reklamní magazín českých drah
11 / 2013 / ročník 4 / zdarma
pro vas
Do Německa
a Rakouska
Na adventní trhy
Ze světa
železnice
Ženy na
mašinách
Leona
Machálková
Česká královna
muzikálů
Dnešní překvapení ve vlaku
Dnešní
překvapení
ve vlaku
ČÍM
DŘÍVE
KOUPÍTE,
Skvělá snídaně s výhledem
TÍM LEVNĚJI POJEDETE
Nejvyšší standard cestování nemusí vždy znamenat
nejvyšší cenu. Nechte se příjemně překvapit výhodnou
nabídkou pro cesty v komfortních vlacích SC Pendolino.
Je to jednoduchá rovnice: čím dříve si jízdenku
s místenkou koupíte, tím méně zaplatíte. Takže
ještě jednou: Čím dříve, tím levněji. Nejlépe už dnes.
Praha–Ostrava již od 235 Kč
www.cd.cz/eshop
editorial
/
01
Vážení čtenáři, milí spolucestující,
tradičně si dávám po svátcích na Nový rok jediné předsevzetí, a to že už příště tomu
vánočnímu šílenství, které čím dál víc začíná připomínat spotřebitelskou nákupní paniku,
nepodlehnu. Tradičně rovněž s dalšími spoluobčany kroutím hlavou nad tím, když koncem
října, kdy je ještě slunce poměrně vysoko nad obzorem a krásně zbarvené listí nestačilo ze
stromů opadat, už v obchodech blikají vánoční žárovky. A jako každý rok tomu stejně zase
neodolám, zařadím se do front, koupím dárky a s blížícím se Štědrým dnem se začnu zdravit
se svými sousedy z domu. A také – setkám se se svými nejbližšími. A vlastně to vůbec není
špatné, vždyť kdyby nebylo těch zkomercionalizovaných a mnohými proklínaných Vánoc,
snad bychom se ani nesešli a na chvíli nezastavili zběsilé životní tempo.
Důkazem toho, že i v redakci podléháme, budiž listopadové číslo, které právě držíte v rukou.
Přicházíme s tipy na vánoční adventní trhy za našimi hranicemi, s dárkovým voucherem,
a v příštím vydání to rozjedeme ještě víc. Věřím, že podlehnete též…
Šťastnou cestu vlakem přeje
Zdeněk Ston, šéfredaktor
kouzlo železnice ● Radek Hortenský ● Žitavské hory
Své fotografie posílejte
na [email protected]
Autora zveřejněných
fotografií odměníme
Kilometrickou bankou ČD
na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.
Foťte
kouzla
železnice
a získejte
Kilometrickou
banku ČD!
02 /
07
obsah
rozhovor
11
retro
To byl strávníků RaJ
Desítka za korunu sedmdesát, dršťková za dvojku
nebo „smažák“ za 7,70. Jenže k tomu lepkavý ubrus
a nepříliš vzhledné prostředí – takové byly
restaurace a jídelny za minulého režimu,
což dokládají i vaše fotografie.
35
Leona
Machálková
Muzikálová hvězda a stálice české hudební
scény. Můžete ji vidět a slyšet třeba
v muzikálech Dracula, Bídníci nebo
West Side Story. Jaké novinky chystá
Leona pro nadcházející měsíce?
cestopis
Za vnitřní krásou
vídeňských paláců
Město na krásném modrém Dunaji proslulé
svými kavárnami se může pochlubit
nespočtem muzeí a paláců, ale také péčí
o historické bohatství jdoucí ruku v ruce se
současným rozvojem města. Ne náhodou
vítězí v anketě hodnotící metropole podle
kvality života.
Příští číslo
vyjde
4. 12. 2013.
1 000 tun
v dívčích rukou
17
49
43
Strojvůdkyně Andrea může někomu připadat jako růže
mezi trním, ve skutečnosti jsou na ni kladeny stejné nároky
jako na její mužské kolegy. Leckterou dámu by to odradilo,
ale Andrea při cestě za svým vysněným povoláním úspěšně
překonala všechny překážky.
ze světa železnice
obsah /
kultura
Tipy a recenze
Přinášíme vám kulturní tipy
a recenze vybraných knižních,
filmových, hudebních i televizních
novinek, které pro vás připravil
novinář a publicista Jan Kábrt.
zábava
Aby vám cesta
rychleji uběhla
Křížovka, komiks, rubrika
Co mi hlava nebere, fotosoutěž
pro mladé talenty a povídka
spisovatelky Markéty Hejkalové,
kterou v žádné její knize nenajdete.
56
ČD průvodce
Kouzlo adventu
Vydejte se v předvánočním čase
k našim sousedům do Německa
nebo Rakouska a užijte si adventní
trhy. Do Vídně, Drážďan, Berlína
nebo Norimberka vás rychle
a pohodlně dopravíme vlakem
za výhodnou cenu.
23
cestování po ČR
Zlínský kraj
Za poslední tři roky prošel areál
velehradského kláštera velkou
proměnou. Stalo se z něj živé kulturní
centrum s multifunkčním domem
sv. Cyrila a Metoděje. Pokud jste ještě
letos návštěvu nestihli, určitě si brzy
udělejte čas na výlet.
03
04 /
novinky
Čistý festival
Psali jsme…
Služba one stop shop usnadní
přidělení kapacity dráhy
(č. 20/2013)
Od 10. listopadu vznikne na 7. evropském
nákladním železničním koridoru služba one
stop shop. Měla by umožnit zjednodušení
procesu přidělování kapacity dopravní cesty a trasy mezinárodních nákladních vlaků
na jediném kontaktním místě koridoru,
jehož centrum se nachází v Budapešti.
Závody lokomotiv ve Zvolenu přinesly
naší strojvůdkyni stříbrné místo
(č.20/2013)
Letošní ročník Grand Prix Slovakia ve Zvolenu (14. září) zahrnoval poprvé i mistrovství Evropy strojvedoucích žen a dívek.
Na něm měly své želízko v ohni i České
dráhy. Sympatická vysokoškolačka Marie
Sehnalová z DKV Praha vybojovala druhé
místo v soutěži hnacích vozidel.
