http://libriprohibiti.cz
BULLETIN
05/2014
AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ
Milí přátelé a příznivci,
do 30. června vás srdečně zveme na výstavu
Romana Erbena „Pole působnosti“,
která je k vidění v knihovně Libri prohibiti,
Senovážné nám. 2, Praha 1, 3. patro s výtahem.
Těšíme se, že přijdete!
Vernisáž výstavy můžete zhlédnout na: http://youtu.be/mR9lA-8VeJU
NOVINKY V NAŠICH FONDECH
V posledních týdnech jsme získali další přírůstky. Naše samizdatová kolekce
se rozrostla mimo jiné o vzácná vydání edice Petlice: O. Kryštofek: Malá říkání
roku 1976, vyd. 1978, J. Vladislav: Věty, 1978, E. Kantůrková: Černá hvězda, 1978
a třešničkou na tomto dortu je dosud neznámý opis K. Šiktanc: Český orloj, 1974.
Za tento dar vděčíme Karlu Šlingovi, který jej získal z pozůstalosti Ruth Toskové.
Přítel Pavel Myslím pokračoval v čistce své knihovny a dostali jsme mimo jiné
sborník surrealistických textů (Breton, Nezval, Teige), další sborník studií a kratších
textů Bohuslava Brouka, dále – Marcel Thiry: Laboratoř času v překladu Jana Rubeše
z r. 1975 a konečně rozsáhlou práci Jana Rubeše: Francouzský surrealismus mezi
světovými válkami, Praha 1979, 211 s., A4. Tyto samizdaty jsou pro nás naprostou
novinkou a vznikly patrně zásluhou Jana Rubeše.
Bez přírůstků nejsou ani naše exilové fondy. Velkou kolekci exilových publikací
nám věnoval Aleš Březina z Toronta, mimo jiné i Mr. Theodore Mundstock L. Fukse
a The Cowards J. Škvoreckého.
Zdeněk Verňák nám poslal z Kalifornie několik vzácných čísel Sokolského věstníku
San Francisco ze 70. let, dvě čísla Věstníku ČSNRA z r. 1963 a také Pokyny pro závodníky
a závodnice pro I. Slet Čs. Sokolstva v Americe v r. 1925.
Od Františka Janoucha jsme dostali mimo jiné kolekci časopisu Revue K, pozvánek
a katalogů exilových výtvarníků, mezi nimi Hommage a Jiří Kolář, Nürberg 1984,
Jiří Kolář: Neue Arbeiten Paris 1980–1983, Essen-Kettwig, 1984 a zvláštní „české“
číslo časopisu Tribu s názvem Pražští provazochodci – Les funambules de Prague.
Číslo připravili Karel Bartošek a Serge Pey a jde o francouzskou antologii
zakázaných českých básníků s ilustracemi Martina Stejskala.
ÚSTR zveřejnil kompletní elektronickou verzi časopisu Západ (1979–1993).
Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil elektronickou verzi časopisu Západ,
jednoho z významných exilových časopisů. První číslo Západu vyšlo před pětatřiceti
lety v Kanadě. Na webové stránce ústavu jsou dostupná všechna čísla tohoto
periodika (86 řádných čísel a jedno anglické, celkem více než 3300 stran). K dispozici
je čtenářům také index vydaných článků a přispěvovatelů z let 1979–1984.
Časopis Západ digitalizovali a zpřístupnili v roce 2014 pracovníci Odboru
informatiky a digitalizace ÚSTR v rámci společného projektu s Odborem zkoumání
totalitních režimů ÚSTR. Na digitalizaci se podílela také knihovna Libri prohibiti,
kde jsou uložena všechna vydaná čísla. Podle ředitele odboru informatiky
a digitalizace Petera Rendeka se jedná již o třetí exilové periodikum, které ústav
digitalizoval. V digitální badatelně jsou již pro zájemce dostupné časopisy
Čechoslovák v zahraničí (1949–1968) a Listy (1970–1989).
Digitalizaci Západu inicioval jeho šéfredaktor Miloš Šuchma.
