3. Kriminalita, ná silí, pachatelé
, obě ti, vina a trest.
3.1.Kriminalita
3.1.1. Pojem, struktura, dynamika, př íčiny
Kriminalita (zloč innost, trestná č innost) je sociálně patologický m jevem, který narušuje
harmonický vý voj společ nosti, je pro společ nost dysfunkč ní a společ ensky škodlivý .
Kriminalita narušuje základní pravidla společ enské ho řádu a lidské ho soužití, působí
společ nosti i státu znač né materiální a nemateriální škody, obětem způsobuje škody fyzické ,
psychické a společ enské , ve společ nosti vyvolává atmosfé ru strachu, nejistoty a nedůvěry.
Kriminalita je multifaktoriální jev, má společ enské i osobnostní charakteristiky, sociologické ,
psychologické , trestněprávní aj.
Z hlediska legá lního pojetí je kriminalita souhrn č inů, které porušují právní normy
společ nosti na konkré tním území (státu) v konkré tním č ase.
Prá vnínormy se lišístá t od stá tu (např. popírá ní holocaustu)
Sociologicképojetí kriminality je širší a mé něpřesné . Zahrnuje společ ensky nebezpeč né ,
ohrožující, protispoleč enské (antisociální) č iny, společ ností odmítané , které ale z hlediska
platné ho práva nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestné ho č inu. (Prostituce, šikana,
některé formy domácího násilí aj.)
Informace o legá lníkriminalitě získáváme ze statistik orgánů č inný ch v trestním řízení
(policejní statistika, justič ní statistika).
Prostřednictvím těchto statistik získáváme informace pouze o kriminalitě zjevné
(registrované
), tj. té , která vyšla najevo a byla proto evidována v oficiálních statistikách. Jde
tedy jen o č ást kriminality skutečné
.
O další č ásti spáchané trestné č innosti se orgány č inné v trestním řízení nedozví, a proto
nemůže bý t registrována v oficiálních statistikách. Jde o skrytou (latentní) kriminalitu. Míru
latentní kriminality (tj. jaká č ást skuteč né kriminality nevyjde najevo a není tedy registrována)
ovlivňuje zejmé na intenzita formá lní a neformá lníkontroly, tolerance poškozených a ú roveň
prá vního vědomí občanů. Je zřejmé , že tato míra se u jednotlivý ch trestný ch č inů podstatně
liší. (Obtížnost odhalení, neochota oběti nebo veřejnosti ohlásit daný č in atd.)
Kdo sbírá statistické údaje:
1. Statistika Ministerstva vnitra Č R
2. Statistika Ministerstva spravedlnosti Č R
Statistika Ministerstva vnitra Č R (policejní statistika)
eviduje údaje o zjištěné kriminalitě, tj. jednak zjištěné (tj. policií registrované ) trestné č iny,
jednak osoby charakterizované jako pachatelé trestný ch č inů. Trestný č in se vykazuje podle
místa spáchání. Pro označ ení jednotlivý ch druhů trestný ch č inů se používá klasifikace, která
se v některý ch případech odlišuje od jejich označ ení v trestním zákoně(např. kapesní krádeže,
krádeže věcí z automobilů).
Jednotlivé trestné č iny se zařazují do skupin:
majetková kriminalita
hospodářská kriminalita
násilná kriminalita
mravnostní kriminalita
organizovaná kriminalita
kriminalita mládeže a proti mládeži
(návykové látky a TČ )
Statistika Ministerstva spravedlnosti Č R
(justič ní statistika) zahrnuje statistiku státních zastupitelství a soudů.
Obsahuje údaje o známý ch pachatelích , vč etněpachatelů, u nichž došlo k odložení věci před
zač átkem trestního stíhání, např. z důvodu amnestie, nepříč etnosti č i nedostatku věku),
obžalovaný ch osobách a pravomocněodsouzený ch osobách. Vedle poč tu osob je evidován i
poč et trestný ch č inů.Statistika eviduje té ž způsoby vyřízení věci a strukturu uložený ch trestů a
ochranný ch opatření.
Informace o sociologické kriminalitěse získávají z nejrůznějších zdrojů – vý zkumné studie,
informace ze škol, zdravotnický ch zařízení, organizací poskytujících psychosociální služby aj.
