BUĎ FIT
TÉMA: Začátek semestru
OSOBNOST: Vojtěch Mikšů
Heslo ČVUT
LinuxDays 2013
FIT v rekonstruovaném Áčku
Google glass
září 2013
Propagační předměty FIT ČVUT
prodej na PR oddělení (NB ČVUT, T9:313)
http://fit.cvut.cz/pr/propagacni-predmety
V akademickém roce 2013/2014 vstupuje Fakulta
informačních technologií již do pátého roku své existence. Přestože zájem absolventů o technické obory
dlouhodobě klesá, velice nás těší stoupající zájem
uchazečů. Zatímco v loňském roce se k nám do českých programů hlásilo 2147 uchazečů, do nadcházejícího akademického roku se nám sešlo 2519 přihlášek. Naše fakulta se snaží tento zájem uspokojovat,
a to i přes pro nás nevýhodnou strategii financování
studentů na ČVUT, a tak máme 809 nových bakalářů
a 257 nových magistrů a dále asi 30 nových samoplátců studujících v anglickém jazyce.
ČVUT má v současnosti 23 662 studentů a naše
fakulta je s 2 453 studenty čtvrtou největší fakultou.
Jako každý rok i letos se nám daří obměňovat
hardware v učebnách. Zřejmě největší dopad bude
mít zcela nové vybavení počítačové učebny v Národní technické knihovně. Na nových výkonných strojích
bude provozován Linux a učebna bude využívána zejména prvními ročníky.
Kromě pracovních stanic jsou pro učebnu k dispozici
4 terminálové servery pro vzdálený přístup a diskové
pole pro uložení dat uživatelů. Učebna byla pořízena z projektu FRVŠ 652/2013 „Vytvoření počítačové
laboratoře pro výuku programování a operačních
systémů“.
Rád bych využil této příležitosti a upozornil naše
studenty na možnost vycestování do zahraničí
v rámci studentských mobilit. Velice atraktivní jsou
týdenní kurzy v rámci programu Athens spojujícího
17 významných technických univerzit v Evropě. Kurzy probíhají v listopadu a březnu, uzávěrka pro listopad bude již 27. 9. 2013.
Pro bližší informace i o dalších kurzech, stážích a stipendijních programech navštivte stránku
http://www.cvut.cz/pracoviste/mezinarodni-styky/
stranky/studium-v-zahranici.
Mějte na paměti, že výběrové řízení pro delší studijní pobyty trvá poměrně dlouhou dobu a pro vycestování v příštím akademickém roce je nutné začít
jednat již na začátku tohoto akademického roku.
Jako celou dobu od vzniku FITu jsme se i letos snažili o zlepšení studijních materiálů. Kromě kontinuální aktualizace předmětů odrážející neustálý technologický vývoj, se nám v letošním roce podařilo získat
grant „Rozvoj a inovace bakalářských studijních programů Informatika na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze“ z Operačního programu Praha
adaptabilita. Podpora je poskytována Evropským sociálním fondem a rozpočtem hlavního města Prahy.
Mottem tohoto programu je Praha & EU: Investujeme
do vaší budoucnosti.
Celková dotace převyšující 2 milióny Kč umožňuje vznik 6 e-learningových podpor pro předměty
BI-PA1, BI-UOS, BI-ZMA, BI-PA2, BI-LIN a BI-ZWU, tedy
podpory předmětů, jejichž absolvování činí našim
bakalářským prvním ročníkům největší problémy.
V rámci projektu dále výrazně inovujeme dalších
15 bakalářských předmětů. Pro nastupující magisterské studenty bude největší novinkou rozdělení předmětu Paralelní algoritmy a systémy na dva menší, kde
jednodušší je věnován praktickému programování
a druhý akcentuje teoretické poznatky.
Spolu s FEL a FJFI pracujeme na dalším OPPA grantu „Vyrovnávání příležitostí SŠ studentů pro vstup
na technické univerzity“. V tomto projektu zaštiťuje
FIT hlavně programátorskou soutěž pro uchazeče
ze středních škol. Rádi bychom úspěšným řešitelům
této soutěže nabídli prominutí přijímací zkoušky.
Uvědomujeme si, že naše fakulta je náročná, a tak
chci ujistit všechny studenty, že pokud se budou snažit, nezůstanou ve výuce sami, naši pedagogové jsou
tu a rádi jim pomohou.
Závěrem bych chtěl popřát všem studentům hodně úspěchů v jejich studiu, sobě a mým kolegům
mnoho pilných studentů.
Miroslav Balík,
proděkan pro studijní a pedagogickou činnost
03
OBSAH
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT
Volba kandidáta na funkci děkana FIT ČVUT
Zahájení zimního semestru 2013/2014
Rozvoj fakulty a informačního systému
FIT v rekonstruovaném Áčku
BI-3DT: Nový volitelný předmět 3D tisk Výběrové předměty katedry teoretické informatiky
Výukový systém Dráček
Centrum pro konceptuální modelování
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT
Heslo ČVUT
Web ČVUT v novém kabátku
ČVUT zlepšuje své umístění
POZVÁNKY
Pravidelné přednášky v zimním semestru 2013/2014
LinuxDays 2013
TÉMA: Začátek semetru
Seznamovák FIT 2013
Sportovní vyžití při studiu FIT
Menzy a jiná stravovací zařízení
Studium na dvou vysokých školách zároveň
První krůčky za Kariérou
OSOBNOST
Vojtěch Mikšů
TECHNOLOGIE
Google Glass
Martin Pelant, FIŤák s Google Glass
04
06
06
07
08
10
11
12
13
14
16
17
18
19
20
25
26
27
28
30
34
36
STALO SE
100. narozeniny FIT ČVUT
FIŤák akademického roku 2012/2013
LAW FIT 2013
ACM ICPC
SCOPE ZÁVĚREM
Království FIT Přidej se k nám
Hlášky z FITu
Básnický koutek
38
39
40
42
44
46
46
47
48
Tiráž
Šéfredaktorka: Eliška Hrubá
Zástupce šéfredaktorky: Veronika Dvořáková
Redaktoři: Jan Bouchner, Richard Holaj, Adam Kučera, Václav Strnad, Tomáš Sýkora
Grafické zpracování a sazba: Veronika Dvořáková
Jazyková korektura: Eliška Hrubá
Fotografie: Archiv PR FIT
http://fit.cvut.cz/casopis
[email protected]
Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.
05
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT
Volba kandidáta na funkci
děkana FIT ČVUT
Volbu děkana upravuje zákon o vysokých školách,
konkrétně paragraf 27, a tato kompetence je svěřena akademickému senátu fakulty. Přesně řečeno,
akademický senát nevolí přímo děkana, ale hlasuje
o návrhu na jmenování děkana, který se přeposílá
panu rektorovi, který následně děkana jmenuje. Jedná se o volbu tajnou a aby se úspěšný kandidát mohl
stát děkanem, musí získat nadpoloviční počet hlasů
všech senátorů. Konkrétně v našem případě musí
úspěšný kandidát získat alespoň 6 hlasů. Funkční období děkana je čtyřleté a funkční období aktuálnímu
děkanovi končí ke konci září. V pondělí 16. 9. 2013
se uzavírala možnost podávání přihlášek do této
volby a přihlásili se 2 kandidáti: prof. Ing. Róbert Lórencz, CSc. a prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. (http://fit.
cvut.cz/kandidati-2013). Vlastní volba proběhla na
zasedání AS FIT ve čtvrtek 26. 9. 2013 od 16:00, kde
byl zvolen kandidát na děkana prof. Ing. Pavel Tvrdík,
CSc. hned v prvním kole s počtem hlasů 9:3, přičemž
senátoři měli možnost hlasovat pro jednoho nebo
oba kandidáty, případně se zdržet hlasování.
Michal Šoch, člen AS FIT
Zahájení zimního semestru
2013/2014
V září na FIT nastoupili
Před zahájením v pořadí již 9. semestru FIT svolal
pan děkan, prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. na 19. září
2013 celofakultní schůzi, kde zaměstnance, učitele
a doktorandy seznámil se změnami v nadcházejícím
semestru a představil nové zaměstnance. Fakulta se
rozvíjí a počty zaměstnanců se zvyšují, v současné
době fakulta čítá 140 zaměstnanců, z toho 8 profesorů, 14 docentů, 84 odborných asistentů a zbývající
část zajišťuje „skvělý“ chod fakulty (musíme se pochválit, nikdo to za nás neudělá :)).
Ve svém proslovu se děkan zmínil především
o problematice financování MSP, volbě rektora
ČVUT, anglické výuce, grantech a konferencích
a také informoval o svých prioritách při znovuzvolení,
což je hlavně reakreditace oborů, akreditace habilitačního řízení, vybudování IS FIT, nový web, úvazkování a dobudování infrastruktury „A“.
Proděkan Ing. Miroslav Balík, Ph.D. ve své zajímavé
a veselé prezentaci ukázal studentskou matematiku
(počty studentů, přihlášek, apod.) a pan doc. RNDr.
Josef Kolář, CSc. pohovořil o možnostech spolupráce s evropskými a latinskoamerickými univerzitami.
Poté dostal slovo i Ing. Pavel Kordík, Ph.D. na téma
„Rozvojová vize“ a Ing. Jiří Škvor poreferoval o rekonstrukci budovy „A“.
Ing. Pavla Nikolovová, KSI
RNDr. Michal Žemlička, KSI
Ing. Jan Železný, tajemník
doc. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D., KTI
RNDr. Jiřina Scholtzová, KTI
Ing. Radomír Polách, KTI
Ing. Jan Trávníček, KTI
Ing. Alexandru Moucha, Ph.D., KPS
Ing. Viktor Černý, KPS
Mgr. Lenka Fryčová, oddělení věda a výzkum
Hana Křížová, studijní oddělení
Ing. Dagmar Malá během podzimu posílí osobní oddělení ve funkci personalistky
Libuše Pochová přešla na oddělení agendy pro státní závěrečné zkoušky k paní Olze Vrtiškové
Slovy pana děkana přeji:
„Šťastné vykročení do nového semestru!“
Romana Skořepová,
personální a mzdové odd.
Rozvoj fakulty
a informačního systému
Naše fakulta do svého rozvoje každý rok investuje
nemalé prostředky. Na tento rok se podařilo získat
podporu z Fondu rozvoje vysokých škol na vytvoření počítačové laboratoře pro výuku programování
a operačních systémů a laboratoře pro výuku hardwarových předmětů v celkovém objemu přes 3 mil.
Kč. Dále se podařilo se získat 2 OPPA projekty Rozvoj a inovace BSP na FIT – na přípravu materiálů pro
distanční vzdělávání a na propagaci informatiky na
středních školách, také celkem za 3 mil. Kč.
Další 4,5 mil. Kč je letos investováno z prostředků MŠMT (decentralizované rozvojové projekty) do
zvýšení propustnosti naší serverovny, rozvoje informačního systému a internacionalizace. K celkem cca
10 mil. z externích zdrojů je třeba ještě připočítat
několik miliónů z fakultního rozpočtu na vybavení
nově rekonstruované budovy A, rozvoj IS a grantový
systém pro budování vědeckovýzkumných kapacit
na fakultě.
Vedle rozvoje tradiční infrastruktury je naší prioritou také zásadní zkvalitnění podpory našich činností
informačním systémem. V tomto roce fakulta finančně přispěla na profesionalizaci vývojového týmu
a díky tomu se již tento semestr můžeme těšit na nasazení hned několika nových komponent. Na srazu
absolventů bude představen portál pro absolventy,
InfoFIT bude nahrazen moderním systémem pro
správu a oběh dokumentů, poběží portál pro zadávání závěrečných prací, v magisterském oboru ZI
bude nově nasazen portál pro spolupráci s průmyslem, bude postupně vznikat nový web fakulty a do
provozu půjde i fakultní chat pro přímou komunikaci
(nejen) v rámci portálu.
Na vedení ČVUT se podařilo prosadit projekt integrace fakultních datových služeb, což v příštím
roce umožní ještě vylepšit parametry našich služeb
(KOSapi, VVVSapi, USERMAPapi, DOCUMENTapi)
a demonstrovat jejich přidanou hodnotu na aplikacích typu KOS pro Android vyvíjený na FEL týmem
J. Šedivého.
Nyní jednáme o koordinaci našich procesních aktivit (portály ZP, SZZ DSP) s aktivitami na dalších fakultách a na rektorátu, což by mohlo znamenat alespoň
částečnou standardizaci procesů na ČVUT, lepší datovou integritu, ale zároveň i flexibilitu pro dílčí úpravy
procesů.
Pavel Kordík, proděkan pro rozvoj
Pokud máte nápad, jak přispět k rozvoji fakulty, dejte
nám vědět!
https://rozvoj.fit.cvut.cz/
Main/jak-prispet-k-rozvoji
07
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT
FIT v rekonstruovaném Áčku
Z našeho prvního dočasného působiště v Kolejní
ulici se měla podle prapůvodních plánů stěhovat fakulta do opravené budovy A (ve správě FSv) už před
dvěma lety. Nepovedlo se – také třeba z důvodu výměn na ministerských křeslech. Ve zdržení ale hledejme i pozitiva – na fakultě mezitím uzrála řada potřeb,
které se mohly promítnout do řešení rekonstrukce.
A vyzkoušeli jsme si fakultní odolnost – přečkali jsme
období provizorií i útrapy během vlastní rekonstrukce. Přežili jsme!
Výměnu pláště budovy zaznamenal asi každý. Staré nevyhovující tzv. Boletické panely byly nahrazeny
modernějšími – tepelně odolnějšími, někdejší sauně
na straně užšího – kancelářského traktu (na jihozápad) bylo úspěšně zabráněno izolačními trojskly
a venkovními žaluziemi. Letošní horké léto nebylo
za tímto krytím tak horké :). Protější učebny vystačí
pouze s dvojsklem a vnitřními žaluziemi, však jsou
orientované na severovýchod. A pokud by bylo parno, pomůže vzduch v učebnách ochladit klimatizace.
V budově je klimatizace ještě jedna – na rozdíl
od učeben není pro „obyčejné smrtelníky“ běžně
k vidění, ale pouze ke slyšení, bručí v chodbě 13.
podlaží – ochlazuje veledůležitou fakultní součást –
serverovnu. Do deseti racků oddělení ICT postupně
skládá servery dosud roztroušené po okolí na FSv
a FA. Serverovna je spojena se světem optickými 10
Gb vlákny, konektivitu zajišťuje Cisco Catalyst 6500,
po jednotlivých podlažích jsou potom roztroušeny
switche Cisco Catalyst 3750X. Tyto switche jsou na
páteřní přepínač připojeny opět 10 Gb optikou. Do
učeben vede dostatečný počet metalických připojení, všechna podlaží jsou navíc pokryta signálem WiFi.
Budova A je pro vzdělávací účely poněkud nešikovná – přístup do vyšších pater je praktický jenom výtahy a pěším výstupem do učeben by mnozí
vypustili duši (i když jsme FIT, jen si to přiznejme!).
Proto zůstává převážná většina výukových prostor ve
3. podlaží Nové budovy ČVUT Dejvice, v Áčku budou
4 seminární učebny (převážně menší anglická výuka),
učebny pro předměty KČN s potřebou většího zázemí
a další specializované laborky. Do 14. patra se ve spolupráci s Cesnetem přemístí i teleprezenční učebna
s velkoplošnými LCD panely dočasně dlící v Institutu
intermédií.
Když už jsme naťukli výtahy: slouží už řádku desetiletí, nestíhají a jsou poruchové. Jejich výměna
se chystá již delší dobu, soutěž na dodavatele se podařilo uzavřít až během letošního léta. Jinými slovy:
se starými výtahy musíme přežít do Vánoc. Během
zkouškového se nejprve odstaví 2 výtahy menší (bu-
08
dou nahrazeny kabinami pro 16 osob), následovat
budou protější. Výtahy budeme ovládat podobně
jako v NB, údajně se má i s přispěním tohoto řešení
jejich kapacita zvýšit až o 70 %. No, uvidíme.
Co dalšího se tedy v budově A ještě změnilo? Všude jsou nové parapety s novým kabelovým vedením
(silno a slabo), za ním je ještě schováno nové topení.
Proběhneme po nové podlaze – položeno je marmoleum. Jak praví výrobce, je ryze přírodní, ekologické
a i jinak všemožně úžasné. Je však zranitelnější, než
běžné PVC, snad nám tedy nějakou dobu vydrží. Do
kanceláří pořídila fakulta nový nábytek, nově budou
vybaveny i pracovny doktorandů, některé učebny
a laborky.
Oproti dřívějšímu uspořádání před rekonstrukcí
stojí za povšimnutí respiria – pro zaměstnance jsou
připraveny ve 4 podlažích nové prostory mezi chodbami v místě dřívějších skladů, studentům poslouží
v každém patře hned u výtahů respiria o výměře
36 m2 k čekání na výuku či k odpočinku. Nebo spíše
k bušení do noťasů :). Zatím jsou připravena pouze
v patrech, kde se již učí (9, 13, 14) a jsou vybavena
provizorně. Časem může přibýt i nějaký ten „bagetomat“ či „kafomat“. Fakulta je nakloněna myšlence
obnovy provozu kavárny ve 14. patře, samozřejmě
s nějakým inovovaným názvem (pracovně „FIT café“).
Myšlenka pěkná, její ztělesnění však nebude zadarmo, a tak provedení spadne až do roku 2014. O to
déle se na šálek dobré kávy s pěkným výhledem na
Hradčana můžeme těšit :).
Co zůstalo dosavadního, je střední trakt se sociálním zázemím. Tato část se do rekonstrukce nevešla, ač
z rektorátních zdrojů probleskla zpráva o rekonstrukci pojaté komplexně. Je to zkrátka velká škoda. Budeme se muset s tím v dalším období poprat (ve spolupráci se správcem budovy FSv) a na WC nahradit
třeba nesmyslné spojení pohybových čidel a zářivek.
Letošní akademický rok začínáme tedy v opravených
a vylepšených prostorách, budeme moci konečně
začít v Áčku plně využívat téměř 6000 m2 přidělené
plochy. Ať se nám tu všem daří!
Jiří Škvor, oddělení ICT
Víte že…
•
•
•
•
•
•
•
•
Budova A je vysoká 51,5 m (bez strojoven výtahů)
V plášti budovy lze otevřít 29 = 512 oken, pěkné číslo :)
V našich podlažích máme 864 vnitřních žaluzií a k nim 864 ovládacích řetízků
Ve starém plášti budovy byl použitý azbest, ale hygienická měření neprokázala žádný jeho únik
Do našich pater se vešlo 110 km kabelů FFTP cat. 7
Rekonstrukci za 220.000.000 Kč vyhrála Skanska s nabídkou 162.000.000 Kč
Nejběžnější díl fasády měří 3000 x 3600 mm a váží zhruba 500 kg
Některá čísla místností chybějí – číslování místností respektuje rastr budovy, dveře v různých
podlažích nad sebou mají potom vždy stejná čísla
• 6 studentských respirií nabízí asi 220 m2 což je 3x víc, než je respirium v Nové budově
• Budoucí kavárna zabere plochu asi 150 m2
Srdce fakulty – serverovna
Áčko s novým kabátem
Dávná historie – prostorově nevyhovující příčky
vybourány
Respirium pro studenty
Áčko bez fasády k NB, jak po náletu.
Zespodu už roste nová fasáda
09
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT
BI-3DT: Nový volitelný
předmět 3D tisk
Od zimního semestru akademického roku 2013/2014
otevírá Katedra softwarového inženýrství nový volitelný předmět 3D tisk, který povedou členové laboratoře 3D tisku. Studenti se naučí ovládat 3D tiskárny
RepRap a připravovat optimální 3D modely pro tisk.
Předmět 3D tisk je určen primárně studentům bakalářského studia. Je vypsán v hodinové dotaci 0+3,
což znamená, že nemá přednášky, ale na 135 minutovém cvičení je látka vyložena a rovnou procvičena.
Kvůli pokračující rekonstrukci budovy A si studenti
začátkem semestru tiskárny příliš neosahají, ale budou se zabývat přípravou objektů pro tisk, později už
se budou naplno věnovat tisku.
Na prvním cvičení se studenti seznámí s projektem
RepRap a tím, co je v průběhu semestru čeká – jaká
je cesta od návrhu modelu až po jeho finální výtisk.
