Vrcholná gotika

1. Charakteristika období
Demokratizace literatury





2. České země za vlády Lucemburků
Karel IV.
Satira
Vznik dramatu
Legendy
Próza




3. Období husitství
Předchůdci Husovi
Jan Hus
Literatura za husitských válek
Petr Chelčický
1. Charakteristika období
V 13. století dochází k prudkému kulturnímu rozvoji. Gotický oblouk je běžně používán a
nové katedrály šokují svými rozměry a smělostí klenby. Kultura je stále spojena
s křesťanstvím, které však prožívá první krize.
Hrady doplňují své opevnění, ale současně se i zútulňují a rozšiřují obytné prostory.
Kromě šlechtických sídel však vzniká i velkorysá výstavba měst financovaná zbohatlými
měšťany. Měšťanstvo svým bohatstvím může konkurovat šlechtě.
Vznik univerzit umožňuje jejich lehčí přístup ke vzdělání. Autory uměleckých děl, včetně
literárních, se vedle kněží a šlechty stávají také měšťané a žáci univerzit. Mluvíme o
demokratizaci literatury.
Výsledkem této demokratizace je vznik nových žánrů, zejména satiry, dramatu a zábavné
nebo naučné prózy. Pokračují však i starší žánry, legenda, kronika, milostná poezie. Na
ústupu je rytířská veršovaná epika. Můžeme mluvit o úplném rozrůznění žánrů.
2. České země za vlády Lucemburků
Za vlády Lucemburků, zvláště v době vlády Karla IV. (1346 – 1378) a Václava IV.
(1378 – 1419) dochází k mohutnému rozvoji českých zemí. Svědčí o tom povýšení pražského
biskupství na arcibiskupství nebo založení univerzity, stejně jako architektonické památky –
Nové město pražské, Karlštejn, Chrám sv. Víta, v Brně chrám sv. Petra a Pavla nebo kostel
sv. Jakuba.
Známá jsou jména architektů Matyáše z Arassu, Petra Parléře nebo malíře Theodorica.
Karel IV.
Sám Karel IV. byl vzdělaný panovník s vytříbeným vzděláním, které získal na
francouzském dvoře. Kromě podpory a vlastních zadání k tvorbě literárních děl je také sám
autorem některých textů.
Majestas Carolina
Latinsky napsaný Korunovační řád. V podstatě právní příručka, co dělat, aby korunovace
byla správně provedena.
Vita Caroli
Latinsky napsaný vlastní životopis. (česky Život Karlův)
V literatuře dochází k rozrůznění žánrů. Práce stále zůstávají převážně anonymní, ale
obvykle už máme rukopis z doby vzniku díla a zřejmě úplný.
Satira
a) Feudální
Smil Flaška z Pardubic
( ? – 1402)
Synovec Arnošta z Pardubic, prvního českého arcibiskupa. Ve svých satirách kritizuje
politiku Václava IV. z pozice vysoké šlechty.
Rada otce synovi
Rady křesťanskému rytíři.
Nová rada
Sněm 44 zvířat radí novému králi – lvu, jak vládnout. Obvykle se střídá vážná rada s radou
ironickou. Alegorie, v níž se střídají rady adresované skutečně Václavu IV. s radami
ideálnímu křesťanskému panovníkovi.
b) Měšťanská
Hradecký rukopis
Obsahuje tři literární díla ze 14. století. Dvě satiry a jednu bajku.
Desatero kázanie božie
Každé z deseti přikázání je překračováno třemi skupinami hříšníků.
Satiry o řemeslnících a konšelích
Bajka o lišce a džbánu
Liška se chtěla pomstít úzkému džbánu, z něhož se nemohla napít. Přivázala ho k ocasu a
vhodila do studny, aby ho utopila. Džbán se však naplnil vodou a stáhl lišku do studny, odkud
se už nedostala.
c) Žákovská
Píseň veselé chudiny
Jedna z typických studentských písní ironizující vlastní bídu. Často měla také podobu tzv.
makarónských veršů – veršů střídajících latinu a češtinu.
