III.
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ
REPUBLIKY
OPERAČNÍ PROGRAM
ZAMĚSTNANOST
2014-2020
verze 23. duben 2014
pro vnější připomínkové řízení
Úvod...................................................................................................................................... 5
1
Strategie pro příspěvek operačního programu ke Strategii Unie zaměřené na inteligentní
a udržitelný růst podporující sociální začlenění a dosažení hospodářské, sociální a územní
soudržnosti ............................................................................................................................ 6
1.1
Analýza problémů a identifikace příčin a potřeb ČR v oblasti rozvoje lidských zdrojů
................................................................................................................................ 6
1.2
Strategické dokumenty a východiska .....................................................................24
1.3
Zdůvodnění výběru tematických cílů a investičních priorit ......................................24
1.4
Zdůvodnění finančních alokací ...............................................................................30
2
Popis prioritních os .......................................................................................................35
2.1
Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly ........................35
2.1.1
Investiční priorita 1 Prioritní osy 1....................................................................36
2.1.2
Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.1 a očekávané výsledky ........36
2.1.3
Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.1 .........................................38
2.1.4
Investiční priorita 2 Prioritní osy 1....................................................................41
2.1.5
Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.2 a očekávané výsledky ........41
2.1.6
Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.2 .........................................43
2.1.7
Investiční priorita 3 Prioritní osy 1....................................................................46
2.1.8
Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.3 a očekávané výsledky ........46
2.1.9
Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.3 .........................................47
2.1.10 Investiční priorita 4 Prioritní osy 1....................................................................51
2.1.11 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.4 a očekávané výsledky ........51
2.1.12 Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.4 .........................................52
2.1.13 Investiční priorita 5 Prioritní osy 1....................................................................56
2.1.14 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.5 a očekávané výsledky ........56
2.1.15 Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.5 .........................................58
2.1.16 Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 1 ......................................60
2.1.17 Výkonnostní rámec .........................................................................................60
2.1.18 Kategorie zásahů ............................................................................................61
2.1.19 Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci, v případě
potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity odpovědných subjektů, které
se účastní řízení a kontroly programu, a příjemců.........................................................62
2.2
Prioritní osa 2 Sociální začleňování a boj s chudobou ............................................63
2.2.1
Investiční priority a specifické cíle ...................................................................63
2.2.2
Investiční priorita 1 Prioritní osy 2....................................................................63
2.2.3
Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 2.1 a očekávané výsledky ........63
2.2.4
Podporované aktivity v rámci investiční priority 2.1 .........................................66
2.2.5
Investiční priorita 2 Prioritní osy 2....................................................................72
2.2.6
Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 2.2 a očekávané výsledky ........72
2.2.7
Podporované aktivity v rámci investiční priority 2.2 .........................................74
2.2.8
Investiční priorita 3 Prioritní osy 2....................................................................79
2.2.9
Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 2.3 a očekávané výsledky ........79
2.2.10 Podporované aktivity v rámci investiční priority 2.3 .........................................81
2.2.11 Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 2 ......................................83
2.2.12 Výkonnostní rámec .........................................................................................84
2.2.13 Kategorie zásahů ............................................................................................84
2.2.14 Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci, v případě
potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity odpovědných subjektů, které
se účastní řízení a kontroly programu, a příjemců.........................................................85
2.3
Prioritní osa 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce .....................................86
2.3.1
Specifické cíle a očekávané výsledky ..............................................................87
2.3.2
Podporované aktivity .......................................................................................88
2.3.3
Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 3 ......................................93
2.3.4
Výkonnostní rámec .........................................................................................93
2.3.5
Kategorie zásahů ............................................................................................94
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 2 (celkem 211)
2.3.6
Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci, v případě
potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity odpovědných subjektů, které
se účastní řízení a kontroly programu, a příjemců.........................................................94
2.4
Prioritní osa 4 Efektivní veřejná správa ..................................................................95
2.4.1
Investiční priorita 1 Prioritní osy 4....................................................................95
2.4.2
Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 4.1 a očekávané výsledky ........95
2.4.3
Podporované aktivity v rámci investiční priority 4.1 .........................................97
2.4.4
Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 4 ....................................102
2.4.5
Výkonnostní rámec .......................................................................................102
2.4.6
Kategorie zásahů ..........................................................................................103
2.4.7
Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci, v případě
potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity odpovědných subjektů, které
se účastní řízení a kontroly programu, a příjemců.......................................................103
2.5
Prioritní osa 5 Technická pomoc ..........................................................................104
2.5.1
Specifické cíle a očekávané výsledky ............................................................104
2.5.2
Podporované aktivity .....................................................................................105
2.5.3
Specifické indikátory výstupu ........................................................................107
2.5.4
Kategorizace intervencí prioritní osy 5 ...........................................................107
3
Finanční plán operačního programu ...........................................................................108
4
Integrovaný přístup k územnímu rozvoji ......................................................................113
4.1
Nástroje k zajištění komunitně vedeného místního rozvoje ..................................114
4.2
Integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst ...................................................115
4.3
Integrované územní investice ...............................................................................116
4.4
Ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření .............................................117
4.5
Přínos plánovaných intervencí ve prospěch makro-regionálních strategií.............117
5
Specifické potřeby zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových
skupin, jímž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení .........................................118
5.1
Zeměpisné oblasti nejvíce zasažené chudobou/cílové skupiny, jimž nejvíce hrozí
diskriminace nebo sociální vyloučení ..............................................................................118
5.2
Strategie pro řešení specifických potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených
chudobou/cílových skupin, jímž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení .......119
6
Zvláštní potřeby zeměpisných oblastí, které jsou postiženy vážnými nebo stálými
přírodními nebo demografickými problémy .........................................................................122
7
Úřady a orgány zodpovědné za řízení, kontrolu a audit a role relevantních partnerů ..123
7.1
Identifikace relevantních úřadů a orgánů ..............................................................123
7.2
Opatření přijatá k zapojení relevantních partnerů v návaznosti na čl. 5 obecného
nařízení při přípravě operačních programů a role partnerů při provádění, monitorování a
evaluaci operačního programu .......................................................................................123
7.2.1
Role relevantních partnerů při přípravě, provádění, monitorování a evaluaci
operačního programu .................................................................................................123
7.2.2
Globální granty ..............................................................................................125
7.2.3
Vyčlenění prostředků na budování administrativní kapacity (článek 6 (2) a (3)
nařízení o ESF) ..........................................................................................................125
8
Koordinace mezi fondy, mezi EZFRV, ENRF a dalšími unijními a národními podpůrnými
nástroji a s EIB ...................................................................................................................127
8.1
Koordinace s jinými Evropskými strukturálními a investičními fondy .....................127
8.1.1
Popis koordinačních mechanismů s ostatními OP ESIF ................................128
8.2
Koordinace s ostatními nástroji EU.......................................................................129
8.3
Koordinace OPZ s národními nástroji podpory .....................................................131
8.4
Koordinace OPZ s EIB .........................................................................................131
9
Předběžné podmínky (Ex-ante kondicionality) ............................................................132
10 Snižování administrativní zátěže pro příjemce ............................................................178
11 Horizontální témata.....................................................................................................180
11.1
Udržitelný rozvoj ...............................................................................................180
11.2
Rovné příležitosti a nediskriminace ...................................................................180
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 3 (celkem 211)
11.3
Rovnost žen a mužů .........................................................................................181
12 Příloha č. 1 Seznam partnerů zapojených do přípravy OPZ ........................................185
13 Příloha č. 2 Synergie a komplementarity – OP Zaměstnanost ....................................187
14 Příloha č. 3 Dodatečné zdůvodnění k zaměření OPZ .................................................198
a) Relevantní národní strategie identifikující výzvy a rozvojové potřeby .......................198
b)
Národní program reforem .....................................................................................206
c) Vybrané dokumenty a doporučení na evropské úrovni.............................................209
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 4 (celkem 211)
ÚVOD
Operační program Zaměstnanost (OPZ) vymezuje priority pro podporu zaměstnanosti,
sociálního začleňování a efektivní veřejné správy z Evropského sociálního fondu v období
2014-2020. OPZ je vypracován zejména ve vazbě na Dohodu o partnerství, která vymezuje
priority České republiky pro podporu z Evropských strukturálních a investičních fondů
v období 2014-2020, a další klíčové strategické dokumenty (národní i evropské), které jsou
uvedeny dále. Řídicím orgánem operačního programu Zaměstnanost je na základě usnesení
vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Operační program vymezuje čtyři základní věcné prioritní osy, které pokrývají problematiku
podpory zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů, adaptability zaměstnanců
a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociálního začleňování a boje s chudobou,
zefektivnění veřejné správy a veřejných služeb a podpory mezinárodní spolupráce
a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy.
S ohledem na způsobilost výdajů financovaných z Evropského sociálního fondu podporuje
OPZ intervence nehmotného charakteru.
Operační program Zaměstnanost byl vypracován ve vazbě na požadavky relevantní
legislativy EU, konkrétně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne
17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj,
Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj
venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském
fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení
nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen „obecné nařízení“) a Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu
a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (dále jen „nařízení o ESF“).
Struktura, názvy kapitol programu a rozsah uváděných informací jsou dány Vzorem a pokyny
Evropské komise pro obsah operačního programu.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 5 (celkem 211)
1 STRATEGIE PRO PŘÍSPĚVEK OPERAČNÍHO PROGRAMU KE
STRATEGII UNIE ZAMĚŘENÉ NA INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ
RŮST PODPORUJÍCÍ SOCIÁLNÍ ZAČLENĚNÍ A DOSAŽENÍ
HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI
1.1 Analýza problémů a identifikace příčin a potřeb ČR v oblasti
rozvoje lidských zdrojů
Tato kapitola si klade za cíl shrnout problémy ČR v oblasti trhu práce, dalšího vzdělávání,
sociálního začleňování a boje s chudobou a veřejné správy, jejich příčiny a na ně navazující
potřeby. Problémy a potřeby, které byly identifikovány v relevantních národních strategických
a analytických dokumentech, Národním programu reforem, Specifických doporučeních Rady
a tzv. Pozičním dokumentu EK jsou vzhledem k limitu na rozsah této kapitoly obsaženy
v příloze č. 3. Identifikované potřeby jsou sumarizovány v tabulce č. 1. Přehled zdůvodnění
výběru tematických cílů a investičních priorit.
Zaměstnanost a trh práce
Celková míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let činila v roce 2012 71,5 % (z toho
muži 80,2 % a ženy 62,5 %), což je sice hodnota o 3 p.b. vyšší než průměr EU-27, avšak
současně o 3,5 p.b. nižší než cíl pro rok 2020. Míra zaměstnanosti v letech 2009-2010
v důsledku krize výrazně poklesla, přičemž v roce 2010 byla o 2 p.b. nižší než v roce 2008.
V letech 2011-2012 sice míra zaměstnanosti vzrostla o 1,1 p.b. oproti roku 2010, avšak
k jejímu zvýšení na cílovou hodnotu 75 % bude proto nutné zacílení zejména na skupiny
osob, u kterých míra zaměstnanosti relativně nejvíce zaostává (starší, mladí,
nízkokvalifikovaní a ženy) a rovněž podporu ekonomicky neaktivních osob za účelem využití
jejich potenciálu na trhu práce.
Míra zaměstnanosti starších osob se v roce 2012 oproti roku 2000 zvýšila o 13 p.b. na
49,3 %, což sice odpovídá průměru EU-27, avšak hodnota je stále výrazně nižší než cíl pro
rok 2020 (v roce 2012 byla nižší o 5,7 p. b.). Navíc v této věkové skupině existuje významný
rozdíl mezi zaměstnaností mužů (60,3 %) a žen (pouze 39 %).
Míra zaměstnanosti osob se základním vzděláním a bez vzdělání je výrazně pod průměrem
EU-27 (v roce 2012 byla nižší o 13,6 p. b.) a navíc má klesající tendenci (ze 45,8 % v roce
2000 na 38,6 % v roce 2012).
Míra zaměstnanosti mladých osob (20-29 let) má dlouhodobě klesající tendenci (v roce 2000
byla 66 %, v roce 2012 již pouze 57,8 %). Míra nezaměstnanosti mladých lidí (15-24 let) byla
sice v roce 2012 o 3,4 p. b. nižší než průměr v EU-27, avšak oproti roku 2008 se téměř
zdvojnásobila (z 9,9 % v roce 2008 na 19,5 % v roce 2012). Podíl mladých osob mimo trh
práce nebo vzdělávání je sice pod průměrem EU-27, avšak má rostoucí tendenci (z 6,7 %
v roce 2008 na 8,9 % v roce 2012).
Míra nezaměstnanosti, ačkoli zůstává pod průměrem EU-27, se v posledních letech zvýšila
o více než polovinu (ze 4,4 % v roce 2008 na 7,0 % v roce 2012). Český trh práce je dosud
poznamenán dopady ekonomické krize z let 2008-09, která způsobila výrazný úbytek
pracovních míst. V souladu s poklesem míry zaměstnanosti v letech 2009-10 vzrostla jak
celková míra nezaměstnanosti, tak specifické míry nezaměstnanosti jednotlivých skupin –
mladých, starších, mužů, žen, bez ohledu na vzdělání, byť s rozdílným stupněm dopadu.
Přes mírné poklesy především sezonního charakteru v posledních dvou letech dosahuje
registrovaná míra nezaměstnanosti stále vysoké hodnoty (k 31. prosinci 2012 činila 9,4 %,
evidováno ke stejnému datu bylo 545 tisíc uchazečů o zaměstnání). Hrozí nebezpečí změny
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 6 (celkem 211)
charakteru nezaměstnanosti na převážně strukturální nezaměstnanost, jejíž řešení bude
obtížné a finančně náročné. V roce 20121 připadalo na jedno volné pracovní místo 15,6
uchazeče o zaměstnání (oproti 2,5 uchazečům na jedno místo v roce 2007).
Výdaje na APZ vyjádřené podílem k HDP jsou jedny z nejnižších v EU-27. V roce 2012 bylo
na nástroje APZ vynaloženo pouze 0,07 % HDP, což je výrazně pod průměrem EU-27.
Rozsah aktivní politiky zaměstnanosti je proto nedostatečný a rovněž neodpovídá potřebám
všech uchazečů. Zaměření APZ není vždy cíleno na uchazeče, kteří ji nejvíce potřebují, což
je dáno také absencí profilace uchazečů. To se týká především specifických skupin obtížně
zaměstnatelných osob, kterým se rovněž nedostává vhodná vzdělávací a poradenská
podpora.
Průběh hospodářské krize zvrátil trend v nivelizování rozdílů míry regionální zaměstnanosti
v jednotlivých krajích ČR, neboť rozdíly mezi nimi opětovně vzrostly. Regionální diferenciace
nezaměstnanosti, která v období 2006-08 postupně klesala v důsledku pozitivního
ekonomického růstu, se v roce 2009 vlivem hospodářské recese výrazně zvýšila, jak na
úrovni krajů, tak na úrovni okresů. V následujícím období opět mírně klesá. Dlouhodobě
nejvyšší míru zaměstnanosti vykazuje hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský
a Plzeňský kraj. Naopak nejnižší je sledována v Ústeckém, Moravskoslezském
a Olomouckém kraji, které také vykazují dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než celorepublikový průměr byla k 31. prosinci 2012
celkem v 8 krajích. Vyšší dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) převažuje
v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností, tj. v kraji Ústeckém, Moravskoslezském,
Olomouckém, Karlovarském a Vysočina. Nejnižší její podíl byl v krajích s nízkou
nezaměstnaností, tj. v Praze, Královéhradeckém a Jihočeském kraji.
Identifikované problémy




Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti
Nízká míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let v ČR, především žen
Rostoucí míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v ČR
Vysoká míra nezaměstnanosti nízkokvalifikovaných osob v ČR
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Nedostatečná tvorba volných pracovních míst
IP 1.1

Kvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání neodpovídá požadavkům
trhu práce
Nedostatečná nabídka částečných úvazků a jiných flexibilních forem práce
IP 1.1
IP 1.1
Kvalita služeb v IP
1.4

Nízké výdaje na APZ (jak na jednoho uchazeče o zaměstnání, tak podílem
na HDP) a z toho vyplývající nízký podíl uchazečů a zájemců o
zaměstnání podpořených nástroji APZ; kvalita poskytovaných služeb
neodpovídá potřebám klientů
Nedostatečný hospodářský růst, který negeneruje nová pracovní místa

Nízká mobilita v ČR, neochota stěhovat se za prací
Nadnárodní mobilita
v IP 1.4, flexibilní
formy práce v IP 1.1
a 1.2.

Existence alternativních příjmů v podobě podpor a dávek a nelegální
práce
Externí faktor


IP 1.1
Externí faktor
Rovnost žen a mužů
V České republice přetrvává relativně nízká míra ekonomické aktivity žen v porovnání
s mírou ekonomické aktivity mužů. Zatímco míra zaměstnanosti mužů byla v roce 2012 v ČR
1
Data k 31. prosinci, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012/Anal2012.pdf
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 7 (celkem 211)
o 5,6 p.b. vyšší než průměr EU-27, míra zaměstnanosti žen odpovídala průměru EU-27.
Zaměstnanost žen významně závisí na věku a péči o děti či jiné závislé osoby. Zatímco ve
věkové skupině 40-54 let je míra zaměstnanosti žen velmi vysoká (v roce 2012 85,7 %)
a blíží se míře zaměstnanosti mužů (v roce 2012 91,5 %), u mladších žen je situace výrazně
odlišná. Míra zaměstnanosti žen ve věku 20-34 let byla v roce 2012 52,0 %, což bylo méně
o 10,5 p.b., než byla průměrná míra zaměstnanosti žen v ČR. Je zřejmé, že hlavní příčinou
nízké míry zaměstnanosti žen ve věkové kategorii 30-39 let je péče o děti. Například ve
věkové skupině 20-49 let pečující o jedno dítě ve věku do 6 let byla v roce 2011 míra
zaměstnanosti žen v ČR nejnižší z celé EU-27 (37,4 % oproti průměru EU-27 64,6 %).
Dalším důvodem poměrně nízké ekonomické aktivity žen je kromě nízké míry zaměstnanosti
žen i nízká míra podnikání žen. V roce 2012 podnikalo celkem 262,7 tis. žen a 609,7 tis.
mužů. Ačkoli počet podnikajících žen dlouhodobě roste, v posledních deseti letech byl vždy
poměr podnikajících mužů vůči podnikajícím ženám vyšší než 2,3:1.
Péče o rodinu a domácnost je u žen druhým nejčastějším důvodem ekonomické neaktivity
(po starobním a invalidním důchodu), kdy v roce 2011 bylo z tohoto důvodu ekonomicky
neaktivních celkem 332,8 tis. žen. Ze stejného důvodu bylo v roce 2011 ekonomicky
neaktivních pouze 4,1 tis. mužů. Ženy tak nadále zůstávají primárními pečovatelkami o děti
a domácnost.
Předškolní zařízení typu mateřské školy v současné době kapacitně nevyhovují. Praxe
posledních let ukazuje, že umístit dítě do mateřské školy se v České republice stává stále
problematičtějším, a to zejména v některých oblastech. Počty odmítnutých žádostí o přijetí
do mateřské školy se neustále zvyšují, v posledních 4 letech o cca 10.000 odmítnutých
žádostí ročně. Zatímco ve školním roce 2005/06 bylo neúspěšně vyřízeno 6 810 žádostí, ve
školním roce 2012/13 to již bylo 58 939 žádostí. Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065
počítá v následujících letech s postupným poklesem počtu narozených dětí, kdy v roce 2020
by mělo dojít k poklesu počtu narozených dětí přibližně na úroveň roku 2005. Ve školním
roce 2008/2009 bylo odmítnuto přibližně 20 000 žádostí o přijetí do mateřské školy (tedy
žádostí rodičů dětí narozených v roce 2005). Přes očekávaný pokles počtu narozených dětí
v následujících letech tedy lze i nadále předpokládat nedostatečnost kapacit zařízení péče
o děti předškolního věku. Výsledky šetření VÚPSV ukazují, že 63 % respondentek,
respektive jejich rodinám, by pomohlo rozšíření nových forem péče o děti a 56 % z nich by
pomohlo zřizování předškolních zařízení zaměstnavatelskými organizacemi.2
V rámci českého trhu práce přetrvává nízké využívání flexibilních forem práce. Např. ve
srovnání s EU-27 ČR ve využívání částečných pracovních úvazků výrazně zaostává.
Zatímco v EU-27 na částečný pracovní úvazek v roce 2012 pracovalo přibližně 32,6 %
zaměstnaných žen a 9,5 % zaměstnaných mužů, v ČR je tento poměr 9,6 % u žen a 2,9 %
u mužů. Zároveň platí, že ve využívání částečných úvazků nedochází k výraznějším
změnám (za poslední 3 roky vzrostl poměr osob zaměstnaných v ČR na částečný úvazek
o 0,4 p.b. u žen a o 0,1 p.b. u mužů). Z hlediska rovnosti žen a mužů na trhu práce je
problémem skutečnost, že flexibilní pracovní úvazky jsou nabízeny častěji v méně
kvalifikovaných odvětvích a na méně kvalifikovaných pozicích s nižším finančním
ohodnocením.
Dlouhé výpadky v kariéře žen z důvodu potřeby zajištění péče o malé děti a nedostatečné
nabídky těchto služeb vedou k jedněm z nejvyšších rozdílů mezi muži a ženami v mírách
zaměstnanosti i nezaměstnanosti v neprospěch žen v rámci EU-27 a promítají se rovněž do
vysokých rozdílů v odměňování, které byly v roce 2011 v ČR jedny z nejvyšších z celé EU-27
(rozdíl 21 % v ČR, průměr EU-27 byl 16,2 %). Rozdíly v odměňování se projevují u žen
nejenom v produktivním věku, ale mají také následně dopad na důchody žen. Například v
roce 2012 byla průměrná výše starobního důchodu žen 9 782 Kč, zatímco průměrná výše
starobního důchodu mužů ve stejném roce činila 11 948 Kč. U žen ve starším věku také
v mnohem větší míře hrozí diskriminace na trhu práce, neboť se mohou stát obětí
diskriminace nejen z důvodu pohlaví, ale také věku. Rozdíly v odměňování žen a mužů jsou
2
Zdroj: Kuchařová, V. a kol.: Péče o děti předškolního a raného školního věku. VÚPSV, 2009, str. 66
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 8 (celkem 211)
kromě kariérních výpadků způsobeny zejména horizontální a vertikální segregací trhu práce
dle pohlaví a přímou a nepřímou diskriminací.3 Genderové stereotypy a diskriminace na trhu
práce ženám obecně (nejenom ženám pečujícím o závislé osoby) ztěžují situaci na trhu
práce. Vertikální segregace trhu práce na základě pohlaví je patrná jak v rámci státní správy
(kde např. na úrovni ředitelů jednotlivých ministerstev jsou ženy zastoupeny pouze 28,5 %,
přestože tvoří většinu pracovníků ve státní správě), tak i v rámci soukromého sektoru (kde
např. ženy tvoří jen 15 % z členů správních a dozorčích rad největších obchodních
společností kótovaných na burze). Horizontální segregace trhu práce na základě pohlaví je
patrná zejména v zaměstnání v oblasti vzdělávání (kde je zaměstnáno 3,7 krát více žen než
mužů), zdravotní a sociální péče (kde je zaměstnáno 4,4 krát více žen než mužů)
či informační a komunikační činnosti (kde je zaměstnáno 2,8 krát více mužů než žen).
Segregaci trhu práce dle pohlaví způsobuje mimo jiné diskriminace a přetrvávající stereotypy
o rolích a schopnostech žen a mužů.4
Identifikované problémy



Nízká míra zaměstnanosti žen v ČR, především žen, které pečují o malé děti či žen ve vyšším
věku.
Nedostatečné podmínky pro slaďování pracovního a soukromého života v ČR
Diskriminace na trhu práce, vertikální a horizontální segregace a rozdíl v odměňování žen
a mužů.
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Nedostatečná kapacita dostupné a kvalitní předškolní péče o děti včetně
dětí do 3 let věku a jiných sociálních služeb zaměřených na podporu
pečujících osob.
IP 1.2

Nedostatečné využívání flexibilních forem práce
IP 1.2

Předsudky a stereotypní vnímání žen, zejména žen s malými dětmi či žen
ve vyšším věku na trhu práce
IP 1.2

Kvalifikace žen po dlouhých výpadcích v kariéře z důvodu péče o děti (či
jiné závislé členy rodiny) neodpovídá požadavkům trhu práce
IP 1.2

Konstrukce nároku na mateřský a rodičovský příspěvek v kombinaci
s nastavením daní z příjmů fyzických osob nepodporují svobodnou volbu
rodičů ve vztahu k návratu na trh práce
Externí faktor

Stereotypní vnímání společnosti ohledně rozdělení rolí žen a mužů.
Částečně v IP 1.2,
Adaptabilita pracovní síly
Česká ekonomika je charakterizována svojí otevřeností, závislostí na exportním
zpracovatelském průmyslu a tím citlivostí reakce na rychlé technologické změny na
globálním trhu. Postupně se mění struktura ekonomiky, tedy i struktura zaměstnanosti,
směrem ke znalostní ekonomice, digitální agendě, výzkumu, vývoji, k účinnějšímu využívání
energií a k obnovitelným zdrojům energií. Rychlost a úspěšnost těchto procesů jsou
podmíněny mj. flexibilitou pracovní síly. Počáteční vzdělávání již není schopno poskytnout
svým absolventům průpravu na celé období profesní kariéry. Podpora a rozvoj dalšího
profesního vzdělávání a klíčových kompetencí je proto základní podmínkou snížení
nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti.
Jedním ze základních předpokladů ekonomického růstu je zvýšení adaptability podniků
a jejich zaměstnanců na měnící se strukturu ekonomiky (přechod na znalostní ekonomiku,
technologické změny, výzkum a vývoj, nové zdroje energií atd.). Základní roli v procesu
3
Blíže viz např. European Commission: The Gender Pay Gap – Origins and Policy Responses: A Comparative
Review of 30 European countries. 2006.
4
Blíže viz např. European Commission: Gender segregation in the labour market: Root causes, implications and
policy responses in the EU. 2009.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 9 (celkem 211)
posilování adaptability pracovní síly hraje vzdělávání, které je prostředkem jak pro zajištění
růstu ekonomiky, tak pro zajištění sociální soudržnosti. Z hlediska politiky zaměstnanosti je
klíčovým momentem realizace konceptu celoživotního učení, které propojuje počáteční
a další vzdělávání, a je přístupné a otevřené všem osobám na trhu práce. Vzdělávání jako
klíčový faktor rozvoje trhu práce identifikuje rovněž NERV (Národní ekonomická rada vlády).
V mezinárodním srovnání má ČR vyšší podíl středoškolsky vzdělaných osob a nižší podíl
vysokoškolsky vzdělané populace. S ohledem na trh práce je vysokoškolské studium v ČR
charakteristické nízkým podílem profesně orientovaných bakalářských programů a poměrně
dlouhou průměrnou délkou studia (navíc mnohdy nedokončeného). Tento jev působí na trh
práce negativně, zejména s ohledem na nízkou zaměstnanost mladých osob
a rovněž s ohledem na budoucí vývoj, kdy bude nutné hledat rezervní zdroje pracovní síly.
Zároveň současný vzdělávací systém nedokáže vyrovnávat rozdíly ve studijních
předpokladech a očekáváních žáků pocházejících z různých socioekonomických prostředí.
Nastavení vzdělávacího systému tak není dostatečně inkluzivní a nedokáže přispívat
k sociální mobilitě. Produktivita práce na zaměstnanou osobu v paritě kupní síly
představovala v roce 2012 72 % průměru EU-27. Produktivita práce na odpracovanou
hodinu pak byla v roce 2012 ještě nižší – 66,3 % průměru EU-27. Ačkoli se produktivita
práce dlouhodobě postupně zvyšuje, ČR zaostává za některými obdobnými zeměmi
v regionu, což poukazuje mj. na význam podpory vzdělávání zaměstnanců, aby bylo
dosaženo reálné konvergence.
Podíl osob ve věku 25-64 let účastnících se dalšího vzdělávání5 v ČR měl v roce 2010
hodnotu 7,5 %, což je o 1,6 p. b. méně, než průměr EU-27 a o 7,5 p. b. méně než
benchmark pro rok 2020 stanovený ve Strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti
vzdělávání a odborné přípravy. Podíl starších pracovníků (55-64 let) účastnících se
celoživotního učení v ČR pak byl pouze 2,6 %. V roce 2011 došlo k výraznému skokovému
nárůstu podílu osob ve věku 25-64 let účastnících se dalšího vzdělávání na 11,4 %, tj. o 3,9
p.b., přičemž průměr EU-27 naopak poklesl o 0,2 p.b. Z dostupných informací však vyplývá,
že prudký nárůst osob účastnících se dalšího vzdělávání v ČR v roce 2011 nepředstavuje
trvalé, systémové zvýšení účasti na dalším vzdělávání v ČR, ale dočasný výkyv způsobený
realizací projektů v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-13 v prioritní
ose 1 Adaptabilita zaměřené na vzdělávání zaměstnanců v podnicích6. Tento předpoklad je
rovněž potvrzen skutečností, že v roce 2013 došlo navzdory pokračující realizaci projektů
ESF zaměřených na vzdělávání zaměstnanců k poklesu podílu osob ve věku 25-64 let
účastnících se dalšího vzdělávání o 1,7 p.b. na 9,7 %, což již je 0,8 p.b. pod průměrem EU27.
Přístup zaměstnavatelů ke vzdělávání zaměstnanců se liší především s ohledem na jejich
velikost. Důraz na poskytování dalšího vzdělávání zaměstnancům je patrný spíše v kategorii
velkých a středních podniků, zatímco u malých podniků je vzdělávání zaměstnancům
poskytováno spíše zřídka.7 K hlavním bariérám rozvoje vzdělávání zejména u malých ale
i středních podniků patří hlavně nedůvěra k potřebnosti vzdělávání, finanční náročnost
a nutnost uvolnit zaměstnance pro účast na školení. Na českém trhu práce se rovněž
projevuje nesoulad mezi kvalifikační poptávkou zaměstnavatelů na jedné straně
a kvalifikační úrovní pracovní síly na straně druhé, zejména u absolventů.8
5
6
v posledních 4 týdnech před dotazováním, zdroj Eurostat.
Z výroční zprávy OP LZZ 2011 vyplývá, že jen v prioritní ose 1 Adaptabilita bylo v roce 2011 podpořeno cca 187
tisíc osob, což přestavuje cca 3,8 % všech zaměstnaných osob. To téměř přesně odpovídá nárůstu osob
účastnících se dalšího vzdělávání. Pro zjednodušení zanedbáváme další zaměstnané osoby podpořenou formou
vzdělávání v jiných prioritních osách OP LZZ.
7
Šetření „Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců malých a středních podniku“ (dále
jen MSP), uskutečněno Asociací institucí vzdělávání dospělých CR, o.s. ve dnech 25. – 31. 8. 2010.
8
Kvalifikačním potřebám ze strany zaměstnavatelů ve vztahu k absolventům se věnuje např. studie Pavla
KALOUSKOVÁ, Jiří VOJTĚCH: Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled,
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 10 (celkem 211)
Identifikované problémy


Nízká úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků
Nesoulad mezi kvalifikační úrovní pracovní síly a požadavky trhu práce
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Počáteční vzdělávání neposkytuje svým absolventům takové znalosti a
dovednosti, které očekávají zaměstnavatelé
Částečně v IP 1.3,
primárně v OP VVV

Ani kvalitní počáteční vzdělávání nemůže poskytnout průpravu na celé
období profesní kariéry (35 a více let)
IP 1.3

Nedostatečná nabídka vzdělávacích programů odpovídající požadavkům
podniků
IP 1.3

Podniky procházející restrukturalizací nebo končící svoji činnost často
poskytují propouštěným zaměstnancům jen malou podporu při nalezení
nového uplatnění
IP 1.3

Nedostatečné zdroje (zejména v případě malých a středních) podniků na
průběžné vzdělávání svých zaměstnanců a podporu moderních systémů
řízení lidských zdrojů
IP 1.3

Malý zájem pracovní síly se dále vzdělávat s cílem doplnit/změnit si
kvalifikaci
IP 1.3, 1.4

Nedostatečně funkční systém dalšího vzdělávání (nedostatečné
předvídání kvalifikačních potřeb, nedostatečné poradenství k volbě
povolání a kariérové poradenství)
IP 1.4

Rychlé technologické změny na globálním trhu, které neustále mění
požadavky trhu práce na pracovní sílu
Externí faktor

Nedostatečné strategické a koncepční uchopení systému dalšího
vzdělávání
Externí faktor

Nízká geografická mobilita pracovní síly, neochota stěhovat se za prací
Nadnárodní mobilita
v IP 1.4, flexibilní
formy práce v IP 1.1
a 1.2.
Služby zaměstnanosti
K 1. dubnu 2011 vznikl Úřad práce ČR se 14 krajskými pobočkami a kontaktními pracovišti.
MPSV nadále zabezpečuje legislativní a finanční rámec politiky zaměstnanosti, odpovědnost
za realizaci politiky byla přenesena na Úřad práce ČR. Od 1. ledna 2012 zabezpečuje ÚP
ČR kromě stávajících agend v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a státní sociální podpory, také oblast výplaty nepojistných
sociálních dávek, tj. dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvky na péči a pomoci
v hmotné nouzi, včetně inspekce poskytování sociálních služeb. Zřízení krajských poboček
ÚP ČR vytvořilo předpoklady pro zlepšení spolupráce úřadu na regionální úrovni s aktéry na
trhu práce. Zvýšení počtu kontaktních pracovišť úřadu zvýšilo jejich dostupnost služeb pro
občany, ale jejich personální obsazení, tedy i kvalita poskytovaných služeb občanům je
různorodá. Plnohodnotné služby jsou schopny poskytnout především kontaktní pracoviště
umístěná v bývalých okresních městech.
V roce 2012 bylo nástroji APZ podpořeno pouze 7,6 % z celkového počtu uchazečů
o zaměstnání, kteří prošli evidencí na ÚP ČR v roce 2012, což představuje oproti roku 2011
pokles o plných 40 %. Snížení stavu zaměstnanců ÚP ČR v roce 2011 o cca 2 tis. osob,
NUOV, Praha 2008. www: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/Publikace/9-0-27/Potreby-zamestnavatelu-apripravenost-absolventu-
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 11 (celkem 211)
s nefunkčními změnami informačního systému, výrazně oslabily možnost praktické realizace
poradenství, zprostředkování zaměstnání a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Ze
stejného důvodu zatím nedošlo k podstatnému zlepšení koordinace realizace politiky
zaměstnanosti s aktéry na trhu práce. Rovněž došlo k rozmělnění a snížení odpovědnosti za
realizaci aktivní politiky zaměstnanosti v regionech, za kterou odpovídají pouze Krajské
pobočky. Situaci nepřispívá ani nevyjasněné rozdělení kompetencí jednotlivých pracovišť
a nesystémovost jejich provázání přes různé stupně řízení (např. u APZ potřeba úzké
koordinace mezi útvary na úrovni kontaktních pracovišť a krajských poboček ÚP ČR). Tato
situace snižuje efektivnost řízení.
Zavedení nového informačního systému pro administraci a výplatu dávek provázela řada
problémů, z nichž některé ještě přetrvávají. V některých informačních systémech je horší
komfort uživatelů při práci, jak na úrovni MPSV, tak pracovištích Úřadu práce ČR. Rozsah
a kvalita statistických informací o trhu práce a aktivní politice zaměstnanosti jsou stále
nedostatečné. Tato situace výrazně ohrožuje schopnost MPSV při hodnocení účinnosti
a efektivnosti realizace opatření aktivní politiky zaměstnanosti, i dodržování přijatých
závazků vůči EU v politice zaměstnanosti.
Rozsah aktivní politiky zaměstnanosti je nedostatečný, neodpovídá potřebám všech
uchazečů. Zaměření APZ není vždy cíleno na uchazeče, kteří ji nejvíce potřebují, což je
dáno také absencí profilace uchazečů. Struktura nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti již ne
zcela odpovídá změněným podmínkám na trhu práce, včetně potřeb lokálních trhů práce,
není dostatečně zajištěna a využívána návaznost jednotlivých nástrojů APZ. Regionální
rozdíly v míře nezaměstnanosti nejsou uspokojivě řešeny. V současné době mohou veřejné
služby zaměstnanosti jen obtížně plnit své úkoly zejména v oblasti prevence
nezaměstnanosti a kariérového poradenství. Je tedy potřeba zaměřit se na potřebné
personální zajištění veřejných služeb zaměstnanosti, na nastavení podmínek pro spolupráci
se soukromými službami zaměstnanosti a neziskovým sektorem, na implementaci nových
způsobů práce s uchazeči o zaměstnání a na optimalizaci provozu služeb zaměstnanosti.
Aktéři na trhu práce nejsou dostatečně zapojeni do stanovení cílů politiky zaměstnanosti, ani
do realizace aktivní politiky zaměstnanosti. Reorganizace činností a struktury úřadů práce do
Úřadu práce ČR, zejména vznik krajských poboček ÚP ČR, vytvořila předpoklad pro rozvoj
spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti se všemi aktéry na regionálních trzích práce.
Zajištění a zlepšení této spolupráce je zároveň podmínkou zvýšení účinnosti, efektivity
a cílenosti politiky zaměstnanosti, zejména aktivní politiky, realizované Úřadem práce ČR.
V současné době působí v ČR v rámci služeb zaměstnanosti celkem 14 EURES poradců
zajišťujících služby v oblasti mezinárodní mobility v rámci členských států EU, EHP
a Švýcarska. Síť EURES je jedním z evropských nástrojů na podporu zaměstnanosti a
přeshraniční pracovní mobility. V současné době však síť prochází na evropské úrovni
transformací, přičemž bude nutné zajistit její chod odpovídající potřebám českého trhu práce,
včetně rozšíření dostupnosti poskytovaných služeb, zejména v příhraničních regionech,
neboť v současné době plní EURES spíše poradenskou funkci, nežli funkci zprostředkování
zaměstnání..
Současný stav rozvoje dalšího vzdělávání v ČR je poznamenán nedostatečným strategickým
a koncepčním uchopením, nedostatkem monitorování kvalifikačních potřeb trhu práce
a jejich předvídání a v neposlední řadě i neexistujícími nástroji, které by další vzdělávání
podporovaly a stimulovaly. Chybí systémové zavedení prvků finanční podpory pro účast
v dalším vzdělávání, informovanost občanů o přínosech a významu dalšího vzdělávání
a o možnostech uplatnitelnosti na trhu práce je nízká, obdobně jako úroveň funkčního
kariérového poradenství, které by zjišťovalo získané kompetence klientů a navrhovalo další
cestu k získání či prohloubení jejich kvalifikace. Částečně je tato situace způsobena
rozdělením kompetencí mezi resorty školství a práce a sociálních věcí. Oblast dalšího
vzdělávání zčásti spadá pod MPSV, které by mělo zabezpečovat zejména informace
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 12 (celkem 211)
o stávajících a budoucích potřebách trhu práce, poradenství k trhu práce, kvalitu dalšího
vzdělávání vzhledem k trhu práce a rekvalifikace na trhu práce, a rovněž pod MŠMT, které
by mělo zabezpečovat kvalitu a provázanost počátečního a dalšího vzdělávání, zvyšovat
relevanci počátečního vzdělávání potřebám trhu práce, zabezpečovat ověřování a uznávání
výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení ve vazbě na profesní kvalifikace
obsažené v Národní soustavě kvalifikací.
Identifikované problémy


Kapacita institucí trhu práce je nízká a poskytované služby neodpovídají zcela potřebám klientů
Kvalita systému dalšího vzdělávání je nedostatečná
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Nedostatečné personální zajištění činností vykonávaných institucemi trhu
práce
IP 1.4

Nedostatečné proškolování zaměstnanců institucí trhu práce
IP 1.4

Nabídka nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti již dostatečně neodpovídá
potřebám, a to zejména v oblasti propojování jednotlivých nástrojů tak, aby
jejich aplikace vedla k postupnému vstupu na trh práce
IP 1.4

Rozsah a kvalita statistických informací o trhu práce a aktivní politice
zaměstnanosti jsou stále nedostatečné, vyhodnocování efektivity
jednotlivých nástrojů není systematicky prováděno
IP 1.4

Aktéři na trhu práce nejsou dostatečně zapojeni do stanovení cílů politiky
zaměstnanosti, ani do realizace aktivní politiky zaměstnanosti, neoptimální
rozdělení kompetencí jednotlivých pracovišť, nesystémovost provázání
kompetencí na jednotlivých stupních řízení
IP 1.4

Nízké výdaje na APZ (jak na jednoho uchazeče o zaměstnání, tak podílem
na HDP) a z toho vyplývající nízký podíl uchazečů a zájemců o
zaměstnání podpořených nástroji APZ
IP 1.1

Nedostatečně funkční systém dalšího vzdělávání, nedostatečné
předvídání kvalifikačních potřeb, nedostatečné poradenství k volbě
povolání a kariérové poradenství
IP 1.4

Absence daňového zvýhodnění dalšího vzdělávání
Externí faktor
Sociální začleňování
ČR měla v roce 2012 druhý nejnižší podíl populace ohrožené chudobou nebo sociálním
vyloučením ze všech zemí EU. V roce 2012 činila v ČR míra materiální deprivace 6,6 %,
podíl osob žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou byl na úrovni 6,8 % a
míra ohrožení chudobou činila 9,6 %. Podle souhrnného indikátoru, který byl vytvořen na
základě uvedených tří ukazatelů, bylo v ČR v roce 2012 ohroženo chudobou nebo sociálním
vyloučením 15,4 % z celkové populace.
Významnými faktory nízké míry relativní chudoby v ČR však jsou nízká míra příjmových
nerovností a poměrně vysoká efektivita sociálních transferů. Bez důchodů a ostatních
sociálních transferů by bylo v ČR pod hranicí ohrožení chudobou 37,6 % z celkové populace
(9,6 % po transferech). Lze obecně říct, že efektivnost transferů je vysoká u seniorů nad 65
let, což je dáno vysoce redistributivním nastavením důchodových dávek, a u domácností
s pracujícími osobami. Riziko chudoby v domácnostech s pracujícími osobami bylo v roce
2012 4,5 % a v domácnostech důchodců 6,4 %. Podstatně nižší efektivitu sociálních
transferů sledujeme v domácnostech bez pracujících osob (jen 24,1 %) a u domácností
samoživitelek s dětmi (27 %), u dětí, osob ve věku 18-24 let a domácností se 3 a více dětmi.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 13 (celkem 211)
Chudoba a sociální vyloučení mají velmi úzkou souvislost s nezaměstnaností, a to zejména
dlouhodobou. Téměř polovina (46,7 %) domácností bez pracujících osob byla ohrožena
chudobou. Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je v podmínkách ČR spojena
především s nízkou kvalifikací, zdravotním znevýhodněním a s diskriminací ze strany
zaměstnavatelů – zvláště vůči etnickým skupinám, ženám s malými dětmi a vůči osobám ve
věku 50+. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky a jejich šance na uplatnění na
trhu práce proto dále klesají. Narůstá specifická skupina mladistvých a mladých lidí, kteří
nepokračují ve studiu na středních školách, jsou po ukončení povinné školní docházky
v evidenci Úřadu práce a pracovní návyky vůbec nezískají.
Ekonomická neaktivita jednoznačně přispívá k nárůstu materiální a sociální deprivace osob
a ke zvýšení rizika jejich sociálního vyloučení; dlouhodobá nebo opakovaná nezaměstnanost
ztěžuje možnost participace na sociálních vztazích, může vést k sociální izolaci, vyloučení ze
sociálních vztahů, ztrátě podpory komunity a tím i k nedostatku příležitostí pro vzdělání
a zaměstnání. Mezi nejvíce ohrožené z pohledu trhu práce, a tím vystavené vyššímu riziku
sociálního vyloučení, patří osoby s nízkou kvalifikací, osoby starší 55 let, osoby se
zdravotním postižením a matky s malými dětmi (častá jsou i násobná znevýhodnění, ale
nejsou zatím sledována). Zároveň se u osob „vzdálených“ trhu práce zvyšuje podstatně
riziko závislosti na sociálních transferech. Postavení cílové skupiny osob na trhu práce dále
komplikuje diskriminace, zaměstnavatelé dostatečně nezajišťují rovné zacházení se
zaměstnanci i zájemci o práci, osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo sociálně
vyloučené dostatečně neznají svá práva a povinnosti.
Zvyšují se regionální disproporce na trhu práce, územní odloučenost a zhoršená dopravní
dostupnost zaměstnání coby další prvky znevýhodnění některých skupin uchazečů
o zaměstnání.
Chudoba nepostihuje rozsáhlé a početné kategorie populace, avšak více se koncentruje
např. u nezaměstnaných, v neúplných rodinách a vícečetných rodinách. Děti a rodiny s dětmi
představují podstatnou skupinu významně ohroženou chudobou a sociálním vyloučením.
Mezi domácnostmi s dětmi byly v roce 2012 chudobou nejvíce ohroženy neúplné rodiny
(riziko chudoby činilo 31,3 %) a domácnosti se dvěma dospělými a třemi a více dětmi
(22,4 %). To představuje neuspokojivý stav, kdy děti jsou v ČR pro rodiny z hlediska
příjmové a materiální deprivace rizikem.
Provázanost služeb zaměstnanosti a sociálních služeb, sociálních a zdravotních služeb
i dalších navazujících služeb je velmi omezená. I přes snahu o zlepšení v posledních letech
přetrvává nízká nabídka komunitních, terénních a ambulantních (popřípadě kvalitních
pobytových) služeb poskytovaných v přirozeném prostředí osob a reagujících na jejich
aktuální potřeby. Stejně významná jako komplexnost přístupu k řešením je i diferencovanost
řešení podle podmínek.
Poměrně nízkou podporu mají stále tzv. neformálně pečující – ať již rodinní příslušníci nebo
jiné fyzické osoby, a to i při ukončení péče a návratu pečovatele na trh práce. Poskytování
větší podpory neformálně pečujícím má přitom potenciál zlepšit poskytovanou pomoc
a omezit přechod osob do pobytových sociálních služeb.
V souvislosti s ekonomickou krizí a následně se značnými výkyvy ve vývoji české
ekonomiky a zdražováním základních životních potřeb, se ještě razantněji objevují problémy
spojené také s nízkou funkční a finanční gramotností osob sociálně vyloučených nebo
sociálním vyloučením ohrožených, dochází k nárůstu zadlužování, resp. předlužování
domácností a ke zvyšování počtu klientů poraden poskytujících pomoc zadluženým osobám.
Zcela zásadním problémem je nedostupnost adekvátního bydlení pro sociálně vyloučené
osoby nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením, zejména pro bezdomovce, mladé osoby
vycházející z institucionální péče, osoby předlužené bez trvalého příjmu a finančních rezerv
nebo specificky pro příslušníky romské menšiny. Stále více osob je vytlačováno do
podstandardních forem ubytovaní, specificky do segregovaných ubytoven. S tím souvisí
rostoucí migrace z důvodu ztráty bydlení, a to včetně migrace cyklické a migrace do
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 14 (celkem 211)
strukturálně méně rozvinutých regionů. Většině těchto osob je uzavřen volný trh s byty
(včetně podnájemního ubytování), a to nejen z ekonomických důvodů, ale také z důvodů
diskriminace.
Mezi sociálně vyloučené osoby nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením patří rovněž
příslušníci romské menšiny, a to zejména ti, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách.
V roce 2006 bylo v ČR identifikováno přes tři sta sociálně vyloučených lokalit ve 167 obcích. 9
V 80 % z těchto lokalit byl odhadovaný podíl Romů nadpoloviční, ve více než 40 % lokalit
převyšoval 90 %. Lidé žijící ve vyloučených lokalitách jsou v drtivé většině nezaměstnaní,
často mají nízkou úroveň vzdělání a žádnou či minimální kvalifikaci. V těchto lokalitách se ve
větší míře vyskytují rizikové jevy, jako např. vícegenerační projevy pasti sociálního vyloučení
a chudoby vedoucí např. k vysoké míře zadluženosti, nedostatečné sociální kompetence
a zhoršený zdravotní stav obyvatel. Tato situace má reprodukční tendence a nedaří se ji
dlouhodobě řešit. Problematické je také silné ohrožení sociálním vyloučením obyvatel
zejména v rámci tzv. vnitřních a vnějších periferií (území nenavázaná na okolní
infrastrukturu, s vysokou nezaměstnaností, bez pracovních příležitostí) a bezdomovectví ve
městech. Eskalace sociálních problémů může vyústit i v bezpečnostní problém v podobě
ohrožení veřejného pořádku, snížení bezpečí občanů a v extremisticky motivované činy. Dle
kvalifikovaných odhadů počet lokalit nadále roste. V současné době podle odhadů existuje
na území ČR již cca 400 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije cca 100 tis. obyvatel 10.
Sociálně vyloučených Romů je v ČR v současné době odhadem 80 – 100 tisíc, což
představuje asi třetinu z celkového počtu Romů žijících v ČR.11 V tzv. sociálně vyloučených
lokalitách, kde sílí izolace romské menšiny lze pozorovat v poslední době až eskalaci
etnických problémů. Možnosti zapojení této menšiny jsou velmi nízké – zároveň není zatím
dostatečně územní rozsah tohoto jevu monitorován, ani nejsou dostatečně zmapovány
důvody, které tento propad způsobují - může jít o dopady státních, regionálních a místních
politik, o dopady změn systému sociálních dávek, prohlubující segregace v regionálním
školství, neadekvátně cílenou APZ, nedostatky v koordinaci, zaměření a rozsahu sítě
sociálních služeb. Problémy Romů v ČR jsou i ze strany mezinárodních institucí dlouhodobě
vnímány jako nedostatečně řešené. Zároveň je v současné době (i na základě zkušeností
z období 2007 – 2013) zřejmé, že projekty, které se zaměřují a specializují pouze na Romy,
nejsou nejefektivnějším řešením a při sociálním začleňování Romů by měl být zvolen spíše
přístup spočívající v konkrétní podpoře i dalších skupin, které se ocitly ve stejných nebo
obdobných socio-ekonomických životních podmínkách (tzv. „explicitní, nikoliv exkluzivní
přístup“). Podmínkou úspěšného řešení problémů v regionech, včetně integrace sociálně
vyloučených občanů, je meziinstitucionální a komplexní přístup, jenž se zaměřuje na
strukturální rozvoj regionů a aktivní zapojení samosprávy, jejíž role je v procesu sociálního
začleňování zásadní a nezastupitelná. Integrační strategie musí být zaměřeny na zvyšování
úrovně celého území a všech jeho obyvatel, dle identifikovaných konkrétních potřeb toho
kterého regionu, kraje či obce.
V roce 201212 připadalo na jedno volné pracovní místo 15,6 uchazeče o zaměstnání (oproti
2,5 uchazečům na jedno místo v roce 2007). Vzhledem k tomu, že při současném nízkém
počtu volných pracovních míst mají problém s uplatněním na trhu práce i osoby bez
znevýhodnění, představuje významnou příležitost pro začlenění osob ohrožených sociálním
vyloučením nebo sociálně vyloučených zpět na trh práce rozvoj sociálního podnikání a
sociálních podniků. Podpora podnikatelských dovedností rovněž obsahuje významný
potenciál multiplikační tvorby dalších pracovních míst v nově vzniklých (mikro)podnicích, na
9
GAC spol. s r.o.: „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů
působících v této oblasti“. Praha 2006.
10
Je připravována veřejná zakázka na vypracování Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR. Tato analýza
naváže na výše uvedenou „Analýzu sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů
působících v této oblasti“ z roku 2006, tzv. Gabalovu mapu.
11
Přesná data nejsou k dispozici. Více viz Deloitte: „Ekonomické aspekty existence sociálně vyloučených
komunit“, 2008.
12
Data k 31. prosinci, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012/Anal2012.pdf
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 15 (celkem 211)
která budou moci být umístěni uchazeči o zaměstnání, kteří sami nemají osobnostní
předpoklady pro podnikání. Nicméně i přes některé úspěšné projekty, nelze označit rozvoj
sociálního podnikání zatím za dostatečný, není plně využit jeho potenciál. Velký podíl na této
situaci má malá informovanost široké veřejnosti o přínosech a podobě sociálního podnikání
a rovněž nedostatečné povědomí o principech a přínosech sociálního podnikání mezi
potenciálními zakladateli sociálních podniků.
Identifikované problémy



Malá uplatnitelnost a nízká zaměstnanost osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením
ohrožených na trhu práce
Nastavení a dostupnost sociálních služeb neodpovídá potřebám osob vyloučených nebo
vyloučením ohrožených pro jejich zařazení na trh práce
Sociální ekonomika není dostatečně rozvinuta a neodpovídá tak potřebám osob sociálně
vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Nedostatečná provázanost služeb zaměstnanosti a sociálních služeb,
sociálních a zdravotních služeb, jakož i dalších návazných služeb
podporujících sociální začleňování osob
IP 2.1, 2.2

Nízká funkční a finanční gramotnost osob sociálně vyloučených nebo
sociálním vyloučením ohrožených
IP 2.1

Diskriminace osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením
ohrožených v přístupu na trh práce
IP 2.1

Přetrvávající nízká nabídka komunitních, terénních a ambulantních
(popřípadě kvalitních pobytových) služeb poskytovaných v přirozeném
prostředí osob a reagujících na jejich aktuální potřeby
IP 2.1, 2.2

Nízká podpora neformálních pečujících, ať již rodinných příslušníků nebo
jiných fyzických osob
IP 2.1

Nedostatek nástrojů pro prevenci a řešení problémů v sociálně
vyloučených lokalitách
IP 2.1, 2.3

Nízká informovanost o potenciálu sociálního podnikání jak mezi veřejností,
tak i mezi potenciálními zakladateli těchto podniků
IP 2.1

Nedostatečný hospodářský růst, který negeneruje nová pracovní místa
Externí faktor

Legislativa nedostatečně vymezující roli obcí, krajů a dalších relevantních
aktérů v oblasti sociálního začleňování (zejm. bydlení a sociální
13
podnikání )
Externí faktor

Nedostatečná státní politika podpory rodiny
Externí faktor
Služby pro sociální začleňování
Sociální podnikání prostřednictvím samostatné podnikatelské aktivity a účasti na volném trhu řeší
otázky zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje a svou činností podporuje solidární
chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu zejména na místní úrovni s respektováním
trvale udržitelného rozvoje. In Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich
aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013. Praha: GLE.
2008. Subjektem sociálního podnikání je sociální podnik, tj. právnická osoba založená dle
soukromého práva (nebo její součást) nebo fyzická osoba, která naplňuje veřejně prospěšný cíl, který
je formulován v zakládacích dokumentech. Sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího
prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního. Dosahování zisku je zde stejně důležité
jako zvyšování veřejného prospěchu. In Bednáriková, D., Francová, P. Studie infrastruktury sociální
ekonomiky v ČR, plná verze. Vydání první. Praha: Nová ekonomika, o. p. s., 2011.“
13
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 16 (celkem 211)
Systém sociální ochrany vůči nejohroženějším osobám není dostatečně komplexní
a efektivní. Efektivita sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících
služeb není navíc pravidelně vyhodnocována. Problémem systému sociálních služeb jsou
i nedostatečně prováděné inspekce kvality v sociálních službách a neexistence standardů
kvality v navazujících službách. Přetrvává vysoká míra využívání institucionální péče při
řešení problémů sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených osob, dětí
a rodin, což nepřispívá k začlenění podporovaných osob do společnosti, ale naopak může
vést k jejich izolaci a segregaci. Z tohoto důvodu je nezbytné i nadále pokračovat
v rozšiřování procesů transformace a humanizace poskytovaných pobytových služeb, a to ve
prospěch poskytování komunitních služeb. Nedostupnost a neprovázanost adekvátních
ambulantních služeb včetně služeb pro rodiny a děti vede také k prohlubování sociálního
vyloučení a úzce souvisí s dlouhodobým nežádoucím využíváním pobytových zařízení.
Pro zabezpečení efektivního fungování systému sociálních, zdravotních služeb, služeb pro
rodiny a děti a navazujících služeb podporujících sociální začleňování osob je nutné, aby
i pracovníci v těchto službách měli odpovídající znalosti. Někteří sociální pracovníci nemají
odpovídající vzdělání a odborné kompetence. Chybí jim především znalosti metod sociální
práce a systémů sociální ochrany a jejich aplikace v praxi.
V současné době v oblasti služeb pro sociální začleňování panuje nesoulad mezi komplexní
podobou řešených problémů a parciálními agendovými přístupy na vlastně všech úrovních
řízení. Problémem systému sociálních služeb jsou i nedostatečně prováděné inspekce
kvality v sociálních službách a neexistence standardů kvality v navazujících službách.
Pokud nebudou dostatečně podporována systémová opatření přispívající ke zvýšení
komplexnosti a efektivity systému sociální ochrany vůči nejohroženějším osobám, pak
existuje reálné riziko situace, kdy snižování výdajů může vést ke zvýšení počtu osob
ohrožených chudobou a sociálním vyloučením (problémy se projevují v současné době
například v nízké efektivnosti sociálních transferů v rodinách se třemi a více
dětmi, v neúplných rodinách a ve věkové kategorii 16–25 let nebo u osob nezaměstnaných).
Není dostatečně využit potenciál sociální práce, nejsou dostatečně zaváděny nové metody
sociální práce. Projevuje se nedostatek nebo nedostupnost komunitních služeb pro některé
skupiny osob (např. pro osoby s duševním onemocněním, seniory, osoby bez přístřeší nebo
osoby s kumulovanými problémy, integrační aktivity pro osoby po výkonu trestu,
nedostatečné kapacity kvalitních a cenově dostupných zařízení služeb péče o děti aj.).
U osob bez přístřeší je častým jevem zacyklení v zařízení sociálních služeb, příp. umisťování
ve zdravotnických zařízeních, které suplují absenci možnosti přechodu do navazujícího
bydlení, ať už s podporou sociální práce a zdravotní péče nebo samostatného nájemního
bydlení, které je pro tyto skupiny téměř nedosažitelné.
Přes poměrně vyrovnanou životní úroveň a nízkou míru chudoby existují v České republice
skupiny obyvatel, které mají ztížený přístup ke zdravotním službám a jsou zasaženy
nerovnostmi ve zdraví. Specifická rizika související se socioekonomickou a environmentální
situací prohlubují jejich sociální vyloučení a zvyšují ohrožení chudobou.
Zaměření zdravotních služeb na léčebnou složku a podcenění prevence nemocí a podpory
zdraví zatěžuje systém, činí ho neudržitelným a vytváří bariéry pro rovný přístup k péči.
Vysoký výskyt rizikových faktorů, podcenění určujících faktorů zdraví a související chronická
neinfekční onemocnění vedou k tomu, že střední délka života v České republice je cca o 2 –
3 roky kratší než průměr EU-27, délka života prožitá ve zdraví je v ČR např. o 9 let kratší než
ve Švédsku. Chronická neinfekční onemocnění rovněž znemožňují plnohodnotnou účast
nemocných osob na trhu práce, způsobují předčasné odchody do důchodu, s tím související
výpadek nebo pokles příjmů, chudobu, snížení konkurenceschopnosti regionů a zmíněnou
zátěž pro systém zdravotní péče.
Specifickou skupinou se ztíženým přístupem ke zdravotním službám jsou osoby s duševním
onemocněním, kterým není v dostatečné míře umožněna moderní péče v důstojných
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 17 (celkem 211)
podmínkách, převaha ústavní péče vede k další sociální izolaci, stigmatizaci, nemožnosti
zapojit se do života komunity. V ČR je struktura psychiatrické péče neuspokojivá, deficity se
projevují ve všech hlavních složkách péče – ambulantní, komunitní a lůžkové. Duševní
poruchy přitom WHO představují z hlediska zdraví jednu z největších společenskoekonomických zátěží. Neuropsychiatrické choroby přinášejí rozvinutým zemím největší ztráty
pracovní schopnosti, jejich podíl na množství let ztracených předčasnou mortalitou
a morbiditou je ve střední Evropě 22 %. Stávající systém péče duševně nemocné izoluje ze
společnosti a má výrazně negativní dopad také na trh práce a ekonomickou aktivitu duševně
nemocných.
Některá území a regiony, zejména v pohraničí a ve vnitřních periferiích, jsou nedostatečné
pokryty sítí vhodných služeb (např. sociálních služeb, zdravotních a návazných služeb,
služeb pro rodiny a děti). Je nezbytné, aby sítě služeb existovaly zejména tam, kde jsou
identifikovány sociálně vyloučené lokality a/nebo vysoké počty příjemců sociálních transferů,
zejména hmotné nouze a/nebo vysoké počty dlouhodobě nezaměstnaných osob.
Identifikované problémy



Nedostatečná kvalita, efektivita, udržitelnost a dostupnost sociálních služeb
Nízká dostupnost komunitních sociálních služeb a zdravotních služeb v některých regionech.
Existují nerovnosti v přístupu ke zdravotním službám
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Problematická efektivita procesů v sociálních službách
IP 2.2

Nedostatečné provádění hodnocení efektivity sociálních služeb, služeb pro
rodiny a děti a dalších navazujících služeb
IP 2.2

Nízká podpora a využívání strategického řízení a koncepční práce (jak na
úrovni organizace, tak na úrovni systému)
IP 2.2

Nízká úroveň meziresortní a mezioborové spolupráce
IP 2.2

Nedostatečná nabídka komunitních služeb, terénních a ambulantních
služeb v některých územích a regionech
IP 2.2

Nízká úroveň zdravotních služeb, především v oblasti dlouhodobé péče a
vysoká míra institucionalizace zdravotnické péče
IP 2.2

Malá podpora nových typů služeb, které umožní začleňování osob se
zdravotním postižením do běžného způsobu života
IP 2.2

Zaměstnanci zařazení na pozici sociálních pracovníků nemají často
odpovídající vzdělání a odborné kompetence
IP 2.2
Zapojení místních aktérů do řešení lokální zaměstnanosti a sociálního začleňování
Obyvatelstvo na venkově stárne a čelí nedostatku pracovních příležitostí, který má vazbu na
často nedostatečnou ekonomickou aktivitu na venkově. Dalším problém je nedostatečná
spolupráce všech místních aktérů (podnikatelský, veřejný, neziskový sektor) při řešení
lokální nezaměstnanosti a malé zkušenosti se zakládáním a provozem sociálních
komunálních podniků.
Standardní struktura nabídky dalšího vzdělávání není pro venkovské obyvatelstvo
dostatečná, běžně dostupné vzdělávací moduly se zaměřují na spíše „městské“ aktivity –
chybí nabídka lokálně pořádaného vzdělávání v řemeslných dovednostech a činnostech
typických pro venkovský prostor.
I přes snahu o zlepšení v posledních letech přetrvává nízká nabídka komunitních, terénních
a ambulantních (popřípadě kvalitních pobytových) služeb poskytovaných v přirozeném
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 18 (celkem 211)
prostředí osob a reagujících na jejich aktuální potřeby. Stejně významná jako komplexnost
přístupu k řešením je i diferencovanost řešení podle místních podmínek.
Regionální a místní koncentrace problémů spojených se sociálním vyloučením se
nejzřetelněji projevuje existencí sociálně vyloučených lokalit, jejichž přítomnost je vyšší ve
strukturálně nerozvinutých regionech a periferních (venkovských) regionech.
Realizace aktivit řešící výše uvedené problémy bude probíhat metodou LEADER a dalšími
metodami místní a komunitní strategické rozvojové spolupráce. Komunitně vedené strategie
místního rozvoje či další formy strategických plánů zajistí koordinaci aktivit financovaných
z OP Zaměstnanost v daném území s aktivitami ostatních operačních programů (zejména
Program rozvoje venkova, IROP a OP VVV).
Identifikované problémy

Nedostatečné zapojení místních samospráv a místních aktérů do řešení problémů v oblasti
zaměstnanosti a sociálního začleňování
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Nedostatečná nabídka pracovních příležitostí ve venkovských regionech
IP 2.3

Nedostatečná spolupráce všech zainteresovaných aktérů
IP 2.3

Nedostatečná struktura nabídky dalšího vzdělávání na venkově
IP 2.3

Nedostatečná nabídka sociálních služeb poskytovaných terénní a
ambulantní formou na lokální úrovni
IP 2.3

Nedostatek nástrojů pro prevenci a řešení problémů v sociálně
vyloučených lokalitách
IP 2.1, 2.3

Chybějící podpůrné, motivační a sankční nástroje vůči lokálním aktérům
(samosprávám, zaměstnavatelům)
Externí faktor
Sociální inovace
V ČR existují přetrvávající problémy, které se nedaří řešit pomocí tradičních nástrojů sociální
politiky a politik trhu práce, ať už je to oblast trhu práce, sociálního začleňování nebo veřejné
správy. Jedním z důvodů, proč se některé problémy stále nedaří uspokojivě vyřešit je i malé
využívání principů evidence-based policy, tj. malý důraz na zjišťování skutečných efektů
a dopadů realizovaných politik. Dlouho přetrvávající a obtížně řešitelné problémy jsou
potenciálně vhodné pro řešení pomocí sociálních inovací ovšem míra využívání sociálních
inovací a nově vzniklých nástrojů je v ČR nízká (v podstatě nulová). Pokud dojde k realizaci
nového nástroje či opatření, není jeho dopad nijak systematicky vyhodnocován (ať už před
nebo po jeho zavedení), nová řešení ale nejsou nijak systematicky podporována a vznikají
pouze ad hoc. Jinými slovy v ČR neexistuje infrastruktura pro vývoj a šíření sociálních
inovací, není deklarovaný zájem o tvorbu nových řešení a jejich další využití (tzv. inovační
poptávka), úroveň povědomí o (sociálních) inovacích a jejich přínosech je nízká. Důsledkem
tohoto stavu je i minimum finančních prostředků, které je na jejich podporu poskytováno
a roztříštěnost inovační nabídky (především nespolupráce).
Celou oblast sociálních inovací je třeba nově podpořit a uchopit, klást důraz na rozvoj
inovačního prostředí a podporovat rozvoj inovační poptávky i nabídky. V rámci podpory
a rozvoje inovační poptávky je třeba klást důraz na:

výběr pro sociální inovace vhodných problémů a oblastí,

ověřování účinků
experimentování,

jejich následné šíření směrem k masivnějšímu využití, tedy spolupráci s relevantními
aktéry již v počátečních fázích projektů.
nově
vyvinutých
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
opatření,
především
pomocí
sociálního
strana 19 (celkem 211)
Z konkrétních problémových oblastí, kde je již nyní možné odhadnout, že by pro ně
potenciálně mohlo být vhodné sociální inovace využít, lze jako jeden z mnoha možných
příkladů zmínit koncepci financování sociálních služeb, která v České republice stojí
především na veřejných zdrojích. Probíhající sociální reformy formují dosavadní systém
financování sociálních služeb a tendence naznačují, že trend snižování objemů finančních
prostředků plynoucích ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu bude i nadále
pokračovat. Je tedy třeba hledat cesty jak zvýšit efektivitu sociálních služeb a nové způsoby
jejich financování. V rámci sociálních inovací bude podporován vznik a vývoj nových řešení
pro existující a přetrvávající společenské problémy ve všech oblastech OPZ, které mají
potenciál být prostřednictvím ostatních prioritních os v OPZ či jiných OP šířeny do
společnosti.
Identifikované problémy

Nevyužívání potenciálu sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a
veřejné správy a celková nízká inovační výkonost ČR
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Neexistující inovační prostředí - není jasně deklarovaná inovační poptávka
a ochota nové přístupy využívat, inovační nabídka je roztříštěná a
nejednotná
PO 3

Nízké povědomí o možnostech využívání sociálních inovací a jejich
přínosu
PO 3

Neexistuje dlouhodobá a jasná finanční podpora pro sociální inovace
PO 3

Nedostatek znalostí a dovedností nutných pro tvorbu sociálních inovací
(včetně evaluačních technik nutných pro zjišťování dopadu nových
opatření)
PO 3

Chybějící spolupráce v oblasti sociálních inovací, neexistence platformy
pro podporu sociálních inovací
PO 3
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráce umožňuje jednotlivým účastníkům získat podněty a kontakty v rámci
mezinárodních sítí a pomáhá budovat kapacity participujících organizací a orgánů na
regionální a národní úrovni. Je to nákladově efektivní způsob pro ověření návrhů politik a pro
šíření zkušeností, který poskytuje základ pro mezinárodní srovnávání. V ČR existují oblasti,
ve kterých stále chybí know-how již využívané a osvědčené v zahraničí. Zároveň běžně
nedochází ke zjišťování dopadů jednotlivých politik (evidence-based policy) a zkušenosti
a zjištění ze zahraničí by tak mohly být v ČR velmi přínosné. Role mezinárodní spolupráce je
nezastupitelná a v současnosti nedostatečná. Mezinárodní (a případně i národní) tematické
sítě budou také sloužit jako prostředek pro šíření ověřených sociálních inovací, a podpora
mezinárodní spolupráce je tak úzce navázána na podporu sociálních inovací.
V České republice se také velmi omezeně využívají inovativní formy organizace práce běžně
používané v zahraničí. Populace v České republice rychle stárne a míra podílu nejstarších
účastníků trhu práce je nízká. Demografický vývoj ukazuje, že je třeba zvýšit podíl účasti
starších lidí na trhu práce a jejich zaměstnatelnost.
Ačkoliv míra nezaměstnanosti mladých lidí v České republice zůstává pod evropským
průměrem, v uplynulých letech výrazně vzrostla. Aby došlo ke zvýšení úrovně zaměstnanosti
zejména mladých lidí, je potřeba provést opatření zaměřená na odpovídající školení, včetně
stáží a programů zapojujících mladé lidi do aktivních činností na trhu práce. Česká republika
nedostatečně využívá potenciálu tzv. green economy pro tvorbu nových pracovních míst,
přestože může využít zkušeností ze zahraničí.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 20 (celkem 211)
Sociální začleňování jako proces usilující formou intervencí o zařazení sociálně vyloučených
do běžného života není kompletní a efektivní bez aktivizace a zapojení sociálně vyloučených
osob samotných do rozhodování, i realizace aktivit na místní úrovni a participace na životě
komunity v přirozených podmínkách místního společenství, mimo zdi institucí. V této oblasti
se Česká republika může poučit a inspirovat fungujícími komunitními centry a programy
komunitního rozvoje v zahraničí a přenášet zejména zkušenosti s komunitní prací
a podporou komunitních pracovníků.
Sociální podnikání je v České republice stále na velmi nízké úrovni a není podpořeno téměř
žádnými odpovídajícími finančními nástroji, přestože se rozvoj sociální ekonomiky v ČR
může opřít o zahraniční zkušenosti a vyvarovat se tak některých sporných nebo rizikových
kroků učiněných v zahraničí.
Česká republika se potýká s nízkou úrovní kapacit neziskového sektoru, zejména v oblasti
řízení, a jeho závislosti na veřejných zdrojích. NNO nejsou dostatečně transparentní14, což
odrazuje firemní dárce a dále zvyšuje závislost na veřejných zdrojích. Ve všech těchto
oblastech se Česká republika může inspirovat v zahraničí a využít již existujících řešení.
Sociálně odpovědné podnikání stále není v ČR rozšířeno v takové míře, jako je tomu obvyklé
v EU a pro NNO jsou jiné než veřejné zdroje jen obtížně dostupné.
Přestože veřejná správa obecně není obvykle inovacím přístupná, v ČR se nabízí široký
prostor, ve kterém by sociálně inovační řešení a především přebírání zkušeností ze zahraničí
mohlo být velmi přínosné, je to např. oblast boje s korupcí.
Identifikované problémy

Nedostatečné využívání existujících zahraničních zkušeností v oblasti zaměstnanosti, sociálního
začleňování a veřejné správy
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení

Nedostatečné povědomí o již existujících zkušenostech, možnostech a
přínosu mezinárodní spolupráce
PO 3

