Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu,
více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům
Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu,
Občasník Strany svobodných občanů – květen 2014
BERAN
5
Krev svobodných
občanů
Milí čtenáři,
předvolební kampaň se již naplno rozběhla a hned na jejím začátku přišla potěšující zpráva. Předvolební průzkum
přisoudil Svobodným 4,8 %. Je to radost i velký závazek – jednak hraje roli
statistická chyba, jednak víme, jak se
průzkumy mohou lišit od skutečnosti.
Vzpomeňme na Zemanovce, kteří byli
na základě průzkumů zváni do kdejaké
debaty a nakonec si nesáhli ani na dvě
procenta, o Hlavu vzhůru ani nemluvě.
Berme proto výsledek průzkumu spíše
jako povzbuzení, a ne jako hotovou věc.
Další zprávou pak je, že občasník Beran
už stál lidem za parodování. Vznikla
titulní strana občasníku s názvem Buran a roznesla se po sociálních sítích.
Buďme nad věcí a i toto berme jako
pozitivní zprávu, protože, jak vidno,
naše práce a myšlenky stojí lidem za
námahu pokusit se nás zesměšnit.
Znamená to, že máme co říci a že je
náš hlas slyšet.
Pevně doufáme, že budeme slyšet i po
čtvrtém čísle Berana a že na konci
měsíce s rozběhem a pořádnou ránou
rozrazíme dveře Evropského parlamentu a naši zástupci se posadí do lavic
kolem Nigela Farage a kolegů z UKIP.
Přejeme příjemné a podnětné čtení.
 Martin Rumler
Strana
svobodných
občanů číslo 1 | ročník 1
7
Zemědělský trh
v Olomouci
11
Podporují
Svobodné
Unie patří mezi subjekty,
které nepatří do slušné
rodiny
Proč se i dnes musí s některými přáteli scházet konspirativně, co by udělal
jako první, kdyby se stal europoslancem a jakou budoucnost „věští“ Svobodným? Místopředseda Svobodných Jiří Payne.
Co vás přivedlo ke Svobodným?
V prosinci roku 2008 jsme si s Petrem Machem poslali zprávičku, že se pustíme do
zakládání nové strany, a v lednu jsme zasedli
nad prázdným papírem. Byli jsme tři, čtyři,
pět… Postupně jsme popsali půdorys politické
filozofie, zásady pro sepsání stanov, shodli
jsme se na procedurálních postupech a pak
následovalo pracné vytváření dokumentů.
V některých věcech jsme neměli tušení, zda
u nás budou fungovat zkušenosti převzaté
z jiných zemí. Některá rozhodnutí ovlivnili
lidé, kteří už s námi dávno nejsou. Politická
strana musí korespondovat s životem, nedá
se vytvořit jako ideální akademický projekt
za psacím stolem.
Posunulo se nějak vaše vnímání Evropské
unie od počátku 90. let do dneška?
To asi platí pro každého, že postupně mění
názor. Pro mne nastal zlom, když jsem si podrobně prostudoval Maastrichtskou smlouvu
několik let před její ratifikací a zjistil jsem,
že se jedná o strukturu, která nikdy nemůže
rozumně fungovat. Ale proměna přece nastala
strana 1
i na straně tehdejších Evropských společenství, která se změnila na Unii. Z EFTA, tehdy
rovnocenného konkurenta, odešly do EU čtyři
státy, takže skončila konkurence.
Který mýtus o Evropské unii je pro vás nejvíce nebezpečný a je třeba ho znovu a znovu
vyvracet?
Často se mluví o demokratickém deficitu, jako
by to bylo nějaké malé úsměvné selhání. Jakože se nepodařila nějaká drobnost. Ale ve skutečnosti je to přece naopak – všichni si musí
přiznat krutou pravdu, že Unie je autokratickým nedemokratickým útvarem, kde občané
nemají na politické dění žádný vliv. Unie patří
do kategorie subjektů mezinárodního práva,
které kritizujeme a odsuzujeme, které nepatří
do slušné rodiny. Uvedu malý příklad. Každý
náš občan se může sám nebo spolu s dalšími
formou petice obrátit na českou vládu a může
ji požádat třeba o změnu právních předpisů.
Lisabonská smlouva sice počítá s peticemi
vůči Evropskému parlamentu, ale ten změny
legislativy nenavrhuje.
www.svobodni.cz
Unie patří mezi subjekty, které
nepatří do slušné rodiny
Pokud se stanete europoslancem, jaký bude
váš první krok v Bruselu či Štrasburku?
Navštívím některé přátele, kteří pracují v Komisi a o kterých vím, že ve skutečnosti s podobou EU nesouhlasí. Své názory pečlivě
tají, protože by přišli o místo, takže scházet
se musíme konspirativně. Ale pro mne jsou
velmi cenným zdrojem informací. Spoléhají
na nás, že evropskou politiku ovlivníme.
Pokud bychom chtěli poslat podobnou petici Komisi, museli bychom posbírat milion
podpisů pocházejících z podstatného počtu
členských států. Kdo někdy sbíral podpisy na
petici, ví, že to je neproveditelné.
U čtení zpráv o EU se častěji rozčilujete, nebo
nahlas smějete?
Mívám stejné pocity, jako když se za minulého režimu schválil například pendrekový
zákon. A nezbývá nám, než se s tím po česku
vyrovnávat s humorem. Proti humoru se totiž
autoritativní režimy neumějí bránit. Někde
jsem zahlédl parafrázi na prezidentské heslo:
Sranda vítězí! Dělejme si legraci!
Čím podle vás mohou Svobodní přispět k diskusi o evropské (dez)integraci?
Zatím nejsme zastoupeni v parlamentní politice, ale přesto jsme ji už v některých případech
ovlivnili. Před pěti lety se považovalo za společensky neúnosné vůbec o Unii pochybovat.
Před rokem při prezidentské volbě už zněla
jedna z prvních otázek na kandidáty, zda si
přejí setrvání v EU. Otevřela se legitimní debata před tím nemyslitelná. V Bruselu se mylně
utěšují myšlenkou, že kritické názory u nás
pominou s odchodem bývalého prezidenta.
Jenže pochybnosti o členství, o tom, že není
jiná možnost, jsme vznesli my, teprve později
se k nám přidávali další. Měli bychom předkládat alternativy, jak by mohla spolupráce
států v Evropě vypadat. Není přece pravda,
že existuje jenom jedna varianta.
něm pojmenoval svého syna. ČSSD se zřetelně orientuje na Německo. Sám bych v EU
doporučoval orientaci na Británii. Ale obecně
bych si v zahraniční politice přál mnohem silnější spolupráci s Polskem, ještě před Husem
jsme měli stejný jazyk, jsme hloupí, že si od
Poláků držíme takový odstup.
Kde vidíte Svobodné například v roce 2020?
Máme ambice ovlivnit v příštích desetiletích nejen českou politiku, ale i evropskou.
Politika je během na dlouhou trať – nejdůležitější vlastností je vytrvalost. Abychom
toho dosáhli, potřebujeme spoustu dobře
připravených členů. Proto považuji za velmi
důležité rozvíjet naše stranické vzdělávání.
Vůbec nepochybuji, že toho dosáhneme, jen si
kladu otázku, jak rychle to půjde. Budoucnost
se nedá předpovědět, ale tipoval bych, že už
budeme zavedenou parlamentní politickou
stranou.
 Martin Rumler
Kdo je pro vás nejbližším spojencem České
republiky a kdo by jím měl být?
Topolánek úzce spolupracoval s tehdejším
francouzským prezidentem, a dokonce po
Strana
svobodných
občanů
strana 2
www.svobodni.cz
Den s Petrem Machem
Za necelý měsíc se budou moci občané všech členských států Evropské unie vyjádřit k tomu, jakým směrem si přejí,
aby se dále ubírala jejich společná loď, jejíž posádka čím dál více připomíná dystopickou budovatelskou misi hrdých
centrálních plánovačů se slabostí pro kvóty a písemné příkazy vyhotovené ve dvou kopiích. Do plachet této lodi se však
začal opírat čím dál zřetelněji svěží EUskeptický vítr.
V České republice se budou volby do Evropského parlamentu konat ve dnech
23. a 24. května a Strana svobodných občanů se na tento okamžik již dlouho připravuje.
Výsledky pilných příprav aktivních členů a příznivců se začínají materializovat a přesouvat
z pracovních desek, počítačů a tiskáren do
terénu, kde se napojuje další článek řetězce
v podobě kontaktních týmů.
hranici a do EP se dostat. Zdůraznil, že dostat
Svobodné do EP je však cesta, nikoli cíl; že
Svobodní budou neustále usilovat o to, aby
mohli ovlivnit dění v České republice a její
postoj vůči EU; že budou bránit české zájmy
tak, aby negativní dopady našeho členství
v Evropské unii byly co nejmenší. Z vyjmenovaných negativ zmiňme např. povinnost
vyrábět alespoň 12 % elektřiny pomocí solárních panelů nebo přimíchávat do nafty
biosložky. Petr Mach spočítal, že nás veškerá
tato nesmyslná opatření a nařízení a celková
přeregulovanost stojí desítky miliard korun
ročně, a tudíž pro něj není nijak překvapivé, že
naše ekonomika již osm let stagnuje.
Je čtvrtek 24. 4., první den předvolební kontaktní kampaně, jejíž součástí je turné předsedy Svobodných Petra Macha po krajích.
Dopoledne Přerov, odpoledne Olomouc. Kontaktní tým postavil na olomouckém náměstí
Národních hrdinů stan a začínají se scházet
místní členové a příznivci. Rozestavují áčka
s informačními plakáty o euronesmyslech
a Petr Mach je neustále obklopen zvídavými
lidmi, kteří mají příležitost zeptat se jej, na
co chtějí.
Semafory rytmicky dávkují vlny kolemjdoucích, diskutuje se na eurotémata a podepisuje
se petice pro vypsání referenda o vystoupení/
setrvání v EU, kontaktní tým i místní členové
a příznivci rozdávají balónky a letáčky. Ti, kteří
se zastaví na kus řeči, se s výrazným přikyvováním hlavy přidávají k názoru, že Evropská
unie nabírá jiný směr, než s jakým jsme do ní
vstupovali, chtějí, aby se s tím něco udělalo,
a někteří s tím sami chtějí něco udělat. A my
dodáváme, že na kontaktní kampani Svobodných nyní mají možnost dozvědět se jak.
