RENESANCE
Co bychom si měli pod slovem renesance představit
Renesance je umělecké hnutí, které se prosadilo přibližně ve ……… až ……… století.
Spojení umělecké hnutí nám napovídá, že se renesance neprojevila jenom v literatuře, ale také v ………………,
………………………………, ……………………………… a ve ……………………………… umění.
S prvními projevy renesance se setkáme v ……………………………, a to už koncem ……… století.
Základní znaky renesančního umění
- návrat k …………………, její „znovuobjevení“ (slovo renesance znamená znovuzrození),
- důvěra v člověka a jeho schopnosti (ve středověku se lidé obraceli k ………… a bohu, zajímali se o posmrtný život – v období renesance se lidé zabývali životem pozemským a středem jejich zájmu se opět stal člověk),
- místo „opěvování“ víry se do popředí dostává vyzdvihování …………… a lidských smyslů,
- všestrannost umělců (Michelangelo byl sochařem, stavitelem, básníkem, malířem;
Leonardo da Vinci byl malířem, vědcem, vynálezcem, spisovatelem),
- jména autorů a jejich děl jsou (na rozdíl od středověkého umění) většinou …………………,
- rozvoj literatury v národních jazycích (dříve se hodně psalo ……………………),
- snaha o reformaci círke (změnu poměrů v církvi),
- renesanční umění se prosadilo téměř v celé Evropě (Itálie, Francie, Anglie, Španělsko).
Co sehrálo při rozvoji renesance důležitou roli
- vynález ……………………… (Johannes Gutenberg) a z toho plynoucí
rychlé šíření psaného textu; knihy vytištěné do roku …………… se nazývají prvotisky neboli inkunábule,
- rozvoj vědy, například …………………………… (Mikuláš Koperník,
Galileo Galilei, Giordano Bruno) a lékařství (zkoumání lidského těla prostřednictvím pitev),
- vznik protestantské církve (protipól církve ……………………………).
Úkol – urči na základě obrázku základní znaky renesanční architektury:
Mnoho ……………………………… prvků.
………………………………………………
………………………………………………
………………………………………………
………………………………………………
Malířství a sochařství v období renesance
V renesančním umění se setkáme jak s tématy ……………………………,
tak s tématy …………………………….
Pokud jde o malířství, umělci často kreslí ………… lidské tělo.
Vznikají nové techniky malby (freska t malba do …………… omítky).
Sochy se většinou tesají z ………………… nebo odlévají z ……………….
HUMANISMUS
V období renesance vznikl v Evropě životní program, který bývá označován jako
humanismus (humanus = lidský). Humanismus je tedy částí renesance, mohli
bychom říci podmnožinou. Co je pro humanismus a jeho zastánce příznačné?
-
v centru všeho dění stojí ………………, který je zodpovědný za své činy,
všichni lidé jsou si před Bohem ………………,
humanisté věřili v sílu a moc lidského ……………………,
humanisté usilovali o pravdivé poznání okolního světa,
příznačná je zásada „ad fontes“: k ………………… (tedy k jádru věci),
humanistická literatura je především ………………………….
ITALSKÁ RENESANCE
Dante ALIGHIERI [dante aligjéri] (1265 – 1321)
Dante Alighieri byl nucen pro své protipapežské smýšlení strávit ……… let ve vyhnanství.
V životě i v literárním díle hrála důležitou roli básníkova láska k dívce jménem Beatrice, jež
ovšem zemřela v roce …………….
Ačkoli žil Dante ve středověku, bývá pro své názory označován jako umělec renesanční.
Ačkoli Dante Alighieri napsal více děl, stačí, když si zapamatujeme dílo nejslavnější – a tím
je jeho Božská komedie.
Božská komedie (slovo „komedie“ označuje dílo končící ………………………, nikoli veselohru)
Mnou přichází se k sídlu vyhoštěnců, …
mnou přichází se do věčného bolu, …
mnou přichází se v říši zatracenců. …
Pán spravedlnost dal mi do úkolu! …
Jsem dílo, které chtěly k světa spáse …
moc boží, moudrost s první láskou spolu! …
Nebylo před mým vznikem věcí v čase, …
jen věci věčné. Já tak věčná právě: …
Naděje zanech, kdo mnou ubírá se! …
Božská komedie je dílem alegorickým. Představuje
básníkovu cestu Peklem, Očistcem a ……………….
Básníkovými průvodci se stávají římský básník
……………………… a poté i jeho milá Beatrice.
V Božské komedii se setkávají dva světy: antika (tu
zastupuje Vergilius) a křesťanství (……………………
…………………………………). Dílo nemusíme chápat
jen jako cestu jednoho člověka, ale také jako cestu
celého …………………. Důležitou roli hraje číslo ……
(… části o …… zpěvech, jednotlivé zpěvy se skládají ze
slok o …… verších – taková sloka se nazývá tercina).
Francesco PETRARCA [frančesko petrarka] (1304 – 1374)
Francesco Petrarca musel, podobně jako ……………, prožít část svého života mimo rodné
město – usadil se na jihu ………………….
I v životě tohoto básníka sehrála důležitou roli žena – tentokrát se ovšem jmenuje …………….
Z Petrarcova díla si zapamatujme básnickou sbírku milostných veršů Zpěvník (někdy se setkáme s názvem Sonety Lauře). Co je to ovšem sonet? To určíme na základě ukázky.
A on napodiv žije dál, odsouzen toliko k bolesti, stejně jako jeho loutna
Ty oči, k nimž se vroucně vracela, …
má píseň: paže, ruce, nožka malá, …
ta tvář, jež od davu mě dělívala, …
až změnila mou mysl docela, …
vlas, který linul zlato do čela, …
ústa, v nichž úsměv archandělský sálá, …
jímž pokaždé se země rájem stala. …
To vše je už jen hrstka popela. …
A jen já bídný trapně dále žiji, …
na moři sám, bez milovaných hvězd, …
loď bez kormidla, do níž vichry bijí. …
Sonet (česky znělka) je báseň (básnická forma), která
splňuje určitá pravidla. Která? Doplň sám:
- sonet má celkem ……… veršů a ……… sloky
- rýmové schéma je v sonetu: pravidelné / nepravidelné,
- každá ze dvou prvních slok má ……… verše,
tyto sloky nazýváme kvarteta (čtyřverší),
- každá ze dvou závěrečných slok má ……… verše,
tyto sloky nazýváme terceta (trojverší),
- sonet se dá popsat i po stránce obsahové: 1. sloka vyjadřuje tezi (něco se říká), 2. sloka antitezi (říká se
opak), 3. a 4. sloka vyjadřují syntézu (jakýsi kompromis, spojení teze a antiteze).
