Analýza minimálních preventivních programů
škol zapojených do projektu Rozvoj ŠPP-VIP II
Obsah
1.
Východiska Minimálních preventivních programů ................................................................................... 3
2.
Charakteristika souboru dat ....................................................................................................................... 4
3.
Cíle šetření ................................................................................................................................................... 5
4.
Metodologie a operacionalizace ................................................................................................................ 5
5.
Struktura Minimálních preventivních programů....................................................................................... 6
6.
Tématická zaměřenost MPP ....................................................................................................................... 7
7.
Formy realizace prevence ........................................................................................................................... 8
8.
Spolupráce vnitřní a vnější zdroje, ŠPP .................................................................................................... 11
9.
Terminologie .............................................................................................................................................. 13
10.
Souhrn doporučení ............................................................................................................................... 14
11.
Závěr ....................................................................................................................................................... 16
1
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
2
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
1.
Východiska Minimálních preventivních programů
Minimální preventivní program (MPP) je základní formalizovaný nástroj prevence, který
syntetizuje jednotlivé prvky škály zdrojů a činností ve školách a školských zařízeních
s místní komunitou do komplexního rámce preventivních opatření zaměřených na
problematiku rizikového chování. MPP je součást výchovně vzdělávacího programu a
vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu nebo učebních plánů a
osnov.MPP je základním strategickým dokumentem škol a školských zařízení pro oblast
všeobecné, selektivní a indikované prevence rizikového chování. Obvykle bývá
zpracováván na příslušný školní rok s krátkodobými a střednědobými cíli nebo v časově
delším horizontu a definuje dlouhodobé cíle a reflektuje evaluaci průběhu předchozího
období. Zaměřuje se na vnitřní život škol a školských zařízení z hlediska prevence
rizikových faktorů a podpory protektivních faktorů. Zohledňuje vnitřní a vnější
provázanost života školy s komunitou, rodinou a institucemi, zahrnuje výchovné a
vzdělávací cíle, specifické a nespecifické aktivity školy na poli prevence. MPP vždy
vychází z aktuální situace a specifik demografických, kulturních, sociálně zdravotních a
ekonomických aspektů školy a regionu. Za koordinaci MPP je zodpovědný školní
metodik prevence ve spolupráci s týmem školního poradenského pracoviště a ostatními
pedagogickými pracovníky za podpory vedení školy. Garanci za MPP má vedení školy ředitel, kontrolu provádí Česká školní inspekce.
K oblasti prevence se vztahuje celá řada právních předpisů z resortů Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy, které prevenci koordinuje. Dále z Ministerstva
zdravotnictví, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a
sociálních věcí, z Ministerstva financí, z mezinárodních smluv a dalších dokumentů.
Prevence rizikového chování je obsažena v dokumentech MŠMT, usnesení vlády pro
oblast prevence, metodických pokynech nebo metodických doporučeních.
Metodické dokumenty MŠMT, které se vztahují k MPP jsou zejména:
Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství,
mládeže a tělovýchovy na období 2009-20121.
Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve
školách a školských zařízeních, č.j.: 20 006/2007-51.2
Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování u žáků škol a školských zařízení3.
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských
poradenských zařízeních ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.4
1
http://www.msmt.cz/socialni-programy/strategie-prevence-socialne-patologickych-jevu-u-deti-a
http://www.msmt.cz/socialni-programy/metodicke-doporuceni-k-primarni-prevenci-rizikoveho-chovani
3
http://www.msmt.cz/socialni-programy/metodicky-pokyn-k-prevenci-a-reseni-sikanovani-u-zaku-skol-a
2
3
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Podrobný přehled legislativy pro oblast prevence lze nalézt v unikátní monografii
s názvem Primární prevence rizikového chování ve školství, která byla vydána v r.2010
ve spolupráci editorů Miovský, M, Zapletalová J., Novák P., Skácelová L.5
2.
