ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
FAKULTA STAVEBNÍ
OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE
Knihtisk
princip, historický vývoj, významné tisky
semestrální práce
Mimrová Lenka
Rückerová Jana
editoval
Lucie Plecitá
Tereza Gřundělová
V Praze dne 27. 4. 2012
skupina G2/62
Kartografická polygrafie a reprografie
Úvod
Pokud bychom chtěli vybrat nejdůležitější vynález lidské populace, tak knihtisk by
zajisté patřil mezi velké kandidáty. Podstatně přispěl k rozvoji vzdělání, vědy kultury,
i k všeobecnému pokroku. Umožnil šíření literárních hodnot širokému okruhu čtenářů, lépe
než tomu bylo u rukopisných děl. Mohly se tak dostat nejen do rukou bohatých šlechticů
ale i měšťanů. Výroba knih tak byla rychlejší, levnější a tak knihtisk přispěl k rozšíření
vzdělání i kultůry.
1
Historický vývoj knihtisku
V této kapitole se seznámíme s historií tisku a jeho vývojem. Přiblížíme si tu předchůdce
knihtisku - deskotisk. Popíšme zde základní principy knihtisku.
1.1
Deskotisk
Již kolem 8. století se v Číně, Japonsku a Korei používal tzv. deskotisk. Používaly se
desky z různých materiálů, do kterých se vyrývaly znaky tak, aby tisknutelná plocha zůstala
vyvýšená. Každá deska se dala využít pouze na jeden stejný tisk. Stránka vytištěna touto
metodou, byla vlastně kopií ručně vyřezané originální stránky. Abychom mohli vytisknout
nějaký text, museli ho nejprve dřevorytci podle předlohy vyrýt do dřeva. Bylo to fyzicky
a časově velmi náročné a také nepřesné. Každé písmenko muselo být vyryto pokaždé znovu,
stejně jako při ručně psaném textu. Proto byla tato metoda finančně a časově náročná.
V evropských zemích se deskotisk používal ještě v polovině 15. století.
1.2
Tisk pomocí jednotlivých liter
Deskotisk byl rychlejší než ruční opisování,
ale měl tu nevýhodu, že deska byla použitelná
vždy jen pro určitý tisk a pak musela být vyřazena. Proto byl deskotisk opuštěn a nahrazen
hospodárnější metodou - tiskem ze samostatných liter. Ty byly z počátku dřevěné, posléze
kovové. Tyto litery fungovaly jako stavebnice,
která se dala po tisku rozebrat a opět použít.
Sestavování slov a vět z jednotlivých písmen bylo známo již Etruskům a Římanům.
Ti používali stavebnice z písmen vyřezávaných
ze slonoviny nebo ze dřeva jako vyučovací pomůcky pro děti. V té době nikoho nenapadlo
písmena nabarvit a otisknout.
Složitost čínských znaků a jejich množství
byla první pobídkou pro hledání nové tiskařské techniky. Kolem roku 1040 n.l. vynalezl Pi
Šeng tisk jednotlivých značek, které lze volně
sestavovat. Vyrobil je z hlíny, vypálil je a hotové položil na kovovou podložku a tiskl z nich
1
Obrázek 1: Kovová litera
jako z dřevěné desky při deskotisku, dokud se znaky neopotřebovaly. Jelikož v Číně, Korei
a dalších asijských státech nepoužívají abecedu, ale systém stovek až tisíců znaku, se spíše
než tisko pomocí jednotlivých liter upřednostňoval deskotisk.
2
Princip tisku
Knihtisk je výsledkem několika objevů, které umožnily
tento druh tisku realizovat. Je to především písmolijectví,
tisková barva a upravený lis.
Prvním objevem je písmolijectví, tj. sériová výroba
pohyblivých písmen. K ulití jednotlivých písmen bylo
potřeba vyřezat a vypilovat obraz písmen tzv. patrici,
která byla následně použita jako razidlo. Otiskem v měkčím kovu vznikla forma, tzv. matrice (obr. 2). Matrice se
vložila do licího strojku, který byl naplněn roztavenou slitinou kovu tzv. liteřinou. Odlité litery (obr. 1) byly zrcadlovým obrazem písmena a měly požadovaný čtverhranný
tvar a výšku. Litery se odlévaly v různých velikostech a
řezech jako tzv. „ písmové rodiny“ . Základna, nebo-li tělo,
Obrázek 2: Matrice
sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozestupy mezi písmeny v řádku. Stejná písmová výška umožňovala zařazení různých písmen do jednotné sazby. Každá tisková strana byla sestavována do dřevěné
sazebnice (obr. 5), která určovala přesné řádkování i místo pro mezery a ilustrace. Iniciály
a ilustrace byly dokreslovány ručně, tím se dílo stalo jedinečným originálem.