Vytřídili jste 8 000 spacáků
Díky projektu Čistý festival je možné již šest
let třídit odpady na dvaceti významných
českých letních akcích, zejména hudebních
festivalech. Těch jste se mohli zúčastnit i vy
díky soutěži o vstupenky, kterou jsme pro
vás v časopise uspořádali v červnu. A jak jste
během jejich návštěvy přispěli k recyklaci?
Do projektu se v roce 2013 zapojilo dvacet
festivalů. Z celkem 255 000 návštěvníků
těchto akcí třídilo aktivně 98 000 lidí. Ti
vytřídili 35 tun odpadů, z toho 4 tuny papíru,
6 tun skla a 25 tun plastů. Z recyklovaných
plastů by bylo možné vyrobit 8 000 tisíc
spacáků nebo 1 950 metrů dlouhý chodník.
Recyklované festivalové sklo by posloužilo
k výrobě 1 100 nových lahví o objemu 0,7 l
a vytříděný festivalový papír lze druhotně
zpracovat na 29 500 rolí recyklovaného
toaletního papíru. Více na internetových
stránkách www.cistyfestival.cz.
Odškodnění za zpoždění
Vrátíme vám
část jízdného
Vlaky na Zlínsku směřovaly
do stanice Recyklace
Bezbariérových
vozů i spojů přibývá
Během letošního roku stoupl počet
bezbariérových vozidel o několik stovek
a v jízdním řádu 2013/14 přibudou další.
Vycházíme tak vstříc cestujícím se sníženou schopností pohybu.
(č. 21/2013)
Na přelomu září a října mohli lidé
odevzdávat nepotřebné drobné
elektrospotřebiče do sběrných boxů
ve stanicích Otrokovice, Zlín střed
a Vizovice, popřípadě přímo ve vlaku, který po trati 331 jezdil čtyřikrát
denně. S obdobnou akcí se v budoucnu
počítá i v Libereckém kraji.
Čtrnáctideník Železničář
si můžete předplatit za 250 Kč/rok
na zeleznicar.cd.cz.
3
2
/1
12
20
1
/1
0
/1
11
20
10
20
9
/0
7
/1
09
20
08
/0
1 464 2 122 2 562 3 237 3 989
20
06
2
676
20
7
/0
01
/9
/9
96
124
20
12
2
16
91
Společnost Koleje Śląskie, stoprocentně
vlastněná polským Slezským vojvodstvím,
zahájila provoz svých vlaků v říjnu 2011.
Následně nahradila původního dopravce
Przewozy Regionalne na příměstských
spojích. Její podnikání je názorným příkladem toho, jak mohou rozhodnutí politiků
způsobit v železničním provozu katastrofu.
19
(č. 21/2013)
Finanční odškodnění za zpoždění
vyplácíme podle evropských pravidel téměř tři roky. Nyní si nově můžete zažádat
o odškodnění v mezinárodní přepravě
i v případě zásahu vyšší moci (např. nepříznivé povětrnostní podmínky) či zavinění
třetí osoby (nehody, stávky apod.). Tato
změna se týká výhradně žádostí o odškodnění formou slevy z jízdného, tj. 25%,
resp. 50% slevy z ceny mezinárodního
jízdního dokladu. O přesných podmínkách
odškodnění nejen v mezinárodní
přepravě se více dozvíte také na adrese
www.cd.cz nebo z letáku na nádraží.
19
Koleje Śląskie
si ukously příliš velké sousto
Počet bezbariérových spojů ČD
novinky /
05
Železničář
On-line bistro získalo
mezinárodní ocenění
Na letošní výroční konferenci členů IRCG (International Rail Catering Group) v marockém Marakéši byla cena za největší inovaci
„Most Innovative Caterer 2013“ udělena výhradnímu catererovi
Českých drah, společnosti JLV. Projekt „On-line bistro“ zvítězil
v silné konkurenci dalších evropských zemí, které zde prezentovaly vlastní realizované projekty na palubách vlaků. Cestující v soupravách SC Pendolino mohou už od února tohoto roku využívat
moderní způsob objednávání pokrmů a nápojů z jídelního lístku.
Díky unikátní službě on-line bistro si cestující objednají pokrm
prostřednictvím palubního portálu a obsluha jim ho následně
donese přímo k jejich místu. Tato revoluční novinka,
do té doby známá jen z některých letadel prestižních
leteckých společností, se těší velkému
zájmu. I proto připravujeme další
rozšíření gastronomických služeb.
anketa
články, které vás nejvíce zaujaly
Výsledky ankety o nejúspěšnější článek
z minulého čísla ČD pro vás:
1
25 % hlasů
2
3
19 % hlasů
Cestopis – No ganja smoking
(Pavla Červená)
Cestování po ČR – Pardubický kraj
15 % hlasů
Ze světa železnice – Na Ouklice volno!
(Václav Rubeš)
Dvacet let výstavby koridorů
Železniční infrastruktura v období socialistického
plánování spíše stagnovala. Pak ale přišel rok
1993 a mezi stanicemi Poříčany a Český Brod
odstartoval projekt výstavby
tranzitních koridorů.
Neměly se ale přece
jen namísto modernizace vybudovat tratě zcela
nové? I tuto otázku si pokládá autor článku na vnitřní tematické dvoustraně čtrnáctideníku Železničář v čísle
20/2013. Pokud vás toto téma
zajímá, stačí nalistovat strany
6–7 nebo si Železničáře předplatit. Více ze světa železnice čtěte
také na http://zeleznicar.cd.cz.
Fornetti Caffé
Podzim voní po jablkách
Na vlakových nádražích v mnoha městech naší
republiky vám mohou zavonět stánky Fornetti
Caffé s čerstvě rozpékanými dobrotami
a kvalitní kávou. Ti z vás, kteří si rádi pochutnávají na křupavých „fornetkách“,
mohou v listopadu vyzkoušet třeba
XXL jablečné za zvýhodněnou cenu.
Lákavým zpestřením je i časově
omezená nabídka kávy s příchutí
„apple pie“ či nový jablečný štrúdl.
