6 / 2013 / ročník 4 / zdarma
pro vas
reklamní magazín českých drah
ČD Restaurant
Novinky
v jídelních
vozech
MFF
Karlovy
Vary
Soutěž
o vstupenky
Jiří
Bartoška
Festivalový pan prezident
Na start své cyklotrasy se jednoduše přepravíte vlakem i s kolem.
Využijte výhodné přepravné již od 25 Kč!
www.cd.cz/cdbike
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz 840 112 113
editorial
/
01
Vážení čtenáři, milí spolucestující,
Sanitka. Pamatuji si premiérové vysílání tohoto kultovního televizního seriálu, když jsem jako malý kluk sedával
s rodiči u televize. V mysli mi utkvěly některé scény, například hromadný výjezd sanitek k tragické nehodě civilního
letadla na pražském Suchdole a také krvavá brada Jiřího Bartošky. Až z toho běhal mráz po zádech.
To při sledování italského krimiseriálu Chobotnice jsem si pro jistotu při každé dramatičtější scéně dával
polštář před oči a máma mě okřikovala: „Dej ten polštář dolů nebo půjdeš spát!“
Dnes, když občas v hlavním vysílacím čase zapnu televizi, nestačím se divit. Jako bych se vrátil do dětství a hledám opět polštář, obří polštář, za který bych se mohl schovat, protože to, co někdy běží na
obrazovkách, to věčné panoptikum, musí notně kazit vkus průměrného obyvatele naší malé
a kdysi televizní a filmovou tvorbou proslavené zemičky. Mimochodem, kvalita naší současné seriálové tvorby patří mezi nejčastější témata zasílaná našimi mladými čtenáři
do rubriky Co mi hlava nebere. Ono to má ale určitou logiku – vždyť se vzrůstajícím
počtem televizních kanálů musí přece, až na ojedinělé zázraky, notně klesat průměrná
kvalitativní úroveň. Nebijte mě, studenti, ale možná by se měla zvážit základní matematika jako povinný maturitní předmět i pro umělecky nebo jazykově nadané jedince.
To proto, aby mi příště představitelka PR klubu na přímý dotaz (podle jakého
klíče/vzorce byla letos udělena cena za efektivitu firemních publikací)
neodpověděla, že to je věc poroty. Naše věc. Cosa nostra.
Příjemnou cestu vlakem přeje
Zdeněk Ston, šéfredaktor
kouzlo železnice
Štěpán Rak ● Nádraží Radotín
Foťte
kouzla
železnice
a získejte
Kilometrickou
banku ČD!
Své fotografie posílejte
na [email protected]
Autora zveřejněných
fotografií odměníme
Kilometrickou bankou ČD
na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.
02 /
07
obsah
rozhovor
Jiří Bartoška
Koncem tohoto měsíce nás čeká velká kulturní
událost – Mezinárodní filmový festival Karlovy
Vary, jehož prezidentem je herec Jiří Bartoška.
Kromě této ctěné funkce zvládá i náročná
divadelní představení a role v celovečerních
filmech. Nyní máte možnost vyhrát exkluzivní
Festival Passy a zúčastnit se tohoto filmového
svátku osobně!
11 retro
Lid dvojích domácností
Také patříte mezi jedince, kteří se každý víkend, od jara do podzimu, vypravují na
své rekreační sídlo uprostřed přírody a užívají si klidu a pohody? Nebo naopak celý
den běháte kolem záhonků a kutíte od svítání do úsvitu? Chataři a chalupáři nám
tentokrát posílali své fotografie, které je zachycují při jejich typické práci či relaxaci.
Příští číslo
vyjde
3. 7. 2013.
Elektrická pionýrka
s buržoazním
rodokmenem
S koncem druhé světové války započala rozsáhlá
elektrizace našich hlavních železničních tahů, díky níž
se zrodila legenda mezi lokomotivami – Bobina. Co
stálo za jejím úspěchem a kde přišla ke své přezdívce?
49
ze světa železnice
17
obsah /
03
kultura
Tipy a recenze
Přinášíme vám kulturní tipy
a recenze vybraných knižních,
filmových, hudebních i televizních
novinek, které pro vás připravil
novinář a publicista Jan Kábrt.
23
cestování po ČR
Liberecký kraj
Lanová dráha na vrchol
Ještědu je v provozu již
neuvěřitelných osmdesát let.
Liberecká lanovka položila
základ lanovkářské tradice
u nás. Vybudovali ji tehdejší
Československé státní dráhy
a pod značkou národního
dopravce funguje dodnes.
A také zde potkáte průvodčího,
stejně jako ve vlaku.
43
35 cestopis
Městečko
Palermo usíná…
Hlavní město ostrova Sicílie se může
pochlubit bohatou historií a v jeho temných
uličkách se vám nemohou nevybavit scény
z mafiánských filmů či seriálů. Neustálý boj
o moc i holý život tu však kdysi skutečně
probíhal. Jaká je dnešní realita na divokém
italském jihu?
zábava
Aby vám cesta
rychleji uběhla
Křížovka, komiks, rubrika
Co mi hlava nebere, fotosoutěž
pro mladé talenty a povídka
spisovatelky Markéty Hejkalové,
kterou v žádné její knize nenajdete.
52
ČD průvodce
ČD Restaurant
Plánujete delší cestu vlakem a už dopředu přemýšlíte, kolik s sebou usmažit
řízků? Nedělejte si starosti s občerstvením a nechte to na nás! Nové
restaurační vozy vám poskytnou maximální komfort a z jídelního lístku si
určitě vyberete. Moderní gastronomie připravovaná z čerstvých surovin je
naší předností.
04 /
novinky
Železničář
Plakáty na vaše
četná přání
Pokud patříte mezi předplatitele čtrnáctideníku Železničář, mohli jste ke své
radosti najít již ve dvou číslech vložený
oboustranný plakát a další připravujeme
do jednoho z červnových vydání. Jestli
jste prozatím pouze čtenáři časopisu ČD
pro vás a toužíte také po sběratelském
kousku ve formě plakátu,
objednejte si předplatné
Železničáře na zeleznicar.cd.cz.
Pokud tak učiníte
co nejdříve, další
plakát vás už
jistě nemine!
Airport Express
V létě častěji na letiště
Protože naši linku Airport Express využívá stále více cestujících, dojde v období
od neděle 9. června do neděle 29. září 2013
k rozšíření počtu spojů, kterými vás pohodlně a bez přestupů dopravíme z pražského
hlavního nádraží na Letiště Václava Havla
Praha a zpět. Interval jízd se mezi
devátou hodinou ranní a čtrnáctou
hodinou odpolední zkrátí na dvacet minut (nyní jezdí spoje Airport
Expressu ve třicetiminutovém
taktu). Odjezdy z Prahy hl. n. v době
od 9.05 do 14.05 h budou nově
v x.05, x.25 a x.45 a odjezdy z Prahy
letiště/Airportu (Terminál 1) v době
od 9.05 do 14.05 h v x.05, x.25
a x.45. V ostatních denních
dobách zůstane jízdDalší
ní řád linky AE beze
letní změny
změn. Věříme,
že cestující toto
jízdního řádu
„letní“ opatření
vlaků ČD na uvítají.
www.cd.cz
Poběžte s námi
centrem Olomouce
Červnový podvečer, rozmanitá trať centrem města i parkem – to vše dělá z Mattoni 1/2Maratonu Olomouc jeden
z nejoblíbenějších v České republice. Kromě toho se
22. června poběží ještě čtyřčlenná štafeta, štafeta 2RUN
10 + 11 kilometrů a hlavně České dráhy Rodinný běh
o délce 3 kilometrů. A protože jsme hlavním partnerem
tohoto běhu, opět je pro vás připravena sleva 50 % na startovné! Těšíme se na vás i u našeho stánku, kde se můžete
informovat o produktových novinkách ČD.
novinky /
Akční nabídka
Místenka za 0 Kč
i v Pendolinech
Využijte akční nabídku na období letních prázdnin.
Při zakoupení jízdenky přes eShop ČD získáte
místenku zdarma!
Chystáte se o prázdninách na výlet vlakem? Pak jsme
právě pro vás připravili akční místenky do druhé vozové
třídy pro vlaky kategorie R, Ex, EC a SC Pendolino, které
lze získat při zakoupení jízdenky eTiket přes eShop ČD.
V případě, že vlastníte In-kartu s aplikací IN 100 %, lze
tuto místenku získat i samostatně. Pokud si jízdní doklad
zakoupíte u pokladní přepážky ČD nebo v jízdenkovém
automatu, přijde vás místenka na 35 Kč, a to i do Pendolin
včetně rezervace pro jízdní kolo (platí samostatně pro úseky
Bohumín – Praha a Praha – Františkovy Lázně). Akční místenky jsou dostupné pouze do vyprodání zásob, předprodej místenek bude zahájen 15. června. Více na www.cd.cz/eshop.
anketa
články, které vás nejvíce zaujaly
Výsledky ankety o nejúspěšnější článek
z minulého čísla ČD pro vás:
1
26 % hlasů
2
22 % hlasů
3
18 % hlasů
Ze světa železnice – Nejslavnější inspirace
pro paní Agathu (Petr Šťáhlavský)
Upozornění
Velká výluka v Brně
Velmi náročná výluka se uskuteční od 13. července do 11. srpna,
kdy bude zastaven provoz mezi
brněnským hlavním nádražím
a nádražím v Brně-Židenicích, a to
z důvodu nutných údržbových
prací Správy železniční dopravní
cesty na historickém viaduktu
nedaleko hlavního nádraží. Výluka
se dotkne především cestujících,
kteří začínají nebo končí svou
cestu v Brně. Chystaná opatření
budou mít vliv na regionální i dálkové spoje, které tímto úsekem
pravidelně projíždějí.
Například vlaky EuroCity,
expresní vlaky a některé rychlíky pojedou přes stanici Brno
dolní nádraží, kde bude zřízeno
provizorní nástupiště s navazující
náhradní autobusovou dopravou
k hlavnímu nádraží. Všechny vlaky
budou mimořádně zastavovat
ve stanici Brno-Židenice, mezi
hlavním nádražím a nádražími
v Králově Poli a Židenicích bude
posílena tramvajová doprava.
Další vlaky budou začínat a končit v jiných brněnských stanicích.
Souběžně v tomto termínu bude
SŽDC pracovat i na trati mezi
Rousínovem a Přerovem, všechny
rychlíky směr Bohumín a Olomouc
budou z Brna nahrazeny autobusovou dopravou. Více podrobností
včetně výlukových jízdních řádů
najdete postupně na stránkách
www.cd.cz/vyluky. Všem cestujícím se za případné komplikace
předem omlouváme.
KAŽDÝ MĚSÍC
NĚCO NAVÍC
Speciální nabídky, které najdete
na akčním regálu v prodejnách PONT
market, jste si již jednoznačně oblíbili.
Tento měsíc jsme pro vás jako novinku
připravili nápoj MountainDew za akční
cenu. V půllitrové verzi stojí po celý
červen jen 20 Kč. Jde o výjimečnou chuť,
která perfektně osvěží. Prodejny PONT
market patří mezi první, kde je výrobek
k dostání. Zastavte se pro něj i vy!
Cestopis – Na zdraví našeho krále!
(Jaromír Červenka)
Cestování po ČR – Plzeňský kraj
(Tomáš Rezek)
05
www.ponty.cz
06 /
novinky z regionů
Olomoucký kraj
Květnové soutěže
Soutěžili jste s minulým
číslem ČD pro vás?
Přesvědčte se, zda jste
odpovídali správně.
Soutěž o 3 DVD
Nespoutaný Django získal:
B) 2 Oscary
Soutěž o 3 knihy
Parním vlakem na oslavy 800 let města Uničova
Kulaté výročí slaví město Uničov po celý
rok řadou kulturních a zábavních akcí.
V polovině června se uskuteční tradiční
městský jarmark, který bude v rámci
oslav velkolepější než jindy. Do Uničova se 15. června můžete svézt parním vlakem. Ten doprovodí průvodčí
v historických uniformách. V čele
vlaku s historickými vozy Rybáky
pojede parní lokomotiva Kremák.
Součástí soupravy bude i historický
motoráček Hurvínek, občerstvení si
můžete dopřát v bufetovém voze.
Parní vlak vás zaveze nejen z Olomouce
do města oslav a zpět, ale můžete se
s ním projet i po uničovském okolí. Více
informací včetně jízdního řádu a programu
jarmarku najdete na internetové adrese
www.cd.cz/zazitky.
Zámek Kozel vlastnili:
C) Valdštejnové
Soutěž o předplatné
časopisu Turista
Zlínský kraj
Přijeďte vlakem
na Dny lidí dobré vůle!
C) Helfenburk
Součet nadmořských výšek rozhleden:
875 m n. m.
Soutěž o vstupenky
do Království železnic
Křestní jméno spisovatelky je:
Agatha
Jména všech výherců najdete již nyní
na www.cdprovas.cz.
Nostalgicky
na Dny Karviné
Milovníci železniční nostalgie
jistě uvítají možnost svézt
se na letošní Dny Karviné
zvláštním parním vlakem.
Historické parní vlaky pojedou
v sobotu 15. června z karvinského hlavního nádraží přes
Obrázek na titulní straně je:
Soutěž o knihu
Rájem rozhlednovým
Moravskoslezský kraj
Na Velehradě se 4. a 5. července konají Dny lidí dobré
vůle. Letos budou ve znamení 1150. výročí příchodu
věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
Akce opět nabídne pestrý program. Nejmenší návštěvníci se pobaví na tradičním Velehradu dětem,
mladí fotbalisté si mohou zakopat pod vedením
Antonína Panenky v soutěži fotbalových dovedností
a Velehradský rukopis se rozroste o další stránky
při ručním přepisování Bible. Chybět nebude ani
fotografický workshop a mnoho zajímavých výstav.
V rámci Večera lidí dobré vůle (4. 7. od 19.30 h) se
představí tři charitativní projekty, na něž můžete přispět formou DMS VELEHRAD. Od nádraží ve Starém
Městě u Uh. Hradiště vás na Velehrad dovede červená
turistická značka (asi 5 km). Příznivci cykloturistiky,
kteří do Starého Města přicestují vlakem s jízdním kolem, se vydají po cyklotrase č. 5150. Cyklostezka mezi
Velehradem a Starým Městem je hojně využívána
také in-line bruslaři.
Petrovice u Karviné do Karviné
města a zpět. Máte jedinečnou
příležitost projet si úsek tratě
z Petrovic u Karviné do Karviné
města, na nějž osobní vlaky
běžně nezavítají. Pro návštěvníky festivalu Dny Karviné
bude kromě historického vlaku
připraven bohatý program.
Na Masarykově náměstí vystoupí řada hudebníků, mimo
jiné Banjo Band Ivana Mládka,
Mňága a Žďorb nebo Petr Kotvald. Na závěr je připravena
diskotéka s laser show.
rozhovor /
jiří bartoška
TEXT: PAVEL HRABICA
FOTO: archiv mffkv, čtk
Neodolatelný dr. Skalka ze
Sanitky, svůdce žen z Katapultu
nebo Pán Bůh z pohádky Anděl
Páně. To jsou jen některé podoby
Jiřího Bartošky, který mimo
filmového, televizního
a festivalového účinkování také
stále hraje v divadlech.
Hvězdy si do
Karlových Varů
nekupujeme!
07
08 /
rozhovor
Jak se dnes, s odstupem dvaceti let, díváte na rozpad původního Divadla Na zábradlí, kde jste působil až do roku 1991?
Divadlo Na zábradlí bylo v podstatě studiovou scénou a ty mívají životnost tak kolem
sedmi let. Takže bylo jen logické, že po čase
došlo ke změnám, přišla nová poetika,
kterou sem přinesl režisér Petr Lébl, a já
myslím, že to tak bylo dobře.
V Jakubovi a jeho pánovi v Divadle Bez
zábradlí už spoustu let taháte Karla
Heřmánka na ramenou. Sice ne dlouho,
ale přesto. Poznáte, když má přes váhu?
Myslím, že tohle představení je i ve světovém měřítku určitým rekordem. Neuvědomuji si, že by se skoro čtyřicet let někde
hrála inscenace se stejným obsazením
dvou hlavních rolí. Když jsme před pár lety
s Karlem představení obnovovali, udělali
jsme jednu změnu – že se s ním na ramenou nebudu zvedat ze země, ale on na mne
nasedne ze stolu. A pořád ho unesu!
Osm let jste vystupoval v Příbězích
obyčejného šílenství „u Krobota“
v Dejvicích. Kde ještě vám na jevišti
povolují kouřit?
V Divadle Kalich hrajeme několikátou sezonu představení Moje hra. Mám tam skvělou
roli – zemřelého spisovatele. Většinu času
ležím v rakvi a kouřím.
Nikdy jste nebyl v angažmá v divadle s velkou scénou, ať už v Ústí nad
Labem nebo v Brně a pak i v Praze.
Nikdy vám „neházeli laso“ do Národního nebo na Vinohrady?
Hra Jakub a jeho pán – Jiří Bartoška
nosí na ramenou Karla Heřmánka.
V Mojí hře v Divadle Kalich leží Jiří Baroška většinu představení v rakvi.
Jsem rád, že se
podařilo dokázat,
že ne všechna
rozhodnutí státu
musejí být nutně
správná.
Já jsem ale jednu sezonu v Národním divadle strávil, pak jsem vystřízlivěl a vrátil se
zpět do Divadla Na zábradlí. Ve vinohradském divadle nebo i ve Švandově divadle
jsem hostoval, takže jsem si vyzkoušel i to
hraní na velkých scénách.
Kdyby nebylo rozpadu Zábradlí
a určitého bezvětří v herecké branži
vůbec, pustil byste se do karlovarského festivalu?
Záchranu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary jsme tehdy vzali jako výzvu.
Stát se rozhodl festival nepodporovat,
protože se mu nezdál perspektivní. My jsme
byli přesvědčeni, že pokud je tu filmová
akce, která je druhá nejstarší v Evropě, s obrovskou tradicí, tak to smysl má. Snad jsme
si to tehdy představovali s jistou dávkou
nadšenecké naivity. Možná že kdybychom
přesně věděli, co všechno taková organizace festivalu obnáší, tak bychom se do toho
nepustili… Ale dnes organizujeme dvacátý
ročník a vybudovali jsme jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí u nás. Jsem
rád, že se podařilo dokázat, že ne všechna
rozhodnutí státu musejí být nutně správná!
V roce 1994, kdy jste s Evou Zaoralovou festival převzali, se vám podařilo
přivézt Leonarda DiCapria a Philippa
Noireta. Bylo v těch letech snadnější
nalákat filmové hvězdy?
Rozhodně to nebylo snazší. To, že se
podařilo získat právě třeba Noireta nebo
DiCapria, byla i souhra šťastných náhod –
Philippe Noiret zde natočil s Věrou Caïs Příliš
hlučnou samotu a měl ten film, Hrabala
a Česko velmi rád. DiCaprio zase tehdy přivezl film Co žere Gilberta Grapea? Jeho kariéra
byla už nastartovaná, ale ještě to nebylo to
šílenství, které se strhlo kolem Titaniku, tak
si to mohl ve Varech opravdu užívat.
Přijela některá z pozvaných hvězd
kvůli vašim „modrým očím“? Někteří se vrátili – Malkovich, De Niro,
Michalkov. Je to pro festival dobrá
reklama?
V úspěšné komedii Líbáš jako ďábel s Oldřichem Kaiserem.
Od počátku dodržujeme zásadu, že hvězdám za účast na festivalu nic neplatíme.
Jejich návštěva je výsledkem jejich rozhodnutí a vždy je třeba najít vhodné spojení
– udělení ceny, prezentace nového filmu.
rozhovor /
09
A to, že své dojmy pak neformálně sdělují
dál, je pro nás ta nejlepší reklama. Řada velkých hvězd má například společného agenta. A pokud mu třeba Antonio Banderas
řekne, že se mu v Karlových Varech líbilo,
je to dobrý festival a stojí za to na něj jet,
pak agent může svému dalšímu klientovi
návštěvu jen doporučit.
Během festivalu jste se potkal a seznámil s desítkami herců, producentů,
režisérů. Bývaly či bývají jejich představy o Česku jiné, než mají potom
možnost sami vidět a prožít – pokud
jsou u nás poprvé?
V prvních letech možná hosté přijížděli tak
trochu do nejistoty – jeli do země, o které
moc nevěděli, do města, jehož jméno sotva
vyslovili. Byl to pak pro ně docela příjemný
šok, když je na letišti naložila limuzína
a vystoupili před hotelem Pupp. Tohle se
ale velmi rychle změnilo. Především od nás
dostanou všichni lidé, kteří cestu osobností organizují, podrobné informace a díky
internetu je ta bývalá informační bariéra
dávno odstraněná.
Kdyby člověk ve všech
rolích hledal obavy,
skončil by u dabování
Večerníčků.
Pro každého je ideální, když může mít
kolem sebe spolehlivé a stálé spolupracovníky. Na druhou stranu to může
vést k rutině. Je nesnadné vnášet do
stojatých vod pohyb a vymýšlet každoročně něco nového?
vizitka
Jiří Bartoška (66)
Narodil se 24. března 1947 v Děčíně,
ale dětství a mládí prožil v Pardubicích.
Vystudoval brněnskou Janáčkovu
akademii múzických umění. Začínal
krátce v Divadle Husa na provázku
v Brně, v letech 1973 až 1978 hrál
v Ústí nad Labem v Činoherním studiu.
Do roku 1991 bylo jeho hereckým
působištěm pražské Divadlo Na
zábradlí, dnes působí na různých
divadelních scénách jako např. Divadlo
Bez zábradlí, Divadlo Kalich. Od roku
1994 je prezidentem znovuobnoveného
MFF Karlovy Vary. S manželkou Andreou
má dceru Kateřinu a syna Janka.