Elektronická verze časopisu je dostupná na stránce ÚSTR:
www.ustrcr.cz/cs/archiv-casopisu-zapad-1979-1993
KULTURNÍ AKCE, KONFERENCE
Mimořádná projekce dokumentárního portrétu Pavla Juráčka.
Mimořádná projekce dokumentárního portrétu Pavla Juráčka z cyklu Zlatá šedesátá
II. se uskuteční v úterý 20. května 2014 od 19.00 hodin v Knihovně Václava Havla
(Řetězová 7, Praha 1).
V rámci večera bude též slavnostně otevřen první svazek literárního Díla Pavla
Juráčka Prostřednictvím kočky.
Konference Československo v letech 1954–1962.
•
•
•
Termín: 21.–22. května 2014
Místo konání: Státní okresní archiv v Českých Budějovicích, Rudolfovská 40,
České Budějovice
Organizátoři: Státní okresní archiv v Českých Budějovicích, Jihočeské
muzeum v Českých Budějovicích a Ústav pro studium totalitních režimů
Výstava:
Někdo přestal hrát – já alespoň na chvíli začnu.
Morytáty a legendy o českém folku 80. let.
Popmuseum, KC Kaštan, Bělohorská 150, Praha 6
Vernisáž výstavy se koná 28. května 2014 v KC Kaštan, jste srdečně zváni.
Výstava potrvá do 20. září 2014.
Vernisáž výstavy Pavla Kantorka Historické okamžiky se uskuteční 28. května 2014
od 19.00 hod. v Centru InGarden, Nad Primaskou 45, Praha10 – Strašnice.
Výstava bude pro veřejnost otevřena od 29. května 2014.
Upozorňujeme také na odkaz, kde najdete sestřih Kantorkových kreslených vtipů:
http://www.youtube.com/watch?v=gPS93D7uJUM&feature=youtu.be
V Galerii Smečky probíhá výstava To je Miroslav Šašek.
22. dubna – 28. června 2014
Galerie Smečky, Ve Smečkách 24, Praha 1
První větší tuzemská prezentace u nás téměř neznámého, ve světě však proslaveného
ilustrátora a tvůrce obrazových knih o světových metropolích (Paříž, Londýn, San
Francisco, Řím...).
Zdroj: http://www.czechlit.cz/kalendar/to-je-miroslav-sasek-praha/
Česká katolická publicistika I. - zlomová období 30.–40. let 20. století
konferenci pořádá Knihovna kardinála Berana Plzeň
a Trivium: revue pro katolickou publicistiku
v pátek 6. června 2014 od 9.30 do 16 hodin
v přednáškovém sále v Plzni, Františkánská 11 (bývalý františkánský klášter)
Program:
9.00
káva, registrace
9.30
Odkaz Josefa kardinála Berana (1888–1969): Miroslav Svoboda
9.45
Zlomová období české katolické publicistiky – úvod do tématu: Josef Štogr
10.15 Revue Brázda (1920–1942) a její role pro katolickou publicistiku 20. a 30. let:
Lukáš Kopecký
10.45 – 11.00 přestávka na kávu
11.00 Jaroslav Durych publicista: Vladimír Novotný
11.30 Revue Řád (1932–1942) jako vyústění snah mladých intelektuálů generace
1905:
Jarmila Štogrová
12.00 – 13.30 přestávka na oběd
13.30 TAK: čtrnáctideník kulturní i politický (1937–1938): Michal Semín
14.00 Nad reflexemi Jaroslava Meda – literatura první a zvláště druhé republiky:
Josef Mlejnek
14.30 Pohled M. C. Putny na katolickou publicistiku 30.–40. let: Josef Štogr
15.00 Katolická publicistika v posledních letech války (1943–1945) – diskusní
příspěvek
Jarmila Štogrová
15.10 Časopis Vyšehrad 1945–1948 – Křesťan a svět – these z diplom. práce Heleny
Özörencik: Josef Štogr
15.40 Závěrečné shrnutí, diskuse
16.00 Ukončení konference
Prosíme vás, abyste svůj zájem o konferenci projevili laskavě přihlášením na adrese
[email protected] – abychom pro vás mohli zajistit občerstvení a židle
v přednáškovém sále.
