Greenpeace
Lobbisté jsou všudypřítomnou součástí americké politiky. Na půdě Kongresu se pohybují
nejrůznější zástupci nadnárodních korporací, neziskových organizací, profesních spolků, thinktanků i jednotlivých občanů. Cíl mají společný – ovlivnit rozhodování zákonodárců ve prospěch
svých zaměstnavatelů. Může se zdát, že situace, kdy se lobbisté financovaní úzkými zájmovými
skupinami pokouší měnit rozhodování členů Kongresu, je nebezpečným ohrožením veřejného
zájmu. Opak je však pravdou – dá se říci, že žádné dvě lobbistické organizace nemají na stejný
problém nikdy stejný názor a často se tedy střetávají. Veřejný zájem pak z těchto střetů, v rámci
kterých obě strany zásobují zákonodárce množstvím cenných odborných informací, jen profituje.
Greenpeace je nevládní nezisková organizace pro ochranu životního prostředí. Organizace má
dnes přibližně 3 miliony členů ve 40 zemích světa a koordinační centrálu v nizozemském
Amsterdamu. Má obecný poradní status při Hospodářské OSN a je zakládajícím členem Listiny
INGO, což je seznam mezinárodních nevládních organizací, které mají v úmyslu podporovat
odpovědnost a transparentnost nevládních organizací.
Vznik této organizace souvisí s anti-jadernými protesty ve Vancoveru a s pokusným atomovým
výbuchem Milrow na ostrově Amchitka u západního pobřeží Aljašky, kde se vyskytují tisíce
chráněných a vzácných živočichů. 15. září 1971 vypluli dobrovolníci a novináři na rybářské
lodi Phyllis Cormack pod jménem Greenpeace, které mělo vyjadřovat zájem o přírodu i touhu
zbavit svět jaderné hrozby. Protestní plavba vyvolala velký ohlas u veřejnosti a vedla ke vzniku
mezinárodní ekologické organizace Greenpeace.
Greenpeace se snaží upozornit na různé problémy v rámci svých kampaní: vyzývá k
celosvětovému odzbrojení a míru, dále se zabývá problematikou jaderných elektráren, ukládání
radioaktivního odpadu do oceánu, kácení deštných pralesů, atd. Snaží se odhalovat škůdce
životního prostředí a napadat vlády a korporace, kterým se nedaří naplňovat závazek chránit
životní prostředí a budoucnost lidstva.
Greenpeace je známé zejména svými přímými, mediálně atraktivními a kontroverzními akcemi,
kterými se snaží upozornit veřejnost na ekologické problémy, které považuje za vážné. Při
těchto akcích se mnohdy porušují platné zákony, s čímž souvisí i mnohdy silná kritika této
organizace, která je osočována z přílišného radikalismu či někdy až ekoterorismu.
Kromě těchto konfrontačních akcí Greenpeace spolupracuje i s uznávanými experty a
laboratořemi, vede vědecké výzkumy a snaží se prosazovat řešení problémů a změny, které
považuje za pozitivní. Vedle výzkumu používá k naplňování svých cílů a zvyšování úrovně a
kvality veřejné debaty i lobbování a diplomacii.
Pro potřeby Českého modelu amerického Kongresu Lukáš Kraina.
© CSDP 2014 – www.americkykongres.cz – [email protected]
Monsanto
Lobbisté jsou všudypřítomnou součástí americké politiky. Na půdě Kongresu se pohybují
nejrůznější zástupci nadnárodních korporací, neziskových organizací, profesních spolků, thinktanků i jednotlivých občanů. Cíl mají společný – ovlivnit rozhodování zákonodárců ve prospěch
svých zaměstnavatelů. Může se zdát, že situace, kdy se lobbisté financovaní úzkými zájmovými
skupinami pokouší měnit rozhodování členů Kongresu, je nebezpečným ohrožením veřejného
zájmu. Opak je však pravdou – dá se říci, že žádné dvě lobbistické organizace nemají na stejný
problém nikdy stejný názor a často se tedy střetávají. Veřejný zájem pak z těchto střetů, v rámci
kterých obě strany zásobují zákonodárce množstvím cenných odborných informací, jen profituje.
