.;
...J:
3
•Z
..:.
MILi ČTENA~,
Pr'O .... lkf 61pkh a loA•k•ho rolcw pok'11luJ•m•
I leto• uvePeJftodnl n•H•pllch 1nlmkO nalich
lten•Ni-totoemat4r6. Tentokrit maJI nlil(
velkou pfllelltost ti, ktefl
dl1t:u~I n&lcteNho
dJudu do 1pN.telenfch aeml, por.danfch
c:„tOYftlm odborem ÍJV t.sM,
• l'r11t autory fteJzdaPlleJllch dblrO u uhranllnlch djud6, kter• vyhodnotl komlH odbornlkO, p1ipirn111 jsme tyto odmlny: t. CINA 14DINN(2ÁJIZDMOSKVA-KAVKA1:1 2. CE·
„
„
;tN~ ;~~=~~f- ~~~'i:~f ~'ifE~~i\.ft~:
NY-8EftÚN1 4 , CENA- 4DENNI ZAJEZ.O 00
SUDAPŮTI.
Upoaor'ftuJeme ttenUe, le riechny u1lan•
1nlmky (t41d)' I tt. kter• neJtou unPeJnlny),
budov na úvlr 1outUa ohodnoceny nlUtnl
koml11odbornlk0. Z naJlapllch pr9<1 bude u1poffd4na YfttaYka. Autort vy1tavenfch 1nlmkO
budou odmlnlnl vlcnfml cenami.
bdima vit, aby1te do 1outUe potll•ll obl"idiy namanll nd f)( 1'4 cm, Sv• prica po1lleJte
na•dN1u1 Redakce VTH, Praha·Nutl•,N• kYltnlcl 7, kald# 1nlmek o:r.nalte k,..tktm popf1em
ubrnen•ho objektu• dlJ•; pPlplf•ta I technlc•
k•foto6daJ• (aparit, b1,clona a dtllvottnlmu,
p11padft& tl.l laboratornl Informace).
Mnoho Gspkh6 phil•
REDAKCI!
Obr. 1: Vjtvarnlce. Autor: Fero SpUll,
fotoódaje nebyly uvedeny.
Obr. 2: Na kombajnu . Autor: Miroslav
Macha, Brno. FotoódaJe: Flexaret IV, cl. 8,
bs 1/100.
Obr. 3: U kolotoe:e. Autor: Rudolf Duda,
Vsetfn. FotoúdaJe: Flexaret li, cl. 16. .„„
1/50, li. llftr.
Trenčfn .
Kdyf dvo dllojf totóf .. •
mohlo by být vfce,
~--
:z:
kdyby obo dlloli n e jen 101éf • ••
V poslední době poutá planeta Mars pozornost
vědců SSSR I v USA. Na obou stranách se tislce
odbornfkO sndí odhallt tajemstvl t6to pro nú
dosud úhadné planety. Podívejme se, Jakých
výsledků bylo utfm dosafeno.
SSSR:
o
N Á POR HLAVN I
I
I
I
:z:
cn
I
•
I
Uf to nebude dlouho tryat. V druhé 'PolovmE
června (pPesnl 19. 6. 63) vyvrcholl let stanice
Mut 1. Ml. se pfiblllit k ~ervené planetě natolik.
aby mohla splnft svOJ dvérečný úkol : Získat
úkladn l Informace o Marsu. Proto Je vybavena
speclilnlm, takzvaným planetárnlm nřfzenlm,
které učne svou člnnC»t jlf ve v:tdilenostl
700 000 km. Na obr. 1 jsou schematicky
znázorněny hlavni vědecké problémy, které má
1tanlce
osvětlit.
Bude to lednak ofotografov,nl
po"rchu planety (1). mU:enf maignetlck,ho pole
Marsu (2) pomoci magnetometru. Je-11 na Marsu
na:etace, bude tjllťont dalll pl'ístroj , spektrilni
renektoměr (S). Spektrograf (6) zjisti a vyhodnotl
pflpadnou atmos"ru Manu a dile bude stanice
promUovat v okoll planety radiačnf pisy ( 4).
Souhrn všech t~chto zjištěni di vědcúm úkladnl
informace o p l anetě a pomůte pl'l dalšlch výzkumech.
Do•ud bylo •• 1unlcl navbino pr„ 60 •Poleni
• vyd6.no ke dYlma tT.tcCim ridlovfch pov.10 (ridloY•
• lny dn„ p„ko nlv.lf vcdilenott ůmfr 70 mil. km
u 110 ve.). Zironfl H urlui• J•ll poloh• Y aurono·
mlckjch 1our-adnlclch - d•kllnace • rekta•c•n•• •ta•
nice . Podlv•im•••· na Jak6m prlnclpt.t I• polohananlc•
urloY6na .
Abychom do•tall ••tronomlckf 1our-adnlcovf
1yttfm, kcart by •• b••m n•mlnll, promltn•m• •lf
u .mtphntch •ouhd„lc naiJ•ho a•m1k6ho poyrchu
na adinllYou neb„kou koul I (obr. 2A).Obdrlfme ••·
v•rnl a Jlln l nebetk'# p61, yinUcli ro..-nlce I• rot11lnl
o„, ko lam nit H nabetki koule adinll•I odtl. z.i.
roval\ I nab„kf ro•nlk, Jahof rovina je prvnl úkladn l
rovinou . Pred1tavfrne•ll 1I poioroYatel• n• Zemi, pak
kolmo n•d Jaho hlnou je Z•nlt (n-a.dhlavnlk) . 9o4
protllahlt poaorovatell i• Nadir. Krulnlc•, kt•r:i
r:o~~::~ ·;~t;j~ ,r.•:m,:d1:::1i!::pr.~:r~:·._';!:
m l1tnl pol•dnlk,
col J• druhj dkladnl rovina .
lo Pna) e T•uchu unterm Bit •
Jka.lnnc:n und auklatltm • Orundprlml~ der kotlraltchtn
Mt'Cbanlk • Kun dt.r Fubl1ueophotoariq,hle • Sportk6Na
(neuc: wlue:nsch&f'lllch-pbant.slltchc: Bntbtuna) • Hntdcdruns
der Trol• (Rnemlon) • Fllmlitd
(Tilchteruůtwehmd1tenchaf1
H3 ROMBPA ' '
Hc:cne.ao••mtc
m.AOM •
ll«KOI
nn•uen.1
Ma,pc
•
Bo.QO.ua3W UlXOJVl'tCll ROA
H'IUUI Ull<eft o BOiie .lilonDJl:biol
MCdlilDOI
PC'QCJOllJI KKRn1 -
•
Hoawl
•
Ocuona.1 KOCMK-
~oct<ttl\
plCOC*S
V
•
Qft(pttmfc Tpo"
AUS DBM INHALT OBR N.r. 11
Oc:m:r!Uaul"dlru.na von Man •
PROM nm CONTBNTS OP No. 81
Gcneral r~nntiiaMnee or Man e Tbc ....-orld at the arttn table:
(rabi• tc:ftnl• world cbam,pionahfp ln Pnauc) e Di•cn uoder
tbetce • &ain•od.ttand • Ba.ic:ptinciploohnromccbarúa •
Coww or colou.rc:d 1te:rec:ipbot0Jnphy • Kina or 1por1 (new
tcicnce--ficdon) e Dbcovuy o( Troia (tt'Vfew) e Capůon1
Dic Wdt am &rUncn TiJCh
č(SUI
7. NAJDBT81
Pna.to.6 t'U.rbloa e '81e:kt:NnMl .., Tlll!mlckh za.hJµ e
T•J•m.n4 fef. de.Ulo6 • Na cnalfcb motoc)'klecb do -i.U
pOuitl e Sputnik o• ~b koleda • Retroapc.kCl'f"tÚ
•ut0NJ6n
e
Dilo• a• koleot
e
Mlkroodd«b
VTH
18)
kadlolokitor•m 11.llstlm• polohu 1tanlc•. aod,
•• kh.„m •• tt.nic• nachbl (obr. ta), spoJlm• k ruin Id s tt•a..1kfmi p61y. Tlm dottan•m•d•klinalftt krulnlcl. O.kllnacl thnlc• ~lttlme, kdyl tmlPI"• llh•I
po d•kllnalnt krulnlcl od roviny n•b„k•ho rovnlku
k dan•mu tllHU (•'-nlcl). M„1
od o• do I ••••
kladnl k H••ru, ripornl k Jihu, ft•kcuc•n:u ttanlce
se mllf od bodu Jarnl rovnod•nno1ti Slunce k mlttu,
kd• dakllnalnl krulnic• protlnl rovinu nabetk,ho
rovnUcv. Je to tedy Gh•I mthny ""oblouku n•besk•ho
mi plyn, napuftf:ný do menšlho balónu ( ~ 22, 5 m),
„osobenfm pretlaku pfetékat do velkého balónu o prů­
mfru 69 metrO. Aparatura vystoupl al do výše 2'4 000
metril, kde Jif d:měf nepllsobf opticky rullvé vlivy
zemské atmosíéry. V této výll má teleskop (o prům~ru
90 cm) trojnbobnou „ostrost vid!nl" oproti ostrosti,
kterou by mil na povrchu Zemf:. I kdyt cei. t.aff:zenl
vUf 2.8 tun, je na speclilnfch "uťových lollsclch velmi
pohyblivé. Elektronický mozek mi Pídit pomocf servomotorů pohyb SU'Ofce na pokyny ze Zemi. Na pozemnf
pozorovad stanici j.sou Instalovány 3 obrazovky. Na
prvnl .se mi objevit takový obraz, jaký uchytl televi:znf
kamera, umfst!ni na fpicl teleskopu . Je tak citlivá na
světlo, fe registruje hvizdy 9. velikosti . Je určena pro
hledáni clle: Marsu. Druhá mi ůhel pouhý 1 stupeň
1 jejl objektiv fe u.mi.fen pfímo Ril obraz teleskopu ,
což umof.fluje pfosné zaostPenf. Pak JI! úlell hlavnl
na tom, aby elektronický mozek správně reagoval.
Teleskop musl být neusrile umHen na .svOj cil - planetu
Man. Spektrilnl pflstroj na palubě balónu mOfe podat
lnformaee o tom, zda v atmosíéře Marsu ex:lstu)e pira,
kyslilnlk uhličitý, uhelnatý nebo metan 1 dalff cenné
údaje.
„
rovntku, Hlfi Hod 00 do
uo 0 proti d•nnlmu
pohybu
=b~!~!i11!~n~ot~~ :;.;,i-...1 k~•~:,:~~s~l~~U:k~::,t~~!
::lhl:b~i::::o~:~~:~k:':,~f.~' akllptlka I• tdinll.-f
Na tomto principu Je tedy urlovina poloha 1tanlce
:·r~kl.=t~: ;!~'::::,~kt~~:„':~::~:':1~u •
u•.a
Co dosud ••• ?
Pfestofe zJskan• fnformace t. pil.luby sunlce
nejsou dosud zcela zpracodny, bylo napflklad
zjlltino, f.e v prostoru kolem Země ve vzdále·
nostl 8-1 O mll . km dochbl k velmi &stým .srif·
Um s mlkrometeory, n.tfmco ve vitšfch vzdálenostech palet :znalni klest. Podrobnl bylo
zjlltf:no ro:zlofenf nabitých Ustic v pfumlcUm
obalu Zemi. a upfesněn rouah radlačnfeh pásů.
Til.ktéf. kosmický ridiový dllekohled, který
mi za1namenávat kosmické ridlové úrenl
o vlnové délce 1 50 af 1 SOO metrll, zjistil další
ohniska lntentivnlho radloz:ífenf v kosmickém
prostoru.
·>-
~
Q
...:
8
Š
;.:
]
...
USA 1
N.4.POft DOPL!1ilKOV'i'
V m••t.1 Palanina ve 1dtl T•xas pracuji ul d•IJ( dobu
ameritd videi na kon1trukd pPbtraJe, tv""'ho „Stn1to·
.cope 11 '', Oatud bylo na tyto pr6c• vynaloleno vice n•l S mi·
116"0 dolarO. Stntoscope J• velUcf hvltd6hkf lelHltop , ne•
Hnf dvl"'• bal6ny nad Hbou, kcer• 1ou tpo]eny kanlly,
0
Hvl.z.dirna ve stratosféfe
Pri sta"u se mi naplnit hornr, ~enší balón, a celé
Xilfl:zenf začne stoupat. V určité výšce (asi 1200 metrů)
11.
P'•C•
„
1.
Jak
dovldim• ir. Te1t„u, podafilo ••
1•nuneric.kJm
vldcGm vyn••t zaet.t.k•m b,etna tele.kop do vjHty 14 kllometrO.
pPedchheifdch poku•O s.troskotalo. Z•lfzenl,
kcer• S• nnHlo pomoci obrov1k•ho bah!tnu, skoum•Harsovo
1„fn1len-•n' 1pektrum. Podle dotavadn.lch •i•ledlců byly
v ov:r.duU Harau alihlny mi:r.I•' •topy vodni piry a cak•
kyslilnllcu uhlllltllho. Dalll pr4dt:um pokratuJe.
t'
Rádlové spofent s Marsem
Americkým vldcOm se naproti tomu podarilo
dosáhnout prvenstvl v radiolokaci Marsu. Odborníci ze
stanice Goldston v Kaliíornské pou~tl navit.all radarový
styk s planetou Mars. Na vzdálenost asi 200 miliónó
kllometrli byla ozvěna signálu uchycena po uplynuti
11 minut a Jedné vteP'lny. PfedbUm§ rozbory údajll
nasvědčují tomu , fe planeta Mars mi jak zvri.snělé, tak
rovné povrchové oblasti, Jako Je tomu na Zemi.
Napadi ni• naronov6 myilan.ka. Sovldd vide.I Jtou pPi
"fakumu .„mfru vy:r.broJenl spolef)livfml ko1mlckfmi rak•taml. Am•riUn.• :r.u• vynlk"Jf v radlolokalnf technlc•. Co
'tfe by •• dalo dok'-nt, kdyby 11• obl urany spojily, 14pe P•·
feno, kdyby Amerltan• ul konelnl pPlttoupili na podnlcn•
nhrhy Sovtukliho 1va:r.u o odtbrol•nf a o ůllnnlJJI spolu~
pňci p„I vjaltumu ve1mtrn„10 protcoru.
184
YTH
ml....-r l'tlta ve atolnlm tenisu v PraH uv.r.flluJem•
...-.or sportovnlho redaktora Vliclava Svobody • Ostl'ed·
nim t_..m Ladislavem Štlpkem, zuloulllfm mlsuem sportu.
K
Co J• .,, 1ou&.•n' dobA ~plc:k• pro
1tolnl tanll - a protole na dtulnl 1tranl
je nejmladlf mhtrynl •portu Mart•
Lulo'114 - z.ejmfn• pro 1tolnl r.ni• len?
Podle mého názoru rychlost a
útočni hra. O tom nakonec svědčí
také to, te v reprez.entačnfm drufstvu fen pro Corb\llon Cup (soutěf
druf.stev fen) jsou čtyfi mladé, vyslo-veně útočné hričky - Marta Lufod,
Irena Bosá a sétsry Karllkovy. Ani
jedné nenf vice nei 19 let, Pro
útočnou hru mají ne]lepšf předpo­
klad privě ti mladf. A nenf se co
divit. protole tvrdl! smele jsou
někdy nepostfehnutelné a Jejich
prudkost se dá tUko odhadnout.
Bylo by zaJlmav6 změMt rychlo«
forhendového drlvu (sme&): domnJ-
vrchem a sendvič s vrQUbkovaným
povrchem. S těmi hraje dnes většina
nejlepškh hr!čů světa. Rychlost
hry se nezmenšila, ba naopak navlc se zdokonalila technika úderů.
Hričl vymýšlej! nové údery - róz.nými druhy servisů poč fnaje a topspinem konče. (Topspin je úder, při
kterém mlč dopadá na pálku pod
·úrovni stolu, pálka jde okamflk
s mlčkem nahoru a následuje prudké
trhnud; vznlki tak úder se spodnf
rotaci a nevyzpytatelným odskokem
po dopadu.)
A co hn. neCltrplla tJm? Nuoz.ho•Pile potah rakety a te<hnick'
dule
vymohnoatJ 1 Ml Ám hriil!?
d-•
0
~~/~U,.~':o d':~v;· f~:k~ ~r~t
1
Wolct'J'•.
....
S'IĚ T 11 zeteHélto stolu
vám se, ie by to bylo několik desftek
kilometrO v hodině. Smete muió
jsou ovšem daleko razantnější.
Nenl to Jeltl tak dbno, kdy hl'il,
kt•rt dokonale ovlidal obrannou hru,
1nadno po'raz.11 útolrllky. Mi tedy na
rychlost a api11ob hry vlly uc:hnlkal
Jistě; zejména technika a pak po-pfipravenost. Nejprve k té technické stránce. Vraťme
se do minulosti. Stolní tenis vznikl
z normilnlho tenisu koncem 19.
stoletf. Hrálo se dřevěným míčkem
a pálkami ze stelného materiálu .
Tlm byl din i styl - hrálo se pomalu,
mlček sotva pre"tl srtku a rozhodně
se nedalo hovořit o sportu, ale
o jakési společenské zábavě. A odtud
asi vznikl název ping-pong. Prvé
zrychleni p1'inesl celuloidový mfček.
A pak se uf prosazovala technika
a jedno zlepšeni nisledovalo z.a
druhým . Dřevo na pálce nahradil
korek, pak pryf: a posléze se objevila houba. Dávala mlčku nepfijemnou rotaci, ještě více se zrychlila hra. Ozývaly se hlasy, f:e to
ublrá hře na dramatičnosti a tak
byla houba zakázána. Objevily se
nové pryžové potahy s vrstvou
houby vespodu, soft s hladkým pochopitelně fyzická
To ne. Jen stolnr tenisté se přl­
z.pllsobili. Nová technika zvyšuje
pofadavky na hráče - zejména na
jejich fyzickou připravenost. Ovšem
někdy musf všechno uměnf pl'ece
fen ustoupit před technikou. Nedávn.! mistrovství Německ4 spolko-vé republiky toho bylo dokladem .
Hrálo se na měkkých a pomalou hru
umoHuJfcích stolech. Mlček stUI
vyskočil a modernl útočný stolnl
tenis byl nucen kapitulovat. Nasazeni hráči - favorité - prohrávali
s houfevnatýml obranáfl, kteřl na
pomalých stolech snadno schytali
všechny smeče. Mistr Evropy Berczik prohrál napflklad s domádm
SchOlerem. A o nic lépe nedopadli
dalšl útočnl hráči - Madar Fahb:J,
náš Miko a jlnf.
A jak.i I• dallf c:e•t• •Vltodho ttolnlho tenitul
zej~:~~"'! ~~::é 1 f1d~~~s r~p~~ ! 1c~
11
a Japonsku. Zdá se vlak, ie stolnf
tenis v těchto zemích stagnuje
a Evropané se zlepšuj!; tím se výkonnostnf roz.dli snifuje. Je to
zejména dsluhou toho, ie se jim
podafilo sladit technickou stránku
s fyzickou. Naši hráči z.vládli celou
Va dYaapaded.t4im roce 1e v Pra.11•
„U hybernQ" • velkou tlivou oteYlrala vj1tava „Vznik a vývoj v„mrru, Zemi a llo·
vlka". PoutaYI tam byly llunroYll.ny a dokai:oviny Ylec:hny neldOldltljll potnatky,
kW„, J1me o 1ob6 a o •v•m n•ibllUlm
okoll do t' doby zflkall. Takori mali
encyklopedia pro ma!A a velk6.
O IHt let pozdlJI ••ve 1tejnfm 1ile pPe•trihovala pf.•k• vý1tavy 1pec:lilnljlf, • e.x•
ponity, pljny a pro1n6a.aml, na kter' eutorl
p'-dell' ani nenpomnlll : „Sovluk' umllA
drullc:e". Bylo patntc:t ml1fc:Q po vypultlnl
prvnlho 1putnlku •tak hm• tam mohll vldlt
Jeho maketu, I makety nlktarjch dallfc:h
drullc, nej„6anljlf lltla, 6daje, •nfmky a
Hmoz.reJml hl1toril raket tradilnlml 1ta•
rjml Aeky a ČU\any pollnaje. Jenle mnoho
toho nebylo: do 24. pro•inc:e 1951, do dne
Yarnhile, od1tart0Yalo ze dyou ko1modro•
mO ....Ita wleho vludy 01m drulic:, pPi tom
řadu úderů, které dflve ovlidali
pouze asljštl hráči. Nejen fe umějf
topspin, ale dovedou sl s nim I poradit. Naučili se i vysokou asijskou
obranu; vracej! mfč tak, aby vysoko
odskočil do strany, rotoval a měl
patfl~nou faleš. Pochopitelnf, ie
jim k tomu pomohla i technika.
Protofe topspin :zahraji nejlépe
s raketou, která má softový potah.
A tak bych mohl pokračovat technická novinka navazuje na. nové
údery, ty zase na rychlost hráčó z.eJména na bez.vadnou práci jejich
nohou, protofe stolnl tenista se na
kafdý úder musf dobfe a pfesně
postavit. A to je cesta budoucnosti
stoln/ho tenisu - umět dokonale
sladlt fyzickou pi'ipravenost se stále
se roz.vljejicfmi novinkami technického ráz.u . Ovšem tato cesta musf
být zajiitěna materiálně - to znamená dokonalými mlčky a výbornými
stoly. Nejlepšl jsou zatfm anglické
mll!ky I stoly znal!ky Barna. I náš
průmysl se dal na dobrou cestu.
Na mistrovstvl světa chceme p'edloiit komisi, povHené schvalováním
oficlálnlho z.ai'ízenl, nový stlll naši
výroby, který je . stejně kvalltni jako
stoly anglické.
naJtilJI z nich - tPetl 1ovlt1ki - dllla t 317 k1. Al 2. ledna
nitledujlclho roku pPekonal aem•kou pl'italliY01t prvnl
lunik , •.
Nu, ted' •• plle zalátek dubna a do zahijenl Vf•tavy „Člo­
vlk a lety do v„mlru" Ya YfttaYnlm doml „u hybernG''
abfvi nlkolik tJdnO. A na obloze? Na obloze ukroutilo na.
~::i1 '::~:,z,~;":~n~~ 1:!:'~ ~d~i::z~a~:':.,:~1:::~ ::::~~z.:
dle, pPlleml po1lednl dya létali pi„ dni na pk kllometrO od
teb•, n•I• 1ondy dopadly na Hltlc: a zamlPlly k Mutu • V•null ... Takte vllc:hnl lld,, kterl maJI • t:ouhle vf•tavou c:o
1poleln6ho, •i ltmou hlavu, kam to vhc:hno, c:o by cam mllo
bjt:, Jenom tloll.
PPlaemf vinuli hhtorll attronomle, ko1monautlky • r&•
ketov• techniky a lehl•• Hm budou mu1et: ve)lt k61• c:harak•
terlzujfc:I podll JednotliYfd• vid na tomto ohromn•m útoku
lloYlka na Va•mlr. Jenom namitkou nlkter' exponi~: makety pnnlc:h tPI 10Yil!t:1kjc:h umllých drullc:, maketa druh'
kotmic.ké rakety, tl6bu1y Mitlc:e a Martu, modal 1lavn• rudotvardlj•k• „kaťul•", ttlmetrovt maketa vfikové rakety
M. K. TichonravoYa 1taré 30 let, maketa nivrhu ko1midcé lodi
VTM
185
metoua.ml Je mot:no pracovat, kterých
•e ul ve výl"Obf pouiJd - na úkladickonorn.lckf.bo 'ťbodnocenl YýbrtU ty
pokrokovf muody, které pflnesou neJ-
DlO
pod lupou
vltlf i.\apory, určh prac:ovlJtl, kde by
ť)'to me1ody mHy být upletnfnyr
•usPoH.dat lkolu noviltord o nové
metodl. s mladými lldml, kteH by
nemá nikdo pilstup. Práv~ na·
opak - získávat pro novou techniku dalšf mladé lidi, ukazovat
jim pokrok v jejích oboru, učit je
studovat technickou literaturu,
zlcplovat v·ýrobu, zavád~t vše
nové, co se kde zrodilo. Proto je
správný postup rady mladých odbornlkú v ~KD BJansko, kteri
organizuje spolu s VTS každých
čtrnáct dni technick~ odpoledne
pro mJAdež. V programu jsou
odborné. přednášky, besedy se
zahraničním.i montéry. pCedvádč:jf se novátorskč metody. Možnosti, jak ziskat mládež pro novou
dech Vitězn~ho února
d Králové vznikla rada
ch odbornikó pfed dvEma
- jako jedna z prvních v napublicc. Pro mladé dl:lnJky a
echniky vydala několik konkrétních tematických úkol!l. :R.ada
z nich je dnes ui vytcAena. Napřiklad
zalfaeni,
které
zkouší
thnost ml:dEných trubiček malého průml:ru zaválcovaných do
trubkovnic aparitll, pracujfcích
při teplotách až
190 "C. Úkol
úspl:§nl: vyřešili mladJ inženýři
Janalat Chrz, T julenlv a technik
tlehiček. Zlepšovatelé se nespokojili jen s podánJm zlepšovac.fho
návrhu, ale pomáhali p.fi zkoutkkh zatlzcnl v provozu a zavedeni do výroby. Našli i cestu, jak nahradit dovUené malé oběhové
čerpadlo . Nevetlttm ubahem do
konstrukce se jim podatilo scatrojit čerpadlo , které vyutlvá
sériov~
vyráběných
součástek
v Sigml: Hranice.
To je Jeden z ůko16 iru.d rn.Jad~ch
odbornlk6 - ukaz.ov.c mladým lidem
v dvodf, kam -zamfflt pozornott ve
aleplovate1sk~m hnuti, co konkl'i1rl
deplovsc • Pom6bat pH zav,dlni
pfllarfc.h 'Zlesiiovacfeh n4,..irh6 do výroby, aby co neldflve ptlnUtily 1l1p<>iry
a 1.d.hek.
Je.dn.lm z dtn)och problfm6 le ro~
IJfh pot.rakovi metody pr,ce na co
neJvhlf poěet pracovilt. I • tfm10
\\kolem •e mJadt odbornJd mu.sl umh
vypof,da1,
Jnk na to?