Při používání statistik a dalších údajů o kriminalitě(zejmé na těch, se který mi se setkáváme ve
sdělovacích prostředcích) je proto důležité rozlišovat zdroje údajů.
podle pachatelů - pohlaví, věk, státní příslušnost, prvopachatelé , recidivisté
Pohlaví
Kriminalita žen je tradič něnižší – 8 - 10% celkové kriminlity
světověstoupající tendence - mění se postavení ženy
nerovnoměrný podíl žen u jednotlivý ch druhů kriminality
více majetková (podvody), mé něnásilná (vý jimka vražda novorozence)
Věk
děti do 15 let - není trestní odpovědnost - problé m snížení hranice
mladiství - 15-18 let
mladí dospělí – 18-24 let
podíl dětí a mladistvý ch na celkové kriminalitěroste, zvyšuje se brutalita a
závažnost trestný ch č inů.
Zastoupení jednotlivý ch druhů kriminality uvedený ch v grafu je komentováno
v následujících č ástech příspěvku. Podíly vyjmenovaný ch druhů kriminality, v č lenění podle
policejního Evidenč něstatistické ho systé mu kriminality (ESSK), se v posledních více než
deseti letech příliš nemění.
Nejpočetně ji zastoupenétrestnéčiny a zá važ nétrestnéčiny
Z pohledu policejních statistik za rok 2005 a jednotlivý ch položek TSK se jedná o tyto
trestné č iny:
Nejpoč etnější: Krádež, konkré tně krádeže věcí z automobilů (15 % z celkové kriminality),
krádeže vloupáním do nespecifikovaný ch objektů (9 %), krádeže v nespecifikovaný ch
objektech (7 %), krádeže motorový ch vozidel dvoustopý ch (6 %). Následují krádeže kapesní,
úvěrové podvody, zanedbání povinné vý živy a maření úředního rozhodnutí.
Nejzávažnější: vraždy – jejich poč et byl v roce 2005 nejnižší od roku 1989. Dokonány byly
104 vraždy. Zastavil se růst poč tu loupeží.
Ublížení na zdraví, znásilnění, nebezpeč né vyhrožování, tý rání osoby žijící ve
společ né m obydlí a svěřené osoby, pohlavní zneužívání – tj. evidované trestné č iny násilné ho
charakteru - celkověv roce 2005 poklesly – srov. graf 4.
Zná mípachatelé(prvopachatelé , recidivisté , mládež, ženy a cizinci)
Poč et známý ch pachatelů (policií stíhaný ch a vyšetřovaný ch osob) poslední 3 roky
stagnuje na poč tu cca 121 tis. osob, přič emž poč et dospělý ch pachatelů se mírně zvý šil a
poč et pachatelů mladších 18 let klesl (u mladších 15 let klesl vý razně). Poklesl i podíl dětí a
mladistvý ch na poč tu všech pachatelů. Poprvé se pokles projevil po nabytí úč innosti velké
novely TZ v roce 2002 a podruhé v roce platnosti nové ho zákona o mládeži (č .218/2003
Sb.), tj. v roce 2004. V obou případech došlo k dekriminalizaci nemalé ho poč tu útoků proti
majetku páchaný ch touto skupinou delikventů. Nejvíce dospělý ch známý ch pachatelů bylo
evidováno v roce 2000 – 112 tis. osob a dětí a mladistvý ch v roce 1996 – cca 23 tis. osob. V
roce 2005 bylo evidováno cca 112 tis. dospělý ch a cca 10 tisíc dětský ch a mladistvý ch
pachatelů ( z toho 3,3 tis.osob mladších 15ti let).
Trestná č innost žen je trvale na vzestupu.Od roku 1993 do roku 2005 se roč ní poč et
pachatelek zvý šil z cca 9 tis. na více než 17 tis. osob a jejich podíl mezi všemi známý mi
pachateli vzrostl z 8 % na té měř 14 %.
Poč ty pachatelů-cizinců jsou stabilní a jejich podíl mezi všemi známý mi pachateli se
od roku 1993 pohybuje okolo 6 %. V roce 2005 to představovalo cca 7 tis. osob. Nejvyšší
podíl těchto pachatelů je v Praze – cca 15 %.
