O B E C
J I N D Ř I C H O V
Jindřichov 78, 788 23
Jindřichov u Šumperka
VNITŘNÍ PŘEDPIS č. 1/2014
vydaný Zastupitelstvem obce Jindřichov dne 3.9.2014 na 36. veřejném zasedání
Zastupitelstva obce Jindřichov usnesením č. 36.6.1., kterým se stanovuje závazný postup
pro stanovení druhu služebnosti (věcného břemene) zřizovaného na nemovitých věcech ve
vlastnictví obce, stanovení ceny za zřízení služebnosti (věcného břemene) a způsob její
úhrady.
Čl. I
Druh služebnosti (věcného břemene) zřizované na nemovitých věcech a způsob jejího
zřízení
1. Druhy služebností (věcných břemen) zřizovaných ve prospěch právnických a fyzických osob
na nemovitých věcech ve vlastnictví obce Jindřichov ve všech katastrálních územích obce:
a) služebnost (věcné břemeno) cesty, stezky, průhonu,
b) služebnost (věcné břemeno) chůze, jízdy,
c) služebnost inženýrských sítí,
d) služebnost (věcné břemeno) jímání nebo čerpání vody,
e) služebnost (věcné břemeno) jiná.
2. Služebnost (věcné břemeno) se zřizuje uzavřením Smlouvy o zřízení služebnosti s
uvedením druhu služebnosti (věcného břemene), kdy vlastník nemovité věci je označován
jako povinný a oprávněným je označován ten, ve prospěch kterého se právo zřízení
služebnosti (věcného břemene) zřizuje.
3. Zřízení služebnosti (věcného břemene) může být součástí i jiné smlouvy.
Čl. II
Cena služebnosti (věcného břemene) a poplatky spojené se zřízením služebnosti (věcného
břemene)
1) Zřízení služebnosti cesty, stezky, průhonu je bezúplatné. Oprávněný uhradí:
a) cenu za vyhotovení geometrického plánu pro vymezení rozsahu služebnosti (pokud je
nutné),
b) poplatek za sepsání příslušné smlouvy (100,00 Kč + DPH),
c) správní poplatek za vklad smlouvy do KN.
2) Zřízení služebnosti chůze, jízdy je úplatné. Oprávněný uhradí:
a) cenu služebnosti ve výši 1.000,00 Kč na celou dobu trvání služebnosti nebo dobu určitou,
b) cenu za vyhotovení geometrického plánu pro vymezení rozsahu služebnosti (pokud je
nutný),
c) poplatek za sepsání příslušné smlouvy (100,00 Kč + DPH),
d) správní poplatek za vklad smlouvy do KN.
3) Zřízení služebnosti inženýrské sítě je úplatné. Oprávněný uhradí:
a) cenu služebnosti ve výši 10,00 Kč/bm uložené inženýrské sítě do nemovité věci nebo nad
nemovitou věc, nejméně však 1.000,00 Kč na celou dobu trvání služebnosti (věcného
břemene),
b) cenu za vyhotovení geometrického plánu pro vymezení rozsahu služebnosti,
c) poplatek za sepsání příslušné smlouvy (100,00 Kč + DPH),
1
4)
5)
6)
7)
d) správní poplatek za vklad smlouvy do KN.
Zřízení služebnosti jímání nebo čerpání vody je úplatné. Oprávněný uhradí:
a) cenu služebnosti ve výši 1.000,00 Kč na celou dobu trvání služebnosti,
b) cenu za vyhotovení geometrického plánu pro vymezení služebnosti (věcného břemene),
c) poplatek za sepsání příslušné smlouvy (100,00 Kč + DPH),
d) správní poplatek za vklad smlouvy do KN.
Při zřízení služebnosti jiné rozhoduje o stanovení ceny zastupitelstvo obce s přihlédnutím k
cenám, uvedeným v odstavcích 1) až 4) tohoto článku. Oprávněný uhradí:
a) cenu služebnosti (věcného břemene) na celou dobu trvání služebnosti (věcného břemene),
b) cenu za vyhotovení geometrického plánu pro vymezení rozsahu služebnosti(pokud je
nutný),
c) poplatek za sepsání příslušné smlouvy (100,00 Kč + DPH),
d) správní poplatek za vklad smlouvy do KN.
V případech zřizování více druhů služebnosti (věcných břemen) na nemovitých věcech
povinného se ceny služebností (věcných břemen) sčítají.
V odůvodněných případech může zastupitelstvo obce na veřejném zasedání stanovit cenu
služebnosti (věcného břemene) jinou nebo rozhodnout o vypracování znaleckého posudku na
ocenění služebnosti (věcného břemene).
Čl. III
Způsoby úhrady ceny služebnosti (věcného břemene) a poplatků spojených se zřízením
služebnosti (věcného břemene)
1) Oprávněný uhradí stanovenou cenu služebnosti (věcného břemene) a poplatky spojené se
zřízením věcného břemene v hotovosti při podpisu příslušné smlouvy.
2) Oprávněný uhradí stanovenou cenu služebnosti (věcného břemene) a poplatky spojené se
zřízením služebnosti (věcného břemene) bezhotovostním převodem na účet povinné č.
153804376/0600, variabilní symbol 36332119 před podpisem příslušné smlouvy.
3) Oprávněný uhradí stanovenou cenu služebnosti (věcného břemene) a poplatky spojené se
zřízením služebnosti (věcného břemene) kombinací plateb dle předchozích odstavců.,
Čl. IV
Účinnost
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem jeho schválení Zastupitelstvem obce Jindřichov,
t.j. 3.9.2014
....................................................
Vlasta Koňařová
místostarosta
......................................................
Josef Kozák
starosta
2
Podrobnější úprava věcných břemen
Věcná břemena slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci. Pro vlastníka to znamená, že je naopak povinen něco dát,
konat, trpět, nebo se něčeho zdržet.
Podle obsahu povinnosti rozlišuje NOZ služebnosti a reálná břemena, což je oproti současnému OZ novinkou.
Služebnosti
Od reálného břemene se služebnost odlišuje právě pasivitou vlastníka věci, který je na základě služebnosti povinen:

Ve prospěch oprávněné osoby (určené buď konkrétně, či prostřednictvím věci, které služebnost svědčí) něco trpět (Vlastník umožní jiné osobě,
aby přecházela přes jeho pozemek nebo na něm čerpala vodu), nebo

zdržet se činnosti, kterou by jinak jako vlastník mohl vykonávat (Vlastník se zaváže k tomu, že svou stavbu nebude zvyšovat, aby nezastínila
sousedovi jeho výhled do krajiny).
NOZ na rozdíl od současné právní úpravy umožňuje, aby vlastník, který má více pozemků, zatížil jeden z nich ve prospěch toho druhého. Takové řešení
může být praktické pro ten případ, kdy se rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu, neboť si tak ušetří možné obtíže při vyjednávání s budoucím
vlastníkem. Možnost zřídit služebnost ke své nemovitosti se označuje jako tzv. „vlastníkova služebnost“.
Druhy služebností
Protože škála možných služebností je velmi široká, vymezuje NOZ (§1267 a násl.) pouze některé druhy služebností. Pokud tedy v praxi vznikne potřeba
zřídit služebnost, na kterou zákon nepamatuje, stranám v tom nic nebrání. Úprava se věnuje zvláštnostem každé z nich, které považuje za užitečné v zákoně
vymezit pro ten případ, že se strany nerozhodnou pro odlišná – jim více vyhovující – pravidla. NOZ se věnuje např. těmto druhům služebností:

Pozemkové služebnosti

Osobní služebnosti

Služebnost inženýrské sítě

Užívací právo

Opora cizí stavby

Požívací právo

Právo na svod dešťové vody

Služebnost bytu

Služebnost stezky, průhonu a cesty

Právo pastvy
Pozemkové služebnosti
Osobní služebnosti
Služebnost inženýrské sítě
Právo pastvyUžívací právo
Opora cizí stavby
Požívací právo
Právo na svod dešťové vody
Služebnost bytu
Služebnost stezky, průhonu a cesty
Právo pastvy
Reálná břemena
Stávající občanský zákoník reálná břemena zvlášť neupravuje, to však není správné, neboť oproti služebnostem vykazují určité rozdílné znaky. Stejně jako
další evropské státy jde proto NOZ cestou speciální úpravy s podpůrnou aplikací ustanovení o služebnostech.
Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek
(např. jí poskytoval část úrody, která se urodila na jeho pozemku). Tímto se tedy odlišují od služebností.
Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve veřejném seznamu. Typické je pro ně dále to, že je lze zřídit buď na určitý časový úsek,
nebo s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit (§ 1304).
3
Nebude-li povinnost z reálného břemene splněna, má oprávněný namísto toho nárok na peněžitou náhradu, pro níž může vést výkon rozhodnutí (resp.
exekuci) na nemovitou věc, která je reálným břemenem zatížena.
Věcná břemena a pozemkové vlastnictví
Právní úprava v historii
V občanském zákoníku z roku 1811 byly upraveny tzv. pozemkové služebnosti, které
opravňovaly vlastníka panující nemovitosti k určitým činnostem na nemovitosti sousední, která
byla služebností zatížena a reálná břemena, která stanovila povinnost vlastníka určité
nemovitosti poskytnout jinému oprávněnému subjektu opakující se plnění.
4
Občanský zákoník z roku 1950 zavedl jednotný institut věcných břemen, který byl však po
roce 1950 zrušen. Hospodářský zákoník institut věcných břemen již neupravoval s výjimkou
přechodu majetku do socialistického vlastnictví. Ale v roce 1982 jsou věcná břemena právně
regulována. V roce 1991 byla novelou občanského zákoníku odstraněna všechna zbývající
omezení uplatnění věcných břemen.Věcná břemena patří mezi tzv. věcná práva. Znamená to, že
práva a povinnosti, která jsou obsahem věcného břemene, jsou nejen spojena s vlastnictvím
nemovité věci, ale přecházejí i na každého nového nabyvatele této věci. Každý vlastník nemovité
věci zatížené věcným břemenem je povinen toto břemeno trpět.
Současná právní úprav
§ 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen
něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou
spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s
vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele, jak stanoví zákon..
Charakter věcného břemene
Věcné břemeno musí mít opakující se charakter, musí být využíváno nepřetržitě nebo vícekrát v
pravidelných intervalech. Jako věcné břemeno nelze sjednat předkupní právo, nájem ani omezení
nakládat s nemovitostí (např. podmínečný prodej). Věcným břemenem lze zatížit nemovitost
pouze jako celek, ale předmětem práva odpovídacímu věcnému břemeni však nemusí být celá
zatížená nemovitost, ale může to být i její část (např. část pozemku).
Věcné břemeno ve prospěch konkrétní osoby
Věcné břemeno ve prospěch určité konkrétní osoby znamená, že práva odpovídající věcnému
břemeni jsou spojena s konkrétní osobou. Toto právo je přiznáno je konkrétní oprávněné osobě
(identifikované jménem a příjmením, rodným číslem a trvalým bydlištěm) a nepřechází na její
právní nástupce. Smrtí této osoby nebo zánikem právnické osoby, která je stranou oprávněnou,
toto věcné břemeno zaniká.
Věcné břemeno ve prospěch jiné nemovitosti
Věcné břemeno ve prospěch jiné nemovitosti znamená, že práva odpovídající věcnému břemeni
jsou spojena s vlastnictvím určité nemovitosti. Z věcného břemene je oprávněn každý vlastník
určité nemovitosti, v případě změny vlastníka se mění zároveň osoba oprávněného. Tato práva
slouží zejména prospěšnějšímu užívání nemovitostí oprávněného.
Úplata za věcná břemena
5
Věcná břemena nejsou většinou bezúplatná, ale zákon umožňuje účastníkům, aby se dohodli
jinak.Při úplatnosti zákon stanoví, že ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému
břemeni oprávněn užívat cizí věc, je povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy.
Užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.