Podkoní a žák
Zachycuje hádku mezi panským sloužícím a studentem univerzity o to, kdo z nich se má
lépe. Z jejich argumentů však ironicky vyplývá špatná situace a bída obou dvou. Hádka
nakonec končí rvačkou.
Vznik dramatu
Velikonoční hry
Vycházejí z dramatizace evangelií, přesněji z částí popisujících umučení a zmrtvýchvstání
Krista. Byly hrávány o Velikonocích mnichy v kostelech a klášterech, u nás např. v kostele
sv. Jiří na Pražském hradě. Později se do těchto her zapojovali i laici, zvláště studenti
univerzit, kteří k nim připojovali světské, často komické, výstupy.
Mastičkář
Dochovaná část velikonoční hry, která zachycuje scénu v níž tři Marie jdou na trh koupit
masti k potření Kristova těla. Dochovaná část zachycuje satiricky prostředí středověkého trhu
a podvodného šarlatánského prodavače mastí. Ten najímá dva pomocníky – Rubense a
Postrpalka, aby za něj chválili jeho zboží a lákali zákazníky. Oba však ironicky zesměšňují
tohoto šarlatána.
Veršované legendy
O svatém Prokopu
Veršovaná legenda o českém světci napsaná srozumitelným a jednoduchým jazykem a
stylem. Byla určena měšťanstvu. Hrdinou je zakladatel Sázavského kláštera, poustevník, který
se vzdá kariéry vysokého šlechtice a z jeskyně vypráská čerty. Na oslavu tohoto vítězství je
na místě této jeskyně postaven klášter.
Legenda je silně nacionalistická a protiněmecká, např. čerti mluví německy.
Život svaté Kateřiny
Vysokým stylem napsaná, veršovaná legenda určená zřejmě dvorské šlechtě. Autor je
členem tohoto prostředí, jak o tom svědčí popis Kaple sv. Kříže na Karlštejně. Je poučen
cizími vzory.
Hrdinkou je krásná mladá dívka, které se zjeví Kristus a ona se mu zaslíbí. Zalíbí se však
císaři a když jej odmítne, mají ji učenci přesvědčit o budnosti její víry. Jí se však podaří
naopak přesvědčit učence, kteří přijmou křesťanskou víru. Za trest je upálena na rozžhaveném
oleji.
Próza
Tkadleček
Exkluzivní próza vysoké úrovně. Využití češtiny jako jazyka vysoké literatury zde
dosahuje svého vrcholu. Tkadleček obviňuje Neštěstí, že zavinilo nevěru jeho milé, kuchařky
Adličky. Forma sporu – disputace mezi dvěma stranami je ve středověku poměrně častá.
Vítězem tohoto sporu není nikdo, i když my bychom asi přáli vítězství citovějšímu
Tkadlečkovi než studeně racionálnímu Neštěstí.
Podnětem ke vzniku Tkadlečka je zřejmě obdobný spor napsaný v Čechách německy –
spor Oráče se Smrtí, která mu vzala manželku.
3. Období husitství
Po celé 14. století se začínají objevovat příznaky krize křesťanské církve, která se stává
stále více politickou a mocenskou silou závislou na panovnících než silou duchovní. Proto
také papež sídlí od roku 1309 v Avignonu místo v Římě a je jím vždy Francouz. Situace se
vyostří v roce 1378, kdy umírá papež Řehoř XI.. Nedojde k dohodě, kde má papež sídlit a
kdo jím má být. Vzniká dlouhé období schizmatu – rozdělení církve poslouchající různé
papeže. Obvykle jeden z nich sídlí v Římě, druhý v Avignonu. Jsou však i období, v nichž
vládnou tři papežové. (Třetí v Bologni) Jejich vzájemný boj vyžaduje zvýšení příjmů, ve
velkém se provozuje obchod s odpustky – finanční vykoupení se z hříchů.