Druhý týden se vrhnou na modelování pomocí programu OpenSCAD, což by jim jako programátorům
mělo být blízké – na rozdíl od jiných modelovacích
nástrojů se v OpenSCADu nemodeluje WYSIWYG
metodou, ale naopak exaktně, pomocí kódu. Skládáním jednotlivých 3D primitiv (koule, kvádr, jehlan
apod.), transformací (posun, škálování nebo rotace)
a booleovských operací (průnik, rozdíl apod.) vznikají
parametrické objekty nejen pro 3D tisk.
Na dalším cvičení se budou studenti věnovat
práci s 3D modely ve formě meshí – opravě modelů
a jiným modifikacím potřebným k tisknutelnosti modelu. Studenti budou pracovat s programy Meshlab,
10
Netfabb Studio Basic a 3D tiskovou nadstavbou známého programu Blender.
Ve čtvrtém týdnu už by měla být přístupná Laboratoř 3D tisku v budově A a studenti si tak budou
moci tiskárny nejen osahat, ale i postavit. To je ostatně nejlepší cesta k tomu, jak jim porozumět. V průběhu tří cvičení by mělo společnou prací cvičících i
studentů vzniknout několik tiskáren, při jejichž stavbě se studenti naučí tiskárny kalibrovat a ovládat je
pomocí programu Printrun.
Po dokončení tiskáren se budou cvičení točit kolem slicerů, speciálních programů, které převádějí
3D reprezentaci modelu na jednotlivé tiskové vrstvy.
Předváděny budou programy Slic3r a Skeinforge.
Ve zbývající části semestru se studenti budou naplno věnovat semestrální práci, která bude spočívat
v komplexním úkolu – od návrhu objektu až po jeho
výtisk. Studenti dle zadání navrhnou parametrický 3D model, ten vhodně předzpracují a vytisknou.
Hodnotit se bude jak kvalita výtisku, tak kroky, které
k němu vedly. Semestrální práce tvoří podstatnou
část hodnocení předmětu, společně s dílčími domácími úkoly a úlohami na cvičení. Hodnotí se však
primárně schopnosti, nikoli slepě naučené znalosti –
v předmětu není žádný test.
Miroslav Hrončok , Laboratoř 3D tisku
[foto: C. Barton, J. Prikner a J. Ryszawy]
Výběrové předměty
katedry teoretické informatiky
Fakulta informačních technologií je nejmladší fakultou ČVUT v Praze a můžeme říci, že stále, čtyři roky
po svém založení, prodělává naše fakulta období
bouřlivého vývoje. V oblasti výuky studentů kolektiv
pracovníku fakulty deklaruje již od počátku poměrně
obtížný úkol být na jednu stranu fakultou ke studentům přátelskou, na druhou stranu, po stránce požadavků na výstupní znalosti absolventů, být zároveň
fakultou náročnou. V prvních letech fakulty se vyvíjely a etablovaly náročné povinné předměty, jako
jsou Programování a algoritmizace 1 a 2, Úvod do
operačních systémů, Automaty a gramatiky, Paralelní
algoritmy a systémy, nebo celá řada matematických
předmětů zaměřených zejména na základní a nutné
znalosti z oblasti diskrétní matematiky. Absolvování těchto předmětů má dnes již jistě svoji známou
hodnotu: ve známost se dostalo, že získání zkoušky
z těchto předmětů většinou není zadarmo. Absolvování těchto předmětů je tak zcela jistě výzvou pro
studenty, kteří se zajímají o informatiku a berou vážně úkol rozumět a obsáhnout znalosti informatiky v
celé její šíři.
Po nastartování těchto zmíněných „předmětů
hromadné výuky“ nastává čas zaměřit se také na
předměty výběrové, které by byly určeny pro nadané studenty, kteří se chtějí vzdělávat o něco více nad
rámec běžných předmětů, či případně rovnou reálně
uvažují o budoucím pokračování v doktorském studiu. Tím si studenti mohou prohloubit své znalosti
a často jsou na ně kladeny ještě náročnější požadavky na hlubší pochopení věci.
V tomto článku chci popsat právě takové nové předměty, které vznikly zejména v poslední době jako
aktivita Katedry teoretické informatiky. Předměty lze
rozdělit do dvou skupin:
1. Skupina předmětů podporujících schopnosti
efektivně řešit a implementovat algoritmické
a kombinatorické problémy.
2. Skupina předmětů seznamujících studenty s aktuálními tématy a problémy současného vědeckého poznání v oblasti teoretické informatiky.
k vytvoření a jako příprava fakultních studentských
týmů, které se účastní celosvětové programátorské
soutěže ACM International Collegiate Programming
Contest (zkráceně ACM Contest), viz webové stránky soutěže na adrese http://icpc.baylor.edu. Jedná
se tedy také o prestižní reprezentaci naší fakulty.
V předmětech rádi přivítáme co nejvíce studentů,
kteří by si chtěli toto soutěžení a své schopnosti
v jednom z fakultních týmů zkusit.
Zároveň chceme poznamenat, že náš pedagogický tým má se soutěží ACM Contest dlouholeté zkušenosti: tým každoročně organizující a implementující
kolo soutěže na ČVUT je z velké části tvořen zaměstnanci Katedry teoretické informatiky FITu, studentské týmy FITu pravidelně postupují do evropského
kola, zaměstnanec katedry Ing. Martin Kačer, Ph.D.
je dlouholetým mezinárodním porotcem na evropských kolech i v celosvětovém finále soutěže, v 90.
letech se náš tehdejší tým účastnil celosvětového
finále.
Do druhé skupiny předmětů náleží verze předmětu Teoretický seminář, kterých existuje nyní osm:
BI-TI1 až 4 a MI-TI1 až 4. Jedná se o výběrové předměty, na kterých si v jednotlivých semestrech jednotliví
vyučující mohou vypisovat své tzv. tracky. Každý semestr mohou být vypsány úplně rozdílné tracky, podle rozhodnutí vyučujících. Každý track je zaměřen
na jedno výzkumné téma a na předmětu se probírají
současné vědecké články na toto dané téma. Je nutná velmi aktivní účast studentů. Vyučující si určí požadavky na získání zápočtu a pokud je student splní,
získává zápočet a s tím související kredity. Předmět je
tak přímo přípravkou pro budoucí doktorské studium. Pokud si chcete vyzkoušet, jak by Vás výzkumná
témata bavila, neváhejte se, prosím, do předmětu
přihlásit. V prvním běhu předmětu v letním semestru
akademického roku 2012/13 byly vypsány dva tracky, kterých se účastnilo celkem 14 studentů.
Závěrem chci poděkovat všem učitelům a studentům, kteří se na těchto výběrových předmětech
podílí, a přispívají tak k budování excelence na naší
fakultě.
Jan Janoušek, vedoucí KTI
Do první skupiny předmětů patří volitelné předměty
Efektivní programování (zkratka EP) a Programovací
praktika (zkratka ACM). Předměty jsou uvedeny v pořadí, jak by na sebe měly navazovat: BI-EP1, BI-EP2,
BI-ACM1 a BI-ACM2 (účast v předmětech BI-ACMx,
1<=x<=2, bez předchozí účasti v BI-EPz, 1<=z<=2,
je možná).
Tyto předměty slouží nejen ke zdokonalení se ve
vytváření efektivních algoritmů, ale slouží zároveň
11
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT
Výukový systém Dráček
Díky grantu středočeského kraje pro rozvoj školství vzrostla v posledních letech vybavenost českých škol. Jednou z těchto škol byla také středočeská ZŠ Smečno, která se rozhodla, že by pro své žáky ráda získala multimediální výukový program. Ale jelikož nemohli nalézt výukový program, který by vyhovoval jejich potřebám,
rozhodli se, že si vytvoří vlastní. Ke spolupráci na vývoji oslovili Fakultu informačních technologií ČVUT, a tak
jsme se k projektu dostali my, její studenti.
Cílem projektu je vytvořit výukový systém pro žáky
základních škol, cílený především na žáky s poruchou
učení, jejichž výuka je častokrát obtížnější a systém
by ji měl zjednodušit. Systém se skládá z několika
aplikací, z nichž hlavní aplikací je aplikace pro žáky.
V této aplikaci si budou moci žáci procvičovat probranou látku pomocí zábavných her a cvičení. Tato
cvičení byla navržena přímo pedagogy ZŠ Smečno,
aby pokrývala přesně látku, kterou s žáky probírají. Výsledky vyplněných cvičení se poté skladují
v serverové aplikaci, z níž mohou učitelé tato data
získat a popřípadě na jejich základě pozměnit výuku
či domácí přípravu konkrétních žáků.
„Když jsem se před rokem a půl k projektu dostal,
tak jsem jakožto nepříliš zkušený programátor nevěděl, co od něj očekávat. Lákala mne ale práce na projektu, o němž jsem věděl, že bude v budoucnu reálně
nasazen. Za začátku jsem se trochu bál práce v týmu,
ale tyto obavy se ukázaly jako přehnané. Ne vždy je
práce v týmu jednoduchá a komunikace s kolegy
může být vyčerpávající, ale všichni členové se snažili svými nápady a svou prací přispět ke společnému
výsledku. Což je jeden z důvodů, díky čemuž jsme to
dokázali dotáhnout až takto daleko.
Ze zpětného hlediska hodnotím účast na projektu
jako velikou zkušenost, která mne mnohému naučila
a dovolila mi získat spoustu praktických znalostí, které budu moci uplatnit jak v profesním, tak v osobním
životě. Výměnou za stovky hodin, které jsem strávil
řešením projektu, jsem získal obrovské množství zkušeností. Kdybych měl možnost se opět rozhodnout,
zda bych do projektu šel znovu, pak bych s kladnou
odpovědí neváhal.”
Ondřej Kužela, člen projektu Dráček
Ukázka cvičení na vyjmenovaná slova.
12
V současné době se projekt nachází ve stavu beta
verze. Ta byla vytvořena již v červnu letošního roku
a její testování bylo, zvláště co se nadšení žáků-testerů týče, velmi úspěšné. Tudíž nic již nebrání tomu,
aby byl systém od začátku letošního školního roku
spuštěn k ostrému testovacímu provozu při výuce
na ZŠ Smečno. Ač se může zdát, že je projekt skoro
již u konce, pak opak je pravdou. Současná verze
projektu je pouze zlomkem plánovaného rozsahu finální práce. Obsahuje pouze omezený počet cvičení‚
a jednotlivé aplikace ještě nepodporují zdaleka takové funkce, jako jsme si na začátku představovali. Časem bychom rádi projekt rozšířili na větší počet škol
a tím ho také rozšířili o další funkcionalitu a zněkolikanásobili počet dostupných cvičení.
Pokud Vás náš projekt zaujal a rádi byste se stali
jeho součástí, tak rádi uvítáme nové členy v našem
týmu. V současné době plánujeme spustit minimálně jeden další tým v rámci předmětů BI-SP1,BI-SP2
a BI-MGA. V případě Vašeho zájmu prosím kontaktujte Ing. Jiřího Chludila ([email protected]).
Těšíme se na případnou spolupráci.
projektový tým Dráček
Název Dráček vzniknul podle
legendy O Smečenském draku.
Centrum pro konceptuální
modelování
Centrum pro konceptuální modelování je centrum
excelence budované na fakultě. Centrum se zformovalo v r. 2012 a můžeme se již pochlubit obhájenými závěrečnými pracemi, běžícími studentskými
projekty a několika publikacemi na renomovaných
konferencích. Jádro skupiny je tvořeno členy Katedry
softwarového inženýrství (KSI), nicméně úzce spolupracujeme s ostatními fakultami, především s fakultou elektrotechnickou (FEL). Spolupracujeme též
s dalšími partnery z oblasti vědecko-výzkumných institucí, např. s holanskou univerzitou v Delftu, brazilskou výzkumnou skupinou Ontology & Conceptual
Modeling Research Group (NEMO). Mezi průmyslové
partnery Centra patří GS1 Czech Republic, Československá obchodní banka, a.s. a Profinit, s.r.o.
Vizí Centra je být top partnerem pro výzkum
a praxi v oblasti konceptuálního modelování. Jelikož
tato oblast není zatím pro širokou odbornou veřejnost dostatečně známá, naší vizí je též přispět širšímu
pochopení důležitosti a významu konceptuálního
modelování. Konceptuálním modelováním se zabýváme v celé jeho šíři (viz obrázek), nicméně naši excelenci budujeme především na našich silných stránkách, a tou jsou softwarové inženýrství a softwarové
implementace.
CCM se konkrétně zabývá metodikami a nástroji
pro modelování reality na konceptuální, které:
• jsou položeny na pevných formálních základech,
• mají vysokou výrazivost,
• jsou praktické pro použití v praxi,
• mají vysoký potenciál vytvořit pozitivní pákový
efekt, pokud jsou správně použity.
V tuto chvíli se jedná především o metodiku
OntoUML pro konceptuální modelování složitých
strukturálních aspektů a metodiku DEMO pro enterprise engineering. Obě metodiky učíme též na
FIT: základy OntoUML v předmětu BI-OMO a DEMO
v předmětu MI-MEP.
Činnost v oblasti konceptuálního modelování je
v CCM zacílen především do oblastí softwarových
implementací a aplikací. Mezi jedno z důležitých témat CCM patří též programovací jazyky a styly: opět
z konceptuálního pohledu. V této oblasti bohužel za
poslední desítky let nedošlo k velkým posunům. Pokud se vám něčemu takovému nechce při pohledu
na váš hypermoderní tablet věřit, poslechněte si na
YouTube přednášku Breta Victora „The Future of Programming“...
No a co se v CCM aktuálně děje? Běží nám diplomky, studentské projekty a projekty s průmyslem.
A prozradíme, že chystáme naprostou pecku: navazujeme spolupráci s univerzitou v Antwerpách, kde
pracují na velkém průlomu v softwarovém inženýrství za posledních možná několik desítek let: aplikování teorie normalizovaných systémů na udržitelnost
rozvoje velkých informačních systémů. Ačkoliv udržitelnost rozvoje je tradiční téma, přístup, jaký jsme
viděli v Antwerpách je výjimečný v tom, že je exaktní
a dokazatelný. Z tohoto přístupu vyplývají exaktní
kritéria, jak posoudit, jestli určitý softwarový systém
je či není udržitelný a v jakém řádu poroste počet
nutných změn systému v čase.
Robert Pergl, KSI
Zaujalo vás Centrum pro konceptuální
modelování? Na stránkách
http://ccm.fit.cvut.cz
naleznete další informace. Uvítáme posily
z řad studentů, doktorandů i zaměstnanců, kteří
by se rádi podíleli na naplňování vizí Centra!
13
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT
Heslo ČVUT
Důvody pro zavedení Hesla ČVUT
V průběhu letního semestru 2012/13 vyvrcholily přípravy dlouho připravované akce, kterou znáte
jako zavádění Hesla ČVUT. Asi se ptáte, proč celá ta
akce vůbec probíhá, co nového přinese a jaké má
technické pozadí?
Dosud bylo zvykem, že si každá fakulta budovala
nějaký svůj vlastní systém autentizace a autorizace pro přístup do fakultních aplikací. A velmi často
provozovala i „hesla nižší kategorie“ pro práci v počítačových učebnách. Pro přístup do celoškolských
aplikací, např. KOS, pak byla možná dvě řešení. Buď
použít celoškolský systém hesel, říkejme mu pro
zjednodušení usermap. Nebo pro vstup do celoškolských aplikací použít heslo fakultní. To se dělalo tak,
že se do uživatelského záznamu v usermapu vložil
příznak odkazující na autentizační systém dotyčné
fakulty.
Z pohledu jednotlivých administrátorů a strážců
bezpečnosti se jednalo o systém, který za cenu své
relativní složitosti umožnil pracovat s hesly různého
stupně důležitosti a zabezpečení. Ze strany uživatelů
však systém více hesel nebyl vždy přijímán s nadšením. Proč musím mít tolik hesel, proč nesmějí být
všechna stejná? S takovými otázkami jsme se setkávali poměrně často.
14
ČVUT chce být moderní školou a podporuje horizontální prostupnost mezi fakultami. Pod tímto termínem si představme i možnost snadno si zapisovat
předměty i z jiné než mateřské fakulty. Účast na takto
poskytnuté výuce narážela na komplikace technického rázu. Mnohdy se třeba až při prvním počítačovém
cvičení semestru zjistilo, že na daný předmět chodí
i někdo „cizí“. Než se vše usadilo a než onen vetřelec
získal všechna potřebná hesla navštěvované fakulty,
tak čas vesele ubíhal.
Ještě hůře na tom byli studenti přijíždějící ze zahraničí na výměnný studentský pobyt. A to zvláště
v případě, kdy si zapsali předměty několika fakult.
Postup zavádění Hesla ČVUT
Zavádění Hesla ČVUT probíhá v několika krocích.
Na FITu jsme si prožili nejprve nastavení hesla a v srpnu jsme začali Heslo ČVUT používat pro přihlašování
do vnitřních aplikací provozovaných na FITu.
Po celou dobu přechodu je souběžně provozován
i původní systém tak, aby jednotlivé prováděné změny měly pokud možno minimální dopad na uživatele a aby každá fakulta na ČVUT mohla nový systém
implementovat tak, jak to nejlépe vyhovuje jejím lokálním potřebám a možnostem po stránce technické
i termínové.
Blíží se závěrečný krok plného spuštění Hesla
ČVUT. K němu dojde dne 5. listopadu 2013. V ten-
to den bude ukončen provoz původního systému
a rychle se ukáže, jak jsme se všichni, uživatelé i administrátoři, na zavedení Hesla ČVUT připravili. Kdo
z uživatelů si dosud nové Heslo ČVUT nenastavil, ten
se už nikam nepřihlásí. A do aplikací nepřipravených
svými administrátory na Heslo ČVUT se nebude možné přihlásit ani se správným heslem.
Directory sloužící čistě jen pro autentizaci uživatelů.
Při změně hesla se nastavuje nové heslo současně
v obou dvou systémech na stejnou hodnotu.
Na FITu se snažíme i nadále udržet vlastní LDAP
server. Udržujeme informace o fakultních uživatelích,
přičemž vlastní autentizaci jsme již zmíněnou metodou pass-through přenesli jinam.
Technická realizace
Nový systém Hesla ČVUT se připravoval poměrně
dlouho. Nejprve šlo vlastně o debaty a sjednocování
názorů na to, co by autentizační systém ČVUT měl
umět, jak se na něj dají nebo nedají navázat typické
aplikace či fakultní autentizační systémy, co nového
nám přinese, co zkomplikuje a jaké problémy pravděpodobně nevyřeší, či dokonce jaká negativa přinese. Později bylo přikročeno k volbě konkrétní technologie, vybrán byl systém Kerberos.
Kerberos není žádnou převratnou novinkou, jde
o léty prověřenou technologii. Používá jej i několik
větších tuzemských univerzit. Takže šlo o sázku na
jistotu. Chceme Kerberos využít při přihlašování do
operačního systému v učebnách i kancelářích, pro
systémy unixové i na bázi MS Windows. Chceme jej
použít i pro přihlašování do webových či jiných aplikací.
Kde to bude výhodné, bude autentizace probíhat
přímo proti Kerberu. Dosavadní celoškolský autentizační systém LDAP (usermap) bude i nadále k dispozici, ale v pozměněné podobě. Bude přepracován, zanikne frontend řešící odkazy na fakultní autentizační
systémy a samotná LDAP autentizace bude technikou pass-through přesměrována na Kerberos server.
V průběhu testů se ukázalo, že dokážeme na Kerberos navázat přímo či nepřímo téměř všechny aplikce a operační systémy, které dosud byly na ČVUT
provozovány. Problémy se ale ukázaly u některých
aplikací od Microsoftu, například Office365. Zřejmě
by se po vynaložení určitého úsilí podařilo i ony aplikace autentizovat proti Kerberu. Ale pro zachování
podpory ze strany dodavatele je u oněch aplikací
vyžadováno použití Active Directory. Takže bylo přijato kompromisní technické řešení, kdy souběžně
s Kerberos servery je provozován i systém Active
Co dalšího připravujeme na FITu?
V oblasti autentizace a autorizace se stále něco
děje. V okamžiku psaní tohoto textu vrcholí naše přípravy na nasazení Hesla ČVUT v další oblasti. V počítačových učebnách se budete při přihlašování do
operačního systému prokazovat Heslem ČVUT. Zpočátku ale jen při práci s Linuxem. Operační systémy
firmy Microsoft přijdou na řadu později, pravděpodobně až v dalším semestru.
Sjednocením dosavadních hesel do jediného Hesla ČVUT zákonitě stoupá četnost používání tohoto
hesla a roste i počet míst, kde se s ním uživatelé prokazují. Tím vzrůstá i nebezpečí prozrazení a zneužití
hesla. Na úrovni fakulty budeme proto důsledněji vyžadovat nasazování webové technologie Shibboleth.
