Poruchy plochých a šikmých střech
včetně balkonů a teras
Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc
Porucha stavební konstrukce charakterizuje její změnu proti
původnímu stavu, vyvolaná zatěžujícími účinky a vlivy ve stadiu
realizace a užívání, která zhoršuje její spolehlivost, snižuje její užitnou
jakost a bezpečnost, předpokládanou ekonomickou životnost apod.
Závadou rozumíme stav určité části zařízení, který není změnou proti
původnímu stavu, ale vznikl nevhodným či nedokonalým provedením
konstrukce nebo prvku podle v současnosti platných předpisů a
norem.
Obecné příčin závad jsou dvě:
náhodné – náhodné chování materiálů, zatížení,
nenáhodné – způsobené lidským faktorem.
Nejčastější závady a sanace
K nejčastějším závadám střech patří:
▪ závady plochých střech
▪ závady šikmých střech a krovů
▪ závady balkonů, teras
Ploché střechy
Dělení plochých střech:
1) jednoplášťové:
- nepochůzné
- klasické
- nevětrané
- pochůzné
- inverzní
- větrané
- zelené
2) dvouplášťové:
- nepochůzné
- nevětrané (teplé)
- pochůzné
- větrané (studené)
- rekuperační
Nejčastější poruchy jednoplášťových střech:
a) vyplývající z projektu:
• tepelněizolační vrstvy jsou nesprávně umístěny,
poddimenzovány nebo chybí vůbec  promrzání a tím
vlhnutí podkladů, ke vzniku plísní, k dilatačním pohybům
vlivem prohřívání nosných vrstev, ke vzniku trhlin ve
stěnách
tepelněizolační vrstvy, zejména lehčených betonů, nejsou
u velkých ploch členěny dilatačními spárami 
smršťování vlastní izolační hmoty a povlakových krytin z
asfaltových pásů s nasákavými nosnými vložkami
parotěsné zábrany nejsou odděleny od nosné konstrukce
a jsou navrhovány z nevhodných materiálů  trhají se v
místě dilatačních či montážních spár
a) vyplývající z projektu:
 parotěsné zábrany chybějí  provlhávání, popřípadě
promáčení tepelněizolačních vrstev
 spádové betony a cementové potěry pod krytinou nejsou
dilatovány  roztržení povlakové krytiny
 vrchní pás má nasákavou či smršťující se nosnou vložku
(např.IPA)  smršťování a trhání krytiny
 u atik, říms, střešních vpustí, žlabů atd. jsou bez tepelně
izolačních vložek tepelné mosty  kondenzace vodní páry
tvořící základ pro vznik plísní
 nedostatečný počet střešních vtoků nebo jejich malý průřez i
nevhodná řešení pro zachycování nečistot  zaplavování
střech, přetékání, někdy vnikání vody do střešního pláště
 nevhodně navržené klempířské lemování se časem uvolňuje
 do konstrukce vniká dešťová voda či voda z tajícího sněhu
a) vyplývající z projektu – u pochůzných střech
 terasové dlažby s betonovými mazaninami nebo s litými asfalty
nejsou dilatačně odděleny od povlakové krytiny (např. kluznou fólií)
 trhání krytiny
 souvrství dlažby nebo i samotná dlažba nejsou členěny dilatačními
spárami na menší části  při tepelných dilatacích, popř. při
smršťování betonu se dlažba zvedá nebo vznikají trhliny, zvláště
není-li dlažba oddělena od atik pružnou zálivkou
 úprava u stěny není vodotěsná – chybí obklad či oplechování 
voda může pronikat do střešního pláště i zdivem, které narušuje
 zatékání trhlinami mezi plechovým lemováním a dlažbou na okraji 
dlažba bývá ukončována v úrovni plechového lemování s tvrdou
cementovou zálivkou a zde mohou vznikat trhliny vlivem plošných
změn
b) vyplývající z volby materiálu:
 jedná se především o všechny druhy betonů pro vrstvy
spádové, vyrovnávací, popř. tepelněizolační – minimální
sklon 2 %  každý mokrý proces závisí na počasí a
nepříznivě ovlivňuje kvalitu střešního pláště
 volba a kvalita materiálů z hlediska jejich předpokládané
životnosti by měla být pro jednoplášťové střechy s