Přednášející:
Lukáš Kopecký – historik, pedagog
Josef Mlejnek – básník, filosof
Vladimír Novotný – literární historik
Michal Semín – pedagog, publicista
Miroslav Svoboda – teolog, sociální pracovník
Josef Štogr – filosof, publicista
Jarmila Štogrová – editorka, knihovnice
Bývalý františkánský klášter, Františkánská 11, je v bezprostřední blízkosti hlavního
náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje; v areálu kláštera se nachází kostel
Nanebevzetí Panny Marie, Římskokatolická farnost u katedrály sv. Bartoloměje,
Muzeum církevního umění a knihkupectví Karmelitánského nakladatelství.
Knihovna kardinála Berana – www.bibber.cz, Revue Trivium –
http://revuetrivium.cz
Připomínka kulturních akcí, o kterých jsme vás informovali již v předešlých
Bulletinech.
Video z prezentace knihy Ivanky Lefeuvre Migrace 1982, konané 14. března 2014
v knihovně Libri prohibiti, naleznete na adrese: http://youtu.be/j8-CAwIjVDY
Záznam z prezentace knihy Jaroslava Švestky Orwellův rok, která se konala
v knihovně Libri prohibiti 20. března 2014, můžete zhlédnout na odkazu:
http://www.youtube.com/watch?v=j8-CAwIjVDY&feature=youtu.be
Dále si můžete připomenout vzpomínku na Jana Vladislava v Krytovém divadle
Orfeus z 15. ledna 2014 na adrese:
https://www.youtube.com/watch?v=eawVoKBt10Q
A vernisáž fotografií Ivana Kožíška, která proběhla 14. listopadu 2013 v knihovně
Libri prohibiti:
http://www.youtube.com/watch?v=CLVwS6b9hLE&feature=youtu.be
ČLÁNKY A PUBLIKACE
Básník (román o Ivanu Blatném)
Martin Reiner
Praha, Torst, 2014
Martin Reiner se poezií a osudem básníka Ivana Blatného (1919–1990) zabývá
usilovně již třicet let. Byl autorem scénáře prvního televizního dokumentu o Blatném
a desítek novinových článků a rozhlasových pořadů, stál za převozem Blatného
pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví, organizoval slavnostní
ukládání ostatků Blatného na brněnském Slavíně a významně se podílel i na umístění
básníkovy pamětní desky na jeho rodném domě na Obilním trhu. V roce 2000 začal
pracovat na románu o básníkově nevšedním životním příběhu. Blatný zažil
v Československu nejprve velkou literární slávu, po své emigraci do Anglie v březnu
1948 pak naprostý pád a snahu o vymazání svého jména z českých literárních dějin.
Reinerův román je strhující text, který se zabývá nejen básníkovým životem, ale též
literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil. Dozvíme se zde
mnoho z literárního života první republiky, stejně jako zajímavé detaily z přátelství
mezi Blatným, Ortenem, Kainarem, Chalupeckým, Nezvalem a dalšími. Nahlédneme
do protektorátních let a hrůz heydrichiády. Po Blatného emigraci dostaneme
možnost seznámit se s intrikami, jimiž dlouhé roky žil český politický exil, stejně jako
s činností komunistických agentů v zahraničí. A básníka neopustíme ani v blázincích,
v nichž strávil většinu z čtyřiceti let svého života v Anglii. Kniha je nabitá dosud
neznámými informacemi, zároveň je však silně emotivní. Životní úděl Ivana
Blatného je jedním z velkých českých osudů 20. století. Reinerova kniha o něm
vypovídá svrchovaným způsobem.