Zajímavou novinkou v provozovnách
Fornetti Caffé jsou rovněž 100% čerstvé jablečné šťávy v několika ovocných
kombinacích. Všechny zmíněné výrobky
jsou k dostání i v cenově výhodných
menu. Kompletní nabídku najdete
na www.fornetticaffe.cz.
06 /
novinky z regionů
Říjnové soutěže
Soutěžili jste s minulým
číslem ČD pro vás?
Přesvědčte se, zda jste
odpovídali správně.
Soutěž o 5 knih J. Irvinga
Spisovatel John Irving
pochází z:
B) USA
Soutěž o knihu Železnice
Ladislav Velen zdědil
zámek v roce:
C) 1589
Mikulášská zábava na kolejích
I letos připravily České dráhy oblíbené jízdy historickými vlaky
s Mikulášem a čerty. V sobotu 30. listopadu a neděli 1. prosince
se mohou svézt rodiče s dětmi Mikulášským parním vlakem
vedeným lokomotivou Čtyřkolák, který bude vyjíždět z nádraží
Praha-Braník a podnikne několik jízd po pražských tratích. Předvánoční atmosféru na nádraží Praha-Braník umocní prodejci
sladkostí a dalších dobrot a také několikaminutový ohňostroj.
V Pardubickém kraji se letos uskuteční tradiční Mikulášské jízdy
v sobotu 30. listopadu na trati Choceň – Litomyšl a v sobotu
7. prosince na trati Letohrad – Dolní Lipka. Kromě parní lokomotivy, která přes svůj věk upoutá překvapivou energií a silou, se
rodiny mohou těšit na mikulášský team, drobné dárky a hlavně
spoustu zábavy. V neděli 8. prosince pojede zvláštní Mikulášský
vlak z Ústí nad Labem západ přes Velké Žernoseky, Litoměřice
horní nádraží do Úštěka. Sestaven bude ze dvou motorových, již
historických vozů 831 a přívěsného vozu Bix s občerstvením. Aktuální přehled Mikulášských jízd najdete na www.cd.cz/zazitky.
Jihomoravský kraj
Přivítejte svatého Martina
na Mutěnicku
Soutěž o předplatné
časopisu Turista
Gotický templ stojí:
C) v Krásném Dvoře
Soutěž o knihu 333 výletů
po rozhlednách
Součet nadmořských
výšek rozhleden:
905 m n. m.
Soutěž o vstupenky
do Království železnic
Železniční stanice se jmenuje:
Ouklice
Jména všech výherců a výsledky dalších
soutěží najdete na www.cdprovas.cz.
Hlavní vinařská sezona letošního roku vyvrcholí 16. a 17. listopadu Festivalem otevřených
sklepů, který tentokrát nese podtitul Svatý
Martin na Mutěnicku. Dvoudenní vinařský svátek
představí v Mutěnicích, Dubňanech, Svatobořicích-Mistříně, Hovoranech a Šardicích celkem 30
vinařů přímo v jejich sklepech a návštěvníkům nabídne 300 vzorků vín včetně vín mladých. Podrobné informace o festivalu najdete na stránkách
www.otevrenesklepy.cz. Návštěvníci, kteří se
na festival vypraví vlakem, mohou využít nabídku Českých drah a získat po předložení jízdenky
ČD slevu 20 procent z ceny vstupenky zakoupené
na místě. Jízdenka musí mít některou z cílových
stanic Mutěnice nebo Mutěnice zastávka a být
s platností 15. 11., 16. 11. nebo 17. 11. 2013.
Jihomoravský kraj
Parním vlakem
do Břeclavi
a Lednice
U příležitosti 112 let tratě Břeclav – Lednice bude v sobotu 16.
listopadu vypraven zvláštní parní
vlak, který pojede z brněnského
hlavního nádraží (odj. 8.40 h) přes
Břeclav do Lednice. Mezi Břeclaví
a Lednicí vlak uskuteční ještě dvě
jízdy tam i zpět a na zpáteční cestu
do Brna se vydá z Lednice přesně
v 16 hodin. Vlak s historickými vozy
potáhne lokomotiva Šlechtična
475.101. Pro účastníky parní jízdy
je v Lednici a Břeclavi připraven pestrý program. Předprodej jízdenek
na parní vlak probíhá v ČD Centru
na brněnském hlavním nádraží.
Více informací najdete na volnočasovém portálu Vlakem za zážitky
na www.cd.cz/zazitky.
rozhovor /
LEONA MACHÁLKOVÁ
TEXT: PAVEL HRABICA
FOTO: iva haj a archiv LEONY MACHÁLKOVÉ
Dnes už své
vášně krotím
Nevylétla na nebe českého šoubyznysu jako kometa, která
chvíli zazáří a pak zapadne někam na neznámou dráhu ve
vesmíru. Místo na české hudební scéně si budovala, jak se
říká, od píky, a právě proto je její trvalou součástí.
07
08 /
rozhovor
Když jste přišla do Prahy a začalo se vám
dařit, řekla jste si někdy: „Praho, tak
jsem tě dobyla!“?
Můj umělecký rozjezd v Praze byl poměrně
rychlý, zpívala jsem s kapelou Znamení dechu
v rockových a jazzových klubech a do roka
jsem uspěla na konkurzu do divadla Semafor
a Evropy 2, ale cesta k úspěchu, kdy jsem se
prosadila a stala známou zpěvačkou, trvala
čtyři roky. Podstatnější byla radost z muziky
než nějaké to „dobytí“, dobrý pocit z toho, že
se můžu živit tím, co mě dělá šťastnou. Takže
jsem si to vlastně nikdy neřekla.
Co vás vůbec do Prahy přivedlo? Kde byl
ten první impulz?
Do Prahy jsem již jako studentka jezdila vlakem na koncerty se svou kapelou Znamení
dechu a její streetbandovou formací Koryto.
První impulzy tedy přišly již během studia na
FF UP v Olomouci, kdy jsem si uvědomovala,
že mě hudba baví natolik, že se jí chci věnovat profesionálně. Po skončení studia jsem
tedy odešla do Prahy na volnou nohu.
stal pohodou a radostí z kontaktu s posluchači i hosty, kteří do vysílání přicházeli. Tehdy
se profese moderátora snoubila s technickou
obsluhou a vlastně jsem fungovala také jako
DJ. Moc mě to bavilo a také mi to hodně dalo
– jak se vyjadřovat, jak se usmívat přes éter,
jak si udržet pozornost, vygradovat svůj vstup
a hlavně nezapomenout na pointu!
