autor:
e-mail:
obor:
školitel:
Mgr. Jan Richtr
[email protected]
Urbanismus a územní plánování, FA, ČVUT
Henry Hanson, RLA, RA, ASLA
tento příspěvek byl vypracován v rámci projektu SGS ČVUT č. SGS12/204/OHK1/3T/15
Produkce potravin ve městě – nové trendy v Praze
pražské komunitní zahrady
Příspěvek je součástí disertační práce doktoranda s pracovním názvem Nové trendy a perspektivy produkce potravin v Praze.
Trend komunitních zahrad a městského pěstování se v Praze objevil teprve nedávno a je možné říci, že se
zde formují hnutí či občanské iniciativy velmi podobné těm v západoevropských a amerických městech.
Současné projekty zahrad nenavazují na tradici městských zahrádkářských kolonií a inspirace nebo
záměry zakladatelů těchto projektů jsou různé. Hlavním cílem příspěvku je provést zhodnocení tohoto
trendu a pokusit se definovat základní rysy současného městského pěstování a vymezit jeho hlavní typy.
Práce je založena na rozhovorech s klíčovými aktéry a porovnání několika případových studií. Vyhodnocení
rozhovorů bude dále sloužit ke stanovení hlavních výzkumných otázek disertační práce autora.
2012
V tomto roce se v Praze objevily první tři
komunitní zahrady. Kom-pot ve Velkých
přílepech, Prazelenina v Holešovicích a KC
Zahrada na Jižním městě.
2013
Na jaře se otevřela komunitní zahrada Ulitej záhon
na Žižkově a dvě další mají zahájit svoji činnost
ještě během roku 2013.
Prazelenina (Holešovice)
zakladatel (vždělání): Matěj Petránek (architektura, ČVUT)
založena: 2012
inspirace: Helsinky, Finsko
pozemek: Nevyužívané plochy od soukromé osoby.
koncept: Sezónní pronájem “Big Bagů” se substrátem.
Důraz na posilování sousedských vztahů, pořádání
kulturních a společenských akcí, kavárna. Pěstování jako
možnost sociální interakce.
uživatelé: Převážně rodiny s dětmi.
úskalí realizace: Pronájem pozemku, potřebná
povolení, finance, neprodloužení nájemní smlouvy do další
sezóny, výsledkem přemístění zahrady do sousedství.
i
KOMUNITNÍ ZAHRADA (KZ)
American Community Gardening Association
(ACGA) definuje tento pojem jako: “jakýkoli
pozemek, na kterém skupina lidí
zahradničí,”a dále ho rozvádí: “Může se
jednat o městský, příměstský nebo venkovský
prostor, kde rostou květiny, zelenina a
komunitní vztahy, přičemž se pěstuje
společně na jedné ploše nebo společně na
několika individuálních plochách v rámci
školy, nemocnice nebo společenství sousedů.
Může se také jednat o skupinu ploch
určených pro městské farmaření, kde jsou
výpěstky určeny k prodeji.
Kom-pot (Velké Přílepy)
zakladatelka (vzdělání): Míla Kettnerová
(agroekologie, ČZU)
založena: 2012 v rámci aktivit Probioliga o.s.,
produkce od 2013
inspirace: Německo, Francie, Velká Británie
pozemek: Pole 0,5 ha v osobním vlasnictví
(tradice hospodaření v rodině), postupně
přetvářené na zahradu.
koncept: Produkční zahrada, členové získávají
podíl z produkce, organizováni do o.s.,
jednorázový vklad + roční příspěvek. Tvorba
komunitního fondu.
uživatelé: Především finančně zajištěné, ale i
méně majetné rodiny s dětmi.
úskalí realizace: Téměř žádná, ale náročná
organizace fungování zahrady.
