Kvalitativní výzkum životního stylu
Posouzení kvality života jedinců s chronickým
onemocněním skrze SQUALA
standardizovaný dotazník
Jan Chrastina
Workshop KA04, 29. 01. 2013
Kvalitativní výzkum životního stylu
Cíl práce a její ukotvení
Téma dizertační práce autora
Kvalitativní přístup v ošetřovatelství
„Jiný pohled na řešenou problematiku“
Specifická metodika výzkumu v ošetřovatelství
(identifikace a deskripce limitů životního stylu jedinců
s chronickými onemocněními)
 Pilotní výzkum byl výchozí základnou pro longitudinální
výzkumné šetření.
 Výzkum byl podpořen dvěma výzkumnými granty
(SGS UP v Olomouci), přičemž sběr dat stále probíhá.




Životní styl jedinců
s chronickým onemocněním
 Výzkum životního stylu jedinců s chronickými
onemocněními zasluhuje adekvátní pozornost
odborníků v ošetřovatelství – přináší svou
povahou velmi cenná data, se kterými může být
dále pracováno (nejen) při plánování oš. péče
a intervencí
 Předpoklad, že životní styl si převážně konstruuje
(a následně akceptuje a realizuje) samotný jedinec
Limity životního stylu
(ŽS)
 Od pojmu „dopad onemocnění“ odlišujeme pojem „limity
životního stylu“. Limity ŽS nevycházejí primárně ze
somatického dopadu onemocnění, ale z míry ovlivnění
(změny kvality) ŽS daného jedince v jeho subjektivním
prožívání či vyjádření.
 Při zkoumání limitů ŽS pátráme, jak se jedinec s chronickou
nemocí vyrovnává s dopadem onemocnění, tj. jakým
způsobem dopad onemocnění ovlivňuje realizaci „jeho“ ŽS.
 Pracováno je se znaky či kategoriemi, které ŽS ovlivňují,
modifikují a následně limitují. Tyto kategorie pak nazýváme
limity životního stylu s chronickou nemocí.
Metodika a pilotní
studie
 Konceptualizace životního stylu jako konstruktu jedince
s nemocí, založeného (nejen!) na jeho vnímání (percepci)
reality každodenních událostí, umožnila využití
specifické metodiky kvalitativního přístupu, jež
nebyla doposud v ošetřovatelství využívána
 Základ metodiky = metodologická triangulace (využívá
tří specifických technik sběru kvalitativních dat)
 Metodika byla ověřena v Q pilotním výzkumu
u jedinců s třemi typy chronických onemocnění
(roztroušená skleróza – RS, diabetes mellitus – DM
a deprese)
Rozhodnutí pro jedince
s roztroušenou sklerózou
jako finální zkoumaný soubor
 Na základě výstupů pilotního výzkumu byli vybráni
jako výsledný výzkumný soubor jedinci s RS, neboť
vybraným typem metodologické triangulace je
možno dosáhnout informační nasycenosti u všech tří
technik.
 U zbylých dvou onemocnění se ukázalo šetření jako
méně informačně významné (u DM), nepravdivé
a nevalidní (u psychiatrické diagnózy – deprese).
Deskripce vlastní metodiky
výzkumu a její teoretické
ukotvení I/II
 Kvalitativní přístup využívá výzkumného designu
deskriptivní případové studie
 Metodou celkové konceptualizace přístupu je
metoda autobiograficko–narativní
 Techniky uvedené dále jsou součástí specifických
metod sběru dat – metody životní historie („life
history“), metody případové studie zaměřené na
cíl a intrinsitní a instrumentální případové studie
(dle Hendla, 2005)
Deskripce vlastní metodiky
výzkumu a její teoretické
ukotvení II/II
Vlastní metodika výzkumu sestává z následujících
3 samostatných technik sběru dat:
 životní křivka (čára života) s popisem
životního příběhu
 Cantrilův žebřík („The Cantril´s Ladder“)
 polostrukturovaný, hloubkový rozhovor
(jako průběžná doprovodná technika)
Schéma pro zachycení životní
křivky respondenta
N
Průběh Vašeho života v čase (x)
Schéma
Cantrillova žebříku
Č.
Název události:
Do nákresu žebříku respondent
zanáší odhad vlastního prožitku
či intenzity subjektivně vnímaného
problému v čase (tzv. „Ladder
Scores“):
X „Ladder Pressent Point“ –
aktuálnost stavu
X „Ladder Future Point“ –
odhad stavu (prožitku)
v horizontu 5 let
Kvalitativní pilotní výzkum
a jeho výstupy
 Pilotní výzkum byl realizován u tří jedinců:
1. Marcela (*1958) s roztroušenou sklerózou
2. Honza (*1989) s diabetem mellitus na inzulínové pumpě
3. Libuška (*1959) s depresí
 Rozhovory byly realizovány – po domluvě s respondenty –
v pracovně autora a (od příchodu do pracovny) byl rozhovor
nahráván na diktafon.