tepelnou izolací na bázi polystyrenu rovna přibližně
životnosti hydroizolačních vrstev  u pórobetonových
podkladů je nutné počítat se statickou rezervou pro
přídavnou novou hydroizolační vrstvu
 při volbě materiálů pro podklad pod hydroizolaci je třeba
znát jejich tepelnou roztažnost ovlivňující dilatační úpravy
 při jejich zanedbání může dojít k trhlinkám
c) z hlediska pohybů, posunů a průhybů
 z tohoto hlediska je nutno dodržovat dilatační
spáry, jinak dochází k:
- usmyknutí živičné krytiny na oplechování,
- odlepení natavených pásů,
- roztavení letovaných spojů v místech asfaltových
spojů,
- uvolnění svislého plechového lemování z drážky,
- porušení pájených spojů u kovů tepelnými
změnami
- pronikání vlhkosti do střešního pláště
d) vliv extrémních vnějších podmínek
 vnikání větru do střešního pláště v důsledku sání, jehož
velikost závisí na sklonu střechy a výšce atiky  je nutno
věnovat pozornost lehkým plášťům z tvarovaných plechů,
zejména v aplikaci s lehkými pěnovými plasty
 odtrhávání plechového lemování zejména u atikového zdiva
upevněného jen hřebíky do dřevěných špalíků
 roztržení krytin především u plastových fólií vytažených na
zdivo a upevněných do lišt, pokud fólie nebyly přilepeny k
podkladu
 přesuny ochranných posypů – především u křemílku do
velikosti zrna 7 mm
e) vliv zabudované vlhkosti:
patří k nejčastějším poruchám – souvisí s objemovými
změnami (sesychání a bobtnání) a projevuje se:
a) vytékáním v podobě kondenzátu
b) snížením tepelněizolační schopnosti střechy
c) deformací střešní krytiny – tzv.puchýřováním
Při poklesu vnitřní teploty kondenzují vodní páry v
konstrukci  je nutno vložit parotěsnou zábranu mezi
nosnou a tepelněizolační vrstvu; nesprávná je aplikace
parotěsné zábrany do souvrství, jestliže je nad ní nasákavý
materiál pod krytinou. Účinnost parotěsné zábrany i
tepelněizpolační vrstvy a vodotěsné vrstvy se zlepšuje
odvětráváním ploché střechy hustou sítí kanálků, a to ve
spodní části tepelněizolační vrstvy
f) přirozené stárnutí asfaltových krytin
Faktory ovlivňující stárnutí:
a) druh tepelně izolačního podkladu, jeho vlhkost a povrchová
úprava: čím je podklad vodivější (beton, cementový potěr), tím je
stárnutí pomalejší. Nejvíce stárnou krytiny na podkladech z
pěnových hmot, kdy teploty jsou cca o 6 – 10°C vyšší než u
betonů
b) nedostatečný tepelný odpor střešního pláště způsobující únik
tepla střešním pláštěm v zimním období  tání sněhové
pokrývky a rychlejší stárnutí projevující se vznikem trhlin při
větších teplotních rozdílech
c) sklon a orientace ke světovým stranám – největší stárnutí u
sklonu 30 – 60°
d) klimatická oblast, množství srážek a dlouhodbé sněhové
pokrývky:
ve vysokohorském prostředí s delším trváním sněhové pokrývky
a s průměrnými nižšími teplotami je stárnutí pomalejší
f) přirozené stárnutí asfaltových krytin
e) použité druhy asfaltů a jejich odolnost vůči stárnutí, tj.
bod měknutí a tloušťka krycí asfaltové vrstvičky, druh a
množství plniv, povrchová úprava, druh nosné vložky a
její nasákavost: střídavé navclhávání a vysychání nosné
vložky má za následek plošné změny pásů
f) celková tloušťka povlaku a tím i deformace v místě spár
mezi tepelněizolačními dílci: v místě větších spár mezi
dílci se nejdříve propadá krytina, během 3 až 5 let
vznikají trhliny vlivem smršťování pásů (zejména IPA)
g) volba povrchové úpravy nátěry a posypy: účinná
povrchová úprava může prodloužit životnost krytin o
několik desítek let. Naopak nevhodné nátěry mohou být
příčinou, že se povrch krytiny trhá, štěrkové posypy z
drceného štěrku se v tenké vrstvě zakotvují do krytiny a
narušují tak její vodotěsnost.