V této technologii je samotná autentizace prováděna na samostatném serveru (Identity Provider, IdP),
přičemž samotný aplikační server (Service Provider,
SP) s heslem uživatele vůbec nepřijde do styku. Další
výhodou pro uživatele je, že při zahájení komunikace
s jinou aplikací (jiným SP) se využívá již jednou ověřené identity uživatele. Odpadá tak opakované zadávání stále stejných autentizačních údajů. Ve výsledku
vzniká Single-Sign-On systém pro práci s webovými
aplikacemi.
Na FITu je již provozováno několik „shibboletizovaných” aplikací. Od aplikací spíše ověřovacích
a určených menšímu okruhu uživatelů jsme se posunuli dále. Z masověji používaných služeb je již pod
systémem Shibboleth k dispozici oblíbený Progtest.
V přípravě jsou i další všeobecně užívané aplikace,
jako např. Edux, nový webmail a Google Apps.
Martin Bílý, oddělení ICT
15
AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT
Web ČVUT v novém kabátku
Jistě si mnozí z vás všimli, že v polovině září se web
ČVUT (http://cvut.cz) objevil v novém moderním
designu, přitom zůstalo zachováno barevné ladění do modré barvy, která je oficiální barvou ČVUT
v Praze. Kromě změny designu došlo také k novému
pojetí celého webu. Užitečný je chytrý rozcestník ve
spodní části stránky, kde návštěvníci webu najdou
rychle a jednoduše potřebné informace. To reflektuje
požadavky moderní doby – co nejrychleji najít to, co
hledám.
Z menu také zmizely informace pro studenty
a zaměstnance, které lze ale nově najít na intranetu
(http://intranet.cvut.cz). Zde je dočasně umístěna
původní verze webu a budou zde nadále zveřejňovány interní informace.
Pro podrobnější informace navštivte web ČVUT,
kde najdete oficiální zprávu. A nám na závěr nezbývá
než popřát novému webu hodně jedinečných přístupů :).
Eliška Hrubá
16
ČVUT zlepšuje své umístění
Žebříček QS World University Rankings se zabývá
hodnocením světových univerzit a patří k nejprestižnějším na světě. Celkem je zde 700 nejlepších škol
a mezi nimi je hned 5 českých (UK, ČVUT, MUNI, VUT
a VŠE). Nejlépe se již tradičně umístila Univerzita Karlova, a to na 233. místě. ČVUT se v celkovém žebříčku nachází mezi 451. a 460. místem, což je skvělým
pokrokem oproti letům předchozím, kdy se jednalo
o 501. až 550. místo.
Kromě celkového žebříčku jsou zde také jednotlivé
žebříčky podle zaměření školy. V kategorii Engineering and Technology je ČVUT na 207. místě, což je
nejlepší pozice ze všech českých univerzit.
Eliška Hrubá
[foto: ČVUT]
http://www.topuniversities.com
Pořadí českých univerzit
v celkovém žebříčku
233 Karlova univerzita
451-460 České vysoké učení technické
v Praze
551-600 Masarykova univerzita
651-700 Vysoké učení technické v Brně
651-700 Vysoká škola ekonomická
v Praze
Pořadí českých univerzit v kategorii
Engineering and Technology
207 České vysoké učení technické
v Praze
339 Vysoké učení technické v Brně
370 Akademie věd ČR
398 Karlova univerzita
17
POZVÁNKY
Pravidelné přednášky v zimním semestru 2013/2014
S novým akademickým rokem tu máme novou vlnu zajímavých přednášek, které se konají na naší fakultě.
Z těch pravidelných si zmíníme Informatické večery, aDev Meetups, Czech SCALA Enthusiasts a SEDMA.
Informatické večery
Původně Informatické středy, poté Inf. pondělky,
nakonec jsou z toho jednoduše Informatické večery. Jedná se o přednášky či workshopy českých
i zahraničních odborníků a jsou určeny studentům
a zaměstnancům ČVUT i široké veřejnosti. Konají se
jednou týdně (den se může různit v jednotlivých semestrech), v zimním semestru 2013/2014 konkrétně
v pondělí od 18 hodin v posluchárně T9:107.
http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/
informaticke-vecery
TIP
Zajímá tě dění na fakultě
a chceš vědět, kdy se co koná?
K tomu můžeš využít fakultní
kalendář, který můžeš odebírat.
Pak ti neunikne žádná zajímavá
přednáška nebo akce.
aDev Meetups
Android Developer Meetups je cyklus Androidích
přednášek a setkání Android vývojářů, který se zaměřuje především na problémy a zákoutí, nad kterými
vývojáři stráví několik hodin nebo dokonce dní. Akce
je především pro ty vývojáře, co už mají s vývojem
pro Android zkušenosti, avšak není nutné být přímo
profesionál ve vývoji Androidích aplikací. Cyklus je
ideální pro absolventy předmětu BI-AND.
Přednášky se konají se jednou měsíčně (15. října,
12. listopadu a 10. prosince) vždy v úterý od 18 hodin v posluchárně T9:111, v českém nebo anglickém
jazyce a jsou zdarma (vždy pouze nutná registrace).
http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/
android
www.fit.cvut.cz/kalendar
Czech Scala Enthusiasts
Czech Scala Enthusiasts jsou nadšení SCALA programátoři, kteří pravidelně organizují technologické
přednášky, coding dojos a workshopy určené pro
začátečníky i pokročilé programátory. Podrobný program pro zimní semestr 2013/2014 bude zveřejněn
na fakultním webu.
http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/
scala
18
SEDMA
SEminář Dějiny Matematiky, Informatiky a Astronomie (SEDMA) je seminář Fakulty informačních
technologií ČVUT ve spolupráci s Jednotou českých
matematiků a fyziků (PP JČMF) a Českou astronomickou společností ČAS. Podrobný program pro zimní
semestr 2013/2014 bude zveřejněn na fakultním
webu.
http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/
sedma
Eliška Hrubá
POZVÁNKY
5.–6. 10.
2013
http://linuxdays.cz
O víkendu 5. a 6. října proběhne v pražských Dejvicích druhý ročník konference LinuxDays. Návštěvníky čekají dva dny plné přednášek, stánků nejen
českých projektů a mnohé další aktivity. Těšit se mohou na stavbu 3D tiskárny, možnost získat profesionální LPI certifikát nebo na elektro bastlírnu pro děti.
Druhý ročník konference LinuxDays proběhne opět
v pražských Dejvicích na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze. Připraveno je více než 30 přednášek předních českých odborníků na počítačové
technologie, mezi kterými je řada vyučujících z FIT
ČVUT, ale i zástupci důležitých českých linuxových
komunit.
„Našim cílem je vytvořit konferenci od lidí pro lidi.
Chceme být alternativou ke komerčním konferencím, kterých je všude plno. Nás zajímají především
technologie samotné, což se projevuje ve výběru
přednášek, ale i ve volbě akademického prostředí,“
říká hlavní organizátor Petr Hodač.
Konference není určena zdaleka jen profesionálům, část konferenčního programu je zaměřená také na nové studenty informačních
technologií, kteří zde mohou načerpat nejen mnoho užitečných informací do začátku, ale také se seznámit s prostředím
školy či potkat své budoucí vyučující.
„Chceme vyjít vstříc budoucím studentům FIT ČVUT i těm, kteří právě čerstvě nastoupili. Sobotní program je určen k lepšímu startu na naší fakultě.
Doufáme, že jim předané informace spolu s exkurzí po fakultě a areálu pomohou dosáhnout lepších
výsledků během studia,“ říká
Petr Hodač.
Letos se návštěvníci mohou opět těšit na stánky,
u kterých budou čeští
zástupci prezentovat linuxové projekty. Bude
mezi nimi například
Ubuntu, Debian,
openSUSE, Fedora,
Gentoo či originální
česká distribuce Slax.
Kromě toho bude k vidění zajímavý hardware a bude
možné potkat vývojáře mnoha linuxových projektů.
„V loňském roce byla konference LinuxDays spojená ještě se dvěma dalšími akcemi a dohromady se
zúčastnilo přibližně 600 návštěvníků. Doufáme, že letos dosáhneme podobného čísla i bez přidružených
akcí,“ říká Petr Hodač. „Rozhodně se mají návštěvníci
nač těšit,“ dodává.
Pro účastníky jistě bude velmi atraktivní možnost
postavit si vlastní 3D tiskárnu. Ty se stávají čím dále
populárnějšími a umožňují v domácích podmínkách
modelovat reálné objekty z plastu. Po internetu kolují stovky návodů, jak podobné zařízení sestavit
a oživit, ale jen na LinuxDays bude možné se zúčastnit hromadné stavby a odnést si tiskárnu domů.
„Celou stavbu povedou odborníci z Laboratoře 3D
tisku při FIT ČVUT. Součástky na stavbu dodal přední
český vývojář 3D tiskáren Josef Průša, takže kvalita je
zcela zaručena. Tvůrce si za dva dny odnese domů
plně funkční 3D tiskárnu včetně tiskového materiálu
na první výtvory,“ říká Petr Hodač.
Úplnou novinkou bude také možnost získání
profesionálního LPI certifikátu za zvýhodněných
podmínek. Po složení písemné zkoušky a zaplacení
poplatku bude možné navíc zdarma získat také CLA
certifikaci od společnosti Novell. To vše za konferenční ceny, které jsou nižší o desítky eur.
„Chtěli jsme návštěvníkům nabídnout také nějakou přidanou hodnotou, kterou podle nás certifikáty
odbornosti jednoznačně jsou. Ze zkušenosti z předchozího ročníku i jiných konferencí totiž víme, že nás
navštěvuje řada opravdových profesionálů
nejen z oblasti linuxových serverů, ale také
sítí, bezpečnosti a dalších,“ říká Petr Hodač.
Celá akce je díky obrovské podpoře FIT
ČVUT, společností Red Hat, SUSE, Active24
a serverů Root.cz a HW Kitchen pro všechny účastníky zdarma. Vyžadována je jen
bezplatná registrace, ve které si už dnes
můžete například navolit chutný oběd
v nedaleké menze. Pro všechny
účastníky je také připraveno malé
občerstvení, u kterého se mohou
setkávat a vyměňovat si své dojmy a zkušenosti.
„Komunitní charakter akce
je pro nás naprosto klíčový.
Chceme, aby byla konference
LinuxDays především místem
setkání. Nadšenců s profesionály, uživatelů s vývojáři, studentů s vyučujícími nebo prostě lidí
s lidmi,“ dodává Petr Hodač.
organizátoři LinuxDays
19
TÉMA: Začátek semetru
Seznamovák FIT 2013
Ještě se z klávesnic nestačily vypařit slzy a pot Progtestem, matematikou a operačními systémy zdecimovaných, avšak nabranými zkušenostmi již poměrně zocelených, loni nastoupivších prváků, a před branami FIT se
shlukuje další fronta zájemců.
Se dvěma turnusy po 75 lidech jsme se opět po roce podívali do kempu v Plasech u Plzně, prožili dny plné her,
přednášek, zábavy a snad předali i to nejcennější, takzvané „know how“ – zkrátka řidičák na školu. Jak jsme
byli úspěšní, to ukáže až čas (a statistiky na konci letního semestru).
Níže nabízíme k přečtení hodnocení dvou letošních účastníků. Z prvního turnusu, který se uskutečnil v termínu 30. 8.–2. 9., přináší reportáž Tomáš Nováček. O druhém termínu (2.–5. 9.) se rozepsala Anežka Štěpánková. Také se můžete dočíst, jak celou akci vnímal jeden z organizátorů Honza Friedl. Na úplný závěr jsme pak
vyzpovídali loňského účastníka Michala Majera a zajímalo nás hlavně to, jak na Seznamovák vzpomíná dnes.
Seznamovák očima účastníka
Pomalu jdu po pražském hlavním nádraží, táhnu za
sebou cestovní tašku a prohlížím si jednoho kolemjdoucího za druhým. Děti spěchající do školy, muži
a dámy spěchající do práce, ale sem tam v tom davu
zahlédnu i postavu, která odpovídá mému myšlenkovému popisu – nevýrazný, uťápnutý, na sobě tričko
League Of Legends... Ale pak přicházím do malého
hloučku lidí, kde mu odpovídá málokdo, dokonce
méně lidí, než bych čekal. Dostávám se do světa,
kterého jsem se od začátku trochu bál, ale co jiného
je strach než jen softwarová chyba. Dostávám se do
světa, kde každý je FIT.
Ve vlaku směr Plzeň povětšinou vládne ticho,
i když sedím s pár lidmi, které znám. Spásná soutěž
o nejlepší vtip vyhlášená organizátory trochu rozproudila diskuzi, a tak do základního tábora Máj –
Plasy přijíždíme pořád nervózní, ale už ne tak zamlklí.
Prvotní neklid z nás postupně opadává, když se
ubytováváme v chatkách a pak vykukováním ze dveří zjišťujeme, jestli se náhodou někde něco neděje.
Abychom zabili čas, než přijedou ostatní účastníci
zájezdu, vytahujeme z místního inventáře míče a ve
snaze zůstat FIT se hraje nějaká ta plácaná a kopaná.
Později odpoledne ale volno končí a může začít pořádné seznamování.
To se neděje jinde než ve velikém kruhu, kde se
každý po jednom představuje. Po prvních deseti
jménech si nepamatuji ani jméno své oblíbené počítačové hry a jen se snažím si v hlavě sesmolit, co bych
měl tak ze svého života vypíchnout, abych nebyl za
úplného blba hned první den. Tak snad…
Večer vypuká týmová hra (rand()%7), plná běhání
po temných okolních lesích, plnění questů spojených
s matematikou, FITem a ČVUT celkově (náš tým obsadil krásné poslední místo, snad to při zkouškovém
dopadne lépe), ale pak už všechny aktivity raději
končí a usedá se do společenské místnosti, neboť
byla konečně otevřena místní pípa. Ale ani díky ní
jsem zatím nepotkal ani jednoho člověka ze svého
kruhu.
20
Sobotní ráno už tak veselé nebylo. Brzká rozcvička pravého informatika trochu probrala alespoň ty,
kteří se na ni uráčili vstát, ale někteří klimbali ještě
v průběhu celého dopoledne. A dělali chybu. Bylo
totiž zaměřené na první ČVUŤácké přednášky, kterých se nám dostalo. Školou-již-zkušení instruktoři
nám povídali o kantorech, předmětech, ďábelském
Progtestu, ale i o mimoškolních aktivitách, kterých
na můj vkus není málo. Celé povídání mě poněkud
vyděsilo, ale to byl asi hlavní účel, abychom neudělali
to, co nám celou dobu vtloukali do hlavy – nepodcenili studium.
Odpoledne je opět zaplněné hrami (ano, existují
i jiné než počítačové), při kterých například FIT tým
dokázal porazit tým pražských volejbalistek, a celé
to nebylo zakončené nijak jinak než bojovkou, opět
na téma FIT. A všichni jsme si při ní sáhli až na dno.
Jak na dno kýble s jídlem z posledních dvou dnů,
tak poté pivních půllitrů, když pípa opět otevřela
své hrdlo. Stále se však neobjevil ani jeden student
z mého kruhu. Kde všichni jsou?
Nedělní vstávání už není doprovázené rozcvičkou, což většina kvituje s povděkem, o to je ale
náročnější celé dopoledne, které ne každý přežil
s plným počtem HP, zvlášť hututu si vyžádalo nejedno mechanické poškození na našem hardwaru.
Naštěstí odpolední program už je více o zručnosti, tudíž se můžeme trochu zmátořit. No
i když… Na dušení moukou při hře Perly sviním (cílem je vylovit pusou co nejvíce perel z umyvadel
plných džusu, vody s olejem a mouky) nikdy nezapomenu. (Teď mě tak napadá – my jsme ty svině?!)
Večer se zapaluje Eliášův oheň, opékají se buřty,
točí se pivo, zpívají se písně a utužují se nově získaná
přátelství. Samozřejmě byly proneseny výroky, které
se zapíšou do dějin FITu, ale raději je nechám kolovat
pouze v ústní podobě, aby se neztratilo jejich kouzlo a slečny paní z baru v rekreační středisku Plasy se
neurazily.
Poslední ráno kromě rosy padá i místní wifi
a server ÚTVS. Všichni se totiž marně snaží přihlašovat na aqua aerobik, irské tance nebo zdravotní
TV, ale štěstí přeje jenom některým. Proto se raději
přesouváme i s věcmi do společenské místnosti, kde
probíhá vyhlášení výsledků všech soutěží, co za víkend proběhly. A tak získávám pár věcí s logem školy
a dojem, že když jsem zvládnul tohle, studium bych
mohl zvládnout taky. To už přijíždí další turnus, lehce
se navzájem obhlížíme, ale naší prioritou je hlavně
stihnout ten vlak do Prahy, se kterým to je jen tak
tak…
Domů přijíždím stále trochu vyděšený z toho, co
mě čeká, ale odhodlaný začít se připravovat, abych
přežil alespoň první zkouškové. Sice mě trochu mrzí,
že jsem nenašel nikoho ze své skupiny, nicméně více
je mi líto těch skvělých lidí, které jsem na Seznamováku poznal, ale ve škole možná ani nepotkám.
Málokdo je totiž Sheldon nebo Leonard. Jsou to
prostě lidi jako všude jinde po světě. Mají dvě nohy,
dvě ruce, jenom kolečka v hlavě se jim občas točí trochu jiným směrem. A to z nich dělá někoho, s kým
budu rád dalších pár let chodit do jedné budovy, sedět v jedné přednáškové místnosti, jíst v jedné menze a hlavně se společně protloukat jedním těžkým,
ale o to lákavějším studentským životem.
Tomáš Nováček
Seznamovák bych shrnula jen jedním slovem: NEJLEPŠÍ!!! Neskutečně jsem si ho užila, a i když jsem
toho moc nenaspala, byly to fakt super čtyři dny.
První den jsem byla trochu nervózní, když jsem
přišla na nádraží a viděla jen 12 holek a asi 60 kluků, ale to se zlomilo hned ve vlaku, kde jsme se dali
všichni do řeči a byla sranda. A úplně mě nervozita
přešla při seznamovacím kolečku, kdy jsem zjistila,
že nejsem jediná, kdo o programování jen slyšel a že
mají všichni včetně organizátorů smysl pro humor.
Ty první hry byly takové ještě trochu opatrnější,
protože jsme se moc neznali, ale to se vše změnilo
večer u hraní stolních her a druhý den už o zábavu
rozhodně nebyla nouze. A to díky super organizaci, super hrám, a hlavně přístupu všech účastníků i organizátorů. Díky tomu, že nás organizátoři
při každé hře rozdělili do družstev jinak, jsme se
opravdu poznávali všichni mezi sebou a o to lepší
byl poslední den, kdy už jsme se vůbec neostýchali
a díky tomu máme spoustu nezapomenutelných
zážitků (i my holky, ale řekla bych hlavně všichni pánové).
Špatné je, že to uteklo hrozně rychle. Najednou
jsme seděli u táboráku a byl tu poslední večer. Ten
byl perfektní a pro mě osobně velmi dlouhý, protože
jsme se ještě s jedním organizátorem vsadili, že vůbec nepůjdeme spát, což byla strašná pitomost, ale
vydrželi jsme to a rozhodně na to nikdy nezapomenu. Hlavně na to, jak mi bylo druhý den!
Nejhorší byla cesta domů. Nikomu se nechtělo
odjet, protože to byla opravdu bomba. Nejradši bychom tam zůstali mnohem déle. Ale aby to nebylo
tak hrozné, tak jsme se hned domluvili, kdy se zase
sejdeme.
A co mi vlastně Seznamovák přinesl? Důležité
informace o předmětech, tělocviku a celé škole, ale
hlavně pocit, že jdu sice do neznámého prostředí
nové školy, ale se známými lidmi, a taky vědomí, že je
tu někdo starší a zkušenější u koho můžu hledat pomoc. Myslím tedy, že když řeknu, že to bylo perfektní,
tak budu mluvit za všechny organizátory a snad i za
všechny účastníky. Hned bych se tam vrátila.
Anežka Štěpánková
21
TÉMA: Začátek semetru
Seznamovák očima organizátora
Je 30. srpna, 8:00 ráno a zvoní budík. Tentokrát ani
nenadávám na tak brzké vstávání. Proč? No, protože
nám opět po roce začíná Seznamovák. Seznamovák,
na který se těší 160 nových studentů FITu a zhruba
15 organizátorů.