• 11anovh •i PO dohodl 1 ho•pod1U•k:9m vede.nim, kterými nov4tonkými
mfll 1outo metodu su·acovuc. Zname1)1. tn nelen vfc. teoreticky vyloth, ale
phdc-viim vlec ho o pr.attkky phdv&.t;
• •ledovat, Jak mlo.dl lid' - dh11tnfoi
nov1honki lkoly dok1h.ali nct\'ou
pracovní metodu uplatnit, Jak Ji dále
roúJfuJIJ
• m h 1t'1e pfebled o novýi;h pok.rokovýc.b m etod,ch. 1una.mova1 s nhnJ
rnladi lldl, vyav~lloval význam JeJlch
:.tavedenl pro ho1pod6rnoat výroby,
produktivitu pnke, v&1 mlad6 techniky. aby pokrokové metody uplHfw>..
veli ut v technolofkk ých PQStupeeh.
Mladí odbornfc:i - dtlnici ,
technici a inženýři 1 se však nemohou uzavlrat jen do sebe,
tvořit vybranou skupinu 1 do které
K. E. Clolkov1keho, •lun•lnl bat•rl• (pro "hal"nou poh4nlJicl dlukj vlil•k), naddlnf antlraket:y na c:il :r.nbornln• nill
1vlteln6m pan•lw. Kresby • 1nlmky :r.abn:r.ullc:I "•li 1lune<nl
so\HUVU, le.bfflek vf•ch nosrtfch raket, 1nlmky :r. nacl1tlc:k,ho
raketov6ho stPedhka f'een•mllnde, projekty 11llc:jc:h drullc:
Htranomlckjmi a m•t90rolo1lcktml pollnaje a ko1mlc:kfmi
bombard4iry •onle , , , Koutek bude vi!no'lin i modelOm raketovjch posádek plonfr•k•ho lHopl1u ,,ABC" a krnb•m
lt.nifO „ Pionjr1kýc:h novin" • ko1mlc:kou "' kosmonautickou
t6matlkau.
Mohutnf o•mimetrovf model rakety stojlcl upro1tred
tchodilt.& bude :r.v•t nivltlvnlky do prvnfho patra, kter6 d"et
ul bei;. nimahy uplnl lety llovlka v• Vesmíru. Tady bude dost
tllko rozhodovat-, kterj expontt oanal!lm• za nejpfitaflivlfll:
meketu kabi"Y „Vost.ok'' ve skutelné velikorti, mode.I ko1modr6mu, aub!ntlc:kě - u nit dosud "epromlte,..t-filmy o letech
Gaprlna a Titowa, pulty • p1ycholoclcktmi testy na ryc:hlott
f'eakce ,., Samozfejml, vadl• toho tam :r.hltdna~ ne:r.b7tné
fotoarafM prvnf<h sedmi kosmonautů, pPlstroje pro mlr.nr
kosmlc:k•ho úrenl, rna1n•tlck6ho pol•, potltal met•oritO a
aparity na mlfe"I tlaku, teploty a •lolenl atmotf6r7, A dalfl
186
VTM
techniku, je však daleko vice dny nové. techniky, burzy zlcpšo·
vacfch návrhi!, výstavky technické literatury, promJtánl odborn:Ych filmů, setkání s předními
novátory a zlepšovateli apod.
Jedním z všeobecných nedo~
statktl je, že mladí dl.lnici, ktcři
chtějí podat zlepšovací návrh,
ztroskor:ivajf na tom 1 že sami nedovedou nápad zpracovat, nakrcs~
lit 1 vybavit dokumentaci. Nad
tJm se zamysleli svazáci v Pniqiyslových stavbách v Gottwaldově a do rady mladých odborrúkll vybrali členy - odborníky
kOje i• v ru:ervl pro pl'lprad, te by do dne otevfenf - do
1,. dubna - anebo blhem vfsuvy - v pr6blhu trl mlsků od.-tartov•I dalll „Vottok" li „Mercur1••, daltl „Lwnik•• ti
„ Ran1er" •• •
Celkem 1.1vldlt• „U hybernů" na tt:yrlcet valkfch modelO
a maket. Osm 1 nich dollo nediv"o do Prahy ""•dvou va1ó"ec:h . OdHilatel : AkAdemia nauk SSSR, Mosk'l'a. Dalll H
nawf podle p,Hnfch plin6 v dllni.c:h prabk6ho Výst:awnict-vl
a v technickf<h krouldch nfkterfc:h vojen•kfc:h útvar6 a voJentkfc:h ut:illil:t.
Vfttava ,,Č lovlk a lety l!lovlka", ktero1,1 pPlprawuJ• Ce.
1pol.t:no1t pro llrenl polltlckfc:h • vlde<kfc·h znalo1tr u .
pomoci dalllch lnstltuc.1,nim pl'lpom•"• druh' Yjroll Gaprinowa ttartu a lett6 YýroU vyputtlnl prvnlho tput,..ika. Dovedetti ti ale pPed1tavlt, Jak bude YJP•dat takori vfstava
prllti, feknlm• :r.a 4-5 led Vu.d'ce ••, le hlm bwdou l'leJ•lttl
atrakci - atrakci, která bude dokumentovat neJYldl útplch
lldttva - Ga1arinovy filmy pofh.en6 n• povrchu Hl1lc:el Ale
to ul asi bude -jak pro pol.et exponit6, tak pro aiJem lidí dOm „U hyb.,.n6" vochu malf.
-K·
0
IÚci se snaži najít p říči ny zmetko-
0
z r6zných profesi - stavafc, stroinstalatéry apod. Jedním
z jejich h lavních úko l ů je pomáhat mlad ý m dUn ikAmzlepl ovatelAm na Havbách a
v dilnách dov~st jejich návrhy do
konce . Po d obně to dHaji i v Pozcmnich stavbách v Žilině, uda
tam povHu jc mladé techniky
ptči nad někte r ou z m ládežnických čet . Patroni jsou s mládežnickou partou ve styku, seznamuji jcji členy s novou technikou , pomáhají zpracovhat dokum entaci zlcplovadch návrhů .
Rady m ladých odbornJků majl
velké pole pósobnoati i pokud jde
o kvalitu práce, Mladí odbor-
jaře,
vitosti, dóvody, p roč vzniki nekvalitní pdcc . D ě l ajf to napflklad
ve válcovn! 14 v Nové hut i K .
Gottwalda v Kun čick h . Na základě rozbo rů se mladí anažf zjilténé příčiny - pocho p itcln~ za
přisp~nl ostat.nlch odstranit.
Dalšlm úsekem price rady je
soH:ovánl počtu mladých ne.plnič d výkonových norem tfm,
že se svazáci postarajl o zvýšení
jejich odborných znalosti a do\' ednosd.
RMO v Závod ech přesného
strojirenstvi v Gottwaldov! se
zamH uje na modernizaci st arších
suojO při generálních o pravách,
pom6há v SoutU:l technické
tvofivostl mládeže u čň ům a
Ukllm škol druhého cyklu, vybirá pro n~ vhodné ná m ~ty, 1tará
se o odborné vcdcnJ a zabezpečuje jim i materiál, pof ádá v ýs tavy technických zlepl cni a
pokrokových metod pdce apod.
1
T o "Yie Jtou n• m l t y pro RMO .
J ejich p d c e m1111{ b ft O"Ylem p lin ovlt•,
soust ava• podl e ÚHd y1 nal:a t o "
vlc dov&t d o ko n c e , n epfe.ú.vat v poJovlnl, Je n tůt se RM O llanou op r aY..
d ovou Uhni mla d ýt'h dep lovatel6 •
nov• t o r6, stan o u se p roltfe dkem
k tom u , a b y ro k IV, sJetdu Cesli.01lov e n1k é h o ava1u m lidde byl 1 r o k e m
n b t u p '-l ml,d cle sa novo u t et'hn lku .
ALES VAN~ K
1 V CKD Blansko H mla d l o d born h:I pod UeJl I n a v f rob l m o butnfch ener1Je' k k fc h ufh:eni (IBO t unoviE o b U n iE kolo Kapla n oY y t urbin y o pr6ml l1'
lutl me t r6),
z ="a 1poll t 6 dr• t ové t rati v
NHKG v Kllft l:h:Jc h fflc:uJe ml6dd n k k f ko l e ktiv
d r • t n o v éh o p ro ftJu ,
FOTOsoutěie
Z
VTM
ZaU1kr m t o h oto l"Oku J1me rodlHU nall fo coaou tll o nelzdlllfll e lil db t ry
u H h nmltnkh dJnd6, Ir.tuf p oHdi cnt ovnf o d ba r ()y CSM . J a k J1me lit
u v edli, p ro výherce Is m e pfipravlU jako o dm t n y dJ o uho d o b é I kri•ko d o b l d·
Ind y do spPitel enýt'h umJ.
M etl p rvnim l s nlm.ky, k t eré Jsme o bd rUll, b yl y
I d b by Pet r • K r a b l~ k y •Brna . Zaslal nAm sv'
barevniE íot o1rafte u 1va<J:ickébo dJnd u d o P o ls k a.
Llbll se n6 m ••blr, nazvaný „ V pol s k ých Tatrich•„
a p ro to JcJ d n n uve ~J i\ulemc.
i. l ' ,oo
~
o
~;)
"'
o
-b
Ceká m e i v a l e s nímky. BHH i podrobnos ti
jso u u vedeny na druhi stran ě o b á lky lasopis u VT M .
,
v
v
POTAPECI
pod ledem
O 1portowfdm pod.pln( J1me ne4b·
no " nak"' luoplH psali. Zallmavo•
ukhkou vyulld pocipff1kMto umlnl
i• •1priYl11I Zd•l\ka Machilka, k••l'f
1e Jako po~pit 16lutftll ddeck6 ••·
pedlce pod ladem Dunaje.
po~~l~1/:.:'j1:am~~cho1r.'ri~l~h~~::.
"' Jarnl wodl I va ttudenfc:h honkfch
b11tfln•d1, kde voda n-stPaUhna 1 oC,
1da vlak byly nf.roky daleko vyUI.
&ylo nutno vy,...lt osv•tlanl, vhodn'
pro filmorinf, :&ajlttlt naprostou Ha•
pel"o.i pr•c•, po,ldlt 11 obleky, kt.r6
by chri"llY tito phd prochl•H"lm
v ledod vod•, 1•111 t•ploca •• pohybul•
m.il O al 4 oc. Po d•llfeh pPlpravich
• pr.4bll"fch ;1 d1outk•eh "a br"'"'"'
pf•h,..dl J•m• pod"lkll t" upedlce
k •l•pfm du"ahk#m ram••u~m,kd1 Jimi
Ill w 16tl "•tollll bar-"f Rtm• 1hoto·
wlll hdu fotoaraRJ ryb. l•p•dlc• H
s.úb1t"ll kroml p"'cow"lků 1 CSAY a
Yeteri"•rnt falJuhy v 8rnl c-.Jc• ••pert
bulhank6ho mlnl1t1r1twa umldll1C'tl'I,
MVDr, Dimhr l'awlow .
l'oullll hm• dvou typO obl1k4,
Richard nw. mokl"(, n1opr1novt (wl1.
VTM l. 3, ur. U). Ji J11m mil oblek
wlutnl wfrobJ' 1 tenk•ho, po obou
1tra"'c:h porumowan•ho plic:na, pod
kt•r'f I• nuc"° oblki teplf. prlidlo, 1vetr
a t•plilcy. J• co cak 1vanf oblek 1uc:h# ,
pod kterf voda HmOle (ie·ll dobP•
udit,..,). 01vldlll 11 u.k•, oblikinl a
vy1vl6kánl i• vlak namihavllll nel
vlutnl pod.pf"I , OOkladN an1lo1t te•
r6nu nim anal.nl u1"adnlla prh:I,
l'racownlci ČSAV •hotovill pf11"f ni•
lrtek a ve 4S cm 1lln4m Idu vy1ekall
hu1cou •ft m.al'/ch otvorO, jlmll proml•
Hli ky1llkaco1t, teplotu a hloubku
wody. Pak YJ'Hkall pit vldlc:h otvorA
pro wla•tnl s••t•P·
Krajin• pod ledem byla '"'"' u·
le#eli, a v mlstec:h, kde dPlwa ltujela
dlur11I• vodftfch nutlln, tlwoPll J•n
nl1kf perou. Hl1ty tr&l ae 111- osamAlf
lln leknlftu na kritlc6 1topce. Asi ) m
ped hhulhtou J1m1 rtarulll na ryby.
SUmci VI v•u do 20 ks ldell w ne•
pra'f'ldelnfdt YU1•l1no1tac:h, unůnl
do porodu a liscelM I do bahna, po·
kryti vr11tvou jemn4ho kalu. Pouse
rifc:o•ltf tvar ti.la pro1radll J•Jkh ..,,.
t:om-d.Č.11toj1m1 s• mu1•ll 4ot:yk•m
0
=.·=~,' ~~lo J ~~""..·.;: ~: 1
Yall velmi slebl,
-ev• poh"ull ocaMm. J
!:: -:::~i!:tC,h
:;:4 ~r.Mf':!"!n:. ::: 1
il
11
1
dob,..,
w mllkfc:h prohlult•kh
krycl kousk9"1 Ilitu ti vikve, Idei! nn•
t:;:;o~u·„e.~:to po,:~:,;:w::;.,~ E
namalkanfch dkrtlli •Hl• 111M.
Nalfm 6kol1m bylo na.collt fllm, B
1.hoco•lt fotos-fl•, """'•" vzorkJ dna, :
VTH
187
po•orovat a po&dlJI nakrHlit Yl• .ajlmav.6, co 1pUHme.
Nebyla to p,..ce 1nadni.
Mali dobrocfrulltvl J1me ullU pfl "atibnl heJna drob·
HOVOitlLI
JSME
~!c~o'J1~~~·11~~~~j•"1~~~~8J!~~~!:~~k!~:~cr.~~dn b;~;..~v::~
PodePll H nim plknf úblr hejna . Nihlehem 1~tPll za cho•
mU•m odumhl•ho "kHI nidh.ernou ltlku . Oival hem RI·
chardov1 :r.namenl, pPI nimi I Hm 1nad trochu potrhl kabelem
reflektoru. Vodili nahoPe na l11dl byli na ro:r.padch, dival-11
IH.mjlm xnamenf fl•bo ne, ale proJl1totu mne potal I vytahovat
v.n - privl v okamtlku, kdy se mi podaPllo ,ybu plknl na•
IVkllt a Richard H chy1U.I 1tl1knout 1poulť . Vxdaloval JHm
H bumocnl od kri.ln6 ltlky a Richard mne „011.hoN:•nl
núledoval. NahoP• J•m• n„etPlll 1lovy „ uzninl" a rychle
hm• 1e vracell 11.plt, Pfl hledin t ryby J1me H do1tall al do
velmi tl1niho p„01to.-u me:zl ledem a dnem, pokrytfm trty
riko1u a 1pletl vltvl , Kabely •• upi.taly, bahno se „ffilo
ve nlkfch obladch a pPl•troje uonlly o ledoYf 1trop, Jeden
druh•ho hm• t6mlf nevldlll, po ltlc• nebylo ani pamitky.
Mihle uanll ohh1luJlcl 1ykot pf11troje a do niu1tku u mi
hnala 1po1.u1ta ...duchu . Trhl hem kabelem, aby mne vytihli
ven: ale nic te nedllo. Kabely uvii:ly pevnl med •ltve"'I a
rottllnaml . Zkoul•! l•em I• vyproltlt prudkým trhinlm. al•
marni. Ohlulullcl •Ykoc pfl•troie n•u1tával a ji J„m 11 uvldo·
moval, lemutlm rychle ven. nel dojde v1:duch. BJ'I hem vmal·
knut do tl1n6ho pronoru med ledem a bahnitým dnem, mol·
nott pohybu byla velmi mail a pP11tup do voln6 vody ml s.a·
hra.oni Rlchar"d, kt•rf tt:il• nic nepo1:oronl . V oblaclc:h
xvlhn4ho bahna J1me 1e totll ůmlP nevldlll. Nlkollkrát
)Hm •• ho 1ndl1 po1unky upo11.ornlt, aby :z.ad.hl xa 1vou
IAOru, fe chci ven; TY••ltlll 11 to vlak jinak, pokfval hlavou
a pokraloval v pitrl.nl po ltlce. Stt.1• aytenl vxduchu mne
ponlkud w.nerv6dovalo. Prbi H mihla kolem m4 muky
Jeho pafe; Crolku jHm JI 11.milkl, aby poznal , la H nko dlje.
Uku.oni iHWI na1vGJ dbkonl. Jedlnjm pohledem 11.kuJen,ho
pod.pile pochopll 1ituacl a 1nalil 1e nehmitnout ntou 11\0ru.
PPI tomto man6vru ml 11.ml&el x oU. Palolll Jsem tedy reflek·
tory na dno a rulkoval 1pletl vltvl a rottlin al k otvoru .
Sotva hem •e vylplhel 1 pomod ptltel na led, vyln:I a vody
Richard , OpPel se lokty o okraje ledu a ch„ilku ani nepro·
mlu„11 . V jeho obllhJI H aralllo napiti, kter6 neodpo„fdalo
t6to celkem buYýtnamn' pHhodl (apú1oben4, jak i•me sjl1tlli,
kusem vltve, lrte ... Tnlkla otvorem ve vlku do divkoYale,
zlomila H a (Uomek ttiltm tlakem na memb,..nu tpG1obll
nepPetrlltou dodivku v.z:duc:hu). Pochoplll Jsme vle, kdrf. nim
poptal, co aatll on . ICdyl aflttil, fe mim poruchu na pPhtroji.
domnlYal ••• le vllbec nedo1táYim vzduch, a snalll se rrchle
nahmicnout "odlcl IAGru. Ta 1e mu v tom tmatku a etbnln6m
prostoru zpoUtku nepoda;llo. Kdyl JI kontllnl nahmitl,
obrúll •• ke mni - a tu ke u·6 hr6:r.e 1patfll len opultln6
rellaktorr. Byl pfetvldten, h )Hm omdlel a lellm nikde
" kaln6 Yodl. Okamlitl puttil kameru, obritll reflektory
1mlrem k hladinl, abJ b1fo vidlt ml•to nehody pr„ led,
a Tn1cel
k otvoru . Kdy! 1patPil moje nohy, 1puftln' do
Yody, 111.„ilo te mu tak, !e 111 musel chvilku Y11.pamatovivat.
Pak 11„lak vz.pomnll na opuJtinou kameru , kterli •e vtntlela
nikde Dl>d ledem, a amlael opit ve Todt, Po chvllc• hledinl
li nalel .
Vypro1tlll J1me reftektor1 . Ale natálet te ul nedalo : vy·
lovi11J•mete4y nlkollk ryblch 1pil6 , abJ byl obru o zlmo„inl
ryb v tomto ml•tl ucelenf.
Nil pot led ni 1Htup trYal 1 vf minami pP11nofQ celkem dYI
hodiny. Vraceli j1me 1e do vozu poH.dnl unaveni a promrs.11,
ale• pfljemnfm pocftem , h f1me ulinlll oDi-t krOtek k obiunlr!ol fl„ota pod ledem .
ZDENtK MACHÁČEK
Co
je
pro
mladé
typičtější:
„
Dosáhnout něčeho dobrého, zdánlivě ne.patrného, ale pro společnost ulltečného?
Nebo
Dosáhnout něčeho, co pi'lnáší ufitek jen
jedinci, i za kafdou cenu?
A kde jsou pi'ičlnyl
O tom jsme tentokrdt hovořllJ nejen se storšimi odbornfky, ole dali jsme slovo I Jednomu z vds.
MlfDr. Jarmila Chyleová, dorostová lékai'ka OÚNZ Hradec Králové, pi'edsedkyně komise pro výchovu mládefe. členka vzorné
jednotky PS VB ČSM:
Začnu pl'lkfadem: ~trnáctlletý kluk kouti
denně .
40 cigaret
Napsala jsem otci, aby zjednal nápravu.
jsem nedonala. Když •• otec
pordějl,
Odpověď
sice v Jiné zále!I·
tostl, pl'ece jen objevit, dal se slyšet: „No a co je vám
do toho, nekou11 p~ece u vaše pen lie ... "
Podle m' zkušenoHl má znalné procento mlidc!e
slabou vClll. Vinfk Je jednoznačný. Jsme to my, dospěli,
pťedevšlm rodiče a pak vychovatelé. Rodiče dr!I děti
za ručičku a radí Jim: tohle bys měl dělat, tohle ne,
tohle je nevýhodné, na tom se milo vydělává. A tak
potlačují pl'lrozene zájmy mladých lldl.
TémH kafd~mu klukovi se ve 14 letech libí rózná
pokusy s elektl'inou. Jde však jen často o pi'echodný
zájem. Většinou to brzy přejde. Rodiče však v tom vid[
ekonomlckj pl'ínos: hodné lidí si zařizuje televizi, a
proto elektrlkál' - to je lehči a „ lepšl" povolán!. Rodiče
nepodporuji skutečnou vůli svých děd, ale konjunkturálnf zájem, podporuji v d~tech vypočftavost a kariérismus (musil bjt v ČSM, nevzali by tě na školu!)
Ovšem tfm nechci tvrdit, le neexistují mladf lidé
s vyspělou, pevnou vůll, jcnfe většina mládeie dostatek
188
VTM
O
VÁS
BEZ
VÁS•
TEf>
vůle
nemi. Jsou zvyklí dosávat všechno zdarma, o nic
nemus1 usilovat, nic jim nenf odpfri.no a uk se Jejich
vllle projevuje čisti sobecky. Nemajl prosti mofnost
svou vOll
vycvičit. Rodiče
bsto mlad4 lldi omlouvajt.
Snaff se jejich činy „zatušovat", ukrýt. Tlm vbk dkem
neprospljl, naopak jim lkodl. Vyrostou z nich tvorov•
neodolní, mlkcf, nep1ipravenl pro flvot, ze kterých se
bny súvají neurotlc.l, ktePI pf! prvnl pfekifce hizefl
flintu do flu.
Byla jsem dvakrit vedoucl delegace do Anglle. Pf!
dlskusfch s mlidefí KS Brlúnle nim mladl Angličan'
vytýkali, fe na.Je mlidef je mlkld, fe dostáv:i všechno
zadarmo. Myslfm , fe mlli pravdu.
Celkem vuto: Mlad! majl vlili, jenfe dospěl! jim ji
kut. někdy s dobrým, jindy I se špatným úmyslem.
Oopouftlff se toho bud' u sobectví (co je komu do toho,
kourf pfece u svoje penf:r.e ..•) nebo z dobr6 vOle,
p„lpravit prý dkem lepší IJvot. (My Jsme to nem~ll.
aC to majf aspoň nde děti .•. )
Začni
vytrvej•
Mladi nejsou v jádru lpatní, ale my do·
spi!ll, predevlim rodiče a vychovatelé, my Je
vedeme lpatni.
Tak to tedy znamená, fe hlavni rodile a
ni!kdy i vychovatelé maJI lvi podil na tom,
le mladi nemaJi dostatek vOle. Je to Jen tato
prmna, proč se mezi mladými objevuji I dell·
kventl, kterl svou vOll zamUlll hlavně na
splnění svých sobeckých zájmCI, ke kterým
je vedla nesprávná výchova rodiny? Co o tom
soudí prá.vnlk?
Dr. Vladislav Kllmel, obvodni prokurátor
pro Prahu 4:
Pfl~iny p1e:ttupkú mltdele jsou jasné. Je to pfedevšlm
vliv rodiny. PfevUnt vidina mladých provlnllcO pochbt z rozvricených rodin. Otec mluvf doma jinak nef
ueltel ve !kole. ™ti se dosúvajf do konfliktu \le škole,
ve společenských organlzaclch I Jinde. Otec doma bije
matku, je tfeba tresún pro opllstvt a v tomto prosd'edl
takov6 dkl vyrOstajl.
Mláde! vOll má, jen JI nedovede sprivni poufft. Má
t1eba újem o motorismus. My, staršl, jsme tento újem
nedovedli podchytit. A výsledek! Mláde! odc1zuje motorovt vozidla. Nechce ukrist, chce se povozJt, chce splnlt
svou touhu po motorismu. (Na našem obvodi nynl
spolu se svazarmovci ze Uvodil 9. kvitna uefme chlapce
poznávat motory. A má to velký ohlas.) Nebo, mladl
mají újem o hudbu. Chlapci s kytarami vysedtvajl pfed
domy, hniji a "Zpfvajf, pfltom vlak rušf. Pročl Nem,me
dostatek kluboven. chybl mrstn( skupiny ČSM. V našem
obvodě lije kolem 500 umělcO, nikdo je vlak nedokázal
1.fskat pro prici s mládeff. Nedovedli jsme dosud 1.Výšit
morilku mlfidefe a z toho Jsou takov' výst1elky. Nenl
dostatek vedoucfch, kte1f by mlad6 seznamovati s pffrodou. Mfádef pak jel.dl sama na Sí.uvu, trempuje a
pak • .. navštěvuje restaurace, dojde k výtrfnostem, vylupovinf chat atd.
Domntvám se, fe dosud se stranlck' a odborov'
orgány milo staraly o mlfidef. Kdyby se tato othka
:~~v/c~:!~i~nho~ 0s~~s~~~ 1 ~n;yosbt;~t~~~~. kulturnfch
a
Foto L. Nebor
JE
llAOA
NA
VÁS
Mladl plljall od dosp~lých
dlně. Kde nenf rodina pevná,
Buďme tedy my, starif, sami
svOJ mor.llnl úklad v •Otam vyrOsta.JI vadné děti .
lepfl, pak I mlfdef bude
mft méně chyb. Hledejme p'U~lny a vlny pfedevflm
u sebe, ve sv6m rodlnn6m flvotl!, ve sv'm zpOsobu trivenl voln,ho času, ve sv'm pomf:ru k pricl a k našemu
zffzenf, ve sv6m nu.hu k osobnfmu a soclallstlcUmu
vla.stnlctYI, ve sv6m poměru k dětem a mladým lidem
vObec.
Tak, opl!t hlavni vlna je na dospl!lých. Jsou
snad mladl zcela bez vlny? Vidy( ti, kteri
jsou jif starlr, tP:eba l4-l61ett, mohou :znalni
ovlivnit svémladli kamarády. Co o tom soudf
jeden :z nich 1
Štěpán Bllhm, 241etý pracovnik ZPA Krillk Trutnov, pfedseda ZOČSM:
V našem úvodě Je kaidý tfeti nmhrnanec svazák.