Tato situace vyvolává kritiku a s návrhy na řešení přicházejí všechny stavy. Nejsilnější
kritika přichází z prostředí univerzit. Jedním z nejznámějších kritiků je oxfordský profesor
John Wyclef.
Předchůdci Husovi
Konrád Waldhauser
Jan Milíč z Kroměříže
Matěj z Janova
.
Tomáš Štítný ze Štítného (1333 – 1401-9)
Drobný jihočeský zeman, autor náboženských próz. Poněkud výjimka mezi ostatními
autory. Nebyl ani knězem ani univerzitním mistrem. Studoval sice na pražské univerzitě, ale
nedosáhl žádné hodnosti a vrátil se do jižních Čech spravovat svůj statek.
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
Řeči sváteční a nedělní
Jedna z prvních českých Postil = sbírka kázání na neděle a svátky celého roku. Protože
však Štítný nebyl kněz, jde spíše o náhradu za Postilu, určenou rodině a čeledi.
Jan Hus
(1371 – 1415)
Narodil se v Husinci u Prachatic, kde asi získal základní vzdělání. Do Prahy přišel jako
student univerzity. Podporoval ho Křišťan z Prachatic. V roce 1396 se stal mistrem
svobodných umění. Roku 1400 ukončil teologickou fakultu a byl vysvěcen na kněze.
Zúčastnil se bojů na univerzitě, které vedly k vydání Dekretu kutnohorského, jímž Čechové
získali hlasovací většinu. Současně tento dekret vedl k odchodu cizích mistrů na novou
univerzitu v Lipsku. Po vydání Dekretu kutnohorského byl po dobu jednoho roku rektorem
univerzity.
V dalších dvou letech píše většinu svých teologických naučení a česky káže v kapli
Betlémské. Pro své latinské práce ovlivněné Wycleffem se dostává do sporu s církví. V roce
1412 byl na Husa vydán interdikt = zákaz všech církevních úkonů mimo křest a pohřeb.
Uchýlil se proto na venkov pod ochranu českých zemanů, zejména Jana z Chlumu.
Tady vzniká větší část jeho prací. V roce 1415 se vydává na koncil do Kostnice, aby
obhájil své názory. Ty jsou označeny za kacířské a když je Hus odmítne odvolat, je upálen.
Píše česky a latinsky, většinou ve formě traktátu.
a) latinsky psané práce
spis O církvi ( De ecclesia)
Za hlavu církve pokládá Krista a za její členy lidi toužící po spasení. Z této formulace
vyplývalo, že papež, který je hříšný není hlavou církve, ale dokonce ani její částí. Právě tato
myšlenka vedla k Husovu upálení.
spis O pravopise českém (De ortographia Bohemica)
Pokusil se o zjednodušení českého spřežkového pravopisu zavedením nabodeníčka
krátkého a dlúhého – dnešní čárky a háčku.
b) česky psané práce
spis Výklad Viery, Desatera a Páteře
Jde o výklad významu tří významných křesťanských textů – modlitby Věříme v Tebe,
Desatera božích přikázání a Otčenáše (lat. Pater noster)
spis Knížky o svatokupectví
Odmítá vybírání poplatků za provádění svátostí, zejména křtu, manželství a svatého
pomazání.
spis Rozprava o odpustcích
Navazuje na Knížky o svatokupectví, odmítá odpustky jako nepřípustné předjímání boží
vůle. Člověk nahrazuje Boha.
spis Dcerka
Vychází z latinské předlohy Bernarda z Clairvaux. Každá z desti kapitol začíná větou:
„Slyš dcerko, a viz a přichyl ucho své.“ Je tak navozen dojem dialogu mezi autorem a
čtenářkou. Spis je určen ženám, kterým říká jak správně žít, aby došly spásy.
Postila
Listy
Byly psány česky i latinsky. Nejvýznamnější jsou listy z Kostnice adresované žákům a
přátelům do Čech.
Literatura za husitských válek
a) písně
Jistebnický kancionál
Zpěvník z dvacátých let 15. století obsahuje většinu z kališnických písní.
