NOVÉ TRENDY VE VODNÍCH
ATRAKCÍCH
Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o., projektový ateliér
Dnešní trend koupališť je s plnou vybaveností služeb a nabídkou vodních
atrakcí. Jen tak zajistí provozovatel, když mu k tomu bude přát i počasí, optimální
vytíženost koupaliště a tak i maximální efektivnost provozu. Podíváme se, jaká je
nabídka atrakcí na našem a zahraničním trhu. Protože většina čtenářů zná běžné
prvky v podobě protiproudů, vodních chrličů, dnových výronů, vodopádů, masážních
lůžek, perličkových lavicí, podvodního osvětlení, podíváme se spíše na některé
zajímavější a zvláště tam, kde hrozí určitá „záludnost“ při instalaci nebo provozu,
která může investorovi a provozovateli přinést nepříjemná zjištění, když již bude
pozdě.
Při návštěvě evropských
bazénových
výstav
v posledních
letech
jsme
museli
konstatovat,
že
v oblasti vodních atrakcí trh
trochu „ustrnul“ – nenašli jsme
žádné
„eso“,
žádnou
supernovinku.
Pouze
se
stávající atrakce „vylepšují“
doprovodnými efekty, akční
atrakce
se
dělají
ještě
akčnější, klidové atrakce ještě
pohodovější.
S některými
zajímavostmi se ale můžeme
setkat
jak
při
návštěvě
zahraničních, tak i našich
aquaparků.
.
Skluzavky
Skluzavky,
tobogány
a
další
„pojízdná koryta“ patří k nejoblíbenějším
systémům vybavení koupališť. Nejčastěji
se setkáváme s tobogány v podobě
otevřeného nebo uzavřeného koryta, ve
kterém návštěvník sjíždí po vlastním těle
v malé vrstvě proudící vody. Běžný
tobogán můžeme zatraktivnit systémem
zrychlovacích a zpomalovacích dílů,
vkládáním zatáček různého poloměru a
tím jsou možnosti otevřených koryt
vyčerpány. U uzavřených tobogánů bývají
zpestřením tmavé úseky – „černé díry“, do
kterých lze instalovat různé světelné efekty
– protiběžná světla opticky zrychlující pocit
jízdy (Příbram), případně promítání na
vodní clonu. Už jste někdy v tobogánu
projížděli zuby strašidelné lebky, hořícím
ohněm nebo zděnou stěnou? (Hradec
Králové). Akčnějším řešením jsou pak
„turbotobogány“ s vyšší rychlostí jízdy
(Jablonec nad Nisou, Příbram).
U nás poměrně nové, ve světě ale již dosti běžné jsou tobogány pneumatikové
(Špindlerův Mlýn, Praha Barrandov), kde se sjíždí na nafouknutých kruzích, v tandemu
na dvojkruzích, případně tobogány člunové pro skupinové sjezdy.
Ze zajímavých technických konstrukcí skluzavek se u nás setkáváme s prudkou
přímou skluzavkou „kamikadze“, kde jezdec dociluje rychlosti vyšší než 14 m/s (přes 50
km/h) (Moravská Třebová, Ústí nad Orlicí) nebo speciální skluzavkou space-bowl se
zvláštním brzdným dojezdovým dílem ve tvaru trychtýře, ze kterého po ztrátě rychlosti
propadá otvorem do bazénu (Liberec Babylon, Kladno).
Dobrým nápadem zvyšujícím atraktivitu jízdy na tobogánu je instalace časoměrného
zařízení, které vyhodnocuje dobu jízdy každého uživatele. Tu pak signalizuje u dojezdu
na světelné tabuli. Méně běžné je postavení dvou identických tobogánů se společným
startem a dojezdem, kde je pak možné provádět paralelní závody ve sjezdu (oboje
Cihelna Pardubice).
Za ostatními zajímavými skluzavkami se musíme prozatím vypravit do zahraničí.