Nedostatečné porozumění možnostem a přínosu mezinárodní spolupráce
PO 3

Komplikovanost podpory a realizace mezinárodní spolupráce
PO 3

Nedostatečná finanční podpora mezinárodní spolupráce
PO 3

Uzavřenost a neochota učit se z již existujících zkušeností
PO 3

Obtížná koordinace na nadnárodní úrovni
Částečně PO3,
jinak v OPZ
neřešeno
Veřejná správa
Ve všech mezinárodních srovnáních je institucionální prostředí hodnoceno jako jedna
z nejslabších stránek České republiky. Neefektivní instituce, nadměrná regulatorní zátěž
a korupce jsou v současné době jevy, kvůli kterým ČR ztrácí na vyspělé státy EU i OECD.
O potřebě změn v institucionálním prostředí a omezení byrokracie se hovoří už delší dobu.
Výkonnost veřejné správy je totiž v porovnání s privátním sektorem výrazně nižší, což
vyplývá z makroekonomického srovnání provedeného např. ve studii NERV ke
konkurenceschopnosti, ale i ve studiích Světové banky či MMF.
14
http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/aktuality/02_prezentace_bachmann_UHK.pdf
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 21 (celkem 211)
I přes pokrok, jehož bylo v programovém období 2007-2013 dosaženo v řadě oblastí, které
jsou z hlediska efektivního výkonu veřejné správy chápány jako stěžejní (např. oblast
procesního modelování agend či oblast rozvoje lidských zdrojů), je zapotřebí v započatém
reformním úsilí dále pokračovat.
Zejména státní správa dále trpí nekoncepčností, jejímž důsledkem je krátkodobost
přijímaných systémových řešení a opatření, které nejsou založeny na střednědobých
a dlouhodobých strategiích a podléhají tak častým změnám. Dalším nedostatkem koncepce
veřejné správy je neexistence jasného přehledu rozsahu vykonávaných agend v rámci
činnosti úřadů a nedostatečné zajištění koordinace aktivit úřadů, které má dopady na
efektivitu, kvalitu a transparentnost veřejné správy. Vznikají tak duplicity v činnostech veřejné
správy, dochází k provádění činností bez zákonného zmocnění, posilování resortismu, apod.
Příčinou neefektivity veřejné správy je také nedostatečné využívání analytické podpory
a evaluačních kapacit, schopných poskytnout expertní základ řadě výstupů veřejné správy
a umožňujících sledování a následné hodnocení jejího výkonu. Problematická je dále i nízká
úroveň komunikace mezi veřejnými institucemi a veřejností, která se projevuje
nedostatečným využíváním služeb eGovernmentu, ale i dat, poskytovaných občanům ze
strany veřejné správy. Data veřejné správy, včetně informací o veřejných rozpočtech
a nakládání s veřejným majetkem, jsou často poskytována v rozporu s principy „open data“.
Absence těchto informací pak vede ke zvyšování nedůvěry občanů ve veřejnou správu.
Převládající je názor, že překážkou vyšší konkurenceschopnosti ČR a kvality života v zemi je
mimo jiné také nepřehledné regulatorní prostředí, které vede k nadměrnému zatížení veřejné
správy, občanů i podnikatelů. Za nedostatečnou lze považovat zejména pozornost
věnovanou CIA, RIA i ex post hodnocení dopadů regulace, které jsou schopny významně
zlepšovat kvalitu stávajících regulatorních předpisů, přitom ale nejsou dostatečně aplikovány,
nebo jsou prováděny pouze formálně. Problémem je často také nedostatečná odbornost
jejich zpracovatelů.
Překážkou vyšší konkurenceschopnosti ČR je dále neefektivní fungování justice, mezi jejíž
hlavní příčiny patří nadměrná administrativní zátěž soudů, chybějící procesní standardizace
v rámci e-Justice, nízká míra využívání alternativních řešení sporů a procesní a organizační
nedostatky. V legislativní rovině jsou nedostatečně vyhodnocovány poznatky z praxe
i judikatury. Pozornost není dostatečně věnována analýze problémů, které mají být následně
legislativně řešeny. Závažným problémem justice je i nízká míra využívání alternativních
trestů a procesů podmíněného propuštění.
Kromě výše uvedených problémů se veřejná správa a složky IZS i nadále potýkají také
s neefektivním rozvojem a řízením lidských zdrojů. V oblasti rozvoje lidských zdrojů je
problematická hlavně nekoncepčnost aktuálního systému vzdělávání zaměstnanců veřejné
správy, charakterizovaná nesourodým systémem vzdělávání, spojeným s neexistencí
standardu znalostí a tedy i nedostatečnou úrovní odborných znalostí pracovníků veřejných
institucí v oblasti jejich působnosti, elektronizace veřejné správy, zajištění standardů
kybernetické bezpečnosti, ale i specifik reakce na mimořádné situace způsobené novými
riziky a změnou klimatu.
V oblasti řízení lidských zdrojů je problémem zejména nejednotnost a neefektivita systému
řízení, projevující se nejednotným systémem přijímání pracovníků na základě jejich
odbornosti a kvalifikace, nízkou výkonností a nedostatečnou motivovaností pracovníků
veřejných institucí a s tím spojenou vysokou mírou jejich fluktuace.
Neefektivní fungování veřejných institucí je v neposlední řadě zapříčiněno
nedostatečným nastavením procesů dosahování kvality a jejího následného řízení.
také
Identifikované problémy

Nízká transparentnost a efektivita veřejné správy
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 22 (celkem 211)


Vysoká administrativní a regulatorní zátěž
Nedostatečná odbornost zaměstnanců veřejné správy negativně ovlivňující kvalitu
poskytovaných služeb.
Příčiny
Výběr příčin pro
řešení
IP 4.1

Neexistence jasného přehledu rozsahu vykonávaných agend v rámci
činnosti úřadů
Nedostatečné zajištění koordinace aktivit úřadů v činnostech veřejné
správy
Nedostatečné využití nástrojů analytické podpory ve veřejné správě,
včetně evaluačních kapacit
Nízká úroveň komunikace mezi veřejnými institucemi a veřejností,
nedůsledné dodržování principu „open data“ ve veřejné správě
Nedostatečná nebo nekvalitní aplikace RIA, RIA ex post i CIA,
nedostatečná odbornost jejich zpracovatelů
Nepřehledné regulatorní prostředí v ČR

Neefektivní fungování justice
IP 4.1

Nejednotné a neefektivní řízení lidských zdrojů ve veřejné správě
IP 4.1

Nekoncepční systém rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě
IP 4.1

Nedostatečné využití metod kvality a jejího řízení ve veřejné správě
IP 4.1





Operační program Zaměstnanost 2014-2020
IP 4.1
IP 4.1
IP 4.1
IP 4.1
IP 4.1
strana 23 (celkem 211)
1.2 Strategické dokumenty a východiska
Strategie operačního programu Zaměstnanost vychází primárně ze strategie obsažené
v Dohodě o partnerství a plně respektuje základní strategické dokumenty ČR, kterými jsou
vzhledem
k obsahovému
zaměření
OPZ
zejména:
Strategie
mezinárodní
konkurenceschopnosti ČR 2012-2020, Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 20142020, Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, Národní program
reforem ČR, Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017,
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny
v 21. století, Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí,
Strategie sociálního začleňování 2014-2020, Národní plán vytváření rovných příležitostí pro
osoby se zdravotním postižením na období 2010-2014, Koncepce podpory transformace
pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytované v přirozené
komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti, Národní
strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 a vybrané resortní dokumenty:
Koncepce politiky zaměstnanosti 2013 – 2020, Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního
začleňování a Strategie reformy psychiatrické péče.
Zohledněny jsou dále relevantní dokumenty EU: Sdělení Komise, „Evropa 2020, Strategie
pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ KOM(2010) 2020 ze dne 3. března
2010, Sdělení Komise „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský
příspěvek k plné zaměstnanosti“, KOM(2010) 682 ze dne 23. listopadu 2010, Sdělení
Komise „Mládež v pohybu, Iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby
mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch
všichni“, KOM(2010) 477 ze dne 15. září 2010, Sdělení Komise „Evropská platforma pro
boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní
soudržnost“, KOM(2010) 758 ze dne 16. prosince 2010, Sdělení Komise „Digitální agenda
pro Evropu“ KOM(2010) 245 ze dne 26. srpna 2010, Doporučení Rady EU k Národním
programům reforem České republiky na roky 2011-2013, Doporučení Rady EU ze dne
22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé, (2013/C 120/01) a dále Sdělení Komise ze
dne 15. listopadu 2010 Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním
postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu KOM(2010) 636,
Zelená kniha Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva: Na cestě ke strategii duševního zdraví
pro Evropskou unii a Evropský akční plán pro zdraví a životní prostředí a Sdělení Komise
Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru
regionů ze dne 21. září 2010 s názvem Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015
(KOM(2010) 491. Program vychází také z „Comprehensive mental health action plan 2013 –
2020“ WHO, 2013 a z „Mental health action plan for Europe“, WHO Europe, 2005.
Výzvy a rozvojové priority identifikované v relevantních národních strategiích a vybraných
dokumentech na evropské úrovni v oblastech relevantních pro OPZ jsou vzhledem
k omezením pro rozsah jednotlivých kapitol OP obsaženy v příloze č. 3. Strategie operačního
programu Zaměstnanost reflektuje zjištění analýzy současného stavu v sektoru a navrhuje
způsob řešení identifikovaných problémů, nedostatků a potřeb sektoru, a cílových skupin.
1.3 Zdůvodnění výběru tematických cílů a investičních priorit
V návaznosti na Dohodu o partnerství obsahující mj. základní vymezení operačních
programů v ČR v období 2014-2020 jsou v rámci operačního programu Zaměstnanost
podporovány intervence ze tří tematických cílů pro Evropské strukturální a investiční fondy:
(8) Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil;
(9) Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci;
(11) Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné
veřejné správy.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 24 (celkem 211)
Komplementární intervence v rámci tematického cíle č. 10 Investice do vzdělávání, školení
a odborné přípravy k získávání dovedností a do celoživotního učení jsou podporovány
z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT.
Na základě výše zmíněných zásadních strategických materiálů a klíčových potřeb
vymezených v kapitole 2.1 bylo identifikováno 5 prioritních os (včetně technické pomoci) pro
podporu z ESF prostřednictvím operačního programu Zaměstnanost. Jednotlivé prioritní osy
programu jsou plně konzistentní s tematickými cíli pro Evropské strukturální a investiční
fondy a korespondují s investičními prioritami ESF v programovém období 2014-2020.
Struktura prioritních os OP Zaměstnanost je následující:
Prioritní osa 1
Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly
Prioritní osa 2
Sociální začleňování a boj s chudobou
Prioritní osa 3
Sociální inovace a mezinárodní spolupráce
Prioritní osa 4
Efektivní veřejná správa
Prioritní osa 5
Technická pomoc
Prioritní osy OPZ odpovídají (s výjimkou prioritní osy 3) každá jednomu tematickému cíli.
Prioritní osa 1: Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly
Tato prioritní osa bude naplňovat tematický cíl č. 8 a zaměří se zejména na zvýšení
zaměstnanosti podpořených osob zejména prostřednictvím realizace nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti, realizaci specifických opatření na podporu snížení rozdílů v postavení žen
a mužů na trhu práce a na slaďování soukromého a pracovního života, na rozvoj dalšího
vzdělávání,
zvyšování
znalostí,
dovedností
a
kompetencí
pracovníků
a konkurenceschopnosti podniků, a podporována bude rovněž modernizace veřejných
služeb zaměstnanosti cestou zvýšení kvality a efektivity aktivní politiky zaměstnanosti
a dalších poskytovaných služeb, a dále realizace cílených opatření na podporu
zaměstnanosti mládeže.
Prioritní osa 2 Sociální začleňování a boj s chudobou
Tato prioritní osa bude naplňovat tematický cíl č. 9 a je zaměřena na zvýšení uplatnitelnosti
osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených na trhu práce, rozvoj
sociálních, zdravotních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb a aktivit zaměřených
na osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené, podporu sociálního
podnikání a na podporu rozvojových strategií řízených na místní úrovni zaměřených na
prevenci a řešení problémů v oblasti lokální zaměstnanosti a sociálního začleňování.
Prioritní osa 3: Sociální inovace a mezinárodní spolupráce
Tato prioritní osa bude přispívat k naplňování tematických cílů č. 8, 9 a 11 a je zaměřena na
sociální inovace a mezinárodní spolupráci v oblastech přístupu k zaměstnání pro uchazeče
a neaktivní osoby včetně místních iniciativ zaměstnanosti a mobility pracovní síly a aktivního
začleňování zejména s cílem zvýšení zaměstnatelnosti a v oblasti zvyšování efektivity
veřejné správy.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 25 (celkem 211)
Prioritní osa 4: Efektivní veřejná správa Tato prioritní osa bude naplňovat tematický cíl
č. 11 a je zaměřena na zvýšení efektivity a transparentnosti veřejné správy, snížení
administrativní a regulatorní zátěže a zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě.
Prioritní osa 5: Technická pomoc
Tato prioritní osa je v souladu s legislativním rámcem pro ESIF zaměřena na podporu řízení
a implementace OP Zaměstnanost. V rámci prioritní osy Technická pomoc budou
financovány zejména akce pro podporu řízení, implementace, kontroly, monitorování,
hodnocení a publicity operačního programu.
Při navrhování jednotlivých prioritních os OP Zaměstnanost byly rovněž vzaty v úvahu
zkušenosti s implementací operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013
a také záměr nekombinovat v rámci jedné prioritní osy intervence z více tematických cílů,
pokud to není nezbytně nutné. Detailní zdůvodnění výběru tematických cílů a investičních
priorit na základě identifikace relevantních potřeb je obsaženo v následující tabulce. Výběr
investičních priorit rovněž plně respektuje princip tematické koncentrace obsažený v čl. 4
nařízení o ESF.
Tabulka 1: Přehled zdůvodnění výběru tematických cílů a investičních priorit
Zvolený
tematický cíl
Zvolená investiční
priorita
(8) Podpora
udržitelné
zaměstnanosti,
kvalitních
pracovních míst
a mobility
pracovních sil
Přístup k zaměstnání pro
osoby hledající zaměstnání
a neaktivní osoby, včetně
dlouhodobě
nezaměstnaných a osob
vzdálených trhu práce, také
prostřednictvím místních
iniciativ na podporu
zaměstnanosti a podpory
mobility pracovníků
Rovnost žen a mužů ve
všech oblastech, včetně
přístupu k zaměstnání
a kariérní postup, sladění
pracovního a soukromého
života a prosazování
stejného ohodnocení za
stejnou práci
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Zdůvodnění výběru

Národní cíl Strategie Evropa 2020
stanovený v Národním programu reforem
ČR zvýšit míru zaměstnanosti osob ve věku
20-64 let ze 70,4 % v roce 2010 na 75 %
v roce 2020

Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra
nezaměstnanosti.

Nízká míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64
let, především žen.

Vysoká míra nezaměstnanosti
nízkokvalifikovaných osob.

Rostoucí míra nezaměstnanosti mladých lidí
do 25 let.

Dohoda o partnerství, priorita financování
Účinné a efektivní služby zaměstnanosti, které
přispějí ke zvýšení zaměstnanosti zejména
ohrožených skupin a hlavní očekávané
výsledky Zvýšení zaměstnanosti obtížně
zaměstnatelných skupin osob prostřednictvím
vyšší účinnosti veřejných služeb
zaměstnanosti
 Specifické doporučení Rady 2013:
Výrazně zvýšit dostupnost zařízení péče o děti
podporujících sociální začlenění se zaměřením na
děti do tří let a zvýšit účast romských dětí, a to
zejména přijetím a provedením zákona o službách
péče o děti a zvýšením kapacity veřejných i
soukromých služeb péče o děti.

Negativní dopad rodičovství na účast na trhu
práce zejména kvůli nedostatečné nabídce
strana 26 (celkem 211)
dostupných služeb péče o děti.
Pomoc pracovníkům,
podnikům a podnikatelům
přizpůsobovat se
změnám

Omezené využití flexibilních forem práce a
částečných úvazků.

Vysoké rozdíly v postavení žen a mužů na
trhu práce.

Dohoda o partnerství, priorita financování
Účinné a efektivní služby zaměstnanosti, které
přispějí ke zvýšení zaměstnanosti zejména
ohrožených skupin a hlavní očekávané
výsledky Lepší podmínky pro soulad
soukromého a pracovního života a rovného
postavení žen na trhu práce

Národní cíl Strategie Evropa 2020
stanovený v Národním programu reforem
ČR zvýšit míru zaměstnanosti osob ve věku
20-64 let ze 70,4 % v roce 2010 na 75 %
v roce 2020.

Nesoulad mezi kvalifikační úrovní pracovní
síly a požadavky trhu práce.

Nedostatečná úroveň znalostí, dovedností a
kompetencí pracovníků.

Dohoda o partnerství, priority financování
Účinné a efektivní služby zaměstnanosti, které
přispějí ke zvýšení zaměstnanosti zejména
ohrožených skupin a Kvalitní vzdělávací
systém (celoživotní učení) produkující
kvalifikovanou a adaptabilní pracovní sílu;
hlavní očekávané výsledky Vyšší adaptabilita
zaměstnanců a lepší uplatnitelnost uchazečů
o zaměstnání díky vyššímu souladu znalostí a
dovedností pracovní síly s požadavky trhu
práce.
Modernizace institucí trhu
práce, jako jsou veřejné
a soukromé služby
zaměstnanosti a přispívání
k adaptaci na potřeby trhu
práce, včetně
prostřednictvím opatření
pro zlepšení nadnárodní
mobility pracovníků a
programů mobility a lepší
spolupráce mezi institucemi
a příslušnými zúčastněnými
stranami
 Specifické doporučení Rady 2013:
Vyvinout další úsilí k posílení efektivnosti a
účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti.
Trvalé začlenění mladých
lidí na trhu práce, mimo jiné
pomocí „záruky pro mladé
lidi”, a to zejména těch,
kteří nemají zaměstnání
nebo nejsou v procesu
vzdělávání nebo
neprocházejí odbornou
přípravou, včetně těch
mladých lidí, kterým hrozí

Operační program Zaměstnanost 2014-2020

Nízký podíl uchazečů a zájemců o zaměstnání
podpořených nástroji APZ.

Kvalita poskytovaných služeb neodpovídá
potřebám klientů.
Dohoda o partnerství, priorita financování
Účinné a efektivní služby zaměstnanosti, které
přispějí ke zvýšení zaměstnanosti zejména
ohrožených skupin a hlavní očekávané
výsledky Zvýšení zaměstnanosti obtížně
zaměstnatelných skupin osob prostřednictvím
vyšší účinnosti veřejných služeb
zaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15-24 let
přesáhla v roce 2012 v regionu NUTS II
Severozápad 25 % a činila 28,2 %.
Dohoda o partnerství, priority financování
Účinné a efektivní služby zaměstnanosti, které
přispějí ke zvýšení zaměstnanosti zejména
ohrožených skupin a Kvalitní vzdělávací
systém (celoživotní učení) produkující
kvalifikovanou a adaptabilní pracovní sílu;
hlavní očekávané výsledky Zvýšení


strana 27 (celkem 211)
sociální vyloučení,
a mladých lidí
z marginalizovaných
komunit
(9) Podpora
sociálního
začleňování a
boj
proti chudobě a
diskriminaci
Aktivní začleňování, včetně
začleňování s ohledem na
podporu rovných příležitostí
a aktivní účast a zlepšení
zaměstnatelnosti
Zlepšování přístupu k
dostupným, udržitelným a
vysoce kvalitním službám,
včetně zdravotnictví a
sociálních služeb obecného
zájmu
Operační program Zaměstnanost 2014-2020

zaměstnanosti obtížně zaměstnatelných
skupin osob prostřednictvím vyšší účinnosti
veřejných služeb zaměstnanosti a Vyšší
adaptabilita zaměstnanců a lepší
uplatnitelnost uchazečů o zaměstnání díky
vyššímu souladu znalostí a dovedností
pracovní síly s požadavky trhu práce.
Národní cíl Strategie Evropa 2020
stanovený v Národním programu reforem
ČR zachování stejného počtu osob
ohrožených chudobou nebo sociálním
vyloučením na úrovni roku 2008 s úsilím o
snížení o 30 000 osob.

Malá uplatnitelnost a nízká zaměstnanost
osob sociálně vyloučených nebo ohrožených
sociálním vyloučením

Přetrvávající diskriminace určitých skupin
osob znevýhodněných na trhu práce

Nedostatečná podpora vzniku a rozvoje
sociálního podnikání

Dohoda o partnerství, priorita financování
Sociální systém začleňující sociálně
vyloučené skupiny a působící preventivně
proti chudobě; hlavní očekávané výsledky
Zvýšená uplatnitelnost a zaměstnanost osob
sociálně vyloučených (ohrožených sociálním
vyloučením) na trhu práce, Snížení počtu
vyloučených lokalit a podílu obyvatel v nich
žijících, Zlepšená dostupnost sociálního
bydlení, Lepší podmínky a rozvinutý systém
sociálního podnikání,

Národní cíl Strategie Evropa 2020
stanovený v NPR ČR zachování stejného
počtu osob ohrožených chudobou nebo
sociálním vyloučením na úrovni roku 2008
s úsilím o snížení o 30 000 osob.
 Specifická doporučení Rady 2013:
Přijmout opatření, která by výrazně zlepšila
nákladovou efektivnost výdajů na zdravotní péči,
zejména na péči v nemocnicích.

Nedostatečná kvalita, efektivita, udržitelnost a
dostupnost sociálních služeb

Vysoká míra využívání institucionální péče

Nedostatečná provázanost služeb
zaměstnanosti, sociálních a zdravotních
služeb

Nerovnosti ve zdraví v určitých regionech a
lokalitách, nevhodná struktura péče o duševní
zdraví, vysoký výskyt rizikových faktorů
v populaci (spotřeba tabáku, alkoholu, obezita)

Dohoda o partnerství, priorita financování
Sociální systém začleňující sociálně
vyloučené skupiny a působící preventivně
proti chudobě; hlavní očekávané výsledky
Lepší dostupnost a nastavení sociálních
služeb pro cílové skupiny, Přijatá opatření ke
strana 28 (celkem 211)
zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva
Komunitně vedené
strategie místního rozvoje
(11) Posilování
institucionální
kapacity
veřejných
orgánů a
zúčastněných
stran a účinné
veřejné správy
Investice do institucionální
kapacity a výkonnosti
veřejné správy a veřejných
služeb na vnitrostátní,
regionální a místní úrovni
za účelem reforem,
zlepšování právní úpravy
a řádné správy
Operační program Zaměstnanost 2014-2020

Regionální a místní koncentrace problémů
spojených se sociálním vyloučením v sociálně
vyloučených lokalitách, jejichž počet nadále
roste.

Nedostatečné zapojení místních samospráv a
místních aktérů do prevence a řešení
problémů v oblasti sociálního začleňování

Dohoda o partnerství, priorita financování
Sociální systém začleňující sociálně
vyloučené skupiny a působící preventivně
proti chudobě; hlavní očekávané výsledky
Zvýšená uplatnitelnost a zaměstnanost osob
sociálně vyloučených (ohrožených sociálním
vyloučením) na trhu práce, Snížení počtu
vyloučených lokalit a podílu obyvatel v nich
žijících
 Specifická doporučení Rady 2013:
Zajistit provádění protikorupční strategie na
období 2013–2014.
Přijmout zákon o státních úřednících, který by měl
zajistit stabilní, výkonné a profesionální služby
státní správy.
Zlepšit správu prostředků z fondů EU s ohledem
na programové období 2014–2020.
Posílit kapacity pro provádění veřejných zakázek
na místní a regionální úrovni.

Nízká efektivita, výkonnost a transparentnost
veřejné správy

Kvalita právního a regulatorního rámce je pod
úrovní průměru EU

Nízká vymahatelnost práva

Dohoda o partnerství, priorita financování
Transparentní a efektivní veřejná správa
s nízkou mírou administrativní a regulační
zátěže; hlavní očekáváné výsledky Zvýšená
efektivita veřejné správy (včetně justice),
Zvýšená odbornost veřejné správy (včetně
justice) a Zvýšená transparentnost veřejné
správy (včetně justice).
strana 29 (celkem 211)
1.4 Zdůvodnění finančních alokací
Rozdělení finančních prostředků na jednotlivé prioritní osy programu a tematické cíle vychází
zejména z:








strategie a věcného zaměření prioritních os OPZ;
investičních priorit Evropského sociálního fondu uvedených v nařízení o ESF;
požadavků na tematickou koncentraci obsažených v legislativě k ESI fondům;
Dohody o partnerství 2014-2020;
Strategie Evropa 2020 a vzdálenosti od jednotlivých národních cílů;
Národního programu reforem a Specifických Doporučení Rady;
zkušeností ze současného programového období;
odhadu absorpční kapacity jednotlivých prioritních os.
Finanční prostředky jsou dominantně koncentrovány (téměř 60 %) ve prospěch prioritní osy
1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, která naplňuje tematický cíl č. 8.
Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil.
Významný podíl této prioritní osy je dán skutečností, že zahrnuje aktivity jak ve prospěch
uchazečů a zájemců o zaměstnání, tak zaměstnaných osob, specifické akce ve prospěch
rovnosti žen a mužů a rovněž systémová opatření na posílení institucí trhu práce. Navíc jsou
do této prioritní osy soustředěny prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže
včetně odpovídající alokace z ESF.
Druhá finančně nejvýznamnější prioritní osa 2 Sociální začleňování a boj s chudobou
naplňuje tematický cíl č. 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci
a je na ni vyčleněno 30 % prostředků programu. Váha alokace je dána velikostí hlavní cílové
skupiny – osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením. Prioritní osa
dále zahrnuje systémová opatření na zkvalitnění služeb poskytovaných cílovým skupinám
a podporu komunitně vedeného místního rozvoje. Na alokaci na tuto prioritní osu má dále
významný vliv povinný podíl vyčleněných prostředků ESF na tematický cíl č. 9 dle čl. 4(2)
nařízení o ESF.
Na prioritní osu 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce přispívající k naplňování všech
tematických cílů zvolených v OPZ (č. 8, 9 a 11) jsou vyčleněna 2 % prostředků programu.
Tato váha prioritní osy vyplývá z jejího zaměření na sociální inovace, zejména s cílem jejich
tvorby, testování a následného šíření.
Prioritní osa 4 Efektivní veřejná správa naplňuje tematický cíl č. 11 Posilování institucionální
kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejné správy a je na ni
vyčleněno 5 % prostředků programu. Tato váha vychází především z potvrzené reálné
absorpční schopnosti obdobně zaměřené prioritní osy v období 2007-2013 v rámci OP LZZ.
Na prioritní osu 5 Technická pomoc zaměřenou na podporu řízení a implementace OPZ jsou
v souladu s čl. 119 obecného nařízení vyčleněna 4 % prostředků programu. Váha alokace
odpovídající limitu na technickou pomoc je dána vyšší administrativní náročností projektů
ESF vyplývající z předpokládaného velkého množství malých projektů a předpokládaného
počtu výzev. Dále se do váhy promítají nové postupy a procesy dané jak evropskou
legislativou, tak národními pravidly, jako jsou např. koordinace plánování výzev,
monitorování včetně sběru dat o podpořených osobách, predikce čerpání, integrované
přístupy včetně podpory nových nástrojů, sledování předběžných podmínek a jejich
naplňování, milníky implementace a výkonnostní rámec, synergie a komplementarity apod.
Dále se jedná o dodatečné nároky na monitorování, reportování a publicitu v souvislosti
s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mládeže, která je programována v rámci OPZ.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 30 (celkem 211)
Křížové financování
V souladu s článkem 98 (2) obecného nařízení bude v rámci všech prioritních os OP
Zaměstnanost umožněno na úrovni výzev pro předkládání projektů tzv. „křížové
financování“, tedy financování nákladů, které jsou obvykle způsobilými náklady pouze
v rámci pravidel Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to až do výše 10 % prostředků na
prioritní osu.
Podmínkou pro možnost financování aktivit v rámci křížového financování je nezbytnost
těchto aktivit pro dosažení cílů podpořených projektů OP Zaměstnanost a jejich přímá vazba
na tyto projekty. Pro monitorování výše prostředků vynaložených na křížové financování
bude využit informační systém MS2014+.
Řídicí orgán bude sledovat a evidovat používání křížového financování tak, aby výdaje do
něj zahrnuté bylo možno dohledat a identifikovat.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 31 (celkem 211)
Tabulka 2: Přehled investiční strategie programu
Prioritní osa
Fond Podpor Podíl celk.
a Unie příspěvku
(v EUR) Unie pro
OP
Prioritní osa 1
Tematický
cíl
(8) Podpora
udržitelné
zaměstnanost
i, kvalitních
pracovních
míst a
mobility
pracovních sil
Podpora
zaměstnanosti a
adaptability
pracovní síly
ESF
1 252
061 130
EUR
Investiční priority
Specifické cíle odpovídající Společné a specifické výsledkové
dané investiční prioritě
indikátory, pro které byl stanoven
cíl
Investiční priorita 1.1
Přístup k zaměstnání pro osoby
hledající zaměstnání a neaktivní
osoby, včetně dlouhodobě
nezaměstnaných a osob vzdálených
trhu práce, také prostřednictvím
místních iniciativ na podporu
zaměstnanosti a podpory mobility
pracovníků
Specifický cíl 1
Zvýšit míru zaměstnanosti
podpořených osob
Investiční priorita 1.2
Rovnost žen a mužů ve všech
oblastech, včetně přístupu
k zaměstnání a kariérní postup,
sladění pracovního a soukromého
života a prosazování stejného
ohodnocení za stejnou práci
Specifický cíl 1
Snížit rozdíly v postavení žen a
mužů na trhu práce
59 %
Investiční priorita 1.3
Pomoc pracovníkům, podnikům a
podnikatelům přizpůsobovat se
změnám
Investiční priorita 1.4
Modernizace institucí trhu práce, jako
jsou veřejné a soukromé služby
zaměstnanosti a přispívání k adaptaci
na potřeby trhu práce, včetně
prostřednictvím opatření pro zlepšení
nadnárodní mobility pracovníků a
programů mobility a lepší spolupráce
mezi institucemi a příslušnými
zúčastněnými stranami
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
neaktivní účastníci, kteří znovu začali
hledat zaměstnání po ukončení své
účasti
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
zaměstnaní bývalí účastníci, včetně
OSVČ
bývalí účastníci, jejichž situace na trhu
práce se zlepšila
neaktivní účastníci, kteří znovu začali
hledat zaměstnání po ukončení své
účasti
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
zaměstnaní bývalí účastníci, včetně
OSVČ
bývalí účastníci, jejichž situace na trhu
práce se zlepšila
Specifický cíl 1
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
Zvýšit odbornou úroveň znalostí, ukončení své účasti
dovedností
a
kompetencí bývalí účastníci, jejichž situace na trhu
pracovníků a soulad kvalifikační práce se zlepšila
úrovně
pracovní
síly
s
požadavky trhu práce
Specifický cíl 1
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
Zvýšit kapacitu, komplexnost a ukončení své účasti
kvalitu služeb poskytovaných
Počet nově zavedených nebo
institucemi veřejných služeb
inovovaných služeb
zaměstnanosti
Specifický cíl 2
Počet nově zavedených nebo
Zvýšit kvalitu systému dalšího inovovaných služeb
vzdělávání
strana 32 (celkem 211)
YEI
Investiční priorita 1.5
Trvalé začlenění mladých lidí na trhu
práce, mimo jiné pomocí „záruky pro
mladé lidi”, a to zejména těch, kteří
nemají zaměstnání nebo nejsou v
procesu vzdělávání nebo
neprocházejí odbornou přípravou,
včetně těch mladých lidí, kterým hrozí
sociální vyloučení, a mladých lidí
z marginalizovaných komunit
(9) Podpora
Investiční priorita 2.1
sociálního
Aktivní začleňování, včetně
začleňování a začleňování s ohledem na podporu
boj proti
rovných příležitostí a aktivní účast
chudobě a
a zlepšení zaměstnatelnosti
diskriminaci
13 599
984 EUR
Prioritní osa 2
Sociální
začleňování a
boj s chudobou
Specifický cíl 1
Snížit míru nezaměstnanosti
podpořených mladých osob
v regionu NUTS II Severozápad
neaktivní účastníci, kteří znovu začali
hledat zaměstnání po ukončení své
účasti
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
zaměstnaní bývalí účastníci, včetně
OSVČ
bývalí účastníci, jejichž situace na trhu
práce se zlepšila
Specifický cíl 1
neaktivní účastníci, kteří znovu začali
Zvýšit uplatnitelnost osob
hledat zaměstnání po ukončení své
ohrožených sociálním
účasti
vyloučením nebo sociálně
zaměstnaní bývalí účastníci, včetně
vyloučených ve společnosti a na OSVČ
trhu práce
účastníci v procesu vzdělávání / odborné
přípravy po ukončení své účasti
bývalí účastníci, jejichž situace na trhu
práce se zlepšila
využívání podpořených služeb
Specifický cíl 2
Rozvoj sektoru sociální
ekonomiky
ESF
636 641
253 EUR
30 %
Investiční priorita 2.2
Zlepšování přístupu k dostupným,
udržitelným a vysoce kvalitním
službám, včetně zdravotnictví a
sociálních služeb obecného zájmu
Specifický cíl 1
Zvýšit kvalitu a udržitelnost
systému sociálních služeb,
služeb pro rodiny a děti a dalších
navazujících služeb
podporujících sociální
začleňování
Specifický cíl 2
Zvýšit kvalitu péče o duševní
zdraví a přispět k udržitelnosti
systému zdravotnictví cílenou
podporou zdraví, zdravého
životního stylu a prevence
nemocí
Investiční priorita 2.3
Specifický cíl 1
Komunitně vedené strategie místního Zvýšit zapojení lokálních aktérů
rozvoje
do řešení problémů
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
zaměstnaní bývalí účastníci, včetně
OSVČ
bývalí účastníci, jejichž situace na trhu
práce se zlepšila
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
využívání podpořených služeb
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
využívání podpořených služeb
neaktivní účastníci, kteří znovu začali
hledat zaměstnání po ukončení své
účasti
strana 33 (celkem 211)
Prioritní osa 3
Sociální inovace
a mezinárodní
spolupráce
(8) Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních
pracovních míst a mobility pracovních sil
ESF
Prioritní osa 4
Efektivní veřejná
správa
Prioritní osa 5
Technická
pomoc
ESF
ESF
42
442 750
EUR
106 106
875 EUR
84
885 500
EUR
2%
5%
4%
(9) Podpora sociálního začleňování a boj proti
chudobě a diskriminaci
nezaměstnanosti a sociálního
začleňování ve venkovských
oblastech
zaměstnaní bývalí účastníci, včetně
OSVČ
bývalí účastníci, jejichž situace na trhu
práce se zlepšila
využívání podpořených služeb
Specifický cíl 1
Zvýšit efektivitu sociálních
inovací a mezinárodní
spolupráce v tematických
oblastech OPZ
Počet zvalidovaných experimentálních či
kvazi-experimentálních ověření nových
nástrojů
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
Počet podpůrných institucí, které fungují i
po ukončení podpory
(11) Posilování institucionální kapacity veřejných
orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejné
správy
(11) Posilování Investiční priorita 4.1
Specifický cíl 1
institucionální Investice do institucionální kapacity Zvýšit efektivitu a
kapacity
a výkonnosti veřejné správy
transparentnost veřejné správy
veřejných
a veřejných služeb na vnitrostátní,
orgánů a
regionální a místní úrovni za účelem
zúčastněných reforem, zlepšování právní úpravy
stran a účinné a řádné správy
veřejné správy
Specifický cíl 1
Zajistit řádnou implementaci
OPZ prostřednictvím poskytnutí
n.r.
n.r.
spolehlivých a efektivních služeb
pro řízení a administraci
programu
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Roční úspora na provádění procesu
Snížení počtu úkonů nutných pro
vyřešení životní situace
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
účastníci, kteří získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
Míra čerpání prostředků programu
(dosažení cílů n+3)
strana 34 (celkem 211)
2 POPIS PRIORITNÍCH OS
2.1 Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní
síly
Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly bude financována v rámci
tematického cíle č. 8 Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility
pracovních sil. Prioritní osa 1 bude pokrývat obě dvě kategorie regionů v ČR a projekty
podpořené v jejím rámci proto budou moci být realizovány ve prospěch celé ČR včetně
Prahy15. Důvodem je skutečnost, že prioritní osa 1 obsahuje jednak intervence systémového
charakteru, které ze své podstaty mají dopad na celé území ČR (investiční priorita 1.4)
a jednak obsahuje intervence sice vůči jednotlivcům, avšak tyto služby jsou poskytovány
cílovým skupinám jednotným způsobem na celém území ČR přes zavedenou síť institucí
(aktivní politika zaměstnanosti prostřednictvím Úřadu práce ČR, krajských poboček
a kontaktních pracovišť).
Kromě výše zmíněných věcných potřeb je důvodem pro kombinaci kategorií regionů v rámci
OP Zaměstnanost také hledisko implementace programu, konkrétně s tím spojené
zjednodušení řízení, monitorování a kontroly využití prostředků ESF, které jsou v obou
dotčených kategoriích regionů vynakládány na stejné aktivity. Jednotná řídící struktura tak
může efektivně zajistit dodržení a kontrolu principu nepřevoditelnosti finančních prostředků
mezi kategoriemi regionů, ale i hospodárné a maximálně koordinované využití finančních
prostředků obou kategorií regionů. Tento přístup je současně jednodušší pro příjemce,
protože zejména v případě národních a systémových intervencí umožňuje pokrýt jedním
projektem celé území ČR, bez nutnosti předkládat jeden projekt do OP Zaměstnanost
a druhý doplňkový do OP Praha pól růstu ČR.
Na základě analogie s programovým obdobím 2007-2013 se stanoví poměr pro-rata, kterým
budou prostředky obou kategorií regionů kombinovány na úrovni prioritní osy 1. Dle
zkušeností s OP LZZ byl navržen jeden stejný pro-rata poměr ve všech prioritních osách OP
Zaměstnanost. Jedná se o zjednodušení pro příjemce, protože aplikace pro-rata nevyžaduje
provádění propočtu dopadu každého podpořeného projektu na jednotlivé kategorie regionů.
Dále je tak zajištěna plná flexibilita při případných budoucích realokacích mezi prioritními
osami OPZ. Pro výpočet tohoto poměru byl pro každou investiční prioritu zvolen jeden
reprezentativní proxi ukazatel, který v jejím rámci podporované aktivity a cílové skupiny
charakterizuje (čerpání prostředků APZ v krajích, počet žen ve věku 15-49 let, počet
aktivních obyvatel v zaměstnání, počet dlouhodobě nezaměstnaných, průměrný měsíční
počet dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvků na péči a počet krajů). U každého tohoto
ukazatele byl vyčíslen odpovídající podíl hl. m. Prahy dle aktuálně dostupných dat
a následně byl podíl Prahy u každé investiční priority vynásoben její relativní vahou na
alokaci programu. Výsledkem tohoto váženého průměru podílu hl. m. Prahy u jednotlivých
proxi ukazatelů je pak souhrnný pro-rata poměr platný pro celý operační program včetně
prioritní osy 5 Technická pomoc. Poměr prostředků z kategorie více vyspělých regionů
a kategorie méně vyspělých regionů v OPZ a všech jeho prioritních osách je dán podílem
1:27,2. Výše příspěvku na jednotlivé kategorie regionů v prioritní ose 1 je vyčíslena ve
finanční tabulce OPZ (viz kap. 3). Stejným poměrem se pak na obě kategorie regionů
rozpadají také cílové hodnoty monitorovacích indikátorů.
15
S výjimkou investiční priority 1.5, která je zaměřena výhradně na implementaci Iniciativy na podporu
zaměstnanosti mládeže v ČR, přičemž jediným způsobilým regionem pro tuto iniciativu je v ČR NUTS
II Severozápad.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 35 (celkem 211)
2.1.1 Investiční priorita 1 Prioritní osy 1
Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně
dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také
prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory
mobility pracovníků
2.1.2 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.1 a očekávané výsledky
Specifický cíl:
Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob
Specifický cíl je navržen tak, aby zajišťoval přímý příspěvek podpořených intervencí
k dosažení cílů Národního programu reforem v oblasti zaměstnanosti. Ke zvýšení obecné
míry zaměstnanosti osob 20-64 let na cílovou hodnotu 75 % bude nutné zacílení zejména na
skupiny osob, u kterých míra zaměstnanosti relativně nejvíce zaostává (starší, mladí,
nízkokvalifikovaní, ženy a osoby se znevýhodněním).
Při začleňování uchazečů o zaměstnání na trh práce hraje jednu z klíčových rolí využití
nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Intervence v rámci této investiční priority
se proto dominantně soustředí na podporu nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.
Jedná se zejména o podporu tvorby nových pracovních míst (zejména pro uchazeče
a zájemce o zaměstnání s kumulovaným znevýhodněním na trhu práce), podporu
poradenských aktivit vedoucích k uplatnění na trhu práce, podporu zvýšení zaměstnatelnosti,
zejména zvýšení, obnovení kvalifikace nebo změnu stávající kvalifikace, která již není
poptávaná na trhu práce. Podpora v rámci této investiční priority se zaměří zejména na
aktivizaci ekonomicky neaktivních osob, na podporu vyšší participace mladých a starších
osob na trhu práce, na vyšší zapojení rodičů s dětmi na trhu práce, začlenění osob s nízkou
kvalifikací na trhu práce a osob se zdravotním postižením. U mladých lidí do 25 let se
intervence soustředí na nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, dokončení vzdělání,
získání odborné praxe nebo stáže a obdobných aktivit formou programu Záruk pro mladé.
Aktivity v této investiční prioritě jsou zaměřeny na řešení příčin nízké míry zaměstnanosti
a rostoucí míry nezaměstnanosti identifikovaných v kap. 1.1. Specifický cíl bude naplněn
prostřednictvím zvýšení počtu a podílu uchazečů a zájemců o zaměstnání podpořených
v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zvýšení míry zaměstnanosti podpořených
osob s důrazem na skupiny osob, u kterých míra zaměstnanosti zaostává nejvíce, zvýšení
podílu uchazečů a zájemců o zaměstnání, jejichž kvalifikace a dovednosti budou odpovídat
požadavkům zaměstnavatelů a zvýšení využívání flexibilních forem práce. Základním
předpokladem pro dosažení těchto výsledků je zvýšení ročního objemu prostředků
vyčleněných na aktivní politiku zaměstnanosti, k čemuž tato investiční priorita významně
přispěje. Realizace aktivit v rámci této investiční priority by rovněž měla přispět ke snížení
regionální diferenciace v přístupu k zaměstnání, a to jak na úrovni krajů, tak okresů.
Programy realizované v rámci této investiční priority budou podle potřeby doplňovány
o podpůrné činnosti a doprovodná opatření. Realizace jednotlivých aktivit bude podle potřeby
kombinována s cílem komplexního řešení situace osob cílových skupin.
Nedílnou součástí opatření ke zvyšování zaměstnanosti je rovněž podpora mezinárodní
pracovní mobility v rámci zemí EU, EHP, případně Švýcarska, prostřednictvím sítě EURES.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.1.3.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 36 (celkem 211)
skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této
cílové skupině.
Tabulka 3: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.1
ID
Indikátor
neaktivní
účastníci, kteří
znovu začali
hledat
zaměstnání po
ukončení své
účasti
účastníci, kteří
získali kvalifikaci
po ukončení své
účasti
Kategorie Měrná
regionu jednotka
nebo YEI indikátor
u
Méně
rozvinuté
Společný Vých
Měrná
Výchozí Cílová
indikátor
ozí
jednotka
rok
hodnota
výstupů
hodn pro základ
(2023)
použitý
ota
a cíl
jako základ
Zdroj Frekvence
údajů sledování
16
3 371
účastníci
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
účastníci
Více
rozvinuté
Méně
zaměstnaní bývalí
rozvinuté
účastníci, včetně
účastníci
Více
OSVČ
rozvinuté
Méně
bývalí účastníci,
jejichž situace na rozvinuté
účastníci
trhu práce se
Více
zlepšila
rozvinuté
Znevýhodnění
účastníci, kteří po
ukončení své
Méně
účasti hledají
zaměstnání, jsou rozvinuté
v procesu
účastníci
vzdělávání/
odborné přípravy,
rozšiřují si
Více
kvalifikaci nebo
jsou zaměstnaní, rozvinuté
a to i OSVČ
Účastníci ve věku
Méně
nad 54 let
zaměstnaní do 6 rozvinuté
měsíců po
účastníci
ukončení své
Více
účasti, včetně
rozvinuté
OSVČ
Znevýhodnění
Méně
účastníci
zaměstnaní do 6 rozvinuté
měsíců po
účastníci
ukončení své
Více
účasti včetně
rozvinuté
OSVČ
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
IS ESF
2014+
0m-36m,
f(6)
příjemc
e
0m
IS ESF
2014+
0m-36m,
f(6)
IS ESF
2014+
0m-36m,
f(12)
příjemc
e
0m
IS ESF
2014+
6m
IS ESF
2014+
6m
129
64 537
účastníci
2014
2 463
78 985
účastníci
2014
3 015
1 637
účastníci
2014
63
40 456
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
1 544
Počet
účastníků,
celkem
Počet
účastníků,
celkem
7 899
0
účastníci
2014
301
39 493
0
účastníci
2014
1 507
16
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 37 (celkem 211)
2.1.3 Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.1
2.1.3.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifického cíle
 Zprostředkování zaměstnání – podpora činností souvisejících s vyhledáváním
zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází včetně podpory mezinárodní pracovní
mobility; dále s vyhledáváním zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové
pracovní síly; poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí;
sdílené zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce;
 Poradenské a informační činnosti a programy – realizace poradenských činností
a programů, jejichž cílem je zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů
osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání; příprava k práci
osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti (za možného využití profilace uchazečů o zaměstnání a targetingu),
podpora JOB klubů, řízené poradenství ke změně kvalifikace;
 Bilanční a pracovní diagnostika – podpora souladu mezi schopnostním,
vzdělanostním a pracovním potenciálem osob a možností jejich reálného uplatnění
na trhu práce; pracovní diagnostika jako subsystém bilanční diagnostiky se přímo
zaměřuje na možnosti konkrétního pracovního uplatnění odpovídajícího schopnostem
a zájmům klienta;
 Rekvalifikace – podpora při získání nové kvalifikace, při zvyšování, rozšiřování nebo
prohlubování dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování. Za
rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která
dosud žádnou kvalifikaci nezískala;
 Rozvoj základních kompetencí za účelem snazšího uplatnění na trhu práce (např.
čtenářská gramotnost, numerická gramotnost či rozvoj digitálních kompetencí apod.)
 Podpora vytváření nových pracovních míst nebo míst vyhrazených pro určitou
skupinu osob náležejících k ohroženým skupinám na trhu práce, včetně podpory
začínajících OSVČ z řad uchazečů o zaměstnání či jiných skupin osob
znevýhodněných na trhu práce;
 Podpora umístění na uvolněná pracovní místa – bude podporováno nejenom
vytváření či vymezování nových pracovních míst, ale rovněž umisťování ohrožených
skupin osob na ta místa, která budou z různých příčin (např. odchod do důchodu,
atd.) na trhu práce uvolňována;
 Podpora aktivit k získání pracovních návyků a zkušeností jako jsou veřejně
prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, krátkodobé pracovní
příležitosti, pracovní trénink, odborné praxe a stáže, včetně podpory mezinárodní
pracovní mobility;
 Podpora flexibilních forem zaměstnání a odměňování jako způsobu vytváření
podmínek zejména pro uplatnění žen, mladých lidí, starších osob a dalších osob
znevýhodněných na trhu práce (zkrácený úvazek, rotace na pracovním místě, sdílení
pracovního místa, práce na dálku apod.);
 Doprovodná opatření umožňující začlenění podpořených osob na trh práce
s cílem usnadnění přístupu cílových skupin k hlavní formě podpory v této investiční
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 38 (celkem 211)



prioritě – zejména podpora zapracování, dopravy, ubytování a stravování účastníků,
péče o závislé osoby, zvyšování finanční gramotnosti a prevence předlužení a další
doprovodné sociální aktivity umožňující začlenění podpořených osob na trh práce;
Motivační aktivity – aktivity zaměřené na zvýšení orientace v požadavcích trhu
práce, požadavcích volných pracovních míst na trhu práce, dále příprava k zařazení
do rekvalifikace, resp. jiného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, včetně obnovení
pracovních návyků;
Pracovní rehabilitace – podpora souvislé činnosti zaměřené na získání a udržení
vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením;
Realizace nových či inovativních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
v souladu s aktuálními potřebami trhu práce, včetně podpory principů sociální
ekonomiky;
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílové skupiny zahrnují především uchazeče a zájemce o zaměstnání, osoby se zdravotním
postižením, osoby s kumulací hendikepů na trhu práce a ekonomicky neaktivní osoby,
včetně osob vracejících se na trh práce po návratu z mateřské/rodičovské dovolené. Zvláštní
důraz bude kladen na osoby znevýhodněné na trhu práce (např. osoby 55 – 64 let, osoby do
25 let věku, příslušníci etnických menšin a osoby s nízkou úrovní kvalifikace (stupeň ISCED
0 – 2)).
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména MPSV a jím řízené/zřízené instituce,
poradenské a vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace, obce a svazky obcí, atd.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této investiční priority
zacílena na celé území České republiky tak, aby mohly být problémy trhu práce řešeny
pomocí nástrojů APZ plošně v rámci celé ČR. Zvýšená pozornost, jak z hlediska výše
vyčleněných finančních prostředků, tak z hlediska podporovaných opatření, bude věnována
krajům s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a obcím ve státem podporovaných
hospodářsky problémových regionech.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 45 % prostředků z alokace na prioritní osu.
2.1.3.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 39 (celkem 211)
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.1.3.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů je zvažováno v oblasti podpory zahájení podnikání uchazečů
a zájemců o zaměstnání v rámci realizace nových či inovativních nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti. Před případným využitím finančních nástrojů bude zpracováno ex-ante
posouzení vhodnosti a podmínek pro jejich využití, a to dle čl. 32 obecného nařízení.
2.1.3.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.1.3.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 4: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.1
ID
Indikátor
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle
přílohy č. 1
nařízení o ESF
Počet projektů,
které zcela nebo
zčásti provádějí
sociální partneři
nebo nevládní
organizace
Měrná jednotka
účastníci
Fond
ESF
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
171 456
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
projekty
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Více
rozvinuté
Zdroj dat
Frekvence
sledování
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
6 544
96
4
strana 40 (celkem 211)
2.1.4 Investiční priorita 2 Prioritní osy 1
Rovnost žen a mužů ve všech oblastech, včetně přístupu k zaměstnání
a kariérní postup, sladění pracovního a soukromého života a prosazování
stejného ohodnocení za stejnou práci
2.1.5 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.2 a očekávané výsledky
Specifický cíl:
Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce
Specifický cíl je navržen tak, aby naplňoval Specifické doporučení Rady v oblasti zvýšení
dostupnosti služeb péče o děti a zajišťoval přímý příspěvek podpořených intervencí
k dosažení cílové hodnoty míry zaměstnanosti žen 65 % vytčené v Národním programu
reforem. Pro její dosažení bude nutná podpora opatření na slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života a znovu začlenění žen (zejména s malými dětmi či pečující
o závislé osoby) na trh práce. V rámci této investiční priority bude důraz kladen zejména na
oblast komplexního zlepšování postavení především žen, které jsou v současné době na
trhu práce v mnoha oblastech znevýhodněny.
Aktivity v této investiční prioritě jsou zaměřené na řešení příčin vysokých rozdílů v postavení
žen a mužů na trhu práce identifikovaných v kap. 1.1. Specifický cíl bude naplněn
prostřednictvím podpory vzdělávání žen za účelem zvýšení jejich zaměstnatelnosti po
výpadcích v kariéře z důvodu péče o děti či jiné závislé členy rodiny, zlepšení nabídky
dostupných služeb péče o děti v předškolním věku, zvýšení využívání flexibilních forem
práce jako jedné z forem podpory slaďování pracovního, soukromého a rodinného života,
snížení diskriminace žen na trhu práce a také snížení vertikální, ale i horizontální segregace
trhu práce a snížení rozdílů v odměňování žen a mužů. Je nezbytné odstraňovat genderové
stereotypy a diskriminaci na trhu práce, jež ženám obecně (nejenom ženám pečujícím
o závislé osoby) ztěžují situaci na trhu práce, co se například týče jejich kariérního postupu,
či přístupu k zaměstnání. Cílem je zlepšit postavení podpořených žen na trhu práce,
zejména z ohrožených skupin (ženy po mateřské a rodičovské, pečující ženy či ženy ve
starším věku). Dosažení uvedených výsledků, zejména pak v oblasti snižování diskriminace,
segregace a rozdílů v odměňování, si vyžádá mj. systémové zaštítění oblasti rovných
příležitostí žen a mužů na celostátní úrovni prostřednictvím propagace a zvyšování
povědomí o tématu, návrhů legislativních úprav apod.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.1.6.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou
skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této
cílové skupině.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 41 (celkem 211)
Tabulka 5: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.2
ID
Indikátor
neaktivní
účastníci, kteří
znovu začali
hledat
zaměstnání po
ukončení své
účasti
účastníci, kteří
získali kvalifikaci
po ukončení své
účasti
Kategorie Měrná
regionu jednotka
nebo YEI indikátor
u
Méně
rozvinuté
účastníci
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
účastníci
Více
rozvinuté
Méně
zaměstnaní bývalí
rozvinuté
účastníci, včetně
účastníci
Více
OSVČ
rozvinuté
Méně
bývalí účastníci,
jejichž situace na rozvinuté
účastníci
trhu práce se
Více
zlepšila
rozvinuté
Znevýhodnění
účastníci, kteří po
ukončení své
Méně
účasti hledají
zaměstnání, jsou rozvinuté
v procesu
účastníci
vzdělávání/
odborné přípravy,
rozšiřují si
Více
kvalifikaci nebo
rozvinuté
jsou zaměstnaní,
a to i OSVČ
Účastníci ve věku
Méně
nad 54 let
zaměstnaní do 6 rozvinuté
měsíců po
účastníci
Více
ukončení své
rozvinuté
účasti, včetně
OSVČ
Znevýhodnění
Méně
účastníci
zaměstnaní do 6 rozvinuté
měsíců po
účastníci
Více
ukončení své
rozvinuté
účasti včetně
OSVČ
Společný Vých
Měrná
Výchozí Cílová
indikátor
ozí
jednotka
rok
hodnota
výstupů
hodn pro základ
(2023)
použitý
ota
a cíl
jako základ
Zdroj
údajů
Frekvence
17
sledování
1 445
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
IS ESF
0m-36m, f(6)
2014+
2014
55
482
účastníci
2014
18
462
účastníci
2014
18
3 612
účastníci
2014
138
příjemc
e
0m
IS ESF
0m-36m, f(6)
2014+
IS ESF
2014+
0m-36m,
f(12)
příjemc
e
0m
IS ESF
2014+
6m
IS ESF
2014+
6m
626
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
24
Počet
účastníků,
celkem
Počet
účastníků,
celkem
48
0
účastníci
2014
2
144
0
účastníci
2014
6
17
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 42 (celkem 211)
2.1.6 Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.2
2.1.6.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů










Další profesní vzdělávání pro ženy a osoby pečující o jiné závislé osoby zaměřené na
zlepšení jejich přístupu na trh práce, včetně výkonu samostatné výdělečné činnosti;
Vzdělávání a poradenské aktivity pro osoby na mateřské a rodičovské dovolené
a pečující o závislé osoby či ženy ve starším věku;
Podpora opatření pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě
pohlaví (včetně vícečetné diskriminace) a pro snížení horizontální a vertikální
segregace trhu práce podle pohlaví a rozdílů v odměňování žen a mužů;
Vzdělávání, zvyšování povědomí, poradenství v oblasti rovných příležitostí žen
a mužů na trhu práce za účelem odstraňování genderových stereotypů a diskriminace
na základě pohlaví;
Advokační služby pro pomoc obětem diskriminace na trhu práce z hlediska rovnosti
žen a mužů, včetně ekonomického, psychologického a právního poradenství;
Podpora zavádění flexibilních forem práce a jejich využívání v praxi jako nástroje
podpory slučitelnosti pracovního a soukromého života;
Podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem zvýšení zaměstnanosti pečujících
osob a usnadnění slučitelnosti pracovního a soukromého života;
Podpora aktivit zaměřených na vyšší míru zapojení mužů do péče o děti a další
závislé osoby;
Doprovodná opatření vedoucí k podpoře rovných příležitostí žen a mužů na trhu
práce s cílem usnadnění přístupu cílových skupin k hlavní formě podpory v této
investiční prioritě – zejména zajištění dopravy, ubytování a stravování účastníků,
péče o závislé osoby apod.;
Zlepšení koordinace místních a celostátních politik týkajících se rovných příležitostí
žen a mužů a jejich implementace či přizpůsobení.
Na aktivity v této investiční prioritě navazují také aktivity v prioritní ose 2 IROP „Zkvalitnění
veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů“, které jsou zaměřené mj. na
podporu kvalitního vybavení veřejně přístupných předškolních zařízení.
Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) IROP:
IP 10: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání, včetně odborné přípravy pro
získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání
a odbornou přípravu
SC 2.5 – Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení.
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílová skupina jednotlivců zahrnuje především ženy ohrožené na trhu práce, rodiče
s malými dětmi, osoby pečující o jiné závislé osoby a zaměstnance a zaměstnankyně
obecně.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 43 (celkem 211)
Cílovou skupinou organizací jsou především zaměstnavatelé, orgány veřejné správy (zejm.
orgány veřejné správy působící v oblasti rovnosti žen a mužů a slaďování soukromého
a pracovního života), poskytovatelé služeb péče o děti, vzdělávací a poradenské instituce
a nestátní neziskové organizace.
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména MPSV a jím řízené/zřízené instituce, další
ústřední orgány státní správy, zaměstnavatelé, kraje a obce, poradenské a vzdělávací
instituce, nestátní neziskové organizace, sociální partneři atd.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této investiční priority
zacílena na celé území České republiky tak, aby mohla být problematika rovnosti žen
a mužů a slaďování soukromého a pracovního života řešena plošně v celé ČR.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 10 % prostředků z alokace na prioritní osu.
2.1.6.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj s
podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.1.6.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.
2.1.6.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 44 (celkem 211)
2.1.6.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 6: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.2
ID
Indikátor
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle
přílohy č. 1
nařízení o ESF
Počet
podporovaných
mikropodniků,
malých a středních
podniků
Počet projektů,
které zcela nebo
zčásti provádějí
sociální partneři
nebo nevládní
organizace
Počet projektů
zaměřených na
orgány veřejné
správy a veřejné
služby
Počet projektů
zaměřených na
udržitelnou
zaměstnanost žen
a udržitelný postup
žen v zaměstnání
Počet napsaných
a zveřejněných
analytických a
strategických
dokumentů (vč.
evaluačních)
Měrná jednotka
účastníci
Fond
ESF
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
10 018
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
podniky
projekty
projekty
projekty
dokumenty
ESF
ESF
ESF
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
příjemce
při vstupu/
zahájení
příjemce
0m
125
5
Méně
rozvinuté
87
Více
rozvinuté
3
Méně
rozvinuté
58
Více
rozvinuté
2
Méně
rozvinuté
395
ESF
Více
rozvinuté
15
Méně
rozvinuté
34
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Frekvence
sledování
382
Více
rozvinuté
Více
rozvinuté
Zdroj dat
1
strana 45 (celkem 211)
2.1.7 Investiční priorita 3 Prioritní osy 1
Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám
2.1.8 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.3 a očekávané výsledky
Specifický cíl:
Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí
pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky
trhu práce
Specifický cíl je navržen tak, aby intervence podpořené v jeho rámci přispívaly k dosažení
cílů Národního programu reforem v oblasti zaměstnanosti. Ke zvýšení obecné míry
zaměstnanosti osob 20-64 let na cílovou hodnotu 75 % bude vzhledem k vysoké závislosti
ČR na exportu, měnící se struktuře ekonomiky a tedy i zaměstnanosti nutné zvyšovat úroveň
znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků. Adaptabilita podniků a jejich zaměstnanců na
měnící se strukturu ekonomiky (přechod na znalostní ekonomiku, technologické změny,
výzkum a vývoj, nové zdroje energií atd.) je jedním ze základních předpokladů
ekonomického růstu. Nejvýraznější roli v posilování adaptability pracovní síly hraje
vzdělávání.
Intervence v oblasti dalšího vzdělávání a dosahování souladu nabídky a poptávky kvalifikace
pracovní síly se zaměří především na zaměstnavatele a zaměstnance, včetně
propouštěných zaměstnanců nebo naopak potenciálních nových zaměstnanců. Tento přístup
umožní podnikům kromě vzdělávání svých stávajících zaměstnanců připravit/zaškolit
potenciální nové zaměstnance na konkrétní pracovní místa. Důraz bude rovněž kladen na
mladé pracovníky a absolventy škol s cílem získání pracovních zkušeností prostřednictvím
odborné praxe a stáží v podnicích.
Aktivity v této investiční prioritě se zaměří na řešení příčin nízké úrovně znalostí, dovedností
a kompetencí pracovníků a nesouladu mezi kvalifikační úrovní pracovní síly s požadavky
trhu práce identifikovaných v kap. 1.1. Specifický cíl bude naplněn prostřednictvím podpory
účasti zaměstnanců v dalším profesním vzdělávání, podpory rozvoje klíčových kompetencí,
které mají pozitivní vliv na jejich zaměstnatelnost, podpory vzdělávání zejména v malých
a středních podnicích a posílení spolupráce se zaměstnanci a zaměstnavateli při zvýšení
účasti dospělé populace na vzdělávání.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.1.9.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou
skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této
cílové skupině.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 46 (celkem 211)
Tabulka 7: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.3
Indikátor
ID
účastníci, kteří
získali
kvalifikaci po
ukončení své
účasti
bývalí
účastníci,
jejichž situace
na trhu práce
se zlepšila
Kategorie Měrná
regionu jednotka
nebo YEI indikátor
u
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
účastníci
Méně
rozvinuté
účastníci
Více
rozvinuté
Společný Vých
Měrná
Výchozí Cílová Zdroj Frekvence
18
indikátor
ozí
jednotka
rok
hodnot údajů sledování
výstupů
hodn pro základ
a (2023)
použitý
ota
a cíl
jako základ
Počet
účastníků,
celkem
Počet
účastníků,
celkem
178 199
0
účastníci
2014
6 801
příjemc
e
0m
IS ESF
2014+
0m-36m,
f(12)
67 426
0
účastníci
2014
2 574
2.1.9 Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.3
2.1.9.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů

Další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, zaměřené na
odborné i klíčové kompetence, včetně podpory dalšího profesního vzdělávání OSVČ;

Tvorba a realizace podnikových vzdělávacích programů, včetně přípravy podnikových
lektorů a instruktorů;

Podpora a poradenství při vytváření a zavádění moderních systémů řízení a rozvoje
lidských zdrojů v podnicích;

Podpora sdružování malých a středních podniků za účelem vzdělávání (např. formou
vzdělávacích klastrů);

Tvorba a realizace vzdělávacích programů pro zaměstnance, kteří jsou ohroženi
propouštěním;

Poradenské a informační aktivity v oblasti kariérového poradenství, orientace na trhu
práce, možností služeb zaměstnanosti atd., vzdělávací a rekvalifikační programy pro
zaměstnance podniků procházejících restrukturalizací nebo končících svoji činnost,
včetně propouštěných zaměstnanců;

Podpora zavádění age managementu (řízení s ohledem na věk, schopnosti
a potenciál pracovníků) do podniků;

Podpora odborné praxe a stáží v podnicích;
18
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 47 (celkem 211)

Podpora spolupráce podniků a vzdělávacích institucí za účelem slaďování kvalifikační
úrovně a kvalifikační struktury pracovní síly s požadavky trhu práce;

Budování kapacit sociálních partnerů zejména prostřednictvím vzdělávání, opatření
na vytváření sítí a posílení sociálního dialogu a činnosti společně uskutečňované
sociálními partnery.
Na aktivity v této investiční prioritě navazují také aktivity v prioritní ose 3 OP VVV „Rovný
přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání“, které
jsou zaměřené mj. na podporu motivace dětí a žáků ke studiu technických a přírodovědných
oborů, zlepšení odborné a podnikatelské kompetence absolventů a zvýšení jejich
uplatnitelnosti na trhu práce. Dále jsou aktivity zaměřené na zlepšení podmínek pro
vzdělávání dospělých na školách a zvýšení přínosu tohoto vzdělávání pro jejich
uplatnitelnost.
Konkrétně se jedná o následující investiční prioritu (IP) a specifický cíl (SC) OP VVV:
IP 3.1: Předcházení předčasnému ukončování školní docházky a jeho omezování,
podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu
vzdělávání
SC 6 – Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce.
Na aktivity v této investiční prioritě navazují také aktivity v prioritní ose 2 OP PIK „Podpora
malého a středního podnikání, služeb ve znalostní ekonomice a internacionalizace“,
které jsou zaměřeny mj. na rozvoj podnikových školicích středisek a na zkvalitnění
infrastruktury pro vzdělávání zaměstnanců v podnicích.
Konkrétně se jedná o následující investiční prioritu (IP) a specifický cíl (SC) OP PIK:
IP 3c: Podpora budování a rozšiřování vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a služeb
SC 2.4 – Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru
s důrazem na technické odborné vzdělávání.
S ohledem na administrativní zjednodušení pro příjemce bude v OP PIK v projektech
zaměřených na rozvoj školicích středisek umožněno doplňkové křížové financování pro
podporu aktivit, které svým zaměřením spadají již do ESF, avšak bezprostředně související
s rozvojem školicího střediska z prostředků ERDF. Tím bude příjemcům umožněno zahrnout
aktivity ERDF i ESF související s rozvojem školicího střediska do jednoho projektu.
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílové skupiny zahrnují především zaměstnavatele a zaměstnance (včetně propouštěných
zaměstnanců nebo naopak potenciálních nových zaměstnanců).
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména, zaměstnavatelé, poradenské a vzdělávací
instituce, profesní a podnikatelská sdružení, MPSV, MPO a jimi řízené/zřízené instituce,
sociální partneři atd.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této investiční priority
zacílena na celé území České republiky.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 48 (celkem 211)
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 35 % prostředků z alokace na prioritní osu.
2.1.9.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.1.9.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů je zvažováno v oblasti podpory vzdělávání zaměstnanců
směřující k posílení konkurenceschopnosti podniků. Před případným využitím finančních
nástrojů bude zpracováno ex-ante posouzení vhodnosti a podmínek pro jejich využití, a to
dle čl. 32 obecného nařízení.
2.1.9.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.1.9.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 8: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.3
ID
Indikátor
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle
přílohy č. 1
nařízení o ESF
Počet
podporovaných
Měrná jednotka
účastníci
podniky
Fond
ESF
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
223 471
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Zdroj dat
Frekvence
sledování
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
8 529
549
strana 49 (celkem 211)
mikropodniků,
malých a středních
podniků
Počet projektů,
které zcela nebo
zčásti provádějí
sociální partneři
nebo nevládní
organizace
projekty
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Více
rozvinuté
21
Méně
rozvinuté
29
Více
rozvinuté
1
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
strana 50 (celkem 211)
2.1.10 Investiční priorita 4 Prioritní osy 1
Modernizace institucí trhu práce, jako jsou veřejné a soukromé služby
zaměstnanosti a přispívání k adaptaci na potřeby trhu práce, včetně
prostřednictvím opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků
a programů mobility a lepší spolupráce mezi institucemi a příslušnými
zúčastněnými stranami
2.1.11 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.4 a očekávané výsledky
Specifický cíl 1:
Zvýšit kapacitu, komplexnost a kvalitu služeb poskytovaných
institucemi veřejných služeb zaměstnanosti
Specifický cíl je navržen tak, aby naplňoval Specifické doporučení Rady v oblasti služeb
zaměstnanosti a zprostředkovaně tak vytvářel podmínky pro dosažení cílů Národního
programu reforem v oblasti zaměstnanosti. Aktivity v rámci tohoto specifického cíle jsou
zaměřené na řešení příčin nízké kapacity institucí trhu práce a nedostatečného souladu jimi
poskytovaných služeb s potřebami klientů identifikovaných v kap. 1.1.
Intervence se zaměří na posílení analytické, metodické a řídicí schopnosti MPSV, Úřadu
práce ČR a dalších institucí trhu práce při realizaci politiky zaměstnanosti.
Dojde k optimalizaci řízení a odpovědnosti jednotlivých stupňů řízení uvnitř ÚP ČR při
zabezpečování a realizaci jednotlivých činností politiky zaměstnanosti. Intervence rovněž
podpoří schopnost regionálních aktérů na trhu práce při navrhování a realizaci záměrů
regionálního a lokálního rozvoje zaměstnanosti a jejich spolupráci s pracovišti ÚP na všech
stupních řízení. Podpoří se schopnost pracovníků ÚP ČR implementovat nové způsoby
práce s uchazeči o zaměstnání (např. profilování, cílování apod.). ÚP ČR bude
mít k dispozici široký rejstřík vzájemně provázaných nástrojů a opatření APZ pro všechny
důležité skupiny uchazečů, zároveň bude schopen zabezpečit realizaci aktivní politiky
zaměstnanosti pro většinu potřebných uchazečů o zaměstnání. MPSV a ÚP ČR budou mít k
dispozici funkční informační, analytické a monitorovací systémy pro vyhodnocení efektivity
a účinnosti realizovaných opatření a nástrojů APZ. Bude zvýšena dostupnost a kvalita služeb
v oblasti mezinárodní mobility v rámci členských států EU, EHP a Švýcarska prostřednictvím
rozvoje služeb a kapacity sítě EURES v ČR.
Specifický cíl 2:
Zvýšit kvalitu systému dalšího vzdělávání
Specifický cíl je navržen tak, aby přispíval k dosažení cílů Národního programu reforem
v oblasti zaměstnanosti. Aktivity v rámci tohoto specifického cíle jsou zaměřené na řešení
příčin nedostatečné kvality systému dalšího vzdělávání identifikovaných v kap. 1.1.
Intervence se zaměří na rozvoj a zavedení potřebných systémových a plošných
kroků v oblasti dalšího vzdělávání a na provázání s již realizovanými opatřeními v této
oblasti ve spolupráci a koordinaci s MŠMT. Zatím byl učiněn první krok, a to v oblasti
uznávání výsledků předchozího učení všeobecně uznávaným a přijímaným způsobem.
Podpora se zaměří na vytvoření funkčního systému monitorování a předvídání kvalifikačních
potřeb trhu práce a funkčního a plošně dostupného kariérového poradenství. MPSV
a instituce trhu práce bude mít k dispozici nástroje podpory a stimulace dalšího profesního
vzdělávání pro uchazeče a zájemce o zaměstnání a pro pracovníky podniků, včetně systému
sledování kvality a efektivity dalšího profesního vzdělávání. Dále bude zajištěna funkční
spolupráce ÚP ČR, resp. dalších institucí trhu práce s aktéry na regionální úrovni při rozvoji
lidských zdrojů a řešení regionální nezaměstnanosti.
Bude fungovat systémové kariérové poradenství na trhu práce, včetně poradenských
programů k technikám vyhledávání zaměstnání a volby povolání, budou podpořeny
adekvátní nástroje pro párování potřeb trhu práce a nabízené pracovní síly. Bude podpořena
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 51 (celkem 211)
tvorba, rozvoj a realizace systémových opatření v oblasti dalšího vzdělávání. Ta se zaměří
především na chybějící systémovou, finanční podporu pro účast v dalším profesním
vzdělávání, zavádění prvků kvality do vzdělávacího procesu. Bude podpořen rozvoj
rekvalifikací (další profesní vzdělávání) v souladu s potřebami trhu práce, včetně jejich
financování.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.1.12.5), která vychází z přílohy 1
nařízení o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje
cílovou skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze
k této cílové skupině.
Tabulka 9: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.4
Indikátor
ID
účastníci, kteří
získali
kvalifikaci po
ukončení své
účasti
Počet nově
zavedených
nebo
inovovaných
služeb
Kategorie Měrná
Společný Vých
Měrná
Výchoz Cílová
regionu jednotka indikátor
ozí
jednotka
í rok hodno
nebo YEI indikátoru výstupů
hodn pro základ
ta
použitý
ota
a cíl
(2023)
jako základ
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Frekven
ce
sledová
19
ní
příjemce
0m
příjemce
0m
3 121
účastníci
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
119
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Zdroj
údajů
7
služba
n.r.
0
služba
2014
0
2.1.12 Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.4
2.1.12.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanovených specifických cílů budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů




Podpora rozvoje a kapacit institucí trhu práce (analytických, metodických a řídících)
s ohledem na potřeby trhu práce;
Tvorba, rozvoj a realizace vzdělávacích programů pro zaměstnance institucí trhu
práce zaměřených na zvýšení kvality poskytovaných služeb a personálního zajištění;
Tvorba a rozvoj nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, geografické
a funkční mobility uchazečů a zájemců o zaměstnání;
Podpora a rozvoj spolupráce a partnerství při realizaci politiky zaměstnanosti jak
na národní, tak zejména regionální úrovni se všemi relevantními aktéry na trhu práce;
19
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 52 (celkem 211)