Pravda, urc!lt' procento mládete je na lpatné str.an~.
nenl však nic ztraceno. Za rok se u nás vyskytne několik,
asi tak 4 af S pi'enupk-1 mladých, kter' P:ešfme spolu
s VB. Kdyf sl s nimi poHdni. od plic, pohovoflme,
dojde t6mH vidy k ntpravi. Pflklad : Byl tu mladlk,
který mil uf na krku kridel motorov,ho voz.ldla,
opilství , který byl zvyklý jlt po pri.cl rovnou do hospody
a z hospody vratkým krokem domO. Soud urell trest.
My !'me sllblll pomoc. A dnesl To nenf pflbih z Pefírkova ka\endáte . . . Z iniciativy tohoto chlapce byl
uloien mltdefnický kolektiv, soutHfd o titul BSP.
On sám byl zvolen vedoucfm. Po pili roce byl vyhlilen
nejlepšim sva:dkem v dvodi. Nel nastoupil úkladnf
Yojenskou slufbu. nil výbor poUdal o prominuti zbytku
jeho trestu.
Casto se hovofl, 1.da ČSM mA být masovou organl·
ucl, c!I nikoliv. Nechci se poultit do med\ucl, ale uvedu
pllklad: Byl Jsem n• Kubi v době blokldy. Mladl lld6.
ano, pl'edevšlm mladi lid' tam museli vše vybojovat ;
a proto sl toho dovedou vUlt. U nás dosunou všechno
atpod nos. Na Kubi teprve zakl!dajl mlfidelnlcké hnuti.
Je cam mnohem pttlivijšl výbir. Nel eJena pfljmou,
musf prokhat morilnl i fyzickou zdatnost . Dokonce u
začátku ti, kdo chtill vstoupit do Svazu mladých, museli
nikollkrít absolvovat namáhavý výstup do Sierra
Maestra.
Na úvěr: myslfm, fe náprava musl ueft v rodinf,
ve škole I na pracovifti. Znamená to odstranit formalismus. pi"edevšlm t. price ČSM. dtt mladým konkr,tnf
úkoly, na kterých by sl svou vOll cvlc!lli, tak fedlně mCtfeme nčit, ale ml!lo by to být honem. Tl'eba JdtA dnes!
to
.:c
J
covivajf dalJf odborn' časopisy,
kter' k n6m ze svfta p11chhejl.
Aby byly anotačnf ú1namy co
nejúplnijlr, uvaluje se I o Jejich
mexln•rodnl výmini, pl'edevllm
se zemiml RVHP. NapPiklad v SSSR
I dla.aramy, nilrtky, v1orce a rovnice. Prostfednlctvlm ruštiny maJf
ta.k mofnost hlavni mladl, kteff JI
ovl6dajt, tlskat nejnověji! odborn'
Informace zpncovan4 t nejrCitniJllch světovYch pramenO.
e - l"fof'rnalnl lnleftfr Stani·
•lav St:n•k zpraco•1h6 111 pra.I•
•kfm UTl!INu ta1opl11 a oborw
etomo1i1••n•rai• •
S novfml objevy a IÍ•plchy ve vtd6
e technice "1lr0U:i I mnobtvl knih,
la•opl16, dokumentO 11. konf•r•ncl, v#·
11.kumnfch 11.prf.v • daltlch m•terli16,
1i1e kterfch Je vle no1i1• 11.aanamenino.
Pro toho, kdo nevl, kde 1e t1to lf'I•
formace 1outthd'uJI • apracovi1i1aJI,
ftenl •nad"' ani naJlt Je a vyulk Jich.
Proto chceme "" n6kollka llinclch
ukl.ut mladfm lten.iNm, ktefl poxnall
nap,lklad 11.atlm Jen knlho1i1nw Jako
mltto , kde 11 mohou YypOJl!it knihu, I na
lln6 pramenJ vldomo1t1
Do f'lall republlk1 ~odl 11. c:e"h•
nka tltlce ta..opltO a neJrOulJllch
oboro. Vedlo Sdt.nl technlck6 kniho1i1·
ny Pra11.o, arnl a arathl1..,l Jo dolt6·
••JI oboro•I. 1t'•dl1ke t.chnlckfch a
ekonomlckfch lnform.cl (TEt) dtllch
podnikli a 1i1fzkumn• OtUYJ. Vltflna
la1opl16 tctehnlckfch, 1i11docko•toch•
nlckfch a ekonomlckfch - Jo jich
lJtt tltul6 - 1e do1Qno do Ú1ts.•w pro
tec.hnlck4 a ekonomlck6 )ft(ormaco
(ÚTEIN) 111 Praze.
pro
„
„.
KDO TO VŠECHNO
PilEČTE
_„ "'"'
•
··~~~~.~~'~"~'~!.; ~
1.~ncovánl technlckYch a ekonomiekych Informaci.
Za vis všechny, ktefl jednou budete hledat ve.l'.ker6 Informace otHDobrá organlr.ace Informaci - to
tin6 ve svltl o jednom probl~mu je Jeden z nejleplrch pomocnlk6
technlck,ho rozvoje. Odbornici
dejme tomu o dopnvi uhll na větll
vtdálenostl vodou v potrubl r.iskajl totlf bet zdlouhav4ho hl•
ltou lasoplsy jlnf. Jsou to vEtflnou
dáni snadnijl pfehled o současn'm
stavu vývoje t' části oboru, na kten§.
lnfenYfl: pelllvi sleduji vše: nov6
v urtit6m odvitvl. Podmlnkou
pracuJf. a nejsou odsouzeni k tomu,
Jejich dobré price Je ovfem I tnalost
iabYvat se uf jinde vyfelenýml
hlavnlch světových JuykU. Tito
probl4my.
dokumentátofl po ptečtenl k:dd,ho
Praxe s po,110vánfm výplskll
t:lánku u.1namenivalf vedle údafll
t dl1lefitých tlinků, anoucl, vedla
o tom, kde byl l:tánek uvefejn~n.
ve světi k tomu, fe tably vychhet
kolik je u nij fotogranf a nilnkll,
taktvan4 referátové lasoplsy.
kdo byl autorem, hlavně strulný,
Metl nejdokonalejlr patfl REFER.Aněkolikal'idkový - nlcm,ně výstlfný
TIVNYJ ŽURNAL vyd,vaný VJeobsah. V1nlkj dm tak zvani ano· • sva1ovým Institutem vldeckých a
tace. Jen v prafskfm ÚTEINu jich
technických Jnformad v Moskvi.
týdně odbornfcl vyhotovt tisfc.
Obsahuje roůlfen' anotace, kter'
Navfc. p1icházejl anotace r. obO+
odbornlkovl mnohdy post:ačl a nerových stfedlsek techntckých a ekomusl proto p1ekl,dat cely pllvodnl
nomických informaci, kteri se pOflánek. Ze Sovětskiho svnu donistupni budují pfl výů:umných
váme I roz.l'.tren' anotace vychhejfcl
ústavech, vEtlich podnlclch a mini·
jednou měslt:ně v bro:furich jako
sterstvech. Na těchto mistech zpratakzvan4 expre.slnformace. Obsahuji
Tl5.fD~Nf
Nov' informace,
uvefejnin'
v nejrOtnf:J.1'.lch fuoplsech a Jiných
plsemných materiálech. sleduji v ce~
lf:m svitě tisíce pracovnlkO dokumenut:nlch stfedisek. Vflchni udě­
lajl mnoho výplskň, anotaci - a ty
Je potfeba podle urtlt,ho poftdku
ufnovat. Tento poH.dek je uf
stanoven - je to syst'm Metln,rodnlho desetinn6ho tffdfnt. Strulni
jsme o nim psali ve VTM 1 S/1962.
V podstatl Jde o to, fe kafd6 oblutl
lldsk' flnnostl
bylo
pfidlleno
urtit' tlslo tlm je ~rslo kntll, dm
Je pojem vfeobecn~J.l'.I a naopak.
N1pfikl1d 6=ulité vidy, technika
a medicíni, 62-lnlenýrstvi, tech621.3- elektrotechnlka a
nika,
621.396~3 : 621396.619.13/.16
Je tlslo. pod kterým najdete vlechny
Informace týkajlcl se „spofenl fi.
unýml vlnami frekvent:ni (hově
nebo impulzni modulovanými".
V naší republlce se pro potfeby
technických a ekonomických Informaci poullvi upraven•ho tl'fdnfku. Výtah :r. vý&u vlech jeho hesel
ubfrá knihu, kteri se svými rozměry
vyrovná prdsk•mu telefonnlmu seznamu a má na 400 stránkich
12000hesel.
Sllblll jsme, fe výtah :r. MOT
uvel'ejnl'me. Jak vldite, je to úkol
nesnadný, protofe 400 Stran otiska
nout nemůfeme. Proto uvefejňu­
Jeme alespoft výtah x výtahu . Kdyf
Jsme ho sestavovali, snalili jsme se,
aby v něm byly zastoupeny - i kdy!
stru~ni - vlechny obory lidsk• čin­
nosti, technika pl'edevffm. Pocho-
pltelni ka!dý, kdo sleduje podrobněji „ svOj" obor, bude potl'ebovat
hesla tf[dnlku doplnit. Tl'ídnlky
majf vedle Ústavu pro technlck6 a
ekonomick' Informace v Praze a
technických knihoven I dokumen~Z­
nl stfediska vědfch podnlkLI a výzkumných ústavo a mily by je mlt
I okresni knihovny.
TEm , lcte1f sl budou zoklddot vlostn(
dokumentaci, i tlm, lcte1f budou pomoci mezlndrodnlho desetln~ho t1fdlnl hledat nov~ vldomostl, pfejeme
hodnl nových poznotkO z ce/~o sv~co.
LUDIK LEHKf'
r&d~!'::::'t!:"„~'~~::.d.: pr:.:::
" Trn.-boro " UIA. Poullwi •• ho
k 'l'f:rkum• komuRlkal•lch molnoecl
1 tropost•rou a loROeNrou,
•lm tall•ovt.
Jo tliplftl aabudowifta 41a lcopul• a pla1tkll•ho m•tllrlilu.
•l'IN••
NěKTERt Z HLAVNfCH DESETINNÝCH ZNAKŮ MOT
O - VŠE08!CNÁ
Knl„ov"lc.tvl,
TIUDA .
01
-
t - FILOSOFIE. Ol1l1lulckf. a hi1to·
rlck# mat1rlatl1rnu1 ,
1 - NÁBOf:BNSTVf. T1olo1!1. Clrlcv1. Pro1inibot1n1ki llteruura.
1 - S~LEtENSKil VIDY. ll-Elconornkk' vtd)' . Nirodnl ho1pod6ktvl.
JJ0. 6 - Ekonomika , orra"iuu a pl6"ov6nl
odYltvl a podnlkQ
l - H•temuldt• a pPlrodnl •ldJ.
S1 - H1t1mnlka . Geom•trl1 . Nomo1rafl1 .
Mat1m11lckJ ttatbuka. Sl - Anronomi•
Hviu!6kt'<'f. Geod11:11
Z1rni mifibl"''·
Sl - F)'tika . SH - Alc umka . SlS Optika_ 5 l6 - Nauka o t1pl1 . 537 El1ktrlna Theorie 1l1kiflnr. Elelnrouatika. ElektrlcU proudr. El1ktr1d1i v*boj•
a Ur.nr. SlS - M.,."•d1mu1 , El1ktrom•1n1tl1mu1. Indukce. M11nukké pole.
Z1rn1k# ma1n1tilmu1. 539. 1 - Moleku16rnl
a atomod f)'tika. fl.adioakti.,.IU . ebtke
hmot)'. 54 - Ch1ml• th1or1ticU. S46 Chemie a"orpnkká, 517 - ci,1m1e orpnlck6, 549 - Mio1ralo1i• 1p1d6J"'· 55 Geolori•. 550,8 - Geolo11ck, prótkum .
S51.5 - H1teoroloti1. Klimuolo1i1. 56 Pal1ontolo1l1. 57 - Blolo1i1. 576 .8 Mikroblolorie, 81kt1rlolo1l1. S77. 1 - Biodtemi1. - Ent)'m)', vit1mfnr. hotmo")'.
SS - Botaoika. S9 - Zoolosi•.
6 - UflT~ Vil!DY, TECHNIKA A
MEDICINA.
61 - L•k•htTf. 614.8 - 81i:peln01tnf
a poUrnr technika.
61 - Technika. 610.9 - En•r1uika,
611 - Strojnlcnl, 611 . 019 - Atomová
tKh"llui. 611.1 -ViroN, vrulid a rotvod
piry, 621 .21 - Vyufid a rotvod hydraullcU1
1nerrle. Vodnl turbiny. 611.3 - Elektrotechnika. El1ktric:k6 doprava a "'oi:N. El1ktrkkf p0hon. 611 .31 - El•ktrirny. El•ktrlcki nro11. Hinlle. Tran.rormitory.
U1miri\oval1. Pf1no1 a ror.•od 1l1ktfln)'.
El1ktromqn11y. 611 . 31 - Elektriclci 1vlt1lni tdroJ•. '21 . 18 - Elektronika. Foto1l1ktritki ll6nk)'. Elektronky. lbnt1enov6
trubic•. 611 . 19 - Sdilovinl na dAlku elektfinou. Tel11r1f11, t1l1fo"i1, radiot.ch"ika
t1l1.,.i1.1, 1i1n1Jluc1. 611.4 - Spalovad
motol')'. 611 ,S - Pn1um1tkkJ 1ner1i1 YfroN, vyulitl, rot'lod. 611 . 51 - Kompreaory. 621.Sl - Vakuod technika. VtviYy.
NIJMINll TILIVIZOR NA IVl'rt
62.1 . S6/. S9 - Chladlcl technlka . Chladld
stroj•. Chladfrny. l1dnilk1 Vfroba ledu .
611 . 6 - Doprava a llm6nl hpalln 1 plrnó.
V1Mllhory, N6drh, Cl.ierny, 621 .641 Poirubr. 621.7 - Srrojfr1"1ki dll"Y Konstruklnl kancelU1. Technkk6 kr1sl1nl.
Hodelirny. Sliv6rny a licl kovů , Dll1n1U
miridla , kalibr)', tolerance, HonlU . 6lt.7l
- Kodn/, 611 .74-514v6r1"1tvl , 611 ,775 .7
- Prilkov6 m1talur1le . 621 .78 - T1p1ln6
:zpracov'"I kovO. 611 .79 - Sp'J•nl, svak>·
d"I, 1'1dnl kovů . 621 .791 - Pokovovinf.
Povrchová ůprava kovO. 611 .798 - Balld
technika. 611 . 8 - Strojnr soulbtl. Hechani".r.m)', p11.,.od)', cnn1mi11. lhaut6tor)'.
Up1vl\ovacl a spojovacl lútl. Zdvihadla a
dopravnr uffr.enf _ 611. 87 - J1fjby a ba1r1.
611 .9 - Obribkf Jtro1• a nl11ro11.
6_l l - Hornkt'll. 611 - Vo1•t11kj technika. 61' Suv1bnl l"hnfruvl. 615 Suvba fllnnic. 1ele:z.nllnl "'or.ldla (va.
1ony , lokomotiv)', motorov6 "'Ol)'). La·
novky. Pod:zemnl dr,hy, Stavba 11t"ic. Slln1'6
ni atav•b,nl 1trof1. 616/ 627 - Vodnl 1tavl.
t•l1tvf. Uprava vodnfch tokO, suvba prO.
plavO. „lnavy • reldr. Údolnl pf1hrad1.
628 - Zdravotr1ltU uithnlka, Vodovodr.
Stokori"I mht . Kanaliuce. Úprna odpad·
nich vod. Ciltlnl min , 8rtov6 hni•"• ·
O.vidov6"1. 619. 1 - T1ch"ika dopravn rch
prostfedkQ (kroml kol•lovfth votidel)
629.11 - SUnilnf dopravnf prostfedil)' .
Automobil)'. Traktor)'. 619.11- Vodnl do·
pravnl pro1tfldk)'. Plavidla. 619, 1 l V"ldulni dopravnl proatfedk)', l•tadla .
U - Z•mldllatvl, Zahradnlctvl, Zellnihl"'f, Chov a lov nfFat. 611 ,4 - POdo·
:z"alstvl. 612 - Ochrana ro ull" a boj proti
lkQdcOm. Choroby rotd i" . 6JJ - Phto.,.inl
ufitel"fch ro11lln , Tr1vln)', Oblll. PrQ.
m11lo"'' rostlin)'. 634 - Ovocniflt.,.f, 614.9
- Lu"Ktvl. 616 - Cho"' i:vlfa1. dob)'tka.
617 - tivoliln6 vfrobli . Mlik6rennvl. St·
rafu.,.r.
648 - Pr6d•ln)'. Cmlrn)'. tehHr"Y·
654.9 - Technika 111naHnt1 a d61ilovi
mlf1nl. 655 - Polrrraflck:I prOmysl , Tllicaf·
ttvl. Knihti1k. Vydant•lstvl. Knlhkupttl"'I.
656.1 - Sllnilnl dopra.,.a, 6S6,2 - t1!11:nllnr doprava. 6S6.7 - lececkl doprava,
66 - Chemldcf prOm11l. Ch1mkk6
1
f.fť:.u:.~ ú':,'~~oj:j::o.•·.:;:;n~h'=l~i~f~'h
reakci, 661 - Vtroba ch1mlk6UI. 661, 1/. 5 VfbuJnln)', P)'rotechnllu. 661,7 - Zpl)'novinl tuh:lch paliv, Pl1"'ren1tv/ a kokdr1n1tvf. 661.7S - T1kutl motorovi paliva.
81uln. 661 - K'lltnf prOm11I, Tech"lckl
Jakel •Arn to
MM• na roaum. U M•
H ••allmo, pofl4k sl t11lewltor • oltn.·
aowku co nePldl, •fo 'llMN, awl&llil
v JapcNl•ku, usllu'I o 1wMGYf NkeN
neJmenllho blftlaoru. Zatlm to w,tlr6ft
lony. J-"orotntlryl•ou : wflka li, lem,
41"k• U.I cm a hlou••• 11,1 cm. JMte
- •• Jeho o•raa. . . u •"1 sl t:lowlk wal
••fth-nd
.„••. ..
mlktobiolo1i1. Vfroba "bo1ó (mole)', pivo.
vlno, llh). Zcukeri\ovlnl lkrobu a df1v1.
66J, 6 - Tec.h"olo1i• vod)'. Minerllnl vody.
Zmrtlina . Ovocni l ťh)' . Umon6d)'. Poc.huti·
n1 (kba , kakao. laj, tab61c). 664-V,roba potttvin . Cukrovar"it1vl. Ml)'nifst'll , Cukrlf·
stvl. P1kaktvl. Kofe"I. 664. 8 - Kon11rvov6nl potravin. 665.S - Tec:hnolo1l1 rnlne-.
r41n !ch olejCi. zr„covinl rop)'. R1(inerl1.
Vfroba b1ntlnQ a olejů . S)'ntlt!CU paliva
("'froba). 666, 1 - Skl,ht.,.I. 666, l - K•r.mlka d•obecnl. 666.S/.6 - J1mnl keramika. Porulin . Te<h"ltU kamenina. Obklidalky. 666.7 - Hrubi keramika. Cihl6rttvl. 666.76 - tiruv:zdor"' hmot)',
666.8/, 9 - Hatcoviny (pojiva), Sidn. V•poo.
Cement . Beton (vtroba). 667 - Barvlhtvf.
PrOmysl "blrovfth hmot (lak)'). 668 M)'dlifstvl, Pufumerie, ko1metika, Vfroba
1)'nt•tických orfankkjch barviv. 669 M•nlur1i1 (hut"Havl). 669.018 - Slitínr
kovO {druhy). 669.1 - Vtrob1 flleu a oc.•11.
669.2/.8 - Ne!elezni kov)'. l•hk' koVJ,
67'4 - OfeyoprQm)'sl. Tuaktvf. Truhllfll"'I. Karodkt.,.I. 676 - Paplren1k:I prtlmysl. 677 -T••tilnl pr~m11t, Umll6 "'"kna.
678/679 - Prům)'1I kauluku. Plutlclc'
hmoty.
681 - Jem"i m9Chanika. 681/686 A.ótnl 1tmesla . Zl.melnkt.,.f. Kamn6fnvf,
tatounlcnol . SedlUuvf. Rukavl,Uhtvl. Vnba knih. Kan"l6hk6 pocf1by. Výlepy
69 - Staveb"! prQm)'sl a suvebnf femu/a
Sta.,.1bnl hmoty. 697 - Topeni. Vitr6nf.
Klimat!~.
1- UHlNI. Urbanbrnus. Krajinn• ptlnodnl. Architelctu„, Spart a hr)'. 77-fo.
torrafle. Fitm.
I - KRÁSNÁ LITEftATUkA.
' - Zl!Hil!PIS. M1py. Adur. DIJeph.
ArchídP-stvf. Žlvotopll)'.
VTH
191
Prof
A
P
Studrncl"v, laurrat
st.a.tni crny KatAň, SSSR
,Oomn1·
vAm <;E" zr Va<; yynAlf'l nA1de <;1rokP
uplatnC'nt a yyvola reYoluln1 pre·
vrat . "
pfed deseti lety. bylo Karlu Štumpfovi
T enkrit,
z Českých Budfjovlc teprve 60 roků. Zrovna odešel
do dOchodu a pl'emýllel, co ted má dělat. N1padlo ho
pustit se do toho, co povaloval zrovna u nejdOlelltiflf:
vymyslet nko pro zvýJenl dojivosti, kteri je prokl1t6
nfzki.
paraDOKSY
Nemll k tomu privi nejlepll pledpoklady: býval
nmlstnin v prOmyslu a byl vilnlvým fotografem am1t,rem. O !ivol:ltn6 výrobi nev6dil t'mU nic. Ale mil
zkulenosti svých Jeded.tl let, elin dvacetllet6ho mla·
dlka a vOll maratónce. Prostudoval spousty 5:nlh a odborných bsoplsil, zdokonalil H v cizích fetech, aby
mohl elst uhranlenl llteraturu, studoval pilně fy1lolo1ll.
Za tkh deset let se stal z nevědom6ho Jeded.tllet6ho
Heka sedmdesátiletý mistr v dojeni.
Proto mohl loni v bfeznu p1iJlt do JZO Žabovfesky
s hotovou věd. S vicl, o kter6 profesor Studencev
Foto
K. Štumpf
tvir a nechal J•J tam dvě minuty. (Poulil pl'I tom
menllho podtlaku, nef Jak6ho se bHni uflvá pr! dofenf!)
A hle - na tvUI se objevila krevnf podlltlna, která tam
vydrfela nikollk dni! A tohle má kráva vydrlet plných
pit nebo vfce minut na daleko cltllvijHm mfstil Ano Je prokidno, fe pulzat:nl dojilky vyd.vaff ze struků
krevnf drum (dokhal to pro(esor Studencev).
Ale to nenl všechno. Nenajde se u n:b kráva.. která by
dojila u vlech ftyf nrukO scejni. Nikten. etvrť Je
vldycky prázdni dffv. Pulut:nf dojiti prtstroJ na to ovlem
nebere ohled. Saje I '1 prhdn6ho struku - a to uf se
roYni týráni 1vlPat.
Proto tedy byll v JZO Žabovl'esky u BudiJovlc rádi.
kdyf uěal dňchodce Štumpf s Jejich mladým mechani·
útorem Janem Ryndem a Jeho bratrem Frantllkem
z.koulet v kravfni'ten vynileL
Nový pffstrof doJI bez puluce, jen sánfm, a to s tak
nlzkým podtlakem, f~kým saje tele. Nový typ strukových
násadcií Je 1 plexiskla - snadno se tedy pohledem pozn:l,
který struk uf Je vydojen. A datli zlepšeni umofňuje
núadec 1 prhdn6ho struku Ihned odpojit.
Od bfezna 196 2 zkoulejí v Ž.abovfesld.ch nový vynález na lestnktl dojnlclch . Dojivost se zvýJlla, krby jsou
zdravijll, pl'lstrof Je JednoduHf - zkrátka vlechno je
v naprost6m poNdku.
Ale opravdu vJechno je v poH.dku l
• DO chodce ltwmpf doJffdl ul rok autobu„m do labo„,„k, Cetta •toJf 12 Kl•. Dodn„ H n•nal•I nikdo, kdo by
mu uplatll alHpo" ty cHty (o •tovkich praco'f'nlch hodin
v0b9C'. n•mlu'f'fm•).
• Stntko"' niudce po4te YfkrH6 bntPI RyndO a Št1.1rnpfa
:1.hoto'f'll • fo1.1kan•ho ekla n, p . N-n v Pnu• a po1lal 6let
na 1700 Kl•. To ~platf vyn.tle.ad ul tak• u n•ho ,,,
% Veterlnárnlho Institutu v Kara.ni rlk.f., fe „ .... vynález.
najde Jlrok6 uplatněn! a vyvoli revoluenf prevrat
v dofeni."
Proto prednavenstvo JZO dalo souhlas ke zkoulldm
ve sv'm kravině. kdyf )lm Štumpí všechno l'idně a sro1umltelnl vysvětlil :
Má-11 kráva poHdnl dojit, musl prl dojeni mft pl'fJemný pocit. Ale ten nemi ani prl ručním dofenl, ani
pl'I poufld douvadnlch puluenlch dojicích aparitCI.
Pl'ljemný pocit mi Jedlni tehdy, kdyf ml6ko ni• tele.
A tenhle stav Je privi c„eba pl'i stroJnlm dojenf napodobit, ne napodobovu rul.ni dojeni!
Tohle vl~hno vfdil % pečllv4:ho studia fy1lolo1le ,
A hned jim taky pfedvedl jeden velml pouený pokus:
;:fllofll sl strukový núadec pulz.atol dojleky na vlastní
192
YTH
• Vfakwmnf iti•ta• llYolll116 vfroby v UhPlnlnl (doc. dr.
Illek) proJ.... 11 o „nunJ old.ulf nel'f,je.m.
• Ůhld pro patenty a 'Vy,..teay n•mOI• pa"ntnf ptlhlilku
vyPfdlt, protole Ůt<t.dftl vfikwmnf ústav llYolllnf vfroby
v Uh""""' dodnH V)'nilea neprovlfll • nepodal pat1ntnlmu
úfadu nwtnf po•l.ldek o vhodno•tl :1.aYedenT vynil•&w do zemi•
dll•k6 pra••• tfebde u knvy v JLD fabovfetky ul ulf
roll' ...... I naYrle.nou novou t.<hnolo1ll.