Vstávám a spěchám na nádraží, kde máme sraz
s účastníky prvního turnusu, kteří zvolili společnou
dopravu z Prahy. Letos překvapivě nejsem nervózní
tak jako v předchozích letech, kdy jsem nevěděl, co
můžu čekat od účastníků, jestli všichni dorazí nebo
jestli jsme na něco nezapomněli při přípravě. Vše jde
ale jako po másle a v deset hodin odcházíme na peron, kde máme rezervovaný celý jeden vagon.
Odjíždíme směrem na Plzeň, kde při přestupu nabereme další lidi a do Plas pokračujeme kvůli výluce
autobusem. Již ve vlaku jsme začali účastníky seznamovat s tím, co je čeká v prvních dnech školy, ale také
s tím, co je čeká na Seznamováku v průběhu dalších
4 dní.
Cesta uběhla poměrně rychle, při příchodu do
areálu na nás čeká už pár lidí, kteří se dopravili sami.
Následuje ubytování účastníků, my si zařizujeme klubovnu a vybalujeme 2 auta plná věcí potřebných na
hry, přednášky a další aktivity. Po předchozích ročnících už máme vše celkem zažité, jde to celkem rychle, přesto se nakonec nevyhneme menšímu prostoji,
takže účastnící jsou víc a víc nedočkaví, co se bude
dál dít. Zařazujeme první hry, tzv. „icebreakery“, jak
říká Bouchy (organizátor Jan Bouchner, pozn. red.).
Jako organizátoři se zapojujeme také, abychom utvrdili účastníky v tom, že jsme stejní jako oni a že ty hry
opravdu nejsou pro malé děti :). Následuje tzv. kolečko, kde se s účastníky navzájem představíme.
Pak už je večer, my si dáváme první poradu před
noční bojovkou a účastníci se zatím baví, hrají volejbal nebo frisbee, někteří ještě vybalují. Při setmění
vyrážíme do lesa a čekáme na první účastníky, než
přiběhnou luštit šifry. Po šifrovačce máme večerní
poradu, hodnotíme právě proběhlý první den a dolaďujeme program na další den. Večer zakončujeme
spolu s účastníky u pár pohárů zlatého moku.
Druhý den je program mnohem více nabitý než první, hned ráno nás čeká ajťácká rozcvička v červených
trenkách a bílém tričku, prostě cool. Na dopoledne
máme připravené přednášky. Samozřejmě časově nestíháme, protože chceme účastníkům předat
mnohem víc informací a doporučení, než se dá za
dopoledne stihnout. Časový skluz ale nenecháme na
sobě znát a upravujeme program tak, abychom stihli
naplánované odpolední hry.
Během poledního klidu účastníci hrají volejbal
anebo se opět seznamují (jak jinak), někteří účastníci
vyráží za bránu areálu, kde jsme pro ně postavili mezi
22
stromy lanovou překážku. Pro některé odvážlivce byl
přechod přes deset metrů vysokou překážku pořádná zkouška odvahy. Poté jdeme do lesa kousek od
areálu připravit 2 odpolední hry.
Dračí doupě jsme nachystali tak, aby si vyzkoušeli
něco málo ze studentského života, při Historické hře
se nejen naučí různé matematické zákony, ale také je
předají dál. Na večer je již nachystána Stezka ajťáka,
kde je zkoušíme ze znalostí, které použijí v prvním semestru. Některé z nich se dozvěděli na dopoledních
přednáškách. Večer končíme opět poradou a pak nad
sklenkou zlatavého moku s účastníky.
Na třetí den dopoledne máme připraveno pár her
na vyblbnutí, nejvíce se asi uchytila hra na muflony.
Přeci jen není nic lepšího, než praštit svého budoucího spolužáka přes hlavu bamboochou neboli dekou
smotanou do ruličky. Do těchto dopoledních her se
samozřejmě také zapojuji, sranda musí být a organizačně se to dá zvládnout i jako hráč.
Po poledním klidu si připravujeme s organizátory
jednotlivá stanoviště na herní vrchol Seznamováku,
Pevnost Boyard. Pro letošek mě napadla hra, při které musí účastníci držet rovnováhu na jedné noze na
kolíku zapíchnutém v zemi po určitý čas. I přesto, že
jsem nasadil časový limit poměrně vysoko, tak to
spousta účastníku dokázala splnit. Za to jim vysekávám poklonu. Po základní části následoval ještě boj
o zlato, prostě stejně jako v televizním seriálu. Na
večer jsme naplánovali táborák, kde jsme si trochu
zahalekali s kytarou.
Co naplat, první turnus skoro končí, tentokrát si naplánuji jít spát trochu dřív, protože brzy ráno vyrážím
do Prahy pro druhý turnus. Bohužel se dřívější spánek nekoná, spát jdu až pozdě k ránu, a tak když mě
vzbudí budík v 5:00, tak mám za sebou hodinu a půl
spánku a před sebou cestu do Prahy. „Něco málo dospím v autobuse, zbytek dospím snad jindy,“ říkám si.
Do Prahy na nádraží samozřejmě dorážíme o 15
minut pozdě, protože měl autobus zpoždění. Nová
várka účastníků je už nervózní, když se ale objevíme,
tak je vše ok. Vlak stíháme, autobus v Plzni taky a dorážíme do Plasů, kde se potkáváme s první skupinou.
Druhý turnus posíláme ubytovat se do chatek, zatímco s prvním turnusem se loučíme.
Nyní nám začínají předchozí 4 dny nanovo. Přestože je naplánován ten samý program, druhý turnus probíhá občas trochu jinak. Někde nabereme
v programu zpoždění, jinde ho zase oproti prvnímu
termínu dokážeme potlačit. Na druhý turnus se nám
nepodařilo dostat ajťáckou rozcvičku (všichni organizátoři zaspali :D), zatímco vzhledem k lepšímu počasí
zařazujeme hru Dehydratace. Do této hry jsme jako
organizátoři nasadili vlastní tým s cílem jako vždy vyhrát, což se nám podařilo. Tato hra nenašla v očích
některých účastníků zalíbení, někteří si ji naopak
pochvalovali, každopádně pamatovat na ni budou
určitě všichni.
Poslední čtvrtý den pobytu je obvykle vyhlášení
výsledků celkového bodování her. Pro nejlepší účastníky jsou připraveny věcné ceny a ceny od sponzorů.
Následuje už jen úklid a předání areálu, pro nás organizátory ještě uklizení klubovny a předání místností
a chatek zpět správci areálu.
Cesta do Prahy už je jen absolutní tečkou za posledních 7 dní strávených s novými studenty, za měsícem intenzivních příprav a více jak půlrokem zařizování všech dalších věcí. V dohledné době proběhne
ještě pár akcí pro letošní účastníky a poté se vrhneme
na přípravu dalšího ročníku, který proběhne 29. srpna až 4. září 2014 opět v Plasech u Plzně.
Z pohledu organizátora považuji letošní ročník za
nejzdařilejší ze všech tří proběhlých ročníků. Svou roli
na tom hraje jistě větší sehranost a vyzrálost organizátorského týmu. Vždyť už to děláme třetím rokem!
Na závěr bych rád v těchto řádcích poděkoval všem
organizátorům za výborné nasazení při přípravě
a v průběhu Seznamováku. Také bych rád poděkoval
sponzorům FIT ČVUT, ČVUT, Silicon Hill a Techsys za
jejich dary pro nejlepší účastníky.
Jan Friedl, organizátor Seznamováku
23
TÉMA: Začátek semetru
Seznamovák
a jeho přínos očima loňského účastníka
K vyzpovídání jsem si přizval loňského účastníka Seznamováku Michala Majera. Zajímalo mě především
to, s jakou na akci vzpomíná, co užitečného si z ní odnesl a jak se mu nyní po roce daří ve škole.
Je to rok a pár dní, co jsi přijel z Plas u Plzně a za
sebou měl třídenní seznamovací akci pořádanou
studenty FIT. Dokážeš si ještě vybavit, jak na tebe
kurz působil první den, co sis říkal v jeho průběhu
a jaké jsi měl pocity po návratu domů? Začněme
tím prvním dnem.
Jako asi každý jsem byl trochu nervózní. Přeci jen
to byl první moment, kdy jsem měl přijít do styku
s lidmi, které budu následujících několik let potkávat.
Účastnilo se nás několik lidí ze stejné střední, a tak
nebyl problém, že by vázla komunikace a nebyla témata k hovoru. Nejprve jsme se bavili takto v kroužku lidí, co jsme se znali. Postupně se k nám přidávali
další a tím jsem získávali své první vysokoškolské
kontakty. Zanedlouho po příjezdu do areálu pak
následovaly první hry, které měly za úkol nás co nejvíce sblížit a odbourat ledy. Hry trvaly až do večera
a po jejich skončení jsme sedli na pivo a seznamování
mohlo pokračovat.
Co další dny? Lidé, program, zábava a podobně?
Vzhledem k průběhu večerů byla rána dalších dnů
dost krušná a nejednou se nám stalo, že první naše
jídlo byl až oběd. Odpolední program byl však pečlivě připraven. Většina her vyžadovala spolupráci ve
dvojicích, které se často obměňovaly, a člověk tak přicházel do styku stále s novými lidmi. Krom toho byla
často do her zapojována tematika předmětů a tím
jsme získávali představu o tom, co nás ve škole čeká.
A po návratu domů?
Ihned po návratu domů, jakmile jsem zapnul počítač, tak se mi seznam přátel na Facebooku rozrostl jako nikdy předtím. Rozesílali jsme si kontakty na
nové známé, se kterými jsme se seznámili buďto při
hrách, nebo ve volném čase u piva. Mám takový pocit, že jsme ještě před začátkem semestru s několika
lidmi ze Seznamováku zašli na pivo.
Jak probíhaly tvé první dny na nové škole?
Můj první školní den začínal tělocvikem a už tam
jsem potkal dva účastníky Seznamováku. Následovalo mé úplně první cvičení BI-UOS a opět se nás ve
třídě vyskytlo několik známých lidí. Měl jsem z toho
radost, protože jsme měli s kým jít na oběd a popřípadě na pivo po škole, zatímco ostatní se teprve začali poznávat. Přestože člověk ve škole potkává stále
24
nové lidi, není to už takové prostředí, které by nahrávalo seznamování po stylu střední školy. Často jsou
na cvičeních a přednáškách úplně jiní studenti, a tak
jsem velmi rád, že jsem mohl využít 3 prázdninové
dny k nalezení nových přátel ještě před samotným
začátkem semestru.
Jak jsi na tom teď po roce? Zajímá mě hlavně tvá
úspěšnost ve škole a taky to, zda se ještě vídáš s
některými lidmi, se kterými ses poznal na Seznamováku?
Prvák jsem úspěšně zvládl bez ztráty kreditu, stejně jako většina ostatních lidí ze Seznamováku. Nevím, zda-li je to tím, že jsme již tušili do čeho jdeme,
že je nutné se učit a měli tipy od starších spolužáků,
kteří akci pořádali. Další možnost je, že na Seznamovák se hlásí více lidé, kteří mají zájem školu udělat
a být aktivní. Popřípadě je to od všeho trochu. Faktem ale zůstává, že bez známostí a lidí, kteří byli
ochotni si během semestru pomáhat s přípravou
a učením na testy, by pro mě možná Dejvice byly
pouze přestupní stanicí.
Takže bys doporučil Seznamovák mladším kamarádům, kteří uvažují o studiu na FIT?
Samozřejmě! Dokonce se domnívám, že vedle intenzivního učení je to jedna z věcí, která se do nadcházejícího studia velmi kladně promítne. Krom toho
jsme si Seznamovák všichni užili, a i kdybych školu
náhodou nedodělal, tak jsem rád za všechny super
lidi, co jsem tam potkal.
Jan Bouchner
Sportovní vyžití při studiu FIT
Počítač svítící do noční tmy hraje barvami Eduxu
a v dalších pootevíraných záložkách prohlížeče se
dají kromě chatovacích oken sociálních sítí tušit také
prohlížené materiály z již uplynulých prezentací.
Občas problikne vývojové prostředí s narychlo psaným zdrojovým kódem a komorní atmosféru s příkazovou řádkou narušuje pouze hmyz poletující před
monitorem.
Návštěvy přednášek a cvičení se po vítané letní
přestávce znovu staly denním chlebem a jak to tak
vypadá, ten dnešní večer, kdy je třeba vyřešit ještě
dvě úlohy a připravit se na písemku, se protáhne až
do zítřejšího rána. Tento týden již potřetí.
Nejen školou živ je student, je třeba posilovat i ducha (někdo by řekl zdravý rozum) a tělo. Atmosféru
zmíněnou v úvodu jsme si zažili jistě všichni, a to nejednou.
Pokračování takovým tempem s odpíráním jakékoliv formy relaxace ale časem znamená i pro toho
nejotrlejšího jedince postupné vyhořívání a jednou
z mnoha osvědčených aktivit, které dopomáhají
k pročištění mysli, je sport. Pokud člověk jen trochu
chce, v rámci školy i mimo ni si jej užije dosyta.
Sport jako tělocvik
Současní studenti FIT už jistě za nějaký ten rok působení na škole ví, že než dokončí bakaláře, musí mít
v indexu splněny dva semestry povinného tělocviku.
To je minimum, pod které se zkrátka nejde. Naštěstí
tu neexistuje omezení na maximální počet zápisů.
Nabídka ze strany Ústavu tělesné výchovy a sportu
ČVUT je dost lákavá a rozmanitá na to, aby se studium dalo projít i se dvěma zapsanými tělocviky každý
semestr. Vždyť k některým sportům by se člověk na
takové úrovni a za daných okolností, ať už finančních
či prostorových, mimo studium ani nedostal, tak proč
nevyužít šance?
Na konci každého semestru si lidé chválí poněkud
netradiční sporty jako golf, curling, frisbee, ale také
vodní sporty, které se provozují na Malé Chuchli.
Špatným tahem určitě nejsou ani klasické běhací či
skákací sporty, kterých je v nabídce ÚTVS přes čtyřicet.
jednodenní sportovní klání mezi týmy složenými ze
studentů a zaměstnanců příslušných fakult. Naše
fakulta se do akce zapojila samozřejmě hned od samotného počátku.
Hlavní motivací je probudit v lidech zdravou soutěživost a zjistit odpověď na každoroční otázku života, vesmíru a vůbec, která zní: „Která z fakult má nejlepší sportovce?“
Na akcích vždy panuje dobrá atmosféra, samozřejmostí je občerstvení s pípou a tuna nových zážitků
ze sportů, které by si člověk opět možná nikdy nevyzkoušel – například dračí lodě. Vždyť kdy jindy je
možné pádlovat na jedné úzké palubě společně
s dalšími devatenácti budoucími inženýry, zatímco
celý váš výkon řídí bubeník udávající rytmus a společně se snažíte předjet a ponížit dalších čtyřicet pádlujících skoro-inženýrů v okolních lodích?
FIT se do toho pustil s vervou a v historickém
prvním ročníku soubojů (ak. rok 2011/2012) obsadil
celkové 2. místo poté, co celý rok okupoval čelní pozice a teprve ve finále při dračím pádlování jej dokázala porazit FJFI. Uplynulý rok už nebyl tolik úspěšný
a i přesto, že se nám podařilo dvakrát umístit na medailových pozicích (florbal, frisbee), skončili jsme na
nepříliš populárním 6. místě z 8 zúčastněných týmů.
Ambice do dalších let jsou nicméně velké a s radostí přivítáme každou novou a odhodlanou krev.
Stačí sledovat náš fakultní Facebook, kde na chystané souboje pravidelně upozorňujeme a verbujeme
nové lidi do fakultních týmu.
Takže na viděnou při soubojích, FIŤáci!
Jan Bouchner
Souboj fakult
Aby všeho toho pohybu nebylo málo, v akademickém roce 2011/2012 vznikl i takzvaný Souboj fakult.
Jedná se o jednu z mnoha aktivit Studentské unie
ČVUT (studentská organizace sdružující různé kluby
působící na půdě školy), která si tímto dala za úkol
organizovat v pravidelných měsíčních intervalech
25
TÉMA: Začátek semetru
Menzy a jiná stravovací zařízení
Sedíš v tzv. „tédevítce” (to je označení pro budovu, kde FIT sídlí, podle její adresy – Technická 9 – se jí přezdívá
právě takto) v přednáškové místnosti a očima hypnotizuješ hodiny v pravém horním růžku svého notebooku,
aby již konečně zahlásily 12:30. To totiž znamená (pokud máš štěstí a tím pádem přívětivý rozvrh) jediné – je
čas oběda! Kam se ale v průběhu téměř dvouhodinové přestávky vydat?
Studentský dům (červená menza)
Červená menza, která své označení získala podle barvy fasády, se nachází hned za budovou FITu;
v budově sídlí také Vydavatelství průkazů a v nejvyšším poschodí se nachází poliklinika. Pokud máš hlad,
můžeš zamířit do jedné z několika jídelen menzy, popřípadě se najíst v Pizzerii la fontanella, která kromě
jídel z klasického jídelního lístku nabízí denní menu
se slevou pro studenty, a navíc se zde dá platit ISIC
kartou. Menza samotná má celkem 3 jídelny, z nichž
jedna je vegetariánská. Ne vždy jsou ale otevřeny
všechny jídelny, často jsou v provozu pouze dvě sousedící, kde je umístěn společný salátový bar.
Pokud po jídle „chytíš slinu“, můžeš se občerstvit
i v přilehlém bufetu, kde si můžeš koupit různé sladkosti, točenou malinovku anebo třeba párky.
Technická menza (modrá)
Technická menza se nachází asi 400 metrů od FITu.
Kromě obvyklých menzovních jídel si zde můžeš dát
některou z minutek – nabízejí zde jídla jako pizzu,
vepřové koleno s křenem a hořčicí, steak s hranolkami a mnohá další, neméně lákavá. Minutky jsou dražší než klasická jídla, ale chutí i vzhledem se víc podobají jídlům v klasických restauračních zařízeních.
Stejně jako ve Studentském domě zde najdeš velké
množství zákusků (Míša řezy, jahodový pohár, rolády,
apod.), bagety i ovocné džusy.
Masarykova kolej
Tato menza sídlí ve studentské koleji hned vedle akademické restaurace. Je nejmenší ze všech tří
uvedených menz a denně nabízí pouze 1 až 2 hlavní
jídla a polévku. Většinou zde nejsou žádné zákusky,
ale dá se zde zakoupit rozpékané pečivo, saláty nebo
ovocné kelímky, které jsou velmi dobré a v žádné jiné
menze v Dejvicích je nenajdeš. I přes malý počet jídel a delší vzdálenost je tato menza velmi oblíbená,
protože zde velmi dobře vaří, dávají poměrně velké
porce a většinou není problém přidat omáčku nebo
knedlík. To se bohužel často projevuje na velmi dlouhé frontě.
A pokud máš opravdu rozvrh celý den, jistě oceníš
i to, že zde nabízí snídaně i večeře. Takže hlady určitě
neumřeš.
Pokud nemáš čas na regulérní oběd anebo se cítíš
spíš na něco menšího (a to kdykoli během dne, nejen
o obědové pauze), máš na výběr ještě několik jiných
možností. Předně je nutné zmínit bufet BUF FAT na
fakultě stavební; budova je s FITem propojená chobotem (skleněným průchodem), takže jsi tam raz
dva. Nabídka jídel je velice vstřícná, stejně jako ceny,
protože jsou zde studentské slevy. Můžeš si zde dát
polévku (velká miska za 20,-), rychlovku typu smaženka či řízek, ale mají zde i mnohé jiné potraviny, například sýry, ovoce, zeleninové saláty, müsli na váhu
(na snídani ideální!), jogurty, pečivo a mnoho dalšího.
Výhodou je také to, že nemusíš mít peníze na kontě
na svém ISICu, můžeš totiž platit penězi. BUF FAT někdy jistě navštiv, možná budeš příjemně překvapen.
Kromě stavárny mají bufet i na FELu a na fakultě
strojní. Velikostí a sortimentem se s BUF FAT nedají
srovnat, ale když máš hodinu v prostorách FELu, bufet se leckdy hodí.
Pokud tě někdy přepadne hlad, aniž bys měl výhled na delší přestávku, existuje ještě jedna varianta, a to dát si bagetu z automatu na FITu. Bagety za
studentské ceny (na FELu a strojárně za plnou cenu)
se dají sice pořídit ve kterémkoli z výše zmíněných
zařízení, ale automaty jsou zpravidla nejblíže. Kromě
baget zde najdeš i sladkosti, přesnídávky a pití.