Jaké jste vlastně prožila dětství?
Můžu naštěstí říct, že jsem v Přerově prožila
spokojené dětství a celý svůj dospělý život
z něj čerpám. Dětství je pro mě krásná loka-
Mými velkými vzory
jsou dodnes Jiří Suchý
a Václav Havel.
lita u řeky Bečvy, rybníka a tenisu, milující
rodiče se sestrou Adélkou, zpívání v dětském
sboru Přerováček nebo první vystoupení v
„Měšťáku“...
Z Přerova pocházel i Pavel Novák, znali
jste se?
S Pavlem Novákem jsem se seznámila již jako
dospělá a naše známost byla spíš zdvořilostní. I tak na mě zapůsobil jako velmi milý a
srdečný muž, poctivý muzikant a gentleman.
Vystudovala jste v Olomouci češtinu a
dějepis. Počítala jste s tím, že školu a to,
co jste se naučila, někdy využijete?
Osobně se domnívám, že humanitní
vzdělání se člověku hodí, i když se později
rozhodne věnovat něčemu jinému než
češtině a dějepisu v mém případě. Nemám
celý život problém vyjadřovat se spisovně, což Pražáky často zaujalo, některým
jsem přišla upjatá, jiní to hodnotili kladně.
Začala jste pracovat v rádiu – byly první
relace a moderování nerváky, nebo pohoda? Co vám tato praxe dala do dalšího
života?
Po prvních zkušenostech s moderováním na
soukromém Rádiu Chodov, kde jsem začínala
spolu s Martinem Dejdarem, Petrem Vackem
nebo s Markem Ebenem, jsem přijala nabídku
od Evropy 2 a pracovala jsem zde čtyři roky
jako víkendová ranní moderátorka.
Prezident rádia Michel Fleischmann spolu
s managementem se nám intenzivně věnovali
a vedli nás. Časem se nervák z živého vysílání
V muzikálu Robin
Hood se Zdeňkem
Podhůrským.
V muzikálu Dracula
s Pepou Vojtkem.
V muzikálu Hamlet s Václavem Noidem Bártou.
rozhovor /
vizitka
Leona Machálková (46)
Narodila se 24. května 1967 ve Zlíně. Od
roku 1991 působí v Praze, kde začínala
v rádiích a posléze v divadle Semafor.
V začátcích se prosadila jako výrazná
muzikálová zpěvačka. Vystupovala
nebo stále účinkuje např. v muzikálech
Dracula, Jesus Christ Superstar, West
Side Story, Mise, Monte Christo,
Les Misérables (Bídníci), Jekyll a Hyde,
Robin Hood, Hamlet a dalších.
V roce 1996 vydala své první sólové
album Leona.
V roce 2003 se jí narodil syn Artur, jehož
otcem je známý český sklář a výtvarník
Bořek Šípek.
09
Do Semaforu přišla
obrovská fanynka
poezie, jazzu a divadla.
Vaši kariéru významně ovlivnil Karel
Svoboda. V čem byl výjimečný?
Pracovala jsem v rádiu i v České televizi a
dodnes vystupuji v médiích, kde se to zkrátka hodí. Mými velkými vzory jsou dodnes
Jiří Suchý a Václav Havel.
Devadesátá léta byla doslova zlatou érou
nejen pro populární hudbu a muzikály.
Muzikály se hrály ne měsíce, ale roky,
bylo obsazeno do posledního místečka.
Ani dnes se divadla neobejdou bez několika muzikálů na programu, některé
vydrží jen pár měsíců. Jak na 90. léta
v tomto ohledu vzpomínáte?
Mimochodem, baví vás historie? Vracíte
se k ní nějakým způsobem?
Nepovažuji se za velkého znalce historie,
mnohé se z hlavy vytrousilo, ale vztah
k historii tady zcela určitě je. Udeřil jste
hřebík na hlavičku, ano, opravdu ráda a pravidelně jezdím po hradech, zámcích a různých
pamětihodnostech. Často výlet kombinuji
tak, abychom spojili zážitky z přírody
a kulturní historie a ještě si třeba i zasportovali. Zkrátka kompletní balíček.
Zrazovali vás někdy rodiče, abyste se
raději držela nějaké jistoty, třeba té češtiny a dějepisu?
Ne, nikdy. Moji rodiče dbali na to, abych se
učila a řádně dostudovala, ale vždy mi fandili
a podporovali mě.
V životopisu píšete, že jste se na střední
škole zabývala recitací. Co byste ještě
dnes z hlavy zvládla?
Netuším, co si ze starých časů pamatuji,
zůstává dojem, atmosféra, pár frází a určitě
úcta k básníkovi, ale poezii miluji dodnes a
ráda ji čtu. Je to oáza mimo dnešní strohou
realitu. Ale tak to bylo zřejmě vždy, je to
jistý druh úniku, osvěžení a také psychické
povzbuzení, že se i přes nesnáze dá vnímat
život romanticky. Třeba.
Odkud se vzala nabídka do Semaforu?
Co jste si od ní slibovala?
Na konkurz do kultovního představení
Kytice mě poslala kamarádka, skvělá jazzová
zpěvačka Jana Koubková. Připravila jsem
si „Klobouk ve křoví“, vzala jsem si s sebou
housle a ve výsledku jsem zaujala a uspěla.
Byla jsem tehdy moc šťastná, koneckonců
jsem psala diplomovou práci o současné
české humoristické poezii, která se ze značné
části věnovala tvorbě Jiřího Suchého. Takže
do Semaforu přišla obrovská fanynka poezie,
jazzu a divadla.
Karel Svoboda byl senzační umělec, nadšený
muzikant a člověk, který si uměl život užít.
Nejen proto, že byl velmi originální. K sobě
i k ostatním, které ke spolupráci přizval, byl
přísný, ale spravedlivý. Zůstává po něm prázdno, zkrátka chybí.