..............,... H, b Vil vynfilea ft1fd• firoU uplat.nl1d a
.,,..... l'WOhiln l pr.vrat v dojeftl," pile 1kwtelnf odbornuc
prof. . . . . . . .o'f' .
Malf t.llff llo'llk, po1tavanf 11• 'f'ytok& mltta,
11.a."'1.a..1.
J• z.hjml
A •
o, fe Krajski veterfnirnf nemocnice ul rok
.....„.........ohlltl dojnice v 2abov1•tkic:h, n• kterfch ••
n.., ....... akoull, a Je • jeJich idraYotnfm ttaY•m velic•
. . . . . . . . rolnl 11.kufebni proYOll: v ÍabovPetkich mluv!
a výtledky hou prohii:atalnt •
ministr Krutina se tu byl v lttl podlvat, lfbilo
•• mu to a doporui!!ll Yynila& ihnad vyzkoulet.
rreno, ta za vlach ttran mOlete tlyiat nifky na nlzkou
doJIYo•t a ipatný stav doJnk v ndic:h drul1tvech.
....... „
, . _ llilll
Co sl o tom tedy máme myslet l
Co si o tom mysli Jan Rynešr Oni tam na tom Úfadě
nás mofná chtěji dm věčnjm protahováním otrivit,
a af toho necháme, „vymysli" d'eba něco podobného
sami ...
Co sl mysli Karel Štumpfl My jsme pfece jen obyčejní
lidé, bez titulů a bez. funkci - Jak by mohli tam nahoře
pi"ipustit, abychom vymysleli něco poi"'ádného, na co oni
nepi"išln Asi urafená Ješitnost ...
Proto se obrátil dóchodce Štumpf na profesora
Studenceva, s kterým si uf od roku 195„ dopisuje.
A profesor Studencev napsal:
„. . . Váš vynález najde široké uplatněni a vyvolá
revolučnl pi"evrat v dojeni."
Ale nejen to. Sllbil Ihned vyzkoušet zařb:enf na
některém pracovišti Veterinárnlho institutu v Kazani.
Četli jsme ten dopis. jak se liší jeho pi'á.telský tón
od dopisů, které posllajl vynálezcům různé ty naše
„úl'ady''!
Ano - našli se u nás také ro:zumnl lidé, kteřl dali
&":~z:,~;:~~~ri~ ;k~~~~~~ z~::~~:c.kt~fe ~~:1~
nám do fyzlologll. ti p1ece vemenům nerozuměj(, ať
se nám do technologie dojeni nepletou!'')
A p1esto trvá ta paradoxnf situace: máme u nás
dobrý vynilez, který nechce nikdo oficlil.lně vyzkoušet
a patentovat. Vlme o něm mnoho technických podrob·
nosd, které bychom tu rádi napsali pro poučení ostatnfm
újemcllm, ale nemOfeme. Nemllfeme, protofe zdaleka
nejde jen o to, xda se vynálezcOm dostane zasloufeného
uzninl a od!"ěny. Jde hlavně o to. fe ne! se rozkolébá
náš slavný Uřad a zemědělské výzkumné ústavy, mOfe
někdo
nepovolaný vyzvědět všechny podrobnost\
a dát si to patentovat někde v cizině. A my pak budeme
u drahé valuty kupovat ze Západu „světoznámj a vý·
borný'' výrobek, který kdysi vymysleli dva nadšenci
x ~eských Budějovic . . •
Mófe se stát, fe k tomu dojde. Pak se o tom bude
mluvit nascMzich jakooodstrašujlcfm pi'íkladu byrokra·
cie, bude se o tom psát v novinách, bude se řfkat, fe je
to paradoxnf situace a fe Je to pro nás typické ...
Ale my nechceme, aby se o tom psalo potom, my
nechceme p1ipustit, aby takovéhle věci byly pro nás
typické!
Proto o tom plšeme uf ted.
RUDOLF ~ECHURA
Pozn.: Uvítáme, napili-U nám ltenáf'I k této
sv6J názor.
Redakce
věci
--IAriltONN't
lodhkf .......... M ddtHfli rfle 8 Jlnfdl .aMle, "9to•
-8fdt na •lhlcfch mlwtedli, m6 pf'8CO'lfll 11flur S.li "' al
I m1 Yfk- t al t Jha A ltodiu, rnftl•tt •I lt •m/llod.
• rt110111fnoten1 H • •
Ul
Snrlek, fantasta, básnik, a pfedevllm
Dnes se zdá skoro
na všechno stal:ll.
významným fyzikem
a chemikem, ale I odborníkem v zemi·
plse, kartografii, geologii a dějepise.
Byl znám i jako llterárnl teoretik
a filolog. Sestavil ruskou gramatiku
a byl jednlm ze ukladatelú dnešnl
spisovné ruštiny ...
Nechybělo ovšem mnoho, a Michail
Vasiljevič by býval skon~ll jako obchodník. Jeho podnikavý otec byl totif majite·
lem zámofsk' lodi a v ni také vidil
budoucnost svého syna. Mlady Lomo-nosov sl však chtěl za1fdlt flvot docela
jinak. V 19 letech se pfihlúil do jednoho
moskevského kláštera a. začal studovat na Slovansko-řecko-latinské akademii. Osvědl:il se tak, fe se tehdejšl
ruská vláda rozhodla poslat ho spolu se dvima na.da·
nými studenty na studie do ciziny. Po návratu byl
jmenován pomocným vědeckým pracovnlkem a roku
17„S profesorem Akademie v Petrohradu , kde
působil af do své smrti.
Mezi nejvědl Lomonosovovy obJevy patfi úkon
o zachováni hmoty a pohybu:
„Ke vfem zmEndm v pfirodE dochd:zf tok, fe totéf
mnofstvf, lderé jednomu tElesu odebereme, se p1ipojf
k druhému. jestlife tedy hmoty nEkde ubude, p1ibude jí
zose no Jiném m/stE. Tento pNro.zený :zdkon zasahuje
i do pravidel pohybu: tEleso, uvddijlcl do pohybu jiné
tEleso, ztrdcf tolik své sfly, kolik ji dalo tElesu pohdnEnému." Lomonosov také správně pochopil a deflnoval
chemický prvek. Ve svém dfle „Z,klady matema.
tlck' chemie" v roce 1747 pfše:
„Slofené tEfeso se slc.lddd ze dvou nebo vice róznfch
„na{af", kterd jsou mezi sebou tak spojeno, fe kafdd
„korpuskule" tElesa obsahuje „nalala" v témf vzdjem·
něm pomEru, jaký maF mezi sebou ,,nalalo" v s/ofe"'m
tEfese."
Chápeme-li výraz „naálo" jako atom prvku a výraz
„korpuskule'' jako molekulu sloučeniny, vldfme, Jak
na svou dobu hluboce pronikl Lomonosov do úkladů stavby chemických sloučenin. Zasloufil se tU
o vysvětlent tepelných )evó a zdokonaleni optických pflstrojO.
Lomonosovovy výzkumy, zalofené na materlallstlokém podkladu, byly sol/ v očích některým zpátečnic­
kým profeso rům Akademie véd, se kterými mil l:etné
vědecké spory. Je vlak ujímavé, fe z nich vidy
vyšel vítězně.
Lomonosov dosáhl během svého flvota. 1 několika
„nevědeckých" úsplichů. Nap11klad prosadil, fe do
Akademie věd mohly bjt přljfmány I děti z nešlechtlc·
kých rodin. Někdy pfednilel 1 rusky, cof bylo na
tehdeJšt dobu velkým vlasteneckým činem. Zasloufll
se téf o zalofenl známé moskevské uninrslty, která
dnes nese jeho jméno.
-mb-
... o
;z
o
:z
vědec „všeuměl".
neuvě1itelné ,
fe
Vfdyť byl nejen
„
" o
VTl1
19)
PRO YTM NAPSAL
T ·~7~.:n ~~ ;!:::::U.:i':-::!~f:::·.!~1!:1;.~:'r:i~:~:~::~~'"s~:~:
Inf. Z D . oo eM NAL
C•tf V••rnlrJ• fiflkladem obrowtk,ho kruhodho pohybu. O,n•mlck6 pff·
llnr tohoto pofoiybu oblun11 antlldtf uhnec bHc H9W"'" (VTM I, 1tr. fSS)
a d•flfteval
••fch tPoch pohybovfch :d.kon.Kh (d.kon Htnoa!nottl, d.kon
•ily, dkon akce a rukc•)•• anvltalnlm úkonl. Tyto ůkony 1polu1 klnematlc·
kfml Kepluovými dkony J•ou :úklad•m ko1mld16 mechaniky. J•Jlch H..-rl·
mandlnlm potvn.anlm Itou umil6 drutllc• Zaml a kotmlck• rak1ty,
V 1ovfun6 dobl: •• dorti:ri ko1monautlka z teoretlck•ho 1bdla do •x„rlm1ndJnfho. J• to umolnlno fi'-do•tfll'!' firudkfrn ronooJ•m rakotov6 techniky,
kt•ri •• l•„l ledlnfm 11:dr0Jom obrov•k' eftU'fie, potfebn6 k do1ahnl "J'•okfch
rychlottf a •t11lkfch Yflek . V tomto !linku 1e 1-ndfma "J'IVltllt vyli'lltl dkladnlch
ůkt1nll mechuiky fl'O ko1mlck6 ltalnl.
I•••
Zákon setrvalnostl
a grav ltalnt zikon
Zákon setrvačnosti 1fká, že katdé
setrvávi v klidu nebo pohybu
pf'lmolarém rovnoměr.ném. pokud
nenl nuceno vnějšlml silami tento
su.v měnlt . Kdy! uděllme raketi
u rl.ltou rychlost, potom za teoretick~ho pfedpokladu, fe na ni nepilsobr tádná sila, bude trajektorii
(hrou dr~hy) pllmlc..
Priktlcky to vhk v pronředl nUI
Země nenr molnfi. Newton ve sv~m
gravlučnlm
zákonf: dokázal , fe
kddt dvě tělesa se navzájem pfltahujl silou, kterí Je úměrná vellkonl obou hmot a ~tverci jejich
v:rdi.lenostl. Matematicky to mllleme upsat:
těleso
Zák .I ad ní
principy
KOSMIGKÉ
mechaniky
(1571-1630) odvodil úkony pohybu nebeskýc.h těles podle svých
vlastnlch pozorov!nl planety Marsu
a podle pozorov,nl, která prováděl
jeho učitel, dinský hvězdU Tycho
de Brahe. Tyto zákony llk1ll:
F-m · 1h
m ' l h-X
(R:~~)'
XM
lh -
„.
( ...
+ h)'
~~
1. planety oblhajf kolem Slunce
po ellptických trajektorllch, v jejic:hl jednom ohnisku je vfdy Slunce,
2. ve stejných dob,ch opile
prllvodlě planety stefnou plochu
(obr. 2), to t:nameni, le rychlost
v periheliu (nejmenšl vzdilenost
od Slunce) bude větší nef v a"liu
(neldále od Slunce),
3. podll dvojmocl obUni doby
(periody T) a trojmocf délky velké
poloosy a Je konstantnf:
Je hmota rak•ty
(mi Je hmota 1. tilesa, m 1 Je hmota
2. tilua, r je vzd,lenost jejich
tělifť.) Konstantou úměrnosti Je
nv. gravftačnf konsunta X -
6,670. 1 O-" [Nm'kg-').
Gravltafnl sila F bude působit
na riketu, trajektorie bude výsfed-
lh
M
"o
h
Je 1ravlt&c• •• vffca h
f• hmota Zaml
I• $10lomlr Zemi ('171 km)
J• vflk• nad fiOVrchem %1m6
Z'vlslost gravitace na výJce je
hyperbolh::ki, jak vyplývá z obr. 1.,
ti. vliv pfltalllvostl Země jde af do
...
'
níd setrvačné a gravitačni sily nebude to jli pflmka.
Země
pOsobl na všechna tělesa
gravlta.~nr silou. kteri zpósobuje
volný pád, tj. pohyb směrem
ke stfedu Země.. Gravitaěnl sila se
projevuje podle 2. Newtonova úkona (úkona sily) "Zrychlením I
(gravitad). Gravitace se měnr se
vzdálenosti od Země a m6feme ji
vypol.iut z následujrdch vzorcll:
194
VTM
' ---L--.. ..,,,
nekone~na.
!lfkich
fe
I
I
V našich zeměpisných
&o = 9,81 (m s-•).
Keplerovy zákony
Co bude trajektorii letu, kdy!
udělím!: raketě v uftitfi výšce h
nad povr-c:hem zemským určitou
rychlost v0 v te«i6m směru l Odpověď na tuto orizku dávalf tfl
Keplerovy úkony.
Nimecký hvě:r:dilf Jan Kepler
.
;
-
I
../
k= lfH10fkm 1 •·'J(proZeml).
Tyto tři úkony posca~u)ldm zpt'isobem charakterizují trajektorii,
obilnou dobu I rychlost drullce.
Kdy! srovnotme Newtonovy a
Keplerovy zákony, mOfeme dosta.tečně určit vfechny charakteristiky
pohybu rakety. Ve všech p11padech
' (pokud nepOsobl vnějll sila, tJ. tah
motoru nebo aerodynamický odpor)
kem ve stfedu Země (obr. 3).
Jakmile se dostane raketa do
hustých vrstev ovzdušl (100 km
nad povrchem Země), učne se
třenrm o vzduch ohřfvat na vysokou
teplotu a pokud nebude konstruo·
vina tak, aby vydrfela vysoké
teploty, shofi.
Budeme·ll rychlost v0 zvyšovat,
budou se ohniska F1 a F1 k sobě
bllfit, af splynou. Trajektorií bude
krufnice o poloměru (R 0 +h) (obr.
nazývá d r u h á kosmická a vyp~r .
tá se z jednoduchého ntahu
v,- "*
~l- t,414.
v,
Za teoretického předpokladu
h = O je v,= 11187 m/s (pfibllfně
11, 2 km/s). Prl vyšškh rychlostech
nef je v1 se měn! parabolická tra·
jektorie v hyperbolickou, při dosafenl tzv. tf e t r kosmické rych·
losti (v 1 = 16. 7 km /s) opouští
raketa Slunečnl soustavu.
~).
Potřebnou
..
z rovnosti
rychlost vypočteme
sily O,
odstl'edlvě
O-m~.f.h •rihy
0
m
Rov~h -
mlh
G-mlh :O - G
v' - vlh (f\,+h)
f---+--f--'
Rychlosti V1 "káme pr vn r
kosmická a pro h = O je 7912 m/s.
S rostoucl výškou se v 1 zmenšuje.
protofe gh klesá rychleji, nef roste
výška:
.
vftka h km
100
400
1000
5000
l t. ko•mkki
1
rychlo•~
7ftl
17f1
705
nu
St14
Kdyf udělfme ra~etě rychlost
většf, nei je prvnf kosmická, bude
trajektorii opět ellpsa (obr. S).
Rychlost v apogeu bude klesat podle
2. Keplerova zákona. aby byla
splněna rovnost Vo {R 0 +h) = Va
Z těchto pro nás poměrně Jedno~
duchých zákonO mechaniky vyplývá,
ie nejdllleiltějšlm faktorem pro
charakter trajektorie rakety Je po-čát~nf rychlost v0 (rychlost na konci
aktfvnfho úseku). Od tohoto oka·
milku fe trajektorie letu křivkou
volného pádu, to znamená, fe
pOjde-11 o raketu s lidskou osádkou,
bude se osádka stále cltlt jako ve
výtahu, který sjifdi dolO (padi) se
sdlým zrychlením g - nastane
beztilný stav.
let na jiné planety je mofný
pouze rychlosti vědl, nef je druhá
kosmická, raketa se musl nejdřlv
vymanit :i vlivu Země. Pfi letu na
vnějšl planety (Mars, Jupiter, Saturn
atd.) se rychlost musf jeftě dile
zvětšit, pl'i letech na vnitfof planety
(Merkur, Venuše) se musl raketa
v dostatečné vzdálenosti od Země
ubrzdit, aby přešla na drihu o men·
šim poloměru.
(Ro+H).
Dosud jsme všechny rychlosti
uvalovati bez vlivu otáčeni Země.
Kdyf se vypustf raketa ve smyslu
otáčeni Země, bude jej[ počáteční
rychlost zvětšena o obvodovou
rychlost otáčenr Země v místě
vypuštěni (na rovni ku Je to 465 m/s.)
Při vypuštěni proti smyslu od.čenl
bude absol utni rychlost rakety men·
li.
NA KONCI SVITA
l'oda:emnl polcl•d ronihl#<h •i·
bll'•lcfch plinl i• podroboVin •YH•·
m.clck•mu prlh:lcumu . Jedna a: vf·
prav prac:uJe "a 7f, u.upni, na
paloo•trovl Tajmyr,,.. Letadl• Aero·
flot\.t U.tobujl vfprav,,. potravinami
I vf•trojf.
Dobu obihu drulice vypolt•m• po•
dle Jednoduch•ho 'f'llhhu:
l Tt (1!: 0 +h)
ln:(R 0 +h)- V0 .T T- - - - -
•o
U ellptlclc• tr-ajektorle motem• dotadlt
lft0 +h+H
z• (R 0 +h) vfru: - -1
ch1bou).
(• menll
Kosmické rakety
jde o volný pád pOsobenfm
ných a gravltačnfch sil.
Druflce
setrvač·
Země
Kdyf uděllme raketě ve výšce h
nad povrchem Země tangencJálnl
(rovnobHnou s povrchem Země)
rnhlost Vo (na konci aktivnfho ÚSe-ku, tj. po dohofenl paliva raketové.
ho motoru), bude trajektorií (kflv·
kou volného pádu) elipsa s ohnis·
Kdybychom zvětšovali rychlost
rakety v0 , pak by se rychlost v1
zmenšovala postupně k nule. Za
teoretického předpokladu Va - O
se eliptická trajektorie změnf v pa·
rabolu, ovšem takovou, v jeJlmf
ohnisku op~ leil Země (obr. 6),
raketa se vymanl :z. vlivu Země,
:z. dru:!ice se stává kosmická raketa
(kosmická. lod), dru:!ice Slunce.
Rychlost, která je potřebná k pfe·
chodu na parabolickou dráhu, se
VTH
195
NOVÁ TECHNOLOGIE
ve
svěrovem
11sku
PRVNf GEOTERMICKÁ
ELEKTRÁRNA V SSSR
prQb~bu
prvních
let provozu1 tcrmilnfch vod je
mot.no vyulft j1ko zdroj\\ chemických 1urovin
jódu, siry,
kyseliny uhličitt, duslku, čpavku
• da!Jlch.
Uvažuje ac i o vyut.itl tcrmilnJcb vod pro tcp1'rcnskt hospod4latvf. Pro dsobov6nl m~sta
1 200 000 oby•atcli teplem potcačl
tři vrty s teplotou vody
100 •c a s kapacitou 1 tisfc až
2 ti1Jcc m• za den.
Se stavbou dalšfch geotermických clcktrArcn ac počlti v Tbilisi, Machačkale, Tobolsku, Taškcntl a dalšlcb mhtcch SSSR.
Ekonomlh•bJ• 1H•1• l!1-. 43. •tr. 40
PSACf STROJ
S DBSBTI KlÁVESAMI
• Pro •11.rbtaJld tempo a drotaost
bnc.IU.„fch pncl m' bft dobrfm
pomocnlltem rt0"1 •r•tlm p.adho
ttroJ•, prsa&Jfcl poas. • duetl kl,w ...
•amJ. Jeho au10Hm Je brhskf vldec
dr. R.
Conrad~
KUwe111.lc.• m' de:ut twarovantc.h
JednotUri pl•m.-n• abecedy H
klbH~
=l'1':1:!-:'~:~;:,~uK~::::.-:':J~~-::.
.oul!„nl • pfan1bhm ud6ri l!úJlce,
Zkulabnl provoz• touto k.l'vesnlcl,
••4'
lueri
poufh 1 pro stroJnl pro•nmorialt uUuJ,teu 15 bod.Jamobl
:;~!t;:: :.0 6t':O:~!!ú':j n! ~
1
a.fm. .,_adm urojl.
New Sclc.ntht,
~b.
30-11 ttr. 668
MINIATURNl ZAtllZENf
PRO SYNT11ZU uosira
RECI
Sovluk9 vldcc V. I. Kulja
navrhl nový prototyp gencdtoru
pro 1ynthu umMé lidské fcči. Do
tclefonniho vedení yYJil' miste
složitých hlbek a tzv. fooémč
jen jejich určit~ typick~ parametry. Frckvcnčnf pbmo lidské
řeč.i se dm proniltav~ zútf a jednJm telefonnJm kantlem se pak dA
pfcoilct dvacet i vtec tclcfonnfcb
hovoru.
Nový typ gcncdtoru je sestaven z velmi jednoduchých elektrických obvodů, obsabu;idcb
pouze odpory a kondeodtory.
Hldu.ronjiu, Ma. 7, ttr. 03
196
VTH
Í HOSPODÁRNOST
VYŠ
Bude postavena v ódoU fcky
Pautctky na Kamčatce. Pracovníci Laboratofc vulkanologie Akademie vfd SSSR navrhli toto mJ110 po nlkoliblcttm prOzkumu
geotcrm1ckt činnosti Kamčatky.
Podle údaj6 ústavu 11 Tcp1oclcktroprojckt" jsou n•kJady na
1 kWh u gcotcrntlckt clcktdrny
asi 3x mcnšf oproti mliklad6m na
1 kWh vyrobenou v tcpclnt
dcktrirnl. Pro reaUzaci projektu
novtbo typu clcktr•rny mluvl jcšt~
dalJi d6vody: invcsličnJ niklady
se uhrazuji ut v
ZVÝŠEN( PRODUKTIVITY
I kdrlJ•m• co do '1robr oceli na JHnoho obyvatel• prvnlm sůu,m na n&tl,
nemófeme bft • hutni wfrobou ac.ela tpokoJenl, Vidina núlch hutnlch ůvodó
mA •k• •lavnou tndlcl, awla.k vfrobnl proc.e• Je z.uuralf. '1roba i• pr'ac.ni
a nlkladni, f'ferulowanf t•chnolo1lckf po1t\lp neumolftule uwl1t takovou
automatlaad, ktari br roahoduHclm a.p01obam aytllla produktivitu pric.e
• odttninlla & hud nimahu a hmHlnl "Hni Yfrobr. Hul nel:u.tbnlaJU a n•l·
atritowllll úHkr hutnlho prowoau patfl lltl oull.
„NEMOCI" ODL~VÁNI DO KOKIL
Tekuú ocel z martlnsk' pe<e nebo z konvertoru se lid pinvl vypould
do litinových forem - nv. kokll. Po dvou al tfech hodlnich kov ztuhne,
smrftl se, a Jerib tHkou kokilu st4hne. Tak vznikne ln&ot: tomu je tl'eba
pfed dlcovinlm oďl'lz.nout „hlavu", protofe obsahuje nejvlce ne~lstot
a i.eJm•na u:v. lunkr (staienlna vznikli smrifovinlm oceli). Tlm se nrid
at 25 % kovu, který se musf vritlt i.novu k pfeu.venl. Ingoty vUf od
500 ke al do 150 tun! jejich struktun nenf stejnorocU. U pomirnl
chladných stin koklly tuhne ocel nejrychleji a tvoll proto jemn' krystaly •
kter• se smilrem dovnltP zvl:tlují. Kvalita kovu tedy nenl nejlepší,
proces je z.dlouhavý a spolu s odpadem pff vilcovinf se nric1 al )6 %
kovu.
Tyto nedo11Atky odpadaJI pfl plynulém neboli kontlnuilnlm
llt( oceU. Jeho výhod se ul bllnl vyulív' v neJmodernljlfch
hutnfch komblnitech v SSSR, USA, NSR, ve Francii apod. U n:b
se provoznl zkoull v lelezirnich v Podbrei.ovf n;a Slovensku.
POSTUP Pih PLYNULtM LITI
Zikladem plynul'ho lltl je speclilnf kokila be:t dna. nu:ývani krysta·
llzitor. V nim ocel tuhne, na jeho povrchu se vytvoff tvrdi kQra
a uvnitP f.havý blok oceli v podobi nekonečn~ho hranolu klesi vlastni
vahou dolG. Jeho pohyb f(dl soustava tafných vilcú. jidro oc:elov•ho
bloku le vlak súle )eftE lhav,, a proto blok prochbl vodnl sprchou.
Podle velikosti stroje, asi po 1 O af 20 metrech, je uf blok ntleiltl
ochlnen a. soustava pohyblivých
hol'íkO Jej podle potfeby fefe na
urlen6 d"ky, vhodn6 pro vilcovinl.
Blok ocel! mi hladký povrch, struktun materltlu po d61ce Je stejnorodi, nennlka]í sufenlny ani vle·
1
-1
lljak• shluky nečistot. Za polovlčnl
2
dobu se na u.ffzenf, kter6 uu]fmt
jen malou plochu, vyrob( stejný
jJ,v
1::i'r.
kv!~uln:;~~ 0ko li~~~r kl~~
menll, takte k pl'etavenl se vn.cf
jen asi S % ocell. Postup Je plynulý
a. lze jeJ v pln6 mlre a.utoma.tl:r.ovat.
Jj
8 ,,-
16
ZAlllZENI PRO PLYNULt LITI
OCELI
Stroj pro plynul4 lltl Je 20 af
A
:!:.1tu•n1.1 pl1nul„hn lo!• •><f'I•
1Jlvof1"' R„ij,· So•mnwo t wr1n.1l.,..
n•rn nr1dt..lr t•ff'Jt•d• rt~uhu .1u1or11•·
o< l<yt h
" " f!UI"'" ( 1
J li~ OWJI ly(
}
"''"l•O.H>r".
J
j.,.,,l„lolJlhH
4
„oij 1< • " · ' ' ' r. ~
f ,, tnr v.11c.,., 6
„
I
'""'''arnno ""'·'"'· 7
"'"'""''"''"'•
UJ.l•l'ru. li
'"'""'"'f•I<„ pr1wudY
P••d1nu. 9
„„1""''""'1<'" '"'aul„<t"
hl•don 1 loow„
10
"'"'""''"'"""'
k""''""' ifryH.oloJ„l1>1u. l I
m'"rocl<y flJt"OP tpffhy, 11
'"'•'"'"
r.11„ pohuou l.lif1yth ...