Charakteristika souboru dat
Výběrový soubor tvořilo celkem 154 škol, u kterých byl analyzován Minimální preventivní
program na školní rok 2010/ 2011. Celkový soubor byl rozdělen na dva podsoubory,
soubor 30 středních škol (označován jako soubor SŠ) - 4 gymnázia, 2 OA (OA a HŠ a
OA a VOŠ), 2 SOŠ, 1 ISŠA, 5 SOU a SOŠ, 2 SOŠ a VOŠ, 2 SPŠ a SPŠS, 1 SŠ a VOŠ,
9 SŠ, 1 SŠHS, 1 VOŠ a SPŠ. Nejpočetnější sledovanou skupinu dat tvořil druhý soubor
124 základních škol (označován jako soubor ZŠ), jehož součástí byly mateřské školy a
jeden dětský domov se základní školou (1DD MŠ ZŠ a PŠ,1 MŠ ZŠ a PŠ, 14 ZŠ a MŠ,
109 ZŠ). V celkovém souboru dat nebylo zastoupeno žádné jiné školské zařízení.
Jednotlivé typy škol, kde byly analyzovány MPP jsou zobrazeny v grafu č.1.
Graf č. 1
Typy škol a školských zařízení
1%
3%
14%
3%
DD
G
SŠ
VOŠ
ZŠ
79%
4
http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005-sb-1
http://www.adiktologie.cz/en/articles/detail/70/2006/Monografie-Primarni-prevence-rizikoveho-chovani-veskolstvi
5
4
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
3.
Cíle šetření
Cílem šetření bylo provést analýzu vybraných znaků v MPP, které popisují realizaci
primární prevence ve školách zapojených do projektu Rozvoj ŠPP-VIP II. Zajímalo nás
s jakým efektem a vztahem probíhá spolupráce školních poradenských pracovišť
v primární prevenci uvnitř školy a spolupráce s rodinou a vnějšími subjekty. Další otázky
se týkaly zaměřenosti MPP, problematiky terminologie využívané v primární
prevenci.Rovněž jsme se zaměřili na hledisko kvality struktury MPP a porovnávání
vybraných znaků mezi souborem základních a středních škol a rámcově jsme sledovali
další kvalitativní ukazatele.
4.
Metodologie a operacionalizace
Pro zpracování rozsáhlého množství dat, jsme využili metodu obsahové analýzy, která
je aplikovatelná na variabilní typy textových dat s možností vysoké míry zobecnění,
explanací a komparace. Po sběru produktů probíhalo zpracování dat, operacionalizace
a interpretace, celý proces byl proveden během února až srpna 2011. Postup byl
založen na rozboru produktu, tedy minimálních preventivních programů. Obsahovou
analýzu jsme využili pro strukturovanou deskripci, zaměřenou na zkoumání obsahů
s vymezenými znaky, které se prolínají s kvalitativními obsahy. Stanovili jsme si
zkoumané údaje z daného produktu. Vymezili jsme si několik sledovaných proměnných
z hlediska adekvátní operacionalizace. To znamená, že jsme určité proměnné pečlivě
zakódovali a evidovali tak, abychom mohli kvalitativní znaky v produktu přesně
kvantifikovat. Dále jsme si vytyčili sledované znaky, to znamená identifikační proměnné:
strukturu produktu (z hlediska doporučení pro tvorbu MPP6), zaměřenost na jednotlivé
typy nejvíce objevujících se znaků v produktu (např. šikana, drogy, záškoláctví), vnější a
vnitřní zdroje objevující se v produktu (vnitřní subjekty školy a spolupracující subjekty
školy), využívaná terminologie (např. rizikové chování, sociálně patologické chování).
Pomocné znaky ilustrují hodnocení např. zpracovávání efektivity, uvedení finančních
zdrojů, uvedení odborných podpůrných zdrojů. Pomocí této strukturace a kvantifikace
dat pomocí excelových archů, lze zpracovávaný soubor dále rozpracovávat. Pomocí
patřičné operacionalizace jsme mohli stanovit vztahy mezi jednotlivými proměnnými a
navrhnout závěrečná doporučení na základě interpretace vztahů mezi jednotlivými
znaky. Výběr znaků ukazuje, v jaké míře se určité aspekty objevují v daném produktu a
jak spolu mohou dále souviset. 7
6
. Skácelová, L., Minimální preventivní program in Miovský, L, Skácelová, L, Zapletalová, J., Novák, P (ed.) Primární
prevence rizikového chování. Scan, 2010.
7
Janoušek,J.et al (1986). Metody sociální psychologie. Praha:Státní pedagogické nakladatelství.
5
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
5.
