SVĚTOVÁ LITERATURA
PRO DĚTI A MLÁDEŽ VE 20. STOLETÍ
Interní pomůcka pro studenty katedry výchovné dramatiky DAMU Praha a
katedry české literatury Pedagogické fakulty UK Praha
Připravil Jaroslav Provazník
Praha 2006
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------PŘELOM 19. A 20. STOLETÍ
Symbolismus, dekadence, secese; impresionismus, naturalismus;
literatura pro děti součástí umělecké literatury; období bohaté na talenty, období, kdy
nejen u nás, ale i ve světě vznikla řada děl čtených a vydávaných dodnes;
lze už hovořit skutečně o psychologických románech a povídkách s dětským nebo
mladým hrdinou (Alain Fournier...); dítě, dětství častým tématem dospělé literatury
(Jules Renard: Poil de Carotte...); zejména Británie a USA obohacují literaturu pro
děti o špičková díla: R. L. Stevenson a jeho následovníci podstatně ovlivnili vývoj
dobrodružné prózy a dokazují, že může být skutečně uměleckou tvorbou, nejen
konzumním čtivem, založeným na schématech a stále se opakujících panelech (à la
Karl May), R. Kipling je na vrcholu své slávy, objevují se první bilderbuchy - ”picturebooks” B. Potterové (ve Francii se až po 2. válce objeví tzv. albums), W. de la Mare
vydává své první sbírky...; počátky reformní pedagogiky a hnutí estetické výchovy.
PRÓZA
Autorská pohádka - pohádková próza
Po Andersenovi, Dickensovi, Alfredu de Musset, C. Brentanovi, Carlu Collodim - další
vážné pokusy o autorské pohádky a pohádkové prózy:
> Symbolismus v pohádkové próze a autorské pohádce
Oscar Wilde (1856-1900, Anglie): The Happy Prince and Other Tales (1888, Šťastný
princ a další pohádky), A House of Pomegranates (1891,Dům granátových jablek)
Lynan Frank Baum (1856-1919, USA) - novinář, dramatik, roku 1900 mu vyšel The
Wizard of Oz (Čaroděj ze země Oz); další příběhy těchto hrdinů: The Marvellous
Land of Oz (1904) a Dorothy and the Wizard in Oz (1908).
Alexej Michajlovič Remizov (1877-1957, Rusko) - ruský symbolista, kromě prozaické
tvorby pro dospělé napsal knihu čerpající ze staroruského folkloru Posoloň (1907,
Podle slunce) - soubor mytologicky stylizovaných dětských her, říkadel a pohádek.
Dále:
Anatole France (1844-1924, Francie) - inspirace Perraultovým klasickým stylem,
obdiv k němu; repertoár klasických pohádek zpracovává autorsky: Abeille (1882).
Kárlis Skalbe (1879-1945, Lotyšsko) - novoromantický básník a prozaik, u nás vyšel
soubor poetických pohádek Jak jsem plul ke královně Severu (1983).
Jan Kasprowicz (Polsko) - soubor Bajki, klechdy i baśnie (1902, Bajky, báje a
pohádky)
Waclaw Szeroszewski (Polsko): Bajki (Pohádky, 1910)
1
Ale především představitel polského literárního symbolismu: Bohuslaw Leśmian:
Przygody Sindibady Žeglarza (Dobrodružství mořeplace Sindibada, 1913) a Klechdy
sezamowe (Sezamové pohádky, 1913)
> Kouzelný svět dětství (”věčné dítě”), osvobozující role fantazie:
James Mathew Barrie (1860-1937, Anglie) - jeho nejznámější hrdina Peter Pan je
symbolem dětství jako ideálního světa. Barrie začínal jako novinář, ale opravdový
úspěch měla až kniha Malý ministr (1891) a další tři romány o skotské společnosti
Margaret Ogilvy (1896), Sentimental Tommy (1896, Sentimentální Tom) a Tommy
and Grizel (1900) - prózy dickensovského typu. Barrie byl úspěšný i na divadle (The
Admirable Crichton, 1903, Obdivuhovný Crichton). Nejslavnější Barrieho hrdina Peter
Pan se vyskytuje v jeho třech textech: Peter Pan in Kensington Gardens je částí
knihy The Little White Bird (1902), v roce 1904 napsal divadelní hru Peter Pan, or
The Boy Who Would Not Grow Up a v roce 1911 napsal na základě divadelní hry
knihu Peter and Wendy, později přejmenovanou na Peter Pan.
Symbióza skutečného a snového světa i v dalších knihách v tomto období:
Edith Nesbitová (1858-1924, Anglie) - Five Children and It (1902, Pět dětí a skřítek).
Také např. u A. A. Milnea (Medvídek Pú), Hugh Lofttinga (The Story of Doctor
Dolittle), Pamely L. Traversové (Mary Poppins) - viz dále.
Maria Konopnická - Malí skřítci a sirotek Marie (1896) - výrazné dílo polské literatury
pro děti.
O těchto pohádkových prózách se hovoří často jako o tzv. moderní pohádce. Denise
Escarpitová výstižně připomíná, že kouzlo této žánrové varianty ”není už založeno na
vílách, kouzelných prostředcích, zázračných setkáních, obvyklých (´kódovaných´)
pohádkových postavách, ale na fantazii, absurditě, humoru, snu, dokonce na
fantastičnosti, na vytváření fantastických světů...” a dodává, že ”moderní pohádka
(...) se zrodila z no man´s lands mezi světem kouzelné pohádky a světem reálným”.
Pohádkové prózy s antropomorfizovanými zvířecími hrdiny
Vedle realistických příběhů ze zvířecího světa se staly začátkem 20. století
mimořádně populárními prózy s antropomorfizovanými zvířecími postavičkami dlouhá tradice, vycházející až z folklorních pohádek.
Beatrix Potterová (1866-1943, Anglie): miniaturní knížka The Tale of Peter Rabbit
(1902, Příběh o králíčku Péťovi), v níž je příběh vyprávěný obrázky a minimálním
textem; kniha měla okamžitý úspěch a postupně byla přeložena do 35 jazyků; Peter
Rabbit se stal klasickou knížkou anglické dětské literatury; další knížky B. Potterové
(většinou jsou jejich hrdiny také antropomorfizovaná zvířata), z nichž některé jsou
označovány za mistrovské: The Tale of Tom Kitten (1907), The Roly-Poly Pudding
(1908), Ginger and Pickles (1909)... B. Potterová otevírá cestu novému typu knih pro
nejmenší, bilderbuchu, který se stane populárním a produktivním později - od 60. let
20. století.
Hugh Lofting (1886-1947), Američan vychovaný ve Velké Británii: The Story of
Doctor Dolittle (1920, č. Příběhy doktora Dollitla); u nás znám především v
převyprávění Korneje Čukovského (Doktor Bolíto).
Kenneth Grahame (1859-1932, Anglie) - trpělivý pozorovatel zvířecího světa,
vrcholné dílo určeno dětem: The Wind in the Willows (1908, Vítr ve vrbách, česky
nejprve pod názvem Žabákova dobrodružství).
Waldemar Bonsels (1881-1952, Německo) - kniha Die Biene Maja und ihre
Abenteuer (1912, Včelka Maja a její dobrodružství) se stala okamžitě bestsellerem a
byla přeložena do cca 40 jazyků.
2
Zcela samostatné místo má kniha básnických próz Platero y yo (1914, č. Stříbrák a
já), kterou napsal symbolista Juan Ramón Jiménez (1881-1958, Španělsko).
Dobrodružná próza
> Realistické příběhy ze zvířecího světa, dobrodružné prvky:
Ernest Thompson Seton (1860-1946, USA): Moji známí z divočiny (1898), Dva divoši
(1904) atd.
Rudyard Kipling (1865-1936, Anglie), reprezentant ”literatury činu” - The Jungle Book
(Kniha džunglí, 1894), The Second Jungle Book (1895) - lidské mládě Mauglí
uprostřed přírody - filozofické rozměry příběhů; dále: Stateční kapitáni (1897); Kim
(1901) - dětský hrdina, jakýsi pícareskní román; pro mladší variace na bajky Just so
Stories (1902, v češtině vychází nejčastěji pod titulem Bajky a nebajky).
Jack London (1876-1916, USA) - neintencionální dobrodružné prózy Volání divočiny
(1903), Bílý tesák (1907) atd.; nejpřitažlivější pro naše i zahraniční čtenáře bylo
exotické prostředí a dobrodružná fabule.
James Oliver Curwood (1878-l927, USA) - Kočovníci severu atd.
Grey Owl (vl. Archie Belaney, 1888-1938, Angličan) - žil v divočině, jeden ze
zakladatelů ekologického hnutí, ochráce bobrů; např.: The Adventure of Sajo and
Her Beaver People (1935, č. Sejdžo a její bobříci), Tales of an Empty Cabin, Cry of
the Ancients, The Men of the Last Frontier, Pilgrims of the Wild (1935), The Tree, by
Wa-Sha-Quon-asin (1937).
> Dobrodružné příběhy s náměty z dávných dob
(obdoba českých knih Eduarda Štorcha nebo Rudolfa Richarda Hofmeistera):
Joseph Henri Rosny starší (vl. Joseph Henri Honoré Boëx, Francie): La Guerre du
feu (1911, Bitva o oheň) atd.
Detektivní romány a povídky
Jejich popularita začátkem století roste:
Gaston Leroux (1860-1927, Francouz) - navazuje na Gaboriauxe; jeho detektivem je
reportér detektiv-amatér Rouletabille, viz např. Le mystere de la chambre jaune
(1908, Tajemství žluté komnaty); z dalších populárních románů: Le Fantome de
l´Opéra (1910, Fantom opery), La Machine a assassiner (Stroj na vraždění)...
Maurice Leblanc (1864-1941, Francie) - jeho hrdinou je Arsen Lupin - lupičgentleman: Arsen Lupin contre Herlock Sholmes (1908, č. Arsen Lupin proti
Herlockovi Sholmesovi), 813 (1910, č. pod titulem Affaira Kesselbachova)...
Sci-fi
Zcela jiný typ než verneovská sci-fi - důraz na sociální a filozofické aspekty vědeckofantastických příběhů:
H(erbert) G(eorge) Wells (1866-1946, Anglie) - sociologické a filozofické aspekty Stroj času (1895), Neviditelný (1897), Válka světů, První lidé na Měsíci - otevírá
možnost další cesty pro sci-fi (vedle vernovského, technicistního a romantizujícího
typu).
3
Prózy o zvířatech a s přírodní tematikou
Souvisela s druhou naturalistickou vlnou a naturismem - zájem o přírodu (u nás např.
Jan Vrba...).
Louis Pergaud (1882-1915, Francie) - debutoval jako básník, ale známým se stal
knihami o životě na venkově: De Goupil a Margot (1910) a Le Roman de Miraut,
chien de chasse (1914) - realistická kresba venkovského života; proslavil se nejvíc
chlapeckým příběhem Knoflíková válka (viz dál).
André Demaison (Francie) - kiplingovské črty ze života zvířat Le Livre des betes
qu´on appell sauvages (1929), La Comédie animale (1930).
Maurice Genevoix (Francie) - naturalista; řada knih o první válce a o přírodě - La
dernière harde (1938, Poslední stádo), Le Roman de Renard (1954).
Józef Bieniasz (1882-1961, Polsko) - prózy, v nichž zvířata nejsou
antropomorfizována; nejvíce psal příběhy o medvědech - Lešne wygi (1938), W
karpatskej puszczy (1959, č. Turul, král pralesa) atd.
Géza Gárdonyi (1863-1922, Maďarsko) - autor oblíbených zvířecích příběhů.
Podobu tohoto žánru významně ovlivnili na přelomu století Rusové:
Alexandr Kuprin (1870-1938, Rusko) - v literatuře pro dospělé naturalistické
tendence; mezi prózami pro děti jsou nejznámější jeho realistické příběhy s dětskými
a zvířecími hrdiny; u nás vyšel např. Nezvedený kozlíček a jiné povídky o dětech a
zvířatech.
Michail Michajlovič Prišvin (1873-1954, Rusko) přinesl do ruské literatury originální
žánr vědecko-umělecké prózy, v níž nalezneme přesnost a objektivnost
geografických, etnografických a historických detailů i lyricko-symbolickou obraznost;
některé zápisky z cest se prolínají s pohádkovými příběhy: Za volbšebnym kolobkom
(1908, Za kouzelným koblížkem); pro děti vydávány zejména klasické lovecké
povídky a další prózy o zvířatech; využívání postupů skazu.
Próza s dětským hrdinou
> Sociální tendence - realistická próza
Rudyard Kipling (1865-1936) - Stalky & Co. (Stopka a spol., 1899) - skeptický
autobiografický pohled na život na soukromé střední škole.
Paul Margueritte (1860-1918, Francie) - naturalista, který se nakonec rozešel s E.
Zolou, a jeho bratr Victor Margueritte (1866-1942, Francie) napsali společně Poum
(1897), Zette (1902) - psychologická studie mladé dívky.
Franc-Nohain (vl. Maurice Etienne Legrand, 1973-1934, Francie) - populární
vyprávění o chlapeckém hrdinovi: Jaboune (1910), pokračování: Journal de Jaboune
(1914).
Wilhelm Steyer (1887-1952, Německo) - Der Kampf der Tertia - příběh ze školního
prostředí, Die goldene Horde, Das Glück der Andernachs; román Boj tercie byl
zneužit nacisty k propagandě, nicméně W. Steyer v roce 1933 z Německa emigroval.
Ferenc Molnár (1878-1952, Maďarsko) - Chlapci z Pavelské ulice (1907).
Zsigmond Móricz (1879-1942, Maďarsko) - Buď dobrý až do smrti (1921).
Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak (vl. Mamin, Dmitrij Narkisovič, 1852-1912, Rusko) příběhy navazující na ”enfance malhereuse” a další dětské realistické povídky
s prvky naturalismu (zájem o etnografický výzkum), zvl. Aljoniškiny skazki (1894, č.
Pohádky), Dětskije těni (1892-3, č. Dětské stíny).
Giuseppe Ernesto Nuccio (1874-1933, Itálie) - Turi (č. Turi).
4
> Impresionistické tendence, důraz na psychologickou kresbu
Alain-Fournier (vl. Henri-Alban Fournier, 1886-1914, Francie) - Le Grand Meaulnes
(1913, česky pod názvem Kouzelné dobrodružství).
André Lichtenberger (1870-1940, Francie) - svěží příběhy o dětech Mon petit Trott (č.
Můj Trott) - o ”nesnesitelném”, svéhlavém dítěti, volné pokračování: La petite soeur
de Trott, Le petit roi (1910), Tous héros (1910).
> Humor
Louis Pergaud (1882-1915, Francie) - La guerre des boutons (Knoflíková válka).
Arkadij Timofejevič Averčenko (1881-1925, Rusko, pak v exilu v Československu,
pohřben na Olšanech) - černé povídky o dětech pro děti O maleňkich dlja boľšich (O
malých pro velké) - do kontrastu proti falešnému světu dospělých postaven dětský
pohled.
> Příběh s dívčí hrdinkou
Výrazně se vyděluje v rámci žánru, vyvíjí se vlastními cestami a zdůrazňuje svou
odlišnost od příběhů s chlapeckými hrdiny:
Jean Websterová (1876-1916, USA) - Daddy Long-Legs (1912, č. Táta Sekáč) bestseller své doby - dopisy dospívající dívky, která žije v útulku.
POEZIE
Poslední dvě desetiletí 19. století a počátek 20. století přinášejí výraznou změnu v
poezii pro děti - dětský pohled na svět; u nás doba Sládkova, Kožíškova a Raisova.
Svět očima dítěte, dětský lyrický hrdina
Návaznosti na parnasistní a symbolistickou generaci:
Laura Richardsová (1850-1943, USA) - ačkoliv patří do generace konce století,
publikovala své verše až později: Tirra Lirra (1932).
Juan Ramón Jiménez (1881-1958, Španělsko) - antologie textů pro děti.
Ľudmila Podjavorinská (1872-1951), klasička slovenské poezie, místo utilitárního
pojetí dětské literatury klade důraz na ”uměleckost”, na dětskou hru.
Ivana Brlić-Mažuranićová (1874-1938, Chorvatsko) - klasička chorvatské literatury
pro děti, poezie inspirovaná folklorem a slovanskou mytologií - sbírka Slike (Obrazy,
1912); historickým námětům se věnovala také v próze.
Joachim Ringelnatz (Německo): Pro maličké (1910).
Saša Čornyj (vl. Alexandr Michajlovič Glikberg, 1880-1932) - ruský satirik, emigroval
do Berlína; pro děti napsal populární sbírku Dětskaja azbuka (1913-14, Dětská
abeceda).
Jednotlivé básně s tematikou dětství napsali např.:
Paul Claudel (1868-1955, Francie) - např. verše o pražském Jezulátku.
Francis Jammes (1868-1988, Francie) - La salle a manger, L´enfant lit l´Almanach...
Emile Verhaeren (1855-1916, Belgie)
Lucie Delarue-Mardrusová (1880-1945, Francie) - Poemes mignons: subjektivní a
přírodní reflexivní lyrika, citový život ženy.
Paul Fort (1872-1960, Francie) - některé jeho básně našly místo v čítankách: La
Ronde, La Grenouille bleue...
Léon-Paul Fargue (1876-1947, Francie) - jednotlivosti ze sb. Piéton de Paris.
Max Jacob (1876-1944, Francie) - v jeho tvorbě lze najít některá čísla pro děti, např.
A Paris.
5
Guillaume Apollinaire (1880-1918, Francie) - opět pouze jednotlivá čísla, např. Les
Saltinbanques, La saison mentale...
Nové podoby nonsensu - inspirace pro dětskou poezii
Nešlo o poezii intencionální, ale o díla experimentujících básníků, jejichž tvorba se
stala součástí četby dětí a mládeže nebo ovlivnila vývoj intencionální poezie:
Christian Morgenstern (1871-1914, Německo) - groteskní příběhy, hry s jazykem např.: Šibeniční písně atd. Česky především v kongeniálních překladech Josefa
Hiršala - viz soubor Beránek měsíc.
