Vzděláním pro lepší budoucnost
Publikace vznikla v rámci realizace projektu s názvem Stimulování poptávky
po individuálním vzdělávání formou prezentace jeho důležitosti a nutnosti
pro budoucnost každého občana
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/37.0083
Projekt je financován prostřednictvím Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost z Evropského sociálního fondu
a státního rozpočtu ČR.
Asociace odborníků v andragogice, o. s.
2013
Vzděláním pro lepší budoucnost
Úvod
Tato publikace vznikla v rámci realizace projektu s názvem Stimulování poptávky po
individuálním vzdělávání formou prezentace jeho důležitosti a nutnosti pro budoucnost
každého občana, CZ.1.07/3.1.00/37.0083.
Publikace obsahuje příklady dobré praxe v oblasti individuálního vzdělávání. Jedná se o
skutečné příběhy šesti obyčejných lidí, kterým vzdělání v nejrůznějších podobách a životních
etapách ovlivnilo jejich další osud. Dvě ženy a čtyři muži se otevřeně podělili o svou životní
zkušenost související se vzděláváním. Za to jim patří velké poděkování.
Kromě samotných příběhů najde čtenář v publikaci také informace o aktuálních možnostech
dalšího vzdělávání v České republice, včetně konkrétních příkladů a tipů. Samostatná
kapitola je věnována problematice motivace a bariér vzdělávání dospělých. A protože
internet využívá čím dál více lidí jako zdroj informací, třeba i těch o možnostech vzdělávání,
je součástí publikace kapitola Internet a my. Ta obsahuje návod, jak efektivně vyhledávat na
internetu nebo jak rozpoznat spolehlivé zdroje. Závěr publikace popisuje výsledky ankety,
která proběhla v rámci projektu a byla zaměřená na postoje dospělé populace k dalšímu
vzdělávání.
Věřím, že se toto dílko stane pomocníkem a instirací pro ty, kteří se vzdělávají bez ohledu na
věk, a zároveň motivací a navigátorem pro ty, kteří ještě váhají, zda investovat čas a peníze
do svého vzdělávání.
Přeji všem, aby si mohli na otázku: „Změnilo vám vzdělání život?“, odpovědět: „Ano, určitě
změnilo, a to k lepšímu.“
Mgr. Hana Vývodová, autorka publikace
2
Vzděláním pro lepší budoucnost
OBSAH
VZDĚLÁNÍM PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST
Lidský kapitál
Pracujeme pro druhé. Co děláme pro sebe?
MOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Celoživotní učení
Celoživotní vzdělávání
Vzdělávání dospělých
Další vzdělávání absolventů škol
Organizační formy studia dospělých
Oblasti dalšího vzdělávání
Národní soustava kvalifikací
MBA studium
MOTIVACE A BARIÉRY VE VZDĚLÁVÁNÍ
PŘÍBĚHY OBYČEJNÝCH ŽIVOTŮ
Jaroslava
Jiřina
Ladislav
Karel
Dominik
Michal
INTERNET A MY
ANKETA KE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE K TÉMATU
PŘÍLOHY
3
Vzděláním pro lepší budoucnost
VZDĚLÁNÍM PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST
V dnešní civilizaci má vzdělávání své nezastupitelné místo. Každá země se snaží vybudovat
co nejlepší vzdělávací systém, který by podporoval její rozvoj a prosperitu.
Jak se
jednotlivým zemím tento úkol daří plnit, se odvíjí od jejich ekonomických možností, politické
situace, kulturní orientace a historie a tradic, které se vzděláváním v dané zeměpisné
destinaci souvisí. Nemůže být pochyb, že vzdělávací systémy v různých zemích určitým
podílem významně ovlivňují jak osudy celých národů, tak osobnosti jednotlivců. A asi právě
proto se odjakživa o vzdělávání projevuje tak velký zájem. Politické strany, kandidáti do
senátu, parlamentu i zastupitelstev nikdy neopomenou ve svých programech problematiku
vzdělávání a vzdělanosti obyvatelstva zmínit. Pro občany je vzdělávání neoddělitelnou
součástí života. U některých po celý život, u některých minimálně v období dětství.
Nastolený systém vzdělávání nás ovlivňuje ať přímo či nepřímo. Dotýká se nás například
jako rodičů dětí, které právě absolvují povinnou školní docházku nebo dospělých, kteří
dálkově studují vysokou školu či se právě rekvalifikují, aby se lépe uplatnili na trhu práce. I
když se právě přímo neúčastníme vzdělávacího procesu, vnímáme informace z médií o tom,
že jsou přeplněné školky, které jsou součástí vzdělávacího systému státu, že se bude platit
za studium na vysokých školách, nebo že není mezi mládeží zájem o učební obory, které
zaměstnavatelé zoufale poptávají.
Jako dospělí vstupujeme do procesu vzdělávání, řekněme „dobrovolně“. Tedy z jakéhosi
vnitřního popudu rozšířit či prohloubit si své znalosti v určitém oboru, snahy být v obraze či
touhy objevit nové věci. Často se však účastníme krátkodobého i dlouhodobějšího
vzdělávání z konkrétního důvodu, kterým je udržení si stávající pozice v zaměstnání nebo
zvýšení platu, lepší pracovního uplatnění, kariérní postup nebo zvýšení sociálního postavení.
„V každé společnosti působí mechanismy umožňující lidem stoupat ve společenské
hierarchii – ve výkonových společnostech jsou založeny především na dosaženém vzdělání
a jeho prostřednictvím získaném zaměstnání a příjmu. Tyto tři statusové dimenze bývají ve
4
Vzděláním pro lepší budoucnost
vzájemném, větším či menším souladu – zpravidla platí, že čím vyššího vzdělání jedinec
dosáhl, tím náročnější zaměstnání vykonává a tím vyšší příjem pobírá. Právě vzdělávací
dráha jedince je proto tím, co v „otevřené“ společnosti rovných šancí představuje prvotní
impuls sociální mobility a co znamená jeden z nedůležitějších mechanismů, prostřednictvím
kterých každý z nás dosahuje svého postavení v rámci sociální struktury.“1 Je tedy možné
říci, že vzdělání je nástrojem, který může rozbít zděděné výhody či nevýhody sociálního
původu a podpořit rovnost šancí na vstupu do každé z úrovní vzdělávacího systému.
Soulad, vazby a poměr mezi vzděláním, zaměstnání a příjmem se v průběhu času mění a
souvisí se situací v dané společnosti. V české společnosti se po roce 1989 vazby mezi
těmito třemi statusotvornými složkami zpevnily. Projevuje se to tím, že společnost postupně
upouští od byrokratické koordinace a míří k tzv. zásluhovému systému. Pro podložení
pravdivosti této skutečnosti slouží sociologické výzkumy zaměřené na rovný a spravedlivý
přístup ke vzdělání, tedy na šance osob z různých sociálních tříd na dosažení určité úrovně
vzdělání. V současné době se sleduje tzv. alokace vzdělání, tedy jaký je vliv nejrůznějších
charakteristik jedince například vzdělání rodičů, jejich sociekonomický status, pohlaví, počet
sourozenců nebo velikost bydliště) na to, jakých úrovní vzdělání dosáhne a jak se tento vliv
mění v čase a liší mezi společnostmi.2 Empirické výzkumy dokazují, že po formální stránce
neexistují překážky, které by při vstupu do kteréhokoliv patra vzdělávacího systému
znevýhodňovaly osoby dle sociálního původu vstupu. Ve skutečnosti však „poměry šancí
jasně hovoří o stabilním znevýhodnění nižších sociálních vrstev.“3 Dokonce ani bezplatnost
vzdělání či pozitivní diskriminace (příkladem jsou potomci dělnických vrstev za minulého
režimu) automaticky nezajistí ke kvalitativně a kvantitativně rovný přístup ke vzdělání pro
všechny sociální vrstvy. V českém vzdělávání se dlouhodobě vyskytuje problém týkající se
vysoké závislosti dosaženého vzdělání jedince na vzdělání a socioekonomickém postavení
jeho rodičů. Konkrétním příkladem je skutečnost, že značná část populace nedokončí střední
vzdělání.4 Pro většinu těchto osob to znamená konec vzdělávací dráhy vůbec, vysoké riziko
nezaměstnanosti a nízkou ochotu zapojit se v budoucnu do procesu celoživotního
vzdělávání.
Vztah mezi vzděláním a uplatnitelnosti na trhu práce potvrzují výsledky studie, která byla
zveřejněna v publikaci Key Data on Education in Europe 2012. Konkrétně se jedná o údaje z
podkapitoly o stoupajícím podílu mladých lidí s alespoň středoškolským vzděláním, o podílu
1
Simonová Natalia, Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti, Praha : Sociologické nakladatelství (SLON) ; Sociologický
ústav AV ČR, 2011Simonová, str. 10
2
tamtéž, srov. str. 10, pod čarou
3
tamtéž, str.11
4
(dle Sčítání lidu z r. 2001 má v populaci 25-29letých pouze základní vzdělání jen 6% obyvatel. Značná část absolventů končí
s neúplným středoškolským vzděláním (podle stejného cenzu je to stále 49% mužů a 38% žen ve věku 25-29 let).
5
Vzděláním pro lepší budoucnost
studentů ve středním všeobecném a odborném vzdělávání a o vztahu úrovně dosaženého
vzdělání a šance najít pracovní uplatnění5.
Vliv vzdělání na uplatnění
Vyšší vzdělání usnadňuje přístup k zaměstnání. V Evropě pracuje v průměru 86 %
vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25–39 let, 78 % lidí stejné věkové kategorie se
středoškolským vzděláním a jen 60 % mladých lidí s nižší kvalifikací. Tato skutečnost platí
ještě více pro starší věkovou skupinu (40–64 let), v níž pracuje 82 % vysokoškolsky
vzdělaných a jen mírně nad polovinu (51 %) lidí s nižším než středoškolským vzděláním.
Rozdíl v mírách zaměstnanosti mezi držiteli terciární a nízké kvalifikace je zvlášť nápadný v
některých zemích. Mezi mladými lidmi na Slovensku je procentní podíl zaměstnaných
vysokoškolsky vzdělaných o 57 % vyšší než u lidí, kteří nedosáhli úplného středoškolského
vzdělání. Podobně je tomu v Bulharsku (42 %), v Irsku (39 %) a v Litvě (47 %).
Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání má zřejmý vliv na proces přechodu ze školy do
zaměstnání. V zemích EU si v roce 2009 absolventi škol všech stupňů hledali první
zaměstnání (v délce minimálně tří měsíců) průměrně 6,5 měsíce. Nejrychleji nacházeli
uplatnění vysokoškoláci (v průměru za 5 měsíců), pomaleji absolventi středních škol (7
měsíců) a nejhůře mladí lidé s nižší kvalifikací (9,8 měsíce).
Lidský kapitál
Pokud se řekne slovo kapitál, vyvolává to představu typu materiálních statků, výrobních
prostředků, peněz, zásob materiálů, cenných papírů a podobně. Pozapomíná se ale na
intelektuální kapitál, jehož složkou je kapitál lidský. „Lidským kapitálem rozumíme soubor
znalostí, fyzických, intelektuálních a komunikačních schopností, praktických dovedností a
motivací, získaných zejména v procesu vzdělání a praktické činnosti člověka a použitelných
pro vytvoření nové hodnoty, uspokojení potřeby nebo pro zvýšení některé z forem kapitálu.“ 1
Každý jedinec má svůj lidský kapitál, může do něj investovat čas, peníze a energii a rozvíjet
ho, učinit ho prostředkem k dosažení svých cílů, zlepšit si svou životní situaci a to po
5
http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/eurydice-vyvoj-vzdelavani-v-evrope
6
Vzděláním pro lepší budoucnost
materiální i duševní stránce. Nebo naopak, může ho zanedbávat a nechat chátrat. A jaká je
cesta, pokud se jedinec rozhodne se svým lidským kapitálem dobře hospodařit a znásobovat
jeho hodnotu? Vzdělávat se po praktické i teoretické stránce, komunikovat, využívat nabyté
znalosti a dovednosti v praxi, a to stále, po celý život.
Z ohledu andragogiky jsou hlavní složkou při tvorbě a rozvoji lidského o kapitálu teoretické
vědomosti. Ty jsou získávány především studiem v rámci školského systému, zejména na
středních a vysokých školách. Stupeň i obor dokončeného vzdělání je však poměrně
nedostatečně určitý prvek lidského kapitálu. Za prvé, dosažený stupeň vzdělání neposkytuje
informaci o tom, zda, a v jaké míře absolvent využívá vědomosti nabyté ve škole ve své
profesní praxi. A za druhé, nevyjadřuje časový údaj o tom, jak dlouhá doba uplynula od
absolvování dané školy. V dnešní době je tempo změn ve vědě, technice a technologiích
vysoké a s tím souvisí rychle zastarávání informací získaných v průběhu vzdělávacího
procesu.
Z ohledu andragogiky jsou hlavní složkou při tvorbě a rozvoji lidského o kapitálu teoretické
vědomosti. Ty jsou získávány především studiem v rámci školského systému, zejména na
středních a vysokých školách. Stupeň i obor dokončeného vzdělání je však poměrně
nedostatečně určitý prvek lidského kapitálu. Za prvé, dosažený stupeň vzdělání neposkytuje
informaci o tom, zda, a v jaké míře absolvent využívá vědomosti nabyté ve škole ve své
profesní praxi. A za druhé, nevyjadřuje časový údaj o tom, jak dlouhá doba uplynula od
absolvování dané školy. V dnešní době je tempo změn ve vědě, technice a technologiích
vysoké a s tím souvisí rychle zastarávání informací získaných v průběhu vzdělávacího
procesu.
Další složkou lidského kapitálu jsou praktické zkušenosti, které jedinec získává při
v konkrétních pracovních podmínkách, je tedy produktem profesní praxe. Využívání
teoretických znalostí ze školního vzdělávání se tedy váže na výkon profese a na třetí složku,
kterou je další profesní vzdělávání. V jeho rámci jde o doplňování poznatků, dovedností a
návyků a zároveň o formování klíčových kompetencí. Pojem „klíčové kompetence“ vysvětluje
Národní program vzdělávání v ČR jako „schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty a další
charakteristiky osobnosti, které umožňují člověku jednat adekvátně a efektivně v různých
pracovních a životních situacích.“6 Důležitá je skutečnost, že rozvoj klíčových kompetencí
není založena jen na vědomostech, ale na aktivitách, jako je komunikace, schopnost učit se,
sociální kompetence řešení problémů, práce s informačními technologiemi.
6
Bílá kniha, str. 47, http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf (verze 2001)
7
Vzděláním pro lepší budoucnost
Pracujeme pro druhé. Co děláme pro sebe?
Když se ohlédneme zpátky, co jsme v životě zatím udělali skutečně jen pro sebe? Včera,
před týdnem? Před půl rokem? Co novoroční předsevzetí, plníme je? Faktem je, že pro
ostatní lidi toho v životě uděláme mnohem víc, než sami pro sebe. Více, než vůbec tušíme,
než bychom chtěli. Z naší práce například, má zaměstnavatel určitě větší zisk, než jakou
nám dává mzdu, jinak by přece ani naše pracovní místo nevytvořil. Pracujeme tedy pro něj.
Ve volnu věnujeme náš čas dětem, blízkým lidem, přátelům. Asi třetinu našeho života
prospíme. Kolik času potom zbude pro nás? Náš volný čas je tedy vzácný a je jen na nás,
jak jej vyplníme. Většinou jsme po té dlouhé práci přesvědčeni, že si zasloužíme odpočinek,
třeba u dobrého jídla a nenáročného filmu.
Ve skutečnosti podléháme pohodlí a pro sebe toho za celý rok mnoho neuděláme. Je to
neustálý řetězec povinností, po nichž následuje vytoužená relaxace. U televize, v restauraci
nebo jinde, myslíme že na to máme nárok. Tento koloběh je rychlý a skoro není čas se
zastavit a uvědomit si, že vůbec žijeme. Dnešní doba taková je a nám nezbývá nic jiného,
než se přizpůsobit. V přírodě se každá živá bytost od malička přizpůsobuje prostředí, do
kterého se narodila. Je to normální a člověk je výtvor přírody stejně, jako každý jiný živočich.
Ve skutečnosti se toho ale jen pro samotné přežití musíme naučit mnohem víc, než
kterýkoliv jiný živý tvor. Ačkoli lidé si začali přizpůsobovat životní prostředí sobě, stále se
musejí podřizovat pravidlům svého okolí. Uměle vytvořeným zákonům svých měst,
předpisům a nařízením upravujícím společenské chování, všemožným vynálezům. Musíme
se naučit jak je používat, čím mohou být užitečné, co je nebezpečné a taky jak nenaletět těm
lidem, kteří se toho již za svůj život stihli naučit víc než my a umí toho využít, třeba právě
proti nám. Ano. Vzdělání a zkušenosti druhých lidí jsou někdy používány proti nám a jedinou
účinnou obranou je stále se učit novým věcem a dále rozvíjet své vlastní schopnosti.
8
Vzděláním pro lepší budoucnost
Pro naše fyzické přežití si tady v této části světa vystačíme jen s určitým množstvím
vědomostí a znalostí. Ale stačí nám jen přežívat? Nechceme si život také řádně užít? Jistě
ano. Znamená to tedy další porci učení jen abychom uměli využít potenciál, který nám naše
rozvinutá planeta nabízí. Jsem přesvědčen, že to stojí za to. Máme totiž velké štěstí, protože
různých možností dalšího vzdělávání je u nás velké množství a stále se objevují nové
příležitosti. Lidé po nich však sáhnou jen málokdy. Chodí kolem nich aniž si jich vůbec
všimnou, přehlížejí je, hodnotí podle pořizovací ceny a vůbec nevidí tu přidanou hodnotu.
Skutečně, platí zde přímá úměra. Čím více vzdělání člověk získá, tím pestřejší a bohatší
může jeho život být. Je tedy nízký zájem mladých lidí o další vzdělání primárně zapříčiněn
jejich mizivou finanční gramotností? Právě pochopením, že další vzdělání je formou velmi
dobré investice, se dostáváme o veliký krok vpřed, otevíráme mohutné dveře uvědomění a
vstupujeme do nového světa jasnějších představ o našem dalším životě. Jakou si pro sebe
plánujete budoucnost právě Vy?
Znalosti jako forma majetku
Dobrým příkladem vysoké hodnoty znalostí je utajení způsobu výroby hedvábí. V Číně se
používalo hedvábí již asi před 5000 lety hlavně na struny a rybářské šňůry, do Evropy se
dostalo teprve před 1500 lety. Znalostem přesného postupu výroby hedvábí se před 2500
lety v Číně povinně učila již každá desetiletá dívka, přesto se toto tajemství za její hranice
dlouhá staletí nedostalo. Přírodní hedvábí doprovází již od dávných dob punc tajemství a
jeho exkluzivita spolu se solidními užitnými vlastnostmi, jako lesk, tažnost, ohebnost, lehkost
a izolační schopnosti, mu propůjčily status cenné suroviny. Ačkoli má hedvábí podobné
vlastnosti jako umělé vlákno, jeho cena je i v dnešní době značně vyšší a kolísá mezi pěti až
desetinásobkem ceny běžného syntetického vlákna.
Stará Čína dala světu kromě hedvábí také porcelán. Ten přivezli z Orientu do Evropy
koncem 13. Století zřejmě Maurové jeho cena se tenkrát blížila ceně zlata. Ačkoli v Číně bylo
možno vytvářet výrobky přímo z vytěženého jílu, Evropský kaolín se od toho Čínského liší a
výroba porcelánu byla v Evropě velmi komplikovaná. Ponejvíc se zde uplatňovala metoda
pokus-omyl a první větší úspěchy byly zaznamenány až v 16. století u lidové keramiky a v
18. století u již skutečného porcelánu. Toto zboží však bylo stále velmi luxusní. Za uplatnění
znalostí přesného složení všech ingrediencí a výrobních postupů se vždy platilo velmi draze.
9
Vzděláním pro lepší budoucnost
Nositelé tohoto tajemství - Arkanisté si proto žili obvykle velmi dobře a nikdy neměli nouzi o
zaměstnání7
Jen málo komu se poštěstí dělat to, co jej skutečně baví, co má rád, přesně to čím chtěl od
malička být. Většina z nás pracuje pro peníze, protože musí. Práce nás nebaví, stává se
nutným zlem. Proč to však nezměníme? Důvody jsou různé, ale řekněme, že nakonec vždy
narazíme na tuhý odpor vlastní mysli. Mozek nás v jakémsi podivném pudu sebezáchovy
nutí žít neustále ve stereotypu, možná v duchu hesla: „Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na
střeše“. Je to tak. Bojíme se změny a máme rádi svůj klid. Proč si ale potom mozek neřekne:
„Změna je život“. A já chci žít! Tuhle profesi jsem chtěl vždycky dělat a zatím o tom jen sním.
Co nyní mohu udělat, abych tu práci dělal? Vím, jak a kde se mohu informovat a následně
třeba rekvalifikovat?
7
Zdroj: Alena Braunová - Kouzlo keramiky a porcelánu
10
Vzděláním pro lepší budoucnost
MOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Mnohé z nás jistě napadlo, že nám toho škola do života mnoho nedala. Jen spousty nudné
teorie, hodiny a dny strávené v lavicích, kde toužíme po odpoledním slunci a dalších
radostech mládí. Nejvíce věcí jsme se naučili až docela nedávno, praxí a zkušenostmi čili
životem, prožíváním. Když jsme to sami chtěli. Když nás to bavilo a měli jsme z toho radost,
tedy když jsme si to, že se vlastně učíme, sami snad ani neuvědomovali. Ale stačí nám to?
Máme pocit že jsme již v životě dosáhli vrcholu? Když připustíme, že nám do života dalo
nejvíc právě vzdělání praxí v rané dospělosti a že jsme se toho doposud nenaučili dost pro
náš další rozvoj, co nám tedy zbývá? Zpět do minulosti a do našich školních lavic se již asi
nevrátíme, můžeme však ovlivnit naši budoucnost a to tím, jak se rozhodujeme nyní,
v přítomnosti. Právě teď, když čteme tyto řádky a když o tom přemýšlíme. Je to důležité?
Ano, jde přece o nás. Budeme o tom stále jen přemítat, anebo se pokusíme vzít věci do
vlastních rukou a něco s tím konečně uděláme?
Protože svůj volný čas věnujete právě četbě této publikace, dospěli jste až do fáze, kdy Vám
už není jedno, co s Vámi bude a chcete na sobě dál pracovat. Blahopřeji. Mnoho lidí se
dosud nedostalo tam, kde jste teď Vy. Zbývá jen rozhodnout se, jak a s čím začnete. Máte
tedy rozmyšleno kam chcete asi směřovat a jaký druh vzdělání ještě potřebujete. Nyní
nastává fáze, kdy si musíte obstarat více informací. Když se chcete něco více dozvědět o
určité specifické činnosti, je velmi moudré vyhledat odborníka na danou problematiku a
oslovit jej. Nemůžete ale požádat o radu svého známého a domácího kutila Vaška Odvedle a
myslet si, že máte vyhráno. Skutečně, má význam se radit jen s moudrými a vzdělanými
lidmi a vůbec nevadí, když jsou cizí. Jak už zde bylo řečeno, v dnešní době je příležitostí
vzdělávat se opravdu mnoho, jde jen o to umět si je aktivně vyhledat. Tato publikace Vám
mám mimo jiné pomoci zorientovat se v současné nabídce a vybrat si pro sebe tu nejlepší
možnost.
11
Vzděláním pro lepší budoucnost
Celoživotní učení
Učení hraje významnou roli ve formování kvality života jednotlivých občanů a zároveň se
stává základem života celé společnosti. Myšlenka nutnosti a přínosu celoživotního učení
není nová, objevuje se již v době antiky v dílech Platona či Aristotela a prostupuje všemi
obdobími až do současnosti. Pro příklad je možné zmínit systém výchovy pro každý věk
zakladatele moderní pedagogiky J. A. Komenského. Podobné koncepty rozvíjela také
epocha osvícenství. Pokud bychom se zaměřili na novodobější příklady, pak přelom 50. a
60. let 20.stolení vyvolaly ekonomické a sociální změny – rozvoj technologií, globalizace
trhu, postupující urbanizace, studená válka – zvýšenou poptávku po kvalifikované síle, což
se odrazilo ve zvětšeném tlaku na vzdělávací systémy. Současně se začal být prosazována
myšlenka práva na vzdělávání jako jednoho ze základních občanských práv.
Strategie celoživotního učení chápe veškeré učení jako nepřerušenou kontinuitu. Máte to
stejné jako se dřevem. Tento materiál je snad přítomen úplně všude. Ve Vašem životě se
objevuje, ať chcete nebo ne. Od kolébky po rakev. Doslova. Zkuste se dřevu vyhýbat, nikdy
již nevstoupit do lesa, nesednout na židli. Nejde to. S učením je to stejné. Jakákoli životní
zkušenost Vás vlastně poučí a tím, že se učíte aktivně sami, vlastně negativním
zkušenostem předcházíte a ty pozitivní k sobě přivoláváte.
Strategie celoživotního učení ČR (MŠMT, Strategie CŽU, 2007) uvádí tři hlavní oblasti, které
by mělo celoživotní učení podporovat a rozvíjet:
-
Osobní rozvoj
-
Sociální soudržnost a aktivní občanství
-
Zaměstnatelnost
Díky celoživotnímu učení by měl mít každý člověk možnost rozvíjet se podle svých
schopností a zájmů a usilovat o své uplatnění ve všech sférách života. Jednou z nich je
zaměstnatelnost ve smyslu schopnosti nalézat zaměstnání a uplatňování se na trhu práce
v rámci naší země i prostoru celé Evropy. Zároveň jde o podporu budování vědomí
jedinečnosti vlastní osobnosti, zvyšování adaptability a flexibility, tvořivosti, samostatnosti a
odpovědnosti. Strategie celoživotní učení propojuje dva světy: ten individuální týkající se
jedince a svět společenský.
12
Vzděláním pro lepší budoucnost
CELOŽIVOTNÍ UČENÍ
vzdělávání (učení) dospělých
vzdělávání dětí a mládeže
Ucelené studium na školách
- maturitní studium
- vyšší odborné studium
- bakalářské studium
- magisterské studium
- doktorandské studium
Formy: prezenční, dálkové, večerní,
externí, distanční, kombinované
Vzdělávání seniorů
- zájmové kurzy
- akademie třetího věku
- univerzity třetího věku
další vzdělávání
občanské vzdělávání
- k rodičovství
- k demokracii
- k evropanství
- ke zdravému životnímu stylu
- apod.
zájmové vzdělávání
- umělecké disciplíny
- odborné zájmové vzdělávání
- vzdělávání zájmových sdružení
další profesní vzdělávání
kvalifikační vzdělávání
- zvyšování kvalifikace
- prohlubování kvalifikace
- inovace kvalifikace
- specializace kvalifikace
- rozšiřování kvalifikace
- zaškolení kvalifikace
- zaučení kvalifikace
rekvalifikační vzdělávání
- předrekvalifikační kurzy
- obnovovací rekvalifikace
- prohlubovací rekvalifikace
- doplňková rekvalifikace
- cílená rekvalifikace
- zaměstnanecká rekvalifikace
normativní školení (kurzy)
- odborná způsobilost
- bezpečnost práce
- požární ochrana
- způsobilost k výkonu povolání
13
Vzděláním pro lepší budoucnost
Prostřednictvím celoživotního učení, především předáváním sdílených hodnot a společných
tradic, lze posilovat sociální soudržnost společnosti a zodpovědnost za životní prostředí.
Celoživotní učení může přispět ke vzdělávání soudných, kritických a nezávisle myslících
občanů, kteří jsou si vědomi vlastní důstojnosti a zároveň respektují práva ostatních. To vše
se pozitivně odrazí na aktivní účasti jednotlivce při rozvíjení demokracie a občanské
společnosti a omezování nepříznivých jevů, jakým je například vytlačování znevýhodněných
skupin na okraj společnosti.
A jak konkrétně jsou hlavní směry strategie celoživotního učení v oblasti dalšího vzdělávání
naplňovány? Jak se stát angažuje v podpoře CŽV a jakou konkrétní podobu mohou mít
opatření? 8
Tabulka: Strategie CŽU a způsoby naplňování
Směr celoživotního učení
8
Způsoby naplňování
Oblast uznávání výsledků
vzdělávání
Podpora realizace zákona o uznávání výsledků
dalšího vzdělání
Rovnost příležitostí v nabídce
dalšího vzdělávání
Na straně nabídky jde o její přizpůsobení možnostem
různých
skupin
vzdělávaných,
zejména
znevýhodněných skupin. Na poptávkové straně se
opatření
zaměřují
na
vyrovnání
postavení
znevýhodněných skupin jednotlivců i podniků
nefinančními i finančními nástroji.
Rozvoj funkční gramotnosti
Rozvoj dovedností dospělé populace – především
jde o schopnost využívání informačních technologii,
jazykové dovednosti a další dovednosti,
které
umožňuji
uplatnit
nabytou
odbornost
v praktickém
životě
a
zaměstnání,
změnit
zaměstnavatele apod.
Soulad nabídky vzdělávacích
příležitostí s potřebami sociálně
ekonomického a environmentálního rozvoje
Zavedení systému monitorování, vyhodnocování,
předvídání trendů na trhu práce. Zajištění
dostupnosti všem zainteresovaným subjektům.
Strategie celoživotního učení ČR, str. 70-73
14
Vzděláním pro lepší budoucnost
Stimulace poptávky po
celoživotním učení
Odstraňování finančních a nefinančních bariér u
jednotlivců (poradenská podpora) i zaměstnavatelů
(zavádění a realizace systémů rozvoje lidských
zdrojů).
Kvalita vzdělávacích příležitostí
Zavádění opatření zaměřených na vytvoření systému
externího a interního hodnocení. Například
podpoření externího hodnocení prostřednictvím
certifikace lektorů a akreditace vzdělávacích
programů.
Rozvoj informačních poradenských
služeb
Vytvoření
systému
poskytujícího
komplexní
informace
o
vzdělávacích
příležitostech,
vzdělavatelích a další podpůrné informace.
Propojit oddělené veřejné i soukromé databáze
vzdělávacích
příležitostí
do
komplexního
informačního systému (nabídka programů, kurzů,
vzdělavatelů, kvalita nabídky). Zvyšování kvality
poradenských služeb dospělým.
15
Vzděláním pro lepší budoucnost
Celoživotní vzdělávání
Definice celoživotního vzdělávání mezinárodní organizace OECD z roku 2000: „Jedná se o
systémový přístup: zaměřuje se na standardy vědomostí a dovedností, které platí pro
všechny děti od nejútlejšího věku k učení po celý život a koordinovat snahy o zajištění
příslušných možností pro všechny dospělé, bez ohledu na zaměstnané usilující o postoupení
na vyšší kvalifikační stupeň či nezaměstnané, kteří se potřebují rekvalifikovat.“ 9
Celoživotní vzdělávání je považováno za kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí,
intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec počátečního vzdělávání.
Celoživotní vzdělávání představuje zásadní změnu pojetí celého vzdělávání. Tradiční
formalizovaný školský systém tvoří pouze část vzdělávání; jen jeho základnu. Člověku by
v současné společnosti měla byt poskytována možnost dále se vzdělávat, v různých stádií
jeho vývoje, realizovat rozmanité přechody mezi vzděláváním, učením a zaměstnáním.
Jde o zajištění přístupu ke vzdělávání po celý život, možnosti učení se až do úrovně
osobnostních mezí.
Celoživotní vzdělávání je jeden propojený celek, který je možné rozdělit do těchto etap:
•
předškolní výchova a vzdělávání
•
základní výchova a vzdělávání po dobu povinné školní docházky na základních
školách,
•
všeobecné vzdělávání realizované na gymnáziích,

