Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
Sociální pedagogika
Studijní materiál vytvořený v rámci projektu
K naplnění předpokladů pro výkon činnosti
v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
České Budějovice 2010
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Sociální pedagogika
Obsah
1. Sociální aspekty pedagogické profese
2. Práce sociálního pedagoga (asistenta) v terénu
3. Sociální pedagogika jako vědní obor
4. Rodina a její funkce
5. Vliv prostředí výchovných institucí na rozvoj osobnosti a role výchovných institucí v oblasti
sociálně výchovné prevence a terapie.
6. Náročné a krizové životní situace u dětí a mládeže a možnosti řešení
7. Společenská determinace výchovy a vzdělání ve 21. století
8. Výchova a sociální deviace
9. Životní styl v postmoderní době
10. Masová kultura a její vliv na formování životních způsobů jednotlivců a skupin
11. Sociální komunikace, výchova a proces komunikace
12. Problémy multikultury v globalizujícím se světě a problematika subkultur
13. Člověk a volný čas a různá pojetí, funkce volného času a nejdůležitější činitelé
14. Aktuální demografické problémy v České republice
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
2
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
1. Sociální aspekty pedagogické profese
Pedagogika jako vědní disciplína se nejčastěji definuje jako věda o výchově. Vztah mezi
pedagogikou a výchovou je chápán jako vztah teorií (pedagogika) a praxí (výchova) jako
samostatný vědní obor se pedagogika vydělila až v 19. století. Pojem profese je chápán jako pojem
specifický a užší než pojem povolání a objevuje se ve spojení se specifickou skupinou povolání
založených na dlouhodobé teoretické přípravě, která je základem profesionální aktivity. K profesi se
rovněž váže etický kodex, profesní povolání vyžaduje vyšší kvalifikaci. V charakteristice profesí lze
uvažovat 4 aspekty: ekonomický (sleduje nabídku a poptávku v jednotlivých povoláních), právní
(sleduje aplikaci zákonů při realizaci jednotlivých povolání), psychologický (směřuje k osobnostním
předpokladům), sociologický (zahrnuje problémy spojené se společenskými procesy) Pedagogická
profese vznikla jako důsledek společenské dělby práce v momentě potřeby vydělit výchovně
vzdělávací činnost z běžných životních činností. Se systematickou profesionální přípravou učitelů
bylo započato až 19. století (na území Čech od r. 1808), profesionální příprava vychovatelů se
začala mnohem později Profesionální výchovný pracovník (učitele, vychovatele) je osoba, jež řídí
a organizuje na profesionální úrovni výchovný proces a působí na jiné (děti, mládež, dospělé) ve
směru vytčených žádoucích cílů. V poslední době v souvislosti s rozvojem vědy a techniky se mění
úloha učitelů ve výchovném procesu, dosavadní tradiční postavení učitele jako „neomylné“ autority
je překonána, avšak lze konstatovat, že ani v budoucnu se úloha výchovného profesionálního
pracovníka neztratí, ale ukazuje se, že je fakticky nezastupitelná (totéž platí i o profesi
vychovatelů). Význam, sociální pozice a prestiž pedagogické profese je dána úlohou a významem
výchovy a vzdělání ve společnosti. Přestože význam vzdělanosti ve vyspělých společnostech
vzrůstá a měla by vzrůstat i úloha školy, učitelů a výchovných pracovníků. Je paradoxem, že tomu
tak není.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
3
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Příčiny:
1. přibývá celkově intelektuálních pracovníků
2. výrazná feminizace této profese
3. neodpovídající finanční ohodnocení
4. souvislost se sociálním prostředím (postavení učitele na venkově a ve městě)
Sociální pozice pomáhající profese bezprostředně určuje sociální prestiž, tedy míru vážnosti
a úcty jakou daná profese ve společnosti požívá. Mezi negativní faktor, který ovlivňuje prestiž
pedagogické profese lze uvést zásahy laiků do výchovného procesu ve výchovných institucí lze
konstatovat, že pedagogická profese není doceňována společensky. To se potom promítá do osobní
spokojenosti s profesí společenské i finanční ohodnocení je zřejmě příčinou značné fluktuace
v dané profesi.
Objektivní podmínky pro výkon profese:
1. ekonomické, politické a kulturní prostředí v celé společnosti. Pedagogičtí pracovníci konají
svou práci „na očích“ veřejnosti a tou jsou pak posuzovány, společenské vlivy určují
vzdělávací a výchovné cíle.
2. společenská komunita, v níž výchovný pracovník působí. Patří sem širší sociální prostředí
(obec, její sociální složení, tradice, životní úroveň) a vnitřní prostředí instituce vnitřní
podmínky, vlastní pracovní prostředí je tvořeno:
a) faktory věcně prostorovými (tzn. vybavení školy, odborné učebny, kabinety pro učitele,
pomůcky)
b) faktory osobnostně vztahovými (jedná se o interpersonální vztahy na všech úrovních, včetně
úrovně řídící, organizaci práci a pracovní režim)
c) rodinné zázemí a rodinné prostředí, tzn. přenášení problémů z rodiny
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
4
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Charakteristika pracovního procesu:
Střídají se činnosti vyžadující plné zapojení (vyučovací hodina) s méně aktivními (dozory)
až po zcela pasivní (noční služby vychovatelů) lze rozlišit činnosti:
a) spojené s přímou prací se žáky
b) činnosti spojené s přípravou na tuto práci
c) administrativní činnosti
d) účast na různých akcích spojených s pracovní náplní (porady)
e) činnosti spojené se zvyšováním kvalifikace
Učitel plní v rámci svého sociálně profesního působení tři základní úkoly vybavuje žáka:
a) vědomostmi – teoretické základy určitého vědního oboru, „kultivace hlavy“
b) psychomotorickými dovednostmi – „kultivace ruky“
c) názory, postoji, sociálními návyky a zvyky; rozvíjí jejich schopnosti, utváří jejich vlastnosti
a profiluje je po stránce osobnostní – „kultivace srdce“
Vedle personalizace žáka učitel promýšlí a řídí též proces socializační a vystupuje v několika
pedagogických a sociálních rolích:
1. tlumočníka – učitel transformuje teorii určitého vědního oboru v učivo
2. stimulátora (nejdůležitější) – učitel podněcuje nejrozmanitější žákovy vlohy, schopnosti
a nadání, jeho zájem a touhu po sebevzdělávání a seberealizaci a jeho osobnostní rozvoj
3. organizátora a konzultanta – pomáhá např. u spoluúčasti žáků na soutěžích
4. koordinátora (uspořádat) a integrátora (zcelovat); odpovídá za program, přípravu a realizaci
všech aktivit svých žáků
5. diagnostika – zjišťuje a hodnotí úroveň znalostí a dovedností žáků, kdy postupně dochází
k zeslabování významu úlohy učitele jako zdroje a zprostředkovatele informací, redukce
jeho kontrolní činnosti – klade se důraz na přípravu a plánování práce
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
5
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Nové funkce pedagogického pracovníka:
a) organizátor vyučovacího procesu
b) manažer vyučovacího procesu (především u nestátního školství)
c) výzkumník oboru didaktika
Mezi tři základní kompetenční oblasti požadavků na učitele patří:
1. Pedagogická kompetence je vymezena výchovně vzdělávacími úkoly a tím, kteří žáci
(chovanci) jsou jim svěřeni, dále vyučovacími předměty a rozvrh k tomu jsou nutné
předpoklady, schopnosti didaktické, regulace chování žáků aj.
2. Specializační (předmětová) specializace, bývá ztotožňována s kvalifikovaností a znamená
jakousi obsahovou připravenost učitelů k výuce a u vychovatelů k realizaci zejména
zájmových činností apod.
3. Sociální kompetence, znamená jakousi připravenost k formování osobnosti žádoucího
charakteru v souladu s platnými zákony, normami a morálkou.