Paul Klee (1879-1940, Švýcarsko) - malíř a básník, český výbor experimentálních
textů vyšel pod názvem Čáry (1990, přel. Ivan Wernisch).
---------------------------------------------------------------------------------------------------OBDOBÍ AVANTGARD
(20. - 40. léta)
PRÓZA
Autorská pohádka - pohádková próza
> Vliv nonsensu
Návaznost na autorskou pohádku, resp. pohádkovou prózu založenou na koexistenci
fantastického světa a světa reálného (Nesbitová, Barrie):
Alan Alexander Milne (1882-1956, Anglie) - Winnie-the-Pooh (1926, č. Medvídek Pú),
The House at Pooh Corner (1928, č. Púovo zátiší); na základě knihy K. Grahamea
napsal divadelní hru Toad of Toad Hall (1929) (česká adaptace hrána v 60. letech
loutkovým divadlem DRAK pod názvem Žabák hrdina); vedle toho napsal také
detektivní příběh The Red House Mystery (1921, vyšel záhy v českém překladu).
Carl Sandburg (1878-1967, USA) - Rootabaga Stories (1922; 23, Pohádky z
bramborových řádků), přímý vliv avantgardy, hry s jazykem a asociacemi.
Pamela Lyndon Traversová (Anglie): Mary Poppinsová (1934) - postava M.
Poppinsové, která je z jiného než současného světa, provází děti z jedné hry do
druhé; někde lze vysledovat inspiraci folklorem, někde Lewisem Carrollem.
Eleonora Farjeonová (1892-1965, Anglie) - pohádková próza, kterou sama autorka
charakterizovala jako ”směs výmyslu i faktů, fantazie i pravdy” - Martin Pippin in the
Apple Orchard (1921), Martin Pippin in the Daisy Field (1937), vlastní výbor z díla:
The Little Bookroom (1955).
Kornej Čukovskij (1882-1969, Rusko) - citlivě a se smyslem pro humor předlohy (je
znát, že měl zkušenost s nonsensem) adaptoval Loftingovu The Story of Doctor
Dolittle pod názvem Doktor Ajbolit (1925, Doktor Bolíto).
Jurij Karlovič Oleša (1899-1960, Rusko) - populární pohádkové vyprávění Tri tolsťaka
(1928, č. Tři tlouštíci).
Volně s tímto typem souvisejí také:
André Maurois (vl. Émile Herzog, 1885-1967, Francie): Le pays des 36 000 volontés
(1928, č. Země tisíce rozmarů) - cesta od fantastické země prostřednictvím dětského
snu.
Konstanta Ildefons Galczyński (Polsko): Mlynek od kawy (Kávový mlýnek, 1929).
Kornel Makuszyński: O dwóch takich co ukradli ksiežyc (O dvou, co ukradli měsíc,
1937).
6
> Autorská pohádka se zvířecími hrdiny
Na pomezí povídky a pohádky se pohybuje Hans Fallada (1893-1947, Německo) hrdiny jsou zvířecí i dětské postavy; Falladovy texty jsou však často poznamenány
mentorským přístupem: Geschichten aus der Murkelei (1938, č. Pohádky z Batolína).
Bajkou se inspiruje Marcel Aymé (1902-1967, Francie): Les Contes du chat perché Contes roses (1937), Contes bleus (1963) (č. Pohádky kocoura Moura) - zvířecí
hrdinové, hra s paradoxy.
Claude Aveline (Francie): Histoires de l éléphant, du chat, du poisson et... de quoi
encore? (1946); u nás vyšel soubor pohádkových próz pod titulem O lvu, který měl
rád jahody.
Charles Vildrac (1882-1971, vl. Charles Messager, Francie) - ve svém pohádkovém
příběhu se zvířecími hrdiny Les lunettes du lion (1932, Lev a jeho brýle) se inspiroval
rovněž bajkami.
Blaise Cendrars (vl. Frédéric Louis Sauser, 1887-1961, Francie): Petits contes
nègres pour les enfants des blancs (1928).
Jacques Prévert (1900-1977, Francie) - neintencionální Contes pour enfants pas
sages (1947, Pohádky pro nehodné děti) - hořké zvířecí příběhy s výrazným
filozofickým podtextem.
Zatěžkaná snahou poučit je poznamenána tvorba, kterou věnovala dětem Maria
Kownacká (1894-1982, Polsko), autorka píšící pro nejmenší a zabývající se také
dramatickými texty pro loutkové divadlo; Plastusiuwy pamietnik (Formelínkův
deník,1936); později se zaměřuje také na přírodní tematiku (Hlas přírody...).
Alexej Tolstoj (1883-1945, Rusko) napsal na motivy Collodiho Pinocchia Zolotoj
ključik ili Priključenija Buratino (1937, Zlatý klíček aneb Buratinova dobrodružství).
Zvířecí hrdinové se stávají populárními postavičkami kreslených seriálů a kreslených
filmů - vliv Američanů, zejm. Walta Disneyho: 1926 se poprvé objevil Myšák Mickey
ve filmu (autorem byl Ub Iwerks, spolupracovník W. Disneyho).
Ve Francii ve 30. letech tvoří protiváhu komerčním americkým comicsům výtvarník
Jean de Brunhoff (1899-1937) a jeho populární obrázkové knížky o sloním králi
Babarovi, k nimž ho inspirovala jeho žena, pianistka Cécile, která si pro své syny
vymýšlela příběhy o sloním mláděti, kterému lovci zabili maminku; nejprve vyšel
v roce 1931 příběh Histoire de Babar le petit éléphant (Příběh o slůněti Babarovi) v
Le Jardin des modes, který měl obrovský úspěch; pak následovaly další: Voyage de
Babar, Le Roi Babar, Les Vacances de Zéphir, Babar en Famille, Babar et le Père
Noël; Francis Poulenc dokonce Babarovy příběhy zhudebnil; po smrti Jeana de
Brunhoff pokračovatel: nejstarší syn Jeana de Brunhoff Laurent jde v otcových
stopách: Babar et ce coquin d' Arthur (1946, Babar a ten lump Arthur), dále např.
Babar et l'Oiseau magicien (Babar a kouzelný pták)…
> Inspirace folklorem
Jozef Cíger Hronský (1896-1963, Slovensko)
René Guillot (1900-1969, Francie) - viz dále.
James Joyce: The Cat and the Devil (1936, Kočka a čert) - ojedinělá pohádka v
autorově díle - byla napsána původně v dopise pro vnuka Stephena Joyce.
Janina Porazińska (1888-1971, Polsko) - vydala kolem stovky knih, v nichž bohatě
čerpala z folkloru; autorka próz i veršů pro děti; národní pohádky obsaženy např. ve
sbírce Za górami, za lasami (1952, č. Za lesy a za horami).
7
Michail Alexandrovič Bulatov (1913-1963, Rus) - adaptace ruského folklorního
materiálu pro nejmenší, např. Gusi lebedi (č. Dřevěný domeček), Mášenka a
medvěd...
> Filozofické dimenze pohádkové prózy, další ambiciózní pokus v tomto žánru:
Antoine de Saint-Exupéry (1900-1944, Francie) - Le Petit Prince (1943, Malý princ) zcela ojedinělé dílo ve své době.
Jean Cocteau (1889-1963, Francie) - inspirace klasickou francouzskou pohádkovou
látkou La Belle et la Bete (Kráska a zvíře) - jeho filmový scénář (1946) akcentuje
poetický a filozofický rozměr staré pohádkové látky.
Próza s dětským hrdinou
Stejně jako v české dětské literatuře jsou v této době i jinde ve světě zřetelné pokusy
inovovat prózu s dětským hrdinou, dodat jí nové podněty.
> Intervence dobrodružství, tajemství, prvků robinzonád atp.:
Charles Vildrac (vl. Charles Messager, 1882-1971, Francie), francouzský unanimista,
pro děti napsal řadu knih - zvl. L´ île rose (1925, Rúžový ostrov) - defoeovskoverneovská inspirace, život dětí na ostrově, harmonizující tendence.
Tone Seliškar (1900-1969, Slovinec) - ”angažovaný” spisovatel, novinář a redaktor
dětských časopisů; jeho poezie je poznamenána expresionismem a novou věcností;
k nejznámějším knihám patří Bratovščina Sinjega galeba (1936, česky vyšlo v roce
1947 pod názvem Bratrstvo Modrého racka) - příběh o chlapecké partě u moře, která
bojuje s ”podloudníky”.
Arthur Ransome (1884-1967, Anglie) - dvanáct prázdninových dobrodružství skupiny
dětí pod souhrnným názvem Swallows and Amazons: První dvě knihy, Swallows and
Amazons (1930, č. Boj o ostrov) a Swallowdale (1931, č. Trosečníci z Vlaštovky),
které jsou asi nejlepšími Ransomovými romány, byly zpočátku nepříliš úspěšné; až
Peter Duck (1932, Petr Kachna) znamenal pro Ransoma úspěch. Další knihy ze série
Swallows and Amazons: Winter Holiday (1933, č. Zamrzlá loď kapitána Flinta), Coot
Club (1934, č. Klub Lysek), Pigeon Post (1936, č. Holubí pošta), We Didn't Mean To
Go To Sea (1937, č. Nechtěli jsme na moře), Secret Water (1939), The Big Six
(1940), Missee Lee (1941), The Picts And The Martyrs: Or Not Welcome At All
(1943), Great Northern? (1947), Coots in the North (nedokončeno, vydáno až v roce
1988 s dalšími kratšími autorovými pracemi, č. Lysky na severu a jiné příběhy) neobyčejně produktivní typ prózy, napodobován a využíván mnoha autory.
> Inspirace detektivní prózou
Erich Kästner (1899-1974, Německo) - tvůrce moderní dětské detektivky - Emil a
detektivové (1928), Emil a tři dvojčata, Kulička a Toník (1938), Létající třída (1933),
Luisa a Lotka... - výrazná sociální nota (u nás měl velký vliv na V. Řezáče - Kluci,
hurá za ním...); jeho podněty zúročeny v 50. a 60. letech.
> Humor v příbězích s dětským hrdinou
Tendence k seriálovosti:
Richmal Cromptonová (1890--1969, Anglie) - neobyčejně úspěšná série 40 knih o
Williamovi (v českém překladu Jirkovi) - Jirka, postrach rodiny atd. První kniha vyšla
v Anglii v roce 1922 pod názvem Just William - měla okamžitý úspěch.
8
Monteiro Lobato (1882-1948, Brazílie) - jeden z nejpopulárnějších brazilských
spisovatelů pro děti, tvůrce oblíbených postaviček; první a nejznámější kniha:
Narizinho Arrebitado (1921) - o klukovi Narizinho a další příběhy.
Satira:
Michail Michajlovič Zoščenko (1895-1958, Rusko) - Priključenia objez´jany (1945,
Dobrodružství opice) - stala se podnětem k ostré kritice Zoščenka.
> Realistická próza s dětským hrdinou
Využívání vyzkoušených postupů realistické prózy 19. století:
Laura Ingalls Wilderová (1867-1957, USA) - sága o životě na Středozápadě, jeden z
nejznámějších dílů: kniha Little House in the Prairie (1936, Domeček na prérii).
James Hilton (1900-1954. Anglie) - Good bye, Mr Chips (1934, Sbohem, pane
profesore) - školní prostředí.
Colette Vivierová (1898-1979, Francie) - Dům drobných radostí (1939) - sociálně
psychologická próza (z našich autorů blízká např. M. Majerové).
Janusz Korczak (1878-1942, Polsko) - klasik polské literatury pro děti, oběť
holocaustu; psychologické příběhy ze života chudých a bezprizorných dětí Bankructwo malego Džeka (Bankrot malého Jacka, 1934).
Maria Dabrowska (1889-1965, Polsko) - Dzieci ojczyzny (Děti vlasti, 1918), Uśmiech
dzieciństwa (Úsměv dětství, 1923), Czyste serca (Čisté srdce, 1936), Wilczeta
z czarnego podwórza (Vlčata z černého dvora, 1936).
Igor Newerly (vl. I. Abramow, Polsko)
France Bevk (1890-1970, Slovinec) - plodný autor realistických příběhů, který se
zčásti věnoval také tvorbě pro děti; Tonček (č. Tonda).
> Dívčí hrdinka
Kromě produkce, která opakovala osvědčená a úspěšná schémata, se objevily
ambicióznější pokusy o příběhy pro dívky, které do této oblasti vnášely závažnější
témata:
Adrienne Thomasová (vl. Hertha Strauch, 1897-1980, Rakousko) - příběhy s dívčí
hrdinkou Andrea (1937) a Viktoria (1938).
Colette Vivierová (1898-1979, Francie) - Dům drobných radostí (1939) - viz zpět.
Ruvim Isajevič Frajerman (1891-1972, Rus): Dikaja sobaka Dingo ili Povesť o pervoj
ljubvi (1939, č. Divoký pes Dingo. Příběh o první lásce).
Lev Abramovič Kassil (1905-1970, Rus) - jeho román pro dívky Velikoje
protivostojanije (1941 a 1947) vyšel v češtině pod názvem Moje Usťa (1949) a Usťa a
já (1975).
> Od realismu k socrealismu - sovětská próza s dětským hrdinou
Valentin Petrovič Katajev (1897-1986, Rusko) - Belejet parus odinokij (1936, Na
obzoru plachta bílá) - kniha o revoluci 1905; ale hlavně svého času i u nás populární
Syn polka (1945, Syn pluku) - téma války podané s romantickým patosem.
Leonid Pantělejev (1908, Rusko) - Kurýr generála Buďoného (1933).
Arkadij Gajdar (1904-1941, Rusko) - R.V.S. (1926), ŠkoIa (1930), Bubeníkovy osudy
(1938), Timur a jeha parta (1940), Čuk a Gek.
Alexandr Alexandrovič Fadějev (1901-1956 - zastřelil se po odhalení kultu osobnosti,
Rusko) - Molodaja gvardija (1945, Mladá garda) - romanticky idealizující hrdinství
mladých bojovníků proti Němcům.
9
Dobrodružná próza
Vedle příběhů s dětským hrdinou, které využívaly postupů nebo kulis dobrodružné
prózy, vznikaly také ”klasické” dobrodružné příběhy:
John Masefield (1878-1967, Anglie)
Veniamin Alexandrovič Kaverin (vl. Zilber, 1902-1989, Rusko) - kromě pohádek
napsal pro mládež dobrodružný román Dva kapitána (1940, 1947, Dva kapitáni).
> Historická inspirace:
Geoffrey Trease (1909-1998, Anglie) - např. příběhy Robina Hooda v knize Luky a
baroni (1934); podobu historické prózy pro mládež ovlivnil výrazně po 2. válce - viz
dále.
Rafael Sabatini (1875-1950, narozen v Itálii, stal se Angličanem, zemřel ve
Švýcarsku) - Scaramouche (1921) - romantický příběh z francouzské revoluce měl
velký úspěch; v roce 1922 s knihou Captain Blood Sabatini úspěch zopakoval.
Johan Fabricius (1899-1981, Holandsko, nar. v Indonésii) - De Scheepsjongen van
Bontekoe (1924, č. Plavčíci kapitána Bontekoea) - příběh ze 17. století; Het geheim
van der oude landhuis (č. Tajemství starého venkovského sídla).
Cestopisně dobrodružná próza:
Richard Halliburton (1900-1939, USA) - spisovatel a cestovatel po celém světě;
navzdory svému krátkému životu napsal množství kníh, zejm. The Royal Road to
Romance, Glorious Adventure a The Complete Book of Marvels; Halliburton
přeplaval v roce 1928 Panamský průplav (za pouhých 36 centů) a v malé loďce
doplul z Hong Kongu do San Franciska. V českém převyprávění vyšly jeho prózy pod
souhrnným titulem Toulky světem.
Bronislawa Ostrowska - Bohaterski miś, czyli przygody pluszowego niedzwiadka na
wojnie (Udatný medvídek neboli Válečná dobrodružství plyšového medvídka, 1919)
Czeslaw Centkiewicz - polární tematika: Wyspa mgiel i wichrów (1934, Ostrov mlh a
větrů), W krajinie zory polarnej (1936, V zemi polární záře), Anurukj, chlopiec
z Grenlandii (1937, Anuruk, chlapec z Grónska)...
Stefanie Sempolowska - Na ratunek (1934, Na pomoc) - o výpravě generála Nobila.
Janusz Meissner (1901-1978, Polsko) - příhody ze života letců - Opowiadania
lotnicze (1936, Letecké příběhy), Skrzydla nad Arktykem (1938, Křídla nad Arktidou).
Ale těžiště hlavně v neintencionální próze:
> Westerny
Ačkoliv kovbojské řemeslo bylo vymezeno zhruba lety 1865-1895 (o jeho pád se
postarala stavba železnic), hvězdou dobrodružné literatury se stal kovboj až ve 20.
letech:
Owen Wister (1860-1938, USA) - The Virginian (1902, Chlapík z Virginie; pod
názvem Virgiňan vycházelo na pokračování v češtině v Národních listech už roku
1905).
Modelový román žánru - romantický western - vytvořil Zane Grey (1875-1939, USA):
v kulisách Západu se odehrávaly příběhy dle osvědčené formulky - hrdina se
vypořádá se zlosynem, zachrání překrásnou dívku a vezme si ji; hrdinou honák
dobytka. Postupně stupňování násilí - hrdiny se stávali pistolníci; v českých zemích
vydáván už od roku 1923, kdy vyšel pod názvem Tajemství arizonské divočiny román
Duhová stezka (The Rainbow Trail, 1915); z Greyova díla vydáno v češtině téměř
vše.
10
Nostalgie po starém dobrém Západu: Frederick Schiller Faust (1892-1944, USA),
známý především pod literárním jménem Max Brand; publikoval také pod dalšími
pseudonymy: Frank Austin, George Owen Baxter, Lee Bolt, Max Brand, Walter C.
Butler, George Challis, Peter Dawson, Martin Dexter, Evin Evan, Evan Evans, John
Frederick, Frederick Frost, Dennis Lawton, David Manning, Peter Henry Morland,
High Owen, John Schoolcraft, Nicholas Silver, Henry Uriel, Peter Ward.