Zdroj: https://www.kosmas.cz/knihy/192189/basnik/
Vrstvami
Staša Fleischmannová
Praha, Torst, 2014
Staša Fleischmannová (* 1919) se od dětství spolu se svou sestrou-dvojčetem
pohybovala v mimořádném prostředí předních tvůrčích osobností první
československé republiky. Oba jejich rodiče, Staša a Rudolf Jílovští, byli
nepřehlédnutelnou součástí českého kulturního a společenského života. K přátelům
rodiny patřili Milena Jesenská, Ferdinand Peroutka, František Halas, Julius Firt, Jiří
Voskovec, Jan Werich i Jaroslav Ježek, Vladimír Clementis, Adolf Hoffmeister,
Zdeněk Bořek-Dohalský či Josef Šíma. Sestry Jílovské se nadchly představou
samostatné tvorby a začaly studovat fotografii u Jaromíra Funkeho na Státní grafické
škole. V devatenácti letech si otevřely vlastní fotoateliér, o rok později začala válka.
Tragické události let okupace tvoří prostřední část vzpomínek, k jejichž napsání se
autorka odhodlala ve věku dvaadevadesáti let. Její knižní prvotina je mimořádným
svědectvím bystrozraké pozorovatelky, která citlivě, avšak bez sentimentu promítá
čtenářům panorama téměř celého století. Provádí čtenáře (i diváky fotografií
a dokumentů) vrstvami času a paměti a napříč vrstev národních, společenských
a kulturních. Staša Fleischmannová je fotografka, a proto je její svědectví rovnou
měrou i obrazové. Řadu fotografií lze považovat za naprosto unikátní historické
dokumenty doby, jejichž hodnotu zvyšuje i skutečnost, že až na několik výjimek
jsou zde zveřejněny vůbec poprvé. Knihu edičně připravil a poznámkami a jmenným
rejstříkem opatřil Tomáš Vrba.
Zdroj: https://www.kosmas.cz/autor/45619/stasa-fleischmannova/
Nabíledni prázdno
Vladimíra Čerepková
Praha, Torst, 2014
Kniha významné české básnířky (1946–2013) shrnuje její verše z pozůstalosti,
obsáhlou fotografickou část, mapující autorčinu životní cestu v letech 1963 až 2013,
a všechny rozhovory, které ve svém životě poskytla. Fotografická část přináší mimo
jiné unikátní fotografie Jiřího Stivína, Jana Reicha a Daniely Horníčkové, které jsou
zde zveřejněny vůbec poprvé. Vladimíra Čerepková debutovala v roce 1961
v Mladém světě. V roce 1968 odešla do Francie, kde se živila různými příležitostnými
pracemi (mj. ošetřovala nemocného Jana Čepa a byla pomocnicí v domácnosti Jiřího
Koláře), volnou tvorbou a batikováním látek. Žila střídavě v Paříži
a na francouzském venkově. Vydala básnické knihy Ryba k rybě mluví (1969),
Ztráta řeči (Köln am Rhein 1973), Extra Dry Silence (Paris 1988), Bez názvu (Paris 1991)
a Sans titre (Alfortville 1991). V roce 2001 vydala v nakladatelství Torst soubor své
poezie s názvem Básně (obsahující i rukopisnou sbírku Tělesná schránka) a v roce 2008
básnickou sbírku Zimní derviš.
Zdroj: https://www.kosmas.cz
Česká filharmonie pod tlakem stalinské kulturní politiky v padesátých letech
Michaela Iblová
Praha, Nakladatelství Karolinum, 2014
Tato kniha se věnuje otázkám, které dosud v souvislosti s tématem České
filharmonie zůstávaly stranou. Jejím cílem je kontextuální výklad kulturní,
společenské a politické role ČF, který se soustředí na analýzu této role v období
vrcholícího stalinismu. Na základě metody případové studie a metody strukturní
analýzy zkoumá především mechanismy fungování orchestru v nových
společenských podmínkách po roce 1948. Zabývá se tím, do jaké míry ovlivnila
komunistická ideologie dramaturgii ČF, její vystupování navenek i sociální vazby
uvnitř orchestru. Zkoumá organizační strukturu a celkové zaměření tělesa.