Podíl prvopachatelů mezi pachateli trestné č innosti zůstává stále vysoký a v roce 2005
č inil cca 53 %. Podíl recidivistů v posledních letech zač íná stoupat – v roce 2005 se oproti
roku 2004 zvý šil o té měř 2 % - na 46 % - je to nejvyšší hodnota za poslední desetiletí.
Meziná rodní srovná ní
Mechanický m srovnáním policejních statistik okolních zemí za rok 2004 můžeme
dojít k lichotivé mu poznání, že tento index je, s vý jimkou Polska, nejnižší a té měř obdobný
jako na Slovensku.
Jen pro ilustraci uvádím dostupné statistické údaje o poč tech trestný ch č inů v okolních
státech v roce 2004 v poměru k poč tu trvale tam žijících obyvatel: SR uvádí cca 3 600 tr.č inů
na 100 000 obyvatel, avšak Rakousko –
7 844, Německo – 7 966, Polsko pak jen 2 282 tr.č inů. Vý razněvyšší ukazatele než Č R uvádí
i Francie, Anglie a Wales, Nizozemí a č etné jiné státy. Avšak bez hloubkové analý zy jsou tyto
údaje navzájem nesrovnatelné a vedou ke zcela chybný m závěrům. Blíže je toto té ma
rozvedeno v pasáži o mezinárodním srovnání statistik o kriminalitě.
Mezinárodní srovnání celkové úrovně kriminality v jednotlivý ch zemích v
jednoduché m grafu č i tabulce je nemožné , protože komentář k takové prezentaci by musel bý t
mnohostránkový , a stejně by nemohl vystihnout všechny rozdíly ve srovnávaný ch č íslech.
Proto se od takový ch srovnání v souč asnosti již upouští.
Přehlednější jsou srovnání dílč ích aspektů kriminality, z nichž je usuzováno na
celkovou kriminální scé nu.
Také hodnocená č asová období se zřídka podaří sjednotit. Pokud ano, tak se znač ný m
č asový m odstupem. Dnes např. to jsou údaje z období kolem roku 2001 a v EU za období do
roku 2003.
Do roku 2001 máme statistiky jak o nápadu trestné č innosti v jednotlivý ch zemích
té měř celé ho světa, o poč tu objasněný ch trestný ch č inů, poč tu stíhaný ch, odsouzený ch a
vězněný ch osob, tak i poč tu příslušníků policie. Za EU do roku 2003. Avšak analý za všech
těchto dostupný ch údajů, jejich vzájemné srovnání již komplikuje nová situace v mnoha z
těchto zemích, změny legislativy a způsobů statistické ho zpracování dat, radikální změny
politický ch cílů v oblastech bezprostředně kriminalitu ovlivňující č i potírající atd., takže
pracnost i jen povrchní analý zy by byla neúč elná a užiteč nost předpokládané následné synté zy
by bylo možno velmi lehce zpochybnit.
Souhrn a zá vě r
Vý voj evidované kriminality v Č R v poslední doběstagnuje. Je reálný předpoklad, že
doba chaotické ho nárůstu kriminality, vzniku mnoha jejích nový ch projevů, dovoz dalších
dosud neznámý ch druhů kriminality z ciziny je již definitivněza námi.
Snad je za námi i urč itá bezradnost, jak vzniklou situaci úč elněřešit, a nastává období
urč ité stabilizace problé mů a základních způsobů přístupu k jejich řešení.
Do popředí zájmu jak politický ch představitelů, tak i orgánů č inný ch v trestním řízení
se dostává nejen kriminalita jako taková, ale i opatření směřující proti ostatním sociálně
patologický m jevům kriminalitu podporujícím a ovlivňujícím, a to podle nalé havosti, s
ohledem na další společ enský vý voj v zemi, po dohoděs okolními státy, EU apod.
(zkrá ceno)
Předchozí text představuje podrobné informace o vý voji a struktuře kriminality v Č R
v posledních letech. Při jeho interpretaci je ale třeba jisté opatrnosti a hlubší orientace
v jednotlivý ch otázkách, jak autorka sama uvádí.