Tvorba, rozvoj a realizace informačních a monitorovacích systémů, vyhodnocování
účinnosti realizace aktivních opatření na trhu práce, podpora analytické činnosti za
účelem zvýšení efektivnosti služeb zaměstnanosti;
Tvorba a kontinuální provádění systému krátkodobých, střednědobých
a dlouhodobých analýz a prognóz kvalifikačních potřeb na trhu práce, produkce
konkrétních informačních produktů dle potřeb jednotlivých uživatelů;
Realizace systémového kariérového poradenství v celoživotní perspektivě, zejména
na základě profilace uchazečů dle vzdálenosti od trhu práce, včetně informačních
a poradenských systémů podporujících volbu povolání, vyhledávání zaměstnání
s cílem dosažení souladu mezi požadavky trhu práce a kvalifikací nabízené pracovní
síly, podpory nástrojů pro párování potřeb trhu práce a nabízené pracovní síly;
Rozvoj spolupráce relevantních místních aktérů při koordinované podpoře
individuálních klientů při hledání zaměstnání, zvyšování či změně kvalifikace;
Tvorba, rozvoj a realizace systémových opatření v oblasti dalšího vzdělávání,
zaměřených především na chybějící systémovou podporu dalšího vzdělávání,
provazování systémů uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního
učení, finanční podporu pro účast v dalším profesním vzdělávání, zavádění prvků
kvality do vzdělávacího procesu;
Rozvoj sítě EURES – kvantitativní a personální posilování jejich kapacit a odborný
rozvoj EURES poradců, podpora implementace sítě EURES do veřejných služeb
zaměstnanosti, vytváření EURES koordinačních kanceláří.
Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritní ose 3 OP VVV „Rovný
přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání“, které
jsou zaměřené mj. na zlepšení podmínek pro vzdělávání dospělých na školách a zvýšení
přínosu tohoto vzdělávání pro jejich uplatnitelnost – mělo by dojít ke zvýšení kapacity
odborných škol realizovat vzdělávání dospělých ve vazbě na definované profesní kvalifikace
a zvýšení prostupnosti mezi programy počátečního a dalšího vzdělávání prostřednictvím
systému uznávání výsledků předchozího učení.
Konkrétně se jedná o následující investiční prioritu (IP) a specifický cíl (SC) OP VVV:
IP 3.1: Předcházení předčasnému ukončování školní docházky a jeho omezování,
podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu
vzdělávání
SC 6 – Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce.
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílové skupiny zahrnují především instituce trhu práce a jejich zaměstnance (MPSV, Úřad
práce ČR, Fond dalšího vzdělávání, Státní úřad inspekce práce), relevantní aktéry na trhu
práce a jejich zaměstnance (zaměstnavatelé, agentury práce, sociální partneři,
poskytovatele vzdělávání, krajské orgány, obce, neziskové organizace, MŠMT a jeho
organizace).
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména MPSV a jím řízené/zřízené instituce, MŠMT
a jeho řízené organizace, apod.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena (případně)
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 53 (celkem 211)
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této investiční priority
zacílena na celé území České republiky tak, aby mohla být problematika nastavení systému
služeb zaměstnanosti řešena plošně v celé ČR.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 10 % prostředků z alokace na prioritní osu.
2.1.12.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.1.12.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.
2.1.12.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.1.12.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 10: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.4
ID
Indikátor
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle přílohy
č. 1 nařízení o ESF
počet projektů
zaměřených na
orgány veřejné
správy a veřejné
služby
Počet napsaných a
zveřejněných
Měrná jednotka
účastníci
projekty
dokumenty
Fond
ESF
ESF
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
3 468
Více
rozvinuté
132
Méně
rozvinuté
19
Více
rozvinuté
1
Méně
rozvinuté
14
Zdroj dat
Frekvence
sledování
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
příjemce
0m
strana 54 (celkem 211)
analytických a
strategických
dokumentů (vč.
evaluačních)
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Více
rozvinuté
1
strana 55 (celkem 211)
2.1.13 Investiční priorita 5 Prioritní osy 1
Trvalé začlenění mladých lidí na trhu práce, mimo jiné pomocí „záruky pro
mladé lidi”, a to zejména těch, kteří nemají zaměstnání nebo nejsou v procesu
vzdělávání nebo neprocházejí odbornou přípravou, včetně těch mladých lidí,
kterým hrozí sociální vyloučení, a mladých lidí z marginalizovaných komunit
2.1.14 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 1.5 a očekávané výsledky
Specifický cíl:
Snížit míru nezaměstnanosti
v regionu NUTS II Severozápad
podpořených
mladých
osob
Specifický cíl je navržen tak, aby intervence podpořené v jeho rámci přispívaly ke
snížení míry nezaměstnanosti mladých osob na cílovou hodnotu 12,3 % vytčenou
v Národním programu reforem a současně aby přispěly ke snížení vysoké míry
nezaměstnanosti mladých lidí v regionu NUTS II Severozápad, která tento region učinila
způsobilým pro čerpání podpory v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže.
V regionu NUTS II Severozápad je v rámci ČR výrazně nadprůměrný podíl
nízkokvalifikovaných osob a zároveň výrazně podprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných
osob. V roce 2012 bylo v regionu Severozápad 21,7 % nízkokvalifikovaných osob starších 15
let a pouze 9,7 % osob s vysokoškolským vzděláním, přičemž tyto podíly jsou dlouhodobě
nejhorší ze všech regionů NUTS II v ČR. Průměr v rámci ČR v roce 2012 byl 15,7 %
nízkokvalifikovaných a 15,7 % vysokoškoláků. Region Severozápad s 12,0 % také výrazně
převyšuje ostatní regiony i v míře osob předčasně opouštějících vzdělávání a přípravu, při
průměru za ČR 5,5 %. Ačkoli míru nezaměstnanosti mladých osob ovlivňuje celá řada
dalších faktorů (obecně vysoká míra nezaměstnanosti v regionu, nedostatečná tvorba
pracovních míst), je možno konstatovat, že nevhodná kvalifikační struktura populace
v regionu Severozápad je jednou z klíčových příčin vysoké míry nezaměstnanosti mladých
osob v tomto regionu.
Míra nezaměstnanosti mladých osob dosáhla v regionu Severozápad v roce 2012 hodnoty
28,2 %, což je jednak zhruba o 9 p.b. nad průměrem ČR a navíc má stále rostoucí tendenci.
Intervence v rámci této investiční priority se proto primárně zaměří na obrácení uvedeného
negativního trendu a na postupné snížení míry nezaměstnanosti mladých osob v regionu
Severozápad. Základním předpokladem pro dosažení tohoto cíle je zvýšení výkonu české
ekonomiky, které zabezpečí růst poptávky po pracovní síle a umožní tak nabídnout mladým
lidem mimo trh práce kvalitní zaměstnání.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.1.12.5), která vychází z přílohy 1
nařízení o ESF. Vzhledem k tomu, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují,
specifikuje cílovou skupinu osob ve věku 15-24(29) let, tak k němu náležící indikátory se
vztahují taktéž pouze k této cílové skupině.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 56 (celkem 211)
Tabulka 11: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.5
ID
Indikátor
Kategor Měrná
Společný Vých
Měrná
Výchozí Cílová Zdroj Frekvence
20
ie
jednotka indikátor
ozí
jednotka
rok
hodnota údajů sledování
regionu indikátor výstupů
hodn pro základ
(2023)
nebo
u
použitý
ota
a cíl
YEI
jako základ
nezaměstnaní
účastníci, kteří
dokončili program
podporovaný YEI
neaktivní účastníci,
kteří nejsou v
procesu vzdělávání
či odborné přípravy,
kteří dokončili
program
podporovaný YEI
neaktivní účastníci,
kteří znovu začali
hledat zaměstnání
po ukončení své
účasti
účastníci, kteří
získali kvalifikaci po
ukončení své účasti
Méně
rozvinut účastníci
é
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
2 500
příje
mce
0m
Méně
rozvinut účastníci
é
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
155
příje
mce
0m
Méně
rozvinut účastníci
é
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
310
IS
ESF
2014
+
0m-36m,
f(6)
Méně
rozvinut účastníci
é
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
2 170
příje
mce
0m
zaměstnaní bývalí
účastníci, včetně
OSVČ
Méně
rozvinut účastníci
é
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
900
bývalí účastníci,
jejichž situace na
trhu práce se
zlepšila
Méně
rozvinut účastníci
é
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
630
účastníci v procesu
Méně
vzdělávání /
rozvinut účastníci
odborné přípravy po
é
ukončení své účasti
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
900
příje
mce
0m
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
3 100
příje
mce
0m
900
IS
ESF
2014
+
6m
Znevýhodnění
účastníci, kteří po
ukončení své účasti
hledají zaměstnání,
Méně
jsou v procesu
rozvinut účastníci
vzdělávání/ odborné
é
přípravy, rozšiřují si
kvalifikaci nebo jsou
zaměstnaní, a to i
OSVČ
Znevýhodnění
účastníci
Méně
zaměstnaní do 6
rozvinut účastníci
měsíců po ukončení
é
své účasti včetně
OSVČ
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
IS
ESF
2014
+
IS
ESF
2014
+
0m-36m,
f(6)
0m-36m,
f(12)
20
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 57 (celkem 211)
2.1.15 Podporované aktivity v rámci investiční priority 1.5
2.1.15.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů:

Podpora učňovské přípravy a odborných stáží

Poskytnutí prvních pracovních zkušeností (umístění na nejméně 6 měsíců)

Podpora náboru mladých pracovníků a podpora vytváření pracovních míst

Podpora zahájení podnikání

Odborné vzdělávání a příprava

Podpora mobility mladých pracovníků

Programy druhé šance
Veškeré podporované aktivity budou směřovány vůči jednotlivcům – mladým lidem 15-29 let.
V rámci této investiční priority nebudou podporována opatření systémového charakteru nebo
zaměřená na poskytovatele služeb.
Identifikace hlavních cílových skupin
V souladu s nařízením o ESF čl. 16 využije ČR možnost rozšíření cílové skupiny mladých lidí
na osoby mladší 30 let.
Cílové skupiny zahrnují mladé lidi mladší 30 let, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání
nebo v profesní přípravě, žijící ve způsobilém regionu, kteří jsou nezaměstnaní nebo
neaktivní (včetně dlouhodobě nezaměstnaných) nezávisle na tom, zda jsou registrováni na
Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání či nikoli.
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména MPSV a jím řízené/zřízené instituce,
poradenské a vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace, obce a svazky obcí, atd.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
Podpora v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže je určena pouze pro regiony
NUTS II, ve kterých míra nezaměstnanosti osob ve věku 15-24 let přesáhla v roce 2012
hodnotu 25 %. V ČR se jedná pouze o jeden region, a to NUTS II Severozápad. Jiné regiony
nejsou pro podporu v rámci této investiční priority způsobilé.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Alokace na investiční prioritu je tvořena částkou cca 13,6 mil. EUR ze specifické alokace
z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže, která bude doplněna o stejnou částku
vyčleněnou z ESF včetně povinného národní spolufinancování.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 58 (celkem 211)
2.1.15.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.1.15.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.
2.1.15.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.1.15.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 12: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.5
ID
Indikátor
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle
přílohy č. 1
nařízení o ESF
Počet projektů,
které zcela nebo
zčásti provádějí
sociální partneři
nebo nevládní
organizace
Měrná jednotka
Fond
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
účastníci
ESF
Méně
rozvinuté
projekty
ESF
Méně
rozvinuté
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Zdroj dat
Frekvence
sledování
3 100
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
5
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
strana 59 (celkem 211)
2.1.16 Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 1
Sociální inovace
V prioritní ose 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly bude podporováno
plošné využití nástrojů nově vyvinutých v rámci prioritní osy 3 Sociální inovace
a mezinárodní spolupráce. Nové nástroje budou přebírány po úspěšném pilotním ověření
jejich fungování. V rámci prioritní osy 1 tak bude završen inovační cyklus a bude zajištěna
provázanost prioritní osy 3 a ostatních tematických os OPZ.
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráce bude v rámci prioritní osy 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability
pracovní síly podporována průřezově na úrovni jednotlivých projektů tam, kde je to podle
povahy projektu vhodné. Tento přístup umožní zlepšit výsledky projektů na místní, regionální
a nadregionální úrovni díky zahrnutí zkušeností a odborných znalostí zahraničních partnerů
a také umožní zvýšit efektivitu vynaložených nákladů díky získání již vynalezených řešení
v zahraničí, mezinárodnímu srovnávání a šíření dobré praxe.
Příspěvek k tematickým cílům 1-7
Intervence v rámci prioritní osy 1 mají potenciální nepřímé pozitivní dopady na ochranu
životního prostředí a změny klimatu, tedy na tematické cíle 4 Podpora přechodu na
nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích, 5 Podpora přizpůsobení se změně klimatu,
předcházení rizikům a řízení rizik a 6 Ochrana životního prostředí a podpora účinného
využívání zdrojů. Tento přínos lze spatřovat zejména v oblasti podpory odborného
vzdělávání pracovníků v sektorech šetrných k životnímu prostředí, ale i v případě podpory
odborného vzdělávání sice v sektorech zatěžujících svojí činností životní prostředí, pokud
však podporované vzdělávání přispěje k využití nových postupů a technologií, které jsou
k životnímu prostředí šetrnější, než ty dosud využívané. Dále lze nepřímý pozitivní dopad
podporovaných projektů předpokládat v případě podpory nově vytvářených pracovních
příležitostí v odvětvích, která nezatěžují životní prostředí.
Vzhledem k tomu, že v případě prioritní osy 1 budou v oblasti podpory dalšího vzdělávání
zaměstnanců významnou cílovou skupinou podniky (včetně malých a středních) a jejich
zaměstnanci, je možno konstatovat příspěvek intervencí této prioritní osy rovněž
k tematickému cíli č. 3 Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.
Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti a vzdělávání osob z cílových skupin
v počítačových dovednostech podporované v rámci prioritní osy 1 mají dále potenciál dílčím
způsobem přispět k naplňování tematického cíle č. 2 Zlepšení přístupu k informačním
a komunikačním technologiím, jejich využití a kvality.
2.1.17 Výkonnostní rámec
Tabulka 13: Výkonnostní rámec prioritní osy 1 bez YEI
Typ
ID Ukazatel nebo
ukazatel
klíčový krok
e
provádění
výstupový
Celkový počet
podpořených
účastníků
Měrná
jednot
ka
Fond Kategori
e
regionu
Milník
pro rok
2018
Cílová
hodnota
(2023)
osoby
Méně
ESF rozvinuté
122 524
408 412
4 676
15 588
Více
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Zdroj
Vysvětlení
dat relevance indikátoru
v případě potřeby
Základní výstupový
IS indikátor v PO1.
ESF Nastavení hodnot
2014+ vyplývá ze zkušeností
strana 60 (celkem 211)
rozvinuté
finanční
Celková částka
způsobilých
výdajů vložených
do účetního
systému PCO a
certifikovaných ze
strany PCO
Méně
rozvinuté
%
18 294
664
s průběhem
implementace OP
LZZ v období 20072013
Nastavení hodnot
1 268 788
vyplývá ze zkušeností
21
744
s průběhem
MS
implementace OP
2014+
LZZ v období 200782 325
22
2013
988
Milník
pro rok
2018
Cílová
hodnota
(2023)
281 953
054
ESF
Více
rozvinuté
Tabulka 14: Výkonnostní rámec YEI
Typ
ID Ukazatel nebo
ukazatel
klíčový krok
e
provádění
výstupový
Celkový počet
podpořených
účastníků
finanční
Celková částka
způsobilých
výdajů vložených
do účetního
systému PCO a
certifikovaných ze
strany PCO
Měrná
jednot
ka
Fond Kategorie
regionu
osoby
ESF
Méně
rozvinuté
3 100
n.r.
%
ESF
Méně
rozvinuté
26 639
23
969
n.r.
Zdroj
Vysvětlení
dat relevance indikátoru
v případě potřeby
Základní výstupový
indikátor v PO1.
Nastavení hodnot
IS
vyplývá ze zkušeností
ESF
s průběhem
2014+
implementace OP
LZZ v období 20072013
Nastavení hodnot
vyplývá ze zkušeností
s průběhem
MS
implementace OP
2014+
LZZ v období 20072013
2.1.18 Kategorie zásahů
Kategorie regionů a fond
ESF, méně rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
101
104
105
€
539 235 216
119 830 048
419 405 168
Kód
01
107
119 830 048
€
1 198 300 480
Dimenze 3
Území
Kód
01
02
03
€
419 405 168
359 490 144
419 405 168
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
01
10 286 088
02
10 286 088
00
1 177 728
304
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
01
4 190 074
03
104 851 292
07
119 830 048
00
969 429 066
21
Vzhledem k tomu, že k 31. 12. 2023 bude teprve končit období způsobilosti výdajů OPZ, do poslední certifikace
bude možné výdaje zahrnout až s několika měsíční prodlevou na jejich administraci a přípravu podkladů pro
certifikaci, tedy až v roce 2024. Hodnota tohoto milníku dosažená v roce 2023 je proto nižší než 100 %.
22
dtto
23
Vzhledem k tomu, že k 31. 12. 2018 bude teprve končit období pro čerpání prostředků YEI, do certifikace bude
možné poslední výdaje zahrnout až s několika měsíční prodlevou na jejich administraci a přípravu podkladů pro
certifikaci, tedy až v roce 2019. Hodnota tohoto milníku dosažená v roce 2018 je proto nižší než 100 %.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 61 (celkem 211)
Kategorie regionů a fond
ESF, více rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
101
104
105
107
Kód
01
€
20 581 497
4 573 666
16 007 831
4 573 666
€
45 736 660
Dimenze 3
Území
Kód
01
02
03
€
16 007 831
13 720 998
16 007 831
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
01
392 599
02
392 599
00
44 951 462
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
01
159 926
03
4 001 958
07
4 573 666
00
37 001 110
Kategorie regionů a fond
YEI, n.r.
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
102
Kód
01
€
27 199 968
€
27 199 968
Dimenze 3
Území
Kód
01
02
03
€
8 159 990
10 879 988
8 159 990
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
00
27 199 968
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
00
27 199 968
2.1.19 Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci,
v případě potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity
odpovědných subjektů, které se účastní řízení a kontroly programu,
a příjemců
V rámci prioritní osy 1 je plánováno využití prostředků technické pomoci na vytvoření kapacit
ŘO OPZ potřebných pro řádnou administraci této osy při zohlednění skutečnosti, že na rozdíl
od programového období 2007-2013 je na základě zkušeností s realizací OP LZZ plánována
implementace intervencí v prioritní ose 1 bez využití zprostředkujících subjektů a externích
administrátorů přímo z úrovně ŘO OPZ.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 62 (celkem 211)
2.2 Prioritní osa 2 Sociální začleňování a boj s chudobou
2.2.1 Investiční priority a specifické cíle
Prioritní osa 2 Sociální začleňování a boj s chudobou bude financována v rámci tematického
cíle č. 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci. Prioritní osa 2
bude pokrývat obě dvě kategorie regionů v ČR a projekty podpořené v jejím rámci proto
budou moci být realizovány ve prospěch celé ČR včetně Prahy. Důvodem je skutečnost, že
prioritní osa 2 obsahuje jednak intervence systémového charakteru, které ze své podstaty
mají dopad na celé území ČR (investiční priorita 2.2 Zlepšování přístupu k dostupným,
udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného
zájmu) a jednak obsahuje intervence sice vůči jednotlivcům, avšak tyto služby jsou
poskytovány cílovým skupinám jednotným způsobem na celém území ČR přes zavedenou
síť institucí (sociální služby s významným zapojením krajů).
Kromě výše zmíněných věcných potřeb je důvodem pro kombinaci kategorií regionů v rámci
OP Zaměstnanost také hledisko implementace programu, konkrétně s tím spojené
zjednodušení řízení, monitorování a kontroly využití prostředků ESF, které jsou v obou
dotčených kategoriích regionů vynakládány na stejné aktivity. Jednotná řídící struktura tak
může efektivně zajistit dodržení a kontrolu principu nepřevoditelnosti finančních prostředků
mezi kategoriemi regionů, ale i hospodárné a maximálně koordinované využití finančních
prostředků obou kategorií regionů. Tento přístup je současně jednodušší pro příjemce,
protože zejména v případě národních a systémových intervencí umožňuje pokrýt jedním
projektem celé území ČR, bez nutnosti předkládat jeden projekt do OP Zaměstnanost
a druhý doplňkový do OP Praha pól růstu ČR.
Na základě analogie s programovým obdobím 2007-2013 se stanoví poměr pro-rata, kterým
budou prostředky obou kategorií regionů kombinovány na úrovni prioritní osy 2. Dle
zkušeností s OP LZZ byl navržen jeden stejný pro-rata poměr ve všech prioritních osách OP
Zaměstnanost. Jedná se o zjednodušení pro příjemce, protože aplikace pro-rata nevyžaduje
provádění propočtu dopadu každého podpořeného projektu na jednotlivé kategorie regionů.
Dále je tak zajištěna plná flexibilita při případných budoucích realokacích mezi prioritními
osami OPZ. Poměr prostředků z kategorie více vyspělých regionů a kategorie méně
vyspělých regionů v OPZ a všech jeho prioritních osách je dán podílem 1:27,2. Způsob
výpočtu tohoto pro-rata poměru je uveden v popisu prioritní osy 1. Výše příspěvku na
jednotlivé kategorie regionů v prioritní ose 2 je vyčíslena ve finanční tabulce OPZ (viz kap.
3). Stejným poměrem se pak na obě kategorie regionů rozpadají také cílové hodnoty
monitorovacích indikátorů.
2.2.2 Investiční priorita 1 Prioritní osy 2
Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných
příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti
2.2.3 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 2.1 a očekávané výsledky
Specifický cíl 1:
Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo
sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce
Specifický cíl přispěje k dosažení národního cíle vytčeného v NPR (zachování počtu osob
ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni r. 2008, snaha o pokles 30 000
os.). Pro sociální začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně
vyloučených je hlavní podpora jejich přístupu ke společenským zdrojům, jako je zaměstnání,
vzdělání, bydlení, zdravotní péče, sociální ochrana i možnost uplatňovat svá práva.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 63 (celkem 211)
Budou podporovány aktivity, které přispějí k začleňování osob ohrožených sociálním
vyloučením nebo sociálně vyloučených do společnosti, a to prostřednictvím sociálních
služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších začleňujících služeb a programů.
Bude podporována sociální práce jako profesionální aktivita zaměřená na pomoc
jednotlivcům, skupinám či komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního
fungování v jejich přirozeném prostředí.
Sociální vyloučení představuje kontinuální společenský fenomén, jehož řešení si vyžaduje
komplexní přístup. Zásadní úlohu a vliv v procesu začleňování sociálně vyloučených osob či
osob ohrožených sociálním vyloučením mají místní aktéři, hlavně místní samosprávy.
Podpora sociálního začleňování musí být v souladu s komplexním regionálním/místním
rozvojem, ke kterému přispějí i strategie sociálního začleňování střednědobého charakteru
vytvářené na partnerském principu. Aktivity budou směřovat ke koordinaci nástrojů
sociálního začleňování prostřednictvím místních samospráv spolupracujících s relevantními
aktéry. Místní samosprávy musí hrát zásadní roli v prevenci problémů souvisejících se
sociálním vyloučením a efektivně využívat nástroje pro jejich řešení. Při tvorbě
politik/nástrojů je třeba, aby byla k dispozici relevantní data, byl prováděn monitoring plnění
opatření a vyhodnocována efektivita (evidence based policy).
Významným inkluzivním mechanismem bude zapojování osob sociálně vyloučených do
rozhodování a do přímé realizace opatření na úrovni sousedství, vyloučené lokality, obce,
města či mikroregionu, s využitím metod komunitní práce.
Pro úspěch integračních politik je nutné zvyšovat i dostupnost bydlení a podporovat
programy komplexní podpory pro jeho udržení a získání. Bydlení bude propojeno s programy
na podporu klientů v udržitelném hospodaření, oddlužování, zvyšování kvalifikace a hledání
zaměstnání.
Prostřednictvím efektivních programů sociálně právní ochrany dětí se bude zvyšovat kvalita
života ohrožených dětí, jejich rodin a uplatnitelnost i této skupiny na trhu práce a ve
společnosti.
Na základě vyhodnocení zkušeností z období 2007-2013 i z debat na evropské úrovni24
bude při zaměření intervencí na zlepšení situace romské menšiny podpořen tzv. „explicitní,
nikoliv exkluzivní přístup“, který ve vztahu k romské inkluzi zahrnuje i další skupiny
nacházející se ve stejných/srovnatelných socio-ekonomických podmínkách. Služby budou
poskytovány osobám ohroženým sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených bez
rozdílu, ne na základě etnické příslušnosti.
Všechna opatření v tomto specifickém cíli směřují ke zvýšení kompetencí osob ohrožených
sociálním vyloučením a sociálně vyloučených tak, aby se mohly lépe uplatnit ve společnosti
a na trhu práce.
Specifický cíl 2:
Rozvoj sektoru sociální ekonomiky
Specifický cíl je navržen tak, aby přispěl k dosažení národního cíle zachování stejného počtu
osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni roku 2008 (s úsilím
o snížení o 30 000 osob) vytčené v Národním programu reforem. Na dosažení tohoto
národního cíle se tedy bude podílet i podpora rozvoje sociální ekonomiky, která je jedním
z vhodných nástrojů aktivního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením
24
Např. dle EURoma (European Network on Social Inclusion and Roma under the Structural Funds),
evropské sítě zabývající se sociální inkluzí Romů se tento přístup osvědčil jako jedna z nejvhodnějších
cest k integraci Romů, která mj. umožňuje formulovat jasné cíle, adekvátní formy implementace a
zároveň specifické formy monitoringu a evaluace. Explicitní, nikoli exkluzivní přístup je rovněž
akcentován iniciativou EU „For Diversity Against Dicrimination“ jako jeden z 10 základních principů
Romské inkluze (tzv. The 10 Common Basic Principles on Roma Inclusion).
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 64 (celkem 211)
a sociálně vyloučených osob. I přes některé úspěšné projekty nelze označit rozvoj sociálního
podnikání zatím za dostatečný, není plně využit jeho potenciál. Velký podíl na této situaci má
malá informovanost široké veřejnosti o přínosech a podobě sociálního podnikání a rovněž
nedostatečné vzdělávání potenciálních zakladatelů sociálních podniků a podpora v jejich
začátcích.
Budou přijata opatření a realizovány aktivity, které přispějí k vytvoření propracovaného
systému podpory vzniku a rozvoje podnikatelských programů včetně systému pro vzdělávání
podnikatelských subjektů. Jednotlivé aktivity by měly zlepšit informovanost a povědomí
o principech sociálního podnikání a jeho přínosech, spolupráci aktérů relevantních pro rozvoj
sociální ekonomiky, přispět ke zvýšení kvality (udržitelnosti a sociálního dopadu) sociálních
podniků a podpůrných institucí (vzdělávacích, poradenských a finančních) a celkově tak
podpořit udržitelný rozvoj infrastruktury pro tyto podniky. Výsledkem by mělo být rozšíření
resp. zvýšení počtu a rozvoj sociálních podniků a jejich podpůrných institucí a zvýšení jejich
kvality (sociálního dopadu a udržitelnosti). V rámci sociálních podniků budou podporovány
aktivity směřující k posílení postavení osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním
vyloučením na trhu práce. Cílem těchto aktivit je sociální integrace cílové skupiny (či
zamezení jejího vyloučení ze společnosti) a usnadnění vstupu a udržení cílové skupiny na
volném trhu práce.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.2.4.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou
skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této
cílové skupině.
Tabulka 15: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 2.1
ID
Indikátor
neaktivní
účastníci, kteří
znovu začali
hledat
zaměstnání po
ukončení své
účasti
Kategorie Měrná
regionu jednotka
nebo YEI indikátor
u
Méně
rozvinuté
účastníci
Více
rozvinuté
Společný Vých
Měrná
Výchozí Cílová Zdroj Frekvence
25
indikátor
ozí
jednotka
rok
hodnota údajů sledování
výstupů
hodn pro základ
(2023)
použitý
ota
a cíl
jako základ
Počet
účastníků,
celkem
Méně
zaměstnaní bývalí
rozvinuté
účastníci, včetně
účastníci
OSVČ
Více
rozvinuté
Počet
účastníků,
celkem
účastníci v
procesu
vzdělávání /
odborné přípravy
po ukončení své
účasti
Počet
účastníků,
celkem
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
účastníci
3 468
0
účastníci
2014
132
1445
0
účastníci
2014
55
IS
ESF
2014
+
0m-36m,
f(6)
IS
ESF
2014
+
0m-36m,
f(6)
příje
mce
0m
963
0
účastníci
2014
37
25
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 65 (celkem 211)
bývalí účastníci,
jejichž situace na
trhu práce se
zlepšila
Znevýhodnění
účastníci, kteří po
ukončení své
účasti hledají
zaměstnání, jsou
v procesu
vzdělávání/
odborné přípravy,
rozšiřují si
kvalifikaci nebo
jsou zaměstnaní,
a to i OSVČ
Účastníci ve věku
nad 54 let
zaměstnaní do 6
měsíců po
ukončení své
účasti, včetně
OSVČ
Znevýhodnění
účastníci
zaměstnaní do 6
měsíců po
ukončení své
účasti včetně
OSVČ
Méně
rozvinuté
účastníci
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Počet
účastníků,
celkem
17 435
0
účastníci
2014
665
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
Více
rozvinuté
příje
mce
0m
IS
ESF
2014
+
6m
IS
ESF
2014
+
6m
příje
mce
0m
příje
mce
12m
224
Méně
rozvinuté
účastníci
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
0m-36m,
f(12)
5 876
účastníci
Více
rozvinuté
IS
ESF
2014
+
účastníci
Počet
účastníků,
celkem
Počet
účastníků,
celkem
Méně
rozvinuté
osoby
Více
rozvinuté
Méně
Počet podpůrných
rozvinuté organizac
institucí, které
fungují i po
e
Více
ukončení podpory rozvinuté
Využívání
podpořených
služeb
144
0
účastníci
2014
6
987
0
účastníci
2014
38
77 059
0
osoby
2014
2 941
5
0
organizace
2014
0
2.2.4 Podporované aktivity v rámci investiční priority 2.1
2.2.4.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanovených specifických cílů budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity, které jsou zaměřené na řešení příčin problémů identifikovaných v kap. 1.1
v části Sociální začleňování.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů

Podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením
ohrožených prostřednictvím sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb
obecného zájmu;

Propojování podpory v oblasti bydlení, zaměstnání, sociální práce a zdravotní péče;
podpora partnerských projektů v sociální oblasti propojující různé úrovně veřejné správy
a další instituce; posilování informovanosti a efektivní komunikace o problematice
sociálního vyloučení u všech relevantních aktérů;
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 66 (celkem 211)

Podpora plánování sociální bytové politiky obcí; vznik a rozvoj nástrojů
sociálního/dostupného/podporovaného bydlení jako prevence prostorového vyloučení,
vzniku sociálně vyloučených lokalit a bezdomovectví;

Podpora profesionální realizace sociální práce;

Podpora služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální
práce; podpora specifických nástrojů k prevenci a řešení problémů v sociálně
vyloučených lokalitách,

Vzdělávání a poradenství, aktivizační, asistenční a motivační programy (na podporu
rodičovských kompetencí, uplatnění se na trhu práce, společenského začlenění osob
vystavených institucionalizaci, aktivního a zdravého stárnutí, právní a finanční
gramotnosti, dobrovolnictví apod.);

Zapojování osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených do
prevence a do rozhodovacích procesů na místní úrovni, podpora a rozvoj participativních
metod práce s cílovou skupinou;

Podpora mladým lidem ze sociálně znevýhodněného prostředí při vstupu do
samostatného života a na trh práce po ukončení vzdělání;

Rozvoj aktivit na podporu neformálně pečujících osob, osob pečujících v rámci sdílené
péče nebo domácí paliativní péče;

Aktivity přispívající k boji s diskriminací všeho druhu;

Programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality; programy pro
osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody; pro osoby ve výkonu trestu;
probační a resocializační programy; programy sociálně právní ochrany osob;

Programy sekundární a terciární prevence pro osoby ohrožené závislostmi nebo závislé
na návykových látkách a pro osoby s chronickým duševním onemocněním;

Posilování koordinační role obcí s rozšířenou působností, tvorba strategií spočívajících
na odpovědnosti místních samospráv a spolupráci klíčových aktérů za účelem
předcházení a komplexního řešení problémů sociálního vyloučení;

Podpora aktivit místních samospráv při optimalizaci pokrytí regionů sociálními službami,
službami pro rodiny a děti a dalšími navazujícími službami podporujícími sociální
začleňování osob v jejich přirozeném prostředí; včetně aktivit posilujících sociální kapitál,
vzájemnost a sociální soudržnost v místě/komunitě;

Podpora politiky založené na datech, tvorba analýz, zavádění monitoringu a evaluace
efektivity a účelnosti opatření;

Aktivity k posílení postavení sociálně vyloučených osob na trhu práce prostřednictvím
aktivního začleňování osob v sociálně-podnikatelských subjektech;

Vznik a rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení systému
podpory startu, rozvoje a udržitelnosti sociálních podniků (zapojení i soukromého
sektoru), včetně aktivit vedoucích k zajištění snadnějšího přístupu k jejich financování,

Zavedení vzdělávacích programů, vzdělávání a poradenství související s podporou
vzniku, založením, provozem a marketingem sociálního podniku;

Podpora a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj sociálních podniků, včetně
společensky odpovědného zadávání zakázek;

Zvyšování povědomí a informovanosti o sociálním podnikání a spolupráce všech
relevantních aktérů.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 67 (celkem 211)
Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritní ose 2 IROP „Zkvalitnění
veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů“ zaměřené na sociální
a zdravotní oblast. Smyslem podpory je zde vytvoření a zajištění standardních a nezbytných
podmínek pro aktivní začleňování osob a sociálních skupin do společnosti. Evropský koncept
aktivního začleňování vyloučených osob je prakticky založen na třech základních pilířích,
a to na podpoře adekvátního příjmu, na inkluzivním trhu práce (přístup k zaměstnání) a na
přístupu ke kvalitním službám (bydlení, vzdělání, zdravotní péče, doprava, sociální služby
a služby zaměstnanosti aj.). V souladu s uvedeným konceptem vyvstává potřeba budovat
infrastrukturu, posilovat absorpční kapacity komunitně založených služeb a podpořit
výstavbu nových integračních komunitních center, přispět k začleňování sociálně
vyloučených osob do společnosti prostřednictvím trhu práce a ke zvýšení dostupnosti
a kvality základních zdrojů a služeb, vč. přístupu k bydlení (výstavba a rekonstrukce bytů pro
účely sociálního, příp. podporovaného bydlení) a ke zdravotní péči.
V oblasti podpory sociálních podniků budou intervence IROP směrovány zejména na aktivity
rozšiřování a inovace zázemí sociálních podniků, na investiční aktivity podporující orientaci
sociálních podniků na lokální potřeby a zdroje. V rámci koordinace intervencí v dané oblasti
mezi OPZ a IROP bude zabezpečeno, aby nedocházelo k překryvům a duplicitám. V
projektech financovaných v OPZ z ESF bude umožněna podpora rovněž nezbytného
zařízení a vybavení pro fungování sociálního podniku včetně možnosti využití křížového
financování tak, aby příjemci mohli zahrnout celé potřebné spektrum aktivit do jednoho
projektu. Naproti tomu v IROP budou podporovány zejména projekty zaměřené dominantně
na investiční aktivity, které svým rozsahem přesahují možnosti financování z ESF.
Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) IROP:
IP 9a: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají
k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde
o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám:
SC 2.1 – Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi
IP 9c: Poskytování podpory sociálním podnikům:
SC 2.2 – Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního
podnikání.
Na aktivity v této investiční prioritě navazují také aktivity v prioritní ose 3 OP VVV „Rovný
přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání“, které
jsou zaměřené mj. na rozvoj rovných příležitostí a podmínek pro začleňování dětí a žáků se
SVP (speciálními vzdělávacími potřebami) do běžných škol s důrazem na vzdělávání v MŠ
a ZŠ, včetně aktivit NNO v dané oblasti; na zvýšení kvality předškolního vzdělávání
prostřednictvím zkvalitnění kvalifikace pedagogických pracovníků i dalších vzdělavatelů; na
rozvoj klíčových kompetencí na školách a na hodnocení a strategické řízení vzdělávání.
Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) OP VVV:
IP 3.1: Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí
SC 1 – Rozvoj inkluzívního vzdělávání
IP 3.2: Předcházení předčasnému ukončování školní docházky a jeho omezování,
podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu
vzdělávání
SC 1 – Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ
SC 2 – Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 68 (celkem 211)
SC 3 – Rozvoj systému hodnocení kvality a strategického řízení ve vzdělávání
S aktivitami v této investiční prioritě jsou komplementární také aktivity v prioritní ose 3 OP
PPR „Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“ zaměřené zejména na rozvoj
kulturně komunitních center a projektů sociálně-kulturní integrace a na podporu sociálních
podniků.
Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) OP PPR:
IP 1 (9a): Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají
k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde
o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám
SC 3.1 – Posílení sociální infrastruktury pro integraci, komunitní služby a prevenci
IP 2 (9c): Poskytování podpory sociálním podnikům
SC 3.2 – Posílení infrastruktury pro sociální podnikání
IP 3: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám,
včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu SC 3.3 – Posílení aktivit pro
integraci, komunitní služby a prevenci
IP 4: Podpora sociálního podnikání a profesního začlenění do sociálních podniků
a sociální a solidární ekonomiky, s cílem usnadnit přístup k zaměstnání
SC 3.4 – Rozvoj sociálních podniků místních komunit
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílové skupiny zahrnují především osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním
vyloučením ohrožené, zejména znevýhodněné skupiny obyvatel - osoby se zdravotním
postižením (včetně osob s duševním onemocněním), s kombinovanými diagnózami, seniory,
osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, etnické menšiny (zejména Romové), imigranti,
bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování, oběti trestné činnosti,
osoby pečující o malé děti či osobu blízkou, rodiče samoživitelé, rodiče dětí a žáků, zejména
těch se sociálním a zdravotním znevýhodněním, osoby dlouhodobě či opakovaně
nezaměstnané, ohrožené předlužeností, domácím násilím a závislostmi, osoby ve nebo po
výkonu trestu, osoby opouštějící institucionální zařízení, osoby žijící v oblastech se ztíženým
přístupem ke zdravotní péči a další. V rámci uvedených cílových skupin je třeba specifickou
pozornost věnovat osobám do 18 let věku (se speciálními vzdělávacími potřebami, ohrožené
umístěním do institucionální výchovy, vyrůstající v rodinách ohrožených chudobou nebo
nefunkčních rodinách, v náhradní rodinné péči apod.) a také osobám ohroženým
vícenásobnými riziky.
Cílové skupiny z hlediska zdravotního – osoby ohrožené specifickými zdravotními riziky
(nezdravým životním stylem, závislostmi, žijící v oblastech s vyšším výskytem specifických
zdravotních rizik, ve vyloučených lokalitách a v regionech ohrožených chudobou).
Cílovou skupinou jsou také poskytovatelé a zadavatelé sociálních, zdravotních služeb,
služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování, dále místní
samosprávy, sociální pracovníci, pracovníci ve službách, neformální pečovatelé, pracovníci
poskytovatelů psychiatrické péče, pracovníci Probační a mediační služby a Vězeňské služby
ČR i další pracovníci veřejné správy, pokud jejich pracovní náplň souvisí s uvedenými typy
sociálních a zdravotních služeb.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 69 (celkem 211)
Cílovou skupinou jsou v případě aktivit spojených se sociálním podnikáním i zaměstnanci
a zaměstnavatelé.
Veřejnost/komunita je cílovou skupinou pro odstranění překážek v chápání významu
a nutnosti podpory sociálního začleňování osob.
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi
zřizované organizace, svazky obcí, OSS (MPSV, MZ., MS, MV, MO a jimi řízené/zřízené
organizace, Úřad vlády ČR), NNO, zaměstnavatelé, sociální podniky, školy a školská
zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce atd.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této investiční priority
zacílena na celé území České republiky napříč všemi typy regionů (tj. území rozvojová,
stabilizovaná i periferní) tak, aby mohly být problémy sociálního vyloučení a boje s chudobou
řešeny systémově v rámci celé ČR. Systém sociální ochrany musí být schopen aktivně
reagovat na potřeby osob vzniklé kdykoliv na území ČR a založené na jakémkoliv sociálním
jevu, musí být schopen tyto jevy v území účinně a efektivně řešit, a to především s ohledem
na místní potřeby a specifika.
V odůvodněných případech budou intervence zaměřeny také na sociálně vyloučené lokality
(především s vysokým podílem romské populace), jejichž počet se neustále zvyšuje.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 55 % prostředků z alokace na prioritní osu.
2.2.4.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 70 (celkem 211)
2.2.4.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů je zvažováno v oblasti sociální ekonomiky. Před případným
využitím finančních nástrojů bude zpracováno ex-ante posouzení vhodnosti a podmínek pro
jejich využití, a to dle čl. 32 obecného nařízení.
2.2.4.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.2.4.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 16: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 2.1
ID
Indikátor
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle
přílohy č. 1
nařízení o ESF
počet projektů,
které zcela nebo
zčásti provádějí
sociální partneři
nebo nevládní
organizace
počet
podporovaných
mikropodniků,
malých a středních
podniků
Kapacita
podpořených
služeb
Počet
podpořených
podpůrných
institucí
Počet napsaných
a zveřejněných
analytických a
strategických
dokumentů (vč.
evaluačních)
Měrná jednotka
účastníci
projekty
podniky
místa
organizace
dokumenty
Fond
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
174 346
Více
rozvinuté
6 654
Méně
rozvinuté
433
ESF
ESF
ESF
ESF
ESF
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Zdroj dat
Frekvence
sledování
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
příjemce
0m
příjemce
0m
příjemce
0m
17
241
9
33 424
1 276
5
0
19
1
strana 71 (celkem 211)
2.2.5 Investiční priorita 2 Prioritní osy 2
Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám,
včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu
2.2.6 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 2.2 a očekávané výsledky
Specifický cíl 1:
Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro
rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální
začleňování
Specifický cíl přispěje k dosažení národního cíle vytčeného v NPR (zachování počtu osob
ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni r. 2008, snaha o pokles
o 30 000 osob).
Lepší dostupnost, prostupnost a udržitelnost kvalitních sociálních služeb, služeb pro rodiny
a děti (včetně služeb pro neformální pečovatele) a dalších navazujících služeb obecného
zájmu přispěje k sociálnímu začlenění a k prevenci sociálního vyloučení osob, sníží závislost
na sociálních dávkách i riziko mezigeneračního přenosu chudoby. Služby by měly být dobře
dostupné jejich uživatelům, což přispívá k nezávislému způsobu života a začlenění do
společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci jejich uživatelů.
Ke zvýšení efektivity a kvality sociálních a zdravotních služeb, služeb pro rodiny a děti
a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování přispěje i rozvoj
strategického řízení a koncepční práce (jak na úrovni organizace, tak na úrovni systému)
a překonání nízké úrovně meziresortní a mezioborové spolupráce.
K plnění specifického cíle přispěje také průběžné hodnocení efektivity sociálních služeb ve
smyslu zaměření výdajů – efektivita by měla znamenat soustředění se především na
prevenci (která je podceňována), kvalitu a cílenost podpory. Nutným předpokladem zvýšení
kvality a udržitelnosti systému sociálních služeb bude vzdělávání pracovníků (zejména
odborných) ve službách tak, aby jejich znalosti byly na odpovídající úrovni a korespondovaly
s potřebami systému sociální ochrany.
Je nutné pokračovat v reformě zaměřené na podporu dostupnosti sociálních služeb
prostřednictvím efektivního a transparentního prostředí řízení a vytváření sítí. Jedním ze
základních předpokladů pro zlepšení dopadu poskytování sociálních služeb je provázání
poskytování služeb s jasně definovaným zjišťováním potřeb uživatele. To je nutné zejména
tam, kde identifikujeme sociálně vyloučené lokality a/nebo vysoké počty příjemců sociálních
transferů, zejména hmotné nouze a/nebo vysoké počty dlouhodobě nezaměstnaných osob.
Tyto služby budou poskytovány v odpovídající kvalitě (kontrolována z úrovně veřejné správy)
a bude systematicky prováděno i hodnocení efektivity jednotlivých typů služeb. Na obecní
a krajské úrovni by měly být nastaveny efektivní procesy plánování a financování služeb,
které budou vyhodnocovat potřeby osob a způsob jejich řešení.
Zaměření aktivit přispěje i k pokroku v procesu transformace pobytových služeb, ke snížení
počtu ústavních zařízení a ke zvýšení nabídky komunitních služeb, terénních a ambulantních
služeb. Zároveň budou rozvíjeny i nové modely sociálních služeb obecného zájmu, včetně
podpory systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních, následných
a doprovodných služeb, poskytovaných souběžně v různých variantách a intenzitě podle
potřeb a kompetencí osob v sociálním bydlení. Zejména v oblasti služeb pro rodiny a děti je
třeba zavést funkční a provázané služby prevence a intervence, které napomohou včasnému
komplexnímu řešení nepříznivé situace dítěte/rodiny – podpora kvalitních a dostupných
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 72 (celkem 211)
služeb zpřehlední a zjednoduší systém pomoci a dlouhodobě zefektivní řízení služeb péče
o rodiny a děti. Opatření k transformaci a deinsititucionalizaci zařízení ústavní péče o děti
přispějí k dodržování práv dítěte a jeho nejlepších zájmů posílením dostupných a kvalitních
ambulantních a terénních služeb na úkor služeb pobytových (ke zvýšené kvalitě těchto
služeb přispěje také rozšíření nabídky vzdělávání sociálních pracovníků).
Specifický cíl 2:
Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti
systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví, zdravého životního
stylu a prevence nemocí
Specifický cíl je navržen v souladu s opatřeními NPR v oblasti sociálního začleňování
i udržitelného systému zdravotnictví a jednotlivé aktivity přispějí ke snížení sociálního
vyloučení osob trpících duševními a dalšími chronickými onemocněními, ke zlepšení jejich
přístupu k moderní a kvalitní péči a ke snížení rozdílů ve zdraví prostřednictvím rozšíření
prevence nemocí, služeb podpory zdraví a zdravého životního stylu, což představuje hlavní
výzvy oblasti zdravotnictví ČR.
V souladu se Strategií reformy psychiatrické péče budou realizována opatření pro rozvoj
komunitní a semimurální péče, zvýšení primární role psychiatrické péče a její dostupnosti,
transformaci psychiatrických nemocnic a vzdělávání odborných pracovníků. Realizace
plánovaných intervencí umožní deinstitucionalizace péče a vytvoření moderního systému,
zahrnujícího všechny potřebné složky. Tyto složky péče, ať nově vytvořené nebo
reformované, budou splňovat definované standardy kvality péče poskytované v přirozeném
prostředí pacienta a svou kapacitou a umístěním budou odpovídat regionálním potřebám.
Tím bude osobám s duševním onemocněním umožněn přístup ke kvalitní péči v důstojném a
blízkém prostředí bez hrozby sociálního vyloučení a stigmatizace, podpořeno jejich
začlenění do společnosti, aktivní účast na trhu práce a posílena udržitelnost systému péče
o zdraví. Nezbytným předpokladem realizace intervencí je kvalitní vzdělávání pracovníků
poskytovatelů všech typů psychiatrické péče.
V souladu s Národní strategií ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020
budou realizována opatření ke snížení nerovností ve zdraví, zlepšení zdravotního stavu
obyvatel a jejich životního stylu s primárním zaměřením na osoby nejvíce ohrožené
sociálním vyloučením, nerovnostmi ve zdraví a omezeným přístupem ke zdravotním
službám. Implementace programů zohledňujících specifika cílových skupin, míru a formu
znevýhodnění, včetně regionálních, zajistí včasný záchyt závažných onemocnění a povede
ke snížení nákladovosti zdravotní péče (především vyhnutelné nemocniční lůžkové péče).
U osob, které se aktivně neúčastní nebo nemají přístup k programům podpory zdraví
a nevyužívají zdravotní péči, dojde ke zvýšení povědomí o zdravotních rizicích
a odpovědnosti za zdraví, což povede ke snížení nerovnosti ve zdraví vůči ostatním
skupinám. Celkově dojde k poklesu výskytu rizikových faktorů v populaci a souvisejících
negativních sociálních a i ekonomických dopadů. Zaměření se na odstranění příčin
onemocnění, nerovností ve zdraví a v přístupu ke službám podvede ke zvýšení kvality,
efektivity a finanční udržitelnosti systému zdravotní péče, což je jedním z Doporučení Rady
k NPR.
Programy se dále zaměří na zvýšení dostupnosti zdravotní péče v ČR tam, kde je dnes
v praxi přístup omezený z důvodů diskriminačních anebo nedostatečné nabídky péče na
regionální úrovni zapříčiněné například nepříznivým věkovým průměrem lékařů v některých
oborech.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že pro potřebnou efektivitu programů podpory zdraví,
zdravého životního stylu, prevence nemocí a zdravotních rizik zaměřených na uvedené,
případně i další, specifické cílové skupiny, je nezbytné, aby byly realizovány v rámci
komplexních aktivit zaměřených na zlepšení situace v rámci celého sociálního gradientu.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 73 (celkem 211)
Nutným předpokladem pro realizaci intervencí v oblasti psychiatrické péče je zajištění
infrastruktury v rámci IROP. Investice do ostatní zdravotní infrastruktury v rámci IROP jsou
synergické k aktivitám na podporu zdraví a prevenci nemocí.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.2.7.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou
skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této
cílové skupině.
Tabulka 17: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 2.2
Indikátor
ID
účastníci, kteří
získali kvalifikaci
po ukončení své
účasti
využívání
podpořených
služeb
Kategorie Měrná
Společný Vých
Měrná
Vých
regionu jednotka indikátor
ozí
jednotka
ozí
nebo YEI indikátoru výstupů
hodn pro základ rok
použitý
ota
a cíl
jako základ
Méně
Počet
rozvinuté
účastníci účastníků,
0
účastníci 2014
Více
celkem
rozvinuté
Méně
rozvinuté
osoby
0
osoby
2014
Více
rozvinuté
Cílová
hodnota
(2023)
13 967
533
23 118
882
Zdroj Frekvence
údajů sledování
26
příjem
ce
0m
příjem
ce
0m
2.2.7 Podporované aktivity v rámci investiční priority 2.2
2.2.7.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanovených specifických cílů budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity, které jsou zaměřené na řešení příčin problémů identifikovaných v kap. 1.1
zejména v části Služby pro sociální začleňování.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů

Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (zejména
pro osoby se zdravotním postižením a seniory), zdravotnických služeb, psychiatrické
péče, zařízení ústavní péče pro děti a rozvoj nových služeb komunitního typu,
ambulantních a terénních služeb a nových typů péče;

Rozvoj a rozšiřování nástrojů pro identifikaci a odstraňování dopadů institucionalizace
na uživatele pobytových sociálních služeb; rozvoj individuálního plánování podpory
zaměřené na integraci uživatele ústavních služeb do běžného prostředí;

Rozvoj nových modelů služeb podporujících sociální začleňování;
26
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 74 (celkem 211)

Podpora systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních, následných
a doprovodných služeb;

Zavádění komplexních programů a vytváření podmínek přesahujících jednotlivé
oblasti podpory sociálního začleňování osob, zavádění nástrojů mezioborové
a meziresortní spolupráce při řešení situace osob na úrovni poskytovatele služeb
nebo na úrovni obce: rozšiřování metody case managementu, aktivity podporující
spolupráci v síti mezi ÚP ČR, poskytovateli služeb, místní samosprávou,
zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry apod.;

Propojování informačních systémů pro evidenci, kontrolu a hodnocení efektivity
služeb mezi všemi aktéry, dostupné i široké veřejnosti: systém výkaznictví sociálních
služeb, registr sociálních služeb, sledování sociálních jevů a sociálních programů;

Přenos dobré praxe a podpora pilotních projektů k posílení udržitelnosti a vyšší
efektivnosti jednotlivých systémů (zapojování i soukromého sektoru); opatření
k zefektivňování procesů v sociálních službách a ve službách pro rodiny a děti, rozvoj
strategického řízení a managementu s cílem podpořit prevenci a včasnou intervenci;

Rozvoj a rozšiřování systémů kvality, standardizace činností v sociálních službách,
službách pro rodiny a děti, sociálně právní ochraně dětí a v dalších navazujících
službách (včetně služeb pro neformální pečovatele) a organizacích podporujících
sociální začleňování, včetně vytváření kontrolních mechanismů; rozvoj systému
supervizí;

Systémová, koncepční, strategická, osvětová a metodická opatření v oblasti
sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti, služeb na ochranu práv dětí a jejich
oprávněných zájmů, služeb napomáhajících rozvoji rodičovských kompetencí, služeb
péče o děti, náhradní rodinné péče a sociálního začleňování;

Podpora koordinovaného využívání dobrovolníků v oblasti sociální integrace
organizacemi s udělenou akreditací Ministerstva vnitra, vznik dobrovolnických center
apod.;

Podpora procesu střednědobého plánování služeb (zavádění, realizace
a vyhodnocování procesu), včetně tvorby střednědobých plánů rozvoje služeb;

Vzdělávání v sociální oblasti, v oblasti koncepční, strategické a manažerské
u pracovníků v sociálních službách, pracovníků pracujících s dětmi, pracovníků
v službách pro rodiny a děti a dalších navazujících službách a organizacích
podporujících sociální začleňování včetně orgánů sociálně právní ochrany dětí,
vzdělávání neformálních pečovatelů;

Vzdělávání sociálních pracovníků pracujících ve službách a ve veřejné správě
například v oblastech rozvoje schopnosti posoudit sociální situaci klienta, case
managementu, multidisciplinárního plánování podpory a pomoci v rámci konkrétní
situace klienta, dovednosti síťování v rámci konkrétního území, rozpoznání rizik
a dopadů institucionalizace a jejího předcházení, apod.;

Vzdělávání pracovníků a dalších relevantních aktérů v oblasti prevence diskriminace
a rovných příležitostí, v oblasti ochrany práv zranitelných skupina prevence špatného
zacházení;

Budování kapacit nestátních neziskových organizací, zejména prostřednictvím
vzdělávání pracovníků NNO a opatření na zvyšování profesionality, organizačního
řízení, plánování, transparentnosti a vícezdrojového financování NNO;

Aktivity na podporu zdraví a zdravého životního stylu, jako jsou tvorba metodik
zdravého životního stylu, poradenské služby, realizace a vyhodnocení programů
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 75 (celkem 211)
ochrany veřejného zdraví, screeningových programů, programů na podporu
determinant zdraví a programů podpory zdravého životního stylu, včetně vzdělávání
pracovníků ochrany a podpory zdraví a pracovníků, kteří se zabývají podporou
zdravého životního stylu;

Aktivity na podporu přesunu těžiště psychiatrické péče do komunity jako je tvorba
a realizace vzdělávacích programů pro pracovníky poskytovatelů psychiatrické péče
a osoby zapojené do procesu reformy psychiatrické péče a informační
a destigmatizační programy na podporu duševního zdraví a života bez závislosti;

Podpora specializačního vzdělávání lékařů v oborech vyznačujících se regionálními
rozdíly v dostupnosti, v oborech, kde nepříznivý věkový průměr způsobuje
nedostupnost péče, a oborech s nedostatečným pokrytím péče.
Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritní ose 2 IROP „Zkvalitnění
veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů“ zaměřené na podporu
a rozvoj sociální a zdravotní infrastruktury v oblasti sociálního začleňování.
Konkrétně se jedná o tuto investiční prioritu (IP) a specifické cíle (SC) IROP:
IP 9a: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají
k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde
o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám
SC 2.1 – Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi
SC 2.3 - Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a péče o zdraví
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílová skupina zahrnuje především poskytovatele a zadavatele sociálních
a zdravotních služeb (kraje, obce, církve, neziskové organizace aj.), sociální pracovníky,
pracovníky v sociálních a zdravotních službách, zaměstnance veřejné správy, kteří se věnují
sociální, rodinné nebo zdravotní problematice, pracovníky v oblasti ochrany a podpory
veřejného zdraví, pracovníky služeb v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí , v případě
mezioborové spolupráce i vysoké školy. Dále se jedná o neformální pečovatele i
dobrovolníky působící v oblasti sociálních služeb a sociální integrace.
Provozovatelé sociálního bydlení a dalších služeb obecného zájmu (nemusí to být pouze
poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb).
Osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, v případě preventivních
programů a programů na podporu zdraví jsou hlavní cílovou skupinou osoby nejvíce
ohrožené vyloučením a diskriminací v důsledku zdravotního stavu, osoby žijící ve
vyloučených lokalitách či s nedostatečnými kompetencemi v přístupu ke zdraví.
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi
zřizované organizace, svazky obcí, OSS (MPSV, MZ., MS a MV a jimi řízené/zřízené
organizace, Úřad vlády ČR), NNO, zaměstnavatelé, školy a školská zařízení, výzkumné
a vzdělávací instituce, profesní organizace, atd.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 76 (celkem 211)
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této investiční priority
zacílena na celé území České republiky tak, aby mohly být problémy sociálního vyloučení
a boje s chudobou řešeny systémově v rámci celé ČR. Zároveň budou intervence zaměřeny
zejména na území s nedostatečným pokrytím kvalitních služeb a na území s žádnou či
nízkou nabídkou sociální práce, terénních a ambulantních služeb či služeb komunitního typu.
Dostupnost sociálních služeb je v Česku územně diferencovaná – lepší dostupnost je
v městských aglomeracích, horší v periferních regionech. Snížit nerovnosti ve zdraví je též
třeba primárně ve vybraných lokalitách a regionech.
Projekty na podporu prevence nemocí a podporu zdraví a vytvoření moderní, funkční
a udržitelné sítě péče o duševní zdraví budou realizovány jak v urbanizovaných, tak
i stabilizovaných a periferních oblastech České republiky. V případě projektů zaměřených na
reformu psychiatrické péče bude podporovaný typ aktivit odpovídat charakteru území
a převážná část z nich bude realizována v urbanizovaných a stabilizovaných oblastech –
nicméně určujícím prvkem zde bude realizace projektů v rámci IROP, na které jsou aktivity
vázány. Intervence v periferních oblastech lze očekávat jednak v případě projektů spojených
s reformou psychiatrické péče, a to vzhledem k lokalizaci zařízení poskytujících tuto péči,
a dále u projektů zaměřených na vyrovnání rozdílů ve zdraví (terénní služby). Zde se
očekává realizace vybraných projektů v sociálně vyloučených oblastech a periferních
oblastech (služba zdravotně sociálního pomocníka, podpora vyloučených osob v přístupu
k péči apod.). Avšak i v případě projektů zaměřených na vyrovnávání rozdílů ve zdraví
budou podporovány stabilizované oblasti. Programy na podporu zdravého životního stylu
budou opět mít národní charakter bez výrazné regionální nebo územní dimenze. Určujícím
prvkem zde budou primárně epidemiologická data a analýza zdravotního stavu obyvatelstva,
nikoliv charakter území. Vzhledem k nutnosti zajistit dopady aktivit na celém území ČR se
nepředpokládá upřednostnění některého vybraného regionu či hospodářsky problémových
regionů např. formou specifických výzev, bonifikace projektů z vybraných území apod.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 35 % prostředků z alokace na prioritní osu.
2.2.7.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 77 (celkem 211)
2.2.7.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.
2.2.7.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.2.7.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 18: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 2.2
ID
Indikátor
Měrná
jednotka
Celkový počet
podpořených účastníků –
v členění dle přílohy č. 1
nařízení o ESF
účastníci
počet projektů
zaměřených na orgány
veřejné správy a veřejné
služby
projekty
počet projektů, které
zcela nebo zčásti
provádějí sociální partneři
nebo nevládní organizace
projekty
Kapacita podpořených
služeb
místa
Počet podpořených
služeb uvedených ve
Strategii reformy
psychiatrické péče
služby
Počet nových
podpořených programů
podpory zdraví
Počet napsaných a
zveřejněných
analytických a
strategických dokumentů
(vč. evaluačních)
Počet funkčních
podpůrných IT systémů
pro sledování služeb
programy
dokumenty
IT systémy
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Fond
ESF
ESF
ESF
ESF
ESF
ESF
ESF
ESF
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
19 265
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
735
Zdroj dat
Frekvence
sledování
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
příjemce
0m
příjemce
0m
příjemce
0m
příjemce
0m
příjemce,
evaluace
0m
482
18
289
11
5 779
221
106
4
67
3
771
29
1
0
strana 78 (celkem 211)
2.2.8 Investiční priorita 3 Prioritní osy 2
Komunitně vedené strategie místního rozvoje
2.2.9 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 2.3 a očekávané výsledky
Specifický cíl 1:
Zvýšit
zapojení
lokálních
aktérů
do
řešení
problémů
nezaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských
oblastech
Specifický cíl je navržen tak, aby přispěl svými intervencemi k dosažení cílů NPR: (i) v oblasti
sociálního začleňování a boje s chudobou zejména při řešení problematiky sociálně
vyloučených lokalit a zároveň i k dosažení národního cíle zachování stejného počtu osob
ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni roku 2008 (s úsilím o snížení
o 30 000 osob); (ii) v oblasti zaměstnanosti ke zvýšení obecné míry zaměstnanosti osob 2064 let na cílovou hodnotu 75 % bude nutné zacílení zejména na skupiny osob, u kterých míra
zaměstnanosti relativně nejvíce zaostává (starší, mladí, nízkokvalifikovaní, ženy a osoby se
znevýhodněním).
ČR získala pozitivní zkušenosti s uplatněním komunitně vedeného místního rozvoje již od
předvstupních nástrojů. S principy komunitně vedeného místního rozvoje pracoval
předvstupní nástroj SAPARD, národní program LEADER ČR 2004-2008, dále byly uplatněny
v OP Zemědělství i v Programu rozvoje venkova.
Komunitně vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER přispívá k lepšímu zacílení podpory
na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni.
Díky podpoře komunitně vedené strategie místního rozvoje budou jednotlivé projekty
vykazovat přidanou hodnotu spočívající především ve vzájemné provázanosti, synergii
a předcházení duplicitám oproti izolovaně připraveným projektům v rámci běžných opatření.
Aktivity v tomto specifickém cíli budou spočívat v realizaci projektů ze schválených
komunitně vedených strategií místního rozvoje (resp. projektů spadajících do OP
Zaměstnanost). Veškeré aktivity podporované v rámci komunitně vedeného místního rozvoje
musí být v souladu s aktivitami, které lze podpořit z věcných prioritních os OP Zaměstnanost
(tj. zejména oblast zaměstnanosti a oblast sociálního začleňování).
Podporované aktivity přispějí ke snížení lokální nezaměstnanosti, lepšího využití
ekonomického potenciálu venkova, zlepšení spolupráce všech místních aktérů při řešení
problémů lokální zaměstnanosti a zlepšení situace osob vyloučených a ohrožených
sociálním vyloučením žijících na venkově.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.2.10.5), která vychází z přílohy 1
nařízení o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje
cílovou skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze
k této cílové skupině.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 79 (celkem 211)
Tabulka 19: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 2.3
ID
Indikátor
neaktivní
účastníci, kteří
znovu začali
hledat
zaměstnání po
ukončení své
účasti
Kategorie Měrná
regionu jednotka
nebo YEI indikátor
u
Méně
rozvinuté
Společný Vých
Měrná
Výchozí Cílová Zdroj Frekvence
27
indikátor
ozí
jednotka
rok
hodnota údajů sledování
výstupů
hodn pro základ
(2023)
použitý
ota
a cíl
jako základ
96
účastníci
Více
rozvinuté
Méně
zaměstnaní bývalí
rozvinuté
účastníci, včetně
účastníci
Více
OSVČ
rozvinuté
Méně
bývalí účastníci,
jejichž situace na rozvinuté
účastníci
trhu práce se
Více
zlepšila
rozvinuté
Znevýhodnění
účastníci, kteří po
ukončení své
Méně
účasti hledají
zaměstnání, jsou rozvinuté
v procesu
účastníci
vzdělávání/
odborné přípravy,
rozšiřují si
Více
kvalifikaci nebo
rozvinuté
jsou zaměstnaní,
a to i OSVČ
Účastníci ve věku
Méně
nad 54 let
zaměstnaní do 6 rozvinuté
měsíců po
účastníci
Více
ukončení své
rozvinuté
účasti, včetně
OSVČ
Znevýhodnění
Méně
účastníci
rozvinuté
zaměstnaní do 6
měsíců po
účastníci
Více
ukončení své
rozvinuté
účasti včetně
OSVČ
Méně
Využívání
rozvinuté
podpořených
osoby
Více
služeb
rozvinuté
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
4
25 526
účastníci
2014
974
96
účastníci
2014
4
IS
ESF
2014
+
IS
ESF
2014
+
IS
ESF
2014
+
0m-36m,
f(6)
0m-36m,
f(6)
0m-36m,
f(12)
1 060
Počet
účastníků,
celkem
0
účastníci
2014
příje
mce
0m
IS
ESF
2014
+
6m
IS
ESF
2014
+
6m
příje
mce
0m
40
Počet
účastníků,
celkem
Počet
účastníků,
celkem
2 553
0
účastníci
2014
97
17 868
0
účastníci
2014
682
4 816
0
osoby
2014
184
27
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 80 (celkem 211)
2.2.10 Podporované aktivity v rámci investiční priority 2.3
2.2.10.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány aktivity, které budou
identifikovány jednotlivými MAS ve schválených Komunitně vedených strategiích místního
rozvoje (tzv. bottom-up approach) v oblastech sociálního začleňování a zaměstnanosti (tedy
v souladu se zaměřením prioritní osy 2 Sociální začleňování a boj s chudobou a prioritní osy
1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly OP Zaměstnanost).
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů
- Podpora vytváření nových pracovních míst na lokální úrovni;
-
Podpora spolupráce aktérů na místní úrovni při řešení lokální nezaměstnanosti,
zjišťování potřeb lokálních zaměstnavatelů;
-
Podpora a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj sociálních podniků;
-
Vzdělávání venkovského obyvatelstva v oblastech relevantních pro zvýšení lokální
zaměstnanosti a poradenství pro získání zaměstnání;
-
Podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením
ohrožených prostřednictvím aktivit zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob,
služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální práce;
-
Vznik a rozvoj specifických nástrojů k prevenci a řešení problémů v sociálně
vyloučených lokalitách (zohledňující rovněž kriminalitu a veřejný pořádek) s využitím
znalosti lokálního prostředí;
-
Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni;
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílovou skupinou jsou zejména osoby sociálně vyloučené, osoby sociálním vyloučením
ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních aktérů,
jejichž spolupráce se bude podporovat v rámci projektů naplňující Komunitně vedené
strategie místního rozvoje.
Identifikace typů příjemců
Příjemci budou subjekty realizující projekty v rámci schválených Komunitně vedených
strategií místního rozvoje.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této investiční priority
zacílena na území pokrytá Místními akčními skupinami, kterým byla schválena Komunitně
vedená strategie místního rozvoje.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 10 % prostředků z alokace na prioritní osu.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 81 (celkem 211)
2.2.10.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority probíhá vyhlašování výzev na dvou úrovních. Na úrovni
programu vyhlašuje výzvu řídící orgán, na místní úrovni vyhlašují výzvy nositelé
integrovaných strategií rozvoje území (Místní akční skupiny).
Vztahy mezi řídícím orgánem a nositeli integrovaných strategií rozvoje území (místními
akčními skupinami) jsou upraveny prostřednictvím smlouvy mezi nositelem integrované
strategie a relevantním řídícím orgánem. Prostřednictvím výzvy (resp. výzev) na úrovni
programu řídící orgán stanovuje specifické podmínky, které musí integrované projekty nebo
také výzvy na místní úrovni splňovat a postupy pro administraci žádostí o podporu.
Pro schválení projektů k financování je nezbytné, aby daný projekt spadal do schválené
strategie místního rozvoje MAS a nositel strategie projekt doporučil k podpoře.
Projekty budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí
Monitorovací výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů
a dosahování výsledků příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů
zastoupena kritéria vztahující se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp.
jednotek výstupu v případě projektů využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.2.10.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.
2.2.10.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.2.10.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 20: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 2.3
ID
Indikátor
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle přílohy č.
1 nařízení o ESF
Měrná
jednotka
účastníci
Fond
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
33 713
Více
rozvinuté
1 287
Zdroj dat
IS ESF
2014+
Frekvence
sledování
0m
strana 82 (celkem 211)
počet projektů
zaměřených na
orgány veřejné správy
a veřejné služby
počet projektů, které
zcela nebo zčásti
provádějí sociální
partneři nebo nevládní
organizace
Počet napsaných a
zveřejněných
analytických a
strategických
dokumentů (vč.
evaluačních)
kapacita podpořených
služeb
projekty
projekty
podniky
ESF
ESF
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Méně
rozvinuté
96
ESF
ESF
0m
MS 2014+
0m
MS 2014+
0m
příjemci
0m
96
4
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
MS 2014+,
14
Více
rozvinuté
Více
rozvinuté
místa
356
4
963
37
2.2.11 Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 2
Sociální inovace
V prioritní ose 2 Sociální začleňování a boj s chudobou bude podporováno plošné využití
nástrojů nově vyvinutých v rámci prioritní osy 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce.
Nové nástroje budou přebírány po úspěšném pilotním ověření jejich fungování. V rámci
prioritní osy 2 tak bude završen inovační cyklus a bude zajištěna provázanost prioritní osy 3
a ostatních tematických os OPZ.
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráce bude v rámci prioritní osy 2 Sociální začleňování a boj s chudobou
podporována průřezově na úrovni jednotlivých projektů tam, kde je to podle povahy projektu
vhodné. Tento přístup umožní zlepšit výsledky projektů na místní, regionální a nadregionální
úrovni díky zahrnutí zkušeností a odborných znalostí zahraničních partnerů a také umožní
zvýšit efektivitu vynaložených nákladů díky získání již vynalezených řešení v zahraničí,
mezinárodnímu srovnávání a šíření dobré praxe.
Příspěvek k tematickým cílům 1-7
V prioritní ose 2 lze předpokládat dílčí příspěvek k tematickému cíli 2 Zlepšení přístupu
k informačním a komunikačním technologiím, jejich využití a kvality, a to v případě
vzdělávání osob z cílových skupin v počítačových dovednostech a zvyšování počítačové
gramotnosti.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 83 (celkem 211)
2.2.12 Výkonnostní rámec
Tabulka 21: Výkonnostní rámec prioritní osy 2
Typ
ID
ukazatele
výstupový
Ukazatel nebo
klíčový krok
provádění
Měrná
Fond Kategorie
jednotka
regionu
Celkový počet
podpořených
účastníků
Méně
rozvinuté
osoby
výstupový
Kapacita
podpořených
služeb
Celková částka
způsobilých
výdajů vložených
do účetního
systému PCO a
certifikovaných ze
strany PCO
Cílová
hodnota
(2023)
68 197
227 324
Více
rozvinuté
2 603
8 676
Méně
rozvinuté
10 042
40 167
Více
rozvinuté
383
1 533
Méně
rozvinuté
143 365
960
645 146
28
819
Více
rozvinuté
9 302
372
MS
2014+
ESF
%
ESF
Zdroj
dat
IS ESF
2014+
ESF
osoby
finanční
Milník
pro rok
2018
MS
2014+
41 860 672
Vysvětlení
relevance
indikátoru
v případě potřeby
Základní výstupový
indikátor v PO2.
Nastavení hodnot
vyplývá ze
zkušeností
s průběhem
implementace OP
LZZ v období 20072013
Nastavení hodnot
vyplývá ze
zkušeností
s průběhem
implementace OP
LZZ v období 20072013
Nastavení hodnot
vyplývá ze
zkušeností
s průběhem
implementace OP
LZZ v období 20072013
2.2.13 Kategorie zásahů
Kategorie regionů a fond
ESF, méně rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
108
111
113
Kód
01
€
335 117 931
213 256 865
60 930 533
€
609 305 329
Dimenze 3
Území
Kód
01
02
03
€
213 256 865
182 791 599
213 256 865
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
01
10 286 088
02
10 286 088
05
82 288 706
06
60 930 533
00
445 513 914
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
06
548 374 796
00
60 930 533
Kategorie regionů a fond
ESF, více rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
108
111
113
Kód
01
€
12 790 761
8 139 575
2 325 593
€
23 255 929
Dimenze 3
Území
Kód
01
02
03
€
8 139 575
6 976 779
8 139 575
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
01
392 599
02
392 599
05
3 140 790
06
2 325 593
00
17 007 348
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
06
20 930 336
00
2 325 593
28
Vzhledem k tomu, že k 31. 12. 2023 bude teprve končit období způsobilosti výdajů OPZ, do poslední certifikace
bude možné výdaje zahrnout až s několika měsíční prodlevou na jejich administraci a přípravu podkladů pro
certifikaci, tedy až v roce 2024. Hodnota tohoto milníku dosažená v roce 2023 je proto nižší než 100 %.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 84 (celkem 211)
2.2.14 Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci,
v případě potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity
odpovědných subjektů, které se účastní řízení a kontroly programu,
a příjemců
V rámci prioritní osy 2 je plánováno využití prostředků technické pomoci na vytvoření kapacit
ŘO OPZ potřebných pro řádnou administraci této osy při zohlednění skutečnosti, že na rozdíl
od programového období 2007-2013 je na základě zkušeností s realizací OP LZZ plánována
implementace intervencí v prioritní ose 2 bez využití zprostředkujícího subjektu přímo
z úrovně ŘO OPZ. V rámci prioritní osy 2 se předpokládá realizace mj. menších projektů ze
strany subjektů s nedostatečnou administrativní kapacitou. Ačkoli tento problém by měl být
omezen připravovaným zjednodušením postupů pro příjemce (zejména zjednodušeným
vykazováním výdajů), je zvažováno rovněž využití prostředků technické pomoci na posílení
kapacit zejména pro konzultace s žadateli a příjemci za účelem usnadnění jejich přístupu
k podpoře z OPZ. To je relevantní zejména pro práci s cílovými skupinami v oblastech
s výskytem nebo zvýšeným rizikem sociálního vyloučení nebo v oblasti podpory sociální
ekonomiky.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 85 (celkem 211)
2.3 Prioritní osa 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce
Tato prioritní osa bude pokrývat obě dvě kategorie regionů v ČR a projekty podpořené
v jejím rámci proto budou moci být realizovány ve prospěch celé ČR včetně Prahy. Důvodem
je skutečnost, že prioritní osa 3 obsahuje intervence, které ze své podstaty mají dopad na
celé území ČR. Kromě výše zmíněných věcných potřeb je důvodem pro kombinaci kategorií
regionů v rámci OPZ také hledisko implementace programu, konkrétně s tím spojené
zjednodušení řízení, monitorování a kontroly využití prostředků ESF, které jsou v obou
dotčených kategoriích regionů vynakládány na stejné aktivity. Jednotná řídící struktura tak
může efektivně zajistit dodržení a kontrolu principu nepřevoditelnosti finančních prostředků
mezi kategoriemi regionů, ale i hospodárné a maximálně koordinované využití finančních
prostředků obou kategorií regionů. Tento přístup je současně jednodušší pro příjemce,
protože umožňuje pokrýt jedním projektem celé území ČR, bez nutnosti předkládat jeden
projekt do OP Zaměstnanost a druhý doplňkový do OP Praha pól růstu ČR.
Na základě analogie s programovým obdobím 2007-2013 se stanoví poměr pro-rata, kterým
budou prostředky obou kategorií regionů kombinovány na úrovni prioritní osy 3. Dle
zkušeností s OP LZZ byl navržen jeden stejný pro-rata poměr ve všech prioritních osách
OPZ. Jedná se o zjednodušení pro příjemce, protože aplikace pro-rata nevyžaduje
provádění propočtu dopadu každého podpořeného projektu na jednotlivé kategorie regionů.
Dále je tak zajištěna plná flexibilita při případných budoucích realokacích mezi prioritními
osami OPZ. Poměr prostředků z kategorie více vyspělých regionů a kategorie méně
vyspělých regionů v OPZ a všech jeho prioritních osách je dán podílem 1:27,2. Způsob
výpočtu tohoto pro-rata poměru je uveden v popisu prioritní osy 1. Výše příspěvku na
jednotlivé kategorie regionů v prioritní ose 3 je vyčíslena ve finanční tabulce OPZ (viz kap.
3). Stejným poměrem se pak na obě kategorie regionů rozpadají také cílové hodnoty
monitorovacích indikátorů.
Prioritní osa je v souladu s články 9 a 10 nařízení o ESF zaměřena na podporu mezinárodní
spolupráce a sociálních inovací v rámci rozvoje lidských zdrojů.
Na základě zkušenosti České republiky i ostatních členských států29 v programovém období
2007-13 se jako nejefektivnější způsob implementace jeví koncentrace podpory sociálních
inovací a mezinárodních aktivit do samostatné prioritní osy:





Samostatná prioritní osa umožňuje lepší zacílení a specifická podpora mezinárodní
spolupráci a inovacím pak přináší viditelnější výsledky.
Vzhledem k nízké inovační výkonosti je vhodné znalostní kapacitu a podporu
koncentrovat a budovat v rámci jedné prioritní osy.
Vyšší administrativní náročnost projektů s prvkem mezinárodní spolupráce
a sociálních inovací se mnohem efektivněji řeší v rámci jedné prioritní osy, kde je
možné vyvinout specifické a unikátní struktury a přístupy, což umožňuje efektivnější
přípravu a implementaci projektů, jednodušší řízení a monitorování.
Implementační struktura je transparentnější pro žadatele i příjemce, snáze
se orientují, získávají větší podporu odpovídající jejich specifickým potřebám.
Vyšší míra spolufinancování ESF.
Společným jednotícím prvkem projektů v této prioritní ose je tedy horizontální princip
sociálních inovací, mezinárodní spolupráce, či kombinace obou principů a výše popsaná
specifika implementace takových projektů jsou pak hlavním důvodem pro vyčlenění
problematiky do samostatné prioritní osy.
29
Podrobněji viz „Baseline Study on Transnational Cooperation in the EU“, 2010, tato studie byla zpracována
v rámci projektu Learning Network on Trananstional Cooperation in ESF.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 86 (celkem 211)
2.3.1 Specifické cíle a očekávané výsledky
Specifický cíl 1:
Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce
v tematických oblastech OPZ
Specifický cíl je navržen tak, aby podpořil příspěvek ostatních prioritních os k dosažení cílů
Národního programu reforem v oblasti zaměstnanosti a Specifických doporučení Rady
a reagoval na aktuální společenské problémy v této oblasti.
Realizací intervencí v rámci tohoto specifického cíle dojde ke vzniku a dalšímu, především,
kvalitativnímu rozvoji inovačního prostředí. Budou existovat fungující kapacity pro vývoj
a šíření sociálních inovací, v rámci které dochází ke spolupráci mezi stranou inovační
nabídky a inovační poptávky. Na straně inovační poptávky budou lidé, kteří rozumí sociálním
inovacím a principům jejich vývoje, uvědomují si jejich přínos a jsou schopni identifikovat
přetrvávající problémy, které jsou vhodné pro řešení pomocí sociálních inovací. Díky
podpůrným aktivitám (mapování inovačních kapacit, vzdělávání apod.) směřovaným
na stranu inovační nabídky dojde k její aktivizaci, budou generovány nové nápady a nová
řešení. V rámci inovačního prostředí tak bude existovat dostatečná kvalitativní a kvantitativní
kapacita, budou existovat a spolupracovat aktéři, kteří jsou schopni nová řešení vytvářet,
a kteří jsou schopni je realizovat, bude existovat dlouhodobá spolupráce mezi stranou
nabídky a poptávky. Bude ověřováno fungování sociálních inovací před jejich dalším
rozšířením. Plošné využití sociálních inovací vzniklých v rámci PO 3 bude zajištěno
prostřednictvím ostatních, tematicky příslušných prioritních os OPZ, či jiných OP. Pokud
bude adekvátní. Celé inovační prostředí bude mít dostatečnou a stabilní finanční podporu.
Budou existovat fungující tematické sítě, účast v nadnárodních expertních sítích a
mezinárodních výzkumných aktivitách bude aktivní. V oblasti zaměstnanosti, sociálního
začleňování a veřejné správy budou využívány sociální inovace a aplikovány inovace již
vyvinuté v zahraničí. Pomocí sociálních inovací a mezinárodní spolupráce se podaří řešit
přetrvávající a jinými způsoby obtížně řešitelné problémy.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.3.2.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou
skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této
cílové skupině.
Tabulka 22: Společné a specifické výsledkové indikátory za prioritní osu 3
ID
Indikátor
Kategori Měrná Společný Vých
Měrná Výchozí Cílová Zdroj Frekvence
e
jednotka indikátor
ozí
jednotka
rok
hodnota údajů sledování
30
regionu indikátor výstupů hodn pro základ
(2023)
nebo
u
použitý
ota
a cíl
YEI
jako základ
Počet
zvalidovaných
Méně
ověření
experimentálníc rozvinuté
h či kvazi-
Počet
experiment
álně či
kvazi-
0
ověření
2014
29
příjem
ce
po
ukončení
projektu
30
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 87 (celkem 211)
experimentálníc
h ověření
nových nástrojů
účastníci, kteří
získali kvalifikaci
po ukončení své
účasti
Počet
podpůrných
institucí, které
fungují i po
ukončení
podpory
experiment
álně
ověřených
nových
nástrojů
Více
rozvinuté
Méně
rozvi
nuté účastníci
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Počet
účastníků,
celkem
1
241
0
účastníci
2014
příjem
ce
0m
příjem
ci
12 m
9
3
organiza
ce
0
organizace
2014
0
2.3.2 Podporované aktivity
2.3.2.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Aktivity podporované v rámci této prioritní osy bude zaměřené jak na inovace s vysokou
inovační intenzitou, založené na poptávce ze strany veřejné správy a úzké spolupráci
s veřejnou správou, tak na inovace dílčí, spíše na místní úrovni či na úrovni neziskových či
soukromých organizací. Prioritní osa tak bude podporovat celkovou inovační intenzitu
operačního programu.
Koncept sociálních inovací je v oblasti podpory z ESF v České republice zcela nový
a obsahově proměnlivý. Pro naplnění stanoveného cíle je proto vedle podpory samotných
inovací nezbytné klást důraz na podporu a rozvoj inovačního prostředí (inovační poptávky a
inovační nabídky) a samotné inovační kapacity. V rámci OPZ budou podporovány projekty,
které povedou k rozvoji inovačních kapacit jak na straně inovační poptávky, tak na straně
inovační nabídky.
Část prioritní osy věnovaná sociálním inovacím bude sloužit jako „výzkumná laboratoř“ pro
ostatní prioritní osy. Prioritní osa tak především doplňuje a rozšiřuje problematiku řešenou
v tematických prioritních osách. Tematická provázanost je nezbytná i z hlediska šíření nově
vzniklých nástrojů. Prioritní osa je zaměřená na všechny tematické oblasti, které pokrývá
OPZ (zaměstnanost, sociální začleňování a veřejná správa), její hlavní odlišnost spočívá
v zaměření na sociální inovace a mezinárodní spolupráci, a z toho vyplývající specifický
přístup k projektům a specifickým požadavkům.
V rámci této prioritní osy představují „sociální inovace (tj. inovace sociální v účelu
i prostředcích jejich dosažení) ve stávajícím pojetí nová (a oproti dostupným alternativám
účinnější, efektivnější, udržitelnější, spravedlivější) řešení (produkty, procesy, služby,
organizační uspořádání, technologie, ideje, regulace, institucionální formy, funkce a role,
sociální hnutí, intervence), která naplňují naléhavé sociální (resp. společenské) potřeby
a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce.“31 Sociální inovace musí současně
naplňovat tři základní charakteristiky:

novost, tj. vzniklé řešení musí být v dané oblasti, sektoru, regionu či pro dané
uživatele nové nebo aplikované novým způsobem;
31
Navreme Boheme, s.r.o.: Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ, závěrečná zpráva. 2012. str.
14.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 88 (celkem 211)


potřebnost, tj. řešení musí být explicitně zaměřeno na uspokojení sociální potřeby
nebo využití příležitosti;
impakt, tj. nové řešení musí být účinnější než řešení stávající. Zlepšení, které je
pomocí nového řešení dosaženo, musí být měřitelné.
Cílem sociálních inovací je tak vytvoření nového řešení, které dosáhne udržitelné systémové
změny, tj. trvalé změny chování cílových skupin, a které vytvoří nové společenské vztahy
a vazby.
Sociální inovace založené na mezinárodní spolupráci a přebírání inovativních řešení
ze zahraničí pak představují především přebírání a případné přizpůsobování opatření, která
jsou nová v prostředí České republiky, ale která se již v zahraničí osvědčila a při jejichž
implementaci se můžeme inspirovat či vyvarovat rizikových kroků učiněných v zahraničí.
Mezinárodní spolupráce je také osvědčeným zdrojem inovací. Mezinárodní spolupráce má
podle výzkumných studií32 celou řadu přínosů. Umožňuje jednotlivým účastníkům získat
podněty a kontakty v rámci mezinárodních sítí a pomáhá budovat kapacity participujících
organizací a orgánů na regionální a národní úrovni. Je to nákladově efektivní způsob pro
ověření návrhů politik a pro šíření zkušeností, který poskytuje základ pro mezinárodní
srovnávání. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce bude možné zvýšit dopad
realizovaných projektů a zefektivnit implementaci ESF na místní, regionální a národní úrovni
díky zahrnutí zkušeností, kreditu a odborných znalostí zahraničních partnerů. Pro efektivní
podporu sociálních inovací založených na mezinárodní spolupráci bude využita zejména
platforma EU a koordinovaný rámec provádění33, který zahrnuje např. implementaci
koordinovaných výzev na EU úrovni.
Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány níže uvedené
aktivity, které jsou zaměřené na řešení příčin problémů identifikovaných k kap. 1.1, zejména
v částech Sociální inovace a Mezinárodní spolupráce. Aktivity byly identifikovány na základě
zkušeností programového období 2007-2013, evaluačních studií, analýz34, výstupů projektů
podpořených v rámci Prioritní osy 5 OP LZZ a v rámci partnerství s institucemi, které
se účastní výběru projektů v Prioritní ose 5 OP LZZ (zástupci odborných sekcí MPSV, Úřadu
vlády ČR, sociálních partnerů, krajů, měst a obcí a neziskového sektoru) a v souladu
s Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jež
vymezují zásadní společenské výzvy pro ČR, na které by sociální inovace měly reagovat
a hledat nové cesty k jejich řešení. V rámci těchto priorit jsou pro OP
Zaměstnanost adekvátní Sociální a kulturní výzvy: oblast 1. Demografické a sociální
proměny, oblast 3. Vládnutí a správa, oblast 4. Rozvoj a uplatnění lidského kapitálu a oblast
5. Člověk, věda a nové technologie). Jedná se o indikativní vymezení oblastí, které budou
dále doplňovány a zpřesňovány na základě průběžného mapování stávající inovační
poptávky a nabídky.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů
Aktivity, které přispějí ke vzniku a rozvoji inovačního prostředí a zvýšení povědomí
o sociálních inovacích, například:
32
Např. Ruth Santos: An investment in Europe's present and future: The added value of Transnational Cooperation at project level under EQUAL. ECOTEC, 2005.
33
Dle článku 10 (4) nařízení o ESF, detailní popis fungování koordinovaného rámce provádění viz Common
framework for TNC 2014-2020 (Paper for the meeting of the ESF Committee, Vilnius, 26 September 2013)
34
Navreme Boheme, s.r.o.: Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ, závěrečná zpráva. 2012;
DHV CR, NVF, o.p.s.: Strategická evaluace OP LZZ, závěrečná zpráva. 2012.; Navreme Boheme, s.r.o, Člověk
v tísni, o.p.s.: Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu,
3. a 4. průběžná zpráva. 2012.; HOPE-E.S.: Analýza podpory celoživotního učení, zaměstnanosti a
zaměstnatelnosti a jejich vzájemných vazeb s důrazem na adaptabilitu zaměstnanců a doporučeni pro období
2014+. 2012.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 89 (celkem 211)

Podpora kapacit pro vývoj a šíření inovací – inovačních „laboratoří, hubů35
a inkubátorů“ na příslušné úrovni zaměřených na podporu inovací v oblasti aktivní
politiky zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy – ve formě nákladů
na vznik, částečné pokrytí nákladů na provoz, náklady na pilotní testování v nich
vzniklých inovací, podpora a další rozvíjení stávajících aktivit u již existujících
subjektů

Vytvoření a rozvoj kapacit pro inovační nabídku a poptávku (vzdělávání aktérů
na straně poptávky i nabídky, vznik inovační platformy – podpora síťování
a spolupráce aktérů, apod.)

Podpora sociálního experimentování, sběru dobré praxe a fungujících principů
a jejich šíření
V oblasti tvorby sociálních inovací a rozvoje mezinárodní spolupráce se zaměříme na
následující oblasti a témata36, tvorba inovací bude podporována v celém jejich cyklu (od
vstupního výzkumu problému, přes vývoj řešení a ověření jeho fungování po zajištění
podmínek pro jeho úspěšné rozšíření):

Aktivní a preventivní nástroje politiky zaměstnanosti, zprostředkování práce, inovace
v zaměstnávání mladých a starších lidí, inovace přispívající k rovným příležitostem na
trhu práce a s důrazem na sladování pracovního a rodinného života, vznik nových
pracovních příležitostí a přeměnu stávajících pracovních pozic v kontextu tzv. green
economy

Spolupráce regionů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování

Přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám trhu práce, rozvoj lidských
zdrojů ve firmách, inovace na pracovištích, rozvoj dalšího vzdělávání a strategií
celoživotního vzdělávání pro zaměstnance

Aktivní a zdravé stárnutí

Efektivní využití potenciálu migrace - způsoby práce s migranty v návaznosti na jejich
inklusi na trh práce (např. řešení nelegálních forem zaměstnanosti) a aktuální potřeby
trhu práce.

Zvyšování efektivity sociálních služeb a nové způsoby jejich financování a spolupráce
se zaměstnavateli

Inovace v oblasti dlouhodobé péče, propojení sociální a zdravotní péče

Podpora práce komunitních organizací a dalších místních iniciativ s cílem zlepšování
vztahu a koordinace mezi různými organizacemi se záměrem poskytovat vylepšené
služby, které reagují na aktuální potřeby klientů

Podpora nových metod sociální práce zaměřených na prevenci ztráty bydlení
a znovuzačlenění do bydlení

Inovace v oblasti sociálního začleňování, podpora inovací pro řešení vyloučených
lokalit a lokalit, které jsou sociálním vyloučením ohrožené

Aktivity zvyšující transparentnost, udržitelnost a efektivnější fungování NNO, snižující
závislost NNO na veřejných zdrojích, naopak vedoucí k lepšímu a efektivnějšímu
využívání firemního dárcovství a spolupráce NNO se soukromou sférou
35
Jedna z možných definic hubu je např. „pracovní prostor pro setkávání a inovace“ (http://prague.the-hub.net/)
Jedná se o indikativní výběr oblastí. Další vhodné problémy k řešení prostřednictvím sociálních inovací a
mezinárodní spolupráce budou identifikovány (konkretizovány) na základě zmapování inovační poptávky, tj.
v úzké spolupráci s věcným garantem dané oblasti.
36
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 90 (celkem 211)

Podpora produkce vytvořené zejm. osobami znevýhodněnými na trhu práce

Adaptace na nové technologie zajištující udržitelný rozvoj – inovativní způsoby
adaptace zaměstnanců na nové technologie na pracovišti, adaptace osob
vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením a chudobou na nové
technologie s cílem zvýšení jejich zaměstnatelnosti

Rozvoj sociálního a sociálně integračního podnikání, např. s využitím sociálních
franšíz

Výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy EU v otázkách
týkajících se aktivní politiky zaměstnanosti, zejména níže uvedených cílových skupin,
týkajících se řešení problémů sociálního začleňování osob vyloučených nebo
ohrožených sociálním vyloučením a chudobou s cílem jejich návratu do společnosti
a rovněž jejich návratu na trh práce

Podpora vzniku tematických sítí a spolupráce mezi projekty v různých členských
státech EU s cílem zlepšit výsledky vlastních projektů, či dosáhnout společných
výsledků v oblasti (i) zvýšení zaměstnatelnosti zejména znevýhodněných skupin na
trhu práce, (ii) vytváření inovativních forem organizace práce příznivých zejména pro
starší osoby za účelem dlouhodobějšího udržení starších pracovníků v zaměstnání,
dále pro rodiče s malými dětmi a osoby pečující o další závislé členy rodiny, (iii)
podpory aktivního a zdravého stárnutí, (iv) sociálního začleňování osob vyloučených
nebo ohrožených sociálním vyloučením a chudobou, včetně preventivních opatření
a (v) v oblasti veřejné správy.

Rozvoj nástrojů ověřování, validace a předvýběru vhodných přístupů pro politiky
veřejné správy a jejich implementaci především v oblastech:
o
Zvyšování transparentnosti veřejné správy
o
Sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek a dalších nových forem
zadávání veřejných zakázek
o
Sociálně odpovědného zaměstnávání ve veřejné správě
o
Průřezového vzdělávání zaměstnanců veřejné správy např. v oblastech
environmentálních aspektů, udržitelného rozvoje apod.
o
Zavádění metod kvality ve veřejné správě
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílové skupiny zahrnují především uchazeče o zaměstnání, zájemce o zaměstnání,
ekonomicky neaktivní osoby, osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním
vyloučením a chudobou, pečující osoby, poskytovatele služeb sociální integrace a navazující
pracovní integrace, sociální pracovníky poskytovatelů služeb, zaměstnance NNO/VPO
a sociálních podniků, zaměstnavatele a zaměstnance, vzdělávací a poradenské instituce,
orgány ústřední státní správy a územních samospráv a jejich zaměstnance.
Zvláštní důraz bude kladen na osoby ve věkové skupině 55 – 64 let, osoby do 25 let věku,
rodiče s malými dětmi, osoby pečující o další závislé členy rodiny a osoby s nízkou úrovní
kvalifikace.
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména veřejně prospěšné organizace / NNO, kraje,
obce, svazky obcí a jejich asociace, ústřední orgány státní správy, organizační složky státu,
Úřad práce ČR, sociální partneři, zaměstnavatelé, poskytovatelé sociálních služeb a jejich
zastřešující organizace, vzdělávací a poradenské instituce a výzkumné organizace.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 91 (celkem 211)
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
V souladu s čl. 96 (1) (a) obecného nařízení bude podpora v rámci této prioritní osy zacílena
na celé území České republiky.
2.3.2.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této prioritní osy budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty budou
hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací výbor
OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.3.2.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.
2.3.2.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.3.2.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 23: Společné a specifické výstupové indikátory za prioritní osu 3
ID
Indikátor
Počet experimentálně
či kvaziexperimentálně
ověřených nových
nástrojů
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle přílohy č.
1 nařízení o ESF
počet projektů
zaměřených na
orgány veřejné správy
a veřejné služby
Měrná
jednotka
nástroje
účastníci
projekty
Fond
ESF
ESF
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Zdroj dat
Frekvence
sledování
Méně
rozvinuté
39
příjemce
Více
rozvinuté
po ukončení
projektu
1
Méně
rozvinuté
2 408
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
92
8
0
strana 92 (celkem 211)
počet projektů, které
zcela nebo zčásti
provádějí sociální
partneři nebo nevládní
organizace
projekty
počet podporovaných
mikropodniků, malých
a středních podniků
podniky
Počet napsaných a
zveřejněných
analytických a
strategických
dokumentů (vč.
evaluačních)
Počet podpořených
podpůrných institucí.
ESF
ESF
plány
ESF
organizace
ESF
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
96
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
příjemce
0m
příjemce
0m
4
19
1
67
3
6
0
2.3.3 Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 3
Příspěvek k tematickým cílům 1-7
Prioritní osa 3 je jako celek zaměřena na podporu sociálních inovací a mezinárodní
spolupráce, proto je předpokládán její dílčí příspěvek k tematickému cíli č. 1 Posílení
výzkumu, technologického rozvoje a inovací.
2.3.4 Výkonnostní rámec
Tabulka 24: Výkonnostní rámec prioritní osy 3
Typ
ID
milníku
výstupový
Definice
indikátoru
nebo fáze
implementace
Celkový počet
podpořených
účastníků
Měrná
jednotka
osoby
finanční
Celková částka
způsobilých
výdajů
vložených do
účetního
systému PCO a
certifikovaných
ze strany PCO
%
Fond Kategori
e
regionu
Milník
pro rok
2018
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
482
Více
rozvinuté
18
92
Méně
rozvinuté
4 275
827
38 482
37
442
258 399
2 325
38
593
2 408
IS
ESF
2014+
ESF
ESF
Více
rozvinuté
Zdroj
Vysvětlení
dat relevance indikátoru
v případě potřeby
MS
2014+
Základní výstupový
indikátor v PO3.
Nastavení hodnot
vyplývá ze zkušeností
s průběhem
implementace OP
LZZ v období 20072013
Nastavení hodnot
vyplývá ze zkušeností
s průběhem
implementace OP
LZZ v období 20072013
37
Vzhledem k tomu, že k 31. 12. 2023 bude teprve končit období způsobilosti výdajů OPZ, do poslední certifikace
bude možné výdaje zahrnout až s několika měsíční prodlevou na jejich administraci a přípravu podkladů pro
certifikaci, tedy až v roce 2024. Hodnota tohoto milníku dosažená v roce 2023 je proto nižší než 100 %.
38
dtto
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 93 (celkem 211)
2.3.5 Kategorie zásahů
Kategorie regionů a fond
ESF, méně rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
101
108
118
Kód
01
€
15 841 939
17 872 956
6 905 460
€
40 620 355
Dimenze 3
Území
Kód
06
€
40 620 355
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
00
1 550 395
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
02
40 620 355
Kategorie regionů a fond
ESF, více rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
101
108
118
Kód
01
2.3.6
€
604 654
682 174
263 567
€
1 550 395
Dimenze 3
Území
Kód
06
€
1 550 395
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
00
1 550 395
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
02
1 550 395
Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci,
v případě potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity
odpovědných subjektů, které se účastní řízení a kontroly programu,
a příjemců
Implementace projektů, které mají vytvářet sociální inovace, navíc se začleněním
mezinárodní spolupráce, vyžaduje jiný způsob provádění než u klasických projektů
podporovaných z tematických prioritních os, počínaje prací se žadateli přes specifický
systém výběru projektů až po práci s příjemci zejména v souvislosti s jejich účastí
v tematických sítích. Vzhledem k této skutečnosti je v rámci této prioritní osy plánováno
využití prostředků technické pomoci na vytvoření kapacit ŘO OPZ, které tento odlišný
způsob provádění projektů vyžadující rovněž odlišný přístup poskytovatele podpory
k žadatelům a příjemcům umožní zavést do praxe.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 94 (celkem 211)
2.4 Prioritní osa 4 Efektivní veřejná správa
Prioritní osa Efektivní veřejná správa39 bude financována v rámci tematického cíle č. 11 –
Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejné
správy. Prioritní osa 4 bude pokrývat obě dvě kategorie regionů v ČR a projekty podpořené
v jejím rámci proto budou moci být realizovány ve prospěch celé ČR včetně Prahy. Důvodem
je skutečnost, že prioritní osa 4 obsahuje intervence systémového charakteru, které mají již
ze své podstaty dopad na území celé ČR. Kromě výše zmíněných věcných potřeb je
důvodem pro kombinaci kategorií regionů v rámci OP Zaměstnanost také hledisko
implementace programu, konkrétně s tím spojené zjednodušení řízení, monitorování
a kontroly využití prostředků ESF, které jsou v obou dotčených kategoriích regionů
vynakládány na stejné aktivity. Jednotná řídící struktura tak může efektivně zajistit dodržení
a kontrolu principu nepřevoditelnosti finančních prostředků mezi kategoriemi regionů, ale
i hospodárné a maximálně koordinované využití finančních prostředků obou kategorií
regionů. Tento přístup je současně jednodušší pro příjemce, protože zejména v případě
národních a systémových intervencí umožňuje pokrýt jedním projektem celé území ČR, bez
nutnosti předkládat jeden projekt do OP Zaměstnanost a druhý doplňkový do OP Praha pól
růstu ČR.
Na základě analogie s programovým obdobím 2007-2013 se stanoví poměr pro-rata, kterým
budou prostředky obou kategorií regionů kombinovány na úrovni prioritní osy 4. Dle
zkušeností s OP LZZ byl navržen jeden stejný pro-rata poměr ve všech prioritních osách OP
Zaměstnanost. Jedná se o zjednodušení pro příjemce, protože aplikace pro-rata nevyžaduje
provádění propočtu dopadu každého podpořeného projektu na jednotlivé kategorie regionů.
Dále je tak zajištěna plná flexibilita při případných budoucích realokacích mezi prioritními
osami OPZ.
Poměr prostředků z kategorie více vyspělých regionů a kategorie méně vyspělých regionů
v OPZ a všech jeho prioritních osách je dán podílem 1:27,2. Způsob výpočtu tohoto pro-rata
poměru je uveden v popisu prioritní osy 1. Výše příspěvku na jednotlivé kategorie regionů
v prioritní ose 4 je vyčíslena ve finanční tabulce OPZ (viz kap. 3). Stejným poměrem se pak
na obě kategorie regionů rozpadají také cílové hodnoty monitorovacích indikátorů.
2.4.1 Investiční priorita 1 Prioritní osy 4
Investice do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných
služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování
právní úpravy a řádné správy
2.4.2 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě 4.1 a očekávané výsledky
Specifický cíl 1:
Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy
Specifický cíl je navržen tak, aby naplňoval Specifická doporučení Rady v oblasti fungování
veřejné správy a přispíval k plnění Strategie Evropa 2020. Aktivity v rámci tohoto
specifického cíle jsou zaměřené na řešení příčin nízké transparentnosti a efektivity veřejné
správy, vysoké administrativní a regulatorní zátěže a nedostatečné odbornosti pracovníků
veřejné správy identifikovaných v kap. 1.1.
39
Za veřejnou správu je pro potřeby prioritní osy považována státní správa (ústřední orgány státní správy) a
samospráva (obce, kraje, hlavní město Praha) a justice (soudy a státní zastupitelství). Pod státní správu se mimo
jiné řadí také složky Policie ČR a HZS ČR a také organizační složky v resortu justice, jako je Justiční akademie,
Probační a mediační služba či Vězeňská služba. Důvodem je, že tyto složky mají svůj administrativní aparát,
jehož efektivní fungování je minimálně stejně důležité jako efektivní fungování např. ústředních správních úřadů,
obecních a krajských úřadů.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 95 (celkem 211)
Mnohé z těchto problémů byly zčásti vyřešeny již v minulém programovém období 20072013, kdy byla započata řada reformních procesů, které prostřednictvím procesního
modelování agend, zavádění metod řízení kvality či rozvoje a řízení lidských zdrojů, přinesly
v oblasti veřejné správy a její účinnosti značný posun. Díky těmto intervencím byla vytvořena
ucelená Metodika procesního modelování agend, na jejímž základě jsou jednotlivé agendy
popisovány, s cílem jejich standardizace a provedení následných optimalizačních opatření.
Z pohledu vzdělávání se podařilo zvýšit kvalifikaci úředníků veřejné správy v oblastech boje
proti korupci, projektového řízení či zacházení s ICT, mimo jiné s využitím inovativních
metod, jako např. e-learningu. Stranou nezůstalo ani řízení lidských zdrojů či zavádění
metod řízení kvality, nové přístupy v této oblasti byly v programovém období 2007-2013
aplikovány zejména u řady samosprávných orgánů. Opomenuta nebyla ani oblast zvýšení
kvality strategického řízení, kde byly mimo jiné vytvořeny metodické základy pro sjednocený
přístup při vytváření veřejných strategií.
Cílem tohoto programového období bude tyto reformní procesy dokončit tak, aby veřejná
správa v roce 2020 fungovala na vysoké úrovni efektivity a disponovala jasnou vizí svého
budoucího směřování, která bude založena nejen na reflexi zkušeností z předchozího
programového období, na které veřejná správa naváže, ale i nových potřeb a výzev, před
kterými v současné době stojí.
Realizace intervencí tohoto specifického cíle přispěje do roku 2020 k dosažení konkrétních
výsledků v podobě standardizace úřady poskytovaných služeb a tedy i nastavení
efektivnějšího fungování veřejné správy. Data veřejné správy, včetně veřejných rozpočtů,
budou koncepčně zveřejňována, tam kde je to vhodné pak i s využitím principu „open data“.
Přijímání nové legislativy bude doprovázeno důkladným ex ante i ex post zhodnocením jejích
dopadů, včetně zhodnocení korupčních rizik. Konkrétních výsledků bude dosaženo i v oblasti
zefektivnění justice a vězeňství. Prostřednictvím intervencí této prioritní osy bude zkvalitněna
legislativní činnost a rozhodování soudů a státních zastupitelství, dojde k celkovému snížení
administrativní zátěže v oblasti justice a bude zavedena procesní standardizace, potřebná
k dokončení elektronizace justice.
Nastaven, implementován a rovněž kontrolován bude také systém rozvoje a řízení lidských
zdrojů v celé veřejné správě, a to jak v územní samosprávě (podle zákona č 312/2002 Sb.),
tak i státní správě, včetně státní služby – např. závazná pravidla pro systemizaci a organizaci
úřadů, jednotné odměňování (podle novely zákona č. 218/2002 Sb.) Nastaveny a rozvíjeny
budou především ve státní správě také metody a standardy řízení kvality.
Zásadní rozhodnutí veřejné správy budou analyticky podložena a podrobena následnému
procesu evaluace. Bude tak dosaženo cíle, vytýčeného v rámci Strategie mezinárodní
konkurenceschopnosti ČR, kterým je zvýšení produktivity úřadů, posílení jejich orientace na
klienta a odstranění neefektivity v jejich fungování – zejména pak korupce a neefektivního
vynakládání prostředků.
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.4.3.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF. V případě, že specifický cíl, ke kterému se indikátory vztahují, specifikuje cílovou
skupinu dle věku či pohlaví, tak k němu náležící indikátory se vztahují taktéž pouze k této
cílové skupině.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 96 (celkem 211)
Tabulka 25: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 4.1
ID
Indikátor
Roční úspora na
provádění
procesu
Snížení počtu
úkonů nutných
pro vyřešení
životní situace
účastníci, kteří
získali kvalifikaci
po ukončení své
účasti
Kategorie Měrná
Společný Vých
Měrná
regionu jednotka indikátor
ozí
jednotka
nebo YEI indikátor výstupů
hodn pro základ
u
použitý jako ota
a cíl
základ
Méně
rozvinuté
Kč
0
Kč
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
úkony
0
úkony
Více
rozvinuté
Méně
Počet
rozvinuté
účastníci účastníků,
0
účastníci
Více
celkem
rozvinuté
Vých Cílová
ozí hodnota
rok
(2023)
376 mil.
2014
14 mil.
Zdroj
údajů
Frekvence
40
sledování
příjemci,
evaluace
0m
evaluace
0m
příjemci
0m
130
2014
5
13 485
2014
515
2.4.3 Podporované aktivity v rámci investiční priority 4.1
2.4.3.1 Popis typů a příkladů financovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke
specifickým cílům
Vysokého stupně efektivity a transparentnosti veřejné správy, a tedy i co nejlepšího poměru
mezi vloženými prostředky a zvolenými postupy na jedné straně a výsledky na straně druhé,
bude dosaženo prostřednictvím synergického působení jednotlivých níže uvedených
intervencí.
Prostřednictvím pokračujícího procesního modelování agend dojde ve veřejné správě do
roku 2020 ke konkrétnímu popisu jednotlivých agend veřejné správy ve smyslu vzájemné
provázanosti procesů, nákladů a výnosů, a to na základě Metodiky procesního modelování
agend, vytvořené v programovém období 2007-2013. Hlavní agendy a agendy, které
vyžadují zvýšené náklady na své fungování, budou procesně modelovány. Na základě
vytvořených modelů budou k jednotlivým agendám navrhována optimalizační opatření
a stanovovány závazné průběhy agendy, tzv. standardy, na jejichž základě budou jednotlivé
orgány veřejné správy, které dané agendy vykonávají, financovány. Procesní modelování
agend tedy přispěje k celkové racionalizaci a zpřehlednění finančních a personálních
požadavků na chod veřejné správy a povede tak k dalšímu zefektivnění a zprůhlednění
fungování veřejných institucí, stejně jako snížení administrativní zátěže pro občany.
K zefektivnění a zkvalitnění fungování veřejných institucí dále přispěje i intervence v podobě
pokračující aplikace moderních metod řízení a rozvoje lidských zdrojů, která by v roce 2020
měla nahradit v některých institucích stále ještě přetrvávající model prosté správy lidských
zdrojů systémem aktivní práce s nimi a vytvořit tak podmínky pro zvyšování kvalifikovanosti
pracovníků, využití jejich znalostí ve prospěch organizace (tzv. učící se organizace
a knowledge management), posilování vzájemných interakcí, komunikace a tedy
i organizační kultury či pozitivního prostředí v rámci orgánů a institucí veřejné správy.
Podmínky pro aplikaci moderních metod řízení a rozvoje lidských zdrojů zejména ve státní
správě budou z velké části vytvořeny přijetím a vstupem v účinnost novely služebního
40
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 97 (celkem 211)
zákona a tedy i změnou pojetí státní správy ve státní službu. V oblasti řízení a rozvoje
lidských zdrojů tak bude překonán deficit státní správy vůči samosprávě, daný dlouhodobým
odkládáním účinnosti služebního zákona. V praxi dojde prostřednictvím aplikace moderních
metod řízení a rozvoje lidských zdrojů mimo jiné k přijetí zásad transparentního výběru
pracovníků veřejné správy, který byl již díky intervencím minulého programového období
zaveden u některých orgánů samosprávy, stejně jako vytvoření systému hodnocení,
odměňování, motivace či organizace pracovníků s vazbou na plnění cílů a záměrů dané
instituce. Budou přitom reflektovány odlišné potřeby a kontext jednotlivých orgánů veřejné
správy.
Pracovníci veřejné správy budou do roku 2020 proškoleni mimo jiné v oblasti boje proti
korupci či pokročilém zacházení s ICT včetně využívání jednotlivých nástrojů e-governmentu,
čímž budou dále zkvalitněny a obohaceny jejich znalosti a dovednosti v oblastech etického
chování a ovládání ICT, nabyté v programovém období 2007-2013 prostřednictvím řady elearningových i prezenčních kurzů. Pracovníci veřejné správy se budou vzdělávat také
v zásadách dodržování pravidel kybernetické bezpečnosti a rozšíří si znalosti v oboru své
působnosti, stejně jako v řadě měkkých dovedností, které v programovém období 2007-2013
nebyly z velké části rozvíjeny (např. týmová spolupráce, řešení konfliktů a umění negociace,
prezentační dovednosti apod.), a to zejména prostřednictvím řady školení či nácviku
dovedností. Mimo jiné bude vytvořen také specifický vzdělávací program pro interní lektory,
kteří budou moci svou odbornost v rámci své pracovní náplně využívat pro pedagogickou
činnost pro zaměstnance veřejné správy. Díky realizaci těchto opatření dojde
k profesionalizaci zaměstnaneckého stavu, zatraktivnění veřejné správy jako zaměstnavatele
a tedy i personální stabilizaci orgánů veřejné moci, v důsledku čehož budou vnitřní procesy
fungování veřejné správy zefektivněny a zkvalitněny.
Kromě řízení a rozvoje lidských zdrojů bude na základě plné účinnosti služebního zákona
podpořena také organizace a systemizace služebních úřadů, která povede ke stanovení
jasných pravidel vnitřní struktury úřadů a obsazování jednotlivých míst (transparentnost
výběrových řízení a odměňování apod.), i závazným procesním pravidlům např. v oblasti
kvality. V těchto oblastech budou definovány jasné metodiky a prováděcí předpisy, jejichž
dodržování bude pro státní správu/službu závazné. Vytvoří se tak právní i metodologický
základ pro osobní, odborný i kariérní růst zaměstnanců. Výsledkem bude nastavení
personálních, řídících, kontrolních a rozhodovacích procesů, což povede k profesionální,
odpolitizované a transparentní státní správě/službě. Podporována bude i systemizace
a organizace u dalších orgánů veřejné moci mimo rámec novely služebního zákona.
Výkonnost orgánů veřejné moci, včetně jejich vnitřního fungování, bude zvýšena také
nastavením metod a standardů kvality, např. metody CAF či standardů ISO, se kterými má
již řada orgánů samosprávy díky intervencím programového období 2007-2013 pozitivní
zkušenosti, a které upraví systém řízení co největšího počtu organizací veřejné správy
v oblastech organizační struktury, procesů či zdrojů tak, aby se zabránilo řadě negativních
jevů v podobě nadbytečných nákladů, rizik či chyb. I tato opatření budou ve vztahu ke státní
správě/službě z velké části výsledkem plné účinnosti novely služebního zákona, který bude
v následných služebních prováděcích předpisech klást na efektivní řízení dotčených orgánů
veřejné moci značný důraz.
Kromě nového přístupu k rozvoji a řízení pracovníků veřejné správy bude podpořena také
publikace dat a informací, včetně informací o veřejných rozpočtech a disponování s veřejným
majetkem, na principu „open data“, díky čemuž se řada relevantních dat stane veřejně
přístupnými a využitelnými. Dodržování tohoto principu přispěje k tomu, že bude dosaženo
vysoké úrovně dostupnosti služeb, splňujících zásady otevřeného a uceleného poskytování
informací a nakládání s nimi, které spolu s podporou popularizačních a propagačních aktivit
zaměřených na posilování komunikace a důvěry mezi veřejným sektorem a občany, povede
k posílení dodržování principů otevřeného a odpovědného vládnutí.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 98 (celkem 211)
Intervence tohoto specifického cíle se zaměří také na podporu širšího využití analytické
i metodické podpory a evaluačních kapacit ve veřejné správě, v podobě např. strategií, studií
proveditelnosti, interních aktů řízení, koncepcí či metodik apod. S využitím těchto nástrojů
dojde k optimalizaci každodenního fungování veřejné správy, včetně plnění odborných úkolů
a provádění politik. Výkon veřejné správy bude sledován a vyhodnocován, čímž dojde také
ke snížení administrativní zátěže pro občana. Bude tak navázáno na úspěchy programového
období 2007-2013, kdy se podařilo vytvořit Databázi strategií, která umožňuje přehledné
zobrazení strategických dokumentů, jejich cílů, indikátorů i hodnocení úspěšnosti, stejně jako
Metodiku přípravy veřejných strategií, zdokonalující proces jejich vytváření a schvalování.
Dosaženo bude i odpovídajícího nastavení tvorby regulace, které přinese zkvalitnění
a zprůhlednění fungování legislativy a zvýšení jejího přínosu pro veřejnost, podnikatele
i instituce veřejné správy. Prostřednictvím podpory zkvalitňování prováděné RIA a zvyšování
významu RIA ex post v legislativním procesu budou systematicky zhodnocovány přínosy
a náklady jednotlivých právních předpisů s cílem zajistit, aby náklady nepřevyšovaly přínosy.
Dojde tak k eliminaci tvorby nové, neopodstatněné nebo zatěžující regulace pro občany
i podniky, posílení transparentnosti tvorby legislativy či snižování administrativní zátěže.
Podporován bude také nástroj CIA sloužící ke zhodnocení korupčních rizik, který bude
využíván pro nové i vybrané platné zákony k rozboru jejich korupčního potenciálu. Díky
široké aplikaci tohoto nástroje dojde k dalšímu posílení transparentnosti fungování veřejné
správy.
V oblasti justice budou podporovány systémové aktivity v rovině legislativní, institucionální,
organizační a personální. Budou posíleny analytické a legislativní činnosti, podporovány
alternativní formy řešení sporů (mediace, ADR a jiné), realizována opatření vedoucí
k racionalizaci soudních řízení a bude zavedena procesní standardizace potřebná
k dokončení elektronizace justice. Tyto činnosti přispějí k celkovému zefektivnění justice,
zkvalitnění legislativní činnosti a rozhodování soudů a státních zastupitelství a k celkovému
snížení administrativní zátěže v oblasti justice. Prostřednictvím podpory právního
poradenství a komunikačních aktivit dojde ke zvýšení dostupnosti spravedlnosti pro občany
a tím ke zvýšení transparentnosti justice. Ke snížení administrativní zátěže a ekonomických
nákladů na výkon justice pak přispěje zejména podpora využívání alternativních trestů
a procesů podmíněného propuštění.
Za účelem dosažení stanoveného specifického cíle budou podporovány zejména níže
uvedené aktivity.
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů

Dokončení podpory plošného procesního modelování agend jak pro přímý, tak pro
přenesený výkon státní správy a následná realizace doporučených změn;

Využívání analytických, metodických, evaluačních a dalších obdobných kapacit ve
veřejné správě a justici;

Zlepšení komunikace a zvyšování důvěry mezi veřejnou správou a občany mimo jiné
prostřednictvím propagačních a popularizačních aktivit, zjednodušení přístupu veřejnosti,
včetně osob se specifickými potřebami, ke službám a informacím veřejné správy,
podpora publikace relevantních dat a informací, i na principu „open data“;

Racionalizace soudních řízení, posílení legislativních činností, podpora právního
poradenství směrem k občanům i procesní standardizace justice, podpora využívání
alternativních forem řešení sporů, alternativních trestů a procesů podmíněného
propuštění; další opatření vedoucí ke kvalitnímu a efektivnímu fungování právního státu;

Podpora posílení a zlepšení ex ante a ex post hodnocení dopadů regulace (RIA, RIA ex
post), včetně zhodnocení korupčních rizik (CIA);
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 99 (celkem 211)

Nastavení a rozvoj vysoké úrovně profesionalizace, depolitizace a transparentnosti
personálních, řídicích, kontrolních a rozhodovacích procesů ve veřejné správě, zejména
pak ve státní správě, včetně státní služby;

Nastavení a rozvoj systému vzdělávání pracovníků veřejné správy, zajištění specifických
vzdělávacích a výcvikových programů zvyšujících výkonnost a kvalifikaci pracovníků,
mimo jiné i v oblasti boje proti korupci, pokročilého zacházení s ICT, v oblasti
kybernetické bezpečnosti, územního plánování, měkkých dovedností apod.;

Nastavení a rozvoj moderních metod řízení lidských zdrojů včetně systému přijímání,
hodnocení a odměňování pracovníků veřejné správy, zvýšení atraktivity veřejné správy
jako zaměstnavatele;

Nastavení a rozvoj procesů dosahování kvality a jejího řízení.
Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritních osách IROP, konkrétně
prioritní ose 1 „Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony“ a prioritní ose 3
„Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí“, které v příslušných oblastech
přispějí k budování materiálního zázemí pro efektivní výkon veřejné správy.
Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) IROP:
IP 5b: Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti
vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení
SC 1.3 – Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof
IP 11: Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy
prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy
a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření
podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy:
SC 3.2 – Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje
IP 2c: Posilování aplikací v oblasti ICT určených pro elektronickou veřejnou správu,
elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu
a elektronické zdravotnictví:
SC 3.3 – Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje
využití a kvality systémů ICT
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílové skupiny zahrnují především organizační složky státu, státní příspěvkové organizace,
územní samosprávné celky, zaměstnance těchto organizací a občany.
Identifikace typů příjemců
Příjemci v této investiční prioritě budou zejména organizační složky státu, státní příspěvkové
organizace, obce a kraje, včetně jimi zřizovaných a zakládaných organizací.
Uvedení specifických území, na která bude podpora cílena
Z důvodu specifického postavení veřejných institucí a orgánů podporuje tato prioritní osa
intervence na celém území České republiky, tedy i na území hl. města Prahy. Veřejná
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 100 (celkem 211)
správa, ale například i složky IZS, jsou neoddělitelně provázány s ústředními řídícími orgány
či institucemi, které jsou téměř výlučně situovány na území hlavního města. Zároveň, aktivity
podporované na základě této prioritní osy, resp. jejího specifického cíle, mají zpravidla
systémovou, respektive národní povahu, a je proto žádoucí zajistit jejich realizaci na celém
území státu.
Indikativní procentuální podíl investiční priority na prioritní ose
Na tuto investiční prioritu je indikativně vyčleněno 100 % prostředků z alokace na prioritní
osu.
2.4.3.2 Hlavní principy výběru operací
Výběr projektů bude probíhat v souladu se závazným metodickým pokynem MMR pro řízení
výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Tento metodický
pokyn si klade za cíl mj. posílit důraz na posuzování skutečného smyslu a potřebnosti
projektů (omezením počtu bodů přidělovaných za proveditelnost projektu), a zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Metodický pokyn vychází mj. ze Strategie pro boj
s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 – 2020.
V rámci této investiční priority budou vyhlašovány výzvy na předkládání projektů. Projekty
budou hodnoceny a vybírány podle kritérií pro výběr projektů, která schválí Monitorovací
výbor OPZ. Pro zajištění příspěvku projektů k plnění specifických cílů a dosahování výsledků
příslušných prioritních os budou v kritériích pro výběr projektů zastoupena kritéria vztahující
se k dosahování hodnot monitorovacích indikátorů, resp. jednotek výstupu v případě projektů
využívajících jednotkové náklady.
Za účelem snížení administrativní zátěže bude usilováno o využívání zjednodušených forem
vykazování výdajů. Všude tam, kde dostupná data a charakter projektů umožní vydefinování
konkrétních jednotek výstupů a jejich ocenění, bude zvažováno využití jednotkových
nákladů.
Při hodnocení a výběru projektů bude posuzována rovněž problematika horizontálních témat
(rovné příležitosti a nediskriminace, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj). Projekt,
u kterého bude identifikován negativní dopad na uvedená horizontální témata, nebude moci
být podpořen z prostředků OPZ (blíže viz kap. 11).
2.4.3.3 Plánované využití finančních nástrojů
Využití finančních nástrojů se nepředpokládá.
2.4.3.4 Plánované využití velkých projektů
Vzhledem k tomu, že OPZ je spolufinancován z ESF, nebude obsahovat žádné velké
projekty ve smyslu čl. 90 obecného nařízení.
2.4.3.5 Společné a specifické indikátory výstupu
Tabulka 26: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 4.1
ID
Indikátor
Měrná
jednotka
Fond
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Kategorie
regionu
Cílová
hodnota
(2023)
Zdroj dat
Frekvence
sledování
strana 101 (celkem 211)
Celkový počet
podpořených
účastníků –
v členění dle přílohy č.
1 nařízení o ESF
počet projektů
zaměřených na
orgány veřejné správy
a veřejné služby
Počet napsaných a
zveřejněných
analytických a
strategických
dokumentů (vč.
evaluačních)
účastníci
ESF
projekty
ESF
dokumenty
ESF
Méně
rozvinuté
21 673
Více
rozvinuté
827
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
MS 2014+
při vstupu/
zahájení
příjemce
0m
217
8
112
4
2.4.4 Zvláštní ustanovení pro ESF na úrovni prioritní osy 4
Sociální inovace
V prioritní ose 4 Efektivní veřejná správa bude podporováno plošné využití nástrojů nově
vyvinutých v rámci prioritní osy 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce. Nové nástroje
budou přebírány po úspěšném pilotním ověření jejich fungování. V rámci prioritní osy 4 tak
bude završen inovační cyklus a bude zajištěna provázanost prioritní osy 3 a ostatních
tematických os OPZ.
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráce bude v rámci prioritní osy 4 Efektivní veřejná správa podporována
průřezově na úrovni jednotlivých projektů tam, kde je to podle povahy projektu vhodné. Tento
přístup umožní zlepšit výsledky projektů na místní, regionální a nadregionální úrovni díky
zahrnutí zkušeností a odborných znalostí zahraničních partnerů a také umožní zvýšit
efektivitu vynaložených nákladů díky získání již vynalezených řešení v zahraničí,
mezinárodnímu srovnávání a šíření dobré praxe.
Příspěvek k tematickým cílům 1-7
Vzhledem k obsahovému zaměření prioritní osy 4 lze předpokládat její dílčí příspěvek
k tematickému cíli č. 2 Zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, jejich
využití a kvality a tematickému cíli č. 5 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení
rizikům a řízení rizik.
2.4.5 Výkonnostní rámec
Tabulka 27: Výkonnostní rámec prioritní osy 4
Typ
ID Ukazatel nebo
ukazatel
klíčový krok
e
provádění
výstupový
Celkový počet
podpořených
účastníků
Měrná
jednot
ka
osoby
Milník
pro rok
2018
Cílová
hodnota
(2023)
Méně
rozvinuté
4 335
21 673
Více
rozvinuté
165
827
Fond Kategori
e
regionu
ESF
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Zdroj
Vysvětlení
dat relevance indikátoru
v případě potřeby
Základní výstupový
indikátor v PO4.
Nastavení hodnot
IS
vyplývá ze zkušeností
ESF
s průběhem
2014+
implementace OP
LZZ v období 20072013
strana 102 (celkem 211)
finanční
Celková částka
způsobilých
výdajů vložených
do účetního
systému PCO a
certifikovaných ze
strany PCO
%
ESF
Méně
rozvinuté
11 947
163
107 524
41
470
Více
rozvinuté
775 198
6 976 778
42
Nastavení hodnot
vyplývá ze zkušeností
s průběhem
MS
implementace OP
2014+
LZZ v období 20072013
2.4.6 Kategorie zásahů
Kategorie regionů a fond
ESF, méně rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
118
Kód
01
€
101 550 888
€
101 550 888
Dimenze 3
Území
Kód
01
02
03
€
35 542 811
30 465 266
35 542 811
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
00
101 550 888
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
00
101 550 888
Kategorie regionů a fond
ESF, více rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Dimenze 2
Forma financování
Kód
118
Kód
01
€
3 875 988
€
3 875 988
Dimenze 3
Území
Kód
01
02
03
€
1 356 596
1 162 796
1 356 596
Dimenze 6
Územní prováděcí
mechanismy
Kód
€
00
3 875 988
Dimenze 7
Sekundární téma
pro ESF
Kód
€
00
3 875 988
2.4.7 Kde je to vhodné, souhrn plánovaného využití technické pomoci,
v případě potřeby včetně aktivit na posílení administrativní kapacity
odpovědných subjektů, které se účastní řízení a kontroly programu,
a příjemců
Obdoba prioritní osy 4 v současném programu OP LZZ je z hlediska administrativních
kapacit a postupu implementace hodnocena jako riziková. Z tohoto důvodu je v OPZ
implementace prioritní osy 4 plánována bez využití zprostředkujícího subjektu přímo
z úrovně ŘO OPZ. Proto je plánováno využití prostředků technické pomoci na vytvoření
kapacit ŘO OPZ, které budou tuto prioritní osu přímo implementovat a je rovněž zvažováno
využití prostředků technické pomoci na posílení kapacit zejména pro konzultace s žadateli
a příjemci za účelem usnadnění jejich přístupu k podpoře z OPZ.
41
Vzhledem k tomu, že k 31. 12. 2023 bude teprve končit období způsobilosti výdajů OPZ, do poslední certifikace
bude možné výdaje zahrnout až s několika měsíční prodlevou na jejich administraci a přípravu podkladů pro
certifikaci, tedy až v roce 2024. Hodnota tohoto milníku dosažená v roce 2023 je proto nižší než 100 %.
42
dtto
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 103 (celkem 211)
2.5 Prioritní osa 5 Technická pomoc
Tato prioritní osa je v souladu s článkem 59 obecného nařízení zaměřena na podporu řízení
a implementace OPZ. V rámci prioritní osy Technická pomoc budou financovány zejména
akce pro podporu přípravy, řízení, implementace, monitorování, hodnocení, publicity,
kontroly a auditu, vytváření sítí a řešení stížností. Financovány budou rovněž aktivity na
posílení administrativní kapacity implementačních orgánů OPZ, absorpční kapacity
předkladatelů projektů a příprava programových dokumentů na další programové období.
Prioritní osa 5 Technická pomoc, která je financovaná primárně z alokace pro méně vyspělé
regiony, je doplněna o finanční příspěvek z alokace pro více vyspělé regiony tak, aby
technická pomoc mohla být poskytována na administraci všech prostředků OPZ, tj. i na
administraci alokace pro více vyspělé regiony.
Poměr prostředků z kategorie více vyspělých regionů a kategorie méně vyspělých regionů
v prioritní ose 5 je stejný jako ve všech věcných prioritních osách OPZ a je dán podílem
1:27,2. Způsob výpočtu tohoto pro-rata poměru je uveden v popisu prioritní osy 1. Výše
příspěvku na jednotlivé kategorie regionů v prioritní ose 5 je vyčíslena ve finanční tabulce
OPZ (viz kap. 3).
2.5.1 Specifické cíle a očekávané výsledky
Specifický cíl:
Zajistit řádnou implementaci OPZ prostřednictvím poskytnutí
spolehlivých a efektivních služeb pro řízení a administraci programu
Specifický cíl je navržen tak, aby odrážel zkušenosti z administrace OP LZZ a zároveň byl
v souladu s dlouhodobou vizí řídicího orgánu OPZ. Soustředí se především na:



efektivní a pružné řízení, zahrnující
o
nastavení efektivních, přehledných a jednoduchých procesů a jasných rolí;
o
fungující systém komunikace a výměny zkušeností v rámci implementační
struktury;
o
kvalitně řízené a všestranně rozvíjející se zaměstnance.
uplatňování srozumitelných pravidel vedoucích k výsledkům, což znamená, že
a
transparentní,
o
pravidla implementace programu
umožňující řízení podle výsledků;
o
obsahové zaměření podporovaných intervencí je připravováno na základě
analýz s cílem řešit problémy cílových skupin, nástroje pro sledování výsledků
poskytují informace o efektech podpořených intervencí;
o
jsou poskytovány klientsky orientované služby žadatelům a příjemcům.
jsou
srozumitelná
spolupráci s vnějšími partnery a cílené komunikování přínosů ESF veřejnosti
Důraz bude také kladen na boj proti korupci na základě Strategie pro boj s podvody
a korupcí v rámci čerpání fondů SSR v období 2014 – 2020.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 104 (celkem 211)
Indikátory výsledku
Všechny níže uvedené indikátory jsou při výpočtu dále členěny dle pohlaví a charakteristik
uvedených v kapitole o výstupových indikátorech (2.4.3.5), která vychází z přílohy 1 nařízení
o ESF.
Tabulka 28: Specifické výsledkové indikátory za prioritní osu 5
Indikátor
ID
účastníci, kteří
získali
kvalifikaci po
ukončení své
účasti
Míra čerpání
prostředků
programu
(dosažení cílů
n+3)
Měrná
Společný Výchozí
Měrná
Výchozí
jednotka indikátor hodnota jednotka
rok
indikátoru výstupů
pro základ
použitý
a cíl
jako základ
účastníci
Počet
účastníků,
celkem
procenta
Cílová
hodnota
(2023)
Zdroj údajů Frekven
ce
sledová
43
ní
0
účastníci
2014
200
IS ESF
2014+
0m-36m,
f(6)
0
procenta
2014
100%
IS ESF
2014+
0m
2.5.2 Podporované aktivity
2.5.2.1 Popis podporovaných aktivit a jejich očekávaný příspěvek ke specifickým
cílům
Základním účelem aktivit v rámci prioritní osy Technická pomoc je zajištění řádné
administrace operačního programu Zaměstnanost tedy včasné vyčerpání alokace programu
dle pravidel stanovených v legislativě k Evropským strukturálním a investičním fondům při
současném naplnění cílů a dosažení hodnot monitorovacích indikátorů stanovených ve
věcných prioritních osách OPZ. Při využívání prostředků v rámci této prioritní osy bude
kromě zajištění povinných funkcí Řídicího orgánu uvedených zejména v čl. 125 obecného
nařízení kladen důraz na podporu aktivit, které mají potenciál celkového zjednodušení
a zefektivnění vykonávaných činností (např. zavedení zjednodušeného vykazování výdajů ve
vyhlašovaných výzvách apod.).
Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů






zajištění přípravy, hodnocení, výběru, kontrahování, monitorování, administrace,
kontroly a auditu projektů/operací, zajištění řízení a implementace operačního
programu;
školení, semináře a vzdělávání pro pracovníky implementačních orgánů;
poradenství žadatelům o podporu z OPZ při přípravě projektů/operací;
činnost Monitorovacího výboru a jeho pracovních skupin;
zasedání Řídicího orgánu a jeho pracovních skupin
technické a provozní zajištění funkcí Řídicího orgánu;
43
Ve sloupci frekvence sledování je uvedeno, kdy je indikátor sbírán. Využívá následujících označení: „při vstupu
do projektu“; „m“, tj. počet měsíců po ukončení projektu či odchodu účastníka z projektu; „po ukončení projektu“,
tj. po ukončení / odchodu, ale nespecifikuje kdy; „f(a)“, tj. frekvenci sledování indikátoru (v měsících); „ a – b“, tj.
období, ve kterém je indikátor sledován. Tedy např. 0m-36m, f(6) značí, že je indikátor sledován co půl roku, a to
od momentu ukončení projektu / odchodu účastníka z projektu až do konce třetího roku po ukončení intervence.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 105 (celkem 211)









archivace dokumentů;
vypracování návrhů zpráv pro jednání výborů;
propagace programu na veřejnosti, semináře, informační akce, komunikace, publicita;
výzkumné studie a šetření zaměřené na další rozvoj programu;
evaluace, sledovací studie;
provoz, údržba a další rozvoj monitorovacího a informačního systému;
studie a výměna zkušeností s multiplikačním účinkem, vytváření sítí;
podpora při řešení stížností;
podpora opatření ke snížení administrativní zátěže žadatelů, příjemců a subjektů
implementační struktury