11
•utom•l><lo~
ro1t"f'• hor„i.u. 14
'"uto•„.11 •k <hl .,rrno l<rw~1„ I 0131"ru,
15
chl.1do€• vod„. 16
ohtaUI
<hl.adici vod.1
„1„•.
„
A
'"'"''"Jl<I ""'"' '"""""'
PRACE
mezi pomalu se
otičejfd
chlazené válce, které by jí daly
:~t~~~~! s~věa;~vr~~1!:d~~l~š: ~~Av:a:e1~Ý~~~:i7r;~~
zkoulet plynulé lid oceli do krystallútoru. V roce
19SS bylo v sovhském dvodě „Rudé Sormovo"
spuldno prvé velké t.afizenl pro plynulé liti ocel!.
n1 plynulém Utl pracuje 800 mechanismú, pohon
obstarává 49 elektromotorú ovlidaných z dvanácti
operalnfch stanovišť . Pokus byl úspěšný. V Doněckém
hutnlm komblnitu spustiti uf nejvýkonnějšf automatizované uMzení pro plynulé Utl oceli na světě: u
hodinu odleje af 140 tun oceli. Tenkostěnné krystallútory jsou vysoké 1, S m a lije se do nich ze 1-40tunové
pánve. Krystalltátory pro liti desek nazvaných bramy
maff prO i'ez 200 x 800 mm . Licl rychlost je a.sl 0, 5 m za
minutu. Prozatlm Je z.vládnuto jen plynulé liti některých
oceli, zkoumá se moinost lit! oceli s obsahem uhlfku
0, 2-0, 3 % a oceH legovaných.
B
PERSPEKTIVY PLYNUL~HO LITI
Inf . JAN TŮMA
Plvnulé lifi
4'0 metrů vysoký a
ůroveň podlahy. Na
zpravidla se za.poušt i zčisti pod
jeho horn f pracovnl plošině se
p1'isuvuje Ilci pinev nad tzv. mezipánev s výlevkou .
Výlevka zhotovená ze zirkonu se uzavfrá zátkovou
tyčí, ovlidanou dilkově servomotorem.
Krystalllátor Je z m ěd i, jeho stěny jsou duté ; jimi
obíhá znač ně mnoistv i chladi cí vody. Krystalizátor
kmitá nohoru a dolll . Krom ě chlaz:en l se krystalizátor
uvn lti' neustále male rozsti'lkován lm parafinu po
vnltfnfch st!nách , kde pfl jde do styku s tekutým
kovem. T lm, fe na začátku práce tafné válce změní
smysl otáče ni (reverzujr), zasunou spodem do krystali·
útoru uv. útku. Pak se otev1'e výlevka a shora do
krystallzátoru pi'ité ki ocel o teplotě přes 1600
Kdyf se xa několik minut vytvoi'f kůra do potfebné
hloubky. obliti se chod v"cO taf.né stolice a dtka
sjlldl dolO. Za tou uf postupuje čistečně ztuhlý blok
oceli . Pfed ta!nýml válel je baterie vodiclch vílcú.
Shora se mezitlm do krystallútoru napoultf nová ocel.
Společný regulačnl obvod brzo pflzpOsobf pfltok oceli,
Intenzitu chlazeni krystallútoru I rychlost tafných
válcú. Dr uhotné chlazeni vychizejlcfho bloku oceli
obstarává automaticky regulovaná vodn l sprcha. K fez:ínf
blokll oceli Je pouflto „létajlcfch" autogennkh hoH.kO.
Pfi fezu se hofák posouvi spolu s blokem oceli, dokud
nedokonči fez. Zvliltnf dopravnlk pak dopravuje ingot
z jimy na válečkovou trať, odkud putuje k mezlohfevu
a na vilcovaci trať. Tam se proměnl ve vývalek: kolejnici, nosnlk, pruty apod.
1 C.
STARÁ MYŠLENKA V NOV~M ROUŠE
Myšlenka plynulého litl oceli se zrodila uf pi'ed sto
lety v hlav ě vyn lkajfdho huťafe Henry Bessemera
(vynálezce konvertoru). Bessemer chtě l lit ocel z: pánve
Zaflz.enl pro plynulé lltl spolyki takové mnofstvl
oceli , že dosavadnl pece Jej nestač! plynule zásobovat
oceli. Proto se v nových sovětských hutnfch kombinátech projektuji martinské pece o objemu al 1000 m1
a kyslikové konvertory o obsahu al 400 m1 • Teprve
poiom bude licl zai'izenl Ht doopravdy plynule, bez.
jakýchkoliv pl'estávek. Pokrok ve vilcovinl kovů však
umotňufe uplatnit myšlenku spojení liclho a válcovacího
procesu v jediný automatizovaný , kontinuálně probfhaJfcf
pochod . Nekonečný blok oceli, chlazený jen uk, aby
m ě l teplotu potfebnou k válcová.ni, by z liclho stroje
,,vtékal" pffmo do kontlnuálni vilcovacf trati. Doposud
je pfekážkou pfítlš nlzký výkon llcfho zai'lzenf. Časový
výkon jednoho krystaliz.átoru je asi 50 tun kovu za ho·
dinu , kdefto výkon spoj ité válcovacl sochorové tratě je
af 7 50 tun fhod. To znamená, fe by bylo zapoti'ebl
zvýšit výkon krystalizátoru nejméni patnictkri.t , aby
trať mohla být plynule zásobovina. Významným krokem
k tomu je ui'fzenf se skloněným krystaliútorem , sestrojené sovětským infenýrem Goldobinem . Pouliti chla·
zených dopravníků , pohybujlcich se s pásem kovu,
dovoluje zvýšit Ilci výkon 5-6 násobně .
Jinou mofnostl jsou licí stroje, jejlchf krystallzitory
budou mlt uf takový tvarový průfez, který dá bloku
ocell tvar jako současné vilcovacl stolice. Je motné, fe se
poda1í postavit strof , který by plynule lil roury, desky
nebo skfiňové profily.
Plynulé lltf a plynulé vilcovánf kovó otevi'rajf
dvefe pf'o úllnnou automatizaci hutniho pf'ocesu.
Urychli jist' I výzkum cesty, jak plynule redukovat
J.elez.o z. rud - a to je jeden z. nejvftlfch úkolt.
našeho století.
c
~
Srov~
oceli (
nulfm
lati
I byt
9
•::>
":;...
o
o
PLYNULÉ LITI OCELI
Srovninl vjrobnlch W6 a z:trit ko't'u pl'I automatm>vaMm plynulfm lltl
oceli (<lno) 1 dosud bUnfm 1pG1obem liti oceli do llokll (•pruo). PH ply·
nulém lltf byl vfvalek hotov u 4 hodiny, pl'I lltf do kokll to trri t hodin .
Zatlmco pPI plynultm liti•• vyufll• 91 % ko•u, pPl litl ._ kolcli Je to Jen 14 %.
Zbytek, Yke ne! tPetlna kovu, H mud vritlt k pPeta l do pece.
DVOJITt ZAAIZENI PRO PLYNULt L
JeN.b 1 llcl p4nvl ( t) iutavl nad vtokem do metlpinvt 1). Ocel tuhne v krystalidtoru (l), ztuhlí blok •r•edou •odlcl •Ilce (4) do talnfch •álcQ (S). Pli
dlcovinl I• kov chlai.en vodnl sprchou. Posu't'n6 h
y (6) Pelou l bloku
h11oty, které manlpulitor (7) tkllpl na llinkovj do,ravnfki ten Je vynlll
z Ji.my na dleUcovou traf.
91°/0-CELKEM4 HODINY
64 %-CELKEH9 HODIN
ál
~
K~
!
spoPtu
~
~
~
...,
<
.o _ A_ N_ „L_ A
_ Z
_ A_ R_ E_s_ c_ u
I.
nich.
Ani velký stadión v lufnlk:ích.
roúli'ený na témU dvofnisobný
počet m1st, nestal:ll všem djem.cOm
g ~ ";~~;~vs~~llc~~~up;l~~~v~~ a:~~t~~
•
""
z Moskvy, ze Sovltského svuu a
z celého svéu. chtf:ll na vlastní oči
:.'!~ vidět
utkiní nejlcpšlch atletO a
soubo1 mezi neJlepltml
světa - Panovem a Wllllam-
obz.vliltě
vytrvalci
g sonem
Ui od rina
přistivila na moskevském letišti nadzvuková letadla
s ce.stuJkimi ze všech svčudllů.
~
Oruiice světové televiznf soustavy
Z pfenilely úbtry u sudiónu, na
1
který se sounfedoval :r:íjem světa.
g
~
...
Š
=.
•
::I
5S
l.
Nanoup1ll tivodnlci k bf:hu na
10-000 metrů. k bihu, který sesul
slavný. dí se dokonce i'fci historický.
ovlem z
důvodtl,
které
návštěvnici
a televlzni diváci ani netuš!ll.
Hlasatel pfeletl Jm,na dvodnlkú.
Mnohý přitom přeslec.hl, kdyf hlasatel 01n;1imoval „Ml""o .iutlf po bHi Tokov. Sovětský svn."
~
Vytrvale! se '°'dl na starto'olnl f!ře,
z.bývi uf Jen nEkollk okamflků do
'" startu. Telev11nl lo.mery sledujf po.
stavy dvodnlkO a na ch-,,/11 se zasuvuji i na poslednim Uhstnlku, běfi­
N
cím mimo soutU. Kamery sl ho
.c: mUi chladni od hlavy k patě, jako
,..
0
~
~~k:~~Ý. ·~~~d~~ ~:::!y. hs'e::::~
by
natým trupem a Uzkým hrudnlkem,
přihJ nevyhUfi.
~ Jen "elikě brýle se silnou fernou
obrubou upoudnti pozornost.
„Na mlsta - ke startu pfipravit
- - pozor .. "
Vjst„el start•ra ukonluje napjat'
ticho. Sutlslce dlv,k!l volají, kfllJ
a plskajl. hlasy se sltivajl ve -,,n.vu,
kter• by I oceán mohl rivldě1;.
;?
A Panov, t&ně sledovin Amerllanem. bHí uf třctl kolo ntlmco
Tokov konll teprve kolo prvnf. Jen
N
málokterý z dldků mu vůbec v~nuje
pozornost Nihle vyrazil s ohromu·
'a 1lcl rychlostí. Zakr,tko dostihuje
• Wllllamsona, předblhá I Panovi a
•
:I na sportovce zro'olna
~
5
!l
<1t.
~
v
;:r
5
~
N
~iii
r:.~~:, l~~~~~~~menl.
ide
Kdo je ten
Ub.sný bHed Jak to, fe o něm jdtě
nikdy neslyšeli I A celý rudlón vsůvi
a bouři a povzbuzuje: „To-kov •..
To-kov
To-kov .. :• A ten bHí.
jako by se ani země nedotýkal. Ti,
kdo ma/1 s sebou n;t, tribuně přenos­
ně trantistorově televlt.ory, sleduji
deQ.llnl dběry kamery. Tokovova
tvU- Je klldn6, usmivavi, Jako by byl
~~::c~ .na Gorkého tfldi na proPanovi a Wllliamsona nechivá
daleko u sebou. Vede o dvi kola,
o tři kola, do elfe zbýv.t ul jen dvě
200
VTM
sti metrů, sto, sedmdesát, padesát,
t11cet ...• Finil, ůhsný f'lnlf, úvěr,
jaký nevldili ani pamitnlcl fam6tnlho Emlla Zátopka! A Tokov pro.
bihi dlovou rovinku a mld v lit·
Nadlení nep1esdvá, naopak stile
zesiluje a dav sl skoro ani nevllmi,
ie utím dob6hl tak4i Pa.nov v lue,
znamenaJíclm p1ekon6nl dosavadního světov4iho rekordu. „Ta.kov!
To-kov! To-kov!" skandufe sud16n.
Neoficií.lnl vlth zmizel ale tak nenipadni, jako se předtlm objevil.
Na stupni vltbG stoupall oflclilnl
vltbov,, Na nefvyHI Panev, vedle
nno Wllllamson.
Tokov. Tokov. Tokov , .. O nikom Jiném se druhý den nehovo1ilo.
Vlthstvf Panova odbyly noviny ně­
kolika ttdky, spousty tlskal'skě lem I
pidly ale na to, aby byl dopodrobna
popsán nevfdanj sportovnl vjkon
Tokova.
Novlnf PI x cel,ho svita se shiněli
po Tokovovl, ile kde Jen Jel Nebo
kde Je aspoň Jeho trenér, ten tÍouftlk, který vypadal, jako by Je!ti
nikdy pPedtím nebyl na 1tletlck'
dráze. Po fí.dn•m t. nich nenašll ani
stopy, ať pátrali sebevlc.
4.
Pavel Žurgln, ml;1idý novlnáf,
který byl svědkem :úvodu. se dal
tak' do hledinl úhadného lamplóna.
Plynuly dny i výsledek - lidný.
Af kdyf se Pavel jednou dlval na
barevny pPenos te světov,ho mlstrovstvf vtpiralll v San Francisku,
uslechl hlasuele: „A nynf. mimo
soutU . ." - Pavlovi se rozbulllo
srdce - „.. na.stoupl Tokov, So·
vitský svn!"
Chvilka ticha a potom bouře.
urag'n potlesku - na obrat.ovce se
objevuje ltlhli ·postava Tokov1.
Shýbá se. zdvlhi linku.
„Úbsn6!" volá do mikrofonu
hla.satel. „Neuvifiteln" Osm set
dvicet pět kilogramů!"
Diviti vysk1kuJI ze sed1del a
hrnou se k Tokovovl. Marni. Tokov
mezltlm zmizel ,
Po skvilém ůspichu v bf:hu na
1 O km a. v soutěfl npiračů pllekonal
Tokov datli rekordy - ve skoku do
výtky I do dálky, v disku, oldpu,
plovint. Lidé sl ul z.vyk11f na to,
le „Kril sportu", J1k nf:kdy naz.jvall Tokova, pfekonivi I nejodvU·
nijll pfedpovědl. Jen Jedno bylo podivn': lid nf sportovnl federaci Jeltl
nebyli pfedlofena ti.dost o uznáni
Jeho rekordll. Opr1vdu z.vliltnf proč uková •.• skromnosti
Žurgln horllvi shromaldoval
všechno. co bylo ve spojeni s Toko-.
vem. Opatl"il sl I televlz.nf tibiry
Tokovovýdl vjkonO a prosedil nad
nimi dny a noci. Došel k ůvlru, fe
Tokov nemi vlastni, pOvodnl sportovní styl. V kaldé dlsclpllni af do
nejmenlkh podrobnosti ni.koho napodobuje. Tak napflkl1d ůbiry ie
skoku do výšky doknuJI, f.e pohyby
nohou u Tokova odpovldiJI pl'esni
tomu. jak skikal phd několika 16ty
nejlepší skokan. nyn~jlf ústfednl
trenir Brodin.
jeho l:linek, doprovhený mnoha
fotografiemi, vzbudit úplnou senzaci
a byl blóhem několika dni pfelofen
snad do dech jnykll. Nikdo nemohl
poprlt, fe Tokov skutelně. nemi
vlastnf styl, m' ale neobyčeJnou silu
svalil a fy1kkou odolnost. 2.uraln
o nim napsal: „Rozumt se samo
sebou, le fsem se obrátil na vlechny
sportovce, kter4i Toko\' ,kopfruje'
A všichni prohlúili, le Tokova neznajl, a af do onoho památného
1
bEh~~:c~ O~~oo :!~f$\ ~e•~:::;~
nEkollk Hdkll. kter' Jim předa.la
sovět.ská tlskovi kinceláf: ~ETL
s.
JSEM S VELKÝM ZÁJMEM <'.LÁNEK
SOUDRUHA PAVLA ŽUP.GINA.
DOŠEL K ZÁV~RŮM. KTER~ JSOU
MOŽNÁ SPRÁVN~ A CELKEM
S NIMI SOUHLASIM - S. E. TOKOV
Tokov ovlem zmize!, jako by byl
uhalen v koutelný plilť tajemstvf,
kt•rý svln' Jen na chvlll pl'i sportovnlch utkinlch.
Kdyl jednou ráno n tkh vz.ru·
Jených dnú odchbel Pavel z domu,
6.
!::>
O
~
J:
-'
i
ii
j
~
ie:::;
~
'f
•
:i
:Í
o;
:c
i
5'
~­
nsle<hl, jako by někdo u dvefml
sousednlho bytu volal o pomoc.
Zaklepal na dvefe. Bydlela tam
asi šedesitileti profesorka v dócho·
du, Anna lvanovna. 2:idná odpovid,
Jen nové nsténinl. Zaklepal 'fnovu
se stejným výsledkem. Otevfel dve·
fe. Našel u nimi sténajlcl sufenu,
zhroucenou na zemi. Na prvnl pohled uviděl, fe ji dchvat ochromil
na pOI tila. Byla sama doma a tak
se dovlekla ke dve'lm, aby pflvolala
pomoc.
Snesl opatrni .-a1enu v nirufi
doló, ulolil do svého Moskvlfe a
rychle JI odvezl do nejbllfšf nemocnice. Pfijell včas.
Pavel si vU:ll Anny lvanovny
a denně ji navftivoval. Kdy! se
trochu zotavila, prosila ho, aby
za.telegrafoval jejl dcefi, profesorce
fyziky v Kyjevě. Právě kdyl sl :za.
plsoval jejl adresu, vstoupil lékaf
a Udal Pavla, aby ho navftlvll v jeho
pracovně.
„Vlte, soudruhu 2:urgine, proě
jsem vis pozval l PotfeboV311 by·
chom dnes vaši pomoci, abychom
mohll uchránit vaši sousedku."
„Jak to - z a c h r i n I t l Je to
s ni tak špatn.r"
„2:1vot jsme JI uchránili, ale
musíme obnovit Jejl fyzické schop·
nostl, ochrnuté svalstvo. A vy byste
nám mohl pomoci."
„Jde o transfúzi krvel"
Lékaf se usmál: „Ano, transfúzi.
Jenfe ne krve, ale bloelektrických
tokO."
Pavel souhlasil. Pfevul! ho I s An·
nou lvanovnou do úsuvu, z.abývajf·
clho se praktickým vyufidm bioelektrických tokG, uloftli na IGlko,
na pravou ruku a nohu mu dali pis
z plastické hmoty. spojený několik.a
dráty s jakýmsi záznamovým uff.
zenfm. Lékaf mu dával pokyny; kdy!
cvlfení skončilo, odešli ke stafeně.
Lékaf ji pfipevnll pis na ruku, spo·
jený vodiči s elektronickým pflstro·
jem. Kdy! byly nafhaveny Jeho
elektronky a spultěn záznam, obje·
vily se na oscllloskopu pohybujfcf se
kflvky a Pavel s ódivem pozoroval,
fe nemocná nčlni pohybovat ochr·
nutou pravou rukou a nohou.
7.
Kdyf Pavel pfifel večer domO,
potkal u výtahu dlvku v elegantntm
kostýmu 1 kufffkem v ruce. Snadno
se domyslel, kdo to asi je.
„Dobrý večer. Nemýlfm·ll se,
Jste dcera Anny lvanovny."
„Ano. Ale ..• "
„To jsem byl ji, kdo vám dnes
dopoledne poslal jejfm Jménem
telegram. Jsem Pavel Žurgln."
„lrlna Kostinko. Ale co se vlutni
stalol" ptala se dívka, kteri dobfe
nerozuměla telegramu.
Pavel JI v rychlosti vyprávěl, co se
seblhlo. „L6kall ml ujlnlll, fe ji uf
nehrozf nebezpelt, a ted se sndf
obnovit jf schopnost pohybu. Je to
moderní, nová metoda. Nějaké blo-elektrlcU proudy čl toky •.. Ale
pojedeme radljl do ústavu. Snad
udElajf výjimku a pusd vis tam hned,
kdy! jno plljela z ukov6 dilky."
Pavel fl uvezl do ústavu. lledltel
opravdu povolil nivštEvu a dokonce
se mohla ubytovat v fednom z pokoJikO. které mill pro tento účel v ne·
mocnicl. Mohla tak být celý den
u matky.
Pavel pfichbel dále denni na
nivštivu a rychle se s lrlnou spH.te·
Ill. Procházfvali se velkým parkem
kolem ústavu a fivi se bavili. Pavel
ji podrobně seznimil I se svými
poznatky a dohady o Tokovovl,
o kterého projevila lrina velký
úlem.
8.
Fanouškové z celého světa s na·
očekávali f'lnále mlstrovstvr
kopané v llfmi mezi mulstvy So·
vltského svazu a Brazllle. Problraly
se podrobně vyhlldky obou soupel'O
a často se pf-itom objevila I otbka.
nastoupl-11 v sovětském mufstvu
také nepf-ekonatelný „Kril sportu"
Tokov, a hodf·ll se lépe u stl'edn/ho
úto4?nfka, nebo do obrany, nebo Jako
brankiř. Pro4? by se tak všestranný
sportovec neměl uplatnit i v kopané?
Také Pavel Žurgin, který odlet.i!
do llfma a sůl nedaleko sovětské
branky, čekal af do poslednf chvlle,
fe se obJevi známý hubený blol'ldák
s velikými brýlemi. Nadarmo ...
Sovětská jedenáctka musela velmi
tělce bojovat o nerozhodný vý·
sledek.
Tbně nato jel Tokov ale s velkým
úspěchem pfl mlstrovstvt v cyklistice. SoutHI šachlstO, ve stfelbě a
motocrossu se nezúWtnll, bifel ale
maratón a byl nejlepšf ve vrhu koul/.
Zase mimo soutěl.
A potom - nečekaná senzace.
V utkinl s Mal'iukovem, mistrem
světa v boxu, byl Tokov porafen.
Prvnr porifka ... Kratll:ké utkání
začalo velmi dramaticky. Maňukov
Inkasovat od mnohem lehčiho Tokova strašný úder a šel po nim na
devět vtefin na zem. Podafilo se mu
ale vzchopit se pfed odpočitánlm a
po chvlli dlrektem na bradu zviti:r.il
nad Tokovem k. o.
Pavel 2:urgln uvefejnll nový
člinek: ,,Je Tokov všfttranným sportovcem!" Uváděl v něm, fe Tokov
mi na svou postavu docela mimo·
lidnou silu svalO, je neobyčejně
obratný a mrftný, ale těchto vlast~
nostf dovede vyufft jen tam, kde
pokral.uje bez pferušenl od začátku
al do konce. Jsou ale sportovnl od·
větvf, ve kterých s (I a a o b r a t·
n o st nestač!. Hrá~ kopané musf
znát taU dobl'e pra·
vldla, mít pfehled,
rychle rdgovat na
měnfci
se situaci,
musf myslet.
Tyto vlastnosti Tokov
z1ejmě nemá, a proto
se nezůbstnll ani
utkáni v kopané ani
šachových
mlstrov·
stvr. A v ringu, kde
je potfeba být stále
ve stfehu pfed sou pefem, byl Tokov porafen. Úspěchy měl
v těch odvkvlch, kde
pětím
se rlvodi
lndlvlduilně,
kde se ne- ""
~;~~~eěp;;~o č~~:~k.p:r~~;e; t~r~=~
§
ale pOsobl někdy dojmem, fe si "'
po4?1nl jako nějaký robot, i'lzený
silou, kterou slepě poslouchá.
...
Čl •.n~ek vzbudll opět velkou po-- Q
zorn"... ~· ale Tokov k němu tento-- ~
krát nezaujal stanovisko.
§
z
V Klubu novinifll se Pavel sešel
se svým Sf>O:lulikem z fakulty,
Alexandrem Šamadze. Od doby
studil se neviděli a měli sl proto
co povfdat.
„Stejně jsem tě chtěl ráno zavolat," povfdá šamadze. „Cetl jsem
tvé l.lánky a vtm. jak se zajlmil
~e~~~~v:~ ;~~~1 1::~;~::~;~ ~~:
k~em."
„Co'"
„Se čtyl'nohým.
"~
X
9.
No,
""
~
o
....
::i
g
g
~
~
zkritka, ~
s koněm."
A vyprivR jak dostali do redakce
někollk dopisů. Mladr čtenlfi, ktei'I
uf pol'idně ani koně neznali, chtěli
o nich čist nijaký l:lánek a Šamadz.e
byl proto pověřen. aby napsal re-portil o chovu koni. Jel do hfebčince nedaleko Tbilisi a viděl tam
hodně z.ajimavého. „Krátce pfede
mnou tam přijel I pracovnlk jakéhosi
výzkumného ústavu x Moskvy.
Vybral si koně, který pfl nedávných
Z
i
:>
,...
<
~
~
•
""
~
•.
0
~
~~~tl~I~~ :~oj,~ ~t:1a~~e!"~jv~'. 2
a pak poli.dal vedouclho
hfebčince,
O
aby uspoi'idali znovu dostihy. Sim ~
na n~ pfivedl tu herku, kter41 p'fi·
pevnll nico na nohu, ke startu. ~
~~~k~Ý~t~"!~r~'\:~s~1f)a~i~~ ~
ni.
magnetofon. Slyšet nebylo vGbec ""
nic, ale kúň vyrazil kupi'edu Jako ~
raketa a v clil byt prvnf, daleko pred g_
ostatnlmi.
(Pokralavónl p11ftl)
PŘIPBAYKA
budoucích
Pf.I 1rilenf rowtolcu ve vodl roapu•tn6 olovnat' 1011 Jo•
d idem druelnjm vanik• ve vodl Z• 1tudena nero11;pu1tný
jodid olovnnf (PbJ 1). PrObih "eakce v1Jadfuje rovnic::e;
>. +
objevitelů
V mln.,.i.m ll1leJ.1 rne •• seznimili se úkl•dy prep••
race c:hemlckfch litek. Podle nAvodO isme pfipr•vlli
"• 1d labo„atofl nlkter6 chemlkille, ktuýc:h spolelnl
1 chemlkllieml snadno do1tupnfml pou.lljeme dnes
pro nale pokusy.
Pokusy by nesplnily v pln~ ml1e své poslán(, kdyby·
c.hom v nich neviděli nlc jiného nei pouhou ribavu.
Ka!dý pokus děH.me pJ'edevllm proto, abychom sl
prakticky ověflll teor"etlcké poznatky. Proto Je nutné
vfdy porozumět chemizmu kafdého pokusu, umět si
vysvětlit děle,
které pf!
něm
problhaji.