Stránky se sestavili do archu a pak při samotném tisku se na sazbu nanesla pomocí
kožených tampónů tiskařská čerň. Což byla nová směs fermeže, sazí a sušidel (tzv. sikativů
– sloučenin olova a kobaltu). Pomocí upraveného lisu (obr. 4) se pak dal vytisknout celý
arch najednou na papír nebo pergamen, namísto dřívějšího ručního přitlačování hladítky.
Některé prameny uvádějí, že byl používán upravený papírenský ždímací lis, jiné, že to byl
lis na víno.
2.1
Johannes Gutenberg
Johannes Gensfleisch, zvaný Gutenberg (obr. 3) se narodil údajně mezi lety 1394 a 1399 v Mohuči u Rýna v jižním
Německu. V ranném věku byl Gutenberg natolik obeznámen
a zaškolen do tajů zpracování kovů, ručních prací a zlatnictví,
že mohl předávat zkušenosti jiným. V této době se u něj také
rodila myšlenka dát psanému slovu tištěnou podobu.
Johannes Gutenberg své první počiny v knihtisku spojil
se dřevem, ale díky své nápaditosti a znalosti práce s kovy
mohl postupně začít nejoriginálnější tiskařkou výrobu. Roku
1430 rozběhl Gutenberg výrobu písmen. Postupně se od dřeva
dostal ke slitině olova, cínu a antimonu, tzv. liteřině.
Liteřina je slitina 55% olova, 15% cínu a 30% antimonu,
tavitelná od 280 do
420∘ C. Tato slitina vyniká nízkým bodem
tání, vysokou tekutostí a to zaručuje přesné kopírování mat-
2
Obrázek 3: Johannes Gutenberg
rice. Po zchladnutí má poměrně vysokou tvrdost, umožňující písmovinu otisknout vícekrát
pod relativně vysokým tlakem s vysokou přesností otisku, aniž by se kov deformoval.
Tiskařská mechanizace, vynalezená Gutenbergem, v sobě zahrnovala celý komplex technických novinek. Sazba se skládala z jednotlivých kovových liter, které lze po tisku rozebrat
a znovu použít. Písmena se po rozmetání sazby vracela do tzv. kasy – zásobníku k opětovnému použití. Technické vybavení doplňovalo sázítko (háček) k sestavování liter do řádky,
tenakl (držák na rukopisy) a divisor, který je součástí tenaklu a slouží k oddělení již vysázené části rukopisu od části ještě nevysázené. Za datum tohoto gutenbergova vynálezu se
považuje rok 1440.
Gutenberg tiskl nejprve kalendáře a malé knížky do 28 stran, které šly dobře na odbyt, odpustkové listy a učebnice latiny zvané Donatus. Když získal zkušenosti s výrobou
drobných tiskovin, přistoupil k tisku rozsáhlejších a náročnějších děl.
Obrázek 4: Tiskařský lis
3
Obrázek 5: Sazebnice
Význam knihtisku
Hlavní význam knihtisku je rozšíření psané kultury mezi více vrstev obyvatelstva. Knihy
a spisy vydané v tištěných exemplářích byly méně náchylné k zániku než jedinečné rukopisy.
Vytváření identických kopií mělo i velký normotvorný význam. Díky knihtisku například došlo ke sjednocení liturgických textů. Zásadní roli hrál knihtisk i při utváření závazných jazykových pravidel. Překlady Bible Martina Luthera nebo bible Kralické se staly
základem spisovného německého a českého jazyka. V 1. polovině 16. století se knihtisk stal
zásadním médiem, které ovlivnilo rozmach reformačního hnutí.
3.1
Významné tisky
V letech 1452-1454 byl Gutenbergem a jeho dílnou připravován tisk bible (obr. 6)
a (obr. 7). Bible je nazývána Gutenbergova nebo také 42 řádková. Vzhledem k obsažnosti
je rozdělena do dvou svazků o 320 listech. Každá stránka má 42 řádků a je rozdělena
do dvou sloupců s gotickou stylizací a ručně malovaným zdobením.