profesní vzdělávání (příprava na povolání) realizované na středních odborných
učilištích, odborných školách, vyšších odborných školách a školách vysokých,

vzdělávání dospělých zahrnující období jejich produktivního věku i období skončení
jejich ekonomické aktivity.
9
wikipedie
16
Vzděláním pro lepší budoucnost
Celoživotní vzdělávání může být realizováno formou:
a) organizovanou (formální),
b) prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální)
c) spontánně, bezděčně (informální).
Formální vzdělávání je realizováno ve školách či v jiných vzdělávacích institucích. Je
strukturováno (vzdělávací cíle, učební čas, učební podpora ze strany učitele). Vede k získání
certifikátu, který většinou potvrzuje získaný stupeň vzdělání (vysvědčení, diplom, titul). Účast
na formální vzdělávání je u nás v převážné míře záležitost období do cca 30 let věku.
Dokládá to následující graf, ze kterého je zřetelné, že se formální vzdělávání odehrávání
v dospělosti od 18. do 26. roku věku má strmě klesající tendenci až na úroveň 10%. Poté
křivka osob zapojených do formálního vzdělávání dále mírně klesá tak, že u skupiny od 40
let je zapojení dospělých na aktivitách v rámci formálního vzdělávání téměř nulové.
Graf: Účast ve formálním vzdělávání podle věku10
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
18
22
26
30
34
38
účastnil se
42
46
50
54
58
62
66
neúčastnil se
10
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012, graf č.
A2, str. 8
17
Vzděláním pro lepší budoucnost
Zajímavé jsou také údaje o využití znalostí získaných při formálním vzdělávání, a to u
skupiny dospělých osob, které při studiu pracovaly. Čtvrtině z nich přineslo zvýšení platu,
18% povýšení v práci a 16% získání (nové) práce. Přes všechny finanční a kariérní pozitiva
je však na prvním místě, co se týče „zisku“ z formálního vzdělávání osobnostní rozvoj (48%).
Zároveň je však potřeba konstatovat, že pětina dotázaných odpověděla, že se žádné
pozitivní výsledky (zatím) nedostavily. 11
Neformální vzdělávání je poskytováno různými typy organizací, kterými jsou soukromé
vzdělávací instituce, nevládní neziskové organizace, zařízení zaměstnavatelů, školská
zařízení a další. Je strukturované (vzdělávací cíle, učební čas, podpora), ale zpravidla
nevede k žádnému certifikátu. Z pohledu učícího jedince je záměrné. Lze do něj řadit
organizované mimoškolní aktivity, rekvalifikační kurzy, ale také krátkodobá školení ,
workshopy a přednášky. Neformální vzdělávání je podmíněno přítomností vzdělávací
autority, kterou může být odborný lektor, zaškolený vedoucí apod. Příkladem mohou být
volnočasové aktivity, jazykové a počítačové kurzy, krátkodobá školení a přednášky či
rekvalifikační kurzy.
V následujícím grafechu12 je zachycen podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání a
zastoupení po stránce obsahové. Průzkum se zaměřil na aktivity neformálního vzdělávání,
kterého se respondenti účastnili v průběhu posledních 12 měsíců před dotazováním.
13
Z výzkumu vyplývá, že nejvíce navštěvují lidé kurzy, nejméně pak využívají vzdělávání
formou soukromých lekcí. Po obsahové stránce vede výuka cizích jazyků, následuje obchod
a právo. Z hlediska zastoupení žen a mužů v jednotlivých oborech vzdělávání je vyšší podíl
mužů například u vzdělávání v technických oborech, bezpečnostních službách či
stavebnictví. Naopak v oblasti cizích jazyků, obchodu a právu, humanitních vědách nebo
zdravotnictví a sociálních službách dominují v podílu účastníků ženy.
11
zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012,
graf č. A16, str. 13
12
Šetření o vzdělávání dospělých – AES (Adult Education Survey) provedené ČSÚ v roce 2012
13
Vzdělávání nemuselo probíhat po celé sledované období. Osoba mohla v dané době také skončit či započít
svou účast na programu neformálního vzdělávání. Maximální počet podrobněji sledovaných aktivit neformálního vzdělávání u
jedné osoby byl tři aktivity.
18
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání14
9%
kurzy
42%
29%
workshopy či semináře
instruktáž na pracovišti
soukromé lekce
20%
Vysvětlivky ke grafu:
Kurzy – plánovaná, opakující se vzdělávací aktivita zaměřená na rozšíření teoretických
znalostí i praktických dovedností (příklady: jazykové kurzy, počítačové kurzy, kurzy vaření,
autoškola)
Workshopy a semináře – na rozdíl od kurzů nemají opakovaný charakter, probíhají spíše
jednorázově (příklady: zdravotní seminář, workshop k datovým zdrojům, tvůrčí dílna,
řezbářské sympozium)
Instruktáž na pracovišti – vzdělávací aktivita, kterou zajišťuje zaměstnavatel, obsahově
zaměřena na pracovní problematiku (příklady: zaškolení v obsluhování nového stroje,
instruktáž k novému softwaru)
Soukromá lekce – individuální charakter, účastník je domluven s placeným profesionálním
lektorem na opakovaných setkáních, během nichž probíhá výuka (příklad: doučování
matematiky, hodiny piana, výuka cizího jazyka).
14
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012
19
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Nejčastěji navštěvované obory neformálního vzdělávání - celkem a podle pohlaví15
cizí jazyky
obchod a právo
technické vědy a technické
obory
zdravotnictví a sociální péče
užití počítačů
přepravní služby a spoje
humanitní vědy a umění
bezpečnostní služby
osobní služby
architektura a stavebnictví
počítačové vědy
obecné vzdělávání a osobní
dovednosti
společenské vědy
pedagogika
výroba a zpracování
zemědělství a veterinářství
přírodní vědy, matematika
0%
celkem
4%
muži
8%
ženy
12%
16%
20%
Informální učení zahrnuje učení v průběhu každodenních aktivit např. v prostředí rodiny, ve
volném čase či v zaměstnání. Nejedná se ovšem o pasivní učení (např. při běžné
každodenní četbě novin), ale o aktivní, záměrnou a cílevědomou činnost orientovanou na
osvojování nových poznatků (např. studium manuálu k novému počítačovému programu).
Informální učení lze definovat jako záměrnou činnost směřující k získávání poznatků a
zlepšování
vlastních
dovedností
institucionálně
neorganizovanou
a
zpravidla
nesystematickou cestou.
Významnou součástí informálního učení je sebevzdělávání, charakterizované mimo jiné
skutečností, že učící nemá možnost objektivního ověření získaných znalostí či dovedností.
Do informálního učení se nepočítají studijní aktivity probíhající v rámci formálního a
15
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012
20
Vzděláním pro lepší budoucnost
neformálního vzdělávání, jakým je například příprava na zkoušku ve škole). Jaké zdroje
využívají dospělí při informálním učení uvádí následující graf16.
Graf: Hlavní zdroj informací samostatného učení celkem a podle pohlaví17
tištěné materiály
pozn.: z aktivit informálního
učení
počítač (online/offline)
rodinní příslušníci, přátelé, kolegové
Vzdělávací soustava v ČR viz. příloha
TV, rozhlas, video, CD
0%
celkem
10%
muži
20%
30%
40%
50%
ženy
Stále ještě vedou materiály v tištěné podobě, jako druhé jsou informace získané přes
počítač. A to z internetu (online) nebo na elektronických nosičích (CD, DVD). Při srovnání
výsledků mezi muži a ženami je rozdíl v tom, že při samostatném učení počítačové zdroje
preferují více muži. Naopak přízeň tištěným materiálům zachovávají spíše ženy.
16
17
Šetření o vzdělávání dospělých – AES (Adult Education Survey) provedené ČSÚ v roce 2012
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012
21
Vzděláním pro lepší budoucnost
Vzdělávání dospělých
Vzdělávání dospělých18 má zcela odlišnou historii než klasické formální vzdělávání, které
obsahuje prvky jako je povinná školní docházka nebo jasně daný mechanismus hromadného
přenosu informací a kvalifikací či začleňování jednotlivců do sociálního systému. Pro
zajímavost: první a zatím jediný zákon o vzdělávání dospělých byl přijat v roce 1918.
Neznamenal však vznik jednotného systému vzdělávání dospělých, ale spíše byl vytvořen
rámec pro realizaci různorodých aktivit.
Ve svých počátcích bylo vzdělávání dospělých spíše záležitostí zájmovou, začátkem 20.
století přešlo v určitých povoláních (lékaři) či oblastech (zemědělství) do působnosti
profesních organizací. V 60. letech se začalo významně rozvíjet i podnikové vzdělávání a od
70. let se začal značně rozrůstat výzkum a teoretická produkce v oblasti výchovy a
vzdělávání dospělých.
Vývoj funkcí vzdělávání dospělých byl komplikovaný, dlouhodobý a nejednotný. Pluralita je
hlavním znakem vzdělávání dospělých, její funkce nejsou konečné, jasně vymezené či
uzavřené. A nikdy tomu patrně tak nebude, protože účely vzdělávání dospělých se v čase
mění a lze očekávat, že budoucnost přinese další možnosti a využití vzdělávání dospělých.
V tuto chvíli se hovoří, že vzdělávání dospělých má funkci emancipační, kompenzační,
kulturní, kvalifikační a sociální. První tři jmenované funkce provázejí celý vývoj vzdělávání
dospělých a souvisí s politickou silou vzdělávání, doplněním si vzdělání formální cestou a
vzděláváním osob ve volném čase. Poslední dvě jsou historicky podstatně mladší a souvisí
se zvýšením či zkvalitněním kvalifikace, naplňování potřeby sociálních kontaktů a podpoře
při zvládání osobního života jednotlivců.
Pojem vzdělávání dospělých se používá v několika významech. Z. Palán ve svém
v andragogickém slovníku uvádí dvě definice vzdělávání dospělých:
1) Vzdělávání dospělých jako vzdělávací proces - je obecný pojem pro vzdělávání dospělé
populace a zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity realizované jako řádné školské vzdělávání
dospělých (získání stupně vzdělání) nebo jako další vzdělávání a vzdělávání seniorů. Proces
cílevědomého a systematického zprostředkování, osvojování a upevňování schopností,
znalostí, dovedností, návyků, hodnotových postojů i společenských forem jednání a chování
osob, jež ukončily školní vzdělání a přípravu na povolání a vstoupily na trh práce.
18
Pojem nahradil do roku 1989 užívaný pojem "výchova a vzdělávání dospělých" s tím, že "výchova" je obsažena již v pojmu
"vzdělávání". Zavedením zjednodušeného pojmu se odlišuje nový obsah vzdělávání dospělých zbavený ideologických
deformací normalizačního procesu. Do jisté míry se tento pojem přibližuje anglickému "adult education", protože v angličtině
jsou pojmy výchova i vzdělávání zahrnuty v pojmu "education" a navíc pojem adult education slouží pro teorii i praxi, protože
pojem andragogika se v anglosaských zemích zatím nevžil.
22
Vzděláním pro lepší budoucnost
2) Vzdělávání dospělých jako vzdělávací systém - systém institucionálně organizovaných i
individuálních (sebevzdělávacích) vzdělávacích aktivit, které nahrazují, doplňují, rozšiřují,
inovují, mění nebo jinak obohacují počáteční vzdělání dospělých osob, které záměrně a
intencionálně rozvíjejí své znalosti a dovednosti, hodnotové postoje, zájmy a jiné osobní a
sociální kvality potřebné pro plnohodnotnou práci a plnění životních a společenských rolí. S
jistým zjednodušením bývá pojem vzdělávání dospělých ztotožňován s pojmem další
vzdělávání. 19
M.Rabušicová20 uvádí ještě třetí význam vzdělávání dospělých, tzv. sociální praxi, která je
kombinací předcházejících dvou v tom smyslu, že slučuje sociální systém složený
z jednotlivců, institucí a asociací, které se nějakým způsobem podílejí na vzdělávání
dospělých.
Typy institucí a programy v dalším vzdělávání21
V České republice zajišťují další vzdělávání instituce různého typu. Jejich podíl na celkovém
objemu nabídky vzdělávání dospělých je nerovnoměrný. Tato skutečnost je dána historickým
vývojem, legislativně i tržně. V následujícím textu jsou uvedeny tři hlavní typy vzdělávacích
institucí a popis aktivit, které v rámci dalšího vzdělávání dospělým nabízejí.
A) Školy (podle školského zákona)
B) Vysoké školy
C) Neškolské instituce komerční a neziskové
19
http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/vzdelavani-dospelych
M.Rabušicová Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení
21
Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a profesní přípravy v Evropě. Česká republika 2009/10 (www.msmt.cz)
20
23
Vzděláním pro lepší budoucnost
ad A) Školy
Školy realizují především ucelené vzdělávání poskytující stupeň vzdělání, a to v jiné než
denní formě. Je organizováno na úrovni středního a vyššího odborného vzdělávání a
v konzervatoři ve většině oborů, pro něž existuje denní studium. Pro zajímavost, v roce
2008/09 studovalo vyšší odborné školy v jiné než denní formě přes 25% studentů.
Školy mohou organizovat také různé kurzy dalšího vzdělávání včetně rekvalifikačního, pro
které je však nezbytná zvláštní akreditace.
Vzdělávání dospělých organizují také základní umělecké školy a jazykové školy s právem
státní jazykové zkoušky.
ad B) Vysoké školy
Vysoké školy poskytují dospělým možnost studovat řadu studijních programů formou
distanční nebo kombinovanou z prezenční a distanční formy, dosažené vzdělání je
rovnocenné.
V roce 2012 studovalo v distanční či kombinované formě více než 102 tis. osob, což je 27 %
z celkového počtu studentů vysokých škol.
V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu
programy celoživotního vzdělávání mimo rámec studijních programů. Mohou být orientovány
na výkon povolání (např. další vzdělávání pedagogických pracovníků, rekvalifikace,
vzdělávání ve vybraných předmětech) nebo zájmově (např. univerzity 'třetího věku'). Na
konci roku 2012 nabízelo v České republice programy celoživotního vzdělávání 49 institucí
(veřejné i soukromé vysoké školy), kterých se účastnilo více než 52 tisíc osob.22
22
Zdroj: www.msmt.cz
24
Vzděláním pro lepší budoucnost
10 důvodů, proč studovat vysokou školu po třicítce, čtyřicítce,…
Přečtěte si, proč překonat pochyby a místo důvodů hledat způsoby, jak i v pokročilejším věku
začít se studiem na vysoké škole:
1)
Vyběhnout ze zajetých kolejí
2)
Rozšířit si vědomosti
3)
Nenechat mozek vychladnout
4)
V práci být za „machra“, doplnit si chybějící znalosti z odborné oblasti
5)
Být dětem vzorem
6)
Splnit si sen, změnit koníčka v akademický zájem
7)
Škola s vámi počítá a přizpůsobuje formy vzdělávání potřebám dospělých
8)
Najít nové přátele
9)
Smysluplně využít peníze investicí do vlastního vzdělání
10) Za novými příležitostmi (nejen) v zaměstnání
ad C) Neškolské instituce komerční a neziskové
Organizace (podniky, instituce, orgány státní správy) poskytují vzdělání pro své
zaměstnance, a to buď prostřednictvím vlastních vzdělávacích institucí či lektorů, nebo
nákupem u specializovaných institucí. Podnikové/firemní vzdělávání je zaměřeno na
kvalitnější zajištění úkolů organizace.
Mezi neziskové organizace uskutečňující další vzdělávání patří: resortní vzdělávací
organizace, profesní organizace, nadace, církve, odbory, politické strany, kulturní instituce
(muzea, galerie, knihovny, kulturní domy).
Vzdělávání poskytují též komerční vzdělávací instituce; na komerčním základě mohou v
oblasti vzdělávání dospělých působit i školy.
Vzdělávání poskytované podniky, neziskovými či komerčními organizacemi zahrnuje velmi
rozmanité typy, zaměření, úrovně a délky kursů. Je organizováno v závislosti na nabídce a
poptávce, která určuje cíle vzdělávání, jeho obsah, metody, hodnocení a certifikaci. Obecně
lze konstatovat, že dlouhodobě jsou nejčastěji kurzy zaměřeny na výuku cizích jazyků,
užívání počítačů, management a účetnictví.
25
Vzděláním pro lepší budoucnost
Další vzdělávání absolventů škol
Absolventi škol jsou specifickou skupinou na vzdělávacím trhu. Především pro ty, kteří
nenalezli uplatnění na trhu práce, jsou určeny tzv. nespecifické rekvalifikace, zaměřené na
přípravu uchazeče o zaměstnání tak, aby se zvýšila jeho zaměstnatelnost na trhu práce.
Kursy bývají zaměřeny na počítačovou uživatelskou gramotnost, management, marketing,
účetnictví, bankovnictví, systém práce s lidmi a přípravu na soukromé podnikání v kombinaci
s intenzivní jazykovou přípravou.
Pro absolventy středních škol je organizováno i pomaturitní studium v jednoletých kursech
cizích jazyků s denní výukou. Některé vysoké školy (např. FF UK či PF UK) přijímají v rámci
programů celoživotního vzdělávání (někdy nazývaných „nulté ročníky“) uchazeče, kteří
prospěli u přijímací zkoušky, avšak z kapacitních důvodů nebyli přijati do běžného studia.
Účastníci těchto programů však (před přijetím do řádného studia) nemají status studenta, a
nevztahují se na ně tudíž nejrůznější studentské výhody. Tyto programy jsou zpoplatněny.
Organizační formy studia dospělých
Ke vzdělávání dospělých se obvykle využívají jiné než denní formy vzdělávání. Studium bývá
o jeden rok delší než v denní formě. U středního a vyššího odborného vzdělávání jsou to
tyto:

večerní – v rozsahu 10-18 hodin týdně v odpolední nebo večerní době

dálková – samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu okolo 200 hodin
za školní rok

distanční – samostatné studium převážně prostřednictvím informačních technologií
s individuálními konzultacemi

kombinovaná – střídající denní studium s některou z předchozích forem
Vysoké školy užívají formy distanční a kombinované.
Organizaci, délku a místo konání kvalifikační, rekvalifikačních a zájmových určuje pořádající
organizace, která přihlíží k potřebám frekventantů.
26
Vzděláním pro lepší budoucnost
Oblasti dalšího vzdělávání
V současné době se uskutečňuje další vzdělávání v oblasti:
-
profesního vzdělávání
-
zájmového vzdělávání
-
občanského vzdělávání
Zájmové vzdělávání
Zájmové vzdělávání zpravidla slouží k rozvoji zálib nebo osobně motivovaných znalostí.
Zároveň jsou ale jeho výsledky využitelné i v profesní kariéře jednotlivce a přispívají ke
zvyšování úrovně vzdělanosti ve státě. 23
Účast na zájmovém vzdělávání je většinou iniciována přímo ze strany jednotlivce, je tedy
dobrovolná. Právě dobrovolnost je typickým znakem zájmové vzdělávání od většiny
ostatních. Je to jeden z mála druhů učení, které probíhá bez stresu, nervozity a obav. Mezi
další charakteristiky zájmového vzdělávání patří silná vnitřní motivace, orientace do sféry
volného času, svoboda výběru, místní příslušnost, uspokojení potřeb a pestrost obsahu, dále
neutilitárnost, otevřenost celého systému pro široké vrstvy obyvatelstva a aktivita.
23
Bílá kniha, str. 83
27
Vzděláním pro lepší budoucnost
Důvodů, proč se chtějí dospělí zájmově vzdělávat je několik:
-
snaha udržet krok s dobou, být konkurenceschopný na trhu práce i ve
společenském životě
-
potřeba seberealizace
-
móda, vliv médií, rozvoj oddechových a rekreativních činnosti.
V oblasti zájmového vzdělávání dospělých je většina vzdělávání směřována spíše do oblasti
nesystematického samostudia, popř. individuálních zájmů – tedy do oblasti neformálního
vzdělávání. Organizace, které zajišťují zájmové vzdělávání dospělých můžeme dělit podle
podílu vzdělávání v rámci všech jejích činností a to na organizace, ve kterých je
vzdělávání24:
1. vzdělávání na prvním místě - školy a instituce celoživotního vzdělávání (VŠ programy celoživotního vzdělávání, Univerzita třetího věku, Akademie volného času)
2. organizace, ve kterých je vzdělávání jako dodatková činnost (např. Národní muzeum,
knihovny, galerie, planetária, ZOO)
3. jako jedna z oblastí zájmu (např. kulturní domy a centra, zájmové kroužky, zahraniční
instituty, ekologické organizace).
Nejčastější zájmové vzdělávání25
Jazykové vzdělávání
Jazykové kurzy na jazykových školách, v soukromých
komerčních institucích nebo zahraničních institutech,
jazykové
kurzy
v
zahraničí,
studium
s
pomocí
elektronické podpory (e-learningové kurzy, audioknihy,
jazykové kurzy v televizi či rozhlase), samostudium
Vědeckotechnické vzdělávání
Zvyšování počítačové gramotnosti – vzdělávání v
oblasti informačních a komunikačních technologií.
Dále poznávání skutečnosti prostřednictvím vědy,
prohlubování vědomostí a dovedností, popularizace a
uvádění nových poznatků do každodenního života.
Specifickými institucemi vědeckotechnického
vzdělávání jsou hvězdárny a planetária.
24
wikipedie,
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1jmov%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch
25
Článek FUTURA: Zájmové vzdělávání dospělých, http://www.respektinstitut.cz/clanek-futura-zajmove-vzdelavani-dospelych/
28
Vzděláním pro lepší budoucnost
Pohybová a sportovní výchova
Má podobu tělesné výchovy, sportu nebo pohybové
rekreace.
Zdravotní výchova
Rozvoj celkové zdravotní uvědomělosti, popularizace
základních principů fyzické i duševní hygieny, základů
zdravé výživy a zdravého životního stylu
Environmentální výchova
formální i neformální působení na populaci s cílem
vytvořit hierarchii hodnot a pozitivních postojů ve
vzájemných
vztazích
systému
člověk-společnost-
příroda
Náboženská a duchovní výchova
Výchovné a vzdělávací aktivity církve a dalších institucí
náboženského a duchovního charakteru
Z několika nedávných šetření (např. výzkumy Šeráka a Knotové) lze vyčíst
základní informace o typickém účastníkovi veřejně dostupných aktivit zájmového vzdělávání
dospělých: jde o osobu buď výrazně mladšího (do 25 let), nebo staršího (nad 60 let) věku
disponující vyšší úrovní vzdělání (minimálně maturita, většinou ovšem VŠ), které je
zaměřeno humanitně, případně ekonomicky. Obecně se dá konstatovat, že o zájmové
vzdělávání mají zájem jedinci aktivní a samostatní, kteří jsou zvyklí rozvíjet svou osobnost a
mají k tomu dost času. Z výše uvedených charakteristik vyplývá, že nejčastějšími účastníky
jsou studenti, důchodci a zaměstnanci se stabilní rodinnou i pracovní situací. Naopak v
poměru k celkové účasti se těchto aktivit účastní překvapivě malé procento žen na mateřské
dovolené (faktem je, že tento trend se vlivem demografické situace začíná pomalu měnit),
přestože na většině akcí je jinak převaha ženského osazenstva jasně patrná.
29
Vzděláním pro lepší budoucnost
A jak si vlastně vybrat dobrý jazykový kurz? Jak se zorientovat v nabídkách
jazykových škol?
Zde je několik praktických rad:
 zjistěte si všechny detaily – velikost skupiny, výukové materiály, lektoři (jejich vzdělání,
zkušenosti), metody a pomůcky
 informujte se o referencích a zkušenostech
 vyberte si správou úroveň
 udělejte si rozřazovací test
 podívejte se na vzorové hodiny
 nevěřte zázrakům - žádná supermetoda vás jazyk nenaučí sama od sebe. U každé je
nutné studovat, metoda vám však může pomoci se správně namotivovat a zvýšit
koncentraci.
 nevybírejte jen podle ceny - správný kurz nehodnoťte jen podle ceny, ta většinou
kvalitu kurzu ovlivňuje, ale nelze se na to stoprocentně spoléhat. Pokud je kurz
podezřele levný, bývá v něm většinou nějaký háček (nekvalifikovaní učitelé,
náboženský podtext hodin a podobně). Není ale nutné hnát se do nejdražších kurzů,
které obvykle nebývají o tolik kvalitnější a cenově už jsou mnohdy na úrovni
soukromých hodin. Raději se zaměřte na to, aby vám vyhovoval způsob vedení a
zaměření jazykového kurzu a jeho úroveň. Po absolvování kurzu byste měli být
ohodnoceni a měli byste také dostat certifikát o absolvování - ten můžete předložit
například v novém zaměstnání.
A jak je to s cenami kurzů? Jak si porovnat nabídky? 26
Některé jazykové školy sníží cenu kurzu tím, že redukují
počet hodin. Na první pohled to vypadá jako levný
semestrální kurz, ovšem ve skutečnosti budete chodit do
školy jen tři měsíce. V potaz je třeba brát i délku hodiny.
Obvykle se za vyučovací jednotku považuje 45 minut,
některé kurzy však mohou být stavěny na 60 minut
(nejčastěji u výuky s 1×1 či 2×1 hodina týdně).
26
zdroj: Bílá kniha, str. 83 http://www.jazyky.com/nejlevnejsi-jazykovy-kurz-je-levny/
30
Vzděláním pro lepší budoucnost
Na cenu kurzu mají vliv také tyto skutečnosti:

kurz s rodilým mluvčím může být finančně nákladnější

kurzy připravující ke složení některé z jazykových zkoušek stojí víc než všeobecné
kurzy, podobně to platí i pro odborné kurzy

netradiční jazyky, o které je zájem (třeba arabština nebo japonština), stojí víc, protože
je náročné sehnat kvalitního lektora daného jazyka

použití moderních technologií ve výuce.
Toto všechno jsou právě ty položky, které nezměníte. Pro srovnání můžete využít
www.jazykovky.cz, kde školy kromě ostatních informací zjistíte právě délku hodiny, počet
vyučovacích jednotek za celý semestr (či trimestr v případě kratších kurzů) a samozřejmě
cenu.
Občanské vzdělávání
Občanské vzdělávání je možné definovat jako součást vzdělávání dospělých či dalšího
vzdělávání, které podporuje občany v tom, aby se byli schopni samostatně, kriticky a aktivně
zapojovat do veřejného dění. Občanské vzdělávání se nutně věnuje aktuálním politickým
problémům. Občanské vzdělávání tedy rozvíjí schopnosti a postoje jako jsou komunikativní
schopnosti, kritické myšlení, schopnost pracovat s informacemi a zájem o okolní dění, které
jsou dobrými předpoklady pro efektivní učení a pro konstruktivní zapojení se do občanských
aktivit.
Občanské vzdělávání dospělých se zpravidla odehrává jako vzdělávání neformální nebo
informální. Výjimkou z této skutečnosti bývají ojedinělé (vzdělávání imigrantů, uprchlíků), jež
vytváří širší předpoklady pro kultivaci člověka jako občana, pro jeho adaptaci na měnící se
31
Vzděláním pro lepší budoucnost
sociální a politické podmínky (proto je rovněž používán pojem politické vzdělávání), slouží k
urychlení a dotváření socializace a občanské hodnotové orientace. Zahrnuje problematiku
etickou,
estetickou,
právní,
ekologickou,
všeobecně
vzdělávací,
tělovýchovnou, filozofickou, náboženskou, politickou, občanskou a sociální.
zdravotnickou,
27
Rozvoj občanského vzdělávání zmiňuje také Bílá kniha, ve které se uvádí, že „občanské
vzdělávání zlepšuje informovanost obecný rozhled a hodnoty občanů týkající e specifických
společenských, politických a dalších otázek. Proto by měly být součástí vzdělávání
dospělých, poskytované např. odbory, církvemi, místními a regionálními orgány, občanskými
iniciativami podporovány.“
28
Ačkoliv občanské vzdělávání tvoří v České republice vedle
vzdělávání profesního a zájmového třetí pilíř Strategie celoživotního učeni (MŠMT 2007),
občanské vzdělávání dospělých v ČR prakticky téměř neexistuje. „Najdeme sice nabídky
vzdělávání, které okrajově do občanského vzdělávání zasahují, jako je třeba finanční nebo
právní gramotnost, ty však obvykle neobsahují vzdělávání k aktivnímu občanství ve smyslu
aktivního vstupování do veřejného prostoru.“ 29
Podle průzkumu dospělých v ČR 2009 (DBM, 2009) není občanské vzdělávání mezi
preferovanými směry vzdělávání v dospělosti. Dospělí dávají přednost výuce cizích jazyků
nebo počítačovým kurzům.
Nedostatečný zájem o občanské vzdělávání může ohrozit
naplněnost jednotlivých akcí, diskusí a projektů, které by s občanskou angažovaností byly
spojeny. Dospělí mohou mít averzi vůči některým termínům spojeným s občanským
vzděláváním. Mezi lidmi se mnohdy objevují negativní postoje jako například:

negativní postoj k evropské unii a evropskému občanství,

negativní postoj k jednotlivým politickým představitelům,

negativní postoj k politickým stranám a možné participaci v nich,

zpochybňování důležitosti občanské angažovanosti,

vnímání občanské angažovanosti jako extrémní až směšné nebo neefektivní aktivity
(např. v oblasti ekologie)
Negativní postoje vůči veřejným institucím a subjektům, které jsou aktivní ve veřejném
životě, mohou odradit případné zájemce o občanské vzdělávání. 30
27
Občanské vzdělávání dospělých v Evropě, Kopecký M. (zdroj internet)
Bílá kniha, str. 84
29
Andragogika 4, prosinec 2012, str. 6, článek s názvem Mgr. Ondřej Matějka, spoluzakladatel Centra občanského vzdělávání,
autor Mgr. Tomáš Langer
30
http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/obcanske-vzdelavani-dospelych, Analýza OBV v ČR
28
32
Vzděláním pro lepší budoucnost
Zájemci o aktivity spojené s občanským vzděláváním najdou informace na
stránkách Centra občanského vzdělávání (COV), což je analyticko-aplikační pracoviště
Masarykovy univerzity, které vzniklo v roce 2010 s podporou Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy (www.obcanskevzdelavani.cz).
Profesní vzdělávání
Další profesní vzdělávání je zpravidla vázáno na profesi, resp. pracovní pozici, a role
dospělého a tím i na jeho ekonomickou aktivitu. Jeho podstatou je vytváření a udržování
souladu mezi reálnou způsobilostí jednotlivce (subjektivní kvalifikace) a nároky na výkon
konkrétní profese či pozice (kvalifikace objektivní).
Do této oblasti spadá i vzdělávání
rekvalifikační, jedná se o situaci, kdy člověk mění v průběhu svého pracovního života svou
původní kvalifikaci. Představa veřejnosti, že rekvalifikace jsou spojeny jen s řešením
uplatnitelnosti nezaměstnaných osob, je nepřesná. Stoupá počet lidí, kteří vstupují do
rekvalifikace z důvodu obohacení své podnikatelské činnosti nebo dobrovolné změny
povolání. V některých případech iniciuje rekvalifikace pro své pracovníky samotný
zaměstnavatel a to z důvodu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců, udržení
konkurenceschopnosti firmy, změny výrobních postupů, zeštíhlení výroby atp.
Na rozdíl od vzdělávání zájmového či občanského, může rekvalifikační kurzy realizovat
pouze akreditované zařízení, které má zároveň nabízené vzdělávací programy akreditované
MŠMT. Na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (www.msmt.cz) lze
najít aktuální přehled všech platných akreditovaných programů. Zájemce o rekvalifikaci si tak
může ověřit, zda má vzdělávací zařízení platnou akreditaci a tudíž i právo vydávat osvědčení
s celostátní platností.
33
Vzděláním pro lepší budoucnost
Rekvalifikace jsou také součástí aktivní politiky zaměstnanosti státu a velká část je již
dlouhodobě zabezpečovaná úřady práce.
prostřednictvím úřadů práce
Informace k rekvalifikacím realizovaným
lze najít na integrovaném portále Ministerstva práce a
sociálních věcí (www.portal.mpsv.cz). Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody
uzavřené mezi úřadem práce a účastníkem. V dohodě se uvádí obsah rekvalifikace, způsob
a doba jejího zabezpečení, místo konání rekvalifikace a způsob ověření získaných znalostí a
dovedností, pracovní činnost, na kterou má být účastník rekvalifikován, a další podmínky,
včetně závazku plné úhrady nákladů účastníkem v případě zanechání rekvalifikace bez
vážných důvodů.
Od 5.1.2012 vstoupila v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
která umožňuje přímo zájemcům o rekvalifikaci (musí se jednat o uchazeče o zaměstnání
nebo zájemce o zaměstnání) zvolit si vhodný rekvalifikační kurz. Zájemce o rekvalifikaci tak
již není odkázán na nabídku rekvalifikačních kurzů, které provádí Úřad práce ČR. Sám si
vybere rekvalifikační kurz a rekvalifikační zařízení, které kurz provádí. Zájemce o zvolenou
rekvalifikaci předloží alespoň 14 dnů před termínem zahájení kurzu Úřadu práce ČR svůj
požadavek. Pokud mu Úřad práce ČR rekvalifikační kurz schválí, uhradí cenu zvolené
rekvalifikace po úspěšném absolvování rekvalifikace přímo rekvalifikačnímu zařízení.
Vynaložená finanční částka na zvolenou rekvalifikaci může dosáhnout v období 3 let až 50
tis.Kč. 31
Existují však i rekvalifikační kurzy veřejné, kdy si zájemce platí účast ze svých prostředků.
Jako samoplátce tedy není vázán podmínkami stanovenými úřadem práce nebo pravidly
poskytovatele dotace (například kurzy v rámci projektů OP LZZ) a má tedy větší možnosti a
především svobodu při rozhodování o vzdělávací instituci a konkrétním kurzu.
31
Přesné podmínky stanovuje právní předpis č. 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, §109a
34
Vzděláním pro lepší budoucnost
Národní ústav pro vzdělávání realizuje projekt, v rámci kterého vytváří kompletního
průvodce a zdroj pro vyhledávání příležitostí ze světa práce a vzdělávání s názvem
Vzdělávání a práce. Jedná se o portál Vzděláváníapráce.cz, který je praktickou pomůckou
pro všechny, kteří se zajímají o nové pracovní příležitosti, rozšíření svých dovedností a další
profesní rozvoj. Portál propojuje jednotlivé zájemce o vzdělávání a nabízí ucelenou nabídku
kurzů, zkoušek a volných pozic k jednotlivým profesím a profesním kvalifikacím
(www.vzdelavaniaprace.cz).
Národní soustava kvalifikací
Národní soustava kvalifikací popisuje, co je potřeba umět pro výkon povolání anebo jejich
části, tj. dílčí pracovní činnosti. Je to státem garantovaný celorepublikový systém budovaný
na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic.
Konkrétně to znamená, že Národní soustava kvalifikací umožňuje každému, kdo má
potřebné znalosti a dovednosti, aby složil zkoušku, aniž by se musel vracet do školních lavic
nebo absolvovat specializovaný kurz či rekvalifikaci. Díky této skutečnosti se NSK stává
pružným a praktickým nástrojem dosažení plnohodnotné profesní kvalifikace. Je určena
všem, kteří se pohybují na trhu práce: občanům, kteří chtějí změnit svou původní profesi,
občanům v evidenci úřadů práce, absolventům škol.
Systém NSK reaguje na skutečnost, že téměř polovina Čechů pracuje v jiné profesi, než
kterou původně vystudovala. A zajímavé na tom je, že většinou tuto novou práci i mnohem
lépe zvládají. Pokud ale změní zaměstnavatele, zůstává jim jako doklad o kvalifikaci jen
původní vysvědčení, diplom nebo výuční list. Pokud se rozhodne jedinec složit zkoušku
z vybrané profesní kvalifikace a je úspěšný, obdrží celostátně platné osvědčení, uznávané
zaměstnavateli, personálními agenturami i profesními experty.
Přichází-li uchazeč s dokladem o získání profesní kvalifikace žádat o místo, stačí
zaměstnavateli otevřít si na internetu standardy příslušné kvalifikace a okamžitě přehledně
vidí, co uchazeč musel prokázat u zkoušky a co tedy umí. Současně má zaměstnavatel
záruku, že obsah kvalifikace skutečně odpovídá potřebám praxe, protože je sestaven
zástupci zaměstnavatelů z příslušných oborů. Nabídka profesí, z nichž lze profesní zkoušku
složit a získat celostátně platné osvědčení, se stále rozšiřuje. V současnosti Národní
soustava kvalifikací nabízí k využití 450 kvalifikačních a hodnoticích standardů. Osvědčení
už má 70 000 Čechů. Aktuálně je největší poptávka je po zkouškách pro strážné, maséry
35
Vzděláním pro lepší budoucnost
nebo kuchaře. Kompletní informace o všech schválených i připravovaných profesních
kvalifikacích je přístupný na www.narodni-kvalifikace.cz.
.
Národní soustava kvalifikací pomáhá občanům zvyšovat jejich hodnotu pro pracovním trhu.
Občan může na cestu za lepší prací vstupovat třemi cestami:

Přihlášením se přímo ke zkoušce z příslušné profesní kvalifikace u autorizované
osoby, pokud se domnívá, že požadavky standardu je schopen splnit bez dalšího
vzdělávání.

Absolvováním kurzu a následným složením zkoušky z profesní kvalifikace u
autorizované osoby.

Přihlášením na úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o práci a absolvováním
kurzu a následným složením zkoušky z příslušné profesní kvalifikace, s tím, že vše
probíhá v rámci zákonných pravidel pro rekvalifikace.
Ve velmi povedené české pohádce „Princezna ze mlejna“ je mlynářské řemeslo
prezentováno jako velmi vážené a jistě právem. Proč tedy dnes celá vyspělá Evropa trpí
nedostatkem takto kvalifikovaných mladých lidí? V ČR již učební obor Mlynář neexistuje více
jak 20 let. Je snad na světě méně lidí či méně obilí? V současné době je poptávka po takto
specifických odbornostech dosti vysoká. Díky Národní soustavě kvalifikací je možné získat
osvědčení o profesní kvalifikaci, které je garantováno státem a má váhu výučního listu. Sami
zaměstnavatelé potvrzují, že pro výběr vhodného uchazeče o zaměstnání má tento
dokument nemalý význam.
Chcete se stát mlynářem? A jak tedy na to? Kde začít? Kde získat informace? Pojďte,
provedeme Vás!
36
Vzděláním pro lepší budoucnost
Otázka
Kde najdu odpověď?
Co je to profesní
kvalifikace?
http://novyportal.narodnikvalifikace.cz/ Profesní kvalifikace
www.narodni-kvalifikace.cz
Úplné profesní
www.nuv.cz/kvalifikace/nsk
kvalifikace
Obory vzdělávání
Články
Kontakty
Národní soustava povolání:
Karta povolání
www.katalog.nsp.cz
Nabídka zaměstnání
Průvodce světem
povolání
Typové pozice
Národní soustava povolání:
Pracovní činnosti
www.katalog.nsp.cz
Kvalifikační předpoklady
Zdravotní podmínky
Národní soustava kvalifikací
Zda se jedná se o
www.narodni-kvalifikace.cz
úplnou profesní
(profese Mlynář,
kvalifikaci nebo je
kód: 29-99-H/02)
složená z více dílčích
kvalifikací
Co vlastně obnáší
profese mlynář?
Co je to karta povolání?
Jak získat profesní
kvalifikaci mlynář?
Jaké další informace
získám?
Mlynář je složením
několika integrovaných
kvalifikací. Co teď?
Národní soustava kvalifikací
www.narodni-kvalifikace.cz
(profese Mlynář,
kód: 29-99-H/02)
Výčet jednotlivých
dílčích kvalifikací
Kvalifikační standardy
dílčích kvalifikací
Jak vypadá samotná
zkouška?
Národní soustava kvalifikací
www.narodni-kvalifikace.cz
(profese Mlynář,
kód: 29-99-H/02)
Kde mohu zkoušku
absolvovat?
Národní soustava kvalifikací
www.narodni-kvalifikace.cz
(profese Mlynář,
kód: 29-99-H/02)
Hodnotící kritéria
kvalifikací
Pokyny k realizaci
zkoušky
Doba přípravy na
zkoušku
Doba zkoušení
Seznam autorizovaných
osob, které mohou
provádět zkoušku
Zajímá vás jiná profese než mlynář? Princip získání informací je stejný. Začněte na
web Národní soustavy kvalifikací a projděte si aktuální přehled kvalifikací celostátně
uznávaných v České republice. Není tam vámi poptávaná profese? Nevadí, na těchto
stránkách najdete také plán připravovaných profesních kvalifikací na další období.
37
Vzděláním pro lepší budoucnost
A několik dalších příkladů, jak naplňování NSK vypadá v praxi…..
Hlídání dětí neboli Babysitting, není žádnou převratnou novinkou. Už od pradávna si lidé
najímali do svých domácností chůvy, které jim pomáhaly zvládnout nejnáročnější období
péče o jejich děti. Po nějakém čase od příchodu dítěte na tento svět nastane chvíle, kdy
mamince všechno přeroste přes hlavu a má pocit, že je na všechno sama. Dlouhodobý stres
z dnešního vysokého životního tempa a hromady povinností pocítí nejen její blízcí, ale
především také dítě. Každá matka chce pro své děťátko jen to nejlepší a tak zde při výběru
chůvy vyvstává otázka důvěry v „cizí“ osobu. Učinit někoho zodpovědným za život našeho
dítěte skutečně vyžaduje velikou důvěru, zejména pak v charakter a profesionální přístup
této osoby. Zkouška profesní kvalifikace Chůva trvá celý den a je dosti náročná. Bez vztahu
k dětem se tahle práce dělat nedá a pouhé vzdělání zde nestačí. Zkušenosti z praxe se
zde považují za nezbytné stejně jako úspěšně zvládnuté psychotesty. Složení zkoušky dále
vyžaduje rozsáhlé znalosti, které jsou průběžně testovány ústní i písemnou formou. Kromě
otázek týkajících se výchovy dětí a pedagogiky zde nechybí ani vývojová psychologie,
problematika zdravé výživy, nemalá část je věnována poskytování dětské první pomoci.
Tohle všechno zajišťuje zkoušce profesní kvalifikace Chůva náležitý kredit a velký potenciál
na uplatnění pro budoucí uchazečky jak zde v ČR, tak i v zahraničí.
17 letý chlapec opustí učební obor automechanik, protože ho nebaví. Když je mu
osmnáct, najde si práci v počítačové firmě. Napřed pracuje jako montér elektroinstalace, ale
protože je šikovný a práce ho baví, je pověřen postupně i složitějšími úkoly a opravuje
počítače, montuje PC sestavy na zakázku, dokonce se naučí svařovat optické kabely pomocí
speciálního a velmi drahého zařízení. V obou činnostech, které vystřídal, se naučil část
38
Vzděláním pro lepší budoucnost
povolání automechanika i elektrotechnika, získal tedy dvě dílčí kvalifikace. V nedávné
minulosti ovšem ještě nemohl dosáhnout jejich uznání. Kdyby změnil místo, neměl by v ruce
žádný doklad, že uvedené činnosti ovládá. Díky Národní soustavě kvalifikací tuto možnost
získá.
Jak se chovají včely a jak se zpracovávají jejich produkty, se dozvídají na
speciálních kurzech na Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantu účastníci dvou
pilotních kurzů v oboru včelařství. Určeny jsou pro začínající včelaře, kteří si včelstva už
pořídili nebo teprve uvažují o koupi.
Náplň kurzů nazvaných Chovatel včel a Zpracovatel včelích produktů je přizpůsobena
úplným začátečníkům, avšak předpokládá se alespoň základní znalost včelařských pojmů a
základů biologie včelstva. Na své si jistě přijdou i mírně pokročilí včelaři. Do dvou kurzů je ve
Frýdlantu zapojeno 20 zájemců o včelařství. Kromě teorie je samozřejmě čeká i praktická
ukázka včelaření. Ukončení kurzů se plánuje na červen 2014, a to složením profesní
zkoušky z profesní kvalifikace chovatel včel a profesní kvalifikace zpracovatel včelích
produktů. 32
32
Liberecký deník, 4.10.2013
39
Vzděláním pro lepší budoucnost
MBA studium
Specifické studium , které je chápáno jako profesní manažerské vzdělání a je zařazeno do
celoživotního vzdělávání je MBA (Master of Business Administration). Je to tedy vzdělání
postgraduální. MŠMT neprovádí jeho akreditaci. Získaný titul MBA v ČR neznamená
absolvování vysoké školy, ale profesní vzdělání, získání manažerských dovedností a
předpoklady pro rychlejší postup v manažerské kariéře. Titul MBA právní řád jako takový
nezná, není to akademický titul ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o
změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
či vysokoškolskými tituly podle zahraničních vysokoškolských právních norem.
Požadavky k přijetí jsou na většině institucí a škol v České republice velmi podobné. Hlavní
podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání (v některých případech stačí i bakalářský
titul) a nejméně tři roky praxe na manažerské pozici. Ve výjimečných případech může být ke
studiu přijat i uchazeč bez vysokoškolského vzdělání, pokud splňuje podmínku alespoň
pětileté manažerské praxe. Forma studia je jak prezenční, tak kombinovaná. Nejběžnější
formou studia MBA v České republice je distanční studium při zaměstnání. Studium při
zaměstnání má tu výhodu, že studijní látku mohou účastníci aplikovat přímo ve svém
zaměstnání a naopak problémy vzniklé na pracovišti mohou prodiskutovat ve škole.
MBA programy poskytují jak teoretické vzdělání v základních disciplínách managementu, tak
zvládnutí nezbytných praktických manažerských dovedností (jednání a komunikace, řešení
problémů, rozhodování a další), přitom se využívá aktivních metod jako případové studie,
didaktické hry, tréninky, hraní rolí apod.
Vyučované předměty závisí na tom, zda je program MBA orientován spíše obecně nebo jestli
je zaměřen na určitou manažerskou specializaci.
Doba trvání studia může být různá. Vzdělávání obvykle trvá od 2 do 4 let. V České republice
se výuka provádí také v českém jazyce popř. v jeho kombinaci s anglickým jazykem, méně
často výhradně v angličtině. Ceny jednotlivých programů se od sebe liší. Cena MBA studia
se v České republice pohybuje v rozmezí od sto tisíc korun do zhruba čtyř set tisíc korun.
Jedním z ukazatelů vysoké kvality každého programu MBA a škol jsou především prestižní
mezinárodní akreditace a spolupráce se zahraničními univerzitami. V České republice
existuje mnoho institucí a škol, které MBA programy nabízejících. Důležitým měřítkem pro
výběr by měla být jejich kvalita a nabídka. Podobně jako u hledání nejvhodnějšího
40
Vzděláním pro lepší budoucnost
poskytovatele rekvalifikací nebo jazykového kurzu, je i u MBA několik indicií, které pomohou
zájemci o studium v orientaci a výběru:

spokojenost studentů a absolventů

prestiž školy

hodnocení lektorů a studia

partnerská univerzita a její prestiž

poskytované služby v rámci platby

s kým a jak škola spolupracuje na výuce

cena za studium a způsob platby

časové schéma výuky

skladba předmětů

jazyková náročnost

forma výuky

skladba a počet studentů

podmínky při výuce/technické zázemí

systém přenosu informací

systém výstupů od studentů

lokace školy
Pokud máte zájem o srovnání a výběr vhodného programu MBA poskytovaných 24
institucemi působícími v České republice, můžete zadat na http://www.srovnanimba.cz/
své požadavky na hledaný program a dáte vyhledat. Po vyhledání se vám zobrazí detailní
informace
o
programech
včetně
jejich
poskytovatelů.
V
přehledu
poskytovatelů
manažerských programů jsou uvedeny instituce a školy, které splňují podmínku vydání
diplomu (udělení titulu) zahraniční vysokou školou či univerzitou, působí na území České
republiky a jsou uveřejněny na internetu.
Asociace institucí manažerského vzdělávání (AIMV) zaměřující se na srovnávání nabídky a
cen manažerských programů BBA, MBA, MSc, LLM a DBA/PhD v České republice připravila
41
Vzděláním pro lepší budoucnost
srovnání programů MBA poskytovaných v České republice. Tabulka zachycuje srovnání
MBA s cenou do 200 tis. Kč včetně případných daní. 33
Srovnání proběhlo na základě informací dostupných na webových stránkách poskytovatelů
MBA. Na internetu bylo nalezeno sedm institucí, u kterých se kurzovné za program MBA
pohybuje do 200 tisíc Kč (včetně daně) za celou dobu studia. V cenách nejsou zohledněny
nejrůznější slevy či akce, aby bylo možné objektivně všechny programy srovnat.
33
http://www.rodinnefinance.cz/cenove-nejpriznivejsi-mba-v-kategorii-do-200-tisic-kc-nabizi-ligs-university/
42
Vzděláním pro lepší budoucnost
MOTIVACE A BARIÉRY VE VZDĚLÁVÁNÍ
Obecně je motivace mechanismus podnětů, které podmiňují lidské jednání. Motivace
vstupuje v případě vzdělávání ve dvou fázích - v období, kdy se jednotlivec rozhoduje o
dalším vzdělávání a pak v samotném průběhu vzdělávací aktivity. Především u dospělých je
otázka motivace klíčová při rozhodování o vstupu do dalšího vzdělávání. Faktorů, které
motivují k dalšímu vzdělávání je celá škála a vychází z principů učení dospělých. Prvním
důležitým faktem je, že u dospělých nejde prioritně o uspokojení poznání, ale o potřebu řešit
určité problémy. Dalšími motivy je navázání a rozvinutí sociálních kontaktů, profesní růst a
rozvoj vlastní pozice v zaměstnání, participace na politickém a komunálním životě a
nezanedbatelná jsou také vnější očekávání. Vstup do vzdělávání je v takovém případě na
doporučení zaměstnavatele, přátel, poradenských služeb atp.
Pokud se podíváme na motivaci na příkladu cíle dospělého dostáhnout vysokoškolského
titulu, může jít o studium z důvodu vlastní seberealizace nebo kvůli povýšení či možnosti
vyššího finančního ohodnocení. Studium na vysoké škole může také představovat
smysluplné využití volného času, touhu po nabytí nových vědomostí v oboru, který ho
zajímá.
Výše uvedené dokládají výsledky šetření týkajícího se vnímání problematiky vzdělávání
dospělých34:
-
motivace k dalšímu vzdělání závisí na individuálních potřebách a schopnostech člověka.
-
nejsilnější vnitřní motivaci ke vzdělávání v dospělosti mají lidé ambiciózní (často mladší),
kteří chtějí uspět ve svém profesním životě, a lidé s přirozeným zájmem o okolí a
společnost.
-
vnější motivací k dalšímu vzdělávání je bezesporu ztráta zaměstnání nebo nejistota
ohledně zaměstnání (v jistém smyslu tedy i mateřská dovolená, kdy je matka mimo
pracovní dění).
34
Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické a odborné veřejnosti, provedla v r. 2009 v ČR společnost
Donath-Burson-Marsteller
43
Vzděláním pro lepší budoucnost
V následující tabulce jsou uvedeny výsledky šetření, které se týkají názorů lidí na důvody,
proč se dále vzdělávat a překážky, které přístup ke vzdělávání komplikují. 35
MOTIVACE
Většina lidí souhlasí, že vzdělávat se
v dospělosti je třeba, zejména z těchto
důvodů:
BARIÉRY
Hlavní bariéry pro systematické vzdělávání
v dospělosti jsou zejména tyto:
 Udržet krok s dobou a být
 Finanční náročnost (zejména
konkurenceschopný na trhu práce a ve
nezaměstnaní a matky na mateřské
společnosti
dovolené)
 Dosáhnout svých profesních cílů
 Časová náročnost (většina lidí, prioritou v
dospělosti je především práce, rodina a
 Otevřít si obzory a další možnosti
odpočinek)
 Mít „dobrý pocit“ z osobního rozvoje

