ZÁKLADNÍ POJMY A INFORMACE SOUVISEJÍCÍ S TEMATIKOU POSTIŽENÍ
ZRAKU (ZRAKOVÉ VADY, DŮSLEDKY POSTIŽENÍ ZRAKU, REHABILITACE
ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH OSOB, DALŠÍ FORMY PODPORY)
Studijní materiál pro účastníky kurzu „Osvětový pracovník a konzultant pro
zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením“ pořádaného o. s.
Okamžik, modul Osvětová činnost. Tento kurz je financován z Evropského sociálního
fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita.
Zpracovala: PhDr. Pavlína Šumníková, PhD., doc. PhDr. Lea Květoňová, PhD.,
duben 2011
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
- Zrakem získáváme 80 – 90 % informací o okolním světě, je to tedy jeden ze
základních smyslů člověka.
- Z hlediska chování jedince narušuje zrakové postižení především kognitivní funkce,
orientaci v prostoru a samostatný pohyb.
- Kdo je osoba se zrakovým postižením, případně se zrakovou vadou?... Za závažné
postižení zraku je většinou považována taková úroveň vizuální percepce, při které je
zrak užíván se značným omezením. Osoby s těžkým zrakovým postižením mají
trvale narušené funkční vidění, jež nemůže být korigováno brýlemi, operativně či
medikamentózně.
- Toto narušené vidění je dáno různě sníženým stupněm zrakové ostrosti a
omezenou velikostí zorného pole.
- Základním kritériem pro posuzování stupně zrakového postižení je míra snížení
zrakové ostrosti (vizus). Platí, že čím je nižší zraková ostrost, tím větší jsou potíže při
čtení, psaní, při poznávání lidí podle obličeje, při identifikaci drobných předmětů atd.
Extrémním případem nulové ostrosti je slepota, případně slepota s různým stupněm
světlocitu.
- Dalším významným kritériem je velikost a lokalizace zachovaného zorného pole.
Došlo-li k jeho výpadku v oblasti nejostřejšího vidění, pak se samozřejmě snižuje i
zraková ostrost. Zachovalá šířka zorného pole, někdy i při velmi nízké zrakové
ostrosti, umožňuje poměrně dobrou orientaci v prostoru.
- Došlo-li k výpadku zorného pole na periferii, pak může být zachována i velmi dobrá
zraková ostrost. Takový člověk může číst i drobný tisk, omezené možnosti při
orientaci a pohybu v prostoru ho ale mohou řadit do kategorie prakticky nevidomý.
- K zásadnímu snížení zrakové ostrosti dochází také u osob s nadměrnou citlivostí na
intenzitu osvětlení. Je-li intenzita osvětlení vyšší, než je individuální potřeba člověka,
a dojde-li v důsledku toho k nepřiměřenému snížení zrakové ostrosti nebo
podráždění receptoru, hovoříme o světloplachosti. Takový člověk se v prostředí, kde
jsou pro něho příznivé světelné podmínky, může pohybovat jistě a bezpečně.
Vstoupí-li ale do místnosti, kde je pro něho nadměrná intenzita osvětlení, může se
dostat do pozice prakticky nevidomého.
- Šeroslepost je svým způsobem jevem opačným, kdy dojde k nepřiměřeně
vysokému snížení zrakové ostrosti,jakmile se člověk s tímto typem zrakové vady
dostane do prostředí s intenzitou osvětlení nižší, než je jeho individuální potřeba. Při
vstupu do méně osvětlené místnosti se tak např. ze slabozrakého může stát osoba
prakticky nevidomá. Nechová-li se dotyčný v takové situaci přiměřeným způsobem,
nebo není-li mu poskytnuta potřebná pomoc, zvýší se riziko kolize s okolními
předměty, nebezpečí úrazu a možnost dezorientace.
- U velké části lidí s těžkým zrakovým postižením, nejen u těch, kde se nejedná
výslovně o světloplachost nebo šeroslepost, dochází k výrazně zpomalené adaptaci
na změny intenzity osvětlení (při srovnání s běžnou populací).