3
Obrázek 7: 42 řádková bible
Obrázek 6: 42 řádková bible
Tištěna byla na papír i na pergamen. Typografická úprava je velmi kvalitní. Tisk na lícové straně se dokonale kryje s tiskem na straně rubové. Písmo neprosvítá na druhou stranu
a má vždy stejný odstín a sytost. Má se za to, že celkem vytiskli asi 180 exemplářů (140
na papír a 40 na pergamen).
Později mezi lety 1457 a 1458 byla v bamberské dílně vytištěna třísvazková 36 řádková
bible z Gutenbergových liter, ale již bez jeho přítomnosti. Kdo byl tiskařem není známo.
Bylo vydáno pouze 13 exemplářů.
3.2
Významné tisky a tiskaři v Čechách
Za první český tisk vyrobený knihtiskovou technikou se pokládá Kronika trojánská (obr. 8). Jako
datum jejího vzniku se uvádí rok 1468 a místo původu Plzeň. Jde o jednosvazkové dílo tištěné v češtině o 195 listech, které jsou sázené v jednom sloupci.
Tisk je proveden v černé barvě, nadpisy a iniciály
jsou ručně kolorovány červenou barvou. Zajímavý je
fakt, že český prvotisk není náboženského, ale světského charakteru.
V čele českých tiskařů byl v letech 1552-1580 Jiří
Melantrych Rožďalovický z Aventýnu, jenž se vyučil v Basileji u mistra Frobenia a později koupil
v Praze tiskárnu od Bartoloměje Netolického. Melantrych vydal za svého života na 200 knih. Nejznámější byla jeho bible „melantryška“, herbář Mathioliho, latinsko-český slovník, slabikáře a kancionály
se sázenými notami. Po jeho smrti převzal tiskárnu
jeho zeť, univerzitní profesor Daniel Adam z Veleslavína, a vedl ji do roku 1599. Vydal na 80 publikací.
K podstatnému rozvoji českých tiskáren došlo
až v 19. a 20. stol. Byly to většinou malé, řemeslnické dílny. Jen jejich nepatrná část měla více závodů
s několika sty zaměstnanci. Mnohé však dosahovaly
tiskově velmi dobré úrovně, odpovídající tehdejší technice.
4
Obrázek 8: Kronika
Technický pokrok ve 20. stol. přinesl velké množství nejrůznějších tiskařských technik
a tiskařských závodů.
Závěr
Myšlenka tisknout nebyla nikterak nová. Již ve 4. tisíciletí př.n.l. se v povodí Indu
používala pečetítka s obrázky a nápisy. Ve starém Egyptě znali razidla a pečetidla, na
nichž byly hyeroglyfické značky velmožů a kněží. Tato písařská pomůcka přešla do Řecka
i Říma.
V 7. stol.n.l. se v Číně objevil deskotisk. V Evropě byl znám až mnohem později a vznikl
nezávisle na Číně.
V polovině 15. stol. přišel Němec Johannes Gutenberg se svým vynálezem knihtisku.
I přesto, že Gutenberg svůj způsob výroby tajil, rozšířil se knihtisk velice rychle po celé
Evropě. U nás byla jako první vytištěna v Plzni roku 1468 Kronika trojánská.
Během vývoje se vyskytovalo stále více tiskařských dílen a vyvíjely se i techniky tisku.
Literatura
[1]
Wikipedie [online]. 1995 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.
org/wiki/Knihtisk>
[2]
Typomil
[online]. 2004 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW:
pismo/knihtisk.htm>
[3]
Čína
[online]. 2007 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW:
historie/vynalezy/knihtisk/>
[4]
<http://typomil.com/
<http://cina.yin.cz/
Britské listy [online]. 2005 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <http://blisty.cz/
art/25820.html>
[5]
Technet
< http://technet.
idnes.cz/knihtisk-zacatek-informacni-revoluce-d8e-/tec_technika.aspx?c=
A070216_183142_tec_technika_pka>
[online]. 2007 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW:
[6] Štěpánková, I.: seminární práce Vynález knihtisku, [cit. 2012-04-22]
5
Download

Text práce (pdf)