Nechceme si takzvaně koupit hvězdu,
kterou nám nějaký agent nabídne. Tato filozofie se nám už řadu let vyplácí. Skutečné
osobnosti k nám jezdí prezentovat svou
práci, setkávat se s dalšími filmaři,
a vesměs jsou naprosto nadšeni atmosférou, která na karlovarském festivalu
panuje. Tou možností potkávat se přímo
s diváky. Vlastně si nepamatuji, že by od nás
někdo odjížděl vysloveně zklamaný.
Festival má tu výhodu, že je vlastně každý
rok stejný a pokaždé jiný. Díky té rutině,
jak říkáte, už se jeho organizace natolik
zprofesionalizovala a zažila, že už přesně
víme, co nás čeká, na co je třeba dávat
pozor, dokážeme řadu situací předvídat.
Festival je zároveň každý rok nový. Představujeme nové filmy i hosty. A pak je tu
spousta věcí, na které musíme reagovat.
Vezměte si třeba, jak jen se za uplynulé
dva tři roky změnily technologie. Před pár
lety jsme většinu filmů vozili na pětatřicítkových kotoučích, dnes naopak většinu
promítáme digitálně.
10 /
rozhovor
Dokázal byste žít jen s festivalem, bez
hraní?
Asi ne. Mám tu velkou výhodu, že jsem sám
svým pánem a mohu své profese střídat.
A po těch letech už vím, kdy musím být
s festivalem na plný úvazek a kdy třeba mohu
souběžně točit nebo hrát divadlo. To mi dává
svobodu a mohu si tak hraní užívat.
Jednou z vašich nejzapamatovatelnějších rolí je dr. Skalka v Sanitce. I když
hrdina se smutným koncem, který
zemře na těžkou nemoc. Existuje v herecké branži něco jako obava z „umírajících“ postav?
Kdyby člověk ve všech rolích měl hledat
nějakou obavu, skončil by nakonec u dabování Večerníčků.
Čím jste cestoval v mládí? Třeba z Pardubic do Brna na JAMU? Pardubice jsou
známá železniční křižovatka,
nabízí se tedy vlak…
Jako Pardubák jsem byl
velmi hrdý na to, že
v Pardubicích bylo moderní nádraží s krásnou mozaikou… až
jsem nabyl dojmu, že
v Pardubicích máme
asi to nejkrásnější
nádraží na světě. Vlakem jsem samozřejmě
jezdil a moje oblíbená
trasa byla Karlovy Vary –
Mariánské Lázně.
Soutěž
o Festival Passy
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte Festival Pass na celou dobu trvání
filmového festivalu v hodnotě 1 000 Kč.
Který slavný režisér má navštívit letošní
festival?
A) Steven Spielberg
B) Oliver Stone
C) Ridley Scott
Odpověď jednoduše zadejte
do formuláře na webových stránkách
www.cdprovas.cz do 20. června.
Deset z vás obdrží
dva Festival Passy.
tradice
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
Letos se uskuteční již 48. ročník. První festival se konal v roce 1946, postupně se vypracoval na
nejprestižnější filmovou akci ve východním bloku. Dlouhé roky se musel povinně ob rok střídat
s filmovým festivalem v Moskvě. Po roce 1989 čelil nezájmu a krátkodobé konkurenci pražského
festivalu a téměř zanikl. V roce 1994 byl úspěšně resuscitován novým vedením v čele s hercem Jiřím
Bartoškou a filmovou publicistkou Evou Zaoralovou. Festival je držitelem kategorie A, stejně jako
festivaly v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo Tokiu. Mezi nejslavnějšími jmény, která se objevila
v Karlových Varech během posledních 20 let, byli např. Roberto De Niro, Miloš Forman, Michael
Douglas, Salma Hayek, Woody Harrelson, Nastassja Kinski, Morgan Freeman, Sharon Stone,
Robert Redford a další.
Lidé vás poměřují úspěchem, bohatstvím, prestiží, také skandály a průšvihy... Téměř se ale neví, že občas
vytáhnete peníze z kapsy a přispějete
někomu, kdo má život o poznání složitější. Třeba klukovi na vozíku na lepší
auto, aby mohl jezdit do školy.
Je to pro vás téma?
Charita je důležitou
součástí naší práce a jde
o dlouhodobou aktivitu. Festival každoročně
představuje oficiálního neziskového
partnera, kterému na
své půdě dává prostor
k prezentaci jeho činnosti a tím i možnost
k získání finančních
prostředků. Těmto neziskovým partnerům výrazně
přispívají i naši partneři – ať
už finančními dary, nebo jako
ti mediální inzertním prostorem,
v němž mohou nadace představovat
své projekty. Kromě toho máme už
více než deset let program Kino bez
bariér, díky němuž se mohou na festival a jeho představení dostat lidé
s handicapem. Samozřejmě, když
dojde k nějaké nečekané situaci, tak
spolu s našimi partnery jsme schopni docela pružně zareagovat – takto
se například podařilo před pár lety
zorganizovat finanční pomoc pro lidi
postižené povodněmi.
Koho ze slavných hvězd
jste se snažil do Karlových
Varů přivézt a nikdy se to
nepodařilo?
Už řadu let usilujeme o to, aby
naše nejvyšší ocenění přijal
sleva
VLAK+ Festival
Pojeďte na festival vlakem a získejte
slevu „VLAK+ Filmový festival 2013“ ve
výši 50 % z obyčejného jízdného. Sleva
platí při zakoupení zpáteční jízdenky ve
dnech 28. června – 6. července z jakékoli
stanice ČD do všech stanic obsahujících
v názvu Karlovy Vary. Při cestě zpět
z Karlových Varů nezapomeňte jízdenku
nechat označit na lícové (přední) straně
otiskem pamětního razítka ČD,
které získáte u propagačního
informačního stánku ČD
v mezipatře hotelu Thermal
v Karlových Varech.
Jack Nicholson. Zatím se to nepovedlo. Když
jsem o tom mluvil s Ivanem Passerem, tak
mi to vysvětlil: Víš, on by prostě nevydržel
celou tu cestu letadlem přes oceán nekouřit! To přece zrovna ty musíš pochopit! ▪
Se Sharon
Stone.
retro /
11
Foto: Česká televize
HOMO CHATO/CHALUPUS
TEXT: TOMÁŠ CACH
Lid dvojích
domácností
V pátek i svátek, od časného jara do lezavého podzimu (o dovolené nemluvě),
se houfně přemísťuje do svého druhého životního teritoria, aby v rámci
pozemku rekreačního objektu zveleboval již mnohokrát zvelebené. Homo
chato/chalupus – již desítky let hojně rozšířený druh, jemuž ani přes chmurné
předpovědi počátku 90. let zdaleka nehrozí vyhynutí.
12 /
retro
P
ředesílám – nejsem chatař. Ani
chalupář. I když... tím druhým
jsem vlastně v období vysokoškolských studií (1973–78)
díky rodičům – tedy hlavně
tátovi – tak trochu byl.
Zmíním jen nejvýraznější
vzpomínku. Z prvního léta.
Stodola. Narvaná slámou.
Čtyři metry vysoko. Bůhvíjak starou, slisovanou na kámen. Táta a já. V rukou vidle. Uždibujeme z té masy kousíček po kousíčku. Jde
to sakra ztuha. A pomalu. Ve vedru. V prachu.
Dvanáct hodin denně. Týden. Druhý. Třetí...
(Táta si totiž usmyslel, že z toho slaměného
odpadu postaví ve stoupající části pozemku
za domem dvě nové terasy pro záhony. Jsou
tam určitě dodnes...)
Po pěti letech táta chalupaření, vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu, nedostatku
financí i zájmu ze strany zbytku rodiny, vzdal.
Domek v obci nedaleko Mšena se prodal,
dosti nevýhodně (celá naše rodina totiž
geneticky postrádá byť špetku obchodnického ducha), movitý kupec ho pak v 80. letech
přeměnil na opravdu výstavní sídélko.
S vlastní rodinou a dětmi jsem pak dlouhá
léta jezdil do vesničky mezi Benátkami a Mladou Boleslaví, kde tchán postupně vybudoval
ze svého skromného rodného domu solidní
rekreační a nakonec i (na důchod) celkem
komfortní nemovitost sloužící k trvalému
bydlení.
Mělo to jednu ohromnou výhodu. Mohli
jsme tam jet kdykoli – ale „nemuseli“. Prostě
nemuseli.
Z Divokého západu do pohraničí
První chaty – spíš dřevěné sruby – se začaly
stavět ve 20. a 30. letech v romantických
údolích poblíž velkých měst (především Prahy), která trampům připomínala obdivovaný
Divoký západ. Prosté příbytky sloužily vyznavačům pobytu v přírodě a táboření víceméně
jen k přespání, postupně však vznikaly ucelené osady, z nichž některé se staly legendami
(Ztracenka, Údolí děsu...).
Na druhou stranu bohatší měšťanské
vrstvy si už od konce 19. století budovaly
– pochopitelně nikoli vlastníma rukama,
ale také na dosah sídelních měst – letní
vily. V okolí Prahy se těšily největší oblibě
zejména Černošice, Dobřichovice, Klánovice, Jevany, Senohraby a další obce, kde stojí
dodnes celé vilové čtvrti. Mezi slavné „letňáky“ se tak zařadili třeba herci Jára Kohout,
Ferenc Futurista či Vlasta Burian, dobovou
prázdninovou atmosféru kolem těchto sídel
Chato/chalupářské aktivity jsou hodnoceny
jako tichá a nekritizovatelná forma protestu
proti režimu, únik z reálně socialistické skutečnosti do osobního mikrosvěta.
Nemíním s těmito tezemi polemizovat,
jenom si prostě nevzpomínám, že by někdo
z četných chatařů a chalupářů v mém širším
okolí tehdy cokoli z uvedeného činil jaksi
„uvědoměle“. Navíc je třeba zdůraznit, že
podle průzkumů z konce 80. let vlastnilo
chatu či chalupu 12 procent Čechů a Moravanů, takže naprostá většina obyvatelstva
se musela ve volném čase zabavit a unikat
realitě jinak...
zase skvěle vystihuje film Jiřího Menzela
Rozmarné léto.
Počátky chalupářství se datují až do
období po druhé světové válce v souvislosti
s vysídlením tří milionů sudetských Němců.
Prázdné chalupy (mnohde i celé zemědělské
usedlosti), často citlivě zasazené do překrásné krajiny, bylo tehdy možno získat většinou
skutečně „za babku“.
Boom 60. a 70. let
Bouřlivý rozvoj ve výstavbě nových chat přinesla 60. léta. Vznikaly celé chatové kolonie,
což byl úkaz ve světě nevídaný, našimi i zahraničními odborníky chtě nechtě přijímaný
jako osobitý projev lidové architektury.
U nových i starších objektů se zlepšovalo jejich vybavení, takže druhá, rekreační domácnost poskytovala lidem často větší komfort
(i co se týče prostoru) než jejich městské
byty. Trend pokračoval i v 70. letech.
Přibývalo i rekreačních chalup, i když ne
takovým tempem, protože nejklasičtější
„roubenky“ už byly rozebrané. Od počátku
70. let však raketově vzrostl zájem
o (z různých důvodů uvolněné) vesnické
domy. Sehnat v té době nějaký v relativně
slušném stavu a za přijatelný peníz nebylo
vůbec jednoduché, což mohu potvrdit zkušenostmi vlastní rodiny (v rámci výběru jsme
jich osobně navštívili 17).
Dnes zdůvodňují sociologové a politologové enormní rozmach chatařství a chalupářství v tehdejší ČSSR v dekádách 60. až
80. let přirozenou touhou lidí po svobodné,
individuální činnosti (navzdory proklamovanému kolektivismu) a soukromém vlastnictví
(v době, kdy „všechno bylo všech“).
Něco typologie
Chatař a chalupář představují pouze variety
jednoho druhu zvaného homo chato/chalupus. Čím se vyznačuje ve své nejryzejší
podobě?
Vztahem k rekreačnímu objektu. Jeho chata/chalupa je přirozeně ze všech nejkrásnější,
umístěná v tom nejmalebnějším regionu. (Ve
skutečnosti ovšem prakticky nemá čas podívat se za plot svého pozemku. Naše v úvodu
zmíněná chalupa se nacházela 3,5 kilometru
od Kokořínského dolu, kde jsme za pět let
nebyli ani jednou.) Plánuje v ní strávit svá
důchodcovská léta. (Pokud mu v tom nezabrání „nečekaný“ úraz či celková zchátralost
v důsledku dlouholeté dřiny.)
Vztahem k práci na tomtéž. Nikdy není
hotov. Vymýšlí a realizuje stále nová a nová
vylepšení, nezřídka bez ohledu na jejich
smysl a své schopnosti realizace. Budovatelské úsilí je pro něho drogou, dokáže krátce
„abstinovat“ pouze ve chvílích, kdy se může
pochlubit výsledky své činnosti.
Počty domů sloužících k rekreaci podle krajů
12 645
7 716
15 078
6 279
301
1 414
12 673
5 753
6 793
33 017
17 140
12 379
24 529
Stav k 26. 3. 2011
Zdroj: ČSÚ
11 043
retro /
13
Pohoda na Špičáku
Mamka s tátou během poobědní siesty před
chalupou na šumavském Špičáku v létě roku
1958. Ke spokojenosti stačilo tak málo...
Josef Našinec
Vztahem k rodině. Považuje za samozřejmé,
že manželka nejenže perfektně vede víkendovou domácnost, ale podílí se i na výkonech pro
ženu zcela nevhodných (přemísťování obřích
břemen apod.). Rovněž tak usiluje o zapojení
dětí, které se v určitém věku většinou bouří,
s léty se ovšem u nich často „virus chato/chalupus“ projeví, neboť ho mají v krvi.
Na zcela opačném pólu stojí homo
chato/chalupus laxní. Svůj objekt využívá
s rodinou skutečně k rekreaci (tedy relaxaci),
potřebné úpravy a opravy si nechává provádět odborníky (nebo na ně přímo kašle). Rád
také poznává širší i vzdálenější okolí. (Ryzí
typ jím pochopitelně hluboce pohrdá.)
Mezi oběma krajními póly existuje široké
spektrum mutací zahrnujících v různé intenzitě prvky obou, protože i chato/chalupus je
taky jenom člověk.
Vývoj
sloužících
k rekreaci
Vývojpočtů
počtůdomů
domů
sloužících
k rekreaci
Počty domů sloužících k rekreaci podle kraj
10
5
6 279
11
301
1 414
20
15 078
42
7 716
12 673
5 753
6 793
25
33 017
8159
58
52
88
17 140
12 379
11 043
Zdroj: ČSÚ
70
24 529
Stav k 26. 3. 2011
Zdroj:ČSÚ
ČSÚ
Zdroj:
0
7
19
Listopad je „nezazimoval“
Hned počátkem 90. let předpovídali četní
„...ové“ tu brzký, tu postupný zánik
chato/chalupářského fenoménu jako typického důsledku totality. Předpokládalo se, že
s rozšířením soukromého podnikání a otevřením hranic zájem o chaty a chalupy rapidně
opadne. Povšechně lépe situovaní (hlavně
mladší) lidé si zaopatří kvalitnější bydlení
v kontaktu s přírodou (zejména v satelitních
městečkách při větších aglomeracích) a volné
dny budou trávit především cestováním. Nikdo už nedovysvětlil, jak se ten pokles zájmu
projeví v praxi – čekalo se snad, že lidé budou
svá druhá obydlí hromadně prodávat (ale
komu?), případně rovnou srovnávat se zemí?
60 1
1 1
67
20200
16
91
60
19
6 777 001
16 4
2
0
7
1
80
17
38 199
19
77 28
04 1
0
87
17
55 98
83
42 1
12
10 5
12 645
Ukázalo se však, že ne každý Čech a Moravan chce/může/je schopen podnikat, že
v cizině je sice hezky, ale draho (a našinec se
tam nedomluví), zkrátka že na chatce nebo
chaloupce je většině stejně nejlíp... Navzdory
všem prognózám se počet domů sloužících
k rekreaci v letech 1991–2011 dokonce zvýšil
řádově o desítky tisíc!
Homo chato/chalupus prošel všemi společenskými změnami prakticky beze změn. Jen
ke svému milovanému rekreačnímu stavení
se dnes přibližuje podstatně lepším autem.
■
Vybavuje se mi ještě jeden zážiteček z mého
krátkého chalupářského období, zdánlivě
s tématem nesouvisející. Někdy v polovině
70. let jsem na chalupě trávil několik dní sám
nerušenou přípravou na zkoušku.
Půlnoc. Hutné ticho již spící obce nečekaně
naruší děsivé, takřka nelidské výkřikozavytí.
V domcích se řetězovitě rozblikávají světla.
A do toho pronikavý ženský ječák: „Nechoď
tam! Nebo budeš muset svědčit!“ Chalupáři
nebo místní, „uposlechli“ jsme všichni.
(Chaboučkou náplastí na svědomí nás
všech, kteří jsme tam nešli, se stal fakt, že
ani největší vesnické drbny se nedopídily
lokálního zdroje, natož příčin a jakýchkoli
následků incidentu. Možná se nám to jenom
hromadně zdálo...) ▪
14 /
retro
Orlické budování
Moje teta koupila v roce 1969 chalu
pu v Orlických horách. Stavení
vyžadovalo rozsáhlou
rekonstrukci, na které se podíleli
mnozí členové rodiny i řada kam
arádů. Opravy probíhaly několik
let, ale každý ze zúčastněných
– i díky krásnému okolí – se tam
rád vrací dodnes.
Helga Bilíková
Katlov 1989
Jako malá holka jsem trávila prázdniny
s rodiči na chatě ve středních Čechách
nedaleko Kutné Hory. A protože se
nachází přímo na břehu rybníka, během
její výstavby se usoudilo, že koupelna
rozhodně nebude potřeba. Ke koupání
tedy slouží místní rybník Katlov a k ranní
hygieně pumpa na zahradě, ze které teče
neskutečně studená voda. Malé děti
ovšem vždy fascinovala.
Jana Poláková
íky
mi vrchy
Pod Hostýnskýdokončená chata postavená veoskoadupě iliLišnv roce
rcelu jsm
i je téměř
týnem. Pa
Na fotografi
sklepem
kov pod Hos
av
Sl
é přízemí se
ce
ěn
ob
zd
li
va
do
bu
v katastru
e
tesařů za
jsme zd
ístní parta
olik sezon
m potom m
ně
1975. Něk
a tehdy
na
ál
y
St
ab
.
anec
do svahu,
chatu Tatr
se
u
no
va
zapuštěným
to
é
on
čn úpravy
postavila m
sku. Závěre
i na Sloven
dosud,
í
es
jeden víkend
aj
kd
íh
na
ob
pr
be
i
a byla vyro
i přestávkam
29 000 Kč
a s menším
na řadu let
ny.
di
ly
ro
áh
ší
ot
na
pr
ci
pak
Vě ra Ho nkov á
etí genera
slouží již tř
kdy chata
retro /
15
Kontrola vody
záni na vodu z vlastní
Na chatě v Beskydech jsme odká
ycuje rodinnou kontrolu
zach
1993
u
z rok
ek
Sním
ny.
stud
stavu vodní hladiny.
Jarmila Faltín ová
šance
Staňte se spolutvůrci našeho časopisu!
Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií
„s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému
tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků.
Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení –
zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na
[email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo
do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na
vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč.
Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:
č. 7/2013: ZÁJEZDY S ROH I CESTOVKOU – uzávěrka zaslání 7. června
č. 9/2013: VÝCHOVA DĚTÍ – uzávěrka zaslání 14. srpna
V č. 8/2013 uveřejníme speciál na téma výročí srpnové okupace.
Dobře utajený Barkas
V roce 1995 jsem si koupil
v Beskydech kus lesa, ovšem bez
příjezdové cesty. Jak si tam post
avit
chatičku? A tak jsme do lesa ručn
ě
dotáhli s kamarády vyřazený Bark
as
z vrakoviště. Všude kolem bylo
(mého) dřeva dost, není tedy divu,
že časem krásně splynul s okolní
přírodou... (Nakonec získal i kvali
tní
sedlovou střechu s cihlovým
komínem!)
Petr Vokůrka
kultura /
kino • fIlmy na doma • divadlo •
17
• výstavy • knihy • cd
Kulturní
tipy
a recenze
jana
kábrta
ČD
TIP SMRTONOSNÁ PAST: OPĚT V AKCI
Frajeři, kteří by dokázali zachránit celý svět, zřejmě došli,
a tak se musí do služby hlásit ti, kteří si něčím podobným
už jednou či víckrát prošli, nehledě na to, že více než aktivní
službě se blíží důchodu. A tak se Bruce Willis znovu objevuje
jako policista McClan, tentokrát na cestě do Moskvy, aby tam
našel svého syna. Než se stačí vzpamatovat z překvapení, že
tu jeho syn pracuje jako tajný agent, musí společně odjet do
Černobylu a zabránit fatálnímu obchodu s plutoniem.
USA, 97 MIN. / REŽIE – JOHN MOORE / HRAJÍ – BRUCE
WILLIS, JAI COURTNEY, AMAURY NOLASCO, COLE
HAUSER, SEBASTIAN KOCH
Soutěž
o 5 DVD
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte film Smrtonosná past:
Opět v akci na DVD.
Ve kterém roce byl natočen první
film s názvem Smrtonosná past
s Brucem Willisem v hlavní roli?
A) 1985 B) 1988 C) 1990
Odpověď zadejte do příslušného
formuláře na stránkách
www.cdprovas.cz do 20. června.