Louis L´Amour (1908-1981, USA), Wallace Stegner (1909-1992, USA), např. jeho
známá kniha The Big Rock Candy Mountain (1943, Velká hora Cukrového špalku).
> Indiánské příběhy
Fritz Steuben (vl. Erhard Wittek, Německo) - ve 30. letech vydal cyklus
dobrodružných příběhů o šavanském náčelníkovi Tekumsehovi, který byl spojencem
Angličanů proti Spojeným státům: Die fliegende Pfeil (Letící šíp), Der rote Sturm
(Rudá bouře), Tecumseh der Berglöwe (Horský lev), Der strahledne Stern (Zářící
hvězda), Ruf der Wilder (Volání lesů), Tecumsehs Tod (Tekumsehova smrt) - česky
vyšlo pod souhrnným názvem Tekumseh ve čtyřech dílech v 80. letech 20. st.
> Dobrodružné fantasy příběhy
Edgar Rice Burroughs (1875-1950, USA) - seriály o Tarzanovi: Tarzan of the Apes
(1914, poprvé v češtině pod názvem Tarzan z rodu Opů, 1920, později jako Tarzan
syn divočiny) + jeho příběhy z Marsu, z Venuše, ze středu Země; v češtině je jeho
dílo k dispozici téměř celé.
Robert Ervin Howard (1906-1936, USA) - publikoval ve Weird Tales (Nadpřirozené
příběhy); zakladatel žánrové varianty "sword and sorcery"; je známý díky příběhům o
”barbaru” Conanovi - jde o texty problematické z hlediska umělecké kvality, ale
přinášející silné a akční příběhy, které mají v centru velkého hrdinu; k nejznámějším
conanovským knihám patří: Conan the Conqueror (poprvé vyšlo pod názvem The
Hour of Dragon v roce 1935 v čas. Weird Tales),
Sci-fi
Alexej Nikolajevič Tolstoj (1882-1945, Rus) napsal ve 20. letech fantastické romány
Kráska z Marsu (rusky Aelita, 1923) a Giperboloid inženěra Garina (1926, Paprsky
inženýra Garina).
Isaac Asimov (1920-1992, USA) - cykly o robotech (zákony robotiky); spojoval sci-fi
mj. s detektivním žánrem.
Žánru sci-fi se v této době začala věnovat řada dalších autorů neintencionálních děl
především v USA a Velké Británii, ale např. i ve Francii a v jiných zemích.
Vážnost sci-fi výrazně vzrostla po 2. světové válce.
Detektivky a thrillery
Nejvýraznější reprezentant bohatě rozvíjené produkce:
Richard Horatio Edgar Wallace (1875-1932, Anglie, pak USA) - mimořádně plodný a
oblíbený autor - po prvním románu The Four Just Men (1906, Čtyři spravedliví)
následovalo údajně 93 románů, 59 souborů povídek, hry, filmové scénáře a dokonce
4 sbírky poezie; hl. The Green Archer (1923, č. Zelený lučištník), The Dark Eyes of
London (1924, č. Mrtvé oči Londýna)...
11
Próza se zvířecím hrdinou a přírodní tematikou
Obrovský ohlas zaznamenal Eric Mowbray Knight (1897-1943, Anglie) s knihou
Lassie Come-Home (1938, č. Lassie se vrací) - příběh o přátelství chlapce a psa.
Další autoři:
Madeleine Leyová (1901-1981, Francie) - blízké kontakty s autory píšícími o přírodě
a venkovu (Colette, Gevers, Gide, Ramuz, Martin du Gard, Hellens..); sb. drobných
textů L'enfant dans la forêt (1931), román Olivia (1936) atd.
Henry Williamson (1895-1977, Anglie) - psal hl. o traumatech z 1. války; příběhy z
přírody: Tarka, the Otter (1927, Vydra Tarka, č. Vodní poutník Tarka).
Felix Salten (vl. Sigmund Salzmann,1868-1945, Rakousko) - divadelník, v roce 1938
emigroval do USA a poté do Švýcarska; napsal řadu divadelních her a románů, ale
proslavil se příběhy o zvířatech, zvl. Bambi, Eine Lebensgeschichte aus dem Walde
(1928, Bambi, život v lese).
Výrazný podíl na rozvoji prózy s přírodní tematikou měli ruští autoři - tradice už od
přelomu století (Alexandr Kuprin, Michail Prišvin), někteří ruští autoři působili v oblasti
umělecko-naučné literatury o přírodě:
Boris Stěpanovič Žitkov (1882-1938, Rus): Udav (1928, č. Hroznýš), Rasskazy o
životnych (1935, č. Povídky o zvířatech)...,
Jevgenij Ivanovič Čarušin (1901-1965, Rus): Volčiško i drugije (1931, č. O malém
vlčkovi), Nikita i jego druzja (1938, č. Nikita a jeho přátelé)...
Ale především:
Vitalij Bianki (1894-1959, Rusko): Lesnaja gazeta na každyj god (1928, Lesní noviny
na každý rok) a další umělecko-naučné a další knihy o přírodě.
Michail Iljin (vl. Ilja Jakovlevič Maršak, 1898-1953, Rus) - zakladatel ruské uměleckonaučné literatury - velmi tendenční, ideologické spisky o ”vítězství” socialistického
člověka nad přírodou.
Próza s přírodní tematikou podobného typu vznikala i jinde, např. v Polsku:
Bogdan Dyakowski: Z przyrody Baltyku (1928, Z pobaltské přírody).
Jan Sokolowski (Polsko): O ptaczkach, gniazdkach i piskletach (1933, O ptácích,
hnízdech a holátkách).
OBRÁZKOVÉ KNIHY / BILDERBUCHY
Předchůdci moderních bilderbuchů
Za zvláštní zmínku stojí ambiciózní ediční projekt francouzského nakladatele Paula
Fauchera (1898-1967) a jeho ženy Češky Lídy Durdíkové (1899-1955) Les albums
du Père Castor (Obrázkové knížky táty Bobříka); P. Faucher pod vlivem práce
českého reformního pedagoga Františka Bakuleho, který pracoval s postiženými
dětmi (vč. L. Durdíkové), v nakladatelství Flammarion založil edici Albums du Père
Castor (1931 - první dva svazky návodů a her: Je découpe a Je fais mes jouets; do
roku 1941 vyšlo 100 svazků); ve Faucherově nakladatelství vycházely rovněž
překlady prací českých reformních pedagogů (práce Lídy Durdíkové, pracovní sešity
Ladislava Havránka věnované psaní...) i spisovatelů (Josef Čapek...).
POEZIE
I poezie pro děti reaguje na pohyby v ”dospělé” tvorbě, která je ovlivňována a
formována avantgardami.
12
Důraz na umělecké hodnoty poezie a tvořivost, programově ”antipedagogický”
přístup: výjimečná antologie La Poèmaeraie (vydaná v roce 1926) francouzského
pedagoga Armanda Gota (zemř. 1976): A. Got se zajímal o recitaci a nechápal ji jako
deklamaci, jako mechanickou reprodukci textu, ale podnět pro tvořivou hru; do
antologie zařadil verše řady neintencionálních básníků, které už zapadli v
zapomnění, např. Tristan Klingsor, Stuart Merrill, Edmond Rocher, Georges
Gaudion...
Poezie s dětským lyrickým hrdinou, často se zvířecími motivy
Kontinuita poezie, která má kořeny už v 2. polovině 19. století - akcent na dětské
cítění a vnímání světa.
Walter de la Mare (1873-1956, Anglie) - výrazná osobnost anglické poezie pro děti 1.
poloviny 20. století - Songs of Childhood (1902), Peacock Pie (1913) - nejlepší kniha
Waltera de la Mare; soubor jeho básní vyšel pod názvem Poems of Children (1930);
další knížka - Bells of Grass (1941); jeho meziválečná tvorba vyšla pod názvem
Collected Rhymes and Verses (1944).
Alan Alexander Milne (1882-1956, Anglie) - ještě před Medvídkem Pú (1926) napsal
pro svého syna Kryštůfka (který se narodil roku 1920) knížku veršů When We Were
Very Young (1924, Když jsme byli velmi malí) - překlady (Vladimír Matějček) pěti
básniček in Literární noviny 2001/52-2002/1, str. 29; dále: Now We Are Six (1927),
Behind the Lines (1940), The Norman Church (1948).
Eleanor Farjeonová (1881-1965, Anglie) - kromě prózy se věnovala také poezii - The
Children´s Bells (1960) - básně o čase, ročních obdobích atd.
Rose Fylemanová (1877-1957, Anglie), neobyčejně populární ve 20. letech, uvedla
mj. do literatury A. A. Milnea.
T. S. Eliot (1888-1965, Anglie) - největší básník této doby v Anglii se věnoval i tvorbě
pro děti: Old Possum´s Book of Practical Cats (1939) (Old Possum = přezdívka T. S.
Eliota, kterou mu dal Ezra Pound); 1981 zpracováno jako muzikál pod názvem
Kočky.
Madeleine Leyová (1901-1981, Francie) - drobné volné verše s přírodními motivy,
stavějící na antromorfizaci, často psané v první osobě; příroda jako zdroj jistoty
(souvislost s ”ruralistickými” tendencemi v evropské literatuře 30. let).
P. Moens (Nizozemí) - 1924 - Básničky pro hodné děti.
Mária Rázusová-Martáková (1905-1964, Slovensko) - návaznost na Ľudmilu
Podjavorinskou.
Kontinuita s poetikou tradiční poezie pro děti (např. a la Konopnicka):
Ewa Szelgurgowa-Jarembina - Renina wierzyki (Reniny veršíky).
Janina Porazińska (1888-1971, Polsko) - básnířka, prozaička, založila časopis
Plomyk (20. léta), inspirace folklorem; Dzwonki (Zvonečky). Pasterteczka (Pastýřka).
Osobitý pokus (související s ohlasy na bajky v pohádkových prózách např. M.
Aymého):
Franc-Nohain (vl. Maurice Etienne Legrand, 1973-1934, Francie) - nový přístup k
lafontainovské bajce: Fables (1921, 1927, 1933, Bajky) a Jardin des betes et des
plantes (1923, Zoologická a botanická zahrada).
13
Experimentální poezie - inspirace pro poezii pro děti
Vladimir Majakovskij (1893-1930, Rusko) - zvláště je inspirativní futuristická fáze jeho
tvorby; intencionálně pro děti psal verše později; česky vyšly pod názvem Vesele i
vážně, Zvěřinec atd.
Paul van Ostaijen (1896-1928, Belgie - Vlám) - experimentování s jazykem; český
výbor vyšel pod titulem Tanec gnómů (1996, přel. Ivan Wernisch).
Lenart Hellsing (Švédsko): Kočka, která troubí na stříbrnou trubku (1945).
(U nás v tomto období viz např. poetistické hříčky V. Nezvala, J. Seiferta atd.)
Humor, hra se slovy, ohlasy avantgardních poetik
Carl Sandburg (1878-1967, USA): Early Moon (1930, Nov) - jednoduchost, zpěvnost.
Ogden Nash (vl. Frederick Ogden Nash, 1902-1971, USA) - první kniha pro děti: The
Cricket of Caradon (1925); od roku 1932 pracoval pro New Yorker; je autorem 19
knih poezie; v roce 1943 se podílel na hudební komedii One Touch of Venus; psal
hravé nonsensové verše, jeho oblíbeným básníkem byl Edward Lear...
Julian Tuwim (1894-1953, Polsko) - inspirace nursery rhymes - důraz na zvukovou
stránku verše; začal publikovat verše pro děti už ve 30. letech, O panu Tralalińskim
(O panu Tralalinském), Luda i dziwy (Zázraky a divy); u nás vyšel výbor nepříliš
dobře přeložených (Jan Pilař) básní pod názvem Zázraky a divy.
Jan Brzechwa (Polsko) - Stonoga (Stonoha), Tańcowala igla z nitka (Tancovala jehla
s nitkou) - nonsens, kalambúry, humor, groteska, experimentální poezie.
Samuil Jakovlevič Maršak (1887-1964, Rusko) - hlavně verše pro menší čtenáře,
např. Jak šlo psaní kolem světa.
Kornej Čukovskij (1882-1969, Rusko) - v češtině vyšly jeho hravé verše v knize
Hádanky a povídačky děda Kořena.
U obou ruských autorů je ovšem vedle nonsensové noty také nepřehlédnutelná
inspirace folklorem.
V návaznosti na futurismus a zaum:
Daniil Charms (vl. Daniil Ivanovič Juvačov (používal i jména Šardam, Dandan,
Chorms či Chaarms, 1905-zemřel na začátku února 1942 neznámo kde, Rusko) neobyčejně zajímavý, temný básník; absurdita, paradoxní hříčky... Člen spolku
OBERIU = Objediněnije reaľnogo iskusstva (jeho manifest odmítl zaum - prohlašoval,
že reality je třeba se zmocňovat nezprostředkovaně, ”nahýma očima”, že umění má
vlastní logiku...). Pro děti publikoval v letech 1928 - 1931 více než deset knih: Milion,
Ivan Ivanovič Samovar... Texty pro děti vydával na popud S. Maršaka hl. v
časopisech Ježek (Jož) a Čížek (Čiž). Poprvé zatčen 1931 (donucen k doznání, že
byl ”ideologem antisovětské skupiny spisovatelů, působících v oblasti dětské
literatury...”), poslán do vyhnanství. Podruhé zatčen 1941... Vědomá práce s
jazykem. Znal Leara a Lewise Carrolla (viz deníky 14. 11. 1937).
Alexandr Vveděnskij (1904-údajně 1941, Rusko) - přítel D. Charmse, obdobná
poetika absurdity. Jako autor pro dospělé publikoval jen jednou, jinak oficiálně
”existoval” pouze jako autor pro děti (stejně jako Charms publikoval v časopisech
Ježek [Jož] a Čížek [Čiž]). Nicméně dva roky po vzniku Svazu reálného umění
(OBERIU) 10. 12. 1931 zatčen a obviněn z organizování antisovětské skupiny
spisovatelů, z prosazování politicky škodlivých témat v literatuře pro děti atd.
Oberiutům blízký také známý autor loutkových her Jevgenij Lvovič Švarc (18961958).
Po nich přicházejí další dva populární ruští básníci pro děti:
Sergej Michalkov (Rusko) - oficiální básník komunistického SSSR a Agnija Bartoová
- u nás např. sbírka Svět s modrýma očima (větší vliv měla až v poválečném období).
14
Na hranici surreaIismu
Federico García Lorca (1898-1936, Španělsko) - Písničky pro děti.
Gloria Fuentes (Španělsko)
Robert Desnos (1900-8.6.1945 v Terezíně, Francie) - Chantefables, Chantefleurs
(česky vyšlo v jednom svazku v překladu Kamila Bednáře jako Zpěvobajky a
květomluva); v originále vyšly obě sbírky až posmrtně.
Blízký R. Desnosovi:
Maurice Carême (1899-1978, Belgie) - učitel, autor pohádek, ale zejména veršů,
které se staly klasickými texty pro děti; některé sbírky: Petite Flore (1937), La
Lanterne magique (1947), Semeur de rêves (1953), La Grange bleue (1961), Mère
(1935) - patrně jeho nejlepší kniha; dále pak Poèmes, Pigeon vole (sbírka
inspirovaná zvířaty a přírodou); kromě toho napsal také řadu románů: Le Martyre
d'un supporter (1928), Un trou dans la tête (1964), Medua (1976);; výběr z tvorby M.
Carêma: Les 25 chats de Maurice Carême (ed. François-Philippe Vayssettes, 2001);
svou tvorbou výrazně ovlivňoval podobu poezie pro děti i v 60. a 70. letech; zdrojem
jeho poezie je dětská imaginace, fantazie; jeho jemně melancholické verše jsou
většinou rýmované, výrazně rytmické, jsou blízko písničkám; časté motivy víl, světla,
snění, andělů, ráje...
Jacques Prévert (1900-1977, Francie) - dětem a mládeži blízké jednotlivé básně ze
sbírek Paroles, La pluie et le beau temps, Histoires...
Raymond Queneau (Francie) - u nás znám spíše z prozaické tvorby pro dospělé
(Zazie v metru apod.); začal u surrealistů, některé dětem přístupné verše např. ve
sbírce L´Instant fatal (Osudová chvíle, 1948); po 2. válce jedna z vůdčích osobností
experimentální literatury (skupina OULIPO).
Renzo Pezzani (Itálie) - Říkadla a hádanky pro děti (1933).
Dora Gabeová (1888-1983, Bulharsko) - Dávno (1924) - básně v próze, vycházející
ze vzpomínek z dětství; ve 30. letech do češtiny přebásnil V. Nezval.
Folklorní poezie
Teprve nyní se soustavněji sbírá folklorní poezie i v Americe:
Cecil Sharp (1859-1924) - anglický folklorista objevil v roce 1917 vzácný materiál v
nedostupných osadách Apačských hor, totiž skotské balady v takové podobě, v jaké
je nikdo neznal.
Sbíraly se i černošské balady s domácími hrdiny, jako John Hardy, Stagolee nebo
gangsterskou dvojicí Frankie a Johny.
V deltě Mississippi se tehdy rodila z tradice spirituálů a pracovních popěvků
černošská blues.
John A. Lomex (1875-1948, USA) dále na Západ sesbíral kovbojské písně,
publikoval je v roce 1910.
COMICS
Z obrázkových knížek a krátkých obrázkových seriálů se v první polovině 20. století
tento typ produkce etabloval prakticky jako samostatný druh umění.
Nejmasověji rozšířeny comicsy v USA (Walt Disney a jeho dílna), ale brzo populární
po celém světě.
Ambiciózní pokus: Hergé (vl. Georges Rémi, 1907-1983, Belgie) - série Tintinů, která
začala vycházet už ve 30. letech. Poprvé se Tintin objevil 10. ledna 1929 v dětské
příloze novin Le Vingtieme Siecle - le Petit Vingtieme, první samostatný comics
15
s Tintinem: Tintin v zemi sovětů (1930); Hergého akční příběhy, které se odehrávají
ve všech možných koutech světa, dokonce i na Měsíci, mají jasný a přehledný
model: Tintin, který je novinář, byť nenapíše jediný článek, je hrdina, který za všech
okolností bojuje se zlem (v prvním comicsu jsou to bolševici), pomáhá slabým, ze
složitých situací se vždy jako zázrakem dostane, umí řídit snad všechny dopravní
prostředky, je inteligentní, nápaditý, odvážný (G. Rémi byl skaut; mimochodem už
Tintinův předchůdce, kterého Remi vytvořil v roce 1926, byl skaut).