Smlouva o zrušení věcného břemene
Pokud se chce povinná osoba z věcného břemene domáhat zrušení břemene, soud ho nezruší, i
když občanský zákoník stanoví, že "vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným
břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou
náhradu omezuje nebo zrušuje". Občanský zákoník totiž blíže neuvádí, v čem má spočívat
změna poměrů, která by odůvodňovala změnu úpravy rozsahu a obsahu věcného břemene.
Především je nutné zjistit, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik
tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila
na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému
nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu a porovnat ji s případnou
újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů. Hrubý
nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného spočívá sice v tom, že oprávněný
může bezúplatně využívat nemovitost povinného k užívání tam instalované výměníkové stanice,
ale tento stav tu již byl před změnou poměrů, neboť vznikl současně se vznikem věcného
břemene. Skutečnost, že nynější úprava takový vznik již nepřipouští, neznamená, že by vznikl
hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, který by tu dříve nebyl.
Obecně se dá říci, že nejjednodušší je zrušení věcného břemene smlouvou. Smlouva o zrušení
věcného břemene je specifickým případem obecného zrušení právního vztahu smlouvou. Musí
mít písemnou formu (jinak nastupuje absolutní neplatnost) a k zániku práva odpovídajícího
věcnému břemenu je nezbytný vklad do katastru nemovitostí. Právní účinky vkladu nastávají ke
dni podání návrhu na vklad.
Promlčení práva plynoucího z věcného břemene
Právo plynoucí z věcného břemene může být rovněž promlčeno, promlčecí lhůta je v tomto
případě 10 let. Začne běžet od chvíle, kdy bylo právo vykonáno naposledy. Např. při právu cesty
začne promlčecí doba běžet okamžikem, kdy jste toto právo vykonali naposled. Jak už je
uvedeno výše, při změně poměrů se lze obrátit na soud a žádat zrušení věcného břemene. Pak
však záleží na soudu, jak situaci posoudí. Jestliže oprávnění z věcného břemene plyne osobě,
věcné břemeno zanikne se smrtí této osoby, u právnické osoby s jejím zánikem (naopak – jestliže
je zřízeno ve prospěch panující nemovitosti, přechází na všechny další vlastníky této
nemovitosti.
Vznik věcných břemen
Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou (smlouva o zřízení věcného břemene), dále na
základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, také
rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze
nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanského
zákoníku, zde platí obdobně.
6
Vklad do katastru nemovitostí
K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.
Způsoby zřízení věcného břemena
Vlastník nemovitosti může věcné břemeno zřídit smlouvou,pokud zvláštní zákon nedává toto
právo i dalším osobám. A pokud není vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a
přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné
břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
Zánik věcných břemen
Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona a k zániku práva
odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Věcné
břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám
oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu
práva věcné břemeno nezaniká.
Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného,
může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje.
Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se
namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění. Patří-li právo odpovídající věcnému
břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná
břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku přecházejí při jeho převodu či přechodu na
nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která
může být provozována jako samostatný podnik.
Druhy věcných břemen
Z výše uvedeného vyplývá, že podstatou věcného břemene je zatížení vlastníka nemovité věc
tím, že je tento vlastník omezen ve výkonu svého vlastnického práva tím, že je povinen něco
trpět (např. chůzi souseda po vašem pozemku), něčeho se zdržet (např. povinnost vlastníka
zdržet se výstavby plotu nad určitou výšku) nebo něco konat (např. poskytnutí určitých nebo