4. K těmto kompetencím jsou nutné předpoklady nejen odborné, pedagogické (ve smyslu
metod a forem práce), ale obecně osobnostní, tzn. schopnost vnímavosti pro různé situace
a prostředí, sebekontroly a sebeovládání, emoční stabilitu, důležitá je i rozhodnost,
důslednost, kladné sociální ladění, schopnost empatie apod.
Náročnost pedagogické profese se odráží v jeho psychice a poznamenává i zdraví (fyzická
i psychická únava), únava sociální z přesycenosti sociálními kontakty snaha izolovat se, dále:
nepravidelná pracovní doba, možnost přímého styku s infekcí, namáhání hlasového ústrojí.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
6
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Profesní model sociálního pedagoga
Předmětem sociální pedagogiky jsou sociální aspekty výchovy a vývoje osobnosti. Práce
sociálního pedagoga je blízká profesi učitele, psychologa, psychoterapeuta, ale v žádném případě je
nenahrazuje.
Hlavní funkce sociálního pedagoga:
1. funkce integrační, týká se osob, jež potřebují odbornou pomoc a podporu, a jež se nacházejí
v krizových situacích, v psychickém, sociálním či psychosociálním ohrožení, tj. klienti.
2. funkce rozvoje, jde o zajištění žádoucího rozvoje osobnosti ve směru zdravého životního
stylu, užitečného naplnění volného času, což v sobě zahrnuje moment prevence a týká se
celé populace (dětí a mládeže především).
Široká, ale ne zcela přehledná škála působnosti sociálního pedagoga není dostatečně
institucionálně zakotvená činnost, pozice a prestiž dané profese není odpovídající a vysoká. Sociální
pedagog je profesionální pracovník, který řídí a organizuje na profesionální úrovni výchovný proces
a působí na jiné (děti, mládež, i dospělé) ve směru jejich optimálního osobnostního rozvoje
(především ve volném čase) a ve směru integrace osob, jež se nacházejí v krizové situaci a potřebují
odbornou pomoc. Pracovní činnosti sociálního pedagoga jsou široké, pestré, stále nové, tvořivé
a mají povahu:
a) výchovného působení ve volném čase,
b) vytváření nabídky hodnotových volnočasových aktivit
c) poradenské činnosti na základě diagnostiky
d) sociální analýzy problému a životní situace (prostředí) v níž se vychovávaný nachází
e) reedukační a resocializační péče i terénní práce (depistáž)
f) jde o činnosti především zaměřené na děti, mládež, na dospělé, ale i na staré lidi
g) činnosti organizátorské, manažerské, koncepční, výzkumné (různé projekty apod.)
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
7
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Kompetence – požadavky na sociálního pedagoga:
1. Vědomosti:
a) společensko-vědního základu (z obecné pedagogiky, psychologie, sociologie, filozofie)
b) z oblasti biomedicíncké (biologie člověka, somatologie, zdraví a nemoc)
c) z oblasti sociální politiky, práce, práva
d) speciální poznatky (pedagogika volného času, teorie komunikace apod.)
2. Dovednosti:
a) v oblasti sociální komunikace, diagnostiky prostředí i jedince, vedení dokumentace,
asertivní dovednosti, tvorba projektů
b) lze je členit na senzomotorické, sociální, intelektuální (diagnostické, didaktické, řešení
problémů)
c) osobní vlastnosti (charakterové, volní, zájmy) - požadavky po stránce psychické (především
vnímavost pro různé životní situace, různá prostředí, spolu s emocionální stabilitou
vlastnosti jako trpělivost, sebekontrola; za velmi potřebné lze pokládat schopnost kreativity,
originality a celkové aktivity - fyzické předpoklady
Možnosti uplatnění v profesi sociálního pedagoga:
a) resort školství, mládeže a tělovýchovy: školní kluby, družiny, domovy mládeže, dětské
domovy, instituce ochranné výchovy a výchovného poradenství, krizová centra, atd.
b) resort spravedlnosti: vychovatelé v nápravných zařízeních, věznicích, probační pracovník
c) resort zdravotnictví: psychiatrické léčebny, rehabilitační instituce, kontaktní centra
d) resort sociálních věcí: sociální asistenti, kurátoři pro mládež, ústavy sociální péče
e) resort vnitra: utečenecké tábory, nápravná zařízení
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
8
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
2. Práce sociálního pedagoga (asistenta) v terénu
Práce sociálního pedagoga nemá zdaleka formu práce v prostředí konkrétních výchovných
zařízeních, ale i charakter terénní práce (terénní práce probíhá jak na bázi neziskového sektoru
(dobrovolnická činnost), tak pod garancí státu. Typickým příkladem je činnost sociálního
asistenta – streetworkera (práce na ulici)
Činnosti sociálního asistenta:
a) cílovou skupinu představují děti a mladiství žijící rizikovým způsobem (drogově závislí,
prostitutky, děti ulice)
b) prioritním úkolem této práce je asistence (doprovázení) při zvládání krizového období života
c) vytipovává lokality se zvýšenou koncentrací dětí a mládeže jako místo svého působení
d) mapuje lokality z hlediska vyskytujících se uskupení dětí a mládeže, jejich způsobu trávení
volného času
e) vyhledává a kontaktuje dětí a mládeže na ulici, na diskotékách, v klubech apod.
f) poskytuje okamžitou pomoc v krizových situacích, při styku s úřady
g) doprovází a posiluje důvěru v možnosti nových začátků
h) podílí se na zprostředkování zaměstnání
i) podílí se na budování prostorového zázemí pro děti a mládež s nízkoprahovým přístupem
přímo z ulice
j) v době prázdnin v rámci tzv. zážitkové pedagogiky realizuje pro své klienty sportovně
výchovné akce, smyslem této pedagogiky je mimo strávení volného času alternativním
způsobem i emocionální prožitek a nácvik reakcí ve vypjatých situacích i při fyzické únavě
k) organizuje na školách a v zařízeních pro volný čas besedy, přednášky se zaměřením
na prevenci sociálních patologií, zejména na protidrogovou prevenci
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
9
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
l) spolupracuje na regionálních projektech zaměřených na sociální prevenci Přímé a nepřímé
činnosti, o nichž byla řeč v modelu sociálního pedagoga, nabývají v případě terénního
pracovníka specifické podoby. Terénní pracovník by měl respektovat jistá etická pravidla
Formy práce a typy činnosti sociálního asistenta
Přímá práce: Streetwork: mapování-monitoring, vyhledávání-depistáž, kontaktování,
doprovázení, aktuální krizová intervence.
Nepřímá práce: Koncepty-projekty, administrativa, jednání s institucemi, prezentace.
Přesahující práce: Supervize, metodické vedení, sebevzdělávání, mediace, medializace.
Práce individuální: Sociální intervence, poradenství, socioterapie
Práce skupinová: Poradenství, sociální intervence, psychosociální výcvik, přednášková
činnost, klubová činnost
Streetworker pracuje přímo v terénu a sociální asistent pracuje v zázemí. Depistáží je
myšleno vyhledávání ohrožených jedinců a supervizí je dohled nad svými spolupracovníky.
Mediace znamená zprostředkování, hledání kompromisu.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
10
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
3. Sociální pedagogika jako vědní obor.
Od konce 19. století je možné pozorovat vývoj sociální pedagogiky jako samostatné vědy.
Sociální pedagogika vznikla v Německu koncem 19. století a za zakladatele je považován Paul
Natorp (1854-1924), který rozvíjel filozoficky orientovaný směr. Paul Natorp navazoval
na A. Diesterwega (1790-1866), který také poprvé použil pojmu „sociální pedagogika“. V Polsku
byl jiný vývoj sociální pedagogiky než u nás. Ve 20. a 30. letech dvacátého století vzniká v Polsku
řada děl z oblasti sociální pedagogiky (u nás ne). Vznikla celá sociálně pedagogická škola.