Po válce slavil úspěchy René Goscinny s příběhy Astérixe.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------LITERATURA V BIPOLÁRNÍM SVĚTĚ
(Druhá polovina 40. let - 80. léta 20. století)
Období, které začalo totálně rozlomeným světem - nejen politicky, ale i kulturně:
Západ a neoficiální literatury střední a východní Evropy: pokračování a rozvíjení
tendencí, které vycházejí z avantgardy - nové generace surrealistů, absurdní
dramatika, existencialismus, noniluzivní literatura (experimentální poezie atd.); ale
také rozvíjení tradic křesťanské literatury (ohlasy i v literatuře pro děti - C. S.
Lewis…).
Naproti tomu oficiální literatura východního bloku pod vlivem schematismu
socrealistické produkce.
Teprve od přelomu 50. a 60. let objevování a otevírání nových obzorů na obou
stranách, kterými se prolamuje kulturní železná opona; východní literatury se
postupně propojují s kulturní atmosférou západního světa.
Inspirace avantgardními ohlasy v autorské pohádce a pohádkové próze (fantazie x
šedivá realita).
Od 70. let narůstání postmodernistických tendencí, které vrcholí na přelomu 80. a 90.
let ve světě, jehož bipolarita začala být narušována nejprve Gorbačovovou
”perestrojkou” (od 1986) a vyústila roku 1989 do rozpadu komunistického bloku a
záhy i SSSR.
80. léta - v literatuře pro děti a mládeže vzrůstá výrazně zájem o vnitřní svět člověka psychologická próza se dostává do centra pozornosti - jedním z hlavních motivů je
únik ze skutečnosti. Zřetelný je všeobecný zájem o hodnotnou a náročnou literaturu
pro děti a mládež.
PRÓZA
Příběhy s dětským hrdinou
Od 40. a 50. let do konce 80. let prošel tento žánrový konglomerát bouřlivým
vývojem:
> Ohlasy na válku a holocaust
Vedle socrealistických schematických knížek, ovlivněných tvorbou v SSSR, např. V.
Katajevem a jeho Synem pluku, vznikaly také příběhy, v nichž jsou vykresleny osudy
dětí za války bez nánosu ideologie a zjednodušení:
M. Zarebińska (Polsko): Děti Varšavy - válečný osud židovského dítěte.
Pierre Gamarra (1919, Francie): Le Capitaine Printemps (č. Kapitán Jaro)
16
Důležitou roli sehrál také autentický dokument: Deník Anny Frankové.
> Školní povídka
Záplava braku v socrealistickém hávu, šířící se ze SSSR. Je to paradoxně de facto
návrat k prehistorickému konceptu dětské literatury jako literatury, která má za úkol
formovat dítě coby nedokonalého dospělého, tentokrát budovatele komunismu,
prostřednictvím černobílých modelů, ideologických klišé, postav konstruovaných jako
neživotné vzory nebo stejně neživotné odstrašující příklady.
Typická próza těch let: Jevgenij Švarc (SSSR): Odvážná školačka (1947).
Další autoři v SSSR:
Sergej Michalkov, Nikolaj Nosov, Suzanna Georgijevská: Babuškino more (Babiččino
moře, č. 1949), Valentina Alexandrovna Osejevová: trilogie Vasjok Trubačov i jego
tovarišči (1947-1952, č. Vaska Trubačov a jeho kamarádi), Marja Pavlovna
Priležajevová: S toboj tovarišči (č. pod názvem Saša bude komsomolcem, 1950),
Vitalij Gubarev: Pavlik Morozov (české vydání 1950) ad. Podobné knihy v dalších
literaturách sovětského bloku:
Východní Německo: Ludwig Renn, Erwin Strittmater - jeho román Tinko dáván za
vzor jako ”první významné dílo socialistického realismu” pro děti v NDR.
Slovensko: Fraňo Král: Jano
atd. atd.
> Od romantizujícího obrazu dítěte k zachycení mladého člověka konfrontovaného s
problémy současného světa
Charles Vildrac (vl. Charles Messager, 1882-1971, Francie) - po románu Růžový
ostrov (1925) navázal na příběh Vers le travail, Milot (1933, česky Na vlastní pěst)
novou realistickou prózou Du cran, Milot! (1970, česky Jen kuráž, Martine).
Colette Vivierová (Francie) návaznost na předválečnou tvorbu - Etoile Polaire (č.
Polárka) - tentokrát je hrdinou chlapec (na rozdíl od Domu drobných radostí), větší
důraz na sociální pozadí příběhu.
Andrée Clairová (Francie): Le mur gris de toutes les couleurs (č. Rozkvetlá zeď) svěží příběh skupiny dětí konfrontující život v šedivém velkoměstě s barevností
fantazijního světa - typické pro přelom 50. a 60. let; inspirace filmovou technikou (lze
tu najít určitou paralelu s obdobnými tendencemi v české próze s dětským hrdinou
60. let).
Alan Marshal (Austrálie): Už zase skáču přes kaluže (1955) - populární příběh
postiženého dítěte, ohlas vlastních životních zážitků.
Patricia Wrightsonová (Austrálie), patřící k nejznámějším současným australským
spisovatelům, se proslavila hlavně realistickým příběhem The Roks of Honey.
Philippa Pearceová (Anglie): Minnow on the Say (1955, č. Poklad v jediné růži);
populární a ceněná autorka mnoha knih s dětským hrdinou.
Meindert De Jong (nar. v Holandsku, žije v USA): The Wheel on the School (1954,
Kolo na střeše).
Madeleine L'Engleová (USA) - je autorkou knih pro dospělé a starší děti; vedle sci-fi,
dobrodružných románů s cestopisnými prvky a knih inspriovaných biblickými náměty
psala knihy s tematikou dětství a rodinného života s řadou autobiografických rysů sem patří i její nejznámější román A Wrinkle in Time (1962, Vráska v čase), oceněný
Newbery Medal; její příběhy jsou prostoupeny myšlenkou o důležitosti rodiny a lásky
a pochopením pro složité období dospívání.
Bewerly Clearyová (USA) - debutovala v 50. letech knihou Henry Huggins, v 50. a
60. letech napsala dalších pět pokračováni Henryho přiběhů; prestižní Newbery
17
Medal obdržela v r. 1984 za knihu Dear Mr. Henshaw (1983), knihy Ramona and Her
Father (1977, Ramona a jeji otec) a Ramona Quimby, Age 8 (1981, Osmiletá
Ramona Quimby) byly oceněny zápisem do Newbery Honor Book. V humorných i
vážných příbězích se zabývá základními problémy děti a dospívajících - pocitem
osaměni a potřebou přátelství, vztahy mezi sourozenci, obavou ze ztráty či odchodu
rodičů, hledáním životních jistot.
Ursula Wölfelová (SRN): Der rote Rächer (1959) je pesimisticky laděný příběh dítětesirotka; kniha, která měla ve své době velký ohlas, se soustředila na vnitřní život
hrdiny; Mond, Mond, Mond (1962) - příběh dvou romských děvčátek; Ohnivá Bota a
Sandál Větroplach (1961, č. 2000) - kniha, která obdržela Státní cenu SRN a pak
byla také zapsána na Čestnou listinu H. Ch. Andersena; Sinchen hinter der Mauer
(1961) - novela, v níž je problematika rasismu exponována z perspektivy dítěte; U.
Wölfelová je typickou autorkou přelomu 50. a 60. let, která vnesla do literatury pro
děti problematiku dětského strachu; v jejích příbězích, které se odehrávají v
realisticky vykreslovaném prostředí, je posílena dětská psychika; v 60. a 70. letech v
knihách U. Wölfelové sílí sociálně kritické aspekty.
Benno Pludra (1925, východní Německo): Tambari (1969), Bootsmann auf der
Scholle (1972, č. Dobrodružství malého trosečníka) - příběhy z reálného života dětí
na pobřeží Baltu.
Uwe Kant (*1936, východní Německo): Das Klassenfest (1969, č. Třídní slavnost) próza o vztahu učitele a žáka; píše i pro menší čtenáře - viz prózu na pomezí reality
a fantazie o malém kouzelníkovi.
Joachim Nowotny (*1933, Horní Lužice, Německo) - autor ceněný zejména pro
psychologický příběh Obr v ráji (1969).
Hanna OŜogowska (Polsko): Zlatá koule - humorné příběhy současného chlapce
doma i ve škole.
Irena Jurgielewiczová (Polsko) - kromě knih pro nejmenší, jimiž debutovala ve 40.
letech, se věnuje psychologické próze s dětským a mladým hrdinou, např. Ten obcy
(1961, č. Cizinec na ostrově) - problémy dítěte v rozvedeném manželství.
Wiktor Woroszylski (1927, Polsko): Cyryl, gdzie jesteś? (1962, č. Kde jsi, Cyrile?)
Natalia Rolleczek (1919, Polsko): cyklus Kochana rodzinka i ja (1961, Má drahá
rodinka a já), Rodzinne klopoty i ja (1966, Rodinné nesnáze a já) - pokus o
zachycení pocitů mladé dívky, která se bouří proti své matce a babičce.
Magda Szabóová (1917, Maďarsko) - jedna z nejvýraznějších autorek příběhů
s dětským hrdinou, např. Karneval, Narozeniny atd.
Mircea Sintimbreanu (Rumunsko) - slovensky vyšla jeho próza ze školního prostředí
Velká přestávka.
Fazyl Abdulovič Iskander (*1929, abcházský spisovatel píšící rusky) - např. sbírka
povídek Zapretnyj plod (1966, č. Zakázané ovoce).
Na přelomu 50. a 60. let skončila definitivně epocha romantizace dětského hrdiny
Literatura pro děti na to reagovala v 60. letech v zásadě dvojím způsobem - na jedné
straně posilováním realističnosti v zobrazování hrdinů a jejich problémů, na druhé
straně akcentem na fantazijní svět, který se stává útočištěm před nevlídnou realitou.
V řadě knih s dětským hrdinou se - zejména od 70. let - oba živly setkávají, někde
jsou stavěny do kontrastu nebo fantazijní svět je mnohde prostředkem, jímž autoři
pronikají hlouběji do reality nebo naopak před ní svým hrdinům staví hráz.
RoaId Dahl: vedle knih na pomezí fantasy napsal také dětský příběh Danny, mistr
světa (1975)
Emily Nevilleová (USA) - It´s like this, Cat (Tak je to, Kocoure)
18
Mildred D. Taylor(ová) (1943, USA) - tvorba této černošské spisovatelky je
inspirována osudy vlastní rodiny a zkušenostmi z dětství; životní příběhy rodiny
Loganových z prvního románu Song of the Trees (1975, Píseň stromů), která brání
své právo na důstojný život, jsou rozvíjeny v knize Roll of Thunder, Hear My Cry
(1976, Zahřměni, slyš můj výkřik); třetí z této série je kniha Let the Circle Be
Unbroken (1981, Ať se kruh nepřeruší), vyznamenaná cenou Coretty Scott Kingové.
> Severské realistické psychologické příběhy s dětským hrdinou
Je to osobitá kapitola poválečné dětské literatury, vyznačující se neiluzivním
pohledem na vztahy děti-dospělí, který je odpoutaný od falešných, polopatistických
mentorských tendencí.
Astrid Lindgrenová (1907-2002, Švédsko) - obrazům dětských hrdinů v jejích
knížkách nechybí nikdy výrazná psychologie; autorka často kombinuje postupy
využívané v realistické próze s prvky detektivních příběhů o Kallem Blomkvistovi
(např. Kalle Blomkvist och Rasmus, 1953, atd.), s prvky dobrodružné historické prózy
(Ronja, rövardotter, 1981, č. Ronja, dcera loupežníka), s postupy pohádkové prózy
Pippi Langstrump, Pippi langstrump gar ombord, Pippi langstrump i söderhavet (č.
pod názvem Pipi Dlouhá punčocha, 1945), s fantasy (Mio, min Mio, 1954, č. Mio, můj
Mio; Bröderna Lejonhjärta, 1973, č. Bratři Lví srdce)... Napsala řadu knížek pro
nejmenší, mezi nejoblíbenější patří kniha povídek Kajsa Kavat (1950, č. Kajsa
Nebojsa), a především tři knihy příběhů, které od roku 1962 vycházejí česky
souborně v knize Děti z Bullerbynu (Alla vi barn i Bullerbyn, 1947; Mera om oss barn i
Bullerbyn, 1949; Bara roligt i Bullerbyn).
Jens Sigsgaard (1910-1991, Dánsko) - učitel, psycholog, po 35 let byl vedoucím
Frobel Training College v Kodani, kde studují pedagogové mateřských škol; zastánce
reforem ve školství; proslavil se už svou první knihou Palle Alene i verden (1942,
přeprac. 1984, č. Míťa sám na světě), ilustrovanou Arne Ungermannovou; malý Palle
je jakýmsi klučičím protějškem Pippi, chlapcem, který se cítí osamělý; Jens
Sigsgaard se zajímal také o dětský, především ”nonsensový” folklor: Okker Gokker
Gummiklokker (1943, Easy Peasy Nice and Squeezy) a Abel Spendabel (1945, Abel
Spendable), pro něž sbíral materiál mezi dánskými dětmi; pro starší čtenáře napsal
dánskou verzi Robina Hooda (1952).
Edith Unnerstadová (Švédsko): Prázdniny u babičky (1956) - epizodická knížka pro
malé čtenáře, bohatý děj.
Hans Petersson (*1922, Švédsko): Malin na pustém ostrově (1975)
Kerstin Thorvallová (*1925, Švédsko): Jonáš a láska - citové problémy malého kluka.
Gunnel Lindová (*1924, Švédsko): Bílý kamínek (1964) - dívčí hrdinka, hledání
skutečných životních hodnot.
Ole Lund Kirkegaard (Dánsko): Otík je nosorožec (1972) - hofmanovská (O. Hofman)
fantazijní próza.
Ebba Haslundová (Norsko): Vikingové z Grónských vršků (1974) - reálný příběh s
prvky dobrodružné prózy
atd.
> Slovenská tzv. mladá vlna
Aktualizace ich-formy po schematismu 50. let, dětský pohled na současný svět.
Klára Jarunková (1922-2005) - typickou knihou Hrdinský zápisník (1960) - zápisky
hlavního hrdiny - pohled ”zevnitř” na dětský svět a každodenní události; v dalších
prózách prohlubování psychologie (lze najít souvislosti s českou novou vlnou 60. let I. Hercíková, O. Hofman...) - viz knihy Jediná, Bratr mlčenlivého vlka atd.
19
Jaroslava Blažková: Ohňostroj pre deduška (1962)...
Mária Ďuríčková: My z Ôsmej A, Danka a Janka
Vincenc Šikula: Prázdniny so strýcom Rafaelom, Pán horár má za klobúkom
mydleničku (1965, č. Pan lesní má za kloboukem mydlifouse).
Nataša Tanská: Mama, urob iné ticho (1976) - momentky a situace ze života
současného dítěte, v nichž má výrazné místo psychologie; Puf a Muf (1972) - příběhy
dvou kocourů jsou obrazem situací z každodenního života malých dětí.
Někteří z těchto autorů ”dětského aspektu”, jak jsou někdy nazývání slovenskými
kritiky (K. Jarunková, M. Ďuríčková), a další (E. Gašparová, J. Navrátil) měli
podstatný vliv na rozvoj moderní slovenské prózy s dívčí hrdinkou na přelomu 60. a
70. let.
Po úpadku na přelomu 70. a 80. let nový rozmach koncem 80. let (Dušan Dušek,
Peter Glocko, P. Holka...).
> Příběhy pro dívky
Ve všech literaturách vycházejí v hojném počtu, velký kvalitativní rozptyl - od
ambiciózních až po nekvalitní ”spotřební” produkci.
Z francouzské literatury u nás přeloženy dva pokusy o psychologické příběhy s dívčí
hrdinkou z počátku 60. let:
Colette Nastová: Cendrine petite maman (č. Saška maminkou) - deníkové záznamy,
z nichž autorka buduje portrét dívky, která se vyrovnává s narozením sestřičky; důraz
na psychologii.
Madeleine Gilardová: Le paravent aux images (č. Obrázkový paraván) - románek,
nijak nevybočující z modelů vyzkoušených v próze s dívčí hdrinkou.
Robin McKinley (USA) píše knihy o děvčatech, v nichž se mísí dobrodružství a
hrdinské činy s milostným námětem, adaptuje rovněž známé příběhy a pohádky;
prvním velkým úspěchem byla kniha Beauty: A Retelling of the Story of Beauty and
the Beast (1978, Kráska: Převyprávění příběhu Kráska a Zvíře); romantický příběh
The Blue Sword (1982, Modrý meč) je inspirovaný Kiplingem, stejně jako Tales from
the Jungle Book (1985, Příběhy z Knihy džungli); Black Beauty (1986, Černý
krasavec) je moderní úpravou knihy Anny Sewellové.
Magda Szabóová (Maďarsko) - viz zpět.
Grozdana Olujič (Chorvatka): Glasam za lubav (Hasuji pro lásku)
Irmela Brenderová (*1935, Německo) - novinářka, překladatelka z angličtiny, patří k
nejvýraznějším německým autorkám, např. Pět ostrovů pod jednou střechou (1971).
Merja Otava (Finsko): Priska (č. Dlouhá bílá noc) - příběh s dívčí hrdinkou překládaný
v mnoha zemích, česky vyšel v roce 1972.
> Mladý člověk na prahu dospělosti uprostřed nepřehledného světa
Prózy z přelomu 80. a 90. let, předznamenávající příběhy dospívajících z konce
tisíciletí - viz dále.
Chaim Potok (1929-2002, USA): The Chosen (1982, č. Vyvolení)
Roddy Doyle (*1958, Ir): Paddy Clark Cha Cha Chá (Paddy Clark Ha Ha Ha, 1992)
> Humorné prózy s dětským hrdinou
Stále produktivní žánrová varianta (evidentní návaznost na R. Cromptonovou):
Anthony Buckeridge (*1912, Anglie) - populární autor knížek pro děti i textů pro
rozhlas a televizi (spolupracovník BBC); nejznámější knihy o Jenningsovi, např.