příprava programových dokumentů pro další programovací období vč. ex-ante
hodnocení.
Na aktivity v této prioritní ose navazují aktivity obsažené v operačním programu Technická
pomoc. Základní vymezení prioritní osy 5 OPZ a OP TP je následující:
1) Financování osobních nákladů administrativní kapacity
Technická pomoc OPZ financuje osobní náklady pracovníků implementujících OPZ.
OPTP financuje osobní náklady pracovníků ústředních orgánů podílejících se na horizontální
úrovni na implementaci ESIF, tj. zejména Řídící orgán OPTP, Národní orgán pro koordinaci,
Platební a certifikační orgán Ministerstva financí, Auditní orgán Ministerstva financí.
2) Systém vzdělávání administrativní kapacity
Technická pomoci OPZ zajišťuje specifické vzdělávání organizované ŘO OPZ.
OPTP financuje vzdělávání na horizontální úrovni a zajišťuje vzdělávací aktivity týkající se
společných témat, platných průřezově pro více operačních programů.
3) Zajištění absorpční kapacity
Technická pomoc OPZ zajišťuje hlavní část podpory absorpční kapacity OPZ.
V OPTP je podpora absorpční kapacity primárně zaměřena na komunikaci Dohody
o partnerství a tvorbu základního povědomí o ESIF, kdy hlavní cílovou skupinou jsou široká
veřejnost a potenciální žadatelé bez vazby na konkrétní operační program.
4) Jednotný monitorovací systém 2014+
Technická pomoc OPZ financuje aplikace, které doplňují MS2014+ a které vycházejí ze
specifických potřeb OPZ (týkající se např. evidence podpořených osob). V případě, že by
některé požadavky ŘO OPZ na rozvoj MS2014+ nebyly pokryty OPTP, pak bude technická
pomoc OPZ využita na tuto agendu.
OPTP financuje aktivity související se zajištěním správy, provozu a potřebného rozvoje
jednotného monitorovacího systému 2014+, především potřeby vycházející z požadavků
evropské a národní legislativy nebo metodických předpisů k implementaci ESIF na centrální
úrovni, stejně jako specifické požadavky na tvorbu vazeb mezi systémem MS2014+
a externími systémy, které jsou předmětem horizontálních aktivit.
Identifikace hlavních cílových skupin
Cílové skupiny zahrnují především subjekty implementační struktury OPZ, žadatele
a příjemce, Monitorovací výbor OPZ a veřejnost.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 106 (celkem 211)
2.5.3 Specifické indikátory výstupu
Tabulka 29: Společné a specifické výstupové indikátory za prioritní osu 5
ID
Indikátor
Celkový počet podpořených
účastníků –
v členění dle přílohy č. 1
nařízení o ESF
Měrná jednotka
Fond
Cílová
hodnota
(2023)
účastníci
ESF
350
Zdroj dat
Frekvence
sledování
IS ESF
2014+
při vstupu/
zahájení
2.5.4 Kategorizace intervencí prioritní osy 5
Kategorie regionů a fond
ESF, méně rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Kód
€
120
75 553 861
121
2 437 221
122
3 249 628
Dimenze 2
Forma financování
Kód
€
01
81 240 710
Dimenze 3
Území
Kód
01
€
81 240 710
Kategorie regionů a fond
ESF, více rozvinuté regiony
Dimenze 1
Intervenční oblast
Kód
€
120
2 883 734
121
93 024
122
124 032
Dimenze 2
Forma financování
Kód
€
01
3 100 790
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Dimenze 3
Území
Kód
01
€
3 100 790
strana 107 (celkem 211)
3 FINANČNÍ PLÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU
Zdrojem údajů o alokaci na Iniciativu pro zaměstnanost mládeže je dopis komisaře L. Ándora ze dne 4. 11. 2013, upřesňující částky na tuto
iniciativu pro ČR. V souladu s čl. 120 (2) obecného nařízení se míra spolufinancování ve finančním plánu vztahuje k celkovým způsobilým
výdajům, tj. výdajům z veřejných a soukromých zdrojů. Rozdělení na kategorie regionů v tabulce č. 31 je provedeno v poměru 1:27,2 a
odpovídá tak pro-rata kombinaci prostředků obou kategorií regionů jednotným poměrem v rámci všech prioritních os OPZ. Vzhledem k tomu, že
stále probíhají jednání MMR s EK k interpretaci ustanovení čl. 70 obecného nařízení „Způsobilost podle místa operací“ a čl. 13 nařízení o ESF
na úrovni Dohody o partnerství, která bude mít dopad na aplikaci pro-rata v jednotlivých operačních programech, je alokace OPZ ve více
rozvinutých regionech pouze předběžná. Skutečná potřeba prostředků z více rozvinutých regionů může být vyšší a bude aktualizována do
finální verze OPZ dle výsledků jednání s EK. Vyčíslení soukromých zdrojů v tabulkách č. 31 a 32 je pouze indikativní.
Tabulka 30: Finanční podpora z každého fondu a částky týkající se výkonnostní rezervy
Fond
Kategorie
2014
2015
2016
2017
regionu
(5)
ESF45
(6)
(7)
(8)
ESF
(9)
YEI
specifická
alokace
Celkem
(12)
44
45
V méně
rozvinutých
regionech
V přechodných
regionech
Ve více
rozvinutých
regionech
Celkem
Nevztahuje se
2018
2019
2020
Celkem
Hlavní Výkonno Hlavní Výkonno Hlavní Výkonno Hlavní Výkonno Hlavní Výkonno Hlavní Výkonno Hlavní Výkonno Hlavní Výkonno
alokace
stní
alokace
stní
alokace
stní
alokace
stní
alokace
stní
alokace
stní
alokace
stní
alokace
stní
44
rezerva
rezerva
rezerva
rezerva
rezerva
rezerva
rezerva
rezerva
258 970 16 042 264 044 16 473 268 965 17 168 274 348 17 511 279 838 17 862 285 438 18 219 291 150 18 584
1 922 121 861
071
317
672
519
434
006
306
594
744
047
878
503
576
079 756 681
065
n.r.
n.r.
9 801 625 610
227
268 771
298
7 640
441
276 411
739
n.r.
16 667 274 042
927
121
0
n.r.
9 997 638 135
449
5 959
543
16 667 280 001
927
664
n.r.
17 111 279 163
654
006
0
n.r.
10 197 650 909
572
17 818 284 749
915
964
0
17 111 279 163
654
006
n.r.
0
n.r.
10 401 663 936
658
0
17 818 284 749
915
964
n.r.
18 175 290 448
530
566
0
n.r.
10 609 677 223
822
0
18 175 290 448
530
566
n.r.
18 539 296 261
270
025
0
n.r.
10 822 690 775
147
0
18 539 296 261
270
025
n.r.
n.r.
n.r.
11 038 704 598
701
n.r.
72 868
576
4 651
186
18 910 302 189
278
277
0
18 910 302 189
278
277
Celková alokace (podpora unie) snížená o výkonnostní rezervu.
Celková alokace ESF zahrnující i ESF podporu pro YEI.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
0
strana 108 (celkem 211)
19 288
1 995 126 512
677 625 257
251
0
13 599
984
0
19 288
2 009 126 512
677 225 241
251
Tabulka 31: Finanční plán
Prioritní
osa
Fond46 Kategorie
regionu
Základ
pro
výpočet
příspěvku
Unie
(Celkové
způsobilé
výdaje)
Příspěvek
z Unie
(a)
Prioritní
osa 1
ESF
Prioritní
osa 1
ESF
Prioritní
osa 1
YEI
Prioritní
osa 2
ESF
Prioritní
osa 2
ESF
Prioritní
osa 3
ESF
Prioritní
osa 3
ESF
Prioritní
osa4
ESF
Méně
rozvinuté
regiony
Více
rozvinuté
regiony
N/A
Méně
rozvinuté
regiony
Více
rozvinuté
regiony
Méně
rozvinuté
regiony
Více
rozvinuté
regiony
Méně
rozvinuté
regiony
1 198 300 480
45 736 660
27 199 968
609 305 329
23 255 929
Národní
spolufinancování
(b) = (c) + (d))
Orientační rozdělení
národního spolufinancování
Národní
veřejné
zdroje
(c)
Celkový
příspěvek
Národní
soukromé
zdroje 47
(d)
Míra
Pro
spolu- informaci
financová
ní
Celková alokace
(příspěvek Unie)
snížený o
výkonnostní
rezervu
Výkonnostní
rezerva
Podíl
výkonnostní
rezervy
(příspěvek
Unie) na
celkové
podpoře Unie
pro prioritní
osu
Příspěvky Příspěvek Národní Příspěvek
Národní
EIB
Unie
spolufinan
Unie
spolufinanco
cování
vání48
(e) = (a) + (b) (f) = (a)/(e)
(g)
(h)=(a)-(j) (i) = (b) –
(j)
(k)= (b) * (l) =(j)/(a) *100
(k)
((j)/(a))
85,0 %
0
74 893
780
13 216 549
6,25 %
91 473 320
50,0 %
0 42 878 119 42 878 119 2 858 541
2 858 541
6,25 %
0
29 599 966
91,9%
0 27 199 968 2 399 998
n.r.
n.r.
0%
107 524 470 91 395 800 16 128 671
716 829 799
85,0%
0
38 081
583
6 720 279
6,25%
3 488 389
46 511 858
50,0%
0 21 802 433 21 802 433 1 453 496
1 453 496
6,25%
448 019
6,25%
211 464 791
126 878
84 585 916 1 409 765 271
875
45 736 660 27 441 996 18 294 664
2 399 998
2 399 998
23 255 929 19 767 540
1 123 406
700
571 223
746
198 248
242
100 804
191
40 620 355
2 137 914
1 603 436
534 479
42 758 269
95,0%
0 38 081 583 1 689 895 2 538 772
1 550 395
1 033 597
775 198
258 399
2 583 992
60,0%
0
96 900
96 900
6,25%
17 920 745 17 920 745
0
119 471 633
85,0%
0 95 203 957 16 800 698 6 346 931
1 120 047
6,25%
101 550 888
1 453 495
936 697
46
YEI (speciální alokace a odpovídající podpora z ESF) by měl být považován za samostatný fond a měl by být na samostatném řádku, i když je součástí prioritní osy.
Vyplňte pouze v případě, že prioritní osy jsou vyjádřeny pouze v celkových způsobilých výdajích.
48
Míra spolufinancování je stanovena na úrovni prioritní osy. Veškerý příspěvek EU, včetně části související s výkonnostní rezervou v rámci prioritní osy, podléhá stejnému
pravidlu o spolufinancování. Národní spolufinancování by mělo být rozděleno poměrným dílem mezi hlavní alokaci a výkonnostní rezervu v závislosti na výši příspěvku ze
strany EU.
47
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 109 (celkem 211)
Prioritní
osa4
ESF
Prioritní
osa5
ESF
Prioritní
osa5
ESF
Celkem
Celkem
Celkem
Celkem
Celkem za
OP
49
ESF
51
ESF
52
ESF
YEI53
Více
rozvinuté
regiony
Méně
rozvinuté
regiony
Více
rozvinuté
regiony
Méně
rozvinuté
regiony
Přechodné
regiony
Více
rozvinuté
regiony
3 875 988
81 240 710
3 875 988
3 875 988
0
7 751 976
50,0%
0
3 633 739 3 633 739
242 249
242 249
6,25%
14 336 596 14 336 596
0
95 577 306
85,0%
0 81 240 710 14 336 596
0
0
0,00%
0
6 201 580
50,0%
0
3 100 790 3 100 790
0
0
0,00%
101 249
2 384 402 278
065
85,2%
0
1 909 156
696
121 861
066
21 504 894
6,00%
3 100 790
3 100 790
3 100 790
2 031 017
76250
353 384 516
252 135
451
n.r.
77 519 762
27 199 968
2 135 737 492
n.r.
0
0
n.r.
77 002 964 54 961 511 22 041 453
2 399 998
2 399 998
432 787 478
309 496
960
0
n.r.
n.r.
n.r.
331 879
622
n.r.
n.r.
n.r.
154 522 726
50,2%
0 72 868 576 72 351 778 4 651 186
29 599 966
91,9%
0 27 199 968 2 399 998
123 290
2 568 524 970
518
83,2 %
0
2 009 225
240
406 631
398
49
n.r.
4 651 186
6,00%
0
0
0,00%
126 512
252
26 156 080
5,92%
Alokace ESF bez odpovídající podpory pro YEI
Součet celkové podpory z ESF v méně rozvinutých, přechodných a více rozvinutých regionech a prostředky vyčleněné na YEI v tabulce 32 se rovná součtu celkové podpory
z ESF v méně rozvinutých, přechodných a více rozvinutých regionech a zvláštní alokaci pro YEI v tabulce 31.
51
Alokace ESF bez odpovídající podpory pro YEI
52
Alokace ESF bez odpovídající podpory pro YEI
53
Zahrnuje i specifickou alokaci YEI a odpovídající podporu z ESF
50
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 110 (celkem 211)
Tabulka 32 Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí – zvláštní příděly v případě ESF a YEI
Fond
Kategorie
regionu
Základ pro výpočet
příspěvku Unie
Příspěvek z
EU (a)
Národní
spolufinancování
(b) = (c) + (d))
(Celkové
způsobilé výdaje)
1
2
3
4
5.
6.
7.
8.
9.
Specifická
alokace YEI
doplňková
podpora z ESF
doplňková
podpora z ESF
doplňková
podpora z ESF
Orientační rozdělení národního
spolufinancování
Národní veřejné
Národní soukromé
zdroje
zdroje
(c)
(d)
0
0
n.r.
13 599 984
0
méně
rozvinuté
regiony
přechodné
regiony
více
rozvinuté
regiony
13 599 984
2 399 998
2 399 998
0
0
0
27 199 968
CELKEM: YEI
Poměr mezi ESF a
specifickou alokací
YEI 
Poměr
ESF
dle
kategorie
regionu:
méně
rozvinuté
regiony
Poměr
ESF
dle
kategorie
regionu:
přechodné regiony
Poměr
ESF
dle
kategorie
regionu:
více
rozvinuté
regiony
Míra
spolufinanc
ování
(f) = (a)/(e)
13 599 984
100%
0
15 999 982
85%
0
0
0
n.r.
0
0
0
0
n.r.
2 399 998
2 399 998
0
29 599 966
91,89%
1
součet (2:4)/1
1
2/součet (2:4)
0
3/součet (2:4)
0
4/součet (2:4)
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Celkový
příspěvek
(e) = (a) +
(b)
strana 111 (celkem 211)
Tabulka 33 Rozdělení plánu financování podle prioritní osy, fondu, kategorie regionů a
tematického cíle
Prioritní
osa
Fond
Prioritní osa
1
Prioritní osa
2
54
ESF
Národní
spolufinancování
Celkový
příspěvek
Tematický cíl 8 1 198 300 480
211 464 791
1 409 765 271
Tematický cíl 8
45 736 660
45 736 660
91 473 320
Tematický cíl 8
27 199 968
2 399 998
29 599 966
Tematický cíl 9
609 305 329
107 524 470
716 829 799
Tematický cíl 9
23 255 929
23 255 929
46 511 858
Tematický cíl 8
Tematický cíl 9
Tematický cíl 11
Tematický cíl 8
Více
Tematický cíl 9
rozvinuté
Tematický cíl 11
Méně
Tematický cíl 11
rozvinuté
Více
Tematický cíl 11
rozvinuté
Méně
n.r.
rozvinuté
Více
n.r.
rozvinuté
15 841 939
17 872 956
6 905 460
604 654
682 174
263 567
833 787
940 682
363 445
403 103
454 783
175 711
16 675 726
18 813 638
7 268 905
1 007 757
1 136 957
439 278
101 550 888
17 920 745
119 471 633
3 875 988
3 875 988
7 751 976
81 240 710
14 336 596
95 577 306
3 100 790
3 100 790
6 201 580
2 135 737 492
432 787 478
2 568 524 970
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
YEI
n.r.
ESF
Méně
rozvinuté
Více
rozvinuté
Prioritní osa
3
ESF
Prioritní osa
4
ESF
Prioritní osa
5
Tematický cíl Podpora z EU
Kategorie
regionu
ESF
Méně
rozvinuté
Celkem
Tabulka 34 Orientační částka podpory, jež má být použita na cíle v oblasti změny klimatu
Prioritní osa
Orientační částka podpory
určená na opatření zaměřená
na klimatické změny (EUR)
Podíl na celkové alokaci
fondu v rámci operačního
programu (v %)
Prioritní osa 1
4 350 000
0,20 %
Prioritní osa 2
0
0%
Prioritní osa 3
0
0%
Prioritní osa 4
0
0%
4 350 000
0,20 %
Celkem
54
Pro účely této tabulky je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže (specifická alokace a odpovídající
příspěvek z ESF) považována za Fond.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 112 (celkem 211)
4 INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K ÚZEMNÍMU ROZVOJI
Integrovaný přístup k územnímu rozvoji je řešen v OPZ v souladu s Dohodou o partnerství
a se Strategií regionálního rozvoje ČR 2014-2020 (SRR).
Integrovaný přístup k územnímu rozvoji v OPZ přispěje zejména k následujícím cílům: (i)
snížení zásadních rozdílů v sociálně ekonomické úrovni regionů ČR; (ii) dlouhodobý rozvoj
funkčního trhu práce se zapojením místních aktérů; (iii) k zajištění účinného řízení
regionálního a místního rozvoje na bázi principu partnerství a víceúrovňové správy.
Aktivity vedoucí k sociálnímu začleňování obyvatel vyloučených lokalit je nutné podporovat
v sociálně znevýhodněných oblastech v rámci celé ČR. V této oblasti budou využity
zkušenosti Agentury pro sociální začleňování.
V OPZ se počítá s podporou integrovaného přístupu k územnímu rozvoji prostřednictvím
následujících nástrojů:
1. Integrované územní investice (ITI)
2. Integrované plány rozvoje území (IPRÚ)
3. Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)
Základním principem pro uplatnění integrovaných přístupů bude věcná (vhodně a logicky
provázané a potřebné tematické/sektorové intervence), územní (realizace intervencí ve
vhodném, geograficky a ekonomicky spojeném území) a časová (realisticky připravený
harmonogram a časové a věcné sladění předpokládaných intervencí) provázanost
intervencí realizovaná na základě kvalitní strategie rozvoje území.
Územní dimenzi je možné spatřovat také u možnosti připravit a realizovat Společné akční
plány (Joint Action Plan), které mohou komplexnějším přístupem řešit problematiku
vymezeného území - nejčastěji kraje (NUTS III).
Konkrétní popis pojetí územní dimenze je uveden u každé investiční priority. V případě
využití integrovaných nástrojů jsou detaily k jednotlivým nástrojům uvedeny v následujících
částech kap. 4.
Obecné principy a postupy pro implementaci integrovaných strategií
V případě všech výše uvedených integrovaných nástrojů budou aktéři odpovědní za přípravu
jednotlivých integrovaných strategií (zejména místní samosprávy, Místní akční skupiny,
lokální partnerství a další formy místní a komunitní strategické rozvojové spolupráce)
zároveň spolupracovat na výběru projektů k financování, které budou v souladu s cíli
Integrované strategie.
Výběr integrovaných strategií bude ve všech případech prováděn v souladu s Metodickým
pokynem pro využití integrovaných přístupů v programovém období 2014-2020.
Vlastní administrace projektů v rámci integrovaných strategií včetně uzavírání právních aktů
o poskytnutí podpory bude zajištěna z úrovně Řídicího orgánu OPZ.
Všechny aktivity financované z OPZ v rámci integrovaných strategií musí být v souladu
s věcným zaměřením následujících investičních priorit OPZ, jejichž obsahová náplň je
vhodná pro částečnou realizaci prostřednictvím integrovaných strategií. Jedná se zejména
o investiční priority 1.1 a 2.1 OPZ.
Prioritní osy 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce a 4 Efektivní veřejná správa OPZ
budou realizovány na celém území ČR. Vzhledem k věcnému zaměření podporovaných
aktivit nejsou tyto prioritní osy vhodné pro integrované přístupy.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 113 (celkem 211)
Dále musí být veškeré financované aktivity uznatelné pro financování z ESF v souladu
s obecným nařízením k ESIF, ESF nařízením a metodickými pokyny k uznatelnosti výdajů
připravenými ze strany Řídicího orgánu OPZ.
Řídicí orgán OPZ bude při výběru integrovaných strategií schválených pro financování
z OPZ v maximální možné míře postupovat tak, aby byly minimalizovány věcné nebo územní
překryvy mezi jednotlivými integrovanými nástroji.
4.1 Nástroje k zajištění komunitně vedeného místního rozvoje
ČR získala zkušenosti s komunitně vedeným místním rozvojem v období 2004-2013
v operačních programech řízených ze strany Ministerstva zemědělství nebo ve strategickém
plánování sociálního začleňování koordinovaném Agenturou pro sociální začleňování.
Komunitně vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER nebo lokální partnerství mohou
přispět k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného území a rozvoji spolupráce
aktérů na místní úrovni. Díky podpoře komunitně vedené strategie místního rozvoje nebo
Strategického plánu sociálního začleňování Agentury pro sociální začleňování vykazují
jednotlivé projekty přidanou hodnotu spočívající především ve vzájemné provázanosti,
synergii a předcházení duplicitám oproti izolovaně připraveným projektům.
Komunitně vedený místní rozvoj bude využit tam, kde je výhodou využití
tohoto integrovaného nástroje znalost místa realizace projektu a především integrace
tematických cílů a specifických cílů různých operačních programů 2014-2020.
V OP Zaměstnanost bude podpora aktivit v rámci komunitně vedeného místního rozvoje
podporována následovně:
1) metodou LEADER v souladu s čl. 32-35 obecného nařízení prostřednictvím investiční
priority 2.3 Komunitně vedené strategie místního rozvoje v prioritní ose č. 2 Sociální
začleňování a boj s chudobou (tato investiční priorita je určena pro realizaci projektů ze
schválených Komunitně vedených strategií místního rozvoje; alokace: 3 % z OP
Zaměstnanost). Z věcného hlediska musí být aktivity podporované v rámci komunitně
vedeného místního rozvoje v souladu s aktivitami, které lze podpořit z věcných prioritních os
OP Zaměstnanost (tj. zejména oblast zaměstnanosti a oblast sociálního začleňování).
Z územního hlediska bude podpora komunitně vedeného místního rozvoje z OP
Zaměstnanost zaměřena na venkovská území, tedy území MAS tvořeném správními
územími obcí s méně než 25 000 obyvateli, kdy maximální velikost MAS nepřekročí hranici
100 000 obyvatel a nebude menší než 10 000 obyvatel. Cílem je posílení územní
soudržnosti venkovského území a zajištění dlouhodobého udržitelného rozvoje tohoto území.
Ministerstvo zemědělství bude, na základě kritérií zohledňujících kvalitu organizace a řízení
procesů samotných MAS, vybírat okruh MAS, které splní základní kritéria přijatelnosti pro
další postup a možnost zpracování Komunitně vedené strategie místního rozvoje.
MAS budou zpracovávat integrovanou strategii širšího zaměření a mohou ji realizovat
z jiných prostředků než pouze z evropských fondů.
MMR provede formální hodnocení a hodnocení přijatelnosti integrovaných strategií MAS. Do
věcného hodnocení budou zástupci všech operačních programů, ze kterých daná strategie
požaduje financování. Obecně platí, že ITI / IPRÚ může zahrnout do své strategie
a územního vymezení jako partnera také MAS. Postup pro tvorbu integrovaných strategií
však podléhá postupům a procesům schváleným pro ITI / IPRÚ.
Obecné zásady pro komunitně vedený místní rozvoj jsou uvedeny v Dohodě o partnerství
a detailně je tato problematika rozvedena v Metodickém pokynu pro využití integrovaných
přístupů v programech ESIF 2014-2020.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 114 (celkem 211)
2) Koordinovaný přístup k řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit:
Strategické plány sociálního začleňování55 budou komplexním způsobem řešit
problematiku sociálně vyloučených lokalit, tj. budou řešeny následující oblasti:
zaměstnanost, bydlení, sociální služby, vzdělávání a bezpečnost.
Důležitým aspektem implementace projektů v rámci Strategického plánu sociálního
začleňování bude realizace věcně i časově koordinovaných projektů z OPZ, IROP a OP
VVV. Metodickou podporu přípravy Strategického plánu a vlastních projektů bude vykonávat
Agentura pro sociální začleňování, včetně přímé facilitační podpory procesů zaměstnanci
Agentury na místě.
Po schválení Strategického plánu bude probíhat realizace projektů naplňující jeho cíle
– v případě OPZ budou projekty realizovány prostřednictvím investiční priority 2.1
Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní
účast a zlepšení zaměstnatelnosti - v rámci této investiční priority se bude jednat pouze
o jednu z možností implementace, indikativní alokace: až 4% celkové alokace OPZ).
Pro projekty realizované ve vyloučených lokalitách bude řešené území zpravidla definováno
územním obvodem obce s rozšířenou působností (řešení všech sociálně vyloučených lokalit
v daném území) – na základě dohody místních aktérů může být však řešené území
upraveno (rozšířeno/zúženo).
4.2 Integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst
Udržitelný rozvoj měst bude v podmínkách ČR financován z OP Praha pól růstu ČR,
prostřednictvím 7 ITI (viz kap. 4.3) a prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje území.
Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) je integrovaný strategický dokument popisující
konkrétní problémy a potřeby vymezeného území (město a jeho zázemí), cíle a priority z nich
vycházející a vzájemně provázané investiční záměry, kterými bude navržených cílů
dosaženo. IPRÚ je dokumentem zahrnujícím širší prostorové vazby a je zaměřený na
dosažení konkrétních výsledků.
IPRÚ mohou být realizovány (nikoli povinně) v krajských městech a jejich zázemích, ve
kterých nebudou realizovány Integrované územní investice (České Budějovice, Jihlava,
Karlovy Vary, Liberec, Zlín) a v Mladé Boleslavi.
IPRÚ umožňuje širokou škálu využití. Může být zaměřený na integrované řešení jednoho
věcného tématu (např. doprava, životní prostředí apod.), může také kombinovat sektorově
blízká témata (např. vazba mezi vzděláním, trhem práce a podnikáním, Pakt zaměstnanosti,
propojení výzkumných a vzdělávacích institucí s podnikatelským sektorem ad.) nebo v rámci
vymezeného území řešit problematiku rozvoje komplexně (zaměřený na integrovaná řešení
zkvalitnění potřebné infrastruktury pro atraktivitu území, podpory inovativního podnikání
a spolupráce praxe s výzkumem a vývojem, řešení zaměstnanosti, sociálního vyloučení,
bydlení a kvality veřejných služeb a řešení oblastí životního prostředí, včetně brownfields).
Předpokladem pro samotnou realizaci projektů je schválení příslušného IPRÚ, který jasně
definuje své cíle, stanoví příslušné indikátory a k jejich dosažení vymezí v rámci finančního
plánu potřebné alokace z příslušných programů ESIF a z jejich prioritních os.
Předkládání a schvalování integrované strategie bude probíhat v souladu s postupem
uvedeným v kap. 3.1.2 Dohody o partnerství (stejný postup jako u ITI).
Příprava Strategického plánu sociálního začleňování a realizace projektů v rámci strategického
plánu má některé charakteristiky komunitně vedeného místního rozvoje (např. zapojení lokálních
aktérů do přípravy a realizace strategie) nicméně se nejedná o komunitně vedený místní rozvoj ve
smyslu čl. 32-35 obecného nařízení.
55
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 115 (celkem 211)
V OP Zaměstnanost může být IPRÚ využíván pro aktivity, které je možné financovat
z prioritní osy č. 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly a prioritní osy č. 2
Sociální začleňování a boj s chudobou. Nositel integrované strategie musí vždy zdůvodnit,
proč je vhodnější financovat požadované aktivity v rámci integrované strategie.
IPRÚ řešící problematiku sociálně vyloučených lokalit budou zpracovávány za metodické
podpory Agentury pro sociální začleňování, s přímou facilitační podporou procesů
zaměstnanci Agentury na místě.
Implementace projektů v rámci schválených IPRÚ bude probíhat při respektování postupů
uvedených v úvodu kapitoly č. 4 Integrovaný přístup k územnímu rozvoji.
Tabulka 35 Integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst – orientační částky podpory
z EFRR a ESF
Fond
Podpora z EFRR a ESF
Podíl celkového přídělu fondu na
(orientačně, v EUR)
operační program
EFRR celkem
0
0%
ESF celkem
21 357 374
1%
Celkem
21 357 374
1%
4.3 Integrované územní investice
Na základě priorit SRR představuje v podmínkách České republiky Integrovaná územní
investice realizaci integrované strategie rozvoje metropolitní oblasti, která zahrnuje klíčové
investice řešící problémy daného území z více než jedné prioritní osy jednoho nebo více
operačních programů. Taková integrovaná strategie ve své analýze a následném definování
a hierarchizaci priorit se soustředí na klíčové tematické okruhy rozvoje metropolitní oblasti
v souladu s cíli a prioritami EU.
Mezi nejvíce nosná témata spojující jádrová města a zároveň nejvýznačnější centra České
republiky s jejich funkčním zázemím patří doprava, trh práce a oblast sociálních služeb,
vzdělávání, propojení výzkumných kapacit, aplikace jejich výstupů do praxe, inovace
a podnikání a oblast životní prostředí, jež je v těchto metropolitních oblastech vystaveno
extrémním nárokům. Integrovaná územní investice bude soustředěna převážně na realizaci
větších, investičně náročnějších projektů, které mají významný dopad pro řešené území.
V souladu se SRR budou Integrované územní investice realizovány v následujících
metropolitních oblastech (město a jeho funkční zázemí): Praha a Středočeský kraj, Brno,
Ostrava, Plzeň, Hradecko-pardubická, Olomoucká a Ústecko-chomutovská aglomerace.
Každá metropolitní oblast předloží ke schválení a realizaci pouze jednu integrovanou
strategii.
Předpokladem pro samotnou realizaci projektů je schválení příslušné integrované strategie,
která jasně definuje své cíle, stanoví příslušné indikátory a k jejich dosažení vymezí v rámci
finančního plánu potřebné alokace z příslušných programů ESIF a z jejich prioritních os.
Předkládání a schvalování integrované strategie bude probíhat v souladu s postupem
uvedeným v kap. 3.1.2 Dohody o partnerství.
V OP Zaměstnanost mohou být Integrované územní investice využívány pro aktivity, které je
možné financovat z prioritní osy č. 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly
a prioritní osy č. 2 Sociální začleňování a boj s chudobou. Nositel integrované strategie musí
vždy zdůvodnit, proč je vhodnější financovat požadované aktivity v rámci integrované
strategie.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 116 (celkem 211)
ITI řešící problematiku sociálně vyloučených lokalit budou zpracovávány za metodické
podpory Agentury pro sociální začleňování, s přímou facilitační podporou procesů
zaměstnanci Agentury na místě. Implementace projektů v rámci schválených integrovaných
strategií bude probíhat při respektování postupů uvedených v úvodu kapitoly č. 4 Integrovaný
přístup k územnímu rozvoji.
Tabulka 36 Indikativní finanční alokace na ITI
Prioritní osa
1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly
ESF
Indikativní finanční alokace (EUR,
jen EU podíl)
10 678 687
2 Sociální začleňování a boj s chudobou
ESF
10 678 687
Celkem
Fond
21 357 374
4.4 Ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření
Na nadnárodní aktivity je zaměřena prioritní osa 3 Sociální inovace a mezinárodní
spolupráce (včetně případné meziregionální spolupráce mezi dvěma a více členskými státy
EU).
V této prioritní ose budou podporovány projekty zaměřené na sociální inovace, zejména
s cílem jejich tvorby, testování a následného šíření. Projekty mohou k dosažení svých cílů
využívat mezinárodní spolupráci jako způsob, kterým lze přenést již fungující přístupy/řešení
z ostatních členských států EU.
Bližší popis prioritní osy 3 je uveden v kapitole 2.3 Prioritní osa Sociální inovace
a mezinárodní spolupráce.
4.5 Přínos plánovaných intervencí ve prospěch makro-regionálních
strategií
Území České republiky je součástí území, které je pokryto Strategií EU pro Podunají. Tato
strategie je definována jako integrovaný rámec pro spolupráci, vztahující se k členským
státům EU a třetím zemím ze stejné geografické oblasti, za účelem řešení společných výzev
a posílení spolupráce s cílem dosažení ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti.
Implementace makroregionálních strategií se řídí tzv. principem trojí neutrality (pravidlo
3NE): rozpočtová/finanční neutralita (žádné dodatečné výdaje), legislativní neutralita (žádná
nová legislativa) a institucionální neutralita (žádné nové instituce).
OP Zaměstnanost přispívá mj. k naplňování cílů této strategie podporou v oblastech
zaměstnanosti, sociálního začleňování a boje s chudobou, a v oblasti veřejné správy
(v souladu s Akčním plánem pro implementaci Strategie EU pro Podunají, v prioritní oblasti
č. 9 Investice do lidí a dovedností a v prioritní oblasti č. 10 Institucionální kapacita
a spolupráce).
Další informace o Strategii EU pro Podunají jsou uvedeny v Dohodě o partnerství.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 117 (celkem 211)
5 SPECIFICKÉ POTŘEBY ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ NEJVÍCE
POSTIŽENÝCH CHUDOBOU NEBO CÍLOVÝCH SKUPIN, JÍMŽ
NEJVÍCE HROZÍ DISKRIMINACE NEBO SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ
5.1 Zeměpisné oblasti nejvíce zasažené chudobou/cílové skupiny,
jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení
V České republice je možné identifikovat oblasti s výskytem nebo zvýšeným rizikem
sociálního vyloučení, které jsou v řadě případů spojeny s problematikou chudoby a existencí
sociálně patologických jevů. Řešení specifických potřeb těchto regionů (oblastí) je nejen
vzhledem k jejich příčinám vzniku velmi obtížné a nelze jej zvládnout bez širší, koordinované
spolupráce více subjektů včetně aktivní pomoci státu.
Geografická identifikace
a) sociálně znevýhodněné oblasti
Pro účely vymezení sociálně znevýhodněných oblastí byla stanovena administrativní úroveň
obcí s rozšířenou působností (tzv. ORP), které vykazují především nadprůměrnou míru
dlouhodobé nezaměstnanosti (2008-2010), vysoký počet vyplacených dávek (2008-2011),
výskyt sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním vyloučením (2006-2011).
Toto geografické vymezení (sociálně znevýhodněné oblasti) vychází ze schválené Strategie
regionálního rozvoje 2014-2020.
b) sociálně vyloučené lokality
Za účelem získání základních informací o situaci sociálně vyloučených romských lokalit
a komunit v ČR byla provedena v roce 2006 analýza sociálně vyloučených romských lokalit56
(dále jen „analýza“).
Analýza se zaměřila na zmapování sociálně vyloučených a sociálním vyloučením
ohrožených romských lokalit a komunit a na zmapování relevantních subjektů působících
v této oblasti (tedy především nestátních neziskových organizací, organizací zřizovaných
obcemi a kraji, obcí, krajů, Úřadu práce ČR, podnikatelských subjektů) a jejich absorpční
kapacity.
Dle výše uvedené analýzy existovalo v České republice přes tři sta sociálně vyloučených
lokalit, ve kterých žilo přibližně 80 tis. obyvatel (z toho cca 70 % je Romů). Počet 80 tis. osob
představuje velmi zhruba cca 16 tis. bytových domácností a cca 20 tis. rodin.
Jedním z výstupů analýzy je interaktivní Mapa zkoumaných obcí se sociálně vyloučenými
a sociálním vyloučením ohroženými romskými lokalitami na území ČR v členění na úroveň
obcí, a v některých případech až na úroveň částí měst nebo ještě menších oblastí (např.
ulice, jednotlivé domy atd.).
Podle současných odhadů (z r. 2013) Agentury pro sociální začleňování existuje na území
ČR cca 400 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije cca 100 tis. obyvatel, kteří jsou až
na výjimky dlouhodobě nezaměstnaní, předlužení, špatně vzdělaní a nekvalifikovaní.
Aktualizace sociálně vyloučených lokalit (včetně doporučení jaké aktivity by měly být
v programovém období 2014-2020 podporovány) bude k dispozici na začátku roku 2015, tak
aby bylo možné efektivně zacílit podporu v těchto lokalitách.
Identifikace hlavních cílových skupin
Mezi cílové skupiny sociálně vyloučených/sociálním vyloučením ohrožených osob a osob
zasažených chudobou patří zejména etnické menšiny (zejména Romové), osoby žijící
56
GAC spol. s r.o.: „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů
působících v této oblasti“. Praha 2006.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 118 (celkem 211)
v sociálně vyloučených lokalitách, bezdomovci, senioři, osoby se zdravotním postižením,
nízkopříjmové skupiny obyvatel, dlouhodobě nezaměstnaní (opakovaně nezaměstnaní),
osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, v nepříznivě sociální situaci
žijící rodiny, děti, mládež a osoby opouštějící ústavní zařízení nebo zařízení výkonu trestu.
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat osobám ohroženým vícenásobnými riziky (kumulace
znevýhodnění z více hledisek, jako je např. věk, pohlaví, zdravotní postižení, finanční zdroje,
etnicita).
5.2 Strategie pro řešení specifických potřeb zeměpisných oblastí
nejvíce postižených chudobou/cílových skupin, jímž nejvíce
hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení
ČR měla v roce 2012 druhý nejnižší podíl populace ohrožené chudobou nebo sociálním
vyloučením ze všech zemí EU, nicméně lze předpokládat, že v příštích letech se situace
z hlediska rizik chudoby a sociálního vyloučení zhorší, zejména vzhledem k dopadům
ekonomické krize.
Chudoba a sociální vyloučení mají velmi úzkou souvislost s nezaměstnaností, a to zejména
dlouhodobou. Téměř polovina (46,7 %) domácností bez pracujících osob je v ČR ohrožena
chudobou. Zvyšují se regionální disproporce na trhu práce, územní odloučenost a zhoršená
dopravní dostupnost zaměstnání jsou další prvky znevýhodňující některé skupiny uchazečů
o zaměstnání.
Mezi sociálně vyloučené osoby nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením patří rovněž
příslušníci romské menšiny, a to zejména ti, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách.
Lidé žijící ve vyloučených lokalitách jsou v drtivé většině nezaměstnaní, často mají nízkou
úroveň vzdělání a žádnou či minimální kvalifikaci. V těchto lokalitách se ve větší míře
vyskytují rizikové jevy, jako např. vícegenerační projevy pasti sociálního vyloučení a chudoby
vedoucí např. k vysoké míře zadluženosti, nedostatečné sociální kompetence a zhoršený
zdravotní stav obyvatel. Tato situace má reprodukční tendence a nedaří se ji dlouhodobě
řešit.
Zcela zásadním problémem je nedostupnost adekvátního bydlení pro sociálně vyloučené
osoby nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením, zejména pro bezdomovce, mladé osoby
vycházející z institucionální péče, osoby předlužené bez trvalého příjmu a finančních rezerv
nebo specificky pro příslušníky romské menšiny. Stále více osob je vytlačováno do
podstandardních forem ubytovaní, specificky do segregovaných ubytoven.
V roce 201257 připadalo na jedno volné pracovní místo 15,6 uchazeče o zaměstnání (oproti
2,5 uchazečům na jedno místo v roce 2007). Vzhledem k tomu, že při současném nízkém
počtu volných pracovních míst mají problém s uplatněním na trhu práce i osoby bez
znevýhodnění, představuje významnou příležitost pro začlenění osob ohrožených sociálním
vyloučením nebo sociálně vyloučených zpět na trh práce rozvoj sociálního podnikání
a sociálních podniků.
Podmínkou úspěšného řešení problémů v regionech, včetně integrace sociálně vyloučených
občanů, je meziinstitucionální a komplexní přístup. Komplexní přístup bude zajištěn
prostřednictvím přípravy Strategických plánů sociálního začleňování a realizace projektů
v rámci těchto strategických plánů.
Příprava strategických plánů bude probíhat na místní úrovni (na úrovni územního obvodu
obce s rozšířenou působností a bude zahrnovat všechny sociálně vyloučené lokality
nacházející se v tomto území – území může být rozšířeno/zúženo pokud se tam místní aktéři
domluví) s metodickou podporou Agentury pro sociální začleňování. Financování projektů
v rámci schválených strategických plánů bude zajištovat OPZ, OP VVV a IROP.
57
Data k 31. prosinci, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012/Anal2012.pdf
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 119 (celkem 211)
Dalším možným nástrojem zajištující integrovaná řešení sociálního začleňování
a problematiky sociálně vyloučených lokalit mohou být také integrované nástroje zmíněné
v kap. 4 (ITI, IPRÚ, CLLD). Zde bude záležet na nositeli dané integrované strategie, zda si
zvolí k řešení dané téma.
Všechny podporované aktivity (blíže viz Tabulka 37) budou směřovat k zvýšení kompetencí
osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně vyloučených tak, aby se mohly lépe
uplatnit ve společnosti a na trhu práce. Cílem podpory je také snížení či zmírnění
nežádoucích socio-ekonomických regionálních disparit.
Tabulka 37 Opatření pro řešení specifických potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených
chudobou / cílových skupin, jímž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení
Cílová skupina/
zeměpisná oblast
Sociálně znevýhodněné
oblasti
Hlavní typy plánovaných aktivit
jakožto součást integrovaného
přístupu
Aktivity zaměřené na práci
s klienty:
Obce s rozšířenou
působností, které vykazují
nadprůměrnou míru
dlouhodobé
nezaměstnanosti, vysoký
počet vyplacených dávek a
výskyt sociálně vyloučených
lokalit / sociálně vyloučené lokality dle aktualizace
„analýzy“ (bude k dispozici
na začátku roku 2015).
Osoby ohrožené sociálním
vyloučením a osoby
sociálně vyloučené
Prioritní
osa
Fond Kategori
e
regionů
IP 1 Aktivní
začleňování,
včetně
začleňování s
ohledem na
podporu
rovných
příležitostí a
aktivní účast a
zlepšení
zaměstnatelno
sti
Podpora sociálního začleňování
osob sociálně vyloučených či
sociálním vyloučením
ohrožených prostřednictvím
sociálních služeb, služeb pro
rodiny a děti a dalších služeb
obecného zájmu
Podpora služeb zaměřených na
prevenci sociálního vyloučení
osob, služeb poskytovaných
terénní a ambulantní formou,
podpora komunitní sociální
práce;
-
Vzdělávání a poradenství,
aktivizační, asistenční a
motivační programy pro osoby
ohrožené sociálním vyloučením
nebo sociálně vyloučené:
-
Aktivní pomoc osobám sociálně
vyloučeným či sociálním
vyloučením ohrožených se
zajištěním přístupu k sociálním
službám
-
Podpora mladým lidem ze
sociálně znevýhodněného
prostředí při vstupu do
samostatného života a na trh
práce po ukončení vzdělání;
-
Programy prevence sociálně
patologických jevů a prevence
kriminality
-
Aktivity směřující k posílení
postavení sociálně vyloučených
osob na trhu práce, zejména
prostřednictvím aktivního
začleňování osob v sociálněpodnikatelských subjektech;
-
Vznik a rozvoj podnikatelských
aktivit v oblasti sociálního
podnikání,
-
Vzdělávání osob sociálně
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Investiční
priorita
PO 2
Sociální
Méně
začleňován ESF rozvinuté
í a boj s
regiony
chudobou
strana 120 (celkem 211)
vyloučených a osob ohrožených
sociálním vyloučením na trhu
práce s cílem podpory vzniku
nových podnikatelských aktivit
zaměřených na sociální
podnikání;
Aktivity zaměřené na zvýšení
kapacit a zlepšení práce místních
samospráv při řešení sociálního
začleňování/ problémů sociálně
vyloučených lokalit
Sociálně znevýhodněné
oblasti / území pokryté
danou Místní akční
skupinou
-
podpora procesu střednědobého
plánování sociálních služeb
-
vzdělávání v sociální oblasti,
vzdělávání sociálních
pracovníků ve službách a VS
-
podpora spolupráce aktérů na
místní úrovni s důrazem na
řešení nezaměstnanosti
Možná podpora aktivit v sociálně
vyloučených lokalitách (pokud budou
tyto aktivity obsaženy ve schválených
Komunitně vedených strategiích
místního rozvoje).
Osoby ohrožené sociálním
vyloučením a osoby
sociálně vyloučené
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
PO 2
Sociální
Méně
začleňován
ESF rozvinuté
í a boj
regiony
s chudobou
IP 3 Komunitně
vedené
strategie
místního
rozvoje
strana 121 (celkem 211)
6 ZVLÁŠTNÍ POTŘEBY ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ, KTERÉ JSOU
POSTIŽENY VÁŽNÝMI NEBO STÁLÝMI PŘÍRODNÍMI NEBO
DEMOGRAFICKÝMI PROBLÉMY
Pro ČR není tato kapitola operačního programu relevantní vzhledem k tomu, že se na jejím
území nenacházejí regiony, na něž se vztahují parametry čl. 174 Smlouvy.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 122 (celkem 211)
7 ÚŘADY A ORGÁNY ZODPOVĚDNÉ ZA ŘÍZENÍ, KONTROLU
A AUDIT A ROLE RELEVANTNÍCH PARTNERŮ
7.1 Identifikace relevantních úřadů a orgánů
Úřad/Orgán
Název úřadu/orgánu
Vedení úřadu/ orgánu
(pozice)
Řídicí orgán
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR /
sekce fondů EU
Ministr / vrchní ředitel sekce
fondů EU
Národní orgán pro
koordinaci
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Ministr
Certifikační orgán
Ministerstvo financí ČR / Národní fond
Ministr / náměstek
Auditní orgán
Ministerstvo financí ČR / Auditní orgán
Ministr / náměstek
Orgán, který obdrží
platby od Komise
Ministerstvo financí ČR / Národní fond
Ministr / náměstek
7.2 Opatření přijatá k zapojení relevantních partnerů v návaznosti
na čl. 5 obecného nařízení při přípravě operačních programů
a role partnerů při provádění, monitorování a evaluaci
operačního programu
7.2.1 Role relevantních partnerů při přípravě, provádění, monitorování
a evaluaci operačního programu
Příprava operačního programu
Do procesu přípravy a vypracování OPZ byla zapojena v souladu s čl. 5 obecného nařízení
celá řada subjektů. Subjektem zodpovědným za přípravu OPZ je na základě usnesení vlády
č. 867/2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příprava MPSV na čerpání fondů EU
v období 2014-2020 probíhala již od roku 2011, a to v rámci Pracovní skupiny MPSV pro
tvorbu strategie a priorit pro využívání fondů EU v období 2014–2020. Tato skupina se
skládala ze zástupců jednotlivých věcných sekcí MPSV a jejím hlavním úkolem byla příprava
problémových analýz pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování a navazující
příprava priorit pro čerpání fondů EU po roce 2014. Podklady vytvořené v rámci pracovní
skupiny pak byly využity pro tvorbu první verze operačního programu Zaměstnanost. V roce
2012 byla ustavena Pracovní skupina pro programování na období 2014-2020 k přípravě OP
Zaměstnanost, kterou tvoří zástupci jednotlivých resortů, regionů, měst a obcí, nestátních
neziskových organizací, sociálních a dalších partnerů. Za účelem zapojení co nejširšího
spektra partnerů do přípravy OPZ a pro umožnění podrobného projednávání věcného
zaměření jednotlivých prioritních os a investičních priorit bylo v rámci této pracovní skupiny
dále ustaveno 5 pracovních podskupin. Členství v těchto pracovních podskupinách nebylo
nikterak limitováno počtem zapojených institucí ani počtem osob zastupujících tyto instituce.
Seznam partnerů v Pracovní skupině pro programování a jejích pracovních podskupinách je
uveden v příloze OPZ.
Souběžně s postupem přípravy OPZ a v souladu s čl. 55 obecného nařízení probíhá proces
ex-ante evaluace programu. Dne 11. prosince 2012 byla na základě výsledků výběrového
řízení podepsána smlouva se zpracovatelem ex-ante evaluace. Proces ex-ante evaluace tak
probíhá od samého začátku přípravy OPZ, zástupci zpracovatele ex-ante evaluace jsou
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 123 (celkem 211)
zapojeni do jednání platforem pro přípravu programu a úzce komunikují s MMR-NOK, který
má ve své gesci celkovou koordinaci příprav budoucího programového období 2014–2020.
První pracovní návrh operačního programu byl partnerům představen na prvním zasedání
Pracovní skupiny pro programování konaném dne 20. února 2013. Připomínky vzešlé od
členů pracovní skupiny a připomínky ex-ante evaluátora byly následně při zapojení
pracovních podskupin zapracovány a ke konci března 2013 byl připraven druhý návrh OPZ.
Ten byl následně poskytnut MMR-NOK, ex-ante evaluátorovi a zástupcům platforem
zapojených do přípravy OPZ. V období duben-květen 2013 se uskutečnilo 2. zasedání
Pracovní skupiny pro programování, kde byl projednán OPZ (verze 29. březen), a dále se
uskutečnila řada jednání jak s věcnými gestory za účelem zjednodušení struktury
specifických cílů, doplnění popisu výsledků a nastavení monitorovacích indikátorů, tak
jednání s dalšími resorty za účelem vyřešení překryvů a definování synergií mezi
jednotlivými OP. Po zapracování připomínek z Pracovní skupiny pro programování a vstupů
od ex-ante evaluátora v průběhu června byla vypracována další verze OPZ (28. červen
2013), která byla opět poskytnuta MMR-NOK a všem partnerům.
Do OPZ verze 30. září 2013 byly zapracovány připomínky a doporučení ex-ante evaluátora
a MMR-NOK k předchozí verzi programu. Byly aktualizovány stávající kapitoly programu, po
diskusích s věcnými garanty byl zpřesněn návrh monitorovacích indikátorů a po projednání
s místními aktéry byla investiční priorita 2.3 Komunitně vedené strategie místního rozvoje
vyčleněna výhradně pro projekty realizované v rámci schválených Komunitně vedených
strategií místního rozvoje.
Do OPZ verze 31. říjen 2013 byly zapracovány připomínky obdržené k předchozí verzi
programu v rámci Pracovní skupiny pro programování a jejích pracovních podskupin.
Následně byl OPZ zveřejněn na webových stránkách www.esfcr.cz k připomínkování ze
strany široké veřejnosti. Do OPZ verze 30. listopad 2013 byly doplněny aktuálně známé
údaje o finančních alokacích operačního programu, byla aktualizována informace o
naplňování předběžných podmínek a dále byl OPZ uveden do souladu s aktualizovanými
verzemi pokynů EK a MMR k tvorbě operačních programů a dostupnou českou verzí
nařízení o ESF.
Do OPZ verze 4. duben 2014 byly zohledněny připomínky z veřejného připomínkování, jakož
i připomínky dalších partnerů obdržené v mezidobí, připomínky Evropské komise obdržené
koncem ledna 2014 v rámci neformálního dialogu k OPZ, doporučení ex-ante hodnotitele
a dále byly využity aktuálně dostupné informace potřebné k dopracování některých kapitol
(monitorovací indikátory, finanční tabulky, kategorizace oblastí zásahu, územní dimenze
apod.). OPZ byl rovněž upraven tak, aby struktura kapitol a rozsah uváděných informací byl
v souladu se vzorem OP, který vydala EK svým prováděcím nařízením.
Do OPZ verze 23. duben 2014 pak byly zohledněny připomínky z vnitřního připomínkového
řízení v rámci MPSV a připomínky obdržené v rámci Pracovní skupiny pro programování.
Tato verze byla předložena do meziresortního připomínkového řízení před předložením
vládě ČR.
Zapojení partnerů do přípravy OPZ se projevilo zejména v těchto částech programu:







Popis problémů a jejich příčin
Výběr investičních priorit
Formulace specifických cílů a výsledků podpory
Popisy podporovaných aktivit
Identifikace typů příjemců
Územní zacílení podpory
Monitorovací indikátory
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 124 (celkem 211)
Provádění operačního programu
Základním nástrojem pro zapojení relevantních partnerů do implementace, monitorování,
a evaluací operačního programu Zaměstnanost je Monitorovací výbor OPZ. Monitorovací
výbor bude ustaven na návrh Řídicího orgánu nejpozději do 3 měsíců od schválení
operačního programu Evropskou komisí. Při sestavování Monitorovacího výboru bude
primárně vycházeno z členství v Pracovní skupině pro programování na období 2014-2020
tak, aby se aktéři zapojení do přípravy OPZ odpovídajícím způsobem podíleli také na jeho
provádění. V rámci monitorovacího výboru bude umožněno vytváření pracovní skupin pro
projednávání a řešení specifických otázek (např. evaluace). V pracovních skupinách Výboru
bude rovněž podporováno náležité zapojení relevantních partnerů.
7.2.2 Globální granty
Globální grant představuje dle čl. 123(7) obecného nařízení část operačního programu, jejíž
realizaci deleguje řídicí orgán na zprostředkující subjekt. Řídicí orgán OPZ nepředpokládá na
základě zkušeností z období 2007-2013 zapojení zprostředkujících subjektů do
implementace OPZ a tedy ani realizaci OPZ formou globálních grantů ve smyslu výše
uvedeného nařízení.
7.2.3 Vyčlenění prostředků na budování administrativní kapacity (článek 6 (2)
a (3) nařízení o ESF)
Sociální partneři a nestátní neziskové organizace se od vstupu ČR do EU účastní
v programech spolufinancovaných z ESF, a to jak svým členstvím v příslušných
monitorovacích výborech, tak zejména přípravou a realizací projektů financovaných z ESF.
Tím získávají sociální partneři a NNO potřebné praktické znalosti s administrací projektů pro
ještě lepší přístup k prostředkům ESF v období 2014-2020. Za účelem zjednodušení přístupu
sociálních partnerů a NNO k prostředkům ESF bude navíc v OPZ stejně jako v předchozích
programových obdobích umožněno využití mechanismu zálohových plateb pro příjemce
pomoci. Dále bude kladen důraz na využívání zjednodušeného vykazování výdajů všude,
kde je to vhodné a proveditelné, tj. tam, kde lze předem definovat univerzálně platné
jednotky a přiřadit k nim cenu, nebo stanovit nepřímé náklady a jejich výši.
V souladu s článkem 6(2) nařízení o ESF budou v rámci OPZ podporovány aktivity
zaměřené na budování kapacit sociálních partnerů. Na podporu těchto aktivit a za účelem
zlepšení přístupu sociálních partnerů k prostředkům ESF bude ze zdrojů OPZ vyčleněno
přiměřené množství finančních prostředků, které bude odpovídat absorpční kapacitě
sociálních partnerů a jejich potřebám pro naplňování strategie rozvoje lidských zdrojů
a posílení kapacit pro jejich zapojení na tripartitní a bipartitní úrovni spolupráce, a to jak na
celostátní, tak hlavně na regionální a oborové bázi.
Tyto aktivity zahrnou zejména odborné vzdělávání, opatření na vytváření sítí, posílení
sociálního dialogu a činnosti společně uskutečňované sociálními partnery, zejména v oblasti
adaptability zaměstnanců a podniků, jako např. podpora uplatňování flexibilních forem práce,
zavádění konceptu age managementu v podnicích, vytváření podmínek pro slaďování
pracovního a soukromého života atd. Cílem těchto aktivit je zvýšení konkurenceschopnosti
zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich přizpůsobitelnosti měnícím se podmínkám. Sociální
partneři budou participovat jako předkladatelé projektů v převážné většině intervencí
podporovaných v OPZ. Pro účely budování kapacit sociálních partnerů bude také využita
forma specifických výzev pro předkládání projektů, a to zejména v Prioritní ose 1 Podpora
zaměstnanosti a adaptability pracovní síly. Na tyto výzvy bude v úvodní fázi vyčleněna
částka cca 1 % celkových prostředků alokovaných na Prioritní osu 1. Konkrétní výše čerpání
a množství finančních prostředků vyčleněných na další výzvy bude záviset na absorpční
kapacitě sociálních partnerů a množství kvalitních projektů.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 125 (celkem 211)
V souladu s článkem 6(3) nařízení o ESF budou v rámci OPZ podporovány aktivity
zaměřené na budování kapacit nestátních neziskových organizací, zejména v oblasti
sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. Na podporu těchto aktivit
a za účelem zlepšení přístupu NNO k prostředkům ESF bude ze zdrojů OPZ vyčleněno
přiměřené množství finančních prostředků, které bude odpovídat absorpční kapacitě NNO
a jejich potřebám v oblasti posilování kapacit. Podporované aktivity zahrnou zejména
vzdělávání pracovníků NNO a opatření na zvyšování profesionality, organizačního řízení,
plánování, transparentnosti a vícezdrojového financování NNO. Cílem těchto aktivit je
posílení udržitelnosti a zkvalitňování služeb poskytovaných NNO zejména osobám sociálně
vyloučeným nebo ohroženým sociálním vyloučením. NNO budou participovat jako
předkladatelé projektů v převážné většině intervencí podporovaných v OPZ. Pro budování
kapacit NNO bude také využita forma specifických výzev pro předkládání projektů, a to
zejména v Prioritní ose 2 Sociální začleňování a boj s chudobou. Na tyto výzvy bude
v úvodní fázi vyčleněna částka cca 1 % celkových prostředků alokovaných na Prioritní osu 2.
Konkrétní výše čerpání a množství finančních prostředků vyčleněných na další výzvy bude
záviset na absorpční kapacitě NNO a množství kvalitních projektů.
Dále bude problematika zvyšování kapacit NNO podporována v rámci Prioritní osy 3 Sociální
inovace a mezinárodní spolupráce, v rámci které je mj. počítáno s aktivitami zaměřenými na
zvyšování transparentnosti, udržitelnosti a efektivnější fungování NNO, na snížení závislosti
NNO na veřejných zdrojích a rozvoji firemního dárcovství a spolupráce NNO se soukromou
sférou, a to při využití mezinárodní spolupráce a sociálních inovací. S ohledem na záměr
využít v těchto aktivitách inovativních nebo v zahraničí vyzkoušených řešení pro posílení
kapacit NNO, je předpokládáno, že i při relativně omezené alokaci na Prioritní osu 3
a velkém množství témat, která v jejím rámci budou podpořena, má PO3 významný potenciál
přispět k posílení kapacit NNO.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 126 (celkem 211)
8 KOORDINACE MEZI FONDY, MEZI EZFRV, ENRF A DALŠÍMI
UNIJNÍMI A NÁRODNÍMI PODPŮRNÝMI NÁSTROJI A S EIB
8.1 Koordinace s jinými Evropskými strukturálními a investičními
fondy
a) Operační program Výzkum vývoj a vzdělávání (OP VVV) – financován
z ERDF a ESF
Další vzdělávání představuje významnou oblast pro doplňkové a synergické působení
intervencí OP VVV a OPZ. Intervence/aktivity týkající se dalšího vzdělávání jsou obsaženy
jak v OPZ, konkrétně v PO1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly
(financované v rámci tematického cíle 8), tak i v OP VVV, v PO3 Rovný přístup ke kvalitnímu
předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, která je financována v rámci
tematického cíle 10.
V oblasti dalšího vzdělávání byly vymezeny kompetence, respektive možnosti efektivní
spolupráce MPSV a MŠMT, zejména v oblastech strategické podpory dalšího vzdělávání,
regionální dimenze, identifikace potřeb trhu práce, poradenství, kvality dalšího vzdělávání
a podpory nabídky i poptávky dalšího vzdělávání. Podpora dalšího vzdělávání s přímou
vazbou na trh práce bude předmětem intervencí realizovaných v rámci jednoho operačního
programu – OPZ, aby bylo dosaženo co největšího synergického efektu.
Koordinační mechanismus, který zabezpečí dostatečnou funkčnost a maximální efektivnost
jednotlivých intervencí, spočívá v jasném definování rolí obou gestorů v procesu
implementace. Poskytovatelem pomoci bude MPSV (řídicí orgán OPZ) s tím, že za oblasti
dalšího vzdělávání, které spadají do kompetence MŠMT, bude věcným garantem MŠMT
a zároveň bude zřízena společná pracovní skupina mající gesci za celou oblast dalšího
vzdělávání, která se bude podílet zejména na přípravě výzev. Potřebné komplementarity/
synergie budou dále zajištěny prostřednictvím ostatních níže popsaných koordinačních
mechanismů.
b) Integrovaný regionální operační program (IROP) – financován z ERDF
Intervence realizované v rámci OPZ budou v následujících oblastech zabezpečovat
komplementarity/synergie s aktivitami realizovanými prostřednictvím ERDF v IROP. Jedná
se o problematiku veřejné správy, infrastruktury pro sociální a zdravotní služby a také pro
oblast sociálního podnikání.
Potřebné intervence k dosažení jednotlivých cílů v oblasti veřejné správy je nutné
financovat i z ERDF. Proto aktivity podporované v PO4 OPZ Efektivní veřejná správa
navazují na příslušné aktivity v rámci IROP, konkrétně v PO1 Konkurenceschopné, dostupné
a bezpečné regiony a PO 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí. Jedná se
zejména o intervence/aktivity spojené s další etapou zefektivňování a zvyšování
transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využívání a kvality systémů ICT,
o intervence spojené s podporou investic zaměřených na zvýšení připravenosti k řešení
a řízení specifických rizik a katastrof (i s ohledem na změny klimatu) či s podporou
pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje. Jednotlivé ESF a ERDF intervence
se budou vzájemně účelně doplňovat a bude zabezpečena potřebná koordinace mezi
danými oblastmi, a to zejména prostřednictvím níže popsaných koordinačních mechanismů.
Rozvoj infrastruktury pro sociální a zdravotní služby i pro sociální podnikání, které jsou
podporovány v PO2 OPZ Sociální začleňování a boj s chudobou, bude zajištěn navazujícími
aktivitami v IROP (PO 2 - Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele
regionů). U intervencí financovaných z ERDF se bude jednat zejména o investice do
výstavby, rekonstrukce, přestavby objektů a infrastruktury těchto služeb. Synergie mezi
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 127 (celkem 211)
jednotlivými intervencemi ESF a ERDF v obou programech budou zabezpečeny zejména
prostřednictvím níže popsaných koordinačních mechanismů.
c) Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)
– financován z ERDF
Podpora podniků představuje významnou oblast pro doplňkové působení intervencí OP PIK
a OPZ. V rámci PO1 OPZ Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly bude část
podpory z ESF určena na zvýšení odborné úrovně znalostí, dovedností a kompetencí
pracovníků a souladu kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce. Naproti tomu
bude v rámci OP PIK, PO2 - Podpora malého a středního podnikání, služeb ve znalostní
ekonomice a internacionalizace podporován mj. rozvoj podnikových vzdělávacích středisek
a zajištění kvalitního zázemí pro realizaci vzdělávacích aktivit v podnicích. Synergie mezi
jednotlivými intervencemi ESF a ERDF v obou programech budou zabezpečeny zejména
prostřednictvím níže popsaných koordinačních mechanismů.
d) Operační program Praha pól růstu ČR (OP PPR ČR) – financován z ERDF
a ESF
V rámci OPZ budou jednotlivé prioritní osy pokrývat obě dvě kategorie regionů v ČR tak, aby
intervence v rámci příslušných tematických cílů, respektive investičních priorit mohly být
realizovány na celém území ČR včetně Prahy (blíže viz popis jednotlivých prioritních os
OPZ).
Z OP PPR ČR budou v Praze v rámci tematického cíle 9 realizovány specifické aktivity
navazující na potřeby pražského regionu, zatímco celoplošné národní intervence zasahující
také do regionu Prahy budou realizovány prostřednictvím OPZ.
Při realizaci OPZ a OP PPR ČR budou zabezpečeny potřebné synergie zejména
prostřednictvím níže popsaných koordinačních mechanismů.
e) Program rozvoje venkova (PRV) – financován z EZFRV
V PO1 PRV Podpora přenosu znalostí a inovací je podporován mj. v návaznosti na ostatní
operační programy komplexní přístup ke vzdělávání a přenosu znalostí ve venkovském
prostoru. Aktivity v oblasti odborného vzdělávání v zemědělské oblasti budou financovány
z PRV, zatímco z OPZ (PO1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly) bude
financováno další odborné vzdělávání v nezemědělských činnostech. Pro zajištění
koordinace aktivit budou spolupracovat Řídicí orgány OPZ a PRV na věcném obsahu
příslušných výzev a harmonogramu jejich vyhlašování. Dále bude koordinace a přenos
informací zajištěn zejména prostřednictvím vzájemného členství v Monitorovacích výborech.
8.1.1 Popis koordinačních mechanismů s ostatními OP ESIF
a) Koordinace mezi fondy - Dohoda o partnerství
Koordinační mechanismy OPZ s ostatními OP ESIF vycházejí z popisu daného mechanismu
v Dohodě o partnerství. Na úrovni Dohody o partnerství je koordinace mezi fondy, programy
a dalšími nástroji vnímána jako klíčový prvek programování a následné realizace.
Ministerstvo pro místní rozvoj je pověřeno koordinací negociačního procesu o hraničních
oblastech mezi operačními programy, což povede efektivnímu a koherentnímu využívání
prostředků ESIF pro programové období 2014–2020.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 128 (celkem 211)
b) Koordinace výzev
Pro zajištění synergií intervencí OPZ s ostatními relevantními OP, bude v rámci vhodných
platforem probíhat koordinace procesu přípravy jednotlivých výzev (časové hledisko, věcný
obsah, technické parametry apod.) a jejich následného vyhodnocování. Koordinovaný proces
nastavování výzev a jejich hodnocení by měl přispět k realizaci takových projektů, které
v maximální možné míře zajistí provázanost jednotlivých intervencí napříč relevantními
operačními programy a přispějí tak k plnění specifických cílů v rámci jednotlivých prioritních
os těchto programů. Koordinace výzev tak přispěje k dosažení komplementarit a synergií
mezi aktivitami, které jsou sice podporovány z různých OP, ale které se vzájemně doplňují
a jejich vzájemná provázanost je objektivní a potřebná a zároveň bude kladen důraz na
odstraňování případných duplicit.
c) Věcný garant
Instituce veřejné správy, které mají věcnou a odbornou kompetenci k některé z oblastí
intervencí podporovaných OPZ, se budou na implementaci OPZ podílet v roli „věcného
garanta“ za příslušnou oblast. Věcným garantem je subjekt veřejné správy odpovědný za
politiky a nástroje jejich realizace podporované v rámci prioritních os, investičních priorit
a specifických cílů OPZ. Věcnými garanty v OPZ jsou kromě věcných sekcí MPSV MŠMT,
MV, MPO, MZdr. a Technologická agentura ČR58. V oblastech sdílené gesce více resortů
(např. oblast dalšího vzdělávání), bude roli garanta plnit společná pracovní skupina složená
ze zástupců dotčených resortů a případně dalších expertů.
Hlavní role věcného garanta OPZ je popsána v příloze č. 3 OPZ.
d) Monitorovací výbory operačních programů
Stejně jako v programovém období 2007 – 2013 bude základní koordinace mezi operačními
programy synergickými s OPZ zajišťována prostřednictvím vzájemného členství dotčených
řídicích orgánů v monitorovacích výborech a náležité výměny informací.
e) Koordinační skupina řídicích orgánů ESF programů
Bude zachována činnost koordinační skupiny pro ESF, která se skládá ze zástupců ESF
řídicích orgánů a vede ji MPSV, které je v souladu s usnesením vlády č. 159/1998 pověřeno
koordinační rolí pro ESF v rámci ČR. Mezi hlavní činnosti koordinační skupiny ESF programů
patří mj. zabezpečení vzájemné provázanosti a synergie operačních programů
spolufinancovaných z ESF jak z hlediska obsahového tak i časového v průběhu celé jejich
realizace a dále identifikace a řešení společných problémů ESF OP.
8.2 Koordinace s ostatními nástroji EU
Koordinace s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mládeže
Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže (YEI) je v souladu s čl. 18 nařízení o ESF
integrována do programování ESF. Prostředky, které ČR obdrží v rámci Iniciativy na podporu
zaměstnanosti mládeže, proto budou zahrnuty do OPZ, konkrétně do investiční priority 1.5,
která je speciálně vyčleněna na implementaci YEI v ČR. Současně existuje silná vazba
intervencí Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže na zbývající investiční priority v PO1
OPZ Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, zejména pak na investiční prioritu
58
S věcnými garanty uzavřelo MPSV memoranda obsahující hl. principy spolupráce při realizaci OPZ.
Memoranda byla uzavřena i s Agenturou pro sociální začleňování pro oblast sociálně vyloučených
lokalit a s hl.m. Prahou pro oblast sociálního začleňování.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 129 (celkem 211)
1.1. Tím, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže bude realizována v rámci OPZ při
zapojení stejných subjektů, které budou implementovat obdobné intervence ESF, bude plně
zabezpečeno využití doplňkovosti s intervencemi ESF na podporu zaměstnanosti mladých
osob v regionech ČR nezpůsobilých pro podporu z YEI (všechny kromě NUTS II
Severozápad), nebo využití doplňkovosti s intervencemi ESF na podporu zaměstnanosti
jiných než mladých osob v regionu NUTS II Severozápad.
Koordinace s Fondem evropské pomoci nejchudším osobám
Pro využití Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) připraví MPSV samostatný
operační program. Vzhledem k alokaci FEAD pro ČR (20,7 mil. EUR na programové období
2014-2020) budou z tohoto operačního programu financovány pouze aktivity zaměřené na
poskytování potravin a základních potřeb pro nejvíce deprivované osoby (včetně
doprovodných opatření ve smyslu čl. 4 nařízení o FEAD), které nejsou financovatelné z ESF.
Aktivity směřující k sociálnímu začleňování pro nejvíce deprivované osoby mohou být
financovány z ESF z OPZ, konkrétně v rámci PO2 Sociální začleňování a boj s chudobou.
Koordinace aktivit z obou OP bude zajištěna úzkou spoluprací obou řídicích orgánů
a zastoupením v příslušných monitorovacích výborech. Koordinace je usnadněna tím, že ŘO
OPZ i ŘO FEAD jsou součástí jedné sekce MPSV (sekce fondů EU).
Koordinace s programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace
Komunitární program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) se skládá
ze tří os: programu PROGRESS, sítě EURES a osy týkající se mikrofinancování a sociálního
podnikání. Výzvy na předkládání projektů do jednotlivých os bude vyhlašovat přímo EK
a členské státy budou dle svých potřeb předkládat projekty v rámci vyhlášených témat.
Subjektem zodpovědným za realizaci EaSI v ČR bude MPSV, odbor EU a mezinárodní
spolupráce. Za účelem plného využití doplňkovosti intervencí EaSI a OPZ bude dbáno na to,
aby zástupci MPSV zodpovědní za realizaci EaSI v ČR byli zastoupeni v pracovních
skupinách připravujících výzvy v rámci OPZ, a to v těch oblastech, které mají potenciálně
obdobné zaměření (tvorba politik, sociální inovace, služby zaměstnanosti a sociální
ekonomika). Účelem je soustředit prostředky ESF na podporu těch oblastí a témat, která
nebudou podporována z EaSI, a zabránit tak překrývání a dvojímu financování.
Bližší popis synergií a komplementarit OPZ s EaSI je obsažen v příloze č. 2.
Koordinace s Azylovým, migračním a integračním fondem
Vazbu Azylového, migračního a integračního fondu a OPZ lze spatřovat především v PO2
OPZ Sociální začleňování a boj s chudobou, jejíž cílovou skupinu představují mj. také
migranti. Za účelem plného využití doplňkovosti intervencí Azylového, migračního
a integračního fondu a OPZ bude dbáno na to, aby zástupci MV ČR zodpovědní za realizaci
Azylového, migračního a integračního fondu byli zastoupeni v pracovních skupinách
připravujících výzvy v rámci PO2 OPZ, a to v těch oblastech, které mají potenciálně obdobné
zaměření. Účelem je soustředit prostředky ESF na podporu těch aktivit a cílových skupin,
které nebudou podporovány z Azylového, migračního a integračního fondu.
Koordinace s Fondem pro vnitřní bezpečnost
Vzhledem k zaměření Fondu pro vnitřní bezpečnost je jeho vazba na OPZ slabá. Spatřovat
ji lze okrajově v PO4 OPZ Efektivní veřejná správa, a to konkrétně v projektech, které budou
zacíleny na Policii ČR. V tom případě bude koordinace aktivit zajištěna prostřednictvím
zapojení pracovníků MV ČR, které je jednak věcným garantem PO4 OPZ a rovněž
subjektem zodpovědným za realizaci Fondu pro vnitřní bezpečnost v ČR.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 130 (celkem 211)
8.3 Koordinace OPZ s národními nástroji podpory
Do přípravy výzev v OPZ budou zapojení příslušní věcní garanti oblastí podporovaných
z OPZ. Vzhledem k tomu, že tito věcní garanti jsou zároveň zodpovědní za národní politiky
a nástroje jejich realizace, bude jejich zapojením do přípravy výzev v OPZ zajištěna potřebná
koordinace s existujícími národními nástroji podpory. Zejména bude dbáno na odstranění
možných překryvů a usilováno o nastavení podmínek podpory tak, aby byl maximálně využit
možný synergický potenciál současného působení intervencí OPZ a národních nástrojů.
8.4 Koordinace OPZ s EIB
Vzhledem k tomu, že OPZ bude financován z ESF, který nepodporuje investice do
infrastruktury, pozemků a nemovitostí, není koordinace s EIB pro OPZ relevantní.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 131 (celkem 211)
9 PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY (EX-ANTE KONDICIONALITY)
Řídicí orgán na základě vyhodnocení vazeb mezi předběžnými podmínkami a investičními
prioritami OPZ a dle metodického návodu EU (Guidance on ex-ante Conditionalities)
vyhodnotil následující tematické předběžné podmínky jako uplatnitelné pro OP
Zaměstnanost:
a) 8.1 Aktivní politiky trhu práce jsou koncipovány a prováděny v souladu s hlavními
směry politik zaměstnanosti;
b) 8.3. Instituce trhu práce jsou modernizované a posílené v souladu s hlavními
směry politiky zaměstnanosti;
c) 8.5 Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám:
Existence politik zaměřených na upřednostňování předvídání a dobré zvládání
změn a restrukturalizací;
d) 8.6 Udržitelné zapojení do trhu práce mladých lidí, zejména těch, kteří nejsou
v zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravě;
e) 9.1 Existence a provedení vnitrostátního strategického rámce politiky v oblasti
snižování chudoby zaměřené na aktivní začleňování osob vyloučených z trhu
práce v souladu s hlavními směry politik zaměstnanosti;
f)
9.3 Zdraví: existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce
politiky v oblasti zdraví v mezích článku 168 SFEU, zajišťujícího ekonomickou
udržitelnost;
g) 11 Účinnost veřejné správy v členských státech: existence strategického rámce
politiky zaměřené na posilování účinnosti veřejné správy členského státu, včetně
reformy veřejné správy;
Některé předběžné podmínky z tematických cílů č. 8 a 9 (8.2 Samostatná výdělečná činnost,
8.4 Aktivní a zdravé stárnutí a 9.2 Integrace marginalizovaných Romských komunit) nejsou
pro OP Zaměstnanost uplatnitelné z následujících důvodů:
a) příslušné investiční priority, ke kterým jsou tyto předběžné podmínky v souladu s Přílohou
XI obecného nařízení relevantní, nebyly v OP Zaměstnanost vybrány;
b) formulace jednotlivých specifických cílů v OP Zaměstnanost (ani příslušné indikátory
výsledku) neobsahuje text relevantní pro zařazení předběžných podmínek č. 8.2, 8.4 a 9.2;
splnění/nesplnění těchto předběžných podmínek nemá vliv na dosažení předpokládaných
výsledků těchto specifických cílů;
c) u předběžných podmínek 8.2 a 8.4 lze v OP Zaměstnanost uplatnit mimo body a) a b) také
tzv. „small direct impact“ těchto předběžných podmínek: ač se v OP Zaměstnanost počítá
s aktivitami zaměřenými na aktivní a zdravé stárnutí a podporu zahájení samostatné
výdělečné činnosti, bude se jednat o aktivity s malým podílem v rámci příslušných
specifických cílů a tím i s malým dopadem na jejich plnění;
d) u předběžné podmínky 9.2 platí body a) a b) uvedené výše. Dále je ze strany MPSV pro
řešení problematiky integrace Romů v ČR prosazován tzv. explicitní ale nikoliv exkluzivní
přístup – pro komplexní řešení sociálního začleňování a sociálně vyloučených lokalit jsou do
projektových aktivit zahrnuty všechny osoby z dané lokality tj. nejenom Romové. Stejně tak
se v indikátorové soustavě nepočítá s vykazováním výsledků jen za Romy, ale tito budou
zahrnuti do cílové skupiny „menšiny“.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 132 (celkem 211)
Identifikace relevantních tematických předběžných podmínek (ex-ante kondicionalit) a hodnocení jejich splnění
Předběžná
podmínka
Prioritní
osa nebo
osy, ke
kterým se
podmínka
vztahuje
Splnění
Kritéria splnění
předběžné
podmínky
(ano/ne
/částečně)
8.1.
Aktivní
politiky trhu
práce jsou
koncipovány a
prováděny na
základě
hlavních
směrů politiky
zaměstnanosti
PO 1
Částečně
Podpora
zaměstnano
sti a
adaptability
pracovní síly
Splnění Odkazy (u
kritéria
splněných
(ano / ne) podmínek)
Služby
zaměstnanosti
mohou Částečně
poskytovat a poskytují tyto prvky:
— individualizované služby a aktivní a
preventivní opatření na trhu práce v
raném stadiu, které jsou přístupné
pro
všechny
uchazeče
o
zaměstnání a zaměřují se na osoby
nejvíce
ohrožené
sociálním
vyloučením,
včetně
osob
z
marginalizovaných komunit;

úplné a transparentní informace o
nově uvolněných místech a
nabídkách práce s ohledem na
měnící se potřeby pracovního
trhu.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Ano
Vysvětlení (tam, kde je to vhodné)
Zákon o
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 104-120 obsahuje
zaměstnanosti:
řadu nástrojů APZ, které jsou aplikovány na základě analýzy trhu
http://portal.mpsv.cz/ práce jednotlivými Krajskými pobočkami ÚP ČR, dále na základě
sz/obecne/prav_pred požadavku zaměstnavatelů a při spolupráci vzdělávacích
pisy/akt_zneni/zoz_1 institucí, s využitím individuálního poradenství. Individualizace
.1.2014.pdf
služeb byla prohloubena zavedením zvolené rekvalifikace, kterou
si vybírá sám uchazeč.
Zákon č. 72/2011 o Úřadu práce ČR vymezuje povinnosti a
přístup pracovišť úřadu při realizaci politiky zaměstnanosti,
způsob spolupráce ÚP ČR s aktéry na trhu práce (poradní sbory)
atd.
Zpracování „Strategie politiky zaměstnanosti“ (předložena vládě
do 06/2014 , 03/2014 – projednána vedením MPSV) dále umožní
prohloubení spolupráce na regionální úrovni s dalšími aktéry na
trhu práce, zvýší zaměření na individualizované služby, na
vyloučené komunity, na osoby ohrožené sociálním vyloučením.
Zvýšení rozsahu a objemu APZ výrazně zvýší přístupnost
individualizovaných služeb všem uchazečům o zaměstnání.
http://portal.mpsv.cz
Na tomto portálu jsou uvedeny informace o volných pracovních
místech a nabídkách zaměstnání. Tato místa jsou průběžně
aktualizována. K dispozici jsou zde rovněž nabídky volných
pracovních míst v ostatních státech EU v rámci sítě EURES,
kontakty na 14 krajských EURES poradců a na cca 80
kontaktních osob na Kontaktních pracovištích ÚP ČR. ÚP ČR v
souladu s § 8a zákona o zaměstnanosti vede evidenci volných
pracovních míst, která je volně přístupná (na portálu, na pobočce
ÚP ČR) uchazečům a zájemcům o zaměstnání či jiným osobám.
Pracoviště ÚP rovněž pořádají veletrhy pracovních příležitostí,
místní, krajské i mezinárodní (pro občany, uchazeče o
zaměstnání a zaměstnavatele).
Zaměstnavatel je povinen na základě § 62 Zákoníku práce hlásit
ÚP ČR každé hromadné propouštění, včetně potřebných
strana 133 (celkem 211)
informací o počtu a kvalifikaci propouštěných pracovníků. ÚP ČR
v případě větších propouštění zřizuje v podniku dočasné
pracoviště ÚP, které poskytuje pracovníkům veškeré služby/
informace, které potřebují.
Služby zaměstnanosti uzavřely
formální či neformální ujednání o
spolupráci s příslušnými zúčastněnými
stranami
8.3.
Instituce trhu
práce byly
modernizován
y a posíleny
na základě
hlavních
směrů politiky
zaměstnanosti
Zahájení
reforem
institucí trhu
práce
předchází
jasný
strategický
rámec a
předběžné
PO 1
Částečně
Podpora
zaměstnano
sti a
adaptability
pracovní síly
Ano
Opatření k reformě služeb
Částečně
zaměstnanosti, jejichž cílem je zajistit
jim kapacity umožňující poskytovat:

individualizované služby a aktivní
a preventivní opatření na trhu
práce v raném stadiu, které jsou
přístupné pro všechny uchazeče o
zaměstnání a zaměřují se na
osoby nejvíce ohrožené sociálním
vyloučením, včetně osob z
marginalizovaných komunit;

úplné a transparentní informace o
nově uvolněných místech a
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Ano
Zákon o
zaměstnanosti:
http://portal.mpsv.cz/
sz/obecne/prav_pred
pisy/akt_zneni/zoz_1
.1.2014.pdf
V rámci poradních sborů § 7 odst. 2 Zákona o zaměstnanosti
K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytváří ÚP podle
potřeby poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových
organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů,
organizací zdravotně postižených a územních samosprávných
celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní
politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném
správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k
poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky
zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské
činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi
fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k
hromadnému propouštění.
Zákon o zaměstnanosti § 8a, písm. r) zabezpečuje spolupráci v
otázkách zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje
lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými
odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů.
Zákon o
zaměstnanosti:
http://portal.mpsv.cz/
sz/obecne/prav_pred
pisy/akt_zneni/zoz_1
.1.2014.pdf
V praxi ÚP ČR existují všechny požadované činnosti a opatření,
ale jen v omezeném rozsahu - nepokrývá celé cílové skupiny.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 104-120 obsahuje
řadu nástrojů APZ, které jsou aplikovány na základě analýzy trhu
práce jednotlivými Krajskými pobočkami ÚP ČR, dále na základě
požadavku zaměstnavatelů a při spolupráci vzdělávacích
institucí, s využitím individuálního poradenství. Individualizace
služeb byla prohloubena zavedením zvolené rekvalifikace, kterou
si vybírá sám uchazeč. Zvýšení rozsahu a objemu APZ výrazně
zvýší přístupnost individualizovaných služeb všem uchazečům o
zaměstnání.
Existuje podpora nejvíce znevýhodněných osob a lidí na okraji
trhu práce, není zatím ale systémová. MPSV realizuje projekt
analyzující situaci sociálně vyloučených lokalit.
Vláda zvýší stav personálu ÚP ČR o 800 zaměstnanců (pozn.
závazek vlády z NPR 2013). Strategie politiky zaměstnanosti
MPSV bude předložena vládě v červnu 2014, březen 2014 –
projednána vedením MPSV.
http://portal.mpsv.cz
Na tomto portálu jsou uvedeny informace o volných pracovních
místech a nabídkách zaměstnání. Tato místa jsou průběžně
strana 134 (celkem 211)
hodnocení,
včetně
zohlednění
problematiky
rovnosti
pohlaví
8.5.
Přizpůsobová
ní se změnám
ze strany
pracovníků,
podniků a
podnikatelů:
Existence
politik
zaměřených
na
upřednostňov
ání předvídání
a dobré
nabídkách práce s ohledem na
měnící se potřeby pracovního
trhu.
PO 1
Ne
Podpora
zaměstnano
sti a
adaptability
pracovní
síly
aktualizována. K dispozici jsou zde rovněž nabídky volných
pracovních míst v ostatních státech EU v rámci sítě EURES,
kontakty na 14 krajských EURES poradců a na cca 80
kontaktních osob na Kontaktních pracovištích ÚP ČR. ÚP ČR v
souladu s § 8a zákona o zaměstnanosti vede evidenci volných
pracovních míst, která je volně přístupná (na portálu, na pobočce
ÚP ČR) uchazečům a zájem o zaměstnání či jiným osobám.
Dílčí aktivity: www.budoucnostprofesi.cz a
www.infoabsolvent.cz Realizuje se pilotní projekt „Volná místa a
monitoring“ a obnovuje se původní informační systém. Postupně
se rozšiřují služby a možnosti informačního systému.
Reforma služeb zaměstnanosti bude
zahrnovat vytváření formálních či
neformálních sítí pro spolupráci s
příslušnými zúčastněnými stranami.
Ano
Jsou k dispozici nástroje, které
sociálním partnerům a orgánům
veřejné správy umožňují lépe
vypracovávat a sledovat proaktivní
přístupy k problematice změn a
restrukturalizace, které zahrnují tato
opatření:

na podporu předvídání změn;
Ne
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Zákon o
zaměstnanosti:
http://portal.mpsv.cz/
sz/obecne/prav_pred
pisy/akt_zneni/zoz_1
.1.2014.pdf
V rámci poradních sborů § 7 odst. 2 Zákona o zaměstnanosti.
K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytváří Úřad práce (ÚP)
dle potřeby poradní sbory složené ze zástupců odborových
organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů,
organizací zdravotně postižených a územních samosprávných
celků. Zákon o zaměstnanosti § 8a, písm. r) zabezpečuje
spolupráci v oblasti zaměstnanosti, mobility pracovních sil a
rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky,
odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů.
ÚP ČR podepsal (2013) s Hospodářskou komorou ČR
„Memorandum o spolupráci na trhu práce“, cíl - pružná
spolupráce při změnách na trhu práce, přizpůsobování
kvalifikační struktury pracovní síly potřebám zaměstnavatelů,
podpora uplatnění mladých na trhu práce, rozvoj malého a
středního podnikání apod. ÚP ČR - zapojen do realizace Paktů
zaměstnanosti (uzavřeny s představiteli Ústeckého,
Moravskoslezského a Jihočeského kraje, další se připravují).
Vedení MPSV schválilo výchozí dokument Koncepce politiky
zaměstnanosti do roku 2020, na který bude navazovat Strategie
politiky zaměstnanosti do roku 2020, obsahující již konkrétní
opatření (strategie bude předložena vládě do konce 1. pololetí
2014, březen 2014 – návrh Strategie politiky zaměstnanosti
projednán vedením MPSV) a její závěry budou zaměřeny na
prohloubení spolupráce na regionální úrovni se zaměstnavateli a
dalšími aktéry na trhu práce.
Zahájení a implementace projektu Systémové předvídání
kvalifikačních potřeb trhu práce v roce 2014, s předpokládaným
ukončením k 31. 10. 2015. Úřad práce ČR podepsal v roce 2013
s Hospodářskou komorou ČR „Memorandum o spolupráci na trhu
práce“, jehož cílem je pružně spolupracovat při změnách na trhu
práce, přizpůsobovat kvalifikační strukturu pracovní síly potřebám
strana 135 (celkem 211)
zvládání změn
a
restrukturaliza
cí..
8.6.
Existence
strategického
politického
rámce na
podporu
zaměstnanosti
mladých lidí
včetně
provádění
záruky pro
mladé lidi.
Tato
předběžná
podmínka se
použije při
provádění
iniciativy na
podporu
zaměstnanosti
.
zaměstnavatelů, podporovat uplatnění mladých lidí na trhu práce,
rozvoj malého a středního podnikání apod.
Ano
MPSV a ÚP ČR mají zkušenosti s dopady restrukturalizačních
procesů na trh práce v období přechodu na tržní ekonomiku.
Krajské pobočky ÚP monitorují situaci na trhu práce, spolupracují
se zaměstnavateli a dalšími aktéry v regionu. Zaměstnavatelé povinnost hlásit ÚP hromadná propouštění (limity propouštěných
nastaveny dle počtu zaměstnanců podniku). ÚP schopen zřizovat
operativně mobilní a přechodná pracoviště v podnicích v případě
propouštění, kde zaměstnancům poskytuje potřebné služby. ÚP
má nástroje spolupráce s regionálními aktéry na trhu práce (např.
poradní sbory), stejně jako pro propouštěné zaměstnance.
Zaměstnání propouštěných zaměstnanců vyžaduje větší zapojení
krajských orgánů a dalších aktérů při tvorbě regionálních plánů
rozvoje, při vytváření infrastruktury pro podnikání, změny
vzdělávací struktury škol, spolupráce se zaměstnavateli apod. KP
ÚP se proto budou více zapojovat do různých paktů
zaměstnanosti a obdobných forem spolupráce všech aktérů na
regionální úrovni.
Existuje strategický politický rámec na
podporu zaměstnanosti, který
Částečně
V prosinci 2013 MPSV schválilo Implementační plán Programu
Záruky pro mládež do 25 let v ČR, který byl následně předložen
Evropské komisi. Tento plán zahrnuje i implementaci Iniciativy
pro podporu zaměstnanosti mládeže v regionu NUTS 2
Severozápad, který jako jediný v ČR měl v roce 2012 míru
nezaměstnanosti mládeže do 25 let vyšší než 25 %. V současné
době se zpracovává vlastní Implementační plán této Iniciativy za
účasti regionálních aktérů na trhu práce. Program Záruky pro
mládež byl zpracován v souladu s metodikou EK a připomínky EK
k Implementačnímu plánu budou zapracovány do konce dubna
2014, předpokládáme další prohlubování tohoto plánu.
Vedení MPSV schválilo výchozí dokument Koncepce politiky
zaměstnanosti do roku 2020, na který bude navazovat Strategie
politiky zaměstnanosti do roku 2020, obsahující již konkrétní
opatření (strategie bude předložena vládě do konce 1. pololetí
2014, březen 2014 – Strategie politiky zaměstnanosti je
projednána v rámci MPSV).
vychází z objektivních podkladů měřící
výsledky týkající se mladých lidí, kteří
nejsou zaměstnáni a neúčastní se
vzdělávání ani odborné přípravy,
přičemž tyto podklady představují
základ pro vývoj cílených politik a
Ano

PO1
Částečně
Podpora
zaměstnano
sti a
adaptability
pracovní
síly
na podporu přípravy a řízení
procesu restrukturalizace.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
http://portal.mpsv.cz/ MPSV připravilo (spolupráce MŠMT): Realizační plán programu
sz/politikazamest/zar Záruky pro mládež. V zastoupení vlády MPSV v programu přijalo
promla
závazek, že každý mladý do 25 let dostane kvalitní nabídku
zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné přípravy nebo stáže, a
to do čtyř měsíců poté, co se stal nezaměstnaným, ukončil
formální vzdělávání nebo odešel ze systému formálního
strana 136 (celkem 211)
sledování vývoje;
vzdělávání. Nabídka dalšího vzdělávání se rovněž týká kvalitních
programů odborné přípravy, které vedou k uznávané odborné
kvalifikaci. Program - schválen vedením MPSV ( 11/ 2014 ,
Výborem pro EU Úřadu vlády 12/ 2013 - následně předložen
Evropské komisi). Program Záruky pro mládež - soulad s
Doporučením Evropské rady o zavedení záruk pro mládež, do
realizačního plánu programu zapracovány všechny principy
daného Doporučení). Zahájena příprava Realizačního plánu
Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže v regionu NUTS
Severozápad. Proběhla vstupní jednání s představiteli obou krajů
regionu (Ústecký a Karlovarský).

stanoví příslušný orgán veřejné
Ano
správy, který má řídit systém
opatření pro zaměstnanost
mladých lidí a koordinovat
partnerství na všech úrovních a ve
všech odvětvích,
http://portal.mpsv.cz/ Hlavním gestorem programu bylo ustaveno MPSV, které je
sz/politikazamest/zar odpovědné za řízení přijatých opatření v programu. MPSV úzce
promla
spolupracuje s MŠMT, které je odpovědné zejména za opatření
programu, které se vztahují k systému počátečního vzdělávání.
Hlavním realizátorem opatření programu je Úřad práce ČR a jeho
pracoviště, která budou spolupracovat se zaměstnavateli,
představiteli regionů a municipalit, se školami a vzdělávacími
zařízeními a dalšími aktéry na trhu práce - na úrovni regionu
Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) jsou hlavními
realizátory Krajské pobočky ÚP v Karlových Varech a v Ústí n.
Labem.

zapojuje zúčastněné strany
významné pro řešení
nezaměstnanosti mladých lidí;
Ano
http://portal.mpsv.cz/ Na národní úrovni na implementaci opatření programu Záruk pro
sz/politikazamest/zar mládež spolupracuje MŠMT, sociální partneři (RHSD), zástupci
promla
vzdělávacích institucí, mládežnických organizací a další partneři.
Obdobní zástupci spolupracují na regionální úrovni, dále zástupci
regionálních orgánů, municipalit, zaměstnavatelů apod.
(v programu jsou uvedeny klíčové organizace, které budou
podporovat a realizovat Program Záruky pro mládež).

umožňuje včasné zásahy a
aktivaci;
Ano
http://portal.mpsv.cz/ V současné době obsahuje Realizační plán programu šest
sz/politikazamest/zar souhrnných opatření, zaměřených na včasnou intervenci a
promla
aktivaci. Implementační plán programu Záruk předpokládá
rovněž i informační a osvětové akce.

obsahuje opatření na podporu
přístupu k zaměstnání, rozšiřování
dovedností, pracovní mobility a
udržitelné integrace mladých lidí,
kteří nejsou zaměstnání a
neúčastní se vzdělávání ani
odborné přípravy, na trh práce.
Ano
http://portal.mpsv.cz/ V současné době obsahuje Realizační plánu programu 13
sz/politikazamest/zar opatření zaměřených na integraci mládeže do trhu práce.
promla
Většinou se jedná o projekty financované z OP LZZ, na které
navážou obdobné a nové projekty z OP Zaměstnanost.
Realizace programu bude průběžně hodnocena a podle potřeby
budou zaváděna a realizována další opatření.
Mladí lidé budou rozděleni do jednotlivých cílových skupin podle
hlavních problémů jejich neaktivity nebo nezaměstnanosti,
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 137 (celkem 211)
s využitím nástrojů bilanční diagnostiky, dále budou využity
poradenské programy, rekvalifikační kursy, jazyková příprava
(vazba na využití EURES programů, zejména v Německu),
podpora tvorby stálých i přechodných pracovních míst, programy
návratu do školského systému, odborná praxe apod.
9.1.
Existence a
provedení
vnitrostátního
strategického
rámce politiky
v oblasti
snižování
chudoby
zaměřené na
aktivní
začleňování
osob
vyloučených z
trhu práce v
souladu s
hlavními
směry politik
zaměstnanosti
PO 2 Sociální
Ano
začleňování
a boj
s chudobou
Je zaveden vnitrostátní strategický
rámec politiky pro snižování chudoby,
zaměřené na aktivní začleňování,
který:
Ano
Odkaz na Strategii
sociálního
začleňování 20142020:
http://www.mpsv.cz/fi
les/clanky/17082/stra
tegie_soc_zaclenova
ni_2014-20.pdf
(bude k dispozici i
překlad do AJ)
Dne 8. ledna 2014 Vláda ČR (usnesení vlády č.24/2014) schválila
rámcový dokument pro oblast sociálního začleňování, Strategii
sociálního začleňování 2014 – 2020, která je zastřešujícím
národním dokumentem pro oblast aktivního začleňování a
snižování chudoby.
Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce
chudoby a snižování míry sociálního vyloučení Národního
programu reforem České republiky, vycházejícího ze strategie
Evropa 2020. Strategie obsahuje přehled opatření majících vliv
na sociální začleňování.

poskytuje dostatek podkladů pro
vypracovávání politik v oblasti
snižování chudoby a sledování
vývoje,
Ano
Odkaz na Strategii
sociálního
začleňování:
http://www.mpsv.cz/fi
les/clanky/17082/stra
tegie_soc_zaclenova
ni_2014-20.pdf
Každá z kapitol Strategie zhodnocuje situaci v jednotlivých
prioritních oblastech sociálního začleňování. Strategie obsahuje
přehled opatření majících vliv na sociální začleňování, přičemž
vychází mj. i z dílčích strategických a koncepčních dokumentů. V
rámci monitoringu bude pravidelně sledována situace ve všech
oblastech (včetně využití souhrnného indikátoru v oblasti boje s
chudobou a sociálním vyloučením) a navrhována aktualizace,
příp. doplnění opatření Strategie (pozn.: proces aktualizace
Strategie je popsán v kapitole 5 Monitoring).
Ke zvýšení efektivity Strategie bude využit výstup projektu
VÚPSV (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí) „Národní
indikátory pro zhodnocení pokroku v oblasti potlačování chudoby
a sociálního vyloučení“ (termín zpracování do 31.12.2013 byl
splněn, do března 2014 dojde k certifikaci metodiky). Tato
metodika bude využita ke sledování pokroku v oblasti boje s
chudobou a sociálním vyloučením ve vztahu ke Strategii
sociálního začleňování 2014 – 2020.

obsahuje opatření na podporu
dosahování vnitrostátního cíle
týkajícího se boje proti chudobě a
sociálnímu vyloučení (jak je
vymezen v národním plánu
reforem), který zahrnuje podporu
udržitelných a kvalitních
pracovních příležitostí pro osoby
Ano
Odkaz na Strategii
sociálního
začleňování:
http://www.mpsv.cz/fi
les/clanky/17082/stra
tegie_soc_zaclenova
ni_2014-20.pdf
Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce
chudoby a snižování míry sociálního vyloučení Národního
programu reforem České republiky, vycházejícího ze strategie
Evropa 2020. Strategie obsahuje přehled opatření majících vliv
na sociální začleňování a zastřešuje všechny významné oblasti
sociálního začleňování osob, včetně podpory přístupu osob
ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených k
zaměstnání a jeho udržení.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 138 (celkem 211)
nejvíce ohrožené sociálním
vyloučením,
9.3.
Zdravotnictví:
Existence
vnitrostátního
nebo
regionálního
strategického
rámce politiky
v oblasti
zdraví v
mezích článku
PO 2 Sociální
začleňování
a boj s
chudobou
Ano

do boje proti chudobě zapojuje
příslušné zúčastněné strany,
Ano

podle zjištěných potřeb zahrnuje
opatření na přechod od
institucionální péče ke komunitní
péči,
Ano

Příslušným zúčastněným stranám Ano
bude v odůvodněných případech a
na požádání poskytnuta podpora
při předkládání projektových
žádostí a provádění a řízení
vybraných projektů.