Helena Radlinská se stala zakladatelkou sociální pedagogiky v Polsku (1879-1954). V Českých
zemích byl odlišný vývoj a sociální pedagogika nebyla tolik rozvíjena. Počátky spojovány se
jménem G. A. Lindnera (prvního profesora pedagogiky na Karlově univerzitě, který akceptoval
sociologickou orientaci), ale dále žádný zásadní rozmach, akceptoval sociologickou orientaci, jeho
teoretické dílo nemělo přímé pokračovatele u nás ani v zahraničí. Jistá pozornost byla sociální
pedagogice věnována po celé období první republiky, např. sociálně pedagogickými otázkami se
zabýval sociolog I. A. Bláha. Myšlenkově přispěli k rozvoji sociální pedagogiky u nás J. Král,
V. Vendyš, F. Chalupný. Neexistuje však žádné samostatné pracoviště, ani nevzniklo žádné zásadní
dílo věnované sociální pedagogice. Po 2. světové válce těsné spojení sociální pedagogiky se
sociologii zapříčinilo, že vymizela spolu s ní. Sociální pedagogika se naopak rozvíjela v Německu
i v Polsku. Ojedinělá je aktivita O. Chlupy snažícího se ve svém díle Pedagogika (1948) alespoň
o vymezení sociální pedagogiky. Od 60. let 20. století dochází spolu s oživením sociologie i oživení
pojmu sociální pedagogika. Další vývoj sociální pedagogiky předznamenal K. Galla v díle Úvod
do sociologie výchovy (1967). O nový obsah sociální pedagogiky v té době usilovali O. Baláž
a M. Přadka. Po roce 1989 se sociální pedagogika začala rozvíjet velkým tempem a vývoj lze
označit za chaotický. Sociální pedagogika je chápána jako speciální pedagogická disciplína
s poněkud zvláštním charakterem, a tím je trandisciplinárnost, tedy jedná se o široké pojetí
zahrnující v sobě dvě základní oblasti:
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
11
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
1. Oblast KOMPENZACE (TERAPIE)
2. Oblast PROFYLAXE (PREVENCE)
Sociální pedagogika směřuje k tomu, aby působila ve smyslu rozvoje zdravého životního stylu
veškeré populace (předcházet všemu negativnímu). Předmětem sociální pedagogiky jsou sociální
aspekty výchovy a vývoje osobnosti. Vztah sociální pedagogiky k ostatním vědním oborům.
Sociální pedagogika je transdisciplinární obor. Nejtěsnější vztah má k sociologii, psychologii
medicíně, antropologii, ekonomii, právu, teologii a k politologii.
Sociální pedagogika a sociální práce
V České republice je dnes jiná situace než v okolních státech. Po roce 1989 oba obory, sociální
pedagogika a sociální práce, jako vědní disciplíny spolu začaly zápasit a zápasí dodnes. Model
sociální práce v České republice zavedla Jiřina Šiklová, která zavedla holandský model sociální
práce a ten zcela ignoruje sociální pedagogiku. Z toho důvodu se v České republice sociální práce
rozvíjí nezávisle na sociální pedagogice.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
12
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
4. Rodina a její funkce
Funkce rodiny a jejich proměny v postmoderní době
Rodina se pohybuje v určitém sociálním prostoru a její funkce nezůstávají neměnné. Obsah
výchovy se proměňuje, některé funkce rodiny ztrácejí původní význam, přetvářejí, jiné se naopak
rozšiřují, vytvářejí. Dochází k průběžné strukturální diferenciaci rodiny tj. změna široké rodiny
v rodinu nukleární, také k její funkcionální specializaci. V tomto procesu rodina ztratila řadu svých
původních funkcí, řadu funkcí rodiny převzal především stát, ale současná rodina si uchovala dvě
základní funkce rodiny:
1) funkci prvotní socializace dětí
2) funkci emocionálně psychologické stabilizace osobnosti dospělých
Základní funkce rodiny:
Biologicko-reprodukční funkce rodiny se ve své podstatě nemění, ale můžeme pozorovat
od r. 1989 zřetelný pokles v populačních přírůstcích.
Sociálně – ekonomická funkce+; rodina je chápána jako významný prvek v rozvoji
ekonomického systému společnosti.
Socializačně-výchovná funkce rodiny; rodina je první sociální skupinou, která učí dítě
přizpůsobovat se sociálnímu životu, osvojovat si základní návyky a způsoby chování běžné
ve společnosti.
Významnou funkci má tedy rodina v oblasti sociálně-psychické podpory svých členů. Již
samotná příslušnost k určité sociální skupině, pocit sounáležitosti s určitými lidmi, s nimiž má
jedinec příležitost se identifikovat, hraje velmi podstatnou roli. Rodinná komunita vytváří
specifické sociální klima, v němž má významnou úlohu citová složka, utváření a udržování vědomí,
že jsem akceptován, uznáván, hodnocen. ¨
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
13
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Gender: Představuje princip, podle kterého se jednak utvářejí a probíhají bezprostřední vztah
mezi mužem a ženou (společenská očekávání vůči chlapcům a dívkám se liší).
Feminismus
V šedesátých letech 20. století, a to v návaznosti na vznik Hnutí občanských práv, vedené
černošským politikem Martinem Lutherem Kingem. Od té doby se již feminismus přestal věnovat
pouze emancipaci ženy a začal se zabývat problémy, jež se týkají celého chápání ženskosti a všeho,
co je s ní spojeno.
Demografické charakteristiky současné rodiny
a) roste rozvodovost – v roce 2008/31300 rozvodů; rozvody na 100 sňatků/59,7
b) klesá počet sňatků – v roce 2008/ 52457 sňatků
c) alarmující je snižující se počet živě narozených dětí (v 80. letech to bylo 130 tis. ročně,
v roce 1995 již jen 96 tisíc, v roce 2008 se živě narodilo 119570 dětí, tkz baby boom)
d) roste věk vstupu do manželství (do r.1989/19-20 let. V současnosti nad 25 let a více.
e) roste průměrný věk matky při narození prvního dítěte - cca 27 let
f) klesá úhrnná plodnost, porodnost-v roce 2008 1,4dítěte na 1000 obyvatel
g) roste naděje na dožití – muži/74 let; ženy/80 let
h) roste délka trvání rodiny po odchodu dětí
i) roste počet dětí narozených mimo manželství (velký podíl nesezdaných párů)
do r. 1989/5% v současnosti současnost/ cca 30%)
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
14
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
5. Vliv prostředí výchovných institucí na rozvoj osobnosti a role výchovných
institucí v oblasti sociálně výchovné prevence a terapie
Pojem prostředí je pojmem všeobecně známým a užívaným, jedná se o určitý prostor, který
vytváří podmínky pro život, pak hovoříme o životním prostředí. Životní prostředí člověka chápeme
jako tu část světa, která člověka obklopuje, působí na něho svými podněty, ovlivňuje jeho vývoj
a on na tyto podněty reaguje, přizpůsobuje se a aktivně svou prací ho mění.