Všímá si konkrétní programové náplně koncertů i míst, na nichž orchestr vystupoval,
„nového“ publika, pro které byly koncerty určeny, a „pokrokové“ tvorby, sloužící
k propagandistickým účelům. Analyzuje systém politické a státně-bezpečnostní
kontroly a řízení z několika stran: jednak z pozice KSČ a ministerstva kultury jakožto
tvůrců kulturní politiky a jednak ze strany Státní bezpečnosti. Zabývá se činností
závodní organizace KSČ a závodní rady ROH a podává obraz ideologické práce
v orchestru. Stranou nezůstává ani pohled na kádrovou politiku ČF a rozbor
některých kádrových materiálů. Publikace umožňuje čtenáři hlouběji porozumět,
jak Česká filharmonie žila a pracovala a jakou roli zaujímalo toto umělecké těleso
na československé hudební scéně v kritické době padesátých let.
Zdroj: https://www.kosmas.cz/
Intelektuální proces nebo masová zábava?
Přemysl Houda
Praha, Academia, 2014
Publikace přináší první celistvé zpracování dosud málo známé oblasti naší historie –
československé folkové hudby sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Protože
folková hudba v této době oscilovala mezi povoleným, trpěným a zakázaným
uměním, lze na ní ukázat limity normalizačního systému jako takového. To je vlastní
smysl textu, jenž je vystaven na spojení chronologických kapitol s tematickými
mikrosondami (Sekce mladé hudby, Folková Lipnice, Šafrán atd.). Text čerpá
z mnoha typů nashromážděných pramenů (archivní dokumenty, rozhovory,
nahrávky písní, dobová beletrie, periodika atd.), v drtivé většině dosud
nepublikovaných, které podrobuje kritické analýze.
Zdroj: http://www.academia.cz/
Vrstva chleba, vrstva vápna, královna
Pavel Řezníček
Praha, Aula, KANT, Praha
Vzpomínky surrealistického básníka a prozaika, v nichž se snaží vyvrátit „asi tak
osm základních lží a pomluv“, které se vznášejí kolem jeho osoby. Především však
vzpomíná na Bohumila Hrabala, „prokleté básníky“ Karla Šebka a Jiřího Veselského,
na Ladislava Nováka, Vratislava Effenbergera, Petra Krále a řadu dalších, „které měl
rád, ale i na ty, které rád neměl.“
Zdroj: http://www.czechlit.cz/nove-knihy/vrstva-chleba-vrstva-vapna-kralovna/
Pavel Řezníček hostem pořadu České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/262821-zavesene-knizni-tipy-zurivysurrealista-mezi-kostelem-a-hospodou/
Recenze na tuto knihu si můžete přečíst také v nejnovějším vydání literárního
obtýdeníku Tvar (č. 11/2014).
Zaostřeno na komunismus
Petruška Šustrová, Josef Mlejnek Jr.
Praha, Euroslavica, 2014
Kniha dvojice známých publicistů přibližuje ve více než 40 kapitolách uzlové
historické události a trendy, ilustrující skutečnou povahu komunistických režimů –
od Pařížské komuny a Říjnové revoluce přes stalinismus, přes jejich četné válečné
výboje a zločiny, potlačování vzpour i disentu až k normalizaci, perestrojce a ruskogruzínské válce. Vznikl tak informačně bohatý a čtivý soubor textů pro široký okruh
čtenářů, který by bylo možno charakterizovat i jako studijní materiál občanské
nauky.
Zdroj: https://www.kosmas.cz/knihy/194215/zaostreno-na-komunismus/
Vznikla petice Omluva za Tibet 2014, více informací naleznete zde:
http://www.petice24.com/omluva_za_tibet_2014
Ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové MUDr. Milena Černá a Jiří Gruntorád z Libri
prohibiti.