Je vypracován vnitrostátní nebo
regionální strategický rámec
politiky v oblasti zdraví, který
obsahuje:
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Ano
Na zpracování Strategie sociálního začleňování 2014-2020 se
podílela Komise pro sociální začleňování, která je stálým
poradním, iniciativním a koordinačním orgánem MPSV v oblasti
sociální politiky se zaměřením na boj proti chudobě a sociálnímu
vyloučení. Komise se skládá ze zástupců subjektů, které jsou
zapojeny do řešení problematiky chudoby a sociálního vyloučení,
tj. ze zástupců státní správy a samosprávy, akademické obce,
zastřešujících nevládních organizací zabývajících se touto
problematikou a dalších sociálních partnerů.
Odkaz na Strategii
sociálního
začleňování:
http://www.mpsv.cz/fi
les/clanky/17082/stra
tegie_soc_zaclenova
ni_2014-20.pdf
Strategie sociálního začleňování klade důraz na podporu osob v
přístupu k dostupným a kvalitním službám poskytovaným v
komunitě. Strategie zahrnuje opatření na podporu přesunu z
institucionální do komunitní péče v několika oblastech: V kapitole
3.2 Sociální služby (komunitní sociální služby), v kapitole 3.3
Podpora rodiny (deinstitucionalizace v sociálně-právní ochraně
dětí) a 3.6 Podpora přístupu ke zdravotní péči
(deinstitucionalizace psychiatrické péče). Deinstitucionalizace
sociálních služeb probíhá v rámci projektu MPSV "Koncepce
podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy
sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele
a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti".
MPSV, příslušné věcné odbory jsou připraveny (stejně jako v
programovém období 2007-2013) poskytovat poradenství při
přípravě projektů do výzev a zároveň poskytovat poradenství při
implementaci projektů. Existuje projektové poradenství Agentury
pro sociální začleňování, podpora ze strany krajských
koordinátorů pro romské záležitosti fungujících při krajských
úřadech jednotlivých krajů při zpracování projektových žádostí.
Odkazy:
http://www.mzcr.cz/V
erejne/dokumenty/zd
ravi-2020-narodnistrategie-ochrany-apodpory-zdravi-aprevencenemoci_8690_3016_
5.html
Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 (schválena vládou 8. 1. 2014, usnesení č.23/2014) strategický rámec pro ochranu a podporu zdraví, navazuje na
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva
ČR – Zdraví 21. Národní strategie bude rozpracována do
implementačních dokumentů (akčních plánů) dle jednotlivých
témat (připraveny do 12/ 2015), které budou blíže specifikovat
dílčí cíle, odpovědnost, ukazatele a termíny plnění včetně
stanovení požadavku na finanční a materiálové pokrytí. Roli
strategického dokumentu resortu zastává i Koncepce hygienické
služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví.
strana 139 (celkem 211)
168 Smlouvy o
fungování EU,
který zajistí
hospodářskou
udržitelnost.
http://www.mzcr.cz/V
erejne/obsah/progra Strategie reformy psychiatrické péče: zveřejněna 8. 10. 2013,
m-zdravinaplňuje vizi o zdravější společnosti, ve které není vysoká kvalita
21_1101_5.html
života vyhrazena jen většinové zdravé populaci, ale i skupinám s
určitými zdravotními omezeními. Globální cíle -zvýšení kvality
http://www.reformaps života osob s duševním onemocněním.
ychiatrie.cz/
http://www.mzcr.cz/V
erejne/dokumenty/ko
ncepce-hygienickesluzby2013_7740_5.html

koordinovaná opatření zlepšující
Ano
přístup ke kvalitním zdravotnickým
službám,
Odkazy:
http://www.mzcr.cz/V
erejne/dokumenty/zd
ravi-2020-narodnistrategie-ochrany-apodpory-zdravi-aprevencenemoci_8690_3016_
5.html

opatření na podporu účinnosti ve
zdravotnictví zavedením modelů
poskytování služeb a
infrastruktury,
Odkazy:
http://www.mzcr.cz/V
erejne/dokumenty/zd
ravi-2020-narodnistrategie-ochrany-apodpory-zdravi-aprevencenemoci_8690_3016_
5.html
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Ano
V rámci Zdraví 2020 problematika řešena v prioritní oblasti 3
„Posilovat zdravotnické systémy zaměřené na lidi, zajistit
použitelnost a dostupnost zdravotních služeb z hlediska příjemců,
soustředit se na ochranu a podporu zdraví a prevenci nemocí,
rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou
připravenost, průběžně monitorovat zdravotní situaci a zajistit
vhodnou reakci při mimořádných situacích“. Na úrovni akčních
plánů bude přístup ke zdravotním službám řešit Akční plán
zajištění dostupnosti a organizace fungování sítě poskytovatelů
zdravotních služeb a Akční plán ke zlepšení dostupnosti a kvality
http://www.reformaps následné péče, dlouhodobé péče a péče poskytované ve
vlastním sociálním prostředí. Kvalita péče bude řešena v Akčním
ychiatrie.cz/
plánu kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.
Strategie reformy psychiatrické péče popisuje požadavky na
jednotlivé pilíře péče ve vztahu k umístění poskytovatele péče; u
každého pilíře tvořícího systém psychiatrické péče je i kapitola
financování.
Ve Zdraví 2020 řešeno v prioritní oblasti 3 „Posilovat zdravotnické
systémy zaměřené na lidi, zajistit použitelnost a dostupnost
zdravotních služeb z hlediska příjemců, soustředit se na ochranu
a podporu zdraví a prevenci nemocí, rozvíjet kapacity veřejného
zdravotnictví, zajistit krizovou připravenost, průběžně monitorovat
zdravotní situaci a zajistit vhodnou reakci při mimořádných
situacích“. Problematiku účinnosti ve zdravotnictví, modelů služeb
a infrastruktury budou řešit akční plány (AP): AP zajištění
dostupnosti a organizace fungování sítě poskytovatelů
zdravotních služeb, AP kvality a bezpečí poskytovaných
strana 140 (celkem 211)
zdravotních služeb a AP pro elektronizaci zdravotnictví.
http://www.reformaps
Strategie reformy psychiatrické péče - založena na posunu od
ychiatrie.cz/
čistě institucionálního modelu péče k vyváženému modelu
(neinstitucionální složky péče, posiluje péči v komunitě, propojení
sociální a zdravotní péče).
http://portal.gov.cz/a
V Zákonu o zdravotních službách -definována centra vysoce
pp/zakony/zakon.jsp
specializované péče (věstníky MZ ČR).
?page=0&nr=372~2
F2011&rpp=15#sezn
am

systém monitorování a hodnocení.
Ano

Členský stát nebo region přijal
rámec, který orientačně vymezuje
dostupné rozpočtové prostředky a
nákladově efektivní soustředění
prostředků pro potřeby označené
v oblasti zdravotní jako prioritní.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Ano
Způsob monitorování opatření, indikátory a jejich cílové hodnoty
budou součástí jednotlivých akčních plánů (12/2015). Vzhledem
k tomu, že akční plány vycházejí z dokumentu Zdraví 21, bude
systém monitorování odrážet a využívat systém monitorování
uvedený v dokumentu Zdraví 21, včetně indikátorů. Systém však
bude aktualizován a bude doplněn o cílové hodnoty jednotlivých
indikátorů. V akčních plánech, kterým bude „Národní strategie“
naplňována, již tedy bude zohledněn i požadavek na nastavení
cílových hodnot. Cílové hodnoty budou nastaveny ve fázi 1
reformy: Iniciace a zajištění podmínek, která by měla probíhat od
1. 1. 2014 do 31. 12. 2015
Strategie reformy psychiatrické péče: Strategie obsahuje systém
monitorovacích indikátorů a systém vyhodnocování (kapitola 4.3
http://www.reformaps Výsledky a výstupy realizace jednotlivých opatření, indikátory) a
evaluace (kapitola 5.5 Systém monitorování a evaluace realizace
ychiatrie.cz
strategie), opět však bez cílových hodnot.
Odkazy :
http://www.mzcr.cz/V
erejne/dokumenty/zd
ravi-2020-narodnistrategie-ochrany-apodpory-zdravi-aprevencenemoci_8690_3016_
5.html
Odkazy:
http://www.mfcr.cz/cs
/legislativa/legislativn
idokumenty/2000/zak
on-c-218-2000-sb3443
Indikativní rámec prostředků určených na zdravotnictví - uváděn
ve „Střednědobém výhledu“ státního rozpočtu podle § 4 zákona
218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Tento výhled se
sestavuje vždy na dobu dvou let následujících po roce, na který je
předkládán státní rozpočet. Obsahuje i indikativní návrh
prostředků určených v budoucích státních rozpočtech na
financování zdravotní péče až na úroveň jednotlivých kapitol a
jejich programů, případně projektů.
Na stejné období je vypracován i „Střednědobý výdajový rámec“
podle § 8a zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a to
na každý rok střednědobého výhledu.
Efektivita vynakládání prostředků určených (nejen) na
strana 141 (celkem 211)
zdravotnictví je dána § 14 zákona 219/2000 Sb., o majetku České
republiky.
V jednotlivých implementačních dokumentech Zdraví 2020,
budou navíc blíže specifikovány požadavky na finanční a
materiálové pokrytí nutně souvisejících nákladů Strategie reformy
psychiatrické péče obsahuje i rozpočet a zdroje financování.
11. Existence
strategického
politického
rámce pro
posílení
účinnosti
veřejné správy
členských
států, včetně
reformy
veřejné
správy.
PO 4 –
Efektivní
veřejná
správa
Částečně
Je zaveden a prováděn strategický
politický rámec pro zvyšování
administrativní účinnosti veřejných
orgánů členských států a zlepšování
jejich dovedností, a to následujícími
prvky:
ne

analýzu a strategické plánování
právních, organizačních a/nebo
procedurálních reformních
opatření,
částečně
http://www.mvcr.cz/cl
anek/analyzaaktualniho-stavuverejne-spravy.aspx
Analýza aktuálního stavu veřejné správy (schválena vládou
v roce 2011) – obsahuje analytické vyhodnocení základních
problematických oblastí fungování VS. Strategický rámec rozvoje
veřejné správy České republiky 2014+ (6/2014) a Strategický
rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ (6/2014), které navazují na
vypracovanou Analýzu aktuálního stavu veřejné správy.
Pro subjekty v rámci zákona o státní službě (novela zákona č.
218/2002 Sb.) bude řešeno činností Generálního ředitelství státní
služby (plánované založení k 1. 7. 2014) a následně v závislosti
na implementaci služebního zákona do subjektů.

vývoj systémů řízení jakosti,
ne
Odkaz: bude
doplněno po
schválení
Strategického rámce
rozvoje veřejné
správy vládou
(červen 2014)
Obsaženo ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy ČR
2014+ (6/2014) v návaznosti na Analýzu aktuálního stavu veřejné
správy. Jedná se o problematiku řešenou v kapitole „Kvalita ve
veřejné správě“.
Odkaz - Podpora
zavádění kvality ve
veřejné správě:
http://www.mvcr.cz/cl
anek/verejna-sprava-
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Ve vztahu k samosprávě - ta má již rozpracovaný systém
zavádění metod kvality, existuje Cena Ministerstva vnitra za
kvalitu a inovaci v letech 2005 – 2013.
Nejčastějšími modely zaváděnými na úrovni samospráv je CAF,
Místní agenda 21, Benchmarking a ISO9001.
strana 142 (celkem 211)

integrovaná opatření pro
zjednodušení a racionalizaci
správních postupů,
ne
podpora-zavadenikvality-ve-verejnesprave.aspx?q=Y2hu
dW09Mw%3D%3D.
Státní správa - cílem ČR v období 2014 – 2020 je zavést
metody kvality i do ústředních orgánů státní správy, jako
nejvhodnější se jeví CAF, užívaný samosprávou ČR i jinde
v Evropě, je považovaný za relativně jednoduchý a finančně
nejméně náročný.
Pro subjekty v rámci zákona o státní službě (novela zákona č.
218/2002 Sb.) bude řešeno činností GŘ státní služby (plánované
založení k 1. 7. 2014) a následně v závislosti na implementaci
služebního zákona do subjektů.
Odkaz:
bude doplněno po
schválení
Strategického rámce
rozvoje
eGovernmentu
2014+ vládou
(červen 2014)
Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+. V této strategii
je řešena oblast dokončení elektronizace, respektive úplného
elektronického podání, která umožní řešení řady životních situací
v oblasti zdravotnictví, občanských agend, sociálního pojištění
apod. neasistovanou formou např. z domova, či za využití
mobilních aplikací, což povede jednak ke zrychlení takového
procesu, jeho zjednodušení a zvýšení dostupnosti služby.
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky 2014+
Stěžejní oblast této strategie tvoří strategický cíl - Modernizace
veřejné správy, která je rozdělena na další tři specifické cíle,
zabývající se oblastí:
Zpracování procesních modelů vybraných agend dle metodiky
pro procesní modelování ve veřejné správě; zavedení standardů
vybraných agend veřejné správy a úprava jejich financování;
zefektivnění podpůrných a obslužných agend ústředních
správních úřadů (snižování byrokratické zátěže a další).
Odkaz: bude
doplněno po
schválení daného
Strategického rámce
rozvoje veřejné
správy vládou
(červen 2014)

vypracování a provádění strategií
a politik v oblasti lidských zdrojů
týkajících se hlavních nedostatků
zjištěných v této oblasti,
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
částečně
Odkaz:
STÁTNÍ SLUŽBA
zákon – č.218/2002
Sb. o službě státních
zaměstnanců ve
správních úřadech a
o odměňování těchto
zaměstnanců a
ostatních
zaměstnanců ve
správních úřadech
(služební zákon):
http://portal.gov.cz/a
Služební zákon nevstoupil plně v účinnost. Nová vláda - novela
služebního zákona - priorita. Kompetence: z MV na Úřad vlády. 1.
čtení 1/ 2014; komplexní pozměňovací návrh ve výborech PSP
4/ 2014 . K 1. 7. 2014 - založení GŘ státní služby: metodický,
kontrolní, koncepční, koordinační orgán. Účinnost zákona několikafázová – od jmenování generálního ředitele, státních
tajemníků, představených až vstup řadových zaměstnanců do
státní služby. Metodiky a prováděcí předpisy stanoví GŘ státní
služby. Základní principy: profesionalizace, depolitizace a
transparentnost státní služby prostřednictvím jasně definovaných
procesů řízení, odměňování, systemizace a personální práce.
strana 143 (celkem 211)
pp/zakony/zakonPar.
jsp?idBiblio=53485&f
ulltext=&nr=218~2F2
002&part=&name=&r
pp=15#local-content
Zákon č.312/2002 Sb. (účinnost 1. 1. 2003) zkvalitňuje výkon
veřejné správy profesionalizací úředníků ÚSC, omezuje politický
subjektivismus, upravuje pracovní poměr úředníků ÚSC (Hlava
II) a jejich vzdělávání.
Odkaz:
ÚZEMNÍ
SAMOSPRÁVA
Zákon č. 312/2002
Sb., o úřednících
územních
samosprávných
celků (ÚSC) a o
změně některých
zákonů:
http://portal.gov.cz/a
pp/zakony/zakonPar.
jsp?idBiblio=53652&f
ulltext=&nr=312~2F2
002&part=&name=&r
pp=15#local-content Oblast lidských zdrojů bude řešena i ve Strategickém rámci
rozvoje veřejné správy České republiky 2014+.

59
rozvoj dovedností na všech
úrovních profesionální hierarchie
veřejných orgánů;
částečně
Odkaz:
http://portal.gov.cz/a
pp/zakony/zakonPar.
jsp?idBiblio=53652&f
ulltext=&nr=312~2F2
002&part=&name=&r
pp=15#local-content
Předpokladem zajištění efektivního výkonu veřejné správy v
59
území je profesionalizace úředníků samospráv spočívající ve
vzdělávání. Zákon č.312/2002 Sb. ukládá úředníkům povinnost
prohlubovat si kvalifikaci účastí na vzdělávání a přípravě a
ověření zvláštní odborné způsobilosti.
Novelizovaný služební zákon č. 218/2002 Sb. bude zahrnovat
oblast vzdělávání státních zaměstnanců (jednotný systém,
složení úřednické zkoušky atd.) s cílem depolitizovat a
profesionalizovat státní správu a rovněž učinit profesní a kariérní
rozvoj transparentní. Oblast bude konkretizována prováděcími
Profesionalizací se rozumí zvýšené nároky na jejich odbornost, stanovení povinností odpovídajících charakteru jejich práce a poskytnutí záruk a kompenzací, které by vyvažovaly rozšířené nároky a povinnosti.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 144 (celkem 211)
předpisy a metodikami Generálního ředitelství státní služby. GŘ
bude fungovat jako metodický, koncepční, koordinační a kontrolní
orgán také v oblasti vzdělávání zaměstnanců ve služebních
(správních) úřadech.

vývoj postupů a nástrojů pro
monitorování a hodnocení.
částečně
V rámci připravovaného Strategického rámce rozvoje veřejné
správy České republiky 2014+ (6/2014) – samostatná kapitola.
Součástí oblasti snižování byrokratické zátěže je i oblast
hodnocení dopadů regulace – RIA, především RIA ex post. ČR
používá také Corruption impact assessment (CIA).
Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ (6/2014)
Zákon č.312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných
celků a o změně některých zákonů, ze dne 13. června 2002, řeší
monitorovací a evaluační kapacity výkonu veřejné správy pouze
dílčím způsobem.
Oblast státní správy bude upravena novelou služebního zákona,
resp. prováděcími předpisy a metodikami Generálního ředitelství
státní služby.
Identifikace relevantních obecných předběžných podmínek (ex-ante kondicionalit) a hodnocení jejich splnění
Obecné předběžné podmínky pro EFRR, ESF, FS a ENRF
Použitelná
předběžná
podmínka
na národní
úrovni
Č. 1:
Existence
administrati
vní kapacity
pro
implementa
ci a aplikaci
evropského
Prioritní osa
nebo osy,
ke kterým
se
podmínka
vztahuje
Splnění
předběžné
podmínky
(ano/ne
/částečně)
PO1
Ano.
Ano
PO2
PO3
PO4
Kritéria splnění
Splnění
kritéria
(ano /
ne)
(plnění
probíhá
průběžně a
bude
probíhat po
Ustanovení v souladu s
institucionálním a
právním rámcem
členských h států za
účelem zapojení
subjektů odpovědných
za prosazování rovného
Odkazy (u splněných podmínek)
Vysvětlení (tam, kde je to vhodné)
http://www.ochrance.cz/en/discriminati Veřejný ochránce práv byl na základě antidiskriminačního zákona
on/
pověřen rolí národního tělesa pro rovné zacházení a ochrany před
http://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec diskriminací v souladu s unijním právem. Ochránce přispívá
k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu
-vlady-pro-lidska-prava/organizace-sekcena jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální
lp/organizace-sekce-lidskych-pravorientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo
107606/
světový názor a za tím účelem poskytuje metodickou pomoc obětem
diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 145 (celkem 211)
antidiskrimi
načního
práva a
politiky
v oblasti ESI
fondů
celé
programové
období 20142020)
zacházení se všemi
osobami v rámci
přípravy a provádění
programů, včetně
poskytování
poradenství v otázkách
rovnosti v rámci
činností týkajících se
fondů ESI;
diskriminace, provádí výzkum, zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k
otázkám souvisejícím s diskriminací, zajišťuje výměnu dostupných
informací s příslušnými evropskými subjekty.
Platné a účinné právní předpisy však ochránci neukládají povinnost plnit
roli konzultačního či vzdělávacího orgánu pro řídící orgány státní správy
v oblasti nediskriminace. Ochránce je na moci výkonné zcela nezávislý
a z výkonu své funkce odpovědný pouze Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR.
S ohledem na tuto skutečnost převážnou část úkolů vztahujících se
k použitelné předběžné podmínce „Existence administrativní kapacity
pro implementaci a aplikaci evropského antidiskriminačního práva a
politiky v oblasti ESI fondů“ zajišťuje Úřad vlády – Sekce pro lidská
práva, podřízená ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a
legislativu a to též v součinnosti s gestory (ŘO) jednotlivých ESI fondů.
Veřejný ochránce práv s Úřadem vlády úzce spolupracuje na výměně
potřebných informací a dostupných poznatků při posuzování aktivit
vztahujících se k ESI fondům nejen za účelem přecházení diskriminaci,
ale i podpory rovného zacházení s dotčenými subjekty a vyrovnání
šancí znevýhodněných skupin. Je zároveň připraven spolupracovat i
s relevantními zástupci veřejné správy, odborníky z akademické obce,
advokacie a občanské společnosti.
Pro systematické zajištění a posílení administrativní kapacity pro
efektivní aplikaci a implementaci antidiskriminačního práva a politiky
v oblasti ESI fondů je každý ŘO povinen určit konkrétní kontaktní
osobu, která se systematicky zabývá implementací a aplikací
antidiskriminačního práva a problematiky rovnosti žen a mužů a
zdravotně postižených, je odpovědná za koordinaci aktivit v této oblasti
v rámci jednotlivých programů a úzce spolupracuje s Úřadem vlády –
Sekcí pro lidská práva a MPSV, kterým v případě nutnosti poskytuje
konzultační a metodickou činnost na dožádání poskytovat VOP.
Zástupce ÚV – Sekce pro lidská práva je zván na platformy programů a
následně po schválení programů bude rovněž zván na Monitorovací
výbory jednotlivých programů. Zároveň je ministr pro lidská práva, rovné
příležitosti a legislativu členem Rady pro ESI fondy. Zástupce Úřadu
vlády – Sekce pro lidská práva je rovněž zván na jednání Pracovní
skupiny pro přípravu Dohody o partnerství. Zároveň se bude zástupce
VOP účastnit monitorovacích výborů k jednotlivým programům a je
stálým hostem Rady pro fondy.
Ano
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
V rámci OP LZZ je otázka sledování horizontálních témat systematicky
řešena ve všech fázích životního cyklu projektu. V rámci referátu
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 146 (celkem 211)
rovných příležitostí je problematika horizontálních témat řešena
průřezově za celý program. Referát rovných příležitostí bude odpovědný
za sledování a řešení problematiky rovných příležitostí i v OPZ.
Ano
Opatření za účelem
vzdělávání zaměstnanců
orgánů zapojených do
řízení a kontroly fondů
ESI v oblasti právních
předpisů a politiky Unie
proti diskriminaci.
Ve spolupráci Úřadu vlády – Sekce pro lidská práva a veřejného
ochránce práv jsou připraveny programy školení všech relevantních
zaměstnanců k tématu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Plnění tohoto kritéria již probíhá a bude probíhat průběžně po celou
dobu budoucího programového období. Na počátku programového
období budou školení probíhat intenzivně a pak průběžně podle potřeby
v souvislosti s příchodem nových zaměstnanců a realizací programů.
Školitelé jsou odborníci se zkušenostmi s tématem rovného zacházení a
boje proti diskriminaci. V rámci náplně školení je věnována zvláštní
pozornost romské menšině. Určení kontaktní pracovníci ŘO jsou
povinni spolupracovat s veřejným ochráncem práv a Úřadem vlády –
Sekcí pro lidská práva při určení vhodného rozsahu a obsahu školení.
MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců
implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, Sekce pro
lidská práva ÚV zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské
zajištění.
Oblast vzdělávání je součástí připravovaného Metodického pokynu k
rozvoji lidských zdrojů v programovém období 2014-2020 a v
programovém období 2007-2013.
Obecným cílem Metodického pokynu je nastavení jednotných
požadavků na zajištění kvalitní administrativní kapacity podílející se na
realizaci cílů Dohody o partnerství a jednotlivých činností při
implementaci programů a jedním ze specifických cílů Metodického
pokynu je vytvoření systému vzdělávání zaměstnanců, kteří se podílejí
na implementaci fondů EU tak, aby odpovídal jejich potřebám na
pracovních pozicích, popsaných v řídicích dokumentech programů,
řízení a koordinace DoP, a zajistil podmínky pro prosazování principu
transparentnosti a protikorupčního jednání. Vzdělávání zajišťuje
podmínky pro stabilizaci a motivaci zaměstnanců implementační
struktury v návaznosti na potřeby jejich odborného růstu a zvyšování
znalostí a dovedností. Nabídka vzdělávacích aktivit se odvíjí od cílů
jednotlivých programů a individuálních vzdělávacích plánů vytvářených
při hodnocení zaměstnanců.
Termíny vzdělávacích akcí jsou zveřejněny na webu
www.vzdelavaninsrr.cz .
Vzdělávací akce jsou průběžně vyhodnocovány na základě zpětné
vazby účastníků získávané prostřednictvím hodnotících dotazníků (s
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 147 (celkem 211)
cílem optimalizovat efektivitu). Prezentace ze vzdělávacích akcí jsou
účastníkům dále k dispozici v e-knihovně na
http://www.vzdelavaninsrr.cz/e-knihovna/ .
Realizace Systému vzdělávání probíhá na základě spolupráce MMRNOK se zástupci (koordinátory vzdělávání) jednotlivých subjektů
implementace, kteří 2x ročně zasílají MMR-NOK své požadavky na
zajištění vzdělávacích akcí v rámci Systému vzdělávání a veškeré
záležitosti Systému vzdělávání jsou projednávány na Pracovní skupině
Vzdělávání pro NSRR.
Č. 2 :
PO1
Existence
PO2
administrati PO3
vní kapacity
PO4
pro
provádění a
uplatňování
právních
předpisů a
politiky Unie
v oblasti
rovnosti
mezi ženami
a muži v
případě
fondů ESI
Ano
ano
Ustanovení v souladu s
institucionálním a
právním rámcem
členských států za
účelem zapojení
subjektů odpovědných
za rovnost mezi ženami
a muži v rámci přípravy
a provádění programů,
včetně poskytování
poradenství v otázkách
rovnosti mezi ženami a
muži v rámci činností
týkajících se fondů ESI
http://www.ochrance.cz/en/discriminati Veřejný ochránce práv byl na základě antidiskriminačního zákona
on/
pověřen rolí národního tělesa pro rovné zacházení a ochrany před
diskriminací v souladu s unijním právem. Ochránce přispívá
k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu
http://www.mpsv.cz/cs/12152
na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální
orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo
světový názor a za tím účelem poskytuje metodickou pomoc obětem
diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů
diskriminace, provádí výzkum, zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k
otázkám souvisejícím s diskriminací, zajišťuje výměnu dostupných
informací s příslušnými evropskými subjekty.
Platné a účinné právní předpisy však ochránci neukládají povinnost plnit
roli konzultačního či vzdělávacího orgánu pro řídící orgány státní správy
v oblasti nediskriminace. Ochránce je na moci výkonné zcela nezávislý
a z výkonu své funkce odpovědný pouze Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR.
S ohledem na tuto skutečnost převážnou část úkolů vztahujících se
k použitelné předběžné podmínce zajištuje MPSV, jakožto vnitrostátní
koordinátor agendy rovných příležitostí žen a mužů, spolu s určenými
kontaktními pracovníky ŘO jednotlivých ESI fondů.
Veřejný ochránce práv s MPSV úzce spolupracuje za účelem výměny
potřebných informací a dostupných poznatků při posuzování aktivit
vztahujících se k ESI fondům, nejen za účelem předcházení
diskriminaci žen či mužů, ale i podpory rovného zacházení z hlediska
pohlaví s dotčenými subjekty a vyrovnání šancí znevýhodněných
skupin. Je zároveň připraven spolupracovat i s relevantními
zástupci/zástupkyněmi veřejné správy, odborníky z akademické obce,
advokacie a občanské společnosti.
Pro systematické zajištění a posílení administrativní kapacity pro
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 148 (celkem 211)
efektivní aplikaci a implementaci rovnosti žen a mužů a politiky v oblasti
ESI fondů je ŘO povinen určit konkrétní kontaktní osobu v rámci
jednotlivých ŘO, která má povinnost systematicky se zabývat
implementací a aplikací práva rovnosti žen a mužů, a odpovědnost za
koordinaci aktivit v této oblasti a úzce spolupracuje s MPSV – Sekcí
náměstka ministra pro EU, mezinárodní spolupráci, sociální začleňování
a rovné příležitosti.(sekce přejmenována, problematika se převádí na
ÚV – bude aktualizováno).
Zástupce/zástupkyně MPSV je zván na platformy programů, jakožto
vnitrostátní koordinátor agendy rovných příležitostí žen a mužů
(problematika se převádí na ÚV – bude aktualizováno), a následně po
schválení programů bude rovněž zván na Monitorovací výbory
jednotlivých programů. Zástupce/zástupkyně VOP se rovněž bude
účastnit monitorovacích výborů a je stálým hostem Rady pro fondy.
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
V rámci OP LZZ je otázka sledování horizontálních témat systematicky
řešena ve všech fázích životního cyklu projektu. V rámci referátu
rovných příležitostí je problematika horizontálních témat řešena
průřezově za celý program. Referát rovných příležitostí bude odpovědný
za sledování a řešení problematiky rovných příležitostí i v OPZ.
Uspořádání školení pro ano
zaměstnance orgánů,
které se podílí na řízení
a kontrole ESI fondů v
oblasti legislativy EU a
politik týkajících se
rovnosti pohlaví a
rovných příležitostí
(gender mainstreaming)
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
MMR-NOK zajistí na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců
implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, MPSV zajistí
obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění.
MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců
implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, MPSV
zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění. Oblast
vzdělávání je součástí připravovaného Metodického pokynu k rozvoji
lidských zdrojů v programovém období 2014-2020 a v programovém
období 2007-2013. Obecným cílem Metodického pokynu je nastavení
jednotných požadavků na zajištění kvalitní administrativní kapacity
podílející se na realizaci cílů Dohody o partnerství a jednotlivých
činností při implementaci programů a jedním ze specifických cílů
Metodického pokynu je vytvoření systému vzdělávání zaměstnanců,
kteří se podílejí na implementaci fondů EU tak, aby odpovídal jejich
potřebám na pracovních pozicích, popsaných v řídicích dokumentech
programů, řízení a koordinace DoP, a zajistil podmínky pro prosazování
principu transparentnosti a protikorupčního jednání. Vzdělávání
zajišťuje podmínky pro stabilizaci a motivaci zaměstnanců
implementační struktury v návaznosti na potřeby jejich odborného růstu
strana 149 (celkem 211)
a zvyšování znalostí a dovedností. Nabídka vzdělávacích aktivit se
odvíjí od cílů jednotlivých programů a individuálních vzdělávacích plánů
vytvářených při hodnocení zaměstnanců.
Termíny vzdělávacích akcí jsou zveřejněny na webu
www.vzdelavaninsrr.cz .
Vzdělávací akce jsou průběžně vyhodnocovány na základě zpětné
vazby účastníků získávané prostřednictvím hodnotících dotazníků (s
cílem optimalizovat efektivitu). Prezentace ze vzdělávacích akcí jsou
účastníkům dále k dispozici v e-knihovně na
http://www.vzdelavaninsrr.cz/e-knihovna/ .
Realizace Systému vzdělávání probíhá na základě spolupráce MMRNOK se zástupci (koordinátory vzdělávání) jednotlivých subjektů
implementace, kteří 2x ročně zasílají MMR-NOK své požadavky na
zajištění vzdělávacích akcí v rámci Systému vzdělávání a veškeré
záležitosti Systému vzdělávání jsou projednávány na Pracovní skupině
Vzdělávání pro NSRR.
Č. 3.
Existence
administrati
vní kapacity
k provádění
a
uplatňování
Úmluvy
OSN o
právech
osob se
zdravotním
postižením
(UNCRPD) v
oblasti
fondů ESI v
souladu s
rozhodnutí
m Rady
2010/48/ES3
: Existence
opatření pro
PO1
PO2
PO3
PO4
Opatření v souladu s
ano
institucionálním
a
(plnění
právním rámcem
probíhá
průběžně a členských států pro
konzultaci a zapojení
bude
probíhat po subjektů odpovědných
za ochranu práv
celé
programové zdravotně postižených
období 2014- osob nebo organizací je
zastupujících a
2020)
ostatních příslušných
zúčastněných stran do
přípravy a provádění
programů;
Ano
http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/do
kumenty/narodni-plan-vytvarenirovnych-prilezitosti-pro-osoby-sezdravotnim-postizenim-na-obdobi2010---2014-70026/
Převážnou část úkolů vztahujících se k použitelné předběžné podmínce
zajišťuje MPSV v úzké spolupráci s Vládním výborem pro zdravotně
postižené občany spolu s určenými kontaktními pracovníky ŘO
jednotlivých ESI fondů.
Veřejný ochránce práv s MPSV a s Vládním výborem pro zdravotně
postižené občany úzce spolupracuje a vyměňují si potřebné informace a
dostupné poznatky při posuzování aktivit vztahujících se k ESI fondům.
Pro systematické zajištění a posílení administrativní kapacity pro
efektivní aplikaci a implementaci Úmluvy v oblasti ESI fondů má ŘO
povinnost určit konkrétní kontaktní osobu v rámci jednotlivých ŘO, která
se povinně a systematicky zabývá implementací a aplikací práva
zdravotně postižených, je odpovědná za koordinaci aktivit v této oblasti
a úzce spolupracuje s MPSV a s Vládním výborem pro zdravotně
postižené.
Zástupce MPSV a zástupce Vládního výboru, pro zdravotně postižené
je zván na platformy programů a následně po schválení programů bude
rovněž zván na Monitorovací výbory jednotlivých programů. Zástupce
VOP se rovněž bude účastnit monitorovacích výborů a je stálým hostem
Rady pro fondy.
Zároveň je pověřený zástupce MPSV členem Rady pro ESI fondy.
Dále je vytvořen Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 150 (celkem 211)
účinné
uplatňování
Úmluvy o
právech
osob se ZP
(CRPD) v
oblasti
společného
strategickéh
o rámce pro
ESI fondy
v souladu
s rozhodnut
ím Rady ze
dne 26.
listopadu
2009
(2010/48/EK)
se zdravotním postižením na období 2010 - 2014, každý rok je
podávána vládě zpráva o plnění opatření. Na následující léta bude
vytvořen další Národní plán, s ohledem na programovací období, tedy
2015-2020.
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
V rámci OP LZZ je otázka sledování horizontálních témat systematicky
řešena ve všech fázích životního cyklu projektu. V rámci referátu
rovných příležitostí je problematika horizontálních témat řešena
průřezově za celý program. Referát rovných příležitostí bude odpovědný
za sledování a řešení problematiky rovných příležitostí i v OPZ.
ano
Opatření pro vzdělávání ano
zaměstnanců orgánů
zapojených do řízení a
fondů ESI v oblasti
práva a politik EU a
členských států
týkajících se zdravotně
postižených osob,
včetně přístupnosti a
praktického uplatňování
ustanovení UNCRPD
provedených v právu
Unie, případně
členských států;
http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/do
kumenty/zprava-o-plneni-opatreninarodniho-planu-vytvareni-rovnychprilezitosti-pro-osoby-se-zdravotnimpostizenim-na-obdobi-2010-2014-vroce-2012-110987/
V rámci Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se
zdravotním postižením na období 2010 - 2014, každý rok - zpráva o
plnění opatření. Opatření – vzdělávání zaměstnanců orgánů podílejících
se na řízení a kontrole ESI fondů je plněno již nyní. MMR-NOK zajišťuje
na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců implementujících fondy
EU v rámci Systému vzdělávání, MPSV zajišťuje obsahovou náplň
vzdělávání a lektorské zajištění. Oblast vzdělávání je součástí
připravovaného Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů v
programovém období 2014-2020 a v programovém období 2007-2013.
Obecným cílem Metodického pokynu je nastavení jednotných
požadavků na zajištění kvalitní administrativní kapacity podílející se na
realizaci cílů Dohody o partnerství a jednotlivých činností při
implementaci programů a jedním ze specifických cílů Metodického
pokynu je vytvoření systému vzdělávání zaměstnanců, kteří se podílejí
na implementaci fondů EU tak, aby odpovídal jejich potřebám na
pracovních pozicích, popsaných v řídicích dokumentech programů,
řízení a koordinace DoP, a zajistil podmínky pro prosazování principu
transparentnosti a protikorupčního jednání. Vzdělávání zajišťuje
podmínky pro stabilizaci a motivaci zaměstnanců implementační
struktury v návaznosti na potřeby jejich odborného růstu a zvyšování
znalostí a dovedností. Nabídka vzdělávacích aktivit se odvíjí od cílů
jednotlivých programů a individuálních vzdělávacích plánů vytvářených
při hodnocení zaměstnanců.
Termíny vzdělávacích akcí jsou zveřejněny na webu
www.vzdelavaninsrr.cz .
Vzdělávací akce jsou průběžně vyhodnocovány na základě zpětné
vazby účastníků získávané prostřednictvím hodnotících dotazníků (s
cílem optimalizovat efektivitu). Prezentace ze vzdělávacích akcí jsou
účastníkům dále k dispozici v e-knihovně na
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 151 (celkem 211)
http://www.vzdelavaninsrr.cz/e-knihovna/ .
Realizace Systému vzdělávání probíhá na základě spolupráce MMRNOK se zástupci (koordinátory vzdělávání) jednotlivých subjektů
implementace, kteří 2x ročně zasílají MMR-NOK své požadavky na
zajištění vzdělávacích akcí v rámci Systému vzdělávání a veškeré
záležitosti Systému vzdělávání jsou projednávány na Pracovní skupině
Vzdělávání pro NSRR.
Opatření za účelem
sledování provádění
článku 9 UNCRPD ve
vztahu k fondům ESI v
rámci přípravy a
provádění programů.
ano
http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/do
kumenty/narodni-plan-vytvarenirovnych-prilezitosti-pro-osoby-sezdravotnim-postizenim-na-obdobi2010---2014-70026/
Výše uvedený Národní plán, opatření k vyrovnávání příležitostí pro
osoby se zdravotním postižením. Plnění těchto opatření je každý rok
hodnoceno. Národní plán je koncipován dle jednotlivých článků CRPD
a v kapitole č. 4 se přímo věnuje Přístupnosti staveb, dopravy a přístupu
k informacím. Na další léta se bude vytvářet další národní plán pro
období 2015-2020, ve kterém předpokládáme, že se přístupnost opět
promítne do jedné z konkrétních kapitol.
Požadavky na přístupnost veřejných budov, a to jak nových, tak i
rekonstruovaných vyplývají především ze stavebního zákona (Zákon č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební
zákon) a vyhlášky o obecných technických požadavcích
zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (Vyhláška č. 398/2009
Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících
bezbariérové užívání staveb). Poměr vozidel ve veřejné dopravě, která
musí umožňovat přepravu osob s omezenou schopností pohybu a
orientace vymezuje nařízení vlády o stanovení minimálních hodnot a
ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich
prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě
cestujících (Nařízení vlády č. 63/2011 Sb. o stanovení minimálních
hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich
prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě
cestujících).
Na základě antidiskriminačního zákona (Zákon č. 198/2009 Sb., o
rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací
a o změně některých zákonů - antidiskriminační zákon, ve znění zákona
č. 89/2012 Sb.) jsou všichni poskytovatelé služeb určených veřejnosti
povinni přijmout přiměřená opatření pro osoby se zdravotním
postižením.
Opatření k zajištění toho, aby se s informacemi souvisejícími s výkonem
veřejné správy uveřejňovanými způsobem umožňujícím dálkový přístup
mohly v nezbytném rozsahu seznámit i osoby se zdravotním
postižením, upravuje zákon o informačních systémech veřejné správy
(Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o
změně některých dalších zákonů) a vyhláška o přístupnosti (Vyhláška č.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 152 (celkem 211)
64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem
veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se
zdravotním postižením - vyhláška o přístupnosti) vydaná k jeho
provedení.
Současná právní úprava tak již nyní poskytuje záruky toho, že finanční
prostředky z ESI fondů nepovedou k podpoře projektů, jejichž výstupy
by byly pro osoby se zdravotním postižením nepřístupné (v rozporu s čl.
9 CRPD).
Č. 4:
Existence
opatření pro
účinné
uplatňování
právních
předpisů
Unie o
veřejných
zakázkách v
oblasti
fondů ESI.
PO1
PO2
PO3
PO4
ano – (plnění
probíhá
průběžně a
bude
probíhat celé
programové
období 2014
- 2020 )
Opatření pro účinné
uplatňování předpisů
EU o veřejných
zakázkách
prostřednictvím
odpovídajících
mechanismů.
ano
http://www.portal-vz.cz/cs/Jakna-zadavani-verejnychzakazek/Legislativa-aJudikatura/Legislativa/Narodnilegislativa-aktualni-a-uplnezneni-z-(1)
http://www.portal-vz.cz/cs/Jakna-zadavani-verejnychzakazek/Metodiky-stanoviska
Převzatá právní úprava EU do národní legislativy - viz zákon č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a
koncesním řízení (koncesní zákon), oba ve znění pozdějších předpisů. Od
podzimu r. 2013 velmi intenzivně probíhá příprava zcela nového zákona o
veřejných zakázkách (NZVZ) za účelem provedení přenesení obsahu tři
nových směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU a
2014/25/EU do právního řádu ČR. Nad přípravou NZVZ již probíhá
odpovídající odborná diskuze. Věcná debata nad obsahem nových
zadávacích směrnic a způsobem jejich transpozice do vnitrostátního právního
řádu probíhá v rámci jednání Kolegia pro veřejné investování, které ustavila
ministryně pro místní rozvoj.
Přijata novela zákona o veřejných zakázkách (zákon č. 55/2012 Sb.),
http://www.portal-vz.cz/cs/Jakna-zadavani-verejnychzakazek/Metodikystanoviska/Stanoviska/Stanovisk
a-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ
byly přijaty prováděcí právní předpisy k zákonu o veřejných zakázkách
(vyhlášky č. 230/2012 Sb., 231/2012 Sb., 232/2012 Sb., 133/2012 Sb.).
Připraveno a uveřejněno zákonné opatření senátu č. 341/2013 Sb.
Průběžně jsou identifikována pravidla, která jsou v praxi velmi komplikovaně
aplikovatelná (vyhodnocování účinných novel zákona o veřejných zakázkách).
Byl vytvořen a uveřejněn katalog vzorových zadávacích dokumentací.
http://www.portalvz.cz/cs/Aktuality
Ano
Byly aktualizovány a uveřejněny Závazné postupy pro zadávání zakázek
spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č.
137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007 – 2013.
byl připraven a uveřejněn Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro
http://www.strukturalniprogramové období 2014 - 2020 (UV ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 44);
fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodniorgan-pro-koordinaci/Dokumenty Byla připravena a uveřejněna (národní) metodika zadávání veřejných zakázek
obsahující také metodiku zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.
http://mmr.cz/cs/Ministerstvo/Min
Připravena a uveřejněna dílčí metodická stanoviska / doporučení expertní
isterstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/Zakon-o-verejnych- skupiny MMR k zákonu o veřejných zakázkách.
Probíhají diskuze s odbornou veřejností o navrhovaných změnách národních
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 153 (celkem 211)
zakazkach-pripravuje-siroke-kole pravidel pro zadávání veřejných zakázek;
Gestor zákona o veřejných zakázkách vede a používá vlastní interní databázi
vyřizovaných případů, která obsahuje všechny žádosti o výklad právních
předpisů k zadávání veřejných zakázek doručené od subjektů
implementačních struktur programů z předchozího (2007 - 2013) a nynějšího
(2014 - 2020) programového období. Tato databáze je neveřejná a gestor ji
hodlá upravit. Databáze slouží gestorovi kromě jiného ke shromažďování
opakujících se a významných případů, resp. k identifikaci
nejproblematičtějších, systémově se opakujících typů potíží s aplikací pravidel
pro zadávání veřejných zakázek. Shromážděná data jsou podkladem pro
aktualizaci legislativy, metodických dokumentů, plánování vzdělávacích aktivit
a poskytování právní pomoci a konzultací.
Gestor připravuje úpravu Info-fóra na Portálu o veřejných zakázkách a
koncesích.
V ČR je od r. 1996 zřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
ÚOHS vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže,
vykonává dohled při zadávání veřejných zakázek a vykonává další působnosti
stanovené zvláštními zákony. Ve vztahu k předběžné podmínce B.4 ÚOHS
konkrétně zejména dohlíží na zadávání veřejných zakázek a koncesí, čímž
zajišťuje větší transparentnost při vynakládání veřejných prostředků,
přezkoumává úkony zadavatelů veřejných zakázek, provádí kontroly
u zadavatelů a podílí se na tvorbě a úpravách legislativy týkající se veřejných
zakázek a koncesí. ÚOHS je rovněž činný v oblasti vzdělávání adresátů
zákona o veřejných zakázkách. ÚOHS uveřejňuje na své webové stránce
sbírky rozhodnutí, výkladová stanoviska, metodiky a aktuality z veřejných
zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uveřejňuje na své webové
stránce sbírky rozhodnutí, výkladová stanoviska, metodiky a aktuality
z veřejných zakázek.
Relevantní poskytovatelé dotací provádí ex-ante a jiné kontroly zadávacích
řízení k veřejným zakázkám.
Nad rámec výše uvedeného je připravována Databáze auditních/kontrolních
zjištění, rozhodnutí ÚOHS/soudů v oblasti veřejných zakázek a ostatní soudní
judikatury
MMR-NOK ve spolupráci s Ministerstvem financí (Platebním a certifikačním
orgánem, Auditním orgánem a Centrálním kontaktním bodem AFCOS),
připravuje databázi auditních/kontrolních zjištění, rozhodnutí ÚOHS/soudů
v oblasti veřejných zakázek a ostatní soudní judikatury. Databáze bude sloužit
k pravidelnému sdílení zkušeností mezi subjekty implementační struktury
s cílem přispět ke snížení míry výskytu opakujících se pochybení v rámci
auditních zjištění a jejich finančních dopadů v oblasti fondů EU. Již v prosinci
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 154 (celkem 211)
2013 proběhlo první jednání zapojených subjektů a v současné době je
věnována pozornost přípravě celkového konceptu a rozpracování jednotlivých
modulů databáze.
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
Prostřednictvím řídicí dokumentace programu jsou pravidla pro zadávání
veřejných zakázek poskytnuta žadatelům/příjemcům a příjemci jsou zavázáni
k tomu, aby uplatňovali principy veřejného zadávání i na zakázky s nižší
předpokládanou hodnotou. Principy veřejného zadávání jsou díky tomuto
nastavení relevantní pro všechny projekty, bez ohledu na právní formu
příjemce podpory či míru podpory poskytnutou na projekt z veřejných zdrojů.
V monitorovacím systému jsou všechny zakázky v rámci projektů evidovány,
příjemci jsou v průběhu realizace projektu povinni předložit auditní stopu
k zadávacím řízením. V případě identifikace pochybení jsou aplikovány
finanční opravy.
Opatření, jež zajišťují
transparentní postupy
zadávání veřejných
zakázek.
Ano
Ano
http://www.portal-vz.cz/cs/Jakna-zadavani-verejnychzakazek/Legislativa-aJudikatura/Legislativa/Narodnilegislativa-aktualni-a-uplnezneni-z-(1)
Byla přijata tzv. transparentní novela zákona o veřejných zakázkách (zákon č.
55/2012 Sb.);
byly vypracovány prováděcí právní předpisy k zákonu o veřejných zakázkách
a metodické dokumenty jako pomůcky pro aplikaci nových povinností (např.
metodika zadávání veřejných zakázek; metodické stanovisko vytvořené k
příloze vyhlášky č. 9/2011 Sb.; metodika k vyhlášce 133/2012 Sb. o
http://www.portal-vz.cz/cs/Jak- uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a
na-zadavani-verejnychnáležitostech profilu zadavatele);připravena a uveřejněna informace k postupu
zakazek/Metodikypři uveřejňování v souvislosti s technickou novelou zákona č. 137/2006 Sb., o
stanoviska/Metodicke-pokyny
veřejných zakázkách aktualizována Metodika k vyhlášce o uveřejňování
http://www.vestnikverejnychzaka vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu
zadavatele (účinnost od 1. 1. 2014); data o veřejných zakázkách jak ve
zek.cz/
Věstníku veřejných zakázek, tak na profilech zadavatele mají podobu
strukturovaných dat – to znamená, že umožňují případným zájemcům
poměrně snadno automatizovaně získávat informace o veřejných zakázkách
http://www.portalvz.cz/cs/Aktuality/Informace-k- pro účely dalšího zpracování popř. kontroly. MMR opakovaně prověřovalo
funkcionalitu profilů zadavatele s ohledem na poskytování dat ve
postupu-pri-uverejnovani-vstrukturované podobě. Výsledky těchto kontrol jsou adresně zasílány
souvislosti
dotčenému zadavateli a zadavatel je vyzýván k nápravě. V ISVZ je vytvořena
aplikace k ověření funkcionality profilu zadavatele pro poskytování dat ve
strukturované podobě.
Odůvodnění významných veřejných zakázek před zahájením zadávacího
řízení posuzuje vláda ČR; dále je před zahájením jednání o uzavření smlouvy
na veřejnou zakázku vláda ČR informována o nadlimitních veřejných
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 155 (celkem 211)
zakázkách v podrobnostech, které stanoví Usnesení vlády ČR ze dne 10.
dubna 2013 č. 246.
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
Žadatelům/příjemcům jsou pravidla pro zadávání veřejných zakázek
k dispozici prostřednictvím webových stránek programu. Kromě pravidel řídicí
orgán zpracovává (a dle potřeby aktualizuje) přehled dobré a špatné praxe
v oblasti zadávání, tj. na webových stránkách jsou k dispozici pomůcky a
upozornění, čeho je třeba se vyvarovat a co naopak je doporučeno při
zadávání aplikovat.
Příjemci podpory současně musí zveřejňovat všechna zadávací řízení nad
určitou hodnotu mimo režim zákona a všechna zjednodušená podlimitní řízení
na webových stránkách operačního programu. Tímto opatřením je posílena
soutěž dodavatelů a také veřejná kontrola nad nakládáním s prostředky
poskytnutými na podpořené projekty (výzvu, zadávací dokumentaci i odpovědi
na dotazy si lze volně prostudovat během zadávacího řízení i v době po jeho
ukončení).
Výše uvedené postupy již uplatňovány pro OP LZZ, řídicí dokumentace pro
OPZ bude zpracována před vyhlášením prvních výzev (indikativně do 30. 9.
2014).
Opatření pro odbornou ano
přípravu a šíření
informací pro
zaměstnance podílející
se na provádění fondů.
Poskytování konzultací a právní
podpory k zadávacím řízením na Opatření jsou realizována průběžně v závislosti na aktuální potřebě (na
veřejné zakázky;
vyžádání nebo z vlastní iniciativy) a situaci (např. v době přípravy
Šíření výkladových stanovisek
zaměstnanců na aplikaci nově přijatých právních předpisů apod.);Za účelem
k aplikaci zákona o veřejných
koordinace a projednávání společného průběžného zajišťování plnění
zakázkách;
subkritérií předběžné podmínky pracují národní orgány v pracovní skupině
přímo zřízené pouze pro uvedený účel (Pracovní skupina k problematice
Příprava a odesílání odpovědí
na dotazy k zadávání veřejných veřejných zakázek nebo také jen PS Veřejné zakázky), práci této skupiny řídí
MMR ČR, hlavními cíli činnosti PS Veřejné zakázky je zejména plnění
zakázek;
subkritérií týkajících se odborné přípravy, šíření informací a posílení správní
Účast lektorů na seminářích a
kapacity; Gestor zákona o veřejných zakázkách připravuje vzdělávací
konferencích pro zaměstnance semináře pro příjemce podpory a pro subjekty implementačních struktur
podílející se na provádění fondů; programů a počítá také s tím, že bude ověřovat efektivitu vzdělávacích
seminářů; Gestor zákona o veřejných zakázkách bude monitorovat vzdělávací
Realizace vzdělávacích
aktivity řídících orgánů; Opatření jsou realizována průběžně v závislosti na
seminářů k oblasti veřejného
aktuální potřebě (na vyžádání nebo z vlastní iniciativy) a situaci (např. v době
zadávání pro subjekty
přípravy zaměstnanců na aplikaci nově přijatých právních předpisů apod.)
implementačních struktur
bude realizováno i v rámci Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů
programů a dalších struktur,
které se podílí na implementaci v programovém období 2014-2020, který bude vydán jako usnesení vlády.
Všechny oblasti Metodiky (tedy i odborná příprava resp. vzdělávání a
NSRR;
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 156 (celkem 211)
Publikace článků k oblasti
veřejného zadávání (např.
v časopisech „Veřejné zakázky“
nebo „Právní rozhledy“);
ano
nastavení administrativní kapacity) budou od r. 2014 projednávány na
Pracovní skupině Administrativní kapacita.
MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců
implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, MMR OPVZK
Aktivní účast v pracovních
zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění. Oblast vzdělávání
skupinách, kde je řešena
je součástí připravovaného Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů v
problematika zadávání veřejných programovém období 2014-2020 a v programovém období 2007-2013.
zakázek
Obecným cílem Metodického pokynu je nastavení jednotných požadavků na
zajištění kvalitní administrativní kapacity podílející se na realizaci cílů Dohody
http://www.portalvz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena- o partnerství a jednotlivých činností při implementaci programů a jedním ze
informaci/Info-forum/Otazky-a- specifických cílů Metodického pokynu je vytvoření systému vzdělávání
zaměstnanců, kteří se podílejí na implementaci fondů EU tak, aby odpovídal
odpovedi
jejich potřebám na pracovních pozicích, popsaných v řídicích dokumentech
http://www.mmr.cz/cs/Verejne- programů, řízení a koordinace DoP,
zakazky/Verejne-zakazky-aa zajistil podmínky pro prosazování principu transparentnosti a
PPP/Informaceprotikorupčního jednání. Vzdělávání zajišťuje podmínky pro stabilizaci a
Udalosti/KonferencePripravovane-zmeny-v-oblasti- motivaci zaměstnanců implementační struktury v návaznosti na potřeby jejich
odborného růstu a zvyšování znalostí a dovedností. Nabídka vzdělávacích
verejneho
aktivit se odvíjí od cílů jednotlivých programů a individuálních vzdělávacích
plánů vytvářených při hodnocení zaměstnanců.
Termíny vzdělávacích akcí jsou zveřejněny na webu www.vzdelavaninsrr.cz .
Vzdělávací akce jsou průběžně vyhodnocovány na základě zpětné vazby
účastníků získávané prostřednictvím hodnotících dotazníků (s cílem
optimalizovat efektivitu). Prezentace ze vzdělávacích akcí jsou účastníkům
dále k dispozici v e-knihovně na http://www.vzdelavaninsrr.cz/e-knihovna/ .
Realizace Systému vzdělávání probíhá na základě spolupráce MMR-NOK se
zástupci (koordinátory vzdělávání) jednotlivých subjektů implementace, kteří
2x ročně zasílají MMR-NOK své požadavky na zajištění vzdělávacích akcí v
rámci Systému vzdělávání a veškeré záležitosti Systému vzdělávání jsou
projednávány na Pracovní skupině Vzdělávání pro NSRR.
Byly uskutečněny tři konference k připravovaným změnám v oblasti veřejného
zadávání.
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
Pracovníci implementační struktury jsou vzděláváni průběžně dle potřeby.
Pravidla veřejného zadávání představují stabilní součást základního modulu
vzdělávacích akcí určených všem pracovníkům implementační struktury
programu (jak projektovým manažerům, kteří konzultují s příjemci a žadateli a
jsou zapojeni do přímé administrace monitorovacích zpráv, tak také
kontrolorům provádějícím kontroly na místě). Toto vzdělávání je zajištěno
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 157 (celkem 211)
řídicím orgánem a doplňuje vzdělávací akce zajišťované MMR-NOK.
V případě novel zákona o veřejných zakázkách řídicí orgán zajišťuje kurzy,
během nichž jsou pracovníci s konkrétním obsahem změn seznámeni.
Řídicí orgán má vlastní tým právníků, kteří zajištují poskytování konzultací
nejen pracovníkům implementační struktury v tématech veřejného zadávání.
Pro konzultace v rámci implementační struktury se využívá diskusní on-line
fórum, dotazy i odpovědi jsou dostupné všem registrovaným pracovníkům,
díky čemuž dochází k průběžnému zvyšování jejich kompetencí v oblasti
zadávání.
Opatření k posílení
správní kapacity pro
provádění a
uplatňování právních
předpisů Unie o
veřejných zakázkách.
Č. 5:
PO1
Existence
PO2
opatření pro PO3
účinné
uplatňování
právních
předpisů
Unie pro
veřejnou
podporu v
Částečně
(plnění
probíhá
průběžně
v závislosti
na
schvalování
předpisů EK)
Opatření pro účinné
uplatňování pravidel
Unie pro veřejnou
podporu
částečně částečné doplnění pracovníků
na pracovní pozice v odboru
práva veřejných zakázek a
koncesí na Ministerstvu pro
místní rozvoj ČR
částečně
Nové povinnosti stanovené zákonem o veřejných zakázkách a větší počet
veřejných zakázek zadávaných podle zákona o veřejných zakázkách si
vyžádaly doplnění pracovníků do útvaru OPVZK MMR.
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
Řízení lidských zdrojů v implementační struktuře probíhá s ohledem na
činnosti, které je nutné zajistit. Dochází k plánování administrativní kapacity
s ohledem na počty projektů v administraci i na plánované výzvy a jejich
alokace. Vzhledem k tomu, že kontrola zadávání veřejných zakázek se týká
jak administrativních kontrol (desk-checks), tak kontrol na místě (on-the-spot
checks), dochází k vyhodnocování kapacit různých útvarů v rámci řídicího
orgánu a v důsledku zjištěných skutečností případně k posílení týmu. Řídicí
orgán plánuje posílení administrativní kapacity před zahájením implementace
OPZ z důvodu, že tento program (na rozdíl od jemu předcházejícího) nebude
implementován s využitím zprostředkujících subjektů a pravděpodobně ani
externích administrátorů a dodavatelů kontrol. Technická pomoc je na
financování potřebných lidských zdrojů využívána v současném období 20072013 a bude i v období 2014-2020.
částečně Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě
některých vztahů v oblasti veřejné
podpory a o změně zákona o podpoře
výzkumu a vývoje
(http://www.uohs.cz/cs/legislativa/vere
jna-podpora.html)
Vyhláška č. 456/2009 Sb. o údajích
zaznamenávaných do centrálního
registru
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Česká republika má již od 1. 1. 2010 zřízený centrální registr podpor
malého rozsahu, který monitoruje všechny poskytnuté podpory malého
rozsahu na území státu a byl zřízen za účelem nepřekročení
maximálního stropu pro podporu de minimis za rozhodné období tří
fiskálních let poskytnutou jednomu příjemci. Jeho existence je
zakotvena ve vnitrostátním právním řádu konkrétně v zákoně č.
215/2004 Sb. K centrálnímu registru existuje také Vyhláška č. 465/2009
Sb. o údajích zaznamenávaných do centrálního registru. Centrální
registr zahrnuje všechny 4 nařízení na podporu de minimis, tj. nařízení
1998/2006 (nově 1407/2013), nařízení 360/2012, nařízení 875/2007
(nově 1408/2013) a nařízení 1535/2007. Poskytovatel je povinen si před
strana 158 (celkem 211)
oblasti fondů
ESI.
Zákon č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a změně
některých souvisejících zákonů (ve
znění pozdějších předpisů)
poskytnutím podpory malého rozsahu ověřit v centrálním registru, zda
poskytnutím podpory nedojde u daného příjemce k překročení limitu pro
podporu de minimis a zaznamenat údaje o poskytnuté podpoře a o
příjemci do centrálního registru ve lhůtě 5-ti pracovních dnů ode dne
poskytnutí dané podpory. Nesplnění výše uvedené povinnosti je
Zákon č. 250/2000 Sb., o
považováno za správní delikt a poskytovatel za daný správní delikt
rozpočtových pravidlech územních
obdrží pokutu, a to až do výše 100 000 CZK. Kontrola nepřekročení
rozpočtů (ve znění pozdějších
maximálního limitu u podpor de minimis je tedy zajištěna
předpisů)
prostřednictvím tohoto centrálního registru. Centrální registr podpor
malého rozsahu má také svou veřejnou verzi, která je k dispozici široké
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční
veřejnosti bez přihlašovacích údajů. Poskytovatel má povinnost
kontrole ve veřejné správě a o změně poskytovat podporu v souladu s pravidly veřejné podpory (včetně
některých zákonů (ve znění
pravidel kumulace), ať již vnitrostátními, tak komunitárními.
pozdějších předpisů)
Údaje o poskytnutých veřejných podporách z ESI fondů budou
souhrnně obsaženy v monitorovacím systému MS2014+ (případně na
centrální webové stránce, bude-li toto ze strany EK vyžadováno).
Systém MS2014+ pokrývá údaje od úrovně příjemců, poskytovatelů
(řídících orgánů), až po platební a certifikační orgán a je následně
Metodika finančních toků a kontroly
propojen se systémem EK pro ESI fondy (SFC). MS2014+ slouží k
(http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/meto administraci všech žádostí o podporu z příslušných operačních
diky/2014/metodika-financnich-toku-a- programů a pro nové programové období 2014-2020 bude rovněž
kontroly-prog-17121)
propojen s centrálním registrem de minimis - poskytovatelé tak budou
zadávat údaje pouze do jednoho systému, ze kterého se budou
Manuál služeb obecného
následně do centrálního registru přenášet. Tento systém bude sloužit
hospodářského zájmu
centrálnímu koordinátorovi (MMR-NOK) k monitoringu veřejné podpory
(http://www.uohs.cz/cs/verejnaposkytované na projekty spolufinancované z ESI fondů.
podpora/manualy-metodiky-a-dalsiPostupy administrace projektů, kterými je zajištěno dodržování pravidel
dokumenty.html)
kumulace, jsou stanoveny v řídící dokumentaci každého programu
(např. v operačních manuálech, pracovních postupech). V této
Centrální registr podpor malého
dokumentaci jsou přesně vymezeny činnosti a osoby za jejich provádění
rozsahu
(http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/ odpovědné. Současně jsou pravidla kumulace detailně nastavena v
příslušných výzvách, ve kterých řídící orgány předpokládají poskytování
registr-podpor-de-minimis/)
veřejné podpory a její kumulaci. K zajištění plnění podmínky vyplývající
z judikatury ve věci Deggendorf musí před poskytnutím podpory žadatel
podepsat čestné prohlášení, že nemá nevypořádané finanční závazky
(z jiných projektů nebo z rozhodnutí EK k navrácení finančních
prostředků).
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční
správě České republiky
Ustálená praxe je taková, že v případě novelizace EK schváleného
programu nebo programu dle GBER, se poskytovatelé obrací na
centrální koordinační orgány v oblasti veřejné podpory (ÚOHS, MZe), s
žádostí o konzultaci v dané věci. Koordinační orgán doporučí takový
postup, který respektuje pravidla veřejné podpory (např. "přeoznámení"
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 159 (celkem 211)
programu EK na základě GBER, realizace zjednodušeného oznámení
atp.).
Poskytovatelé se mohou na koordinační orgány v oblasti veřejné
podpory obracet i průběžně s dotazy, zdali opatření, které se chystají
poskytnout, zakládá veřejnou podporu či nikoliv. Koordinační orgány se
také v rámci mezirezortního připomínkového řízení vyjadřují k
předkládaným návrhům právních předpisů, kde analyzují navrhované
právní předpisy z pohledu pravidel veřejné podpory a dávají připomínky,
jak právní předpis upravit v souladu s pravidly veřejné podpory a
doporučují poskytovateli v případech, kdy nelze využít GBER, institut
služeb obecného hospodářského zájmu či režim de minimis, provést
notifikaci EK.
O využití finančních nástrojů v programech nebylo doposud finálně
rozhodnuto - příslušné řídící orgány rozhodnou o jejich implementaci na
základě ex-ante hodnocení a následně nastaví podrobné postupy
administrace těchto projektů v řídící dokumentaci programu.
Poskytovatelé budou při nastavování pravidel pro použití finančních
nástrojů konzultovat koordinační orgány v oblasti veřejné podpory, aby
byla pravidla v souladu s předpisy pro veřejnou podporu.
Výzvy obsahující podporu ve formě finančních nástrojů budou
obsahovat podmínky stanovené pravidly pro VP. Všechny tyto výzvy
budou před vyhlášením kontrolovány. Pravidla pro VP jsou se subjekty
implementujícími finanční nástroje pravidelně konzultována. Příjemci
podpory ve formě finančních nástrojů jsou před jejím poskytnutím
povinni podepsat právní akt, kde jsou taktéž pravidla pro VP uvedena a
taktéž čestně prohlašují, že je jim znám právní rámec pro veřejnou
podporu.
MMR-NOK jako centrální koordinátor připravuje metodický dokument
pro oblast finančních nástrojů v ESI fondech v programovém období
2014-2020. Bylo vyhlášeno výběrové řízení na zpracovatele tohoto
dokumentu, přičemž jeho finalizace je předpokládána v 2. polovině r.
2014.
Dle vnitrostátního zákona (zákon č. 215/2004 Sb.) je poskytovatel
povinen bez zbytečného odkladu učinit veškerá nezbytná opatření k
zajištění splnění povinnosti navrácení podpory. Za tím účelem
poskytovatel příjemce neprodleně vyzve k navrácení podpory;
nevyplývá-li lhůta k navrácení nebo prozatímnímu navrácení veřejné
podpory z rozhodnutí Komise, poskytovatel lhůtu zároveň ve výzvě
stanoví. Po marném uplynutí lhůty k navrácení nebo prozatímnímu
navrácení veřejné podpory poskytovatel rozhodne o jejím odnětí
příjemci podle zvláštního vnitrostátního právního předpisu, popřípadě,
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 160 (celkem 211)
nelze-li takto postupovat, podá proti příjemci žalobu u soudu. Za
porušení dané povinnosti se uloží poskytovateli pokuta ve výši do 1 000
000 Kč (§8a odst. 3 písm. d) zákona č. 215/2004 Sb.).
Pravidla pro finanční kontrolu jsou stanovena v národní legislativě.
Základním předpisem pro využívání prostředků státního rozpočtu je
zákon č. 218/2000 Sb. (tzv. rozpočtová pravidla), na regionální úrovni
jsou tyto postupy ošetřeny zákonem č. 250/2000 Sb. Oblast finanční
kontroly ve veřejné správě je dále upravena zákonem č. 320/2001 Sb.
Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly
vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a
žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné
správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly.
Na čerpání nelegální či neslučitelné podpory se pohlíží stejně jako na
zneužití dotace, což vyplývá přímo z právního aktu o poskytnutí
podpory. Navracení zneužitých prostředků probíhá v režimu shodném
pro všechny případy zneužití prostředků státního rozpočtu, tj. orgán
finanční správy ukládá příjemci odvod. Podrobné postupy při šetření a
vymáhání nesrovnalostí (mezi něž se řadí i poskytnutí nelegální nebo
neslučitelné podpory) jsou popsány v Metodice finančních toků a
kontroly, kterou zpracovává Ministerstvo financí, a která je závazná pro
všechny řídící orgány (MFTK pro programové období 2014-2020 je v
realizaci). Poskytovatel je v případě zjištění nesrovnalosti povinen
předat případ bezodkladně příslušnému orgánu finanční správy k
dalšímu řízení a tento orgán finanční správy následně vymáhá
neoprávněně nebo nelegálně poskytnutou podporu od příjemce. V
případě, že se mu podporu vymoct nepodaří, předá případ k vyřešení
příslušnému soudu. Orgány finanční správy vykonávají svou činnost dle
místní příslušnosti, čímž je zajištěna jejich dostatečná administrativní
kapacita. Jsou zřízeny zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje jejich
kompetence a činnosti, a jejich územní působnost je stanovena v § 8
tohoto zákona.
Finanční kontroly prostředků spolufinancovaných z ESI fondů jsou
zajišťovány na všech úrovních implementace; strukturu řídících a
kontrolních systémů završují příslušná ministerstva s odpovědností
řídících orgánů, MF s odpovědností platebního orgánu a odpovědností
funkčně nezávislého útvaru auditorského typu (tzv. „winding-up“), který
na základě výsledků všech provedených auditů a kontrol zpracovává
prohlášení při ukončení pomoci nebo projektu požadované EK před
vyplacením závěrečné platby z fondů EU.
Povinnost a postupy při navracení veřejné podpory jsou dále popsány v
řídící dokumentaci programů (manuály, podmínky rozhodnutí, smlouvy
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 161 (celkem 211)
apod.), která podléhá schválení centrálním koordinačním orgánem (v
tomto případě MMR-NOK, jako koordinátor jednotného metodického
prostředí).
Poskytovatel má povinnost poskytovat podporu v souladu se všemi
pravidly veřejné podpory, ať již vnitrostátními, či unijními. Poskytovatel
podpory, která podléhá pravidlům veřejné podpory, spolupracuje s
centrálním koordinačním orgánem (ÚOHS, MZe). Koordinační orgány
nastavují spolu s poskytovateli programy v souladu s konkrétními
právními předpisy v oblasti pravidel veřejné podpory. Před přijetím
programu na vnitrostátní úrovni konzultuje poskytovatel nastavení
podmínek programu s koordinačním orgánem, aby byl zajištěn soulad s
pravidly pro veřejnou podporu. Koordinační orgán při konzultacích k
jednotlivým opatřením podpory upozorňuje poskytovatele na rizika
spojená s protiprávně poskytnutou veřejnou podporou. Při realizaci
programu provádí poskytovatel pravidelně kontroly plnění podmínek
programu. Tyto kontroly jsou vykonávány i ze strany finančních úřadů.
V případě programů spolufinancovaných z ESI fondů se při jejich
přípravě řídící orgány obrací rovněž na koordinátora MMR-NOK, který
zhodnocuje programy i následnou řídící dokumentaci (obsahující
podrobné nastavení kontrol a administrace projektů) s ohledem na
soulad s pravidly veřejné podpory.
Kontroly projektů ze strany poskytovatele probíhají před poskytnutím
dotace, jakož i v průběhu realizace projektu. Využívány jsou kontrolní
listy i čestné prohlášení žadatele. Poskytovatelé zaznamenávají a
sledují poskytnuté podpory v informačním systému MS2014+, případně
i ve svých interních informačních systémech. Postupy pro administraci
veřejné podpory jsou nastaveny v řídící dokumentaci programů
(manuály, výzvy, příručky pro příjemce), v rámci které je nastaveno
omezení podpory v souladu s mírou intensity podpory, je nastavena
způsobilost výdajů v rámci příslušných režimů, stanovena definice
malých a středních podniků a s tím související omezení míry podpory
(dle velikosti podniků), pravidla podniků poskytujících služby obecného
hospodářského zájmu apod.
V případě poskytování podpor de minimis, tak jak je uvedeno výše, má
ČR od r. 2010 zřízen centrální registr podpor malého rozsahu.
Poskytovatel je povinen si před poskytnutím podpory malého rozsahu
ověřit v centrálním registru, zdali poskytnutím podpory nedojde u
daného příjemce k překročením limitu pro podporu de minimis a
zaznamenat údaje o poskytnuté podpoře a o příjemci do Centrálního
registru v zákonem stanovené lhůtě (5 pracovních dnů). Předmětná
povinnost je také sankcionována kompetentním centrálním
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 162 (celkem 211)
koordinačním orgánem (dle zákona č. 215/2004 Sb.)
Plnění oznamovacích povinností dle Nařízení komise č. 659/1999 (resp.
Nařízení komise č. 794/2004) a Rozhodnutí komise o použití čl. 106
odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě
vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým
podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského
zájmu (2012/21/EU) je koordinováno ze strany ÚOHS. ÚOHS vyzývá
poskytovatele podpory v dostatečném časovém předstihu k předložení
údajů o podpoře poskytnuté na základě rozhodnutí 2012/21/EU, a to
každé dva roky. Poskytovatelé mají povinnost předložit údaje o
stávajících režimech podpor za kalendářní rok ÚOHS nejpozději do 30.
dubna. Nesplnění dané povinnosti je také dle zákona 215/2004 Sb.
považováno za správní delikt a je sankcionováno, až do výše 300 000
CZK. Tyto údaje ÚOHS následně zaznamenává do systému SARI,
prostřednictvím kterého jsou v elektronické podobě předány Komisi. V
případě velkých poskytovatelů jsou údaje do systému SARI zadávány
přímo a ÚOHS pouze provádí jejich kontrolu před finálním odesláním na
EK. Tato činnost ÚOHS, jakož i povinnost poskytnutí podkladů ze strany
poskytovatelů je vymezena v zákoně č. 215/2004 Sb.
Na základě zákona č. 215/2004 Sb. jsou poskytovatelé i příjemci
povinni předložit koordinačnímu orgánu na jeho písemné vyžádání
veškeré dokumenty a jiné informace týkající se veřejné podpory nebo
programů veřejné podpory. Nesplnění dané povinnosti je také dle
zákona 215/2004 Sb. považováno za správní delikt a je sankcionováno,
až do výše 300 000 CZK.
Údaje o poskytnutých veřejných podporách z ESI fondů budou
souhrnně obsaženy v monitorovacím systému MS2014+ (případně na
centrální webové stránce, bude-li toto ze strany EK vyžadováno), jak je
popsáno v části 1.1. MS2014+ nahradí v současném období používaný
systém MSC2007 (včetně jednotlivých IS Monit7+, čímž dojde k
sjednocení systémů příslušných operačních programů, jakož i k
zjednodušení administrace projektových žádostí).
ano
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
Pravidla pro veřejnou podporu jsou promítnuta do řídicí dokumentace
programu, jsou začleněna do řídicích a kontrolních procesů (např.
v check-listech apod.). Kontrola probíhá před poskytnutím podpory na
projekt i v průběhu realizace projektu. Díky centrálnímu registru podpor
de minimis spuštěnému v roce 2010 existuje v České republice kvalitní
nástroj pro zajištění dodržení platného limitu pro podporu de minimis.
Pravidla jsou komunikována i vůči žadatelům/příjemcům, aby si byli
vědomi této problematiky.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 163 (celkem 211)
Výše uvedené postupy již uplatňovány pro OP LZZ, řídicí dokumentace
pro OPZ bude zpracována před vyhlášením prvních výzev (indikativně
do 30. 9. 2014).
Opatření pro odbornou Ano
přípravu a šíření
informací pro
zaměstnance podílející
se na provádění fondů
ESI;
V současnosti ÚOHS, jako centrální koordinační orgán v oblasti veřejné
podpory školí průběžně poskytovatele veřejné podpory (místní orgány,
orgány státní správy, řídící orgány) či orgány kontrolní, ať již na žádost
daných orgánů či v rámci vlastní iniciativy. Zpětná vazba daných školení
je vyhodnocována na základě hodnotících dotazníků školitele popř.
školené instituce. V rámci daných školení se ÚOHS stále více setkává s
konkrétními problémovými dotazy v oblasti veřejné podpory, z čehož je
http://www.vzdelavaninsrr.cz/www.stru možné usuzovat na zvýšení povědomí mezi poskytovateli o dané
kturalni-fondy.cz
problematice. ÚOHS také každoročně pořádá konferenci v oblasti
veřejné podpory, která je zaměřena především na aktuální problematiku
včetně vybraných případů z rozhodovací praxe EK v oblasti veřejné
podpory.
www.uohs.cz/cs/verejnapodpora/akuality-z-verejnepodpory.html
Na horizontální úrovni bude centrální školení subjektů zapojených do
implementace ESI fondů probíhat prostřednictvím projektu
z Operačního programu Technická pomoc v rámci Systému vzdělávání,
přičemž obsahovou náplň vzdělávání a kvalifikované lektory zajišťují
centrální koordinační orgány (lektory jsou např. i pracovníci ÚOHS).
Četnost školení bude záviset na požadavcích jednotlivých subjektů
nebo na uvážení centrálních orgánů (např. potřeba z důvodu
aktualizace informací, přijetí nových předpisů ze stran EK). Oblast
vzdělávání je součástí připravovaného Metodického pokynu k rozvoji
lidských zdrojů v programovém období 2014-2020 a v programovém
období 2007-2013. Obecným cílem Metodického pokynu je nastavení
jednotných požadavků na zajištění kvalitní administrativní kapacity
podílející se na realizaci cílů Dohody o partnerství a jednotlivých
činností při implementaci programů a jedním ze specifických cílů
Metodického pokynu je vytvoření systému vzdělávání zaměstnanců,
kteří se podílejí na implementaci fondů EU tak, aby odpovídal jejich
potřebám na pracovních pozicích, popsaných v řídicích dokumentech
programů, řízení a koordinace DoP, a zajistil podmínky pro prosazování
principu transparentnosti a protikorupčního jednání. Vzdělávání
zajišťuje podmínky pro stabilizaci a motivaci zaměstnanců
implementační struktury v návaznosti na potřeby jejich odborného růstu
a zvyšování znalostí a dovedností. Nabídka vzdělávacích aktivit se
odvíjí od cílů jednotlivých programů a individuálních vzdělávacích plánů
vytvářených při hodnocení zaměstnanců. Termíny vzdělávacích akcí
jsou zveřejněny na webu
www.vzdelavaninsrr.cz . Vzdělávací akce jsou průběžně
vyhodnocovány na základě zpětné vazby účastníků získávané
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 164 (celkem 211)
prostřednictvím hodnotících dotazníků (s cílem optimalizovat efektivitu).
Prezentace ze vzdělávacích akcí jsou účastníkům dále k dispozici v eknihovně na
http://www.vzdelavaninsrr.cz/e-knihovna/ .
Realizace Systému vzdělávání probíhá na základě spolupráce MMRNOK se zástupci (koordinátory vzdělávání) jednotlivých subjektů
implementace, kteří 2x ročně zasílají MMR-NOK své požadavky na
zajištění vzdělávacích akcí v rámci Systému vzdělávání a veškeré
záležitosti Systému vzdělávání jsou projednávány na Pracovní skupině
Vzdělávání pro NSRR.
Doplňujícím k výše uvedenému je průběžné vzdělávání pracovníků
implementační struktury na úrovni jednotlivých programů.
MMR-NOK (ve spolupráci s ÚOHS) vydává metodické dokumenty
k jednotlivým oblastem veřejné podpory (např. dokončen Manuál služeb
obecného hospodářského zájmu, ve fázi realizace jsou Podklady pro
metodické doporučení pro oblast veřejné podpory). ÚOHS rovněž
zabezpečuje, aby byly všechny relevantní informace zaslané Evropskou
komisí ve věcech veřejné podpory postoupeny poskytovatelům (viz
např. informace o postupu pro prodlužování programů v první polovině
roku 2014, informace o platnosti modernizovaných předpisů apod.).
Šíření informací a vzájemná konzultace probíhá rovněž na Pracovní
skupině pro veřejnou podporu (PS zřízena na MMR), jejímiž členy jsou
různé subjekty zapojené do implementace ESI fondů (zástupci MMRNOK, ÚOHS, certifikačního a auditního orgánu, řídících orgánů, Úřadu
vlády, Svazu měst a obcí, Asociace krajů). PS byla zřízena na konci r.
2013 s cílem možnosti přímého jednání a výměny zkušeností mezi
jednotlivými zainteresovanými subjekty. Pracovní skupina pro veřejnou
podporu slouží jako základní platforma pro řešení všech otázek
spojených s pravidly veřejné podpory při tvorbě a implementaci
jednotlivých operačních programů včetně zaměření na Evropskou
komisí stanovené ex-ante kondicionality v oblasti veřejné podpory ve
vazbě na čerpání prostředků ze strukturálních a investičních fondů. Ve
vedení PS je zástupce MMR-NOK a ÚOHS. PS je svolávána dle
aktuální potřeby (ať již z podnětu centrálních koordinátorů nebo žádosti
některého z členů), informovanost probíhá i formou emailové
komunikace. PS slouží jako platforma pro výměnu informací a
zkušeností (např. na jednání v únoru 2014 bylo ze strany ÚOHS
prezentováno nové nařízení k de minimis, aktuálně je řešeno
naplňování předběžné podmínky a nastavení monitorovacího systému).
Členové na jednání vznášejí rovněž dotazy vyplývající z praxe, které
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 165 (celkem 211)
jsou řešeny buď na místě, nebo následnou písemnou komunikací (v
závislosti na složitosti dotazu). S ohledem na široké spektrum oblastí,
do kterých veřejná podpora zasahuje, bude PS svolávána také v užším
složení dle konkrétních témat (např. služby obecného hospodářského
zájmu, veřejná podpora v oblasti vědy a výzkumu nebo ochrany
životního prostředí). Z každého zasedání je pořizován zápis, v němž
jsou specifikované případné úkoly a termíny jejich plnění.
Všechny aktuální informace k oblasti veřejné podpory jsou dostupné na
stránkách ÚOHS: www.uohs.cz/cs/verejna-podpora.html.
Pro oblast ESI fondů je zřízena internetová stránka obsahující všechny
relevantní informace: www.strukturalni-fondy.cz.
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
ano
částečně
Opatření pro posílení
správní kapacity pro
provádění a
uplatňování právních
předpisů Unie k veřejné
podpoře.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Pracovníci implementační struktury jsou vzděláváni průběžně dle
potřeby. Pravidla veřejné podpory představují stabilní součást
základního modulu vzdělávacích akcí určených všem pracovníkům
implementační struktury programu (jak projektovým manažerům, kteří
konzultují s příjemci a žadateli a jsou zapojeni do přímé administrace
monitorovacích zpráv, tak také kontrolorům provádějícím kontroly na
místě). Toto vzdělávání je zajištěno řídicím orgánem a doplňuje
vzdělávací akce zajišťované MMR-NOK. Řídicí orgán má vlastní tým
právníků, kteří zajištují poskytování konzultací nejen pracovníkům
implementační struktury v tématech veřejné podpory. Pro konzultace
v rámci implementační struktury se využívá diskusní on-line fórum,
dotazy i odpovědi jsou dostupné všem registrovaným pracovníkům, díky
čemuž dochází k průběžnému zvyšování jejich kompetencí v oblasti
veřejné podpory.
Centrálním koordinačním orgánem pro oblast veřejné podpory jako
celku je ÚOHS resp. Ministerstvo zemědělství (stanoveno zákonem č.
215/2004 Sb.). Pracovníci koordinačních orgánů zastupují Českou
republiku na poradních výborech EK či jiných multilaterálních jednání k
jednotlivým návrhům EK, účastní se zahraničních seminářů s cílem
neustálého zvyšování jejich odborné kvalifikace. Poskytovatelé se
mohou kdykoliv se svými dotazy obrátit na koordinační orgán, ať již
písemně či telefonicky. Koordinační orgány spolupracují před
schválením programu s řídícími orgány na nastavení programu v
souladu s pravidly veřejné podpory a dávají jim doporučující stanoviska
z pohledu pravidel veřejné podpory (daná role koordinačních orgánů je
zakotvena v § 3 odst. 3 v zákoně 215/2004 Sb.)
strana 166 (celkem 211)
Koordinačním a poradním orgánem pro řídící orgány v oblasti veřejné
podpory u projektů spolufinancovaných z ESI fondů je rovněž, mimo jiné
své činnosti, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR-NOK). Na MMR-NOK
je zřízeno oddělení, jehož agendou je i veřejná podpora. Pracovníci
tohoto oddělení jsou průběžně proškolováni v oblasti VP, účastní se i
zahraničních seminářů s cílem neustálého zvyšování jejich kvalifikace.
Pracovníci MMR-NOK spolupracují s řídícími orgány při přípravě
programů a jsou konzultačním orgánem pro všechny subjekty zapojené
do implementace ESI fondů. Pracovníci MMR-NOK také blízce
spolupracují s ÚOHS, na který se rovněž obrací v případě potřeby
konzultace konkrétních případů poskytnutí veřejné podpory.
Dále je na každém řídícím orgánu vyčleněn určitý počet osob
odpovědných za oblast veřejné podpory, přičemž tyto osoby jsou
kontaktním místem pro centrální koordinátory (MMR, ÚOHS, MZe).
Veškeré informace (legislativa, metodiky, příručky a ostatní dokumenty
týkající se aplikace pravidel veřejné podpory) jsou dostupné široké
veřejnosti na internetových stránkách centrálních koordinačních orgánů
(www.compet.cz, www.mze.cz, www.strukturalni-fondy.cz), přičemž tyto
stránky jsou pravidelně aktualizovány a doplňovány o nové informace a
předpisy.
MMR-NOK (ve spolupráci s ÚOHS) vydává metodické dokumenty
k jednotlivým oblastem veřejné podpory (např. dokončen Manuál služeb
obecného hospodářského zájmu, ve fázi realizace jsou Podklady pro
metodické doporučení pro oblast veřejné podpory). Metodické
dokumenty jsou vytvářeny s ohledem na aktuální potřeby - např. v
souvislosti s modernizací pravidel veřejné podpory ze strany EU (nová
legislativa), zkušenostmi jednotlivých poskytovatelů (zejména s jejich
problémy a nejasnostmi) nebo z důvodu potřeby blíže objasnit, vysvětlit
specifika poskytování veřejné podpory (např. pojem jediný podnik v
rámci aplikace pravidel podpory de minimis či výpočet hrubého
grantového ekvivalentu). Na tvorbě metodických dokumentů se podílejí i
externí experti, kdy tvorba některých metodik je zadávána formou
veřejné zakázky expertům z řad široké veřejnosti, kteří jsou při realizaci
zakázky koordinováni zadavatelem (centrálním orgánem). Tito experti
přinášejí do dokumentů zkušenosti a znalosti vyplývající z praxe.
Poskytovatelé se mohou s konkrétními problémy také kdykoli obracet
na koordinační orgány v oblasti veřejné podpory (ÚOHS, MZe, MMRNOK), kteří jim poskytnou stanovisko a příp. spolupráci v průběhu řízení
před Komisí nebo před oznámením veřejné podpory Komisi.
Koordinační orgány prvotně zanalyzují předmětné opatření /program z
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 167 (celkem 211)
pohledu pravidel veřejné podpory a poté případně navrhnou vhodný
nástroj, na základě kterého lze dané opatření poskytnout. V případě, že
je za potřebí předmětné opatření notifikovat Evropské komisi,
spolupracují s poskytovateli na vyplnění notifikačního formuláře i na
vypracování odpovědí na dotazy EK vznesené v rámci notifikačního
řízení
Doplnění ze strany ŘO OPZ:
ano
Č. 7.1:
PO1
Existence
PO2
statistického PO3
základu
nezbytného k PO4
provádění
hodnocení
za účelem
posouzení
účinnosti a
dopadu
programů.
Částečně
Jsou vypracována
opatření pro včasný
sběr a agregaci
statistických údajů,
který obsahuje tyto
prvky:
Částečně
určení zdrojů a
mechanismů pro
zajištění statistického
ověřování,
Částečně
Řízení lidských zdrojů v implementační struktuře probíhá s ohledem na
činnosti, které je nutné zajistit. Dochází k plánování administrativní
kapacity s ohledem na počty projektů v administraci i na plánované
výzvy a jejich alokace. Jednotlivé úrovně programu (např. prioritní osy)
řídicí orgán vyhodnocuje z hlediska pravděpodobnosti, v jakých svých
částech mohou a za jakých podmínek zakládat veřejnou podporu. Na
základě této identifikace dochází k odhadům potřebné kapacity lidských
zdrojů. Vzhledem k tomu, že kontrola zadávání veřejné podpory se týká
jak administrativních kontrol (desk-checks), tak kontrol na místě (on-thespot checks), dochází k vyhodnocování kapacit různých útvarů v rámci
řídicího orgánu a v důsledku zjištěných skutečností případně k posílení
týmu. Řídicí orgán plánuje posílení administrativní kapacity před
zahájením implementace operačního programu Zaměstnanost
z důvodu, že tento program (na rozdíl od jemu předcházejícího) nebude
implementován s využitím zprostředkujících subjektů a pravděpodobně
ani externích administrátorů a dodavatelů kontrol. Technická pomoc je
na financování potřebných lidských zdrojů využívána v současném
období 2007-2013 a bude i v období 2014-2020.
V přípravě, viz dále
Dne 9. srpna 2013 byl usnesením vlády č. 597 schválen závazný
metodický pokyn určující pravidla pro tvorbu indikátorových soustav
(MP indikátorů 2014-2020).
Připravováno technické řešení v rámci monitorovacího systému
MS2014+.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
V přípravě, relevantní po schválení programů.
V rámci přípravy indikátorové soustavy dochází k posuzování
jednotlivých ukazatelů s ohledem na jejich relevanci, jednoznačnost a
také dostupnost. Při přípravě probíhá spolupráce také s ex-ante
hodnotiteli programů.
strana 168 (celkem 211)
opatření pro
zveřejňování a
zpřístupňování
souhrnných informací
veřejnosti,
Částečně
Z metodického hlediska splněno v podobě MP evaluace, kde je
zapracován požadavek na povinné zveřejňování všech evaluačních
výstupů, současně pak povinné zveřejňování informací o výsledku
výběru a hodnocení operací.
Materiál (MP evaluace 2014-2020) je součástí 1. balíčku metodik, který
byl usnesením č. 597 ze dne 9. srpna 2013 schválen vládou.
Metodická pravidla budou reflektována v rámci připravovaného
monitorovacího systému MS2014+, kde jednou z plánovaných
funkčností je také automatické zveřejňování vybraných dokumentů
(závěrečných evaluačních zpráv) veřejnosti, které budou dostupné na
společném webu fondů ESI.
Č. 7.2:
Existence
systému
ukazatelů
výsledků
nezbytného k
výběru
opatření, jež
budou
nejúčinněji
přispívat k
dosahování
požadovanýc
h výsledků, k
monitorování
pokroku při
dosahování
výsledků a k
provedení
posouzení
Částečně
Účinný systém
ukazatelů výsledků,
včetně:
Částečně
výběru ukazatelů
výsledku pro každý
program, jež budou
vypovídat o motivaci
výběru strategických
kroků financovaných
z programu
vytyčení cílů pro tyto
ukazatele,
Částečně
V přípravě – NČI 2014+ (příprava indikátorové soustavy). Bude
realizováno po předložení programů.
V rámci přípravy programových dokumentů probíhá intenzivní
spolupráce mezi MMR-NOK, ŘO a ex-ante hodnotiteli, kdy je kromě
jiných témat kladen důraz na správné nastavení intervenční logiky
programu (resp. teorie změny) včetně navazující soustavy indikátorů.
Indikátorové soustavy a tvorba programově specifických indikátorů je
připravována koordinovaně dle závazného metodického pokynu pro
tvorbu indikátorů (MP indikátorů 2014-2020) a respektuje požadavky EK
včetně obsahu této předběžné podmínky. K naplnění předběžné
podmínky dojde při schválení programů, v nichž bude indikátorová
soustava včetně závazných hodnot nastavena.
V přípravě.
Pravidla pro výběr indikátorů v rámci každé operace / projektu jsou
definována v rámci závazného metodického pokynu (MP výběr a
hodnocení projektů 2014-2020), který byl 20. listopadu 2013 usnesením
č. 873 schválen vládou. V rámci uvedeného pokynu jsou současně
promítnuty principy 3E pro výběr a hodnocení operací.
Částečně
Musí být zajištěn soulad Částečně
každého ukazatele
s těmito podmínkami:
robustností a
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
V přípravě, bude součástí programů.
Nastavení výchozích a cílových hodnot je prováděno v rámci přípravy
programů. Průběžně ve spolupráci s ex-ante hodnotiteli probíhá
expertní posuzování relevance hodnot ve vazbě na alokaci pro dané
téma.
V přípravě – stejná pravidla jsou součástí MP indikátorů, správnost
nastavení indikátorové soustavy bude kontrolována ze strany NOK
(správce NČI 2014+). Bude až po schválení programů.
strana 169 (celkem 211)
statistickou validací,
jasným normativním
výkladem, souladem se
strategiemi, včasným
sběrem údajů,
Dtto: V rámci přípravy programových dokumentů probíhá intenzivní
spolupráce mezi MMR-NOK, ŘO a ex-ante hodnotiteli, kdy je kromě
jiných témat kladen důraz na správné nastavení intervenční logiky
programu (resp. teorie změny) včetně navazující soustavy indikátorů.
Indikátorové soustavy a tvorba programově specifických indikátorů je
připravována koordinovaně dle závazného metodického pokynu pro
tvorbu indikátorů (MP indikátorů 2014-2020) a respektuje požadavky EK
včetně obsahu této předběžné podmínky.
postupy zajišťující, aby Částečně
všechny operace
financované z
programu používaly
účinný systém
ukazatelů.
V přípravě – MP zásady tvorby a používání indikátorů v programovém
období 2014-2020. Materiál je součástí 1. balíčku metodik, který byl
usnesením č. 597 ze dne 9. srpna 2013 schválen vládou.
Jednotný metodický přístup indikátorových soustav (tzn. sjednocení
definic napříč programy) je zajištěn Národním číselníkem indikátorů pro
programové období 2014-2020 (NČI2014+), který ve své finální podobě
bude obsahovat seznam a popis metodické konstrukce všech
společných a specifických indikátorů, kterou jsou v programech fondů
ESI rámci období 2014-2020 využívány. Předpokládaný termín
dokončení NČI2014+ bude korespondovat s termíny schvalování
jednotlivých programů. V případě zpožděného schvalování některého
z programů např. programy EUS existuje riziko duplicitního vytváření
indikátorů.
Metodická pravidla jsou reflektována v rámci připravovaného
monitorovacího systému MS2014+, kde bude technicky zajištěna
automatická agregace dat z úrovně projektů.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 170 (celkem 211)
Akční plán - Činnosti, které jsou nutné pro splnění tematických předběžných podmínek (ex-ante kondicionalit)
Nesplněná nebo
částečně splněná
tematická předběžná
podmínka
Nesplněná kritéria
Opatření, která je nutno přijmout
8.1. Aktivní politiky trhu
práce jsou koncipovány
a prováděny na základě
hlavních směrů politiky
zaměstnanosti.
Služby zaměstnanosti mohou
poskytovat a poskytují tyto
prvky:
individualizované služby a
aktivní a preventivní opatření
na trhu práce v raném stadiu,
které jsou přístupné pro
všechny uchazeče o
zaměstnání a zaměřují se na
osoby nejvíce ohrožené
sociálním vyloučením, včetně
osob z marginalizovaných
komunit;
Vedení MPSV schválilo výchozí dokument Koncepce politiky zaměstnanosti, na 30.6.2014
který navazuje Strategie politiky zaměstnanosti MPSV obsahující již konkrétní
opatření.
Strategie politiky zaměstnanosti MPSV bude předložena vládě do konce 1.
pololetí 2014 (březen 2014 - Strategie politiky zaměstnanosti schválena vedením
MPSV a rozeslána do vnějšího připomínkového řízení; duben 2014 – vypořádání
připomínkového řízení; květen 2014 – předložení vládě k projednání).
Zpracování „Strategie politiky zaměstnanosti“ umožní prohloubení spolupráce na
regionální úrovni s dalšími aktéry na trhu práce, zvýší zaměření na
individualizované služby, na vyloučené komunity, na osoby ohrožené sociálním
vyloučením. Zvýšení rozsahu a objemu APZ výrazně zvýší přístupnost
individualizovaných služeb všem uchazečům o zaměstnání.
MPSV
8.3. Instituce trhu práce
jsou modernizované a
posílené v souladu s
hlavními směry politiky
zaměstnanosti; Zahájení
reforem institucí trhu
práce předchází
zavedení jasného
strategického rámce
příslušné politiky a
předběžné hodnocení,
včetně zohlednění
problematiky rovnosti
žen a mužů.
individualizované služby a
aktivní a preventivní opatření
na trhu práce v raném stadiu,
které jsou přístupné pro
všechny uchazeče o
zaměstnání a zaměřují se na
osoby nejvíce ohrožené
sociálním vyloučením, včetně
osob z marginalizovaných
komunit;
Zvýšení rozsahu a objemu APZ výrazně zvýší přístupnost individualizovaných
30.6.2014
služeb všem uchazečům o zaměstnání. Vláda zvýší stav personálu ÚP ČR o 800
zaměstnanců (pozn. závazek vlády z NPR 2013).
Strategie politiky zaměstnanosti MPSV bude předložena vládě do konce 1.
pololetí 2014 (březen 2014 - Strategie politiky zaměstnanosti schválena vedením
MPSV a rozeslána do vnějšího připomínkového řízení; duben 2014 – vypořádání
připomínkového řízení; květen 2014 – předložení vládě k projednání).
MPSV bude pokračovat v rozvoji, optimalizaci a stabilizaci informačního systému
prosinec 2014
ÚP ČR s cílem zajistit funkční informační systém propojující data spojená se
službami zaměstnanosti v celé ČR, rozvoj samoobslužného elektronického
systému, poradenských a informačních nástrojů (sladění nabídky a poptávky na
trhu práce, elektronizace prvního kontaktu apod.).
MPSV
8.5. Přizpůsobování se
změnám ze strany
pracovníků, podniků a
podnikatelů: Existence
politik zaměřených na
upřednostňování
předvídání a dobré
zvládání změn a
Jsou k dispozici nástroje, které
sociálním partnerům a
orgánům veřejné správy
umožňují lépe vypracovávat a
sledovat proaktivní přístupy k
problematice změn a
restrukturalizace, které
zahrnují tato opatření:
Zahájení a implementace projektu Předvídání kvalifikačních potřeb – zkráceně
říjen 2015
PřeKvap v roce 2014, s předpokládaným ukončením v 10/2015.
Cílem projektu je vytvoření základů pro systém vyhodnocování a předvídání
kvalifikačních potřeb v ČR zkvalitněním nástrojů, které zajistí pravidelnou a
dlouhodobou tvorbu a využívání těchto informací cílovými skupinami.
Souvisejícím cílem je poskytnout kvalitní a podrobné informace cílovým skupinám
- především pracovníkům institucí služeb zaměstnanosti - v oblasti očekávaného
vývoje trhu práce. Výstupy projektu budou vzhledem k identifikovaným potřebám
MPSV
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Termín splnění Orgány
(datum)
zodpovědné za
plnění
strana 171 (celkem 211)
restrukturalizací.
na podporu předvídání změn; cílových skupin obsahovat:
1)
Projekci vývoje zaměstnanosti na českém trhu práce pro profesní
skupiny ve výhledu alespoň tří let;
2)
Projekci vývoje zaměstnanosti na českém trhu práce pro vzdělanostní
(kvalifikační) skupiny ve výhledu alespoň tří let;
3)
Projekci vývoje zaměstnanosti pro alespoň 25 hlavních odvětví české
ekonomiky;
4)
Zpracování informačních produktů pro poradenství realizované veřejnými
službami zaměstnanosti pokrývající alespoň 150 hlavních profesních skupin
českého trhu práce;
5)
Vytvoření základů pro pravidelné vyhodnocování vývoje trhu práce ve
vazbě na priority aktivní politiky zaměstnanosti a návrh popisu odborného
pracoviště MPSV zabývající se danou problematikou.
Průběh a implementace Národní soustavy povolání bude probíhat do konce roku
2014. Z rozhodnutí MPSV je v následujícím období zahájení a implementace
Národní soustavy povolání prováděna výhradně z rozpočtu MPSV. „Kompetence
pro trh práce“ (KPTP) – není předložen a nebude se realizovat. Na rok 2014 je
plánován popis, aktualizace a revize cca 400 jednotek práce nebo typových pozic
se zapojením Oborových týmů, do kterých budou nominováni zástupci
Sektorových rad. Následná implementace NSP je plánována na roky 2015 a dále
v závislosti na plánovaných rozpočtech MPSV v následujících letech.
Strategie politiky zaměstnanosti MPSV bude předložena vládě do konce 1.
pololetí 2014 (březen 2014 - Strategie politiky zaměstnanosti schválena vedením
MPSV a rozeslána do vnějšího připomínkového řízení; duben 2014 – vypořádání
připomínkového řízení; květen 2014 – předložení vládě k projednání).
8.6. Existence
Existuje strategický politický
strategického
rámec na podporu
politického rámce na
zaměstnanosti, který
podporu zaměstnanosti
mladých lidí včetně
provádění záruky pro
mladé lidi.
Tato předběžná
podmínka se použije při
provádění iniciativy na
podporu zaměstnanosti.
11. Existence
strategického
Vedení MPSV schválilo výchozí dokument Koncepce politiky zaměstnanosti do
roku 2020, na který bude navazovat Strategie politiky zaměstnanosti do roku
2020, obsahující již konkrétní opatření. Strategie politiky zaměstnanosti MPSV
bude předložena vládě do konce 1. pololetí 2014 (březen 2014 - Strategie politiky
zaměstnanosti schválena vedením MPSV a rozeslána do vnějšího
připomínkového řízení; duben 2014 – vypořádání připomínkového řízení; květen
2014 – předložení vládě k projednání).
MPSV připravuje opatření, jehož cílem je zvýšení zaměstnanosti vybraných
skupin na trhu práce formou poskytnutí slevy na pojistném ze sociálního
zabezpečení. Opatření je zaměřené na občany ve věku nad 55 let, uchazeče o
zaměstnání ve věku do 25 let a osoby na rodičovské dovolené a osoby vracející
se z rodičovské dovolené.
Je zaveden a prováděn
Analýza aktuálního stavu veřejné správy a na ni navazující Strategický rámec
strategický politický rámec pro rozvoje veřejné správy České republiky 2014+a Strategický rámec rozvoje
zvyšování administrativní
eGovernmentu 2014+.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
MPSV
30.6.2014
prosinec 2014
Analýza
schválena
v prosinci 2011
strana 172 (celkem 211)
MV, ÚV
politického rámce pro
posílení účinnosti
veřejné správy
členských států, včetně
reformy veřejné správy.
účinnosti veřejných orgánů
členských států a zlepšování
jejich dovedností, a to
následujícími prvky:

Analýzu a strategické
plánování právních,
organizačních a/nebo
procedurálních reformních
opatření,
Generální ředitelství státní služby, plánované zřízení k 1. 7. 2014, bude
koncepčním, metodickým, koordinačním a kontrolním orgánem ve věci
systemizace, personalistiky, vzdělávání a kvality ve služebních úřadech
(subjektech spadajících pod služební zákon). Do 31. 12. 2015 vytvoří všechny
prováděcí předpisy a metodiky k předmětným oblastem.
Schválení obou
strategických
rámců vládou
červen 2014

vývoj systémů řízení
jakosti,
V rámci připravovaného Strategického rámce rozvoje veřejné správy České
republiky 2014+v návaznosti na Analýzu aktuálního stavu veřejné správy.
červen 2014
MV

integrovaná opatření pro
zjednodušení a
racionalizaci správních
postupů
Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ a Strategický rámec rozvoje
veřejné správy České republiky 2014+.
červen 2014
MV

vypracování a provádění
strategií a politik v oblasti
lidských zdrojů týkajících
se hlavních nedostatků
zjištěných v této oblasti,
V rámci připravovaného Strategického rámce rozvoje veřejné správy České
červen 2014
MV
republiky 2014+.
účinnost zákona
Účinný zákon upravující postavení úředníků ve státní správě - Zákon upravující
několikafázová,
postavení úředníků ve státní správě - vzhledem k tomu, že platný zákon
většinová
č.218/2002 Sb., nevstoupil doposud v účinnost, bude novelizován.
účinnost od 1. 1.
MV vypracovává/aktualizuje Akční plán přijetí a vstupu v účinnost tohoto 2016 (pasáže o Úřad vlády (ÚV)
zákona/novelizace. Novelizace služebního zákona formou poslanecké iniciativy. GŘSS již účinné
v současné
Plánovaná opatření: 1. čtení (1/2014); předložení do výborů PSP ČR (4/2014); době.)
schválení (5/2014); zřízení Generálního ředitelství, příprava metodik a postupu
implementace, příprava nových platových tabulek (7/2014); jmenování státních
tajemníků (1/2015); jmenování představených (vedoucích zaměstnanců) (7/2015); schválení
nové tabulky odměňování úředníků (1/2016); většinová účinnost k 1.1. 2016.
pravděpodobně
květen 2014
Generální ředitelství státní služby bude koncepčním, metodickým, koordinačním a
kontrolním orgánem ve věci systemizace, personalistiky, vzdělávání a kvality ve
služebních úřadech (subjektech spadajících pod služební zákon). Do 31. 12. 2015
vytvoří všechny prováděcí předpisy a metodiky k předmětným oblastem.

rozvoj dovedností na
všech úrovních
profesionální hierarchie
veřejných orgánů,
V rámci připravovaného Strategického rámce rozvoje veřejné správy České
republiky 2014+.
Novela služebního zákona, analýzy, metodiky a prováděcí předpisy vytvořené
Generálním ředitelstvím státní služby (vytvořené do 31. 12. 2015).
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
červen 2014
MV
účinnost zákona ÚV
několikafázová,
většinová
účinnost od 1. 1.
2016 (pasáže o
strana 173 (celkem 211)
GŘSS již účinné
v současné době)

vývoj postupů a nástrojů
pro monitorování a
hodnocení.
V rámci připravovaného Strategického rámce rozvoje veřejné správy České
republiky 2014+
Novela služebního zákona, analýzy, metodiky a prováděcí předpisy vytvořené
Generálním ředitelstvím státní služby (vytvořené do 31. 12. 2015).
červen 2014
MV
účinnost zákona
od 1. ledna 2015, ÚV
schválení
pravděpodobně
květen 2014
Činnosti, které jsou nutné pro splnění obecných předběžných podmínek
Nesplněná nebo částečně Nesplněná kritéria
splněná tematická
předběžná podmínka
Opatření, která je nutno přijmout
Č 4. Existence opatření
pro účinné uplatňování
právních předpisů Unie o
veřejných zakázkách v
oblasti fondů ESI.
Naplňování ve vztahu k zaměření jednotlivých programů je
relevantní a bude uvedeno ze strany řídicích orgánů v rámci
každého programů.
Opatření k posílení správní
kapacity pro provádění a
uplatňování pravidel Unie pro
zadávání veřejných zakázek.
Termín splnění
(datum)
Orgány zodpovědné
za plnění
MMR
Naplňování ve vztahu
k zaměření
jednotlivých programů
Problematika opatření, které se týká správních kapacit, bude
je relevantní a bude
řešena na nejbližším zasedání národní Pracovní skupiny
uvedeno ze strany
Veřejné zakázky, včetně aspektů, které by měly být vzaty na
řídicích orgánů v
zřetel při volbě počtu kapacit. Při stanovování konkrétních
rámci každého
opatření jednotlivých řídících orgánů bude zejména přihlédnuto programů.
ke specifikům jednotlivých programů, které mají dopad na počet Termín splnění bude
a složitost veřejných zakázek a počet správních kapacit.
u jednotlivých
programů rozdílný a
bude také odvislý od
termínu zasedání
Pracovní skupiny
Veřejné zakázky. Je
předpokládáno
průběžné plnění
počínaje od 1. pololetí
2014, rovněž v
závislosti na nabídce
trhu práce.
Posílení administrativní kapacity před zahájením implementace Dle potřeby
ŘO
OPZ.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 174 (celkem 211)
Č. 5. Existence opatření
pro účinné uplatňování
právních předpisů Unie
pro veřejnou podporu v
oblasti fondů ESI
Opatření pro účinné uplatňování
pravidel Unie pro veřejnou podporu
Zajistit dokončení monitorovacího systému
MS2014+
V návaznosti na přijetí jednotlivých
programů, nejpozději do 30. 9. 2014
MMR - OSMS
Zajistit funkčnost přenosu dat mezi
V návaznosti na přijetí jednotlivých
MMR - OSMS
MS2014+ a Centrálním registrem de minimis programů, nejpozději do 30. 9. 2014
Opatření pro odbornou přípravu a
šíření informací pro zaměstnance
podílející se na provádění fondů ESI
Zajistit úpravu Centrálního registru de
minimis s ohledem na nová nařízení
Do 30. 6. 2014
ÚOHS / MZe
Zajistit zapracování oblasti veřejné podpory
(v souladu s připravovanou metodickou
příručkou) do dokumentace k operačním
programům, tj. podrobný popis činností,
kterými bude zajištěno dodržování pravidel
kumulace, principu Deggendorf, kontrola a
případné vymáhání neoprávněné podpory,
spolupráce s centrálními koordinačními
orgány při hlášení a oznamování podpor
apod.
V návaznosti na jednotlivé výzvy
ŘO
Naplňování ve vztahu k zaměření
jednotlivých programů je relevantní a bude
uvedeno ze strany řídících orgánů v rámci
každého z programů.
Naplňování ve vztahu k zaměření
jednotlivých programů je relevantní a bude
uvedeno ze strany řídicích orgánů v rámci
každého z programů.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Naplňování ve vztahu k zaměření
ŘO
jednotlivých programů je relevantní a
bude uvedeno ze strany řídicích
orgánů v rámci každého z programů.
strana 175 (celkem 211)
Opatření pro posílení správní kapacity Dokončit veřejnou zakázku „Podklady pro
pro provádění a uplatňování právních metodické doporučení pro oblast veřejné
předpisů Unie k veřejné podpoře.
podpory“
(viz současný stav)
Dokončit veřejnou zakázku „Analytické
podklady pro přípravu metodického
doporučení pro implementaci finančních
nástrojů v programovém období 2014 –
2020“
Č. 7.1 Existence
statistického základu
nezbytného k provádění
hodnocení za účelem
posouzení účinnosti a
dopadu programů.
Jsou vypracována opatření pro
včasný sběr a agregaci statistických
údajů, která obsahují tyto prvky:
Plnění proběhne ve čtyřech etapách MMR
od podpisu Smlouvy - termíny jsou
vázány na zveřejnění příslušných
nařízení v Úředním věstníku EU:
1. etapa do 30 dnů od
podpisu smlouvy (tj. do konce ledna
2014),
2. etapa 15 dní od
zveřejnění nového nařízení k
podpoře de minimis
3. etapa 25 dní od
zveřejnění nového obecného
nařízení k blokovým výjimkám,
4. etapa finalizace
dokumentu.
Finální verze do konce I. pololetí
2014
MMR
V současnosti bylo vyhlášeno
výběrové řízení na zpracovatele
zakázky. Dílo bude předáno do 85
dnů od podpisu smlouvy.
Finální verze v průběhu II. pololetí
2014
Naplňování ve vztahu k zaměření
jednotlivých programů je relevantní a bude
uvedeno ze strany řídicích orgánů v rámci
každého z programů.
Naplňování ve vztahu k zaměření
ŘO
jednotlivých programů je relevantní a
bude uvedeno ze strany řídicích
orgánů v rámci každého z programů.
Bude řešeno v rámci Platformy
administrativní kapacita
operativně
MMR + členové platformy
Ve vazbě na požadavky EK pro sledování
výsledkových indikátorů na podpořené osoby je
nezbytné provést legislativní úpravy zákona č.
101/2000 Sb., tak aby byla zajištěna možnost
v průběhu roku 2014
sledování mikrodat o účastnících.
Ve spolupráci s MPSV připravit technické řešení
sběru údajů o účastnících intervencí v podobě
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 176 (celkem 211)
MMR, Úřad vlády (Úřad
pro ochranu osobních
údajů) + ŘO ESF
programů, které mají
povinnost monitorovat
účastníky projektů
v rámci povinných
Určení zdrojů a mechanismů pro
zajištění statistické validace
Opatření pro zveřejňování a
zpřístupňování souhrnných informací
veřejnosti
Č. 7.2: Existence systému
ukazatelů výsledků
nezbytného k výběru
opatření, jež budou
nejúčinněji přispívat
k dosahování
požadovaných výsledků,
k monitorování pokroku při
dosahování výsledků a
k provedení posouzení
dopadů
Účinný systém ukazatelů výsledků,
včetně:
výběru ukazatelů výsledků pro každý
program, jež budou vypovídat o
motivaci k výběru strategických kroků
financovaných z programu,
vytyčení cílů pro tyto ukazatele
musí být zajištěn soulad každého
ukazatele s těmito podmínkami:
robustností a statistickou validací,
jasným normativním výkladem,
souladem se strategiemi, včasným
sběrem údajů,
postupy zajišťující, aby všechny
operace financované z programu
používaly účinný systém ukazatelů
zajištění technické provazby na vybrané datové
zdroje (ČSSZ, ÚP případně další).
Tvorba Národního číselníku indikátorů pro
programové období 2014-2020
společných indikátorů (
MPSV, HMP, MŠMT)
v průběhu roku 2014
MMR, ŘO,
v průběhu roku 2014
MMR, ŘO
Vytvoření jednotného metodického prostředí pro
tvorbu programových dokumentů a indikátorových
soustav (MP přípravy PD – schváleno, MP zásady
v průběhu roku 2014
tvorby a používání indikátorů – schválen, MP
monitorování – v přípravě, Národní číselník
indikátorů – v přípravě).
MMR, ŘO
Vytvoření jednotného metodického prostředí pro
tvorbu programových dokumentů a indikátorových v průběhu roku 2014
soustav.
MMR, ŘO
Metodický pokyn pro evaluace, publicitu včetně
navazujících metodických dokumentů ŘO
Schválení programů
v průběhu roku 2014
Vytvoření jednotného metodického prostředí pro
tvorbu indikátorových soustav a monitorování (MP
Zásady tvorby a používání indikátorů
V průběhu roku 2014
v programovém období 2014-2020, včetně
Národního číselníku indikátorů a navazující MP
monitorování 2014-2020)
Vytvoření jednotného metodického prostředí pro
tvorbu indikátorových soustav - MP indikátorů
V průběhu roku 2014
2014-2020 a následně NČI2014+
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 177 (celkem 211)
ŘO
MMR, ŘO
MMR, ŘO
10 SNIŽOVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE PRO PŘÍJEMCE
Cíl snížení administrativní zátěže je chápán především jako redukce nákladů a času
potenciálních žadatelů o podporu a příjemců podpory, a to v rámci celého procesu od
přípravy žádosti o podporu po proplacení prostředků příjemci. Snižování administrativní
zátěže pro příjemce navíc úzce souvisí s redukcí administrativní zátěže pro poskytovatele
podpory.
Legislativa EU pro Evropské strukturální a investiční fondy obsahuje a stanovuje principy
a pravidla, která by měla přímo či nepřímo vést ke snížení administrativní zátěž.
Pro snížení administrativní zátěže byly podniknuty kroky na národní úrovni za koordinace
Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Usnesením vlády č. 184 ze dne 21. března 2012 bylo
Ministerstvo pro místní rozvoj pověřeno předložit konkrétní návrh jednotného metodického
prostředí pro programové období 2014–2020, jehož účelem je mj. nastavení pravidel
a doporučení, která povedou k redukci administrativní zátěže. Usnesením č. 610 ze dne
22. srpna 2012 vláda dále schválila návrhy na snížení legislativních bariér pro implementaci
strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v programovém období let 20142020. Koncepce jednotného metodického prostředí, která zaštiťuje jednotlivé metodické
pokyny k relevantním aspektům implementace Evropských strukturálních a investičních
fondů, sjednocuje procesy implementace a tím má zvyšovat transparentnost a přehlednost
pravidel a procesů pro potenciální příjemce podpory. Metodické pokyny, které vycházejí
z koncepce, jsou závazné pro všechny řídicí orgány operačních programů v období 20142020.
Snížení administrativní zátěže bude dosahováno především díky elektronizaci procesů
administrace, stanovením standardizovaných procesů s předem stanovenými lhůtami za
účelem zkrácení délky lhůt při schvalování a proplácení podpory, harmonizací kontrolní
činnosti, snížením počtu metodických dokumentů, nastavením a používáním jednotné
terminologie apod.
V rámci budování jednotného metodického prostředí byla do dubna 2014 přijata následující
usnesení vlády: č. 345 ze dne 15. května 2013, kterým vláda vzala na vědomí Koncepci
jednotného metodického prostředí jako součást pro naplňování cílů Dohody o partnerství,
usnesení č. 401 ze dne 29. května 2013, kterým vláda schválila Metodický pokyn pro
přípravu programových dokumentů pro programové období 2014 – 2020, usnesení č. 448 ze
dne 12. června 2013, kterým vláda schválila Pravidla řízení a koordinace Dohody o
partnerství v programovém období 2014 – 2020, usnesení č. 597 ze dne 9. srpna 2013,
kterým vláda schválila Soubor metodických dokumentů k oblastem evaluace, zásadám
tvorby a používání indikátorů, způsobilosti výdajů a jejich vykazování a řízení rizik v
programovém období let 2014 až 2020, usnesení č. 873 ze dne 20. listopadu 2013, kterým
vláda schválila Metodický pokyn pro řízení výzev, hodnocení a výběru projektů v
programovém období 2014-2020 a usnesení č. 44 ze dne 15. ledna 2014, kterým vláda
schválila Soubor metodických dokumentů k oblastem monitorování, zadávání veřejných
zakázek, publicity a komunikace a přípravě řídící dokumentace programů v programovém
období let 2014 až 2020.
Přípravu jednotného monitorovacího systému zajišťovanou Ministerstvem pro místní rozvoj
zaštiťuje usnesení č. 664 ze dne 8. září 2011, kterým vzala vláda na vědomí návrh dalšího
postupu přípravy monitorovacího systému strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na
programové období 2014-2020 a schválila základní koncepci řešení monitorovacího systému
strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2014-2020 a návrh
rámcového harmonogramu dalšího postupu přípravy monitorovacího systému.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 178 (celkem 211)
Nad rámec centrálně připravovaných zjednodušení administrativní zátěže připravuje MPSV
jako ŘO OPZ další opatření při implementaci operačního programu, která mají za cíl snížit
zátěž pro příjemce. Konkrétně se bude jednat zejména o:

zjednodušení implementační struktury OPZ – implementační struktura bude zcela bez
zprostředkujících subjektů, výzvy budou vyhlašovány pouze z úrovně řídicího orgánu
– tím dojde ke sladění úkonů, výkladu pravidel vůči žadatelům a příjemcům
a k celkovému zpřehlednění implementační struktury pro příjemce,