Struktura Minimálních preventivních programů
Struktura MPP je značně rozdílná, mnohé školy používají jednotný formulář, jedná se o
školy zejména z velkých měst, kde lze získat z vnějšího zdroje vytvořenou strukturu
MPP (např. z Centra primární prevence v Praze nebo Poradenského centra pro drogové
a jiné závislosti, které je součástí PPP Brno nebo dalších PPP i NNO, např.
z Jihočeského kraje). Dle zjištění nelze konstatovat, že formulář je jednotně,
systematicky vyplňován a obsahuje veškeré potřebné údaje, které by sloužily jako zdroj
komparace a vyhodnocení s dalšími MPP. Manuály a struktury MPP jsou dosažitelné
v literatuře nebo na internetu, ale přesto jsou roztříštěné a používají nejednotné
pojmosloví. V důsledku této nejednotnosti bylo úskalím zpracování kódování.
Zpracování dat problematicky ovlivňovala terminologická nejednoznačnost, nejasné
vydefinování rolí nebo explicitní vyjádření podílu na spolupráci a zodpovědnosti
s jasnými termíny plnění, dohledatelnost dat v textu. Jak je patrné z tabulky č.1 většina
MPP byla zpracována a strukturována průměrně s poměrně dobrou mírou identifikování
jednotlivých sledovaných proměnných. Malý počet (pouze 9, 68%) ze souboru
základních škol měl velmi kvalitně strukturovaný MPP, na rozdíl od souboru SŠ, kde
30% škol mělo kvalitně a logicky strukturovaný MPP. Rozsah MPP byl jen okrajově
sledován, neboť se pohyboval v širokém rozmezí počtu stran od 2 do rozsahu 46 stran a
tento údaj jsme nepovažovali za nezbytný pro mapování produktu. Všechny kvalitně
strukturované programy se pohybovaly v rozsahu 15 až 20 stran, ale i některé méně
rozsáhlé MPP byly logicky a strukturovaně zpracované. Nekvalitně strukturované a
nevypovídající MPP byly většinou nejméně rozsáhlé a neobsahovaly důležité údaje
(například adresu školy, jasné vymezení rolí, cíle, harmonogram aktivit apod.).Rámcově
jsme sledovali, že většina škol má velmi dobře vytýčeny dlouhodobé, střednědobé a
krátkodobé cíle, ale stále malá část zejména na ŽS (u nestrukturovaných MPP) nemá
vytčeny cíle žádné. Neznamená to, že by je neměla, ale nemá je explicitně vyjádřeny
v MPP nebo možná pedagogové nemají jasnou představu o problematice strategického
plánování. Rovněž finanční zdroje ve většině MPP nejsou obsaženy až na několik
výjimek, kde je vymezeno z jakých zdrojů na externí aktivity, nespecifickou prevenci
apod. bude čerpáno v kontextu cílů MPP.
Tab. č.1
Struktura MPP
Kvalitně strukturované
Průměrně strukturované
Nestrukturované
ZŠ– četnost 124
12
93
19
SŠ – četnost 30
9
21
0
6
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
6.
Tématická zaměřenost MPP
Minimální preventivní programy se v 82,5% zaměřují na všechny typy rizikového
chování (viz graf č.2). Témata rizikového chování se významně prolínají s běžnou
výukou v ZŠ i SŠ. Nejčastěji se prevence zaměřuje na šikanování (v 66,9%) u všech
typů škol. Kvalitně zpracované krizové plány nebo programy zaměřené na řešení šikany
se v MPP objevují v 45,5% škol.V několika málo případech dokonce zaměření na oblast
šikany a agrese dominuje a další opatření týkající se řešení celkové problematiky
rizikového chování jsou zastoupena jen okrajově, nebo je možné, že komplexní
opatření je součásti jiných nepředložených dokumentů škol. V 88,3% škol je prevence
výrazně zacílena na problematiku drog a adiktologickou tématiku. Jako největší problém
z různých druhů rizikového chování dětí udávají školy (soubor ZŠ a SŠ) především
kouření, alkohol, pak následuje marihuana a další nelegální drogy. Krizové plány
(s rozdílnou kvalitou a strukturou) upravující záležitosti drog jsou na rozdíl od četného
zpracování krizových plánů řešící šikanu rozpracovány pouze u 27,9% škol. Poměrně
často se prevence orientuje na záškoláctví (65,6%), a to u obou soborů škol. V této
oblasti však prakticky nejsou rozpracovány žádné krizové scénáře nebo preventivní
plány. Názorné zaměření primární prevence je zobrazeno grafem č. 2.