Petr Mach trpělivě vysvětluje, že kandidovat
do Evropského parlamentu má smysl i pro
euroskepticky smýšlející stranu. Vysvětluje,
že jako v každém demokratickém uskupení
i v EP je zapotřebí zdravá názorová pluralita,
která zabrání tomu, aby bylo bezmyšlenkovitě
přijato všechno, co se zrodí v Evropské komisi.
Vyjadřuje naději, že by bylo dokonce možné
některé nesmysly, které již přijaty byly, pro
jejich neužitečnost zrušit.
květen 2014
Na velký stan svítí slunce, letáčky i balónky
proudí po trasách, které lidé denně vyšlapávají cestou z práce či ze školy, „svobodná“
dodávka dobře plní svou roli poutače pohledů
kolemjdoucích. Blíží se večer a s ním beseda
o dluhové krizi eurozóny.
Regionální centrum Olomouc, 18:15. Salonek
Centaurus se plní návštěvníky, atmosféra je
přívětivá, objevují se lidé z řad dlouhodobých
olomouckých příznivců i tváře zcela neznámé.
Sálem to šumí, všude se živě debatuje, na
stolcích leží letáčky, čokoládky, káva…
Ing. Petr Mach, Ph.D., ekonom, učitel, předseda Svobodných a lídr kandidátky do Evropského parlamentu zahájil besedu vzpomínkou na
první volby, do kterých Svobodní kandidovali.
Bylo to před pěti lety a byly to právě volby
do Evropského parlamentu. Tehdy Svobodní
získali něco málo přes 1 % hlasů. Dnes mají
podle něj ambice na to, překonat pětiprocentní
strana 3
Osvěžování paměti je velice užitečná věc
a v případě bilancování uplynulých deseti
let dvojnásob. Všichni, kteří se kdy účastnili
kontaktní kampaně nebo sbírali podpisy pro
petici (zmíněnou výše), slyšeli bezpočet různě
formulovaných obav o tom, co by nastalo
s volným obchodováním a cestováním, kdybychom z EU vystoupili. Petr Mach svým posluchačům připomněl, že v době, kdy měla Unie
mnohem méně členů, nestály mezi ostatními
státy Evropy neproniknutelné zdi. Státy, které
nebyly součástí EU, mezi sebou i tehdy čile
obchodovaly díky členství v jiných sdruženích,
z nichž zmínil Evropské sdružení volného
obchodu (EFTA) a Středoevropskou dohodu
o volném obchodu (CEFTA), jejíž součástí byla
i ČR. EU tudíž nevlastní monopol na zajištění
volného obchodu mezi zeměmi. Například
EFTA zaručuje volný obchod s pěti desítkami zemí v Evropě a ve světě. Dobrovolnost,
svoboda cestování, volné obchodování bez
bariér. Na těchto pilířích, nikoli na dotacích
a regulacích by měla podle Petra Macha stát
spolupráce evropských států, ať už se jmenuje
Evropská unie, nebo jakkoliv jinak.
Stra
svob
obča
Den s Petrem Machem
Asi největší žárovkou by si chtěl Petr Mach posvítit na euro. „Nápad, že by jedna měna měla
existovat pro 500 milionů lidí, považujeme za
jeden z největších euronesmyslů, který vedl
k docela tragickým koncům v Řecku a dalších
zemích, jež jsou na pokraji státního bankrotu,“
řekl a dodal, že ve Smlouvě o EU je zakotveno,
že musíme přijmout euro, takže v případě, že
bychom se chtěli vyhnout stejnému osudu, je
nezbytné vyjednat pro ČR výjimku – stejnou,
jakou si prosadily Velká Británie a Dánsko.
Změnu smlouvy může nově navrhnout i Evropský parlament a Petr Mach vysvětluje, jak
konkrétně by bylo možné dosáhnout stavu,
kdy by nebylo zavedení eura pro ČR povinné:
vtáhnout do diskuse všechny státy; přijít do
EP s návrhem, aby vstup do eurozóny byl
dobrovolný a aby bylo možné již přijaté euro
opustit. K takto navržené změně smlouvy je
v EP zapotřebí souhlas většiny a Petr Mach
je v tomto směru optimistický. Mezi jinými
mají totiž v programu požadavek na vystoupení z eurozóny europoslanci z Řecka, Německa (strana Alternative für Deutschland),
strany z Nizozemí, Finska či Francie (strana
Francouzská národní fronta) a podporu lze
očekávat také od Britů. To, že ODS v čele
s Janem Zahradilem organizuje petiční akci,
která vyzývá vládu, aby vyjednala pro ČR
výjimku, označil Petr Mach za pokrytectví
Strana
svobodných
občanů
(když měla ODS v minulosti příležitost výjimku
vyjednat, nevyužila ji) a prázdné gesto, neboť
referendem si právo rozhodovat o přijetí eura
nevydobudeme.
Po vlastním monologu vyzval Petr Mach
ostatní, aby kladli dotazy či vyjádřili vlastní
názory.
Diskutovalo se o tom, jaké, či zda vůbec, lze
očekávat sankce v případě, že by ČR z EU
vystoupila. „Obchod je něco, co je výhodné pro
obě strany,“ říká Petr Mach. Obavy ze sankcí
vyvrací příměrem, který je srozumitelný snad
každému z nás. Chrání nás naše ekonomická
provázanost se zbytkem světa, a tudíž bát se
sankcí za to, že vystoupíme z Unie, je „jako
kdyby někdo chodil na pivo do hospody a teď
si řekl, že ztrestá toho hospodského a že si
u něj nekoupí pivo.“
Potenciální voliči si však neutvářejí názory
na politickou stranu pouze na základě erudovanosti jejích členů v oblasti ekonomie.
Lidé chtějí slyšet reakci lídra Svobodných i na
ožehavá mezinárodní témata, jakým je například vyhrocená situace na Ukrajině či to, jak
by si poradil s expanzivní politikou Vladimira
Putina. „Já nemám rád to srovnávání, že naše
volba je buďto Brusel, nebo Moskva,“ reagoval
na jeden z dotazů Petr Mach. Nevěří, že Česká
republika musí být nutně součástí nějaké
„bruselské říše“ nebo „ruské říše“, stejně jako
nikdo nepohltil Andoru nebo Švýcarsko. Podle
strana 4
Petra Macha bude pro bezpečnost a prosperitu našeho malého státu nejlepší, když se zbaví
zátěže v podobě přeregulovanosti, čímž získá
konkurenceschopnost (včetně té daňové), otevře se obchodu namísto toho, aby vytvářela
nové bariéry, a když si bude udržovat vlastní
armádu. Jedině tak bude Česká republika nezávislým, svrchovaným státem. A k volnému
obchodu ještě dodává vypůjčenými slovy od
fancouzského myslitele Frédérica Bastiata:
„Když nemůže zboží překračovat hranice
(protože jsou mu kladeny bariéry), pak budou
hranice překračovat armády. Jinými slovy,“
dodal, „tam kde se obchoduje, tam se neválčí.“
Beseda, které se zúčastnilo na čtyřicet lidí,
trvala zhruba dvě hodiny, a pokud vás zajímají
další podrobnosti, chcete-li znát názor Petra
Macha na to, zda nás EU dokáže ochránit proti
Rusku, proč jsou nařízení z Bruselu nadbytečná, proč regulace škodí i v případě snižování
cen za roaming, co mají společného vlády
v Evropě s pekaři v jednom městě, a mnohé
další, sledujte web Svobodných, kde najdete
mimo jiné odkaz na celý videozáznam.
Akci organizovala a realizovala Strana svobodných občanů. Všem, kteří se nějakým
způsobem podíleli na hladkém průběhu kontaktní kampaně a besedy, ať už organizačně
na dálku, či tím, že přiložili ruku k dílu, patří
velký dík.
 Pavla B. Hrušková
www.svobodni.cz
Krev svobodných občanů –
Demonstrace skutečné solidarity
Darování krve je pravým projevem
skutečné solidarity. Solidarita totiž
znamená dobrovolnou společenskou
soudržnost a ochotu ke vzájemné
spolupráci či podpoře. Nelze ji vynutit státním zásahem. Vynucená solidarita totiž nemůže být solidaritou
už z principu – vynucený dar není
darem. Solidarita může být projevena jen svobodnou vůlí občana.
Svoboda proudí v krvi.
Darujte ji
Slogan v podnadpisu je překladem výzvy
„La libertad se lleva en la sangre. Donala“
argentinské strany Partido Liberal Libertario
z února 2014, která Svobodné inspirovala
k uspořádání obdobné výzvy v ČR. Dobrovolných dárců krve je u nás stále nedostatek.
květen 2014
Doporučuje se, aby nejméně 5 % obyvatelstva
patřilo mezi dárce krve, přičemž u nás je jich
nyní registrováno řádově 300 tisíc, což jsou
přibližně 3 %.
Počet členů, příznivců a voličů Svobodných
dosahuje nyní řádově 120 tisíc a dárcem
se může stát každý, kdo je zdravotně způsobilý, váží minimálně 50 kg a je mu mezi
18 a 65 lety. Bližší informace k dárcovství krve
se dozvíte na webu Krevní barometr (www.
krevnibarometr.cz) nebo při vyplnění formuláře dárce krve (www.odpovedni.cz/index.
php/formulare-on-line/dotaznik-darce-krve).
Pokud tedy patříte do této skupiny, uvažovali
jste už někdy o dárcovství, ale zatím jste se
definitivně nerozhodli, tak právě teď je vhodná
příležitost do toho jít! Výzva „Krev svobodných občanů“ bude probíhat do 14. 6. 2014,
čili Světového dne dárců krve, a to ve všech
krajích a za průběžné účasti představitelů
Svobodných.
strana 5
Jste ochotni za svobodu
prolít krev?