Archivní fotografie, zdroj: http://www.dny-tibetu-akce.wz.cz/index4.htm
Když vlast zaplaví slavného rodáka nezměrnou láskou
Adam Drda
In Bubínek Revolveru 4, 2014
Spisovatel Milan Kundera oslavil nedávno pětaosmdesáté narozeniny. Připomínalo se to
ve všech českých „hromadných sdělovacích prostředcích“ a byla to neuvěřitelná legrace,
do značné míry vystihující povahu místní veřejné diskuse. Plácat si v ní může každý, co chce,
nic tím neriskuje, neboť na obsahu, natož pravdivosti nezáleží. Hlavně, že se plácá – a plácat
nepřestane. Plácáním se udržuje zdejší kulturní provoz. (…)
Doporučujeme k přečtení článek Adama Drdy ve čtvrtém čísle Bubínku:
http://www.revolverrevue.cz/adam-drda-kdyz-vlast-zaplavi-slavneho-rodakanezmernou-laskou
Milan Koch
Lenka Dostálová
In Půlnoční expres. Listy pro odvrácenou tvář umění 5, 2014
Milan Koch se narodil 3. října 1948, tedy do doby, kdy komunistická strana začala pevně
ovládat svou ocelovou rukou společenský a kulturní život bývalého Československa. Období,
ve kterém vyrůstal a žil, velmi silně poznamenalo jeho citlivou duši. Její odraz můžeme najít
v jeho výsostné poezii. Jeho rodným městem byla Praha, která mu však byla svou šedivou
atmosférou, plnou beztvarých ustrašených výrazů, velmi vzdálená. (…)
Doporučujeme k přečtení příspěvek Lenky Dostálové v novém Půlnočním expresu,
v němž pojednává o životě a díle básníka Milana Kocha.
Odkaz na aktuální Půlnoční expres: http://petrnagy.wix.com/pulnoc
Stanislav Penc odmítl převzít ocenění za účast ve třetím odboji.
Více informací naleznete zde: http://zpravy.idnes.cz/aktivista-stanislav-pencodmitl-prevzit-oceneni-za-ucast-ve-tretim-odboji-1t3/domaci.aspx?c=A140512_184238_domaci_vez
Rozhovor s Luďkem Frýbortem Ani čtvrt století od Listopadu jsme se nepoučili
naleznete zde: http://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/ludek-frybort-anictvrt-stoleti-od-listopadu-jsme-se-nepoucili--1349232
Právě vyšlo nové číslo revue Trivium.
Z redakčního komentáře:
„Toto číslo se svými motivy točí okolo mainstreamu a současných filosofických
a ideologických dogmat, která se z odstupu mohou jevit jako směšná, ale žít v nich
příliš důvodů ke smíchu nepřináší.“
Nové číslo naleznete zde: www.revuetrivium.cz
Armáda experimentovala v 70. letech s LSD.
Stovky lidí užily pod dohledem lékařů v někdejším Československu LSD. Tehdy
ještě nešlo o zakázanou drogu. Jedním z nich byl i sociolog Libor Prudký. O své
zkušenosti si vyprávěl s lékařem Martinem Hollým, který vede léčebnu pro duševně
nemocné v Bohnicích, a redaktorkou iDNES.cz.
Článek naleznete zde: http://zpravy.idnes.cz/vedecke-experimenty-s-lsd-vceskoslovensku-fe3-/domaci.aspx?c=A140426_111959_domaci_hv
Ukázky z unikátního filmu z archivu Vojenského historického ústavu z počátku
70. let naleznete zde:
http://zpravy.idnes.cz/vedecke-experimenty-s-lsd-v-ceskoslovensku-fe3/domaci.aspx?c=A140426_111959_domaci_hv
Zachycuje chování důstojníků Československé lidové armády po podání LSD
ve střešovické vojenské nemocnici.
VÝROČÍ
* 16. dubna 2014 oslavila devadesáté narozeniny výtvarnice a spisovatelka
Gertruda Gruberová-Goepfertová. Gratulujeme.