f) přirozené stárnutí asfaltových krytin
Procesy stárnutí:
a) Sprašování asfaltu a splavení posypu: je prvním stupněm
povrchového stárnutí a vzniká fotooxidačním působením v
povrchové vrstvě. Projevuje se tvorbou hnědého prášku při tření
povrchu suchého pásu, neohrožuje však tloušťku asfaltové vrstvy
b) Pronikání penetrační hmoty na povrch pásu: projevuje se tvorbou
černých skvrn při teplotách krytiny nad cca 50°C zejména u pásů
IPA. V místě tmavých skvrn tenkého asfaltového povlaku < cca
0,5 mm je tento povlak drobně perforován, což má za následek
postupné pronikání vody do nosné vložky
c) Porušení krycí asfaltové vrstvy trhlinkami: buď povrchovými
(neohrožují funkční parametry hydroizolace) nebo hlubokými
(např. u pásů IPA, Pebit S má za následek odlupování asfaltového
povlaku od nosné vložky)
d) Porušení soudržnosti asfaltové krycí vrstvy vlivem zanedbané
údržby a představuje mezní porušení pásu vlivem stárnutí.
g) vliv vegetace na povlakové krytiny
Jedná se o odolnost proti prorůstání kořenů, které by
narušovaly vodotěsnost povlaků. Na správné uspořádání
vrstev a vhodný výběr materiálů navazuje výběr vhodných
trav, neboť běžně používané parkové druhy jsou náročné na
zavlažování a udržování
h) jiné příčiny závad
Sem patří poškozování krytin nebo i detailů různými
dodatečnými změnami – např.nesprávné osazování světlíků
(příruba světlíků není kotvena do nosné střešní konstrukce,
ale do tepelněizolační vrstvy), televizních antén,
přemisťování připevňovacích zařízení při obnově fasád
(zavěšené lávky), hromosvodových úchytů apod.
Nástavba panelového domu
Nástavba panelového domu
Praskliny v asfaltových pásech na původní střešní krytině
Nástavba panelového domu
Průběžná trhlina s okolními vlhkými mapami v živičné krytině
Nástavba panelového domu
Louže dešťové vody před vnitřní střešní vpustí
Nástavba panelového domu
Usazenina hlinité povahy v původní živičné krytině – malý spád
Nástavba panelového domu
Prohlubeň v živičné krytině s poškozeným ochranným nátěrem
Nástavba panelového domu
Pohled na dodatečně přilepené asfaltové pásy u atiky
Panelový bytový dům v Praze 10
Oplechování u výtahové šachty s dodatečným utěsněním
Panelový bytový dům v Praze 10
Prostup vzduchotechnického potrubí s několikavrstvým vyvedením
živičné izolace
Panelový bytový dům v Praze 10
Nevyhovující přilepení živičné krytiny k prostupujícímu potrubí
Oplechování rour s úpravou pro napojení na střechy s živičnou krytinou:
1 – podkladní plech
2 – manžeta
3 - dilatační klobouček
4 – těsnící tmel
5 – pásek z plechu
6 – vrut M 4 x 8 mm
7 – přinýtování
8 - přiletování
9 – krytina z asfaltových pásů
d – průměr roury
Panelový bytový dům v Jasmínově ul. Praha 10
Zakončení živičné krytiny u lemujícího plechu s nedostatečným
převýšením na obvodě střechy
Panelový bytový
dům v Jasmínově
ul. Praha 10
Vyčnívající litinové
odvětrávací
kanalizační potrubí
nad střechou s
upevněným drátem
(pravděpodobně z
vedení hromosvodu)
a bez krycí stříšky
proti vnikání vody
dovnitř
Závady projektové dokumentace šikmých střech
Tyto závady se mohou vyskytovat:
a) nevhodným použitím materiálů do nepřiměřených podmínek, např.