- Existuje poměrně velké množství poruch rozlišování jednotlivých barev. Porucha
centrálního vidění vede také k porušení barvocitu.
Prakticky všechny výše uvedené obtíže se mohou u jednotlivých lidí vyskytovat
v nejrůznějších kombinacích. Velmi výrazné je to především v pásmech: těžká
slabozrakost – praktická nevidomost.
- Pokud mluvíme o lidech s těžkým zrakovým postižením, je třeba si uvědomit, že
máme vedle sebe dvě skupiny lidí, a to osoby slabozraké či se zbytky zraku a osoby
nevidomé.
- Jen 10 % všech lidí, kteří jsou diagnostikováni jako nevidomí jsou totálně nevidomí.
Většina nevidomých reaguje na světelné podněty nebo pohybující se objekty, a nežijí
tedy ve světě totální tmy - řadí se do kategorie „prakticky nevidomých“. Výskyt
zrakového postižení závisí na úrovni životních podmínek, zdravotnické péči na jedné
straně a na zvolených kritériích zrakového postižení na straně druhé. Většina odhadů
na vážné zrakové poškození u dětí se pohybuje v rozmezí 5 - 20 případů na 1 000
dětí. Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků postižení (1993) uvádí v
ČR 60 000 těžce zrakově postižených osob všech věkových kategorií, z toho 17 000
velmi těžce.
kategorie 1: střední slabozrakost
kategorie 2: silná slabozrakost
kategorie 3: těžce slabý zrak
kategorie 4: praktická nevidomost
kategorie 5: úplná nevidomost
Klasifikace zrakového postižení podle WHO (Světové zdravotnické organizace)
Střední slabozrakost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakového
postižení 1
Silná slabozrakost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakového
postižení 2
Těžce slabý zrak
a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakového
postižení 3
b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně
zdatného oka pod 45 stupňů
Praktická nevidomost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo
omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost
není postižena, kategorie zrakového postižení 4
Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu
s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5
Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních
problémů - desátá revize (MKN-10), vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky
ČR
- medicínské hledisko
Sppg – tyflopedie, oftalmopedie, člověk se zrakovým postižením
Pojem zrakové postižení, low vision, blind, dlouhá bílá hůl
Stručně diagnózy:
Znalost oka
Příčiny: vrozené, získané…
Zmínka diagnóz:
Akomodace (schopnost vidět předměty ostře na různou vzdálenost)
Emetropické oko – rovnoběžné paprsky se po lomu rohovkou a čočkou spojují na
sítnici
Krátkozraké (myopické) rozezná blízké, ne vzdálené - rozptylka
Dalekozraké (hypermetropické), nevidí jasně – spojka
Binokulární vidění – šilhavost, tupozrakost, ortoptika a pleoptika, okluze
Šilhavost (strabismus) Pokud se mozek rozhodne přestat jedno oko používat,
vyřazené oko přestává být posilováno a ztrácí svou sílu. Tímto způsobem může dojít
k šilhavosti. Čím dříve se zahájí léčba, tím větší jsou šance na uzdravení.
Pohyblivost oka umožňuje šest svalů uložených v očnici. Při různých vadách těchto
svalů je jejich funkce porušena a dochází k odchylování pohledu směrem dovnitř
nebo ven. Tak vzniká šilhání. Může být občasné nebo trvalé, jednostranné nebo
oboustranné.
Příčiny šilhavosti
Až do 6 měsíce věku trochu šilhají všechny děti. Příčinou je, že obrazy, které
přicházejí do obou očí, se ještě nesdružují do jednoho obrazu. Teprve v pěti letech
jsou mozková centra natolik vyvinutá, aby se obraz mohl sjednotit a šilhání tak zmizí
samo. Může se však stát, že mozek jedno oko přestane používat. Takové oko
přestává být posilováno a může tak zcela ztratit svou funkci. Šilhání projevující se
později, někdy až v dospělosti, je většinou vyvoláno chorobnými změnami očí nebo
poškozením mozku.