O lásce sladké dozpíváno jest, …
vyprahl pramen známých melodií. …
A loutnu svou mám už jen pro bolest. …
Giovanni BOCCACCIO [džovany bokačo] (1313 – 1375)
Od Giovanniho Boccacia stojí za přečtení kniha Dekameron – obsahuje 100 na sobě nezávislých příběhů,
které si vypravují 3 muži a 7 žen po dobu deseti dní na venkovském sídle, kam uprchli z Florencie před řáděním
moru. Každý den je jeden z nich zvolen králem, vybere téma příběhů a vybídne někoho k vyprávění. Mor, o
kterém se píše v Dekameronu, skutečně Florencii v roce 1348 postihl! Boccaccio ji naštěstí opustil a v Neapoli
začal psát své nejslavnější dílo. Většina příběhů byla převzata z antických nebo středověkých knih a popisuje
různé peripetie milenců, manželskou nevěru nebo falešnou morálku duchovenstva. Boccaccio špatné mravy
nekritizuje. Je vždy na straně lásky, i když milenci porušují základní pravidla křesťanské morálky. Dokonce
dává své knize přezdívku Arcikuplířka. Není divu, že ji církev zakázala a sám Boccaccio se jí před smrtí zřekl.
FRANCOUZSKÁ RENESANCE
François VILLON [fransua vijon] (asi 1431 – po 1463)
Tento básník se původně jmenoval François de Montcorbier [monkorbje] – příjmení
Villon získal po svém vychovateli (vzdělaném …………………).
Villonův život rozhodně nemůže být označen jako vzorný – básník se stal rváčem,
…………………… a zlodějem. Z problémů mu velmi často museli pomáhat jeho
vlivní přátelé.
V roce 1455 ……………… Villon kněze a opustil Paříž. Později byl omilostněn, ale
v jeho životě k žádné proměně nedošlo. V roce 1462 byl Villon odsouzen k trestu
smrti ………………………. Rozsudek byl nakonec změněn na …… let vyhnanství
z Paříže. A to je poslední zpráva o ……………… „prokletém básníkovi“. O jeho
dalších osudech nic nevíme.
Malý testament (………………) – jedná se o sbírku …………………, v nichž převládá ironie a sarkasmus.
Velký testament (………………) – tato sbírka básní je velmi pestrá; obsahuje texty, v nichž se autor zamýšlí
nad svým osudem a postavením; vysmívá se všemu a všem, své chyby
velmi často omlouvá …………………… či nepřízní osudu.
Básně Françoise Villona jsou velmi často psány formou tzv. francouzské (villonské) balady:
Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheň, zuby drkotám,
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu, zimnici přec mám,
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání,
mně lékem je, co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.
K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám,
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu,
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám,
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a „labuť černá je jak havran" dí,
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží,
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán,
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.
Jen to mi nesporné, co plno stínů,
kde světlý den, tam cestu sotva znám,
kde průzračnost, tam výkladem se minu,
svou znalost vděčím náhlým náhodám,
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám,
dím „dobrý večer", jitro-li se skví,
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán,
mám vše, co chci, – nic, na čem srdce lpí –
srdečně přijat, každým odmítán.
Kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.
……………………………………………
……………………………………………
……………………………………………
……………………………………………
François RABELAIS [fransua rablé] (1494 – 1553)
François Rabelais vystudoval …………………… a pracoval jako ……………….
Věnoval se ale také filosofii nebo studiu ………………………
Z Rabelaisova literárního díla si zapamatujeme román Gargantua a Pantagruel.
Gargantua a Pantagruel
– tento román pojednává o historii královského rodu …………………,
– v knize najdeme mnoho komických prvků,
– důležitá je především kritika …………………… (scholastika, morálka),
– autor ve svém díle prosazuje ………………… myšlení, důležitý je pro něj rozum,
– kniha má 4 díly, pátý dopsal ………………………………………………….
Michail de MONTAIGNE [mišel de montéň] (1533 – 1592)
Michail de Montaigne vystudoval práva a stal se starostou města Bordeaux [bordó].
Michail de Montaigne je autorem díla Eseje. Co toto označení znamená?
Esej (………………) je text, ve kterém autor pojednává o vědeckých,
filosofických či ……………………………… otázkách (problémech). Pokud jde
o styl, můžeme říci, že esej stojí na hranici mezi vědou a ……………………….
V každém případě je esej ……………………………… (zcela zřetelně vyjadřuje
názory a myšlenky autora).
Poznámka: v češtině můžeme říci ten esej i ta esej.
ŠPANĚLSKÁ RENESANCE
Lope de Vega (1562 – 1635)
Lope de Vega strávil část svého života jako ……………………, nakonec byl vysvěcen na
…………………… – ani to jej ovšem neodradilo od několika milostných dobrodružství.
Lope de Vega je znám především jako ……………………, údajně napsal přes ……… her.
Zřejmě nejznámější hrou Lope de Vegy je Fuente Ovejuna [fuente ovechuna].
Zmíněné drama (český název zní Ovčí pramen) pojednává o vzpouře lidí z vesnice jménem
Fuente Ovejuna. Vesničané ……………………… nenáviděného tyrana a při vyšetřování
odmítají označit pachatele. Král vesničanům nakonec odpustí (tyran ohrožoval celou zemi).
Ve Španělsku se v období renesance vyvinuly dva důležité typy románu, které si musíme zapamatovat.
Pikareskní román (šp. slovo pícaro = …………………… ) – hlavním hrdinou je …………………, který
putuje z místa na místo a snaží se protloukat životem pomocí různých ………………… a …………………….
