pokládka
40
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Litý asfalt – strojní pokládka
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Litý asfalt – strojní pokládka
41
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Litý asfalt – strojní pokládka
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Litý asfalt – strojní pokládka
42
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Litý asfalt – ruční pokládka
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Použití směsí a úprav VMT umožňuje:
• minimalizovat vznik nadměrných trvalých deformací ve formě vyjetých
kolejí a jiných poruch podobného typu,
• dosáhnout vysoké odolnosti asfaltových vrstev proti únavě i proti
působení vody a tím
• zajistit i jejich vysokou životnost,
• snížit tloušťky vozovky ve srovnání s klasickými typy úprav či zvýšit
provozní výkonnost vozovky.
43
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Charakteristika směsí VMT
Směsi označované jako VMT jsou za horka zpracovávané asfaltové směsi s
vysokým modulem tuhosti, s relativně vyšším obsahem asfaltů tvrdších
druhů (popř. dalších ztužujících přísad), nízkou mezerovitostí pro podkladní
vrstvy a upravenou mezerovitostí pro ložní vrstvy. Podle zrnitosti použité
směsi kameniva se rozdělují směsi VMT na druhy 0/16 a 0/22.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Obecné zásady k použití VMT
• Technicky správný návrh konstrukce vozovky s ohledem na
předpokládané dopravní zatížení, klimatické podmínky, vodní režim a
únosnost podloží.
• V případě oprav je nutné důkladně posoudit technický stav konstrukce
vozovky, zejména pak kvalitu níže ležících vrstev.
• Zajištění dobrého a trvalého spojení asfaltových konstrukčních vrstev.
• Zohlednění předpokládaných teplotních a povětrnostních podmínek při
provádění prací.
• Zamezení vnikání vody do asfaltových vrstev vozovky (např. utěsnění
okrajů vrstev asfaltovým postřikem) a podle potřeby zajištění
dostatečného odvodnění vrstvy (např. provedením drenážních vrtů, rýh
apod.) .
44
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Návrh a posouzení
• Obecné zásady pro návrh vozovek obsažené v ČSN 73 6114 platí i pro
vozovky s VMT.
• Typizované konstrukce vozovek s použitím VMT s návrhovým modulem
9.000 MPa při 15°C jsou uvedeny v katalogu TP 170.
• Vyšší tuhost směsi může částečně negativně ovlivnit její únavové
vlastnosti.
Užití VMT v konstrukci vozovky
Úpravy typu VMT lze obecně použít pro podkladní a ložní vrstvy vozovek
všech tříd dopravního zatížení. Mají se použít především na vozovkách s
velkým dopravním zatížením (TDZ S, I, II a v úsecích s pomalou a zastavující
dopravou), zejména na nestmelených podkladních vrstvách.
Před pokládkou vrstvy VMT se musí provést vždy spojovací postřik dle ČSN
73 6129.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Tloušťky vrstev
• Projektovaná tloušťka ložní vrstvy zrnitosti 0/16 musí být v rozmezí 50-80
mm, v případě zrnitosti 0/22 v rozmezí 60-100 mm.
• Projektovaná tloušťka podkladní vrstvy zrnitosti 0/16 musí být v rozmezí 5080 mm, v případě zrnitosti 0/22 v rozmezí 60-120 mm.
• Jednovrstvou pokládku lze doporučit do tloušťky 80 mm u zrnitosti 0/16 a
100 mm u zrnitosti 0/22.
• Vyšší tloušťky, max. 120 mm, lze provádět podle druhu stavby a prováděcích
možností ve dvou vrstvách nebo výjimečně i v jedné vrstvě (např. při použití
finišerů s vysokým předhutněním, při optimálních podmínkách pro
rozprostírání a hutnění).
• Zda-li bude provedena pokládka v jedné nebo ve dvou vrstvách, je nutno
uvést v projektové dokumentaci.
45
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Kamenivo
• Požadované kvalitativní parametry drceného kameniva pro směsi typu VMT
musí odpovídat požadavkům na kamenivo pro ložní a podkladní vrstvy dle
ČSN EN 13108-1 Asfaltový beton.
• Směs kameniva může obsahovat pouze drcené kamenivo.
• Jako filer lze použít materiály splňující požadavky ČSN EN 13108-1.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Asfalty
Pro výrobu asfaltových směsí typu VMT se používají:
•
•
•
•
•
silniční asfalt 20/30, 30/45, 35/50
modifikované asfalty PMB 10/40-60,-65, PMB 25/55-55, -60, -65,
multigrádové silniční asfalty MG 20/30 a MG 35/50
tvrdé silniční asfalty TSA 15/25 (TSA 20/30)
popř. jiné asfalty a/nebo ztužující přísady
Použití tvrdších gradací asfaltů a/nebo ztužujících přísad musí být technicky
zdůvodněno a doloženo zkouškami pojiva i směsi včetně únavových vlastností a
parametrů chování asfaltových směsí za nízkých teplot.