Inspirací pro nás byly zvláště aquaparky na Kypru nebo na řeckých ostrovech. Nástupní
věže skluzavek se tu tyčí do výše několika desítek metrů, koryta a průjezdné trouby se
vinou, aby pak sváželi návštěvníka ohromnou rychlostí do dojezdového brzdného dílu.
Návštěvník zde dociluje rychlosti i přes 80 km/h. Mohli jsme tak obdivovat Ikarův pád,
sjíždět prudkou skluzavku pod přísným dohledem obra Atlase, nebo být katapultován
„černým kanónem“ do dopadového bazénu. Odvážní zalézali i do zamotaných potrubí
„twisteru“ nebo jiných spletenců tobogánových drah.
Tradičně používaným materiálem pro koryta skluzavek je laminát. Zajímavou
zkušeností je jízda na bezešvém nerezovém tobogánu, který „nedrncá“. (v Liberci na
plaveckém areálu). A co takhle nafukovací skluzavka? Potřebujete akorát vyvýšený start
a dojezd zpět do vody. Na Korfu jsme objevili další neobvyklost: plátěný tobogán.
Konstrukce koryta není řešená z pevného materiálu, ale zavěšeným pogumovaným
plátnem, kterým proudí voda a projíždí návštěvníci. Jakou má tento materiál životnost
jsme se od přítomných pracovnic nedověděli. Možná nevěděli, možná nerozuměli …
Z hlediska
bezpečnosti
převažuje jak v zahraničí tak už i u
nás řešení dojezdů skluzavek
vlastním dojezdovým bazénkem
nebo dojezdovým dílem bez
bazénu. Dojezdy přímo mezi
ostatní koupající jsou nebezpečné
a dávají příčinu v lepším případě
nevraživosti mezi návštěvníky
(nespokojený a rozčílený klient se
pravděpodobně
již
nevrátí),
v horším případě nepříjemným
úrazům,
kterým
provozovatel
nemůže zabránit.
Projektant by měl při návrhu skluzavky a tobogánu dodržovat určitá pravidla skladby
dráhy, aby uživatel zůstával při jízdě v kontaktu s korytem, bočně se nemlátil o stěny
koryta a v zatáčkách nebyl vynesen mimo koryto. Je též nutné dodržet normové hodnoty
dojezdu. Dodavatel tobogánu je povinen po montáži provést provozní zkoušky,které
prokáží bezpečnost provozu -nebezpečný může být i hodně pomalý tobogán – klient se
v něm může až zastavit a následný do něj najede. Příslušná ČSN-EN 1069 určuje i
označení skluzavky předepsanými piktogramy a popisy a kontaktními údaji dodavatele.
Skluzavky se budují převážně na otevřených letních koupalištích, pro celoroční
provozy krytých bazénů bývá řešením zatrubněná konstrukce.
„Mořské“ vlny
Mořské vlny představují velmi
zajímavou atrakci, kdy je voda v bazénu
uměle rozvlněna a návštěvníci plavou
nebo se nechají v nafukovacích kruzích
pohupovat jako na moři. Nejstarší mořské
vlny u nás pochází již z období 30. let 20.
století a jsou dosud v provozu na bazénu v
Hradci Králové. Vlnění zde zajišťuje svislá
lopatka svým kyvným pohybem. Daleko
častěji se na zahraničních aquaparcích
setkáme s rozlehlými bazény, kde vlny
jsou vytvářeny systémem kesonové
komory a stlačeného vzduchu z obřích
dmychadel.
Provoz bazénů je vždy nárazový v časových intervalech a když se pouští vlny,
většina návštěvníků koupaliště se přesune právě do tohoto bazénu. U nás je v současné
době v provozu pouze jeden bazén se vzduchovým vlnobitím, na koupališti v Brně –
Zábrdovicích. Klasická zařízení na výrobu mořských vln je velmi obtížné instalovat na
stávající bazény bez rozsáhlých stavebních úprav. I v Zábrdovicích bylo nutné zkrátit
původní 50ti metrový bazén o cca 8 m, aby bylo možné osadit strojovnu a komory. Na
opačné straně se navíc vytvořila pláž pro dojezd vln.