mrazuvzdorností, znečištěným prostředím, odolností vůči UV záření,
odolností vůči kyselým dešťům, nadměrnou vlhkostí atd.,
b) zanedbáním změn fyzikálních a chemických vlastností materiálu
v čase – především stárnutím, korozí, únavou atd.,
c) nesprávným členěním a návazností střešních ploch, a to např.:
 běžně odtékající dešťová voda po střešních plochách se
v užších místech mezi vikýři a dalšími prolamujícími
konstrukcemi mění v silnější proud nebo je srážková voda
přiváděna na krytinu pod nevhodným úhlem
 voda z tajícího sněhu na osluněných jižních částech střechy
odtéká na níže položené plochy ve stínu, kde může namrzat
a vytvářet led bránící volnému odtoku další přitékající vody,
 srážková voda přitéká v rozdílných množstvích a
z rozdílných sklonů do úžlabí, které tyto vlivy nerespektuje
Závady projektové dokumentace šikmých střech
Tyto závady se mohou vyskytovat:
d) nevyhovující kombinací materiálů:
 bitumenová koroze plechů a plastů,
 elektrochemická koroze různých kovů v jejich přímém kontaktu,
 rozdílná tepelná dilatace a spojení s krátkou životností,
 působení ochranných nástřiků, které kromě dřeva mohou ovlivňovat
i ostatní vrstvy střešního pláště, např. snížení povrchového napětí
kapek vody u vysoce difuzních fólií apod.,
e) nevhodným provětráváním střešního pláště:
 větrací kanálky nejsou situovány na návětrné straně s účinkem
větru,
 situovaná větraná střecha ve vlhké a stinné oblasti,
 větraná střecha má vzduchovou dutinu přerušenou četnými komíny,
střešními okny, vikýři atd.,
 vzduchové kanálky větrané střechy jsou sice od okapu nepřerušené,
ale jejich nedostatečná výška, menší sklon střechy a zvýšená délka
krokví snižuje proudění vzduchu v provětrávané dutině.
Závady projektové dokumentace šikmých střech
Střecha náročná na provedení a údržbu – je třeba včasné
odhazování sněhu v zimním období z nižší střechy
Závady projektové dokumentace šikmých střech
Tím, že srážková voda přitéká v rozdílných
množstvích a z rozdílných sklonů do úžlabí, které
tomu není přizpůsobeno chybí např.stojatá drážka
Závady projektové dokumentace šikmých střech
Nevhodné zastřešení pro oblasti s velkým zatížením sněhu:
a) a b) tvarové řešení, c) zástavba proluky mezi objekty
1- stávající objekty,
2 – nový objekt
3 – přitížení závějemi sněhu
Rodinný dům s nevhodně navrženým
zastřešením přístavby
Krápníky ledu a sesouvající se sníh po šikmé krytině z
vláknitocementových šablon
Sníh nahromaděný na svislé části zastřešení přístavby
Sníh spadlý se
střechy na sousední
pozemek
Ani sněhové zachytávače
nezachytí sníh z hladké
plechové střechy
Závady v materiálu šikmých střech
Použité materiály nesplňují normové požadavky, především
nepropustnost (např. krytina IPA s nasákavou vložkou),
mrazuvzdornost, rozměrové a tvarové odchylky tašek, adekvátní
vzduchovou propustnost ovlivňující prostup vodní páry.
U podhledových či záklopových desek zateplených střešních
plášťů hraje roli i jejich vzduchová propustnost.
Materiál
Tloušťka
[mm]
Vzduchová propustnost při 75 Pa
[l.m-2.s-1]
Obklad z překližky
8,0
0,0067
Dřevotřísková deska
11,0
0,0108
Dřevotřísková deska
12,7
0,0155
Dřevotřísková deska
16,0
0,0069
Sádrokartonová deska
12,7
0,0196
Tvrzená dřevovláknitá deska
3,2
0,0274
Závady v realizaci šikmých střech
Nejpodstatnější závadami jsou:
a) zabudovaná vlhkost způsobená především:
 nevhodným ročním obdobím,
 nepřiměřenou rychlostí stavby, při níž se voda, ať již zateklá
nebo zabudovaná při mokrých procesech po utěsnění
střechy a v topné sezóně sráží na pojistné hydroizolaci,
která ji nestačí propouštět,
 narušením správného pořadí prováděných prací,
b) nerespektování montážních předpisů výrobce:
 difuzní fólie je položena nesprávným lícem do vzduchové
dutiny,
 nedodržení dilatačních a výrobních tolerancí,
 nedostatečně zajištěné podklady, např. mokrý podklad pro
uchycení plechů).