46
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
R-materiál
• Použitý R-materiál musí být získán převážně frézováním krytů asfaltových
vozovek (min. 75 %).
• U použitého R-materiálu musí být zjištěna po extrakci čára zrnitosti kameniva,
obsah asfaltu a základní vlastnosti asfaltu (minimálně bod měknutí metodou
kroužek kulička a penetrace při 25°C) .
• Použitý R-materiál nesmí obsahovat cizorodé částice. v množství větším než je
uvedeno v článku 4.1 ČSN EN 13108-8.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Složení směsi
• Směs kameniva se skládá z jednotlivých frakcí drceného kameniva, popř. z
kameniva z R-materiálu tak, aby výsledná čára zrnitosti ležela uvnitř oboru
zrnitosti.
• Nejvyšší přípustný obsah R-materiálu (v % hmotnosti asfaltové směsi) je:
pro ložní vrstvy 25 %, v případě použití modifikovaných pojiv 15%,
pro podkladní vrstvy 30 %.
• Pokud je průměrná hodnota bodu měknutí KK asfaltového pojiva přidávaného
R-materiálu vyšší jak 70°C, je nutno stanovit vlastnosti směsi za nízkých teplot.
• Při provádění zkoušek typu musí být u směsí VMT vždy ověřena přilnavost
použitého asfaltu k použitému hrubému kamenivu a musí být dosaženo
hodnocení nejméně přilnavost dobrá (dle ČSN 73 6161).
47
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s
vysokým modulem
tuhosti
Složení směsi
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Složení směsi
• Pro ložní vrstvy se doporučuje mezerovitost v intervalu 3,5 – 5,0 % s ohledem
na možné dohutnění směsi a jako podklad pod litý asfalt (snížení rizika vzniku
„puchýřů“).
• Pro podkladní vrstvy se doporučuje mezerovitost v intervalu 3,0 – 4,5 %.
• Podle potřeby se pro zlepšení přilnavosti a zpracovatelnosti přidává vhodná
přísada.
• Použití jiných druhů asfaltů a modifikačních přísad musí být technicky
zdůvodněno a doloženo zkouškami pojiva i směsi – včetně ověření modulů
tuhosti a nízkoteplotních vlastností.
• Nízkoteplotní vlastnosti se ověřují pouze v případě použití asfaltů tvrdších
gradací než jsou uvedeny.
48
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Výroba směsi
• Při použití R-materiálu v obalovnách s přerušovaným cyklem výroby se
teplota dávkovaného kameniva zvyšuje v závislosti na množství, vlhkosti a
teplotě R-materiálu; nesmí však přestoupit 250°C.
• V případě výroby směsi VMT s R-materiálem je nutné dostatečně prodloužit
dobu míchání směsi pro zajištění její homogenity.
• Doba skladování hotové směsi v silech nemá překročit 1,5 hod.
• Plnění zásobníků hotové směsí musí být i při krátkodobém uskladnění co
největší.
• Výrobce musí zabezpečit, aby nedocházelo k segregaci asfaltové směsi.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Výroba směsi
49
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Hutnění:
• Hutnění směsí VMT se má provádět při co možná nejvyšších teplotách obvykle
ve dvou fázích s následným uhlazením.
• Pro první fázi hutnění bývá vhodné použít především vysoce výkonné vibrační
válce a středně těžké až těžké statické válce.
• Optimální teploty hutnění pro první fázi hutnění bývají obvykle v rozmezí 160120°C.
• Pro druhou fázi hutnění bývají nejvhodnější především těžké statické válce.
Hutnění s vibrací je třeba vyloučit nebo omezit tak, aby nedocházelo ke
škodlivému drcení zrn.
• Optimální teploty hutnění pro tuto fázi bývají v rozmezí 120-90°C.
• Celkový počet pojezdů v téže stopě pro obě fáze hutnění bývá v rozmezí 6-8
při použití válců s ocelovými běhouny.
• Uhlazení lze dobře provést cca 2 pojezdy tandemového válce.
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Kontrola a zkoušení
50
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Kontrola a zkoušení
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Kontrola a zkoušení
51
01.12.2012
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Kontrola a zkoušení
ČVUT, FSv, Katedra silničních staveb
Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti
Kontrola a zkoušení
52
Download

Asfaltové směsi - Katedra silničních staveb