Typologie prostředí:
1) Podle velikosti prostoru, o který se jedná:
a) makroprostředí vytváří prostor pro existenci celé společnosti
b) regionální prostředí je prostor v širší sociální skupině na rozsáhlejším teritoriu
c) lokální prostředí je prostor spojený zpravidla s bydlištěm – měst. čtvrť, obec
d) mikroprostředí je bezprostřední prostor jedince
2. Podle povahy činností realizovaných v daném prostoru:
a) pracovní, tj dílny, haly, kanceláře, školní třída
b) obytné a rekreační, tj. hřiště, park, klubovna
3. Z hlediska podílu člověka na podobě daného prostředí bývá rozlišováno na:
a) přirozené
b) umělé, které člověkem jsou utvářené
4. Podle charakteru se prostředí člení na:
a) přírodní prostředí tvoří v zásadě živá (fauna a flora) a neživá (faktory geologické,
geografické)
b) společenské prostředí je dáno charakterem a uspořádáním celého společenského systému s
ekonomickými politickými a správními vazbami
c) kulturní prostředí je tvořeno všemi hmotnými i nemateriálními výsledky lidské aktivity, jako
jsou umělecké výrobky, vědecká poznání, právní a morální normy, stavby apod.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
15
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
5. Další možná typologie vychází z povahy daného teritoria a rozlišuje prostředí:
venkovské, městské, velkoměstské se specifikací sídlišť
Členění z pohledu působících podnětů! Důležité pro sociální pedagogiku!
a) Co do frekvence může být prostředí podnětové chudé a přesycené.
b) Co do pestrosti je prostředí podnětně jednostranné a mnohostranné
c) Co do kvality je prostředí podnětně zdravé a vadné (rodina-otec alkoholika, matka
prostitutka)
Všechna popisovaná prostředí se navzájem prolínají a doplňují.
Charakteristika výchovných zařízení:
a) instituce přirozené (rodina)
b) instituce intencionální výchovy (škola, poradny, domovy dětí a mládeže, krizová centra,
linky důvěry, kulturní zařízení)
c) instituce neintencionální výchovy (tělovýchovné jednoty, společenské organizace, různá
občanská sdružení, jejichž činnost směřuje k dětem a mládeži)
Koordinačním článkem v tomto smyslu by měla být škola.
Z hlediska prevence kriminality mladistvých je velmi důležité, aby byly kompetentními
institucemi včas zachyceny počínající vážnější problémy jednotlivců a skupin dospívající mládeže.
Sociálně pedagogická terapie to je výchovné (převýchovné) působení ve specifických situacích
(nápravná zařízení, výchovné ústavy, léčebny). Mezi ekonomické znaky lze řadit ekonomickou
aktivitu, příslušnost k jednotlivým sektorům hospodářství, kvalifikaci pracovníků, povolání sociální
složení obyvatelstva. Mezi kulturní znaky lze zařadit otázku vzdělání a národnosti obyvatelstva. V
oblasti demografie nás zajímá stav sociální a třídní struktury obyvatelstva.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
16
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
6. Náročné a krizové životní situace u dětí a mládeže a možnosti řešení
Definice životní situace: „Životní situace je komplex nahodilých činností a podnětů,
odehrávajících se v jistém čase a prostoru“. Životní situace v sociální pedagogice vystupuje jako
zásadní prvek v chápání procesu výchovy:
Základní prvek v chápání procesu výchovy je záměrné využívání situací vychovatelem.
Každá životní situace může mít určitý pedagogický efekt
a) ovlivňují formování osobnosti
b) působí na pracovní výkon
c) umožňují realizovat zájmovou činnost a výchovné funkce
d) podílejí se na stabilizaci nebo neurotizaci osobnosti
e) působí na utváření postojů
Výchovná (pedagogická) situace
Definice výchovné situace: „Od životní situace se výchovná situace liší v tom, že je v ní
obsažen výchovný záměr (cíl).“ Do výchovné situace vstupuje vychovatel, který ji uchopí a snaží se
ji dovést ke zdárnému konci. Výchovná situace je zvláštním případem životní situace
a k dovednostem vychovatele patří usměrňovat vývoj situace v následujících bodech.
Náročné životní situace
a) při náročné životní situaci dosažení cíle není uskutečnitelné běžnými postupy
b) jedná se o situace konfliktní, frustrující, stresující
c) tyto situace nejsou něčím v zásadě záporný, většinou mobilizují síly, zvyšují výkonnost
d) člověk se s nimi dokáže vypořádat sám (útočné – agrese: aktivní vybití např. sport a únikové
– strach: např. denní snění)
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
17
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Krizové životní situace
Život přináší nejen běžné sociální situace, situace náročném ale někdy přímo krizové. Definice
KŽS: „Je to vyhrocená životní situace s hrozícími vážnými důsledky a následky“. Krizová životní
situace - v krátkém čase vyostřená situace, kterou (na rozdíl od náročné životní situace) již není
jedinec schopen sám překonat a pomocí vlastní strategie zvládnout vnitřní či vnější zátěž krizové
situace dělíme na:
a) traumatické jsou nepředvídatelné, velmi bolestivé (ztráta blízké osoby, vážné onemocnění)
b) důsledek životních změn (doprovodné), které přicházejí objektivně (rozvod, stěhování,
odchod do důchodu)
Krizové situace probíhají v těchto fázích:
1) Alarmující - počáteční 2) Kritická 3) Integrační 4) Zpracování (přeorientování)
Techniky řešení (techniky pomoci):
a) racionalizace; b) kompenzace; c) identifikace; d) únik; e)agrese; f) sociální izolace
Krizová centra a linky důvěry
Linky důvěry
Poskytují anonymní telefonickou pomoc. Tato pracoviště je možné většinou i osobně
navštívit, jestliže si to volající přeje. Některá zařízení umožňují také krátkodobé pobyty k překonání
krize. Pracovníci linek důvěry bývají informováni o zdravotnických a psychologických službách ve
své oblasti a bývají schopni ji zprostředkovat, např. v krizovém centru pro děti a rodinu pracuje:
Sociální pracovník, psycholog, dětský psychiatr, dětský lékař. Spolupracuje i s dalšími odborníky
a institucemi.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
18
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
7. Společenská determinace výchovy a vzdělání ve 21. století
Schéma procesu determinace (vymezení, určení) výchovy:
Výchovný subjekt – výchovný objekt - obsah výchovy (cíle výchovy). Vše je zarámováno
celospolečenským prostředím. Společnost působí jak na obsah výchovy, tak na subjekt i objekt tedy na celý výchovný proces.
Oblasti determinace výchovného procesu:
1. Především je determinován obsah výchovy (neboli výchovné cíle). Subjekt si sám neurčuje
obsah a cíle výchovy. V zásadě je obsah výchovy předem dán.
2. Determinován je do jisté míry i výchovný objekt, tj. ten, ke kterému je směřována výchova.
Ten je determinován společenskými poměry na různých úrovních prostředí: rodina, škola,
celospolečenské poměry, regionální prostředí apod. Největší efektivita výchovy se projevuje
v dětství.
3. Determinován je i výchovný subjekt. Učitel, vychovatel i rodič, jsou poznamenáni tím,
v jaké společnosti žijí, co jim společnost umožňuje, jak si jich váží, jakou prestiž jim dává.
4. Determinován je i sám proces výchovy. Determinovány jsou formy a metody výchovné
práce. Do procesu výchovy vstupuje technika.
Oblasti determinace (Čím je výchovný proces determinován):
1. Kultura (Obsahem kultury jsou normy morální, právní, tradice a věda, společenskopolitický
systém a ekonomika).
2. Oblast mezilidských vztahů (Obsah výchovy je ovlivňován atmosférou, ve které výchovně
vzdělávací proces probíhá. Jde o atmosféru na různých úrovních. Od atmosféry v samotné
třídě po atmosféru v celé společnosti).
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
19
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Specifické problémy společensko-kulturní determinace přináší oblast vzdělání. Význam
vzdělání a vzdělanosti jako určitého výsledku výchovy jak pro jedince, tak pro celou společnost v
současnosti je zřejmý a netřeba jej příliš zdůrazňovat. Podmiňuje kvalitu přežití jedince i národa.
Socializace je celoživotní proces vrůstáním či zapojováním jedince do účasti na životě společnosti,
čímž se člověk stává kulturní bytostí, probíhá na základě sociálního učení, tzn. na základě minulé
zprostředkované zkušenosti.