Rámcově jsme sledovali využívání diagnostických metod. Některé školy využívají
rozsáhlou škálu diagnostických nástrojů, ale i nevalidizovaných metod pro měření
klimatu ve škole nebo ve třídě. Nástroje pro vyhodnocování intervencí jsou v MPP
popisovány velmi různorodě a jen v ojedinělých případech. V některých MPP bylo
deklarováno používání evaluace aktivit a opatření, obvykle ale z dokumentů nebylo
možné zjistit konkrétní údaje. Předpokládáme, že pojem „evaluace“ není jednoznačně
vnímán a je pravděpodobné, že si jej školy vykládají různými způsoby.
Graf č.2
Změření primární prevence
160
140
120
100
80
60
40
20
0
154
134
136
127
101
celkem škol
š ikana
drogy
záš koláctví
RCH
7
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Graf č. 2a
Zam ěření primární prevence - ZŠ
124
140
120
100
80
103
103
93
83
60
40
20
0
celkem škol
šikana
drogy
záškoláctví
RCH
Graf č.2b
Zaměření primární prevence - SŠ
30
28
30
25
21
20
21
20
15
10
5
0
celkem škol
7.
šikana
drogy
záškoláctví
RCH
Formy realizace prevence
Všechny školy, jejíchž MPP byl analyzován, kombinují spektrum různých forem
preventivních činností. Důraz je kladen na dlouhodobost aktivit, které jsou provázány
s výukovými preventivními tématy obsaženými v rámcových vzdělávacích programech
(RVP). Ve většině škol 82,5% je prevence obsažena v běžné výuce na všech stupních
škol a je součástí rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v oblasti
prevence rizikového chování. Dle analýzy Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP,
2010) je problematika prevence rizikového chování obecně zohledněna jak v cílech
základního vzdělávání, tak v klíčových kompetencích a průřezových tématech.
8
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Pro realizaci prevence nabízejí MPP široké spektrum aktivit. Pro lepší názornost byly
formy realizace prevence rozčleněny na dlouhodobé, jednorázové, volnočasové,
tématické aktivity, tématické bloky obsažené ve výuce a zaměřenost na zdravý životní
styl. Jednorázové aktivity se týkají různých událostí společensko kulturních, sociálních,
sportovních akcí školy, zařazeny jsou také besedy s externími odborníky, včetně
častých besed s Policií ČR. Volnočasové nespecifické aktivity jsou většinou zaměřeny
na různé kroužky, sportovní akce a ve velké míře adaptační a prožitkové pobyty a
výlety. V tématických aktivitách jsou obsaženy návazné besedy, přednášky externích
odborníků, převážně z neziskových organizací nebo pedagogicko-psychologických
poraden. Ve třech případech byla uvedena metodika využívaná ve vyučování projektu
EU-dap ve spolupráci s 1-LF UK CA Praha. Významný podíl v prevenci, který je
provázán s výukovými cíli je zdravý životní styl (58,4%) zohledňující aspekty zdraví a
provázanosti kvality života školy a komunity.
Nespecifické formy primární prevence (zejména volnočasové aktivity) jsou výrazně
podporovány v 93,5% typech škol, což je vyvážené k 92,9% škol, které mají témata
specifické prevence rizikového chování obsažena ve výuce a tedy i v RVP (viz graf 3).
Lze usuzovat, že nespecifická a specifická prevence je vyvážená z hlediska četnosti
témat a aktivit. V souboru SŠ (viz grafč. 3b) je nepatrně vyšší podíl volnočasových aktivit
(nespecifické prevence), jedná se především o vyšší podíl adaptačních kurzů v prvních
ročnících ŠŠ. Na všeobecnou primární prevenci se dle MPP zaměřuje 80,5% škol,
z toho na selektivní prevenci 13% škol a na indikovanou prevenci pouze 5,8% škol, kde
se uplatňuje i skupinová a individuální psychoterapie. Tyto kvantitativní údaje lze
považovat za orientační vzhledem k terminologické nejednoznačnosti uvedených údajů
v MPP a méně explicitnímu vymezení např. selektivní a indikované prevenci.
9
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Graf. č.3
Formy realizace prevence
154
160
152
137
140
144
143
120
100
90
71
80
60
40
20
0
celkem škol
dlouhodobé
jednorázové
výuka
tématické
volnočasové
ZŽS
Graf č. 3 a
Formy realizace prevence ZŠ
140
124
120
122
108
118
116
100
80
80
53
60
40
20
0
celkem škol
dlouhodobé
jednorázové
výuka
tématické
volnočasové
ZŽS
Graf č. 3 b
Formy realizace prevence SŠ
30
30
29
30
28
25
25
20
18
15
10
10
5
0
celkem škol
dlouhodobé
jednorázové
výuka
tématické
volnočasové
ZŽS
10
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
8.