Vedle vojáků ve válkách nebo bojovníků za
svobodu v totalitárních režimech, plně odrážejících význam citátu Thomase Jeffersona
„Strom svobody je občas nutné zalít krví
tyranů a vlastenců“ nebo citátu Williama
Mocca „skrze krev vlastenců začínají řeky
svobod“, chceme alespoň takto symbolicky,
v roce 2014 v ČR, upozornit na skutečný význam pojmu solidarita. Chtěli bychom, aby
nebyl dále různými organizacemi zneužíván
především k posilování role státu na úkor
svobod občanů.
 KONTAKT:
Josef Zbořil, krajský předseda
Svobodných v Olomouckém kraji
[email protected]
Stra
svob
obča
Přednáška Pavla Hasenkopfa
v Olomouci
Ve čtvrtek 27. března uspořádalo olomoucké krajské sdružení Svobodných přednášku a diskusi s Pavlem Hasenkopfem – bývalým právním poradcem prezidenta republiky – na téma Pravomoci prezidenta republiky v ústavním systému ČR.
Přednáška se konala v jednom ze sálů budovy Regionálního centra Olomouc a zúčastnily se jí přes tři desítky posluchačů nejen z řad členů a příznivců Svobodných, ale i studentů Právnické fakulty Univerzity Palackého a široké veřejnosti,
pro kterou bylo zdarma zajištěno i drobné občerstvení. Jednalo se letos již o třetí přednášku Svobodných, která se
konala v Olomouci (po ekonomických přednáškách prof. Šímy a Martina Pánka).
V první části byla představena základní pravidla pro výklad našeho ústavního pořádku,
a to i v kontextu předchozích československých ústav. Tyto obecné poznatky pak Pavel
Hasenkopf aplikoval na řadu konkrétních
pravomocí prezidenta republiky, z nichž některé vyvolávají nejen politické, ale i právní
spory a diskuse.
Jako příklad byla uvedena (kontrasignovaná)
pravomoc prezidenta ratifikovat mezinárodní
smlouvy, kterou si snaží uzurpovat jiné státní
orgány, což bylo patrné např. při ratifikaci pro
ČR nevýhodné Lisabonské smlouvy. „Není
žádný důvod požadovat, aby byl prezident
nějakým robotem, kladečem věnců a jeho
pravomoci byly uzoučké,“ zdůraznil Pavel
Hasenkopf. Dále upozornil na skutečnost,
že podle současné Ústavy ČR není vláda
nejvyšším orgánem výkonné moci, nýbrž jen
jejím vrcholných orgánem (na rozdíl od Ústavy
9. května 1948). Parlament je pak nejvyšším
orgánem moci zákonodárné, nikoli však veškeré státní moci jako byl (de iure) dříve podle
čl. 39 Ústavy z roku 1960. Z těchto poznatků
je potřeba vycházet při interpretaci vztahů
mezi státními orgány. Pavel Hasenkopf hovořil
dále o povaze kontrasignace, odpovědnosti
prezidenta před Ústavním soudem i o vlivu
přímé volby prezidenta na reálné postavení
prezidenta republiky. S přímou volbou prezidenta nesouhlasí, přestože dřívější úprava
volby hlavy státu nebyla rozhodně dokonalá.
Z publika bylo upozorněno na nevhodnost
toho, že zákonodárci mohli prezidenta volit
nejen tajně, ale i veřejně.
Mnohým z posluchačů také přišel zajímavý
názor, že s pádem premiéra nepadá automaticky celá vláda. Pokud by s pádem premiéra
musela nutně padnout celá vláda, znamenalo
by to, že by nová vláda musela být sestavena
např. i v okamžiku, kdy s premiérem spadne
letadlo, což je podle P. Hasenkopfa v našem
ústavním systému absurdní. Nový premiér
„dosazený do staré vlády“ navíc může podat
prezidentovi republiky návrh na odvolání těch
ministrů, které ve vládě nechce.
Diskutovalo se rovněž o aktuální situaci na
Ukrajině, ústavních zvyklostech (a rozdílech
mezi nimi a obyčeji), teorii materiálního ohniska ústavy, kterou Ústavní soud ospravedlňuje
rušení ústavních zákonů, jimiž je sám vázán
(např. znemožnění rozpuštění PS PČR v roce
2009 – kauza „Melčák“). Řada posluchačů
diskutovala o otázkách spojených s ústavním
právem i po skončení této velmi zajímavé
přednášky. Zájemci pak najdou videozáznam
přednášky i následné diskuse na našich krajských webových stránkách olomouckykraj.
svobodni.cz.
 Tomáš Grygar
místopředseda Svobodných
v Olomouckém kraji
BERAN  občasník Strany svobodných občanů. Vydává: Strana svobodných občanů, Perucká 2196/14,
120 00 Praha 2, IČ: 71339612. Odpovědný redaktor: Martin Rumler ([email protected]).
www.svobodni.cz. Evidence MK ČR E 20310. Toto číslo vychází v květnu 2014.
Strana
svobodných
občanů
strana 6
www.svobodni.cz
Zemědělský trh v Olomouci
Na březnovém zasedání ReVu mě
oslovil kolega ze Zlínského kraje
M. Jahoda, zda bychom v Olomouci
uspořádali Zemědělský trh. V našem
kraji by to byla první akce takového
druhu, a pro mě tudíž experiment.
Skoku do neznáma jsem se ovšem
vůbec nebála. Mám ráda nové obzory, zkušenosti i improvizace.
Nejprve jsem si vybrala na internetu soukromníky podnikající v zemědělství i v potravinářství a poslala jim e-mail. Úvodem jsem
Svobodné představila jako stranu, která mimo
jiné není zastáncem dotační politiky, tedy
neférové soutěže, jež deformuje přirozené
tržní prostředí. Dále že jsme sympatizanty
těch výrobců, kteří se bez podobných podpůrných finančních injekcí obejdou. Zmínila jsem
i náš kritický postoj k tomu, že EU produkuje
nesmyslné byrokratické direktivy, které neodpovídají našim zvyklostem, jako např. našemu
používání slov marmeláda, pomazánkové
máslo či rum. Také jsem zmínila, že EU kvůli
různým nepochopitelným regulacím komplikuje práci mnoha soukromníkům, zabraňuje
rozkvětu podnikání a podílí se i na krachu
podnikajících jednotlivců či firem. V případě,
že souzní s takovými prioritami Svobodných
a fungováním zmíněného podnikatelského
prostředí, nabízíme jim účast na předvelikonočním Zemědělském trhu, kde budeme
i my prezentovat svůj program. Totéž jsem
tlumočila dalším soukromníkům, které jsem
osobně obešla na sobotním trhu či v prodejnách. Těm jsem se zmínila i o našem protestu
proti úmyslu zavádět registrační pokladny
a o petici s podpisy, kterou jsme předali Úřa-
květen 2014
du vlády. Mnozí o plánech vlády ani nevěděli
a byli z nich zděšeni.
kontaktní kampaň včetně Zemědělského trhu,
takže likvidace stánku pivovaru se nekonala.
Nakonec přijeli jen ti nejodvážnější, a to včetně
mimoolomouckých, jelikož i v předvečer akce
bylo neutěšené, silně chladné a deštivé počasí.
V den „D“ vykouklo zpoza modré oblohy sluníčko, takže první dva telefonáty účastníků zněly,
zda mohou přijet dříve, než bylo domluveno,
a rovnou již prodávat. Pracovník magistrátu
nám zpřístupnil elektrickou zásuvku, byla napojena pípa a rodinný pivovar mohl čepovat
pivo s dokonalou bílou čepicí, uvařené mimo
jiné z žateckého chmele a hanáckého sladu.
Další trhovci nabízeli kvalitní regionální potraviny anebo pravou horkou čokoládu, pralinky či
velikonoční figurky. Brzy nato se k nám z Olomouckého krajského sdružení přidali i naši
kolegové ze Zlína, kteří přivezli stan a letáky
s tématikou zemědělství a potravinářství. Na
stan jsme ještě navíc připoutali volební reklamní plachtu s fotkou lídra Petra Macha a začali
jsme rozdávat přivezené letáky, včetně čerstvě
dodaných volebních skládaček pro letošní eurovolby. Během odpoledne přišla přísná hlídka
z městské policie, která se podivovala nad tím,
že čepujeme pivo na veřejnosti, ale povolení
z magistrátu jsme měli a bylo vystaveno na
Můj poznatek z akce byl ten, že 90 % lidí,
kteří ode mě dostali leták i volební skládačku
a měli čas na rozhovor, souhlasilo s tím, že
Evropská unie zatěžuje svými byrokratickými
postupy fungování státu. Na to pak doplácí
všichni občané. Vnímali to jako špatnou situaci, která není do budoucna udržitelná a která
se musí nějakým způsobem změnit. Většina
z nich by uvítala i vystoupení České republiky
z EU. Předpokládám, že mezi ně nepatřili ti
v perfektně padnoucích oblecích, kteří kolem
nás nevšímavě prošli či už z dálky signalizovali zamítavým gestem ruky, abychom se
jim neopovažovali nějaké tiskoviny dávat.
Dříve než spatřili nás, zaregistrovali totiž dominantní stan s nápisem „Svobodní“ a Petra
Macha s volebním sloganem „Posvítíme si
na euronesmysly“.
strana 7
Zemědělský trh byl nepochybně úspěšnou
akcí a po tom olomouckém se mají uskutečnit další, a to 25. 4. ve Zlíně a 3. 5. v Hradci
Králové.
 Jana Fraitová, členka ReVu
Stra
svob
obča
Jak hovořit s novináři aneb malý
mediální trénink
Motto
Média jsou schopna z vás učinit hvězdu
nebo vás zcela znemožnit,
bez ohledu na objektivní pravdu.
NAUČTE SE S NIMI PRACOVAT,
ABY Z VÁS UDĚLALA HVĚZDU!
To je tradiční motto mediálních tréninků, které
vedu už 16 let (pro politiky, ale také úředníky, podnikatele… zkrátka pro všechny, kdo
potřebují účinně komunikovat s veřejností
a především s novináři).