Jennings' Diary (1953), Take Jennings For Instance (1958), Especially Jennings!
20
(1865). Jennings, as usual (1959), Jennings, of course! (1964), Jennings goes to
School (1965)...
Sue Townsendová (*1945, Anglie) - na úspěšný The Secret Diary of Adrian Mole
Aged 13 3/4 (1982, č. Tajný deník Adriana Molea) navázaly další díly: The Growing
Pains of Adrian Mole (1984, č. Hořké zrání Adriana Molea), True Copnfessions of
Adrian Mole (1989, č. Pravdivá zpověď Adriana Molea), Adrian Mole and The Small
Amphibians (1991, č. Adrian Mole a malí obojživelníci) a Adrian Mole - The
Wilderness Years (1993, č. Adrian Mole - léta v divočině).
René Goscinny (1926-1977, Francie) s ilustrátorem Sempém - série příběhů o
malém Mikulášovi - Le petit Nicolas (1960), Les récrés du petit Nicolas (1961), Les
vacances du petit Nicolas (1962), Le petit Nicolas et les copains (1963) a Joachim a
des ennuis (1964); v češtině vycházelo koncem 60. let a začátkem 70. let nejprve v
Ohníčku, knižně ve dvou souborech pod názvem Mikulášovy patálie a Mikulášovy
prázdniny, později v samostatných sešitech podle francouzských vydání.
Gerhard Holtz-Baumert (*1927, Německo) - série groteskních příběhů o Alfíkovi
Straširybkovi: Alfons Zitterbacke (český překlad: Alfíkovy trampoty z roku 1973).
Viktor Dragunskij (Rus) - autor mnoha humorných povídek s chlapeckým hrdinou,
které mají jednoduchou, anekdotickou stavbu; v češtině vycházely jeho texty
v časopise Ohníček a knižně např. s souborech Nahoru, dolů a ještě krážem,
Šestitranzistorový slon...
Nikolaj Bulgakov (Rus) - jeho ojedinělé zoščenkovovské povídky vyšly v češtině
pouze časopisecky v Ohníčku koncem 70. let.
Svébytné varianty humoristické prózy s dětským hrdinou přinesli:
Italo Calvino (1923-1985, Itálie) - kromě důležitého souboru Italských pohádek
(foklorních) a ironií prosáklých příběhů pro dospělé (Baron na stromě...) napsal sérii
groteskních epizod Marcovaldo (1963, č. Smolař Matěj aneb Dvacet příběhů s
neveselým koncem); jsou to satirické příběhy s hořkou příchutí, v nichž je exponován
vztah otec-děti uprostřed současného nepřehledného, až nepřátelského města.
Runer Jonsson (*1916, Švédsko) - příběhy o vikingském klukovi Vikeovi v pěti
svazcích (1963, 1965, 1966, 1967, 1969), v češtině nakonec vydáno ve dvou
svazcích - První kniha Vikinga Vika a Druhá kniha Vikinga Vika - vlídný humor, v
kulisách starých vikingských dob.
> Dětský svět jako hájemství snu a fantazie
Jella Lepmanová (1891-1970, Německo) - v roce 1953 byla z jejího popudu v
Curychu založena mezinárodní organizace IBBY (International Board on Books for
Young People); příběhy „na dobrou noc“ psala od 40. do 60. let (kniha Die schönsten
Gutte Nacht Geschichten z roku 1963 vyšla v 1. českém vydání pod titulem Dobrou
noc v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu v roce 1977) - minipříběhy, v
nichž se míchá realita a fantazie, takže se některé texty ocitají na pomezí
pohádkových próz.
Paul Eluard (1895-1952, Francie) - psychologická próza, v níž do příběhu děvčátka
vstupuje sen: Grain d´Aile (1951, č. Perutinka).
Katherine Patersonová (1932, USA, narozena v Číně) - její dílo nese řadu
autobiografických prvků včetně pocitu osamění, nejistoty a skutečnosti, že vyrůstala
a později pracovala v kulturně odlišných prostředích; jako matka čtyř dětí, z toho
dvou adoptivních (Číňanky a Indiánky), začala podle vlastního vyjádření psát z
potřeby vytvořit něco, "co není večer snědeno, zašpiněno nebo roztrháno"; ve
feudálním Japonsku se odehrává děj knížek The Sign of Chrysanthemum (1973,
Znak chryzantémy), Of Nightingales That Weep (1974, O slavících, kteří pláčou) a
21
The Master Puppeteer (1975, Mistr loutkář); k čtenářsky nejúspěšnějším dílům se
řadí romány Bridge to Terabithia (1977, č. Most do země Terabithia) a Jacob Have I
Loved (1980, Milovala jsem Jakuba).
Historická povídka s dětským hrdinou
Výrazné podněty do tohoto žánru vnesli po 2. světové válce Angličané:
Rosemary Sutcliffová (1920-1992): The Eagle of the Ninth (1954), The Shield Ring
(1956), The Silver Branch (1957), The Lantern Bearers (1959), Warrior Scarlet
(1958) - náměty z raně křesťanských dob.
Geoffrey Trease (1909-1998): Hills of Varna (1948) - příběh z renesanční Itálie,
Message to Hadrian (1956), Word to Ceasar (1965), A Ship to Rome (1972)...
Henry Treece (1911-1966) - série příběhů o Vikinzích, např. Swords from the North
(1967).
Leon Garfield - příběhy z anglické historie.
Eilís Dillon (Irsko) - autor asi patnácti knih pro teenagery; první kniha The Lost Island
(Ztracený ostrov) prokázala, že Dillon dokáže zručně vykreslit prostředí západního
Irska a jeho obyvatele; dva z jeho románů se odehrávají ve starém Římě (např. The
Shadow of Vesuvius, 1977, Stín Vesuvu), v 90. letech napsal příběh s námětem
holocaustu, odehrávající se v Maďarsku za 2. světové války (Children of Bach,
1992).
V 70. a 80. letech - zájem o historický román pro mládež intenzivnější. Tendence k
sociálnímu románu, pokusy o realistické obrazy společenského pozadí historických
událostí - historie je podávána prostřednictvím dennodenního života lidí; pokus o
demytizování historie; ve východním bloku zčásti historické prózy poznamenány
ideologizací.
Čím dál tím větší zájem o válečnou tematiku a tematiku osvobození (u nás např.
Eliška Horelová).
Branko Copič (Jugoslávie): Tábor u tajné jeskyně
Hans Peter Richter (1925, Německo): Friedrich (1969) - tematika židovství.
Willi Fährmann (1929, Německo): Es geschah im Nachbarhaus (Stalo se u sousedů,
1968); pro mladší dětí: Siegfried von Xanthen, Der überaus starke Willibald, Jakob
und seine Freunde; pro starší: Meine Oma macht Geschichten, Das Jahr der Wölfe,
Unter der Asche die Glut.
Alki Zeiová (Řecko): Tygr ve vitríně (1966), Petrosova válka (1971) - velký úspěch,
přeloženo do mnoha jazyků.
Bertrand Solet (1933, Francie) - plodný a respektovaný autor; od 70. let se věnuje
tvorbě pro mládež - Les cahiers de Baptistin Etienne (1972), Les révoltés de SaintDomingue (1969).
Robert Bigot (1933, Francie): Les lumières du matin (1974) - historický román z
období Komuny; Dans les jardins d' mon père (1990), Une si petite flamme (1995) historický román o holocaustu z roku 1943.
Dobrodružná próza
> Prázdninová dobrodružství a dobrodružství ”všedního dne”
Produktivní a oblíbená varianta dětských dobrodružných knížek měla různé podoby od ransomovského typu po pseudodobrodružné příběhy z pionýrských táborů (v
komunistických zemích).
22
Miep Diekmannová (*1925, Holanďanka) - jedna z největších současných
holandských autorek literatury pro děti různých věkových kategorií; z dobrodružných
próz vyšly v češtině např.: De boten van Brakeput (č. Čluny v přístavu), Marijn bij de
Lorredraaieers (č. Marijn u pirátů).
Walt Morey (*1907, USA): Home is the North (č. Sever, můj domov), Death Walk,
Year of the Black Pony...; častý motiv - přátelství člověka a zvířete; hrdiny jsou
zpravidla dospívající v krizových životních situací (včetně smrti rodičů).
Pierre Gamarra (*1919, Francie): L´Aventure du Serpent a Plumes (č. Dobrodružství
Opeřeného hada) - střet ”šedé”, všední reality s přirozenou touhou dítěte po
dobrodružství.
Boleslaw Mrówczyński (1910-1982, Polsko): Palma na zlotej puszczy (1958) prázdninový příběh z tábora harcerů; Cień Montezumy (1961) - téměř dobrodružný
příběh polského poručíka Jankwoského, který bojuje při osvobozování Mexika.
> Detektivní příběhy s dětským hrdinou
Jedním typem je pseudodetektivka, jejímž hrdinou je sice dítě, ale jde o umělé
problémy, které děti řeší jen za podmínky, že dospělý svět je od dětského zcela
oddělen. (Svým způsobem je to obdoba J. Foglara.)
Velkovýrobcem detektivních příběhů, psaných v dlouhých sériích, hojně
překládaných v mnoha zemích, v 90. letech i nás, byla Angličanka Enid Blytonová
(1899-1968): např. série Správná pětka atd.
Obdoba i jinde, např. ve Francii: Georges Chaulet: Fantomette a Georges Bayard:
Michel.
Vedle toho ale existují autoři, kteří se neuchylovali k těmto umělým řešením. Mezi
nejkvalitnější patří ti, kteří zúročují např. Kästnerovy podněty nebo hledají vlastní
řešení:
Marc Soriano (1918-1994, Francie): Le colonel introuvable (č. Nezvěstný plukovník)
Astrid Lindgrenová (1907-2002, Švédsko) - populární příběhy Kalle Blomkvistovi
Další skupinu tvoří ti, kteří parodují zjednodušeně aplikované detektivní postupy:
Nils Olof Franzen (*1916, Švédsko) - v 2. polovině 60. let začal psát sérii knih o
detektivovi Agatonovi Saxovi, česky vyšlo poprvé v roce 1968 pod názvem
Veledektiv Agaton Sax.
Ake Holmberg (1907-1991, Švédsko) - sérii příběhů s Turem Sventonem zahájil
v roce 1948 detektivkou s pohádkovými prvky: Detektiv Sventon se ujímá případu (č.
2005); postupně se jeho hrdina proměňuje - viz Detektiv Sventon v obchodním domě,
který už je parodií na brakové detektivky (napsáno v 60. letech, č. vyšlo 2006).
Detektivním příběhům nebo příběhům s detektivními prvky se věnovali mnozí další
autoři, např. v 50. až 70. letech byli oblíbené v Polsku:
Edmond Niziurski (*1925): Księga urwisów (1954, Kniha uličníků), Lizus (1956,
Pochlebník), Niewiarygodne przygody Marka Piegusa (Podivuhodná dobrodružství
Marka Pihouna, 1959), Wyraj (1964, č. Únos dr. Stajného)...
Hanna OŜogowska (*1904) - často romány ze školního prostředí s dobrodružnými
nebo humornými prvky; Tajemnica zielonej pieczęci (1959, Tajemství zelené pečeti).
Adam Bahdaj (*1918): Kapelusz za 100 tysiecu (č. Klobouk za půl miliónu), Uwaga!
Czarny parasol” (1963, č. Bacha, černý paraple!)...; kromě detektivních prvků také
sportovní tematika.
Zbigniew Nienacki (1929-1994): Pan Samochodzik i templariusze (č.Pan Auťák a
templáři), pokračování: Pan Samochodzik i tajemnica tajemnic (č. Pan Auťák a
pražské tajemství) a Pan Samochodzik i Winnetou (č. Pan Auťák a Vinnetou)
23
> Kombinace s tajemným příběhem
Philippa Pearceová (*1920, Anglie) - román Tom´s Midnight Garden (1958, Tomova
půlnoční zahrada) - tajemný příběh o setkání současného kluka s dítětem z minulosti;
její první kniha: Minnow on the Say (1955, č. Poklad v jediné růži); populární a
ceněná autorka mnoha knih s dětským hrdinou.
Eilís Dillon (Irsko) - viz zpět; kromě historických látek i jiné typy próz: The Island of
Horses (1956, č. Ostrov Divokých koní).
> Beletrizované cestopisy
V 40. letech a v první polovině 50. letech byly v oblibě zejména ve východních
zemích - vydávány jako ”náhrada” za oficiálně odsuzovanou dobrodružnou prózu:
Konstantin Sergejevič Badigin (Rusko) - kapitán dálné plavby, řídil výpravu lodi
Sedov do Arktidy, ze svých zážitků těžil příběhy, které měly zčásti charakter
dobrodružné prózy - Sedovcy (1941, č. Hrdinové severní plochy), Pokoritěli
stuďonych morej (1957, č. Dobyvatelé ledových moří)...
Willi Meinck (*1914, východní Německo): Die seltsamen Abenteuer des Marco Polo
(1955), Hatifa (1958, č. Hatifa) atd.
Alina a Czeslaw Jacek Centkiewiczovi - cestopisy o výpravách za polární kruh
Dobývání Arktidy.
Madeleine L'Engleová (1918, USA) - dobrodružné romány s cestopisnými prvky, jako
např. Dragons in the Waters (1976, Draci ve vodě).
> Dobrodružství v exotických kulisách
Stále oblíbená žánrová varianta.
Lewis Lee Shaffer McGiffinová (1908-1978, USA) - novinářka pracující pro noviny i
rozhlas; od roku 1952 začala psát povídky a romány; první dvě dětské knihy: Ten Tall
Texans a The Fifer of San Jacinto byly publikovány v roce 1956. Další knihy: Ride for
Texas (1960), Pony Soldier (1961), High Whistle Charley (1962), The Horse Hunters,
A Coat for Private Patrick (1964), The Mustangers (1965), Riders of Enchanted
Valley (1966), Yankee Doodle Dandies (1967), Yankee and the Yalu (1968)…
Marian Leon Bielicki (1920, Polsko) - kromě beletrie psal i reportáže; Lacho z rodu
Ha (1959, č. Lacho z rodu Ha) - dobrodružný příběh odehrávající se v Tibetu, jehož
hlavní postavou je chlapecký hrdina; plodný autor, který se věnoval také civilním
příběhům s dětským hrdinou (vč. dívčí hrdinky).
Yvon Mauffret (Francie): La Belle-Amarante (č. Krásná Amaranta) - námořní
dobrodružství.
Atd.
> Nové podoby robinzonád:
William Golding (1911-1993, Anglie): Lord of the Flies (1954, č. Pán much) - vlastně
antirobinzonáda, polemika s Ballantynem.
Michel Tournier (*1924, Franice): Vendredi ou la vie sauvage (1971, č. Pátek aneb
Vítězství divočiny) - přepracovaný román pro dospělé Vendredi ou les Limbes du
Pacifique (1967, Pátek aneb Lůno Pacifiku).
Sci-fi
Vedle USA a Velké Británie se zájem o sci-fi projevuje především v SSSR a v
Polsku.
Po velkém rozmachu ve 30. letech byla sci-fi vzata na vědomí jako součást ”vážné”
literatury - nastolení etických stránek a výrazné rozšíření rejstříku témat a prostředků:
24
Ray Douglas Bradbury (1920, USA) bývá označován za autora sci-fi, ale jeho tvorba
je mnohem členitější a stěží se dá uzavřít jen do tohoto žánru; první jeho díla pod
vlivem hrůzostrašného anglického gotického románu a E. A. Poea - první samostatná
sbírka povídek: Dark Carnival (1947, Ponurý karneval), dále pak např.: The Martian
Chronicles (1950, č. Marťanská kronika); tři romány: Fahrnheit 451 (1953, č. 451
stupňů Fahrnheita), Dandelion Wine (1957, Pampeliškové víno), Something Wicked
This Way Comes (1962, Tudy přichází cosi zlého); navíc je autorem divadelních her,
filmových scénářů, TV a rozhlasových adaptací vlastní tvorby, autorem dvou sbírek
básní atd.
Arthur Charles Clarke (*1917, Anglie, žije ve Srí Lance): 2001: A Space Odyssey
(1968, č. 2001: Vesmírná odyssea) - v románu rozvinul klíčový motiv ze své povídky
Hlídka (The Sentinel, 1953).
Spolu s klasikem sovětské sci-fi Ivanem Antonovičem Jefremovem (1907-1972, Rus)
- Hvězdné koráby (1947), Mlhovina v Andromedě (1958) - se sci-fi věnovalo mnoho
Rusů, např. Alexandr Běljajev: Ariel, Vladimir Obručev atd.; často poznamenáno
dobovou ideologií, ale čtenářsky úspěšné, zvl. na Východě v době, kdy nemohla být
vydávána západní sci-fi.
V Polsku se postavou číslo jedna v tomto žánru a současně jeho inovátorem stal
Stanislaw Lem (1921-2006) - první díla, ovlivněná ještě sovětskými vzory: Astronauti,
K mrakům Magellanovým; později získává jeho sci-fi tvorba humorné tóny a často až
satirické vyznění (povídky o Ijonu Tichém); prózy ze 70. a 80. let jsou už sžíravě
sarkastické - Futurologický kongres a Zachraňte vesmír.
Další úspěšní polští autoři sci-fi:
Bogdan Korewicki - tradice J. Verna.
Maciej Kuczyński: Atlantis, ohnivý ostrov (1967) - katastrofický příběh o vědcimaniakovi, který usiluje o vládu nad světem - filozofické otázky; Katastrofa (1968).
Konrad Fialkowski (*1939), Janusz A. Zajdel (1938--1985) atd.
Rumunští autoři sci-fi: Ion Hobana - Lidé z hvězd, Budoucnost začala včera, Radu
Tudoran, Vladimir Colin, Sergiu Farcassan - Láska z roku 41042
> ”Nová vlna” (”New Vawe”, ”New Thing”) v Anglii, hl. představitelé:
Brian W. Aldiss (*1925, Anglie) - oblíbené téma: poslední lidská generace v
budoucnosti, např. Barefoot in the Head (1969, Bosonoh v hlavě) - důraz na
psychologii.