Hlavní hrdina je tedy ……………………………, z hlediska morálky se ovšem vzorem stát nemůže.
Rytířský román – hlavním hrdinou se stává ………………………, který prožívá různá dobrodružství (souboje
s …………………… či …………………………………). U rytířského románu stojí na prvním místě děj. Když
už bylo rytířských románu příliš mnoho, začaly se objevovat jejich parodie. Ta nejslavnější pochází od
spisovatele jménem Miguel de Cervantes.
Miguel de Cervantes [migel de servantes] (1547 – 1616)
Miguel de Cervantes – prozaik, dramatik a básník – prožil celý svůj život v bídě a
nouzi. Pocházel z rodiny chudého šlechtice, peníze na vzdělání tedy neměl. Stal se
………………………, v boji proti Turkům přišel o …………………. Navíc upadl
do zajetí, kde strávil …… let. Po vykoupení si vzal za ženu mladou dívku, ocitl se
však ve vězení kvůli dluhům. Zemřel jako velmi chudý člověk.
Nejznámějším Cervantesovým dílem je Důmyslný rytíř Don Quijote de la
Mancha (má 2 díly). Jak již bylo řečeno, jedná se o parodii na rytířské romány.
Cervantesův román ovlivnil mnoho pozdějších autorů, např. Viktora Dyka.
Hlavním hrdinou Cervantesova dvoudílného románu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha je šlechtic a
snílek Alonzo Quijano, který podlehl četbě rytířských románů. Stárnoucí „rytíř smutné postavy" chce dobýt
slávu, aby získal srdce vysněné krásky. Vydává se za ní v sedle ubohé herky společně s věrným sluhou, který
sice nepodléhá pánovým iluzím, ale těší se na ostrov, který mu don Quijote slíbil. Don Quijote cestuje
španělským venkovem a zažívá řadu dobrodružství: bojuje s větrnými mlýny, stádem ovcí a měchy vína, zastane
se galejníků, několikrát je zbit, ale dále žije ve svém ideálním světě. Nakonec se setkává s Dulcineou, prohrává v
souboji s „rytířem" Bílé luny a musí se vrátit domů. Uvědomuje si, že žil iluzemi, a umírá.
Vtom spatřili třicet nebo čtyřicet větrných mlýnů, které na té pláni stojí, a sotva je don Quijote uviděl, řekl svému zbrojnoši:
„Štěstěna vede naše kroky tak, že bychom si lepšího nemohli věru přát. Jen se podívej, Sancho Panzo, druhu můj milý, tam
na ty velikánské obry! Je jich jistě třicet, ne-li o něco víc. A já se s nimi dnes utkám a všechny je pobiji. Z této prvé kořisti
vyroste naše bohatství. A bude to boj po právu a řádu válečném, vždyť Bohu slouží, kdo vyhlazuje to dračí šéme s povrchu
zemského." „Kde jsou, pane, ti obři?" otázal se Sancho Panza. „Tamhle před tebou," odpověděl don Quijote. „Cožpak nevidíš
ty jejich paže, které bývají i dvě míle dlouhé?" „Pozor, pozor, Milosti," řekl na to Sancho, „tamhle to před námi nejsou obři,
ale větrné mlýny, a to, co vypadá jako paže, to jsou křídla, která roztáčí vítr, a ta pohybují mlýnským kamenem." „Hned je na
tobě vidět," řekl don Quijote, „že nemáš o rytířských dobrodružstvích ani ponětí. Obři to jsou! A bojíš-li se, odstup stranou a
modli se, zatím co já podstoupím ten lítý a nerovný boj." Po těchto slovech bodl ostruhami svého koně Rosinantu, nedbaje
Sancha, který na něho křičel, že se vrhá na větrné mlýny, a ne na obry. A tak se vžil do toho, že jsou to obři, že už ani Sancha
neslyšel, a třebas již byl docela blízko, nepoznal také, co jsou vlastně zač. Hnal se na ně a křičel z plna hrdla: „Neprchejte,
zbabělí a mrzcí tvorové, útočí na vás jeden jediný rytíř!" V tu chvíli se zvedl trochu vítr a velká křídla se začala točit. Když to
uviděl don Quijote, pokračoval mocným hlasem: „A kdybyste hýbali větším počtem paží, než jich měl sám obr Briareus,
trestu neujdete!" To vzkřikl, a odporoučeje se z celého srdce svého vzácné paní Dulcineji, vyprošuje si na ní, aby stála při
něm v tom velkém nebezpečí, chráněn dobře štítem, kopí maje přichystáno, vyrazil s Rosinantou vpřed plným tryskem a
zaútočil na nejbližší mlýn. Vedl ránu přímo do křídla, a vtom jím vítr zatočil tak divoce, že bylo kopí hned na kusy a strhlo s
sebou i koně a jezdce, který se hned válel, všecek pohmožděn, v širém poli. Sancho Panza spěchal pánovi ku pomoci, jak jen
osel stačil, a když už byl u něho, viděl, že se rytíř nemůže ani hnout: tak prudce padl totiž na zem i s Rosinantou.
Don Quijote – ………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………
Sancho Panza – ……………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………
Dulcinea – …………………………………………………………………………………………………………
Rosinanta – …………………………………………………………………………………………………………
ANGLICKÁ RENESANCE
Geoffrey CHAUCER [džofri čósr] (asi 1340 – 1400)
Geoffrey Chaucer byl ………………………… v královských službách. Při své cestě do
……………………… se pravděpodobně setkal s významnými renesančními autory, což
ovlivnilo jeho tvorbu. Z Chaucerova díla si zapamatujme Canterburské povídky.
Canterburské povídky – jedná se o soubor ………………………………… příběhů, jež
si mezi sebou vypráví poutníci, kteří chtějí navštívit ………………… svatého Tomáše
v městě Canterbury. Chaucerovy povídky jsou velmi pestré – nalezneme v nich humor,
…………………………… motivy, ale třeba také pohádkové prvky.
Které významné dílo se svou strukturou podobá Canterburským povídkám? t …………………………………
William SHAKESPEARE [wiljem šejkspír] (1564 – 1616)
William Shakespeare se narodil ve Stratfordu nad Avonou.