Síla sdělovacích prostředků je dána jejich
nezávislostí, respektive zdánlivou nezávislostí. Ona „nezávislost“ je samozřejmě velice
diskutabilní – každý člověk (tedy i novinář) je
závislý především na svém vlastním názoru,
novinář pak obvykle i na názoru svého šéfa,
majitele média atd.
Moc médií neustále stoupá – zatímco reklamu už veřejnost do značné míry dokáže
dešifrovat (lidé už vědí, že skutečnost je obvykle odlišná od jásavých tvrzení reklamních
hesel), pořád platí: BYLO TO V TELEVIZI/NOVINÁCH, JE TO PRAVDA! Jinými slovy – ani
mnoha pregnantními komentáři na svém
webu či razantně vedenou (a drahou) reklamní
kampaní nevyvrátíte jednu pro vás negativní
zprávu, které věnovalo večerní TV zpravodajství minutu.
Mediální výstupy mají své zákonitosti, které
se odvíjejí od systému práce médií a jejich
filozofie. K médiím můžeme mít řadu výhrad,
ale nemůžeme je změnit (!) – jakýkoliv takový
pokus končí katastrofou. Proto je lepší naučit
se média pochopit a svůj kontakt s novináři
přizpůsobit jejich potřebám a postupům. Hlavně vždy mějte na paměti, že neexistují špatné
otázky, jsou jen špatné odpovědi!
A teď aspoň stručný návod, jak na to.
1. ZÁSADNÍ JE PŘÍPRAVA
Pro komunikaci s novináři musíte být naprosto dokonale připraveni. Mnoho lidí se domní-
Strana
svobodných
občanů
valo, že ke kontaktu například s investigativními žurnalisty postačí přirozená inteligence
či zkušenosti z tvrdého obchodního jednání.
Krutě se mýlili!
Přípravu nikdy nepodceňte a vždy si před
rozhovorem s novinářem (tiskovkou, veřejnou
akcí apod.) pečlivě připravte:
• argumenty,
• vhodné příklady ze života (co kde funguje
či nefunguje),
• podklady pro svá tvrzení (nejlépe písemně,
aspoň v bodech),
• vhodnou strategii – každé médium upřednostňuje jiný typ informací a jiný styl podání
(vzhledem ke svým čtenářům, divákům,
posluchačům).
2. JAK MLUVIT S NOVINÁŘEM
Předně – nemusíte reagovat hned (když vám
třeba zavolá a na něco se ptá a vy zrovna
máte důležité jednání) – ale pokud slíbíte pozdější odpověď, dodržte to a určitě se ozvěte
v dohodnutém čase!
• Nikdy nehodnoťte kvalitu dotazů.
• Buďte asertivní, NE agresivní.
• Hlavně buďte srozumitelní – říkejte to, jako
byste mluvili s kamarádem v hospodě –
nemám na mysli nespisovné vyjadřování
apod., ale obsah – zajímavé věci, jasně
a výstižně podané.
• Zjednodušujte! Mluvte co nejstručněji – složité věty způsobí jen to, že se do toho buď sami
zamotáte, nebo že novinář vůbec nepochopí,
co chcete sdělit a přes veškerou upřímnou
snahu napsat rozhovor dobře, to neklapne –
ale to bude vaše vina, nikoliv jeho (!).
• Nezapomeňte poděkovat (je od něj hezké,
že právě vám věnuje svou pozornost a prostor na stránkách svého deníku).
3. KDO MLČÍ, JE VINEN
Na tohle opravdu velký pozor – pokud odmítnete s novinářem mluvit, stáváte se automaticky v dané kauze VINNI. Proto s médii
mluvte VŽDY, když o vás projeví zájem! Mimochodem, pro TV kameru není nic lepšího, než
prchající objekt zájmu.
strana 8
• Frázi „NO COMMENT“ opravdu nechte filmovým hrdinům. Vždycky se dá říct aspoň
věta (např. Ano, problém řešíme a budeme
vás informovat).
• Co hrozí, když se s novinářem nebudete bavit? Tak především se naštve (a to není dobré, to asi nemusím více rozebírat), pak dá
nejspíš přednost vaší „konkurenci“, nebo si
rovnou něco vymyslí (zejména v bulváru)…
Nevím, co z tohoto výčtu je vlastně horší.
4. NEVYMÁHEJTE
„OBJEKTIVITU“
Je to jedna ze základních chyb. Vymáhání
objektivity se vždy otočí proti aktérovi. A co
si budeme povídat – není nic subjektivnějšího
než vlastní názor na to, co je objektivní… To,
co je objektivní pro mě, rozhodně nemusí být
ani omylem stejně objektivní pro kohokoliv
z vás, kdo to teď čtete.
Navíc pozor na jednu zásadní věc, a tou je solidarita médií, která je v tomto směru bezbřehá! Ve chvíli, kdy slovně napadnete jednoho
novináře (např. ho obviníte z „neobjektivity“),
ostatní (i sebevětší konkurenti) se za něj okamžitě postaví a začnou dotyčného útočníka
(vás) ostřelovat společně. A věřte mi, válka
s médii se opravdu vyhrát nedá! Mnohem
lepší je s nimi dobře spolupracovat.
5. NOVINÁŘ JE KAMARÁD
Tímto chci říct, abyste s novináři jednali
přátelsky a snažili se jim vyhovět, pokud to
bude možné. Ovšem pozor: PŘÁTELIT SE,
ALE NEPODLÉZAT!
• Nikdy si nepočínejte agresivně, nekritizujte
otázky ani médium, které zastupuje, jednejte v klidu.
• Nezesměšňujte novináře, jeho médium,
ani jeho otázky (byť by vám připadaly sebehloupější – může to být z jeho strany
i dobrý trik).
• Zároveň ale nikdy nezapomínejte, že je to
prostě novinář – takže NIKDY mu neříkejte
věci, které opravdu nechcete, aby se někde
objevily.
www.svobodni.cz
6. CO JE ZAJÍMÁ
Je to stejné, jako když chcete prodávat nějaké
zboží – také si nejdřív zjistíte, o jaký druh je
zájem a co naopak nikdo nechce. Zkrátka
dejte jim, co je zajímá, a neobtěžujte je tím, co
nemohou (pro svou cílovou skupinu) využít.
Říká se, že „pozitivní zpráva = žádná zpráva“.
Ani to však už neplatí doslova a vždycky – už
dávno jsou i v hlavních zprávách na komerčních TV k vidění ryze pozitivní reportáže (kde
kdo komu pomohl apod.).
Jak určitě NE
• Argumentovat příliš odborně – to je mediálně nepřenositelné.
• Přednášet – odborná přednáška pro „hloupé“ novináře, kteří „překrucují“ jistý odborný
problém, je nejhorší cestou, kterou můžete
zvolit.
• Nevyhrožujte soudem ani známostmi se
šéfy. Novinář se pak jen zbytečně zatvrdí
a stane se vaším nepřítelem.
• Pozor na pravopis – když někam posíláte
svůj text (zprávu, článek; platí to i o vlastním webu!), vždy si ho po sobě pečlivě
zkontrolujte. Není nic trapnějšího než psát
velké myšlenky s hrubkami, za které by se
styděl snad i prvňák ZŠ.
Především pořád mějte na mysli, zda by to,
co novináři říkáte, zajímalo třeba vašeho
souseda.
7. AUTORIZACE
Předně – není na ni právní nárok a lze se na ní
pouze domluvit. Pokud jde o zpravodajství, je
to v podstatě neproveditelné a určitě vám TV
reportér nedá k autorizaci tu část věty, kterou
eventuálně použije do své reportáže. To si
radši natočí někoho jiného (kdo ho nebude
takhle otravovat).
U tištěných médií se rozhodně vyplatí poskytnout rozhovor e-mailem – novinář tak
má rovnou od vás napsané formulace, které
jen překopíruje do svého článku a v zásadě
nemá už důvod je nějak komolit (jako třeba
při přepisu rozhovoru z diktafonu).
8. POZOR NA STŘIH
Zejména při natáčení rozhovoru pro TV nebo
rozhlas se dá s jistotou očekávat, že vaše
vyjádření bude sestříháno (těžko by šlo dát
10minutový monolog do zprávy, která pak
trvá sotva minutu). Proto se před takovým
natáčením dobře připravte – nachystejte si
dvě tři věty k tématu a tu nejdůležitější řekněte
hned jako první! Obvykle pak při střihu v totální hysterii není čas poslouchat celé vyjádření,
vezme se jedna věta – ta první – a je hotovo.
9. SPECIFIKA TV NATÁČENÍ
Předně mějte na paměti, že obraz zaujímá až
60 % pozornosti! To znamená, že pokud třeba
budete vypadat extrémně výstředně, zbytečně
zaměříte pozornost diváka doma u TV na svůj
zevnějšek a on už pak ani nepostřehne, co
jste vlastně povídali.
TV zpravodajství poskytuje málo času – to
vyžaduje skutečně maximální zjednodušení.
Proto mluvte stručně, jasně, výstižně (jako
v reklamě)!
10. ROZHLAS
V rozhlase jste jen slyšet, takže hodně záleží
na dobré artikulaci (pozor – nepřehrávat!),
intonaci a srozumitelnosti mluvy. Podobně
jako v TV používejte radši krátké věty a dávejte důraz na to podstatné.
11. RIZIKA A RADY Z PRAXE
• Napíšou si, co chtějí?!
–– No samozřejmě, že ano – ale VY ovlivníte,
CO napíšou, tím, CO řeknete!
• Novinář o tématu nic neví?!
–– To je právě velká výhoda pro vás – to VY
mu řeknete, CO má vědět.
• Oni mi to sestříhají… (TV, rozhlas)
–– Samozřejmě že ano! Proto mluvte vždy
jednoduše a srozumitelně, aby stříhat
moc nešlo. ,Zkrátka CENZURUJTE SAMI
SEBE! (je to lepší, než když vás bude
cenzurovat někdo cizí = novinář).
Přeji vám hodně úspěchů při komunikaci se
SEDMOU VELMOCÍ.