18 /
Kino
kultura
TRANS
Když pracujete v aukční síni, těžko se
ubráníte myšlenkám na podvod. A tak se
historik umění Simon spřáhne s gangem
a společně ukradnou Goyův obraz za
miliony. Jenže po ráně do hlavy, kterou
při tom Simon utrží, si nepamatuje, kam
ho ukryl. Když nepomůžou výhružky ani
mučení, objedná šéf gangu terapeutku,
která se má ponořit hluboko do
Simonovy mysli.
VB, 101 MIN. / REŽIE – DANNY BOYLE
/ HRAJÍ – JAMES MCAVOY, VINCENT
CASSEL, ROSARIO DAWSON,
TUPPENCE MIDDLETON, SAM CREED
V KINECH OD 13. ČERVNA
UNIVERZITA
PRO PŘÍŠERKY
Toto bude skvělá zpráva pro
všechny děti: příšerky jsou
zpátky. A to hlavně Mike,
který od doby, co byl jen
malé monstrum, snil
o tom, že se stane
úspěšnou příšerkou.
A protože ty většinou
vycházejí z Univerzity,
neváhá. Tady se však nechá
strhnout strašícím esem
Jamesem P. Sullivanem
a brzy následuje vyhazov.
Dokážou své průšvihy
napravit?
USA, 109 MIN. / REŽIE –
DAN SCANLON / V ČESKÉM
ZNĚNÍ – JIŘÍ HROMADA,
TOMÁŠ TRAPL, DAVID
SUCHAŘÍPA, VLASTIMIL
ZAVŘEL, SAŠA RAŠILOV,
NAĎA KONVALINKOVÁ
V KINECH OD 26. ČERVNA
Divadlo
DONAHA!
MARILYN (PŘEKRÁSNÉ DĚCKO)
Od doby, kdy měl tento film (v originále
The Full Monty) premiéru, se z něho stal
fenomén. Muzikálová verze se dostala
na jeviště v Londýně i v New Yorku, nyní
se ji rozhodli uvést v Brně. Proč ne, vždyť
muzikál o pěti kamarádech z oceláren,
kteří přijdou o práci a ze zoufalství založí
striptérskou skupinu, umí stále pořádně
pobavit.
MĚSTSKÉ DIVADLO, BRNO / REŽIE –
STANO SLOVÁK / HRAJÍ – PETR ŠTĚPÁN,
JAKUB ULIČNÍK, LUKÁŠ JANOTA,
MICHAL ISTENÍK, MILOSLAV ČÍŽEK
I v Hradci Králové se rozhodli pro muzikál,
na kterém se vedle režiséra a autora
libreta Radka Balaše podílel i hudebník
Ondřej Brousek. Vydali se na cestu do duše
blonďatého sexsymbolu, kterou vydláždili
nejen náročnými pěveckými party, ale také
lidmi, kteří jí byli nablízku, ať již šlo o její tři
manžele, kamarádky, matku nebo kolegy.
KLICPEROVO DIVADLO, HRADEC
KRÁLOVÉ / REŽIE – RADEK BALAŠ /
HRAJÍ – KAMILA SEDLÁROVÁ, FRANTIŠEK
STANĚK, JAN SKLENÁŘ, TOMÁŠ
LNĚNIČKA, HYNEK PECH
Filmy na doma
LET
Další zajímavý kousek od autora Forresta
Gumpa, režiséra Roberta Zemeckise.
Tentokrát točil o leteckém kapitánovi
Whipovi Whitakerovi, jehož stroj se
dostane do bouře.
Z té ho však Whitaker
skvělým manévrem
vyvede a všechny
pasažéry tak zachrání.
Jeho hrdinský čin však
krátce nato zastíní
fakt, že dávno propadl
drogám a alkoholu.
USA, 138 MIN. / REŽIE – ROBERT
ZEMECKIS / HRAJÍ – DENZEL
WASHINGTON, KELLY REILLY, JOHN
GOODMAN, DON CHEADLE, NADINE
VELAZQUEZ
HITCHCOCK
Málokdo čeká, že když jde o mistra
hororu, dočká se tak milého filmu.
Samozřejmě že tu nechybí ani legendární
Psycho, respektive to,
co mu předcházelo,
ale i to je jen součást
Hitchcockova
milostného příběhu
s jeho ženou Almou,
věčnou inspirací a
oporou za jakýchkoli
okolností, aniž se
kdy dočkala uznání… Skvělý výkon
Anthonyho Hopkinse!
USA, 98 MIN. / REŽIE – SACHA
GERVASI / HRAJÍ – ANTHONY
HOPKINS, HELEN MIRREN,
SCARLETT JOHANSSON, JAMES
D‘ARCY, JESSICA BIEL
kultura /
Výstavy
19
HOLLAND RETRO STYLE
Zajímavý pokus udělali v Moravské galerii. Expozici
starého umění doplnili o vybraná díla nizozemských
malířů 17. století, ke kterým přidali obrazy malířů
19. století. Jak k určitým tématů přistupovali
umělci, které dělily dvě stovky let? Rozhodně mistry
takzvaného zlatého věku slepě nenapodobovali,
tvořili originály, v nichž lze rozpoznat zárodky
moderního umění!
MORAVSKÁ GALERIE, BRNO • OTEVŘENO DO
29. PROSINCE
KADDIŠ
Před sedmdesáti lety bylo pražské nádraží Bubny němým svědkem obludných událostí – stalo se
místem, kde tisíce lidí nastupovaly do židovských transportů.
Taková minulost nenechává chladnou řadu lidí, a tak vznikla společnost Památník Šoa Praha, která
od 4. do 18. června připravila řadu kulturních akcí, které mají minulost tohoto nádraží připomenout.
Jejich základem je výstava, kterou přibližuje ředitel zmíněné společnosti Pavel Štingl: „Největším
gestem bude monumentální plastika Aleše Veselého přímo před budovou. Nádražní hala působí ve
své podstatě jako největší argument minulosti. Umocňuje ji prázdnota. Z několika míst přicházejí
k návštěvníkům hlasy pamětníků, očitých svědků. Po podlaze nádražní haly putují světelné efekty
otisků bot v reálné velikosti. Světelné stopy neustále pomalu mění svou polohu, kráčejí, stěny
budovy vydávají svá svědectví, objevují se tváře těch, kteří se nevrátili…“
Budou tu i dobové jízdní řády s fragmenty z průkazových fotografií – oči lidí, pro které se transporty
staly cestou bez návratu.
Na pultících v nádražní hale budou ležet noviny s autentickou titulní stranou z října nebo listopadu
roku 1941, tedy z doby, kdy byly z Prahy vypraveny první židovské transporty. Obsah novin však
bude aktuální se vzpomínkami pamětníků, názory současných osobností a také prezentací záměru
vybudování Památníku Šoa.
Program kulturních akcí najdete na internetové stránce pspbubny.cz.
NÁDRAŽÍ BUBNY, PRAHA • OTEVŘENO OD 4. DO 18. ČERVNA
Knihy
ALICIA KEYS
Že má doma čtrnáct cen Grammy, to u ní
nepřekvapí, vždyť jde o jednu z nejlepších
zpěvaček světa. Se svým krásným hlasem
dokáže divy, což nedávno předvedla
i v megahitu o New Yorku (Empire State
Of Mind).
Alicia Keys
navíc loni
těsně před
Vánocemi
vydala další
zajímavou
desku Girl on Fire. Její koncert bude jistě
jedním z vrcholů sezony.
12. ČERVNA, O2 ARENA, PRAHA
ERIC CLAPTON
OSTROV ANTRAX
NELEHKÝ DEN
Ústředním hrdinou detektivky z New Yorku
je John Corey, který se
přestěhoval na Long Island,
aby se zotavil ze zranění,
které utrpěl ve službě. Místní
šerif ho však jako poradce
přizve k vyšetřování vraždy
manželů Gordonových –
biologů, kteří si žili nad
poměry. Ukradli snad cennou vakcínu? Nebo
smrtící virus? Mohli i pašovat drogy…
KNIHA ZLÍN, 369 KČ
Pokud vás zajímá den, kdy byl zabit terorista
Usáma bin Ládin, jeho věrnějšího
vylíčení se už asi nedočkáte.
V této knize totiž průběh operace
zvláštní jednotky amerického
námořnictva vypráví její přímý
účastník! V otevřené zpovědi
popisuje nejen Ládinův osudný
den z pohledu očitého svědka,
ale také výcvik a každodenní život příslušníků
speciálních jednotek.
KNIŽNÍ KLUB, 349 KČ
Nelson Demise
Koncerty
Mark Owen, Kevin Maurer
Pokud platí, že to nejlepší přichází
nakonec, máme se na co těšit: svoje
evropské turné totiž Eric Clapton v Praze
končí. Skladatel, zpěvák a skvělý bluesový
kytarista hraje už od začátku šedesátých
let, kdy
vstoupil
do kapely
Yardbirds. Od
té doby vydal
desítky alb,
z nichž vzešly
hity jako Layla, Cocaine nebo Tears In
Heaven – nejslavnější balada, která snad
nebude chybět.
19. ČERVNA, O2 ARENA, PRAHA
20 /
Tipy a recenze připravuje
Jan Kábrt,
novinář a publicista.
televize
Červnové menu
VŠICHNI MOJI BLÍZCÍ
I kdybyste skvěle obsazený film
o hrdinské
záchraně
židovských
dětí Nicolasem
Wintonem viděli
už poněkolikáté,
pokaždé dojme k slzám. Minimálně
závěrečným setkáním dávno
dospělých dětí se svým zachráncem.
ČT1 • 9. ČERVNA / CCA 21.45
AMERICAN HORROR STORY
Nova zase vsadí na doktory
Nejoblíbenější televizní zábavou u nás zůstávají české seriály. Dlouhodobě
vládnou sledovanosti a ty úspěšné televize natahují, co to dá. Na Nově teď
doufají, že na super úspěšnou Ordinaci navážou Doktoři z Počátků.
J
ako by lékařské prostředí bylo pro seriál přímo stvořené – tím nekonečným propojováním dramatických osudů pacientů se vztahy
doktorů na pracovišti i v soukromí. Brzy si to
uvědomili v seriálové velmoci Americe, kde
léta vládly Nemocnice Chicago Hope nebo
Pohotovost, ale věděl to i geniální scenárista
Jaroslav Dietl, který napsal Nemocnici na kraji
města. Při každé další repríze patří její výsledky sledovanosti k pozoruhodným. A když před
deseti lety přišla ČT s novými díly Nemocnice,
dívalo se na první díl čtyři miliony lidí!
O takových číslech si dnes Ordinace
v růžové zahradě může nechat zdát, i tak ale
patří k televizním stálicím a nejúspěšnějším
pořadům současnosti. Na druhou stranu – nezmizela z obrazovek dlouhých osm let, dějově
se stále více cyklí, a tak se nabízí otázka, jak
dlouho může divácká přízeň vydržet. V červnu
na Nově vyzkoušejí, zda by jeden lékařský
seriál nemohl nahradit druhý. Nasadí zmíněné
Doktory z Počátků, pojmenované podle vesnice, v níž se bude seriál odehrávat.
TV kupé
V duchu princezny oblečené i neoblečené
je vztah Doktorů z Počátků právě k Ordinaci.
Spojníkem je herec Martin Stránský a jeho
poněkud tajemný lékař Ota Kovář. Dceru mu
zmrzačí zfetovaný řidič, jeho bývalá žena se
s ní navíc stěhuje do zahraničí. A tak se Kovář
rozhodne z Kamenice v Ordinaci odejít do Počátků, od nichž si slibuje jakýsi životní restart.
Pak už si ovšem budou Počátky žít vlastním
životem. Novými osudy, vesnickou šeptandou nebo jednou skrytou hrozbou v podobě
podnikatelského záměru.
Jisté je, že seriál určitě vzbudí zájem obsazením, protože tvůrci dokázali zlákat i řadu
v seriálech neokoukaných tváří. Hvězdami
mezi nimi jsou Václav Postránecký v roli lékaře
na sklonku kariéry, který své místo přepouští
právě Otovi Kovářovi z Ordinace, a Marek
Vašut v roli arogantního hulvátka, jenž zdědil
hospodu po rodičích a zároveň je v Počátcích
starostou. V dalších rolích se objeví Josef
Carda, Halina Pawlowská, Sabina Laurinová,
David Prachař nebo Lenka Termerová. ▪
U ničeho, co dnes v televizi dávají, se
nebudete bát víc než u seriálu
o rodině, která se
z centra Bostonu
přestěhovala
na předměstí
Los Angeles do
starobylého
domu. Za každým rohem tady číhá
tajemství.
PRIMA COOL • OD 9. ČERVNA / NE 22.00
LEHKÁ JAKO DECH
Režisér Vít Olmer natáčel na velmi
aktuální téma –
na dramatickém
příběhu dvou
dospívajících
dívek, jejichž
současnou
životní náplní je starost o štíhlý pas,
poukazuje na smutný fenomén
bulimie a anorexie.
ČT1 • 23. ČERVNA / 22.00
NEČEKANÉ SOUVISLOSTI
I z vědeckého bádání se může stát
napínavá
detektivka, která
zapojí diváky do
děje. To slibují
nové půlhodinové
pořady na Prima
Zoom, při nichž můžete hádat třeba to,
co mají společného nafta s jahodami.
PRIMA ZOOM • OD 16. ČERVNA / NE 19.00
■ DEJDARA V TALENTU NEUVIDÍME
■ ÓČKA UŽ BUDOU TŘI
■ UŽ DOST, ŠÉFE!
Ve čtvrté řadě soutěže Česko Slovensko má
talent už nebude porotcem Martin Dejdar.
Prima s ním počítá jako s moderátorem
Vylomenin i nového pořadu, též založeného
na skryté kameře. Zatím jediným známým
porotcem je Leoš Mareš.
Hudební televize Óčko s červnem spustila
svůj druhý kanál – Óčko Gold, který se zaměří
pouze na české a světové hity z 60. až 90. let.
Ještě během června chce televize spustit i třetí
kanál, programově podobný sesterskému
Expresradiu.
Zdeněk Pohlreich, který teď radí se základními
kuchařskými dovednostmi, z obrazovky
nezmizí ani na podzim. Prima totiž chystá
pořad Už dost, šéfe!, v němž oblíbený kat
restaurací zavítá do podniků, které navštívil
se show Ano, šéfe!
recenze /
Rychle a zběsile
si zahrálo na Bonda
Kdo by to před dvanácti lety řekl. V kinech měl premiéru film
Rychle a zběsile, potěšil především milovníky rychlých aut
a drsných mužů, ale nijak nevybočil ze slušného akčního průměru.
A vida, teď už je na světě Rychle a zběsile 6.
J
e jasné, že po pěti dílech už fanoušci vědí, co
je čeká a do kina půjdou tak nějak automaticky. Od prvního dílu dostávají akční mix, v němž
dominují rychlá auta a partička neohrožených.
A je asi jedno, že se svými bouráky kdysi závodili v nočních ulicích a ve dne v nich přepadávali
kamiony, zatímco dnes se v nich prohánějí
v rámci spolupráce s tajnými agenty (samozřejmě pod nátlakem). Má ale smysl na film zajít,
když mezi fanoušky této série nepatříte?
Gang odložil důchod
Vezměme to oklikou. Zašli byste na novou
bondovku? Pokud odpovíte ne, dál už nečtěte. Rychle a zběsile – a je jedno, zda jde
o jedničku, trojku nebo šestku – není pro vás.
V opačném případě máte rádi akci, napětí,
humor, stylizaci.
A o to vše se vlastně snaží i Rychle a zběsile.
Určitě cílí na mladší publikum, patrné je to
nejen z rapu během úvodních titulků, ale
i sázkou na fascinaci z vytuněných aut, o nichž
přece jen sní především adolescenti s vidinou
bezproblémového obsazení místa spolujezdce.
Na druhou stranu šla v šestce auta trochu
do pozadí. Však se také šéfové gangu už
už chystali na důchod, jen jim pak zvláštní
agent Hobbs podstrčil fotku Letty, bývalé
21
Ovšem největší rozdíl spočívá v tom, že
v Bondovi obyčejně většina herců umí hrát.
Vin Diesel si z toho buď dělá pořádnou legraci, nebo si těsně před natáčením zaplatil pár
hereckých lekcí a ještě je úplně nevstřebal.
Chtělo by se říct: nemá natrénováno.
Bručící Vin Diesel
ženy jejich šéfa Doma, kterou po jedné z minulých akcí považovali za mrtvou. Mohou se
k ní dostat, když Hobbsovi pomohou chytit
gang, v němž nyní působí.
Akční zázraky
Rozdání karet tedy bondovku zase trochu
připomíná – loví se gangster globálního
rozměru, který by mohl napáchat na lidstvu
nedozírné škody.
Podobnost můžeme rozšířit i o humor, ať
už jde o vtipné hlášky a glosy nebo nadpozemské provedení některých akčních výstupů. Zejména toho, kdy na mostě zachrání
Dom Letty způsobem, za který si medaili
zasloužil nejen Bond, ale i tlupa cvičených
opic křížených s klokany.
Jsou však dvě věci, které poslední Rychle a
zběsile od bondovek dělí a vždy je to ke škodě
chlapů od rychlých aut.
Bond jednak mívá propracovanější scénář,
Rychle a zběsile tentokrát (na rozdíl třeba
od prvního nebo pátého dílu) vsadilo na přímočarost bez dějových příkras. Je tak čistou
akční podívanou. A i přesto, že jsou bitky ve
vzlétajícím letadle nebo jízda tanku po dálnici efektní, nenabídne ve finále víc, než jsme
už v jiných thrillerech měli šanci vidět.
Nejokatější je to s poučkou, že by herec měl
dýchat břichem, což přispěje k jeho kultivované mluvě. Diesel se do toho opřel způsobem, že při některých hláškách musí člověk
sám sebe ujišťovat, že místo kina neskončil
v opeře. Netřeba dodávat, že je to při filmu
pro teenagery poněkud komické.
I proto je Rychle a zběsile 6 hlavně pro ty,
kteří zhltali předcházejících pět dílů. Opět je
čeká slušná akční podívaná, při které stará
parta dokazuje, že kromě rozdávání ran a
řízení superbouráků umí vypustit i docela
vtipnou hlášku. Stačí to, ale na zadek se
z toho člověk neposadí. ▪
hodnocení
RYCHLE A ZBĚSILE 6
REŽIE JUSTIN LIN / HRAJÍ VIN
DIESEL, PAUL WALKER, DWAYNE JOHNSON, TYRESE GIBSON,
JORDANA BREWSTER, MICHELLE
RODRIGUEZ
60 %
Cesta k vnitrˇnímu
klidu vede prˇes
aktivní prožitky.
w w w. a u s t r i a . i n f o
V í c e i n f o r m a c í p ro Va š i d o v o l e n o u v R a k o u s k u
n a b e z p l a t n é i n f o r m a cˇ n í l i n c e v cˇ e š t i n eˇ : 8 0 0 1 8 0 8 0 0
cestování po ČR /
23
Za krásami Česka
Liberecký kraj
Frýdlant
Liberec – Ještěd
Kryštofovo Údolí
Doksy
Smržovka
České moře – tak se nejčastěji přezdívá Máchovu jezeru. Milovníci komiksu Čtyřlístek
mu ale neřeknou jinak než Blaťák. Není žádným tajemstvím, že předobraz komiksu
našel jeho autor Jaroslav Němeček v Doksech (tedy Třeskoprskách) a blízkém okolí.
Loni byla otevřena nová naučná stezka Se Čtyřlístkem kolem Blaťáku. Po stopách
Fifinky, Bobíka, Myšpulína a Pindi se můžete vydat z náměstí v Doksech po žluté
turistické značce. Brožurku o naučné stezce s mapkou a úkoly pro děti si vyzvedněte
v Muzeu Čtyřlístku – v budově městské knihovny ve Valdštejnské ulici (č. p. 251).
Město Doksy získali po Bílé hoře Valdštejnové a jen díky jejich úsilí jezdí do Doks
vlaky. Podle původního plánu se totiž měla železnice městu vyhnout a to šlechtický
rod nechtěl dopustit. O tom, že se Valdštejnové na železniční spojení těšili a hojně ho
využívali, svědčí dodnes zachovaná tzv. hraběcí čekárna na nádraží v Doksech.
Foto: Martina Bartova
24 /
cestování po ČR
Osmdesát
let lanovky
na Ještěd
Již ze samotného libereckého
nádraží lze spatřit
siluetu horského masivu
s charakteristickou stavbou
ve tvaru rotačního
hyperboloidu. A právě
na tento nejvyšší vrchol
Ještědského hřbetu vede
oblíbená lanová dráha
Českých drah.
TEXT: PAVEL VURSTA
FOTO: AUTOR, PETR NEUMANN, REDAKCE
C
estovatel a návštěvník, který si vybral
výlet do Liberce a na Ještěd vlakem,
má nespornou výhodu. Rozhodně z toho
důvodu, že je toto velké a zajímavé severočeské město přístupné železnicí ze všech
stran i blízkého příhraničí, ale i proto, že
nádraží leží takřka v jeho středu. Samotné
město, v minulosti silné centrum průmyslu,
získalo železniční spojení třetí parostrojní
železnicí u nás, a to Pardubicko-libereckou
dráhou v roce 1859, a ještě téhož roku další
železnicí z Liberce do Žitavy.
Lanovka jezdí od roku 1933
A co má železnice společného s Ještědem?
No přece lanovou dráhu, vybudovanou tehdejšími Československými státními drahami
cestování po ČR /
a dodnes provozovanou jejich následnicí –
akciovou společností České dráhy. Důvodů
k návštěvě této nepřehlédnutelné liberecké
dominanty je hned několik. Letos tu oslaví
hned dvě výročí – osmdesát let bezzávadového provozu lanovky a čtyřicet let existence unikátního horského hotelu.