Monsanto je nadnárodní společností, která je často považována za matku zemědělské
biotechnologie. Společnost produkuje herbicidy pro kukuřici, bavlnu, olejová semínka
a zeleninu. Ostatní jejich výrobky zahrnují Agent Orange (kódové označení pro dva nebezpečné
herbicidy), růstový hovězí hormon či DDT. Je jednou z „Big 6“ biotechnických organizací. Za
rok 2010 vykázala společnost tržby za více než deset miliard dolarů, z toho pak 6,5 milionů
dolarů šlo na lobbistickou činnost.
Dvanáct z jednadvaceti lobbistů této společnosti v minulosti pracovalo ve státní sféře, a to buď
konkrétně v Agentuře pro ochranu životního prostředí anebo přímo na ministerstvu zemědělství.
Monsanto v roce 2012 nepřímo podporovala minimálně 65 kandidátů do federálního úřadu –
včetně tisíce dolarů, které se dostaly v Senátu a Sněmovně reprezentantů do výboru
zabývajícího se zemědělstvím.
Monsanto je společností, která zřetelně nepodporuje ani republikány nebo demokraty. Údaje
z roku 2010 vypovídají o tom, že příspěvky od společnosti šly téměř rovnoměrně do obou stran
– v poměru 48% darů pro demokraty a 52% pro republikány. Politický akční výbor se jmenuje
Monsanto Citizenship Fund a skrze příspěvky zaměstnanců vybral za rok 2012 přes více než
půl miliardy dolarů. Díky svému politickému vlivu v USA a silnému lobby bylo založeno
mnoho peticí přímo proti Monsantu. Jednou z takových petic je „Bring Down Monsanto“, která
je adresována americkému Senátu, Sněmovně reprezentantů a prezidentovi. Můžeme tedy
konstatovat, že se jedná o velmi kontroverzní lobbistickou skupinu se silným zázemím.
Pro potřeby Českého modelu amerického Kongresu Robert Květoň.
© CSDP 2014 – www.americkykongres.cz – [email protected]
National Grange
Lobbisté jsou všudypřítomnou součástí americké politiky. Na půdě Kongresu se pohybují
nejrůznější zástupci nadnárodních korporací, neziskových organizací, profesních spolků, thinktanků i jednotlivých občanů. Cíl mají společný – ovlivnit rozhodování zákonodárců ve prospěch
svých zaměstnavatelů. Může se zdát, že situace, kdy se lobbisté financovaní úzkými zájmovými
skupinami pokouší měnit rozhodování členů Kongresu, je nebezpečným ohrožením veřejného
zájmu. Opak je však pravdou – dá se říci, že žádné dvě lobbistické organizace nemají na stejný
problém nikdy stejný názor a často se tedy střetávají. Veřejný zájem pak z těchto střetů, v rámci
kterých obě strany zásobují zákonodárce množstvím cenných odborných informací, jen profituje.
National Grange (NG) je národní nezisková organizace s kořeny v zemědělství. Byla založena
v roce 1867 jako organizace s lokálním zaměřením. Základem organizace je úplná rodina, tudíž
ženy byly rovnoprávnými členkami již od založení, což z National Grange dělá první organizaci,
která dává ženám taková práva. National Grange působí především na venkově
a v příměstských komunitách.
National Grange má čtyři úrovně: obecní, krajskou nebo okresní, státní a národní. NG si hájí
svou ochrannou známku. Spousta firem napříč Amerikou využívá licence používat tuto
ochrannou známku, čili mohou čerpat z výhod známky, která garantuje vynikající výrobky
a služby od center denní péče, restaurací až po prodejce potravin
Pro potřeby Českého modelu amerického Kongresu David Březina.
© CSDP 2014 – www.americkykongres.cz – [email protected]
National Wildlife Federation
Lobbisté jsou všudypřítomnou součástí americké politiky. Na půdě Kongresu se pohybují
nejrůznější zástupci nadnárodních korporací, neziskových organizací, profesních spolků, thinktanků i jednotlivých občanů. Cíl mají společný – ovlivnit rozhodování zákonodárců ve prospěch
svých zaměstnavatelů. Může se zdát, že situace, kdy se lobbisté financovaní úzkými zájmovými
skupinami pokouší měnit rozhodování členů Kongresu, je nebezpečným ohrožením veřejného
zájmu. Opak je však pravdou – dá se říci, že žádné dvě lobbistické organizace nemají na stejný
problém nikdy stejný názor a často se tedy střetávají. Veřejný zájem pak z těchto střetů, v rámci
kterých obě strany zásobují zákonodárce množstvím cenných odborných informací, jen profituje.