Již jako velmi mladý muž se oženil – bylo mu tehdy ……… let.
William Shakespeare ze svého rodného města brzy odeše do ……………………….
Zde hrál v různých divadelních společnostech, začal upravovat hry jiných autorů.
Později se Shakespeare dokonce stal spolumajitelem divadla Globe.
Po dvaceti letech strávených v Londýně se Shakespeare vrátil zpět do Stratfordu.
Dílo Williama Shakespeara – Shakespeare je znám především jako ……………………… a ………………….
Shakespearova dramata
- Shakespearovi bývá připisováno …… dramat, jedná se především o komedie a ………………………,
- Shakespearova dramata jsou ……………………………,
- hrdinové Shakespearových dramat jsou věrohodní a „lidští“, mají své silné i ……………… stránky,
jsou ovládáni ………………………, zastupují všechny společenské vrstvy – od panovníka až po sluhy
či hrobaře,
- v Shakespearových hrách se sřídají tragické okamžiky s ………………………,
- Shakespearovy hry se dají rozdělit do tří hlavních skupin: tragédie (Hamlet, Othello, Král Lear,
Romeo a Julie), komedie (Zkrocení zlé ženy) a historické hry (Richard II., Richard III., Jindřich
IV., Jindřich V., Jindřich VI.).
HAMLET
Hamletův otec, dánský král, zemřel za podezřelých okolností. Všechno nasvědčuje tomu,
že byl zavražděn svým bratrem ………………………, který se pak oženil s ovdovělou
královnou. Jedné noci se zjeví Hamletovi otcův duch a potvrdí jeho dohady. Hamlet se rozhodne pomstít otcovu smrt. Předstírá šílenství, uvažuje o smyslu lidského bytí, navzdory
svým ušlechtilým ideálům propadá stále častěji beznaději, dokonce myslí i na sebevraždu.
Aby nabyl jistoty o Claudiově zločinu, připraví s potulnými herci divadelní představení, jehož
děj zobrazuje události při otcově vraždě. Král dostane strach a posílá Hamleta do Anglie.
Hamlet se však z Anglie vrací a jeho mečem umírá náhodně dvořan ……………………, otec
Hamletovy milé – ………………………. Ta se pomate a utopí, její bratr ……………………
vyzve Hamleta na souboj. Král využije této příležitosti a potře Laertův meč jedem. Když
Hamlet zjistí zradu, vytrhne Laertovi otrávený meč a probodnejím Laerta i krále. Umírá však
i královna, jež se napila z číše otráveného vína, připraveného pro Hamleta. Hyne i Hamlet zraněný na začátku souboje.
Doplň do textu následující jména: Laertes, Polonius, Claudius, Ofélie.
Být nebo nebýt. Jak to rozhodnout?
Je důstojnější mlčky sklonit hlavu
před potupnými šípy osudu,
nebo vzít zbraň a příval trápení
ukončit navždy vzpourou? – Zemřít, spát,
a dost, už nebýt! V spánku najít klid
po strastech duše, po tisíci ranách
strpěných za živa. To by byl cíl,
po jakém možno toužit – zemřít, spát!
Která slova v ukázce značí smrt? t
Je počet slabik ve verši náhodný? t
Shakespearův Hamlet se stal inspirací pro mnoho umělců, a to
i českých – které znáš?
…………………………………………………………………
…………………………………………………………………
…………………………………………………………………
…………………………………………………………………
J. W. Goethe o Shakespearovi napsal: Je příliš bohatý a příliš úzký. Produktivní povaha smí číst každoročně jen
jeho jeden kus, nechce-li z něho zahynout.
Vysvětli (na základě ukázky) význam uvedených slov!
OTHELLO
Ctižádostivý důstojník ve službách benátské republiky ……… nenávidí svého představeného,
černého generála ……………, protože se mu nedostalo povýšení. Othello připlouvá
na ostrov Kypr jako vůdce výpravy proti Turkům, setkává se s manželkou
……………………………, ale oba se stávají obětí Jagovy intriky. Jago zasévá
do duše Othella různými narážkami pochybnosti o Desdemonině věrnosti. Nakonec
nastraží léčku, aby vzbudil u Othella žárlivost. Desdemona ji neprohlédne a Othello
svou manželku uškrtí. I když Jagova žena prozrazuje intriku, pro Othella pozbyl
život už smysl. Zhroutil se celý jeho svět, jeho víra v lásku a přátelství; končí sebevraždou (Bohuš Balajka).
Doplň do textu následující jména: Desdemona, Othello, Jago.
ROMEO A JULIE – jedná se o příběh ………………………………… lásky mladých lidí (Romea a Julie), které stojí
v cestě nepřátelství dvou rodů (Mont eků a Kapul etů). Shakespearovo drama končí smrtí obou hrdinů.
Ke kterému rodu patří Julie? t ………………………… Ke kterému Romeo? t ……………………………
KRÁL LEAR je tragickým příběhem stárnoucího ……………………, který chce předat vládu nad svým
panstvím jedné ze svých dcer. V tom se Shakespearovo drama podobá pohádce Sůl nad zlato.
ZIMNÍ POHÁDKA – děj tohoto dramatu se odehrává částečně také v ……………………. Zarážející je, že
nám Shakespeare ve své hře přisoudil dokonce i ………………….
Shakespearova poezie – William Shakespeare je autorem sbírky ………………………. Důkazem může být
následující ukázka – jedná se o sonet č. 66 (Znaven, ach, znaven vším).
Znaven, ach, znaven vším, já volám smrt a klid,
když vidím zásluhy rodit se na žebrači,
a bědnou nicotnost zas v nádheře se skvít,
a víru nejčistší zrazenou v hořkém pláči,
a zlatý vavřín poct na hlavách nehodných,
a dívčí něhu, čest, servanou v okamžiku,
a dokonalost pak, budící už jen smích,
a vládu ve zchromlých pařátech panovníků,
a jazyk umění vrchností zmrzačený,
a blbost, doktorsky radící rozumu,
a přímost, zvanou dnes hloupostí bez vší ceny,
a Dobro, zajaté a otročící Zlu –
tím vším, ach, unaven, já zemřel bych už rád,
kdybych tím nemusel i lásce sbohem dát.
