Vlnová optika, interference:
1. Dva koherentní světelné paprsky dospívají do určitého bodu s dráhovým
rozdílem
3 mikrometry. Zjistěte, zda v tomto bodě nastává
interferenční maximum, popř. minimum, jestliže interferující
monofrekvenční světlo je a) červené (750 nm), b) fialové (400 nm).
(B. 89)
2. Dráhový rozdíl dvou koherentních paprsků bílého světla
je
2,50 mikrometrů. Pro které vlnové délky viditelného světla
(390 nm – 790 nm) nastává interferenční maximum?
(B.90, 625 nm, 500nm, 417 nm)
3. Dvě rovnoběžné štěrbiny S1 a S2 vzdálené od sebe 0,5 mm jsou osvětleny
He-Ne laserem,
a jsou proto zdrojem koherentního
monochromatického světla o vlnové délce 632, 8 nm.
Ve vzdálenosti
3 m od štěrbin je umístěno stínítko S, na kterém vzniká interferenční
obrazec v podobě světlých a tmavých interferenčních proužků
rovnoběžných se štěrbinami (Youngův pokus). Vysvětlete vznik tohoto
obrazce a a určete vzdálenost dvou sousedních světlých interferenčních
proužků.
(B. 91, 3,8 mm)
4. Dva koherentní paprsky bílého světla interferují na dráhovém rozdílu
2.10 exp (-6) m.
Pro které vlnové délky nastanou interferenční
minima?
(Kohout 2A, 444 nm)
5. Dráhový rozdíl dvou paprsků bílého světla je 0,003 mm. Pro které vlnové
délky nastanou interferenční maxima?
(Kohout 2B, 429 nm)
Ohyb světla:
1. B: úl. 98
Monofrekvenční světlo o vlnové délce 500 nm dopadá kolmo na optickou
mřížku o periodě 10-2 mm. Určete úhel alfa, o který se odchyluje maximum
prvního řádu od směru kolmého k rovině mřížky.
(2°52´)
2. B: úl. 99
Na optickou mřížku dopadá kolmo žluté monofrekvenční světlo o vlnové délce
589 nm. Na stínítku vzdáleném 1 m od mřížky se maximum prvního řádu
vytvořilo ve vzdálenosti 5 cm od maxima nultého řádu. Určete periodu mřížky a
počet vrypů připadajících na 1 mm.
(perioda asi 0, 012 mm, na 1 m připadá přibližně
85 vrypů)
3. B: úl 101
V ohybovém obrazci, který se vytvoří za mřížkou při kolmém dopadu
monofrekvenčního světla, vzniká maximum druhého řádu pod ohybovým
úhlem 14°. Pod jakým ohybovým úhlem vzniká maximum třetího řádu?
(21°17´)
4. Vaščák: úl. 8 (vln. vlastnosti světla)
Stanovte hustotu vrypů ohybové mřížky, bylo-li maximum 1. řádu
zeleného rtuťového světla, λ=546 nm, pozorováno s úhlovou
odchylkou 19°12′.
(1, 66 . 10-6 m)
5. Vaščák: úl. 9 (vln. vlastnosti světla)
Mřížka má na 1 mm 1000 vrypů. Pro které vlnové délky (viditelného
světla) dává pouze maxima 1. a 2. řádu ?
(λ < 500 nm)
6. Vaščák: úl. 15 (vln. vlastnosti světla) - podívat sami
Na hladině vody je olejová skvrna tloušťky 0,2 μm. Jakou barvu bude
mít skvrna v odraženém bílém světle dopadajícím na skvrnu kolmo?
Index lomu oleje je 1,5 a vody 1,33.
(400 nm, fialová)
Download

Vlnová optika, ohyb, interference, web.pdf