Liberecká klasická visutá lanová dráha položila základ budování lanovkářské tradice
u nás. Byla zprovozněna v roce 1933 jako
druhá po lanové dráze z Janských Lázní na
Černou horu. Tato první osobní lanová dráha v Krkonoších ale byla již zrušena
a nahrazena modernější lanovkou, navíc
v jiné trase, a tak ta liberecká má punc
nejstarší zachované lanovky u nás. Onen
pojem nejstarší může u někoho evokovat
dojem zastaralosti a malé spolehlivosti, ale
opak je pravdou. Právě péče železnice a její
tradičně odborný přístup k dopravní technice dodávají této lanovce lesk a slávu. A to
i po osmdesáti letech provozu.
Výstavbu lanovky prováděla chrudimská
firma František Wiesner a za necelý rok předala dílo, které je ve svém technickém řešení
stále funkční a hodné obdivu. Po zprovoznění v roce 1933 byla lanovka trvale v provozu
i po dobu okupace. Průběžně se měnila
lana i kabiny. V sedmdesátých letech došlo
k výměně celé technologie, úpravě podpěr
a přestavbě obou nástupních stanic. Tato
dvoukabinová visutá lanová dráha s jednou
podpěrou má převýšení 401 metrů a šikmou
délku tratě 1 188 metrů. Nutno připomenout, že právě železnice byla u zrodu všech
spojení
Vlakem do Liberce
Od libereckého hlavního nádraží ČD
odjíždí tramvaj linky č. 3, která jede
do konečné stanice Horní Hanychov.
K dolní stanici lanové dráhy ČD je to od
konečné tramvaje po příjemné značené
cestě asi 10 minut chůze. Cestující
od České Lípy ve stanici Liberec-Horní Růžodol mohou použít stejnou
tramvajovou linku z blízké stanice MHD
Janův Důl. Informace o provozu lanové
dráhy lze najít na www.cd.cz nebo
telefonech 485 104 287 či 972 365 582.
Celoroční jízdní řád lanové dráhy na
Ještěd je uveden v celostátním
jízdním řádu jako trať č. 900.
25
Soutěž
Zodpovězte správně následující otázku a vyhrajte
publikaci Osobní lanové dráhy v Libereckém kraji autorů
Pavla Vursty a Petra Neumanna.
Ve kterých letech proběhla
rekonstrukce liberecké lanovky?
A) 1966–70
B) 1971–75
C) 1976–79
Odpověď jednoduše zadejte do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz. do 20. června 2013. Správná odpověď
z minulého čísla je C) Valdštejnové.
Zahájení provozu lanovky v roce 1933.
významných lanovek v tehdejším Československu, a tak na této jediné lanovce ČD
dnes můžete spatřit i průvodčího v železniční uniformě.
Hotel s polovičním výročím
Ještě před výstavbou opravdového horského
hotelu byly na křemencovém vrchu postupně obnovované kříže a chata. Turistický
zájem vedl tehdejší Německý horský spolek
pro Ještědské a Jizerské hory k výstavbě
prvního hotelu, který byl otevřen v lednu
1907 s tím, že silný zájem o tuto kamennou
stavbu se následně promítl i do záměru
výstavby lanovky. Ta přispěla k rozvoji turistiky a zpřístupnila vrchol i pro méně zdatné
návštěvníky na mnoho dalších let. Osudový požár poslední lednové noci roku 1963
nenávratně zničil oblíbený hotel s vyhlídkou.
Novodobá historie dominanty se začala psát
po vypsání architektonické soutěže na nový
hotel. Z jedenácti návrhů byl vybrán ojedinělý
a odvážný projekt architekta Karla Hubáčka,
který navrhl věž ve tvaru stříbrného kuželu,
do kterého umístil hotel, restaurace a antény
pro rozhlasové i televizní vysílače. Základní
kámen stavby byl položen v roce 1966 a ve
složitých podmínkách byla dokončena v září
roku 1973.
Návrh architekta Karla Hubáčka a jeho
kolektivu získal celosvětové uznání a samotný Liberec byl obohacen o mimořádnou
stavbu i přitažlivou dominantu, která již od
roku 2002 září v noci osvětlena nad městem mezi Jizerskými a Lužickými horami.
Postupem let změnil ještědský hotel řadu
majitelů a i čas se podepsal na současném stavu, který pro zachování zasluhuje
trvalou a mimořádnou péči také proto, že
usiluje o zapsání do seznamu významných
památek. A tak v porovnání s výročím lanové dráhy, která je jakousi pupeční šňůrou
a nerozlučným partnerem, je letošní výročí
hotelu z pohledu času „pouze“ poloviční. ▪
26 /
cestování po ČR
Skalní mísy
v Jizerských horách
Smržovská vyhlídka.
Málokde najdeme tolik skalních mis, obřích neboli obětních hrnců jako
v Jizerských horách. Jejich výskyt byl odedávna spojován s konáním
tajemných obřadů v předkřesťanských, pohanských dobách.
TEXT A FOTO: JOSEF KOSÁK
K
ruhové či oválné prohlubně na vrcholcích
skal bývají naplněny dešťovou vodou,
měnící se obrazce na vodní hladině prý sloužily k věštění budoucnosti a lidských osudů
i k odhalování a posuzování minulých dějů.
Vznik kamenných mis si lidé spojovali s konáním čertovských rejdů. Mísy ve skalách prý
vznikaly úderem čertova kopyta, jiné prý byly
vytlačeny jeho čertovským pozadím, odtokové
stružky z nádrží vytvářel ďábel svým ocasem.
Přestože se odborná komise dr. Wirchova při
spojení
Vlakem
do Jizerských hor
Největší a zároveň nejlépe přístupné
skalní mísy se nacházejí nad Smržovkou. Z náměstí či od nádraží ČD dojdete
za necelou půlhodinku po modré TZ
k Vyhlídce neboli Finkově skále. Veškerá další spojení do nejbližšího okolí
skalních mis si můžete vyhledat
na www.cd.cz/spojeni.
průzkumu mis na Pohanských kamenech
u Višňové na Frýdlantsku v r. 1895 přiklonila
k názoru, že obří hrnce (z něm. Riesentopf)
ve skalách jsou výhradně přírodními výtvory,
které vznikly dlouhodobým působením vody,
mrazu a větru, nemůže se návštěvník ani
dnes ubránit pocitu, že v některých případech
člověk přírodě trochu pomohl.
Finkova skála
Největší a zároveň nejlépe přístupné skalní
mísy v Jizerských horách se nacházejí
nad Smržovkou. Skála má tři výškové
cestování po ČR /
Soutěž o předplatné
slouží jako vyhlídka, shlédneme
odtud Smržovku, Tanvaldsko, ale
i část Krkonoš.
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista!
Na titulní straně časopisu Turista č. 6/2013 je pohled z Vlhoště na Sedlo. Vlhošť je svými 614 m n. m. nejvyšším bodem:
A) CHKO Slavkovský les
B) CHKO Bílé Karpaty
C) CHKO Kokořínsko
Výtvory nejen ďáblovy
Skalní bloky s obřími hrnci
najdeme i v severní části Jizerských hor – na vrcholu Frýdlantského cimbuří (875 m),
pod Oldřichovským Špičákem
a na Lysé skále, posunutý
kámen s výraznou mísou se
nachází nedaleko Šolcova
rybníka u Raspenavy. Ne
všechny hrnce byly podle
názvů výtvorem ďáblovým.
Nad Rudolfovem,
na Ježíškových
Finkův
kámen kamenech,
prý podle pověsti Panenka Maria omývala
1 km Andělské
v kamenné míse malého Ježíška,
kameny s prohlubní rovněž zaplněnou vodou
najdeme nad Novým Harcovem. Ještě mnoho
zvláštních mis se skrývá ve zdejších žulových
skalách a bukových lesích. Odbočíme-li
z neznačené cesty vedoucí z Lukášova vzhůru
podél Harcovského potoka
na hřeben ke KráSmržovka
lovskému vrchu, narazíme na zřícený skalní
blok s mohutnou, nyní na bok otočenou
mísou. Dostala název Bručoun, vysloužila si
jej vyluzováním nelibých zvuků, jež vznikají
při poryvech větru.
ČERVEN
|
6 2013
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
Odpověď jednoduše zadejte do formuláře
na www.cdprovas.cz do 20. června.
Tři správné odpovědi odměníme
ročním předplatným časopisu Turista.
Oknem do Velké Moravy
nahlédnete do historie
Arkózové komory u Mirošova
Za mašinkami na Velimský okruh
Monumentální klášter
v polském Henrykowě
Kde se skrývá utajený vodopád
v Rychlebských horách?
PRIX NON PEREANT
opět pro TURISTU
Za ptáčky po Čechách (2. část)
Vladimíru Čechovi in memoriam…
Hlubiny české krajiny
Toulky s Toulavou kamerou
Koruna nejen zlatá
Hrady a zámky Waldviertelu
Cykloputování blatskými vesnicemi
Pekelné „safari“ pustinou severočeských dolů
Do Čáslavi za Pradědečkovým traktorem
Pozoruhodný model planetární soustavy
najdete v Benátkách nad Jizerou
Poutní kaple Svatých schodů
Turista slaví 125 let!
LII | 125
Cena: 48 Kč
úrovně. Největší mísu, tzv. Čertovu studánku, spatříme již v nejnižší části skalního
bloku pod převislou skálou. Průměr skalní
prohlubně je 130 cm, její hloubka dosahuje 50 cm. Mísa nikdy nevysychá, je trvale
naplněna „mrtvou vodou“. Bývala používána k lidovému léčitelství – k zacelování
ran a ke zpomalování postupu infekcí.
Není jasné, proč právě tato největší mísa
vznikla právě zde, v místě zpola překrytém
převislou skálou. Po vysekaných schodech
vystoupáme do druhé výškové úrovně skalního bloku k dalším třem menším mísám
s odtokovými žlábky. Nejvyšší vrchol skály
Finkův kámen
27
Katalog produktů Sport Arsenal
uvnitř časopisu
Bručoun.
Bílý potok
ně dosahuje 1 m, výška přes 1,5 m. A jak Kukaň
pod Smrkem
přišla ke svému jménu? Dnes již málokdo zná
z proutí upletený krytý koš pro slepice, který
sloužíval ke snášení vajec – trefný název
zdejší3,5 km
mu na bok spadlému hrnci prý dali při jeho
objevení nedaleko tábořící skautíci. Skálu s obřím hrncem najdeme dokonce i v Jablonci nad
Nisou, kde jedna z hlavních ulic nese název
U balvanu. ZdejšíFrýdlantské
skalní blok – balvan s mísou
cimbuří
1 km
Finkův kámen
1 km
Bílý potok
pod Smrkem
Bílý potok
pod Smrkem
Smržovka
3,5 km
Lužec pod Smrkem
Kukaň
3,5 km
Smržovka
2 km
Frýdlantské
cimbuří
Frýdlantské
cimbuří
Kameny oblých tvarů
U Šolcova rybníka.
Podobnou, rovněž před staletími či tisíciletími spadlou skálu s překrásnou prohlubní
najdemepod
nedaleko
Staré poutní cesty (modrá
Lužec
Smrkem
TZ) vedoucí z Oldřichova do Hejnic. Nad
Farskou loukou je řada skalních bloků,
Kukaň
Lužec
pod Smrkem
ve kterých
jsme hledali zdejší raritu – Kukaň,
2 km
na bok otočenou skálu s mohutnou mísou
Kukaňa s odtokovým žlábkem, po pádu bloku nyní
2 km k nebesům. Dají se dobře změřit
otočeným
její rozměry: šířka a hloubka oválné prohlub-
na vrcholu – se časem sice ocitl těsně za plotem rodinné vily, ale zřejmě díky tomu zůstal
dosud označen tabulkou z r. 1904. Rovněž v Liberci najdeme kámen s povědomými tvary –
v parku naproti Liebigovu zámečku v Jablonecké ulici je instalována kamenná skulptura, jejíž
autor se zřejmě inspiroval přírodními vzory,
skalními mísami z okolních hor. ▪
Při hledání skal s obřími mísami
poslouží mapa KČT č. 20–21, Jizerské hory.
Tento článek vyšel také v časopise Turista č. 8–9/2012.
28 /
cestování po ČR
Z okna vlaku
v Libereckém kraji
Kryštofovo Údolí
Foto: Jindřich Berounský
Foto: Plotnikov l Dreamstime.com
Frýdlant v Čechách
Foto: CzechTourism.com
Smržovka
Vyhlídka
se skalními mísami
Gotický hrad
a renesanční zámek
Pohled
z Novinského viaduktu
Naproti smržovskému nádraží se tyčí
na první pohled nepřekonatelná skalní
stěna. Jen kousek nad ní nad korunami
stromů je ukryta skalní vyhlídka, která
stojí za krátkou námahu (asi 15 minut
chůze). Vydejte se k ní od rozcestníku
u nádraží vlevo po modré turistické
značce, po krátkém stoupání pak
narazíte na směrovku ke skalní vyhlídce.
Z vyhlídkové plošiny se vám naskytne
poutavý výhled na Smržovku, jižní svahy
Jizerských hor i západní Krkonoše. Skalní
vyhlídku zdobí pozoruhodné oválné
prohlubně, tzv. skalní mísy, o nichž se
více dočtete na stranách 26–27.
Na čedičové skále nad řekou Smědou
se nad městem Frýdlant vypíná
stejnojmenný areál hradu a zámku.
Svou majestátnost ukazuje rozlehlé
šlechtické sídlo výletníkům už zdaleka.
Jeho typickou siluetu vytváří hlavně
mohutná hradní věž Indica. Veřejnosti
se hradní interiéry otevřely už v roce
1801 jako první ve střední Evropě.
Během prohlídky renesančního zámku
a gotického hradu zavítáte do více než
70 místností. Nevynecháte ani zámeckou
obrazárnu, funkční kuchyň, koupelnu nebo
dětský pokoj. Zajímavá je expozice
historických zbraní.
Jízda vlakem z Liberce do České Lípy patří
k cestovatelským zážitkům. Technicky
nejzajímavější je asi sedmikilometrový úsek
tratě mezi železničními stanicemi Karlov
pod Ještědem a Křižany. Vlaky k překonání
náročného terénu využívají čtyři tunely
a čtyři velké kamenné mosty. Z nich vyniká
Novinský viadukt, postavený v letech
1898–1900. Kamenný most se 14 oblouky,
který je dlouhý téměř 200 metrů a vysoký
30 metrů, nabízí cestujícím ve vlaku oku
lahodící výhled na malebnou horskou obec
Kryštofovo Údolí a její okolí.
Ze skalní vyhlídky je dobře vidět
dominanta Smržovky – jeden z našich
nejkrásnějších železničních viaduktů
s půlkruhovými kamennými klenbami,
který je dlouhý 124 metrů a vysoký
přes 23 metrů. Postaven byl v letech
1893–1894 a díky kvalitě provedení byl
prvně rekonstruován až v roce 2008.
Do Smržovky se můžete svézt novými
motorovými vozy RegioSpider (RS1
Stadler). Z Liberce vám jízda po kolejích
zabere necelých 40 minut.
Z Liberce vás do stanice Frýdlant
v Čechách dopraví vlaky ČD asi
za půl hodiny. I do Frýdlantu jezdí
nové motorové vozy RegioSpider (RS1
Stadler). Kompletní jízdní řády nových
souprav ČD, které jezdí na Liberecku,
najdete na adrese www.cd.cz/
libereckykraj (sekce Nové vlaky).
A jak se dostanete od frýdlantského
nádraží k hradu a zámku? Od rozcestníku
u nádraží se vydejte po žluté nebo zelené
turistické značce.
Železnice z Liberce do České
Lípy, část tzv. severočeské
transversálky, byla
uvedena do provozu
17. září 1900. Měla sloužit
pro přepravu uhlí z mostecké
pánve na Liberecko. Dnes se po
této trati (č. 086) můžete svézt každé
dvě hodiny i rychlíky, které zajišťují
rychlou dopravu cestujících mezi
Libercem a Ústím nad Labem. Pokud ale
nepospícháte, využijte pomalejší osobní
vlaky, ať si jízdu po romantické trati
náležitě vychutnáte.
cestování po ČR /
29
Rájem rozhlednovým
ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL
Nisanka
Pětatřicetimetrový ocelový tubus s vnějším točitým schodištěm z roku 2007.
trať č. 036, nejbližší žel. stanice Jablonecké Paseky, vzdálenost 2,3 km
Kruhový výhled z otevřené plošiny ve výšce 24 metrů
(Černá Studnice, Ještěd, Jizerské hory, Krkonoše).
Kilometrové stoupání k rozhledně začíná u budovy pošty v obci Nová Ves nad
Nisou. Hrubá a velmi rozbitá asfaltová silnice kopíruje červenou turistickou značku
do příkrého kopce. Pak následuje mírné klesání a další prudký kopec. V polovině
cesty vystřídá špatnou silnici o něco lepší písčitá cesta po rovině, ale i z kopce,
až k rozcestí se zelenou značkou. Zde se odbočí doprava a vystoupá se prudký
kopec až k chatě Jizerka, odkud vede k rozhledně asi šedesátimetrové prudké
stoupání po zámkové dlažbě.
Opatrně sjízdné i na silničním kole.
Občerstvení a suvenýry ve věži, v chatě Jizerka
nebo na Obecním úřadu Nová Ves.
Frýdlantská výšina (Dresslerova)
Jednadvacetimetrová cihlová věž z roku 1907.
trať č. 039, nejbližší žel. stanice Frýdlant v Čechách předměstí, vzdálenost 1,6 km
Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 18 metrů (Jizerské a Lužické
hory, Ještěd, Frýdlant, v Polsku pak elektrárna Turoszow a mohutné haldy
vytěžené hlušiny).
Po překonání železničního přejezdu tratě Frýdlant – Jindřichovice stoupá hrubá asfaltová silnice starým stromořadím 700 metrů rovně do příkrého kopce.
Na vrcholu stoupání, kde končí les, se nachází odbočka doleva. Nejprve po
luční pěšině a pak i lesem přes kořeny stromů je to k věži, tentokrát již po
rovině, pouze 300 metrů.
Druhou možností je silnice z města směrem na Višňovou. Prudkým stoupáním opět překonáme železniční trať a dojedeme na kraj města, kde odbočíme
doprava. Po cyklotrase č. 3016 pak přijedeme k hospodářským budovám,
kde zatočíme opět doprava. Odtud po 350 metrech vystoupáme na rozcestí těsně pod rozhlednou. Zbývá nám 150metrové příkré stoupání na vrchol.
Soutěž
Kvůli poslednímu úseku lesem je první cesta sjízdná pouze na horském kole, druhá je
dobře sjízdná i na silničním kole.
Občerstvení a suvenýry v kiosku pod věží.
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte knihu Rájem rozhlednovým.
Jaký je součet nadmořských výšek rozhleden
Nisanka a Frýdlantská výšina?
Správnou odpověď jednoduše zadejte
do 20. června do formuláře na www.cdprovas.cz.
Nápovědu najdete na www.rozhlednovymrajem.cz.
cena již od 150 Kč, studenti od 115 Kč
Vyzkoušejte vlaky D1 Express
• jízdní doba již od 2:35 hod.
• pohodlné spojení mezi Prahou a Brnem
Více na www.cd.cz/d1express nebo na infolince 840 112 113
šéfkuchař pro vás /
PŘEDSTAVUJEME...
Iveta Fabešová
Tvrdí, že jeden amatér s velkým srdcem pro věc
zmůže více než deset znuděných vyučených
profesionálů. Iveta je toho dobrým příkladem. Vzdělaná mladá dáma s fenomenálním
nadšením pro gastronomii, pečení a cukrařinu
především, autorka tří kuchařských knih:
Iveta a české sladkosti, Slavnostní pečení
s Ivetou a Iveta a sladká Francie.
Přestože vystudovala pedagogiku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a několik let pracovala
jako office manager v jedné úspěšné developerské zahraniční společnosti, živí se svou vášní.
Možná ji znáte i z kulinářského pořadu Když vaří
táta, kde připravovala sladké tečky na závěr. Za
zmínku stojí i její úspěch v reality show Na nože!
Mimo jiné je autorkou nového projektu Matky
a dcery, mezi jehož hlavní cíle patří předávání zkušeností s pečením mezi generacemi.
Zatímco starší generace maminek a babiček je
nositelkou tradičních receptur a postupů, tu
mladší ovlivňují gastronomické trendy a moderní kuchyně. Iveta spojila tyto světy dohromady
a dosáhla dokonalého výsledku.
Také „otevřela“ první školu vaření on-line v České republice, kde můžete navštěvovat kurzy přímo
ze své kuchyně a jediné, co k tomu (kromě základního kuchyňského vybavení) budete potřebovat,
je počítač s kamerou a připojením k internetu.
Cukrárna IF
Iveta si právě plní svůj celoživotní sen a otevírá
svou vlastní cukrárnu. Útulný a kouzelný
obchůdek na pražském Smíchově se pyšní
francouzskými macarons neboli makronkami.
Dvě barevné mandlové pusinky spojené
krémem vás ohromí svou netradiční chutí.
V cukrárně si můžete pochutnat na
domácí čokoládě nebo výborných
malých dortících různých chutí. V letním
období si navíc můžete koupit domácí
zmrzlinu nebo nanuk, který je neodolatelný díky poctivým surovinám.
Kde najdete cukrárnu IF?
U Paliárky 1
Praha 5-Smíchov
Více informací na www.ivetafabesova.cz
nebo jejím FB profilu
www.facebook.com/iveta.fabesova.
Objednávky výborných lahůdek z cukrárny
IF na tel. +420 602 640 399.