 Kateřina Kašparová
tisková mluvčí Svobodných
[email protected]
Až se na vás vrhnou novináři, nelekejte se. Foto: EPP
květen 2014
strana 9
Stra
svob
obča
Zlatý standard
V mém předchozím článku Navyšování peněžní
zásoby jste se, vážení čtenáři, mohli dočíst
o tom, proč je současný bankovní systém
škodlivý, jakým způsobem nás poškozuje,
a vůbec jsem uvedl mnoho důvodů k jeho
odmítnutí jakožto prohnilého a zavrženíhodného nástroje státní kontroly a okrádání.
Plně si však uvědomuji, že vymezím-li se
proti něčemu tak kategoricky, nemohu zůstat
pouze u kritiky současného stavu a tvrzení,
že vše je špatně, aniž bych také ukázal, jak by
věci mohly fungovat jinak a lépe, což hodlám
napravit právě v tomto textu, ve kterém se
budu věnovat zlatému standardu. A co že
to vlastně znamená? Spolehneme-li se na
znalosti, kterými nás vybavilo (státní) školství, nejspíše dojdeme k tomu, že se jedná
o cosi primitivního, dávno přežitého a pro
dnešní moderní dobu již zcela nepoužitelného, protože kdo by dnes chodil nakupovat
s měšcem a odděloval ze své zlaté hroudy
půl gramu u pokladny obchodního domu? Ti,
kdo již o daném tématu vědí více, v důsledku
čehož jim výše uvedená představa připadá po
právu absurdní, mi doufám prominou, začnu-li
skutečně od začátku, neboť se pohybujeme
v oblasti, ve které tmářství (státního) vzdělávacího systému napáchalo nedozírné škody.
Podstatou zlatého standardu tedy není to, že
by lidé fyzicky platili přímo zlatem, nýbrž pouze fakt, že měna, kterou používají, je za zlato
směnitelná v pevně daném poměru; o takové
měně pak říkáme, že je „krytá“ zlatem, což
v praxi znamená, že každá bankovka je poukázkou na nějaké konkrétní množství zlata.
Ani pro bezhotovostní platby nepředstavuje
zlatý standard žádný problém: místo toho, aby
byl bankovní účet veden v korunách či eurech,
může být veden například v miligramech zlata,
což samozřejmě platí i pro veškeré ceny; když
tedy majitel takového účtu přijde do obchodu,
kde si koupí rohlík za jeden miligram zlata
a zaplatí jej platební kartou, bude tento miligram zlata převeden na účet prodávajícího. To
samozřejmě neznamená, že všechny platby
musí bezpodmínečně probíhat bezhotovostně, neboť bankovky mohou existovat úplně
stejně jako dnes, pouze s tím rozdílem, že
na bankovce nebude uvedena její nominální
hodnota v nekryté měně (jakou je například
Strana
svobodných
občanů
koruna), nýbrž hmotnost zlata, za které je ona
bankovka směnitelná. Nejzásadnější rozdíl
oproti současnému stavu pak spočívá zejména v tom, že bance vzniká vůči držitelům jejích
peněz závazek vyplacení zlata za bankovky
na požádání; není-li banka tomuto závazku
schopna dostát, stane se nedůvěryhodnou
a pravděpodobně brzy zkrachuje. Pokud tedy
některá z bank začne vydávat poukázky na
neexistující zlato a vytvářet tak peníze z ničeho (což se běžně děje dnes), riskuje tím
ztrátu důvěryhodnosti zákazníků a následný
krach (na rozdíl od dnešního systému, ve
kterém banky neustále půjčují peníze, jež ve
skutečnosti nemají, což si mohou dovolit,
neboť takové peníze nemusí být z principu
za nic směnitelné).
Často se lze též setkat s argumentem odpůrců zlatého standardu, že prý zlata není
„pro potřeby dnešní společnosti“ dostatek
na to, aby jím mohly být kryty všechny peníze světa. Inu, tento argument by skutečně
platil za předpokladu, že by se cena zlata
vyjádřená v současných měnách nemohla
měnit; jelikož je však takový předpoklad již
na první pohled nesmyslný, není korektní ani
argument o takzvaném nedostatku zlata:
je-li v oběhu X korun a drží-li banky v součtu
Y miligramů zlata, pak by prostě v případě
zavedení zlatého standardu byla jedna koruna
směnitelná za Y/X miligramů zlata, přičemž
je téměř irelevantní, o jaká množství zlata
a korun se jedná; úplně stejně je pochopitelné možné „pokrýt“ jakoukoli měnu, aniž se
změní cokoliv krom ceny zlata a možnosti
vytvářet peníze z ničeho (důvody, proč je
to nežádoucí, lze najít podrobně rozepsané
v předchozím článku).
Existuje tedy nutnost nějakého státního zásahu, který bude nutit banky, aby peníze zlatem
kryly? K překvapení mnohých odpověď zní, že
nikoliv; bohatě postačí, nebude-li stát nikoho
nutit přijímat nějakou měnu, tvořit umělé
překážky pro vstup do bankovního odvětví,
nebo dokonce zachraňovat krachující banky z peněz daňových poplatníků (což jsou
podmínky nutné, neboť v případě, že banky
budou inkasovat zisky, ale ztráty za ně ponese
stát, budou mít – a ostatně již dnes mají –
strana 10
tendence přehnaně riskovat). Na volném trhu
totiž dochází mezi konkurenčními bankami
k jevu, který se nazývá „nepřátelský clearing“.
Podstatou této strategie je, že jedna či více
bank na trhu vykupuje konkurenční bankovky,
za které pak v jednom okamžiku požaduje
zlato. Není-li konkurence schopna takovému
požadavku dostát, stává se nedůvěryhodnou
a ztrácí klienty, což je čistě volnotržní nástroj,
pomocí kterého na sebe konkurenční banky vzájemně dohlížejí bez nutnosti státních
zásahů. Příkladem budiž Bank of Scotland
a Royal Bank of Scotland, které se v osmnáctém století takto vzájemně „hlídaly“, čímž
bránily hospodářským krizím, jež postihovaly
sousední Anglii. Co tedy brání současným
státům, aby nechaly banky a celý trh peněz
v rukou svobodných lidí? Inu, odpověď je
bohužel velmi jednoduchá: ačkoliv by tento
krok drtivé většině lidí pomohl, nebylo by pak
z čeho financovat vrtochy politiků a nejspíše
by nikdo nekupoval (za současných podmínek
a v dosavadní míře) státní dluhopisy. A která
vláda se o tuto možnost sama připraví?
 Martin Urza
Pomozte nám s Beranem
Milí Svobodní čtenáři, doufáme, že se
vám newsletter, který máte v ruce, líbí
stejně jako ten minulý a že tomu tak
bude i nadále. Ale jak sami nejlépe
víte, nic není zadarmo, ani náš Beran.
Proto vám budeme vděčni za jakýkoli
finanční příspěvek, který nám pošlete.
Peníze potřebujeme především na sazbu a redakci. Svoje příspěvky zasílejte
na účet 2100382818/2010, specifický
symbol 101, variabilní symbol 5 + číslo
člena či příznivce. Předem děkujeme
a ubezpečujeme vás, že každá koruna
bude vynaložena efektivně.
www.svobodni.cz
Politika EU: tomu, kdo je schopný,
peníze sebereme
Rozhovor s Jaromírem Eichlerem, provozovatelem jednoho z nejznámějších
pražských hudebních klubů – Jazz Clubu U Staré paní. Jaromír Eichler je liberál
a podporuje Svobodné.
rozdělování, to je politika EU. Tomu, kdo je
schopný, peníze sebereme a nacpeme je tam,
kde je to zbytečné.
U Staré paní je pro Pražáky pojem. Jak dlouho
už klub funguje?
Jazz Club funguje zhruba od 90. let. Ale jazz
se u nás nehraje, je pouze zachován v názvu.
Dáváme prostor hlavně mladým začínajícím
rockovým skupinám. Ty vlasatý kluci jsou
tak trochu jako moji vlastní. Od středy do
soboty to tu jede!
že živnostníci jsou u nás na posledním místě.
Chápu jejich strach. I já sám jsem se „na
vlastní nohy“ postavil až po čtyřicítce, kdy
jsem v podstatě zabezpečený, mám kde bydlet, nemám dluhy a ve svém věku vím, že co
jsem si nepořídil doteď, vlastně nepotřebuju.
Naštěstí to tak má i moje žena, za což jsem
jí neskonale vděčen.
Co doporučuješ Svobodným, když jim fandíš?
Hlavně se dostat do povědomí. Ale je mi jasný,
že to je s médii těžký.
Jaké daně a poplatky na tebe nejvíc dopadají?
Musíš odvádět povinně poplatky OSA?
Jojo, když tu hrají kapely, dají mi playlist a já
ho pošlu OSA. Ta mi pak z toho vypočítá
částku, kterou musím zaplatit. Nic příjemného. Takže raději vybírám skupiny, které hrají
převážně svou hudbu, tím pádem nic OSA
posílat nemusím. Samozřejmě musím platit
zdravotní, sociální, zaměstnanecký odvody,
dál poplatky za energie a jiný. Odevzdáváme
toho dost.
Volbami se snad dá ještě něco změnit, budeš
v květnu volit do Evropského parlamentu?
Jasně. Vždycky volím. A hodím to samozřejmě Svobodným, fandím jim od jejich vzniku!
Co říkáš na Evropskou unii a její politiku?
Myslím, že to je fakt velký šlápnutí vedle.
Socialisti mají pré… Regulace, dotace, pře-
Mně a Petrovi, který je předsedou Svobodných, jsi vyšel vstříc – budeme tu slavit společně narozeniny a bude tu hrát kapela 1st
Choice. Napadá tě, jak by mohli využít tento
klub i jiní Svobodní?
V pondělí a v úterý, když je bar oficiálně zavřený, tu můžete třeba besedovat nebo tu mít
sněmy. Nebo vlastně i ty zbylé dny, dopoledne,
odpoledne, protože hrát se tu začíná až v šest.
Když bude někdo chtít, ať se mi ozve na email
[email protected]
 Andrea Holopová
Vláda chce zavést registrační pokladny, co
na to říkáš?