Závady v realizaci šikmých střech
Nejpodstatnější závadami jsou:
c) nedodržení odborných a řemeslných zásad:
 nedostatečné utěsnění parozábrany ve spojích, u stěn,
prostupů i hřebíků,
 nesprávná návaznost oplechování na skládanou krytinu a
okolní konstrukce,
 nevyhovující vzájemné překrytí prvků skládané krytiny a
její přesah do žlabu,
 záměna difuzní fólie za parotěsnou zábranu,
 vynechání kontralatí nad difuzní fólií, v jejímž důsledku se
zejména v zimním období dostatečně neodvětrává vlhkost
ze spodních vrstev střešního pláště a v letním období
neodvádí přehřátý vzduch
Proudění vzduchu u střešního okna
A) při otevřené poloze vniká pod křídlem studený vzduch
dovnitř a nad křídlem ohřátý teplý vzduch proudí ven
B) při zavřené poloze a otevřené mikroventilaci se vnější
vzduch dostává štěrbinou dovnitř
C) při vnitřním vytápění otopnými tělesy vzduch cirkuluje od
těles nahoru, podél střešního otvoru pod strop
podkrovního prostoru a z důvodu malého odporu je
nutné rovné provedení nadpraží
Umístění vzduchotěsné a parotěsné vrstvy:
a) nad krokvemi:
- dvouplášťová střecha
- trojplášťová střecha
b) pod krokvemi:
- dvouplášťová střecha
- trojplášťová střecha
Problémy všech variant:
Nepřípustný průnik vzduchu v souvislosti s napojením
vzduchotěsné a parotěsné vrstvy na obvodové stěny, komíny,
větrací potrubí atd.
V důsledku toho dochází ke kondenzaci vodní páry ve
střešním plášti
a) Parotěsná vrstva je nad krokvemi –
dvouplášťová střecha
a) Parotěsná vrstva je nad krokvemi – trojplášťová
střecha
b) Parotěsná vrstva je pod krokvemi –
dvojplášťová střecha
b) Parotěsná vrstva je pod krokvemi – trojplášťová
střecha
Závady při výstavbě rodinného domu se
zatepleným podkrovím a parotěsnou zábranou
nad krokvemi
Dvouplášťová odvětrávaná střecha, záklop tvoří bednění
Pohled z
interiéru
během
výstavby,
střecha je
uvnitř
téměř
dokončená
Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným
podkrovím a parotěsnou zábranou nad krokvemi
Parotěsná vrstva je nepřipojená k obvodové stěně
Krokve přesahují líc
fasády a tvoří
nosnou konstrukci
římsy
Parotěsná zábrana
musí být ohnuta a
vzduchotěsně
napojena na boční
stranu krokve
Pohled z
exteriéru
Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným
podkrovím a parotěsnou zábranou nad krokvemi
Nedokonalé napojení parotěsné zábrany k vnější stěně
Při napojování
parotěsné vrstvy na
vnější stěnu jsou
přečnívající krokve
překážkou.
Parotěsná vrstva
musí být vyříznuta
podle přířezu krokve
 časově náročné,
technicky obtížné
Krokve podléhají
vlivem objemových
změn silným
deformacím
Závady rodinného domu se zatepleným podkrovím
a parotěsnou zábranou nad krokvemi
Výsledek neutěsněné parotěsné fólie
Prvním příznakem je
např. zbarvení na
bočních stranách
krokví nebo bednění
římsy v důsledku
kondenzace vodní páry
vnitřního vzduchu
směrem ven
Vlhké skvrny se
zvětšují, za mrazu se
tvoří rampouchy
Dřevěné bednění je vedeno štítovou stěnou zevnitř směrem ven za
účelem vytvoření podhledu přístřešku.