31
32 /
3 dezerty
ivety
fabešové
šéfkuchař pro vás
Letní sorbet z rebarbory
SUROVINY NA 8 PORCÍ:
❘ 600 g rebarbory nakrájené na menší kousky ❘ 450 ml vody
❘ 250 g krupicového cukru ❘ špetka soli ❘ 2 čajové lžičky pomerančové kůry
❘ 2 čajové lžičky nasekaného zázvoru ❘ 2 lžíce medu
Všechny ingredience kromě medu dáme do hrnce a na vysokém plamenu přivedeme k varu. Poté
plamen zmírníme, přikryjeme poklicí a vaříme ještě cca 5 minut. Necháme asi 10 minut vychladnout.
Směs rozmixujeme a přes velmi jemné sítko přecedíme. Přidáme med. Dáme do mísy a poté vložíme do
mrazáku. Jakmile asi 1/3 zmrzne, metličkou rozmícháme a necháme znovu zmrazit. Postup opakujeme a pak necháme zmrazit celou vrstvu.
Doba přípravy: 30 MINUT
Doba MRAŽENÍ: 5 HODIN
šéfkuchař pro vás /
Rebarborové muffiny
SUROVINY NA 15 PORCÍ:
❘
❘
❘
❘
300 g nasekané rebarbory ❘ 3 lžíce krupicového cukru
300 g hladké mouky ❘ 1 čajová lžička prášku do pečiva
100 g krupicového cukru ❘ 2 vejce
200 ml mléka ❘ 100 g másla, rozpuštěného a vychladlého
33
Video
z přípravy muffinů
najdete na
www.cdprovas.cz!
Rebarboru smícháme s první várkou cukru a dáme
do trouby, kterou jsme předehřáli na 180 °C. Pečeme asi
10 minut. V míse smícháme tekuté ingredience
a přisypeme suché. Promícháme a nakonec přidáme
upečenou rebarboru. Směs rozdělíme do košíčků na muffiny
a v troubě pečeme asi 20 minut.
Doba přípravy: 5 MINUT
Doba PEČENÍ: 20 minut
Doba přípravy: 20 MINUT
Doba KYNUTÍ: 2 HODINY
Doba PEČENÍ: 20 minut
Rebarborový koláč
SUROVINY NA 8 PORCÍ:
❘ 500 g polohrubé mouky ❘ 75 g krupicového
cukru ❘ 75 g másla, rozpuštěného
a zchladlého + na plech ❘ 2 žloutky + 1 vejce
na potření okrajů ❘ 25 g droždí ❘ 250 ml polotučného mléka ❘ nastrouhaná kůra
z jednoho biocitronu ❘ 1 lžička soli
❘ 500 g rebarbory, oloupané, nakrájené
na kostičky ❘ 2 sáčky vanilkového cukru
Drobenka:
❘ 140 g hrubé mouky ❘ 100 g másla,
nakrájeného na kousky
❘ 100 g krupicového cukru
Mouku nasypeme do větší mísy, uprostřed uděláme důlek,
do něj vlijeme trochu vlažného mléka, přisypeme polovinu
cukru a rozdrobíme droždí. Necháme zhruba deset minut
stát, aby vzešel kvásek. Pak přidáme žloutky, máslo, zbytek
cukru, citronovou kůru, sůl a postupně přiléváme zbytek
mléka. Zaděláme těsto – nejprve ho mícháme vařečkou, až
přestane lepit, můžeme ho zpracovat rukama. Necháme až
dvě hodiny kynout, aby zdvojnásobilo svůj objem.
Předehřejeme troubu na 170 °C. Dva plechy vymažeme
máslem. Na každý dáme polovinu těsta
a rukama ho roztáhneme po celé ploše. Koláče
posypeme rebarborou a poprášíme vanilkovým
cukrem.
Na drobenku dáme do misky máslo, posypeme ho moukou a cukrem a rychle prsty
zpracujeme. Drobenkou pak posypeme
koláče. Jejich okraje potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme zhruba 20 minut
nebo dokud okraje koláčů nezezlátnou.
34 /
specialita
Rebarbora
V posledních letech se stala velkým hitem – a i když se
vyskytuje na trhu po celý rok, podle staré pranostiky
by se měla jíst jen do sv. Jana, tedy do 24. června.
Potom už ztrácí svou dobrou chuť.
TEXT: FILIP ČERNÝ, FOTO: ABELSONAGENCY, PIXMAC
N
ejvětší překvapení, které vás při seznámení s rebarborou zaskočí, je skutečnost, že nejde o ovoce, ale o zeleninu. Byla
objevena v Číně, poté ji Arabové rozšířili po
celém světě. Kolem 18. století si ji v Evropě
začali vychutnávat Němci a Angličané. U nás
se rebarbora pěstuje od konce 19. století,
především na jižní Moravě.
Kyselá rostlina
Jsou dvě teorie o tom, jak rebarbora získala
své jméno. Jedna tvrdí, že je odvozeno od slova Rha, starověkého názvu pro řeku Volhu,
na jejíchž březích rostla. Druhá odvozuje název z řeckého slova Rheo, tok, což je narážka
na její projímavé účinky.
U této rostliny, které se také říká reveň,
se konzumují pouze stonky, protože listy
obsahují jedovaté sloučeniny. Nejčastěji
má světle růžové nebo až rubínově červené
odstíny, ale to o zralosti nic nevypovídá, je
to pouze odraz pěstovaného druhu. Některé
druhy mají totiž stonek úplně zelený, přesto
jsou zralé a sladké. V syrovém stavu ji pozná-
te podle její surové,
velmi kyselé chuti, která je
jen pro hodně otrlé jedlíky.
Skryté afrodiziakum
Rebarbora obsahuje mnoho
vitaminů ze skupiny B, čímž posiluje
obranyschopnost organismu.
Je bohatá na vápník, mangan i hořčík
a mimo jiné nám dodává vlákninu, která
čistí organismus od škodlivých látek, proto
se hodí k očistným kúrám. Je močopudná
a podporuje krevní oběh. Reveň pomáhá
v boji s nadváhou, neboť na sebe váže tuky.
Také prospívá naší pokožce a vlasům. Lidové
léčitelství jí přisuzuje pozitivní vliv na vitalitu.
Kvůli značnému množství kyseliny šťavelové však není vhodná pro nemocné trpící
žlučovými či ledvinovými kameny, překyselením žaludku a při revmatismu. V minulosti
Co možná nevíte
▪ U rebarbory se konzumují pouze řapíky, a to tepelně
opracované, nikdy syrové.
▪ Před tepelnou úpravou je třeba stonky oloupat,
slupka obsahuje velké množství nežádoucí kyseliny.
▪ Syrová i vařená se dobře zmrazuje.
▪ Při vaření by se nemělo používat hliníkové nádobí.
Kov reaguje s obsaženou kyselinou šťavelovou,
přechází do zeleniny a nemuselo by to prospívat zdraví.
▪ Jídla z rebarbory se doporučuje jíst nejvýš dvakrát
týdně. Při častější konzumaci může zelenina
podráždit zažívací ústrojí.
▪ Nejdokonalejší pokrm lásky prý představuje
rebarborový koláč s jahodami.
Jak ji vypěstovat
Pokud si ji chcete vypěstovat, vyberte
polostinné prostředí. Je proto vhodné
zasazovat ji mezi listnaté či ovocné
stromy. Rebarbora vyžaduje kvalitní
humózní zeminu, nejlépe lehce
zásaditou. Důležité je pravidelné
přihnojování a zalévání. Nejlépe
uděláte, pokud při hnojení dáte
přednost přírodnímu rozloženému
kompostu před chemickými hnojivy.
Kvete od května do června, květy je
dobré odstraňovat, aby se rostlina
příliš nevyčerpala. Jestliže chcete
rebarboru rozmnožit, daří se jí v srpnu.
se prý považovala za silné afrodiziakum, což
možná vysvětluje, proč je jí věnována taková
pozornost právě v květnu a červnu. Její řízná
chuť prý slibuje i stejně řízné vztahy.
Koláčová ingredience
Rebarbora má v jídelníčku zvláštní postavení,
protože jde o zeleninu, která se využívá jako
ovoce. Nejčastěji se z ní připravují náplně
do knedlíků a koláčů. Zpracovává se i do
kompotů a nakládá jako ovocné víno. Vyrábí
se z ní džem, u nějž labužníci oceňují lahodně
pikantní nakyslost stejně jako u ovocných
polévek a omáček.
Nepopře ovšem ani svůj zeleninový původ.
Podušená rebarbora vytvoří zajímavou přílohu k masu, může se také obalit v těstíčku
a usmažit.
Zajímavostí je, že kořen z této rostliny bývá
označován za drogu, která se používá při
snížené chuti k jídlu, ke zlepšení vylučování
žluči do střeva, při poruchách zažívání a nechutenství spojených s nadměrnou tvorbou
žaludeční kyseliny. ▪
cestopis /
35
SICÍLIE
Itálie
Sicílie
Zingaro
Palermo
Městečko
Palermo
usíná…
TEXT a foto: ZDENĚK STON
…a z hlubin páchnoucích ulic derou se chapadla mocné sicilské
mafie. V tomto městě bych nechtěl žít a umřít tu nechtěl ani
komisař Catani. Jeho stín byste zde ale hledali marně, hory
odpadků tu už pohřbily nejeden lidský osud. Vítejte v hlavním
městě největšího a nejobávanějšího ostrova Středozemí.
36 /
cestopis
S
icílie leží jen kousek od africké pevniny
a ještě menší od Apeninského poloost­
rova, který oddělují nevyzpytatelné mořské
proudy úzké Messinské úžiny. To, co objevíte
v hlavním městě Sicílie, budou jen náznaky
slavné italské módy, vybraných pochutin
a temperamentu. Víc než cokoli jiného připo­
míná toto město poslední místo, kam byste se
vydali na rodinnou dovolenou nebo obchodní
cestu. Čekají vás scenérie jako vystřižené z ryzí
balkánské současnosti nebo v příměru k naší
malé zemi podobající se nevábným sídlištím
a předměstím některých severočeských měst.
Přesto tu je co obdivovat a proč vážit dlouhou
cestu napříč kontinentem na jih. Skvostná
architektura pod překrásnými pahorky, které
se jako divocí mustangové vystavují ze všech
stran městu na odiv.
Moře, co nikdy nespí
Běžný obrázek z palermských uliček v centru kontrastuje se scénou z pobřežní promenády,
kde právě probíhal svatební obřad synka z dobré rodiny.
Když se začnou ve starobylých a špinavých
uličkách Palerma rozsvěcovat první lucerny,
dýchne na vás atmosféra podobná té z dob
výprav slavných mořských dobyvatelů
i z dob neslavné současnosti mořských
cikánů. Alespoň tak se ve starých knihách
píše a fantazii se tu meze nekladou. Tolik
krásných paláců a staveb na jednom místě,
zapomenutých a teprve tmou a svitem luce­
ren jakoby objevených, i nejednoho kultur­
ního ignoranta nadchne a upoutá. Poslední
rybáři odklízejí z pobřežních ulic své stolky,
kde celý den čistili, porcovali a prodávali
mušle a jiné rybí pochutiny pokropené plody
citronovníku. Potulní trhovci odvážejí své
pojízdné kolostánky, starci v ošuntělých
kalhotách potichu brebentí u stolečků
kaváren a u vchodů do turistických restau­
rací postávají naháněči, aniž by vás nějak
výrazně obtěžovali.
Při procházce úzkými uličkami historic­
kého centra musíte být stále na pozoru
a uhýbat mopedům, malým fiátkům i vel­
kým mercedesům. Čím hlouběji se noříte
do nitra a noci, tím jasnější je onen pocit
– odtud není úniku. I dlouho po půlnoci
jako by na ulicích neustávaly proudy aut,
jen se jejich intenzita ztenčila, a vy nechá­
pete, proč vás cestovka ubytovala ve čtyř­
hvězdičkovém hotelu v té nejzapadlejší
čtvrti, odkud vám to po úzkých chodníčcích
kolem svodidel, skladiště potravin, rybího
tržiště a parku plného tlejících odpadků trvá
do první lepší restaurace přes půl hodiny
rychlé chůze. Obavy se zjemní až ve chvíli,
kdy východní oblohu projasní světlo boží
a z chátrajících baráčků, ze kterých opadává
omítka i střešní krytina, začnou vylézat
cestopis /
37
Jedna z rušných jednosměrných hlavních ulic s nekončícími proudy aut, mezi které se zanedlouho zařadí i prodejce se svým kolostánkem.
hlavní město
první rybáři, aby si v časném jitru zajistili
na moři ten nejlepší úlovek. Jsou to ti samí,
které jsme potkali cestou do města.
A tak nechápu, co a proč nás napadlo, že
z přeplněné restaurace uprostřed noci odejde­
me bez zaplacení celé částky. Respektive s po­
kusem o zaplacení, ale obsluha byla celý večer
tak šíleně pomalá a podivně chaotická a jídlo
nedobré, že jsme to mírně posilněni alkoho­
lem a opiti jakýmsi fluidem nedoknutelnosti
zahraničních turistů prostě zkusili. Ušli jsme
jen pár ulic, když jsme za našimi zády zaslechli
rychlý dupot, ne – doslova sprint jednoho
z číšníků v zástěře s účtenkou a kalkulačkou
v ruce. Jeho výraz byl nekompromisní: „Please,
come back!“ (Prosím, pojďte zpátky!) Opako­
val to ještě několikrát a zastoupil nám cestu.
Radši jsme rozdíl na místě uhradili. Číšník si
peníze přepočítal a beze slov a náznaků emocí
se pomalu vydal zpět do restaurace.
Tenhle ostrov není pro sraby
Seriál Chobotnice vysílaný v 80. letech minu­
lého století v československé televizi šokoval
nejednu obyčejnou českou domácnost. Mi­
chele Placido v roli komisaře Cataniho v něm
rozehrál nerovný souboj proti mocné sicilské
mafii. Byť se jednalo o produkt západní pro­
venience, mohl se s nálepkou „nedobrý vzor“
usadit na exkluzivních místech v televizním
programu socialistické televize.
Ale není to obava z tajemné sicilské mafie,
chlápků v černých oblecích šitých na míru,
se slunečními brýlemi na očích a doutní­
Palermo
Rozhlehlé hlavní město autonomního italského ostrova Sicílie se rozkládá v nížině Conga d‘Oro (Zlatá mušle)
obklopené mohutně vyhlížejícími
pahorky. Jeho bohatá historie sahá
až do 8. století př. n. l. Město ovládali
například Kartáginci, Římané, Normané nebo Španělé, což se výrazně
projevovalo na jeho vzhledu a činí
ho dodnes architektonicky velmi
různorodým a zajímavým. Exotickou
atmosféru Palerma umocňuje klima,
lidé, všudypřítomný chaos a tropická
vegetace. Samotné Palermo má asi
700 tisíc obyvatel, s předměstími
kolem jednoho milionu.
Kdo ještě
neboural, ten
bude nabourán.
38 /
cestopis
mafie
Cosa nostra
Cosa nostra (italsky Naše věc) je označení používané pro sicilskou mafii, která
je považována za největší a nejsilnější
mafiánskou organizaci v Evropě. Počátky
jejího působení sahají do 19. století, kdy
byla Sicílie v roce 1860 připojena k Itálii.
Obyvatelé tuto skutečnost nesli nelibě
a zhoršující se hospodářství bylo příčinou
mnoha vzpour a rebélií. Protože vláda
Říma sídlila daleko, vznikla skupina
místních obyvatel, kteří vzali spravedlnost do vlastních rukou. Vliv Cosa nostry
postupně sahal až do Ameriky, kde
skupiny imigrantů koncem 19. století
začaly své krajany vydírat. Vrchol vlivu
mafie nastal v období prohibice mezi
světovými válkami, její útlum pak
v 70. letech minulého století.
Každá skupina se skládá z několika
gangů známých jako rodiny. Počet rodin
může být menší než 10, ale i vyšší než
100. Vedoucí každé rodiny je známý jako
boss (šéf) nebo taky don. Činí veškerá
důležitá rozhodnutí a spravuje „rodinné“
finance. V hierarchii těsně pod šéfem se
nachází tzv. underboss nebo italsky sotto
capo (podšéf). Underboss je druhý nejvyšší velitel, i když vliv jeho moci se může
lišit. Někteří z podšéfů jsou připraveni
kdykoli nahradit bosse s ohledem na jeho
stáří nebo když mu hrozí vězení. Pod
underbossem funguje několik capos
(kapitánů), jejich počet závisí
na velikosti rodiny. Capo
vede svou vlastní část rodiny a věnuje se specifickým
aktivitám na svém území
(např. nelegálním hazardním hrám). Špinavou práci
provádějí soldiers (vojáci,
pěšáci). Kromě vojáků využívá
mafie společníky (associates), kteří
nejsou skutečnými členy mafie, ale spolupracují v různých oblastech (bankéři,
účetní, policisté, politici). V rodině se však
nachází ještě jedna, pro mafii typická,
pozice – consigliere, poradce šéfa. Je
mezičlánkem mezi donem a capos,
ale zároveň patří k donovým „nejlepším přátelům“. Traduje se, že je
ve skutečnosti třetím, někdy i druhým
nejmocnějším mužem rodiny. Tato
funkce má i svůj význam v případě zásahu policie, protože vrchol pyramidy
může být hůře vypátratelný.
V poslední době je na chudém italském
jihu často slyšet také o tzv. kalábrijské
mafii.
Zdroj: www.howstuffworks.com, Wikipedia
kem v ústech, co vás tu čeká. Ty legendy
přiživuje spíše fantazie, na běžného turistu
číhají v Palermu mnohem méně prozaičtější
překážky. Může k nim patřit i pokus o pře­
chod některé z hlavních ulic v historické části
města. Byť je Palermo podle unijních pravidel
osázeno značkami i pomalováno zebrami,
souvislými i přerušovanými čarami, v jeho
ulicích panuje pro našince absolutní dopravní
chaos. Značení i semafory mají mnohdy spíše
doporučující charakter. Nekončící šňůry aut,
které si v případě potřeby z dvouproudové
silnice „vyrobí“ čtyřproudovou, předjíždění
ze všech stran, neustálé troubení a houkání
malých mopedů, které jako mravenci zalézají
do volných skulinek, jež se před nimi vytvoří.
Zkuste v tom chaosu vstoupit na přechod!
My to zkusili několikrát a většinou jsme
se zase po několika vteřinách rychle vraceli
na chodník – to když se nám o košile otřela
zrcátka projíždějících aut. Až mladý Palerman
nám ukázal, jak se to dělá. Chce to prostě
My to tušili a teď
to víme: Corado
Catani žije!
Suché tropické klima, palmy, v pozadí
mohutné kopce a historická architektura
dotvářejí jedinečnou atmosféru hlavního
sicilského města.
cestopis /
39
Sicílie
Rozloha: 25 703 km2
Počet obyvatel: 5 108 000 (2006)
Hlavní město: Palermo
40 /
cestopis
chobotnice
Corado Catani
nastupuje
Psal se rok 1984, když byla natočena
první řada později slavného italského
krimiseriálu Chobotnice (v originále
La Piovra) zobrazujícího (nekonečný a často marný) boj proti sicilské
mafii. Hlavní postavu komisaře
Corada Cataniho ztvárnil charismatický italský herec Michele Placido
(v českém dabingu Jan Kanyza). První
řada se natáčela přímo na Sicílii,
děj začíná v provinčním městečku
Trapani (hodina cesty od Palerma)
a jeho okolí, které výborně vystihuje
atmosféru ostrova. Seriál tak dobře
ukázal a divákům na celém světě
vykreslil zavedené praktiky sicilské
mafie, že na adresu televize i samotných aktérů chodily výhružné dopisy
od mafiánských organizací, aby další
pokračování zastavili. Z bezpečnostních důvodů se tak natáčení dalších
sérií přesunulo na jiná utajená místa
v Itálii (např. Milán) i jinde v Evropě
(Švýcarsko, Německo, Řecko…).
Autorem hudby se od druhé řady stal
slavný Ennio Morricone. Obliba seriálu byla tak veliká, že když na konci
čtvrté série mafie Corada Cattaniho
chladnokrevně zabije, vzbudilo to obrovský ohlas. Přestože scenáristé dokážou mnohdy divy, Michele Placido
další pokračování odmítl. Natočeno
bylo nakonec celkem 9 sérií, nejlépe
hodnoceny však zůstávají první čtyři.
S využitím filmového blogu metalforever.info
trochu sebevědomí a odvahy, přednost
nepřednost, vstoupíte (v zásadě kdekoli)
do silnice a mezi auty prokličkujete. Bude
vám to spíše připomínat scénu z nějaké
akční arkádové hry, ve které máte tři životy
a musíte přejít dálnici mezi projíždějícími
auty, ale překvapivě to funguje. Asi z obavy,
že by vás musel sbírat z kapoty svého fiátku,
občas i nějaký ten řidič přibrzdí. Přesto mezi
typické znaky palermských aut patří jejich
plechy. Starší i novější auta vypadají, jako
by je právě někdo vezl od bouračky. Jsou
plné oděrek, prohlubenin, vysklená okýnka
překrytá provizorními lepenkami a rozbi­
té reflektory ponechané osudu. Kdo ještě
neboural, ten bude nabourán.
Jízdní řád? Jde to i bez něj
Když si chcete zkrátit cestu v poměrně roz­
hlehlém Palermu nebo přepravit mezi čtvrtě­
mi, je výhodné využít městskou dopravu. Byť
má Palermo v součtu s předměstími podobný
počet obyvatel jako Praha, nefunguje zde
metro ani žádná tramvajová síť. Veškerou
hromadnou dopravu zajišťují autobusové
linky spojující centrum, nádraží i přilehlé
městské části. V centru a jeho okolí je pro au­
tobusy vyhrazen speciální jízdní pruh, který
také často využívají motorkáři a mopedisté.