POKUS Č. 1 S: V tfecf mlsce ro:ret?eme dokonale 1 3 g
kysllčnlku mědnat,ho (CuO) • 2 g d1evěn~ho uhli
a srn& vneseme do porcelinového keHmku. Obsah
z:ahrfv~me horkým nesvltivým plamenem Bunsenova
kahanu af do ro:r:fhavenf. Kdyf směs :zaěne Iloutnout,
odstavlme kahan a kelimek nechime zchladnouL Potom
obsah vysypeme do t1ed mlsky a rozetfeme na jemný
prilek. který vsypeme do skleněného válce. Pak jej
protfepáme s vodou, af se. v ni zatnou nnilet lehfl
l:istice uhli. U dna se usazuje těill měd. Tuto operaci
opakujeme tak dlouho, dokud neodstranlme nezreagovaný podll uhlí. U dna skleněného válce tOstane usazena
kovová měd.
Pfl .,.,„.,.lclorint chemlck,ho ptoc•tu, kt•rf problh:l pfl
popun'm pokutu, zjjlfuJ•me, l• H l•dnt o redukci ky•ll~·
niku mldnat4ho uhllkem -. v11nlku kovov4 mldi:
<(
z
-
~
~
~
l cuo+C-= l cu +co ,
Podobni problha)I reduklnr prou•1 1 ve ..,.11c'.m mlP!dcu
pll prOm1•lovil vfrobl technlck1 dllldltfch kovó (n.pf. p1i
vjrobl lele11;a •• V)'1ok' peci) , Pi"l prClmy•lov6 vfrobl kov4 H
dak napouflri d„vln,ho uhll, nfbrl met:alurclck,ho kok1u,
Jehot podnatu opit tvoPI uhllk.
:i ~~~~! x~·u;:~,:f~~~~~:z:~kd~~s~n~ ~~"!,;:~:;é~~
1
~ (Pb(N0 1) 1), v druhé zkumavce vodný roztok jodidu
a. dra.selného (KJ). P11dáváme-li nyni k rot.toku dusičnanu
%
S:
f:
A.
olovnat4:ho rouok Jodidu draselného, poxorujeme vznik
Ilutých krystalň. Zahfátlm krystaly mlzl (rozpustl se),
ale po ochlnenl roztoku se opět vylou~J v podob~
krásných xlatoflutých drobných krystalkú. Této látce
11kíme „zlatý délť". Běda vbk, pfidáme·ll ke zlatému
dešti nadbytek roztoku Jodidu draselného. V okamfiku
zmizí a Jlf se znovu ne.,.yloučl.
Pb(N0 0
1 KJ - PbJa + 2 KN0 1
P1i reakci vanllclf jodid olov'rlarf je - podobnf. Jako mnoho
jln;ch chemických lttek - d okonale roz.puttnf ve vodl z•
tepla, anlf by 1111 mfnlla Je ho chemick:l podtUt:a. Jodid olov·
nacf Ha le roapouftf I v Jodidu dra.c•ln4'm. Nyn l vlak jit nefde
o ryalkilnl dli, nfbrl o chemickou reakci, pPI nit v11;nlki
litk• no"'i - ve vodl dokonal• ro11pw:tni lcomplunl •loul•·
nlna (proto poaorujeme c-rva" roapuftlnl iodldu olovna•
t'ho), Chemickou ami!n\.I Jodidu olo•n•t•ho vyJadruJe rovnice i
PbJ,_
+1
KJ - K 1 f'bJ,
::=.~~:~!::~c!:pc:;:t::;;~:~:;u:~~'::.:~1~-:1:~0'::!~~=Y:
mail I iln6 litky (napr. nlktulll 1011 "'ltmut\I, midi, uPlbra,
tl•ta, k•dmla, rtuti a dalUch kovCI). T'to .,.1„tnonl •• velml
b.•to "''fullri v pruti (napt. vyluhovinl z lata 1.e datono•nfch
rud aj.).
POKUS C. 17: Do kidlnky odměllme 20 ml studené
vody a opatrně (po skleněné tyčince) do nr vl,váme ta
stálého michán1 S ml koncentrované kyseliny sirové.
Roztok och ladfme proudem studené vody. V jiné
kádince pl'ipravlme nasycený .,.odný roztok cukru .
„Poild~l
Nynl smlcháme v Erlenc.ukru"
mayerově ba7ice (100 ml)
1 O ml cukerného roztoku
s 1 O ml zfeděné ky•ellny
sirové. Do roztoku vhodt~
rne několik malých krys·
talkň manganistanu draselného (KMnO,.). Bat'iku ut:a.,.feme korkovou útkou se
zasunutou ohnutou skleněnou trubici. Druhý konec
trubice vedeme do zku·
mavky naplněné roztokem vipenru~ho mléka. (Ca(OH),).
Po určité době se začne baňka samo.,.olně pomalu U·
h1fvat a ve 'Zkumavce se objev! bublinky. Ro:rtok ve
zkumavce se postupně nkalu/e, cof je dLikanm toho,
fe pl'l reakci vznlkajlcl plyn fe kysllčnik uhllčltý (C01 ).
Současně bledne fialová barva roztoku .,. baňce, al se
roztok nakonec úplně odbarvi, (Obr, 1.)
Man1anhtll.n dra•elný uvoli'liuJe v pro•tredl ky„llny 1lrov'
•ktivnl ky•llk, k~•rf oxyduJ• (•paluJe) cukr (C 1•Htl0 11 )
v mnohem l•dnoduHI 1lotlleniny - kyllllnlk uhllfltt a vodu.
Tento proc:•• '"' charakter e.XOt•rmnl r~akc•. v~nlkt teplo,
kter' ~p01obuie, t:e 1e ab•ah baftky blhem poku•u •ahflv:l.
Probfhajlc:I chemickou .-ukc:i mateme vyfAdrlc rovnici:
CuH„0 1,
+ n o ,-
t1
co,+
t1
H,o
Pfl rHkcl unlbjlcl ky1lllnlk 11hll~itf H pohlcuJ• v ro11;toku
•ipenn,ho ml•k•, • nimi reasui• podle ro.,.nlce:
ca(OH) 11 +
co1 -
ca co,+ H •O
Vyloulený uhliliun dpenatf (CaCO•) zp1hobuJe dkal vi•
p•nn,ho ml6ka. 1'01tupn' odbarvodnl pGvodnl fl•lov•ho
roatoku i• vj•l•dkun r•dukce man1•nbC.nu dra••ln•tto
v man1•natou stlil (manpnl•ta.n tvofl fi•letv' vodn• roztoky,
man1•nat' •Oll roztoky pr•ktkky be:11bervf) .
V ba„ce, kt•ri •• chovi jako „pojldal c:Mkru", problh6
tatil reakce, Ja.ko kd)'b1c:.hom cukr 1p1tlovall. rr6blh 1• vlak
mnohem p~mal•jll .S takovfmi pomalfml oxydalnfml procHy
•• velmi luto Htkjri.me v pPrrodl. Vtd1t vfmlna 14tek,
problha)ld v tlle llvfch orl'anhmtli, nenl v podatatl n1tlm
Jlnfm, nel pri"'i takovou portolnou 011;ydacl, kterou nim
'lnA'lorlluje poku1 • cuk rem .
KONTROLNÍ OTÁZKA Č. 6 : Provedte
reakd síranu mědnatého s amonialcem
a pozorujte změny . Popište pokus a vysvětlete jeho chemizmus .
Pro VTM pile KAREL Nt!MEC
I
8A"EYNA'
STEltEOFOTOGRAFIE
Pro baRYDou •tereofotoa-raftl neexistuje
do1ud tidni čuli lheratu.ra - anl pllvodrú,
&ni phloted. Na tetú pffn{ ftcú.Ha pf~
lime tedy alapoiii tento ú.lrJad.n( kun, který
Je u.dm Jedinou .oustavnou pracl o barevn6
1ttte0fotosraftl u
Redakce
°''·
Pro označení prostorové (uoj rozmčr­
né) fotografie vžil se na celém svčtč n.ézev stereofotografie. Stereo je výraz
fcck~o
póvodu, znamená prostor.
Oběma dilčJm snimkům flkimc stercogram. Snímky odpovldajl jednotlivým
obrazlim, vytvořeným na obou našich
sitn.idch. Dva dílči ploché stercosko-pické snímky onoskopicky (prostorové
správné) sestavené mů!cmc pozorovat
v kukátku, prohllžcčcc čili stereoskopu,
nebo je promítat speciálním projektorem
na projckčnf p1'tno. Skutcčnt svět je
neodlučné spojen s naší představou proHoru, který ovšem každé bl:žné fotografii (náhlcdov~mu snímku) cbybi.
Stcrcofotografi.f však mů:žeme dosáhnout dokonal~ iluze.
!. Dlarimdky nebo akll&a k zasunuti
dvojJe stercosnlmk6 (dvoJC.t)
S. StereokuUdlo (probiltel.b) na pozororinf plastlclibo obnn
4. Proldltor se dvfm• obJdu:lvy a• vmontoYan#ml pol.,.IX&tnlml Bltry(obr. I)
á. Polariu&tf atcreobrfl• pro katdibo
diri.ka (otrr. 1), kter<i avýml filtry zp1bobuJf
splynuú obou dUfkh p.rom.hanýc.h obraz6 be:z
dm.aby dlri.b
6. Barevnf Inverzní nebo nqat1YUf film.
7. Pfcdddkov9 kllnnebo'prb.m•prosnlm.k7 &bllxka (k zmenle.nf 1tneoskoplcU: dkladny, bbe. Norm•trú b'u Je 6á mm, odpovfd'
rozpftf ot.I • u..ruěule optl01'1DJ prostorovost
vlech objclttť& vzd,le.ných od kamery asi 3 m.
O cUUi.ovýcb snJmckh v pflltl lekci.)
Mimo tlchto záltladalch pomť&ců se v nf.
kterých um.Jeh prod.iva)f I proJe.ktory pro
4om.tlcl projekci malé.ho obrazu ne.bo naopak
projektory pro velkf výkon (700 W) n• 1te.rco1n.lmlty 6 x Ul cm,
odlišných obrazú na sftnidch našich oči, a vytvořil
pravidla pro ůi dimenze. Počátkem minulého stolců objevil anglický fyzik Charles
Wheatscone docela náhodou
zvláštní jev: Zpozoroval, že
paprsek plamene svíčky, dopadající na kovovou otAčejicl
se desku, vychází s jejiho
povrchu do prostoru dopředu i za ni. Tento u Wheatstonův efekt"
zmizel, pozoroval-li fyzik paprsek jen
jednim okem. PrvnJ zák.lady stereoskopie byly otiit~ny ve světové literatuie téhož roku (1838), kdy Wheatstone
přednesl svli pozorovt .i před Royal
Society v Londýné.
Barvy a estetika
300 let pfed naším letopoětem
již v~d!l E u k I i d, že prostorový
dojem vzniká splynuúm obou perspck-
l;iíi
ě·~-=c
~~1;1
!
t
=
ZÁKLADNf POMŮCKY
I. Stereoptút:roJ (totoap...'4t se dvfma n~
prosto ateJntm.1 obJcktlvy)
tivn~
..:
!t~i
„.,. E •I~7c
~°f !'l·!
Z kursu barevné inverze vime, že
citlivost materiálů je postačujici i pro
momemn1 srúmkyJ je tedy možné apo-
novat pohyblivé pfedmčty stereoptistrojem z ruky. Přestože u náhledového
barevného snímku (na fotopaplru) barevné podáni zvyšuje částečně plastič­
nost obrazu, mů!eme prostor pouze
tušit. Nepatrné odchylky v barevných
odsúnech na plošném diapozitivu nebo
na barevném snímku jsou někdy snesitelné. U prostorového obrazu však je
při jeho neúprosné vérnosti reprodukce
přfrody citelné naruJena nejen kompozice, ale i celkový prostorový účinekJ
zjisú-li naše oko, že tieba jen jedna
z barev neodpovídá skutečnosti. Jediný
falešný tón múie roz-bit často namáhavé
vytvořenou kompozici.
Nemůžeme tedy ani estetiku barevného prostorového obrazu odvozovat od
nPlochých" barevných
~ Ei;t~ 11
snímků (barem~
fotografie) a barevných obrazů, podle
nichž se vyvinula nauka o krflsc a umě­
leckém pojetí. Hned zpočátku pfistupujme daleko viln~ji k stereofotografii,
i kdy! jsme zdárné zvlA.dli fotog.rafová.nl
na barevný film běžným pffsuojem .
~~~~~~
~~;;:-ij
:i t~! !i
=i~-~~!
~
snimku s mírou~ nikdy ve velkých plochách. Dominuje-li přesto v našem záběru ta.ková barva, snažme se ke zvole.němu motivu vyhledat čistou barvu
doplňkovou
k vyrovnání harmonie.
F ormáty1 normalizace
t . = p r.dtMllko.,., Pri sma pro 1tt~ 1ttlmk1 od neko~• 4o 2 m •tr6 .
Norm61tti bNe Hmm. Viha H i JH I ·
2•i H - jefta.
1. - pfe4sidko•6 ~ir.m• pro sttiNO•
1nlmkr od 2 m do t m . Zm•nl•ni
r 90skopic.ki ú k ladna, b b.e: t2 m m .
Vi haa.s l tOSa:
•te-
Každfm cvakn uóm spou š tě vytthujcmc
ze souvislé přfrody libovotoý jejl dil.
Ztidbkdy najdeme v ostře obraničeo&n prostorovém obraze harmonicky
účinnou a uspokojivou barevnou konstelaci. Barevný film poskytuje v lom přf­
padl! malou nebo žádnou mož·nost zasahovat do „barevného pojed" (jako může
pfip. mallf), oebot reprodukuje přesné
to, co jsme si samí vybrali .
Dbejme. aby prostor našeho snímku
neohraničovala nějill intenzivni barva.
Že pojeti kompozice a harmonie v plastické barevni! fotografii je jiné než
u bl:žné barevné fotografie, dokazuje
jinak oblibené: čisté, modré. a vysoké
nebe, neni-li v konatrukt1vnl souvislosti
s ostatnimi barvami plastického obrazu.
Ciaté a svuicl barvy uplatňujeme ve
V začátdch stereofotografie se používalo dvojic snimk.O. pro stcrcoskopickA
pozorování až do velikosti 9 X 18 cm.
V přistrojkh byla prizma šikmo postavená, aby vůbec došlo .ke splynuti obrazu. Docházelo k silné divergenci zrakových zorntch paprsků, oči byly brzy
unavené, obraz zkreslený. Abychom neopakovali chybu našich předků, oesmi
šifk.a dvojice snímků překročit 2 X 65 milimetrů.
Ve střední vzdálenosti očf
(65 mm) jsou proto také montovioy
objektivy modcmícb stereokamer. Také
soudobé stereoskopické prohližečky
musf zaručovat každému našemu oku
správnou perspektivu diJč.lch obrazů,
umožňovat vhodnou konvergenci a ako-modaci ( přizpůsobení) oči (viz pi:Išti
lekce). Póvodni zrcadlové přístroje upravovaly jen konvergenci - oko se po.h odl.Dč zaostřilo, protof.c obrazy byly daleko, ale dochizclo k nesouhlasu mezi
konvergencí a akomodaci. Pozorujeme-Ji
v přirod~ různě vzdálené předměty,
majf naťc oči v očnJch dólcich určitou
polohu (zorný úhel), pfizpťasobuji se
současně
vzdálenosti a zaonlujf obraz
na sítnici. Akomodnce se shodně mění
s konvergC'oci Stejnou situaci mA vy-
tvofit správný ste.reosnimck v prohlíž ečce a vyvolat takový stav, jako při
p H m ~m pozorováni. O J.k pozorování
pomoci lu py v scereoskopu je oko akomodováno na n ekonečno, takže požadavek je sploén.
Z uvedených d ůvo d ů získaly p řevtž­
nou obli bu ve svét~ velikosti stercosnfmkó. na obr. 2. Pod.Je německé normy je
to malý stereoform át 41 x101 mm
s dilčimi obrazy 24 x 30 mm (nazývaný
tak~ evropský formát), a d.f l č:f o brazy
24x23 mm u tzv. amerického formátu,
oba na perforovaném kinofilm u ; velký
stereoformát 6 x 13 cm s dílčími obra-
:=:=:J=:r=-J.~~
Mi........,
Mx Hmm.
.,clclrf •••
4'Wr • .,............. .....
tur. --................,....,„
T...ary
t 1a.,s ... ....- . JJ.1-.Mct...aS.I,
- - - - •.•„J.„......,...
„ ........... „
.............
.„....
,,.......
,,..„...,._.....
U.....tdt f1HYL,~
.....
•
• • ,.,..,. . . . . . . . !
IW'Onlmk7e421 lmilo
zy menšen jmi na 55 X 55 mm pří p .
50 X 50 mm - pro ule hčeni montáže
(justUe) na clvkách film u B II 8 (bémé
filmy, mámě jako 6x9). Přestože i manipulace s tlmto filmem je snadnéjšf než
u kinofilmu) je na sv~ t ové m trhu m alý
počet typů těc hto s tereopřfs ttojú.
Zcela zvlflštni místo zaujímá miniaturní stereoformát s dilčimi obrazy
11 X 12 m m . J e (pod obchod.nim názvem
Vicw-M aster- System) v západních zemích velmi obUben, hlavně však proto,
že se k němu prodš.vaji i kotoučk y s pornografickým.i stereoobrá.zky.
Ceskoslovenskou Ste reo-Mikromou,
poloautomatickým př í suojem na jednostranně perforovaný film 16 mm, zhotovJme mi.nlaturní plasůcki sohnky
velikosti 10,5 x 11,5 mm. Dilčí obrázky,
upravené do stereokotoučku, můžeme
pozorovat v prohlížečce „ M eoskop' 1
(její provedení je podobo.é jako u View·
Mastcr-Syslcmu) .
Téměř kaidý kvalitní přistroj je vybaven pfísl ušenstvim, které umožňuj e
plastické fotografováni jedním objektivem kamery. je co předsádkové prizma,
kter~ vytvoři na poličku kinofilmu standardní velikosti 24 x 36 mm dva dilčf
snímky 23 x 16 mm na v:Ytku. Dvojice
stetcozá~rů
justujeme s přlslušnou
maskou do známých d.iaskllček <; x 5 cm.
Jeden druh těchto plastjckých diapozitivů se dá jak promítat, tak p rohlížet
v stcreokuldtku.
(Pokračován]
přlltě)
Kdo
odpoví
trutnovským
lesařům?
CHCETE Sl UDi!!LAT HERa.(lh • JAK SE
OOIR'fH „l\EPARÁTOAEM PithlODNIN
POZNÁTEHOANINY VE VAŠEM OKOLfl
BLESKOVé SVITLO f'l\0 FIL·
HAAE.-V USA bylo •yrobenoo9Yl tlo„c1 uPlunl pro ú:d cf film , opa tfen•
J6clovou lampou . HH.l tlm H oble•ilo
na tl'hu ntkollk d•llfch podobnfch
••fftenl . Na obrbku l•filmov4 slunce
firmy Bau•r s J6do•ou lampou f'hl llps 110 V/ t OOOW , kter4i H vyznalvl•
pod louhlfm tvarem , col prf zaruluja
Urok# sYlteTnf úh• I p"ltroje, jehol
9Yltlvo1t i• ul 11 al ts hodin .
Pomohou
z Pardubic?
VELIKi' JAKO AKTOVKA je
tanto nafukovacl zichrannj Uun,
kdyl I• 1lofen. Po automatidr:im na•
pumpovint zahall trotelnlka Jako
spacl pytel a napropustl vodu ani
pfi deltl nabo boufllY4im mofi, Tro•
se~nlk l•ki ve llunu Jako v ů.Yodnlm
autu . „ovrch t:lunu i • opatfe" nitl ram, kterf od,-jlf r adarov4 paprsky.
ŮSPllšNé IUOOVÁNÍ - V hutnl m
komblnitu Ortk-Challlovo v Sovltsk•m svazu se •tavl no„i , VJ•oca •f·
konni "'ysoki pec. Na. obrhku i•
mond.l vzduchov4ho :zaflz•nl .
O (ru(novských adeptech lesnictvf
jsme psali jil. loni v posledn fm l iste
VTM. Tenkr6t oznamovali, te se teprve
pripravu)I zalo!it klub čtenó 'cl VTM .
Z6raveli m~ll p1tpraveno mnoho dobrých n6vrhll.
Kdy! jsme letos v únoru p ř ijel!
do Trutnova, hkl nim hned Petr
Krakovič (jinak mlstopredseda školsU organizace tSM): „Vše projednino, schvileno!"
Tak tedy na sd'ednf lesnlcktl technické škole na úpad Krkonoš spatJ'll
svklo svka dalšf klub VTM .
Ale co dill
O tom nám vyprivěl, kromě
Petra Krakoviče. taU Inf. Bucek
I redftel František Ventura. Stoji to
za povšimnutí. Protofe Trutnovšd
pfichbejf I s dobrými nápady pro
dalšf kluby, I pro všechny čtenáfe
VTM.
Jako hlavni úkol sl stanovili zhotovovat názorntl vyučovad pomůcky.
V chemlcktlm kroufku chtěJf za.
ltlvat biologlck' preparáty (kytky,
brouky) do speciálně upravených
umělých pryskyflc. Není to však
úkol jednoduchý, jak se na prvnf
pohled zdá . Záleff totlf hodně na
slofent umělých pryskyJ'lc, a;,,y byly
dokonale prOsvltntl , a to nejdOlefitEjšf - nepohlcovaly barvu preparátu . Zatfm se ne všechny pokusy
zdaJ'lly.
Pokoušeli se o to jlf dflve - jinou metodou. Pod vedenlm Inf. VI.
Kučery vyrobill členovtl krouiku ně­
kolik vzorků pomoci metylmetakrylitu . Ovšem tento způsob je
velmi náročný a do Jisté mfry I celý
proces Je nebezpečný (kys. metylmetakrylitová Je hafla.vina a I páry
jsou p1i velké koncentraci průdce
vjbu!né).
Proto se: členovtl kroufku rozhodli uilvat umělých pryskyřic ,
ktertl se k tomuto účelu uké hodl
a nejsou tak nebezpečnou pracovnf
látkou , Nepodafllo se však vytvořit
naprosto čistou - čirou - prepa·
račnl metodu na rostlinni barviva.
Ctenovtl kroufku zatfm pflpravujf novou laboratoi' a zkoušej! ...
Pi'I té pJ'llditost fádajr všechny
mladtl chemiky, jmenovitě se obracej! na posluchače chemické prOmy?lovky v Pardubldch , o pomoc.
Ukol je J„nf 1 N•"•t t•kov4i 1lolenl
pryskyPlc, aby brlr lir• a xachovi„aly
barvu preparit6 .
Dalšf kroufek - geologický - má
za úkol pi'ipravit mapky horn in a
geomorfologických typO .
sl jeho členovtl chtěj! vybohatou sbírku mlnerilií,
kterll se vyskytuj i v naší zemi.
Aby to mohli splnit , obracejí se
takll o pomoc na vfechny čtenáře
makety
Zároveň
tvořit
VTM .
Úkol : Zallet• norkr hornin a ••·
laho okoll 1 ud6nlm mllu ni.lezu na
adre•u i Stfednt le•nlck6 technlcki lkola
Trutnov - 1eolo1ickf kroul•k klubu
VTH .
Trutnovští však nechtěj! jen
úkoly divat, ale I sami se snafl obohatit pricl jiných klubO . Pflsllblll,
fe připraví dva názorntl návody,
které pak uveJ'ejnime v našem časo­
pise:
Ja.k pflpravit herbif (posrup uchovinl • tlso„,nl rOJ.nfth bylin) a la.k •Priwnl
prepuowat drobn• f.ivoflchy. Mnohým
kroulkOm Pomohou illcl oba n''t'Ody
k prfprs"'I dokonalfch lkolnfch pomOcek.
A nynl je fada na vis, chlapci a
dfvčata z ostatnfch klubil etenáfO
VTM . Napište nim, jak~ úkoly fešite, a pffpadně I s čim sl nevlte
rady. Mofni. fe vám pomohou právě
v Trutnově nebo někde jinde.
Redakce VTM
vit univerzální tahač „ZUBR".
Na doplněn{ sl mHe modelá' vy·
robit neJnhnlJJI ni.stavby nebo
vleky .
TI
v
'E
R·~·~2~~~kra_t_V_Y'_'~_lh-·n_ý_··_'·_P•_n_ý_zo-b-yl-•l_n'~
OBR. 4.:
Model u.oceánské lodl - tento-
KY
Poprv' l•m• pod tlmto titulkem uv•·
r.Jnlll vfnu lt•nU6m VTH, •by H
z6b • tnlll •ovtlf• na nivrht hrat.k
pro dltl od t - 14 let . (YTH l. U , ltU.)
Soutllfc:I •• •nallll pPln•u noT• nimlty
na hraUry pro vlkovou k•tesorll, h n1~­
kihkou ytrobou do•vd doirtl opomfjenou. Do •outlle p Plllo nfkollk „t ~­
vrhG a Je mul nimi I tada d obrfc:h ni•
padO , S vltbnfml nebo Yfilmelnl z.ajlmavfml nhrhy vi• ,._.nimlme v pfll·
tich lf•lec:h , Dn•• printllme nlkollk
snl mk6 - hde ~~utnlk6 totll nslala
do 1outlle pPlmo proc-oerp1.
pro
kosmoHautv
OBR. 1.:
Tltlrka vhodná pro nejmladší
kosmonauty. Kolekce materiál{!
umoU\uje postavit odpalovad zaJlizent (na. sumu) a s'rll neJrOzně j ­
lích typ{! raket. Autorem hnsčky
Je J. Augenthalr a hralku ul pfijalo
do výrobnlho programu drufstvo
IGRA.
OBR. 2.:
Student stfední umělecko-prO­
myslovli Jkoly O. Hellebrant navrhl
model motorovliho llunu. Hrafka
by mlla být vyráběna. Jako slepovid
stavebnice z umělých hmot. Pohon
obstarává elektromotorek IGLA.
Kormidlo je ovlidino pneumaticky.
OBR. 3.:
J. Konvička pflpravll modelá~­
skou kolekci pro vy1pilejll modelá·
fe . Ze souělnek v krabici lze sesta-
čtvrtky . Voda mu vlak ne"1dl . Je
totif natfen bezbarvým lakem. Do
modelu lze vestavět elektrický
motorek a lod' pak dilkově ovlidat.