Přestože v celkové statistice převládají „mé ně závažné “ trestné č iny, nejrůznější krádeže,
neplacení vý živné ho atd. důsledky i těchto č inů mohou bý t pro jednotlivé oběti velmi
závažné . Navíc dochází ke zvyšování brutality a bezohlednosti, k nárůstu některý ch nový ch
společ ensky závažný ch trestný ch č inů,trestný ch č inů (korupce), k narůstání vlivu
organizované ho zloč inu.
Novédruhy kriminality
tržní hospodářství, otevření hranic, demokracie
hospodářsko-finanč ní machinace
neplacení faktur, úvěrové podvody, daňové podvody, „tunelování“
poč ítač ová kriminalita
vydírání podnikatelů, „ vý palné “
„vraždy na objednávku“, únosy
praní špinavý ch peněz
organizovaný zloč in - drogy, prostituce, obchod se ženami a dětmi, , zbraně
Př íčiny kriminality
Podrobněji bude té ma probráno v kapitole Teorie vzniku sociá lních deviací, vč .
Již teď je ale možno upozornit na některé vlivy:
Situace ve světě
Situace v Č R - transformace
Důsledky civilizač ních trendů moderní společ nosti- globalizace
- problé my ekologické , ekonomické , sociální, politické ,
- mísení kultur - migrace z chudé ho „jihu“,
Evropa „multikulturní směs“
- vzrůst extremismu
- informač ní tlak, masmedia, reklama
- kulturní mezera - zaostávání morálky za vědou a technikou
(existenciální úzkost narůstá)
Některé další příč iny
např. antisociální porucha osobnosti - USA - 3% mužů, 1% žen
Násilnická menšina - 6% násilněse chovajících jedinců odpovídá za většinu
(70%) nejtěžších zloč inů
Charakteristika ná mezdných vrahů
Skupina ná mezdných vrahů, kteřístá li v letech 1995- 96 před pražskými soudy, nebo kteří
jsou za tyto činy ve vazbě, je specifickou skupinou pachatelů zá važných trestných činů.Č trná ct
pachatelů tvoříhomogenní vzorek a do jisté míry vykresluje karikaturu určitých dnešních
postojů.
Jde o mladé muže, většinou dosud netrestané, průměrně a nadprůměrně inteligentní, v
podstatě duševně zdravé, jen extrémně narcistické a egocentrické. Považují se za podnikatele
či pracovníky v oblasti soukromých bezpečnostních služeb, „ ochranek" či „ bodyguards".
Č asto začínali jako vyhazovači na diskotéká ch, v barech a v erotických klubech. Pak byli
opakovaně najímá ni na „ vymahačky", jak říkají vymá há ní dluhů, zastrašová ní konkurence a
podobné ná silné činnosti. Vraždu pojímají jako logické vyú stění procesu podniká ní, které
začíná půjčová ním peněz či nesplá cením faktur, nedodržová ním slibů a smluv, pokračuje
vymá há ním dluhů, vydírá ním, terorizová ním dlužníků či obchodních partnerů a končí jejich
likvidací. O vraždě tito lidé hovoříjako o kšeftu, zaká zce, mluví o zá konech trhu, nabídce,
poptá vce, riziku podniká ní. Své zatčení považují za smůlu v podniká ní, bojí se jen svých
spolupachatelů a těch, kteříje najali, často je ze strachu o život neprozradí. Jako vysvětlení
uvá dějí, že kdyby to neudělali oni, „ udělal by to nějaký Rus levněji.:"
Pochá zejíz nekriminá lních, tzv. normá lních rodin, často komunistických funkcioná řských a
dnes podnikatelských. S rodiči se nestýkají, říkají, že ti mají dnes jest méně času než dříve,
také podnikají. Od dětství byl jejich hmotný standard vyšší než ostatních dětí. Dostá vali peníze jako dá rky k narozeniná m a svá tkům, za vysvědčení a nyní žijí ve vysoce nadprůměrných
hmotných podmínká ch. Nejde tedy o zločinnost z chudoby. Jejich hlavni zá jmy a zá bavy
.souvisejís jejich narcismem: jsou to rychlá drahá auta, zbraně, bojová umění, agresivní
sporty, kulturistika, hrací automaty a hazardní hry. Všichni do jednoho uvá dějí, že trá ví
mnoho času před videem a sledují „ akčň á ky“a „ porná če", knihy nečtou vůbec, z novin jen
někdy Blesk či Expres. Svou prá ci považují za rovnocennou s jinými podnikatelskými
aktivitami o a proto demonstrují, že nemají sebemenší pocit viny. Považují se za profesioná ly.