Zdroj: www.radio.cz
Gertruda Gruberová-Goepfertová (nar. 1924), výtvarnice, básnířka a prozaička,
maturovala v roce 1943 na gymnáziu v Kyjově, do roku 1945 byla totálně nasazena
v kyjovské sklárně. Po válce studovala na UMPRUM v Praze (1946–1949),
nejdříve v ateliéru Františka Tichého, poté u Antonína Strnadla. V roce 1949 získala
prázdninové stipendium na litografickou praxi v Curychu. Do Československa
se tehdy již nevrátila a společně s manželem Leo Gruberem, který uprchl z Čech,
se přestěhovala do Francie. V Paříži nastoupila na École Nationale Supérieure
des Beaux-Arts. V roce 1952 odešla do Mnichova, kde její manžel pracoval jako
redaktor v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 1979 žije v Rosenheimu.
Zdroj: http://www.revolverrevue.cz/gertruda-gruberova-goepfertova
Článek Adama Drdy o Gertrudě Gruberové-Goepfertové si můžete přečíst
na stránkách: http://www.i-triada.net/index.php?id=79&str=aktualita.php
Zhlédnout můžete také dokument Terezy Brdečkové Ještě jsem tady:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1059542845-jeste-jsemtady/207562253100009-jeste-jsem-tady-gertruda-goepfertova/
* 5. května 2014 oslavil šedesáté narozeniny prozaik, esejista, překladatel a exulant
Lubomír Martínek. Blahopřejeme.
Foto: Petr Kotyk
Po smrti otce se Martínkova matka přestěhovala z Českých Budějovic do Prahy
(1955). Martínek absolvoval strojní průmyslovku (1974) a ve snaze vyhnout
se vojenské službě pracoval jako dělník, respektive jako pomocník v konstrukci
v ČKD Kompresory (1975–76) a jako kulisák v Divadle Na zábradlí. V roce 1979
emigroval do Francie, kde vystřídal řadu zaměstnání (sociální asistent, konstruktér,
řidič, stěhovák, malíř pokojů, tlumočník, stavitel a přepravce lodí, námořník aj.).
Spolupracoval s Jiřím Kolářem a navštěvoval přednášky z dějin umění (École
du Louvre) a psychologie (univerzitní pracoviště v Saint-Denis). Vyjma četných cest
po státech Evropy i dalších kontinentů žije od roku 1989 střídavě v Paříži
a v Čechách. Trvale spolupracuje s nakladatelstvími Prostor a Paseka (zde řídil edici
Poseidon) a vede kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii.
Zdroj: http://slovnikceskeliteratury.cz/
* 20. května 2014 se dožívá 80 let Mons. prof. Dr. Karel Skalický, Th.D., dr. hc –
jeden z našich nejvýznamnějších současných teologů, aktivní účastník exilového
boje proti komunistické totalitě.
Foto: http://www.tf.jcu.cz/
V letech 1945–48 žil v Českém Krumlově, kde také navštěvoval reálné gymnázium.
Od roku 1948 studoval v Praze; maturoval 18. 6. 1952 na gymnáziu v Kubelíkově
ulici. Rok pracoval v Českých Budějovicích jako pomocný technik v Krajské
vodohospodářské službě. V r. 1953 byl přijat na Fakultu mechanizace Vysoké školy
zemědělské v Praze. V noci z 15. na 16. června 1956 přešel státní hranici do Rakouska
a odtud se po třech měsících dostal do Říma, kde začal studovat na Lateránské
univerzitě filozofii a teologii. Na kněze byl vysvěcen 23. 12. 1961. Licenciát z teologie
dosáhl 26. 6. 1962. Dne 12. 8. 1962 nastoupil jako duchovní asistent mládeže
v Oratoriu sv. Petra ve Vatikánu. Licenciát z filozofie získal 23. 6. 1965 a doktorát
z teologie 1. 2. 1966. Od 1. 1. 1966 byl druhým sekretářem kardinála J. Berana,
a to až do jeho smrti 17. 5. 1969. V roce 1967 byl pověřen hlavním redaktorstvím
časopisu Studie, který vedl do roku 1990. V roce 1968 byl povolán vyučovat na
Lateránské univerzitě. V roce 1970 se stal kaplanem v generálním domě školských
bratří Maristů v Římě (do roku 1985) a zároveň duchovním správcem českých
emigrantů v Itálii (do r. 1979). 29. 9. 1977 byl jmenován mimořádným profesorem
fundamentální teologie a koordinátorem specializace v religionistických vědách
na Lateránské univerzitě. V roce 1979 vyučoval v Zambii. 25. 11. 1982 byl jmenován
řádným profesorem fundamentální teologie a krátce vyučoval též v Equadoru,
Guatemale a Puerto Ricu. Dne 2. 9. 1985 byl povolán vyučovat na LF Katolické
univerzity Sacro Cuore úvod do křesťanství. V roce 1994 přesídlil do vlasti,
kde se stal 1. 4. farářem ve své rodné Hluboké a vedoucím katedry křesťanské
filozofie na TF Jihočeské univerzity. Dne 24. 4. 1996 byl zvolen a 1. 10. jmenován
děkanem této TF.