Rozdělení výchovného působení
a) přímé - intencionální (řízené) - jde o učení. Má nejvyšší stupeň organizovanosti.
b) nepřímé - funkcionální - vedení. Jde o řízení vlastních činností vychovávaného, který nemusí
ani pociťovat, že je vychováván.
Kultura:
a) je souhrn materiálních a duchovních produktů člověka (existují různá pojetí), je naučená –
není tudíž vrozená, kulturu si osvojujeme učením
b) kultura hmotná (materiální) se vyznačuje materiálními výtvory neboli artefakty
c) kultura duchovní (nemateriální) stanoví pravidla a normy chování, ideje, symbolické systémy
(jazyk, písmo, nemateriální umění jako je hudba a literatura), instituce (manželství, rodina,
církve, atd.)
Akulturace je o přisvojování si rysů kultury určitého prostředí jedincem či skupinami v něm
žijícími, adaptace na tuto kulturu a zároveň její interiorizace, čili zvnitřnění (kultura je považována
za vlastní). Vzniká problém imigrantů, kteří si musejí zvykat na jinou kulturu). Subkultura je
kultura dílčí skupiny, jež se více či méně odlišuje od převládající, většinové a „oficiální“ kultury,
příslušníci skupiny se mohou od většiny odlišovat sociálním postavením, věkem, povoláním nebo
regionem.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
20
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Kulturní difuze (difuzionismus):
a) proces šíření kulturních prvků z jedné kultury do druhé
b) kontakt mezi kulturami
c) přenos určitých prvků
Kulturní difuze se vždy spojuje s migrací obyvatelstva, a to ve směru buď od centra, anebo
do centra původní kultury.
8. Výchova a sociální deviace
Deviace je každé odchýlení od nějaké normy. Sociální deviace je vnímána jako porušení
nebo podstatná odchylka od společenské normy nebo skupiny norem, tj. nerespektování požadavků,
které na jednotlivce či skupinu klade určitá norma, nebo soubor norem. Sociální deviace je velmi
širokým pojmem. Může být chápána jako narušení kterékoliv sociální normy. Obsah velmi širokého
pojmu sociální deviace je neutrální. Nehodnotí odchylku jako pozitivní nebo negativní.
Obecné znaky pro sociální deviaci jako sociální jev:
a) hromadný charakter - stejná orientace u stejných skupin obyvatelstva ve shodných
či podobných podmínkách
b) podobnost příčin nebo jejich identita - jejichž působením vznikají
c) určitá opakovatelnost - stabilita deviantních jevů v čase a v místě; určitá hromadnost,
stabilita a rozšířenost při stejných podmínkách
Příčiny sociálních deviací:
• endogenní (vnitřní), tj. vliv genů, připouští, že mohou nastat chromosomové změny, které
ovlivňují člověka k deviaci)
•
exogenní (vnější) tj. vliv rodiny (delikventní rodiče zde je více emočních poruch, duševních
retardací, alkoholismu i kriminálních deliktů; takové rodiny byly často ve špatné ekonomické
situaci, nevlastní rodiče. Ve výchově pak převládá tvrdá nebo zanedbávající výchova).
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
21
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Dále:
•
vliv party, vrstevnických skupin (zde se objevuje většina kriminálního chování,
alkoholismus, drogy)
•
hromadné sdělovací prostředky (propagace v reklamách, např. kouření, alkohol, násilí,
agresivita, hrubost); děti zde často vidí vzory pro své chování; vytvářejí virtuální realitu
a dítě nedokáže nalézt hranici mezi realitou a nadsázkou
•
prostředí různých ubytoven, internátů, také širší lokality, školní prostředí, organizace práce
(šikana, sexuální obtěžování na pracovišti, odloučení od rodičů, připojení k partám)
•
školní prostředí (např. přístupy pedagogických pracovníků např. sebevraždy z nadměrných
požadavků, neúspěchů žáků), učitelé nekuřáci
Dělení sociálních deviací, tj. rozdělení do tří rovin podle stupně závažnosti a společ.
nebezpečnosti:
a) Negativní sociální jevy – objevují se v každé společnosti a jsou závažné, pokud dojde
k překročení únosné hranice (nezaměstnanost, homosexualita, rozvodovost, úrazy, atd.)
b) Asociální jednání – je závažnější, narušuje zájmy politické, morální základy společnosti
(výtržnictví, pornografie, šikana, působení sekt, extrémistické hnutí), dále aberantní jednání,
tj. vědomé porušování norem
c) Sociální patologické jevy – jsou nejproblematičtější, nejnebezpečnější a mají největší
negativní důsledky (kriminalita, toxikomanie, prostituce, sebevražednost)
Sexuální deviace jsou zahrnuty do sekce poruch osobnosti (Poruchy sexuální preference).
Sexuální deviace se projevuje dlouhodobou, extrémně trvalou tendencí k pohlavně úchylnému
prožívání či chování.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
22
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Rozdělení sexuálních deviací:
1) Deviace v aktivitě tzn. ve způsobu dosahování sexuálního vzrušení a uspokojení:
•
Voyeurismus - projevuje se sledováním intimností u jiných lidí, spojených většinou
s masturbací
•
Exhibicionismus – vzrušení je dosahováno obnažováním svého pohlaví
•
Frotérismus - vyvolávání pohlavního vzrušení dotýkáním se nebo otíráním se o druhé
osoby v tlačenicích
•
Fušerství – vzrušení se dosahuje doteky intimních míst anonymních ženských objektů
•
Patologická sexuální agresivita – sexuální vzrušení a uspokojení je dosahováno
překonáváním odporu
•
Agresivní sadismus – devianti pro dosažení vzrušení potřebují objekt svého zájmu
před stykem
•
Sadismus – vzrušování dosahováno dominancí, totální kontrolou objektu
•
Masochismus - jedinec je pohlavně uspokojován, je-li ponižován a týrán osobou, která jej
vzrušuje
2) Deviace v objektu tzn. v předmětu erotické touhy:
•
Fetišismus - sexuálním objektem se místo živé osoby stává určitý předmět
•
Transvestitismus – vzrušení je dosahováno převlékáním se do šatů opačného pohlaví
•
Pedofilie - jedná se o sexuální zájem o děti
•
Gerontofilie - jedná se o vyhledávání partnerů se zřetelnými stařeckými znaky
•
Zoofilie - jedná se o pohlavní styk se zvířaty Nekrofilie - pohlavní ukájení s mrtvými
•
Pyrofilie – sexuální vzrušení je vyvoláváno ohněm, nezřídka spojeno i se zakládáním požárů
3) Kombinované a polymorfní sexuální deviace:- např. pedofilní sadismus, fetišistický
sadomasochismus.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
23
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
9. Životní styl v postmoderní době
Životní styl (sociologie životního způsobu) je určitý způsob chování, každý se nějak chová,
nějak stylizuje, upravuje svoje chování, aby zapůsobil na druhého. Životní styl je soubor názorů,
postojů, temperamentových vlastností a návyků, které mají trvalý ráz a jsou pro každého
individuálně specifické, tj. vystihují osobitost jeho chování. O životním stylu hovoříme spíše
u jednotlivců. Životní styl souvisí s hodnotami a ideály, které by člověk rád v životě uskutečňoval
(hodnotová orientace se vytváří v průběhu jeho života jak z vrozených dispozic, tak i vlivem
různých vnějších činitelů). Životní styly se utvářejí v interakci osobních zvláštností člověka.
Životní způsob:
a) postihuje především makrostrukturální stránku sociálních vlivů (ekonomické, ekologické,
technické, kulturní a skupinové procesy)
b) bývá také chápán jako soubor podstatných rysů charakterizujících činnosti národů, sociálních
skupin v daných společenských podmínkách
c) nejde jen o způsob prožívání našeho života, ale o označení pro podstatné rysy života celé
společnosti
Faktory (činitelé) utváření životního stylu jsou:
a) výchova,
b) osobnostní rysy
c) prostředí, kde člověk žije a vyrůstá - makro i mikroklima
d) zdravý životní styl to je snaha udržovat se v kvalitní duševní svěžesti, aktivitě, a to i fyzické.