 Délka rozhovoru:
 První rozhovor (Marcela) trval 85 minut
 rozhovor druhý (Honza) 42 minut
 poslední (Libuška) pak 49 minut
Libuška
 Výsledky Libušky nebylo možno zařadit do zpracování
dat z důvodu poruch kognitivního výkonu (kognitivní
deficit pacientů s unipolární depresí)
 V důsledku příznaků depresivní epizody – poklesu energie
a zvýšené unavitelnosti – nebyla možná efektivní
spolupráce nezbytně nutná pro získání patřičných dat
 Pro nepříliš uchopitelné fragmenty (neschopnost
vyprávět vlastní příběh) pro další zpracování respondentky
Libušky, představuje následující popis výstupy
zpracovaných informací respondentů Honzy a Marcely
Deskripce událostí – limitů
životního stylu
 Konkrétní problémové oblasti nesou v závorkách
uvedení pozice příčky daného stavu dle Cantrillova
žebříku – aktuálnost (A) a odhad stavu za 5 let
(O);
 Názvy událostí byly subjektivně označeny
samotnými respondenty.
Honza
 Honza ve své životní křivce a následně taktéž v Cantrillově
žebřících vymezil celkem 4 životní události, které
považujeme za limity životního stylu
 Jde o tyto „problémové“ oblasti:
1) počátek diabetu (A: 5. příčka, O: 5. příčka);
2) nekázeň (A: 8. příčka, O: 5. příčka);
3) pumpa (A: 10. příčka, O: 10. příčka);
4) změna lékaře (A: 8. příčka, O: 10. příčka).
Marcela
Marcela ve své životní křivce
a následně pak v Cantrillově žebřících
vymezila celkem
10 životních událostí,
které považujeme za limity životního stylu
Marcela
1) výpadky vidění (A: 5. příčka, O: 8. příčka);
2) přítomnost nemocí, zejména hypertenze (A: 4. příčka, O: 5.
příčka);
3) diagnóza – nejistota (A: 3. příčka, O: 9. příčka);
4) ztráta zaměstnání (při ztrátě ID) (A: 1. příčka, O: 9. příčka);
5) poruchy chůze a pády (A: 6. příčka, O: 9. příčka);
6) točení hlavy (A: 5. příčka, O: 9. příčka);
7) únava (A: 4. příčka, O: 9. příčka);
8) poruchy spánku z důvodu častého močení v noci (A: 6. příčka,
O: 9. příčka);
9) výpadky krátkodobé a střednědobé paměti (A: 3. příčka,
O: 5. příčka);
10) poruchy jemné motoriky a grafomotoriky (A: 4. příčka,
O: 8. příčka).
Komparace sekundárních křivek z dat
Cantrillových žebříků respondentky Marcely
10
8
6
4
2
0
Aktuální stav
Odhad za 5 let
„Implementace získaných dat
do NANDA-Int.“ 
 Získaná data celého longitudinálního šetření
(po teoretické saturaci zkoumaného vzorku) mohou být
podkladem pro další výzkumnou práci v oblasti podpory
obsahové validity ošetřovatelských diagnóz
klasifikačního systému NANDA-International
 Subjektivní výpovědi respondentů mohou posloužit jako
podklad pro ověření platnosti určujících znaků,
souvisejících faktorů, event. také faktorů rizikových již
konkrétních (či rizikových) ošetřovatelských diagnóz.
Další možná práce
se získanými daty
 Získaná data poslouží k potvrzení obsahových komponent
(kategorií) dostupných definic a hesel chronického
onemocnění, event. k jejich doplnění či stanovení definičního
vymezení nového (konceptuální analýza obsahu definic chronického
onemocnění – Chrastina, Ivanová)
 V oš. výzkumu lze pak danou metodiku Q přístupu uplatnit
u širokého spektra cílové skupiny jedinců s vybranými
chronickými onemocněními, jejichž průběh není dopředu
vždy zcela předvídatelný
 Ve výzkumu může být popisované metodiky (zejména však
metody životního příběhu a jeho popisu) užito také v podobě
kazuistik
II. část příspěvku
Studentská grantová soutěž UP v Olomouci
Výzkumy kvality života pomocí SQUALA
standardizovaného dotazníku
Hlavní řešitel–student: Jan CHRASTINA
Spoluřešitel–školitel: Kateřina IVANOVÁ
Úvod
Řešení projektu nemá za cíl utvářet konceptualizaci pojmu
„kvalita života“ (např. skrze konceptuální analýzu), ale vycházet
z konkrétních výsledků publikovaných výzkumů, které využívají
užívaný nástroj pro posouzení kvality života (QoL)
Výběr nástroje – proč právě SQUALA?