Ktož jsů boží bojovníci
Povstaň, povstaň, veliké město Pražské
b) Propagační listy a manifesty
Nejznámějším dokumentem tohoto typu asi Žižkův vojenský řád a táborské manifesty
určené Evropě.
c) Kázání
Jan Želivský
Kazatel v Týnském chrámu. Zastával názory radikální pražské chudiny. Byl zákeřně
zavražděn roku 1422.
Jan Rokycana
Prezentuje umírněnější proud většiny pražanů. Po bitvě u Lipan papežem nepotvrzený, ale
obecně uznávaný utrakvistický biskup.
d) Vavřinec z Březové
(1370 – 1437)
Bohatý pražský měšťan. Původně ve službách kanceláře Václava IV., pro kterou měl psát
Kroniku světa. Přeložil Mandevillův cestopis z němčiny. Po králově smrti mluvčí umírněných
pražanů.
Carmen insignis Coronae Bohemicae (Píseň vznešené Koruny české, dnes známější pod
překladem Píseň o vítězství u Domažlic J. B. Čapka)
latinská Kronika husitská (Chronicon)
Zůstala nedokončená, zachycuje události let 1414 – 1421.
e) Budyšínský rukopis
Obsahuje tři veršované skladby psané z pohledu husity.
Žaloba Koruny české
Porok Koruny české
Hádání Prahy s Kutnou Horou
Autorem všech tří skladeb je jediný člověk, univerzitně vzdělaný, účastník bojů o Prahu
v roce 1420. Někdy bývá za autora označován Vavřinec z Březové.
Nejvýznamnější je poslední skladba, která vzniká v Praze obležené křižáky na podzim
1420. Je to alegorická skladba, jež stojí na straně husitsví představovaného Prahou,
zosobněnou jako krásná dívka. Kutná Hora představující katolictví je zobrazena jako stařena.
Soudu obou stran předsedá Kristus, který dá Praze zapravdu.
f) Václav, Havel a Tábor
Katolický básnický protějšek Hádání Prahy s Kutnou Horou. Také zdůrazňuje vlastenectví,
ale z neutěšené situace obviňuje radikální tábority.
Literatura po husitských válkách
Petr Chelčický
(1390 – 1460 )
Zřejmě drobný zeman nebo svobodný sedlák. Nesouhlasí s vítěznými katolíky, ale odmítá i
husitskou neústupnost. Jeho díla se vyrovnávají s dvaceti lety válek a utrpení, které navíc
nepřinesly žádné řešení problému.
Právě na část jeho myšlenek navázala Jednota bratrská.
Spis O boji duchovním
Odmítá jakýkoliv ozbrojený boj, tvrdí, že spravedlivá válka neexistuje. Důsledně vychází
z pátého přikázání – nezabiješ. Kdo bojuje skončí v pekle. Jedinou formou boje, kterou lze
tolerovat je boj proti ďáblu, boj duchovní. Proto se také Chelčický aktivně neúčastnil
husitských válek, což vedlo k jeho roztržce s Rokycanou.
Spis O trojím lidu
Na rozsáhlých citacích z Bible Chelčický dokazuje rovnost všech částí společnosti a
odmítá její dělení na stav rytířský, duchovní a poddanský. Zvláště pasáže popisující život
poddaných ukazují sociální podmínky vzniku husitství.
Spis Sieť viery pravé
Traktát vychází z části Lukášova evangelia, které popisuje zázračný rybolov. Chelčický
tuto pasáž vykládá jako alegorii. Sítí je dobrá církev, která zachytává duše lidí, aby
nepropadly peklu. Dvě velké ryby – světský panovník a papež, však tuto síť trhají a ničí její
dobré dílo.
Postila (Kniha výkladuov spasitedlných na čtenie nedělní celého roku)
Jde podobně jako o Štítného za náhradu nedělních a svátečních kázání, protože kněží
v těchto časech nejsou dobrými správci slova božího.
Download

5. Vrcholná gotika.pdf