Vzpomínám na ně jako na něco, co se už
zřejmě nebude opakovat. Na opravdu velkorysá léta, kdy mistři – v mém případě Karel
Svoboda, Zdeněk Borovec, Richard Hes, Jozef
10 /
rozhovor
Bednárik, Theodor Pištěk a další – měli téměř
ideální podmínky realizovat svoji kreativní
tvorbu. My zpěváci jsme mohli být u toho a
rozvíjet se ve své profesi v celé parádě. Nikdy
jsem si toho nepřestala vážit a o to víc se mi
po té době stýská.
Kterou roli byste si ráda zopakovala? Něco
z Draculy nebo Jesus Christ Superstar?
Žádnou z nich. Měla jsem možnost si je
dosyta užít a já se dívám dopředu, ještě toho
chci hodně stihnout a zažít i se svými diváky,
posluchači, fanoušky.
Má dnes ještě pro zpěvačku význam
nahrávat alba – v době, kdy kopírují snad
všichni a všechno? Navíc pořídit si techniku a nahrávat doma v obýváku není
pro hudebníka problém.
Určitě ano. Nové CD je ale pro mě osobní
věcičkou, která vzniká pečlivě, s láskou.
Neřeším, co nemohu vyřešit, rozhodně mi
není jedno, že se CD kopírují, já osobně to
nedělám a to je tak všechno, co na toto téma
mohu říct. Produkuji s týmem CD, která
neznějí jako z obýváku, což mě zcela zásadně
odlišuje od amatérů, jakkoli se nechci nikoho
dotknout. Mám svoji úroveň a té se budu
vždy držet.
Lze v případě vaší profese použít obrat
„zdravý životní styl“?
Chaosu, bouřliváctví, bezstarostného ponocování, mejdanů, jamsassionů a vůbec všeho,
co k mládí a muzice patří, jsem si v životě užila na plné pecky. Nepřijdu si rozhodně usedlá,
kus rebelky a odvážné holky, Leony-lvice, je ve
mně pořád, ale daleko více hospodařím
s energií a také se dnes mnohem snadněji dokážu udržet na uzdě a umím si odříct, co jsem
dříve neuměla. Jak se říká, lépe krotím své
vášně a to je v mém případě klíč ke zdravému
životnímu stylu. Navíc jsem našla zalíbení
v pravidelném sportování, zdravém jídle
a hlavně v osobním klidu, který si hlídám,
daleko méně se rozčiluji a vytáčím.
V čem hřešíte? Nemusí to navazovat jen
na předcházející otázku...
Nevím, zda hřeším, když ponocuji, když si
dám pečenou kachnu s knedlíkem a se zelím,
sklenku vína... Ráda si život užívám a moudřejší radí, že když si člověk něco dopřeje a tzv.
zhřeší, nemá si to rozhodně vyčítat. A toho já
se držím a tlumočím tuto pravdu pravd dál.
Můžete už dnes odhadnout, kam směřuje váš syn Artur? Do sklářské huti, nebo
na pódia?
S Arturem je to těžké, protože je všestranný.
Baví ho jazyky, matematika, architektura,
dějepis, hraje na kytaru, je výborný v mnoha
sportech, které mu spontánně jdou s lehkos-
Mám svoji úroveň a té
se budu vždy držet.
plány
Co nového
uvidíme a uslyšíme?
„V současné době pracuji na písničkách
ke svému novému albu,“ říká zpěvačka
o svých plánech na nejbližší týdny a
měsíce. „Skladby budou žánrově čerpat
z proudu, který je mi velmi blízký, a to
z pop-rocku. Odjakživa mě oslovovaly
zpěvačky jako Bonnie Tyler, Tina Turner,
Alannah Myles, Kim Carnes nebo třeba
Anastacia.“ V plánu je koncertní turné,
které vydání alba podpoří.
Koncem listopadu můžete Leonu
Machálkovou vidět např. v pražském
Divadle Broadway na charitativním
koncertu pro Fond ohrožených dětí.
tí. Od malička má velkou volnost a o svých
zájmech si rozhoduje sám. Já ho jen vedu,
přeji mu to a mám z toho obrovskou radost.
Čas ukáže, kudy se vydá.
Čím vás spolehlivě dostane? A čím nejvíc
dojme?
Artík je únavný v tom, že je často roztržitý a
zapomněl by doma i hlavu, o tom se přeme
neustále, ale jinak je s ním veliká pohoda.
Dojal mě asi tak před rokem, když jsem se ho
zeptala, jestli už teda tuší, čím v životě bude.
Zamyslel se a povídá, že by si moc přál, aby
byl dobrý tatínek. Tak to mě fakt vzalo.
Zmínila jste, že jste měla v rodině průvodčího a strojvedoucího. Byly pro vás
jako pro malou holku mašinky přitažlivé?
Mašinky ani ne, ale půvab malého venkovského nádraží, vůně pražců, houkání lokomotiv
s ozvěnou, pískání strojvedoucích na peroně
– to mě okouzlilo na celý život. Na nádraží
jsem jako malá strávila spoustu času a měla
jsem možnost sledovat toto divadlo života. Je
to pro mě úsměvná vzpomínka, přestože se
tam kolikrát odehrávala zajímavá dramata.
Kam jste nejdál dojela vlakem?
Nejdále do Polska, dojela jsem do Krakova
jako studentka na tamní filmový festival.
Poměrně úspěšně se vyhýbáte bulvárním skandálům. Je to tím, že k tomu
nezavdáváte příčinu?
Se synem Arturem.
Naše branže se dělí na ty, co ochotně s bulvárem spolupracují, často si i kupují tzv. přízeň
těchto médií, a na ty, kteří si říkají, že to
přece nemají zapotřebí. Já patřím k té druhé
skupině. ▪
retro /
11
RESTAURACE A JÍDELNY
TEXT: MARTIN NAVRÁTIL
To byl strávníků RaJ
Desítka za korunu sedmdesát, dršťková za dvojku, tehdy moderní „smažák“ za 7,70 nebo osvědčené vepřo-knedlo-zelo. Jenže: pivo pouze k jídlu, čtyři hotovky, z toho dvě škrtnuté a basta, „zavíračka“ v deset
večer, lepkavý igelitový ubrus na stolech, zapáchající záchod s omítkou pokrytou vyrytými nadávkami
a v horším případě zvědavé uši naslouchající, co protistátního se zrovna probírá u vedlejšího stolu.