Jaromir Svoboda, autor tohoto nivrhu , pfifel se u ffmavým námětem :
vydat celou knihu podobných vyst,1·
hovinek. Nap,.: zemědilsk' stroje,
naše uoceánsU lodi, auta, kteri
potkáváme na našich silnldch, atp.
Takovou knfiku, obsahujfd vedle
obnhktl na vysti'ihovánl I popis
jednotlivých strojil, by jistě uvlull
nejmlad!f modelifl.
206
VTM
~
der' po•krt1i1Je mnohem bohadl x.61obu
ener1I• n•I ltl1»4nl Jader. 2elm•na dlky
tkoku krlvky u prvk1i1 hella, Obou cut
se dnH poullvi: Jadernf elaktrirny
hlpl uran, t•rmoru.tkl ... rnl p"mf a
"b"doucnu 1 Hrmonukldrnl alektrirnr
nutl umllfm ú.Hham Jidra 1,hkfch
pt'vkO, ujmfna tiUlch laotopll ...odlku,
ke spoJovinl na hali1i1m.
SPOJOVA.NI
Jak6ko11Y phmlny h•d•r, k nimi dochitl 1poi0Yinlm n•bo ro:r.bljenlm, "mllYm
01ti'el0Yinlm n•bo pl'iror.enjm ro:r.pad•m, do1t•l1 ni:r.e't' J ad• r n I r •a k c e,
Jadernl reakce Ir..• n•JlfP9 YY't'Ol•t 01tl'elo't'inlm Jader 1tfelaml, zhkanjml b"d' pl'I·
ror.enfm ro11padem prYkO, lbtlceml :r. ko1mlckfho rihnl, nebo l:bticeml "mil•
urychlo't'anjml n• 1tr0Jlch - "rychloYalich.
K o•t'•loYinl atomoYfch i•d•r ••
neJllP9 hodl ne"trony, protole nemaJI
elaktrlckf niboJ a lftadnljl pronlkajl
do onhloYan6ho Jidra. rr-otol• n•m•JI
niboJ, nemCileme I• "rychloYat ani
't' "r-ychlo't'aclch trublclch, ani 't' cyklo·
tron•ch, 1ynchrofa:&otronech nebo JI·
nfch urychloYallch . llrotgo apravidl•
urychlujeme kladn6 protony, a n•utrony
ahkivi.me :r: ladern6 reakce, kuri
nHtiri Jejich dopad•m na terllk
:r. vhodrtl li.tky.
Na tom, Jak# druh Jaderné reakce
na1tane, mi kroml Jidre "llv I ener1ie,
„•thly", Na obr. t . J1ou ltyfi moln6
reakce vyyolan6 v Jidru tllk•ho prvku,
aa1alen6ho neutronem.
t d) Neutrony a ko1mick•ho Ufenl
mohou mlt dokonce takoYou ener1ll,
le ro:r.tflltl :r.Halan6 jidro na Jffnotll't'6
nukleony, pPlpadnl vyvolaJ I JeJlch roa•
oad na menll Unie•.
l'rovadma •i Jednoduchf vfpolet
anar1la, ktero1i1 mOlema sl1kat ptl
termonukl„rnlch r'aakc:ld1 •po)ovjnlm
Jader deuteria na Jidra helia.
Jidro hellami ltyPI nukl-ny, lcald'mu a nich podle tabulky 1. prl1lull .,..
zahni aner1la 1 MaV, ulkovi hladina
aner1la Jidra I• tudll 7. 4• llHaV.
Dautaron,1lolenf Jan aa dvou nukleon41
mi enarrll l . t,ot- l,tlMeV.
P'lnutlma-11 dvl Jidra deuteria lca
1pojenl na Jidro halla, mu•I •• uvolnit
aner·al• n Yfll la - l.(l, t I) - ll, '4
M•V.
J•likol anim•tom h•ll• obaah"i•
t a) Hi-li neutron menfl ener1ll 1
pou:r.a 1e od Jidra odra:r.I a pPadi mu
ff.n 1vt aner1le. Ni1ledkam toho ••
Jidro Jak1I „v:r.budl" (••lnul•). Vripttl
vlak vyUe pkbyuk en.r1l• V•n, v podobl pronlkav6ho Uhni 1amma,
1 b) Pl'I vyUI ener1ll Jidro nautron
pohltl . Neutron •• vlak rozpadna na
proton a elektron (a rteutrlno) , prgoton
zClnane v Jidl'e, kter6 111 touto tran1•
mutaci pl'emlnt na Jidro pr..,ku lellclho
o f'id vfl• 't' tabule:• prvkO, a elektron
odf'liJI list ener1i• Jako beta ziPenl.
t c:) Jakmile udlllme neutronu takovou ener1ii, la porull nira:r.em na Jidro
I rovnovtht.1 l•dernfc:h •il, mCll• ••
Jidro rozpadnout. K tomu dochitl pr!
aiHhu jidra unnu . Yznlki roůtlpenl
Jidra na dva tHk6 Olomky (fra1menty)
a dva al tl'i neutrony.
„,i
JADERNt REAKCE
J:adernfch reakclch 111 bud' "'"ol ·
flufe , nebo 1potl'ebuje :r.n:afn6 mnoflt'l'I
•n•r1la. To 1'1•11 n• t::r..... vazebn6
•ner11l Jad•r pl'ed a po reakci,
Kaldj nukl•on mi ve 1v6m voln6m
1tavu t.1nl!itou hodnotu ener1le - t:r.v.
""lovou hladinu enar1fe, Jakmll• ••
vlak nukl•ony 1111kupt v jidro, 1potl'•·
buil na vriJ•mnou va:r.bt.1 li1t t:6to ener-
,,01 . I O•~ atomů (to l• t11.v , Avo1adrovo
fl1lo), bude v kllo1'11mu helia celkem
6 • 02 •
t:A' 1 000 _
t,SOS. t0
11 atom0,
uvolnl •• pl'I vyMPenl kllo1ramu h•lla
11. Jad•r det.1terla celkem 1,505 • 10'•,
, ll,64 - JS,,. to 11 MeV, v pfepottu to
tlnl 1, U. 10" kalorll, Abychom al1kall
•teJnt mnobt't'f tepla, mu1lll bychom
•pillt 14 000 t"n bentlnul
n (8,6 MeV)
ale. "o:r.cUI mezi hladlf'lou en•r1le tt.1tlce v Jidre a meal nulo"o"' hladinou i•
a.v. vaaebni enar1le. Na obr . l. Je
:r.obra.zen pl'lbllfnf prllbth va:r..ebnt
en•r1l• u rClznfch prvkO .„a:r.enfch od
n•Jlehllch k neJtlUfm.
Z obri:r.ku i• afeJm,, le neJmenfl
"a:r.ebnou enar1ll maJf, a tudll J1ou
I nelm4nl „P9vni", Jidra na polAtku
a konci 1ou1tavy prvkll. NeJvltJI va•
tebnot.1 ener1ll maJI Jidra, lellc:f pl'I•
blllnl upro1t'-d 1ou1caYy (v okoll
kryptonv). K Jejich „rozbiti" bychom
1pot:l'ebovall vlc:a aneral• a tidnou
bychom rteuvolnlli .
EKln.uJI d't'a molnt zpCl1oby praktlc•
k•ho Yyulltl ladern6 •ner1ia: I t I p •·
n I tlfkjc:h fader na lehH, nebo 1 po•
I o vin I lahllch Jader na tlUI. Jll
na prvf pohled vldlme, fe 1poJovinl I•·
P 11 e:
I n I.
J.
T (J M A
Vaz.•bni •n•rale ce14ho Jidra uranu
lU bude podle tab. 21 lJS , 1,, - 171, HaV.
Toto Jidro •• rozltlpl napP, na Jidro
v okoll pn1ku kryptonu. !nar1le obou
útomkll bude 1'11. I,,+ 117 . 1,6 lOlt MeY.
Na Jffno ltlpenl H uvoln1 lOl I - 171, - llSMeV,aroddpenlm dech
Jader v klloaramu uranu bychom d1kall
t,t6. 1011 kalorll, col odpo..,ldi. 1pilenl
Hl 1000 tvn ben"al""·
Spolo""'lm ba a kllo1ramu JaderM·
ho pal lva uvolnit proto 'al t Okrit vlc:e
ener1I• f'lal aa ltlpenl 1telntho mnot.stvl.
:Pokralovdnl)
K r es I I :
J. H A V L I N
VTH
207
í
DÍLNA NA
\
j '
.'/..r
l (.
()
RUKOJl!'f
X ZRCADLOVCE
Jedaoduc"' rukolef, kter' pom6te. fotoamat6r6m
ke slopinl Hladatelaoad
ucad.1ovk7, H 1k164' s palb7, pátku z duralovf:bo
plcclla a pralJ.novf: 1poultl.
Palba I• odllte • Bsposy do
a6drovf formy (palb u al
m41ete zformovat z vo1ku
podle tvaru ruky; po zalld
•oaku údrou a stvrdauú
vMk rozebfeJeme). Je v ni
1ou~a1nl zalit duralový páaek a 1amoepoolť. V páaku j90u
dva otvory, 1loulicl k pflchyceai aparátu. PflpevnfaJm 1ta„
ti•ovfm lroubcm d o Jedaobo otvoru zft,káme polohu pro
alcdo•ánf obrazu aa mata.lcl, pflpevnlni m do druhiho pro
oledodnl bledlll!kem ve oltlopafm krytu. (Levafll l je výrob•
palby podle VTM 28182, atr. 828 - Cblebov6 rukojeť k p6jeěce.)
...
Vá cIa v K o
1
a a r , Lipnice 58, pp. Spáleni
Z námh6 n•lallfch redakci
vybrali spolelnl • odboro,fml ~
ndcl VTM pro dnelaf at:ňDJr.u
„Dflny na kolen6„ n.all lted.fl-
•pohapncovnkll V4dav Bezno•k a, mbtr výrobního Yjcvlku Odborn.liho u.člllltl •POJ6. Praha Zdenlk Kaiika, Uk SPSHG PH·
=~V§ Pn!':!t~h ~!:kk i ~e!t•~
s-toplu.k S u • t e k, Uci SPSS
Jedova.lcc, okr. Blansko,
A'.
•
Pol'i~l
KOLENĚ
it
Kaldf wtlpnf "Amlt, uw.f•inlnY v rubri ~
ce„ Dllnanakolenl '' , :ir.bki .... 100 Kb •
Zatlleit• pou:ir.• p(lyoch'll, dotud nikde
neuv•refoln• pnce 1 opisy a ptekladr
z. ddch pn"1•n0 vyluluJ•m• • f" o z: o r
- pfltpfvky , kter• plni n.vyhov1,1jl pod•
mlnki.m rubriky ,,Ollna na koleni", ale
1toll •• uv•r•Jntnl, otltkn•m• Y Jin•
Uttl luopl1u a ocimlnlm• obvyklfm
honor6hm • Ptl1pfiv•k (nellfP• 1trojo•
pl1) vtcnl 1trulnj n„ml rouahovl p1•·
krollt 20 fid•k • P0Ph1ovacl c•na vf·
robku n„ml p1uahovat SO Kls • Pfl·
pojte c•I ni.zorn• kre1by, •U.li v led no·
d1.1c:h•m nilrtku, nil mallt J• p„krull
• P11 ode1ll'"I p1l1plvkil pflpllte do
l•v•ho rohu obilky oznalenl „Ollna
n• koleni," 1vojl adresu uvedt• I n•
p1i1phku • bdlm• lten'1e, kte11 pili
pflfmo a1.1torllm nlmltO „Dllny na koleni" o dalll podrobnoltl •rady, aby nezapomtnall pflloflt z.nlmku na odpovld'
• Nevylidanf rukopisy H nevracej(
EPOXY 1200 A HOKEJOVÁ HŮL
Obvykle chrinfme hokejovou hůl pJ'ed odlrinlm
a Jtlpinfm lzolačnl pi.skou. Ta se vlak po nijak~ době
stejni odfe a je po ochn.ni. Dobrou a vyzkoušenou
ochranou hokefky je nikollk nád:rů Epoxy 1200.
Vrstva nátirO vydrfl vlc nef I:r.olafnl p:bka.
Umělou pryskyflcl, pečlivě rozdělanou podle pfilofeného nivodu, naneseme štitcem na čepel hokejky.
Nád:r nanUlme na kafdou stranu čepele jednotllvi.
Po natfenl jedné strany polotlme hokejku na rovnou
podlofku a po dokonalém :za.sehnuti nátěr opakujeme.
Hokejka poulená vrstvou Epoxy 1200 se Jlf neštípe
a neodhi.
Petr Chutný, Malinovi ll, Praha 1 O
DfLÁTE TO TAd TAK! DfLÁTE TO TAKÉ TAK!
Do Hrlilu Dllite to tak• tak I moho" aa•llat n• prltplvky
tteniPI, ku„I na nlco vtlpnfho pJiilll pPI ob"'-blnl kovO a dh·
Ya, lep.ni I tmeleni umllfch hmot, p4l•nl , ktePI •• •kritka
(ortelr\I umlJI oh,nlt
n• dom'd dllnl. Kddf li uvefeJnln;ch nipad\1 bude mimo obvyklfho honor,fa odmlnln knllko11 • odborn• llt•ratury,
Y•
D~LÁTE TO TAd TAK! DfLÁTE TO TAKÉ TAK!
nl'Ro\
NO\ ODUR L
Vrtáni dfr do novoduru
je pro domlicího kutila,
nemá-li brusku na pfe01tfeni spirálových vrtliků,
dosti velký problém. Ti,
ktefi nedl.aJí brusku anl
vrtačku, mohou otvory do novoduru děrovat
jakoukoUv kovovou nahfi\tou trubičkou . Tímto
zpósobem se daj( udělat I otVory jiného tvaru
nel kruhového. Děrovadlo pro tyto otvory pak
vyroblme z pásku plechu (I až 2 mm sllného),
ohnutého do potfebného tvaru. Pánk spojlme
1nýtovánlm. Vznikne-U na okrajích děrova·
ného otvoru černá spálenina, snadno Ji olkrábneme notem.
V á c 1a v
lovy Vary
Sp
1 - Pti práci s barvou , olejem
a chemlkálleml sl vkfinou dokonale xa.fplnfme ruce. Dobrou ochranou proti ulplnin( rukou je laelltový siček , který sl pfed prad
navlékneme na ruku. Nejlepll jsou
siěky, do kterých je balena drl1bef.
2 -
Asi
Povolujete také zuby nebo
klešdmi zapečená víčka lahvlčekl
Zuby necháte odpollnout
a kleště múfete poufft k jiným
ůčelúm, kdyf :upečená vlčka budete
povolovat pomod kousku smirkověho papíru.
l d 1 e n, Na vybUdce 45, Kar-
Vojtlch Z a marovský
OBJEVENI
TRÓJE
Konc•m bit11a 11 7J napsal H•ht·
rkh Schl1•m11nn 1ynovl do Petrohradu·
„KoPJll J•me Cli rolt.y, Odvulr j""e
d„1 ul padn61 uslt •rrcklcrt~ch tMlr4
hllnr. V Mub1ndcl'I llia Jftfl' roaJ/1 ~royd.I
muieurri n~porofl.lltadMJrlcJo., nik.dr
don/cl'I ttaro.trUtOstl.J•,.,,. „1o1c uf ul'IO„e111, o PfftOft cite jsme pf do1dllll o 11'1/kocl
mrlfentu nohha f i„Ol4 j•tM promfnlli
ve ••u1•1t. dne JS, lc/Yno „,icfJf)d"li.r v Tr611
Ufin/trlll'll uh11llme."
14. le,..na oddel 11a po1litdnl pro•
hlldk11: 11ebyl1 co Ilf vlutl'I' prolo.lldk1.
al• r o1loule11f. Jako obvykl• ho provbo-
,,.„,.
la 1• ho t.na Sofie.
„Arit, i• to ~rovo Ttd10. o tom
n•nl 1pont. Ne i'l'f:/tetn li 11110, fr prch-6
toco vrsrvo J• Priomowo mhto. }•dtto·
TO MU S fTE
VĚDĚT!
rna&lf dók.ory ,.,..,. Mnltfll.'"
Z.Utavil M, aby napo1!ed 1mlP'1I
1r1kem vylOki hradby. v,om M ud r olil
velký k111 hlíny 1 wsypal se na tlo.alnui
dno ptfkopu. p~fmo k úkladu hr1dby.
V ro:r.vlfel'l'm oruhu
nko :ule1klo.
&ylo ornnl oal'n hodin o d.s•c•
byl Ye '"'m !.amen,..fm deml I Schloe•
mann - 1 poklad•m, 11ký tvf:t nev•dll
od dob lpal'lll1kých conqu11udoról
.,A co Athdt!Jn dtr6m 1 Co .ff°'1r f)O
~fdru ~Co l1rokd 111• o obroulr6 bnfn.r
"' Sko1.Ntd br dna? An4!k tllfmo nod ndn-11
- paldc. krd'• fflomo 1 .,./es rid 110 mfn·
nottnt/1"'
Zpod 111 tin Hdmi ml1t vy n e1I
poklad 19dnoho 1 nejbot>adfch kr"O
ler6ho di.Ynoviku , Pokl•d. 1•hol hod•
no",. "ymykala Yl• rn mlfrck()m 1
, sv;m umfftcJqim nrlern ••
boly tyto plclttrd'"~ sha.tr •u&mu, co
bylo do1ud 1ndmo."
Objn•nl Tr61• p1ttf k ne1dr1matiltf1Ufl'I ttr•11kim trc;tl•olo11•, SouYi1/
t•k' s f111cuutkřm .ti~oum c;h"d 6ho
11irriatk'ho chlape• kt„1 uf
dlucvf
byl o ko111kin Ho rnfroYou Uiadou 1
Odrueou a pro11 ...1 vftu; •. I' TrOiu
11 11du~
A tento H••nric h Sch liem1nn
po ltari6fa obchodnlk1 a 11'11honi1•
opr•\ldu t.1k6tv01 d l•lký Mn 111kutetnil,
To Yhchno li!! "911nl PHlrfrru ba.rva1T11
Yoj ck h Z.marov1ký "knlka Objn • I
Tr61•· (Mf - kruh. ~ 1''1)
z.am„·owlk.ito knl l h patPI H •
s•
,..poct„
„
:%°..:et~fd"t:!!o:=~~'!'„":~::...~
cloW . A p P.ce w n f n H I n ic " ym ,.t-
le.o, A m• m dol• tn, h )I • • budou
UH JH t i, lrtaff • • „ q,JlmaJI o &Ml•
.&eS. e UOYU -*Je'l'eM eYlty cl6YOO•
wlku • • l•Jlch kul•n".
M. V.
VTM
209
rozmhy i nJzkou vihu (20 al 25 kg), a proto 1c
mohou pfcnilct na různi místa.
Funkčnl model (fotografie) a výkres zémhol: ncvysvl:tlujl podrobnosti součAstf i jejich přesné rozml:ry proto, !e pli výrob! nó.!clt je možno prov&:t
nl:ktcré technické úpravy vzhledem lt vlannfm
mo!ooucm vtroby a upotfcbcrú. Zilcžf jen rui tom,
aby 1oučisci n\lfclt byly opracovtny a sestaveny
ucjntm zpllaobcm.
Z4k.ladnJ tl:lcso mllck l vyrobfmc bud jako odlitek., nebo je sval'fmc z n~kolika d1h1. Po svafcnl
tl:lcso opracuiemc, a v jednoduchém plfpravku upcvnl:ném na soustruhu vyvrúmc otvor pro hffdt'.I
a vyaoustruf.lmc hUka pro kulič.kod lotiaka 3 1 4.
Pfi soustrutcnf nezapomeneme ud&t úpich pro
pérovou pojistku 16 a opracovat plochu, po které
bude kmitu kulisa 10. Vrtanfm tl:lc1cm nllžclt pro-cházf hffdcl 2, soustružené v hrotech, na jejtmt
konci je vysousuuten výstlednlk. Na bfldel jsou
naražena kuličkov• lo!iska 3 a 4, na výatfednJk kuličkové lo!isko 6. Ložisko 5 je uloženo v kuli1e 10,
NA PLECH
V učňovský c h dllnách, ve ikolách i v amatérských díln,ch se vltlinou poutiv• ke stftháoi plechu
ručnJch nllt.ek , v nejlcpUm pffpadl 01Uek pil.ových.
Na puncipu pikových nlltck vyrobili učni Z•vodó
V. I . Lenina v Piz.ni, odborné učililtl: č . 4, podle
nivrhu mistra soudruha Vojtkha Lechnera vibračni nótky na plech. Nó.:f.ky jsou určeny pro stři­
háni plechu do sily 1,5 mm, délka srfihu se pohybuje
podle zručnosti pracovníka pfcs 10 m za minutu.
Vyrobené mHky pln~ nahradí milky pikové: plech
!ze slfihat rovni i v křivkách . Maji pomhnl malé
na které je ve vyfrézovaném hUku pfipcvnEn dvlma
trouby M6 20 ocelový n61 9. Nil! te pohybuje
pomoci výnfcdrúkové hlidcle proti pevnému noii 8,
a úm je prov•dEn sdih matcri'1u. Oba nolc po
opracovinl (vyvrtinl d~r a vyflznutl závit6) zakaUme. KuU11 je vedena pfllotkou 1 pfipcvnl:nou
trouby U. Potfebnou vóli pro kuliJu upravfmc
spdvným rozm!rcm rozpl:rn~cb krou.žJal 21. Kulisa pfi oc•čeni hfldelc kývA kolem čepu 22. Lotíako
u konec hlfdcle pro řemenici je ukryto 1ou1uute-nou pfJrubou 8, pfipcvnEnou k tElesu šroubky M3.
Vibračnf nOtky jsou polúnEny pffrubovým nebo
patkovým elektromotorem o výkonu OJ2S a! 0,5 kW,
pfcs pevnou spojku nebo fcmcnicf.
Postup montUe sou~sti nlltck: do tllesa 1 zaUsujeme maznici 17, pfišroubujcmc mU 8 a zalisujeme lo!isko 3. Hfldel 2 s lotiskem 4 nasuneme do
otvoru t~lesa a ložisko 4 za;istlme pérovou pojistkou
16. Nynf nasuneme na hfldcl kulisu 10 s ložiskem S
a s notem 8. Zirovcň našroubujeme do zJvitového
otvoru v t!lcsc 1 čep 22. Na trouby 11 nHuneme
rozp~rn~ kroužky 21 a pfilotku 7, kterou ujistlmc
tfemi maticemi 12 s podlolkami 13. Hned vyz.koulime, zdali se pfi oričcnJ hlidclc 2 lehce, ale bez v6le
pohybuje kulisa 10. MontU dokončfmc pfišroubo„
vinlm přiruby 8 a naražením řemenice . Vlcchny
sryč.né Uui a ložiska dO..klado! promažeme a povrch n1Uck po vykytováni oatfemc bdškov~ zelenou
emailovou barvou.
.„...
PMKTICd IAOM
bMdel
loll•ko
NA PÚDLO
V malfch b„t.c.tl I• 1ule"I
pridla wfd„c.ky prob„mem.
Obvykle k com11 1.bude Jfflni
mT•tno•t - koupel"• (pok11d
w
byt.t Je). Ob„
.... k ukaiuJe
pntitJdtj
t•tl•enl,
liter•
vmolA11J• •"•d"o napl"at
I Khodnt S IA6„ naJed"o"
at do d4lky l.SO mec:n.. Šl\Gry
)tov ae 1llon11 • nawlJ•d klad·
kymaJI do1tat.tnl 1lln• ~„o.
·*··~,„~~~
S"OUllOv•ic. S OSVtTLINIM - ča1to rnu..lm• pracovat
n lrouboriltem ft• mlttKh, kde"--'' ilortait•k •vttla. Pak ftAm
cakow'ftlle ,,HrnooltldlrouboviJI" p'lf4Nvho4 , f"'rotei•••
(dolMotdl) ""Yrilf, mOl•m• • f l•J :ahotowit Hrni bea welkfc.h
1.n•louf t "'kla416
u""'
•
lolhko
~
loiltko
6 pffruba
7 pfUolb
8 honil a6.I
o •POdaiuU
IO kult.a
11 lroub MS
madceM.8
IS
" ...........
"
li
18
17
18
tbafal
90jb;tb
lltlaa
ocel
dvouhd,3'04
J<CSN OUHO
dwouhd' !30.&
ICCSN 03-4860
l•dnohdf 630!
CSN O!f6S7
.„1
oc•I
ocel ahtrofov'
ocel nútroJori
oul
ocel
„„
....
plaf
„ ••
ma.znlce
lrot1bMS
u lrou.b MS
20 lroub Ml
ocel
CSN 027160
ocel
ocel
ocel
u
ocel
poll11tb
„ .........
....
„„
50
160
~1~
~
~1
~
„z
\i-i;.t / -~ ~~
~fT1
';r./ I
'..._l,'.._ _,./~
J:
I
""-I
...
"o
:o<
"o
c
....
:o<
„-<
220
260
<
~L
NÁMlT PllO KROUŽKY STTM
•
I
li
I
f60
I
11
200
NÁMlT PRO KROUŽKY STTM o NÁMlT PRO KROUŽKY STTM • NÁMlT
PllO KROUŽKY STTM
~
••••••••••••••••••••••
••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
zvyknout. Trvá to sice pouhý časový zlomek, ale přece
jen s nim muslme počltat pfl stanoveni doby potfebn'
k promftnutf titulku. Nejsnáze ji urlJme uk, fe pfi
naú.c!enf (frekvence 16 !) napsaný text souWni čteme ,
a to zvolna a nahlas. Někdy se uvid f pro délku titulků
tato tabulka (platl pro frekvenci 16 obrbkli za vt.):
Potet
pf1men
Polet
pollbk
Polec
plsmen
1- J
I)
JO
JS
10
"
20
lS
20
JO
J9
47
„
„
.,
so
Polet
polltek
60
••
••
72
78
Snlmacf kameru uvedeme do chodu malý olcamflk
dm, nef nl!neme l!lst, a zastavfme ji malý okamflk
po tom, co fsme !tenf skončili .
