REGULACE ČESKÝCH
MÉDIÍ II.
O KONFERENCI
Konference „Regulace českých médií II.“ je pořádaná Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních
věd Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvem kultury ČR.
Koná se ve dnech 27. a 28. listopadu 2014 v konferenčních prostorách IPSOS, s. r. o. (Na Příkopě 22, Slovanský dům,
vchod „E“, Praha 1). Mediálním partnerem konference je Médiář.cz.
Cílem konference je vyvolat odbornou diskusi o aktuálních otázkách mediální legislativy. K dílčím tématům
jednotlivých panelů se budou vyjadřovat odborníci na problematiku mediálního práva a souvisejících oblastí, zástupci
státních orgánů, kontrolních orgánů médií, zástupci neziskového sektoru, novináři. Celou konferencí, která zahrnuje
celkem šest panelů, bude provázet Ondřej Aust.
Videozáznam a fotografie pořízené z konference najdete v dohledné době na webu Institutu komunikačních studií
a žurnalistiky FSV UK v rubrice Konference. Web: http://iksz.fsv.cuni.cz/.
KONTAKTNÍ OSOBA
Mgr. Lucie Šťastná
Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova v Praze
Tel.: +420 775 032 591, +420 604 844 778
E-mail: [email protected]
PROGRAM
ČTVRTEK 27. 11. 2014
PÁTEK 28. 11. 2014
ZAHÁJENÍ KONFERENCE
PANEL 4: POLITIKA, VOLEBNÍ KAMPANĚ
A POLITICKÝ MARKETING
13:00
10:00–11:30
PANEL 1: ČESKÁ MEDIÁLNÍ LEGISLATIVA: ČAS
NA ZMĚNU?
13:15–14:30
Tomáš Trampota
Pavel Kubina
Artuš Rejent
Milan Malina
Anna Matušková
Otto Eibl
Milan Bouška
Pavel Brabec
COFFEE BREAK
PANEL 5: SEXISMUS A GENDER V REKLAMĚ
COFFEE BREAK
PANEL 2: KONTROLNÍ ORGÁNY MÉDIÍ
15:00–16:30
Kateřina Kalistová
Michal Stehlík
Jiří Závozda
Milan Šmíd
COFFEE BREAK
12:00–13:30
Petra Havlíková
Tomáš Pavlas
Vilma Hušková
Ladislav Šťastný
COFFEE BREAK
PANEL 6: BEZBRANNÁ OBĚŤ REKLAMY.
REGULACE REKLAMY CÍLENÉ NA DĚTI
14:00–15:30
PANEL/NEPANEL 3: KOMUNITNÍ MÉDIA V ČR
– KONEČNĚ START?
17:00–18:30
Jan Křeček
a hosté
Jan Jirák
Václav Mertin
Jiří Šenkýř
Kateřina Hrubešová
UKONČENÍ KONFERENCE
Panel 1. Česká mediální legislativa: čas na změnu?
13:15–14:30
Co je třeba na české mediální legislativě měnit?
Jaké oblasti jsou nedostatečně upraveny?
Na čem se v současné době pracuje a na co se zapomíná?
Jaké změny bude možné v Parlamentu prosadit?
TOMÁŠ TRAMPOTA
ARTUŠ REJENT
Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova v Praze
Ministerstvo kultury ČR
REGULACE NEBO LIBERALIZACE ČESKÝCH MÉDIÍ?
Příspěvek se zaměří na otázku, zda je aktuální
technologický rozvoj v oblasti médií tak zásadní, že je
nutné měnit mediální legislativu.
V souvislosti s technologickými proměnami mediální
komunikace dochází k posilování komunikačních
platforem se sklonem k menší regulovatelnosti
a silnější liberalizaci. Digitalizace a internetizace
komunikace navádí k otázce, zda tradiční mediatypy
nejsou v komunikačním oběhu znevýhodněny
setrvačností legislativních regulačních mechanismů,
které dopadají zejména na terestrická vysílací média.
Jsou v současnosti ještě funkční mechanismy
regulace vzešlé z 90. let 20. století? Je klíčem silnější
regulace nových komunikačních kanálů, nebo
naopak rozvolnění pravidel?