Nedostatek motivace (obecný problém u
 Zajímavým způsobem využít svůj volný
mnoha lidí, někteří jej nazývají otevřeně
čas
jako „lenost“)
 Nízká informovanost (málo informací např.
o rekvalifikačních možnostech)
 Nedůvěra v efektivnost dalšího vzdělávání
při hledání práce (popř. nízké sebevědomí
starších lidí)
Vedle překážek neúčasti ve vzdělávání uvedených v tabulce je zde ještě jeden velmi
rozšířený důvod, kterým je přesvědčení lidí i o tom, že je jejich dosavadní míra zapojení do
vzdělávání či školení je dostačující. Chybí zde tedy pocit potřeby vzdělávat se. Tak je tomu
v případech, kdy má člověk stabilní pracovní pozici, na které je spokojen a neplánuje kariérní
postup. Zaměstnavatel na jedince ohledně zvyšování či rozšíření kvalifikace nenaléhá a
zároveň zde chybí vnitřní motiv dále se dobrovolně rozvíjet a vzdělávat.
A nyní ještě k motivaci v samotném vzdělávacím procesu. Motivace je jeden z
nejdůležitějších faktorů efektivního vzdělávání dospělých. Ve vzdělávání dospělých jde o
celý komplex různorodých a vzájemně se podmiňujících faktorů. Studijní úspěch zesiluje a
stabilizuje studijní motivaci a naopak, neúspěchy nebo přehnané nároky ji snižují.
V profesním vzdělávání je ještě jeden specifický motiv, a to je návaznost na individuální
profesní zájmy a zajištění použitelnosti nově získaných znalostí a dovedností. Záležitost
motivace v procesu vzdělávání dospělých je téma na celou publikaci. Je však možné shrnout
do několika bodů, co umocňuje studijní motivace dospělých. Kromě výše zmíněné
35
Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické a odborné veřejnosti, provedla v r. 2009 v ČR společnost
Donath-Burson-Marsteller
44
Vzděláním pro lepší budoucnost
uplatnitelnosti získaných informací v praxi, je to jednoznačnost smyslu a cíle vzdělávacího
procesu, návaznost na již získané vědomosti, znalosti a dovednosti, pozitivní a konstruktivní
hodnocení o studijním výkonu, přátelská atmosféra, členění studia do logických a
pochopitelných celků. Významná je pozitivní motivace ve smyslu zvědavosti, předsevzetí,
radosti z úspěchu, vůli něco dokázat.
Méně účinná bývá motivace negativní, například motivování strachem ze sankcí. Významné
místo ve vzdělávání dospělých má lektor, jeho schopnost vyjádřit respekt k osobnosti
účastníků, pozitivní zpětná vazba k jejich výkonům, rozvoj jejich dobrých stránek. Lektor
musí mít nadhled, takt a přiměřenou dávku emocionální inteligence, která je přirozeně
propojená s jeho manažerskými zkušenostmi. A jak zjistit, zda vybraná vzdělávací akce bude
mít odpovídající lektorské zázemí? Vzdělávací instituce mají na svých webech profesní
profily svých lektorů a konzultantů, žádejte reference na vzdělavatele a jeho lektorský tým.
Novinkou, která souvisí s kvalitou lektorů, je profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání.
Pokud má daný školitel toto osvědčení, máte záruku, že prošel zkouškou s celostátní
platností, která ověřila jeho lektorské umění. 36
Asociace institucí ve vzdělávání dospělých vytvořila standard kvality, tzv. Desatero kvalitního
lektora: 37
1. Kvalitní lektor je vždy čestný ve vztahu k zaměstnavateli, zadavateli i účastníkům
vzdělávání (ke klientovi). Dodržuje etický kodex a další dohodnutá pravidla.
2. Je respektovanou osobností, odborníkem s komplexními a aktuálními poznatky v oboru,
ve kterém působí.
3. Dělá svou práci rád a vnímá ji jak o poslání. Je vstřícný a
přátelský, trpělivý a empatický. Má autoritu, povzbuzuje a vede
účastníky, je předvídavý, kreativní a schopný improvizace.
4. Neustále aktualizuje své lektorské a odborné kompetence, účastní
se vzdělávacích a rozvojových akcí, studuje odborné zdroje,
popřípadě sám publikuje
5. Přijímá supervizi své práce jako cestu ke kvalitě.
36
více o profesní kvalifikaci Lektor dalšího vzdělávání: http://narodni-kvalifikace.cz/kvalifikace-581Lektor_dalsiho_vzdelavani/revize-1057
37
http://www.aivd.cz/desatera
45
Vzděláním pro lepší budoucnost
6. Analyzuje a respektuje potřeby klienta v rámci své odbornosti a zadání. Dosahuje cílů,
které se zavázal naplnit.
7. Dokáže provést klienta procesem přípravy, realizace a evaluace vzdělávacího procesu.
8. Zná širokou škálu metod a technik vzdělávání a využívá je s ohledem na obsah a cíle
vzdělávání i cílovou skupinu.
9. Je schopen týmové spolupráce.
10. Šíří a podporuje dobré jméno instituce svou profesionalitou, chováním a vystupováním.
Berte nákup vzdělávání jako každý jiný obchod. Dobře zvažujte, co a kde „nakoupíte“. Jste
zákazník, žádejte za své peníze kvalitní služby. Není rozhodující, zda je to roční jazykový
kurz nebo seminář ke zdravé výživě. Při výběru vzdělávací instituce je doporučeno zaměřit
se na několik bodů: prozákaznická orientace, kvalita lektorů, certifikát kvality, členství
v profesních sdruženích, vývoj vlastních produktů (např. vzdělávací programy), metodika
vzdělávání, etika (vypracovaný etický kodex) a reference. Důležité jsou také vlastní
předchozí zkušenosti s danou vzdělávací organizací.
Jedním z významných zdrojů informací je internet. Pokud se rozhodnete využít pro
vyhledávání informací o možnostech vzdělávání prostředí internetu, nabízíme podrobné
informace o možnostech i nástrahách tohoto moderního nástroje v samostatné kapitole
s názvem Internet a my.
Asociace institucí ve vzdělávání
vytvořila dokument , který jasným a transparentním
způsobem nastavuje parametry kvality vzdělavatele – tzv. Desatero kvalitní vzdělávací
instituce. 38
38
http://www.aivd.cz/desatera
46
Vzděláním pro lepší budoucnost
47
Vzděláním pro lepší budoucnost
A na závěr kapitoly o motivaci a bariérách jedno zajímavé zjištění, které vypovídá o rozporu
mezi tím, co by lidé chtěli a co jsou ochotni opravdu udělat v rámci svého sebe rozvoje. To
dokládá pasáž tiskové zpráva z výše zmiňovaného šetření: 39
39
Tisková zpráva stažena z: http://www.aivd.cz/sites/default/files/dbm_tiskova_zprava.pdf
48
Vzděláním pro lepší budoucnost
PŘÍBĚHY OBYČEJNÝCH ŽIVOTŮ
Tyto příběhy jsou skutečné. Vyprávějí je lidé, kteří poznali i jinou dobu, než kterou známe my
a mohou objektivně porovnávat fakta. Jejich životní zkušenosti nám dávají možnost
nahlédnout do dob minulých a zamyslet se nad tím, jak žijeme nyní.
JAROSLAVA
Paní Jaroslava se narodila za hluboké totality v dělnické rodině pocházející z malebného
podhůří Moravskoslezských Beskyd. Když se psal rok 1968, bylo jí 10 let a ještě se těšila
klidnému dětství. Vyučila se prodavačkou a nastoupila do Jednoty v jedné izolované horské
obci. Provdala se a měla tři děti. Po revoluci dlouho hledala práci ale nakonec měla štěstí a
zakotvila ve státní správě jako úřednice obecního úřadu. Po pár letech se změnila legislativa
a milé Jaroslavě nezbylo nic jiného, než se přizpůsobit. Musela si ve dvaačtyřiceti letech
dodělat maturitu. Využila tenkrát asi jedinou možnost absolvování dvouletého večerního
studia na střední škole obchodní. Večerní studium byla řehole. Musela chodit normálně do
práce, starala se o tři děti v pubertálním věku, pečovala o domácnost. Její muž pracoval jako
řidič autobusu a díky turnusovým směnám se na jeho pomoc nemohla vždy spolehnout.
Dojížděla do školy po práci, bezmála 40 Km a to 3x týdně. Dnes je to téměř k neuvěření, ale
ona to zvládla a po dvou letech úmorného života se mohla pyšnit maturitním vysvědčením.
Od té doby se musela opakovaně účastnit různých školení převážně kvůli změnám ve státní
správě. Nedávno s úsměvem prohodila, že dva roky před důchodem ji snad už na vysokou
školu nepošlou…
49
Vzděláním pro lepší budoucnost
A jak je to dneska s večerním studiem? Až tak moc se nezměnilo. Večerní
studium je i v dnešní době časově náročné, navíc studium na soukromých školách si musí
účastník platit.
Večerní studium představuje vhodný způsob, jak získat maturitu či vyučení a zároveň u toho
moci pracovat. Pokud už má student výuční list, stačí, když absolvuje tzv. nástavbové
studium. Jeho večerní forma bývá většinou o rok delší než klasické studium denní, tj. trvá
obvykle tři roky. Pokud se k večernímu studiu středoškolského oboru (ať už s maturitou, či
bez) hlásíte ze základní školy, počítejte se čtyřmi, ale častěji až s pěti lety studia. Večerní
studium poskytují spíše střední odborné školy a učiliště, ale zajišťují jej také některá
gymnázia. Takových je však jen poskrovnu.
Mezi obory, které lze studovat večerní formou patří například: Ekonomika a podnikání (4
roky, ukončeno maturitou, Ošetřovatel (3 roky, ukončeno zkouškou k získáním výučního
listu), Zdravotnický asistent (5 let, ukončeno maturitní zkouškou), Veřejnosprávní činnost (5
let, ukončeno maturitní zkouškou), Provozní technika (3 roky, nástavbový obor pro
absolventy tříletých strojírenských oborů vzdělání, ukončeno maturitní zkouškou).
Výuka probíhá většinou tři dny v týdnu v odpoledních až večerních hodinách, dohromady
tedy asi 10 až 18 hodin týdně (závisí vždy na typu školy a aktuálním rozvrhu). K tomu je však
nutné vždy připočíst i nějakou tu domácí přípravu na další lekce a také učení na průběžné či
závěrečné testy.
Částka za večerní studijní obory zakončené maturitou nebo výučním listem se zejména na
soukromých školách může vyšplhat až na několik desítek tisíc korun za celé studium.
Například v jedné ze škol v Královéhradeckém kraji je poplatek 14.000 Kč/školní rok.
50
Vzděláním pro lepší budoucnost
JIŘINA
Paní Jiřina vystudovala před padesáti lety vysokou školu zemědělskou a potravinářskou
v Brně. Jako mladá a nadaná inženýrka se již velmi těšila na další možnosti studia a
zejména na práci ve výzkumu a vývoji. Jaké bylo ovšem její překvapení, když jí režim
oznámil, že s ní má bohužel jiné plány. Musela nastoupit na roční postgraduální studium
pedagogiky a následně byla vyslána do řekněme nerozvinuté části republiky, kde zoufale
potřebovali na místním zemědělském učilišti novou profesorku. Tenkrát rozhodně nebylo
běžné střídat zaměstnání bez vážných důvodů a tak se musela se svou rolí na čas smířit.
Když se později přidaly vážné zdravotní obtíže s pozdějšími nepříjemnými trvalými následky,
znamenalo to konec jejího kariérního postupu a definitivní stop všem snům o vzrušujících
objevech a pestrém životě ve víru velkoměsta. Nikdy neměla rodinu a nyní žije klidným, ale
osamělým životem plným vzpomínek na časy dávno minulé.
V současné době senioři nemusí rezignovat na svůj další rozvoj a jen
pasivně stárnout. Jednou z možností, jak pokračovat i po odchodu do důchodu v aktivní
činnosti a podporovat spojení se společenským životem, je studium. Univerzity a vysoké
školy na celém světě, včetně České republiky organizují speciální kurzy pro seniory. Obvyklý
název pro tuto oblast celoživotního vzdělávání je univerzita třetího věku (U3V). Realizátory
seniorského vzdělávání u nás sdružuje Asociace univerzit třetího věku v České republice
(www.au3v.cz). Její role je velmi důležitá, neboť na jednotlivých univerzitách třetího věku
rozvíjí různé didaktické způsoby výuky a prostřednictvím Asociace si mohou jednotliví
členové sdělovat zkušenosti.
Nabídka dalšího vzdělávání lidí v postproduktivním věku je
zaměřena na rozšiřování znalostí i možnost seberealizace v
oblasti společenských a přírodních oborů, kultury, vědy a
techniky. U3V má také výrazný socializační dopad. Slouží
jako smysluplná výplň volného času seniorů. Lidé toužící po dalším vzdělávání se na
kurzech potkávají se svými vrstevníky, se kterými mohou sdílet nové poznatky, zkušenosti a
zážitky. V roce 2011 se zúčastnilo vzdělávání v rámci U3V okolo 22 tisíc osob. V současné
době probíhá U3V v různých podobách na téměř všech českých univerzitách. Uvádí se, že
celkově je nabízeno více jak 400 různých vzdělávacích programů a touto formou studuje v
celé České republice asi 35 tis. seniorů. Ke studiu na univerzitě třetího věku se mohou
51
Vzděláním pro lepší budoucnost
přihlásit lidé, kteří nikdy vysokou školu nestudovali, i absolventi, kteří chtějí pokračovat v
dalším rozvoji. Na U3V se platí zápisné, které je ve výši několika set korun za semestr.
Absolvent nezíská klasický akademický titul, ale osvědčení o absolvování konkrétního kurzu.
Na internetových stránkách www.tretivek.cz nebo www.duchod.cz jsou zveřejňovány články
s informacemi o vzdělávacích institucích v ČR, které nabízí možnost studovat v seniorském
věku. Například na Univerzitě třetího věku při Západočeské univerzitě mohou senioři vybírat
z těchto oborů: ochrana práv seniorů, psychologická praktika či meteorologii. Nově jsou v
nabídce také obory český jazyk a kultura člověka, vývoj architektury či dějiny hudby. Za 21
let trvání této U3V mohli zájemci vybírat z těchto oborů: matematiky, spirituality, astronomie,
fyziky, chemie, literatury, dějin věd a techniky, dějin hudby, sociologie, architektury,
archeologie, historie, dějin umění, filozofie, psychologie, počítačů, exaktních věd, ale i
fotografování, kresba, malba, pohyb a cvičení a cizích jazyků.
Devadesát procent studujících tvoří ženy40
Univerzita třetího věku v Plzni je po Brně druhá největší a za dvě desetiletí svého fungování
vzdělávala více než 20 tisíc absolventů. Devadesát procent tvořily ženy. V posledních dvou
letech se věkové rozpětí studujících pohybuje většinou mezi 65 a 80 lety, dříve školu
navštěvovaly také ženy na mateřské dovolené. Lidé, kteří se na U3V hlásí, se v průběhu
fungování univerzity změnili. Zatímco v 90. letech měli o tento typ vzdělání zájem lidé, kteří
za socializmu nemohli studovat vysoké školy, dnes se hlásí ti, kteří „nestíhají stárnout“.
Univerzita tak plní silnou sociální roli.
Virtuální výuka Univerzit třetího věku
Virtuální U3V (VU3V) je určena především pro vzdělávání seniorů v regionech, kteří se
z různých důvodů nemohou zúčastňovat přednášek U3V prezenční formou v sídlech
vysokých škol a univerzit. Překážkou prezenčního studia může být vzdálenost, zdravotní a
časové důvody, finanční náročnost na dopravu apod. Výuku je možné realizovat kdekoliv kde
je dostupný internet - knihovny, školy, informační střediska, kluby a domovy seniorů a další.
40
Článek z webu Plzeňské univerzity: http://clanky.vzdelani.cz/univerzita-tretiho-veku-zustate-na-dosah-novym-informacim-
a4864
52
Vzděláním pro lepší budoucnost
Virtuální U3V je založena na využití nových komunikačních technologií a internetu, má prvky
distančního vzdělávání a e-learningu a je didakticky přizpůsobeny charakteristickým
specifikům cílové skupiny - seniorům se zájmem o vzdělávání na vysokoškolské úrovni.
Studium vzdělávací skupiny organizuje vyškolený lektor. Několik univerzit a fakult v rámci
Asociace Univerzit třetího věku České republiky natáčí tematické přednášky, které jsou
poskytnuty k výuce v tzv. Konzultačních střediscích i v „neuniverzitních“ městech. Aktuální
přehled konzultačních středisek v jednotlivých krajích je uveřejněn na stránkách www.esenior.cz. Například v Moravskoslezském kraji je takových míst jedenáct.
Vlastní forma výuky přirozeným způsobem rozvíjí počítačovou a především pak informační
gramotnost seniorů. Přesto však počáteční znalost práce s počítačem není podmínkou
účasti. Osobní finance, Etika jako východisko z krize společnosti, Lesnictví, Kouzelná
geometrie, Vývoj a současnost Evropské unie, Dějiny oděvní kultury, Lidské zdraví,
Evropské kulturní hodnoty.
53
Vzděláním pro lepší budoucnost
LADISLAV
Pan Ladislav snil celý život o tom, že se stane policistou. Od mládí ho bavily detektivky a
filmy s podobnou tématikou. Protože vyrůstal daleko na vesnici, měl velmi omezené
možnosti a výchova ve vesnické rodině uprostřed Moravskoslezského kraje jej směřovala
spíše k řemeslům. Bylo nedlouho po převratu v roce 1989 a lidé zakoušeli opojení z čerstvě
vydobyté demokracie. Náš Ladislav se učil velmi dobře a základní školu ukončil hladce
s vyznamenáním. Na gymnáziu se jeho prospěch zhoršil a provedl tu a tam i nějakou tu
lumpárnu. Stále mu však někde v koutku mysli dozrávaly myšlenky na tu tolik vytouženou
práci „správných chlapů“. Po maturitě šel na úřad práce a zároveň nastoupil na jazykovou
školu. Protože na sobě stále pracoval, sportoval a cvičil, po nějakém čase měl štěstí a přijali
jej k Policii ČR. Byl velmi šťastný a s velikou pílí plnil každý svěřený úkol. Policejní školu
zvládnul s výborným prospěchem a poté v praxi nic nedbal na občasné posměšky méně
zdatných a závistivých kolegů. Jelikož byl stále velmi aktivní, přihlásil se po třech letech
služby z vlastní iniciativy na Policejní akademii v Praze. Obtížné přijímací zkoušky zvládnul a
byl přijat. Jelikož studium vyžadovalo dost času a hlavně častý pobyt v Praze, požádal
oficiálně svého zaměstnavatele tedy Policii ČR o možnost studovat během pracovní doby.
Jeho přímý nadřízený žádost přijal, ale i přes ústní příslib mu byla tato žádost nakonec
zamítnuta. Ladislav byl nezkušený a ve svých pouhých třiadvaceti letech se bál vzepřít
mocnému systému plnému vysokých hodností a postranních zájmů. Odvolání nepodal a
zkusil dále studovat na vlastní pěst. Na potřebnou dobu školy si bral vždy dovolenou. Po
nějakém čase však jeho nadřízený přestal mít smysl pro neustálé žádosti o změnu
v pracovní době a dovolené mu začal zamítat. To už bylo horší, ale Ladislav se nevzdával a
přednášky a zápisky si nechal zasílat svými přáteli studenty elektronickou poštou. Definitivní
tečku za jeho studiem mu nadřízený udělal vložením několika směn do zkouškového období.
Nenastoupením těchto směn by nesplnil rozkaz, byl by kázeňsky potrestán a později
vyhozen z práce. Ladislav si musel vybrat mezi školou a prací. Zanechal tedy školy a zůstal
práci věrný ještě několik let, nechal se převelet a stále své úkoly plnil velmi svědomitě. Od
Policie se ale nedočkal žádné podpory a nakonec odešel do civilu. Nyní studuje jinou
vysokou školu a k současné Policii se již vrátit nechce.
54
Vzděláním pro lepší budoucnost
Jaké má osoba studující při práci možnosti úlev v zaměstnání? Je to
samozřejmě vždy věc dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Legislativně řeší
podporu studia zákoník práce a to v části 10 Péče o zaměstnance, hlava II Odborný rozvoj
zaměstnanců. Existuje prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.
Zásadní rozdíl
spočívá v tom, zda zaměstnavatel bude považovat za účast na školení a studiu nebo jiných
formách přípravy k výkonu práce za překážku v práci podle §205 ZP (zvyšování kvalifikace)
nebo za výkon práce podle §230 ZP (prohlubování kvalifikace). Prohlubování kvalifikace lze
zaměstnanci uložit, zvýšení kvalifikace nikoliv. Zákoník práce upravuje v §232 práva
zaměstnance, která mu příslušejí od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace, a to pracovní
volno s náhradou mzdy, popřípadě bez náhrady mzdy. Nelze však pominout fakt, že
zaměstnavatel není povinen zaměstnanci umožnit zvýšení kvalifikace, pokud zaměstnanec
projeví zájem o změnu hodnoty kvalifikace či o její zvýšení z vlastního rozhodnutí.
Pro případ, že zaměstnavatel projeví souhlas s podporou zvýšení kvalifikace, uzavírá se
kvalifikační dohoda podle § 234. Obsahem této dohody je závazek zaměstnavatele umožnit
zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a náhrady mzdy v
nepřítomnosti z důvodu studia. Naopak zaměstnanec se zavazuje, že u zaměstnavatele
setrvá v pracovním vztahu po sjednanou dobu, nejdéle však 5 let od ukončení studia. Pro
případ, že by zaměstnanec nesplnil svou povinnost, je ve smlouvě stanovena tzv. pokuta,
což je vlastně náhrada nákladů spojených se zvýšením kvalifikace. Povinnost náhrady
nákladů se stanoví poměrně k míře nesplnění závazku zaměstnance vůči zaměstnavateli. V
žádném případě nesmí být součástí kvalifikační dohody trest za nedokončení studia, toto
upravuje zákoník práce a porušení je trestáno sankcí.
Zaměstnavatel se může rozhodnout poskytovat zaměstnanci pracovní volno ve větším
rozsahu, než stanoví zákoník práce v § 232. Studijní volno s náhradou mzdy je zde uvedeno
v následujícím rozsahu:

k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu
uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

5 pracovních dnů na přípravu a vykonání
závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo
absolutoria,
55
Vzděláním pro lepší budoucnost

10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce,
diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno
studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,