Léčba šilhavosti
Čím dříve se začne šilhavost léčit, tím větší je šance na uzdravení. Šilhání se léčí
cíleným cvičením zraku. U jednostranného šilhání se zakryje oko zdravé, aby se
slabší oko zaktivovalo. Často se upravují i brýle. Některé typy šilhavosti lze odstranit
operativně.
Tupozrakost (amblyopie) Tupozrakostí rozumíme snížení zrakové ostrosti vidění
způsobené útlumem z nečinnosti oka. Mozkové zrakové centrum ignoruje zrakové
informace přicházející z tohoto oka a přijímá zrakové vjemy pouze oka druhého.
Druhy tupozrakosti:
1. Tupozrakost při šilhání
Nejčastěji se tupozrakost objevuje jako následek šilhání. Pokud dítě šilhá, vyvstávají
ve zrakovém centru mozku dva obrazy. Dvojité vidění (diplopie) je však pro dítě
nesnesitelné, proto je instinktivně překoná tím, že v mysli vyřadí obraz šilhavého oka,
který je méně jasný než obraz oka zdravého. A tak později už vůbec nevnímá, co
šilhavé oko spatřilo. Protože ho nepoužívá a díváním necvičí, ztrácí zrakovou
schopnost, oko se stává tupozrakým, takže se sotva podstatně liší od oka slepého.
2. Tupozrakost při nepoužívání oka
Vzniká po zamezení vstupu normálních zrakových podnětů do oka. Patří sem i
okluzní tupozrakost, která se vytváří při déletrvajícím obvazu oka kvůli oční chorobě
nebo po dlouhodobém zakrytí oka při okluzní terapii.
3. Ametropická tupozrakost
Může být na jednom nebo obou očích při vysoké refrakční vadě, především
dalekozrakosti.
4. Meridionální tupozrakost
Tupozrakost při astigmatismu. Může být na jednom nebo obou očích.
5. Anizometropická tupozrakost
Vzniká při rozdílu dioptrií mezi oběma očima. Může být spojena se šilháním.
6. Vrozená tupozrakost
Například tupozrakost při albinismu nebo nystagmu (mimovolné kmitavé pohyby
oka).
Jednotlivé druhy tupozrakosti se mohou vzájemně kombinovat.
Ortoptika (troposkop) je označení pro léčbu tupozrakosti, kdy nacvičujeme
binokulární vidění
Pleoptika
Provádí se pleoptika aktivní klasická
- navlékání korálků,
- překreslování přes průsvitku,
- obkreslování obrázků,
- vybarvování drobných obrázků
- fixace na body,
- vyšívání,
- vypichování obrázků,
- hry na PC,
- stolní tenis, míčové hry atd.
Aktivní pleoptiku může dítě provádět i doma.
Pleoptika aktivní-přístrojová - lokalizátory, korektory.
Aktivní pleoptická léčba
Při tomto cvičení se tupozraké oko aktivně podílí na úkolech, které se provádí za
pomoci hmatu, sluchu a paměti. Většinou jsou to cviky, prováděné na blízko, ale
mohou se provádět i v prostoru. Dítě je může provádět po instrukci a pod dohledem
rodičů doma, nebo v pleopticko-ortoptických cvičebnách za asistence ortoptisty. Jsou
to nejčastěji zrakově-hmatová cvičení: sestavování stavebnic, mozaiky, obkreslování,
vypichování obrázkových předloh, navlékání korálků, vyšívání aj.. Mohou se využít i
společenské hry: domino, dáma, šachy… V posledních letech existují počítačové
programy, při nichž mohou, hlavně starší děti, tupozraké oko také procvičovat.
Aktivní pleoptická cvičení mohou děti provádět pomocí speciálních přístrojů.