PAVEL KUBINA
FTV Prima
Asociace televizních organizací
POTŘEBNÉ ZMĚNY LEGISLATIVY Z PERSPEKTIVY
PROVOZOVATELE TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ
Příspěvek se bude zabývat otázkou, zda je vzhledem
k okolnostem v současné době na místě pouhá
změna stávajících předpisů, či zda je nutné přijetí
předpisů nových. Bude obsahovat příklady české
regulace, která jde nad rámec Směrnice o AVMS, je
na hraně ústavnosti, nebo působí v praxi problémy,
a návrhy de lege ferenda. Dotkne se rovněž témat,
která s mediální regulací souvisí, jako např. ochrana
autorských a souvisejících práv či síťová neutralita.
ČAS NA ZMĚNU MEDIÁLNÍ LEGISLATIVY V DOBĚ
KONVERGENCE OBSAHU?
MILAN MALINA
Český rozhlas
ČESKÝ ROZHLAS A NEJENOM MEDIÁLNÍ LEGISLATIVA
Vedle mediální legislativy, která dopadá na všechny
vysílatele bez ohledu na skutečnost, zda se jedná
o média vysílajících na základě licence nebo
ze zákona, existuje i specifická oblast legislativy
dopadající výhradně na média veřejné služby. Jak
moc je platná legislativa pro Český rozhlas
omezující? Lze s tím něco udělat? Jaký může ČRo
očekávat scénář budoucího vývoje?
Panel 2. Kontrolní orgány médií
15:00–16:30
Jak zajistit nezávislost kandidátů do mediálních rad?
Podle jakých kritérií posuzovat vhodné kandidáty?
Kdo by měl vhodné kandidáty vybírat a jakým způsobem?
Mělo by se změnit fungování mediálních rad, jejich práva a povinnosti? Jak?
KATEŘINA KALISTOVÁ
MILAN ŠMÍD
Ministerstvo kultury ČR
Publicista (Louč.cz)
MEDIÁLNÍ RADY OPTIKOU POLITICKÝCH STRAN
JSOU ZAHRANIČNÍ MODELY MEDIÁLNÍ LEGISLATIVY
PŘENOSNÉ DO ČR?
V příspěvku bude zhodnocen přístup politických
stran současné vládní koalice k otázce mediálních
rad v posledních letech včetně legislativních
pokusů o změnu ve způsobu jejich ustavování
a budou představeny úvahy Ministerstva kultury
k možné budoucí úpravě v této oblasti.
MICHAL STEHLÍK
Rada Českého rozhlasu
PRAVOMOCI, ODPOVĚDNOST A REALITA V ČINNOSTI
MEDIÁLNÍ RADY
Příspěvek se bude věnovat legislativní definici
pravomocí a odpovědnosti mediální rady ve světle
reality výkonu funkce radního. Zaměří se
na relativní obecnost zákona, chybějící
mechanismy pro odpovědnost rad, ale i obecné
definice pravomocí rady.
JIŘÍ ZÁVOZDA
Rada České televize
ČASY SE (NE)MĚNÍ
Televize veřejné služby jsou v Evropě pod velkým
tlakem. Snaha je oslabit je zřejmá. Úspěšné televize
ohrožují investice soukromých investorů a akcionářů
v médiích. Česká republika není výjimkou. Rada ČT si
v této situaci musí hledat novou pozici.
Mediální legislativa v zemích Evropské unie nabízí
rozmanitá řešení tzv. governance médií veřejné
služby, tj. jakým způsobem by měla být organizována
správa a kontrola veřejnoprávních institucí. U nás se
v současné době řeší tzv. „odpolitizování mediálních
rad,“ přeměna jejich složení i funkcí. Využití
zahraničních modelů však naráží na některé
objektivní i subjektivní překážky.
Panel/nepanel 3. Komunitní média v ČR – konečně
start?
17:00–18:30
Měla by se komunitní média stát tzv. třetím pilířem mediálního systému?
Potřebují komunitní média finanční podporu?
Jak by mohl takový model fungovat?
Co se v této souvislosti připravuje na Ministerstvu kultury?