Spolupráce vnitřní a vnější zdroje, ŠPP
Význam školního poradenského pracoviště (ŠPP) hraje klíčovou a nepostradatelnou
roli v životě všech zapojených škol, jak je uvedeno v MPP. Obvykle jsou tato pracoviště
zajišťována školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem, školním
metodikem prevence a výchovným poradcem. Z analýzy vyplývá, že je kladen důraz na
multidisciplinární a operativní řešení problematiky, včasnost zachycení rizik a komplexní
diagnostiku ve třídách nebo u ohrožených jedinců, lepší spolupráci s rodinou. Z analýzy
minimálních preventivních programů vyplývá, že ŠPP zaujímají zásadní roli v prevenci
rizikového chování. Školní psychologové a školní speciální pedagogové jsou v úzké
provázanosti s děním ve škole i s komunitou, zdůrazňován je jejich přínos pro zlepšení
situace ve škole. Školy vnímají školní poradenské pracoviště (obdobně tomu je, pokud
existuje na škole preventivní tým) jako klíčový vnitřní zdroj opory při řešení krizových
situací, individuální a skupinové terapeutické a reedukační práci, tvorbě a spolupodílu
na realizaci MPP. Díky ŠPP se zkvalitňuje spolupráce s vedením školy a komunikace s
dalšími pedagogickými pracovníky..
Roli školního psychologa zdůrazňuje ve svých MPP 42, 2% sledovaných škol. Jeho
přínos je těmito školami vnímán jako kruciální činitel ovlivňující zlepšení sociálního
klimatu na škole a zajišťující včasnost preventivních intervencí. Pokud je školní
psycholog součástí preventivního týmu, zvyšuje se podíl spolupráce pedagogického
sboru na MPP, jehož variabilita a struktura je vyšší, než pokud na škole působí jen
školní metodik prevence, který má tvorbu MPP na starost, bez podpory, bez týmové
spolupráce. Posílení role školního psychologa v prevenci přispívá zejména na ZŠ k
včasnosti a efektivnosti selektivní a indikované preventivní péče, předcházení
prohlubování rizik v chování dětí a k lepší spolupráci s rodinou.
Zajímavé bylo zjištění, že pokud školní psycholog, ale i školní speciální pedagog pracuje
na škole jako součást preventivního týmu, je i vyšší podíl spolupráce pedagogů mimo
ŠPP na prevenci, efektivnější komunikace s vnějšími podpůrnými zdroji a zintenzivňuje
se i spolupráce s rodinou dětí v riziku. Dle analyzovaných údajů se také zkvalitňuje
komunikace a spolupráce s problematickými rodinami ohrožených dětí. Školy také více
komunikují se všemi klíčovými hráči na poli prevence v komunitě.To znamená, že je
naplňován princip komunitní spolupráce. Školy se otevírají a ztransparentňují
problematiku rizik ve škole, deklarují proaktivnost a snahu včasně řešit potencionální
problémy.
Provázanost spolupráce souvisí i s odbornou informovaností. Zjistili jsme, že
pedagogové a rodiče jsou nejlépe informováni ve velkých městech - v Praze, Brně,
Olomouci a také v menších městech Středočeského kraje a Jihočeského kraje. Uváděné
zdroje podpůrných informací (literatura, informovanost o vzdělávání, metodiky, adresy
odborníků aj.) jsou nejčastěji získávány ze školských organizací zaměřených na
11
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
prevenci (Centrum prevence v Praze, Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti,
které je součástí PPP Brno).Významný podíl na informovanosti a velký díl spolupráce je
s nestátními neziskovými organizacemi –Sananim (internetový portál k prevenci),
Semiramis, Renarkon, Acet, Podanné ruce, Magdaléna, další kontaktní centra a centra
prevence a velké spektrum NNO. Informace jsou ale získávány i od dalších subjektů,
například diagnostických ústavů nebo středisek výchovné péče, krajských školských
koordinátorů prevence, které se školou spolupracují. Zdrojem informací jsou i krajské
hygienické ústavy a preventivně informační skupiny PČR.