Herec Karel Effa si coby nadšený motorista vyzkoušel některé z nově vznikajících motorestů nejen jako host,
ale i jako kuchař a číšník. Zde v motorestu v Cerhovicích na státní silnici Praha – Plzeň.
foto: ČTK
Přijít k hotovému
Na týdenní rekreaci s manželem v Janských Lázních v roce 1987 od mého podniku (Jednota, spotřební družstvo Nymburk) mě
Edita Hrušková
těšila nejen kvalita pokrmů místní restaurace, ale i skutečnost, že jsem k nim přišla jako k hotovým.
A
také jídelní list psaný strojem
na průklepáku, s četnými
chybami a vložený do plastových desek. Zato však
s nezaměnitelným logem
družstva Jednota nebo RaJ. To
býval za socialismu opravdový
strávníků ráj. Zkratku RaJ si
prosím zapamatujme, znamená totiž Restaurace a jídelny.
Také vám toto slovní spojení přímo voní
nostalgií onoho omezeného sortimentu
jídel, jímž socialistický podnik sytil naše
hladové žaludky a vléval do nich bazény piva?
Předpokládám, že někomu z vás ano, u jiného převažuje vzpomínka spíše na to ošklivé.
Inu, každému podle jeho gusta. Restaurace
a jídelny byl název národního podniku, který
provozoval velkou část tehdejších československých stravovacích zařízení od 50. let až
do roku 1989. Dodnes v rejstřících existují
desítky lokálně odlišených podniků RaJ s přídomkem „v likvidaci“. V roce 1955 byly přijaty
normy pro závodní stravování, které mj. určily tzv. cenové třídy restaurací a nastavily pro
celé Československo plošné ceny za pokrmy
a nápoje. Ty se až na výjimky neměnily.
I tehdy ovšem existovaly podniky slušné
i hrozné, nápadité a nudné, útulné a odpudivé. Jídlo se vařilo dobré, výborné i mizerné.
Jak bylo diktováno shora, zpravidla v dosti
omezeném sortimentu, zato s jednotnými,
pevně danými cenami. Hmatatelnou bolestí
Mlsný prase asi ne
Jména hospod, toť extra story! Samozřejmě
že neexistovala jména závadná, protistátní,
vulgární nebo nespisovná. Takové Vystřelené voko, Mlsný prase, U kozatý klisny nebo
U vybrabčenýho čerta, natož pak Stalin či
Brežněv, by na ředitelství RaJe neprošly.
Názvy Na růžku, U něčeho nebo U někoho,
Pošta, Společenský či Národní dům, Beseda
či Severka by možná v hitparádě socialistického pohostinství stanuly na stupních vítězů, řada i těch nudných přežila do dnešních
dob, a tak může laskavý konzument třeba
z telefonního seznamu zkoumat případný
původ. Název Restaurace, Hostinec či Pohostinství musel být
přizdoben právě některým
z nezapomenutelných
log – RaJe, Jednoty,
Pramenu a dalších.
bylo například, že až na výjimky v podobě několika čínských
nebo sovětských restaurací
neexistovaly jiné než tzv. národní kuchyně.
Někde bylo znát, že práce personál baví, ale
nemá důvod se snažit, neb to ředitelství RaJ
neocení. Opačný příklad byl častější, a tak
mimo špičku bylo možno sledovat zaměstnance, kterak se v koutku prázdného lokálu
věnují roztodivným činnostem a melouchům,
jež rozhodně nesloužily k rozkvětu podniku.
Interiér vskutku „dobový“
Podíváme-li se na asi nejviditelnější stránku,
interiér restaurací, náleven a lidových jídelen,
záleželo jak na cenové skupině, tak i na konkrétním podniku. Pojem „zaplivaná čtyřka“ lze
koneckonců občas zaslechnout i dnes. Jednotně
vyhlížející chladicí box (výrobce Frigera Kolín)
s dřezem a nerezovou truhličkou pípy s kartonem označujícím značku točeného piva
(málokde se točil víc než jeden druh), na němž
byly vyskládány dva druhy barevných limonád,
byl oltářem svatostánku jménem hospoda.
Za výčepním stály police se sklem (prakticky
v celém státě unifikovaným), věčně otevřené
dveře do kuchyně, kde se pod blikajícími
zářivkami nad dřevěnými vály, pekáči
a kastroly pohyboval kuchař nebo kuchařka. Lépe než fádní popis interiéru
hostinské kuchyně by ale posloužila
představa mistrně navozená nesčetnými českými filmy (např. Kalamita).
Na konvektomaty či mikrovlnné trouby
samozřejmě zapomeňte, to je věc z dob
po roce 1989, naopak taková remoska je vynález ryze český. Nehynoucím atributem hospod
byly a jsou ventilátory s chrastícími lamelami,
naopak dvoukřídlá plechová dvířka do sklepa
s kladkou a jeřábkem na sudy téměř zmizela ze
scény. Káva zásadně zalévaná, často servírovaná
do skleniček typického tvaru (byly opravdu skleněné, nikoli jako ony filmové nerozbitné), lžička
hliníková, a tudíž vnořena do horkého nápoje
retro /
poměrně strašný, příjemnou vůni linoucí se
z útrob masen a jídel však jako bych cítil dodnes. Posuďte, nejen vy, vegetariáni a vegani,
jaké byly v nabídce laskominy: ovar, vepřové
koleno s hořčicí a křenem nebo sekaná. A kdo
dnes ví, jak chutnaly takové speciality, jakými
byly vnitřnosti – telecí brzlík, ledvinky, jazyk
nebo hrudí. Doporučená literatura nebo film
jsou jasné: cokoli, kde vystupuje Hrabalův
Automat Svět v Libni. Někdejší ikona samoobslužných jídelen a bufetů je navzdory památkové ochraně dnes uzavřená a chátrá. Extra
případem byly (a snad ještě i někde jsou) tzv.
mléčné bary či mléčné jídelny, na které prostě
nikdo nemůže mít zápornou vzpomínku. Ranní kakao v omláceném kameninovém pohárku
a deset deka vlašáku s rohlíkem u stolečku
v tzv. bruselském stylu by si zasloužily samostatnou kapitolu.
nešla uchopit. Stroje na výrobu espresa znalo
jen pár lepších podniků, které stály při cestách
zahraničních turistů.