Jestli máš hlad a nechceš jít do menzy naslepo, můžeš se na webu SUZu (http://agata.suz.cvut.cz/
jidelnicky/index.php) podívat na jídelníčky jednotlivých menz, včetně jejich otevírací doby. Je nutné
brát v potaz, že od jednotlivých jídel mají menzy jen
omezené množství, takže čím dřív člověk přijde, tím
větší má výběr. Jídelníčky menz ČVUT můžeš mít i ve
svém smartphonu. Existuje totiž mobilní aplikace pro
iOS, Android i Windows Phone, kde můžeš jednotlivá jídla také hodnotit anebo se třeba podívat se na
mapu, kde přesně se menza nachází.
Pokud si projdeš (ať už na webu nebo na mobilu)
všechna jídla a stejně si nevybereš, můžeš se jít najíst
do některé z mnoha dejvických restaurací. Věz, že jich
je v okolí školy jako hub po dešti; referovat o nich již
ovšem není náplní tohoto článku.
Eliška Hrubá, Zuzana Matiášová
http://agata.suz.cvut.cz/jidelnicky/index.php
26
TIP Nepamatuješ si, jestli máš na kartě dostatek peněz a nechceš to řešit až u poklad-
ny? V některých menzách jsou sice čtečky karet, které ti sdělí aktuální zůstatek peněz na
kontě, ale ty jsou ovšem často rozbité… Možná tě potěší, že je tu nová aplikace Strávník,
která ti umožní prohlédnout si stav svého konta z pohodlí domova (nebo třeba přednáškové místnosti). Kromě zůstatku na kartě si zde můžeš prohlédnout i všechny předchozí
transakce – co jsi měl který den k obědu, kolik tě to stálo, a to včetně podrobného rozpisu, takže vidíš, co je cena jídla, kolik z toho DPH a kolik je příspěvek na jídlo. Své výdaje za
jídlo v menzách tak můžeš mít rázem snáz pod kontrolou.
http://agata.suz.cvut.cz/jidelnicky/stravnik.php
Studium na dvou vysokých školách zároveň
Po dlouhých hodinách strávených nad zapeklitým problémem v Progtestu a po nocích probdělých s automaty
a překladači se může studium na FITu zdát jako dostačující výzva a časová zátěž, avšak i tak je možné využít
příležitost a skloubit studium informatiky s nějakým dalším oborem – přihlásit se na druhou vysokou školu.
Alfou a omegou je rozvrh
K čemu to vlastně může být dobré? Informatika samotná je velice lukrativní obor, co se budoucí kariéry
týče, ale při správné volbě druhého oboru si můžete rozšířit obzory a stát se tak zajímavějším pro své
budoucí potencionální zaměstnavatele nebo získat
zkušenosti a kontakty pro založení vlastního podnikání.
Samozřejmě nic není zadarmo. Kromě poplatku,
jenž se platí za prodloužené studium (u bakalářských
programů studujete rázem „šest let“ místo hrazených čtyř) a který je naštěstí výrazně nižší, než když
nějakou školu prodlužujete, vás samozřejmě studium bude stát drahocenný čas. Nemusí jít tak úplně
o omezování sociálních aktivit, ale spojit dvě univerzity např. ještě s nějakým tím přivýdělkem již v podstatě nejde.
Při prvním pohledu do svého rozvrhu se vám už
nyní může tajit dech, ale při správném nastavení priorit lze sestavit relativně stravitelný rozvrh zahrnující
hned dvě vysoké školy naráz. Ne každá univerzita má
stejnou dotaci hodin jako FIT, ne všude je tak důležité navštěvovat přednášky a ne ze všech předmětů je
nutné mít excelentní výsledky. Při plánování takového rozvrhu je ale nesmírně důležité brát v potaz zkušenosti starších studentů na obou školách, rozhodně
se proto nebojte zvědavě vyptávat.
tvorbě rozvrhu a i tak se smířit s tím, že pohledy na
znuděné obličeje cestujících pražskou MHD budou
vaším denním chlebem.
Už jsem vás dostatečně vystrašil? Pokud si člověk
dokáže chytře sestavit rozvrh a během semestru pak
efektivně zvládat včasné plnění všech úkolů, má už
téměř vyhráno. Mírně stresující může být také zkouškové, kdy vás každý týden čekají dvě až tři zkoušky,
ale i to se dá při správném naplánování a rozložení
lehčích a těžších předmětů zvládnout. Není to tak zlé,
jak to může vypadat.
Kromě velkého rozsahu nových znalostí a rozšíření
obzorů totiž získáte i mnoho dalších přátel a kontaktů, a tak je myslím jasné, že tyto benefity převáží nad
zmenšením množství volného času, který možná teď
máte.
Zkuste to!
Pokud vás tedy zajímá ještě nějaký další obor
mimo sféru IT a myslíte si, že vám v budoucnu jeho
znalost může být užitečná, rozhodně se nebojte překážek a vyzkoušejte to! Za pár let by se vám to mělo
vyplatit...
Adam Kučera
Nezapomeňte knížku do metra...
Oříškem kromě časových dispozic může být také
realita prostorová – všechny školy se bohužel nenacházejí na stejném místě a často jsou naopak i jednotlivé výukové prostory roztroušeny po celé Praze. Rozhodně je s tím tedy nutné kalkulovat už při
27
TÉMA: Začátek semetru
První krůčky za Kariérou
Co se Vám vybaví při vyslovení slova Kariéra? Někomu možná kariérista, tedy člověk, který postupuje
na pomyslném kariérním žebříku bez ohledu na
ostatní. Jinému snaha udělat „díru do světa“ u nějaké
nadnárodní firmy. Pro mnohé otravné slovo, které je
skloňováno ve všech pádech, a které je v tuto chvíli
nezajímavé, protože se přece týká pracujících a oni
ještě studují. Proč byste se měli zabývat kariérou,
když ještě studujete? Není to záležitost pracujících
lidí, kteří se den za dnem lopotí ve svých zaměstnáních? Pro studenta něco vzdáleného, neuchopitelného, nezajímavého.
Je tu však i jiný pohled, kariéra jako celoživotní
vzdělávací proces. Nedílná oblast životního směřování, za kterou si zodpovídáme každý sám. Která je
v dnešní době neuvěřitelně pestrá, proměnlivá a přitom nejistá.
Máme úžasnou možnost vybrat si, co budeme dělat, nabízí se nám prakticky neomezeného množství
variant, každé uplatnění může mít spoustu drobných
nuancí. Přesto, nebo snad právě proto má na naše
směřování stále větší vliv náhoda. A ne nadarmo se
říká „štěstí přeje připraveným“. Pokud víte, co je pro
28
Vás důležité, co pro Vás znamená úspěch, máte představu o tom, co chcete dělat, s kým to chcete dělat,
za jakých podmínek a kde, tak máte velkou šanci,
že se objeví ta „správná“ náhoda. Jako ajťáci, potažmo technici, nebudete mít problém najít „nějakou“
práci v oboru. Ale otázka je, která je ta pravá práce,
která má na sobě vyražené Vaše jméno. A jestli je
v pořádku spokojit se s „nějakou“ prací, nebo zda
chcete práci, na kterou se budete těšit, každodenně
tam budete uplatňovat to, v čem jste dobří a budete
za to náležitě odměněni.
Stará moudrost praví, že po cestě nejspíše dojdeme tam, kam směřujeme. Kam nyní směřujete Vy? Co
je cílem Vašeho studia? V čem jste opravdu dobří?
Jak můžete uplatnit to, v čem jste dobří, v práci která Vás bude bavit a dostat za to náležitě zaplaceno?
Jak bude vypadat Vaše budoucí povolání či poslání?
Co potřebujete k tomu, abyste se uplatnili, dokázali
se prodat a mohli si vybírat? To jsou otázky, které je
užitečné si klást již v průběhu studia a ne až na jeho
konci. A právě to je jedním ze smyslů Kariérního centra ČVUT (dále KC) – pomoci Vám klást si ty správné
otázky včas, nabídnout prostor k jejich zodpovězení
a připravit Vás na vstup na trh práce.
Pokud ještě nevíte, co chcete v budoucnu dělat,
tak pro Vás nabízíme možnost strávit čas s kariérním
poradcem, hledat své silné stránky, zhodnotit možnosti a ujasnit si své plány a vize. Dále nabízíme osobnostní testování, kdy strávíte 2 hodiny vyplňováním
testů a následně dostanete půl hodinovou zpětnou
vazbu na to, jací jste. Poslední možností je účast na
některém z mnoha seminářů a přednášek, které se
zabývají osobním rozvojem. V tomto semestru jsou
to například velká přednáška „Sebepoznání, sebeřízení, stres“ se známým lektorem Jiřím Plamínkem
(7. 10.) nebo inspirativní Comeback na ČVUT s Ivanem
Pilným, bývalým generálním ředitelem Microsoftu
v ČR, který se v přednášce „Máte na víc“ (30. 10.) zaměří na to, jak podpořit fungování našeho mozku.
Pro menší skupinu účastníků připravujeme interaktivní semináře „Hledání silných stránek a talentů“ či
„Budování vlastní kariéry“. Na konec semestru plánujeme také hravé „Odpoledne plné her“ zaměřené
na sebepoznání a ujasnění představ o budoucí práci.
Novinkou je cyklus 6 seminářů „Přednost přednostem“, nabízený ve spolupráci se SCIO, který je zaměřený na hledání, rozvoj a uplatnění silných stránek na
trhu práce.
Pokud již máte mlhavou představu, co dále po
škole, či se blíží Váš konec studia, pak doporučujeme
cyklus tří seminářů „Jak uspět na trhu práce“, kde se
zaměříte na konkretizaci budoucí práce, procvičíte si
psaní životopisu a motivačního dopisu a vyzkoušíte
si modelovou část pohovoru. Máte-li jasnou představu, tak Vám nabízíme konzultace přímo s personality
z velkých firem, kteří Vám pomohou s životopisem
nebo přípravou na pohovor. Dále nabízíme semináře
a tréninky na rozvoj dovedností – celodenní semináře „Efektivní komunikace“ či „Vyjednávání“, odpolední semináře „Praktické využití myšlenkových map“,
„Time management 1 a 2“, „Prezentační minimum“,
„Networking“ či večerní seminář „Jak vést tým“. Na
většině seminářů je omezen počet účastníků na 16 či
24 lidí, aby byla zachována jejich interaktivita. Z tohoto důvodu je třeba se na semináře hlásit na stránkách KC.
Začít hledat práci a získávat kontakty až po dokončení studia je již poněkud pozdě. Nejlepší je, pokud
se dobře zapíšete v nějaké firmě či začnete podnikat
již v průběhu studia. K získání kontaktů a zkušeností výborně poslouží například studentské soutěže,
které jsou vypisovány přímo firmami, nebo soutěže
EconTech, které pořádá KC ve spolupráci s Vysokou
školou ekonomickou. Econtech nabízí výbornou příležitost vyzkoušet si spolupráci v týmu s ekonomy
při řešení reálného problému zadaného velkou společností. Tato zadání bývají často z oblasti IT. V rámci
soutěže máte možnost seznámit se s prostředím ve
firmě, navázat kontakty během konzultací a v případě dobrého ohlasu často i pokračovat ve spolupráci. Více o EconTechu se dočtete přímo na stránkách
http://econtech.cz.
Další výbornou příležitostí jak nahlédnout do praxe již během studia je program Mentoring, který běží
na ČVUT již několik let. Na stránkách http://mentoring.cvut.cz si najdete mentora, manažera nebo
specialistu z velké firmy, pošlete krátký motivační
dopis a životopis, přijdete do KC na pohovor, a pokud si Vás mentor vybere, tak k němu v následujících
měsících docházíte do firmy, kde Vám předává své
zkušenosti z praxe. Přihlašování na Mentoring je vždy
v průběhu března, tedy až v letním semestru, nyní je
možné si na stránkách Mentoringu prohlédnout letošní nabídku mentorů a udělat si představu, kdo
v programu figuruje. Mezi jinými například bývalá
manažerka roku Senta Čermáková pracující pro HP,
ale i řada dalších úspěšných absolventů ČVUT.
Poslední, čím Vám může být KC užitečné, jsou
přímo nabídky pracovních příležitostí, stáží, trainee
programů a praktické rady, tipy a odkazy, které naleznete spolu s celkovou nabídkou KC na stránkách
http://kariernicentrum.cz. Máme zde pro vás také
nabídku knih, které si můžete zapůjčit v naší Knihovně KC. Stačí si na mailu [email protected] ověřit, zda
je titul k mání a přijít si jej vyzvednout do kanceláře
Odboru vnějších vztahů na Rektorátu ČVUT.
Kariérní centrum ČVUT Vám přeje úspěšné vykročení za Vaší kariérou.
Lukáš Kučera, Kariérní centrum ČVUT
http://kariernicentrum.cz
29
OSOBNOST
Vojtěch Mikšů
http://priznej.cz
Dvaadvacetiletý rodák z Humpolce, Vojtěch Mikšů, student posledního ročníku bakalářského studijního oboru teoretická informatika a v poslední době především světoběžník po Spojených státech amerických. Nejen
u nás na fakultě je znám svým projektem Přiznání, které slouží pro anonymní svěřování se s tajemstvími, jež se
pak objevují na k tomu určených stránkách na Facebooku. Vojta toho má ale na svědomí víc než jeden úspěšný
internetový projekt. Za poslední rok stihl zažít tolik, co mnozí nestihnou za celé své pětileté studium. Proto dostal v tomto čísle prostor, aby se s námi podělil o svou cestu a třeba i motivoval zatím nerozhodnuté lidi stojící
na prahu nějakého životního rozhodnutí. I přes časové pásmo, které Vojtovi nebylo zrovna nakloněno, jsme
si povídali více než dvě hodiny. Rozhovor pro něj skončil před druhou hodinou ranní, zatímco já šel pomalu
chystat oběd.
Když jsem ti včera večer posílal žádost o rozhovor, z legrace jsem se zeptal, jestli nejsi náhodou
na cestě do San Francisca. Jaké pak bylo mé překvapení, když mi o pár hodin později blikla na
Facebooku fotka tebe stojícího před Golden Gate
Bridge. Kde se zrovna teď nacházíš a co děláš?
Momentálně jsem ještě pořád v San Franciscu
a zítra odjíždím směrem na východ, kde navštívím
několik národních parků, Las Vegas a Denver.
Takže užíváš cestování po Americe. Denver bude
konečná zastávka před návratem do České republiky?
Snažím se stihnout před návratem ještě co nejvíc.
Ano, po Denveru už následuje jenom let New York-Londýn-Praha.
Přejděme teď k tématu Přiznání, což je v současnosti tvůj asi nejznámější projekt. K tvému pobytu v USA se ale ještě později vrátíme. Prozraď mi,
s jak velkým zájmem o svou osobu ses setkal po
spuštění projektu?
S větším, než jsem si kdy dokázal před tím představit. Udělal jsem postupně asi 20 rozhovorů, a to
včetně jednoho pro rádio. Zdvojnásobil se mi počet
followerů na Twitteru a Facebooku. Rozproudil se mi
také profil na Linkedinu. Začal jsem dostávat pravidelně spousty emailů, které se Přiznání nějak týkaly.
O dnech otevřených dveří jsem
dojel do dolní úvrati páternosteru, kde jsem udělal stojku.
Když jsem pak dojel do prvního
patra, křičel jsem: „pomoc!“
Dost středoškoláků uvěřilo, že
kabinky se dole otáčí.
30
Jak vidíš projekt s odstupem času? Porovnej svou
vizi a motivaci, kterou jsi měl při spouštění projektu, a jakou máš teď, když už nějaký ten měsíc
běží?
Vidím ho podobně tak jako na počátku. Vždycky to
měla být věc jen pro pobavení a v tom svůj účel rozhodně splnila. Samozřejmě přes léto zájem a nadšení
dost upadly, a to jak ze strany návštěvníků, tak i mojí.
Nicméně prázdniny jsou skoro už u konce a mám nějaké nápady, kam to dále směřovat.
Nejde líp zahájit studium na
novém oboru než přijít po
propařeném večeru pozdě na
zápis a tam následně usnout...
Je mezi těmi nápady třeba to, jak by se na Přiznání dalo vydělat? Všiml jsem si, že ani na webových
stránkách, ani na stránkách na Facebooku se neobjevují žádné formy reklamy.
Ne. Reklamy by Přiznání ihned zabily a rozhodně
by se nedalo hovořit o pravidelném či stabilním výdělku. Stačí mi i to, že jsem si díky tomu udělal nějakou osobní reklamu a také mám teď možnost jednoduše oslovit prakticky (nejen) všechny VŠ studenty
v ČR, což se může hodit i pro nějaký můj další projekt.
Takže máš ještě další internetové projekty? Dříve
jsem zaregistroval agregátor facebookových příspěvků Fiťák.cz.
Zatím kromě Fiťáka a Přiznej nic dalšího. Pár nějakých nápadů mám, ale nechávám je ještě dozrát.
Většina jich totiž po čase vychladne. A také jsem
neměl poslední měsíce moc čas se něčemu dalšímu
věnovat.
Nedostatek času určitě souvisí s tím, co jsme nakousli už ze začátku. Poslední rok jsi strávil jako
výměnný student na Milwaukee School of Engineering v Americe, kde se pořád ještě nacházíš.
Co byl vůbec ten první impuls? Kdy tě napadlo, že
by sis rád rozšířil obzory někde dál ve světě?
Ve skutečnosti jsem poslední měsíce strávil stáží.
Škola tolik času nezabírala. První impuls? Ani nevím,
tak nějak vždycky jsem věděl, že je potřeba někam na
čas vycestovat a všichni mě v tom utvrzovali. Plánoval jsem to už na střední škole, když jsem přemýšlel
o té vysoké. Jeden z důvodů, proč jsem skončil na
ČVUT, jsou jejich mezinárodní dohody.
Vraťme se teď na začátek loňského srpna, kdy jsi
do Ameriky odjížděl. Jak jsi to měl s angličtinou?
Byl jsi dostatečně jazykově vybavený nebo ses
pořádně rozmluvil až na místě?
Angličtinu jsem měl naposledy na střední škole
a pak 2 roky na FITu vůbec nic. Měl jsem nakoukáno
hodně filmů a i leccos načteno, takže jsem celkem
slušně rozuměl. Mluvení bylo ale mnohem slabší.
Jsem ten typ, co se hrozně bojí mluvit jiným jazykem.
Spíš měli Američani problém rozumět mně, než já
jim. V Milwaukee mají celkem znatelný akcent oproti
běžné angličtině, která je třeba ve filmech. Tohle se
však celkem rychle zlepšovalo a sebevědomí také
narostlo.
Když je nám umožněno používat na nějaké zkoušce kalkulačku, počítám na ní i ty nejjednodušší příklady typu 3*5, aby to
náhodou nebylo špatně
Určitě tomu napomohlo i to, že jsi nebyl celou
dobu zavřený na pokoji jen s počítačem. Co párty? Cestování?
Bydlel jsem na koleji, kde jsme měli téměř všichni
otevřené dveře. Tudíž nebyl problém si s kýmkoliv
dojít popovídat, na jídlo, kouknout na film, zahrát si
na xboxu a najít si tak spoustu super kamarádů. Také
jsme chodili často na všelijaké house party či do barů.
Další nespočet akcí pořádala přímo škola, od blbůstek na 2 hodiny, přes celodenní výlety na baseball až
po dlouhodobé ligy v různých týmových sportech.
A samozřejmě byl také čas na menší i větší výlety.
O čem stáž byla? A jak se ti podařilo se k něčemu
takovému nachomítnout?
Byla pro Westinghouse Electric Company ve Windsoru, CT. Westinghouse navrhuje, staví a udržuje jaderné elektrárny. Já jsem pracoval na jejich simulátoru. Dostal jsem se k tomu opět přes ČVUT, a dokonce
přímo přes FIT.
Simulátor jaderné elektrárny zní skvěle. Chtěl by
ses něčemu takovému věnovat i nadále, nebo je
tvá budoucnost v algoritmech, internetových
projektech a čisté informatice?
Dokázal bych si představit tam zůstat i déle než tři
měsíce. Informatika bývá nejzajímavější, když se smíchá s nějakým dalším oborem.
Díky zkouškám
jsem se začal
dívat na seriál
„My little pony“.
Jednou nám učitel řekl, že vajíčko díky jeho dokonalému tvaru
člověk nerozmáčkne v ruce.
Nevím, za co se nám takovou
poučkou chtěl pomstít... kuchyň
jsem čistil ještě dva dny.
Určitě jste jezdili v nějakých větších skupinkách. Kam všude jste se podívali? Když zkusíš porovnat své kamarády a spolužáky u nás v České
republice a ty nové v Americe, je tam nějaký výrazný rozdíl?