Následující grafy ukazují rozdíly ve spolupráci škol s rodinami žáků, nestátními
neziskovými organizacemi a Policií ČR mezi těmi školami, které v MPP zdůrazňují roli
celého školního poradenského pracoviště (graf 4 a), resp. školního psychologa (graf 4 b)
v oblasti prevence.
Graf č. 4 a
Spolupráce
79%
80
76%
70%
65%
56%
60
45%
ŠPP ne
40
ŠPP ano
20
0
s rodinou
NNO
PČR
Graf č.4 b
Spolupráce psycholog
100
81%
80
70%
60
66%
49%
74%
psycholog ne
42%
psycholog ano
40
20
0
s rodinou
NNO
PČR
12
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
9.
Terminologie
Ve všech MPP je zásadním problémem různorodost používané terminologie. Při
zpracování analýzy MPP byla identifikace znaků komplikovaná a byla proto ovlivněna
určitou mírou subjektivity při kvantifikování kvalitativních znaků. Toto nepřesné
vyjadřování komplikuje i stanovování cílů MPP - zda jsou nastaveny pro školu, třídu
nebo jedince nebo jinak, zda se jedná o všeobecnou prevenci, selektivní nebo
indikovanou prevenci. I když se v MPP ve velké míře používá tradiční terminologie
(sociálně patologické jevy v 71,4 %), stále více MPP používá aktuální terminologii
vycházející z definice prevence rizikového chování (ve 30,5%) a jednotlivých typů
rizikového chování, jak jsou vymezeny v odborné literatuře a strategických dokumentech
k prevenci. Terminologie v MPP používá spektrum termínů od jednotlivých typů
rizikového chování, sociálně patologických jevů, negativních jevů, sociálně
nepřípustných jevů, rizikových forem chování, sociopatologických jevů, až po sociálně
rizikové jevy. Někdy je nadužívána terminologie z oblasti kriminologie s tendencemi
k laickému generalizování.
V ojedinělých MPP se také objevují postoje, které vycházejí hlavně z různých mýtů a
předsudků. Tato oblast je natolik zavádějící, že je potřeba ji zmínit. Některé údaje a
proklamace nevycházejí z relevantních zdrojů, ale hlavně z tištěných médií a zdarma
distribuovaných letáků, brožur nebo časopisů. Uváděné údaje nejsou podloženy
objektivními daty, např., že se neustále snižuje věk uživatelů drog. Zdroji jsou i například
lokální deníky, kde jsou citovány populistické zavádějící a neodborné informace.
V následujících grafech jsme se pokusili ukázat, jaké termíny jsou v analyzovaných MPP
nejčastěji užívány.
Graf č. 5
Terminologie
160
140
120
100
80
60
40
20
0
154
137
110
47
46
28
celkem
škol
RCH
SPJ
VPP
SPP
IPP
13
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Graf č. 5 a
Terminologie - ZŠ
140
124
110
120
100
80
60
40
20
89
36
36
22
0
celkem
škol
RCH
SPJ
VPP
SPP
IPP
Graf č. 5b
Terminolgie - SŠ
30
30
27
25
21
20
15
11
10
10
6
5
0
celkem škol
RCH
SPJ
VPP
SPP
IPP
10. Souhrn doporučení
1) Spolupráce - vnitřní a vnější zdroje. Podpořit rozvoj ŠPP na všech školách a
posílit preventivní roli školních psychologů a školních speciálních pedagogů. Rozvíjet
spolupráci na týmové bázi vnitřních a vnějších zdrojů.
2) Informovanost. Vytvořit jednotnou internetovou databázi neziskových organizací
(pro práci s žáky v rámci preventivních programů nebo pro vzdělávání pedagogů
certifikovaných/akreditovaných) v jednotlivých krajích. Rozdělit ji podle typu nabídky
služeb - programy pro pedagogy, rodiče, děti a veřejnost. Doplnit dalšími podpůrnými
14
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
zdroji a důležitými informacemi. Vše by mělo být garantováno a aktualizováno
MŠMT.
3) Zaměřenost MPP. Vytvořit jednotný strukturovaný krizový plán pro všechny typy
rizikového chování. Vytvořit jednotný rámcový manuál pro zpracování MPP, případně
i pracovní listy a prakticky využitelné doplňky pro pedagogy.