JAN KŘEČEK
Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova v Praze
IMPLEMENTACE KOMUNITNÍCH MÉDIÍ DO MEDIÁLNÍHO
SYSTÉMU ČR
Přestavení stejnojmenné studie, která byla
vypracovaná na základě žádosti Ministerstva kultury.
Studie vychází z dokumentu „Proč komunitní média
v České republice? Podrobný návod na rozvoj
českých komunitních médií“ (Carpentier 2012) a dále
jej rozpracovává do konkrétní a detailní podoby
postupného zavedení třetího vysílacího sektoru
do české mediální krajiny.
Po prezentaci studie následuje diskuse o jejím
obsahu. Hlavní řešitel předem oslovil několik
odborníků na dané téma, kteří budou sedět mezi
diváky a k návrhu implementace komunitních médií
do mediálního systému ČR poskytnou zpětnou
vazbu. Vítány budou ale i náměty a připomínky
dalších odborníků v publiku.
Panel 4. Politika, volební kampaně a politický
marketing
10:00–11:30
Jak definovat politickou reklamu? Je třeba ji regulovat?
Jak je reklama na sociálních sítích upravena legislativně?
Lze vůbec nastavit stejná pravidla pro všechny, když někteří mají větší možnost přístupu do médií?
Jaká je současná praxe volebních kampaní z hlediska politického marketingu?
ANNA MATUŠKOVÁ
MILAN BOUŠKA
Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova v Praze
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
VOLEBNÍ KAMPANĚ A POLITICKÁ REKLAMA
- POTŘEBUJEME PRAVIDLA A REGULACI?
Příspěvek se zaměří na roli, kterou hraje politická
reklama, do jaké míry zasahuje do průběhu
kampaně. Součástí bude i úvaha nad tím, proč není
politická reklama nijak korigována.
POLITICKÁ REKLAMA VS OMEZENÁ ZÁKONNÁ OMEZENÍ
Problematika definice politického obchodního
sdělení a možností legislativy ve světle nového
přístupu při využití běžných obchodních sdělení
k politickému marketingu.
PAVEL BRABEC
Asociace českých reklamních agentur
OTTO EIBL
ZADARMO ANI (BABIŠOVO) KUŘE NEHRABE.
Katedra politologie
Fakulta sociálních studií
Masarykova univerzita v Brně
POTŘEBUJEME POLITICKOU REKLAMU SVAZOVAT
REGULACEMI?
Legislativní vymezení politické reklamy je obtížné kde jsou její hranice? Co ještě politická reklama je
a co už není? Dobrý úmysl regulovat a kultivovat
politickou reklamu by mohl v konečném důsledku
vést i k zásahu do práce žurnalistů nebo dalších
mediálně činných osob. Je možné jako politickou
reklamu chápat, když se např. Andrej Babiš objeví
v Show Jana Krause? Spíše než svazovat tuto
reklamu dalšími pravidly by možná stálo za to
uvažovat nad větší liberalizací (umožnit nákup
vysílacího prostoru mimo zákonem vymezený čas)
a otevřením diskuse o etice a pravidlech
(např. podepisování negativních kampaní
objednatelem) této reklamy.
ANEB ČEKÁ NÁS REGULACE POLITICKÉ REKLAMY?
Politický marketing a reklama je specifickou
komunikační disciplínou, která je často diskutovaná.
To, že se o tom hovoří, jasně nasvědčuje tomu, že
reklama – i ta politická – funguje. Příspěvek se
zaměří na následující otázky: Jaké jsou postoje
veřejnosti k politické reklamě? Jakou roli hrají
v politickém marketingu média? A jakou reklamní
agentury? Jak vnímala divácká veřejnost TV spot
„Vodňanské kuře“? Jaké jsou morální postoje české
veřejnosti k reklamě, ve které vystupují politici? Je
postačující současný rámec regulace reklamy v ČR?
Panel 5. Sexismus a gender v reklamě
12:00–13:30
Co je sexismus a jak se využívá v reklamě?
Jaké může mít jeho používání dopady na jednotlivce či společnost?
Jak a podle jakých kritérií posuzovat, že jde o sexistickou reklamu?
Do jaké míry postačuje v případě sexistické, neetické a genderově stereotypní reklamy samoregulace a do jaké míry
je třeba problém upravit legislativně?