a) dostupnost v ČR + realizovaná standardizace v českém
socio-kulturním kontextu
b) možnost jeho „využití jak u zdravé populace, tak u osob s
různými typy zdravotních potíží nebo jiného znevýhodnění“
(Dragomirecká, Bartoňová, Motlová, 2006)
c) jednoduchost administrace, interpretace i evaluace
SQUALA
 SQUALA = Subjective Quality of Live Analysis
 „Dotazník zachycuje subjektivní pohled člověka na
svou životní situaci, a to tak, že hodnotí, nakolik je
člověk spokojen nebo nespokojen s oblastmi života,
které považuje za důležité“
 SQUALA standardizovaný dotazník je původně
zkonstruovaný M. Zannottim et al. (r. 1992), českou
verzi připravila E. Dragomirecká et al. (Dragomirecká,
Bartoňová, Motlová, 2006).
Cíle projektu
1. Předložit dosavadní aktuální poznatky o používání SQUALA
standardizovaného dotazníku (dále jen „SQUALA“) v České
republice a v zahraničí
2. Zjistit, u jakého spektra cílových skupin byl (je) SQUALA při
posuzování QoL využit (využíván) v sociokulturním kontextu
České republiky a v zahraničí
3. Zjistit, u kterých chronických onemocnění byl (je) SQUALA
užíván
4. Vytvořit adekvátní teoretická východiska pro další rozsáhlejší
bádání v této oblasti s důrazem na východiska pro původní
tvorbu měřícího nástroje a operacionalizaci položek
(v podobě odborného recenzovaného přehledového článku).
Zkoumaný problém
– výzkumná otázka
Stanovený zkoumaný problém:
„QoL (a její posuzování) jedinců s chronickým onemocněním
a/nebo zdravotním postižením/znevýhodněním skrze SQUALA
standardizovaný dotazník“,
který po převedení do výzkumné otázky:
„Jak je posuzována QoL jedinců s chronickým onemocněním
a/nebo zdravotním postižením/znevýhodněním skrze SQUALA
standardizovaný dotazník?“
odpoví na výše uvedené cíle předkládaného projektu.
Metodika
1. Přístup využívající obsahovou analýzu
(interpretativní) a také první fázi (komponentu)
koncepce EBP
2. Dostupné publikované plnotexty (za období let
1980–2013) s využitím hledání v dostupných
databázích vědeckých a odborných článků
(www.ezdroje.upol.cz) a vyhledávačů (především
Google – rozšířené vyhledávání a Google Schollar).
3. Metodický přístup EBP – cílem projektu je naplnit
první komponentu tohoto přístupu („důkazy“).
Metodika
Vyhledávání dle specifických klíčových slov a key words (po primárních
rešerších ke zkoumanému problému)
Základní soubor dohledaných a dostupných publikovaných plnotextů
bude dále členěn do oddílů k jednotlivým cílům projektu
Paralelně bude provedena rešerše zdrojů v českých a slovenských
odborných časopisech (především časopisy PROFESE on-line, Kontakt,
Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo, Speciální
pedagogika, Sociální práce, časopisy SOLEN aj.)
Součástí rešeršní strategie je taktéž vyhledání a analýza možných
dohledaných kvalifikačních prací zveřejněných v portálech UPOL a MU.
Třídění nalezených publikačních výstupů  přesná kriteria pro akceptaci
či odmítnutí odborného článku
(Požadavek operacionalizace kvantitativních proměnných)
Metodika
• Samotná práce s odbornými články (pro naplnění
jednotlivých cílů projektu)
• Stanovení a využití analytických kategorií, záznamových
kategorií a kategorií kontextových (analyticko-syntetická
a komparační práce s kategoriemi splňující stanovená
kriteria)
• Kriteria budou sloužit především pro kvantifikující přehled
dohledaných vědecko-výzkumných publikačních výstupů
• Výsledný přehled obsahující výsledky výzkumu QoL
hodnocené s pomocí SQUALA zobrazí výstupy vědecké
činnosti, které jsou v konkrétních dohledaných publikacích
shodné a které se naopak odlišují
Očekávané výstupy
projektu
• Výstupy obsahové analýzy (a analýzy obsahu) vztahující
se k jednotlivým cílům projektu
• Výstupy prezentační (aktivní vystoupení na odborné
konferenci, kongresu, event. prezentace posteru)
• Výstupy publikační (odborný přehledový článek v recenz.
časopise)
• Vytvoření teoretických východisek zaměřených na QoL
hodnocenou SQUALA pro další vědecké přístupy a bádání
(„co třeba projekt evidovaný v CEP, Jeni“? ) mj. se
zaměřením na východiska pro původní tvorbu měřícího
nástroje a operacionalizaci položek
Děkuji Vám za pozornost
Download

Posouzení kvality života jedinců s chronickým