John G. Ballard (*1930, Anglie) - filozofický aspekt, od přírodních katastrof ke
společenským - Bouračka (Crash, 1973)...
Kurt Vonnegut jr. (USA): The Player Piano (1952, č. Mechanické piano), The Sirens
of Titan (1959, č. Sirény z Titanu), Cat´s Cradle (1963, č. Kolíbka).
Roger Zelazny (*1937, USA)
Michael Crichton (*1942, USA) - Jurassic Park (1990, č. Jurský park) a další díla.
Nové hnutí - cyberpunk/kyberpunk (zájem o novou techniku, např. genové
inženýrství) - Bruce Sterling (*1954, USA)
Zcela nový směr - v souvislosti s postmodernou - tzv. protifaktový historický román,
založený na principu ”co by bylo, kdyby...”
> speciálně dětská sci-fi
Objevuje se od 50. let 20. století:
(William) Donald Suddaby (1900-1964, Anglie) - The Death of Metal, Prisoners of
Saturn, Scarlet-Dragon: A Little Chinese Phantasy, The Star Raiders, Tower of
Babel, Village Fanfare, of the Man from the Future
25
John Christopher (1922, Anglie) - Bílé hory (1967), Hořící země (1971)
Madeleine L'Engleová (USA) - A Wind in the Door (1973, Vítr ve dveřích), A Swiftly
Tilting Planet (1978, Rychle se naklánějící planeta).
Jane Yolenová (1939, USA) - je autorkou asi 60 knih různých žánrů, ve své tvorbě se
nechává často inspirovat foIkIorem a mytologií, její postavy a zápletky připomínají
tradiční příběhy; k nejoblíbenějším knihám patři The Girl Who Cried Flowers and
Other Tales (1974, Dívka, která plakala květy a další příběhy), čtyřdílná fantazie The
Magic Three of Solatia (1974, Kouzelná trojice ze Solatie), humorný příběh The
Simple Prince (1978, Obyčejný princ) a sci-fi pro nejmenší čtenáře Commander Toad
in Space (1980, Velitel Toad ve vesmíru); v r. 1986 byla zvolena prezidentkou
Science Fiction Writers of America.
Francie:
Christian Léourier (1948, Franice) - Les montagnes au soleil (1971), L'astéroïde noir
(1978), Mille fois mille fleuves, L'appel des ondins (1980), Les ailes de l'été (1990)
Pierre Pelot (1945, Franice) - Les pays des rivières sans nom (1973); kromě sci-fi i
další oblasti (prehistorie, western...).
Ph. Ebly - Les conquérants de l´impossible (1974), L'Eclair qui effaçait tout.
Michel Grimaud (jde o pseudonym - pod timto jmenem už přes 30 let - od roku 1968 píší Marcelle Perriodová a Jean-Louis Fraysse; Marcelle * 1937, Jean-Louis * 1946) Le peuple de la mer (1974), Les vacances de Madame Nuit (1978).
Christian Grenier (1945, Francie), významný autor, který působí v různých oblastech
- Le satellite venu d´ailleurs (1975), Cheynnes 6162 (1974), Une squaw dans les
étoiles (1975).
Jacqueline Heldová (1936, Francie) - Le chat de Simulombula (1972) - fantastický
sci-fi příběh pohádkového typu.
”Jiné světy”
Příběhy inspirované mýty, odehrávající se v paralelních světech, kde vládnou jiné
zákony než v našem, aktuálním světě; podobenství; blízkost fantasy nebo přímo žánr
fantasy.
Jedním z kořenů je tzv. moderní pohádka založená na konfrontaci reálného a
snového nebo fantastického světa (Barrie, Nesbitová, Baum...); souvislost s touto
žánrovou variantou si fantasy stále ve svých některých projevech tak či onak udržuje.
Vlastní počátky fantasy sahají do první poloviny 20. století, ve 30. letech dodal
tomuto žánru výrazný impulz svým Hobitem Tolkien; po válce se však žánr stal především díky Angličanům - mimořádně produktivní a oblíbený; od 80. let zažívá
nový boom.
John Ronald Reuel Tolkien (1892-1973, Anglie) - znalec pohádek, inspirace
keltskými a severskými mýty a středověkem: The Hobbit or There and Back Again
(1937, č. Hobit), The Lord of the Rings (1954-5, č. Pán prstenů) - trilogie: The
Fellowship of the Ring (1954, č. Společenstvo Prstenu), The Two Towers (1954, č.
Dvě věže), The Return of the King (1955, č. Návrat Krále); The Silmarillion (vydán
posmrtně v roce 1977, č. Silmarillion,); Tolkienovo dílo mělo obrovský ohlas v 60.
letech, zvl. mezi revoltující mládeží.
Clive Staples Lewis (1898-1963) - anglický křesťanský filozof, profesor středověké a
renesanční literatury na univerzitě v Cambridgi; nejprve naivní sci-fi příběh Out of the
Silent Planet (1938, č. Návštěvníci z mlčící planety), pak, inspirován Georgem
MacDonaldem a E. Nesbitovou, napsal sedmidílné Chronicles of Narnia (Letopisy
Narnie): Lev, čarodějnice s skříň (1950), Princ Kaspian (1950), Plavba Jitřního
26
Poutníka (1950), Stříbrná židle (1950), Kůň a jeho chlapec (1950), Čarodějův
synovec (1955), Poslední bitva (1956) - alegorie, pohádkové motivy, inspirace
dobrodružnou prózou; křesťanská mystika.
Mary Nortonová (1903-1992, Anglie) - autorka známá především sérií knih o
Borrowers (Pidilidech) - The Borrowers (1952, české vydání až z roku 2006) a další
díly: The Borrowes Afield (1955, slovensky vyšlo v roce 1973 pod titulem Požičajovci
idú do sveta), The Borrowers Afloat (1959), The Borrowers Aloft (1961), The
Borrowers Avenged (1982) - humorně parodistické prózy inspirované tradičními
motivy (trpaslíci).
Tove Janssonová (1914-2001, Finsko) - série knížek pro menší o muminech:
Čarodějův klobouk (1959, č. 1984, 1996), Tatínek píše paměti (č. 1985, 1995),
Kometa (1968, č. 1995), Povodeň u muminů (1969), Čarovná zima (č. 1977, 1990,
1996), Bláznivé léto (č. 1994), Neviditelné dítě a jiné příběhy (č. 1997), Pozdě v
listopadu (1971, č. 1997).
Gösta Knutsson (Švédsko) - Pelle, kočka bez ocasu (1939-1951)
Alf Hendrikson (Švédsko) - Písmenem A (1948)
Svým způsobem by bylo možné sem přiřadit i příběhy malíčků od Rusa Nikolaje
Nikolajeviče Nosova (1908-1976) - Priključenija Něznajki (1954, č. Neználkovy
příhody), Něznajka v Soľněčnom gorodě (1959, č. Neználek ve Slunečním městě),
Něznajka na Luně (1965, č. Neználek na Měsíci) - zde však silné mentorské a místy i
propagandistické tendence.
V 60. letech nová vlna fantasy:
Alan Garner (*1934, Anglie) - např. Elidor (1965) - obraz jiného světa.
Leon Garfield (*1921, Anglie)
John Christopher (Anglie)
William Mayne (*1928, Anglie) - Earthfasts (1966), A Game of Dark (1971) - impulz
pro britskou dětskou literaturu; mimořádně úspěšný spisovatel.
Lloyd Alexander (1924, USA) - píše pro děti i dospělé, získal množství literárních cen
jak v USA, tak Evropě; jeho první kniha pro děti: Time Cat: The Remarkable
Journeys of Jason and Gareth (1963, Kočka v čase: Pozoruhodné cesty Jasona a
Garetha); nejznámějším dílem je pětidílná kronika města Prydain inspirovaná
velšskou krajinou a folklorem s částmi The Book of Three (1964, Kniha tři), The Black
Cauldron (1965, Černý kotel), The Castle of Llyr (1966, Llyrský zámek), Taran
Wanderer (1967, Poustevnlk Taran) a The High King (1968, Vznešený král);
ústředními tématy cyklu jsou zápas dobra a zla a dospívání jedince poznáváním
sebe sama.
Virginia Haniltonová (1936, USA) - černošská spisovatelka, po románech
s historickými náměty a ze současnosti a po knihách inspirujících se africkým
folklorem napsala několik fantazijních dobrodružných příběhů odehrávajících se
převážně v budoucnosti, jako např. Justice and Her Brothers (1978, Justice a jej i
bratři), Dustland (1980) a The Gathering (1981, Shromáždění).
Osobitou kapitolou dvě prózy Rusa Vladislava Petroviče Krapivina (*1938) z 80. let:
Děti modrého plameňáka (česky vycházelo na pokračování v časopise Ohníček v
letech 1982-83) a Příběh ze žluté louky (česky v Ohníčku 1984-85) - cesty do
paralelního světa; působivé podobenství o nesvobodě a totalitě.
Nové kapitoly fantasy - motivy čarodějů, rytířů...:
Ursula Le Guinová (*1929, USA): A Wizard of Earthsea (1968, č. Čaroděj Zeměmoří)
atd.
Andrzej Sapkowski (*1948, Polsko) - populární příběhy o Zaklínači (č. Zaklínač Věčný oheň, Zaklínač - stříbrný meč, Zaklínač - Meč osudu)
27
Michael Crichton (*1942, USA)
Stephen King (*1946, USA) - kombinace prvků fantasy, motivů parapsychologie;
neobyčejně úspěšný autor.
> Paralelní světy budované z jazyka
Fantasy příběhy vycházející ze hry z jazykem a ze hry se zákonitostmi pohádek:
James Thurber (1896-1961) - Třináctery hodiny (1951), O bílé lani (1945)
Svérázná varianta fantasy, využívající parodistických přístupů:
Terry Pratchett (*1948, Anglie) - prvotina The Carpet People (1971, č. Kobercoví
lidé); dlouhá série románů odehrávajících se na Úžasné Zeměploše - např. The
Colour of Magic (1983, č. Barva kouzel, 1993), Lehké fantastično, Čaroprávnost,
Mort, Magický prazdroj, Wyrd Sisters (1988, č. Soudné sestry, 1995), Pyramidy,
Stráže! Stráže!, Erik…; humorný a parodistický přístup
Hra jako princip vyprávění, jako motor syžetu, intervence fantastických prvků
do reálného příběhu
Jde o texty, které jsou velmi blízko pohádkovým prózám; vyrůstají z atmosféry 60. let,
ale jejich rozkvět lze zaznamenat zejména v 70. - 80. letech; aktualizace jazyka;
autoři vyžadují spolupráci se čtenářem - reakce na pasivní konzumenství.
K nejoriginálnějším autorům tohoto typu prózy patří Roald Dahl (1916-1990, Anglie),
z ”dospělé” literatury známý především jako autor Milostných rošád (1974); pro děti:
James and the Giant Peach (1961, č. Jakub a obří broskev), Charlie and the
Chocolate Factory (1964, č. Karlík a továrna na čokoládu), Karlík a velký skleněný
výtah (1973), Báječný mistr Fox (1970), The BFG (1982, česky nejprve přeloženo
jako Moc Hodný Obr, nový překlad: Obr Dobr), The Witches (1983, č. Čarodějnice)
Gerald Durrell (1925-1995, Anglie): Mluvící balík (1974) - mistr laskavého jazykového
i situačního humoru.
Nathan Kravetz (Kanada): A horse of Another Colour (1962, č. Barevný koníček) ”macourkovský” příběh.
James Krüss (1926, Německo, od roku 1966 žije na Kanárských ostrovech): Der
Leuchturn auf den Hummerklippen (1956, č. Maják na Humřím útesu), pokračování:
Sommer auf den Hummerklippen (1977, č. Léto na Humřím útesu), Timm Thaler oder
Das verlorene Lachen (1962, č. Tim Tolar aneb Prodaný smích), Mein Urgrossvater
und ich (1961, č. Můj pradědeček a já) atd.
Michael Ende (1929-1995, Německo) - jediný syn surrealistického malíře Edgara
Endeho; už první kniha pro děti Jim Knopf und Lukas der Lokomotivführer (Jim
Knoflík, Lukáš a lokomotiva Eva, 1960) ohlašuje Endeho osobitou poetiku, založenou
na vytváření nových, fantastických světů; Děvčátko Momo a ukradený čas (1973) filozofické podtexty, podobenství; tato linie vrcholí v kultovním Příběhu, který nikdy
neskončí/Nekonečný příběh (1979); Der Satanarchäolügenialkohöllische
Wunschpunsch (1989, Satanarcheolegenialkohrozný Punč přání) je už poněkud
manýristický; zato Der lange Weg nach Santa Cruz (1992, Dlouhá pouť do Santa
Cruz) zručně využívá konfrontace fantastických motivů s reálným světem v
neokázalém příběhu pro menší děti.
Nancy Willardová (1936, USA) - autorka poezie i prózy pro děti, věnuje se rovněž
ilustrační tvorbě; první velký úspěch jí přinesla kniha Sailing to Cythera and Other
Anatole Stories (1974, Plavba do Cythery a další Anatolovy příběhy), líčící
nejrůznější dobrodružství hlavního hrdiny v zemi mající své předlohy v Narnii C. S.
Lewise, říši divů Lewise Carrolla a zemi Oz F. L. Bauma; postava Anatola se
objevuje v několika dalších knihách, např. The Island of the Grass King: The Further
28
Adventures of Anatole (1979, Ostrov krále trávy: dalši Anatolova dobrodružství); N.
Willardová napsala také knihu veršů A Visit to William Blake's lnn: Poems For
lnnocent and Experienced Travelers (1981, Návštěva v krčmě Williama Blakea:
Básně pro nezkušené a zkušené cestovatele).
Salman Rushdie (*1947 v Bombaji, od 60. let žije ve Velké Británii) - pro děti napsal
knihu s pohádkovými prvky Haroun and the Sea of Stories (1991, č. Hárún a moře
příběhů) - symbolická próza o lidské potřebě vyprávět příběhy a naslouchat jim.
Maurice Druon (*1918, Francie): Tistou les Pouces verts (Tistou se zelenými prsty,
1968) - příběh chlapce, který má zvláštní schopnosti.
Kir Bulyčov (vl. Igor Vsevolodovič Možejko, *1934, Rusko): Děvočka s Zemli (1974, č.
Alenka z planety Země), Děn rožděnija (1974, č. Alenčiny narozeniny), Sto let tomu
vperjod (1978, č. Za sto let) - programový odkaz na Lewise Carrolla - jde o jakési
Alenčiny příběhy ve vesmíru, nejde však o sci-fi v pravém slova smyslu, ale o
fantazijní hru, někde s dávkou pohádky, někde s dávkou dobrodružství.
Nové pohyby v autorské pohádce a pohádkové próze
> Folklorní inspirace
V návaznosti na 30. léta - pohádkové texty, které se inspirují folklorem a aktualizují
ho:
Jurij Brězan (1916, Lužický Srb) - v knize Čorny mlyn (1969, č. Kouzelný mlýn)
zpracoval příběh o legendárním lužickosrbském hrdinovi Krabatovi, který přemůže
démonického Černého mlynáře; pro děti napsal dále např.: Dyrdondeje Kocora
Mikoša (č. Velká dobrodružství malého kocourka).
Ottfried Preussler (*1923, Německo): Der kleine Wassermann (1956, č. Malý
vodníček), Die kleine Hexe (1957, č. Malá čarodějnice) - inspirací folklor, Das kleine
Gespens (1966, č. Malé strašidýlko) - příběhy, které slyšel vyprávět od babičky; velmi
oblíbený Räuber Hotzenplotz (Loupežník H.,1962); jeho zpracování lužickosrbské
legendy o čarodějově učni, které v sobě nese atmosféru temných příběhů
z Jizerských hor, se přibližuje žánru hororového tajemného příběhu: román Krabat
(1971; č. Čarodějův učeň) je přesně lokalizován (okolí Vojeřic a Kamence) a zasazen
do konkrétního historického období (přelom 17. a 18. století) a na rozdíl od legend a
pohádek jsou jeho postavy psychologicky prokresleny; román využívá kontrastu mezi
téměř realistickou kresbou prostředí a postav a fantastičností snových motivů a černé
magie.
Natha Caputová (1904, Francie) - Contes des quatre vents (1954)
Léonce Bourliaguet (Francie) - Contes de la folle avoine (1946), Contes de mon père
le jars (1948)
Charles Vildrac - viz zpět
Marcel Aymé - další pohádky, navazující na jeho předválečnou tvorbu - most k
moderní pohádce přelomu 50. a 60. let.
> Hledání nových podob moderní pohádkové prózy
Příznačné pro konec 50. let a pro 60. léta; analogické k pohybům v poezii pro děti viz např. náš ”nezvalovský” proud poezie pro děti.
Různé typy pohádkových próz či tendence:
A) pohádka využívající nových tematických okruhů (včetně techniky), zatím méně
obvyklých rejstříků postav atd.;
29
B) návaznost na moderní pohádky konfrontující reálný a snový svět (Barrieho a
Milneovo dědictví); časté fúze s příběhy s dětským hrdinou;
C) inspirace nonsensem - typické pro 60. léta
Výrazná osobnost poválečné moderní pohádky: Gianni Rodari (1920-1980, Itálie) - O
statečném Cibulkovi (1951), Jasmínek v zemi lhářů, Pohádky po telefonu, Zip
v televizoru.
Guglielmo Zucconi (Itálie) - Scaramacai, Scaramacai e la donna Baronessa (č. Klaun
Skaramakaj).
Inspirace technikou:
Marcello Argilli (*1926, Itálie): Šroubkova dobrodružství
Sergej Baruzdin (Rus): Pohádka o tramvaji, Starý moskvič
Jerzy Broszkiewicz (Polsko): Velká, větší, největší
Octav Pancu-Iaşi (1929-1975, Rumunsko): Scrisori pe adresa baie tilor mei (č.
Pohádky pro mé syny, 1960) - moderní pohádky s didaktickou tendencí, zvířecí
hrdinové, ale humor.