Upřímně to nechápu. Celý to bude stát strašně
peněz a nic to nepřinese. Je to, jako bychom
byli automaticky vinný a budeme muset dokazovat nevinu. To je smutný. A celkově nerozumím politice naší země. Máme strašně
vysoký daně. To není normální. Za Rakouska
Uherska byly daně asi deset procent a lidi si
stěžovali. Co to ale je oproti dnešku…
Hodně lidí říká, že stačí vyměnit politiky a ono
se to změní. Taky máš ten pocit?
Myslím, že tím to není. Je to bohužel spíš
celosvětový společenský trend. Novodobý
socialismus je blíž, než si myslíme. Převrací
se hodnoty a to je problém…
Dáváš prostor mladým lidem pro zviditelnění
se. Myslíš, že je mládí spjato se svobodomyslností?
Hodně si tu s mladými povídám. Často mi
říkají, že když vidí tu politiku, a co se na nás
valí, že přichází o odvahu začít podnikat. Vidí,
květen 2014
strana 11
Stra
svob
obča
Ne Evropské unii
Občas se setkáme s názorem, že
euroskepticismus je pouze samoúčelnou, umíněnou negací všeho, co
se nyní v Evropě děje. Že motivem
euroskeptiků je nihilismus a metodou destrukce.
Ve skutečnosti však, říkáme-li Evropské unii
kategoricky a nekompromisně „ne“, zní zároveň i hlasité „ano“ všemu, co patří mezi
nejdůležitější lidské a civilizační hodnoty.
Říkáme „ano“ přirozené spolupráci národních
států. Dobře víme, že jakýkoliv státní celek
může dlouhodobě fungovat pouze tehdy,
jsou-li jeho občané schopni dohlédnout na
jeho vrcholné představitele a kontrolovat je.
Pouze potom může být politika věcí veřejnou
a nikoliv jen od skutečného života odtrženým
soupeřením samozvané politické aristokracie. Tam, kde vládne nadnárodní entita, lidé
přestávají politiku řešit – stávají se pouhými
vazaly a skutečná politika zaniká, protože pře-
stává fungovat samotný účel její existence.
Říkáme „ano“ svobodnému trhu a co nejopravdovějšímu kapitalismu. Evropská unie je
negací trhu, a tedy i svobody – prostřednictvím nekonečné řady ničivých regulací nám
eurobyrokraté diktují, co smíme jíst, co smíme
pít, čím smíme svítit, co smíme vyrábět… Prostředí EU, její tzv. vnitřní trh, je po nacistickém
Německu a Sovětském svazu další inkarnací
centrálně řízené ekonomiky na evropském
kontinentu. A od zákazu žárovek, rychlých
automobilů nebo příliš zahnutých banánů je
k zákazu myšlenek pouhý krok.
Říkáme „ano“ právu lidské bytosti na hledání
vlastního štěstí. Snaží-li se eurobyrokraté přemýšlet za nás, někteří snad v dobré víře, negují
tím jediný skutečně fundamentální smysl života, tedy hledání a naplňování vlastního štěstí.
Evropská unie si nás přeje zaškatulkovat do
svých tabulek, vymodelovat jednoho jediného,
uniformního a zaměnitelného euroobčana,
a musejí tak v principu pominout jakoukoliv lid-
skou individualitu. A co je individuálnějšího než
cesta ke štěstí? Neodpovídají-li naše představy
o štěstí evropským směrnicím, výsledek je
nasnadě: o valnou část svého štěstí přijdeme.
Zároveň říkáme „ano“ rozumu – protože svoji
cestu ke štěstí musíme nejprve správně rozpoznat, a to jediným prostředkem poznání, jaký
je lidské bytosti k dispozici, tedy rozumem.
Jestliže však řídí naše životy eurobyrokraté,
to hlavní, co v každý okamžik negují, je právě
náš rozum. K čemu nám je schopnost myslet
a poznávat realitu kolem sebe, když máme
zakázáno se dle našeho rozumu zachovat?
A protože rozum lidské bytosti má nakonec
jen jeden primární účel, tedy zachování a rozvíjení vlastní existence, hlasité „ne“ Evropské
unii nevyhnutelně znamená „ano“ důstojnému
a plnému životu.
Tvrdí se, že voliči už mají dost negativních
kampaní plných nepřátelství. Potom lze tvrdit,
že máme napůl vyhráno: protože takto pojatý
euroskepticismus je vlastně tím nejpozitivnějším politickým postojem, jaký může v blížících
se eurovolbách zaznít.
 Luboš Zálom
Kalendárium
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
PLZEŇSKÝ KRAJ
14. 5. 18.00 Brno: přednáška Občan a možnosti jeho obrany
v podmínkách ČR a EU, přednáškový sál
Dietrichsteinského paláce, Zelný trh 8, Brno
12. 5. 18.00 Plzeň: přednáška Ozbrojená společnost
je zdvořilá společnost Sdružení Lex
ACW saloon, Kollárova 18
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
PRAHA
21. 5. 22. 5. 19.00 beseda s Petrem Machem, Autoklub ČR,
Opletalova ulice
Nová Paka: přednáška Svoboda místo socialismu (Mgr. Jakub Frydrych)
LIBERECKÝ KRAJ
STŘEDOČESKÝ KRAJ
12. 5. 17. 5. 13.30 Praha: Krajský sněm (téma: představení
kandidátů na místopředsedy a příprava
komunálních kandidátek)
Liberec: beseda s Petrem Machem
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
12. 5. Ostrava: neformální setkání členů a příznivců Svobodných, restaurace AURA, Ostrava-Poruba
OLOMOUCKÝ KRAJ
21. 5. 18.00 Olomouc: Přednáška Tomáše Pajonka: Proč naše země nebohatne? Proč Evropa hraje druhou ligu? Radeckého sál, Vlastivědné Muzeum
Pardubice: Svobodná plavba s Jiřím Paynem (přednáška během plavby na výletní lodi Arnošt
z Pardubic)
Strana
svobodných
občanů
Mladá Boleslav: Černá díra pohlcující vaše
peníze? Stát! Ing. Milan Vodička, Dům kultury
ÚSTECKÝ KRAJ
16. 5. 16.00 Chomutov: přednáška Richarda Hartmanna
EU má alternativu, přednáškový sál SKKS Chomutov
VYSOČINA
PARDUBICKÝ KRAJ
7. 5. 22. 5. 11. 5. 17.00 Třebíč: Pracovní schůzka třebíčských členů
a příznivců ke komunálním volbám,
restaurace DON, ulice Modřínová
strana 12
www.svobodni.cz
Zločin a trest
Velká část Svobodných včetně mě
podporuje takřka absolutní svobodu
projevu. Ať si každý spánembohem
plácá, co mu slina na jazyk přinese.
Aby stát za „nevhodné“ řeči pokutoval a zavíral jedince do vězení, je
neomluvitelné. To je třeba na úvod
zdůraznit.
Přesto však existuje zároveň s právem na
volný projev také povinnost přijmout následky,
které mé prohlášení vyvolá u druhých. Svoboda je zkrátka nerozlučně spjata se zodpovědností. Když napíšu, že nesouhlasím s mediální
štvanicí na Putina, vyvolá to souhlas u části
Svobodných, nesouhlas u druhé části z nich
a nejspíš doslova hněv, nebo alespoň opovržení nad mojí osobou, u pravověrných voličů
TOP 09. Komunistům se to naopak bude
líbit, a kdyby mě jinak neznali, tak mě budou
plácat po zádech. A můj táta si pak možná
bude večer opět stýskat, proč jenom nejsem
zticha a pořád musím něco komentovat. To
jsou logické a pro mě přijatelné důsledky.
Pokud (a výraz „pokud“ je v tomto případě na
místě dvojnásob) ministryně spravedlnosti
České republiky pronese na jaře 2014 výrok,
že „se toho v protektorátu [Čechům] zas tolik
nedělo,“ [1] jediný pro mě logický důsledek
by měla být kombinace údivu a rozhořčení
u většiny obyvatel a z něj plynoucí požadavek na veřejnou omluvu a okamžitou demisi.
Média by měla být nositeli a zesilovači tohoto
požadavku. Schválně si počkejme, jak to celé
dopadne. Možná se pletu a lidem už takové
věci nevadí. Nebo stačí, když je autor výroku
z té „správné“ strany. Ano, bude líp…
V žádném případě nechci politikům zakazovat
podobné „bomby“ do médií vypouštět. To je
jejich rozhodnutí a jejich svědomí. Musí ale
počítat s tím, co to vyvolá. Kdyby paní ministryně totéž říkala už před volbami a s tímto
názorem posléze ve volbách uspěla, potom
bych byl sice smutný, ale už by šlo o vyjádření
vůle značné části obyvatelstva. Jsem si však
téměř jist, že jen málokdo, kdo ji volil, měl
tuto informaci k dispozici. Ostatně u loňské
prezidentské volby si Karel Schwarzenberg
jasně vyzkoušel, že „provokovat“ Čechy kontroverzními a revizionismem zavánějícími
výroky o sudetských Němcích se nevyplácí.
Jsou mezi námi tací, kteří takové „čecháčkovství“ považují za ostudu. Zřejmě i tací, kteří
by výrok paní Válkové s gustem podepsali.
Já a řada dalších budeme vůči podobným
tvrzením ostře kritičtí. A možností zůstává
i to, že Echo24 odpověď v rozhovoru úmyslně
zkreslilo či rovnou podvrhlo, aby se coby nově
vzniklé médium na vlně vzniklé kauzy svezlo
k popularitě. Pokud naše demokratická společnost funguje dobře, přijde veřejná debata
na dané téma, ujasníme si, jak to všechno
bylo, co si o tom zhruba myslí většina a podle
toho celá věc dojde řešení. Tak si schválně
všímejme vývoje příštích dní. Samotného mě
výsledek zajímá.
 Alois Sečkár
[1] http://echo24.cz/a/iHpSp/kdyby-byl-babis-agent-mrzelo-by-ji-to-ministryni-by-valkova-zustala
Projektové financování Svobodných
Organizace strany s sebou přináší určité náklady. Snažíme se provozní náklady minimalizovat a vést velmi konzervativní hospodaření, co se
provozních výdajů týče. Na co si navzájem nevybereme, to mít nebudeme.