Automat nejen Svět
V automatech a jídelnách bylo těsno a přes
poledne prakticky všude narváno. Tác
na pokrmy a nápoje, posouvaný po trubkovém roštu, buď zprohýbaný hliníkový, nebo
sklolaminátový, často ukrutně zapáchající.
Strávník, tlačen tácem souseda, si tu přidal
polévku v otlučené misce, tu ruské vejce
z chladicího pultu, tam osychající sladký řez,
přijal hotovku od obsluhy, aby vše završil
platbou u rachotící kasy.
Speciální kategorií, kterou bych coby
zastánce tzv. nezdravé výživy včetně tučných
jídel a červených mas nechtěl opomenout,
byly jídelny nebo jídelní kouty v řeznických prodejnách Maso uzeniny. Kam se
vytratily všechny ty vývařovny rozeseté
po centru Prahy? O sebemenší kultuře
stolování tu nemohla být řeč, segedín
nebo rajskou vám obsluha šplíchla
do hlubokého talíře, kam nejdřív rukou
umístila slepený nebo naopak rozházený svazek houskových knedlíků. Dojem
Za socialismu se měli mít všichni
stejně dobře, k čemuž přispívaly
i normy pro stravování, které
mimo jiné určovaly i úroveň
jednotlivých restaurací podle
cenových skupin. Na ty s velkou
nadsázkou můžeme pohlížet
stejně jako na pověstné michelinské hvězdičky. Zákazník
díky nim mohl už u vchodu
odhadnout, co může uvnitř
očekávat. Kromě pevně dané
cenové úrovně předpisových
pokrmů a nápojů bylo přesně
definováno, na jakém nádobí
se servíruje či zda ke kávě
automaticky dostanete i sodovku. Za pomyslný průměr co do cen i úrovně
služeb platila třetí cenová skupina. První a druhá se využívala
spíše ke slavnostním příležitostem či romantickým večeřím, naopak čtyřka byla někdy jen výčepem piva a rumu. Pro představu
uvádíme pár typických položek dobových jídelních lístků a jejich
ceny v 80. letech.
IV.
III.
II.
I.
Pivo 10° 0,5 l
1,70
2
2,30
2,70
Gulášová polévka
2,10
2,20
2,70
3,10
Svíčková na smetaně, h. knedlíky
7,60
8,10
9,80
11,30
Zdroj: www.martinkos.estranky.cz
Smažák a spol.
Smažený obalovaný sýr typu Eidam se
začal na jídelní lístky zařazovat až někdy
od sedmdesátých let. Oblibu získal hlavně
u studentů. Přílohou vedle „tatarky“
zpočátku byly hlavně „brambory m. m.“
(máslem maštěné), protože hranolky
zmražené z výroben neexistovaly
a musela si je vyrábět každá kuchyň sama,
takže to byl tak trochu nadstandard.
Údajně až po listopadu 1989 se objevil
v nabídce i smažený sýr typu Hermelín.
Ani utopence si nemohl každý hospodský
jen tak nakládat, i pro jejich ingredience
a obsah platila oborová norma. Hojná byla
tlačenka s cibulí a všudypřítomný ohřívaný
párek, pokud v té které lokalitě a období
právě nebyl nedostatkovým zbožím.
Pozor na nechtěné retro
Cenové skupiny
Nápoj/pokrm
13
Suvenýr
Jídelní lístek z proslulé
českobudějovické
restaurace Masné krámy
si v roce 1969 přivezl
ze služební cesty jako
suvenýr můj otec.
Jiří Bojko
Přemýšleli jste někdy o tom, proč dnes
(a nejen u nás, ale i v zahraničí) tolik hospůdek a restaurací sází při tvorbě interiéru
na výzdobu tvořenou různými vyřazenými
starobylými předměty? Že by retro vlna
probouzela chuť k jídlu? Každopádně
v letech reálsocialismu to běžné nebylo.
Stesk po stylu c. k. monarchie (s výjimkou
Ladova Švejka ve všech podobách s roztodivnými stupidními nápisy), natož pak „zlé“
první republiky, byl nežádoucí. Sem se sluší
přidat jedno taktní varování: než začnete
v současné občerstvovně chválit umakartové
obložení stěn nebo starou televizi, rozmyslete si, zda jde opravdu o záměr nebo nechtěně
dosluhující relikty starých časů. Hostinský
to, aspoň v mém případě, velmi nelibě nesl.
Nebo že by si mě spletl s gurmetem a rádcem
Zdeňkem Pohlreichem?
Nejen vzorek válečku na výmalbě, ale
nezřídka i písmo použité pro název podniku,
u jídelen velmi často sesle a židličky a pastelově zbarveným umakartem pokryté stolky
(tehdy jsme to obvykle v rámci všeobjímající
ošklivosti nevnímali), nesly rukopis onoho
bruselského stylu. Který – ejhle! – dnes
bývá záměrně použit při zařizování stylové
kavárny či hospody. A ještě jedno smutně
objektivní konstatování k tomuto odstavci:
návštěvníky hospod rozhodně neobtěžovaly
žádné hrací automaty.
■
Ať už je pro vás nostalgická vůně socialistického „RáJe“ sebevíc lákavá, je jen dobře, že
se česká pohostinnost vrací na své místo –
k tradici prvorepublikové noblesy nebo aspoň
do kultivované střední Evropy. ▪
14 /
retro
Bar v Nízkých Tatrách
V roce 1977 jsem strávila s kamarádkou deset
krásných podzimních dní na rekreaci ROH
v Liptovském Jánu v hotelu Máj. Hotelová
restaurace nabízela spoustu výborných jídel,
večer jsme zase mohli posedět ve vedlejším
baru nad sklenkou dobrého vína.