Tím dochází podél styků péra s drážkou mezi deskami ke značnému
proudění vzduchu obdobně jako u přečnívajících krokví u římsy
Přečnívající
pozednice ze
štítové stěny
nesoucí
krokve s
viditelným
záklopem
Napojení pozednice vytmelenou spárou na
vnější omítku
Na horní straně pozednice
chybí vytmelená spára, což
způsobí proudění vzduchu
u interiéru objektu a
kondenzaci vodní páry v
oblasti místa úniku
vzduchu
Pokud vzniknou v
pozednici podélné trhliny
vlivem smršťování, vytvoří
se podmínky pro průnik
vzduchu i mimo těsné
spoje parotěsné fólie, které
je nutno uzavřít
Bednění z vnitřní strany jako záklop, popřípadě podélné
trhliny ve vaznici umožňují svoji netěsností průnik
vnitřního vzduchu ven
Trhlina ve
střední
vaznici
způsobená
smršťováním
přecházející z
vnitřku ven
Prevence proti kondenzaci vodní páry u
předchozího příkladu
Řešení:
Nepoužijí se
přečnívající krokve
a vaznice a
zatížení římsy se
přenese na
pomocné krokve
Provedení
římsy s
pomocí
krokve
Úprava je
provedena jako
tříplášťová
konstrukce s
dutinou jednak
mezi tepelnou
izolací a
bedněním, jednak
mezi kontralatěmi
Pomocné krokve u štítové stěny
Konstrukce je řešena jako tříplášťová
Závady při výstavbě
rodinného domu se
zatepleným podkrovím a
parotěsnou zábranou
pod krokvemi
Odvětrávaná střecha
dvouplášťová
Netěsný styk parotěsné fólie
se štítovou stěnou
Vlhký vzduch z interiéru
proniká do střešního pláště
Závady při výstavbě rodinného
domu se zatepleným podkrovím a Po likvidaci
parotěsnou fólií pod krokvemi
sádrokartono
vého obkladu
se prokázala
netěsnost u
komínového
tělesa
V podkrovním
prostoru byly
stížnosti na
pocit průvanu
v oblasti styku
šikmé střechy
s komínovým
tělesem
Závady při výstavbě rodinného domu se
zatepleným podkrovím a parotěsnou fólií pod
krokvemi
Nesprávná
realizace
napojení
samostatné
parotěsné
fólie k
obvodové
štítové
stěně
Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným
podkrovím a parotěsnou fólií pod krokvemi
Nesprávné
umístění
parotěsné
fólie v místě
prostupu
potrubí
Závady při výstavbě
rodinného domu se
zatepleným podkrovím a
parotěsnou fólií pod
krokvemi
Rizikové napojení
parotěsné fólie na
kanalizační potrubí pomocí
lepící pásky
Správné řešení spočívá v
nalepení parotěsné fólie k
manžetě se stykovou plochou,
která je připevněna k potrubí
Závady při výstavbě
rodinného domu se
zatepleným podkrovím a
parotěsnou fólií pod
krokvemi
Netěsná parotěsná fólie
u vrcholové vaznice
pod dřevěným
bedněním
Závady při výstavbě rodinného domu se
zatepleným podkrovím a parotěsnou fólií pod
krokvemi
Netěsný
spoj
parotěsné
fólie u
vrcholové
vaznice
pod
hřebenem
Vhodné uložení parotěsné fólie nad vaznicí s
pomocí převisu, který se po položení fólie v šikmé
ploše k ní přilepí
Praktické provedení převisu parotěsné fólie pod
vrcholovou vaznicí v průběhu stavby
Nesprávné zakončení parotěsné zábrany u
střešního okna
Správné zakončení parotěsné fólie u
střešního okna
Šikmé střechy – nevhodné utěsnění krytiny
Lichoběžníkové otvory mezi trapézovými plechy a hřebenovým
plechem s vypadlými vložkami z měkkého polyuretanu (molitanu).