Vzhledem k vysokým investičním i provozním nákladům se bazény v „klasickými“
vlnami u nás zatím neuplatňují. Častěji se ale můžeme setkat s vlnobitím pomocí
generátoru WOW v podobě „skákající“ koule, která se umisťuje přímo do bazénu a tvoří
spolu s rozvlněnou hladinou součást atrakce. Přestože první presentace tohoto zažízení
u nás byla v Liberci na 50 m bazénu, je určeno pro bazény do velikosti 25 m. Na rozdíl
od předešlých systémů lze instalovat i do stávajících bazénů a díky své mobilitě je
možné zachovat i původní určení bazénu pro kondiční plavání (po ukončení vlnobití se
z bazénu vyjme). U nás se s vlnobitím WOW můžeme setkat např. v Jablonci nad Nisou,
v Horažďovicích, v Bedřichově, ve Špindlerově Mlýně, Havířově. Možnost volby menšího
generátoru umožnilo instalaci i na privátní bazény movitějších klientů hledajících něco
„netradičního“.
U rozvlněné hladiny bazénů
se zastavíme ještě u jedné
novinky posledních let - tzv.
„houpacího bazénu“. Zde se
rozvlnění
hladiny
nevytváří
žádným strojním zařízením, vodu
si rozhoupou návštěvníci svým
vlastním aktivním pohybem. Tato
atrakce je v poslední době
navrhována
na
většinu
projektovaných
koupališť
–
atrakce požaduje jen minimální
investici a nemá žádné provozní
náklady! (koupaliště v Jindřichově
Hradci nebo Moravská Třebová,
Babylon v Liberci).
Mořské vlny v „klasickém provedení“ jsou z důvodu velikosti bazénů instalovány převážně
ve venkovních areálech, pro vlny WOW jsou možné i menší bazény a úspěšně se instalují
do krytých celoročních bazénů
Vodní hřiště
Asi všichni známe z vodních míčových her vodní pólo patřící i mezi olympijské sporty.
Na koupališti ale můžeme návštěvníkům v bazénu nabídnout i několik dalších míčových her
– vodní volejbal, vodní košíkovou, vodní házenou, pálkovanou. Vybavení pro hřiště může
být buď zabudované v ochozu bazénu nebo plovoucí na bójkách a tím umožňující snadnější
manipulovatelnost. Pro vodní hřiště je nejlépe vyčlenit takovou část bazénu, kde nebude
docházet ke konfrontaci hráčů a ostatních uživatelů bazénu. Vodní hřiště představují
nenáročnou investici, minimální provozní náklady spojené pouze s údržbou a nabídnou
spoustu radosti návštěvníkům. Půjčování náčiní může být i doplňkovým zdrojem příjmu
provozovatele, který uhradí investici i provoz.
Venkovní hřiště jsou „klasickou“ atrakcí venkovních letních koupališť, na našich
zařízeních dosud nedoceněnou.
Lezecké stěny
Instalace „horolezecké stěny“
přímo
z bazénu
může
představovat zajímavou atrakci
využívanou
hlavně
mladšími
návštěvníky
koupaliště.
Nepředpokládá se zde práce
s horolezeckými lany, která by
v mokrém
prostředí
poměrně
trpěla a tak se stěny dělají pouze
nižší. Návštěvník leze nezajištěn,
ale v případě pádu padá zpět do
bazénu, kde voda tlumí dopad.
Atrakce je nenáročná na provozní
náklady, vyžaduje ale dozor
pracovníka
provozovatele
z důvodu eliminace úrazu.
Lezecká stěna je atrakcí
letních koupališť. Bylo by ale
možné ji instalovat i v rekreačním
krytém bazénu.