Pleoptická cvičení jsou náročná na soustředění dítěte, na trpělivost a na čas. Pokud
je pleoptická léčba účinná a amblyopie je úplně vycvičena, většinou cvičení ještě
nekončí, je nutné odstranit příčinu amblyopie, kterou je více než v 50 % strabismus.
Po pleoptickém cvičení následuje cvičení ortoptické nebo v některých případech
operace strabismu s následnou ortoptickou léčbou. Výše vyjmenované přístroje ani
aktivní cviky nejsou zdaleka uvedeny všechny, záleží na vybavení jednotlivých
pracovišť a na ortoptické sestře a její vynalézavosti a zkušenostech, jak dokáže
cvičení udělat pro dítě atraktivní a zajímavé.
Další pojmy:
Poruchy binokulárního vidění
Refrakční vady
ROP (retinopatie nedonošených)
• Dle závažnosti rozdělujeme ROP do 5 stádií:
• ROP I + II – kdy novotvorba cév je mírná nebo přechodná a může dojít k
regresi stavu. V budoucnu má dítě vyšší riziko strabismu, amblyopie a myopie.
• ROP III – kdy cévy prorůstají mimo sítnice do sklivce a vznikají jizvy
způsobující odchlípení sítnice. Je již nutný operační zákrok, tzv. kryopexe,
neboli zmražení části sítnice. Je to jediná možnost, jak zabránit progresi do IV.
Stadia, kdy jsou již sítnice těžce poškozeny.
• ROP IV – částečné odchlípení sítnice. Jestliže je postižena i žlutá skvrna
makula, vidění je špatné, dítě rozezná jen světlo a stín.
• ROP V – odchlípení sítnice – totální slepota
atrofie zrakového nervu
glaukom
katarakta
anoftalmus, mikroftalmus
retinoblastom
shrnutí: člověk s těžkým zrakovým postižením je omezen v těchto oblastech:
1. informační deficit
2. schopnost pohybu - mobility
3. kontrola prostředí a vlastní osoby v prostředí
Nástin systému péče o zrakově postižené v ČR
Na péči o lidi se zrakovým handicapem lze nahlížet ze dvou rovin. První představuje
rovinu, kde současně působí složky medicínská, psychologická, speciálně
pedagogická a sociální v tomtéž čase.
Ilustrativně uvádíme příklad. Rovina druhá představuje systém speciálně
pedagogické péče o zrakově postiženého jedince v jednotlivých etapách jeho života.
Ve věku od narození po nástup do MŠ nebo stacionáře se rodiče na základě
informace očního lékaře mohou kontaktovat se Střediskem rané péče, kde speciální
pedagogové - poradci napomáhají rodině s vedením dítěte, důležitou roli zde
sehrává intervence při vytváření adekvátních rodičovských postojů k dítěti.
Předmětem speciálně pedagogického působení je celá rodina, s níž se pracuje
individuálně dle programu „Provázení“. Vlastní podpora vývoje dítěte vychází ze
speciálně pedagogické diagnostiky, která mimo základní charakteristiky obsahuje i
vyšetření funkčního vidění, což může provádět speciálně kvalifikovaný poradce na
ranou péči. U dítěte, kde se předpokládá alespoň částečná zraková percepce, je
důležité co nejdříve započít se zrakovou stimulací. Nevidomé děti jsou rozvíjeny
především cestou sluchového a hmatového vnímání.
Formy rané péče (návštěvy v rodinách, rehabilitační pobyty, ambulantní péče) a
metody (reedukace - zraková stimulace a kompenzace).
Speciálně pedagogická podpora vývoje zrakově postiženého dítěte se po ukončení
rané péče ubírá různými směry.