Fred Rodrian (Východní Německo) - pohádkové prózy se zvířecími hrdiny, např.
Nemáme lva - zatíženo mentorováním.
László Hárs (1911-1978, Maďarsko) - autor pohádkových próz, ale i příběhů s
dětským hrdinou.
Veniamin Alexandrovič Kaverin (vl. Zilber, 1902-1989, Rusko) - pro děti vydal mj.
také knihu pohádek: Tri skazki i ješčo odna (1963, č. Přesýpací hodiny a jiné
pohádky).
Sofija Prokofjevová (SSSR): Udivitělnyje priključenija malčika bez těni i těni bez
malčika (č. O chlapci bez stínu a stínu bez chlapce) - na pomezí pohádkové prózy a
příběhu s dětským hrdinou.
Hra s pohádkovými principy - obdoba pohádek naruby:
Pierre Gripari (1925-1990, Francie): Les contes de la rue Broca a Les contes de la
Folie Méricourt - pohádky o obrech, čarodějnicích, rusalkách, jejichž princip spočívá
tom, že autor obrací pohádkové principy naruby.
> Lyrizace pohádkových próz
Obodba českých pohádkových próz Olgy Hejné, Daisy Mrázkové, Hany
Doskočilové… - příznačná tendence pro 60. léta:
Gina Ruck-Pauquètová (Německo) - poetizace skutečnosti: V každém lese je myš,
která hraje na housle.
Mira Lobeová (1913-1995, nar. ve Zhořelci, v roce 1936 emigrovala do Palestiny, žila
nakonec v Rakousku) - jedna z nejvýznamnějších rakouských autorek pro děti a
mládež (napsala kolem 100 knih); psát začala v roce 1943; z její tvorby, která těží
z konfrontace reality a fantazie: Die Omama im Apflebaum (č. Babička v jabloni).
Ela Perociová (Slovinka) - Domeček z kostek, Můj deštník je jako balón, Pohádky žijí
ve velikém starém městě.
Leopold Suhodolčan (Slovinec) - Krejčík Kalhotka
Dušan Radović (1922-1984, Srb) - Představte si - z rukopisu přeložil Josef Hiršal,
další kniha D. Radoviče Pohádky pro Gordanu vyšla v češtině v roce 1978.
Wanda Chotomska (1929, Polsko) - hravé, nonsensové nebo lyrizující pohádkové
prózy - český výbor pod názvem Pohádky z 1001 dobré noci - hrdiny pohádkových
próz jsou věci denní potřeby.
Kazimira Ivanovna Poljakovová (SSSR): Skazki (1956, č. Pohádky, 1959) - drobné
pohádkové prózy, jejichž hrdiny jsou malé děti a zvířata; prózy typické pro přelom 50.
30
a 60. let - poetizace současného světa, okouzlení fantazií; podobnost s ranými
prózami pro nejmenší od Hany Doskočilové.
Joan Aiken (USA) - A Necklace of Raindrops (1968)
Alf Proysen (Norsko) - oblíbené příběhy pro malé děti
Anne-Cath. Veslyová (*1920, Norsko)
Na Slovensku např. Krista Bendová: Osmianko, Mária Ďuričková: Jasietka atd.
Na přelomu 60. a 70. let důraz na umělý svět, odlišný od nevlídného reálného světa:
Robert Escarpit (1918, Francie): Les contes de la Saint-Glinglin (1973)
Jean Cayrol (1911-2005, Francie): Histoire de la mer (1973) - temná variace na
příběhy a la Peter Pan, tematizující osamění dítěte uprostřed dospělého světa.
> Antropomorfizované pohádkové příběhy se zvířecími hrdiny
Navazují na tradici grahameovskou, loftingovskou atd. (u nás nejvýrazněji např.
Daisy Mrázková):
Arnold Lobel (1933, USA) - do literatury pro děti vstoupil koncem 50. let nejprve jako
ilustrátor; první knihu A ZOO for Mister Muster (ZOO pro pana Mustera) vydal v roce
1962; v průběhu 60. let napsal a ilustroval dalších osm humorně laděných knih; v 70.
letech vytvořil své nejúspěšnější knížky Frog and Toad Are Friends (1970), Frog and
Toad Together (1972) - oba příběhy vyšly v č. pod názvem Kvak a Žbluňk jsou
kamrádi; další díla: Frog and Toad All Year (1976, Kvak a Žbluňk po celý rok), Days
with Frog and Toad (1979, č. Kvak a Žbluňk se bojí rádi); Owl at Home (1975, č. Pan
Sova).
> Pohádkové prózy s rysy absurdity a nonsensu
Absurdita a nonsens ovlivnily pohádkové prózy nejen u nás (Miloš Macourek, Alois
Mikulka atd.), ale i v jiných literaturách:
Paul Groves (Anglie): Mr. Egbert Nosh (1970, č. Pan Cecil Brum a jeho dům)
Eugène Ionesco (1912-1994, Rumun žijící ve Francii): Conte no. 1 (Pohádka č. 1)
Claude Roy (1915-1997, Francie): C'est le Bouquet (1964) - nahořklá sociální satira,
La maison qui s'envole (1977), Le chat qui parlait malgré lui (1982), Les animaux très
sagaces (1983), Désiré Bienvenu (1989), La cour de récréation (1991) - o kocourovi,
který mluví v próze i ve verších, Un fauve dans la ville (2000), Houpi (2001) - hrdinou
klokan.
Jan Brzechwa (vl. Jan Lesman, 1903-1966, Polsko) - nejznámější je jeho Akademie
pana Kaňky (1956).
Ján Navrátil (Slovensko)
Ján Uličiansky (Slovensko) - nonsens a absurdita.
Jozef Pavlovič (Slovensko) - velmi plodný autor, jehož pohádkové prózy mají však
proměnlivou kvalitu.
> Seriálové pohádkové prózy
Tento typ pohádkových próz v 60. - 70. Ietech hojně využíván, až zneužíván - stejně
jako u nás.
Uwe Kant (*1936, východní Německo) - pro menší čtenáře próza na pomezí reality a
fantazie o malém kouzelníkovi Die kleine Zauberer und die grosse Fünf (1971, č.
Malý kouzelník a velká pětka) - humorné příběhy kouzelnického chlapce a jeho
rodičů.
Hannu Mäkelä (Finsko) - Pan Hú (1974, 1975)
31
Folklorní pohádky, pověsti atd.
Zpřístupňování folklorních látek současným čtenářům.
Italo Calvino (1932-1985, nar. na Kubě, Itálie): Fiabe italiane (1956, pod názvem
Italské pohádky vyšel česky obsáhlý výbor z tohoto díla v roce 1982) - výjimečná
sbírka, první svého druhu v Itálii, která vlastně dohání dluh Italů, kteří do té doby
neměli rozsáhlé souborné dílo národních lidových pohádek, jen krajové sbírky.
Moderní sbírky lidových pohádek z Francie připravila nová generace francouzských
folkloristů a autorů:
Paul Delarue: L´amour des trois oranges et autres contes folkloriques des provinces
de France (1947)
Marie-Louise Teneseová - mj. napsala také pojednání o pohádkách (1970)
Henri Pourrat (1887-1959) - francouzský spisovatel, autor Kašpara z hor (Les
Vaillances, farces et aventures de Gaspard des Montagnes), vydával v letech 19481956 Le Trésor des contes (Poklad pohádek), v němž najdeme všechny typy
folklorních žánrů a žánrových variant - pohádky, pověrečné povídky, pověsti...; v
češtině vydány překlady Jiřího Reynka pod názvem Poklady z Auvergne (1994); další
Pourratovy texty vydány v knihách O řeřavých očích a jiné příběhy (1997) a O
Půlpánovi a jiné příhody (2006).
Sbírky folklorních látek v dalších literaturách:
Irina Karnauchovová (Rusko): Něnagljadnaja krasota (1949, č. Krása nesmírná) adaptace ruských lidových pohádek pro děti.
Julian Krzyžanovski (Posko), významný znalec lidové slovesnosti a folklorista Polska bajka ludowa w ukladzie systematycznym I, II (1962, 1964).
Pawol Nedo (Lužický Srb): Sorbische Volksmârchen (1956) - seriózní pramenná
edice, která obsahuje také katalog lužickosrbských pohádek.
Lloyd Alexander (USA) - welšské legendy - The Book of Three (1964), The High King
Kristina Brenková (Slovinka) - seriózní adaptace slovinských lidových pohádek,
česky vyšly pod titulem Železný prsten (1970).
Henriqueta Lisboaová (Brazílie) - významná básnířka současné Brazílie, aktivní od
20. let, vydala cenný soubor Literatura oral para a infância e a juventude (1968,
Slovesný foklor pro děti a mládež) - kniha obsahuje lidové pohádky, pověsti a bajky a
je doplněna komentáři i bibliografií.
Virginia Haniltonová (1936, USA) - černošská spisovatelka, proslavila se zejména
romány The Plant of Junior Brown (1971) a M. C. Higgins, the Great (1974); z
afrického folkloru vychází kniha Time-Ago Tales of Jahdu (1969, Staré příběhy
Jahdu) a její pokračování Time-Ago Lost: More Tales of Jahdu (1973, Ztracená
minulost: další příběhy Jahdu) a Jahdu (1981); koncem 70. let napsala několik
fantazijních dobrodružných příběhů - viz zpět.
Michael Scott (*1943, Irsko) - je pokládán za znalce irské historie, mytologie a
folkloru (Irish Folk & Fairy Tales, 1983, 1984, č. výbor pod názvem Kočičí zaklínání,
2006); kromě folkloru se věnuje rovněž fantasy, hororům a dalším žánrům.
Próza s přírodní tematikou
Obrazy zvířecího světa a přírody patří k ”evergreenům” dětské četby. Jde o bohatou
množinu žánrových variant od realistických nebo lyrizujících záznamů přírodního
dění (zejm. v ruské literatuře) přes příběhovou prózu, leckdy zamýšlenou jako obraz
lidského světa nebo analogii lidských osudů a problémů, až ke groteskám o soužití
člověka a zvířete (G. Durrell).
Charles Vildrac (Francie): Amadou le bouquillon (1950, č. Kozlíček Kaštánek)
32
Joseph Kessel (1898-1979, Francie) - baladický příběh z Keni: Le Lion (1958, č.
Lev), Le Petit âne blanc (1973, Bílý osel).
René Guillot (1900-1969, Francie) - pracoval hlavně v Africe a tam také poznal svět
zvířat a divoké přírody; v roce 1964 obdržel Cenu H. Ch. Andersena; Crin-Blanc
(podle filmu Andrého Lamorisse), Le 397e éléphant blanc (č. Tři sta devadesátý
sedmý bílý slon), Grichka et les loups, Sirga, Contes des mille et une bêtes, Il était
mille et une fois, Le maître des éléphants, La grande terre des éléphants, Ouoro le
chimpanzé, La grande terre des éléphants, Shrimp le corsaire, Sirga la lionne, Drame
sur la banquise.
Ludwig Renn (1889-1979, východní Německo) - autor starší generace se věnoval
tvorbě pro mládež až v pozdějším věku, od 50. let 20. století - příběh
s dobrodružnými rysy Trini (1954, č. Trini) z Mexika, Nobi (1955, č. Nobi) - příběh
přátelství černošského chlapce a zvířete.
V Rusku (SSSR) publikuje do 40. let své lovecké povídky Michail Prišvin.
Na tradici ruské přírodní prózy navazují další autoři:
Nikolaj Sladkov - prózy pro menší děti
S. Romanovskij - lyrické přírodní obrázky...
Několik povídek adresoval mládeži také Valentin Rasputin.
Jan Larri (Rusko) - příběhy o broucích o Karikovi a Valje; v češtině vyšla kniha pod
názvem V říši obrů.
Eduard Šim (vl. Eduard Jurjevič Šmid, *1930, Rus) - lyricko-romantické kratší útvary Voda na kameškach. Maľčik v lesu (1970, č. Chlapec v lese) atd.
Wladzimierz Puchalski (1908, Polsko) - fotograf, který své obrázky doprovází
jednoduchými záznamy pozorování v přírodě: Bezkrwawe lowy (1951, č. Nekrvavé
lovy), Na tropach polarnego žycia (č. Sněžnou stopou)...
Maša Haľamová (Slovensko): Kočička Petrišorka (1965, č. Petrišorka) - jediná
prozaická knížka slovenské básnířky, stejně prostá jako její poezie; realita (období 2.
války) exponována očima zvířete - kočičky Petrišorky.
Rudo Moric (Slovensko) - se kromě jiných žánrů věnoval i přírodním prózám Rozprávky z lesa (1971).
Gerald Durrell (1925-1995, Anglie) - mistr laskavého a situačního humoru, známý
především svou knihou: O mé rodině a jiné zvířeně (My Family and Other Animals,
1956).
Richard Adams (*1920, Anglie) - oblíbený anglický autor knih pro děti; příběhy králičí
kolonie jako obraz lidského světa u něj dostávají podobu mýtů: Waterships Down
(1972, č. Daleká cesta za domovem) a její volné pokračování Tales from Watership
Down (1996, č. Příběhy z Kamenitého vrchu); román Shardik (1974) o krutém
zacházení lidí se zvířaty.
Romantizující pojetí:
Forrest Carter (vl. Asa Earl Carter, 1925-1979, USA) - americký žurnalista a
spisovatel; populární kniha The Education of Little Tree (1976, č. Škola Malého
Stromu) je často interpretována jako autobiografie, ale neodpovídá to skutečnosti,
příběhy nejsou autentické, byť autor možná vychází z rodinných podání; místy
poznamenáno tendencí k sentimentalitě a využíváním stereotypů: konstruuje indiána
jako symbol vznešeného divocha; vyprávění stylizováno jako vzpomínky (ich-forma)
na dobu, kdy vypravěči - sirotku - bylo 6-7 let.
33
BILDERBUCHY
Kontinuita s meziválečnými obrázkovými knihami (”albums” atd.):
> Tradice umělecko-naučných alb
Albertine Deletailleová (1902, Belgie) - autorka ilustrací a poetických textů, ceněná
jako jedna z nejlepších francouzsky píšících autorek knih pro nejmenší děti; tvoří
spojnici mezi 30. lety a poválečnou dobou - připojila se k nakladatelskému týmu
Albums du Pere Castor; první tři bilderbuchy z roku 1954 - Chats Lune, La Boîte à
soleil (č. Slunce v krabici, 1959), La Maison qui chante - zaznamenaly velký úspěch;
důraz na poznávací funkci (na pomezí beletrie a umělecko-naučné literatury); další
tituly: Cachés dans la forêt (1957), Moi et mon petit (1958), C'est moi le chien (1959),
Le Mystère de la plume mordorée (1960), Toutes petites histoires (1961), Les Miettes
de mon pain (1962), La Maison de mes chatons (1962), Si..si..si, c'etait un ami
(1963).
> Bilderbuchy se zvířecími hrdiny
Tradice anglických potterovských obrázkových knížek (populární v Anglii), např.:
Allan Ahlberg (*1938, Velká Británie) a Janet Halloivá: Burglar Bill, Each Peach Pear
Plum, The Jolly Postman (velmi populární), The Man Who Wore All His Clothes
> Poetické bílderbuchy
Od 60. let nové typy - směr fantazijní obrázkové knihy, které vycházejí ve Švýcarku,
Německu, Francii, Španělsku, Brazílii... (Souvislosti se vzrůstajícím zájmem o
ilustrace dětských knih, cesta ke knize jako komplexnímu artefaktu.)
POEZIE
Zřetelná inspirace avantgardou - analogie k vývoji moderní pohádkové prózy 60. let.
Nonsens
Carl Sandburg (1878-1967, USA) - výrazná osobnost americké avantgardy, která
vstupuje po 2. světové válce i do poezie pro děti - Wind Song (1960).
Gianni Rodari (1920-1980, Itálie)
James Krüss (1926, Německo) - nonsensové verše součástí prozaických knih Můj
pradědeček a já atd. - viz výše.
Miloslav Válek (Slovensko): Do Tramtárie (1974, pod stejnojmenným názvem vyšlo
v češtině ve vynikajícím překladu Miloslava Topinky).
Od druhé poloviny 80. let - výrazná skupina slovenských básníků rozvíjející osobitě
nonsensový typ poezie:
Daniel Hevier: Nevyplazuj jazyk na leva (1982, č. výbor pod názvem Nevyplazuj
jazyk na lva v překladech Jiřího Žáčka), Krajina Zázračno…
Štefan Moravčík
Ján Uličiansky
Boris Droppa: Poník z Poník a cvikly na bicykli
Humor a grotesky
Jan Brzechwa (1903-1968, Polsko) - začal tvořit už mezi válkami, ale těžiště jeho
tvorby leží v 50.letech; oživil bajku a alegorickou povídku, do nichž vnesl humor,
paradox, nonsens; česky vyšly Jehla s nitkou tancovala, Popletená kačena (obě
vyšly česky už koncem 40. let) a kniha veršů Ptačí klepy (1963).
34
Na J. Brzechwu (a také J. Tuwima) navazují v Polsku např.: Ludwig Jerzy Kern
(*1921) - česky např. O bílém slonu, Wanda Chotomska, Maria Krügerová (*1911) vyprávění a verše pro nejmenší, např. Apolejka a jej osiolek (1963, č. Apolenka a její
oslíček); vedle toho je autorkou loutkových her - viz knihu Bajki (1958).
Poezie založená na hře s paradoxy, groteskních situacích, slovních hříčkách
oblíbená v mnoha literaturách:
Ľubomír Feldek (Slovensko)
Josef Guggenmos (*1922, Německo)
Boris Zachoder (*1918, Rusko) - česky Kam se ženou pulci
Pierre Gamarra (*1919, Francie) - zčásti navazuje na poezii Roberta Desnose; ale
píše také verše, které jsou blízko nonsensu - hra s abecedou a jazykem vůbec: Le
Mandarin et la Mandarine (1970)
James Reeves (Anglie) - dvě knihy veršů pro děti: The Wandering Moon (1950), The
Blackbird in the Lilac (1952).
Robert Graves (Anglie) - The Penny Whistle (1960), Ann at Highwood Hall (1964)
Ted Hughes (Anglie) - dvě ze svých raných sbírek věnoval dětem: Meet my folk!