40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní
zkoušky v oblasti lékařství, veterinární lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
Dále je zde uvedeno studijní volno bez náhrady mzdy:

k účasti na přijímací zkoušce v nezbytně nutném rozsahu,

k účasti na opravné zkoušce, promoci nebo obdobném ceremoniálu.
Zároveň je ale zaměstnavatel oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace
zaměstnance a poskytování pracovních úlev a finančních náhrad může zastavit v souladu s
§ 233 ZP. Jedná se o okamžik, kdy se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro
výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, nebo zaměstnanec bez zavinění
zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při
zvyšování kvalifikace.
Stejně tak nemá zaměstnavatel povinnost v případě opakování ročníku při studiu hradit
znovu náklady, které již jednou vynaložil, a poskytovat zaměstnanci pracovní volno.
Kvalifikační dohodu ano či ne? Úlevy pro studium při zaměstnání jsou jistě
příjemné a je lákavé přijmout podporu formou placeného studijního volna. Ubývají tak
částečně starosti s uvolňováním na výuku, přípravou na zkoušku a účast na zkoušce. Ale
pozor: kvalifikační dohoda není jen o právech zaměstnance na studijní volno. Je to také o
závazcích zaměstnance spojených s plněním povinností vyplývajících z dohody a nemalém
finančním závazku v případě, že zaměstnanec studium nedokončí nebo se rozhodne ukončit
pracovní poměr během studia nebo v době, na kterou se zavázal u zaměstnavatele setrvat.
Náklady se pak šplhají na desítky tisíc korun. Orientační příklad: hodinová mzda je 200 Kč,
jeden den studijního volna je tedy 1.600 Kč. Jedná se však o hrubou mzdu, náklady na
takový jeden den obnáší ještě odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění
a….máme tady částku 2.144 Kč. Dost často se stává, že práci za daného zaměstnance
nikdo neudělá a svou nepřítomnost dohání další dny v lepším případě během pracovní doby
nebo po večerech a víkendech.
Doporučení: dobře zvažujte, zda je kvalifikační dohoda opravdu výhodná. Propočtěte si
předpokládané náklady při plném plněn, ať máte představu, jak velkou částku byste
v případě předčasného ukončení studia nebo odchodu od zaměstnavatele museli vracet.
56
Vzděláním pro lepší budoucnost
Věnujte pozornost době, na kterou se zavazujete u firmy zůstat. Uvědomte si, že
zaměstnavatel má právo sledovat studijní výsledky…..Pokud si vyhodnotíte, že podmínky a
úlevy dané dohodou jsou přijatelné a především, odpovídají vašim plánům, záměrům a
odhodlání, tak se se zaměstnavatelem dohodněte. Z pozitivního hlediska: pokud
zaměstnavatel podporuje zvyšování kvalifikace formou úpravy pracovní doby, finančně či
jiným způsobem, považuje daného pracovníka za perspektivního. Je to přece investice jako
každá jiná a chytrý manažer vkládá prostředky s očekáváním zisku. A vzdělanější
zaměstnanec jistě přidanou hodnotu firmě přináší.
57
Vzděláním pro lepší budoucnost
KAREL
Pan Karel měl také již od malička jasno, čím bude. Chtěl se stát dopravním pilotem. Létání
jej fascinovalo, velmi brzy se naučil číst a první jeho přečtená knížka byla pohádka „O
letadélku Káněti“. Za pěkného počasí vzal tátův dalekohled a venku sledoval na obloze
dopravní letadla. S kompasem, mapou a atlasem letadel se pokoušel určit odkud kam letí a o
jaký typ stroje se asi jedná. Také Karel zažil pravý komunismus, ikdyž jen jako dítě. Výchova
režimu ho příliš nepoznamenala a víc, než sametová revoluce, jej zajímaly vystřihovánky
z časopisu ABC.
Učil se velmi dobře a po absolvování střední průmyslové školy elektrotechnické se začal
vážně zajímat o možnosti uplatnění jako profesionální pilot. Záhy zjistil, že tato záležitost
bude velmi nákladná. Protože na pomoc rodiny se v tomto směru nemohl spolehnout, začal
šetřit peníze. Možnost studia oboru Profesionální pilot na ČVUT v Praze předem z finančních
důvodů vyloučil - aby našetřil, musel pracovat. Práce v elektrotechnice se našla, žil skromně
a tak i z relativně malého platu dokázal časem našetřit pěkné peníze. Jelikož naspořená
částka by k zaplacení všech potřebných pilotních licencí nestačila, investoval ji do malé
nemovitosti, kterou poté svépomocí zrekonstruoval a tím zhodnotil. Ačkoli si na zakoupení
nemovitosti vzal menší hypotéku, nakonec měl dost majetku na celý výcvik. Zbylé volné
peníze použil na financování povinné lékařské prohlídky, náročného psychologického
vyšetření a na další výdaje spojené s budoucí prací pilota. Aby vylepšil Angličtinu, plánoval
vycestovat do Velké Británie. Měl štěstí, manželka byla ochotna i se dvěma malými dětmi
vést domácnost sama. Nastal rok 2009 a důsledkem krize propustila firma ČSA - největší
tuzemský letecký přepravce, postupně za čtyři roky celkem asi 300 pilotů z původních 530 a
dalších několik desítek letců ještě bude nejspíš v budoucnu propuštěno. Karel si uvědomil
drsný fakt. Tito propuštění piloti zaplní veškerá volná místa v evropských aerolinkách a on
tím pádem nebude mít šanci po ukončení výcviku v oboru pracovat a to ani nikde v Evropě,
58
Vzděláním pro lepší budoucnost
natož doma v ČR. Situace v letectví se od té doby ještě zhoršila a naděje pohasla. Kdyby
Karel pilotní výcvik za půl druhého milionu přesto dokončil, velmi pravděpodobně by o
všechny investované peníze přišel. Elektronika ho časem přestala bavit a on se rozhodl
změnit profesi. Musel začít zase od začátku ale nevadilo mu to. Chtěl totiž v životě dělat to,
na co má od přírody talent a co by ho také bavilo. Právě to jsou totiž základní kameny
jednoho neustále aktuálního tématu - jak být v životě úspěšný a taky šťastný. Nyní se věnuje
vzdělávání dospělých a jako lektor předává svým osobitým stylem dál nejen své rozsáhlé
znalosti, ale také bohaté životní zkušenosti.
Odkazy:
Velmi slušné weby o letectví: www.aeroweb.cz a www.flightglobal.com
České letecké informační servery: www.letectvi.cz a www.pilotinfo.cz
Ústav leteckého zdravotnictví Praha: www.ulz.cz
59
Vzděláním pro lepší budoucnost
DOMINIK
Pan Dominik je třicátník na vrcholu sil. Na první pohled ničím nevyniká, nic Vás na něm
nezaujme. Obyčejný člověk sedící naproti mně v klidné večerní hospůdce je ale ve
skutečnosti nositelem zajímavého příběhu. Když končil Dominik základní školu, ještě
nevěděl, co chce v životě dělat. Žádný cíl, žádná vize do budoucna. Rodiče jej přihlásili na
Střední průmyslovou školu elektrotechnickou ve Frenštátě pod Radhoštěm. Záhy ovšem
zjistil, že maturitní studium elektrotechniky je nad jeho síly. Problémy mu dělala hlavně
matematika, jeden z hlavních předmětů. Po dvou letech tedy ze školy odešel kvůli
prospěchu. V jeho 17ti letech ho stejně, jako spoustu dalších kluků zajímaly hlavně auta a
motocykly. Stal se z něj tedy učeň oboru automechanik na Středním odborném učilišti ve
Frýdku-Místku. Ani toto studium se mu ale nijak zvlášť nedařilo. Byl sice pracovitý a praxi měl
docela v oblibě, při teoretické výuce technických předmětů ovšem velmi trpěl a školu proto
vůbec neměl rád. Po vyučení chvíli opravoval auta, pak řídil nákladní Tatru a nakonec se
z něj stal údržbář. Koníčkem mu byly historické motorky, jednu vlastnil a sám na ní jezdil.
Nebyl to král rychlosti ale ani pomalý „babeťák“. Jednoho dne mu však změnil život řidič
starého žigulíku, starý pán v klobouku. Nedal mu totiž přednost a náš Dominik letěl přes
řídítka rovnou na asfalt. Byl z toho úraz, po kterém zůstal Dominik na nějaký čas upoután na
invalidní vozík. Během zotavování v sobě objevil velkou a silnou touhu opět chodit, ačkoli
doktoři tuto možnost neviděli moc optimisticky. Dominik si ale věřil a někde v sobě cítil, že
má ještě šanci. Začal se proto zajímat o lidské tělo. Jak funguje, co potřebuje, na co je citlivé
a co mu naopak prospívá. Čím více se do problematiky ponořoval, tím více ho to bavilo.
Aktivně spolupracoval se svými terapeuty a výsledkem byly značné pokroky. Nyní již chodí
normální chůzí a nic na něm nepoznáte. Výsledkem této životní epizody, že pan Dominik
přišel na to, co ho v životě skutečně baví. Stále se intenzivně zajímal o studium lidského těla
a nyní je z něj vysokoškolsky vzdělaný profesionální fyzioterapeut. Požádal jsem ho o pár
slov pro ty, kteří by jej snad chtěli následovat.
„Odborná způsobilost pro výkon povolání fyzioterapeuta se získává absolvováním
akreditovaného zdravotnického bakalářského, nebo magisterského studijního programu na
60
Vzděláním pro lepší budoucnost
lékařských fakultách vysokých škol. Já jsem se např. připravoval na přijímací řízení celý rok nejsem bůhví jaký student. Byla to dřina, ale nakonec jsem prošel a dostudoval. Laikové
mylně považují fyzioterapeuty jen za maséry s rekvalifikačním kurzem. Pravdou je, že pravý
fyzioterapeut na to musí mít nejen vysokou školu, ale je také nucen si průběžně obnovovat a
doplňovat dovednosti a způsobilosti spolu s rozvojem oboru a aktivně se účastnit
celoživotního vzdělávání. Jinak se jen těžko může udržet v oboru.
Fyzioterapie používá velké množství technik, které se neustále rozvíjejí a
zároveň se objevují další, zcela nové. Jestli Vás tento obor zajímá, můžete navštívit
internetové stránky Profesní organizace fyzioterapeutů na http://www.unify-cr.cz nebo se
zeptat třeba právě Vašeho lékaře či terapeuta.
61
Vzděláním pro lepší budoucnost
MICHAL
Pan Michal se podělil o svou životní zkušenost se vzděláváním. Zde je jeho vyprávění:
„Vzdělávání
a vzdělávání mi změnilo život zcela zásadním způsobem. K právní
problematice jsem získal vztah na střední škole, když mi moje matka v rámci cvičení psaní
strojem dávala psát různá podání, o jejichž sepsání ji jako právníka někdo požádal. Nebyl
jsem ten typ, který by bezmyšlenkovitě text jen buď opsal nebo jako nadiktovaný napsal. Po
maturitě na střední ekonomické škole, kde jsem vystudoval zahraniční obchod, jsem se
věnoval tomuto oboru i v praxi. Nejprve na různých referentských pozicích, později jsem
dostal příležitost pracovat jako obchodní manažer pro zahraniční obchod. V té době jsem pro
výkon této funkce měl požadované znalosti. Hovořil jsem německy, anglicky a rusky, měl
jsem praxi jak s exportem tak importem různých komodit, a zároveň jsem měl i zkušenosti
s vedením malého oddělení, když jsem předtím pracoval jako vedoucí obchodní referent. Na
tu dobu jsem měl i vysoce nadprůměrný plat, který se všemi benefity dosahoval řádově 25
tisíc hrubého. Když jsem se pochlubil jako středoškolák svojí matce – právníkovi s výplatní
páskou, řekla mi: „Je to pěkný, ale dodělej si vysokou školu“. Vždy poté jsem měl zkaženou
radost, neboť jsem za této situace nepociťoval potřebu se dále vzdělávat a naivně jsem se
domníval, že v této funkci vydržím až do důchodu. Jednoho dne jsem se vrátil z krásné
dovolené v Řecku. Přišel jsem do práce, kde vládla smutná nálada. Na můj dotaz, co se
děje, mi bylo řečeno, že jsme všichni dostali výpovědi, že dva pánové, kteří byli jedinými
akcionáři, se rozhodli, ukončit v ČR podnikání a vrátit se zpět domů, do Moskvy. Tak jsem si
říkal, nedá se nic dělat, najdu si jiné místo. Nikdy jsem s tím neměl přece problém. Během
doby, kdy jsem zastával tuto manažerskou funkci, jsem však vůbec nevěnoval pozornost
tomu, co se děje ve školství a na trhu práce. Nebyl důvod, a to byla chyba. V mezidobí totiž
opouštěli vyšší odborné školy první absolventi s titulem DiS, mimo jiné i v oboru ekonomika
zahraničního obchodu. Rázem jsem byl co se týče vzdělání na druhé koleji. Skončilo to tím,
že jsem byl devět měsíců evidován na úřadu práce. Po devíti měsících jsem dostal příležitost
pracovat v bývalém podniku zahraničního obchodu, ovšem s platem o 11 tisíc nižším (!) a se
žádnými benefity. V té době mi došlo, že jsem zaspal dobu, a že jediný možný způsob, jak
sám sobě vrátit alespoň relativní konkurenceschopnost na trhu práce, spočívá v dalším
vzdělávání, v mém případě oné dodělání vysokoškolského vzdělání.
Po pěti letech jsem uznal, že má moje matka opět pravdu. Na popáté se mi podařilo dostat
se na Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Když jsem se blížil ke státnicím
v pátém ročníku, těšil jsem se, až budu mít konečně vysněný titul Mgr. Pak přece budu
vydělávat nadprůměrné peníze, které už budou přeci jen úměrné mému vzdělání. Měl jsem
po magisterské promoci a začal jsem chodit po pohovorech. Moje matka mi samozřejmě ze
srdce blahopřála a dodala: „Tak základní vzdělání už máš, teď ještě tu právnickou maturitu“.
62
Vzděláním pro lepší budoucnost
Myslela tím advokátní zkoušku. Do advokacie jsem nechtěl, neboť jsem věděl, že se tam
pracuje za minimální mzdu, a že je to velká šikana. Když jsem absolvoval třetí pohovor
v obchodní společnosti, kde se opakovaly stále stejné otázky: 1) jste doktor?, 2) máte
nějakou praktickou profesní zkoušku z oboru právo?, 3) ovládáte alespoň dva cizí jazyky?,
uznal jsem, že získáním titulu Mgr. teprve vše začíná, a nekončí. Takže jsem se na základě
výsledků uvedených pohovorů rozhodl, že absolvuju státní rigorózní zkoušku. Dále jsem
uznal, že mi nezbude nic jiného, než se zakousnout do toho hořkého jablka, a tři roky
pracovat jako advokátní koncipient. V této době jsem se své matce již výplatními páskami
s měsíčním platem 9 tisíc hrubého nechlubil. Jediným vysvobozením z této právní bídy byla
úspěšně složená advokátní zkouška. Když jsem se první rok podíval do advokátního
zkušebního řádu, udělalo se mi špatně a začal jsem se učit. První tři dny po osmi hodinách
písemky z oboru trestní právo, občanské, rodinné a pracovní právo a obchodní právo, poté
týden oddych, a následně v jeden den všechny tyto obory ústní zkoušky + ústavní a správní
právo a předpisy upravující poskytování právních služeb. Nakonec jsem to složil V 9 hodin
jsem vešel a ve 14.30 jsem odcházel. Motal jsem se jako opilý a slavil jsem až druhý den.
Získal jsem tedy předpoklad pro to, abych se mohl věnovat advokacii, a případně i jiným
právním profesím vyžadujících profesní zkoušku (soudce, státní zástupce, exekutor, notář).
Stačí však toto všechno pro to, abych si zajistil práci jako advokát? Někdy ano, někdy ne.
V krizi, která se vyskytuje ve všech odvětvích, i v advokacii však toto nestačí. Jednak bych
se kromě advokacie věnoval dál i vzdělávání, což vyžaduje další specializaci v doktorském
studijním programu, v naším případě teoretické právní vědy. Zároveň je vhodné absolvovat i
lektorskou zkoušku, aby lektor odpovídajícím způsobem reprezentoval společnosti, pro
kterou vede semináře. A jednak člověk v dnešní době, aby neživořil, by měl ovládat ne
pouze dva cizí jazyky, nýbrž alespoň na vysokoškolské úrovni i dvě profese. V případě
advokáta se jeví jako reální a legální profese insolvenčního správce, což kromě jiného
znamená nechat se prozkoušet z ekonomických disciplin. Pokud však nechce být člověk jako
„rychlokvaška“, je nezbytné se ekonomii věnovat na vysoké škole, a poté teprve skládat
praktickou zkoušku na insolvenčního správce. Po svých zkušenostech a po konzultacích se
zkušenou osobou – hádejte s kým, jsem se rozhodl, že do těchto dvou projektů půjdu.
63
Vzděláním pro lepší budoucnost
Vzdělání mi změnilo život od samého základu. Vykonávám profesi, které bych se nemohl
věnovat bez absolvování vysoké školy a praktické zkoušky. Zároveň mi umožnilo proniknout
do praktické problematiky, se kterou se denně setkáváme. Říkám, že jsem absolvoval 10 let
restrukturalizace. V roce 2000 jsem nastupoval na fakultu a 15. 1. 2010 jsem skládal
advokátní slib. 10 let jsem prakticky nežil, nevěděl jsem, co je to dovolená, studoval jsem při
zaměstnání. Každou volnou chvíli jsem se věnoval studiu. 10 let je dlouhá doba. Jen pro
srovnání. Pro zločin loupeže hrozí v prvním odstavci podle trestního zákoníku 2 – 10 let
odnětí svobody. Je to jen pro silné a vytrvalé povahy. Na toto „odnětí svobody“ jsem však již
zapomněl a lhal bych, kdybych tvrdil, že na něj rád nevzpomínám. Pokud bych se měl znovu
rozhodnout, vybral bych si tuto cestu opět.
Vzdělání a vzdělávání je tedy celoživotní činnost. Není na místě oslovování typu „věčný
student“ apod. Když se mi narodilo první dítě, tak mi jeden kolega blahopřál s tím, že dodal,
že to mám už na doživotí. Se vzděláním a vzděláváním je to podobné. Je to prakticky až do
důchodu nebo ještě i dál. Čím dřív mladý člověk toto pochopí, tím lépe pro něj.
S pozdravem
JUDr. Michal Stecker, advokát“
64
Vzděláním pro lepší budoucnost
INTERNET A MY
Nevyužitý potenciál Internetu
Jeden z největších vynálezů 20. století - Internet, nám poskytuje takové možnosti, že je
nebudeme schopni jako jednotlivci snad nikdy plně vyčerpat. Chce to tedy umět s Internetem
správně pracovat a naučit se efektivně vyhledávat potřebné informace. Kupodivu je to docela
složité a málokdo to opravdu dobře ovládá. Nejde totiž jen o schopnost vytěžit k námi
zkoumanému problému maximum dostupných informací. Vody Internetu jsou plné útočných
žraloků, informačních medúz, finančních pijavic a jiné havěti a pokud nejste vybavení dobrou
loďkou v podobě správných znalostí jistých pravidel, ocitnete se zde rázem v nepříjemné a
bolestivé roli pouhého plavce.
Předchůdce dnešního Internetu vznikl již před padesáti
lety zhruba v době, kdy vrcholilo dobývání Měsíce a kdy
zároveň rostla rivalita ve zbrojení mezi USA a SSSR.
Americké ministerstvo obrany v té době potřebovalo
zajistit dobré a spolehlivé spojení v případě válečného
konfliktu. Pro dosažení maximální
odolnosti bylo
rozhodnuto, že síť nebude mít žádné centrální spojové
uzly, takže z každého uzlu bude možný rovnocenný
přístup k co nejvíce dalším uzlům. Tak mohly být zprávy
rovněž rozděleny na více částí, které mohly putovat na cílovou adresu ve stejném čase
různými cestami. Tím se zabránilo případnému zachycení celé zprávy nepřítelem. Stejně
jako spousty dalších vynálezů lidstva, také Internet vznikl zprvu pro vojenské účely. Záhy byl
však pochopen též jeho komerční potenciál. Internet se poté neustále rozvíjel a v roce 1992
již zaznamenal první milion aktivních uživatelů a pronikala na něj postupně první multimédia.
Od té doby se rozvíjel dál a to zhruba souběžně s vývojem celého odvětví výpočetní techniky
a informačních technologií. Je jasné, že Internet teď v posledních letech zaznamenal
nebývalý rozmach a lidé u něj tráví stále více a více času. Je pravděpodobné, že spolu
s jeho dalším rozvojem bude tento trend dále narůstat. Pro spoustu lidí však je již teď
Internet tak komplikovaný, že se v něm ztrácejí a pro mnoho mladých lidí zase slouží spíše
jen jako zdroj laciné zábavy. Ať už je využíván plodně nebo ne, stává se z něj mocný nástroj
v ovlivňování vůle a svobodného myšlení lidí a tudíž také nástroj nebezpečný a lehce
zneužitelný. „Jak nenaletět“ jsou dneska stále více skloňovaná slova, která s neustálým
dalším rozvojem Internetu a souvisejících technologií dostávají stále výraznější rozměr,
65
Vzděláním pro lepší budoucnost
vyžadující více obezřetnosti, informací a znalostí tohoto stále složitějšího prostředí. Nebál
bych se tvrdit, že už dnes by se měly informační technologie spolu s finanční gramotností
vyučovat jako samostatně již od druhých stupňů základních škol.
Internet nám nabízí přístup ke všemu, co nás zajímá, co potřebujeme nebo se chceme
dozvědět. Když jej umíme používat, může se pro nás stát tou nejužitečnější, nejlepší a
nejobsáhlejší encyklopedií na celém světě. Připojit se dnes můžeme bez jakýchkoli problémů
a omezení, bez ohledu na vzdálenosti či hranice států, pohodlně z tepla našeho domova či
prakticky odkudkoli. Ačkoli stále existují země jako Čína, kde je velká část internetu
cenzurována a ani v západním světě není Internet zcela bez cenzury41 ,je otevřen každému
uživateli a může zde přispívat svými články a názory prakticky každý člověk. Mnohdy tak ale
nevíte, kdo se nachází na druhém konci elektronické sítě u svého počítače a jaké má tento
člověk úmysly. Proto je třeba neustále přemýšlet a být na pozoru. Díky snadnosti
zveřejňování informací aké dochází ve virtuálním prostředí Internetu k obrovskému množství
změn a přesunů dat. Neustále vzniká velké množství nových zdrojů informací a rovněž
mnoho jiných zdrojů současně stárne a zaniká. Nejsou zde určena žádná závazná pravidla
pro korektnost zveřejňováných informací a chování uživatelů. Proto bychom si měli při
hodnocení kvality a použitelnosti informací získaných z Internetu uvědomit pár základních
faktů:
 Naprostá většina zveřejněných informací není nikým odborně editována a
kontrolována a to ani na vůbec nejpoužívanějších informačních zdrojích typu
Wikipedie.
 Často je zde možné nalézt anonymní dokumenty a když už je jméno autora náhodou
uvedeno, jen zřídka je k němu připojena také bližší informace o jeho odborné
způsobilosti a účelu zveřejnění informací obsažených v dokumentu.
 Není vždy snadné určit stáří dokumentu. Buď datum chybí úplně, nebo nemusí být
vždy jasné, zda je to datum samotného prvního zveřejnění dokumentu, či jeho
pozdějšího doplnění.
 Je těžké určit, jedná-li se o informaci originální nebo překopírovanou, nějak
pozměněnou či doplněnou někým jiným a tudíž neověřenou.
 Existuje problém v podobě možnosti skryté reklamy v textu a to prakticky kdekoli
na síti.
41
Zdroj: http://www.root.cz/zpravicky/britove-blokuji-21-webu-odkazujicich-na-torrenty/
66
Vzděláním pro lepší budoucnost
Vzhledem k vyjmenovaným úskalím je vhodné přisvojit si pár základních pravidel a rad
ohledně bezpečného užívání Internetu, které jsou zde uvedeny a tím snížit riziko na
minimum. Je dobré si taky uvědomit že:
 Internet je pouze jedno z mnoha prostředí, kde můžeme nalézat informace.
 Je vhodné kombinovat výsledky hledání na Internetu s tradičními zdroji informací,
jako třeba knihami, periodiky, publicistickými pořady v televizi a zejména pak
z důvodů sporné objektivity těchto médií nevynechávat hovory s vhodnými lidmi a
používat zdravý rozum.
 Skutečně kvalitní informační zdroje na Internetu zpravidla nejsou pohodlně
dostupné.
Jak vyhledávat informace
Někdo by si mohl pomyslet: “Vždyť to přece není problém, nic na tom není, napíšu
tam co hledám a ono mi to hned vyjede. Co mi tu budou říkat?” Pravdou ale je, že takto
jednoduše naleznete jen ty opravdu nejrozšířenější informace, které nemusí být vždy kvalitní
nebo dostačující. Jistě se Vám již stalo, že jste nadávali na celý svět, protože jste nemohli
ani po hodinovém úsilí najít to co hledáte. Užitečnost tohoto článku si tak uvědomíte až ve
chvíli, když chcete vědět nebo najít něco neobvyklého, zajímavého či speciálního. Nenechte
se proto hned odradit odbornými pojmy, které jsou níže v textu průběžně uváděny. Když
budete trpělivě a pozorně číst, jistě se k této problematice dozvíte značné množství cenných
poznatků, které Vám pak už budou pomáhat při užívání Internetu po celý život. Takže jdeme
na to. Nyní začneme s trochou teorie. Všechny dokumenty dostupné v internetovém
prostředí můžeme celkově rozdělit na dva základní typy:

Viditelný web (visible web, surface web) - obsahuje dokumenty, které jsou běžně a
volně přístupné, snadno vyhledatelné vyhledávacími programy a které mohou být
uvedeny třeba v databázích vyhledávacích služeb založených na počítačovém sběru dat.
67
Vzděláním pro lepší budoucnost

Neviditelný web (invisible web, hluboký web, deep web) - je to oblast internetových
informací, které jsou běžnými vyhledávacími programy obtížně vyhledatelné, nebo jsou
pro ně zcela neviditelné. Odhaduje se, že velikost dat neviditelného webu je přibližně
500x větší, než dat webu viditelného! Naleznete zde především informace uložené v
databázích ( kolem 50 % deep webu), dále pak adresáře, specializované vyhledávače,
dokumenty v jiných formátech než HTML, např. PPT, PDF, PostScript, Adobe Flash,
apod. V těchto formátech se často publikují zprávy a studie z výzkumu, příspěvky z
konferencí, oficiální zprávy a další významné dokumenty. Patří zde také internetové
stránky, ze kterých není odkaz na jiné a na které rovněž není žádný odkaz. Říká se jim
samotáři.42
Existují specializované vyhledávací služby, které umožňují prohledávání neviditelného
webu:
Název služby:
Internetová adresa:
Complete Planet
http://aip.completeplanet.com
Invisible Web
http://www.profusion.com
Direct Search
http://www.freepint.com
Scirus
http://www.scirus.com
Vyhledávací služby můžeme dále rozdělit do několika základních skupin:43
Předmětové katalogy - jsou určeny pro prohlížení dat (browsing).
 Předmětové katalogy - jsou služby umožňující předmětově orientované vyhledávání
v hierarchicky uspořádaných předmětových katalozích. Jsou založené na ručním sběru
dat zpracovávaných odborníky, později doplněné o možnost zaslání požadavku na
registraci v katalogu pomocí formulářů skrývajících se pod ikonami „Přidej (Add) URL“.
Užívají se v situacích, kdy uživatel přesně neví, jaký zdroj informací hledá a má pouze
přibližnou, obecnou představu o výsledku. Pomocí hierarchických vztahů mezi
42
Zdroj: http://www.boldis.cz/index.php?iweb
43
Zdroj: http://www.lib.jcu.cz/old/vychova/vychova_jak5.htm
68
Vzděláním pro lepší budoucnost
kategoriemi, cestou od obecných ke specifičtějším, může svůj požadavek upřesňovat a
dostat se k seznamu hodnotných zdrojů o daném tématu. Dnes je k většině předmětových
katalogů přidána funkce hledání pomocí klíčových slov nebo výběr menu s určitým
omezením.
Yahoo!
http://www.yahoo.com
Seznam
http://www.seznam.cz
Atlas
http://atlas.centrum.cz
 Virtuální knihovny - jsou vytvářeny odborníky, informace jsou odborně tříděny a
hodnoceny. Většina virtuálních knihoven nabízí prohlížení (browsing) hierarchicky
uspořádaných tematických skupin v kombinaci s možností hledání pomocí klíčových slov.
Snaží se podchytit všechny kvalitní zdroje na Internetu.
About.com
http://www.about.com
Academic Info
http://www.academicinfo.net
Britannica
http://www.britannica.com
Virtual library
http://vlib.org
Internet public library
http://www.ipl.org
Vyhledávací stroje - jsou určeny pro vyhledávání dat (searching).
 Tzv. vyhledávací stroje (search engines) - jsou služby založené na automatizovaném
sběru dat pomocí tzv. robotů (někdy též crowlerů či spiderů). To jsou programy, které se
pomocí hypertextových vazeb samy pohybují po webu a sbírají informace (indexují) o
dokumentech a ukládají je do rozsáhlých databází, které pravidelně aktualizují. V tomto
případě jsou informační zdroje zpravidla registrovány plnotextově. Umožňují vyhledávání
informací pomocí klíčových slov prostřednictvím jednoduchého rozhraní nebo metodami
pokročilého vyhledávání (buď výběrem z menu nebo přímým zápisem dotazu).
Google
https://www.google.cz
Excite
http://www.excite.com
Teoma
http://www.teoma.com
69
Vzděláním pro lepší budoucnost
Northern Light Search
http://www.nlsearch.com
Bing
http://www.bing.com
 Metavyhledávače
(metasearch
engines)
-
dotaz
položený
do
vyhledávacího
metasystému je souběžně zpracován několika vyhledávacími službami najednou, tzn.
prozkoumání co největšího prostoru internetu, výsledný soupis je uspořádán a zobrazen v
prostředí metavyhledávače.

Vivisimo
http://www-01.ibm.com
Kartoo
http://www.kartoo.com
Dogpile
http://www.dogpile.com
Meta Crawler
http://www.metacrawler.com
Mamma
http://www.mamma.com
Vyhledávací nástroje s unifikovaným rozhraním (gateway) - usnadňují hledání v
různých typech služeb prostřednictvím jednotného uživatelského rozhraní.

Alenka
http://www.alenka.cz
Amazing Internet Guide
http://www.sunstorm.com/amazing
Eureka!
http://www.gocee.com/eureka
Portály - často navštěvované servery, který nabízí svým uživatelům komplexní služby,
jako třeba vyhledávání informací katalogového typu, plnotextové informace, zpravodajství,
online zábava, bezplatnou el. schránku, diskusní fóra, virtuální obchody apod. Smyslem je
integrace služeb do jediného uživatelského rozhraní.
Yahoo!
http://www.yahoo.com
Seznam
http://www.seznam.cz
Atlas
http://atlas.centrum.cz
Look Smart
http://countdown.looksmart.com
Open Directory
http://www.dmoz.org
70
Vzděláním pro lepší budoucnost
Internet představuje velmi rozlehlý prostor a k usnadnění orientace v nepřeberném množství
informací nám tedy slouží různé vyhledávací služby. Informace můžeme hledat nejen v textu,
ale i v obrázcích, videích, mapách apod. Tyto služby nabízí např. největší světový
vyhledávač „Google“. Jeho funkce Google Translator (automatický překladač) navíc značně
rozšiřuje spektrum vyhledávání tím, že je schopen Váš dotaz v češtině přeložit do mnoha
světových jazyků. Výsledné informace si pak můžete pomocí “Google Translator” přeložit do
vámi preferovaného jazyka či z něj zpět do češtiny. Pojďme se nyní podívat na možnosti
vyhledávání dat, které nám současný Internet nabízí. Základem úspěšného nalezení
požadované informace je vědět jak postupovat a kterou vyhledávací strategii, službu nebo
nástroj máme zvolit:

Zvolte vhodný typ vyhledávacího nástroje. Je lépe je vybrat několik vyhledávacích
strojů, každý z nich může najít unikátní dokument.

Seznamte se případně s nápovědou (help) zvoleného vyhledávače - bývá to užitečné a
přesto to skoro nikdo nedělá.

Sestavte dotaz pomocí klíčových slov a tzv. „operátorů“ (viz. níže).

Formulujte slovy co hledáte, jak moc má být informace aktuální, jazykové omezení,
geografické určení atd.

Správně zvolte klíčová slova a fráze (použijte odbornou terminologii), je třeba si dát
pozor na takzvaná „stop slova“. To jsou některé obecné výrazy a slova, podle kterých
nelze vyhledávat (např. spojky, členy).

Zkontrolujte pravopis klíčových slov.

Používejte i synonyma, příbuzné výrazy, různé pravopisné tvary slov (vyhledávácí
nástroje pracují s informacemi v přirozeném jazyce).

Využijte možnost rozšířeného či pokročilého hledání.

Vyhledávači můžete dokonce klást i celé otázky, jako byste mluvili s člověkem.

V případě potřeby zpřesněte formulaci nebo zkuste napsat dotaz pomocí jiných
klíčových slov.

Vyhledaný výsledek správně vyhodnoťte - bývá to časově náročné ale je to dost
důležité.

Nezapomeňte si odkaz na (někdy i pracně) vyhledanou webovou stránku zapsat, nebo
uložit mezi „záložky“ svého internetového prohlížeče!
71
Vzděláním pro lepší budoucnost
Použití operátorů 44
Velkým pomocníkem při vyhledávání na Internetu jsou možnosti pokročilého - rozšířeného
vyhledávání. Jedná se o použití tzv. operátorů. Vložíte-li např. hledaná slova do uvozovek
(““), vyhledané články budou obsahovat všechna uvedená slova v zadaném tvaru i pořadí
těsně u sebe. Jako frázi můžete zadat také jen jedno slovo, které se vyhledá pouze v
zadaném tvaru. Třeba na Googlu můžete použitím operátoru SITE: vyhledávat informace z
konkrétního webu, např. všechny zmínky o volbách zveřejněné na serveru www.idnes.cz:
volby site:idnes.cz
Zde je výčet některých dalších důležitých operátorů:

Operátor AND, neboli plus (+):
Vyhledávací systém zobrazí výsledky obsahující
všechny vyhledané termíny. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání a je používán
pro spojení významově odlišných pojmů. Výraz AND je zapisován s mezerami před i po,
znaménko plus se zapisuje s mezerou před a bez mezery po, ihned před hledaný výraz:
Nohavica AND Kryl, nebo Nohavica +Kryl.

Použitím operátoru OR vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující alespoň jeden
z uvedených termínů. Tento operátor rozšiřuje dotaz a používá se pro spojení synonym
a příbuzných pojmů například: Meteorologie OR Předpověď počasí.

Operátor NOT, neboli mínus (-): Slouží k odfiltrování stránek obsahujících určitý výraz.
Lze jej použít pouze v kombinaci s jiným hledaným slovem. Znaménko minus se
zapisuje stejně jako u plusu bez mezery přímo před zvolené slovo dotazu.
Výše jmenované operátory se označují jako “Booleovské”. Kromě těch však existuje i řada
operátorů nazývaných Proximitní (distanční či poziční). Tyto operátory se od Booleovských
44
Zdroj: http://www.jaknainternet.cz/page/1198/jak-hledat-na-internetu/
72
Vzděláním pro lepší budoucnost
liší především tím, že vyhledávají v dokumentu pouze do určité vzdálenosti a v dané
posloupnosti, kdežto pomocí Booleovských operátorů hledáme výrazy v celém dokumentu.
Výhodou vyhledávání s těmito operátory je, že klíčová slova spolu mohou souviset.
Nevýhodou je zase fakt, že jejich užití není vždy ve všech databázích stejné. Některé poziční
operátory zde uvádím:

Pomocí operátoru NEAR (Nn) vyhledáváte
dokumenty, kde se vámi
zadané
výrazy vyskytují v textu blízko sebe bez ohledu na jejich pořadí. Malé písmeno n se
nahrazuje číslicí, která určuje, kolik slov se bude nacházet mezi zadanými vyhledávacími
výrazy. Pokud vám na vzdálenosti nezáleží, můžete tento údaj vynechat.

Pokud na pořadí slov záleží, použijte místo operátoru NEAR operátor WITHIN (W).

Při použití operátoru ADJACENT (ADJ, A) se budou zadaná slova ve vyhledaném
záznamu vedle sebe bez ohledu na pořadí, v jakém byla zapsána do vyhledávacího
pole.

Pokud na pořadí slov záleží, použijte operátor FOLLOWED BY. Vyhledaný záznam
bude obsahovat slova v pořadí, v jakém byla zadána.

PARAGRAPH - Zadané výrazy se budou ve vyhledaném záznamu vyskytovat ve
stejném odstavci.

SENTENCE (S) - Zadané výrazy se budou ve vyhledaném souboru vyskytovat ve stejné
větě.
Jednotlivé vyhledávací systémy mohou podporovat tzv. příkazy. Setkáte se s nimi například
v katalozích knihoven (TI - title, AUT - autor, SU - subject) - více se dočtete v nápovědách
konkrétních vyhledávačů. Příkazy můžete obvykle vepisovat přímo do vyhledávacího pole,
anebo vyplnit pole v pokročilém vyhledávání. Pokud si nejste jisti správností tvaru
vyhledávacího výrazu, například filosofie x filozofie, nebo pokud chcete vyhledávat konkrétní
výraz v různých tvarech (množné číslo, různé skloňování apod.), můžete využít zástupné
symboly k nahrazení slova nebo znaku. Nabídka zástupných symbolů (znaků) a funkcí na
vyhledávání příbuzných slov se u každého konkrétního vyhledávače může dost lišit, nebo
nemusí být vůbec k dispozici. Ověřte si proto možnosti jejich použití v příslušné nápovědě.
73
Vzděláním pro lepší budoucnost
Strategie pokročilého vyhledávání 45
 Strategie stavebních kamenů
Jde v podstatě o skládání dílčích vyhledávacích dotazů pomocí operátoru AND:
Dílčí dotaz 1: „ojeté automobily“ OR „ojetá auta“ OR ojetiny
Dílčí dotaz 2: Mazda OR Toyota
Příklad: („ojeté automobily“ OR „ojetá auta“ OR ojetiny) AND (Mazda OR Toyota)
Závorky slouží k oddělení jednotlivých vyhledávacích dotazů. Bylo-li vyhledáno mnoho
dokumentů, vynechte související pojmy a vyberte pouze jednu variantu. Když bylo vyhledáno
dokumentů málo, přidejte další příbuzné pojmy, jiné slovní tvary apod.
 Strategie rostoucí perly
Postupné rozšiřování dotazu a doplňování o další klíčová slova za účelem získání více
vhodných dokumentů. Vyhledávání začnete pomocí nejužšího pojmu z Vašeho požadavku
pro vyhledání, nebo pomocí nejspecifičtějších termínů. Strategie je vhodná pro vyhledávání v
elektronických katalozích.
Příklad: Zajímáte se o firemní management a víte, že pro toto téma Vám někdo poradil
autora jménem „Tom Peters“. Zahájíte tedy vyhledávání podle autora a následně vybíráte
výsledky, které jsou relevantní. Dle dalších nalezených údajů poté provedete podrobné
vyhledávání. Výhodou je, že zároveň získáte obecný přehled o autorově veškeré dostupné
publikační činnosti.
 Strategie osekávání
Zde se jedná o zužování dotazu. Cílem je zpřesnění klíčových slov za účelem snížení
konečného počtu dokumentů. Jedná se o opak předchozí strategie. Strategie je založena na
použití různých postupů, pomocí kterých se snižuje počet vyhledaných záznamů a omezuje
vyhledávání (podle typu dokumentu, časového hlediska, místního hlediska apod.)
Praktikujeme to použitím operátoru NOT nebo znaménka mínus (-) pro vyloučení některých
záznamů.
Příklad: Potřebujeme koupit spolehlivé ojeté auto a někdo nám poradil značku Toyota. Dále
tedy budeme zjišťovat, jak jsou na tom tyto vozy s cenou, spolehlivostí a kvalitou. Napíšeme
45
Zdroj: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1250
74
Vzděláním pro lepší budoucnost
tedy dotaz „Ojetá auta Toyota“. Následuje omezení podle typu dokumentu a zpřesnění
dotazu: „ojetá auta Toyota recenze“ následuje vyloučení jedné varianty, kdy neuvažujeme o
koupi malého vozu: "ojetá auta Toyota recenze" -"Toyota Yaris"
Vyhledávání pomocí klíčových slov a řízených termínů
Je důležité si uvědomit, že každý vyhledávací systém má svá specifika. Obecně existují dva
základní typy vyhledávání: Vyhledávání v plném textu (především vyhledávací nástroje na
internetu) a vyhledávání v polích bibliografických záznamů (především elektronické
katalogy). Při vyhledávání v plném textu používáme vyhledávání pomocí volně tvořených
klíčových slov, v polích bibliografických záznamů používáme řízené termíny. V mnohých
katalozích a databázích lze vyhledávat jak v plném textu, tak v polích bibliografických
záznamů.

Vyhledávání pomocí klíčových slov
Vyhledávání pomocí klíčových slov či slovních spojení je nejčastějším způsobem
vyhledávání a to jak v internetových vyhledávačích, tak i v databázích a katalozích. Pomocí
operátorů, příkazů či funkcí pokročilého vyhledávání je možné hledat ve více polích
najednou.