Napiš krátkou interpretaci uvedeného sonetu:
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
……………………………………………………
Jak již bylo řečeno, tvorba Williama Shakespeara se stala podnětem pro mnoho dalších básníků a umělců.
Příkladem může být i následující dopis Jana Wericha. Přečti si ho a oprav v něm chyby:
Kdybyste byl dnes mezi námi kdyby si Vaše oči zvykly pohledům na kovová zvířata požírající zemi plivající
cihly zpívající písně na létající lesklé ptáky s plnými volaty předsedů a králů, kdyby si zvykly na rychlé barevné
brouky na silnicích olemovaných samoznaky mementa mori kdybyste se po česky řečeno pořádně rozkoukal
jistě by Vašim očím neušlo že Vaše stará planeta je opět plná postav Vašich her že naše jeviště je Vaše jeviště.
Ve Vašich hrách Mistře jsou odpovědi na všechny otázky na které se člověk odváží ptát. Nejsou abecedně
seřazeny a nejsou čitelné každému oku.
Připadá mi že někdy odpovídáte na otázku kterou jsem pro svou hloupost ani sám sobě nepoložil. Jako byste
s tím počítal a proto dáváte odpověď abyste provokoval otázku. Inspirujete. Ponoukáte líné mozky. Říkají o Vás
a nejsou to jen pomlouvači že jste nevěděl nic o zeměpisu. O historii. O současné vědě. O umění. O filozofii a
bůhví co jste prý ještě nevěděl. Jako by geniální člověk musil vědět.
Vysvětli význam následujících metafor:
kovová zvířata požírající zemi t ………………………
rychlí brouci na silnicích t ………………………
létající lesklí ptáci t ………………………
samoznaky mementa mori t ………………………
Dokážeš uvést důkaz, proč „Shakespeare nevěděl nic o zeměpisu“? t ………………………………………
Proč se znovu překládají tytéž hry? Napiš na dané téma krátkou úvahu (6 – 10 vět).
Ve větě Dnes je mi zle a radost by mi neudělo ani pozvání do kina se skrývá jméno Shakespearova hrdiny.
Najdi ho a vymysli alespoň 5 dalších vět, v nichž by se objevovalo jméno nějakého významného autora či
literární postavy.
RENESANCE A HUMANISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH
Renesance se v českých zemích prosadila pouze ojediněle. Důvodem byly především …………………… války
– během nich se umění rozvíjelo jen velmi pomalu, kulturní styky s vyspělými renesančními zeměmi byly
přerušeny. K nápravě tohoto smutného stavu dochází jen pozvolna, úplný rozkvět české kultury můžeme
zaznamenat teprve za vlády ……………………………… (1576 – 1611), kdy se centrem celé habsburské
monarchie stává na krátký čas Praha. Vzhledem k zaměření českého literárního umění ovšem raději nemluvíme
o renesanci, nýbrž o …………………………….
HUMANISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH
Čeští humanisté usilovali především o šíření ………………………………….
Z toho důvodu se píše především ………………………………… literatura, tedy
…………………………………………………………………………………….
Velký význam má pro humanisty …………………………… – nejstarší tištěnou
knihou u nás byla Trojánská kronika.
Humanisté píší dvěma jazyky: ………………… a …………………………….
Jak již bylo řečeno, ke značnému rozvoji české vzdělanosti a kultury došlo
ve 2. polovině …… století (za vlády Rudolfa II.). Tomuto období se říká buď
ZLATÝ VĚK českého písemnictví, nebo také doba VELESLAVÍNSKÁ (podle
Daniela Adama z Veleslavína – nakladatele, tiskaře, překladatele a spisovatele.
Kdo je vyobrazen na uvedeném portrétu? t ……………………………………
Obraz se jmenuje Vertumnus, jeho autorem je Giuseppe Arcimboldo.
LATINSKÝ HUMANISMUS
Jan z RABŠTEJNA (1437 – 1473) byl ……………………… krále Jiřího z Poděbrad. Jeho nejvýznamnější
dílem je latinsky psaná rozmluva Dialogus, v níž polemizují tři katoličtí šlechtici s Janem z Rabštejna o politice
a o postavení krále Jiřího z Poděbrad. Rabštejn vychvaluje v rozmluvě Čechy, jejich ctnosti, věrnost i plnění
daného slova, současně odmítá válku.
Bohuslav HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC (asi 1461 – 1510)
- psal latinsky, protože češtinu považoval za ………………………… jazyk, studoval v ………………,
- hodně cestoval: navštívil Egypt, Palestinu, byl dokonce i v ……………………,
- po neúspěšných pokusech o církevní kariéru se uchýlil na svůj hrad Hasištejn, kde založil knihovnu
(údajně až ……… svazků), jež patřila k největším v Evropě,
- psal díla, ve kterých se zabývá mravností, morálkou a dalšími lidskými otázkami.
NÁRODNÍ (ČESKÝ) HUMANISMUS
Viktorin KORNEL ZE VŠEHRD (asi 1460 – 1520)
- se zasadil o vytvoření programu českého humanismu: český vzdělanec by neměl psát
…………………………, nýbrž …………………………, a to kvůli srozumitelnosti pro lid,
- ačkoli psal Viktorin Kornel ze Všehrd zpočátku latinsky, nakonec se stal obhájcem českého jazyka a
české vzdělanosti (všímá si vyspělosti starší české literatury).
Knihy devatery
- zřejmě nejvýznamnější spis Viktorina Kornela,
- celý název zní O právech, súdiech i dskách země české knihy devatery,
- zemské desky = ………………………… knihy,
- Knihy devatery jsou právnickým spisem, v němž se autor ohradil proti výhodám šlechty na úkor měst.
Velmi oblíbeným žánrem byly tzv. knížky lidového čtení, tedy knihy určené v prvé řadě pro pobavení či
ukrácení dlouhé chvíle. Často vycházely příběhy o Palečkovi, moudrém šaškovi Jiřího z Poděbrad. Přečti si
následující ukázku a doplň do ní čárky.