Asi tušíte, jak zareaguje v Palermu řidič auto­
busu, když se v protisměru proti němu vyřítí
skupina chalanů na mopedech. Nebrzdí.
Má totiž větší stroj, což mu umožňuje mít
na silnici určitou psychickou převahu. A zase
mu to vychází, nějakým zázrakem se všichni
minou a jen poslední mopedista otře své
koleno o blinkr autobusu. K čemu blinkr, že,
ale koleno asi zabolí...
Evropské jižní národy mají obecně zvláštní
nadání pro chaos, proto nemůže překva­
pit absence jízdního řádu na zastávkách.
Přesněji – někde ho najdete, ale zase v něm
nenajdete časy odjezdů, ale pouze interva­
ly, ve kterých by se zhruba autobusy měly
po městě pohybovat. Jaká je realita, si do­
myslete sami. Palermo a dopravní zácpy, to
je první věc, před kterou vás varují na letišti.
Takže je to vlastně úžasná praktická pomůc­
ka, doslova natěšeně vyhlížíte další spoj,
protože mimo špičku a o víkendech mohou
intervaly činit i 75 nebo 90 minut. Paradoxně
je tento chaos prověřen časem a nějakým
záhadným způsobem funguje. Tedy vlast­
ně pouze s tím dovětkem, že i díky nepříliš
funkčnímu systému hromadné dopravy po­
užívá většina Palermanů vlastní auta a moto­
cykly, čímž zase přispívají ke zvyšování již tak
vysoké intenzity dopravy.
Přírodní park Zingaro. Drsná krása, skryté zátoky
s průzračně čistou vodou Tyrhénského moře a endemický druh trpasličí palmy žumary nízké s jejími
zralými barevnými plody.
Pryč z dusné metropole
Pro našince se ovšem nabízí i lepší mož­
nost, pokud chce ušetřit, vyhnout se
chaosu na silnicích a přitom relativně po­
hodlně navštívit většinu vyhlášených míst
na ostrově. Cesta vlakem. Nádraží v Pa­
lermu patří mezi nejčistší místa ve městě.
Odjezdy vlaků jsou uvedeny na klasických
elektronických panelech, jak je známe my,
a překvapí vás pouze extrémně dlouhá ná­
stupiště pro dvacetivozové soupravy, která
převážně využívají kraťoučké regionální
vlaky. A u toho modrá vlaječka se žlutými
hvězdičkami – štědrá dotace z evropských
strukturálních fondů. Idylku vyspělé že­
leznice kazí snad jen pobíhající divocí psi,
kteří štěkotem zdraví většinu přijíždějících
vlaků.
Skvělé zákusky v cukrárnách a restaura­
cích, tradičně výborná italská káva, ale také
cestopis /
41
busy dovezly téměř až k branám vyhlášené
přírodní rezervace Zingaro.
Zingaro – palmy a antuka
Stačí zaplatit u vstupní brány pár eur
a ocitnete se v jiném světě, tolik vzdáleném
od smradlavých a špinavých ulic hlavního
sicilského města. Ten tunel, kterým jsme
prošli, tu vybudovali v minulém století, když
chtěli propojit jedno z nejseverněji položených
sicilských městeček San Vitu pomocí pobřežní
silničky mezi strmými kopci, skalami a záto­
kami. Nakonec z plánů sešlo a místo pobřežní
silnice tu vznikla překrásná přírodní rezervace,
kde si můžete vybrat z několika tras, navštívit
muzeum selské kultury, kochat se krásnými
výhledy na okolní kopce i sestoupit úplně dolů
k moři. Hned několik zátok nabízí báječná
místa ke koupání v průzračných a čistých
vodách Tyrhénského moře.
Tady nám ani nevadilo, že naše obuv byla
po chvíli celá pokrytá jemným oranžovým
prachem podobným tomu antukovému. Dle
instrukcí jsme si na návštěvu vzali dostatek
zásob, hlavně pití, není zde totiž žádné místo,
kde byste se mohli občerstvit, klima i okolní
krajina připomínají spíše vyprahlou mexic­
kou poušť s mnoha kaktusy. Došli jsme až
k opuštěné vesnici, kde střechy chátrajících
domů zarostla tráva a dvorky divoké keře.
Nemohlo to být zase až tak dávno, co zde ves­
ničané museli narychlo opustit své domovy.
Co se tady asi událo? Najednou vrznutí dveří
tip na léto
Zahrajte si Městečko Palermo
„Městečko Palermo usíná…,“ tak zní legendární věta vypravěče před rozdáním rolí v oblíbené táborové hře. V městečku Palermu se usadila mafie a každou noc zabije jednoho Palermana. Corado
Catani zase může prosadit zabití člena mafie. Ovšem musí k tomu přesvědčit ostatní. Tím by se
ve stručnosti dala shrnout základní myšlenka hry. Obrňte se trpělivostí, kterou budete muset
věnovat pochopení hry nebo vysvětlení ostatním, v čem vlastně spočívá její kouzlo. Výsledek ale
bude stát za to. Jednoduchá hra pro 6 a více osob, vyžadující interakci celé skupiny, kde si během
kol měníte role, takže uspět mohou výborní intrikáni i mlčící šedé eminence. Pravidla najdete
na internetu, stačí do nejlepšího vyhledávače zadat „městečko palermo hra pravidla“.
předražené pivo (v restauraci nebo tratorii
bez rozdílu 4–5 eur za jedno točené), i to je
Palermo. Nepamatuji, kdy naposledy bych
měl tak špinavé boty a kalhoty. Čistič bot
u hotelového výtahu se nezastavil. Po dvou
dnech pobytu v Palermu jsme měli nacho­
zeno mnoho kilometrů (nejbližší restaurace
i obchody byly od našeho hotelu vzdáleny
více než kilometr) a při vzrůstajících teplo­
tách v dusném městě na nás začala působit
jakási vězeňská tíha. A nemělo to nic
společného s tím, že uprostřed města stojí
mezi betonovými paneláky obehnané vy­
sokými kamennými zdmi vězení. Rozhodli
jsme se vyrazit ven z města, okolní monu­
mentální pahorky lákaly a konečně jsme
se také chtěli vykoupat v moři. Zvolili jsme
záliv u městečka Castellammare del Golfo,
vzdáleného asi hodinu cesty regionálním
vlakem z Palerma. Odtud nás linkové auto­
a z jedné z oněch zubožených staveb vyšel
zarostlý poustevník. V ruce držel vědro vody,
a když nás spatřil, jako by se trochu ulekl, ale
jen nepatrně – stačila vteřina, aby nás jeho
temné oči prozkoumaly. Rychle za sebou
zavřel vrzající dveře a sestupoval po vyšlapa­
né stezce mezi křovinami dolů k pobřeží, až
zbyl jen jeho stín. My to tušili a teď to víme:
Corado Catani žije! A městečko Palermo se
pomalu probouzí…▪
042 /
FOTOgrafická soutěž
1
Magdaléna
Markéta Gorčíková, 23 let
Přeměň realitu
ve svůj sen…
...uploaduj a získej honorář
3 000, 2 000 a 1 000 Kč
hlasuj a podpoř mladé talenty
www.cdprovas.cz
43
43
//
FOTOgrafická
FOTOgrafická
soutěž
soutěž
2
Povznášející pocit
Radek Sieber, 18 let
Výherci
fotosoutěže
za měsíc
červen 2013
3
Těšíme se na léto
Monika Mischingerová, 23 let
Máte rádi klasickou fotografii, nebo vás štvou zažité konvence?
Dokážete pomocí fotografie přenést pocity a atmosféru na druhé? Jste počítačovými programy nepolíbení,
nebo si naopak bez grafického softwaru moderní fotografii nedokážete představit?
P
okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku,
pošli nám své výtvory a neboj se přiložit
originální komentář, který umocní tvoji
šanci na výhru. Nejpovedenější díla budou
oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000
a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).
Pravidla
Vyber maximálně 3 své výtvory a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže)
je přes soutěžní formulář odešli. Na tom
samém místě zároveň můžeš hlasovat pro
nejhezčí snímek. Soutěž je omezena věkem
30 let. V každém čísle vyhlašujeme 3 výher-
ce. Pokud se nám však tvoje umění natolik
zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme
šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš
časopis nebo kalendář. ▪
Kompletní pravidla, vstupní formulář
a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.
křížovka
POMŮCKA:
ALET, ACHT,
BELA, POOL
ODE DNE
VYDÁNÍ
(Z LATINY)
VRHAT
(KNIŽNĚ)
JAŘMO
KONTRA
AMPULKA
(LAT. ZKR.)
JMÉNO
VYNÁLEZCE
EDISONA
SVIT
DOUŠEK
NĚMECKÝ
URČITÝ
ČLEN
2. ČÁST
TAJENKY
SKUPINA
KOPYTNÍKŮ
TROPIČTÍ
KOMÁŘI
JADERNÁ
OZNÁMIT
MRCHOŽRAVÝ
PTÁK
VÝRAZ
PŘIROVNÁNÍ
DOMÁCKY
EDUARD
PLYNNÝ
UHLOVODÍK
ODĚV
(KNIŽNĚ)
VYSOKÁ
KARTA
MENŠÍ
PLACHETNICE
PÁDOVÁ
OTÁZKA
STAROVĚKÉ
POČÍTADLO
OBTĚŽOVAT
(EXPR.)
VODNÍ
BYLINA
DLOUHÁ
CHVÍLE
NÁDOBA
NA BENZIN
POSTRANNÍ
ČÁST
ČAPKOVO
DRAMA
NĚMECKY
POUZE
ODLIŠNÁ
(SLOV.)
VYMÍLÁNÍ
HORNIN (-S-)
MOŘSKÝ
PTÁK
ZNAČNĚ
POPRAVČÍ
MILENEC
(ZASTAR.)
HLAS
KUKAČKY
SB. KRIMIN.
PŘÍBĚHŮ
HORNÍ
SNĚMOVNA
LATINSKÝ
PŘEKLAD
BIBLE
DEN V TÝDNU
MÁRY
NEDÁVAT
POLIBKY
TEČKA
ZN. SPORT.
OBUVI
AUSTRAL.
MEDVÍDEK
VÝKVĚT
ZÁPADOČ.
MĚSTO
NĚKDO
(SLOV.)
ELEMENT
CHŮZE
ZPĚVNÝ
PTÁK
MOŽNÁ
SPORTOVCI
NATRIUM
JMÉNO
JANŽUROVÉ
ŘEZNICTVÍ
OLA
SKRÝVKA
(HORN.)
SADA
SALAMANDR
KOLONIE
NEPRAVDA
INDONÉSKÁ
JEDNOTKA
HMOTNOSTI
ČIRÁ
TEKUTINA
MOZOL
SOUČÁST
AROM. OLEJŮ
UTRPENÍ
ODLOUČENOST
JIHOAM.
HLODAVEC
TEXTILNÍ
ROSTLINA
PŘEZDÍVKA
PATRASOVÉ
PODEPŘENY
DVANÁCT
MĚSÍCŮ
1. ČÁST
TAJENKY
BIOGRAF
VRCH
U TŘEBECHOVIC
VALIT
(OČI)
VYHYNULÝ
PTÁK
SVĚTADÍL
RYTMICKÉ
CELKY
POTÁČ
TŘENÍ SVALŮ
PODSTAVEC
JMÉNO
FRANC. HERCE
DELONA
ZN. FOTOAPARÁTŮ
SDRUŽENÍ
PODNIKŮ
POŘAD
JÍDEL
HESLA
SMYČKY
MIMO
JM. UHER.
KRÁLŮ
CIZÍ ZNAČKA
KOSMETIKY
HMOTA
PLAZI
JINÝM
ZPŮSOBEM
LIKÉRNÍK
KOPNUTÍ
OPATŘENA
OBUVÍ
ÚBYTEK
HMOTNOSTI
KAPALIN
PODBRADEK
SYMETRÁLA
CHEM. ZN.
PLATINY
STOPA
KORÁLOVÝ
OSTROV
HON
ZAČÁTEČNÍK
NÁSTROJ
ŽENCE
TAHLE
3. ČÁST
TAJENKY
ŠACHOVÁ
REMÍZA
ŘÍŠSKÁ
KLATBA
ZAVINĚNÍ
LUČNÍ
POROST
FÁZE
MĚSÍCE
SMĚNEČNÝ
RUČITEL
SMĚSNÝ
ODPAD
(HOVOR.)
TVOJI
ČESKÝ
MALÍŘ
ÚKON
FRANC.
MĚSTO
ÚŘAD
(ZASTAR.)
ZNAČKA
ČISTICÍHO
PRÁŠKU
L. de C. Vauvenargues (1715–1747) – francouzský spisovatel, moralista:
Manželství s dobrou ženou je jako přístav v bouři; ... (dokončení v tajence).
co mi hlava nebere
Budoucnost
národa
D
ěti jsou krásné, děti jsou roztomilé. Jsou budoucností světa. Naše naděje, naše vize. Když se tak ale dívám na většinu
té budoucnosti národa, nemohu říci, že bych neměla o svět
příští generace strach…
Některé matky chodí na mateřskou jen proto, že nemají práci.
Nebo práci mají, ale po prvním dítěti se nějak nemohou smířit
s představou adaptace a volí pokračování mateřské s dalším mrnětem. Je to pro ně jednodušší. A na co se trápit nějakou výchovou?
Vřískající haranty pak s bohorovným klidem pozorují, kterak na
pískovišti šikanují své spoluvrstevníky, jejich záchvaty vzteku nad
něčím, co prostě neodkladně musejí mít, přecházejí netečným
mlčením a špatnou náladu svých ratolestí vylepšují návštěvou
u McDonalda.
Jak to asi dopadne, až o deset let později přijde tentýž „mrňous“
za matkou, že chce tisíc korun nebo i víc a ona mu peníze nedá?
Jak na tom bude naše společnost, až se parta takových fracků
rozhodne míchat do politiky státu? Uvědomujeme si my sami, jaký
potenciál nám v té budoucnosti národa roste a že skončíme v nejhanebnějších domovech důchodců, kde nikomu nebudeme chybět,
protože „tak jsme si ty naše dětičky vychovali“?
Magda Hegerová, 22
Pohovor
nebo rande?
T
i, kteří to zažili, vědí. Připravujete se na pracovní pohovor
v domnění, že půjde o vaše pracovní zkušenosti. Jenomže nejde
jenom o ně. Jde také o vzájemnou sympatii, o to, jestli jste si
padli do oka. Z vaší strany až tolik ne, protože jste přišli hlavně kvůli
práci. Ale ten, s nímž jste si sjednali schůzku, si vás určitě změří od
hlavy k patě.
Někdy to vážně připomíná rande naslepo. Máte trému a různá očekávání, přitom nevíte přesně, co čekat. A zklamání opravdu bolí jako
zhrzená láska. Nevyšlo to, snad příště. Však on se najde ten pravý. Totiž ta pravá práce, ten pravý džob. A zkoušíte to znovu a znovu, nové
tváře, nová místa, stejná písnička. Setkání ve dvou za nepřátelským
stolem. Tisíce osobních otázek. Na konci romantika trochu rozbředává. „Zavolám vám!“ slyšíte. Ale už nezavolá.
Zkoušíte vylepšit účes, neustále dokola probíráte skříň
a botník, kladete pečlivý důraz na doplňky. Protože každý detail je
důležitý. Každá maličkost může změnit zbytek vašeho života!
Vždyť s ním zestárnete, bude-li to ten pravý zaměstnavatel.
A když ne, i to se dá řešit.
Stojíte před zrcadlem a cvičíte formulku: „Slibuji věrnost a lásku,
dokud nás výpověď nerozdělí!“
Miroslava Musilová, 25
Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na [email protected] a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE.
Povedená dílka otiskneme a honorář 600 Kč doručíme.
POVÍDKA
46 /
TEXT: MARKÉTA HEJKALOVÁ
ILUSTRACE: JAKUB MAREŠ
cestování po ČR
„M
ůžu vám s tím pomoct?“ Mladý
muž vstal a zdvořile sáhl po
Magdině veliké igelitové tašce,
že ji dá nahoru do police na zavazadla. Taška
se ne a ne vejít, a jak ji tam mladík cpal,
vykoukl ven kousek svítivě růžového plyše.
Mladík se na Magdu zvědavě podíval.
Asi student, stejně jako Andrea, její dcera.
Dneska dělá zkoušku.
„Moc děkuju,“ usmála se na něj a otočila se k oknu. Byl krásný
červnový den. Vlak se
rozjel.
Kousek za Prahou jí zazvonil
telefon.
„Ano... abych
řekla pravdu,
jsem zrovna ve
vlaku, ale... aha,
do novin, dobře,“
přikývla odevzdaně, ale
pak se nadechla a spustila
profesionálně: „Dnešní
konference o implementaci evropských směrnic
a direktiv do firemní kultury malých a středních
podniků je významná
především tím, že ji navštíví i několik vysokých
úředníků z Bruselu...“
Z tašky nad hlavou
vyklouzl růžový plyšový
chobot. Spolucestující, kromě
úslužného studenta ještě
maminka s malou holčičkou,
zvědavě pozorovali, co se děje.
„Jé, ten je krásnej,“ ožila holčička. „Můžu ho zatahat za chobot?“
Magda rozpačitě přikývla, holčička zatáhla za chobot a z igelitky
vypadl kostým veselého růžového slona.
A to je teprve začátek, pomyslela si Magda odevzdaně.
Růžový slon
„Ale jak ti v tom můžu pomoct?“ nechápala Magda.
A dcera jí to vysvětlila: Matka musí nejen
přivézt z Prahy do Ostravy kostým růžového
slona, ale také v něm dvakrát za hodinu
obejít celý veletrh volného času. „Ale jenom
první den, než udělám zkoušku.“
■
Magda nervózně odříkala zahajovací projev
a pak se nenápadně vytratila. V úklidové
komůrce se převlékla z šedého
kostýmku koordinátorky do křiklavě růžového kostýmu
reklamního slona
a seběhla po
zadním schodišti
dolů. Konference
se naštěstí konala
v kongresovém
křídle výstaviště.
„Ten je krásnej!“ ozval
se dětský hlásek, sotva
se slon objevil mezi
stánky. „Můžu ho zatahat za chobot?“
Magda se nechala zatahat za chobot, ale dalším
zájemcům už musela
utéct. Rychle se převlékla
a zahájila implementační
workshop. A pak zase za slona – a znovu za koordinátorku.
Růžový slon byl podstatně oblíbenější než šedivá úřednice. Tu
lidé poslouchali s neskrývanou
nudou. Zato na růžového slona
se každý usmíval a chtěl se s ním
fotit. A chtěl ho tahat za chobot.
■
Ten malý kluk se k ní přidal po
obědě. Ani se nezeptal a rovnou
slona zatahal za chobot. Jenže
se pak nepustil a držel se jí –
vlastně chobotu růžového
slona – jako klíště.
„Kde máš maminku?“ zeptala se ho Magda.
„Nevím,“ řekl kluk tiše. „Já jsem se ztratil.“
Odvedla ho do infocentra.
„Počkej tady, maminka si pro tebe přijde.“
„Já chci být s tebou,“ řekl kluk zase tak tiše
a pořád se úpěnlivě držel sloního chobotu.
„Tak ještě chvíli,“ přikývl slon, chobot se
vesele zahoupal a kluk se také rozveselil.
Sedli si na lavičku. Kluk se uvelebil vedle
slona, zabořil hlavičku do měkkého růžového kožíšku a za chvilku usnul. I Magdě se
zavíraly oči.
„No to se mi snad zdá! Já tě hledám po celým výstavišti a ty si tady chrápeš!“ ozval se
nad nimi jekot. „Koukej vstávat, ty zmetku,
jdeme domů!“
Magda zvedla hlavu. I přes tlustý plyšový
kožich cítila, jak se kolem rozčilené maminky vznáší vůně slivovice. Přitáhla chlapečka
k sobě, jako by ho chtěla před tou fúrií
ochránit.
„Maminko,“ vyskočil kluk radostně, „maminko, já jsem se ztratil a bál jsem se, že mě
nikdy nenajdeš!“ Chytil ženu za ruku a na
růžového slona se už ani nepodíval.
■
Na Magdu padla únava. Kde vězí ta Andrea?!
Měla ji dávno vystřídat. A ona už nemá čas,
musí odjet na letiště a přivítat delegaci
z Bruselu. Konečně dceru uviděla.
„Tak co zkouška?“ zeptala se jako přísná
maminka, ne jako veselý slon.
„Jo, udělala jsem ji. Ale Petr nepřijede...
mami, on se se mnou rozešel,“ řekla tiše
Andrea a vypadala, že se každou chvíli
rozpláče.
Magda nevěděla, co jí má říct. Takových
lásek ještě prožiješ? Dceřin přítel se jí nikdy
nelíbil. Takových zklamání ještě zažiješ?
Asi je to pravda, ale k čemu jsou takové
pravdy?
„Mami, můžu tě zatahat za chobot?“
zeptala se najednou dcera, jako by byla ještě
malá holčička, a Magda ji sevřela ve své
měkoučké růžové náruči. ▪
■
Původně měla jet do Ostravy jen s malým
kufříkem jako koordinátorka konference.
Jenže včera večer jí zavolala dcera: „Mami,
musíš mě zachránit. Našla jsem si skvělou
brigádu, na veletrhu, dělat reklamu na
cestovku, sice takovou zvláštní, ale já ty
peníze fakt potřebuju, a Petr mi měl dovézt
kostým, ale může přijet až odpoledne,
a navíc dělám zítra tu zkoušku...“
vizitka
Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka několika románů (Andělé dne a noci, Důkazy
jejího života, Kouzelník z Pekingu, Slepičí lásky, Vždycky jedna noc a Ženy a cizinci na konci
tisíciletí) a knih faktu, překladatelka finské literatury, členka výboru světového PEN klubu
a místopředsedkyně českého centra PEN klubu, zakladatelka a ředitelka Podzimního
knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také žije. Ráda cestuje nejenom vlakem.
ze světa železnice /
BOBINA
Elektrická pionýrka
s buržoazním rodokmenem
TEXT: VÁCLAV RUBEŠ
FOTO: ARCHIV REDAKCE, čtk Zrod legendy jménem Bobina byl spojován
s budovatelským úsilím socialistického Československa
při poválečné elektrizaci železnice a její úspěch vyzdvihován
dobovým tiskem jako vítězství státu dělníků, rolníků a pracující inteligence.