(1961, Seznam se s našima!) a The Earth-Owl and Other Moon People (1963,
Pozemská sova a další obyvatelé Měsíce).
Nancy Willardová (USA): sbírka A Visit to William Blake's lnn: Poems For lnnocent
and Experienced Travelers (1981, Návštěva v krčmě Williama Blakea: Básně pro
nezkušené a zkušené cestovatele)
Lyrická poezie, nejčastěji s přírodními náměty a o zvířatech
Irina Tokmakovová (*1929, Rusko)
Agnija Ľvovna Bartová (1906-1981, Rusko) - začala publikovat už ve 30. letech,
těžiště její tvorby spadá až do poválečného období; vedle přírodních námětů
dokázala verši zachytit především momentky z dětského světa; česky vyšly její texty
např. v knize Vesele i vážně v přebásnění Marie Bieblové (1968).
Do poezie pro děti výrazně zasahoval Maurice Carême (1899-1978, Belgie), autor
starší generace (viz zpět).
Claude Roy (1915-1997, Francie) - všestranný autor a novinář, do literatury pro děti
vstoupil jako autor veršů i moderních pohádek: Frandoles et Fariboles (1957) - stále
vydávaná sbírka říkadel o zvířatech; v roce 1974 vydaná sbírka Enfantasques byla
francouzskou kritikou hodnocena jako výrazný podnět pro vývoj francouzské
literatury.
Guillevic (vl. Eugène Guillevic, 1907-1997, Francie) - básník, který prošel složitým
vývojem od surrealismu (je původně souputníkem H. Michauxe a R. Chara) přes
zjednodušující ”angažované” období až k lapidární poezii základních životních jistot;
bohatá tvorba pro dospělé; dětem věnoval několik příběhů se zvířecími hrdiny,
některé veršované: Medor-Tudor (1975), Itou et Vicomte (1988) - o přátelství dvou
psů, La souris sans logis (1988); dále sb. Hippo et Hippa (1973).
Jean Desmeuzes (Francie) - jazykovědec a básník; v roce 1964 obdržel za své dílo
Apollinairovu cenu; v současnosti šéfredaktorem časopisu Lettres et cultures de
langue française a předsedou Společnosti Restifa de la Bretonne; převažuje tvorba
pro dospělé, pro děti některé básně o zvířatech.
Jack Prelutsky (1940, USA) - je autorem řady básnických sbírek, v nichž se často
mísí humorné náměty se strašidelnými, a básně o zvířatech se střídají s verši o
fantastických stvořeních a běžných strostech děti, jako je strach ze školy nebo z tmy;
k nim patři např. sbírka Nightmares: Poems to Trouble Your Sleep (1976, Noční
můry: Básně, které ti znepříjemní spánek), The Headless Horseman Rides Tonight:
35
More Poems to Trouble Your Sleep (1980, Bezhlavý jezdec jede dnešní nocí: další
básně, které ti znepříjemní spánek) a My Parents Think I´m Sleeping (1985, Rodiče
si mysli, že spím); překládá z němčiny a je editorem několika souborů poezie pro
děti.
Verše převážně pro mladší děti, často říkankovitého charakteru:
Marcelle Véritéová (Francie) - autorka věnující se především námětům ze zvířecího
světa - např. próza s naučnými rysy: Sami et le petit canard (1997), Skif, bébéphoque (1980); z některých beletristických knih: Jolies fables et contes de fées,
Domino et le cheval du bois (1970, Domino a dřevěný kůň); jednodušší, civilnější
verše.
Jacqueline Heldová (1936, Francie) - často tvoří ve spolupráci se svým manželem
Claudem; Parole de clown (1998) - básničky o cirkusu.
Poezie autentického prožitku - momentky z dětského života
Miep Diekmannová (*1925, Holanďanka) - Wiele wiele stap (1977), Stappe stappe
step (1979), v českých parafrázích Pavla Šruta vyšlo souborně pod názvem Kuli kuli
ťap (1983) - poezie pro nejmenší; příbuznost s tvorbou Mileny Lukešové pro menší
(Bačkůrky z mechu, Jak je bosé noze v rose…).
Allan Ahlberg (*1938, Velká Británie) - se svou ženou Janet Hallovou, která byla
ilustrátorkou, vytvořili nejznámější autorskou dvojici a od roku 1975 vydali řadu
úspěšných a ceněných obrázkových knížek pro nejmenší; Allan Ahlberg napsal také
dvě knížky veršů zachycující pocity současného dítěte a jeho pohled na svět, který
ho obklopuje: sbírka drobných veršovaných textů se školními náměty Please Mrs
Butler (1984) zaznamenala velký úspěch v 80. letech a je dodnes populární; druhá
sbírka Friendly Matches opět přináší náměty ze života dětí, v tomto případě se texty
týkají autorova oblíbeného sportu, fotbalu.
Roger McGough (1937, Velká Británie) - jeden z nejúspěšnějších britských básníků
současnosti, jehož poetika má kořeny v 60. letech - momentky, zachycující pocity
dítěte uprostřed dynamického, mnohdy nesrozumitelného světa; ironie, hravost;
tvorba pro děti je integrální součástí jeho díla; Sbírky pro děti: Sky in the Pie (1983),
Nailing the Shadow (1987, mimochodem kniha ilustrovaná Markétou Prachatickou),
An Imaginary Menagerie (1988), Pillow Talk (1990), Bad Bad Cats (1997), The Kite
and Caitlin (2000), Good Enough to Eat (2002), Moonthief (2002), What on Earth
Can It Be? (2003); variace na jednu jeho básničku napsal Pavel Šrut (Aligátor v
pražském metru) ve sbírce Příšerky a příšeři.
”Drsnější” varianta:
Shel Silverstein (vl. Sheldon Allan Silverstein, 1930-1999, USA): The Giving Tree, A
Light in the Attic (1981), Where the Sidewalk Ends (1981), Falling Up (1996); první
české překlady (Lukáš Novák) vyšly v Literárních novinách 2002, č. 27; z rukopisů
dalších překladů, jejichž autory jsou členové skupiny Alternativní domácnost,
sestavila Jana Machalíková montáž O nás (uvedeno mj. na přehlídce dětských
souborů Dětská scéna 2004 v Trutnově): úsporné lyrické, ale i absurdní momentky a
postřehy, v nichž se střetává pohled dospělého a pohled dítěte - příznačné je střídání
této optiky a její konfrontace; lze tu najít jisté souvislosti s tvorbou Mileny Lukešové
pro teenagery (Nahej v trní), Silversteinův pohled je ale ”drsnější”, někdy až jedovatě
ironický.
Antologie
Od 50. let systematické pokusy poskytnout dětem kvalitní poezii vyústily v několik
antologií neintencionálních veršů, ve Francii např.:
36
Jacques Charpentreau (1928, Francie) - učitel, redigoval mnoho básnických edic,
vydal v roce 1956 výbornou antologii současných básníků Poèmes d´aujourd´hui
pour les enfants de maintenant; kromě toho je autorem téměř třiceti sbírek veršů,
pohádek a novel.
Folklorní inspirace
Philippe Soupault (Francie) - od 50. let zájem o lidová říkadla (spolupracoval s
rozhlasovou stanicí France II); výsledkem např. Les comptines de langue française
(1961) - jde o významný soubor, vybavený komentáři a bibliografií.
Gianni Rodari (Itálie) - Říkanky o nebi a o zemi
Sběry folklorních říkadel:
Claude Roy (Francie) Trésor de la poésie populaire (1967)
André Bay (Francie): Le Trésor des comptines (1961)
Jean Château (Francíe) - dětský psycholog, který vydal s Henriette Château
Brindilles. Comptines glanées par nos villes et nos campagnes (1967)
Zhudebněná poezie
Další cesta, jak obohacovat dětskou poezii o kvalitní texty z neintencionální oblasti v podobě písniček: hudba se tak může stát mostem, který dětem zpřístupňuje i
náročnější texty:
Anne Sylvestrová (Francie)
Max Rongier (Francie) - zpěvák, skladatel, režisér, vypravěč, mim, klaun, herec.... od 2. pol. 70. let produkce pro děti (zachycená na CD): Chantons z´enfants, Salades
de comptines, Pirouettes galipettes = zhudebněné texty různých francouzských
básníků: Maurice Carême, Jacques Charpentreau, Pierre Coran, Robert Desnos,
Guillevic, Georges Jean, Raymond Licher, Jacques Roubaud, Joël Sadeler, Paul
Savatier, Alain Serres, Jean Tardieu, Roland Topor, Paul Vincensini...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------90. LÉTA A ZAČÁTEK NOVÉHO TISÍCILETÍ
Rozpad bipolárního světa předznamenán koncem 80. let tzv. perestrojkou v SSSR.
Nejen šíření, ale i podobu literatury nevyhnutelně ovlivňuje počítačová a internetová
kultura.
Poslední desetiletí 20. století je ve znamení postmodernismu, ke konci 90. let však
lze znamenat jeho odeznívání.
Hra (včetně průniků fikce a reality) jako výrazný fenomén nejen umění, ale lidského
života vůbec - reakce na chaotičnost a neuchopitelnost současného světa.
Stále trvající zájem o nonsens.
Boom fantasy naplno zasahuje i literaturu pro děti (Harry Potter ad.).
Vzrůstající zájem o mimoevropské kultury - vlna „etno“ se projevuje i v literatuře,
zejména zájmem o ”syrový” folklor a mýty.
Zajímavé pohyby zejména v oblasti příběhů s dětským a dospívajícím hrdinou:
Na rozdíl od 60. a 70. let, kdy do ”reálných” příběhů intervenovala fantazie, od 90. let
časté prorůstání příběhů s dětským hrdinou s motivy a postupy hororů, thrillerů a
jiných typů akční literatury.
> Fantasy s dětským hrdinou
Neutuchající zájem o Tolkiena a C. S. Lewise se odrazil v dětské variantě fantasy:
37
V 90. letech mimořádná obliba knížek Joanne K. Rowlingové (Anglie) o Harrym
Potterovi, např. Harry Potter and the Philosopher´s Stone (1997, č. Harry Potter a
Kámen mudrců, 2000), Harry Potter and the Chamber of Secrets (1998, č. Harry
Potter a tajemná komnata, 2000), Harry Potter and the Prisoner of Azbakan (1999, č.
Harry Potter a vězeň z Azbakanu, 2001) atd.
O popularitě Harryho Pottera svědčí i jeho plagiáty, např. Taňa Grotter Rusa Dimitrije
Jemece atd.
Ještě před Rowlingovou vydala Eva Ibbotsonová (Anglie) fantasy příběh The Secret
of Platform 13 (1994, č. Tajemství 13. nástupiště), který obsahuje motivy nápadně
podobné motivům z potterovských příběhů.
Dokonce i na dospělou literaturu má potterovská vlna vliv: Susanna Clarkeová:
Jonathan Strange and Mr. Norrell (2004).
Philip Pullman (*1946, Anglie) - univerzitní učitel v Oxfordu, vyučuje hlavně
středověkou angličtinu napsal fantasy trilogii His Dark Materials (do češtiny přeloženo
s odkazem na archaický překlad Miltonova Ztraceného ráje jako Jeho šerá hmota):
Northern Lights (1995, Světla severu), The Subtle Knife (Dokonalý nůž), The Amber
Spyglass (2000, Jantarový dalekohled); trilogie se odehrává v nám podobném světě,
jehož dějiny se však ubírají trochu jiným směrem, než v nám známém světě;
prostoupeno mnoha intertextuálními odkazy; na první pohled dětské knihy jsou
zajímavou četbou i pro starší čtenáře; další fantasy, tentokrát otevřeně věnovaná
dětem: Clockwork or All Wound Up (1996, č. Hodinový strojek aneb Příběh na jedno
natažení, 2006).
Raymond Elias Feist (*1945, USA) - v době jeho studia na vysoké škole byly velmi
populární tzv. hry na hrdiny (Dungeons & Dragons); Feistovi a skupině jeho školních
kamarádů však připadaly světy D & D málo vyvinuté, a tak se rozhodli vytvořit si svět
vlastní - takto vznikla Midkemia, propracovaný svět s podobou středověké Evropy
doplněné o různé imaginární rasy - trpaslíky, elfy, draky, valheru, panthatiany,
démony aj.; okolo roku 1980 se zrodil jeden z jeho prvních publikovaných textů Profit
and the Gray Assassin; některá další díla: Riftwar Saga (Sága trhlinové války),
Magician: Apprentice (Mág: učedník), Magician: Master (Mág: mistr), Silverthorn
(Stříbrný trn), Faerie Tale (Pohádka)…
Dorota Terakowska (*1938, Polsko): Córka czarownic (1991, č. Dcera čarodějek,
2002)
Christopher Paolini (*1983, USA): Eragon (č. 2004) - spíše než k Rowlingové má blíž
k Tolkienovi - mytologie; autor začal román psát v 15 letech, dokončil ho v 18 letech;
pokračování: Eldest (2005).
Michelle Paverová (*1960, pochází z Malawi, od dětství žije ve Velké Británii): Wolf
Brother (2004, Bratr vlk) - první díl údajně šestidílného cyklu Letopisy z hlubin věků,
příběh z doby kamenné, druhý díl: Spirit walker (Toulavý duch).
Zizou Corderová (vl. Louisa Youngová a její desetiletá dcera Isabella Adomakoh,
Velká Británie): Lionboy (2003, č. Lví Charlie) - první díl třídílného akčního fantasy
příběhu o chlapci, který rozumí řeči koček a šelem.
Flavia Bujorová (*1988, Francie): Prophétie des pierres (2002, Kameny osudu) romantický příběh čtrnáctileté autorky o třech dívkách bojujících proti zlu pomocí
kouzelných kamenů.
> Dětský hrdina v tajemných příbězích a hororech
Brian Jacques (*1939, Anglie) - populární se stal jeho cyklus se zvířecími hrdiny
Redwall, který začal psát v polovině 80. let (č. Červená pevnost; česky vyšly díly
Hradby, Výprava, Bojovník) - jde však o dosti podbízivé, prvoplánově atraktivní,
38
násilně konstruované příběhy; známý také díky své rozhlasové show Jakestown;
podstatně zajímavější je jeho povídková kniha Seven Strange and Ghostly Tales
(1991, č. Sedm strašidelných příběhů).
Terence Blacker: E-mail ze záhrobí (č. 2004) - horor; jinak autor populárních
pohádkových próz o Čaroslečně.
Lemony Snicket (USA) - série hororových příběhů s dětskými hrdiny A Series of
Unfortunate Events (Řada nešťastných příhod) vychází od roku 1999 - dosud vydané
díly: Zlý začátek, Temné terárium, Široké okno, Ohavná pila, Strohá akademie,
Nouzový výtah, Zpustlá vesnice, Zákeřná nemocnice, Ledová stěna, Masožravý
lunapark…; ironická hra se čtenářem - hned první díl otevírá autor podepisující se
Lemony Snicket větou: “Pokud se vám, milý čtenáři, líbí příběhy se šťastným koncem
pak si raději přečtěte jinou knihu…”
Darren Shan (*1972, vl. Darren O’Shaughnessy, Anglie) - trapný upírský seriálový
horor, jehož 1. kniha Cirque de Freak vyšla v češtině pod názvem Darren Shan a
Madame Okta - průhledný záměr vyrábět hrůzu za každou cenu, laciná klišé; další
díly: Vampire's Assistant (Upírův pomocník), Tunnels of Blood (Krvavé chodby),
Vampire Mountain (Upíří hora), Trials of Death (2006).
> Dětský hrdina a špionážní příběhy
Eoin Colfer (Anglie): Artemis Fowl (2001)
> Deníková humorná próza s dětským hrdinou
Zjevné souvislosti se Sue Townsendovou a jejím Adrianem Molem:
Anders Jacobsson-Sören Olsson (Švédsko): Berts Dagbok (1992, č. Bertův
supertajný deník)
C. D. Payne (1949, USA): Youth in Revolt (1993, č. Mládí v hajzlu. Deník Nicka
Twispa) - chybí nadhled S. Towsendové.
Další oblíbené deníkově stylizované příběhy s dětskými hrdiny:
Jack Gantos (USA) - série příběhů o Jackovi: Heads or Tails (1994, Jackův deník)
atd.
Ian Whybrow (Anglie): Littles Wolf´s Book of Badness (1996, č. Vlčkův sešit
špatnosti) - hlavní hrdina, vlčí mládě, je stylizován jako obraz kluka.
> Dospívající hrdina v labyrintu současného světa
Problémy etických hodnot, hledání místa v nepřehledném, chaotickém světě, otázky
identity a integrity jedince. (V české literatuře lze objevit analogické příběhy
především v knihách Ivy Procházkové.)
Mark Haddon (*1962, Anglie): The Curious Incident of the Dog in the Night-time
(2003, č. Podivný případ se psem) - hlavním hrdinou a současně vypravěčem prózy
ze současnosti, která využívá prvků detektivky, je autistický dospívající kluk.
Jostein Gaarder (*1952, Norsko) - Kabalmysgteriet (1990, č. Tajemství karet), Sofiin
svět, Dívka s pomeranči…; neméně úspěšně se věnuje i tvorbě pro mladší čtenáře:
Haló, je tu někdo, Jako v zrcadle, jen v hádance, Kouzelný kalendář…
V 90. letech na Slovensku některé pozoruhodné pokusy:
Peter Glocko: Robinson a dedo Milionár (1990)
P. Holka: Prekážkar v džínsach (1990), Normálny cvok (1993)
Ale také problémy - zjednodušené zobrazování postav, pseudoproblémy,
nepřesvědčivost, upovídanost:
Ján Fekete: Pastier padajúcich hviezd (1993)
39
Benjamin Tinák: Anjel v Michigane (1996) - tezovitá, nezvládnutá próza o
problematice drog.
Ani Ján Navrátil si v Klubu Lucia (1995) neporadil s problematickou drog - jeho kniha
vyznívá spíše konjunkturálně.
Hana Zelinová: Ruža zo samého dna (1997) - tímto textem se dostala až do oblasti
kýče, bulvární produkce.
40
Download

SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ VE 20. STOLETÍ