Některého času šel Palček podlé obyčeje svého mezi chudé do špitálu k sv. Pavlu. I našel za městem jednoho
nemocného člověka v hnoji kteréhož se lidé štítili a do špitálu ho přijíti nechtěli pro nenakažení jiných. Tehdy
bratr Paleček běžel do Tejna v Praze k mistru Janovi Rokycanovi arcibiskupu a řekl: „Ach, zle se děje, zle, bratře
Rokycane! Nalezl sem tam v hnoji zakopané tělo Boží, ano samého Krista. A protož prosím tebe což nejrychleji
můžeš vyprav se mnou čtyry žáky aby mi ho pomohli zdvihnouti a k tobě poctivě přinésti." A tu ihned Rokycan
vystrojoval s Palečkem čtyry žáčky malý v komžičkách se zvonečky. Ale Paleček, uzřev ty žáčky malý, řekl:
„Ach, bratře Rokycane, nic to není; však pošli se mnou ty čtyry hrubý trulanty mocný s nosidly; neb budou míti
co nýsti." Rokycan tak učinil a vyslal s ním čtyry veliké kumpány ze školy s nosidly; a když tam přišli řekl
Paleček: „Nuže milí bratří teď máte tělo Kristovo; pomozte mi je poctivě na nosidla vložiti a k bratru
Rokycanovi donésti." A když ho k němu na faru přinesli řekl Paleček: „Nuže, bratře Rokycane! Máš tu ubohého
malého Krista; prosím tebe, přioděj ho a učiň nad ním milosrdenství, tak jakž jiné učíš: to samému Bohu učiníš."
A tak Rokycan musil toho chudého člověka do špitálu dáti donésti a přiodíti, prvé nežli bratr Palček odšel.
Jednota bratrská
-
jedná se o ………………………………… (evangelickou církev) působící v České republice,
církev byla založena v roce ………, ovlivňovaly ji myšlenky …………………………………………,
pro členy Jednoty bratrské byl důležitý ideál lásky, …………………… a ……………,
členové Jednoty bratrské zprvu odmítali vyšší vzdělání, později se tato situace změnila,
po bitvě na Bílé hoře církev zanikla, později došlo k jejímu obnovení,
k nejvýznamnějším představitelům Jednoty bratrské patřili Jan Blahoslav a ……………………………
Jan BLAHOSLAV (1523 – 1571)
Jan Blahoslav, biskup ………………………………………, byl historikem a učitelem.
Studoval na univerzitách v ………………………… a ve Švýcarsku.
Dílo Jana Blahoslava
Filipika proti misomusům (nepřátelům …………………………………………)
- jedná se o dílo, v němž se Jan Blahoslav obrací proti biskupu Janu Augustovi a snaží se
obhájit užitečnost a nutnost vyššího vzdělání
- filipika = …………………………………………………………………
Kdož uměním a učením pohrdá jest podoben tomu kterýž by chtěl sukně, kabáty etc. sobě i jiným šíti avšak
krajčovského řemesla by neuměl jemu se učiti nechtěl ale je haněl a potupoval. Mnoho-li by takový mudrák
provedl? Kdo tomu nerozumí? A ten kdož by tomu nekrajčímu dal šaty dělati, pohrdna jinými krajčími dobrými a
umělými, jak by na tom mnoho získal? Zvěděl by tudíž! Leč by snad na to přišlo že by ti všickni krajčí umělí a v
řemesle tom zvyklí se zbláznili a vztekli takže by každému kdož by jich užívati v čem chtěl jedné škodu činili. Tuť
by se musil člověk jinam obrátiti a se, jakž by mohl, opatřiti.
Gramatika česká
- v tomto díle Blahoslav zastává názor, že měřítkem jazykové správnosti je krása řeči (B. Balajka),
- Blahoslav odmítá ………………………… prvky a usiluje o ustálení jazykové normy.
Jan Blahoslav se zabýval také hudební teorií (napsal knihu pro zpěváky a skladatele) a přeložil Nový zákon.
Bible kralická
Bible kralická – tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků, tedy
z ………………………, ……………………… a ………………………
přeložili členové Jednoty bratrské.
Základem byl překlad Nového zákona od Jana Blahoslava.
Bible kralická byla vydána v Kralicích na Moravě v letech 1579 – 1594.
Kniha měla při prvním vydání 6 dílů, říká se jí ……………………………
Bible kralická byla poté vydána ještě několikrát. První, šestidílnou verzi,
vydalo znovu německé nakladatelství až v roce ………….
Cestopisy – zapamatujme si jména dvou spisovatelů, kteří se proslavili jako autoři cestopisů: prvním je Kryštof
Harant z Polžic a Bezdružic (cesta do Benátek a do …………………), druhým je Václav
Vratislav z Mitrovic (cesta do Cařihradu).
Daniel ADAM Z VELESLAVÍNA (1546 – 1599)
- Daniel Adam z Veleslavína byl ………………………………………………, později tiskařem a nakladatelem,
- oženil se s dcerou známého tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina, později převzal jeho podnik,
- překládal díla z cizích jazyků a psal k nim …………………………,
- vydával troj- a čtyřjazyčné slovníky,
- je autorem díla Kalendář historický, v němž zachytil podle výročí světové dějiny.
Václav HÁJEK Z LIBOČAN – u tohoto autora si zapamatujeme dílo Kronika česká
Kronika česká
- jedná se o velmi oblíbenou knihu, Václav Hájek byl dobrý vypravěč,
- Hájkova kronika je bohužel plná nepřesností, autor se snažil pro každou
událost stanovit přesný letopočet, často si vymýšlel,
- kronika začíná rokem ……… (přichod praotce Čecha) a končí rokem
……… (korunovace Ferdinanda I.),
- v Hájkově kronice s poprvé objevují pověsti o Daliborovi a Horymírovi,
- ve 2. polovině 18. století byla kronika označena za nespolehlivou.
JAN AMOS KOMENSKÝ
(28. 3. 1592 – 15. 11. 1670)
Jan Amos Komenský se narodil 28. března 1592, pravděpodobně v Nivnici u Uherského Brodu.
Rodiče J. A. Komenského brzy ……………………………, o mladého chlapce se starala teta.