Vyhledávání pomocí řízených termínů
Řízené termíny jsou slova, která vyjadřují obsah dokumentu a jsou dokumentům
přidělována odborníky či knihovníky. Říká se jim též předměty, předmětová hesla,
deskriptory, subjetcs, subject terms, tagy apod. Ty obsah dokumentu posoudí a z
příslušného
řízeného
slovníku
vyberou
termíny,
které
vyjadřují
hlavní
témata
75
Vzděláním pro lepší budoucnost
dokumentu. Použití řízených termínů při vyhledávání vám pomůže dosáhnout přesnějších
výsledků.
Optimalizace výsledků našeho dotazu
Je to závěrečná fáze, kdy je čas zhodnotit kvalitu nalezených výsledků. Často se stává, že
první vyhledávání je spíše orientační a pomůže vám nalézt další vhodnější klíčová slova,
podobná témata pro vyhledávání, jiné zajímavé autory atd.
Pokud není výsledek vyhledávání uspokojivý, dochází k tzv. ladění rešeršního dotazu - nebo
zadání dotazu nového. Při ladění využíváme taktiky pro snížení či zvýšení počtu záznamů,
což znamená rozšíření nebo zúžení vyhledávání. O těchto strategiích je pojednáno výše.
Závěrem je vhodné podotknout, že tento článek nemůže plně nahradit počítačový kurz.
Poslouží Vám pouze k vyjasnění představ a rozšíření obzorů. Jestli skutečně využíváte
Internet každý den k práci či samostudiu, doporučuji zde uvedené informace ještě rozšířit a
doplnit absolvováním vhodného počítačového kurzu či školení.
76
Vzděláním pro lepší budoucnost
77
Vzděláním pro lepší budoucnost
ANKETA KE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
V letních měsících roku 2013 proběhla v rámci projektu s názvem Stimulování poptávky po
individuálním vzdělávání formou prezentace jeho důležitosti a nutnosti pro budoucnost
každého občana anketa zaměřená na vzdělávání dospělých. Cílem bylo získání informací
dospělé populace o tom:
-
jaký je jejich vztah k dalšímu vzdělávání,
-
jaká je informovanost o možnostech vzdělávat se v dospělém věku,
-
zda se vzdělávají ve volném čase,
-
co motivuje dospělé k dalšímu vzdělávání,
-
v čem spatřují dospělí bariéry pro další vzdělávání,
-
zda dotazovaným změnilo vzdělání život.
Anketa probíhala ve třech krajích: Olomouckém, Ostravském a Zlínském. Respondenti byli
oslovování náhodně a to před supermarkety vybraných měst. Tazatelé se dotazovali dle
jasně strukturovaného dotazníku a zapisovali odpovědi respondentů průběžně během
rozhovoru. Osloveno bylo několik tisíc osob, z nichž téměř 1 500 souhlasilo s účastí
v anketě. Dotazník měl tři stěžejní otázky: „Je podle vás v dnešní době důležité se dále
vzdělávat?“, „Myslíte si, že máte dostatek informací o možnostech dalšího vzdělávání?“ a
„Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?“, na které navazovaly dotazy
doplňkové. Anketa byla ukončena zaznamenáním informací o pohlaví, věku a dosaženém
vzdělání. Na následující stránce je zveřejněno celé znění dotazníku.
78
Vzděláním pro lepší budoucnost
ANKETA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
1.
Je podle Vás v dnešní době důležité se dále vzdělávat?
ANO x NE
2.
Myslíte si, že máte dostatek informací o možnostech dalšího vzdělávání?
ANO x NE
3.
V současné době: (Můžete označit více možností zároveň)
a)
b)
c)
Studujete
Pracujete
Jiné (na mateřské/rodičovské dovolené, bez zaměstnání apod.)
POUZE POKUD PRACUJETE: Je pro výkon Vašeho povolání nutné další vzdělávání?
4.
ANO x NE
POKUD ANO: Umožňuje Vám zaměstnavatel dále se vzdělávat?
ANO x NE
POKUD ANO: Musíte se vzdělávat Vy sami ve svém volném čase?
ANO x NE
Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?
ANO x NE
POKUD NE: V případě, že se dále nevzděláváte, můžete uvést důvod? (Můžete označit více možností)
a)
b)
c)
d)
e)
Nemáte na další vzdělávání peníze
Nemáte chuť se dále vzdělávat
Nemáte čas se dále vzdělávat
Nepotřebujete se dále vzdělávat
Jiná odpověď (prosím uveďte)..................................................................
POKUD ANO: Pokud se dále vzděláváte, jakým způsobem? (Můžete označit více možností)
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
Účastníte se odborných školení organizovaných zaměstnavatelem
Účastníte se odborných vzdělávacích akcí v rámci vlastního osobního a profesního rozvoje (jazykové kurzy,
školení, semináře, přednášky...)
Čtete odbornou literaturu (časopisy, knihy, internet, četba v originále)
Využíváte e-learning
Využíváte kurzy přes internet, tzn. webináře
Studujete při zaměstnání (SŠ, VoŠ, VŠ apod.)
Jiná odpověď (prosím uveďte)…………………………………………….....
POKUD ANO: V jakém oboru se vzděláváte? (Můžete označit více možností)
a)
b)
c)
d)
e)
Profesní vzdělávání – vzdělávání v oboru v souvislosti s výkonem zaměstnání
Zájmové vzdělávání – vzdělávání v oblasti, která Vás zajímá či je Vašim koníčkem
Studium cizích jazyků
Počítačové vzdělávání
Jiné (prosím uveďte) ………………………………………………………………
POKUD ANO: Kolik času týdně v průměru věnujete vzdělávání?
(Prosím uveďte v hodinách)………......………
POKUD ANO: Máte pocit, že Vám vzdělání změnilo život?
ANO x NE
Doplňkové otázky:
Dotazovaný je:
MUŽ x ŽENA
Věk dotazovaného: ˂ 20 let
˂ 30 let
˂ 40 let
Nejvyšší dosažené vzdělání dotazovaného:
˂ 50 let
˂ 60 let
˂ 70 let
nad 70 let
základní
střední bez maturity/vyučen
střední s maturitou
vyšší odborné
vysokoškolské
79
Vzděláním pro lepší budoucnost
Cílová skupina
Cílovou skupinu tvořilo celkem 1 463 osob starších 20 let. Z hlediska pohlaví tvořily ženy
56% a muži 44% dotazovaných. Respondenti byli oslovováni v Olomouckém, Zlínském a
Moravskoslezském kraji. Přehled dotázaných podle jednotlivých měst je uveden v tabulce.
Tabulka: Přehled počtu respondentů podle měst
Místo dotazování
ženy
muži
celkem
Frýdek-Místek
57
63
120
Havířov
56
63
119
Holešov
45
34
79
Karviná
50
40
90
Olomouc (město)
44
44
88
Olomoucko
167
41
208
Ostrava (areál Futurum)
59
59
118
Ostrava (Hrabová)
67
51
118
Ostrava (Třebovice)
55
65
120
Otrokovice
104
53
157
Přerov
65
53
118
Valašské Meziříčí
49
79
128
CELKEM
818
645
1463
Jak ukazuje následující graf, největší zastoupení má Moravskoslezský kraj, a v rámci tohoto
kraje polovina respondentů byla oslovena na území města Ostravy.
80
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Zastoupení dotazovaných dle místa dotazování (kraje)
Respondenti podle krajů dotazování
ZL kraj
364
25%
MS kraj
MS kraj
685
47%
OL kraj
ZL kraj
OL kraj
414
28%
V rámci šetření byli respondenti požádáni také o uvedení údajů o dosaženém vzdělání.
Nejpočetnější byla skupina osob s úplným středním vzděláním, poté následovaly osoby
vyučené. Mezi dotázanými bylo 18% vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen.
Graf: Respondenti podle dosaženého stupně vzdělání
Respondenti podle dosaženého vzdělání
60%
48%
50%
51%
40%
ženy
26%
30%
22%
20%
10%
15%
6%
muži
13%
9%
4%
6%
0%
základní
SBM/vyučen
střední s
mat.
vyšší odb.
VŠ
81
Vzděláním pro lepší budoucnost
Z hlediska ekonomické aktivity byly oslovené osoby zařazeny do tří skupin na studující,
pracující a „jiné“. Největší skupinu tvořily osoby pracující (zaměstnanci, OSVČ),
téměř
třetinu respondenti zařazeni do kategorie „jiné“, která zahrnovala osoby na mateřské či
rodičovské dovolené, nezaměstnané, invalidní a starobní důchodce apod. Nezanedbatelnou
část tvořili studenti a studentky (16%).
Graf: Respondenti dle ekonomické aktivity
Respondenti podle ekonomické aktivity
70%
61%
60%
50%
50%
40%
25%
30%
20%
ženy
33%
17%
muži
14%
10%
0%
studuje
pracuje
jiné
Důležitost dalšího vzdělávání a informovanost
Anketa startovala dotazem, který se týká důležitosti dalšího vzdělávání v dnešní době.
Kladně se k potřebě dále se vzdělávat vyjádřilo 84% respondentů. Odpověď nehovoří o
zájmu samotných osob o vzdělávání, ale o názor na tuto skutečnost. Co se týče rozdílu mezi
muži a ženami, pak se ženy k potřebě dalšího vzdělávání vyjádřily ve vyšší míře než muži
(ženy 86%, muži 81%).
82
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Důležitost dalšího vzdělávání
Je podle vás v dnešní době důležité
dále se vzdělávat?
ne
16%
ano
84%
Další otázka se zaměřila na informovanost, konkrétně na názor, zda mají oslovené osoby
dostatek informací o možnostech dalšího vzdělávání. Zde 61% dotázaných odpovědělo
kladně. Jak znázorňuje následující graf, ženy byly s informovaností spokojeny častěji než
muži, a to o 9%.
Graf: Informovanost o dalším vzdělávání dle pohlaví
Máte dostatek informací o možnostech dalšího
vzdělávání?
70%
65%
60%
56%
50%
44%
40%
35%
ano
30%
ne
20%
10%
0%
ženy
muži
83
Vzděláním pro lepší budoucnost
Vzdělávání a profesní rozvoj
Otázka týkající se toho, zda daná osoba pracuje, byla důležitá pro následné dotazování, kdy
bylo zjišťováno, zda se musí respondenti dále vzdělávat pro výkon svého povolání, jaký je
postoj zaměstnavatele ke vzdělávání a také nutnost vzdělávat se profesně ve volném čase.
Skupinu pracujících čítalo 885 osob, kdy zastoupení mužů a žen bylo téměř stejné: 453 žen
a 432 mužů. Na otázku „Je pro výkon Vašeho povolání nutné další vzdělávání?“
odpovědělo 46,5% dotázaných, že ano. Více než polovina dotázaných, kteří pracují, tedy
nepotřebují pro výkon svého polování další vzdělávání. Samozřejmě se jedná o subjektivní
posouzení situace, protože zaměstnavatel může u daného pracovníka považovat vzdělávání
jako nezbytné. Zajímavé je, že u odpovědí na tuto otázku byly z hlediska mužů a žen úplně
stejné výsledky.
Skupině dotázaných, která odpověděla na výše uvedenou otázku kladně, tedy že se musí
v rámci své práce dále vzdělávat, byly položeny dvě doplňující otázky. První z nich
zjišťovala, zda jim zaměstnavatel umožňuje dále se vzdělávat. Pozitivní je informace, že
téměř 65% dotázaných uvedlo, že jim zaměstnavatel umožňuje další vzdělávání.
Nebylo zjišťováno, jakou formou. Tuto skutečnost je také možno vyhodnotit tak, že dvě
třetiny osob mají zaměstnavatele nakloněné podpoře dalšího vzdělávání, kdy nemusí čelit
záměrným bariérám a nepřízni ze strany své firmy.
Graf: Odpovědi na otázku: Umožňuje Vám zaměstnavatel dále se vzdělávat?
Umožňuje Vám zaměstnavatel dále se
vzdělávat?
66%
70%
63%
60%
50%
37%
40%
33%
ženy
30%
muži
20%
10%
0%
ano
ne
84
Vzděláním pro lepší budoucnost
Další dotaz směřoval ke zjištění, zda se osoby, které se musí v rámci výkonu svého povolání
dále vzdělávat, tak musí činit sami ve svém volném čase. Může nastat situace, kdy si
zaměstnání vyžaduje od pracovníka vzdělávat se v daném oboru, aby byl schopen přijmout
nové postupy, orientovat se v dané oblasti, zůstat uplatnitelný na trhu práce, reagovat na
vývoj techniky, změny v legislativě, apod. Nemusí zde tedy být přímý tlak ze strany
zaměstnavatele na zvýšení konkrétní znalosti či dovednosti, ale jedinec sám cítí, že zůstane
konkurenceschopný jen v případě, že bude pracovat na svém osobním a profesním rozvoji, a
to i ve svém volném čase. Výsledky ankety hovoří, že 39% osob se musí vzdělávat ve
svém volném čase. V grafu je zachycen nezanedbatelný rozdíl z hlediska pohlaví, kdy se
nutnost vzdělávat v osobním čase objevuje častěji u žen než u mužů (o 8%).
Graf: Výsledky odpovědí na otázku: Musíte se vzdělávat vy sami ve svém volném čase?
Musíte se vzdělávat vy sami
ve svém volném čase?
65%
70%
57%
60%
50%
43%
35%
ženy
40%
muži
30%
20%
10%
0%
ano
ne
Vzdělávání ve volném čase
Další část ankety se týkala vzdělávání dospělých ve volném čase. Cílem bylo zjistit, zda
respondenti vyplňují volný čas vzděláváním. Pokud ano, jakým způsobem a v jakém oboru.
A pokud ne, jaký je důvod absence dalšího vzdělávání v jejich osobním životě. V průměru
šest z deseti dotázaných odpovědělo, že se ve svém volném čase vzdělává. Z hlediska
85
Vzděláním pro lepší budoucnost
pohlaví byl 12% rozdíl v účasti na vzdělávání, a to ve prospěch žen (67%). 45% mužů se ve
svém osobním volnu vůbec nevzdělává. Zjištěný výsledek potvrzuje výše zmíněnou
skutečnost, že ženy se ve volném čase vzdělávají častěji nejen v rámci výkonu povolání.
Graf: Výsledky odpovědi na otázku: Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?
Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?
39%
celkem
61%
45%
muži
ne
55%
ano
33%
ženy
67%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Bariéry dalšího vzdělávání
Pouhá odpověď „ano“ či „ne“ nevypovídá o důvodech, proč tomu tak je. Respondentům, kteří
uvedli, že se nevzdělávají ve svém volném čase, byla položena další otázka směřující ke
zjištění příčiny absence dalšího vzdělávání. Respondenti si mohli zvolit více možností
odpovědí. Jak je vidět z následujícího grafu, nejčastěji byla uvedena odpověď, že dospělí
nemají čas na vzdělávání. Z 552 osob tento důvod uvedlo 47%, poté následoval
nedostatek finančních prostředků. Téměř 30% dotázaných sdělilo, že nemá chuť vzdělávat
se a každý třetí nemá pocit potřeby vzdělávat se. Výsledky této ankety korespondují
s výsledky rozsáhlejších a profesionálnějších průzkumů, o kterých se čtenář dočte v kapitole
Motivace a bariéry vzdělávání této publikace.
86
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Důvody, proč se dotázaní dále nevzdělávají
Proč se dále nevzděláváte?
260
Nemám čas se dále vzdělávat
220
Nemám na další vzdělávání peníze
177
Nepotřebuji se dále vzdělávat
počet
odpovědí
165
Nemám chuť se dále vzdělávat
4
Jiná odpověď
0
50
100
150
200
250
300
Pokud bychom srovnali odpovědi podle pohlaví, byl zaznamenán rozdíl u důvodu týkajícího
se nedostatku času na vzdělávání. Ženy uvedly tento důvod ve 36%, muži jen ve 28%
případech. Dá se předpokládat, že tento výsledek koresponduje se statistikami, které hovoří
o podstatně vyšším podílu žen na domácích pracích, péči o děti či osobu blízkou. Ženám pak
pravděpodobně zůstává méně volného času i energie na zájmy a koníčky, včetně osobního
rozvoje prostřednictvím vzdělávání.
Odpověď „Nemám chuť se vzdělávat“ volili častěji muži. Téměř každý čtvrtý uvedl jako důvod
nevzdělávání se právě nedostatek vnitřní motivace. Chybí zde zájem a nadšení doplňovat si
znalosti a rozšiřovat obzory.
87
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Důvody, proč se ženy a muži dále nevzdělávají
Proč se dále nevzděláváte? Odpovědi dle pohlaví.
27,6%
36,2%
Nemám čas se dále vzdělávat
27,4%
Nemám na další vzdělávání
peníze
25,7%
21,4%
21,4%
Nepotřebuji se dále vzdělávat
23,0%
16,4%
Nemám chuť se dále vzdělávat
muži
ženy
0,7%
0,3%
Jiná odpověď
0%
10%
20%
30%
40%
Způsoby dalšího vzdělávání
Dotazovaní, kteří se dále vzdělávají ve svém volném čase, byli požádáni, aby uvedli, jakým
způsobem se vzdělávají. Jednalo se o skupinu téměř 900 osob, které si mohly zvolit více
možností z této nabídky:
a) Účastním se odborných školení organizovaných zaměstnavatelem;
b) Účastním se odborných vzdělávacích akcí v rámci vlastního osobního a profesního
rozvoje (jazykové kurzy, školení, semináře, přednášky,….);
c) Čtu odbornou literaturu (časopisy, knihy, internet, četba v originále);
d) Využívám e-learning;
88
Vzděláním pro lepší budoucnost
e) Využívám kurzy přes internet, tzn. webináře;
f)
Studuji při zaměstnání (SŠ, VoŠ, VŠ apod.);
g) Jiná odpověď (prosím uveďte).
Graf: Způsoby vzdělávání ve volném čase
Jakým způsobem se vzděláváte ve volném čase?
Jiná odpověď
10
Studium při zaměstnání
95
Kurzy přes internet, tzn. webináře
116
E-learning
232
Čtení odborné literatury
657
Vzdělávacích akce v rámci vlastního
rozvoje
250
Školení organizovaná zaměstnavatelem
269
0
100
200
300
400
500
600
700
Z výsledků této anketní otázky vyplývá, že 40% dotázaných preferuje při vzdělávání čtení
odborné literatury, kdy nebylo rozlišováno, zda se jedná o tištěné materiály nebo zdroje
internetové. Vysoký podíl mají školení organizovaná zaměstnavatelem, kdy se 17% osob
vzdělává ve svém volném čase pro výkon své profese. 6% respondentů potvrdilo studium při
zaměstnání na střední či vysoké škole. Jen minimální rozdíly byly zjištěny mezi muži a
ženami. V řádech několika procent ženy byla u žen vyšší preference studia odborné
literatury, naopak školení organizovaná zaměstnavatelem byla častěji uváděna muži.
Rozdíly byly zjištěny při porovnání způsobů vzdělávání podle dosažené výše vzdělání.
Studium při zaměstnání se ve větší míře vyskytuje u kategorií osob s úplným středoškolským
či vyšším vzděláním. Zároveň je u těchto skupin ve větší míře zmiňováno vzdělávání
89
Vzděláním pro lepší budoucnost
organizované zaměstnavatelem. Osoby se základním vzděláním a osoby vyučené uváděly
častěji (60%) než ostatní kategorie studium odborné literatury (VŠ 32%). Otázkou však je,
jaké časopisy či noviny, případně internetové zdroje lidé s nízkou úrovní vzdělání využívají.
Například již jen čtení denního tisku či pročtení zpráv na internetu mohou považovat za čtení
odborné literatury. Naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé mohou nahlížet na pravidelné
informování se o aktuálním dění za samozřejmost v rámci výkonu svého zaměstnání či
studia (VŠ, MBA,…)
Graf: Způsoby vzdělávání ve volném čase podle dosaženého vzdělání respondentů
Jakým způsobem se vzděláváte ve volném čase?
Srovnání podle dosaženého vzdělání.
100%
Jiná odpověď
90%
Studium při zaměstnání
80%
70%
60%
Kurzy přes internet, tzn. webináře
E-learning
50%
40%
30%
20%
10%
Čtení odborné literatury
Vzdělávacích akce v rámci
vlastního rozvoje
Školení organizovaná
zaměstnavatelem
0%
Z hlediska oboru dalšího vzdělávání se respondenti nejčastěji vzdělávali ve svém volném
čase v oblasti, která je zajímá či je přímo jejich koníčkem (zájmové vzdělávání) a dále
v oboru souvisejícím s výkonem jejich zaměstnání. 20% osob se zdokonaluje v oblasti cizích
jazyků. Respondenti mohli uvést více možností.
90
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Obory dalšího vzdělávání respondentů ve volném čase
Počítačové
vzdělávání
8%
Obory dalšího vzdělávání
Profesní
vzdělávání
34%
Studium
cizích
jazyků
20%
Zájmové
vzdělávání
38%
Při porovnání oboru, ve kterém se lidé vzdělávají ve volném čase byly mezi ženami a muži
určité rozdíly. Například v oblasti cizích jazyků se vzdělávají více ženy, u zvyšování
počítačových dovedností jsou to muži. Tento výsledek byl zaznamenán také při
celorepublikovém výzkumu ČSÚ, o kterém je zmínka v kapitole Neformální vzdělávání této
publikace.
Graf: Oblasti dalšího vzdělávání – výsledky dle pohlaví respondentů
Oblasti dalšího vzdělávání dle pohlaví
38%
40%
35%
39%
37%
32%
30%
ženy
22%
25%
20%
muži
15%
15%
10%
7%
10%
5%
0%
Profesní
vzdělávání
Zájmové
vzdělávání
Studium cizích
jazyků
Počítačové
vzdělávání
91
Vzděláním pro lepší budoucnost
Vliv vzdělávání na život
Závěr ankety byl zaměřen na zjištění, zda dotazovaným vzdělání změnilo život. Nebylo
rozhodující, zda pozitivním či negativním způsobem. 61% oslovených odpovědělo kladně.
Mezi muži a ženami byly rozdíly jen v několika málo procentech, ženy uvedly vliv vzdělání na
svou životní cestu v 65%.
Graf: Odpovědi na otázku týkající se vlivu vzdělání na další život
Změnilo vám vzdělání život?
ne
39%
ano
61%
Graf: Odpovědi na otázku týkající se vlivu vzdělání na další život podle pohlaví
Změnilo vám vzdělání život?
100%
35%
80%
41%
ne
60%
ano
40%
65%
59%
20%
0%
ženy
muži
92
Vzděláním pro lepší budoucnost
Graf: Vliv vzdělání na život – odpovědi podle dosaženého vzdělání
Změnilo vám vzdělání život?
Výsledky dle dosaženého vzdělání.
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
25%
52%
42%
64%
75%
48%
základní
13%
87%
NE
ANO
58%
36%
vyučen
střední s vyšší odb.
mat.
VŠ
Významně se však lišil poměr kladných a záporných odpovědí v případě, kdy byly porovnány
skupiny respondentů dle dosaženého vzdělání. Zde se s narůstající výši dosaženého
vzdělání zvyšoval také počet odpovědí potvrzující vliv vzdělání na další život. Zatímco u
skupiny vyučených odpovědělo kladně jen 36% dotázaných, u vysokoškolsky vzdělaných
osob to bylo celých 87%. Je tedy vidět, že lidé považují vzdělání za prvek, který významně
ovlivňuje vývoj osobního i pracovního života. A proto: „Nezasekněte se, vzdělávejte se!“
93
Vzděláním pro lepší budoucnost
LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE K TÉMATU
Rabušicová, Milada. Příspěvek s názvem: Místo vzdělávání dospělých v konceptu
celoživotního učení. Sborník prací Ústavu pedagogických věd Vzdělávání dospělých v rámci
celoživotního učení. Brno: Filozofická fakulta brněnské univerzity, 2006
Rabušicová, Milada. Učíme se po celý život? Brno: Masarykova univerzita, 2009
Struktury systémů vzdělávání a profesní přípravy v Evropě. Česká republika 2009/10
(www.msmt.cz)
Plamínek, Jiří. Vzdělávání dospělých -- Průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. Praha:
Grada, 2010
Barták, Jan. Jak vzdělávat dospělé. Praha: ALFA NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., 2008
Šetření o vzdělávání dospělých – AES (Adult Education Survey) provedené ČSÚ v roce
2012
Strategie celoživotního učení ČR, MŠMT, 2007
Simonová Natalia, Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti, Praha : Sociologické
nakladatelství (SLON) ; Sociologický ústav AV ČR, 2011
Národní program vzdělávání ČR - Bílá kniha, http://www.vzdelavani2020.cz/narodniprogram-vzdelavani-cr-bila-kniha.html
Šerák, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. Praha: Portál, 2009
Mužík, Jaroslav. Profesní vzdělávání dospělých. Praha: ASPI, 2012
www.narodni-kvalifikace.cz
www.narodnikvalifikace.cz
www.nuv.cz
http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/vzdelavani-dospelych
www.aivd.cz
www.andromedia.cz
www.andragogika.cz
www.vzdelavaniaprace.cz
www.wikipedia.org
94
Vzděláním pro lepší budoucnost
PŘÍLOHY
Příloha č.1: Školská soustava v ČR
95
Vzděláním pro lepší budoucnost
Příloha č. 2: Vzor přihlášky ke zkoušce ověřující dosažení profesní kvalifikace
96
Vzděláním pro lepší budoucnost
97
Vzděláním pro lepší budoucnost
Vzděláním pro lepší budoucnost
Projekt je financován prostřednictvím Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost z Evropského sociálního fondu
a státního rozpočtu ČR.
Asociace odborníků v andragogice, o. s.
Náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5
www.aoacr.cz
2013
Publikace vznikla v rámci realizace projektu s názvem Stimulování
poptávky po individuálním vzdělávání formou prezentace jeho
důležitosti a nutnosti pro budoucnost každého občana
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/37.0083
98
Download

Vzděláním pro lepší budoucnost