V současné době máme dva dlouhodobé projekty, na které bychom rádi získali příspěvky, a nesnižovali tak možné výdaje na kampaň a jiné
aktivity republikového předsednictva:
Projekt
Kam jdou prostředky
Specifický symbol
Již získáno
Republiková kancelář
Na odměnu pracovníků republikové kanceláře. Ti dělají zápisy, odpovídají na dotazy,
slouží jako centrální informační bod, organizují věci mimo kampaň a odpovídají
se Karlu Zvárovi. Jde o základní zázemí, tak aby předseda strany neořezával fotky
a neztrácel čas odpověďmi na drobné otázky.
100
4 200 Kč
Beran
Na odměnu sazeče a šéfredaktora, který musí celé číslo naplánovat, kontrolovat
a dát dohromady. Tisk a distribuce je zařízena z jiného věcného daru. Nestojí tedy
stranu další finanční prostředky.
101
10 370 Kč
Budeme vděčni za jakýkoli finanční příspěvek, který nám pošlete. Někteří z nás si už nastavili měsíční trvalý příkaz. Jiní přispěli relativně velkou
částkou. Tyto příspěvky přesvědčují mnohé, že je možné poptávat služby, a ne se ve všem spoléhat jen na dobrovolnou, a tím pádem méně
pravidelnou činnost.
Chceme-li fungující organizaci, musíme ji budovat nejen nadšením! Každá koruna bude vynaložena efektivně.
Jak přispět: na účet 2100382818/2010, specifický symbol dle projektu v tabulce výše, variabilní symbol 5 + číslo člena či příznivce.
Za republikové předsednictvo  Tomáš Pajonk
květen 2014
strana 13
Stra
svob
obča
Volební boj začal
Eurovolby se přiblížily, volební boj začal. Poslední průzkumy ukázaly náš potenciál v rozmezí 5,5–8,1 %, Petr Mach
bude v hlavních TV debatách. Pojďme tedy zapracovat na získání mandátů. Jako motivaci ke startu kampaně obdržíte
brzy všichni do schránky základní osobní propagační balíček (letáky, samolepky, placku atd.).
Naše republiková kampaň se rozběhla, začali jsme „Zakázanou snídaní
s novináři“ a aktivitami na internetu (www.euronesmysly.cz). Již máme
miliony zhlédnutí našich reklam, pracujeme i na Facebooku.
Postupně se objevuje i venkovní reklama, jezdí 50 autobusů, bylo vyrobeno a distribuováno přes 400 plachet, přes 1000 tabulí na sloupy
a od začátku května budeme mít cca 280 billboardů po celé republice
a různé další atypické plochy.
Byly vyrobeny a do krajů rozeslány letáky (600 000 ks) a plakáty velikosti A1, A2, A3.
Odstartovala kontaktní kampaň, 6 týmů jezdí systematicky po republice a propaguje osobně naše myšlenky. Petr Mach a další přední
kandidáti jezdí prakticky denně po besedách s voliči. Připravujeme
i koncerty a další akce.
Jak se můžete zapojit i vy?
Ideální je sledovat dění na webu a Facebooku (krajském i republikovém) a účastnit se práce v krajském sdružení nebo místní pobočce.
Krajská předsednictva nejlépe vědí, kde se v kraji co děje a s čím a kdy
potřebují pomoci. Krajská předsednictva také mají větší množství
propagačních materiálů.
Menší množství letáků, plakátů a plachet 200 x 100 cm lze získat i na
dalších lokálních distribučních místech (viz seznam distribučních míst).
Připojte se kdykoliv k republikové kontaktní kampani ve městě poblíž.
Přehled, kde bude kontaktní kampaň probíhat, najdete v přiloženém
harmonogramu. Pro přesné místo a čas (může se měnit) sledujte sekci
Události na webu svobodni.cz a naší facebookové stránce.
Zašlete e-mailem doporučení a upozornění na naše myšlenky (weby,
facebooková stránka, události) svým přátelům, spolupracovníkům
a známým. Osobní doporučení funguje, spousta lidí se může v eurovolbách rozhodovat jinak než v parlamentních.
Připomínám také e-shop na adrese eshop.svobodni.cz.
Pomozte Svobodným pozvednout prapor zase o něco výše! Děkuji
všem (a není jich málo), kteří se již aktivně zapojili.
Ať žije Svoboda a Odpovědnost!
Za volební štáb  Petr Pořízek
Kontaktní kampaň
Datum
Tým 1
Tým 2
Tým 3
Tým 4
Tým 5
Tým Petra Macha
Pražský tým
Pondělí 5. 5.
Kladno
Česká Lípa
Ústí nad Orlicí
Zlín
Sokolov
Kladno a okolí
–
Úterý 6. 5.
Kutná Hora
Turnov
Chrudim
Otrokovice
Domažlice
–
ČM metro
Středa 7. 5.
Poděbrady
Jablonec
nad Nisou
Pardubice
Kroměříž
Frýdlant
Chrudim 10.00–12.00
Pardubice 13.00–18.00
náměstí Republiky –
Palladium
Čtvrtek 8. 5.
–
–
–
–
–
–
Bolzanovona – Hlavní nádraží
Pátek 9. 5.
Kolín
Liberec
Jihlava
Vsetín
Ostrov nad Ohří
Jihlava
metro Strašnická
Pondělí 12. 5.
Mladá Boleslav
Cheb
Vyškov
Uherské Hradiště
Liberec
Liberec
I. P. vedle KFC
Úterý 13. 5.
Mladá Boleslav
Škodovka
Karlovy Vary
Jindřichuv Hradec
Valmez
Frýdek–Místek
Hradec Králové
Anděl
Středa 14. 5.
Nymburk
Most
Pelhřimov
Brno
–
Brno
Jiřího z Poděbrad
Čtvrtek 15. 5.
Rakovník
Vansdorf
Havličkův Brod
Brno
Rožnov pod R.
Praha, Anděl – koncert
Ládví
Pátek 16. 5.
Klatovy
Teplice
Ždár nad Sázavou
Brno
Nový Jičín
Uherské Hradiště, Zlín
Karlovo náměstí
Sobota 17. 5.
–
–
–
–
Výstaviště
České Budějovice
Vizovice – farmářské
trhy
Anděl
Neděle 18. 5.
–
–
–
–
Výstaviště
České Budějovice
–
Pivní festival
Pondělí 19. 5.
České Budějovice
Liberec
Jihlava
Ostrava
Brno
Plzeň
Florenc – u Billy
Úterý 20. 5.
České Budějovice
Liberec
Pardubice
Ostrava, Frenštát:
farmářský trh
Brno
České Budějovice
náměstí Republiky
Palladium
Středa 21. 5.
Rokycany
Ústí nad Labem
Hradec Králové
Olomouc
Pardubice
Ústí nad Labem
Hradčanská
Čtvrtek 22. 5.
Plzeň
Karlovy Vary
Hradec Králové
Olomouc
Zlín
Praha
Palmovka
Kontakty na
kontaktní týmy
Petr Zavadil
603 247 010,
Kateřina Moshovel
774 803 080
Michal Beran
737 604 607,
Pavlína Láryšová
774 980 440
Michal Bihary
777 208 979,
František Kettner
736 649 574
Jakub Los
606 167 149,
Roman Bartolšic
721 763 382
Petr Kopecký
603 357 021,
Edita Menclová
702 050 129
Miroslav Jahoda
730 661 221,
David Horenský
704 052 576
Pavel Pešan
605 087 607,
Petra Korbelová
773 646 467
Strana
svobodných
občanů
strana 14
www.svobodni.cz
Distribuční místa
Kraj
Místo
Praha
Pavel Pešan, [email protected], Chlumecká 912, Praha 9, 198 00, 605 087 607
Jiří Kubíček, Kamenická 26, Praha 7, 170 00, 234 099 340, [email protected]
Středočeský kraj
Milan Vodička, [email protected], 602 111 740, Přemyslova 2050, 251 01 Říčany
Jan Matyásko, [email protected], 603 320 421, Jana Palacha 1033, 293 01 Mladá Boleslav,
Luboš Zálom, [email protected], 608 376 504, Havlíčkova 9, 266 01 Beroun,
Michal Hruška, [email protected], 775 100 070, Sportovců 9, 284 01 Kutná Hora,
Petr Zavadil, [email protected], 603 247 010, 5. května 266, 250 64 Měšice u Prahy,
Jaroslav Skořepa, [email protected], 737 630 787, Pohoří 16, 254 01 Pohoří,
Pavel Růžička, [email protected], 776 353 394, Pražská 2254, 269 01 Rakovník,
Josef Znášik, [email protected], 725 506 526, Liblice 46, 277 32 Liblice u Mělníka,
Tomáš Pavlis, [email protected], 725 854 294, Nad tratí 215, 258 01 Vlašim,
Karel Havelka, [email protected], 602 264 642, 5.května 55, 273 08 Pchery,
Karel Beneš, [email protected], 604 245 738, Brodská 106, 261 01 Příbram VIII,
Jihočeský kraj
Milan Černoch, Pražská 99, 370 04, České Budějovice (firma Kontakt servis), 603 534 453,
Plzeňský kraj
Plzeň – ProFitSport – J. Zavadil, nám. T. G. Masaryka 25 (608 183 613)
Plzeň – Proveg Trading s.r.o., J. Ptáček, K. D. Hladký, Slovanská 41
Plzeň – Plaza, M. Miškolci, Radčická 2
Plzeň – p. Brožka, Bolevecká Náves 19
Přimda – T. Prchal, Pod Hradem 237
Karlovarský kraj
Václav Jakl, Májová 31, Cheb 350 02 , 602 186 565
Lukáš Bernat, Západní 57, K. Vary 360 01, tel: 777 975 942
Luboš Orálek, 5. května, Sokolov 356 01
Ústecký kraj
Jiří Kubíček, [email protected], Kamenická 26, Praha 7, 170 00, 234 099 340
Děčín – M. Červenka, Riegrova 1016/13, 405 01 Děčín (potraviny) 603 843 596
Děčín – Jan Schwarzbach, Modrá Pyramida Teplická 31/45,405 02, Děčín IV-Podmokly, 721 316 763
Rumburk – Trafika, paní Z. D. Hozdeková, Třída 9. května 4, 605 254 510
Litvínov Autoškola Bittner: Litvínov, 9. května 26, Tel: 777 011 027
Roudnice – Jan Holub Dr. Slavíka 1810, Roudnice nad Labem 776 338 244
Chomutov – Unique club bar, Škroupova 933/30 – suterén po 16. h., prodejna ochranných pomůcek (BEK), v dopoledních hodinách, 474 624 202
Lovosice Domovní správa Lovosice Správa provoz a opravy bytů,domů i objektů ÚBF-Palackého 147, 410 24, Zdeněk Král, 606 948 946
Klášterec nad Ohří MaxiComp, nám. E. Beneše 65, 431 51 Tel.: 474 374 987 pan Tschakert
Liberecký kraj
David Forbelský, Na jezírku 628/26, 460 06 Liberec, 731 547 717
Královéhradecký kraj
Jakub Frydrych, Librantická 39, Hradec Králové, 603 425 961
Jan Šebelík, Vojtíškova 321, 507 81 Lázně Bělohrad, 776 347 735
Miroslav Trojan – Tomkova 674/10, 500 03 Hradec Králové (Krejčovství vedle restaurace Hrad; tel. 731 112 239)
Pardubický kraj
Petr Lichtenberg, Tovární 1112, Chrudim, 777 741 619
Cukrárna Dukla (Petr Rydval), adresa: Artura Krause 2317, 530 02 Pardubice
Ludvíka Kálesová, Čs. partyzánů 22, Chrudim, 725 177 931
Vysočina
Petr Čása,17. listopadu 7 , 586 01 Jihlava, email: [email protected], tel: 604 351 242
Vladimír Přech, Družstevní 751/18, 589 01Třešť, email: [email protected], 724 064 151
Josef Fendrych, Horní Rožínka 38, 592 51, Dolní Rožínka, [email protected], 724 045 145
Jihomoravský kraj
Marie Pantůčková Jirovcova 24, 623 00 Brno, 724 723 940
Martin Pokorný, Brandlova 85, 695 01 Hodonín, tel: 734 600 919, [email protected] (dostupný večer)
Jiří Blažek, iStudio s. r. o., Lidická 718/77, 602 00, Brno - střed, telefon: 605 268 592 , případně 513 035 419 ; Po–Pá 8.00–18.00 tam vždy někdo
je, není problém i uschovat nějaký větší počet materiálu. Mohou i případně něco někam zavézt.