KZ Kuchyňka (Kobylisy)
zakladatelé (vzdělání): Jan Valeška (sociální a
kulturní ekologie, Fhs UK) a Míla Kettnerová
(agroekologie, ČZU)
založena: bude v průběhu podzimu 2013
inspirace: Kniha Úvod do permakultury, Bill
Mollison, Austrálie, také Francie.
pozemek: Úzká spolupráce s majitelkou, bývalá
zahrádkářská kolonie.
koncept: založení o.s., členové o.s. sdílejí
pěstební plochu, mají podíl z produkce. Důraz na
produkční funkci.
uživatelé: finančně zajištěná rodina s dětmi,
mladé maminky
úskalí realizace: Velká míra komunitního zapojení
jednotlivců, kvalita lidského kapitálu.
zdroj: kom-pot
zdroj: prazelenina.cz
KC Zahrada (Chodov)
zakladatelky (vzdělání): Lucie Lankašová
(sociální práce, FF UK) a Kristina Regálová
(sociální a kulturní ekologie, Fhs UK)
založena: 2012 v rámci aktivit KOKOZA o.p.s.
inspirace: Velká Británie
pozemek: V rámci komunitního centra.
zdroj: kokoza
koncept: Iniciace a zaběhnutí zahrady skrze
KOKOZU. Předání místním ve druhém roce
fungování. Pěstování, workshopy.
uživatelé: Obyvatelé sídliště.
úskalí realizace: Téměř žádná. Realizace v rámci
existujícího komunitního centra.
metoda
Kvalitativní průzkum byl proveden v květnu 2013 a zahrnoval 5 polostrukturovaných
rozhovorů se zakladateli projektů KZ. Otázky byly zaměřeny především na inspiraci, důvody,
motivaci a úskalí zakládání KZ. Po přepisu rozhovorů byla provedena obsahová analýza s
důrazem na hledání společných znaků a původní inspirace předcházející realizaci komunitní
zahrady.
výsledky
Zakladatelé KZ jsou bez vyjímky lidé se vzděláním, které přímo souvisí s jednou z
hlavních funkcí konceptu komunitních zahrad.
Inspirace pro KZ založené v roce 2012 pocházela vždy ze zahraničí - Velká Británie, Francie,
Německo, Finsko. U zahrad otevíraných v roce 2013 byly také částečně inspirací KZ založené
o rok dříve. Zakladatelé v roce 2013 čerpají zkušenosti od svých předchůdců. Je možno
pozorovat “efekt sněhové koule”. Fungující příklady motivují.
zdroj: kz kuchyňka
Ulitej záhon (Žižkov)
“Babi, jak je to teda s těmi rajčaty?”
KZ Zebra (Braník)
zakladatelka (vzdělání): Kristina Papoušková
(studentka, sociologie, FF UK)
založena: bude pravděpodobně během léta 2013
inspirace: Prinzessinnengarten, Berlín,
Německo, následně také Prazelenina
pozemek: Symbolický pronájem od městské části.
koncept: Realizace v rámci o.s., zahrada pro členy
o.s. = místní obyvatele. Pěstování formou
poplatku za “Big Bag”. Důraz na setkávání se
místních, workshopy, kulturní akce.
uživatelé: 28-38 let, páry, rodiny s dětmi, aktivní
lidé ze sdružení.
úskalí realizace: Nízká akceschopnost úřadů,
nezkušenost s podobnými projekty.
Největší překážkou pro zakládání KZ je pronájem soukromých nebo městských pozemků a s
tím spojená povolení a spolupráce ze strany úřadů - neznalost, nepochopení. Zakladatelé
“učí” úřady pracovat s pojmem komunitní zahrada.
zakladatelka (vzdělání): Monika Rohlenová
(pedagogika, VOŠ)
založena: 2013 v rámci o.p.s. myaktivity
inspirace: Kokoza a Prazelenina
pozemek: Užívání zdarma v rámci DDM Ulita
koncept: Pronájem “Big Bagů” na sezónu.
Individuální nebo skupinové pěstování. Důraz na
setkávání se místích, pořádání workshopů,
kulturních akcí.
uživatelé: Kolem 30ti let, jednotlivci, páry,
spolubydlící.
úskalí realizace: Prakticky žádné - prostor i
aktivity v rámci místního domu dětí a mládeže.
zdroj: myaktivity
Motivace zakladatelů pražských komunitních zahrad jsou buď a) osobní a lokální nebo b)
programové v rámci o.p.s. s cílem šířit myšlenku dále.
U zakladatelů je možné dále identifikovat dva odlišné přístupy k fungování KZ, a to
produkční a “kulturně-komunitní”, kde samotné pěstování je především důvodem k sociální
interakci.
Uživatelé KZ jsou především mladí lidé a rodiny s dětmi.
V Praze v současnosti existují dva typy komunitních
zahrad:
1. produkční, na komunitě založené zahrady
2. lokálně-kulturní (komunitní) zahrady
“Big Bag”
zdroj: myaktivity
Download

Uživatelé