Po studiích v Přerově, kde Komenský přijal jméno Amos (…………………), přicházejí léta strávená
v Německu (Herborn, Heidelberk).
Ze studií se Komenský nevrátil s prázdnou – uspořené peníze prý utratil za ………………………… knihu,
a proto musel jít zpátky pěšky.
Po návratu do vlasti Komenský působil v Přerově a Fulneku, stal se knězem (později ………………………)
Jednoty bratrské.
V roce ………… musel Komenský opustit svou vlast – usadil se v polském Lešně.
Po roce 1640 začíná Komenský hodně cestovat – navštívil …………………, …………………… a ………………………………….
Nakonec se Komenský usadil v ……………………………, kde také 15. 11. 1670 zemřel. Pochován je v …………………………….
Co možná o J. A. Komenském nevíte…
Jan Amos Komenský se celkem ……………… oženil – první dvě ženy mu zemřely.
Jan Amos Komenský, člověk, který během svého života nabádal k používání lidského rozumu, bezmezně věřil proroctvím (snům)
svých přátel.
Jan Amos Komenský byl člověkem mnoha zájmů – dokonce se prý snažil o chov …………….
DÍLO
LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE
Tako Komenského kniha se skládá ze ……… částí (LABYRINT SVĚTA x RÁJ SRDCE).
V prví části se setkáváme s poutníkem, který se vydává do světa (ten je v knize představen jako středověké ………………), aby si pro
sebe vyhledal vhodné povolání. Průvodcem po světě se mu stává Všezvěd Všudybud (zosobňuje lidskou …………………………) a
Mámení, které ztělesňuje nedokonalost lidského poznání (snaží se poutníkovi vysvětlovat, jak má co ve světě chápat). Ačkoli dostal
poutník „brýle mámení“, skrze něž má vidět svět krásný a dokonalý, podaří se mu skrz skulinu mezi skly a obličejem vidět vše
nezkresleně. Při svém putování městem je poutník stále více nespokojený, protože kolem sebe vidí jen přetvářku a faleš. První díl
knihy končí poutníkovým nářkem nad marností lidského života v pokřiveném světě.
Druhá část knihy je náboženským …………………………… (úvahou). Poutník se obrací k Bohu a nachází útěchu v „domě srdce
svého“.
Základní znaky Komenského města
- do Komenského světa-města se vchází bránou života (zde se rodí děti), dále se
pokračuje k bráně rozchodu, kde určí Osud každému člověku ………………,
- dle svého určení se každý člověk vydává do jedné ze šesti ulic, jež představují
základní lidské stavy (povolání): tak se setkáme s ulicí rodičů a ………………,
s ulicí ………………………, s ulicí …………………, s ulicí …………………,
s ulicí ……………………… a konečně s ulicí ……………………,
- uprostřed města se nachází velký ryňk (……………………), kde se setkávají
lidé ze všech ulic a stavů; uprostřed ryňku stojí residence královny světa, která
se jmenuje Moudrost,
- v pravé části světa (obrázku) se nachází hrad štěstí, v němž za odměnu sídlí
významní a slavní lidé.
Jak Komenský literárně zpracoval dům srdce
- jedná se o malý ……………………, zprvu zpustlý a zapomenutý, který však
správný křesťan dokáže „uklidit“ a proměnit v ráj.
Položení světa
Město pak samo rozdělené sem viděl na nezčislné ulice, ryňky, domy a stavení, větší i menší, a všudy plno lidu jako hmyzu. K východní
straně viděl sem stojící bránu jakous, z níž ulička šla do jiné brány, vše již k západu hledě; a z té druhé brány teprv se do rozličných
ulic města vcházelo; kterýchž ulic nejpřednějších sem šest počítal, vše od východu k západu vedle sebe běžících; a uprostřed nich byl
plac aneb ryňk velmi veliký, okrouhlý; a nejzáze k západu stál na skalnatém příkrém pahrbku vysoký jakýsi stkvělý zámek, na nějž se
nejvíc všickni města obyvatelé ohlédali.
Co bychom si měli o Labyrintu světa a ráji srdce ještě pamatovat
- Komenského dílo je dílem ………………………………… (město představuje celý svět),
- Komenský ve svém díle kritizuje nedostatky soudobé společnosti (závist, přetvářka, krutost, nesnášenlivost, marnost),
- Komenský byl skutečným mistrem jazyka, používal slova od původu ……………………, …………………… i ………………….
- Komenský dokázal vytvořit originální smysluplná jména (Zlatomíl, Darober, Křivosud, Přehleda, Kleveta, Takchcimíť).
DVEŘE JAZYKŮ OTEVŘENÉ (JANUA LINGUARUM RESERATA)
-
jedná se o učebnici …………………, která byla současně i encyklopedií,
Komenský vybral ………… slov a sestavil z nich ………… vět, které rozdělil do ………… lekcí,
jednotlivé lekce knihy čtenáře poučovaly o vzniku světa, o přírodě, lidském těle, umění či náboženství,
kniha byla ve své době dílem opravdu převratným; dříve se žáci učili nazpaměť dlouhé pasáže latinského textu.
SVĚT V OBRAZECH (ORBIS SENSUALIUM PICTUS)
Svět v obrazech se podobá knize Dveře jazyků otevřené (vznikl její úpravou).
Dílo můžeme opět označit za učebnici či …………………………………….
Zásadní změnou byly …………………………………, které měly usnadnit učení.
Text knihy byl napsán ve čtyřech jazycích: česky, ……………………, ……………………… a
………………………….
INFORMATORIUM ŠKOLY MATEŘSKÉ
Tato kniha je určená především ………………… a ………………………… – radí jim, jak mají správně vychovávat děti.
DIDACTICA MAGNA (VELKÁ DIDAKTIKA)
Didactica magna patří k nejvýznamnějším Komenského spisům – byla přeložena do ……………
evropských jazyků.
Kniha pojednává o zásadách správné výchovy a vzdělávání, Komenský v ní položil základ k tomu,
aby se pedagogika mohla stát vědou.
Hlavní Komenského zásadu
Středem pozornosti přestává být ………………, stává se jím …………….