Na vrcholu jejich hodnotové orientace jsou peníze, opovrhují hodnotami prá ce. Před činem
dlouhodobě nepracovali, přizná vají, že se často nudili. Přizná vají, že žili v blahobytu,
připouštějí, že si
nedovedli peníze užít. Věci veřejné je zajímají jen z aspektu ekonomického, zá kony hluboce
opovrhují, ale za hlavní politický ú kol považují privatizaci. Z politiků obdivují Vá clava
Klause, často jej citují a často dodá vají, že „ ještě ten Slá dek má v hodně věcech pravdu".
Jsou rasističtí a netolerantní, zejména ve vztahu k Rómům. O Vá clavu Havlovi téměř
jednohlasně říkají „ toho neuzná vá m". Otá zky na zá ležitosti vztahové, problémy solidarity,
pomoci apod. chá pou jako nezá vaznou provokaci, arogantně se jim smějí. Se svými
manželkami či partnerkami nežijí, o své děti a rodiče se nestarají, ve vazbě jsou zoufalí z toho,
jak jsou opuštění.
(Psycholog Slavomír Hubálek)
Charakteristika průměrné ho pachatele nájemné vraždy:
věk: kolem 30 let
pohlaví: muž
vzdělání: vyuč en
povolání: podnikatel
vražedná zbraň: pistole
motiv vraždy: dluhy a jiné finanč ní nesrovnalosti
Pramen:Studie IKSP
Př ípad brutá lního trestné
ho činu dvou mladistvých.
Soud potrestal dva mladíky, kteříčtvrtili a vařili těla svých obětí. Vladislav Roubíček odešel
od pražského městského soudu s pětadvacetiletým trestem, AlešLajtá r dostal o deset let méně.
U Roubíčka soud uvažoval o uložení doživotního trestu. Rozhodlo především jeho mlá dí a
dětství, které prožil. Strá vil ho v ú stavech nebo s otcem, který ho za sebemenší provinění krutě
bil.
„ Ve své praxi jsem sice nikdy nezažila tak hroznou likvidaci těl" řekla stá tnízá stupkyně.
Jednadvacetiletý Vladislav Roubíček a o dva roky mladší Lajtá r se počá tkem loň ského roku
přistěhovali do pražského bytu ke staršímu homosexuá lnímu pá ru. Asi po dvou měsících
soužitíse rozhodli oba muže zabít a získat jejich byt.
Nejdříve jim nakapali do večeře rtuť z teploměrů, ale jednapadesá tiletý MilošKnorr i o čtyři
roky mladší Stefan Kiss ú tok přežili. Roubíček proto srazil Knorra k zemi a společně ho potom
udusili polštá řem. Polootrá vený Kiss přišel na řadu rá no. Roubíček ho nejdříve udeřil
skleněnou vá zou do hlavy a nakonec ho uškrtil.
Obě těla ležela přes týden ve skříni. Problémy se zá pachem řešili vrahové přípravkem Sá vo a
voň avkami. Nakonec se ale Roubíček rozhodl k radiká lnímu řešení. Těla rozporcoval pilou a
jedno dokonce kvůli urychlení rozkladu vařil a pekl. Ostatky zakopali za domem, kde je o tři
měsíce později našli dělníci.
Oba mladíci strá vili většinu dětství v různých ú stavech. Podle policistů se později živili
prostitucí. Psychologové potvrdili, že dvojici dominoval starší Roubíček. Jeho ná prava je
podle jejich mínění takřka vyloučená , a dokonce připustili i to, že by mohl ve vraždění v
budoucnosti pokračovat.
Download

PJ Kriminalita, násilí, pachatelé, oběti, vina a trest.pdf