Zdroj: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/skalic.html
† ÚMRTÍ
† 27. března 2014 zemřela v Mnichově ve věku 81 let básnířka a překladatelka
z okruhu poetické kavárny Violy Inka Machulková.
Foto: www.hostbrno.cz
Inka Machulková začínala jako zpěvačka v pražském amatérském divadle Paradox.
Publikovat začala v Repertoáru malé scény a v Plameni.
Od roku 1963 patřila do okruhu pražské poetické kavárny Viola a spolu s Václavem
Hrabětem a Vladimírou Čerepkovou bývá jmenována mezi básníky, které inspiroval
jazz a američtí beatnici. Knižně debutovala v roce 1964 básnickou sbírkou Na ostří
noci.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/brno/zelnyrynk/_zprava/umrti-inka-machulkova-1337515
† 23. dubna 2014 ve věku 85 zemřela Marie Kaplanová, která se spolu s manželem
Jiřím významně angažovala v křesťanském disentu.
Foto: www.proglas.cz
V době totality byla její rodina známa svou nadstandardní angažovaností
ve prospěch potřebným a v podzemní církvi včetně spolupráce s politickým
disentem a potlačovanou občanskou společností. V jejich bytě se odehrálo mnoho
veřejných aktivit jako založení sdružení Dílo koncilové obnovy, které bylo na jaře
1968 jedním z prvních signálů změn ve společnosti, a uvedení ekumenického hnutí
Taizé do Československa.
Ve volbách roku 1990 zasedla do české části Sněmovny národů Federálního
shromáždění (volební obvod Jihočeský kraj) za KDS, respektive za volební koalici
Křesťanská a demokratická unie (KDU), kterou vytvořila KDS společně
s Československou stranou lidovou (a dalšími menšími subjekty). Poté, co se tato
koalice rozpadla, přešla Kaplanová do samostatného poslaneckého klubu, který
utvořila KDS společně s pravicovou Liberálně demokratickou stranou.
Ve Federálním shromáždění setrvala do voleb roku 1992.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Kaplanov%C3%A1
Kalendárium naleznete zde: http://www.libpro.cz/cs/publikace/calendar
Bulletin Libri prohibiti připravují Vít Krobot, Václav Hozman a Dorota Müller ve spolupráci
s Viktorem A. Debnárem.
Nihil obstat Jiří Gruntorád.
Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc:
Číslo bankovního účtu je 219642286/0300 u ČSOB a.s.
Pro zahraniční platby IBAN: CZ9403000000000219642286,
BIC (SWIFT): BACXCZPP
IČO je 45247048.
Děkujeme!
Také jsme připraveni přijmout knižní dary všeho druhu, samizdatovou a exilovou
literaturu, noviny a časopisy, letáky, plakáty, drobné tisky, fotografie, nahrávky,
filmy, dokumenty a písemné pozůstalosti.
Děkujeme!
Download

Bulletin 2014/05 - Libri prohibiti