Dítě je ve speciální mateřské škole, nebo je v běžné mateřské škole, či speciální
třídě běžné mateřské školy. Odbornou pomoc zejména v situaci integrace zrakově
postiženého dítěte učitelkám, ale i rodičům dítěte kontinuálně s ranou péči přebírá
speciálně pedagogické centrum (SPC). Dítě lze ponechat v domácím prostředí,
v tomto případě je rodičům nabídnuta pomoc SCP obdobnou formou jako raná péče,
tedy návštěvy v rodinách či ambulantní služby v centru.
Školní docházka se realizuje buď na speciální škole pro zrakově postižené nebo
formou integrace na běžných základních školách, či ve speciálních třídách základní
školy. SPC se stává odborným garantem pro výuku zejména v případech integrace.
SPC metodicky vede učitele v těch předmětech, které vyžadují speciální přístup.
Obsah výuky na speciální škole se neliší od obsahu výuky na základní škole, jisté
výjimky jsou vedeny při výuce některých předmětů jako je tělesná a výtvarná
výchova, kde je redukce učiva, na rozdíl od jistého navýšení, které představuje
nabídka výuky samostatného pohybu a prostorové orientace, hudební výchovy (hra
na hudební nástroj) aj.
Předprofesní a profesní příprava se realizuje ve formě středoškolského studia.
Lze doporučit speciální střední školy jako je gymnázium pro zrakově postižené, mezi
laickou veřejností je známá konzervatoř, a dále střední školy s maturitními i
nematuritními obory. Středoškolská studia lze absolvovat i na běžné střední škole.
Odborná pomoc zrakově postiženým starším 15 let, případně osobám osleplým je
nabízena ze středisek Tyfloservisů. Ambulantní střediska Tyfloservisu, která
poskytují možnost nácviku optických pomůcek (lupy, televizní lupy), tak neoptických
(drobné pomůcky v domácnosti, pomůcky k prostorové orientaci) včetně. Velmi
důležitou službou je nácvik sebeobsluhy, prostorové orientace a samostatného
pohybu a výuka Braillova bodového písma. Tyto důležité dovednosti odborný
pracovník nacvičuje s klientem v přirozeném - konkrétním prostoru, např. u něj
v bytě. V širším prostředí než je domácnost se realizuje nácvik trasy z domu do
zaměstnání, k lékaři nebo do obchodu. Všechny tyto aktivity podporují nezávislost
zrakově postiženého na okolí.
Speciálně pedagogická podpora existuje pro dospělé zejména pokud ztráta či
pozvolné slábnutí zraku vedoucí ke slepotě změní pracovní možnosti jedince. Pro
zrakově postižené dospělé resp. osleplé existuje Rehabilitační a rekvalifikační
centrum pro zrakově postižené v Praze. Toto odborné pracoviště nabízí pobyt
rehabilitační (výcvik mobility, sebeobsluhy, psaní a čtení bodového písma,
v indikovaných případech psychoterapie) a pobyt rekvalifikační (telekomunikační
pracovník, základy PC, masér, keramik, košíkář, tkadlec). Pokud je možné, vychází
rekvalifikace ze stávajícího vzdělání resp. zaměstnání klienta. Pro seniory se
zrakovým postižením existují v ČR ústavy sociální péče, kde je pozornost mj.
věnována zrakovému handicapu. Humanizací ústavní péče a odpovídající
terapeutickou a psychoterapeutickou činností jako je ergoterapie, arteterapie,
muzikoterapie, logopedická péče, fyzioterapie se speciálně pedagogická podpora
přenesla i do těchto zařízení.
Zde je stručný přehled některých institucí s kontakty, zajišťujících podporu rodinám,
dětem i dospělým se zrakovým postižením:
Společnost pro ranou péči www.ranapece.cz
Škola Jaroslava Ježka – školy pro zrakově postižené www.skolajj.cz
Asociace speciálně pedagogických center www.apspc.cz
Gymnázium pro zrakově postižené a Střední odborná škola pro zrakově
postižené www.goa.braillnet.cz
Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s.
www.dědina.cz
Tyfloservis, o.p.s. www.tyfloservis.cz
Download

základní pojmy a informace související s tematikou