Šikmé střechy – nevhodné utěsnění krytiny
Vypadlá těsnící vložka z měkkého polyuretanu mezi povrchovým
trapézovým plechem a titanzinkem do mezistřešního žlabu
Šikmé střechy – nevhodné provedení žlabu
Příčné vyboulení dna mezistřešního titanzinkového žlabu v místě
mezi nosnými ocelovými sloupy
Závady v provozu a změnou užívání objektu
Nejčastější závadou tohoto druhu je kondenzace
vzdušné vlhkosti vlivem:
a) změnou proudění vzduchu – např. záměnou
lokálního vytápění za radiátory ústředního vytápění
nebo naopak, která rovněž může ovlivnit střídání
extrémních teplot v ranních a večerních hodinách
(vlhkost v rozích),
b) změnou dispozice – v rámci rekonstrukce zřízením
nové koupelny, mrazírny, sušárny apod.),
c) zvýšení počtu osob, popř. i zvířat v interiéru
ovlivňující vnitřní relativní vlhkost a teplotu vzduchu
d) dodatečným vnějším zastíněním novou zástavbou,
okolní vegetací atd.
HAVARIJNÍ SITUACE
Zřícení tří balkonů v bytovém domě v Praze - Kolovratech
Posuzované tři spadlé balkony
jsou situovány na západní
fasádě bytového domu D.
Bytový dům D je součástí
výstavby tří bytových domů C, D
a E, na které bylo vydáno
stavební povolení. Bytový dům
D s 11-ti byty o velikosti 2+kk až
3+kk je obdélníkového půdorysu
o jednom podzemním a třemi
nadzemními podlažími se
sedlovou střechou.
Popis objektu
Podzemní podlaží slouží k parkování 11-ti osobních vozidel a jsou zde i
sklepní boxy ke každé bytové jednotce. V 1.NP jsou 3 bytové jednotky,
sklad kol a kočárků a úklidová komora. 2.a 3.NP jsou dispozičně
naprosto shodná a zahrnují 4 bytové jednotky. Podlaží jsou propojena
jednoramenným schodištěm a osobním výtahem.
Obvodové stěny mají na západní
straně navržené předsazené balkony,
které spadly, na jižní straně pak jen
lodžie na východní straně jen
ochranné zábradlí u prosklených
stěn a na severní straně je před
fasádou předsazený výtah, vstupní
dveře a vjezdová vrata do garáže.
Balkony byly umístěny před
balkonovými stěnami v 1., 2. a 3.NP.
Tři spadlé balkony na západní straně bytového domu D
Popis objektu
Balkon v 1.NP se díky malému rozdílu mezi podlahou 1.NP a terénem
nacházel blízko nad terénem, takže nezpůsobil jako zbylé dva balkony
pracovní úrazy dvou pracovníků.
Vzhledem k tomu, že ostatní bytové domy nebyly ještě převzaty do
užívání, byly v době vyšetřování případu balkony obdobného typu
podepřeny před zřícením výdřevou.
Tři spadlé balkony
Spadlý balkon v 1.NP Výdřeva ostatních balkonů
Popis objektu
Vzhledem ke složitějším geologickým poměrům jsou všechny bytové
domy založeny na základové desce. Hydroizolace mají být provedeny z
modifikovaných živičných pásů. Objekty jsou ve zděném konstrukčním
systému se stropními monolitickými deskami tl. 200 mm s průvlaky.
Obvodový plášť nadzemních podlaží
je vyzděn z bloků Porotherm 30 P+D s
kontaktním zateplovacím systémem v
tloušťce 120 mm, schodišťový trakt je
stejně jako mezibytové stěny z
akustických důvodů rovněž vyzděn z
AKU bloků v tloušťce 365 a 300 mm.
Zděný konstrukční systém z
Porothermu s monolitickými stropy
Železobetonová deska balkonu
Balkonové desky o délce 3950 mm, vyložení 1620 mm a tloušťce 120 mm
měly být osazeny do ocelových nosníků U č.140. Mají být vyztuženy
sítím 100 x 100 x 8 mm z oceli 11373. Ocelové nosníky U by měly být
opatřeny ocelovou deskou tloušťky 5 mm, která by měla být v líci stropu
připojena k nosné výztuži svary.
Balkony byly přichyceny pomocí ocelových desek s provrtanými
otvory, kterými byla provlečena betonářská výztuž
Železobetonová deska balkonu
V kontaktních ocelových deskách byly vyvrtány otvory pro provlečení
výztuže vlepované do předvrtaných otvorů železobetonového věnce v
úrovni stropů.
Vyvrtané otvory v kontaktních
deskách pro provlečení výztuže
Předvrtané otvory v úrovni
železobetonových věnců
Železobetonová
deska balkonu
Průměr kotevní výztuže naměřen
12 mm, zřícené betonové desky
se při dopadu na terén rozlomily.