Toto vše, aby se stalo automatickou součástí života každého jedince, tj. aby si člověk uměl
zorganizovat život, snaha o dosažení harmonie.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
24
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Rozdělení životních stylů:
1. Podle převažujících hodnot způsobu života:
•
životní styl s náplní studia, ten provozují ti, kteří rádi čtou, chodí do divadla, na výlety za
poznáním, sledují televizi. Hlavním motivem je zvědavost
•
životní styl s nejvyšší hodnotou hraní je stylem života, který během roku umožňuje hrát si
a slavit každý den. Je životním stylem sportovců a sportovních fanoušků, hráčů různých her,
návštěvníků zábavných podniků atd.
•
životní styl s rozjímáním, ten lze provozovat o samotě nebo v komunitách, samotáři, kteří
nikdy netráví svůj volný čas s rodinou
2. Faktory utváření volného času znamenají utváření komplexu aktivit jednotlivce i společnosti
probíhá v daných společenských podmínkách. Jedná se o 2 skupiny determinujících faktorů:
•
objektivní společenské faktory, které vycházejí z cílů, potřeb a stavu společnosti
•
ekonomické poměry politické poměry, kulturní tradice, celková úroveň vědeckého a
technického rozvoje
•
subjektivní osobností faktory, které vycházejí z potřeb a zájmů jedince, dále se jedná
o potřeby a zájmy jedince, tzn. Individuální zvláštnosti jedince, intelektovou úroveň jedince,
temperamentové dispozice, pohlaví, zdravotní stav, vliv vzdělání a vliv profese na životní
styl, závažná je úloha rodiny, věk a zdravotní stav jedince
Struktura životních činností:
Životní styl lze nejlépe charakterizovat, pokud vyjdeme ze struktury každodenních činností,
tyto činnosti můžeme utřídit do základních kategorií:
a) aktivity orientované na práci, profesi a přípravu na ni – jedná se o vzdělávání, vstup
do zaměstnání, adaptace v pracovním procesu, profesní vzestup…
b) aktivity spojené s rodinou – začínají vyhledáváním partnera, zakládáním rodiny, budováním
domácnosti, výchovou dětí…
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
25
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
c) aktivity v oblasti zájmové - vyhraňování vlastních zájmů, jejich pěstování a rozvoj,
odpočinek, zábava, relaxace
d) aktivity směřující do společenského života – jde o účast na společenském životě, zapojování
do občanských vztahů, rozšiřování společenských styků…
e) aktivity týkající se základních biologických a hygienických potřeb
10. Masová kultura a její vliv na formování životních způsobů jednotlivců
a skupin
Sociologie a kultura jsou to výtvory hmotné i nehmotné ideály, které jsou vytvářeny lidskou
společností a slouží k tomu, aby je lidská společnost mohla předávat dál.
Masová kultura a její znaky:
a) snadno přístupná, dostupná a vlastně i určená co nejširšímu okruhu lidí - bez rozdílu
b) nenáročnost, přístupná (snadno ji člověk pochopí)
c) neindividuální (neosobní)
d) neutrální (líbivost) - nesmí jít do extrémů
e) běžná, jednotvárná
f) laciná, podbízí se
g) standardizace, tedy stejnost, totožnost toho, co je předkládáno
Masová kultura je spojena s 18. a 19. stoletím s obdobím průmyslové revoluce v západní Evropě
a severní Americe. Základními podmínkami vzniku a formování masové kultury byly:
a) industrializace, tzn. vznik a růst průmyslové výroby
b) urbanizace, tzn. koncentrace velkého množství lidí na jednom místě
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
26
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Příčiny úspěchu masové kultury:
1. nejnižší jmenovatel znamená dílo s tak nastavenými parametry artefaktu na vzdělanostní,
intelektuální a estetickou úroveň příjemce, že je dílo schopen konzumovat i jedinec
s „nejnižším IQ“, nevzdělaný a bez předchozí estetické průpravy
2. ekonomický, hodnotné umělecké dílo má vždy menší skupinu příjemců
3. technické - technologické předpoklady vytvořily pro masovou kulturu optimální základnu.
4. globalizace zeslabuje, až ruší jakékoliv hranice mezi státy a kulturami. Snáze se však šíří
primitivní masová kultura než díla autentických národních kultur
5. růst volného času, v řadě zemí světa a v celoplanetárním úhrnu se zvyšuje disponibilní čas
populace, zvláště nejméně vzdělanou populaci je třeba zabavit, zaměstnat.
6. nároky elitní kultury na příjemce, avšak konsumace produktu masové kultury nic takového
nepřináší, spíše posiluje falešné vědomí a manipulovatelnost příjemcem
Působení masové kultury
a) kladné, je to rychlý zdroj informací útočiště před složitým a odtažitým světem
b) záporné, a to je snadná manipulovatelnost člověka, snižování náročnosti, pasivní konzum,
otupování lidského cítění.
Masové sdělovací prostředky:
Tisk, film, rozhlas, televize, Internet
Hodnoty jsou jevy lidského prostředí (tj. přírodní, uměle vytvořené nebo ideje), tvořící základní
blaha určité sociální skupiny. Hodnoty si sami volíme mezi zájmy a vytváříme tak svou stupnici
hodnot. Je to, co má pro mě nějaký význam, co mi pomůže uspokojit mou potřebu. Každá
společnost a každá sociální skupina si vytváří vlastní hierarchii hodnot, v níž se koncentrují její
základní zájmy, jako je svoboda, spravedlnost, pravda, vzdělání atd. Jednou přijatá soustava hodnot
určuje základní světonázorovou orientaci skupin i jednotlivců
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
27
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Klasifikace hodnot:
a) hodnoty životní- zdraví, blahobyt, uznání, rodinné štěstí, zajímavá práce
b) kulturní hodnoty
c) hodnoty materiální, sociálně politické a duchovní (materiální hodnoty můžeme ještě dělit
na ekonomické, estetické, eventuálně historické)
d) lidé hodnotí i jevy společenského života, především společenské vztahy, a z tohoto důvodu
se ve společenském vědomí fixují i hodnoty právní, politické, etické, náboženské, tj. hodnoty
politické a duchovní
11. Sociální komunikace, výchova a proces komunikace
Komunikaci v úzkém pojetí lze vymezit jako proces předávání informací od člověka
k člověku, jehož prostřednictvím je možné sociální jednání. To je původ pojmu jak sdělovat
a přenášet informace.
Sociální komunikace je specifická interakce mezi lidmi, slouží k navázání styků mezi lidmi,
kteří si mohou něco sdělovat, požadovat, která se projevuje třemi základními způsoby:
a) verbálně, tj. prostřednictvím jazyka
b) neverbálně, tj. gesty, mimikou, pantomimou, pohledy
c) činy, tedy chováním a jednáním člověka.