Jaké jsou přístupy a aktivity Rady pro reklamu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v této oblasti?
PETRA HAVLÍKOVÁ
Nesehnutí
fenomény v obchodních sděleních, jenž lze
považovat za sexistické. Budou zmíněny příklady
z praxe RRTV a konkrétní obsahy obchodních
sdělení, které byly předmětem stížností diváků.
SEXISMUS V REKLAMĚ: PROBLÉM FEMINISTEK, NEBO
NÁS VŠECH?
Příspěvek vysvětlí nejčastější formy sexistické
reklamy (fragmentace, objektifikace, stereotypy...)
na příkladu soutěže Sexistické prasátečko.
Příspěvek shrne historii, záměry a úspěchy soutěže
se snahou vyvolat diskuzi o problematických
aspektech samoregulace reklamy. Součástí
příspěvku bude shrnutí klíčových hráčů v oblasti.
regulace reklamy.
TOMÁŠ PAVLAS
Otevřená společnost, o. p. s.
PROČ A JAK REGULOVAT SEXISTICKOU REKLAMU
Příspěvek se bude zabývat definováním sexistické
reklamy, opodstatněním její regulace z hlediska
genderových studií, právní úpravou problematiky
a dobrou praxí v zahraničí.
VILMA HUŠKOVÁ
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
PAMATUJE ZÁKONNÁ REGULACE NA SEXISTICKOU
REKLAMU?
Příspěvek se zaměří na identifikaci ustanovení
zákona o provozování rozhlasového a televizního
vysílání a zákona o regulaci reklamy, která regulují
LADISLAV ŠŤASTNÝ
Rada pro reklamu
SEXISMUS A KODEX REKLAMY: ROZHODOVACÍ PRAXE
ARBITRÁŽNÍ KOMISE RADY PRO REKLAMU
Příspěvek se zaměří na téma sexismu v reklamě
z hlediska samoregulace a činnosti Rady
pro reklamu.
Panel 6. Bezbranná oběť reklamy. Regulace reklamy
cílené na děti
14:00–15:30
Je etické vyrábět reklamy cílené na děti nebo působit na rodiče prostřednictvím dětí?
Jaký je vliv reklamy na děti v různých fázích vývoje?
Jaká je stávající legislativní úprava této problematiky? Je třeba na ní něco měnit?
Jak by se k reklamě cílené na děti měli postavit rodiče a jak zákonodárci?
JAN JIRÁK
JIŘÍ ŠENKÝR
Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
JAK ZVÝŠIT OCHRANU DĚTÍ PŘED PŮSOBENÍM REKLAMY
DĚTI, MÉDIA, REKLAMA
Příspěvek se soustřeďuje na postižení základních
problémových okruhů vztahu dětí a reklamy
(vnímání reklamních sdělení dětmi, role rodičů, vliv
reklamy apod.). Téma bude zasazeno do kontextu
mediální výchovy a mediální gramotnosti –
s důrazem na české prostředí a na vybrané příklady
regulace ve světě.
Příspěvek se bude věnovat stávající právní úpravě
dané problematiky a praxi Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání. Zmíněny budou také některé
náměty na zvýšení ochrany/mediální gramotnosti
dětí a úvaha nad zvýšením samoregulace, či
zákonných omezení.
KATEŘINA HRUBEŠOVÁ
VÁCLAV MERTIN
Katedra psychologie
Filozofická fakulta
Univerzita Karlova v Praze
REKLAMA A DĚTSKÝ RECIPIENT
Reklama cílící na děti je nebezpečná pro jejich rozvoj
– manipulativním a invazivním způsobem vstupuje
do jejich života v etapách, kdy jsou jen obtížně
schopné se bránit. Dětská reklama je ve skutečnosti
určena pro rodiče a měla by se vysílat ve večerních
hodinách.
Sdružení pro internetový rozvoj
OCHRANA DĚTÍ NA INTERNETU
Manuál na přežití na síti a ve virtuálním světě
neexistuje, přesto nebo právě proto internet
milujeme. Příspěvek zahrne postřehy k tématu
ze strany člověka pohybujícího se v digitálním světě
od jeho zrodu.
Download

zde - Univerzita Karlova