Většinou jsme cestovali v české skupince o 3 až
5 lidech. Dali jsme se dohromady ještě s ČVUŤáky
z Madisonu a také Kansasu. Já osobně jsem se podíval několikrát do Madisonu, Chicaga, Miami a celkově
jižní části Floridy, New York City, Bostonu, Baltimoru,
Washingtonu D.C., Connecticutu (státu, kde jsem
pracoval) a teď San Francisca a pár dalších míst mě
ještě čeká. Výrazný rozdíl? Kdepak, jsou jako my :).
Možná jsou malinko více snaživější, co se týče školy,
což je vzhledem k penězům, které je to stojí, celkem
pochopitelné.
31
OSOBNOST
Co ti na USA nejvíce vadilo? A naopak. Čím by se
mohla Česká republika inspirovat za oceánem?
Co tě vyloženě nadchlo a v ČR ti bude chybět?
Uvedu jen jednu malichernou věc - zákony týkající
se alkoholu. Věkový limit 21 let, zákaz pít na veřejnosti, ukazovat IDčko úplně všude a vždy (někdy uznávali pouze pas) a zákaz prodávat alkohol od jisté večerní hodiny. Doteď nechápu, proč z toho dělají takové
tabu. Co mě nadchlo? Z pohledu geeka služby typu
Netflix, Pandora, Amazon, Google Now (a další jejich
služby) aneb technologické věci, které tu perfektně
fungují a u nás ne.
Když na Strahově hrály rybičky
48, tak cestou na záchod jsem
přemýšlel, od čeho tam je jeden
dlouhý kabel. Ze zvědavosti jsem
ho odpojil a ejhle – byl od pódia.
Zkus prosím porovnat kvalitu a přístup ČVUT
a MSOE z hlediska náplně učiva, týmových projektů a vyučujících. Měl jsi možnost to pozorovat
rok, což je dostatečně dlouhá doba na to, udělat
si nějaký obrázek.
MSOE navštěvuje celkově jenom 2000 lidí. Třídy
mají maximálně 20 lidí. Všechny hodiny učí a cvičí
pouze profesoři. MSOE je hodně prakticky zaměřená
škola. Skoro v každé hodině dostanete nějaký domácí úkol. S profesory tudíž vybudujete mnohem osobnější vztahy, mají na vás spoustu času, jsou připraveni vám kdykoliv pomoct třeba v rámci konzultací.
Každý student navíc dostane k ruce i mentora, peer
asistenta, 2 studijní poradce a na koleji i RA. Aneb
všichni se vám snaží maximálně vyjiít vstříc a naučit
vás co nejvíce. Centrem dění je tu student a všichni
zaměstnanci školy se k němu chovají maximálně přátelsky a nápomocně. Učitelé mají většinou bohaté
zkušenosti z praxe a je vidět, že to co dělají, je hodně
baví. Na FITu bych nejspíše ani po 2 letech nenašel
učitele, který zná moje jméno.
Díky škole začínám degenerovat. Dneska jsem se dívce
místo na prsa podíval na to,
co používá za notebook.
32
To je nejspíš cena za to, že u nás nemusíme platit
školné. Přijímací řízení vychrlí do prváku každý
rok přes 700 nových studentů a atmosféra je pak
anonymnější.
Je to tak. Nechci tím FIT nijak shazovat, vím, že za
to nemůže.
Dveře v MHD zásadně otevírám
doubleclickem...
Vzpomeneš si na nejlepší předmět, který jsi na
MSOE měl?
Nejlepší? Uvedu schválně netechnický – Innovation and Business Markets. Během něho jsme si vytvořili imaginární firmu, napsali business plán, nacvičili
elevator pitch pro investory, probrali i spoustu aktuálních událostí týkajících se ekonomiky a také udělali
výlet na jednu konferenci zabývající se startupy. Dalo
mi to krásný náhled do toho, jak Američané o podnikání a ekonomice přemýšlí.
Opisoval jsem i při testu, který
byl anonymní a nehodnotil se...
Jak moc tě po celý ten rok podporovala rodina?
Co říkala tehdy na to, když jsi jim oznámil, že budeš rok pryč?
Finančně ani moc nemusela, páč je to paradoxně
levnější než rok v Praze. Nejdříve moc nadšeni nebyli,
ale postupem času pochopili, jak skvělá zkušenost,
to je.
Napadla mě lepší substituce
v integrálu než Mathematicu!
Dozvěděl jsem se také, že jsi byl aktivním účastníkem programu Mentoring. Programu, kde se
úspěšní lidé z českých i zahraničních firem dělí se
studenty o své know-how. Tvým mentorem byla
Senta Čermáková z Hewlett-Packard. Proč sis vybral zrovna Sentu?
Senta je jeden z nejúspěšnějších českých manažerů, dělá v oblasti, která mě zajímá a má dost blízko
také k USA (studují tam její děti a má tam také svojí
kancelář).
Jak probíhal pohovor? Čím myslíš, že jsi Sentu ve
finále zaujal?
Otázky se týkaly toho, co od mentoringu očekávám a také co mohu nabídnout. Mentor totiž očekává, že i jemu to přinese nějakou hodnotu. Sentě se
líbilo, že pojedu studovat do USA (její syn si v té době
vybíral školu) a také jsem jako jediný využil možnosti
ji i dodatečně kontaktovat i po pohovoru, což brala
jako známku mého odhodlání :).
Jak dlouho jste spolupracovali? Co nejdůležitějšího ti tohle spojení přineslo?
Spolupracujeme dodnes. Volali jsme si i během
posledního roku a v září se plánujeme opět setkat.
Dostal jsem spoustu rad a náhled na to, co obnáší práce managera. Také je skvělé, že znám dalšího
zkušeného člověka, na kterého se můžu obrátit, když
budu potřebovat udělat nějaké důležité životní/kariérní rozhodnutí.
Z toho, co jsme si zatím řekli, to vypadá, že se nebráníš novým výzvám. Máš v plánu něco dalšího?
Co všechno teď čeká Vojtěcha Mikšů v následujícím roce?
Naopak, ve skutečnosti jsem plachý introvert a tohle celé je jen jeden velký experiment, jak tenhle můj
bug fixnout :). No v následujícím roce musím hlavně
dotáhnout bakaláře na FITu, na což budu mít hrozně
moc času, jelikož rok přetahuji. A z novinek? Chci se
více zapojit do International Student Clubu na ČVUTu a budu také pomáhat cvičit PA1. Musím také navíc už přemýšlet o tom, co po bakaláři. Plánuji si dát
několik přihlášek na americké graduate školy. Pokud
to nevyjde, tak budu pokračovat dále na FITu a ještě
alespoň jednou využiji naše úžasné zahraniční dohody (Jižní Korea? :)).
Říkej tomu jak chceš, ale na mě to všechno působí
tak, že z plachého introverta se stal za jeden rok
protřelý světoběžník. Na závěr máš jedinečnou
příležitost udělit jednu cennou radu všem čtenářům, co vytrvali až do konce. Co bys jim rád vzkázal?
Zapojte se do ISC a využijte vše, co vám škola nabízí (zahraniční výjezdy, mentoring, nabídky stáží). Tam
venku je celý nový svět :).
Je docela sranda, když si vzpomenu, jak jsem přišel poprvé
do areálu ČVUT jakožto čerstvý student a zeptal jsem se
náhodného kolemjdoucího,
kde že je moje fakulta, že je
první den a já jdu pozdě na
předmět. On se mne zeptal na
který, načež jsem mu odpověděl, že to si nepamatuji, jen
vím, že mi spolubydlící řekl,
že můj cvičící je nemilý
a přísný pán. Muž mi řekl, ať
jdu s ním, že mě zavede někam, kde mi poradí. V budově
mě opustil a šel si po svých.
Když jsem konečně zjistil, kde
mám předmět a dostal se do
učebny, nestačil jsem se divit.
Onen pán stál u tabule a mluvil k žákům. Oslovil mne: „Ale,
ale, pane kolego, tak toho spolubydlícího dořešíme později,
teď si sedněte.“ Všichni na mě
koukali jako na blázna. Celá
hodina proběhla v pohodě, jen
jsem jako jedniý ze třídy nešel
k tabuli. Po skončení hodiny
se mě cvičící zeptal, jestli ještě
mám další předmět, já mu řekl,
že teď mám 2 hodiny pauzu.
Načež mi řekl: „Dobře, tak
jdem!“ Nechápal jsem, ale šel
jsem s ním... přímo do hospody
:DDDD
Jan Bouchner
33
TECHNOLOGIE
Google Glass
Google Glass jsou horká technologická novinka poslední doby. V médiích vzbuzují nadšení a obavy zároveň.
O co jde? Jsou to tzv. chytré brýle. Přináší spoustu funkcí chytrých telefonů ve formátů brýlí. Nejde tedy
o vylepšení zraku jako u běžných brýlí, ale o zobrazení užitečných informací přímo ve Vašem zorném poli.
To zní jako science fiction, že ano?
Spousta sci-fi technologií už nyní běžně používáme,
ani si to neuvědomujeme. Např. tablety se poprvé
objevily v seriálu Star Trek. Ve firmě Google mají speciální laboratoř přenášení těchto technologií do běžného života – jmenuje se Google[x]. Tuto laboratoř
vede samotný Sergey Brin, jeden ze zakladatelů firmy. Google[x] propaguje myšlenku tzv. moonshots –
zdánlivě neuskutečnitelných nápadů, které výrazně
posunou technologický vývoj kupředu. Když prezident Kennedy oznámil cíl dostat Američany na Měsíc,
málokdo věřil, že se to podaří. V té době mělo slovo
moonshot trochu pohrdavý význam – ale stejně se to
nakonec podařilo. V Googlu to vysvětlují tak, že díky
vysokým ambicím moonshotů dokážou přilákat ty
nejlepší odborníky v oboru, kteří společně promění
nápad v realitu. Mezi další moonshoty od Google[x]
patří projekt samořídících aut a Project Loon – levný
internet prostřednictvím stratosférických balónů pro
rozvojové země.
Právě z Google[x] v dubnu 2012 vzešel projekt
Google Glass. Ptáte se proč je vůbec něco jako chytré brýle potřeba? Jaký lidský problém řeší? Není to
jenom zbytečná technologická hračka? Google na
všechny tyto otázky odpovídá tímto obrázkem:
Tento obrázek je záběr z volby papeže v roce 2005
a 2013. Jistě si všimnete výrazného rozdílu. V dnešní době prožíváme revoluci chytrých telefonů a tabletů. Je skvělé, že nám tyto zařízení umoňují sdílet
34
naše zážitky odkudkoli s kýmkoli na světě. Má to ale
i svou stinnou stránku – kvůli častému sledování
displeje chytrého zařízení jsme tak trochu odpoutaní od vlastního dění a neužíváme si danou událost
tak, jak bychom mohli. Právě tento problém se snaží
Glass vyřešit – budete mít stále k dispozici úžasné
možnosti chytrého telefonu, ale zařízení vám nebude překážet v tom, abyste danou událost prožívali
naplno. Glass vám podají užitečné rychlé informace,
kdy je potřebujete – ale zároveň budou většinu času
vypnuté.
Google Glass jsou ukázkovým příkladem trendu
„wearable computers“ (nositelné počítače) a „internet of things“ (internet věcí, síť mezi těmito počítači).
Předpokládá se, že právě tyto dva trendy budou další
„velká věc“ po současném boomu smartphonů a tabletů. Neznamená to, že tyto zařízení nahradí smartphony a tablety. Budou se vzájemně doplňovat,
stejně jako smartphony se doplňují s desktopovými
počítači, desktopové počítače se zase doplňují s televizí, papírovými novinami atd.
Zpět k historii projektu:
• Projekt byl představen ve formě konceptu v dubnu 2012. Protože se jedná o úplně nový způsob
interakce s elektronikou, Google se snaží vše komunikovat na veřejnost už v ranné fázi, odstraňovat obavy a iterovat na designu zařízení.
• V červnu 2012 všechny účastníky konference
Google I/O překvapilo okázalé demo brýlí, při
němž parašutisti vybavení brýlemi seskočili ze
vzducholodě a přistáli přímo na střechu konferenční budovy. Vše bylo vidět z prvního pohledu parašutistů přes brýle. Účastníci konference
z USA si také mohli předobjednat prototyp pro
vývojáře za 1500 dolarů.
• V únoru 2013 byl spuštěn program #ifihadglass.
Kdokoliv z USA mohl nasdílet svůj nápad na použití brýlí na sociální sítě a Google umožnil koupi
prototypu těm 10 000 nejkreativnějším.
• V květnu 2013 se konečně prototyp brýlí dostal
k vybraným vývojářům a nadšencům. Předání
brýlí probíhalo okázalou formou – např. v nejvyšším patře mrakodrapu v New Yorku se šampaňským nebo na palubě rychlostní lodi v San
Franciscu.
• Do České Republiky se prototyp dostal v červnu
2013. Sdružení GUG.cz pořádalo první představení Google Glass v Praze, Pardubicích, Liberci
a Brně. Poprvé si veřejnost mohla brýle vyzkoušet
„na vlastní hlavě“.
Nyní už konkrétněji k tomu, co umí současný prototyp pro vývojáře. Hardwarově se zařízení dá srovnat
s telefonem Galaxy Nexus. Má podobný procesor,
paměť atd. Na brýlích běží osekaný Android 4.0.4.
K internetu se brýle připojují buď přes WiFi nebo
skrz smartphone přes Bluetooth. Brýle také obsahují
spoustu senzorů – GPS, kompas, akcelometr, mikrofon, 5Mpx foťák, možnost natáčení 720p videa. Zajímavý je zvukový výstup – zvuk se předává do ucha
vibracemi na lebeční kost. Nemáte tedy v uchu žádné sluchátko a slyšíte vše okolo vás. Brýle se ovládají
buď hlasem nebo touchpadem na pravé straně brýlí.
A co software? Zde se dostáváme k tomu, co brýle už dnes umí. Není toho málo! Když brýle zapnete,
vidíte čas a máte možnost základních hlasových příkazů. Těmi spustíte tyto funkce:
• vyhledávání Googlem,
• vyfocení fotky,
• nahrání videa,
• spuštění navigace,
• poslání SMS,
• telefonní hovor,
• videokonference přes G+ Hangouts,
• vytvoření poznámky,
• sdílení na sociální sítě.
Kromě těchno zabudovaných funkcí si jako u každého chytrého zařízení můžete do brýlí instalovat aplikace, kterým se říká glassware. Jsou dostupné aplikace pro největší sociální sítě, zpravodajské aplikace,
poznámkové aplikace, různé hry atd. V České republice již dvě vývojářská studia zahájila vývoj aplikací pro
Glass – jsou to firmy Inmite a eMan.
Většinu lidí zajímá hlavně dostupnost a cena. Komerční prodej brýlí byl oznámen na začátek roku
2014 v USA. Do dalších zemí se brýle budou dostávat
postupně, jak je u nové elektroniky zvykem. O ceně
se ještě vedou spekulace, jediné co bylo oznámeno
je že brýle budou stát „výrazně méně než cena stávajícího prototypu“. Očekává se cena srovnatelná
s cenou high-end smartphonů.
Závěrem bych chtěl popsat osobní zkušenost
s brýlemi. Měl jsem možnost si je vyzkoušet na konferenci Google I/O 2013 jako jeden z prvních Čechů.
Překvapilo mě jak jsou lehké a odolné. Skutečně je
půjde používat během sportu. Také mě překvapila
velikost displeje v zorném poli – je menší než jsem
čekal. Rozpoznávání hlasu funguje velmi dobře, i pro
mojí angličtinu s českým přízvukem. Ovládání přes
touchpad je intuitivní a rychle se na něj dá zvyknout.
Při chůzi po ulici jsem při interakci s brýlemi nedával
takový pozor na to, co se kolem děje. Ale určitě to je
lepší, než když jdu po ulici a sleduji displej smartphonu. Navíc většinu času jsou brýle vypnuté, na to je
potřeba nezapomínat. Celkově brýle překonaly moje
očekávání, jsem z nich nadšen a dokáži si představit,
že je budu denně používat. Ostatně na konferenci
Google I/O je měl na hlavě tak každý třetí účastník.
Nikdo se tam nad tím nepozastavoval, bylo to „běžné“. Byl to zajímavý pohled do budoucnosti.
David Vávra, GDG ČVUT
O autorovi
David Vávra je absolvent magisterského studia
FEL ČVUT, v současnosti pracuje jako Android
vývojář ve společnosti Inmite. Je aktivním
členem GDG ČVUT a GDG Prague, sdružení
nadšenců okolo Googlích a internetových
technologií, kde pořádá akce pro veřejnost
jako bylo První představení Google Glass v ČR,
Glass hackathony a aDevMeetups na ČVUT
FIT. V současné době se zajímá o nové trendy
nositelných počítačů a internetu věcí.
35
TECHNOLOGIE
Martin Pelant, FIŤák s Google Glass
Martin Pelant, student Fakulty informačních technologií ČVUT. Pracuje jako Android vývojář ve společnosti
eMan. Letos úspěšně zakončil bakalářské studium s vyznamenáním a pokračuje na magisterském studiu
v oboru softwarové inženýrství. Mezi jeho zájmy patří nové technologie, skydiving a jiné adrenalinové
sporty a cestování, a tak jsou pro něj Google Glass jako vyšité.
Jak se takový student FIT ČVUT dostane ke
Google Glass?
Podařilo se mi to díky ročnímu studijnímu pobytu
na MSOE, kam jsem se dostal díky rektorátním bilaterárním dohodám na ČVUT, a díky štěstí, že jsem
se dostal na Google I/O 2012. Pouze návštěvníci této
konference, kdo měli americkou adresu, se mohli
zaregistrovat do Glass Explorers programu, a právě
díky velkému štěstí jsem v tu dobu splňoval obě podmínky. Při registraci jsem dostal pořadové číslo 975.
Zhruba po roce (v květnu 2013) mi přišla možnost si
brýle za 1500 dolarů koupit. Na nic jsem nečekal a
díky finanční podpoře ze společnosti eMan jsem si je
koupil.
dím, kolik zbývá do konce hodiny. Kdo nevyzkoušel,
nepochopí :)
Nedávno jsi úspěšně složil bakalářské státnice.
Jaké to bylo skládat je s Google Glass a posléze si
s nimi i převzít diplom v Betlémské kapli?
Google Glass bohužel přišly v nešťastnou dobu
(cca 10 dní před státnicemi), a tak jsem je musel nechat ležet na stole, abych se mohl soustředit na učení. Když jsem šel na samotné státnice, tak už o nich
pan děkan věděl a musel jsem je tak během skládání
závěrečné zkoušky sundat, s čímž jsem tak trochu počítal :). Na promoci už naštěstí nebyl důvod je zakazovat, a tak jsem převzetí diplomu nahrál z unikátního
pohledu první osoby.
A jak je používáš v běžném životě?
Jak jsem již psal výše, nejvíc návykové je mít čas
pořád před očima. Opravdu se stačí podívat nahoru
a vidíte, kolik máte času například do odjezdu metra,
jestli se ještě vyplatí běžet nebo počkat na další. Dále
mi slouží jako nadprůměrný foťák, který díky tomu,
že se vám hlava netřepe tolik jako ruce, může vytvářet fotky s delší expozicí, které přesto zůstávají ostré.
Pak je samozřejmě příjemné, když přijde nový e-mail,
tak ho mít hned na očích a nemuset pro to nic dělat.
V neposlední řadě, když jsou propojené s mobilním
telefonem, tak s nimi můžete přijímat i hovory stejně
jako s klasickým handsfree. Takže například při navigaci v autě, když vám někdo zavolá, tak nemusíte dávat ruce z volantu a stačí říct pouze „ok glass, answer
call“ a už s dotyčným mluvíte. Po ukončení hovoru se
navigace opět obnoví.
Vyžíváš Google Glass během výuky?
Momentálně mám za sebou teprve 2. den po zahájení školního roku, a tudíž jsem je zatím k výuce
nepoužil. Nicméně v místnostech bez hodin jsou
neocenitelné, neboť kdykoli se podívám nahoru, vi-
36
Nošení brýlí lidem často překáží. Jak se nosí takové Google brýle? Lze si nimi provozovat i nějaké
sporty?