naturálních dávek.
Toto omezení působí buď ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti, nebo ve prospěch určité
konkrétní osoby. Z občanského zákoníku dále vyplývá, že věcným břemenem je možné zatížit
pouze věci nemovité (tj. pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a dále byty či
nebytové prostory). Věcným břemenem ale nelze omezit vlastníka movité stavby (např. dřevěná
kůlna bez základů, plechová garáž, skleník apod.) a vlastníka movité věci vůbec.
Některé druhy věcných břemen:
7
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
Věcné břemeno cesty
Věcné břemeno chůze
Věcné břemeno jízdy
Věcné břemeno provádění oprav plotu, zdi, střechy apod.
Věcné břemeno vedení potrubí, nadzemních a podzemních vod
Věcné břemeno spoluužívání jímky
Věcné břemeno čerpání vody
Věcné břemeno bytu a bydlení
Věcná břemena podle zákona o pozemních komunikacích
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích stanoví, že jestliže jsou splněny všechny
podmínky pro vyvlastnění nezastavěného pozemku nezbytného pro stavbu dálnice, silnice nebo
místní komunikace a vyvlastňovací řízení nelze zahájit nebo toto řízení ukončit rozhodnutím o
vyvlastnění proto, že dotčený vlastník není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný, může příslušný speciální stavební úřad na návrh stavebníka dálnice,
silnice nebo místní komunikace vydat rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího
využití tohoto pozemku, popřípadě jeho části pro účely stavby. Součástí rozhodnutí je i
stanovení výše náhrady podle zvláštního předpisu. Právo odpovídající tomuto věcnému
břemenu je jiným právem k pozemku, které podle zvláštních předpisů opravňuje stavebníka
zřídit na dotčeném pozemku požadovanou stavbu. Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice
nebo místní komunikace na cizím pozemku a vlastníku této stavby se prokazatelně nepodařilo
dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku, je příslušný speciální stavební
úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon
vlastnického práva ke stavbě, a to za jednorázovou náhradu ve výši, která podle zvláštního
předpisu náleží za vyvlastnění.
Více zde: http://pravoastatire.webnode.cz/products/vecna-bremena-a-pozemkove-vlastnictvivcetne-vzoru/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz
Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům upravuje zákon č.151/1997 Sb., o oceňování
majetku a o změně některých zákonů, v § 18 hlavy třetí, takto:
1. Právo odpovídající věcnému břemeni se oceňuje výnosovým způsobem na základě
ročního užitku ve výši obvyklé ceny.
2. Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, z
výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku
věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu
třetinu nižší než cena obvyklá.
8
3. Roční užitek podle odst. 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti.
4. Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního
užitku.
5. Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotnou částkou
10.000 Kč.
6. Právo zřízené jinak než věcným břemenem, obdobné právu odpovídajícímu věcnému
břemenu se oceňuje podle odst. 1 až 5.
Při ocenění věcných břemen výnosovým způsobem se vychází z násobku zjištěného ročního
užitku bez diskontování budoucích ročních čistých výnosů. Jedná se o určitou modifikaci
výnosového způsobu.
Roční užitek je zjišťován v úrovni obvyklé ceny. Obvyklá cena je zákonem o oceňování majetku
definována v § 2 jako cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného
majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku ke dni
ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se
nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího
ani vliv zvláštní obliby.
U ocenění věcných břemen nelze brát v úvahu žádná sociální, příbuzenská či věková kritéria
zúčastněných osob (povinného či oprávněného). Zjištění ceny věcného břemene musí být
objektivní.
Obecně platí, že ve většině případů lze roční užitek z výkonu vlastnického práva k pozemku,
stavbě, bytu, nebytovému prostoru ztotožnit s výší ročního nájemného za jejich užívání.
Ocenění částkou 10.000 Kč se použije pro ocenění věcného břemene, nelze-li jednoznačně
užitek pojmenovat, vymezit a ocenit.
9
Download

VNITŘNÍ PŘEDPIS č. 1/2014 O B E C J I N D Ř I C H O V