4) Diagnostické nástroje a metody hodnocení. Vytvořit banku vhodných
garantovaných diagnostických metod pro prevenci ve školách a evaluačních nástrojů
na národní úrovni. Bylo by přínosné dále analyzovat preventivní programy používané
ve specifické prevenci, zjistit, jak jsou zohledňovány certifikace programů primární
prevence, zda jsou využívané programy efektivní vzhledem k věku dětí, specifickým
vzdělávacím potřebám a k dalším parametrům. Zabezpečit proškolení pedagogů
v oblasti evaluace programů primární prevence.
5) Formy primární prevence. Podporovat kompetentnost realizace všeobecných
preventivních aktivit škol z vnitřních zdrojů ve výuce a ve školním prostředí
s vyvážením externích zdrojů. Rozvíjet terapeutické intervence zaměřené na oblast
selektivní a indikované prevence, včasnost depistáže dětí ohrožených rozvojem
rizikového chování.
6) Terminologie. Vytvořit výkladový slovník odborné terminologie pro prevenci
dostupný pro odbornou i laickou veřejnost a sjednotit terminologii legislativních
dokumentů s termíny používanými v odborné praxi.Jasné vymezení termínů je třeba i
v souvislosti s jejich přesným používáním v edukaci profesionálů i laické veřejnosti.
Pro zpracování MPP podporovat práci s ověřenými aktualizovanými vědeckými daty
z věrohodných zdrojů (časopisů, internetových zdrojů aj). Sjednotit podobu citací
v manuálu MPP, dle běžných norem.
7) Struktura Minimálních preventivních programů. Vytvořit jednotnou elektronickou
strukturu rámce MPP s jednotnou terminologií. Vytvořit rámcový manuál pro jednotné
zpracování a rozsah MPP podle jasných jednotných parametrů. Manuál a struktura
MPP by měla být vytvořena na národní úrovni, včetně strategického plánování,
stanovování cílů a vymezení finančních zdrojů. Jasné vymezení strategických
plánů vycházejících z dlouhodobých, střednědobých, krátkodobých cílů, odrážejících
specifika dané školy přispěje k efektivnosti preventivních opatření. Součástí by mělo
býtproškolení pedagogů z hlediska tvorby strategického plánování a evaluace,
stanovení realistických a vyhodnotitelných záměrů a tvorby rámcového rozpočtu na
MPP. Finanční zdroje ve většině MPP nejsou obsaženy až na několik výjimek, kde je
vymezeno z jakých zdrojů na externí aktivity, nespecifickou prevenci apod. bude
čerpáno v kontextu cílů MPP.
15
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
8) Zdroje legislativy, literatury, internetu Velmi často nejsou v MPP zmíněny žádné
zdroje nebo jsou neaktuální. Na národní úrovni sjednotit a aktualizovat jednou ročně
tyto zdroje pro využití při zpracování MPP, uveřejnit je na národní úrovni a propojit s
kraji.
9) Proškolovat pedagogy, metodiky prevence PPP, krajské školní koordinátory aj., jak
zpracovat kvalitativně a kvantitativně MPP - s ohledem na současné nároky na
zkvalitňování prevence rizikového chování je třeba věnovat patřičnou pozornost
tvorbě zpracování moderního dokumentu školy.
11. Závěr
Z obsahové analýzy MPP vyplývá několik významných závěrů k odborné diskuzi
směřující ke zkvalitnění dokumentu MPP a konkrétních opatření v oblasti prevence ve
školách. Analyzované programy nás vedly k několika hlavním doporučením
upozorňujícím na nutnost vytvoření chybějících podpůrných rámců, manuálů pro tvorbu
MPP a metodik, výkladového slovníku, databází diagnostických a evaluačních nástrojů,
informačních zdrojů. Zásadní je potřebnost rozšíření funkce školního poradenského
pracoviště jako klíčového činitele prevence ve školním prostředí. Dále je důležité
rozšíření a průběžná aktualizace podpory tvorby MPP od zřizovatelů (obecní a krajské
úřady) a od MŠMT.
Kvalita struktury analyzovaných MPP se značně liší. U souboru SŠ byly MPP celkově
lépe strukturovány a všechny parametry, které by měly MPP kvantitativně i kvalitativně
obsahovat, v nich na sebe logicky navazovaly. Žádný MPP ze souboru SŠ nelze označit
jako nekvalitně strukturovaný. Ze souboru ZŠ je oproti tomu kvalitně strukturovaných jen
málo MPP, většina je zpracována průměrně, byť v některých případech spíše formálně,
několik MPP je zcela nestrukturovaných.