Titulek muslme umlstlt v diji filmu tak, aby upadal
loglcky do filmového děje. Nejlépe vyhovuji v tomto
směru tzv. pl'lroz.en' tf tulky, které snadno naléúme,
všrm:lme-11 sl pozorni svého okoll. Napl'. pohled z je·
douclho automobilu zachytí rozcestnlk - nisleduje
detail rozcestnlku s pfrslušným ntpisem, který nahrazuje
titulek. Takový titulek navazuje dokonale na pl'edcházejlcl I následujlcl úbě:r a zapadi bez.vadně do filmového
před
děje.
filmem, tedy i amatérským, hovořlme k divákovi
mluvou obrazu . U amatérského fllmu se nám někdy
pr! nejlepší vůli nepodaf'f vyjádi"lt obrazem vše, co právi
potrebujeme, . a mus íme hledat jiné fe!eni. V takových
pfipadech zbyvá obvykle jediné východisko, a tlm je titulek. pokud ovšem nenf film ozvučen mluveným
slovem .
Z hlediska filmové tvorby je titulek vjchodlskem
z nouze. Je to pouze pomocný prvek, úroveň vbk také
prvek rušivý, neboť vfdycky poruš! plynulou '1,du
filmových obraz.a . Pf'esto je jeho význam ve filmu
nemalý. Jeden druh tltulkO je dokonce tak dO!efitý,
fe bez něho t.ádný film nemOle být. Je to titulek úvodnt
jakisi vizitka. kterou se film pfedstavuje. Ve sv'm nej:
JednoduHlm provedeni musl obsahovat jméno autorovo
a nhev filmu . Můle být roz!ff'en i o dalll ůdaje napf.
rázu technického (scén-U. retie, natočeni , stfih atd .),
nebo vysvětlujlcfho (rodinný film, veselohra apod .).
Oůldltostl se úvodnlmu titulku dmU vyrovnil
titulek koncový. Je mnohem jednoduJU, neboť obsa·
huje obvykle pouze slovo „Konec''. Úvodnfm a koncovým titulkem jsme sl vytýc!lli jakési krajnf body, mezi
nimi! má být v ldeálnlm pf'ipadl pouze filmový děj
vyjídf'ený nepferušovanou ~dou záběrů. Na to bychom
mill pamatovat ji! pl'I sestavov.t.nf scénál'e a měli bychom
se. vyhnout situacím, kter' nedovedeme vyfádf'lt obrazem.
Titulek mi b~ co nejstruln~jlf, ale ne na vrub
srozumltelnosti I
Nezapomínejme, le dlvilk Jelti nezná obnh naleho
filmu, kdefto my jej zntme vlastně: témli" zpaměti.
Pro délku titulku nenf fídný Jednotný pl'edpls. Ta je
dilna okolnostmi, jei vyply"'vajf z děje. avšak podle zku·
lenosti lze 20 al 25 pfsmen povalovat za maximum .
Titulek s prlllš dlouhým textem je nudný. Kromě toho
dlvtk nemá rád, podceňujeme·li j.:ho Inteligenci a :zkou.
Jlme·ll na něm „polopatismus" . •.
Titulkem v~omi pJ'erušujeme plynulou l'adu zi.
birll, ale llroveft se snaflme, aby toto pl'erulenf bylo co
nejkratlf. Musl však být minimálně tak dlouhé, aby dlvtk
stati! titulek pl'el:fst a pochopit jeho obsah. Ve srovnáni
s filmovým dbirem je titulek statický prvek a jeho
objeveni znamení změnu, na kterou sl musl oko teprve
212
VTM
Pro vlechny osutnl titulky potf'ebujeme pi'edlohu.
NeJobvyklejšl a nejjednoduHI jsou ručně plilnii titulky
nebo titulky kombinované s kresbou. Osvětlujeme·li
ph:dlohu pfímo, volfme za podklad bud bllý, nebo světle
šedý nelesklý paplr, hladký nebo s jemným vzorem
(obr. 1). Osvětlujeme-li pfedlohu jako transparent
{obr. l), poufljeme pauzovaclho prOsvitného papíru.
Písmo a kresbu kreslíme l:ernou tošf. Vollme pfsmo
jednoduché a čitelné.
Kromi pfedlohy potfebuJeme ke zhotoveni tltulkO
jeltě titulkoval. Je to zai"izenf, na nimi upevnfme
kameru, predlohu a popl'ípadě I osvitlenl.
Nejvhodněji! titulkovače jsou ty, které dodivt vý·
robce snfmacl ka.mery jako doplňkové pf'íslufenstvl (8).
Kamera se pf'išroubuje na základnu tltulkovače jako
na stativ, takle osa objektivu je s ní rovnobUná. V určité
vzdálenosti od objektivu je kolmo k základně umfstěn
rtmel.ek, do něho! se zasunuji p/ledlohy titulkú . Odstup
snimacl kamery od pfedlohy je stanoven tak, fe se objektiv kamery di zaostl'lt na rovinu pJledlohy, .napf. nistavnr
čočkou nebo podlofkou , podle návodu výrobcova.
Stfed rimefku . tedy i pf'edlohy , lefi na prodloulené
ose objektivu. Vellkost pi'edlohy Je dtna velikosti
rámec!ku.
Pracujeme·ll s tltulkovačem (A), který nenl konstruován pro naši snlmacl kameru (zvbtfovacl pflstrol),
musfme pf'edlohu c.entrovat, zaostflt a stanovit jejf
velikost. Pricl ním usnadni tyto dvě tabulky.
F-12,Smm
F-13mm
Vi.dilenon
pfedmhu
(mm)
F-10mm
1000
HSX 3S&
427 X 320
379 X 284
364X 273
HO X 255
327X HS
379 X 284
331 X 248
301 X 21&
2&4 X 198
290 X 217
253 X 190
283 X 211
llS X 1&9
184 X 140
l1&x 1&2
„
H2X 10&
105 X 79
roi.mlr pfedlohy S X V (mm)
900
BOO
700
600
500
•oo
135 X 17&
187 X 140
300
139 X 104
91 X
100
„
179x 1H
HBx 111
11ox
7l X
Rozměry
"
6BX
51
pfedlohy pro fix-fokus nebo uostřovacl
objektiv nastavený na nekonečno pro různé nástavnl
čOCky a rUzné ohniskové vzdálenosti objektivů
d~:=~:il v;~~~-
F-10mm
":!,l"k„" (:,1~)
F-12,5mm
F-1Jmm
1
1
1.S
l
l,S
)
3,S
•
„.
soo
1000
•oo
333
185
150
vet.kost p,edlohy S-x V (mm)
47Sx
l12X
235 X
187 X
153 X
131 X
115 X
356
2H
176
140
115
99
„
379 X 284
248)( 18&
187 X 140
148X 111
121 X 91
1Q4 X 78
91 X
„
364 X
lJO x
179X
Hlx
116x
100 X
87 X
273
178
P11 centrovinf, zaostfenf a stanoveni velikosti pfed~
lohy postupujeme tak, ie na místo pfedlohy upevnlme
list mllimetrového papiru s narýsovaným osovým ki'ifem (nejlépe tuši) tak, aby stfed kfile byl p1iblltně
proti ose objektivu a svislá osa rovnobHná s bOCnl
stěnou kamery. Nynl uděláme několik kratších úběrů.
Jednotlivé záběry oddělujeme me1erou malého poltu
pollěek tlm, ie stiskneme na okamilk .!i poušť při ukrytém objektivu. Natáčíme napf. ze vzdálenosti O= 25 cm
s nástavnl fočkou o 4 dioptriích. Tato čočka má ohnlsko1ou vzdálenost 25 cm (zaostfovacf objektiv nastavlme
pfitom na co), takle pfedloha umístěná v této vzdálenosti bude zobrazena osti'"e. jemné doostřeni upravíme
tím, fe pro kafdi záběr komoru k předloze pfiblliime
nebo od nf oddá.Ume, to znamená, fe ji posuneme
nepatrně vpřed nebo vzad. Vzdálenost kamery od pi'ed·
lohy pfltom pfesně odměřujeme. polohu kamery na
tltulkovači označujeme a všechny údaje sl samozfejmě
znamenáme.
Natočený fllm zpracujeme a hotový promltneme noapf.
v prohlifečce. Na promltnutém obrazu pi'edlohy je
Ihned p<'trno. o kolik dilkO a kterým směrem je třeba
JI posunout, nebo jak ji natočit, aby byla sprí.vně centrována. Z několika záběrú vybereme snadno záběr, který
je nejlépe zaostfen, a s pomocí poznámek a značek, které
jsme sl udělali pl'i natáčení, určíme p~esnou polohu
kamery pro tento úběr. Tuto polohu zajistlme nějakým
vhodným zpúsobem podle konstrukce tltulkovače (napf.
dorazovými laťkami apod.) pro pNšd natáčeni titulků.
Velikost předlohy je dána.obrysy obrazového okénka
a její rozměry zjistlme snadno tar<.. !e spočltáme dllky
milimetrového paplru. Není-li pl'edloha zasunuta v rámečku, múieme sl zhotovit na pfedlohové desce titul·
kovače okrajové značky nebo dorazy, mezi nU před­
lohu vkl:S.dáme. Usazováni pfedlohy se tfm urychli
a Je zajlš'těno, ie pfedloha bude umístěna vidy správně.
1H
106
87
75
65
Z 12. svazku polytechnick4 knltnlc• - Abeceda filmov,J,o
amat6ra, kterou vydalo Stf.tnl nakladat•fttvl technlck6 literatury.
ZAHRANIČNf REPORTÁŽ VTM•ZAHRANIČNf REPORTÁŽ VTM
POLŠTÍ RAKITOVf MODELAll Z KATOVIC
Jnnr\lktor pouěuJe Jednoho z ncjmladllch t:lcn6 ltroullu o tom, Jalt m' být
nketa vnr'lena,
o raketovou techniku,
Z ájem
nový obor a zajímavé: od-
větvi
techniky naši doby, se projevil u katovické mládeže již v roce
1959. V tomto roce byl zorganizOvén první z dnešních tlf kroužkó raketového modcléřstvi pod
vedením pedagogického pracovnika instruktora Edwarda Wesolskiego, který lidJ činnost kroužkó
až dodnes. Zájemci se sdružili ve
3 skupinách - v kroužku nejmladších jsou modelá.li do jedenácti let, v třeúm kroužku pracu;t modeléfi od 16 let výše. Celkový počet č l en\\. je okolo 120.
První modely raket katovických modeléřů mHy pohon gumový, „filmový" i na pevné palivo, podle vzoru klasických čin­
sk)rch raket„ stabilizovaných dře­
věnou lištou. K výrobě těchto
raket sloužilo d1cvoJ papír, plastické hmoty, plátno.
První pokusy s vypouštěním
raket na sportovních prosuanstvfch Paláce ml:i.deže v roce 1959
byly neúspHné. Protože rakety
nebyly sprhné zkonstruovlioy,
explodovaly povhšině ve výli
několika metr\\ nad zemí. Po
měsfclch praxe rakety těchže vzor\\ už ale dosahuji výšky přes
1000 m.
Úspěšná .činnost tohoto prvního polského kroužku raketových modelářů byla oceněna
mnoha diplomy a cenami, ziskanými na závodech pořádaných
újmovými organizacemi.
Prvních z.hod\\ (byly mimochodem snad prvními tohoto
druhu na světě vůbec) se zůčast­
nili v Krakově 12. dubna 1962
;i:a~vé výročl letu Jurijc GagaSTA.NJSLAV MBTELSKJ, Variava
Foto: Jozcf Sap., K1novice
ABCxOEF
DG?;
EHB
ABA~~
!
• "'Hn4 at trono m lck 4 kywad lov4 hodiny jdou spri.,.nl l•n
't' mlst6, kde byly n1re1uloviny, protofe pri ;rmlni polohy mini se
I sila p\110blc/ na kyv1dlo. Vime vlak. fe na vlechny pflHlmhr na
Zemi pOsobl urb1ou mirou i pfital1i...01t Slunce, kt•r• i• 1ice velmi
vzdálen'. ale u10 mnot-rm vitJI nef Hmikoul1. Ve dna •• u1to
1rta shodu1• s pfitafHvostl Hmskoy, ale v noci - kdy Slunce svltf
na „protinofc•" - p1'.itobl zPejml u dr proti ni. - Jdou proto kyvadtov• hodiny v noci poma l•iif
(f au)
• Kolik •od y •:1:nlkn• pflbhfni
1hofenlm 1 m• .... rtlplynu!
(po• p)
K
POSLE DNI
6. SOUTl1NI KIU10VKA
A 8 C P E F G H I
J
K L
1
2.----,.--1--il--j--f--t-t-+-+-+-.--.
3,~-+-t---+-+-+-1-1-+-J---+-1
'\
5
6
7_
: - - - ..._
10
- P!~
~ ..,.
Aeleni
kfov1nr; ozdob. •PQna: 1.n. kytllku a tlry. '· Letnl on•mocnlnl; r'1: 1.koul. vidomolli.
- 1. Spltovaul: ptedlol.: muL jm. - I. lndi,n;
pt,k; •lov. jak,. - t . Evropan; vlutnl; <rkr. akad.
tltulu : .,.f•ll .,.9robek. - t O. Blbllc. mo,epl1vet;
ntm. „v'"; pfedlof.: rutky Jif. - I t . Snad (obr.):
ml1to v úp. C.C:hich; hrdina. - 11. Mlok : ;rkr
akl. vjboru: jdtlr. - I l. Afrlc:. Upovlt9 pt,k;
hrabotl (bú.): 1.'t'ff"ec:I chodba. - 14. Syka... ky:
hud. nbtroi; oblKenl: plol. min.. - t S. A•k•
v Kolumbií; mil' oko: mi1to na Flhplnkh. 16. Slov. jinl (1 hU.): potf. hotpodynl : thluk
lldl: cltoslov. úderu. - 17 . Hodnota; dd muL
1m.: nim. umi. - ti. Koncov. lnflnltivQ; dusil·
n1n; Pmohl. hofe.
po z d ~ j l
odellete nej·
do 1 O. 5. 196J.
SVISLE 1 A . 1. ff1t taJ. - I . ltadioakt. prvek.
titul mule: :tn. mouky: pracuj ; 1.n. mqn1toíonú.
- C. Pivovar. 1urovlna: mr': 11nki "tka; oby·
vu•lnvo; :nmll\uje .- 0 , Úrod. mino poulti:
leltatel; Plm. 1001 ; tvar 1lov. núti; an.b. óieml.
- E. J• mofno; vida; ma" prod•1n1: otb. na
t. p.; obyvatel' pniles.a. - F. P.rk; pev. skupen .
.,.ody; rus. souhlu; nim. 10uhlů: uhndnic.
potfeba; bch. v,niz. - G. Pfiblifnl; bú. llslov•
ka; ru1. feka; Plm. SOS; "odnf cesta; 1tupnice. H . Poprdek kvitCI; oscen; uhrad. plodina:
muidr. jnrk: pobldka. - I. Provát 01ev:
)ld•n 1. rodlfO; karet . ....,rn; dravf ptik; rvs.
buva. - J. Hudeb. dJmeno: 1p61enl: ru1. teka;
hrob; fp1nil. Peka. - K. Doprav. pro11Ped1k;
rival; 1pojka (obr.); 1n1I. ucho ; ml1to v fr,nu . L. Konec tajenky,
NÁ..OYIOA1 IS. Cebu.
(ekut)
„
11 _
12 - - - - ................._
13
ZAMYŠLEN(
_._-+--+--1-< •
1~ t--f--t---+-+-~"-+
15
16
17
~ ........_.____..___._.._.___.._.__.___,_"---'!
VODOllOVNI; t . Xalitek taj . - l . Nidca
opit: 1n1I. mýdlo. - J, Lat. modlitb1; tilocvil
.,.ikon; rus. 1estl1; bjloln..,.c. - 4, N9'donatek,
et>n.d1; dJm. - s. St1rotu. ivn.t <ri1m. (obr.);
• N•ino.,.l jil t'•kord un iw•nity "'t' St•I ·
lenbotch Olhoafr lcki unie) i• alpntlc•
kfm ti•,kh•m trplllvo1tl - pfl1lulhf
nkord m an po1,n•owal lpll!kou no1 u
burskf o#iae k a phiko nal u t JO mi n ut
5 1O metr.l. 'o•lednl wjkon b yl pouh#ch
US metre. - nezbjd n•l blahopNt.
•
Kn•il!
Co• nl'd<>
1 Vl"rony (IUlll!l u
T„'''l''
obt'l!ol
Mf'd.i.vnu " ' U.>.tn hu H ' l<•t
ta.ti:
• Patrkk nalnl Nlflek pri.,.I ll')"tiltl·
n9ch navltlvenek. Bez.dalllho H odebr1I
se n-tm nitu•m na mqi1tri1- A poUd1I
o ;rmlnuJm•na.
214
VTH
o
V.iotol..i.nu
dovol • no
•
pro•bou
,..,(.-~!nt{
H '
'P'""'"'""'" povll''"' """ prv
n1 vypr:ivy poirn"l.11•1'• " '
Mh1c
a :ulitku b1la 101. St.li, kteri 1chi.Hla le1kfm umlm, Jd Jhtak opltvaIJ naro1tnfm bohautvlm vfaho druhu. SOi, kt.ri H k"'"' od napamkl
dop.-.yovala a laYor po :r.ntm• Zlat• •taaca do •kladu Y P"'chatlclch
a odtud pak•• roaritala po cal6 :r.aml ; 141, kteri H mlnlla Čachl.ch
va alato - ovlam pouaa pro krila, do jahol pokladny a ni plynuly
riechny :r.isky. 561 •• vlak nadopravoYala l•n po 101,.111; br.:y v Jajl dopravl
:s.alala hr-it dOlalitou roll Paka Vltan.. POvodnl 1a zbolf dopnvovalo Jan po
vorech, taprva poz:dlJl I lodlml, ala •tdy aa nasmlrnl 1vl:r.alnfc:h podmlnak.
A.la protofa, jak l•m• ul Pakli, byl doyoz 1011 kl'ilovllcfm monopolem, .nlall
panovnici va vla1tnlm ůimu ,..ku upravovat a usplaYl\ovat, aby •• avflanfm dovoz:em 1011 ro1tly i JaJich pl'IJmy. Tak ul Kar.I IV, nal'ldll, aby byla
na .,:.c;h Je:ir..ch i: Budljovlc: al do Prahr vrbudovina 10 loktO llroki vrata ;
~ l•Jlc:h ~dr-lbu byll i:odpovlcfnl umltf pPl•dnt mlynt.PI, kt•PI pak •koro
400 let byllvlHtnlJedlnou tec:hnlc:kou autoritou v oboru Hlnlho 1tavitehtvl
a fllnt dopravy,
I
„
DOlelitost dopravy soll po fece prudce stoupla
hlavně tehdy, kdyf na l::eský trOn nastoupili Habsbur·
kov,. TI nkl.nll Jakýkoliv dovoz soli z ciziny, protofe
potl'ebovall zpenHlt pfedev!rm Vlastnf Woby ze
svých rakouských loflsek. Tím upadl význam Zlat'
stezky I Prachatic, a Jejich roll pl'evula Vltava a ~esk'
Budějovice . 30 000 tolaril Investoval Ferdinand I.
na úpravu feliftě . Rudolf li. chtěl pokračovat, ale Jeho
vRně priz.dná pokladna ho nutila súle lidat o pfispěn l
stavy, vát s nimi ustavlčn' spory o úhradu, prosit
I hrozit , protofe stavům , Jak se vyjádflli, „ nesmejf// se,
oby plavba ol k mostu profskému s sebou mnoha oullt·
kDv pfinesla."
Flnanfof potffe, vilky s Turkem, domid nepokoje,
smrt dsafe Rudolfa - to vle brzdilo usplavi\ovacl pro-Jekty na Vltavi.
Ale pfesto uf v r. 1 SSO - poprvé v dějinách - pro.
plula Jod se 12S sudy soli z Budějovi c do Prahy. Ovlem
plavba byla velice nesnadná a nebezpeln:i; zvliltl
v mlstech, kde se dnes rozlévá Slapská pfehrada, býval
dfiv úsek cesty opěvovaný a zhudebňovaný pro svou
divokou pffrodnl krisu, ale lodnlky proklínaný pro
svou nebezpelnost - tzv. Svatojtnsk' proudy. Byla to
dlouht fada balvanO , kteri se táhla od Štěchovic af
skoro ku Praze. Uprostfed feky byla divoki skallska,
o ně! se tflštll prudký tok a hned se dále odrifel od
ostré skály, usahujlcl z bfehu hluboko do vody.
Ovlem ani 'tpitel:nr cesta proti proudu nebyla snad·
nt : loď museli af do Budějovic táhno ut koně, ktefi šli
po bfehu a kteff museli být kafdou chvlll pfevUenl
z Jednoho bfehu na druhý, kdy! cenou narazili na neschůdn6 pfektfky.
Af teprve Ferdinand Ill. se rozhodl za kafdou cenu
Vltavu usplavnit. A k tomu se mu nabídl člověk na prvnl
pohled nejnepovolanějšf , strahovský opat Krylpln
Fuk.
Fuk se narodil v Olomouci asi r. 1 S8S. Stal se knheřn ,
působil v Rakouslch, pak v Doksanech, v Miievsku a ko.
nečně se stal v r. 1640 opatem strahovským. V době
největlf germanlnce nikdy nenpl'el sv' češstvf, s úfednlctvem premonstriukých statkO sl dopisoval jen česky,
na vedoucf mfsta navrhoval jen ~echy.
Sotva clnf jeho nabídku pfljal, npomněl Fuk na sv6
stifl, na pohodli i na pokročilou podzimní dobu, a hned
koncem fijna 1640 vyjel lodl tafenou pirem koni do
Štkhovlc. Okamfitě najal dělnlky na pricl, zakresloval,
vyptával se, pltnoval ; odstraňoval jezy a mlýny, kicel
stromy, trhal skily; a protofe tHko hledal zk.ušen' lldl
na odstfel skal, dal sl je poslat z Rakouska.
Pracovalo se af do úmrru . A 1. bl'ezna 1641 uf zas
neúnavný opat vyjel znovu , osobně dohlffel a fll vice
na vodi nef ve sv6m kliltefe. Zmoblllxoval všechny
povltavsU mlyntfe, kteff mu podávali pfesn' zprávy
o stavu Vltavy, Jejich jezO a propusti.
Pfl jedn' ze svých cest proti proudu hky s sebou
vzal maHfe Davida Altmanna ; ten u.kreslil oba bfehy
Vltavy se všemi mlýny, jezy, usedlostmi, skalisky, I se
všemi Jej ich místnlml nbvy z Prahy af ke Svatojánským
proudOm. A pl'lpoj fme·ll k tomu pfiplsky a pozntmky
Fukovy, m4me tak jedlnelný historický dokument a
podrobný plán celého tehdejUho vltavsUho fellště,
kter' dnes uf vkšlnou zmizelo ve vodich modernlch
pl'ehrad.
fuk sl poznamenival: „Doleji dolO v Brinfce Je
slcilal"; „ Nebezpečný lcimen, škody se čin("; „U vtoku
Berounky bud pfl ma" vodě pfebrodl se feka, nebo pfl
1
velk' naloif se koně do lodi a pfevezou se na bfeh, po
něm! dále po t6to stran ě se v plavbi pokračuje" ;
„U jedn6 vsi (Mkhenlc) pfepravf se zas koni zpi t a jdou
pak po ledm bfehu 1 / , mile" ; „V Štěchoviclch je první
nocleh, zejm6na pro koni".
A tak konečně.14. května mohl Fuk uskutečnit prvnl
plavbu divokými Svatoj,nskými proudy. Ale sotva
dokončil pricl zde, vrhl vl echny sv6 sily na dalU úsek
cesty, od Svatojtnských proudO k BuděJovicOm. Dn e
7. fljna 1641, tedy ani ne rok od zahtjenf pracf, projel
Fuk s dvěma loděmi z Prahy a.f do Budějov i c. Lodě t'hli
mlsty koně, mlsty lid,. Pfljezd do Budějovic byl tak
slavný, f.e pl'fchozf vltaly salvy z děl , ovace, slavnosti.
Cesta tam trvala 6 dni, zpět po proudu 2 dny.
Ještě ani nebyly zcela skončeny práce na hornlm
toku, a jlf pověl'il cfsaf Fuka splavně.nim I dolního toku
z Prahy k Labi. I zde byl Fuk neúnavný a velkorysý.
Zamýllel upravit feku z LltoměJ'lc af k malostransUmu pffvozu, tam zfldlt obrovské skladlltě. , aby
z Prahy povstalo obchodní m&t:o největšf a nejboha:tšl
ve stfednl Evropě, kam by se sblhal obchod z celé Evropy
a zboff ze všech světadflO, „ ... aby tak 't toho znamenitý
dóchod vyplýval, Prahn' pak a domácf obyvatelstvo aby
taU znamenitý prospkh z toho měli".
Price na hornlm toku skončily v r. 1643; na dolnim
toku však uvízly hlavni pro neklldn6 poměry tflcetl·
let6 vilky, takfe Kryšpln Fuk zeml'el drlv (1653), nef
se dočkal jejich ukončeni. Ale jeho dflo Illo dál a pfl·
nášelo predevlfm krill, avlak I cel' zemi mnohonásobný
ulitek. Koncem 17. stoletf uf se mezi Bud~jovlceml
a Týnem vykontvalo pfes 600 jlzd tam I zpět ročně;
kafd:i plavba pflnilela lidem sOI a krill zlato. Pfestofe
hlavni zásluhu na tom měl Fuk, nejenfe
tal u svou
pricl odměnu , ale velml často na pr4ce d
vlastni
kapsy, k nepohodil a nimaze nehledě .
Co by Hl hlkl •tarf p6n Krylpln Fuk
••be
ka1kidl, 1y1t4mu po•tupnl na
navatuj
hrad, kde ltddfm vi:dutlm hladll\y •• p
daleko proti provdul Ovkm dnelnl velkol
v •obl 1poJuJI n•J•n ůJmy dopravnl, ale I•
n1lnl a vodoho•pod"•k•. Vldyf Vltava mu1f
nall elektrlckou •lf, protola prot.i ••I 14
v r . tf60 Jich c:hc:em• vyrobit tOOmlllard v
pPehrada a elektri.rna na Orllku I• ladnou i:
vltllch v Evro~
pi, a to J• Jen je4an te 11 proJektovanfc:h 1tup1'6, t nlc:hl
dalil, n1pP. Lipno, Slapy aJ. 11 • nim pPllll netadajl.
Dr. SVATAVA ŠTEINEROVÁ
Download

J - Staré časopisy pro děti a mládež v souvislostech