Komunistická propaganda však už jaksi zapomněla dodat, že bez licencí od firem
z kapitalistického Švýcarska by tento stroj světlo světa nikdy nespatřil.
47
48 /
ze světa železnice
P
lány na elektrizaci našich hlavních železničních tahů nebyly výplodem socialismu, jak bylo ve sdělovacích prostředcích
zdůrazňováno. Ještě před Vítězným únorem,
v roce 1946, Československo přijalo rozsáhlý elektrifikační program, jehož cílem bylo
zavést elektrickou trakci na zhruba jednom
tisíci kilometrů nejvýznamnějších tratí. Jako
napájecí systém byla zvolena stejnosměrná
soustava o napětí 3 000 voltů, která se v té
době zdála být vhodným kompromisem mezi
hospodárností (střídavé systémy mají menší
přenosové ztráty) a technickou náročností
(stejnosměrný systém využívá principiálně
jednodušších vozidel). Vývojem zcela nových
lokomotiv pro tento systém byly pověřeny
Škodovy závody v Plzni. Toto rozhodnutí bylo
pochopitelné, neboť plzeňská lokomotivka
nejenže produkovala kvalitní parní lokomotivy srovnatelné s evropskou špičkou, ale
již jednou, ve dvacátých letech, dokázala
vyrobit elektrickou lokomotivu pro plánovou
elektrizaci tratě Praha – Plzeň. Díky lobbingu
uhlobaronů však nakonec byla realizována
jen elektrizace některých pražských nádraží
a spojek mezi nimi.
Švýcarská inspirace
Jenže doba pokročila a konstruktéři si z původního meziválečného projektu mohli vzít
jen velmi málo. Muži za rýsovacími prkny
v Plzni si především lámali hlavu nad tím,
jak efektivně a hlavně rychle zkonstruovat
pojezd stroje a jakým způsobem nejlépe
přenést výkon trakčních motorů na nápravy.
Jednalo se o konstrukční celky, které se u parní
trakce řešily zcela odlišným způsobem. To vše
Foto: Peter Krajňák
ve světle právě skončené světové války, která
vývoji technických fines pro civilní využití
nijak zvlášť nenahrávala. Nakonec svůj vzor
ale našli. Stala se jím lokomotiva švýcarské
výroby, označená jako Ae 4/4, která v zásadě
splňovala to, co se od nové lokomotivy očekávalo. V zájmu maximálního urychlení vývoje se
začalo uvažovat o odkoupení licencí od dvou
švýcarských strojírenských firem a byly s nimi
navázány úzké pracovní vztahy. Bobinu v pre-
natálním období však měla ohrozit ještě jedna
událost – blížící se převzetí moci komunisty.
Byznys je byznys
Ačkoli měli soudruzi krátce po Únoru 1948
mnohem důležitější starosti než se věnovat
takové malichernosti, jakou je odkoupení
strojírenských licencí ze svobodného světa,
komunistickým „ultras“ přece jen neuniklo,
že nová lokomotiva se má zrodit s přispěním
Pramáti a pokračovatelky rodu
Ae 4/4
1944–1955
E 499.0 (140)
1953–1958
E 499.1 (141)
1959–1960
ze světa železnice /
49
inovace
Mašina s volantem
Technické údaje
Označení řady: E 499.0 (nově 140)
Uspořádání pojezdu: Bo´Bo´
Napájecí soustava: 3 000 V =
Trvalý výkon: 2 032 kW
Maximální rychlost: 120 km/h
Hmotnost: 80–82 tun
Počet vyrobených kusů: 100
Nemálo ajznboňáků zpočátku údajně věřilo
vykutáleným kolegům tvrdícím, že „ta nová
mašina se musí na kolejích udržet volantem
stejně jako autobus na silnici“. Faktem zůstává, že ve srovnání s tenkrát běžnými parními
lokomotivami se v případě Bobiny jednalo
o neuvěřitelný pokrok nejen s ohledem
na výkon a efektivitu (u parní trakce 5–8 %,
u elektrické až 90 %), ale také v pracovních
podmínkách pro strojvedoucí a zejména
v ovládání lokomotivy. A tak asi největší „pozdvižení“ vyvolal onen ovládací prvek ve formě
volantu, což je ve skutečnosti jízdní kontrolér,
jehož otáčením se zařazují jednotlivé jízdní
stupně a tím se ovládá výkon lokomotivy. Volant se pak stal běžnou součástí škodováckých
lokomotiv po příštích 20 let.
kapitalistických firem. To bylo samozřejmě
naprosto nepřijatelné. Na druhou stranu však
nový režim lokomotivu potřeboval, neboť
elektrizace železnice se stala po vzoru Sovětského svazu prioritou a bez Bobin by „zadrátované“ tratě byly jen prázdnou výkladní skříní.
Po náročných jednáních se nakonec podařilo
zástupce strany a vlády přesvědčit, že bez
švýcarských licencí se vývoj stroje protáhne
o několik let, s čímž samozřejmě Gottwaldova
připravovaná první pětiletka nepočítala. A tak
3. února 1949 byla konečně podepsána licenční smlouva s ženevskou společností Société
Anonyme des Ateliérs de Sécheron (SAAS)
na výrobu patentované lamelové spojky pro
Foto: Robert Kubica (2x)
E 469.1 (121)
1960–1961
E 669.1 (181)
1961–1962
E 469.2 (122)
1967
50 /
ze světa železnice
přenos kroutícího momentu z trakčních motorů na nápravy a na některé další komponenty
trakční výzbroje. O dvacet dní později vznikl
další smluvní vztah s taktéž švýcarskou firmou
Lokomotiv und Maschinefabrik Winterthur
o spolupráci při konstrukci pojezdu. Rozjela
se výroba elektrické pionýrky a v plzeňské
Škodovce (která byla v duchu doby a režimu
přejmenována na Závody Vladimíra Iljiče Lenina) tak nastala absurdní situace, kdy její brány
a tudíž s polovičním výkonem, kde lokomotiva
najezdila bezmála 2 500 kilometrů. Na „plnotučném“ napětí 3 000 V se Bobina poprvé
projela 29. srpna 1953 v úseku Žilina – Vrútky.
Od února následujícího roku byla lokomotiva
zkoušena společně s další vyrobenou Bobinou
E 499.0004 v Polsku, kde během necelých
deseti měsíců bez problémů najezdila sto tisíc
kilometrů. Také ve své domovině se pomalu
dostávala do role, pro kterou byla stvořena.
mavým výkonům se řadí také „Ivanovy expresy“
z Milovic do Sovětského svazu v úseku Lysá
nad Labem – Čierna nad Tisou, kde dopravovaly příslušníky milovické posádky sovětských
vojsk mezi jejich „dočasným“ působištěm
a domovinou. Do jejich výsostného postavení
v osobní vozbě výrazně nezasáhly ani dodávky
moderních strojů E 499.2 (dnes 151 a 150.2) realizované od roku 1977. Začátek konce přišel až
v 90. letech s nástupem většího počtu tyristo-
S postupující elektrifikací začala převyšovat
své parní vrstevnice nejdříve na Slovensku
(Žilina – Spišská Nová Ves, 1955–1957),
následně i v Čechách a na Moravě (Praha –
Česká Třebová, 1957; Kolín – Ústí nad Labem
přes Všetaty, 1958), až se postupně objevila
prakticky na všech místech pod měděnou pavučinou severní poloviny republiky. Během pěti
let (1953–1958) jich v Plzni postavili rovnou
stovku. Zbrusu novou a neobvykle moderně
vyhlížející lokomotivu si železničáři velice
záhy pojmenovali podle strohého technického označení pojezdu Bo´Bo´ (čti: bé nula bé
nula), které nesprávně vyslovovali jako „bobo“.
A přezdívka Bobina byla na světě.
rových Peršingů řady 163. Přesto Bobiny přežily
rok 2000 v běžném provozu v počtu bezmála
pětiny vyrobených kusů. Dnes už je na pravidelném vlaku nespatříte, ale šedesáté výročí
od zrození mohou ve velice dobrém technickém
stavu oslavit celkem tři provozní historické
lokomotivy: dvě v Česku (140.004 a 140.085
Českých drah) a jedna na Slovensku (140.047).
Stroje postupně vyřazované z vozidlového
parku národních dopravců se dostaly i do hledáčku soukromých nákladních dopravců, kteří
je v současnosti po dílčí modernizaci využívají
v Čechách, na Slovensku a v Polsku. Bobiny tak
ještě neřekly poslední slovo.
nostalgie
Kam za Bobinou
opouštěly vrcholné typy parních lokomotiv
(rychlíkové Albatrosy, rozjížděla se výroba
parních nákladních Štokrů) a doslova opodál
se už rodila jejich pokořitelka – Bobina.
Bobina jako zkomolenina
Montér Janda před první zkušební jízdou
důkladně překontroloval chod sběračů proudu
a stav odpružení. V květnu 1953 tak zvedla první dokončená Bobina E 499.0001 poprvé svůj
sběrač. Samozřejmě u toho nechyběla kamera
filmového týdeníku a díky tomu je tento historický okamžik uchován i na celuloidovém pásu.
Následovaly zkoušky na zmiňovaných pražských spojkách s polovičním napětím 1 500 V,
Foto: Jan Lachnit
Nejjednodušší způsob, jak se osobně seznámit
s elektrickou legendou, je navštívit expozici Muzea ČD v Olomouci. V loni otevřeném historickém areálu bývalého lokomotivního depa, který
leží doslova coby kamenem dohodil od hlavního nádraží hanácké metropole, čeká na své
obdivovatele Bobina 140.085 z roku 1958. Jde
o provozní exponát (stejně jako stroj 140.004
v Bohumíně), patřící do stavu Depa historických
vozidel ČD, takže je k vidění během muzejní
sezony stále v plné síle při vedení nostalgických
vlaků nebo akcí pro železniční fanoušky.
Foto: Leoš Tomančák
Přežily rok 2000
Pojízdné lešení ve Spišské Nové Vsi – i tak mohou
dožívat některé železniční legendy.
Ačkoli byla Bobina vyvíjena jako univerzální lokomotiva pro osobní i nákladní dopravu, rychle
rostoucí nároky na výkon a sílu potřebnou pro
těžké nákladní vlaky, jakož i zvyšující se schopnosti domácího průmyslu vyrábět výkonnější
(později také šestinápravové) stroje, zapříčinily,
že se doménou Bobin, dislokovaných ve větších
počtech zejména v moravských a slovenských
depech, stala osobní a rychlíková doprava.
V této roli byly dlouhou dobu nezastupitelné
a vozily prakticky všechny rychlíky a expresy
ve směru západ – východ a opačně. K jejich zají-
60 let od prvního zvednutí sběrače
Před šedesáti lety v Plzni po velkých předporodních bolestech spatřila světlo světa
lokomotiva, která se již v průběhu aktivního
života stala legendou. Určila směr, kterým se
následně ubírala výroba elektrických lokomotiv v Československu po dlouhá desetiletí.
Železničáři na ni vzpomínají jako na nejskromnější a nejméně poruchovou elektrickou
lokomotivu, která kdy brázdila československé
koleje. Lepší ocenění tato elektrická pionýrka
s buržoazním rodokmenem ke svým šedesátinám nemohla dostat. A přitom se od ní
očekávalo, že bude „jen“ první… ▪
ČD Restaurant
Moderní gastronomie
Čistý festival
Soutěž o vstupenky
Vlak+
Na festival i na výstavu
52 /
čd průvodce
Moderní gastronomie
v restauračních vozech
I gurmáni si mohou pochutnat ve vlaku! Jako jediný dopravce nabízíme
plnohodnotné teplé pokrmy, které si můžete vychutnat v příjemném prostředí
nových restauračních vozů.
O
d počátku letošního roku postupně nasazujeme na vybraných spojích kategorie
EuroCity a Expres rekonstruované restaurační
vozy (typ WRmee816), které jsou projektovány
s ohledem na nové trendy v gastronomii a stále
se zrychlující jízdní dobu. Tyto restaurační vozy
disponují nejen novým moderním interiérem,
ale i kvalitně vybavenou kuchyní, díky které dokážeme obsloužit větší počet cestujících v kratším časovém úseku. S novými vozy se můžete
setkat v úsecích Praha – Žilina, Praha – Budapešť, Praha – Brno – Vídeň a Praha – Varšava.
Vždy čerstvé
Kuchyně v našich vozech jsou vybaveny
konvektomaty, indukčními vařiči a prvotřídní
chladicí technikou. Tato technologie nám
umožňuje zajistit pro naše zákazníky přípravu
čerstvých pokrmů bez nutnosti zamrazování.
Současně využíváme farmářských produktů
Bistro on-line
Vyzkoušejte unikátní objednávkový
systém. Prostřednictvím palubního intranetu, který je šířen přes vlakové wi-fi,
si můžete vybrat a objednat libovolný
pokrm z nabídky bistrovozu. Stevard
vám posléze v určeném čase přinese
objednávku až na vaše místo. Službu během prvních několika měsíců vyzkoušely tisíce spokojených uživatelů. Stačí si
ve spojích SC Pendolino najít na vašem
tabletu nebo notebooku internetovou
stránku www.cdwifi.cz.
TM
a obměny jídelních lístků sezonními nabídkami.
Garantem celého projektu ČD Restaurant je
tým profesionálů z Československého svazu
kuchařů v čele s Jiřím Králem a Jaroslavem Sapíkem. V současné době dochází také k instalaci
výčepního zařízení, které zpříjemní cestování
u sklenice vychlazeného točeného piva.
Ledové osvěžení
Vstříc vašim chuťovým pohárkům přichází
aktuální nabídka, která je k dostání ve všech
vlacích SuperCity Pendolino a ve vybraných
jídelních vozech ve vlacích kategorie EuroCity.
Jedná se o kvalitní zmrzliny Magnum a Ben &
Jerry's s certifikací Fairtrade. Zmrzlina Magnum ve dvou příchutích se těšila velké oblibě
již v loňském roce, a to především díky dobré
prodejní ceně, která činí i letos 20 Kč.
Nabídka platí pouze do
vyprodání zásob. ▪
Jídelní lístek
s jarní sezonní nabídkou
Kulajda s jarními žampiony
a vaječnými kuřátky
Teplé pokrmy
z čerstvých surovin
jen ve vlacích ČD
Tartar z kuřecích prsíček s tomaty,
rukolou a bazalkovým pestem
Vepřová krkovice pečená v pikantním
koření a s čerstvým křenem
Jablečný koláč
s rebarborovou omáčkou
Připravte si farmářskou vepřovou krkovici z nabídky jídelního vozu i doma!
Vepřovou krkovici očistěte a rozkrojte na 4 hranolky o výšce cca 4 cm a stejně tak široké. V misce si společně s olejem rozmíchejte
směs pikantního koření a nechte chvíli odstát. Maso osolte a sůl důkladně vmasírujte do masa, které následně potřete směsí
koření. Oloupejte šalotku, rozkrojte na čtvrtiny a rozdělte jednotlivé měsíčky. Do vakuového sáčku (lze použít i pečicí pytlík)
vložte 1 kus připravené krkovice se snítkou tymiánu a jednou čtvrtinou připravené šalotky. Po naplnění všech sáčků zavakuujte, popřípadě pevně utěsněte pečicí pytlík, vložte na pekáč do trouby rozehřáté na 80 °C a pečte minimálně 120 minut.
Díky metodě souse-vide se v mase zachovávají nejen všechny důležité živiny, ale maso si zachová svou charakteristickou chuť a je skvěle provoněné kořením a šalotkou.
TIP: Nakupujte krkovičku u svého ověřeného řezníka a vždy čerstvou, ne vakuově balenou, která může obsahovat zbytečně velké množství vody a v původní surovině rozhodně nebyla.
jtené
a
r
H not
d
o ho
ceny
MÁTE CHUŤ
TO ROZTOČIT?
VYZKOUŠEJTE NÁŠ
NOVÝ SOUTĚŽNÍ WEB
Můžete nám posílat svá díla, soutěžit
a těšit se na zajímavé výhry!
www.cdprovas.cz
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cdprovas.cz
ČD průvodce
/
55
Třikrát TOP
pro naše firemní
časopisy
V
první řadě je třeba připomenout, že
více než subjektivní a mnohdy „tajuplné“
hodnocení odborných porotců nás zajímá
efektivita vlastního vydávání – tedy názory
vás, „obyčejných“ čtenářů, které můžeme
podložit i konkrétními čísly, jako je například
čtenost. Letos bylo do ankety Zlatý středník
přihlášeno celkem 127 titulů. Všechny naše
tři časopisy byly ohodnoceny razítkem TOP
Rated, což znamená vysokou profesionální
úroveň. To potěší zvlášť u titulů, jejichž zpracování si z větší části zajišťujeme v redakci
sami bez podpory mediálních a grafických
agentur pouze zaměstnanci ČD.
Věčně druhý, nebo nejlepší?
Nejlépe hodnoceným článkem loňského roku
(první místo nebylo uděleno) se stalo zamyšlení našeho redaktora Václava Rubeše nad
používáním železničního žargonu s názvem
Šoupněte s tím maňasem do šturcu, které
vyšlo v zářijovém ČD pro vás. Pokud si lámete
hlavu nad onou slovní hříčkou, doporučujeme její překlad v přiloženém minislovníčku.
Kdo se nedostal k tištěné verzi časopisu, má
možnost si článek přečíst na našem webu.
Václav Rubeš obdržel za článek ocenění Zlatá
litera a diplom s obrovským nápisem DRUHÝ.
Autor si diplom připíchl špendlíkem na nástěnku za svá záda. I díky tomu tak v kanceláři, kde sedí se šéfredaktorem Železničáře,
panuje stále veselá nálada :-) ▪
pro vas
Na zdraví
5
Porovnávat a zlepšovat se,
to jsou hlavní důvody, proč se každoročně
zúčastňujeme anket hodnotících firemní tituly.
Také profesní soutěž Zlatý středník potvrdila jejich vysokou úroveň.
Bhútán
e!
našeho král
ČD Bike
a začíná
Cyklosezon
Barbora
kováé
Polá
mne těžk
Bývá prorozhodnout
se
Lifestylový měsíčník, který baví při cestách i krátí chvíle čekání na nádražích,
je zdarma k dispozici ve 120 vlacích vyšší kvality každý den včetně spojů
SC Pendolino a ve speciálních stojanech ve více než 330 stanicích po celé ČR
do vyčerpání zásob. I díky unikátnímu systému distribuce má při nákladu
130 000 ks pravidelnou čtenost přes 1 000 000 obyvatel (průzkum GFK).
Na soutěže prostřednictvím našeho soutěžního webu www.cdprovas.cz odpovídá každý měsíc kolem 10 000 čtenářů. Kvůli velkému zájmu o časopis,
který převyšuje naše rozpočtové možnosti, jsme zavedli od předloňského
roku možnost předplatného – 19 Kč za číslo (za cenu poštovného).
Ilustrovaný časopis pro děti ve věku od sedmi do dvanácti let vychází
v rámci Junior programu Českých drah 10x ročně a je distribuován do vybraných veřejných knihoven, základních škol, dětských center, nemocnic
a domovů. Jakýmsi průvodcem časopisu se stal maskot ČD slon Elfík,
který má také svoji interaktivní webovou stránku www.elfikuvweb.cz
a profil na Facebooku. S časopisem, stejně jako se slonem Elfíkem, se můžete setkat na akcích pořádaných ČD (např. Kinematovlak, Bambiriáda,
vybrané promo jízdy) anebo si ho předplatit.
Odborný časopis Železničář přináší každých čtrnáct dní dvanáct celobarevných stran o dění uvnitř Skupiny České dráhy, ale i ve světě železnice všeobecně, a je určen pro zaměstnance skupiny, partnery i železniční fanoušky.
Unikátní je především systémem zpracování, které kompletně (od koncepce,
přípravy článků, fotografií přes veškerou grafiku až po tisk a distribuci prostřednictvím naší tiskárny v Olomouci) zajišťují zaměstnanci ČD – proto má
časopis železničářskou duši a srdce. Vybrané články zveřejňujeme pravidelně
na webu zeleznicar.cd.cz, plakáty a oblíbené, originálně graficky zpracované
vnitřní téma i železniční cestopis jsou k dispozici pouze předplatitelům, a to
téměř „za hubičku“ (10 Kč za jedno číslo).
Svůj výlet začněte
na portálu ČD
Inspirujte se na www.cd.cz/zazitky
ZOO
▶
▶
▶
▶
Vyberte si výlet pro děti i pro dospělé
Vyhledejte, kam za železniční romantikou
Naplánujte si cestu vlakem příhraničím
Zjistěte, jak na výletech vlakem ušetřit
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz
840 112 113
čd průvodce /
57
MŮŽETE POTKAT VE VLAKU
V kondici díky adrenalinu
Před výškami má respekt a pud sebezáchovy, ale nikoli strach. Jednu část
svého života věnuje vlakům, druhou hloubkovému potápění a vysokohorskému
horolezectví včetně účasti na pochodech v extrémních podmínkách.