Naměřená kotevní výztuž o
průměru 12 mm
Rozlomení balkonových
betonových desek po dopadu
na terén
Železobetonová
deska balkonu
Použitý beton v balkonových
deskách byl dle vizuálního
hodnocení dostačující.
Na kontrolním dnu bylo
konstatování, že „stavba
probíhá podle projektové
dokumentace a ČSN“ →
způsob balkonů byl
odsouhlasen jako vyhovující
Železobetonová deska balkonu
Výkres tvaru nad
1.PP
Železobetonová deska balkonu
Výkres tvaru nad
1.NP
Železobetonová deska balkonu
Výkres železobetonové desky
Statický výpočet
Uvedené řešení v detailech bylo v rozporu s řešením uvedeným ve
výkresu tvaru stropů, destruovaná balkonová deska má již jen 2
ocelové nosníky místo ve výkresu tvaru navržených tří.
Závěr
a) stavební práce prováděné zhotovitelem byly prováděny nekvalitně a
nezodpovědně,
b) jedinou příčinou zřícení balkonů bylo nevyhovující kotvení balkonů
do nosné konstrukce objektu,
c) statický výpočet neprokazuje spolehlivost navržených balkonů,
d) upravený návrh kotvení balkonů k nosné konstrukci objektu pro
realizaci stavby jednoznačně neobsahuje všechny potřebné kóty pro
jeho realizaci na 100% (chybí rozměry kontaktních ocelových plechů),
e) na nevyhovujícím kotvení balkonů má podíl i technický dozor, jehož
povinností je dbát na kvalitu stavby,
f) pro zabránění další havárie balkonů u sousedních objektů je nutno
jejich podepření výdřevou do té doby, dokud nebude zajištěno
bezpečné připevnění balkonů k vlastnímu objektu.
Balkony v bytovém domě, Holečkova ul. Praha 5
Balkony v bytovém domě, Holečkova ul. Praha 5
Balkony v bytovém domě, Holečkova ul. Praha 5
Balkony v bytovém domě, Holečkova ul. Praha 5
Lodžie panelového domu ve Slaném
Lodžie panelového domu ve Slaném
Lodžie panelového domu ve Slaném
Lodžie panelového domu ve Slaném
Lodžie v nemocnici na Vinohradech
Lodžie v nemocnici na Vinohradech
Lodžie v nemocnici na Vinohradech
Lodžie v
nemocnici na
Vinohradech
Lodžie v
nemocnici na
Vinohradech
Lodžie v nemocnici na Vinohradech
Prosklení lodžie - příklad
V panelovém domě byla za účelem
odstranění
vlivů
povětrnosti
prosklena lodžie. Tím se sice
zmenšily tepelné ztráty v prostorech
přilehlých k lodžii, avšak uzavřením
lodžie se zvýšila v tomto interiéru
teplota a na lemujících stěnách bez
dostatečných tepelně izolačních
vlastností se objevila plíseň vlivem
kondenzace vodní páry na jejích
površích. Tomu lze předejít pouze
dodatečným
zateplením
stěny
zvenku, poněvadž při vnitřním
zateplení
by
docházelo
ke
kondenzaci vodních par bez
možnosti vizuální kontroly, čímž by
zevnitř
vlhla tepelná izolace
promočená kondenzátem.
Terasa ve vile v Libčicích nad Vltavou
Terasa ve vile v Libčicích nad Vltavou
Terasa ve vile v Libčicích nad Vltavou
Terasa ve vile v Libčicích nad Vltavou
Terasa ve vile v Libčicích nad Vltavou
Terasa ve vile v Libčicích nad Vltavou
Balkony v bytovém domě, Jemnická ul. Praha 4
Balkony v bytovém domě, Jemnická ul. Praha 4
Balkony v bytovém domě, Jemnická ul. Praha 4
Terasy ve vile Trnová u Jíloviště
Terasa v rodinném domě v Praze - Podolí
Terasa v rodinném domě v Praze - Podolí
Terasa v
rodinném domě v
Praze - Podolí
Děkuji za
pozornost
Download

Závady projektové dokumentace šikmých střech a