Mně osobně Google Glass nijak nepřekáží. Co se
týče sportu, tak úplně ideální jsou na kolo, kdy nemá
člověk volné ruce, aby odněkud vytahoval mobil,
když mu někdo volá nebo se někam potřebuje navigovat. Dále bych si je chtěl vzít příště, až půjdu skákat, a zkusit to, co ukazovali tvůrci v promo videu –
jak si poradí v extrémních podmínkách za volného
pádu.
nativní aplikace speciálně upravené pro rozhraní
Google Glass. V současné podobě mi osobně přijdou nejužitečnější aplikace přímo od Google, jako
je Gmail, Google Now nebo kalendář. Já osobně pro
Glass také vyvíjím, zatím však spíš pouze na vyzkoušení – shopping list. Jakmile bude GDK dostupné,
napadá mě hned pár užitečných aplikací jako jsou
například stopky, alarm nebo právě výškoměr pro
skydiving (Glass by samozřejmě musely být připojené k telefonu s barometrem).
Stává se ti, že tě lidé na ulici zastaví a vyzvídají
nebo jen zvědavě okukují? Jaké jsou jejich reakce
a jak moc tuhle technologickou novinku znají lidé
mimo obor IT?
Rozhodně, většina lidí spíš zvědavě okukuje, což
je dáno zřejmě odlišnou mentalitou v ČR oproti USA,
kde jsou obecně lidé víc otevření. Nicméně tak 1–2x
týdně mě někdo zastaví a zeptá, jestli to jsou opravdu „ty Google brýle“. Je příjemné vidět, že se kolikrát
ptají i holky ;). Zatím byly reakce vesměs pozitivní.
Pouze jednomu nebo dvěma lidem se nelíbil vzhled,
ale displej před očima má zaručený WOW efekt u kaž–
dého, kdo si je vyzkouší.
Které funkce ti v Google Glass zatím chybí? Vyvíjíš
sám nějaké takové aplikace?
V současné době je možné vyvíjet pouze aplikace,
které běží na serveru, a posílají do brýlí pouze karty přes JSON. Tím pádem jsou tyto aplikace velmi
limitované – nemají přímý přístup k HW a vyžadují
k provozu neustálé připojení k internetu. Jelikož ale
v zařízení běží Android ve verzi 4.0.4, je možné na
nich spustit i nativní Androidí aplikace, nicméně tyto
aplikace se pak nikde v zařízení nezobrazují, a tak je
třeba je spouštět přes USB. Tím pádem zatím použitelné nejsou. Google již před nějakou dobou oznámil, že vyvíjí tzv. GDK, který právě umožní vytvářet
A na závěr nás samozřejmě zajímá, jakou vidíš
v této platformě budoucnost?
Aktuální podobu je potřeba brát jako prototyp,
který má svoje mouchy. Ve finální verzi musí definitivně zvýšit výdrž (zvlášť při zátěži – konstantního nahrávání videa to vydrží pouze 44 minut, což
je tragické). Zároveň musí být oficiální cesta, jak
Google Glass používat s dioptrickými brýlemi. (Zatím
to lze pouze neoficiální cestou, kterou je odšroubování Glass jednotky od rámečku a připevnění k rámečku od dioptrických brýlí, nicméně tento postup
vyžaduje zdatnou zručnost). Jakmile se odstraní
všechny mouchy, myslím, že by se to mohlo uchytit
podobně, jako se uchytily dotykové smartphony.
Veronika Dvořáková
STALO SE
100. narozeniny FIT ČVUT
1. července roku 2009 se ČVUT v Praze narodila zatím
nejmladší fakulta. Fakulta informačních technologií,
náš FIT. Společně s ní vznikla i velmi příjemná tradice oslavit den, kdy fakulta vznikla. A protože letos
máme rok 2013, oslavili jsme s FITem koncem června
100. narozeniny.
Za ty roky, co působím na fakultě, jsem pozorováním oslav narozenin došel k zajímavé hypotéze. Lichý
věk slaví fakulta pod širým nebem, sudý pod střechou. Jelikož je letos zbytek po celočíselném dělení
stáří fakulty dvojkou roven nule, oslava narozenin se
zákonitě musela konat někde uvnitř. Pro letošek byla
PR týmem zvolena břevnovská kavárna Do Větru.
Program byl skutečně nabitý. Slavnostní zahájení
by se i letos nemohlo obejít bez vyhlášení ankety
FIŤák akademického roku 2012/2013, která se pomalu ale jistě stává další fakultní tradicí. Hudební podkreslení akce zahájila zpěvačka Holly Ervin, následovala kapela Jezinky, hudební duo Alžběta Stříbrná
a Leo Lukáš. Živou hudební produkci pak zakončila
kapela Tamdoletma a pro tancechtivé FIŤáky a FIŤačky ve večerních hodinách se svým precizně sestaveným playlistem nastoupil DJ Jakub Prikner. Celý
večer nám navíc dělal společnost kameraman AVC
ČVUT společně s moderátorskou dvojicí Pepa&Pepa,
jejichž všetečné dotazy dokázaly překvapit, zaskočit
i pohladit.
Stejně jako v minulých letech, i letos na narozeninách nechybělo dobré jídlo a pití. Na venkovním grilu si návštěvníci mohli pochutnat na steaku či klobásce, ke které se dokonale hodilo pivo. Skvělou zprávou
pro všechny milovníky pěnivého moku bylo, že na
čepu byla k dostání výhradně piva z Únětického pivovaru, který letos získal cenu pro nejlepší malý pivovar od České a moravské pivovarské akademie. Inu,
nejlepší pivo na oslavě narozenin nejlepší fakulty.
Na akci se letos dostavilo 201 platících gratulantů
a doufáme, že jich nejméně tolik dorazí fakultě popřát i příští rok!
Václav Strnad
38
FIŤák akademického roku
2012/2013
Soutěž o NEJlepšího FIŤáka doprovází od loňského
roku fakultní oslavu narozenin. Jedná se o veřejnou
pochvalu děkana za určitý akademický rok. Ve dvou
kolech se zvolí nejlepší student, vyučující a zaměstnanec.
První kolo jsou tzv. nominace, kdy každý, kdo se
pohybuje na akademické půdě, může nominovat libovolné množství osob, se kterými má kladnou zkušenost. Je vždy nutné uvést jméno, důvod nominace
a příslušnou kategorii. Poté přijde na řadu samotná
volba, kdy je možné hlasovat opět pro více osob.
Až do poslední chvíle je hlasování velmi napínavé,
protože často rozhoduje o výherci jeden nebo dva
hlasy. Vloni i letos se také stalo, že někteří jmenovaní
získali úplně stejný počet hlasů (v letošním roce je
sdílené třetí místo v kategorii NEJlepší student, které
obsadili Eliška Šestáková a Michal Štádler).
Nakonec jsou tedy hlasy sečteny a jsou známa
první místa. NEJlepšími FIŤáky akademického roku
2012/2013 se stali Vojtěch Mikšů v kategorii Student,
Ladislav Vagner v kategorii Vyučující a Olga Vrtišková
v kategorii Pracovník. Všem výhercům gratulujeme.
Eliška Hrubá
NEJlepší student
1. Vojtěch Mikšů
2. Veronika Dvořáková
3. Eliška Šestáková
a Michal Štádler
NEJlepší vyučující
1. Ladislav Vagner
2. Miroslav Balík
3. Martin Novotný
NEJlepší pracovník
1. Olga Vrtišková
2. Alena Libánská
3. Libuše Pochová
39
STALO SE
LAW FIT 2013
Konference, kde downloading nebyl tabu
http://law.fit.cvut.cz
Studenti FITu mají již během prvního ročníku v rámci předmětu Právo a informatika možnost se seznámit se
základními právními problémy, které se týkají informačních technologií. Dne 13. května 2013 fakulta vtáhla do
diskuse nad aktuálními problémy práva a informatiky odbornou i laickou veřejnost uspořádáním konference
o právu na FITu – LAW FIT. Již první ročník ukázal, že téma právních aspektů v IT nezajímá jen právníky, ale
i významné společnosti z oblasti informačních technologií. Mezi diskutujícími se totiž objevili i zástupci Google
Czech Republic, GTS Czech, Centrum Holdings, AutoCont CZ, ČEZ nebo ORACLE Czech. V prvním ročníku účastníci konference diskutovali nad tématem odpovědnosti na internetu.
obsahu na těchto serverech se Česká protipirátská unie
zaměřuje na mazání nelegálních souborů, přičemž
v prvním čtvrtletí roku 2013 jich bylo smazáno již
více než 600 tisíc. Podle Prchalové jeden z problémů
tkví v nesprávně implementované evropské směrnici
do českého právního řádu a s tím souvisejícím omezením odpovědnosti provozovatelů těchto serverů.
Proti tomu se na konferenci ostře ohradil Matěj Vácha z advokátní kanceláře Pelikán Krofta Kohoutek,
který právně zastupuje i provozovatele jednoho
z největších filesharingových serverů u nás, uloz.to.
Podle Váchy nelze, aby provozovatelé těchto serverů
neustále monitorovali jejich obsah před tím, než je
někdo na porušování autorských práv upozorní. Prací
provozovatele by se tak stala i redakce obsahu, což je
proti smyslu právní úpravy.
Eva Martinicová z Google Czech mimo jiné upozornila na systém Content ID, který je k dispozici držitelům autorských práv pro identifikaci videí tvořených
jejich díly na YouTube. Jedná se o inspirativní formu,
která může úložišti velkého množství sdílených dat
pomoci v boji proti porušování autorských práv.
Sdílet či nesdílet?
Dopolední část konference přinesla bouřlivou diskusi nad embeddovanými odkazy. Markéta Prchalová, ředitelka České protipirátské unie poukázala na
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 8 Tdo 137/2013,
podle kterého je umístění embeddovaného odkazu
na webovou stránku samostatným způsobem užití
díla. To by znamenalo, že uživatel k němu potřebuje souhlas majitele autorského práva. Pokud by tedy
souhlas majitele autorského práva k dílu, které je dostupné na embeddovaném odkazu (např. na seriál),
neměl, autorské právo porušuje. V takovém případě
může nastoupit civilní či trestněprávní sankce.
Diskuse se později stočila na sdílení děl prostřednictvím filesharingových serverů. Markéta Prchalová upozornila, že vzhledem k množství nelegálního
40
Stahovat či nestahovat?
V otázce, zdali je prosté stažení díla z internetu,
které je chráněno autorským právem, pro osobní potřebu v rozporu se zákonem, jednoznačná odpověď
na konferenci nepadla. Jedním z důvodů je aplikace
interpretačně sporného tříkrokového testu na tuto
situaci, jak naznačil Matěj Myška z Masarykovy univerzity. Podle tohoto testu lze v zákonem stanovených případech práva autora omezit. Jedná se však
o případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jimi nejsou nepřiměřeně dotčeny
oprávněné zájmy autora. To by ale mohlo znamenat
výklad, že by každý, kdo dílo stahuje z internetu, musel zkoumat, zdali test porušuje či nikoli.
Na čem se však účastníci konference shodli je nutnost přehodnotit současné pojetí autorského práva
směrem k jeho liberálnějšímu pojetí, jak shrnul Zdeněk Kučera vyučující na FIT ČVUT, který konferenci
organizoval a předsedal.
Trestní právo a outsourcing v IT
Odpolední program konference byl věnován trestněprávním otázkám a odpovědnosti při outsourcingu služeb v IT. Karel Kuchařík z Policejního prezidia
v úvodu informoval, že více jak 50 % trestných činů
v oblasti IT jsou podvody s tím, že v roce 2012 se
škoda spáchaná těmito trestnými činy pohybovala v řádech 100 milionů Kč. Michal Matějka z Baker
& McKenzie připomněl, že od 1. ledna 2012 jsou za
porušování autorského práva trestně odpovědné
i právnické osoby. Společnosti by v této oblasti měly
vydat vnitřní předpisy regulující užívání software zaměstnanci na firemních počítačích a zejména větší
společnosti by měly provádět pravidelně softwarové
audity. Milan Chromý z AutoCont CZ v této souvislosti upozornil, že podle něj 80 % uniklých dat odcizili
zaměstnanci. Poukázal též na to, že Česká republika
se nachází mezi 10 zeměmi světa s největším výskytem serverů hostujících malware.
V závěru představil Tomáš Ščerba z advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři a Jiří Sedlák z ČEZ
své zkušenosti z oblasti plánování outsourcingu IT
služeb. Zajímavá byla statistika úspěšnosti projektů
v oblasti outsourcingu IT, která se pohybovala okolo
10–20 %.
Konferenci pořádal tým pod vedením vyučujícího
FITu Zdeňka Kučery ve složení Eliška Hrubá, Veronika Dvořáková, Alena Libánská, Adam Zíka, Jaroslav
Ramba, Zdeněk Svačina, Martin Pozděna a Martin Feigl. Konference se zúčastnilo 150 posluchačů a druhý
ročník konference je plánován na jaro 2014.
Zdeněk Kučera, organizátor LAW FIT
41
STALO SE
ACM ICPC
Na podzim 2012 sedíme v budově ČVUT FEL na Karlově náměstí a účastníme se prvního kola programovací
soutěže ACM ICPC, v neposlední řadě proto, že by nám mohla přinést pár bonusových bodů v různých předmětech. Povedlo se nám vyřešit pár lehčích úloh a nějakou tu čtvrthodinku před koncem víme, že už nic dalšího
nestihneme. Nezbývá tedy než koukat z okna na první sníh, dokrmovat se u stolů s občerstvením nebo pasivně
sledovat již zmrazený žebříček, kde nás určitě ještě nějaký tým předběhne a vytlačí z postupových pozic, na
které jsme se dostali asi nějakým nedopatřením... Tak přesně takhle může začít i vaše cesta do vyšších kol této
zajímavé a náročné soutěže, kterou se vám v této reportáži pokusíme přiblížit.
Co je to ACM ICPC
Slyšíte o ACM ICPC prvně? Nevadí. My jsme se o ní
dozvěděli až na hodinách předmětu EFA ve třetím semestru. ACM ICPC, neboli ACM International Collegiate Programming Contest, je soutěž v programování
pořádaná ACM (Association for Computing Machinery), významnou organizací ve světě IT.
O co v této soutěži jde? Hlavní princip je jednoduchý. Sestavíte si tříčlenný tým a dostanete úlohy k naprogramování, jeden počítač a pět hodin času. Úlohy
se odevzdávají podobně jako na Progtestu, jen se například tolik neřeší, jestli ošetřujete všechny vstupy,
jde především o to, aby vaše řešení bylo dostatečně
efektivní. Navíc si můžete vybrat z více programovacích jazyků (C, C++, Java, dříve byl i Pascal). Úlohy
mají různou obtížnost a většina týmů zvládne vyřešit
alespoň jednu, proto se vůbec nebojte přihlásit ;-).
Soutěž probíhá ve více kolech. ČVUT FIT se týkají
kola CTU Open Contest, Central European Regional
Contest a World Finals. Náš tým se probojoval do
Central European Regional Contest, brány světového
finále nám zůstaly zavřeny. Tam se probojují vždy jen
ti opravdu nejlepší. Z naší fakulty se to zatím nepovedlo nikomu, můžete být první.
CTU Open Contest
První den soutěže začal tím, že jsme si vystáli frontu na registraci ve skleněné hale ČVUT na Karlově
náměstí. Dostali jsme papíry se základními instrukcemi a šli se podívat na slavnostní zahájení, po kterém
následovalo povídání o průběhu soutěže. Dozvěděli
jsme se, že ve stejný čas s námi soutěží i další univerzity z České republiky a Slovenska. Byli jsme upozorněni i na jeden tým z Ukrajiny, který zde byl neoficiálně, tzn. soutěžit mohl, ale bez možnosti postoupit
dále.
V závěru odpoledne nás čekala ta nejzajímavější
část, a to zkušební kolo. Účastníci se zde na několika
lehčích úlohách seznamují se systémem a organizátoři testují, jestli vše běží tak, jak má. Poprvé jsme si
zkusili, jak bude fungovat náš tým. Nepřišli jsme s nějakými velkými nadějemi na postup dále, proto jsme
nijak zvlášť netrénovali. Popravdě jsme moc úloh
nevyřešili ani v tomto zkušebním kole a pak jsme se
jen tloukli do hlavy, proč nás řešení něčeho tak jednoduchého nenapadlo.
42
Do druhého dne jsme vyrazili s cílem dát alespoň jednu úlohu. Při přečtení zadání jsme se hned
zarazili. Úlohy byly hodně podobné těm včerejším.
Při druhém přečtení jsme pochopili, že jsou trochu
poupravené, a díky tomu mnohem komplikovanější. Pro začátek jsme si vybrali těžší úlohu, a tak naše
první čtyři odevzdání dopadla neúspěchem, vždy se
zprávou „time limit“. Nevzdávali jsme to, zkusili jsme
jinou úlohu a vyplatilo se to. Obecně je dobré sledovat, které úlohy již byly vyřešeny a kolika týmy, dá se
tak vyhnout právě takovýmto uváznutím.
Celkem se nám podařilo odevzdat tři úlohy, ale že
by to mohlo stačit na postup, jsme moc nevěřili, přestože jsme v žebříčku figurovali docela vysoko. Navíc
asi hodinu před koncem došlo jako obvykle ke zmrazení žebříčku, na vyhlášení jsme tedy šli napjati, jak
to tedy nakonec dopadlo. Za naši fakultu postupovaly do dalšího kola dva týmy a my jsme byli ti druzí
šťastlivci, a tak jsme se mohli začít těšit na výlet do
Krakova.
Celé kolo vyhrál člověk v jednočlenném týmu. Ač
to zní neuvěřitelně, bylo nám následně vysvětleno,
že se jedná o bývalého soutěžícího z MFF – Michala Daniláka, který se dříve dokonce podíval do světového finále. Byl však jen neoficiálním účastníkem,
a proto se vítězem nakonec stal tým z UK MFF ve složení Lukáš Folwarczný, Filip Hlásek a Jakub Zíka.
Central European Regional Contest
Jak již bylo naznačeno, po úvodním kole následují
regionální kola. Účastníků z ČR se týká středoevropské kolo (CERC, Central Europe Regional Contest),
kde se utkávají týmy ze 6 převážně středoevropských
zemí včetně velice silného Polska. V našem případě
šlo celkem o 77 týmů. Oficiálně zde má být i Rakousko jako 7. země, ale nevzpomínáme si, že by se
nějaký rakouský tým tohoto kola skutečně účastnil.
Regionální kolo probíhá v zásadě obdobně jako to
úvodní, je zde však ještě mnohem větší konkurence.
Do celosvětového finále pak postupují pouze tři nejlepší týmy. V roce 2012 se středoevropské kolo konalo na Jagellonské univerzitě v Krakově, stejně tomu
bude i letos.
Do Krakova jsme společně s ostatními účastníky
z ČVUT a doprovodem přijeli nočním vlakem. Soutěž byla naplánována na víkend. První den byl jako
obvykle věnován organizačním záležitostem a zbylo
nám i poměrně dost volného času. V neděli už začala
ta pravá soutěžní vřava. K tradicím těchto vyšších kol
patří průběžné udělování různobarevných balonků
za vyřešené úlohy, což soutěž ještě více vyhecuje. To
když vám třeba slavnostně přinášejí druhý balonek,
zatímco kolegové naproti už jich mají tolik, že zřejmě
za chvíli začnou levitovat u stropu.
Povedlo se nám rychle vyřešit 2 lehčí úlohy, ale
to bylo z naší strany všechno, nic dalšího se nám ve
zbylých 4 hodinách nepodařilo dotáhnout do konce. Žádný mimořádný výkon, ale stačilo to na 47.
místo. Jeden ze dvou týmů z FELu se se 4 úlohami
dostal ještě o 10 míst výše. Nejlepší byl nakonec tým
z Univerzity Komenského v Bratislavě, který společně s druhým týmem z Krakova vyřešil 10 úloh z 11,
v čele jinak jako tradičně dominovaly týmy z Polska.
Nejtěžší úlohu, kterou jeden z polských organizátorů
vysvětloval na tabuli tak dlouho, až ho ostatní museli přátelsky utnout, nevyřešil sice nikdo, ale aspoň
s jedním balonkem se nakonec mohl po městě potulovat každý tým.
Návštěva historického města Krakov
Středoevropské kolo není jen o samotné soutěži,
ale je zde i dostatek prostoru podívat se do pořádajícího města. I my jsme této šance využili a navštívili
centrum Krakova. A to dokonce dvakrát.
Hned po příjezdu, ještě před zahájením soutěže,
jsme si prošli místní univerzitu, na které se soutěž
konala. Na náš první výlet do centra jsme vyrazili
v sobotu večer po zahájení soutěže. Prohlédli jsme si
Královský hrad, prošli si řadu úzkých uliček v centru
a podívali se na náměstí. Bohužel nám nepřálo počasí, byla značná mlha.