důraz na využívání zjednodušených forem vykazování výdajů – nepřímé náklady,
jednotkové náklady, jednorázové paušální částky.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 179 (celkem 211)
11 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA
11.1 Udržitelný rozvoj
Operační program Zaměstnanost nemá vzhledem ke spolufinancování z ESF a primárně
podpoře nehmotných investic přímý dopad na ochranu životního prostředí a změny klimatu.
V širším kontextu podpory udržitelného rozvoje jako dosahování rovnováhy mezi
ekonomickou, sociální a environmentální oblastí však bude téma podpory udržitelného
rozvoje zakomponováno do kritérií pro výběr projektů. Projekt, u nějž bude v rámci
hodnocení identifikován negativní dopad na udržitelný rozvoj, nebude moci být podpořen
z prostředků OPZ.
Potenciální nepřímé pozitivní dopady projektů podporovaných z OPZ lze spatřovat zejména
v oblasti podpory odborného vzdělávání pracovníků v sektorech šetrných k životnímu
prostředí, ale i v případě podpory odborného vzdělávání sice v sektorech zatěžujících svojí
činností životní prostředí, pokud však podporované vzdělávání přispěje k využití nových
postupů a technologií, které jsou k životnímu prostředí šetrnější, než ty dosud využívané.
Dále lze nepřímý pozitivní dopad podporovaných projektů předpokládat v případě podpory
nově vytvářených pracovních příležitostí v odvětvích, která nezatěžují životní prostředí.
V rámci monitorování budou sbírána mj. data o případném příspěvku intervencí OPZ
k udržitelnému rozvoji tak, aby bylo možné podporu vykazovat a v rámci evaluací
vyhodnocovat. Případná doporučení vzešlá z evaluací k problematice udržitelného rozvoje
pak budou zohledněna při nastavování parametrů výzev a podmínek pro realizaci projektů
a pro případné úpravy aplikace horizontálního tématu udržitelný rozvoj v průběhu realizace
operačního programu.
11.2 Rovné příležitosti a nediskriminace
Zákaz diskriminace v souladu s českým i evropským právem a podpora rovných příležitostí
budou respektovány a podporovány ve všech prioritních osách a investičních prioritách OPZ.
Specificky je problematika podpory rovných příležitostí a nediskriminace v OPZ řešena
zejména v prioritní ose 2 Sociální začleňování a boj s chudobou. Investiční priorita 2.1 je
zaměřena na zvýšení uplatnitelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně
vyloučených na trhu práce, přičemž právě tyto osoby se často potýkají s kumulací
znevýhodnění a v důsledku toho čelí přímé či nepřímé diskriminaci nejčastěji. V rámci této
investiční priority bude řešena také problematika koncentrace sociálního vyloučení do
sociálně problémových regionů a lokalit. V sociálně vyloučených lokalitách sílí izolace části
romské menšiny a podle odhadů může jít celkově až o sto tisíc obyvatel, jejichž možnosti
zapojení do společenských struktur jsou velmi nízké. Investiční priorita 2.2 je zaměřena na
zlepšení přístupu ke kvalitním a udržitelným sociálním a zdravotním službám vč. služeb
v oblasti podpory zdraví a zdravého životního stylu a prevence nemocí, službám pro rodiny
a děti a dalším navazujícím službám podporujícím sociální začleňování. Podporována bude
mj. transformace ústavních a pobytových služeb a rozvoj služeb komunitního typu.
Významný příspěvek k rovným příležitostem a nediskriminaci lze rovněž předpokládat také
v prioritní ose 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, která se zaměřuje mj. na
zvýšení participace mladých a starších osob, rodičů s dětmi, osob s nízkou kvalifikací a osob
se zdravotním postižením na trhu práce. Dále se realizace projektů s významným přínosem
na problematiku rovných příležitostí a nediskriminace předpokládá v prioritní ose 3 Sociální
inovace a mezinárodní spolupráce, která se tematicky zaměřuje mj. na oblast sociálního
začleňování sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením a chudobou ohrožených osob,
které rovněž patří k častým obětem diskriminace na základě rasového nebo etnického
původu, věku, pohlaví, zdravotního postižení apod.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 180 (celkem 211)
Při programování, řízení, monitorování a evaluacích bude brán zřetel na příspěvek
k rovnému zacházení, aby měly všechny sociální skupiny stejný přístup k čerpání prostředků
ESF (např. etnické menšiny, osoby se zdravotním postižením apod.). Významné je zejména
zajištění, aby realizátoři projektů v rámci podpory rovného přístupu náležitě zohledňovali
specifické potřeby jednotlivých cílových skupin a využívali např. doprovodná opatření
k odstranění možných bariér účasti v projektech pro cílové skupiny. Téma rovných příležitostí
a nediskriminace bude proto zakomponováno do kritérií pro výběr projektů. Bude usilováno
o to, aby podpořené projekty přispívaly k naplňování principu rovných příležitostí
a nediskriminace všude, kde je to relevantní. Projekt, u nějž bude v rámci hodnocení
identifikován negativní dopad na rovné příležitosti a nediskriminaci, nebude moci být
podpořen z prostředků OPZ.
V rámci monitorování budou v souladu s požadavky přílohy 1 nařízení o ESF sbírána mj.
data o případném znevýhodnění podpořených osob tak, aby bylo možné podporu pro
znevýhodněné osoby a naplňování principu rovných příležitostí a nediskriminace vykazovat
a v rámci evaluací vyhodnocovat. Takto získaná doporučení pak budou zohledněna při
nastavování parametrů výzev a podmínek pro realizaci projektů a pro případné úpravy
aplikace horizontálního tématu rovné příležitosti a nediskriminace v průběhu realizace
operačního programu.
11.3 Rovnost žen a mužů
Problematika podpory rovných příležitostí žen a mužů je v OPZ primárně řešena v prioritní
ose 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, investiční prioritě 1.2 Rovnost žen
a mužů ve všech oblastech, včetně přístupu k zaměstnání a kariérní postup, sladění
pracovního a soukromého života a prosazování stejného ohodnocení za stejnou práci.
Problémy, kterým ženy na trhu práce v ČR čelí, jsou detailně popsány v investiční prioritě
1.2. Zmínit lze zejména velké rozdíly v míře zaměstnanosti mužů a žen, velké rozdíly
v odměňování žen a mužů (v roce 2010 největší v celé EU-27), nedostatečná kapacita
zařízení péče o děti předškolního věku, malé využívání flexibilních forem práce a horizontální
a vertikální segregace trhu práce v ČR.
Významný příspěvek k rovnosti žen a mužů lze rovněž předpokládat také v investiční prioritě
1.1 Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně
dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních
iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků, která se mj. zaměřuje na
podporu flexibilních forem zaměstnání jako způsobu vytváření podmínek zejména pro
uplatnění žen, mladších lidí a starších osob na trhu práce.
Při programování, řízení, monitorování a evaluacích bude brán zřetel na příspěvek
podporovaných intervencí k rovnosti žen a mužů. Kromě investiční priority 1.2 Rovnost žen
a mužů ve všech oblastech, včetně přístupu k zaměstnání a kariérní postup, sladění
pracovního a soukromého života a prosazování stejného ohodnocení za stejnou práci
zaměřené výhradně na specifická opatření na podporu rovnosti žen a mužů, je nutné, aby
princip rovnosti žen a mužů byl respektován a podporován rovněž v dalších prioritních osách
a investičních prioritách. Významné je zejména zajištění, aby realizátoři projektů v rámci
podpory rovnosti žen a mužů náležitě zohledňovali specifické potřeby jednotlivých cílových
skupin a využívali např. doprovodná opatření k odstranění možných bariér, které ženám
brání v účasti v projektech (péče o děti a další členy rodiny, dopravní dostupnost apod.).
Téma rovných příležitostí žen a mužů bude proto zakomponováno do kritérií pro výběr
projektů. Bude usilováno o to, aby podpořené projekty přispívaly k naplňování principu
rovnosti žen a mužů všude, kde je to relevantní. Projekt, u nějž bude v rámci hodnocení
identifikován negativní dopad na rovné příležitosti žen a mužů, nebude moci být podpořen
z prostředků OPZ.
V rámci monitorování budou v souladu s požadavky přílohy 1 nařízení o ESF sbírána mj.
data o pohlaví podpořených osob tak, aby bylo možné podporu pro ženy a naplňování
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 181 (celkem 211)
principu rovnosti žen a mužů vykazovat a v rámci evaluací vyhodnocovat. Takto získaná
doporučení pak budou zohledněna při nastavování parametrů výzev a podmínek pro
realizaci projektů a pro případné úpravy aplikace horizontálního tématu rovnost žen a mužů
v průběhu realizace operačního programu.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 182 (celkem 211)
Seznam zkratek
APZ
CIA
CLLD
CSR
ČR
EaSI
EHP
EIB
ERDF
ESF
ESIF
EU
EZFRV
ICT
IP
IPRÚ
IROP
IS ESF 2014+
ISCED
ITI
IZS
MAS
MPSV
MS
MS 2014+
MŠMT
MV
MZdr.
MZe
NNO
NOK
NPR
OECD
OP
OP LZZ
OPOÚ
OP PIK
OP PPR ČR
OP VVV
OPZ
ORP
OSS
PCO
PO
PRV
RIA
SC
SMK
SRR
TA
ÚP ČR
YEI
aktivní politika zaměstnanosti
hodnocení korupčních rizik (corruption impact assessment)
Komunitně vedený místní rozvoj
Specifická doporučení Rady (country specific recommendation)
Česká republika
program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace
Evropský hospodářský prostor
Evropská investiční banka
Evropský fond pro regionální rozvoj
Evropský sociální fond
Evropské strukturální a investiční fondy
Evropská unie
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
informační a komunikační technologie
investiční priorita
Integrované plány rozvoje území
Integrovaný regionální operační program
informační systém ESF pro sledování údajů o podpořených osobách
v programovém období 2014-2020
mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání
Integrované územní investice
Integrovaný záchranný systém
místní akční skupiny
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo spravedlnosti
jednotný monitorovací systém pro strukturální fondy a Fond soudržnosti
v programovém období 2014-2020
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zemědělství
nestátní neziskové organizace
Národní orgán pro koordinaci
Národní program reforem
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
operační program
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
obec s pověřeným obecním úřadem
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Operační program Praha pól růstu České republiky
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Zaměstnanost
obec s rozšířenou působností
organizační složky státu
Platební a certifikační orgán (ministerstvo financí, odbor Národní fond)
prioritní osa
Program rozvoje venkova
hodnocení dopadu regulace (regulatory impact assessment)
specifický cíl
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020
technická asistence
Úřad práce České republiky
Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže (Youth employment initiative)
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 183 (celkem 211)
Seznam tabulek
Tabulka 1: Přehled zdůvodnění výběru tematických cílů a investičních priorit ..................................... 26
Tabulka 2: Přehled investiční strategie programu ................................................................................. 32
Tabulka 3: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.1 ............................... 37
Tabulka 4: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.1 ................................. 40
Tabulka 5: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.2 ............................... 42
Tabulka 6: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.2 ................................. 45
Tabulka 7: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.3 ............................... 47
Tabulka 8: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.3 ................................. 49
Tabulka 9: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.4 ............................... 52
Tabulka 10: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.4 ............................... 54
Tabulka 11: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 1.5 ............................. 57
Tabulka 12: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 1.5 ............................... 59
Tabulka 13: Výkonnostní rámec prioritní osy 1 bez YEI ....................................................................... 60
Tabulka 14: Výkonnostní rámec YEI ..................................................................................................... 61
Tabulka 15: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 2.1 ............................. 65
Tabulka 16: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 2.1 ............................... 71
Tabulka 17: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 2.2 ............................. 74
Tabulka 18: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 2.2 ............................... 78
Tabulka 19: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 2.3 ............................. 80
Tabulka 20: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 2.3 ............................... 82
Tabulka 21: Výkonnostní rámec prioritní osy 2 ..................................................................................... 84
Tabulka 22: Společné a specifické výsledkové indikátory za prioritní osu 3 ......................................... 87
Tabulka 23: Společné a specifické výstupové indikátory za prioritní osu 3 .......................................... 92
Tabulka 24: Výkonnostní rámec prioritní osy 3 ..................................................................................... 93
Tabulka 25: Společné a specifické výsledkové indikátory za investiční prioritu 4.1 ............................. 97
Tabulka 26: Společné a specifické výstupové indikátory za investiční prioritu 4.1 ............................. 101
Tabulka 27: Výkonnostní rámec prioritní osy 4 ................................................................................... 102
Tabulka 28: Specifické výsledkové indikátory za prioritní osu 5 ......................................................... 105
Tabulka 29: Společné a specifické výstupové indikátory za prioritní osu 5 ........................................ 107
Tabulka 30: Finanční podpora z každého fondu a částky týkající se výkonnostní rezervy ................ 108
Tabulka 31: Finanční plán .................................................................................................................. 109
Tabulka 32 Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí – zvláštní příděly v případě ESF a YEI
.................................................................................................................................................... 111
Tabulka 33 Rozdělení plánu financování podle prioritní osy, fondu, kategorie regionů a tematického
cíle .............................................................................................................................................. 112
Tabulka 34 Orientační částka podpory, jež má být použita na cíle v oblasti změny klimatu ............. 112
Tabulka 35 Integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst – orientační částky podpory z EFRR a
ESF ............................................................................................................................................. 116
Tabulka 36 Indikativní finanční alokace na ITI .................................................................................... 117
Tabulka 37 Opatření pro řešení specifických potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených
chudobou / cílových skupin, jímž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení ............... 120
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 184 (celkem 211)
12 PŘÍLOHA Č. 1
PŘÍPRAVY OPZ
SEZNAM
PARTNERŮ
ZAPOJENÝCH
DO
Počet zástupců partnerů v pracovní skupině a jejích podskupinách
Seznam partnerů
Pracovní
skupina pro
programování
PPS Podpora
PPS
PPS Sociální PPS Sociální
zaměstnanosti rovnost začleňování
inovace a
a adaptability
žen a
a boj s
mezinárodní
pracovní síly
mužů
chudobou
spolupráce
PPS
Veřejná
správa
Ministerstvo práce a sociálních
věcí – sekce fondů EU
3
6
5
7
7
4
Ministerstvo práce a sociálních
věcí – sekce pro zaměstnanost
1
7
1
4
2
-
Ministerstvo práce a sociálních
věcí – sekce ekonomická
1
-
-
-
-
-
Ministerstvo práce a sociálních
věcí – odbor sociálního
začleňování a rovných
příležitostí (včetně zastoupení
Rady vlády pro rovné příležitosti
žen a mužů)
2
-
2
2
-
-
Ministerstvo práce a sociálních
věcí – sekce sociální a rodinné
politiky
2
-
-
3
-
-
Ministerstvo práce a sociálních
věcí – odbor EU a mezinárodní
spolupráce
1
-
-
-
-
-
Ministerstvo práce a sociálních
věcí – Fond dalšího vzdělávání
1
2
-
-
-
-
Úřad práce ČR
-
3
-
-
-
-
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
2
1
-
1
-
1
Ministerstvo průmyslu a
obchodu
1
1
-
1
-
-
Ministerstvo zdravotnictví
1
-
-
2
-
1
Ministerstvo vnitra
1
-
1
2
-
2
Ministerstvo zemědělství
1
2
-
1
-
-
Ministerstvo spravedlnosti
1
-
-
1
1
1
Ministerstvo obrany
-
-
-
1
-
1
Ministerstvo pro místní rozvoj
1
1
-
2
-
2
Ministerstvo financí
1
-
-
-
-
-
Ministerstvo životního prostředí
-
-
-
1
-
-
Asociace krajů
1
2
2
3
3
3
Svaz měst a obcí
1
1
1
2
1
2
Magistrát hl. m. Prahy
1
-
-
-
-
-
Svaz průmyslu
a dopravy
1
1
-
-
-
-
Konfederace
zaměstnavatelských a
podnikatelských svazů
1
1
-
1
1
-
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 185 (celkem 211)
Českomoravská konfederace
odborových svazů
1
-
1
-
-
-
Asociace samostatných odborů
1
-
-
-
-
-
Rada vlády pro záležitosti
romské menšiny
1
-
-
-
-
-
Rada vlády pro NNO
2
-
-
-
-
-
Agentura pro sociální
začleňování
1
1
-
2
1
-
Asociace NNO v ČR a další
experti
1
2
16
9
2
-
Hospodářská komora ČR
-
1
-
-
-
-
Asociace institucí vzdělávání
dospělých
-
1
-
-
-
-
Výzkumný ústav práce a
sociálních věcí
-
-
1
-
-
-
Český statistický úřad
-
-
1
-
-
-
Akademie věd ČR
-
-
2
-
-
-
Univerzita Karlova Praha
-
-
1
-
-
-
Národní síť Místních akčních
skupin
1
-
-
3
-
-
Spolek pro obnovu venkova
-
-
-
1
-
-
Svaz místních samospráv ČR
1
-
-
2
-
2
Technologická agentura ČR
1
-
-
1
1
-
Komise pro sociální začleňování
-
-
-
45
-
-
Národní bezpečnostní úřad
-
-
-
-
-
1
Úřad vlády – odbor koordinace
protidrogové politiky
-
-
-
1
-
-
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 186 (celkem 211)
13 PŘÍLOHA Č. 2 SYNERGIE A KOMPLEMENTARITY – OP ZAMĚSTNANOST
Odborné a další vzdělávání
OP Zaměstnanost60
Tematický cíl
TC 8
Prioritní osa
1 PO – Podpora zaměstnanosti
adaptability pracovní síly
Investiční priorita
IP3
OP PIK
TC 3
OP VVV
TC 10
PRV
TC 1
a 2 PO – Podpora MSP, služeb ve 3 PO – Rovný přístup ke kvalitnímu Priorita 1 podpora přenosu
znalostní
ekonomice
a předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu znalostí a inovací v zemědělství,
internacionalizace
vzdělávání
lesním
hospodářství
a
ve
venkovských oblastech
IP3c
Prioritní oblast 1C
IP3
Pomoc
pracovníkům,
podnikům
podnikatelům přizpůsobovat se změnám
a Podpora budování a rozšiřování Předcházení předčasnému ukončování školní Podpora celoživotního vzdělávání a
vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a docházky a jeho omezování, podpora rovného odborné
přípravy
v
odvětvích
služeb
přístupu
ke
kvalitnímu
předškolnímu, zemědělství a lesnictví
IP4
primárnímu a sekundárnímu vzdělávání
Modernizace a posílení institucí trhu práce,
včetně opatření pro zlepšení nadnárodní
mobility pracovníků
Specifický cíl
SC 1.3.1
SC 5
Podpořit celoživotní vzdělávání a
přípravu
v
odvětví
Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj Zvyšování kvality odborného vzdělávání, odbornou
zemědělství, potravinářství a lesnictví
lidských
zdrojů
v podnikatelském včetně posílení jeho relevance pro trh práce
sektoru s důrazem na technické
odborné vzdělávání
SC 2.4
Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností
a
kompetencí pracovníků
a
soulad
kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky
trhu práce
SC 1.4.2
Zvýšit kvalitu dalšího vzdělávání
Věcná
specifikace SC 1.3.1: profesní vzdělávání zaměstnanců
(zaměření, aktivity)
zaměřené na odborné i klíčové kompetence,
včetně
podpory
dalšího
profesního
vzdělávání OSVČ;
podpora sdružování MSP
vzdělávání (např. formou
klastrů);
infrastruktura pro odborné vzdělávání aktivity zaměřené mj. na podporu motivace
(školicí
střediska
apod.);
rozvoj dětí a žáků ke studiu technických a
podnikových školicích středisek apod. přírodovědných oborů, zlepšení odborné a
S
ohledem
na
administrativní podnikatelské kompetence absolventů a
za účelem zjednodušení pro příjemce bude v OP zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce;
vzdělávacích PIK v projektech zaměřených na rozvoj aktivity zaměřené na zlepšení podmínek pro
školicích
středisek
umožněno vzdělávání dospělých na školách a zvýšení
60
Opatření:
Předávání
informační akce
znalostí
Zvyšování znalostí a dovedností a
předávání informací pracovníkům v
zemědělském,
potravinářském
a
lesnickém odvětví a vlastníkům
zemědělské a lesní půdy formou
Tato příloha vznikla na základě posledních dostupných verzí OP k březnu 2014 a údaje (komplementarity/synergie) budou upravovány a doplňovány na základě verzí, kterou budou průběžně
předkládány vládě ke schválení (do meziresortních připomínkových řízení).
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 187 (celkem 211)
a
podpora spolupráce podniků a vzdělávacích
institucí za účelem slaďování kvalifikační
úrovně a kvalifikační struktury pracovní síly s
požadavky trhu práce apod.
SC 1.4.2: tvorba, rozvoj a realizace
systémových opatření v oblasti dalšího
vzdělávání, zaměřených především na
chybějící systémovou podporu dalšího
vzdělávání, finanční podporu pro účast v
dalším profesním vzdělávání, zavádění prvků
kvality do vzdělávacího procesu apod.
Implementační prvky
doplňkové křížové financování pro přínosu
tohoto
podporu aktivit, které svým zaměřením uplatnitelnost
spadají
již
do
ESF,
avšak
bezprostředně související s rozvojem
školicího střediska z prostředků ERDF.
Tím bude příjemcům umožněno
zahrnout aktivity ERDF i ESF
související
s
rozvojem
školicího
střediska do jednoho projektu
vzdělávání
pro
jejich vzdělávacích
aktivit,
informačních
akcí,
dovedností apod.
Typy příjemců: zejména zaměstnavatelé, Typy příjemců: podnikatelské subjekty Typy příjemců: školy a školská zařízení v
poradenské a vzdělávací instituce, profesní a (malé a střední podniky).
oblasti předškolního, základního a středního
podnikatelská sdružení, MPSV a jím
vzdělávání,
základního
a
středního
řízené/zřízené instituce atd.
uměleckého vzdělávání a VOŠ, všech
zřizovatelů bez rozdílu, OSS, ostatní přímo
řízené organizace MŠMT (OPŘO), NNO, VŠ,
kraje, právnické osoby působící ve vzdělávání
Cílové území:- území ČR, mimo území a v kariérovém poradenství, zřizovatelé škol a
Cílové území: celé území ČR.
školských zařízení a jejich svazky a sdružení,
hl. m. Prahy.
zaměstnavatelé a zástupci zaměstnavatelů
kurzů,
získávání
Typy příjemců: vzdělávací subjekt
Uživatel:
zemědělský
podnikatel,
výrobce
potravin
zpracovávající
zemědělské
produkty,
vlastník
zemědělské a lesní půdy nebo osoba
hospodařící v lesích, nebo jejich
zaměstnanec
Cílové území: území České republiky,
mimo území hl. m. Prahy
Cílové
území:
zejména
území méně
rozvinutých regionů, v případě systémových
projektů celé území ČR, včetně Prahy.
Synergie
komplementarita
Mechanismus
koordinace
nebo komplementarita
Koordinační mechanismus je obecně popsán MPO a MPSV uzavřeli dne 21. 10. 2013 na úrovni ministrů Memorandum o spolupráci při přípravě a budoucí realizaci OP
v kapitole OPZ ke koordinaci.
Zaměstnanost, MPO bude v rámci OPZ plnit roli věcného garanta za oblast odborného vzdělávání v průmyslových odvětvích ve
vazbě na podporu podnikání v rámci specifického cíle 1.3.1 OPZ (Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí
pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce). Memorandum mezi MPO a MPSV o spolupráci
při přípravě a budoucí realizaci OP Z zakotvuje vymezení základní role věcného garanta, kterým bude MPO, při přípravě a
budoucí realizaci tohoto operačního programu.
Podpora poptávky po dalším vzdělávání (DV) a systémová podpora DV bude řešena v OPZ s významnou rolí MŠMT– i na
základě společného memoranda (na podpisu ministrů – březen 2014) bude ustavena společná pracovní skupina.
PRV - Členství v pracovních skupinách pro přípravu programového dokumentu – specifikace vymezení žadatele o podporu.
Členství v Monitorovacím výboru PRV / Priorita 1 podpora přenosu znalostí a inovací v zemědělství, lesním hospodářství a ve
venkovských oblastech OP Z a dalších relevantních platformách.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 188 (celkem 211)
Sociální začleňování, sociální podnikání
OP Zaměstnanost
IROP
OP PPR
OP VVV
Tematický cíl
TC 9
TC 9
Prioritní osa
2 PO - Sociální začleňování a
boj s chudobou
2 PO – Zkvalitnění veřejných služeb a 3 PO - Podpora sociálního začleňování 3 PO – Rovný přístup ke kvalitnímu
podmínek života pro obyvatele a boj proti chudobě
předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu
regionů
vzdělávání
Investiční priorita
IP1
IP 9a
IP 1 (9a – ERDF)
IP1 (TC 9)
Aktivní
začleňování,
včetně
začleňování s ohledem na podporu
rovných příležitostí a aktivní účast
a zlepšení zaměstnatelnosti
Investice do zdravotnické a sociální
infrastruktury,
které
přispívají
k
vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu
rozvoji, snižování nerovností, pokud jde
o zdravotní stav, a přechod od
institucionálních ke komunitním službám
Investice do zdravotnické a sociální
infrastruktury,
které
přispívají
k
vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu
rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o
zdravotní
stav,
a
přechod
od
institucionálních ke komunitním službám
Boj proti všem formám diskriminace a prosazování
rovných příležitostí
TC 9
TC 9, TC 10
IP 3 ( ESF)
IP 2 (TC 10)
Předcházení předčasnému ukončování školní
docházky a jeho omezování, podpora rovného
přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a
sekundárnímu vzdělávání
Zlepšování
přístupu
k
dostupným,
udržitelným a vysoce kvalitním službám,
včetně zdravotnictví a sociálních služeb
obecného zájmu
IP 9c
Poskytování
podnikům
podpory
IP 2 (9c – ERDF)
sociálním Poskytování podpory sociálním podnikům
IP 4 (ESF)
Podpora sociálního podnikání a profesního
začlenění do sociálních podniků a sociální
a solidární ekonomiky, s cílem usnadnit
přístup k zaměstnání
Specifický cíl
SC 2.1.1: Zvýšit uplatnitelnost osob
ohrožených sociálním vyloučením
nebo sociálně vyloučených ve
společnosti a na trhu práce
SC 2.1.2: Rozvoj sektoru sociální
ekonomiky
Věcná
specifikace SC 2.1.1: podpora sociálního
(zaměření, aktivity)
začleňování
osob
sociálně
vyloučených
či
sociálním
vyloučením
ohrožených
SC 2.1 (IP 9a): Zvýšení kvality a SC 3.1 (IP 1): Posílení sociální SC 1 (IP 1): Rozvoj inkluzivního vzdělávání
dostupnosti služeb vedoucí k sociální infrastruktury pro integraci, komunitní
inkluzi
služby a prevenci
SC 1 (IP 2): Zvýšení kvality předškolního vzdělávání
SC 3.2 (IP 2): Posílení infrastruktury pro včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ
sociální
podnikání
SC 2.2 (IP 9c): Vznik nových a rozvoj
SC 2 (IP 2): Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků
existujících podnikatelských aktivit v SC3.3: Posílení aktivit pro integraci, žáků v klíčových kompetencích
oblasti sociálního podnikání
komunitní služby a prevenci
SC 3 (IP 2): Rozvoj systému hodnocení kvality a
SC3.4.:
Rozvoj
sociálních
podniků strategického řízení ve vzdělávání
místních komunit
SC 2.1: zřizování nových či rekonstrukce
stávajících zařízení pro poskytování
komunitní péče; zřizování nových či
rekonstrukce stávajících zařízení pro
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
SC 3.1: zvyšování kapacit služeb pro
bezdomovce
a
osoby
ohrožené
bezdomovectvím,
zvyšování kapacit
nízkoprahových a kulturně komunitních
Aktivity zaměřené na rozvoj rovných příležitostí a
podmínek pro začleňování dětí a žáků se SVP
(speciálními vzdělávacími potřebami) do běžných
škol s důrazem na vzdělávání v MŠ a ZŠ, včetně
strana 189 (celkem 211)
prostřednictvím sociálních služeb,
služeb pro rodiny a děti a dalších
služeb
obecného
zájmu
se
zaměřením na zapojení těchto
osob do ekonomického, sociálního,
pracovního života společnosti;
podpora služeb zaměřených na
prevenci
sociálního
vyloučení
osob,
služeb
poskytovaných
terénní a ambulantní formou,
podpora komunitní sociální práce;
aktivní pomoc osobám sociálně
vyloučeným
či
sociálním
vyloučením
ohrožených
se
zajištěním přístupu k sociálním
službám, službám pro rodiny a děti
a dalším navazujícím službám
podporujících sociální začleňování,
včetně přístupu k zaměstnání a
odpovídajícímu bydlení apod.
SC 2.1.2: vznik nových a rozvoj
existujících podnikatelských aktivit
v oblasti sociálního podnikání,
zavedení systému podpory startu,
rozvoje a udržitelnosti sociálních
podniků;
dosažení deinstitucionalizované péče;
infrastruktura pro terénní, ambulantní a
nízkokapacitní
pobytové
formy
sociálních, zdravotních a návazných
služeb pro osoby sociálně vyloučené či
sociálním
vyloučením
ohrožené;
zvyšování kvality a kapacity komunitních
sociálních služeb;
Typy
příjemců:
zejména
poskytovatelé služeb, kraje, obce a
jimi zřizované organizace, svazky
obcí, OSS, NNO, zaměstnavatelé,
školy a školská zařízení, výzkumné
a vzdělávací instituce atd.
Cílové území: některé aktivity
plánovány na celou ČR, jiné
především na sociálně vyloučené
lokality.
(Poznámka: posilování inkluzivního charakteru
vzdělávání všech úrovní je v gesci MŠMT.)
vytvoření zařízení pro krizový pobyt
sociálně vyloučených osob a rodin;
podpora pořízení bytů a bytových domů
pro sociální bydlení.
infrastruktura komunitních center za
účelem sociálního začleňování a zvýšení
uplatnitelnosti na trhu práce.
SC 2.2: Výstavba
sociálních podniků.
a
SC 3.2: vznik a rozvoj sociálních podniků
rekonstrukce poskytujících pracovní příležitosti pro
znevýhodněné a obtížně zaměstnatelné
skupiny obyvatel v Praze (včetně
chráněných dílen);
SC 3.4: provoz, zakládání a rozšiřování
sociálních podniků včetně inovativních
projektů v oblasti zaměstnávání sociálně
ohrožených v rámci kulturně-komunitních
center a návazných aktivit
vzdělávání
osob
sociálně
vyloučených a osob ohrožených
sociálním vyloučením na trhu práce
s cílem podpory vzniku nových
podnikatelských aktivit zaměřených
na sociální podnikání apod.
Implementační prvky
center poskytujících kulturně-integrační aktivit NNO v dané oblasti; na zvýšení kvality
služby, realizace diferencovaných forem předškolního vzdělávání prostřednictvím zkvalitnění
sociálního bydlení;
kvalifikace pedagogických pracovníků i dalších
vzdělavatelů; na rozvoj klíčových kompetencí na
školách a na hodnocení a strategické řízení
SC 3.3: rozvoj kulturně komunitních center vzdělávání apod.
a projektů sociálně-kulturní integrace;
Typy příjemců: NNO, OSS, příspěvkové
organizace OSS, kraje,
organizace zřizované nebo zakládané
kraji, obce, organizace zřizované nebo
zakládané obcemi, dobrovolné svazky
obcí atd.
OSVČ, MSP.
Typy příjemců: Hlavní město Praha,
Městské části hl. m. Prahy, Organizace
zřízené a založené hl. m. Prahou a
městskými částmi hl. m. Prahy, NNO,
podnikatelské subjekty
Typy příjemců: školy a školská zařízení v oblasti
předškolního, základního a středního vzdělávání,
základního a středního uměleckého vzdělávání a
VOŠ, OSS,
OPŘO MŠMT, NNO, VŠ, kraje,
právnické osoby působící ve vzdělávání a v
kariérovém poradenství, zřizovatelé škol a školských
zařízení a jejich svazky a sdružení, zaměstnavatelé
a zástupci zaměstnavatelů, pokud poskytují plnění v
Cílové území: území všech krajů České Cílové území: Region soudržnosti NUTS 2 souvislosti s aktivitami, které mohou být předmětem
podpory OP VVV
republiky (NUTS 3) s výjimkou území hl. Praha
m. Prahy
Cílové území: zejména území méně rozvinutých
regionů, v případě systémových projektů celé území
ČR, včetně Prahy.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 190 (celkem 211)
Synergie
nebo Komplementarita
komplementarita
Mechanismus
koordinace
Koordinační
mechanismus
je
obecně popsán v kapitole OPZ ke
koordinaci.
Předpokládáme
koordinaci zejména při vyhlašování
výzev.
Společné výchozí strategie a to i pro jednotlivé sociálně vyloučené území, koordinace výzev, účast zástupců ŘO na výborech a v komisích
relevantních OP. Spolupráce na evaluacích v této oblasti napříč všemi zainteresovanými operačními programy. Komplementární vazby lze
předpokládat i při koordinované kombinaci intervencí z ESF a ERDF v rámci uvedených IP/SC. Byla vytvořena PS napříč 3 OP (OPZ, OP
VVV, IROP), kde budou dále řešeny a nastaveny mechanismy koordinace, vazba na Agenturu pro sociální začleňování.
V oblasti sociálního podnikání se IROP zaměřuje na projekty, kdy příjemci potřebují pořídit, nebo zrekonstruovat objekty k sociálnímu
podnikání. V rámci koordinace intervencí v dané oblasti mezi OPZ a IROP bude zabezpečeno, aby nedocházelo k překryvům a duplicitám.
V projektech financovaných v OPZ z ESF bude umožněna podpora rovněž nezbytného zařízení a vybavení pro fungování sociálního
podniku včetně možnosti využití křížového financování tak, aby příjemci mohli zahrnout celé potřebné spektrum aktivit do jednoho projektu.
Naproti tomu v IROP budou podporovány zejména projekty zaměřené dominantně na investiční aktivity, které svým rozsahem přesahují
možnosti financování z ESF.
Sociální podnikání v Praze (ESF intervence) bude spojeno s činností kulturně komunitních center.
Sociální a zdravotnické služby
OP Zaměstnanost
IROP
Tematický cíl
TC 9
TC 9
Prioritní osa
2 PO - Sociální začleňování a boj s chudobou
2 PO – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů
Investiční priorita
IP2
IP 9a
Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním
službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu
Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a
místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke
komunitním službám
SC 2.2.1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb,
služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících
sociální začleňování
SC 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi
Specifický cíl
SC 2.2.2: Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti
systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví, zdravého životního
stylu a prevence nemocí
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
SC 2.3: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a péče o zdraví
strana 191 (celkem 211)
Věcná
specifikace transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb,
(zaměření, aktivity)
zdravotnických služeb a zařízení ústavní péče o děti a rozvoj nových
služeb komunitního typu;
rozvoj nových modelů služeb obecného zájmu, (rozvoj sociálních
služeb, rozvoj sociálně-zdravotních služeb, služeb na podporu zdraví a
snížení nerovností ve zdraví, rozvoj služeb na podporu rodin a dětí
apod.);
podpora systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních,
následných a doprovodných služeb;
propojování informačních systémů mezi všemi aktéry jako základ pro
evidenci, kontrolu a hodnocení efektivity služeb apod.
Zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče; zřizování
nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro dosažení deinstitucionalizované péče; infrastruktura pro
terénní, ambulantní a nízkokapacitní pobytové formy sociálních, zdravotních a návazných služeb pro
osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené; zvyšování kvality a kapacity komunitních
sociálních služeb;
vytvoření zařízení pro krizový pobyt sociálně vyloučených osob a rodin; podpora pořízení bytů a
bytových domů pro sociální bydlení;
infrastruktura komunitních center za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu
práce.
vzdělávání pracovníků poskytovatelů psychiatrické péče a osob
zapojených do procesu reformy psychiatrické péče, vzdělávání a
tvorba vzdělávacích programů;
podpora preventivních sociálních a zdravotních programů;
informační a destigmatizační programy na podporu duševního zdraví;
realizace a vyhodnocení preventivních a screeningových programů
apod.
Implementační prvky
Typy příjemců: zejména poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi
zřizované organizace, svazky obcí, OSS, NNO, zaměstnavatelé, školy
a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce, profesní
organizace atd.
Cílové
území – některé aktivity plánovány na celou ČR, jiné
především na sociálně vyloučené lokality.
Synergie
komplementarita
Mechanismus
koordinace
Zvýšení kvality následné a návazné péče; modernizace infrastruktury poskytovatelů následné a
návazné péče v podobě pořízení přístrojového vybavení či stavebních úprav;
opatření směřující k transformaci poskytování psychiatrické péče; deinstitucionalizace zařízení
psychiatrické péče; pořízení infrastruktury komunitní a semimurální péče; pořízení vybavení mobilních
týmů.
Typy příjemců: zejména OSS, příspěvkové organizace OSS, kraje, organizace zřizované nebo
zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí a pro
oblast zdravotnických služeb zejména příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví
ČR, organizace zřizované nebo zakládané kraji, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, NNO,
subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče.
Cílové území: území všech krajů České republiky (NUTS 3) s výjimkou území hl. m. Prahy
nebo Komplementarita
Koordinační mechanismus je obecně popsán v kapitole OPZ ke
koordinaci.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
Předpokládáme koordinaci zejména při vyhlašování výzev a při hodnocení projektů, trojstranná
spolupráce s MZd.
strana 192 (celkem 211)
Efektivní veřejná správa
OP Zaměstnanost
IROP
IROP
IROP
Tematický cíl
TC 11
TC 2
TC 5
TC 11
Prioritní osa
4 PO - Efektivní veřejná správa
3 PO – Dobrá správa území a
zefektivnění veřejných institucí
1 PO – Konkurenceschopné,
dostupné a bezpečné regiony
3 PO – Dobrá správa území a
zefektivnění veřejných institucí
Investiční priorita
IP1
IP2c
IP5b
IP11
Investice do institucionální kapacity a
výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb
na vnitrostátní, regionální a místní úrovni za
účelem reforem, zlepšování právní úpravy a
řádné správy
Posilování aplikací v oblasti ICT
určených pro elektronickou veřejnou
správu, elektronické učení, začlenění do
informační společnosti, elektronickou
kulturu a elektronické zdravotnictví
Podpora investic zaměřených na
řešení konkrétních rizik, zajištěním
odolnosti vůči katastrofám a vývojem
systémů krizového řízení
Zvyšování institucionální kapacity a
zlepšování účinnosti veřejné správy
prostřednictvím posilování institucionální
kapacity a účinnosti orgánů veřejné
správy a veřejných služeb souvisejících
s prováděním EFRR, jež přispívají k
realizaci opatření podporovaných z ESF
v oblasti institucionální kapacity a
účinnosti veřejné správy
SC 4.1: Zvýšit efektivitu a transparentnost
veřejné správy
SC.3.3: Zvyšování efektivity a
transparentnosti veřejné správy
prostřednictvím rozvoje využití a kvality
systémů ICT
SC 1.3: Zvýšení připravenosti k řešení
a řízení rizik a katastrof
SC 3.2: Podpora pořizování a
uplatňování dokumentů územního
rozvoje
Specifický cíl
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 193 (celkem 211)
Věcná specifikace
(zaměření, aktivity)
Nastavení a rozvoj jednotného systému
vzdělávání pracovníků veřejné správy, zajištění
specifických vzdělávacích a výcvikových
programů zvyšujících výkonnost a kvalifikaci
pracovníků, mimo jiné i v oblasti boje proti
korupci, pokročilého zacházení s ICT, v oblasti
kybernetické bezpečnosti, územního plánování,
měkkých dovedností apod.
eGovernment, infrastruktura a
informační a komunikační systémy
veřejné správy;
zpřístupnění dat pro občany,
podnikatelský sektor a veřejnou správu;
kybernetická bezpečnost.
Pořízení techniky a prostředků pro
řešení mimořádných situací,
modernizace výcvikových a
vzdělávacích středisek pro složky IZS,
zaměřených na rozvoj specifických
schopností a součinnost složek IZS při
řešení mimořádných situací;
Podpora pořízení územních plánů,
regulačních plánů, územních studií
vybudování a adaptace stanic složek
IZS, které budou dislokovány a
přizpůsobeny pro nové zásahové
podmínky a vybaveny pro řízení
nových rizik a mimořádných událostí.
dokončení podpory plošného procesního
modelování agend jak pro přímý, tak pro
přenesený výkon státní správy a následná
realizace doporučených změn;
využívání analytických a evaluačních kapacit ve
veřejné správě a justici;
zlepšení komunikace a zvyšování důvěry mezi
veřejnou správou a občany mimo jiné
prostřednictvím propagačních a popularizačních
aktivit,, zjednodušení přístupu veřejnosti, včetně
osob se specifickými potřebami, ke službám a
informacím veřejné správy, podpora publikace
relevantních dat a informací, i na principu „open
data“
nastavení a rozvoj moderních metod řízení
lidských zdrojů včetně jednotného systému
přijímání, hodnocení a odměňování pracovníků
veřejné správy, zvýšení atraktivity veřejné
správy jako zaměstnavatele;
nastavení a rozvoj procesů dosahování kvality a
jejího řízení
Implementační prvky
Typy příjemců: zejména organizační složky
státu, státní příspěvkové organizace a územní
samosprávné celky.
Typy příjemců: organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, kraje, obce, organizace zřizované
nebo zakládané kraji/obcemi, státní organizace, základní složky IZS.
Cílové území: celá ČR, ve SC 3.2 a 1.3 mimo území hl. m. Prahy
Cílové území: celá ČR.
Synergie nebo
komplementarita
Komplementarita
Mechanismus
koordinace
Předpokládáme koordinaci při vyhlašování
výzev apod. Koordinační mechanismus je
popsán v kapitole OPZ ke koordinaci.
Předpokládáme využití následujících mechanismů koordinace (řazeno podle důležitosti):
- Společné výchozí strategie – Strategický rámec pro rozvoj VS a Strategický rámec rozvoje eGovernmentu
- Pro SC 3.2 a 3.3koordinační činnost Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, včetně
jejich výborů
- Zapojení Útvaru hlavního architekta eGovernmentu do procesu posuzování projektů a nastavení výzev v
SC 3.3
-Koordinace vyhlašování výzev
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 194 (celkem 211)
Vazby mezi OPZ a EU nástroji
OP Zaměstnanost
Youth employment initiative (YEI)
Tematický cíl
TC 8
Prioritní osa
PO 1 – Podpora zaměstnanosti a adaptability
pracovní síly
Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže (YEI) je v souladu s čl. 18 nařízení o ESF integrována do programování ESF.
Prostředky, které ČR obdrží v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže, proto budou zahrnuty do OP
Zaměstnanost, konkrétně do investiční priority 1.5, která je speciálně vyčleněna na implementaci YEI v ČR.
Investiční priorita
IP 1:
Přístup k zaměstnání pro osoby hledající
zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě
nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také
prostřednictvím místních iniciativ na podporu
zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků
Současně existuje silná vazba intervencí YEI na zbývající investiční priority v prioritní ose 1 OPZ Podpora zaměstnanosti a
adaptability pracovní síly, zejména pak na investiční prioritu 1.1., kde budou realizována opatření Programu záruk pro
mladé, který je také hlavním nástrojem pro věcnou koordinaci s YEI (viz také hodnocení plnění EAC). Jedná se zejména
následující aktivity – zprostředkování zaměstnání, poradenské a informační činnosti a programy, bilanční a pracovní
diagnostika, rekvalifikace, rozvoj základních kompetencí, podpora aktivit k získání pracovních návyků a zkušeností apod.
Specifický cíl
SC: Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob
Tím, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže bude realizována v rámci OP Zaměstnanost při zapojení stejných
subjektů, které budou implementovat obdobné intervence ESF, bude plně zabezpečeno využití doplňkovosti s intervencemi
ESF na podporu zaměstnanosti mladých osob v regionech ČR nezpůsobilých pro podporu z YEI (všechny kromě NUTS II
Severozápad), nebo využití doplňkovosti s intervencemi ESF na podporu zaměstnanosti jiných než mladých osob v regionu
NUTS II Severozápad.
OP Zaměstnanost
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD)
Tematický cíl
TC 9
Prioritní osa
2 PO – Sociální začleňování a boj s chudobou
Investiční priorita
IP 1: Aktivní začleňování, včetně začleňování s
ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní
účast a zlepšení zaměstnatelnosti
Pro využití Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) bude ze strany MPSV připraven samostatný operační
program. Vzhledem k celkové alokaci FEAD pro ČR (20,7 mil. EUR na programové období 2014-2020) budou z tohoto
operačního programu financovány pouze aktivity zaměřené na poskytování potravin a základních potřeb pro nejvíce
deprivované osoby (včetně doprovodných opatření ve smyslu čl. 4 nařízení č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejvíce
deprivovaným osobám), které nejsou financovatelné z ESF.
Specifický cíl
SC: Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním
vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti
a na trhu práce
Aktivity směřující k sociálnímu začleňování pro nejvíce deprivované osoby mohou být financovány z ESF z OP
Zaměstnanost, konkrétně v rámci prioritní osy 2 Sociální začleňování a boj s chudobou. Bude se jednat zejména o
následující typy aktivit: podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených
prostřednictvím sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb obecného zájmu se zaměřením na zapojení
těchto osob do ekonomického, sociálního, pracovního života společnosti; aktivní pomoc osobám sociálně vyloučeným či
sociálním vyloučením ohrožených se zajištěním přístupu k sociálním službám, službám pro rodiny a děti a dalším
navazujícím službám podporujících sociální začleňování, včetně přístupu k zaměstnání a odpovídajícímu bydlení; podpora
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 195 (celkem 211)
služeb zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora
komunitní sociální práce apod.
Koordinace aktivit z obou operačních programů bude zajištěna úzkou spoluprací obou řídicích orgánů a zastoupením v
příslušných monitorovacích výborech. Koordinace je usnadněna tím, že ŘO OPZ i ŘO OP FEAD) jsou součástí jedné
sekce MPSV (sekce fondů EU).
OP Zaměstnanost
Program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)
Tematický cíl
TC 8, 9
Komunitární program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) se skládá ze tří os: programu
PROGRESS, sítě EURES a osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání. Výzvy na předkládání projektů do
jednotlivých os bude vyhlašovat přímo EK a členské státy budou dle svých potřeb předkládat projekty v rámci vyhlášených
témat. Subjektem zodpovědným za realizaci EaSI v ČR bude MPSV, odbor EU a mezinárodní spolupráce. Za účelem
plného využití doplňkovosti intervencí EaSI a OPZ bude dbáno na to, aby zástupci MPSV zodpovědní za realizaci EaSI v
ČR byli zastoupeni v pracovních skupinách připravujících výzvy v rámci OPZ, a to v těch oblastech, které mají potenciálně
obdobné zaměření (tvorba politik, sociální inovace, služby zaměstnanosti a sociální ekonomika). Účelem je soustředit
prostředky ESF na podporu těch oblastí a témat, která nebudou podporována z EaSI, a zabránit tak překrývání a dvojímu
financování.
Prioritní osa
3 PO – Sociální inovace a mezinárodní spolupráce
Program PROGRESS by měl přispět k vypracování, provádění, sledování a hodnocení nástrojů, politik a právních předpisů
v oblasti zaměstnanosti, sociální ochrany, zlepšování pracovních podmínek a boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě v
těchto oblastech a podporovat tvorbu politik podložených fakty a provádění inovací ve spolupráci se sociálními partnery,
organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami. Program PROGRESS má tedy potenciál přispět ke
zvýšení efektivity intervencí OP Zaměstnanost, a to v úzké součinnosti s prioritní osou 3 OPZ Sociální inovace a
mezinárodní spolupráce.
Prioritní osa
1 PO – Podpora zaměstnanosti a adaptability
pracovní síly
Vazba na síť EURES, jejímž účelem je rozvoj výměny a šíření informací a dalších forem spolupráce na podporu
geografické mobility pracovníků, je významná v prioritní ose 1 OPZ Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní
síly, konkrétně v rámci investiční priority 1.4, které obsahuje mj. aktivitu na rozvoj sítě EURES.
Investiční priorita
IP 4: Modernizace institucí trhu práce, jako jsou
veřejné a soukromé služby zaměstnanosti a přispívání
k adaptaci na potřeby trhu práce, včetně
prostřednictvím opatření pro zlepšení nadnárodní
mobility pracovníků a programů mobility a lepší
spolupráce
mezi
institucemi
a
příslušnými
zúčastněnými stranami
Prioritní osa
2 PO – Sociální začleňování a boj s chudobou
Důvodem je záměr zahrnout výdaje na síť EURES, které nebudou způsobilé pro financování v rámci EaSI, do investiční
priority 1.4 OP Zaměstnanost.
Osa týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání, která usnadňuje přístup k finančním prostředkům pro podnikatele,
zejména ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce, a pro sociální podniky, má nejsilnější vazbu na prioritní osu 2 OPZ
Sociální začleňování a boj s chudobou, konkrétně investiční prioritu 2.1, která obsahuje rovněž oblast podpory
sociálního podnikání. Bude zajištěno, že subjekty, které obdrží podporu z osy na mikrofinancování a sociální podnikání,
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 196 (celkem 211)
budou mít přístup rovněž k podpoře z OPZ poskytované formou vzdělávání a poradenství tak, aby byla zvýšena
pravděpodobnost úspěchu takto podporovaných subjektů na trhu.
Investiční priorita
IP 1: Aktivní začleňování, včetně začleňování s
ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní
účast a zlepšení zaměstnatelnosti
OP Zaměstnanost
Azylový, migrační a integrační fond (AMF)
Tematický cíl
TC 9
Prioritní osa
2 PO – Sociální začleňování a boj s chudobou
Investiční priorita
IP 1: Aktivní začleňování, včetně začleňování s
ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní
účast a zlepšení zaměstnatelnosti
Obecným cílem Azylového, migračního a integračního fondu je přispívat k účinnému řízení migračních toků v rámci Unie
jakožto součásti prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu se společnou azylovou politikou, politikou týkající se
doplňkové a dočasné ochrany a společnou přistěhovaleckou politikou. Na tento účel získá ČR na období 2014-2020 cca
26,4 mil. EUR. Subjektem zodpovědným za realizaci Azylového, migračního a integračního fondu v ČR je Ministerstvo
vnitra ČR. Vazbu Azylového, migračního a integračního fondu a OPZ lze spatřovat především v prioritní ose 2 OPZ
Sociální začleňování a boj s chudobou, jejíž cílovou skupinu představují mj. také migranti a to zejména u následujících typů
aktivit: podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím
sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb obecného zájmu se zaměřením na zapojení těchto osob do
ekonomického, sociálního, pracovního života společnosti; aktivity přispívající k boji s diskriminací na základě pohlaví,
rasového, národnostního nebo etnického původu, víry nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace
apod.; aktivity posilující sociální kapitál, vzájemnost a sociální soudržnost v místě/komunitě a další.
Specifický cíl
SC: Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním
vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti
a na trhu práce
Za účelem plného využití doplňkovosti intervencí Azylového, migračního a integračního fondu a ESF (OPZ) bude dbáno na
to, aby zástupci MV ČR zodpovědní za realizaci Azylového, migračního a integračního fondu byli zastoupeni v pracovních
skupinách připravujících výzvy v rámci prioritní osy 2 OPZ, a to v těch oblastech, které mají potenciálně obdobné
zaměření. Účelem je soustředit prostředky ESF na podporu těch aktivit a cílových skupin, které nebudou podporovány
z Azylového, migračního a integračního fondu.
OP Zaměstnanost
Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)
Tematický cíl
TC 11
Prioritní osa
4 PO – Efektivní veřejná správa
Fond pro vnitřní bezpečnost bude poskytovat finanční pomoc na policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti a boj
proti závažné přeshraniční trestné činnosti a organizované trestné činnosti a rovněž na krizové řízeni a ochranu důležité
infrastruktury EU. Přispěje k tomu posílením operativní spolupráce v oblasti vymáhání práva, a to například tím, že bude
finančně podporovat společné operace orgánů činných v trestním řízení, sdružování zdrojů, výměnu informaci a
osvědčených postupů nebo odbornou přípravu policistů.
Investiční priorita
IP 1: Investice do institucionální kapacity a výkonnosti
veřejné správy a veřejných služeb na vnitrostátní,
regionální a místní úrovni za účelem reforem,
zlepšování právní úpravy a řádné správy
Specifický cíl
SC: Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy
Vazba na programy ESIF je velmi slabá. Spatřovat ji lze okrajově v prioritní ose 4 OPZ Efektivní veřejná správa, a to
konkrétně v projektech, které budou zacíleny na Policii ČR. V tom případě bude koordinace aktivit zajištěna prostřednictvím
zapojení pracovníků MV ČR, které je jednak věcným garantem prioritní osy 4 OPZ Efektivní veřejná správa a rovněž
subjektem zodpovědným za realizaci Fondu pro vnitřní bezpečnost v ČR.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 197 (celkem 211)
14 PŘÍLOHA Č. 3 DODATEČNÉ ZDŮVODNĚNÍ K ZAMĚŘENÍ OPZ
a) Relevantní národní strategie identifikující výzvy a rozvojové
potřeby
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020 („SMK“) byla schválena vládou
ČR dne 27. září 2011, usnesením č. 713.
Cílem SMK je připravit Českou republiku na budoucnost v globalizovaném světě a dostat ji
mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemi světa. SMK se skládá z 9 pilířů – Instituce,
Infrastruktura, Makroekonomika, Zdravotnictví, Vzdělanost, Trh práce, Finanční trhy, Trh
zboží a služeb a Inovace. Vzhledem k obsahovému zaměření má OP Zaměstnanost
nejtěsnější vazbu na pilíře Trh práce a Instituce.
Z hlediska potřeb ČR uvádí SMK v pilíři Trh práce, že:
„Ukazatele celkové míry zaměstnanosti (na poměry EU středně vysoká), míru
nezaměstnanosti (poměrně nízká) a participace na trhu práce (středně vysoká) lze určitě
výrazně zlepšovat. Je třeba zlepšit uplatnění lidských zdrojů: docílit výrazného zvýšení míry
zaměstnanosti a participace starší populace (nad 55 let), zastavit růst průměrného věku kdy
lidé opouští školu a vstupují na trh práce, zvýšit nízkou míru zaměstnanosti žen s menšími
dětmi, usnadnit zaměstnatelnost zdravotně a jinak znevýhodněných osob, zatraktivnit dnes
komplikovaný přístup vysoce vzdělané zahraniční pracovní síly na český trh práce.
Globalizace a vlastní měna v malé otevřené ekonomice přinášejí permanentní, rychlé
a obtížně předvídatelné změny komparativních ekonomických výhod celých odvětví, firem
a profesí. Přizpůsobivost měnícím se podmínkám na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců
je pro zvyšování konkurenceschopnosti nutností […].
Konkurenceschopnost vyžaduje schopnost a ochotu zaměstnanců se v průběhu kariéry dále
vzdělávat. Bude proto třeba podporovat přirozenou a dobrovolnou účast pracovní síly na
efektivním a smysluplném celoživotním vzdělávání.“
Cílem pilíře Trh práce je dlouhodobě udržitelná konkurenceschopnost, která se nerodí
z ochrany zaměstnání, ale z politiky podporující zaměstnanost. Konkurenceschopnost
ekonomiky se skládá z konkurenceschopnosti jednotlivých zaměstnavatelů. Cílem politiky
zaměstnanosti musí být dlouhodobě udržitelná zaměstnanost a nikoliv udržitelnost
jednotlivých zaměstnání nebo podpora přežívání nekonkurenceschopných zaměstnavatelů.
Stát musí utvářet institucionální prostředí posilující flexibilitu zaměstnavatelů i zaměstnanců,
která usnadňuje hladkou a svižnou restrukturalizaci a přitom lidem zajišťuje přiměřenou míru
ochrany před negativními sociálními dopady.
Pro dosažení tohoto cíle stanovuje SMK zejména následující opatření:



Sladění rodinného života a pracovní kariéry – zvýšit zaměstnanost žen podporou
rozvoje nabídky alternativních forem předškolní výchovy;
Rozvoj trhu práce – přijmout opatření podporující inkluzi specifických skupin osob na
trh práce, zvýšit flexibilitu zaměstnanců (nabídka pracovní síly, částečné a jinak
flexibilní úvazky) a zaměstnavatelů (najímání a propouštění pracovníků), zefektivnit
realizaci politiky zaměstnanosti, pilotně ověřovat a hodnotit dopady zaváděných
opaření;
Implementace a rozvoj systému celoživotního učení – je třeba nastavit vhodné
institucionální podmínky a vhodně cílenou finanční podporu umožňující realizaci
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 198 (celkem 211)
celoživotního učení podle měnících se potřeb trhu práce, zaměstnavatelů a pracovní
síly.
Z hlediska potřeb ČR uvádí SMK v pilíři Instituce, že:
„[…] ve všech mezinárodních srovnáních je institucionální prostředí hodnoceno jako jedna
z nejslabších stránek České republiky. Neefektivní instituce, nadměrná regulatorní zátěž
a korupce jsou v současné době jevy, kvůli kterým ČR ztrácí na vyspělé státy EU i OECD.
O potřebě změn v institucionálním prostředí a o omezení byrokracie se hovoří už delší dobu.
Výkonnost veřejné správy je v porovnání s privátním sektorem výrazně nižší, což vyplývá
z makroekonomického
srovnání
provedeného
např.
ve
studii
NERV
ke
konkurenceschopnosti, ale i ve studiích Světové banky či MMF.“
Cílem pilíře Instituce jsou kvalitní veřejné instituce jako klíčový stavební kámen budování
konkurenceschopné a na inovacích založené ekonomiky Společným cílem všech
navrhovaných opatření je zvýšení produktivity institucí, posílení jejich orientace na klienta, tj.
občana či podnikatele a odstranění neefektivity v jejich fungování – zejména korupce
a nehospodárnosti. V obecné rovině by pak opatření navrhovaná v tomto pilíři měla přispět
ke zlepšení koordinace a komunikace mezi institucemi navzájem i ve vztahu k občanům
a podnikatelům. Realizace navrhovaných opatření by v konečném důsledku měla výrazně
přispět k posílení konkurenceschopnosti České republiky v tvrdé hospodářské soutěži na
mezinárodní úrovni a měla by rovněž zvýšit důvěryhodnost veřejných institucí v očích
veřejnosti, což by Českou republiku výrazně přiblížilo vyspělým demokratickým státům
západní Evropy.
Pro dosažení tohoto cíle stanovuje SMK následující opatření:





Efektivní veřejná správa – systemizace a zdokonalení fungování veřejné správy, její
vyšší profesionalita a efektivita;
Zefektivnění nakládání s veřejným majetkem a prostředky – řízení a kontrola v oblasti
veřejných financí, informování o nakládání s veřejným majetkem, posílení
transparentnosti veřejných zakázek;
Zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy – sdílení dat v rámci veřejné
správy, efektivní poskytování dat a informací veřejnosti;
Vyšší kvalita a dostupnost regulace – systematické zkvalitňování procesu tvorby
regulace, cílená komunikace s veřejností v rámci legislativního procesu a zlepšení
přístupu veřejnosti k právním předpisům;
Lepší vymahatelnost práva – zlepšení vymahatelnosti práva v ČR soudní
i mimosoudní cestou a zkvalitnění fungování justice.
Z hlediska potřeb ČR uvádí SMK v pilíři Zdravotnictví, že: „...finanční napětí se v českém
zdravotním systému projevuje již od druhé poloviny 90. let, aniž by však systém doznal
podstatných úprav, které by vytvořily žádoucí stimuly pro racionální poskytování zdravotní
péče, a aniž by reagovalo na budoucí výzvy dané především nepříznivým demografickým
vývojem v podobě stárnutí obyvatelstva. Přitom demografický vývoj je podle dostupných
ekonometrických studií alespoň prozatím hlavním vysvětlujícím faktorem budoucího růstu
nákladů na zdravotní péči v ČR do roku 2030. Nelze však zapomínat ani na další nákladové
faktory dané jak medicínským pokrokem (nové velmi nákladné technologie, farmaceutické
preparáty a léčebné postupy), tak i postupnou konvergencí se západoevropskými státy,
pokud jde o odměňování zdravotnického personálu, a rostoucí nároky pacientů.
Tyto silné nákladové tlaky představují pro český zdravotní systém, jakož i pro veřejné finance
obecně, zcela zásadní výzvu do budoucnosti. Ambicí tohoto pilíře je zajistit sérií vzájemně
provázaných reformních kroků finanční udržitelnost českého zdravotního systému tak, aby
garantoval evropský standard zdravotní péče dostupný pro všechny obyvatele ČR.“
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 199 (celkem 211)
Cílem pilíře je zvýšení efektivnosti systému zdravotnictví prostřednictvím průřezových
opatření, jež reagují na dlouhodobé problémy českého zdravotnictví, mezi které strategie
mimo jiné řadí nízké využívání informačních technologií nebo slabou odpovědnost občanů za
vlastní zdravotní stav a respektování léčebného procesu.
Pro dosažení stanoveného cíle stanovuje SMK kromě jiných i následující opatření:


Vazba pacienta ke zdraví – zajištění motivace ke zdravému životnímu stylu formou
zavedení příslušných motivačních prvků, alokace významnější části zdravotního
rozpočtu na preventivní opatření;
Restrukturalizace lůžkové péče – racionalizace a restrukturalizace lůžkové péče
směrem ke snížení fixních nákladů současně s vytvořením koncepce dlouhodobé
péče ve smyslu zdravotně sociálním včetně finančního zajištění.
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky 2014+
Cílem strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ (jeho předložení
vládě se předpokládá v rozmezí dubna až června 2014), který navazuje na vládou schválený
materiál „Analýza aktuálního stavu veřejné správy“, je zavést opatření, která povedou ke
zlepšení a zpřehlednění výkonu veřejné správy v České republice, zajišťující její vyšší
konkurenceschopnost. Strategický rámec za tímto účelem rozpracovává celkem čtyři
základní problematické oblasti:
•
•
•
•
Modernizace veřejné správy
Výkon veřejné správy v území
Financování výkonu veřejné správy v území
Rozvoj a řízení lidských zdrojů ve veřejné správě
Veřejná správa bude modernizována za pomoci dílčích opatření, jako je např. rozšíření
metod kvality (QMS) ve veřejné správě, dokončení procesního modelování agend z pohledu
zpracování procesních modelů a následného zavedení standardů vybraných agend s cílem
upravit jejich financování, rozpracování systému monitorování a hodnocení výkonu veřejné
správy či zefektivnění podpůrných a obslužných procesů ústředních správních úřadů.
Opomenut nebude ani výkon a financování veřejné správy v území, kde dojde mimo jiné
k úpravě administrativního členění státu, revizi a úpravě funkce územně členěných měst,
optimalizaci veřejnoprávních smluv, ale i zavedení nového systému financování
přeneseného výkonu státní správy.
Oblast rozvoje a řízení lidských zdrojů ve veřejné správě bude upravena dílčími opatřeními
zahrnujícími např. úpravu systému vzdělávání úředníků či podporu řízení lidských zdrojů ve
veřejné správě.
Všechna opatření uvedená ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy České republiky
2014+ povedou ke zvýšení účinnosti, přehlednosti a také zkvalitnění práce veřejné správy,
a spolu se Strategickým rámcem rozvoje eGovernmentu 2014+ jasně určí směr reformy
veřejné správy v České republice, a to v návaznosti na kroky, učiněné v programovém
období 2007-2013.
Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+
Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ (jeho předložení vládě se předpokládá
v dubnu – červnu 2014) navazuje na Strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné
služby (2007-2015) – Strategie Smart Administration (SA). Strategický rámec rozvoje
eGovernmentu bude pro nové programové období implementačním dokumentem k té části
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 200 (celkem 211)
SA, která zachycuje dokončení procesů zahájených v předcházejícím programovém období
a definuje cíle pro nové programové období do roku 2020, a to především pro oblast
elektronizace veřejné správy. V tomto duchu je navržen i globální cíl Strategie:
Prostřednictvím
zavádění
principů
e-vládnutí
do
veřejné
správy
podpořit
konkurenceschopnou a na inovacích založenou ekonomiku ČR.
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 byla schválena vládou ČR dne 15. května
2013, usnesením č. 344. Strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti
regionálního rozvoje a jejím cílem je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České
republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování
regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro posílení
konkurenceschopnosti jednotlivých územně správních celků. Strategie vymezuje typologii
území ČR – rozvojová, stabilizovaná a periferní území ČR. Strategie dále definuje 4 základní
cíle:
Cíl 1: Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu regionů
(růstový cíl)
Cíl 2: Zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl)
Cíl 3: Posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl)
Cíl 4: Optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl)
Na tyto cíle navazuje 9 priorit a 31 opatření. Z hlediska obsahového zaměření OPZ přispějí
jeho intervence zejména k naplnění následujících opatření: 1.5 Adaptabilita trhu práce, 3.X
Podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin
obyvatelstva, 3.1 Zvýšení kvality a vybavenosti veřejnými službami, 4.1 Zajištění odpovídající
kapacity infrastruktury veřejných služeb, 5.2 Podpora zvýšení kvality pracovní síly, 5.3
Zajištění základních služeb a obslužnosti, 8.1 Zkvalitňování administrativních kapacit veřejné
správy a 9.1 Posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu
a regionálnímu rozvoji.
Dále jsou ve Strategii vymezeny státem podporované regiony: hospodářsky problémové
regiony (57 obcí s rozšířenou působností uvedených v příloze Strategie), sociálně
znevýhodněné oblasti a současné a bývalé vojenské újezdy.
Relevantní resortní dokumenty
Koncepce politiky zaměstnanosti MPSV 2013 – 2020
Smyslem Koncepce politiky zaměstnanosti 2013-2020, kterou schválila porada vedení
MPSV, je stanovit hlavní zaměření národní politiky zaměstnanosti v časovém horizontu do
roku 2020. Koncepce primárně vychází z pravidelných analýz trhu práce zpracovávaných
MPSV61 a z národních cílů politiky zaměstnanosti ČR stanovených v návaznosti na strategii
Evropa 2020.
Koncepce definuje jako hlavní problém trhu práce „nízkou zaměstnanost, která je
způsobovaná především vzdělanostním a oborovým nesouladem nabídky pracovní síly
a poptávky po ní, nízkou adaptabilitou a mobilitou pracovní síly, malou motivací některých
skupin pracovní síly přijmout práci a udržet se v ní, dále ji negativně ovlivňuje nízká pružnost
trhu práce, nízká pracovní participace matek s dětmi, mladých do 24 let a starších 55 až 64
let. Problém nedostatečného zapojování určitých skupin ekonomicky neaktivního
obyvatelstva na trh práce roste především z pohledu demografického vývoje ČR, kdy je trh
práce čím dál více ovlivňován razantním úbytkem produktivní složky obyvatelstva.“
61
Analýzy trhu práce jsou dostupné na odkaze: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 201 (celkem 211)
Koncepce dále definuje strategické priority politiky zaměstnanosti MPSV do roku 2020:





Podpora přístupu k zaměstnání, zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce
Podpora rovnosti žen a mužů na trhu práce
Přizpůsobení podniků, zaměstnanců a nezaměstnaných změnám a potřebám trhu
práce
Rozvoj služeb zaměstnanosti
Vytváření podmínek pro cílenou ekonomickou migraci
a horizontální priority:



Vyrovnávání rozdílů mezi regiony
Podpora sociálních inovací
Podpora rozvoje flexibility trhu práce
Koncepce bude do poloviny roku 2014 rozpracována do návazného dokumentu Strategie
politiky zaměstnanosti MPSV, který bude obsahovat již konkrétní návrhy opatření a nástrojů
k řešení identifikovaných problémů trhu práce.
Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže
Strategický dokument vlády ČR, který je každoročně od roku 1998 přijímán. Představuje
dlouhodobou koncepci prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v České republice.
Tento strategický dokument tvoří základní rámec pro další postup při prosazování rovných
příležitostí pro ženy a muže v České republice. Zároveň probíhají práce na přípravě strategie
pro rovnost žen a mužů pro Českou republiku. Strategie by měla být připravena v průběhu
roku 2014 a do roku 2015 by měla být pilotně ověřena. V rámci strategie se Priority
a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže stanou dokumentem,
který bude každoročně specifikovat konkrétní dílčí úkoly a kroky k naplňování strategie.
Důležitou oblastí Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy
a muže, která bude rovněž zahrnuta do strategie, je jednak oblast rovných příležitostí žen
a mužů na trhu práce a v podnikání a jednak slaďování pracovního, soukromého a rodinného
života. V rámci těchto oblastí jsou typicky řešeny následující otázky:








Zaměstnanost žen;
Rozdíl v odměňování žen a mužů;
Důchody žen a mužů;
Podnikání žen;
Flexibilní formy práce;
Služby péče o děti;
Vertikální a horizontální segregace na trhu práce;
Zapojení mužů do péče atd.
Základem pro zpracování strategie rovněž budou výše specifikované oblasti.
Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního začleňování
Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního začleňování představuje ucelenou
a systematickou koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí pro oblast sociálního
začleňování až do roku 2020. Tematicky navazuje na Národní akční plány sociálního
začleňování zpracovávané mezi lety 2004 - 2010 v rámci tzv. Lisabonského procesu. Od
ledna roku 2014 bude Vize doplněna flexibilním a pravidelně aktualizovaným akčním plánem
– Strategií, která představuje nezbytné východisko pro praktickou realizaci opatření, které
Vize navrhuje, zdůrazní rozvoj flexibilní a proaktivní reakce na nepředvídatelné změny
v socioekonomickém kontextu. Ve Vizi identifikované problémy a potřeby v oblasti sociálního
začleňování lze shrnout následujícím způsobem:
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 202 (celkem 211)











Rychlé stárnutí populace a nepřipravenost trhu práce na nastávající demografické
změny;
Přetrvávající diskriminace určitých skupin osob znevýhodněných na trhu práce;
kumulace sociálního znevýhodnění u některých skupin osob a nízký výkon služeb
zaměstnanosti ve vztahu k sociálně vyloučeným osobám a osobám ohroženým
sociálním vyloučením;
Nízká míra participace žen s malými dětmi na trhu práce v důsledku nedostatečných
podmínek pro sladění soukromého a pracovního života a nízké míry využívání
flexibilních forem práce;
Nízká připravenost pracovní síly na měnící se požadavky trhu práce (mobilita,
adaptabilita, vzdělávání);
Nedostatek nízkoprahových, terénních a ambulantních sociálních služeb; vysoká
míra využívání institucionální péče;
Nedostatečná provázanost služeb zaměstnanosti, sociálních a zdravotních služeb,
nedostatečné pokrytí některých území sítěmi sociálních služeb;
Nižší efektivita sociálních transferů u neúplných a vícečetných rodin a dlouhodobě
nezaměstnaných osob;
Nedostatečná podpora vzniku a rozvoje sociálního podnikání a jeho legislativního
zakotvení;
Regionální a místní koncentrace sociálních problémů do sociálně vyloučených lokalit;
Podceňování významu prevence a včasných intervencí, které by předcházely
sociálnímu vyloučení;
V evropském srovnání podprůměrné veřejné i soukromé výdaje na aktivní politiku
zaměstnanosti, vzdělávání, sociální a zdravotní péči a nedostatečné hodnocení
efektivity vynakládaných výdajů v těchto oblastech.
Strategie sociálního začleňování 2014-2020
Dlouhodobá vize MPSV pro oblast sociálního začleňování je základním východiskem
a podkladem pro zpracování Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Tuto strategii
schválila vláda ČR usnesením č. 24 ze dne 8. ledna 2014 jako národní rámcový dokument
pro oblast sociálního začleňování a boj s chudobou, který zastřešuje hlavní oblasti významné
pro sociální začleňování osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených.
Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry
sociálního vyloučení vytyčeného v Národním programu reforem České republiky, který
vychází ze strategie Evropa 2020. Strategie ukazuje směr, kterým by se řešení sociálního
vyloučení měla ubírat, prosazuje společensky odpovědné hodnoty vztahující se k sociálnímu
vyloučení, upozorňuje na nedostatky při hledání řešení sociálního vyloučení a zasazuje se
o šíření principu mainstreamingu sociálního začleňování na všech správních úrovních.
Strategie stanoví prioritní témata ČR v oblastech důležitých pro sociální začleňování pro
nadcházející období až do roku 2020 a je rovněž významným dokumentem z hlediska
čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů ČR i využívání Evropských strukturálních
a investičních fondů. Obsahuje přehled opatření majících vliv na sociální začleňování a boj
s chudobou a přehled relevantních materiálů a zdrojů.
Zásady dlouhodobé koncepce integrace romské menšiny do roku 2025
Zásady byly schváleny vládou dne 12. dubna 2006 usnesením č. 393. Zásady berou v úvahu
vývoj integrace Romů od schválení první Koncepce romské integrace (2000) a zhodnocení
vývoje i aktivit vlády v této oblasti do současnosti. Zohledněn je též vývoj integrace Romů na
lokální úrovni a předpokládané trendy plynoucí zejména z členství České republiky
v Evropské unii a také z přistoupení České republiky k Dekádě romské inkluze 2005 – 2015.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 203 (celkem 211)
Dlouhodobá strategie romské integrace je v souladu s mezinárodně uznávanými principy,
standardy ochrany, zkušenostmi a doporučeními mezinárodních institucí a organizací.
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro
všechny v 21. století (Zdraví 21)
Jde o první dlouhodobou zdravotní strategii ČR. Byla vzata na vědomí Vládou ČR
usnesením č. 1046 ze dne 30. října 2002. Dokument obsahuje celkem 21 kvantifikovaných
cílů, z nichž celá řada má nastavenu jako cílovou metu rok 2020, a jeho podoba se opírá
o analogický dokument Světové zdravotnické organizace.
I přes datum svého vzniku před téměř deseti lety představuje Zdraví 21 komplexní
strategický dokument, ze kterého vychází stanovené resortní priority a tematické oblasti pro
budoucí programové období kohezní politiky.
Relevantní jsou především následující cíle strategie:
Cíl 5:
Cíl 21
Cíl 11:
Cíl 6:
Cíl 7:
Cíl 8:
Cíl 9:
Cíl 12:
Cíl 13.
Cíl 2:
Zdravé stárnutí
Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny
Zdravější životní styl
Zlepšení duševního zdraví
Prevence infekčních onemocnění
Snížení výskytu neinfekčních onemocnění
Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy
Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem
Zdravé místní životní podmínky
Spravedlnost ve zdraví
Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí - Zdraví 2020
Strategie Zdraví 2020 byla schválena vládou 8. ledna 2014 (usnesení č.23/2014). Jedná se
o strategický rámec pro ochranu a podporu zdraví, který navazuje na Dlouhodobý program
zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21. Národní strategie bude
rozpracována do implementačních dokumentů (akčních plánů) dle jednotlivých témat. Akční
plány budou vypracovány a připraveny nejpozději do prosince 2015 a budou blíže
specifikovat dílčí cíle, odpovědnost, ukazatele a termíny plnění, včetně stanovení požadavku
na finanční a materiálové pokrytí.
Strategie reformy psychiatrické péče
Strategický dokument Ministerstva zdravotnictví zveřejněný 8. října 2013. Strategie naplňuje
vizi o zdravější společnosti, ve které není vysoká kvalita života vyhrazena jen většinové
zdravé populaci, ale i skupinám s určitými zdravotními omezeními. Snaží se naplňovat právo
všech na lepší a humánnější péči a kvalitnější život obecně. Globálním cílem strategie je
zvýšení kvality života osob s duševním onemocněním. Tento cíl bude postupně naplňován
řadou dalších strategických cílů, z nichž každý bude v etapě 2014–2023 do určité míry
naplňovat globální cíl.
Těmito strategickými cíli pro období 2014–2023 jsou:
1. Zvýšit kvalitu psychiatrické péče systémovou změnou organizace jejího poskytování.
2. Omezit stigmatizaci duševně nemocných a oboru psychiatrie obecně.
3. Zvýšit spokojenost uživatelů s poskytovanou psychiatrickou péčí.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 204 (celkem 211)
4. Zvýšit efektivitu psychiatrické péče včasnou diagnostikou a identifikací skryté
psychiatrické nemocnosti.
5. Zvýšit úspěšnost plnohodnotného začleňování duševně nemocných do společnosti
(zejména zlepšení podmínek pro zaměstnanost, vzdělávání a bydlení aj.).
6. Zlepšit provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb.
7. Humanizovat psychiatrickou péči.
Strategie klade důraz na uplatňování, prosazování a naplňování práv osob s duševním
onemocněním v nejširším možném výkladu.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 205 (celkem 211)
b) Národní program reforem
Cíle v Národním Programu reforem
Národní program reforem (NPR) je strategickým dokumentem implementujícím evropskou
Strategii Evropa 2020 a její cíle v podmínkách ČR. Přestože se jedná o každoročně
aktualizovaný dokument, vždy je tvořen na delší časový horizont (do roku 2020). Národní cíle
Strategie Evropa 2020 stanovené v Národním programu reforem 2011 a relevantní
z obsahového hlediska OP Zaměstnanost jsou následující:
Národní cíle Strategie Evropa 2020
Cíl Strategie Evropa 2020
Cílová hodnota ČR v roce 2020
Míra zaměstnanosti osob
20-64 let
75 %
Snížení počtu osob
ohrožených chudobou nebo
sociálním vyloučením
Zachování stejného počtu osob ohrožených chudobou nebo
sociálním vyloučením na úrovni roku 2008 (1 566 tis. osob),
s úsilím o snížení o 30 000 osob (14,4 % celkového počtu
obyvatel)
V oblastech relevantních z hlediska obsahového zaměření OP Zaměstnanost jsou specifické
kvantifikované národní cíle do roku 2020 s ohledem na cíle Strategie Evropa 2020 stanoveny
následovně:
1. V oblasti zaměstnanosti:
a.
b.
c.
d.
e.
Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 - 64 let na 75 %;
Zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 – 64 let) na 65 %;
Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 - 64 let) na 55 %;
Snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 - 24 let) o třetinu oproti roku 2010;
Snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 – 2)
o čtvrtinu oproti roku 2010.
2. V oblasti sociálního začleňování a chudoby:
a. Udržení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v
domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 na úrovni roku 2008;
b. Snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících
v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob.
Specifické kvantifikované národní cíle Strategie Evropa 2020
Ukazatel
Celková míra
zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti žen
Míra zaměstnanosti
starších osob
Míra nezaměstnanosti
mladých osob
Míra nezaměstnanosti
Výchozí
hodnota
(2010)
Cílová hodnota
v roce 2020
Podíl v populaci ve věku 20-64 let
70,4 %
75 %
Podíl v populaci žen ve věku 20-64 let
Podíl v populaci ve věku 55-64 let
60,9 %
46,5 %
65 %
55 %
Podíl z pracovní síly ve věku 15-24 let
18,4 %
12,3 %
(snížení o ⅓)
18,8 %
Jednotka
Podíl z pracovní síly starší 15 let
25,0 %
62
62
Údaj ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/47003B517A/$File/310312167.pdf, míra
nezaměstnanosti ve věkové skupině 15+. Data Eurostatu jsou za skupinu 25-64 a jsou proto nižší – 22,7%.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 206 (celkem 211)
osob s nízkou kvalifikací
Podíl osob ohrožených
chudobou nebo
sociálním vyloučením
s kvalifikací stupně ISCED 0 – 2
Podíl osob ohrožených chudobou,
materiální deprivací nebo žijících v
domácnostech s velmi nízkou
pracovní intenzitou
63
15,3 %
(1 566 tis.
osob)
(snížení o ¼)
14,7 %
(1 566 tis. osob);
ev. 14,4 %
(1 536 tis. osob)
Relevantní potřeby a reformní opatření identifikované v Národním
programu reforem
Oblast zaměstnanosti a sladění rodinného a pracovního života
Národní program reforem 2013 v oblasti zaměstnanosti konstatuje, že navzdory pokroku
učiněnému v posledních letech přetrvává na trhu práce řada strukturálních problémů, k nimž
náleží nízká zaměstnanost některých skupin obyvatelstva, zejména mladých lidí, žen či osob
v předdůchodovém věku. Na trhu práce hledají těžko uplatnění také uchazeči s nízkou
kvalifikací či zaměřením neodpovídajícím potřebám ekonomiky.
Dlouhodobé strategické záměry politiky zaměstnanosti se budou dle NPR 2013 koncentrovat
do trojice pilířů, jejichž primárními cíli bude zvyšování kvality služeb zaměstnanosti
prostřednictvím jejich optimalizace, zefektivnění monitoringu a shromažďování dat
relevantních pro účinnou aktivní politiku zaměstnanosti a podpora vzdělávání zaměstnanců
a nabídka rekvalifikací s cílem zvyšování kvalifikace uchazečů o zaměstnání.
Hlavní reformní opatření Národního programu reforem 2013 v oblasti zaměstnanosti
relevantní z hlediska obsahového zaměření OP Zaměstnanost lze strukturovat následovně:
Zvyšování efektivity služeb zaměstnanosti – cílem je zejména zvýšení kompetencí a role
úřadů práce, posilování aktivní politiky zaměstnanosti včetně efektivního využití prostředků
ESF a regionalizace APZ s důrazem na podporu strukturálně nedostatečně rozvinutých
regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti.
Monitoring vývoje na trhu práce – cílem je nastavení spolupráce ÚP ČR a jeho krajských
poboček se zaměstnavateli, které by prostřednictvím získávaných dat umožnily
vyhodnocovat ekonomické trendy v ČR z hlediska jejich dopadů na trh práce. Dále je cílem
vybudování společné Jednotné datové základny propojením databází ÚP ČR a ČSSZ
a využití takto získaných dat pro potřeby komplexního pojetí realizace politiky zaměstnanosti
za účelem zlepšení zaměstnatelnosti klientů díky posílení individuálního přístupu, rozvoje
standardů přístupu ke klientům a poskytovaných služeb a snižování administrativní zátěže.
Vzdělávání a rekvalifikace – cílem je rozvoj a optimalizace vzdělávání v návaznosti na
potřeby trhu práce.
Podpora zaměstnávání mladých lidí – cílem je snížit míru nezaměstnanosti mladých lidí
prostřednictvím realizace záruk pro mladé a využitím prostředků Iniciativy na podporu
zaměstnanosti mládeže a ESF.
V oblasti slaďování rodinného a pracovního života stanovuje NPR 2013 konkrétní reformní
opatření pro zvýšení dostupnosti předškolního vzdělávání, a to jak podporou stávajících typů
služeb předškolní péče o děti, tak rozvojem nových typů služeb péče o děti (firemní mateřské
školy, dětské skupiny).
Oblast sociálního začleňování a snižování chudoby
Národní program reforem 2013 klade v této oblasti důraz na pokračování úsilí o začleňování
osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených do společnosti, a to jak
prostřednictvím inkluzivního trhu práce, tak skrze zvyšování dostupnosti, kvality
a udržitelnosti základních zdrojů a služeb včetně důstojného příjmu, bydlení a vzdělání.
63
Údaj za rok 2008
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 207 (celkem 211)
Národní program reforem 2013 se v oblasti podpory sociálního začleňování a boje
s chudobou soustředí na problematiku bezdomovectví prostřednictvím jak opatření
preventivní povahy, tak podpory navazující na současné služby, aktivního stárnutí včetně
prosazování age managementu a posílení zaměstnanosti starších osob, sociálního
začleňování Romů a problematiku sociálně vyloučených lokalit, podporu sociálního bydlení
a podporu sociálního podnikání jako jednoho ze stupňů prostupného zaměstnávání
vedoucího k uplatnění znevýhodněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Zvláštní
důraz bude kladen na podporu sociálního začleňování a sociální soudržnosti ve strukturálně
nedostatečně rozvinutých regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti a výskytem sociálně
vyloučených lokalit.
NPR 2013 klade v oblasti zdravotnictví důraz na pokračování reformy psychiatrické péče
v ČR. Její součástí bude zejména rozvoj komunitní a semimurální péče, zvýšení role
primární psychiatrické péče, zvýšení role všeobecných nemocnic v oblasti poskytování
akutní péče, transformace psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků.
Oblast veřejné správy
Národní program reforem 2013 konstatuje, že efektivní fungování veřejné správy v oblasti
zacházení s veřejnými prostředky je rovněž jednou ze stěžejních cest vedoucích
k udržitelnosti veřejných financí, a to na výdajové stránce státního rozpočtu. Na příjmové
stránce je jeho protějškem efektivní systém daňové správy eliminující možnost daňových
úniků. Obě priority lze naplnit prostřednictvím vzájemné vyváženosti tří základních pilířů –
prevence, průhlednosti a postihu.
Národní program reforem 2013 obsahuje následující reformní opatření ve
vztahu k zefektivnění veřejné správy a boji s korupcí:
1.
Pokračování v realizaci strategie Smart Administration pro období 2007-2015;
2.
Reforma veřejné správy, jejímž cílem je optimalizovat a zefektivnit činnosti veřejné
správy a zároveň definovat postavení a úlohy veřejné správy na jednotlivých úrovních;
3.
Příprava nového návrhu Zákona o státních úřednících, jehož cílem je zejména
poskytnout jasné garance stability pro státní správu a snížit politický vliv na obsazování
úředních postů;
4.
Boj s korupcí: důsledná implementace Strategie vlády v boji s korupcí na období let
2013 a 2014;
5.
Elektronizace veřejné správy – realizace projektů eSbírka a eLegislativa, které mají za
cíl digitalizovat a standardizovat legislativní proces, zejména tvorbu právních předpisů
a jejich zveřejnění v digitální podobě při respektování principu právní závaznosti;
6.
Zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě s cílem zefektivnění vnitřního
fungování těchto ústředních správních úřadů a jim podřízených organizací bez dopadů
na kvalitu a rozsah jimi poskytovaných služeb.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 208 (celkem 211)
c) Vybrané dokumenty a doporučení na evropské úrovni
Relevantní doporučení Rady
K jednotlivým Národním programům reforem vydává Rada EU svá doporučení, která
obsahují seznam hlavních výzev, na které by se členský stát měl v daném roce zaměřit. Níže
uvedená tabulka obsahuje shrnutí doporučení pro ČR v oblasti lidských zdrojů relevantních
z hlediska obsahového zaměření OPZ za poslední tři roky.
Oblast
Specifická Doporučení Rady k Národnímu programu reforem ČR
2013
2012
2011
Zaměstnanost,
služby
zaměstnanosti
Slaďování
pracovního a
rodinného
života
Veřejná
správa
č. 4 Vyvinout další úsilí
k posílení efektivnosti a
účinnosti veřejných
služeb zaměstnanosti.
Výrazně zvýšit
dostupnost zařízení péče
o děti podporujících
sociální začlenění se
zaměřením na děti do tří
let a zvýšit účast
romských dětí, a to
zejména přijetím a
provedením zákona o
službách péče o děti a
zvýšením kapacity
veřejných i soukromých
služeb péče o děti.
č. 5 Zajistit provádění
protikorupční strategie na
období 2013–2014.
Přijmout zákon o státních
úřednících, který by měl
zajistit stabilní, výkonné a
profesionální služby
státní správy. Zlepšit
správu prostředků
z fondů EU s ohledem na
programové období
2014–2020. Posílit
kapacity pro provádění
veřejných zakázek na
místní a regionální úrovni.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
č. 4 Posílit veřejné
služby zaměstnanosti
zvýšením kvality a
efektivity odborné
přípravy, pomoci při
hledání zaměstnání a
individualizovaných
služeb, včetně externě
zadaných služeb.
č. 4 Zlepšit výkonnost
veřejných služeb v oblasti
zaměstnanosti za účelem
zvýšení kvality a efektivity
odborné přípravy, pomoci při
hledání práce
a individualizovaných služeb
a financovat programy
v závislosti na jejich
výsledcích. Ve spolupráci se
zúčastněnými stranami
zavést specifické programy
odborné přípravy pro starší
pracovníky, mladé lidi,
pracovníky s nízkou
kvalifikací a ostatní
zranitelné skupiny.
č. 3 Přijmout další
opatření k podstatnému
zvýšení dostupnosti
cenově přístupné a
kvalitní předškolní péče
o dítě.
č. 3. Posílit účast na trhu
práce omezením překážek,
s nimiž se při návratu na trh
práce potýkají rodiče s
malými dětmi, zajištěním
lepší dostupnosti a přístupu
k cenově dostupným
zařízením péče o děti. Zvýšit
atraktivitu a dostupnost
flexibilnějších forem
pracovních vztahů, jako jsou
zaměstnání na částečný
úvazek.
č. 5 Přijmout nezbytná
opatření pro zlepšení kvality
veřejných služeb v oblastech
se zásadním významem pro
podnikatelské prostředí.
V této souvislosti urychlit
provádění protikorupční
strategie v souladu se
stanovenými cíli, přijmout
služební zákon na podporu
stability a efektivity veřejné
správy a přijmout příslušná
opatření týkající se
anonymního držení akcií.
č. 5 Naléhavě přijmout a
uvést v účinnost
služební zákon s cílem
podpořit stabilitu a
efektivitu veřejné správy
a zamezit porušování
předpisů. Zajistit
odpovídající provádění
nového zákona o
zadávání veřejných
zakázek. Zabývat se
otázkou anonymní
držby akcií. Zajistit
bezchybné využívání
fondů EU a dále posílit
strana 209 (celkem 211)
boj proti korupci.
Zdravotní
služby
č. 3 […]Přijmout opatření,
která by výrazně zlepšila
nákladovou efektivnost
výdajů na zdravotní péči,
zejména na péči v
nemocnicích.
Stanovisko útvarů Komise k vývoji v oblasti Dohody o partnerství a
programů v ČR pro období 2014–2020
Stanovisko vytyčuje specifické problémy ČR a uvádí předběžné názory útvarů Komise na
hlavní priority financování v České republice pro veřejné výdaje podporující růst
z Evropských strukturálních a investičních fondů. Z hlediska obsahového zaměření OPZ jsou
relevantní zejména níže uvedené problémy, které EK ve svém stanovisku identifikuje:













nesoulad mezi odborným vzděláním a požadavky trhu práce
výrazně nižší zaměstnanost u žen (omezená dostupnost kvalitních zařízení péče
o děti, nedostatek flexibilních pracovních úvazků)
rozdíl v platech žen a mužů
nerovnost žen na trhu práce
nevyužití lidských zdrojů – nízká účast zranitelných skupin na trhu práce (vedle rodičů
s malými dětmi také nízkokvalifikovaní, mladí lidé, starší pracovníci, dlouhodobě
nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením a Romové)
nedostatečné financování, omezená působnost a neúčinnost aktivní politiky na trhu
práce, nedostatečné vyhodnocování nástrojů politiky
nedostatečný rozsah individualizovaných a cílených služeb poskytovaných úřadem
práce
omezený přístup ke vzdělání romských dětí, s tím spojená nezaměstnanost
nedostatek pracovních příležitostí na venkově a s tím související migrace
nedůvěra ve veřejnou správu
nekalé praktiky v oblasti veřejných zakázek, vysoký politický vliv na státní úředníky
vysoká administrativní zátěž
špatná výkonnost systému civilního soudnictví a vleklá soudní řízení, absence
alternativních forem řešení sporů
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 210 (celkem 211)
Hlavní role věcného garanta OPZ
Základní/hlavní role věcného garanta (ve spolupráci s řídicím orgánem a odbornou
platformou pro příslušnou oblast intervence) je následující:










podílí se na nastavení harmonogramu výzev, plánu čerpání a naplňování
monitorovacích indikátorů;
garantuje věcný obsah zaměření výzev k předkládání projektů s ohledem na
naplňování plánovaných hodnot monitorovacích ukazatelů, plánu čerpání a milníků
implementace;
podílí se na nastavení technických parametrů výzev (alokace finančních prostředků,
stanovení formy výzvy, územní zaměření, specifikace oprávněných žadatelů
a příjemců, kvantifikace indikátorů atd.);
účastní se výběrových komisí;
podílí se na vyhodnocení výzev
podílí se na hodnocení přínosů projektů;
spolupracuje na evaluacích OPZ;
spolupracuje na monitorování OPZ (výroční zprávy, zprávy o realizaci, plnění milníků,
apod.) v příslušných oblastech;
je členem Monitorovacího výboru OPZ a dalších relevantních platforem;
spolupracuje na auditech EK, Evropského účetního dvora, Auditního orgánu,
Nejvyššího kontrolního úřadu.
Operační program Zaměstnanost 2014-2020
strana 211 (celkem 211)
Download

OP Zaměstnanost - Evropský sociální fond v ČR