Vířivky
Vířivé bazény – whirlpooly našly velikou oblibu u návštěvníků všech věkových
kategorií, a to nejen na koupalištích, ale vzhledem ke svým nevelkým rozměrům i
v klubových prostorách, wellness centrech, hotelích a penzionech. Ovšem nejrozsáhlejší
nabídkou jsou vířivky privátní. Zde se jednotliví výrobci předhání v tvarovém řešení jak
celé vany, tak vnitřní koncepce sezení nebo ležení. V konstrukci je zabudováno několik
desítek trysek podvodních a perličkových masáží, případně i s možností usměrňování
proudu. Pohoda pobytu je navyšována systémem podvodního osvětlení nebo hudby ze
zabudovaného přehrávače. Nechce se vám při relaxaci ve vířivce přijít o další díl
televizního seriálu? Můžete si pořídit vířivku se zabudovanou televizí nebo DVD
přehrávačem.
Máte rádi bublinky nejen
kolem sebe, ale i do sebe?
Vyberte
si
tedy
vířivku
s otočným
servisem
na
šampaňské! A co přenosnou
nafukovací vířivku s možností
převozu
i
na
víkend?
(Samozřejmě prázdnou, plná
váží téměř tunu.) I to se nabízí
zájemcům o relaxaci ve
zpěněné teplé vodě, kde z těla
spadne veškerá únava celého
dne.
Chtěl bych zde ale
upozornit, že privátní vířivky
nejsou
svým
provedením
určeny
pro
provoz
ve
veřejných prostorách, a to ani
ve
zmiňovaných
klubech,
hotelích a penzionech. Jejich
zařízení není schopné zajistit
při návštěvě veřejnosti kvalitu
vody odpovídající hygienické
vyhlášce a není to proto
vhodná investice. Odpovídající
„komerční“
vířivka
včetně
technologie představuje pro
investory
investici ve výši
překračující 4 – 5 x jejich
původní
očekávání
podle
nabídek privátních zařízení.
Vířivky se instalují převážně v krytých areálech, i když snesou prostředí venkovní.
Surfové vlny
Pravděpodobně investičně i provozně nejnáročnější vodní atrakcí budou umělé
bazény se surfovou vlnou. Jedná se o speciálně tvarované bazény, kam je silnými
čerpadly hnán proud vody. Tvarovaný proud vytváří vlnu, po které se pohybuje jezdec na
surfovém prkně. Atrakce zajímavá, u nás dosud nepoužitá, mohla by přilákat zájem
návštěvníků. Její užití je ale omezené – zpravidla jeden jezdec jezdí a ostatní tvoří pouze
diváky. Atrakce je vhodná pro veliký a plně vybavený aquapark s velkou spádovou
oblastí bohatou na movitou klientelu. Takové zařízení ale u nás dosud nebylo
vybudováno a tak si zájemci o surfování v bazénu musí prozatím dojet k sousedům do
SRN, příp. do Holandska nebo Itálie.
Dětské hrady
I vodní hrady pro
děti
tvoří
poměrně
náročnou atrakci jak na
investici tak na provoz.
První
a
dosud
pravděpodobně i poslední
vodní hrad byl u nás
instalován na Vodním
Ráji v Jihlavě, a to ještě
ta nejjednodušší a tím i
nejlevnější
varianta
nemající
srovnání
s vodními hrady v jižních
oblastech Evropy.
Jedná se o konstrukci s různě tvarovanými výtoky vody, jež mohou děti sami
pomocí ventilů přepouštět do jednotlivých částí. Velké vodní hrady jsou konstruovány i
s vodními chodníky, prolézačkami a většinou nechybí ani ohromný džber na vrchu, který
se postupně plní vodou, aby se následně v ohromné vodní tříšti převrátil na všechny
přítomné ve vodním hradu.
Vodní hrady
jsou
venkovní
atrakce
letních
koupališť.
Jejich
atraktivita
bývá
taková, že rodiče
z něj nemohou své
děti vůbec dostat.
Ve složitější verzi je
atraktivní
i pro
odrostlejší mládež.
Nové trendy ve vodních atrakcích – II. část
Foto: Milan Šmíd
Download

NOVÉ TRENDY VE VODNÍCH ATRAKCÍCH