V neděli mezi samotnou soutěží a vyhlášením výsledků byl další volný čas, a tak jsme se rozhodli opět
vyrazit do centra. Při cestě tam tramvají jsme zažili
místní živý hlásič příštích stanic z úst jedné postarší paní. Tentokrát nám počasí přálo více, nebyla ani
mlha ani tma, a tak jsme si pořádně prošli celý Královský hrad, který jsme znali zatím jen zvenku.
Shrnutí naší účasti v soutěži
To, že jsme se v soutěži dostali až do druhého
kola, nás mile překvapilo a určitě jsme zde nasbírali
Podrobnější informace o letošním ročníku naleznete na stránce http://contest.felk.cvut.cz/13prg/.
Registrace je do 17.10. 2013, tak neváhejte!
Chystá se cvičná soutěž ACM ICPC v rámci předmětu Programovací praktika. V případě zájmu
napište e-mail na [email protected]
spoustu cenných zkušeností. Soutěž dokáže člověku
otevřít nové obzory. Potkáte zde špičkové studenty-programátory podobného věku, díky kterým zjistíte,
že se máte stále hodně co učit. A pokud máte dobrý
tým plný příjemných lidí, pak víkend strávený s nimi
není jen o samotném soutěžení, ale i o poznávání cizích krajů a zábavě. Účast v soutěži určitě stojí za to.
Podpora ACM ICPC na FITu
Chtěli byste se na soutěž nějak připravit a zdá se
vám, že povinné předměty jsou málo? Na FITu existují dva předměty věnující se přípravě studentů na
ACM ICPC. První se jmenuje Efektivní programování, je dvousemestrální a vede ho pan Kačer, bývalý
úspěšný soutěžící. V předmětu se postupně proberou všechny nejdůležitější okruhy algoritmů, se kterými se může soutěžící potkat. Témata jsou procvičována pomocí úloh z minulých ročníků soutěže.
Druhým předmětem jsou Programovací praktika,
od letošního roku také dvousemestrální. Na starosti
ho mají Ondra Suchý, Ivan Šimeček a Tomáš Valla. Příprava soutěžících zde však probíhá jinak než na Efektivním programování. Ze studentů se utvoří tříčlenné
týmy a ty pak každý týden řeší sadu úloh, stejně jako
je to na soutěži. Týmy tak mají dobrou možnost zvyknout si na sebe a vyladit svoji spolupráci, znalosti
a zkušenosti, které pak můžou zúročit na soutěži.
Využívá se zde serveru onlinejudge.org, jenž je velmi
podobný soutěžnímu systému, úlohy si na něm lze
bez omezení procvičovat i ve volném čase.
Poděkování
Poté, co jsme se dozvěděli o našem postupu do
středoevropského kola, se nás velice ochotně ujal Tomáš Valla, který s námi trávil svůj volný čas a připravoval nás na různé typy problémů, dával nám cenné
rady a hlavně nás motivoval. Touto cestou bychom
mu chtěli veřejně poděkovat. Nemalé díky si zaslouží
i všichni organizátoři soutěže a také doprovod, jenž
s námi jel do Krakova.
Jan Veselý, Jan Navara a Tomáš Krabáč
STALO SE
SCOPE
http://get-in-scope.cz
Letos mezi řadu zajímavých letních akcí přibyl zcela nový projekt studentské organizace IAESTE jménem SCOPE. Projekt se konal v průběhu celých prázdnin, a to od 1. července do 13. září. A co se pod tajemným názvem
skrývá? SCOPE je zkratkou Summer of Code, Outstanding Programming Experience. Ale nakolik výjimečná
byla tato zkušenost pro účastníky a organizátory?
Projekt vznikl s cílem poskytnout studentům IT možnost vyzkoušet si „nanečisto” týmovou práci na mezinárodním projektu.
Účastníci si vyzkoušeli celou řadu platforem –
např. PHP, Grails, ale také stále populárnější vývoj pro
Android či iOS. Podíleli se na vývoji několika aplikací
(mimo jiné jobportálu iKariéra.cz), které používá celá
řada jejich známých a spolužáků.
Pomáhali jim při tom zkušení team leadeři a mentoři s léty praxe v oboru. Účastnili se zajímavých
odborných přednášek, kulturních akcí a teambuildingových aktivit. A tak se účastníci SCOPE setkali
například s profesorem Janem Šedivým, navštívili
Štefánikovu hvězdárnu nebo si užili trochu adrenalinu při paintballu.
Vyzpovídal jsem člena IAESTE ČVUT Praha a jednoho
z hlavních organizátorů projektů Václava Havlína.
První ročník projektu skončil před několika dny,
celý projekt zabral dva a půl měsíce, a to je docela
dlouhá doba. Co tě přimělo rozhodnout se strávit
léto organizováním SCOPE?
Úplně na začátku to byla zvědavost, chtěl jsem se
přesvědčit, zda existují studenti, kteří si místo brigády nebo dovolené zvolí práci, za kterou nedostanou
peníze, ale „pouze“ praxi a příležitost se dál rozvíjet.
A také jestli si to nerozmyslí. Jakmile to začalo naostro tak i já zjistil, že zde můžu získat mnoho nových
zkušeností a ohromné nasazení dalších organizátorů
a pozitivní reakce účastníků mě hnaly dopředu.
Další otázku budeš asi čekat, co ti ty necelé tři měsíce daly?
Z odborné stránky to byly predevším velké zkušenosti s vedením týmu, vedením projektu, organizováním a motivováním takového množství lidí. Začal
jsem si všímat, že nejsou důležité pouze odborné
znalosti, ale i jak vývojáři dokáží spolupracovat, zlepšovat se v průběhu projektu a jak reagují pod tlakem.
Unikátní pro SCOPE bylo během tak krátké doby
získat kamarády v tolika ruzných zemích a naučit se
o jejich kultuře a historii.
A je nějaký okamžik, vzpomínka, která se ti pokaždé vybaví?
Je mnoho okamžiků, které jsme prožili společně,
a nemůžu je tu vyjmenovat všechny. Osobně mi stá-
44
le leží v hlavě dva. Když mi jednou večer volalo číslo
s cizí předvolbou a ozval se Hassaan z Pakistánu, že
po několika odkladech přece jen dostal vízum do
České republiky a za tři dny přiletí, v té době už jsme
pomalu ztráceli naději. A rozhovor s Milošem z Bosny
zatímco jsme čekali na ostatní, ptal jsem se ho jak je
spokojený s lidmi, s ubytovaním a s rozhodnutím za
námi přijet. Jeho odpověď bych nedokázal zopakovat, ale byla a stále je to pro mě velká motivace pokračovat.
Zákeřná otázka, kdybys nebyl organizátor, zaujal
by tě projekt jako potenciálního účastníka?
Teď když se ohlédnu zpět tak můžu říct, že pokud
bych nebyl organizátor, určitě bych chtěl být u toho
jako účastník. Opravdu jsem se každé ráno těšil na
svůj tým, na nové nápady pro projekt, společnou
snídani i oběd a věřím, že to tak bylo i u ostatních. A
samozřejmě nerad bych si nechal ujít akce jako ultimate frisbee, motokáry nebo paintball.
Mám ještě poslední otázku, budu trochu vyzvídat. Chystáte se pokračovat i příští léto a pokud
ano, je něco, co byste chtěli zlepšit nebo změnit?
Vždycky je co zlepšovat a pokud nevíte, co dál
zlepšit, je to znamení, že nejspíš něco děláte špatně.
První ročník vždycky provází „porodní bolesti“, letos
jsme spoustu věcí dělali v časovém presu a občas se
něco stihlo tak tak, ale myslím, že nakonec všechno
dopadlo dobře.
Projekt má za sebou svůj první ročník a podle ohlasů
účastníků se zdá, že se za rok můžeme dočkat druhého. Určitě se jedná o zajímavou příležitost pro studenty IT, jak nejen získat zkušenosti, ale také poznat
studenty ze všech koutů světa a zlepšit si angličtinu.
Právě to mě na SCOPE zaujalo nejvíce, tento projekt ukazuje, že studenti z velice odlišných zemí dokáží společně pracovat, vzájemně se od sebe učit
a vytvořit dohromady užitečné aplikace.
Pokud vás projekt zajímal můžete se dozvědět více
na webu http://get-in-scope.cz nebo na Facebooku
/iaestescope.
Richard Holaj
[foto: Filip Ekl]
Názory účastníků SCOPE
Práce, zábava, nové znalosti. SCOPE není běžná praxe, je to víc, všechno je to o lidech, učíte se kreativním
a zábavným způsobem s talentovanými a inspirujícími lidmi. Zdokonalil jsem se v programování
a přitom jsem si celou dobu užíval spoustu zábavy
s přáteli z celého světa.
Miloš Oroz, Bosna
Přišel jsem do týmu super lidí. Jelikož u nás bylo dost
zahraničních účastníků, vždy se bylo o čem bavit.
Nejednalo se jen o nějaké nudné sezení a programování – za tu dobu se udála spousta věcí. Určitě
by stál za zmínku paintball, motokáry a přednášky
k tématu i mimo naše zaměření.
Lukáš Vozáb, student FIT ČVUT
V projektu SCOPE jsem pracovala jako QA. Získala jsem
nejen mnoho zkušeností z IT (oborem jsem chemik), ale
především jsem poznala mnoho skvělých lidí z ČR i ze
zemí jako je Pakistán, Japonsko nebo třeba Bosna. Další
obrovskou výhodou bylo to, že jsem se hodně procvičila
v angličtině. Scope projekt můžu jen a jen doporučit :).
SCOPE v číslech
1. ročník
55 dní
100 zájemců z 27 zemí
35 účastníků z 11 zemí
12 organizátorů
7 projektů
Lenka Kadeřábková, studentka VŠCHT
SCOPE, to je místo, kde jsem získal spoustu přátel
z různých zemí. Zdokonalil jsem se v angličtině (a češtině). Naučil jsem se spoustu o programování, vývoji
a ladění v týmu.
A taky jsem si užil život v České republice, stejně jako
českou kuchyni.
Suzuki Takeru, Japonsko
Díky projektu SCOPE jsem měl možnost poprvé zažít,
jak funguje týmový vývoj projektu a extrémní programování v praxi. Poznal jsem nové lidi z různých
koutů světa a měl tak zároveň možnost procvičit
své jazykové znalosti. Při vývoji stránek iKariera.cz
jsem měl možnost osvojit si základy programování
v Grails, což pro mě byla zcela nová zkušenost. Zajímavé byly také prezentace firem z oblasti IT a společné
akce pořádané s trainees IAESTE.
Vojtěch Houžvička, student TUL
45
ZÁVĚREM
Království FIT
Bylo nebylo jedno opuštěné království, jež se rozhodla asi tisícihlavá skupina mladých mužů a žen uzmout
pro sebe. Mužů bylo na první pohled víc, ale populační problémy, které to mohlo přinést v budoucnosti,
si samozřejmě zatím nikdo ani trochu nepřipouštěl.
Království neslo jméno Fat Integers Territory neboli
FIT, pravděpodobně kvůli původním obyvatelům
intům, kteří zde na rozdíl od zbytku světa byli abnormálně vzrostlí a potřebovali osm nohou místo běžných čtyř. Většinou byli ale převážně neškodní.
To už se ale říct nedalo o šesti strašlivých pánech,
kteří krajině vládli. Poutníci věděli, že budou-li chtít
v království zůstat, musí se se všemi povinně utkat
a zvítězit. Vytvořili si proto výcvikový plán a po dobu
třinácti týdnů se připravovali na závěrečnou bitvu‚
o převzetí moci. Někteří tréninkové tempo a nasazení nevydrželi a vzdali, u jiných se zase ukázalo, že
vlastně vůbec neměli v plánu kohokoli vyzývat k boji,
a k poutníkům se přidali jen proto, aby si prodloužili
své krátké mládí. Ještě před prvními střety se tak velikost armády povážlivě zmenšila.
Nejprve se vydali skoncovat s pánem intelektuální oblasti, jíž se mnozí obávali, protože měla
pramálo společného s jejich nacvičenými schopnostmi. Pán Advokátů-Informatiků je už očekával.
Souboj se naštěstí ukázal být relativně jednoduchým
a většina vojáků, která totálně nepodcenila trénink, si
s nepřítelem poradila. Nemnoho problémů měli také
s pánem elektřiny – s Členem Administrativy Obvodů, který když viděl, jak poctivě se na něj někteří vojáci připravovali, sám se jim předběžně vzdal.
Hned poté vyrazili pokořit velitele všech algoritmů –
Programovacího Autokrata 1. Už dopředu tušili, že to
bude těžký oříšek, a proto si velká část poutníků při-
pravovala zbraně již od prvních týdnů svého tréninku. Dřina se jim vyplatila, ti bez zkušeností se je totiž
snažili smontovat poprvé až na bojišti a byli roztrháni
nelítostným vlkem Progtestem. Už tady se jejich řady
opět začaly ztenčovat…
Ve velkém spěchu se proto vydali do podivuhodných krajin matematiky obývaných zrádnými funkcemi, derivacemi nebo konjunkcemi a implikacemi.
Museli se vypořádat se Zrůdným Matematickým
Analyzátorem a Mimořádným Logickým Operátorem, předtím, než spojí své síly a nastolí všude pevný a ničím nerušený logický řád. Boje byly náročné
a způsobily jim mnoho ztrát, ale po zkrocení nejdivočejších integrálů je nakonec dovedly do vítězného
konce.
Zbýval už jen poslední protivník, nejkrutější, nejsilnější a nejobávanější vládce celého tohoto královského systému – Úspěšný Operátor v Shellu. Jeho
krutost se projevovala hlavně v nelítostnosti vůči
zajatcům – zatímco ostatní jeho kolegové zajatce po
první nebo i druhé prohrané bitvě po chvíli zase pustili domů, ÚOS si nebral servítky a bez výčitek ukončoval naděje leckterých bojovníků hned po jejich
prvním selhání.
Taktika však byla jasná – využít přesně naučené
pohyby a chvaty, jelikož jakékoli zaváhání nebo odchýlení se mohlo mít fatální následky. Po dlouhém
a nelítostném boji však nakonec velitelé armády
konečně vydali ty správné příkazy, nepřítele porazili
a království FIT bylo jejich.
První krok úspěšně zvládli, ale mír neměl trvat
dlouho. Za hranicemi se už totiž připravovala obávaná Svatá Trojice, strašnější než cokoli předtím potkali...
Adam Kučera
Přidej se k nám
46
Buď FIT
ČVUT Navigátor
Zajímá tě aktuální dění (nejen) na fakultě, rád píšeš
články, sázíš nebo děláš korektury? Hledáme všechny
nadšence do psaní, grafiky nebo prostě jen někoho,
kdo by chtěl být s námi v týmu. Pokud se chceš přidat
do naší redakce, ozvi se na [email protected], rádi
tě mezi námi uvítáme!
Pro projekt ČVUT Navigátor sháníme nového webmastera z řad studentů nadšených pro nové technologie. V případě zájmu kontaktujte Ing. Jiřího Chludila ([email protected]). Více informací najdete
na stránce http://navigator.fit.cvut.cz.
[email protected]
http://navigator.fit.cvut.cz
Hlášky z FITu
@student: „Jste si určitě jistý, že Softwarové inženýrství I. má být v KOSu v roli Povinná tělesná výchova?“
@kalvotom: „ROFL, takže to mám rozvrhovat do tělocvičny?“
[PA2][L. Vagner] Při konzultaci síťové komunikace
po spuštění serveru a zobrazení tabulky využití CPU:
„Tady vidíte, že procesor se nudí… dokonce vypíná
větráček!“
[PJV][M. Balík] „Klíčový výraz package friendly,
v překladu: má rád Balíka.“
[BEZ][T. Zahradnický] Potom, co při zapisování známek v jedenáctém patře slyšel, jak se na chodbě vyvolávají lidi ve frontě jako meruňkové a pistáciové zadání, jel s námi výtahem s novými zkouškovými testy
v podpaží. Když si všiml, jak pokukujeme po žlutých
a růžových papírech, vesele povídá: „Dnes podáváme
vanilkovou a jahodovou.“
[ETI][V. Slámečka] „Pokud sem teď vtrhne nějaký šílený student a bude chtít zabít tady pana kolegu, třeba jen proto, že mu nedal opsat v testu, tak se přece
taky semkneme jako jeden muž... a dvě ženy…“
[PA1][M. Balík] „A pak byly hrdinské systémy, jako
třeba Win 98, ty vám ten program sice sestřelily, ale
pak si řekly: Když on, tak já taky!“
[SAP][H. Kubátová] „Pro výsledky si pak přijďte do
laborky, na Áčko nemůžete, tam nám chybí stěna
a fouká tam vítr…“
[ADU][Muzikář] „Představte si, že vám přistává letadlo a teď máte plnej swap... tak než doběhnete koupit disk, tak to letadlo spadne, že…“
[PGR][student] „Už mi z toho PGR jdou oči shaderem…“
[PJV][M. Balík] „Ta Java je takovej dávací předmět.
Vždyť ho udělá skoro 30 % studentů.“
[PA2][L. Vagner] „Funguje mi to a nevím proč. Jsem
z toho celej zarmoucenej…“
L. Bařinka: „Tohle ale validátor neviděl, co?“
student: „Viděl...“
L. Bařinka: „Viděl a zhrozil se?“
student: „Ne, zhrozil jsem se já, tak jsem to zavřel.“
ZÁVĚREM
Básnický koutek
Slyš tu píseň studentů
(Slyš tu píseň zástupů cover)
Slyš tu píseň studentů
z dejvického kampusu,
chcem tady žít,
už máme zkoušek dost
i vět a důkazů.
Víme jen, že přijde den,
kdy sbohem dáme Progtestu,
s profesory zúčtujem
a diplom přijde k nám.
Na tebe myslím v noci
a často sním…
(chvilka romantického ticha)
…večeře druhou porci.
Třikráte jsem v životě
musel věšet prádlo.
Jednou dneska po ránu,
a pak když dvakrát spadlo.
Zítra cvičící už nesmějí si s námi jen tak hrát.
My navštívenku ohnivou jim pošlem přes SSH.
Vždyť ten, koho garanti milují, může dostat A.
Slyš tu píseň studentů
z dejvického kampusu,
chcem tady žít,
už máme zkoušek dost
i vět a důkazů.
Víme jen, že přijde den,
kdy sbohem dáme Progtestu,
s profesory zúčtujem
a diplom přijde k nám.
Jestli náš svět někdo řídí,
tak je vidět na pohled,
že na to má málo lidí
a hubený rozpočet.
Půjdem hájit svou práci vzpřímeni i kredity dáme
všanc,
naše trikolóra zavlaje a neztratíme glanc,
jen ať žije svoboda, život a smích.
Viva FIT!
Slyš tu píseň studentů
z dejvického kampusu,
chcem tady žít,
už máme zkoušek dost
i vět a důkazů.
Víme jen, že přijde den,
kdy sbohem dáme Progtestu,
s profesory zúčtujem
a diplom přijde k nám.
Richard Holaj
48
Jsem student techniky,
jaké pak cavyky,
jaké pak zapírání!
Umím to s knoflíky,
pod mými dotyky
žádná se neubrání.
Tomáš Sýkora
UT?
V
Č
a
n
t
a
udov
t
s
i
s
l
e
š
i
je?
ě
d
e
s
Ahoj, př
o
c
em,
š
v
o
t
ě
d
Chceš vě
v ČVUT!
e
r
a
b
o
d
léct
:-)
b
Přijď se o
KDY: Pondělí–pátek, 8.00–18.00 hodin
KDE: Infocentrum ČVUT
V přízemí budovy Rektorátu ČVUT,
na rohu Šolínovy a Zikovy ulice.
CO SI MŮŽEŠ KOUPIT?
Pánská mikina (např. černá, modrá, červená atd.) 540 Kč
Dámská mikina (růžová, žlutá, zelená, modrá)
549 Kč
Tričko ČVUT pánské
199 Kč
Tričko ČVUT dámské
420 Kč
Notes
69 Kč
Termohrnek
79 Kč
Propiska
15 Kč
A spousta dalšího na
tebe čeká v Infocentru.
Platit můžeš v hotovosti
i kartou.
Pokud máš jakýkoliv
dotaz, neváhej
a kontaktuj nás na
[email protected]
Vemte si na cesty a akce vaše FIT triko!
fotky zasílejte na mail [email protected] (připište i místo pořízení)
Vaše fotky v albu FIŤáci.
http://fit.cvut.cz/photopic
Download

Zde - FIT ČVUT