TEXT A FOTO: MARTIN HARÁK
V
e všech sportovních disciplínách,
které provozuje, je důležitá sebereflexe, pokora a úcta k přírodě. Kdo se nebojí,
většinou skončí velmi špatně. O tom se mohl
vlakvedoucí Radek Toman sám přesvědčit
přesně před dvaceti lety na švýcarském
Matterhornu.
Po zadku z Matterhornu
Jako dítě měl dýchací potíže a lékařka prohlásila, že ho mohou zachránit jen hory a sport.
V patnácti se proto přihlásil do horolezeckého oddílu a začal zdolávat Vysoké Tatry,
později si troufl i na alpské velikány a také se
začal potápět.
Hory se mu ale málem staly osudnými.
Jako jednadvacetiletý podnikl sólo výstup
na nejvyšší švýcarskou horu Matterhorn. Jde
o velmi nebezpečný vrchol, kde každoročně
zahyne řada horolezců. „Cesta nahoru byla
náročná a velmi pomalá a viděl jsem, že sníh
je hodně lavinózní. I když ve mně nějaký vnitřní hlas křičel, ať slezu dolů, dál mě poháněla
nezkrotná zvědavost. Během jedné chvilky ale
Radek Toman
Po absolvování strojní průmyslovky
odešel v roce 1990 pracovat nejdříve
jako průvodčí a později vlakvedoucí k tehdy ještě Československým
státním drahám. V současnosti je
zaměstnán jako vlakvedoucí na regionálních motorových spojích mezi
Brnem, Moravskými Bránicemi a Ivančicemi, resp. Moravským Krumlovem
a Miroslaví. Jeho životním hobby je
horolezectví a hloubkové potápění.
studený vítr směrem od Itálie začal nabírat na razanci, ale ze švýcarské strany bylo
naopak slunečno. Z těchto dvou mas vzduchu
se utvořil vichr, proto jsem se rozhodl rychle
nouzově sestoupit. Sjel jsem tedy po zadku
sněhovým žlabem – a ocitl jsem se v lavině!
Dnes na tento poměrně šílený čin vzpomínám
jako na mladickou nerozvážnost.“ Radkův
táta, který ho přivedl ke sportu, se následující
rok vydal na Matterhorn s výpravou kolegů,
ale při cestě zpět bohužel zahynul. Prý v takřka podobné lavině, jako byla ta, která málem
stála život jeho syna.
Potápění přináší uvolnění
Potápění se Radek Toman věnuje několik let.
Je členem klubu Direkt Ocean, kde má veškeré
zázemí a technickou podporu
pro výlety a cesty do vodních hlubin. „Potápění je
nebezpečný sport, ale
pokud se dodržují jasně
daná pravidla, nehrozí
žádné větší nebezpečí.
Tato činnost vyžaduje
určitou koncentraci
a soustředění. A právě
to mě v kombinaci
s vizuálním prožitkem
objevování života a dění
pod hladinou dává pocit
uvolnění a radosti,“ vysvětluje Radek a dodává, že potápěčské
lokality jsou velmi rozmanité. „U nás se
většinou potápíme v zatopených lomech, kde
se kromě ryb také nachází původní těžební
technika a někde i stavby, které kdysi sloužily
jako zázemí pracovníků lomů. Dnes vše povětšinou vytváří prostředí podvodní fauně a flóře.
Své kouzlo a nádech tajemna přináší například
potápění ve vodách Středozemního moře
k starým vrakům lodí.“ ▪
58 /
čd průvodce
Na krajinnou výstavu
do Chebu
Hledáte inspiraci na výlet? Mimořádně úspěšný projekt
Krajinné výstavy bez hranic z roku 2006 pokračuje.
Tentokrát pod názvem Příroda a historie Cheb 2013.
P
okud navštívíte od 29. května do 25. srpna
město Cheb, máte jedinečnou možnost
zúčastnit se výstavy, která je v České republice
naprosto ojedinělým počinem. Probíhá zejména na pravém břehu řeky Ohře – pod hradem,
v hradním příkopu, na šancích a v nivním parku. Tato oblast, tzv. Krajinka, byla kompletně
revitalizována již během krajinné výstavy
v roce 2006 a po jejím skončení se stala
vyhledávanou rekreační zónou. Lokalita poté
prošla dalším zkrášlením. Přibyly zejména
nové záhony, stromy a keře, ale i další prvky.
Příroda i historie
Úplný název projektu – krajinná výstava
Příroda a historie Cheb 2013 – prozrazuje, že
se netýká jen zeleně. Logo výstavy má v sobě
zakomponované hned tři pro Cheb důležité letopočty – 1213, 1713 a 2013 – a k nim se váže
koncept doprovodných výstav. K roku 1213
se vztahuje výstava mapující historii Štaufů
na Chebsku. Štaufové byli římsko-němec-
kou vládnoucí dynastií v letech 1138–1254
a panovnicky patřili k nejschopnějším. Tato
výstava v prostorách hradu je interaktivní, aby
zaujala i dětské návštěvníky.
Druhou expozici můžete navštívit ve františkánském klášteře a v kostele Zvěstování
Panny Marie a představuje dílo významného
barokního architekta a nejslavnějšího chebského rodáka Johanna Balthasara Neumanna
(*1687 Cheb, †1753 Würzburg). Letos uplynulo 300 let od představení jeho významného
vynálezu – kružítka pro stavitele.
Třetí výstavu najdete v kulturním centru
Svoboda. Tato část seznamuje veřejnost
s principem krajinných výstav, jejichž smysl
spočívá nejen v sezonní prezentaci zahradního umění a krajinotvorby, ale především
v tom, že rekultivují často problémová
a ekologicky narušená území a mění je v zóny
příměstské rekreace, které slouží občanům
natrvalo i po skončení akce. ▪
Sleva VLAK+
pro zákazníky ČD
České dráhy se staly oficiálním dopravcem a poskytnou cestujícím jedoucím
na výstavu, která nese název Příroda
a historie Cheb 2013, slevu na zpátečním jízdném ve výši 25 %. Při cestě tam
stačí vyžádat si slevu na pokladně ČD,
v turistickém infocentru v Chebu je pak
nutné jízdenku nechat
označit razítkem
VLAK+, aby byla
sleva při cestě
zpět uznána.
Na výstavu
do Chebu
se slevou!
čd průvodce /
To nejlepší z české hudební scény
na vás letos čeká na Vysočině. Soutěžte
o vstupenky a vypravte se na festival
vlakem za zvýhodněnou cenu!
59
Sleva
50 Kč
na vstupenky
u pokladen ČD
V
srdci Kraje Vysočina, v malebném údolí
a v těsné blízkosti zoologické zahrady,
odstartuje ve čtvrtek 11. července třídenní
multižánrový festival Vysočina Fest, který
nabídne pestrou směsici zábavy napříč všemi
uměleckými žánry.
Hvězdy a hvězdičky
V jihlavském amfiteátru Letního kina vystoupí
největší hvězdy domácí hudební scény: Zlatý
slavík Tomáš Klus, Xindl X, Anna K, David
Koller, kapely Kryštof, Monkey Business,
Wohnout, Pražský výběr, Peter Bič Project,
Nightwork a další. Příležitost vystoupit na velkém pódiu před širokým publikem dostane
i pět nejlepších autorských kapel z Vysočiny,
které se díky hlasování pomocí SMS dostanou
do velkého finále. Kromě šance představit
se návštěvníkům festivalu získá vítěz také
možnost nahrát své skladby ve špičkovém
renomovaném nahrávacím studiu.
Sleva VLAK+
pro zákazníky ČD
Pro návštěvníky je připravena speciální
tarifní nabídka VLAK+ Vysočina Fest,
díky níž získají slevu 25 % ze zpátečního
jízdného. Děti do 15 let mají navíc slevu
ve výši 50 %. Ta se vztahuje na všechny
zpáteční jízdenky zakoupené do cílové
stanice Jihlava nebo Jihlava město. Před
nástupem cesty zpět je třeba jízdenku
označit razítkem VLAK+, které návštěvník
získá u vstupu do festivalového areálu.
Soutěž o vstupenky
Kromě skvělé muziky
nabídne festival i ochutnávky
dalších umění, např. divadelní představení, výstavy,
workshopy nebo i promítání
filmů. Chybět nebude místo
pro setkávání umělců a hostů,
relaxační zóna ani dětský program
a závěrečný ohňostroj.
Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte vstupenky
na Vysočina Fest!
Jak se jmenuje nejvýše položená železniční stanice
v Kraji Vysočina?
A) Nová Buková
B) Jihlávka
C) Nové Město na Moravě
Odpověď jednoduše zadejte do příslušného formuláře
do 20. června na stránkách www.cdprovas.cz.
Více informací o festivalu na www.vysocinafest.cz.
Vstupenky za výhodné ceny
Na pokladnách Českých drah nekoupíte pouze jízdenku na Vysočina Fest, ale i vstupenku! Cena třídenní vstupenky činí 550 Kč (do 16. června 2013) nebo 650 Kč (od 17.
června 2013 do ukončení předprodeje). Držitelé In-karty navíc
mají nárok na slevu 50 Kč! Zlevněnou vstupenku zakoupíte
výhradně u pokladen Českých drah po předložení platné Inkarty (bez ohledu na aplikaci – podstatná je platnost In-karty
jako takové). ▪
Každý může jezdit
vlakem ČD se slevou!
S In-kartou
ušetříte na každé
jízdě 25, 50
nebo 100 %!
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz
840 112 113
čd průvodce /
61
Třiďte odpady a užijte si
větší porci zábavy
Přes 150 tun odpadu, z toho 1 070 000 plastových kelímků! Tolik jsme společně vytřídili
za posledních pět let v rámci projektu Čistý festival. Pojďte do toho s námi i letos!
D
vacet českých letních festivalů se rozhodlo
ve spolupráci se společností EKO-KOM
již pošesté realizovat unikátní projekt Čistý
festival. Díky propojení projektu s recyklačně-zábavným portálem Samosebou.cz bude
letos třídění odpadu na festivalech zábavnější.
Na většinu čistých festivalů dorazí skupina
Recyklas, která má připravenou jedinečnou
bubenickou show na čtyři barevné kontejnery
na tříděný odpad. Jejich vystoupení nadchlo
návštěvníky i pořadatele již na několika
loňských akcích. Kromě bubeníků se mohou
návštěvníci těšit na mimořádnou novinku
v podobě chilloutové zóny s recyklovanou
trávou. Do ní budou mít přístup všichni, kteří
budou třídit odpady buď u barevných košů,
nebo na stánku Čistý festival. Vstupenka
do chilloutové zóny bude obsahovat poukaz
na bezplatný internet a zapůjčení tabletu.
Tatabojs zahrají
na recyklované nástroje
Patronem projektu Čistý festival
se letos stal známý rozhlasový
a televizní moderátor Pavel
Cejnar, který na pěti čistých
festivalech přímo na stánku
projektu lidem poradí, jak si
zařídit ideální recyklovanou
domácnost s košem na třídění
odpadů. Na pěti festivalech
se objeví i skupina Tatabojs,
která letos v březnu ve spolu-
Blesková soutěž
Pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a vyhrajte
jednu z následujících cen, které do soutěže věnovaly
Samosebou.cz, Čistý festival a České dráhy.
▪ Smartphone Samsung Galaxy
▪ 2 vstupenky na festival Rock for People
▪ 2 vstupenky na festival Colours of Ostrava
▪ 2 vstupenky na festival JamRock a voucher na jízdenky ČD
▪ 2 vstupenky na festival Benátská noc a voucher na jízdenky ČD
▪ 2 vstupenky na festival Sázavafest a voucher na jízdenky ČD
Jak se jmenuje skupina, která vystoupí na čistých
festivalech s bubenickou show?
A) Třídilas
B) Recyklas
C) Komunální odpad
Pro zařazení do losování odpovězte na e-mail
[email protected], do předmětu e-mailu uveďte
ČD PRO VÁS. Soutěž trvá do půlnoci 15. června 2013.
práci s portálem Samosebou.cz
připravila recyklovanou verzi skladby
Pěšáci. Jejich festivalové turné bude
výjimečné v tom, že odehrají část
koncertů na nástroje vyrobené
z recyklovaných materiálů. Veškerý
odpad vytříděný na dvaceti čistých
festivalech bude již tradičně svezen
k dotřídění a recyklaci. ▪
62 /
čd průvodce
www.flamencool.cz
Pojeďte do Olomouce
na Colores Flamencos
Ozdobou jubilejního 5. ročníku festivalu bude světová hvězda Paco de Lucía!
M
ezinárodní festival flamenca a španělské kultury Colores Flamencos patří
mezi nejvýznamnější festivaly tohoto žánru
ve střední a východní Evropě. Letos se bude
konat od 25. do 28. července. Španělský
kytarista Paco de Lucía vystoupí se sedmičlennou doprovodnou skupinou na Horním
náměstí v Olomouci v pátek 26. července
2013.
Dědictví UNESCO
Program festivalu je již tradičně rozdělen
do čtyř dní, v rámci kterých mají zájemci
možnost navštívit galavečer flamenca,
flamencovou fiestu, přehlídku španělské
kinematografie, jazzové koncerty a koncerty klasické hudby, flamencové workshopy,
dny španělské gastronomie a další doprovodné programy. Cílem je představit široké
veřejnosti španělskou kulturu v mnoha jejích
podobách, zejména potom žánr flamenco,
který je zapsán na listině nehmotného dědictví UNESCO. Za čtyři roky konání festivalu
ho navštívilo téměř 20 tisíc lidí. Vzrůstající
tendenci návštěvnosti lze předpokládat také
v letošním roce, a to zejména díky koncertu
světové hudební hvězdy Paca de Lucíi. Předpokládá se zájem návštěvníků nejen z celé
České republiky, ale také z okolních zemí,
jako jsou Slovensko a Polsko. Z tohoto pohledu se jedná o unikátní a velmi prestižní akci.
spojení
Vlakem do Olomouce
Do Olomouce na festival Colores
Flamencos se nejpohodlněji dopravíte
vlakem. Stanice Olomouc hlavní nádraží
je dobře dostupná z celé České republiky
a zastavují v ní všechny regionální i dálkové spoje včetně SC Pendolin. Ideální
spoj si snadno vyhledáte na internetové adrese www.cd.cz/spojeni.
Paco de Lucía
Letos šestašedesátiletý Paco de Lucía je
bezpochyby jedním z největších žijících hudebníků. Fenomenální kytarista a skladatel
dokázal dostat flamencový žánr do podvědomí světové hudební veřejnosti a také díky
jemu se v roce 2010 stalo flamenco světovým dědictvím UNESCO. Vlastním jménem
Francisco Sánchez Gómez se narodil 21.
prosince 1947 v přímořském městě Algeciras. Protože pocházel ze skromných poměrů,
musel si své místo na slunci světové hudby
doslova vybojovat. Vybaven obrovským
talentem a nesmírnou houževnatostí již
ve třinácti letech získal první profesionální
angažmá jako kytarista v tanečním flamencovém ansámblu Josého Greca a vyrazil s ním
na turné po světových pódiích. Zcela zásadní
bylo jeho setkání s géniem flamencového
zpěvu Camarónem de la Isla. Vydali společně
celých deset alb, ve kterých flamenco prošlo
cestou od regionálního folkloru k univerzálnímu umění světového významu. ▪
čd průvodce /
63
JUNIOR PROGRAM ČD
Elfíkovo poděkování
Skončil 4. ročník soutěže O nejhezčí básničku na Dětskou jízdenku.
Všem zúčastněným moc děkujeme!
Vláčky
,
á jména
ají různ
Vláčky m í Brejlovec,
líb
,
mně se l, žádná pára
se
je to die alovec.
sv
učiněný
račená,
dy Zam
Pak je ta rdotka,
a
B
řinu,
říká se jí ládne každou d
zv
.
a
snadno
tk
á Doro
ráda ji m
v ZOO,
je nejen
Elefant
ti.
a
tr
o
p
y
jezdí tak
řády,
je jízdní
Dodržu tak neztratí.
n
ten se je
Bavorov
dekrová,
Ivana Haj
P
řišlo nám přes 500 dopisů a básniček
bylo ještě o něco víc, protože do soutěže
se zapojily celé kolektivy mateřských škol,
základních škol a školních družin. Všem jsme
poslali Elfíkovy tetovací obtisky, takže každý
dostal nejen obrázek Elfíka, ale i veselých
vláčků. Bylo opravdu těžké vybrat ty nejhezčí
příspěvky, a proto nakonec máme 15 výherců,
kteří se mohou těšit na hezké dárky. Všechna
dílka budou zveřejněna v časopise Můj vláček,
na Elfíkově webu a na Elfíkově facebookové
stránce.
A nyní si tedy můžete přečíst dvě básničky,
které se v blízké době objeví i na dětských
jízdenkách číslo 19 a 20. ▪
Auto ať je v garáži,
já mám raději nádraží.
Osobní vlaky, rychlíky taky,
Nymburce jich jezdí mraky.
Nákladní vlak na mě zahouká,
Vždy když se nikdo nekouká.
U mašinek tam je krásně,
Na jízdenky píšem básně.
Štěpán Petrtýl, Nymburk
19
na
zná jmé
mají rů
ké
2013 Čes
DEJNÉ © a
NEPRO
lm
Pa
tr
Pe
Kresba:
dráhy, a.
s.
Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová
20
NEPRODEJNÉ © 2013 České dráhy, a. s.
Kresba: Petr Palma
křížovka
V
íte, milé děti, jak se říkalo lokomotivě, o které se píše v článku ze světa železnice?
Vyluštěnou tajenku zadejte do 20. června do příslušného formuláře na našich
internetových stránkách www.cdprovas.cz.
Vesnice
Místnost
Obuv
Bomba
k
tí ta
la
ka p
Zmrzlina na špejli
pen
Vstu
GEN
ERÁ
LNÍ
PA
ER
RTN
Vstupenka
rahy
el P platí také pro Model Prahy
Mod
ER
roGENERÁLN
RTN
p
PA
é
KÍ ÝPARTNER PROJEKTU
PRO
JEK
TEC
HN
OLO
5C
0/30
0/0/ ol Gray
YK:
CM
E: Co
TON
PAN
KZvstupenkaFIN.indd 1
C
.13
13.3
2
11:3
PANTONE: Black C
CMYK: 0/0/0/30
PANTONE: Cool Gray 5 C
13.3.13
Úspěšní luštitelé, 11:32
1
ndd
kteří
budou vylosováni, získají rodinnou
vstupenku do Království železnic!
.i
aFIN
k
pen
stu
KZv
ack
E: Bl
TON
PAN
Vedoucí na lodi
TECHNOLOGICKÝ PARTNER
GIC
TU
soutěž
NOVÉ
WEBOVÉ STRÁNKY
pro chytré hlavy
1
A
B
C
2
Kdo hraje s Jiřím
Bartoškou ve hře
Jakub a jeho pán?
Karel Heřmánek
Miroslav Donutil
Petr Štěpánek
Jak nazývají příznivci
komiksu Čtyřlístek
Máchovo jezero?
A
B
C
3
A
B
C
Zlaťák
Blaťák
Svaťák
Kdy byl
postaven Novinský
viadukt?
začátkem 19. století
koncem 19. století
ve 30. letech 20. století
4
www.cdprovas.cz
Ve kterém roce byla
vyrobena první
lokomotiva „Bobina“?
A
B
C
5
A
B
C
1853
1953
1956
Jakou slevu získáte na
zpáteční jízdné při cestě
na výstavu do Chebu?
6
10 %
15 %
25 %
Který článek
v tomto čísle vás
nejvíce zaujal? *
* Na tuto otázku je nutné
odpovědět, její správnost
se však neposuzuje.
Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz,
kde vyplníte příslušný formulář, nebo své
odpovědi zasílejte poštou do 20. června 2013.
Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt
nebo zpětnou adresu.
Adresa:
Redakce ČD pro vás, České dráhy, a.s.
Odbor marketingu a komunikace
nábřeží Ludvíka Svobody 1222
110 15 Praha 1
Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.
Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné
cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč –
a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní
sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč.
Výherci z minulého čísla:
Kilometrická banka: Zdeněk Maník,
Jiří Mika, Lenka Berdychová
Poukázky PONT: Marie Dulíková,
Karel Haider, Jiří Sigmund
Správné odpovědi z minulého čísla:
1 – Rabiáda, 2 – Jan Vojtěch Černín,
3 – 1906, 4 – 29. května, 5 – 15 %
Kompletní pravidla soutěže najdete
na www.cdprovas.cz.
Hrajte
o Kilometrické
banky ČD za 2 100 Kč
a o poukázky
v hodnotě 1 000 Kč
do obchodní sítě PONT.
ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected]
Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 5. června 2013, Praha
REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston
REDAKČNÍ RADA Miroslav Šebeňa (předseda), Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Stanislav Perkner, Jitka Kocyanová, Michal Málek, Tomáš Cach
INZERCE A PŘedplatné www.cd.cz/cdprovas / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s.
Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.
V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.
PŘEDPLATNÉ
19 Kč
za číslo
Skupinovávíkendová jízdenka
Jezděte o víkendech
a svátcích levněji
jednodenní jízdenka bez omezení kilometrů
platí v sobotu nebo v neděli a ve svátky
lze zakoupit pro konkrétní region nebo pro celou ČR
platí pro skupinu max. 2 dospělých a 3 dětí
Více na www.cd.cz
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz 840 112 113
Akční Jízdenka
Popadněte
příležitost cestovat za
AKČNÍ CENU!
SLEVY
na vybraných
tratích
Brno–Zlín
Praha–Brno
Praha–Plzeň
Praha–Hradec Králové
Brno–Uherské Hradiště
Praha–České Budějovice
Brno–Prostějov/Olomouc
Praha–Litvínov/Most/Chomutov/Jirkov
Praha–Olomouc–Přerov/Ostravsko/Zlínsko
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz 840 112 113
Download

6/2013 - ČD pro vás