National Wildlife Federation (NWF) je soukromá nezisková organizace s více než milionem
členů. Jejím cílem je spojovat obdobně myslící občany a instituce se společným názorem na
environmentální problematiku a poukazovat na dílčí hrozby, vše v rámci myšlenky ochrany
divoké přírody a inspirace pro budoucí generace.
Organizace provozuje několik vzdělávacích projektů a dobrovolnických programů, jež mají
dosah bezmála deseti milionů lidí. Má kanceláře po celé zemi s centrálou ve městě Reston, státě
Virginie. Díky plošnému pokrytí se tak snaží šířit osvětu vedoucí k upravení a zpřísnění
federálních zákonů ve prospěch životního prostředí.
Z podstaty věci má instituce blíže k demokratické části Kongresu, nicméně vše v zájmu ochrany
přírody. Základem filosofie lobbingu NWF je být odborným konzultantem v oblasti zákonů
konzervujících přírodní bohatství (zakládání parků apod.) a tyto zákony také pomoci protlačit
legislativním procesem. Za uplynulý rok bylo vynaloženo bezmála 400 tisíc dolarů na účely
lobbingu.
Pro potřeby Českého modelu amerického Kongresu Michal Zima.
© CSDP 2014 – www.americkykongres.cz – [email protected]
Rocky Mountain Institute
Lobbisté jsou všudypřítomnou součástí americké politiky. Na půdě Kongresu se pohybují
nejrůznější zástupci nadnárodních korporací, neziskových organizací, profesních spolků, thinktanků i jednotlivých občanů. Cíl mají společný – ovlivnit rozhodování zákonodárců ve prospěch
svých zaměstnavatelů. Může se zdát, že situace, kdy se lobbisté financovaní úzkými zájmovými
skupinami pokouší měnit rozhodování členů Kongresu, je nebezpečným ohrožením veřejného
zájmu. Opak je však pravdou – dá se říci, že žádné dvě lobbistické organizace nemají na stejný
problém nikdy stejný názor a často se tedy střetávají. Veřejný zájem pak z těchto střetů, v rámci
kterých obě strany zásobují zákonodárce množstvím cenných odborných informací, jen profituje.
Rocky Mountain Institute (RMI) je organizace věnující se výzkumu, přednáškové činnosti či
publikacím v obecné rovině udržitelnosti se zvláštním zaměřením na účinnost energií a zdrojů.
RMI byla založena v roce 1982 a nyní se rozrostla do instituce s 85 zaměstnanci a rozpočtem
okolo třinácti milionu amerických dolarů. Své sídlo má v Snowmass, Colorado a její práce je
nezávislá. Služeb a výzkumných prací RMI využilo přes osmdesát firem z Fortune 500 –
žebříček pěti set amerických podniků s největším hrubým příjmem, zveřejněný časopisem
Fortune.
Institut klade velký důraz na energii. Ve svém programu pro rok 2025 představuje rodinné
domy závislé pouze na obnovitelné elektřině, kancelářské budovy, které by tolik nevyužívaly
odběr z elektrické sítě či připravovaný elektromobil ve spolupráci s organizacemi jako Alcoa,
Google.org, Johnson Controls nebo Turner Foundation. Nelze také opomenout spolupráci
s americkými ministerstvy obrany a energetiky.
Rocky Mountain Institute se také zasloužil o ideu tzv. přírodního kapitalismuu, který popisují
ve stejnojmenné knize napsané v roce 1999 spoluzakladatelé RMI. Popisují budoucnost na
pokraji nové průmyslové revoluce, ve které obchodní a environmentální zájmy splývají v jeden.
Celý přírodní kapitalismus je postaven na třech základních principech: radikální zvýšení
produktivity přírodních zdrojů, reinvestovaní v přírodním kapitálu či přechod při výrobě na
biologicky inspirované materiály.
Pro potřeby Českého modelu amerického Kongresu Robert Květoň.
© CSDP 2014 – www.americkykongres.cz – [email protected]
Download

VPZ - Český model amerického kongresu 2014