Sociální komunikace je hlavní základní složkou mezilidské interakce, která je základní
podmínkou lidské socializace. Každá společnost je charakterizována určitým typem komunikační
sítě, lišícím se od ostatních strukturou komunikace. Komunikační systém je určován sociálním
systémem, je ovlivňován změnami tohoto systému a sám tyto změny podněcuje. Výchova je bez
sociální komunikace nemyslitelná. Pro komunikaci v podmínkách výchovy se vžil termín
pedagogická komunikace. Je to specifický případ sociální komunikace.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
28
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
K hlavním typům sociální komunikace patří:
1. přímá (bezprostřední) a k přímé komunikaci patří rozhovor "face to face" (tváří v tvář)
nepřímá (zprostředkována komunikačními médii) - v nepřímé jsou účastníci odděleni
prostorem a časem (dopis, kniha, noviny)
2. jednostranná (jen směrem k příjemci) a dvoustranná (v obou směrech s výměnou rolí)
3. se zpětnou vazbou a bez zpětné vazby: rozlišení je založeno na tom, zda komunikátor má
možnost přijímat reakce auditoria
4. formální a neformální: bez předem stanovených pravidel
5. verbální (signály mají povahu slovní, tj. mluvená nebo psaná řeč) a neverbální (gesta,
mimika)
6. intrapersonální (komunikaci vede jedinec sám) a interpersonální (jedinec komunikuje
s dalším jedincem nebo jedinci), dále skupinová (veřejná): sdělení je předáváno tzv.
veřejnosti, tj. anonymním čtenářům a masová (specifický typ skupinové komunikace)
7. adresná a neadresná
8. „na blízko“ (bez přenosu v prostoru) a „na dálku“
Základní schéma komunikace je odvozeno z teorie kybernetiky, ale jsou v něm obsaženy
i prvky lidské dimenze komunikace. Schéma masové komunikace formuloval americký sociolog
H. Lasswel: KDO - CO - KOMU - JAK - ČÍM - PROČ - A JAKÝM EFEKTEM
Masová komunikace
Zvláštním druhem komunikace je komunikace masová. Je to nepřímá jednosměrná
komunikace bez zpětné vazby. Lze ji také vymezit jako předávání informací pomocí technických
prostředků disperznímu publiku. Je orientována na anonymní různorodé publikum. Pedagogická
komunikace. Jedná se o komunikaci mezi učitelem a žákem (žáky)ve škole. Hromadné sdělovací
prostředky jsou masová komunikační média (masmédia) tj. sdělovací systémy, akty a prostředky,
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
29
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
pomocí nichž jsou zprávy zakódované v těchto systémech předávány konzumentům (velkému,
anonymnímu a heterogennímu souboru adresátů).
Druhy masmédií:
a) tištěná (noviny, časopisy, knihy)
b) elektronická (rozhlas, televize, Internet)
Přenosu informací umožňují dva druhy prostředků:
c) verbální - tj. mluvená nebo psaná řeč
d) nonverbální (mimořečové) – tzn. mimika (výraz tváře posunky), gesta (pohyby rukou), či
póza (postoj)
V životě člověka a společnosti plní masmédia celou řadu funkcí:
e) Informativní, tzn. poskytování informací, dat a zpráv adresátům
f) Komunikativní, tzn. schopnost uskutečňovat spojení mezi skutečností, událostí nebo situací
g) Přesvědčovací (formativní) tzn. utváření názorů a postojů adresátů
h) Rekreativní tzn. prostředek regenerace, odpočinku a zábavy
Vliv masmédií na utváření osobnosti a veřejného mínění, masmédia jako prostředek manipulace
i) komunikační média se stala neodmyslitelnou součástí kultury
j) masmédia ovlivňují osobnost člověka komplexně, ve všech jeho společenských rolích
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
30
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
12. Problémy multikultury v globalizujícím se světě a problematika subkultur
Kultura je souhrn duchovních a materiálních hodnot vytvořených a vytvářených lidstvem
v celé jeho historii. Rozlišujeme duchovní, materiální kulturu. Multikulturalita je prolínání kultur
vedoucí vytváření složené kultury, která má společné základní hodnoty. Globalizace je spojování
a propojování v průmyslu v ekonomice, politice a kultuře dochází k vzájemnému prolínání,
tj. vzniká multikulturní prostředí. Nacionalizmus je ideologie a politika, která jednostranně
zdůrazňuje význam národa jako společenské jednotky. Subkultura je ta část kultury, která hraje roli
jakási "podkultury". Je to malá odnož kultury např. "počítačoví blázni". Nejdou proti základním
kulturním prvkům, pouze v rámci svých zájmů vytváří odlišné schéma, platné právě pro danou
komunitu či minoritu.
Znaky globalizace:
a) dominance univerzálních hospodářských principů - především tržní mechanismy
b) změna soupeření ideologií konkurencí v ekonomice
c) rozvoj komunikační a informační techniky
d) uniformita
Záporné sociální důsledky globalizace:
a) uniformita výrobků a spotřeby
b) globalizace způsobu života (především mladých lidí)
c) demoralizující vliv masmédií
d) únik "mozků" z ekonomicky slabších zemí
e) prohlubování rozdílů v míře natality
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
31
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Problémy multikulturality
Kulturní pluralita. Každá společnost je na jednu stranu připoutaná k ostatním, ale na druhou
stranu se snaží vytrhnout z tohoto spojení (spontánní reakce bránit svůj hodnotový systém). Toto si
chceme uchovat jako "ryze české", toto je reálný zdroj konfliktu neboli, zdroj nacionalismu.
Nadnárodní kultury. Vytváří se globální systém a Evropa je do něj vtahována. Ztrácí se však
některé tradiční hodnoty. Dnes již nelze vycestovat do zcela jiné, odlišné kultury, ale pouze do
jiných variací téže (naší) kultury, která se nachází v různém vývojovém stupni. Např. Islám se
tomuto brání a nesprávně se říká, že jde o fundamentalismus. Enkulturace. Znamená přijetí kultury;
ke kterému dochází při interakci kultur, například stěhování národů, války, ale i běžný kontakt;
přijetí kultury při vývoji osobnosti. Akulturace. To je interakce, průnik dvou kultur navzájem. Často
při válce vítěz přijímá kulturu poraženého, může znamenat duševní vítězství poražených. 21. století
bude charakterizované masivní akulturací včetně difusní, tj. kulturní globalizace (již dnes například
Internet). Informace se snadněji a rychleji sdílejí. Nové formy nacionalizmu sevztahují zvláště k
minoritním skupinám a to zvláště z etnického a národnostního pohledu, méně již z pohledu
náboženských minorit, kde je tolerance větší. Nacionalizmus se projevuje jak v otevřené formě,
tedy vznik různých hnutí např. Skinhead, ale i skrytě např. při rozhodování o příjmu do zaměstnání
ap. Minoritní skupina je menší část společnosti, která se nějakým způsobem liší od majoritní části.
Odlišení může být etnické, náboženské, rasové (např. romská populace, židé, nekatolíci ap.).
Za minoritu můžeme považovat zdravotně postižené lidi, seniory atd. Marginální skupina je skupina
žijící na okraji společnosti např. bezdomovci. Ne každá minoritní skupina musí být i skupinou
marginální, ale každá marginální skupina je minoritou. Rizikové skupiny jsou takové části
populace, které jsou ohroženy. Komunita je to seskupení lidí, které spojují ideje, názorová blízkost,
náboženské vyznání, morálka, kulturní principy, geografická blízkost. Mediace znamená
zprostředkování, dohovor, hledání koncenzu, vedení dialogu. Podle zákona se jí rozumí
mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
32
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Probace je
dohled, dozor nad tím, jak se pachatel chová a jedná; dohled, zda se dohoda plní.
13. Člověk a volný čas a různá pojetí, funkce volného času a nejdůležitější
činitelé
Co chápeme pod pojmem volný čas?
Volný čas je doba, po kterou člověk patří sám sobě, může se svobodně rozhodnout o
činnostech, které mu přinášejí potěšení či odpočinek. V praktickém vymezení lze pojímat volný čas
rozšířený o tu část dne, věnovaným zájmovým činnostem a obecně všem aktivitám provozovaným
po splnění základních povinností (studijních, pracovních, rodinných aj.) Pod pojem volný čas se
zahrnují: Odpočinek, rekreace, zábava, zájmová činnost, dobrovolné vzdělávání a dobrovolná
společensky prospěšná činnost. Pedagogika volného času je disciplína pedagogiky, zaměřená na
výchovné a vzdělávací prostředky, napomáhající využívání volného času dětí, dospívajících i
dospělých. Náplň volného času ovlivňuje celá řada faktorů, např. vybavení rodiny, rodinná situace,
materiální zajištění, společenská zařízení. Vliv má také věk, pohlaví a vzdělání. Podle některých
sociologů je volný čas vždy součástí způsobu života, významně tak působí při formování lidské
osobnosti.