Tématicky se všechny MPP zaměřují na všeobecnou prevenci, obsaženou hlavně ve
výuce (v RVP). Zhruba ve stejném rozsahu školy využívají nespecifickou prevenci, tj.
zejména volnočasové aktivity a adaptační kurzy v prvních ročnících SŠ. V 88,3% škol je
prevence výrazně zacílena na problematiku drog a adiktologickou tématiku. Problémem
ve všech školách je hlavně kouření, alkohol, následuje marihuana a další drogy. V obou
souborech škol se prevence velmi často zaměřuje také na šikanování (66,9%), k němuž
školy vesměs mají rozpracovány krizové plány. Frekventovaným tématem u obou
soborů škol je i prevence záškoláctví (65,6%), krizové plány v této oblasti samostatně
zpracovány nejsou.
16
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Různá šetření, testování nebo evaluace, která se v MPP objevují, provádějí většinou na
objednávku škol vnější subjekty. V některých případech jsou při nich využívány
nástroje, u kterých není dostatečně prověřeno, zda splňují parametry validity a reliability.
Velkým problémem MPP jsou zejména evaluace, a to jak z hlediska obsahu, tak i z
hlediska
použitelnosti popsaných evaluačních postupů; časté je i nepochopení
významu evaluace MPP jako takové.
Školy kladou důraz na spektrum forem realizace prevence a na dlouhodobost aktivit,
které jsou provázány s výukovými preventivními tématy obsaženými v rámcových
vzdělávacích programech (RVP). Ve většině škol (82,5%) jsou témata prevence
obsažena ve výuce, v souboru základní škol vycházejí z rámcového vzdělávacího
programu pro základní vzdělávání. Dále jsou součástí spektra forem realizace prevence
jednorázové a tématické bloky. Významný podíl na prevenci, který je propojen s
výukovými cíli, má zdravý životní styl (58,4% škol) zohledňující aspekty zdraví a
provázanosti kvality života školy a komunity.
Klíčovou a nepostradatelnou roli v životě všech škol hraje školní poradenské pracoviště.
Pokud se v MPP uvádí zapojení školního specialisty (častěji psychologa, ale v některých
případech také speciálního pedagoga) do preventivních aktivit, je patrný pozitivní vliv na
včasnost intervencí v oblasti rizikového chování, zaměřenost na řešení selektivní a
indikované prevence, vyšší operativnost spolupráce uvnitř školy a vně školy s rodiči,
komunitou a dalšími subjekty. Participace celého týmu školního poradenského
pracoviště a dalších pedagogů na tvorbě MPP jednoznačně přispívá k lepší
strukturovanosti a kvalitě dokumentů, ke zlepšení komunikace a informovanosti mezi
pedagogy o jednotlivých žácích nebo třídách.
Ve všech MPP je velmi zásadním problémem různorodost používané terminologie.
Patrná je nejasnost obsahu některých užívaných termínů, přejímání či nadužívání
termínů ze sociologie, kriminologie aj., což je mnohdy zavádějící. V MPP, kde je
používána terminologie z jiných oborů, může docházet k určitému oborovému
redukcionismu. Moderní terminologické vymezení prevence je významnou výzvou
směřující k zefektivnění MPP, ale i edukace pedagogů v oblasti prevence rizikového
chování.
Použité zdroje a literatura:
Analýza rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání v oblasti prevence rizikového
chování, VÚP 2010.
Janoušek,J. et al (1986). Metody sociální psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Skácelová, L., Minimální preventivní program in Miovský, L, Skácelová, L, Zapletalová, J.,
Novák, P (ed.) primární prevence rizikového chování. Scan, 2010.
17
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
http://www.msmt.cz/socialni-programy/strategie-prevence-socialne-patologickych-jevu-u-deti-a
http://www.msmt.cz/socialni-programy/metodicky-pokyn-k-prevenci-a-reseni-sikanovani-u-zakuskol-a
http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005-sb-1
http://www.msmt.cz/dokumenty/vvyhlaska-c-116-2011-sb-kterou-se-meni-vyhlaska-c-72-2005-sb
http://www.adiktologie.cz/en/articles/detail/70/2006/Monografie-Primarni-prevence-rizikovehochovani-ve-skolstvi
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
18
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Download

Analýza minimálních preventivních programů škol