Vzdělávání má být rozděleno do 4 stupňů: 1. stupeň = škola mateřská (……………………),
2. stupeň = škola národní („……“, povinná pro všechny, výuka v mateřském jazyce),
3. stupeň = škola latinská (……………………), 4. stupeň = akademie (…………………………).
Vzdělání má být dostupné pro …………………. Výuka má být přirozená a …………………………. Je potřeba postupovat od
……………………………… ke …………………………. Výuka má být smysluplná. Žák by měl vše vidět ……………………….
Čím více smyslů danou věc vnímá, tím lépe.
Škola sama má býti místo veselé, plné pastvy očím vnitř i zevnitř. Vnitř má býti pokoj světlý, čistotný, ozdobený malováním po všech
stranách, buď že kontrfektové jsou lidí zvláštních, neb tabule zemí, krajin, měst, neb historií nějakých památky, neb emblata nějaká;
zevnitř aby byl i plácek pěkný k hraní, poněvadž se toho zvláště mladšímu věku tytýž dopouštěti má, i zahrada nějaká, do níž časem
uvozováni a jim stromoví, byliny, kvítí ukazovány býti mohou. Tak děje-li se, roste jim mysl, aby do školy jako na jarmark, kdež vžycky
něco nového uhlédati a uslyšeti troufají, rádi chodili. Věci samy jímají mysl mládeže, když jsou světlé a pěkné, ovšem pak libé, jakéž
se vždycky seriribus studiis proměšovati mají každý den.
VŠEOBECNÁ PORADA O NÁPRAVĚ VĚCÍ LIDSKÝCH
Komenský v tomto díle představuje své názory a myšlenky, které se týkají toho, jak by bylo možné napravit „pokřivenou tvář světa“.
Pomoci by podle něj mohla mimo jiné i PANSOFIE – ………………………, která by obsáhla veškeré lidské vědění.
KŠAFT UMÍRAJÍCÍ MATKY JEDNOTY BRATRSKÉ
-
význam tohoto díla pochopíme na základě slova KŠAFT, které znamená ………………………,
Komenský se jménem zanikající církve (matky) obrací k „sirotkům“, které povzbuzuje a kterým odkazuje veškeré církevní
bohatství (samozřejmě především bohatství duchovní).
Na tebe, národe Český a Moravský, vlasti milá, zapomenouti také nemohu při svém již dokonalém s tebou se loučení, tebe pokladů
svých, kteréž mi byl svěřil Pán, nápadníkem činím…
Věřímť i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase vrátí, ó lide
český!
1. Jsem znaven myslet, proč je tomu tak, …
že na vás myslet nikdy neunaví; …
čím to, že se můj život nezastaví …
a nesvrhne těch vzdechů těžký tlak; …
2. a že jen vaši tvář i krásný zrak, …
o kterých stále sním, i vlas váš plavý …
……………………………………… …
……………………………………… …
3. a že mé nohy nejsou uondány, …
za stínem vaším jdouce v nadšení …
a ztrácejíce kroky na vše strany; …
1. Jsem znaven myslet, proč je tomu tak, …
že na vás myslet nikdy neunaví; …
čím to, že se můj život nezastaví …
a nesvrhne těch vzdechů těžký tlak; …
2. a že jen vaši tvář i krásný zrak, …
o kterých stále sním, i vlas váš plavý …
……………………………………… …
……………………………………… …
3. a že mé nohy nejsou uondány, …
za stínem vaším jdouce v nadšení …
a ztrácejíce kroky na vše strany; …
1. Jsem znaven myslet, proč je tomu tak, …
že na vás myslet nikdy neunaví; …
čím to, že se můj život nezastaví …
a nesvrhne těch vzdechů těžký tlak; …
2. a že jen vaši tvář i krásný zrak, …
o kterých stále sním, i vlas váš plavý …
……………………………………… …
……………………………………… …
3. a že mé nohy nejsou uondány, …
za stínem vaším jdouce v nadšení …
a ztrácejíce kroky na vše strany; …
1. Jsem znaven myslet, proč je tomu tak, …
že na vás myslet nikdy neunaví; …
čím to, že se můj život nezastaví …
a nesvrhne těch vzdechů těžký tlak; …
2. a že jen vaši tvář i krásný zrak, …
o kterých stále sním, i vlas váš plavý …
……………………………………… …
……………………………………… …
3. a že mé nohy nejsou uondány, …
za stínem vaším jdouce v nadšení …
a ztrácejíce kroky na vše strany; …
4. ………………………………………… …
…………………………………………… …
…………………………………………… …
O jakou básnickou formu se jedná?
Urči rýmové schéma básně.
Zkus dát básni název.
Doplň chybějící verše:
můj hlas i jazyk bez umdlení slaví
na verše pro vás: zaslouží-li hany,
a vaše jméno volá do oblak;
toť lásky hřích, ne chyba umění.
a odkud papír, inkoust pramení
4. ………………………………………… …
…………………………………………… …
…………………………………………… …
O jakou básnickou formu se jedná?
Urči rýmové schéma básně.
Zkus dát básni název.
Doplň chybějící verše:
můj hlas i jazyk bez umdlení slaví
na verše pro vás: zaslouží-li hany,
a vaše jméno volá do oblak;
toť lásky hřích, ne chyba umění.
a odkud papír, inkoust pramení
4. ………………………………………… …
…………………………………………… …
…………………………………………… …
O jakou básnickou formu se jedná?
Urči rýmové schéma básně.
Zkus dát básni název.
Doplň chybějící verše:
můj hlas i jazyk bez umdlení slaví
na verše pro vás: zaslouží-li hany,
a vaše jméno volá do oblak;
toť lásky hřích, ne chyba umění.
a odkud papír, inkoust pramení
4. ………………………………………… …
…………………………………………… …
…………………………………………… …
O jakou básnickou formu se jedná?
Urči rýmové schéma básně.
Zkus dát básni název.
Doplň chybějící verše:
můj hlas i jazyk bez umdlení slaví
na verše pro vás: zaslouží-li hany,
a vaše jméno volá do oblak;
toť lásky hřích, ne chyba umění.
a odkud papír, inkoust pramení
Download

Renesance - sps