Definice volného času:
Volný čas je část mimopracovní doby, je to čas, jehož lidé využívají ke svému všestrannému
rozvoji. Je to čas, který člověka může využít bezprostředně pro sebe. Nebo: Volný čas je objektivní
časová kategorie, jež je naplňována individuální činností, jeho nositelem jsou lidé jako společenské
bytosti. Základní funkce volného času (odpočinek, zábava, aktivní soužití se sociálním prostředím,
zájmová činnost, regenerace, seberealizace, vzdělávání). Činitelé ovlivňující volný čas (rodina,
škola (práce), masmédia, vrstevníci (přátelé, blízké okolí), instituce či zařízení určená převážně pro
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
33
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
mládež a děti, kde tráví volný čas (kino, tělocvična, internetová kavárna, knihovna)). Zájmová
činnost (zpravidla činnosti nepracovní vykonávané ve volném čase z vnitřní potřeby jedince).
Druhy zájmové činnosti:
a) společenskovědní
b) pracovně-technické
c) přírodovědné
d) esteticko-výchovné
e) tělovýchovného, sportovního a turistického zaměření
HRA
Je většinou dobrovolná činnost, někdy pasivní a jindy aktivní, duševní nebo fyzická,
spontánní nebo řízená, která jako výchovný prostředek, kompenzuje a působí jako relaxace.
a) hra tvoří v dětství základní formu činnosti, ve školním věku k ní přistupuje učení,
a v dospělosti práce
b) dospělý člověk si rovněž rád hraje. Je v životě dospělých součásti životního stylu a souvisí
s využívání sféry volného času, posiluje zdatnost, fyzickou vyspělost, pěstuje pevnou vůli
atd.)
Funkce hry:
a) terapeutická, regenerační, kompenzační
b) vzdělávací, výchovná, poznávací
c) estetická.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
34
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Druhy her:
a) Hry tvořivé – předmětové, námětové, dramatizační, konstruktivní
b) Hry s pravidly – pohybové, intelektuální
HRAČKA
a) hotové, vyrobené někým jiným
b) vlastní výroby
c) náhodně vyhledané předměty (kamínky, provázky …)
Slouží jako pomůcka při hře, má stejné funkce jako hra. Hračka by měla rozvíjet dětskou
fantazii. Místo prožitku, prožitek je vjem, který má vysokou hodnotu, vše co prožijeme, nás
obohatí. Prožívání je vnitřní život, vnitřní práce, jedinec ho projevuje prostřednictvím vnějšího
chování, výrazem a řečí.
14. Aktuální demografické problémy v České republice
a) Dochází v posledních třech letech ke snižování počtu obyvatel, dochází k situaci, že počet
obyvatel klesá přirozenou měrou, tzn. početní převahou zemřelých osob nad narozenými
dětmi (v ČR se doposud to stalo 3x – při odsunu Němců, emigračních vlnách v r. 1948
a 1968-1969)
b) příčinou je neobvykle nízký počet narozených dětí → 1996/8,8‰
c) informačně přesnějším ukazatelem je tzv. úhrnná plodnost (průměrný počet dětí živě
narozených každé ženě). Od počátku 80. let je pod hranicí prosté reprodukce. Pokles v roce
1990/1,89 ; 1999/1,13; 2002/1,17; 2009/1,4 (nejvyspělejší země 1,5-1,9 a Lotyšsko 1,16)
d) ČR patří mezi země s nejnižší porodností a nejnižší realizovatelnou plodností na světě
e) v posledních desetiletí se v ČR průměrný počet dětí na 1 ženu dramaticky snížil
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
35
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Příčiny: odkládání mateřství na pozdější věk 25-30 let; vyšší úroveň vzdělání žen,
rozhodnutí nemít druhé dítě. Současná věková struktura je charakterizována nízkým počtem dětí,
silným zastoupením osob v ekonomicky aktivním věku. Předpoklady: je uvažováno zvýšení úrovni
plodnosti, zlepšení úmrtnosti, ČR zůstane migračně ziskovou zemí, přibývání starších osob
v populaci se zrychlí, dojde ke snížení početní velikosti obyvatelstva ČR. Druhá demografická
revoluce: Demografie je věda, která se zabývá studiem kvantitativních a kvalitativních
charakteristik obyvatelstva a jeho vývoje (zakladatel John Graunt, první polovina 17. století).
Autorem je prof. VAN DE KAA, který roku 1986 publikoval dílo: Druhá demografická revoluce
a popsal proměny, kterými procházely západoevropské země v průběhu 60. – 70. let 20. století.
V ČR dochází k dohadům, zda u nás proběhla druhá demografická revoluce.
Charakteristickým znakem druhé demografické revoluce je:
a) pokles úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce
b) změny v úmrtnosti mají na početní růst populací již pouze malý význam
c) dochází ke změnám a přístupu k institutu manželství) klesá počet sňatků
d) nesezdaná soužití jako alternativa k manželství
e) zvyšuje se průměrný věk pro vstup do manželství
f)
zvyšuje se podíl nemanželských dětí
Druhou demografickou revoluci provází stárnutí populace. Sňatečnost - sňatek je
demografická událost, která se nemusí uskutečnit u všech příslušníků sledované populace, tím se
liší od úmrtí či narození- demografická událost, kterou můžeme zopakovat. Ukazatelé: hrubá míra
sňatečnosti, Míry sňatečnosti podle věku muži/ženy, Úhrnná sňatečnost Konečná sňatečnost,
Průměrný věk při uzavření prvního sňatku, Tabulky sňatečnosti. Rozvodovost - rozvod je definován
jako zrušení manželství za života manželství soudním rozhodnutím, je nepříznivým společenským
jevem. Ukazatelé: Hrubá míra rozvodovosti, Míra rozvodovosti manželství, Míra rozvodovosti
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
36
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
podle věku muži/ženy, Míry rozvodovosti manželství podle věku M/Ž, Redukované míry
rozvodovosti, Úhrnná rozvodovost, Konečná rozvodovost. Porodnost - sledujeme děti narozené
v manželství i mimo něho, dále tzv. předmanželské koncepce (podíl dětí, jež se narodí do 8. měsíců
po uzavření sňatku), podle pořadí dítěte atd. Ukazatelé porodnosti: Hrubá míra porodnosti, Ukazatel
mrtvorozenosti, Index vitality, Obecná míra plodnosti - hm porodnosti živě narozených
(živorodosti), hm porodnosti mrtvě narozených, Míry plodnosti podle věku, Úhrnná plodnost,
Konečná plodnost. Potratovost je proces, který demografii zajímá, neboť souvisí s porodností a
úmrtností Ukazatelé: Hrubá míra potratovosti, Hrubé míry spontánní nebo indukované potratovosti
v ‰. Obecná míra potratovosti, Index potratovosti, Míry potratovosti podle věku, Úhrnná
potratovost, Konečná potratovost. Úmrtnost - úmrtnost je vedle porodnosti jedna ze dvou
základních složek demografické reprodukce Ukazatelé: Hrubá míra úmrtnosti, Míry úmrtnosti podle
věku M/Ž , Mužská nadúmrtnost, Kvocient kojenecké úmrtnosti, Míra úmrtnosti v dokončeném
věku, Úmrtnostní tabulky střední délka života ve věku 0, Nemocnost - Ukazatelé nemocnosti:
Ukazatel průměrné délky nemoci Míra onemocnění (míra incidence), Ukazatel nemocnosti
(prevalence).
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6
Telefon: 383 839 552, 383 839 553, 724 757 611, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, http://granty.vsers.cz/, e-mail: [email protected]
37
Download

Sociální pedagogika