Radek Horký, Hlavní 492/106, Břeclav-Poštorná, 69141, tel.: 603231013, e-mail [email protected]
Martin Sýkora, Vrchlického 3, Blansko, 678 01 – 40 ks plakátů A3, tel.: 723 564208, e-mail: [email protected]
Olomoucký kraj
Jana Fraitová, Nešverova 1, 772 00, Olomouc, tel: 608 755 131
Josef Zbořil, Havlíčkova 590, Kostelec na Hané, 798 41, 608 452 022
Moravskoslezský kraj
Jaromír Dřizgevič, Šeříková 17, Ostrava, tel: 777 914 256
Jiří Zapletal, Příkrá 119/10, 725 28 Ostrava, tel: 775 911 041
Hana Tajdušová, Palackého 127, Frýdek-Místek
Zlínský kraj
Lavrinčiková, Na Splávku 353, Uherské Hradiště, 686 01
David Mikulášek, Nivy IV. 5618, Zlín, 76001, tel: 728 636 432, [email protected]
Tomáš Blecha, Vl. Perutky 1284, Uherské Hradiště, 68605, 777 836 916, [email protected]
Richard Nedbal, [email protected], Pozlovice, A. Václavíka 297, 763 26, 774 633 260
Zdeněk Pečinka, [email protected], Kroměříž, Kollárova 685/26, 76701, 603 318 550
František Veverka, [email protected], Valašské Meziříčí, Na Šištotě 200, 757 01, 774 275 076
Robert Procházka, [email protected], Vsetín, Na Kamencoch 1237, 755 01, 777 226 922
květen 2014
strana 15
Stra
svob
obča
115 let od narození F. A. Hayeka
Letošního 8. května uběhne přesně 115 let od narození Friedricha Augusta von Hayeka, kterého lze po právu označit
na jednoho z největších myslitelů 20. století a z jehož myšlenek nemalá část programu Svobodných čerpá. Výročí jeho
narození bývá často odsunuto na vedlejší kolej v souvislosti s výročím ukončení 2. světové války v Evropě, 8. květen je
však i dnem, kdy se naskýtá příležitost si Hayeka, který značným způsobem obohatil ekonomii, metodologii vědy, politickou filozofii i právní vědu, připomenout.
Není bez zajímavosti, že F. A. Hayek byl bratrancem L. Wittgensteina, který se proslavil
svou analytickou filozofií jazyka, a že Hayekův
dědeček Josef pocházel z jižní Moravy, kde
provozoval i textilní továrnu. Bylo paradoxem, že se Hayek jako velký odpůrce intervencionismu později přiznal, že byl chvíli
v mládí socialistou a jeho pohled na věc se
radikálně změnil až přečtením prací Ludwiga
von Misese. Právě v návaznosti na Misese
rozlišuje Hayek v prvním díle své knihy Právo,
zákonodárství a svoboda, kterou psal v šedesátých a sedmdesátých letech, řád vyrostlý
(kosmos), který nevznikl vědomým lidským
utvářením, ale spontánním jednáním mnoha lidí (Mises označuje jako human action),
a řád vytvořený (taxis), který má konkrétního
vynálezce a byl vytvořen vědomě za určitým
cílem (human design).[1] Trh je však v pojetí
Hayeka, stejně jako např. jazyk, řádem kosmos a snaha o centrální plánování ekonomiky je vždy odsouzena k neúspěchu. Hayek
ještě před sepsáním této knihy, kde detailně
popisuje rozdíl mezi řády kosmos a taxis,
věrohodně prokázal, že ani nejschopnější
Strana
svobodných
občanů
lidé na světě nemohou ekonomiku úspěšně
řídit a plánovat, jelikož nikdy nemohou získat
všechny informace, které jsou k centrálnímu
plánování nutné. Informace, které jsou rozptýlené v myslích miliard tržních subjektů, nelze
centrálním plánovačem shromáždit na jedno
místo, protože jsou subjektivní, nesdělitelné
a mění se v čase i prostoru. Socialismus
je zkrátka vědeckým omylem. „Je nutné si
uvědomit, že zdrojem mnoha nejškodlivějších vlivů na tomto světě nejsou často zlí
lidé, ale šlechetní idealisté.“[2] Hayek již v průběhu Velké hospodářské krize varoval před
intervencionistickými tendencemi při řešení
krize, jejíž původ vysvětlil prostřednictvím
své teorie hospodářského cyklu, za niž v roce
1974 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Ve
své knize Svobodné peníze pak varuje před
libovůlí „nových“ autorit, které nejsou vázány
striktními pravidly, a centrální banky považuje
za hlavní katalyzátory hospodářských krizí.
kovala se alespoň Hayekova myšlenka, aby
zákonodárci dvou komor byli voleni na různě
dlouhé volební období, aby v jedné z komor
docházelo k „reprezentaci prostřednictvím
věkových skupin“ a aby každá komora byla
volena jiným volebním systémem, což např.
v prvorepublikové Ústavní listině z roku 1920
absentovalo.
Bylo by však chybou zmínit Hayekův přínos
jen v oblasti ekonomie. Hayek byl rovněž významným právním teoretikem. Zatímco právo
je podle něj řádem kosmos, zákonodárství
jako vědomé a umělé vytváření zákonů je již
řádem taxis, který „je svými účinky dokonce ještě dalekosáhlejší než oheň a střelný
prach.“[3] Právo má být podle Hayeka systémem obecných a abstraktních pravidel.
Socialistické právo plné kogentních norem
a regulací je podle něj systémem, který svobodnou společnost nabourává a korumpuje.
Hayek zdokonalil i teorii konstitucionalismu
(ústavnosti), kterou chápal jako teorii omezené vlády v protikladu k despotické a svévolné
vládě. Navrhl také koncepci bikameralismu, ve
které jedna komora schvaluje právní předpisy
v oblasti veřejného práva a druhá komora
v oblasti práva soukromého, které Hayek
chápe jako soubor pravidel správného chování. Zavedení této Hayekovy koncepce bylo
rovněž vážně zvažováno při vytváření Ústavy
ČR, nakonec se však uplatnil jiný model. Apli-
Friedrich August von Hayek ukázal mnoha lidem, že ideály socialismu se mohou proměnit
jen v trpké zklamání, čímž navázal na svého
mentora Misese a další teoretiky rakouské
ekonomické školy. Hayek přesvědčivě prokázal, že centrální plánování, úplné i sektorové, vede ke zkáze, a rovněž jasně předvedl,
že svoboda a konstitucionalismus jakožto
myšlenka omezené vlády patří k nejvyšším
hodnotám, za které je nutno bojovat.
strana 16
V oblasti politické filozofie pak F. A. Hayek
upozorňoval na společný totalitaristický základ komunismu a nacismu. Zatímco většina
veřejnosti (dokonce i v západní Evropě a USA)
věřila, že komunismus a socialismus jsou
přesným opakem nacismu a fašismu, Hayek
v roce 1944 ve své knize Cesta do otroctví
upozornil, že střety mezi nacisty a komunisty
byly sice velmi časté, bylo tomu však proto,
že „spolu soutěžili o podporu stejného typu
myšlení… Z jejich praxe však bylo zřejmé, jak
k sobě mají ve skutečnosti blízko.“[4]
 Tomáš Grygar
místopředseda Svobodných
v Olomouckém kraji
[1] HAYEK, F. A. Právo, zákonodárství a svoboda, Portál,
2011, s. 57–76
[2] Ibid., s. 96
[3] Ibid., s. 98
[4] HAYEK, F.A. Cesta do otroctví, Barrister and Principal, 2008, s. 43
www.svobodni.cz
Download

Stáhnout jako PDF