Na fotografii jsem druhá zleva.
Miloslava Toušová
Adeptky na kuchařky
a
ožku
Solidní čtyářzíkz roku 1969 z restaurašnceě Nvaaři rlo
i slu
och
ou
se ovšem
Snímek p
saná kříd
piny, kde
u
sk
abídka p
N
vé
i.
o
.
lníc
..
ě
je
d
IV. cen
u
ě
k
vn
la
ěř šo
vovali ji h
dnes tém
un čí k
a navště
i cenami
Zd en ěk B ěh
uli svým
b
ta
í
ln
o
na šk
Rok 1978, závěrečné učňovské zkoušky
oboru kuchařka u Restaurací a jídelen
v Přerově. Uprostřed stojí čtyři adeptky
na kuchařky, zleva mistrová odborného
výcviku (to jsem já) a hlavní kuchařka,
napravo další mistrová. Všechna
děvčata uspěla a získala výuční listy.
Helga Bilíková
retro /
15
Kantýna i oslavovna
Kantýna s nocležnou Čs. státních drah v železniční
stanici Volary vznikla v roce 1945 z nádražního
hotelu Weitenthal (vystavěn 1899) a sloužila
šumavské železnici i všem uživatelům věrně víc
než půlstoletí. V jídelně se odehrávaly i svatební
hostiny nebo – jako na snímku z roku 1978 – oslavy
nádražáckých narozenin. Muž, který tancuje
s půllitrem na hlavě, je šumavský ajznbonský vlk
v nejlepší formě: vlakvedoucí nákladních vlaků
František Špírek z Volar. Právě vytáčí v kole drážní
zdravotní sestru paní Sipplovou a k padesátinám
mu přišla přát nejen jeho parta, ale i celá Brigáda
socialistické práce vlakových čet nákladních vlaků
Vltava a řada kolegů z depa i stanice.
Roman Kozák
šance
Staňte se spolutvůrci našeho časopisu!
Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií
„s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému
tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků.
Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení –
zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované)
na [email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo
do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze
na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč.
Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:
č. 12/2013: Vánoce – uzávěrka zaslání 11. listopadu
č. 1/2014: ELEKTRONIKA A ELEKTROPŘÍSTROJE
V DOMÁCNOSTECH – uzávěrka zaslání 11. prosince
U Pepy
V devadesátých letech jsme společně s rodinou mého
švagra strávili několik dovolených v autokempu Rozkoš
u České Skalice. Pokud jsme nebyli na nějakém výletě,
velmi často jsme se stravovali v místním občerstvení
Martin Kosek
U Pepy.
Vybírejte
DÁRKOVÉ POUKAZY na
WWW.INFINITDARKY.CZ
MasáZe & zábaly
Wellness zázitky
Wellness pobyty
Balícky pro dva
Zázitkové koupele
Privátní relaxace
kultura /
17
kino • fIlmy na doma • divadlo • výstavy • knihy • cd
Kulturní
tipy
a recenze
jana
kábrta
LEVHART
JO NESBØ
ČD
TIP
Detektivky jsou v kurzu a pod letošním vánočním stromkem jistě neurazí.
O pár stran dál najdete výběr těch nejlepších, nad všemi však září jméno
Jo Nesbø a jeho detektiv Harry Hole. Šest knih, které u nás vyšly, bylo
dostatečným důkazem, že v jejich případě člověk chybu neudělá. Sedmý
příběh Levhart, v němž je norské hlavní město otřeseno nálezem dvou
žen utonulých ve vlastní krvi, zastihne Holea v Hongkongu. Ukrývá
se tu před věřiteli i přízraky minulosti a nemá sebemenší zájem se do
vlasti vrátit. Jenže podle nadřízených je to jen on, kdo by mohl tak
složitý případ vyřešit. A tak se mladá kriminalistka Kaja vydává na cestu
s jasným úkolem: přivézt Harryho Holea zpátky domů.
KNIHA ZLÍN, 399 KČ
Soutěž o 5 knih
Odpovězte na soutěžní
otázku a vyhrajte knihu Levhart.
Jak se jmenuje norské hlavní město?
A) Oslo
A) Reykjavík
A) Helsinky
Odpověď zadejte do příslušného
formuláře na www.cdprovas.cz
do 21. listopadu.
18 /
Kino
kultura
LÁSKY ČAS
Pokud má premiéru nový film od autora
Lásky nebeské, je cesta do kina takřka
povinností. Richard Curtis vypráví příběh
mladíka Tima, kterému otec právě prozradil
rodové tajemství: může se vracet v čase
a „opravovat“ události ve svém životě.
Bohatě toho využívá, jenže s každou korekcí
minulosti prichází o vše, co do té doby
prožil. A to někdy hodně mrzí.
VB, 123 MIN. / REŽIE – RICHARD
CURTIS / HRAJÍ – RACHEL MCADAMS,
DOMHNALL GLEESON, BILL NIGHY, TOM
HOLLANDER, MARGOT ROBBIE
V KINECH OD 7. LISTOPADU
Koncerty
MIG 21
I v listopadu pokračuje tradiční turné
kapely MIG 21 s frontmanem Jiřím
Macháčkem, které letos nese název
Šňůra Tour. Skupina, která fanouškům
připravila show s kostýmy a ochutnávkami
z chystané desky, zavítá v listopadu
do šesti měst. Turné vyvrcholí
27. a 28. listopadu v pražském
Lucerna Music Baru.
8.–28. LISTOPADU,
TERMÍNY A MÍSTA NA WWW.MIG21.CZ
TOM ODELL
Mladého britského písničkáře, který letos
vyhrál britskou cenu kritiků, je radost
poslouchat. Chtěl, aby jeho první deska
Long Way Down byla plná vzletných pocitů
a emocí, a to se mu povedlo. Zároveň
nepostrádá dostatek energie, kterou lze
očekávat i na koncertě.
15. LISTOPADU,
LUCERNA MUSIC BAR, PRAHA
KAPITÁN PHILLIPS
Tom Hanks je v plné herecké formě, alespoň podle příběhu natočeného na
základě skutečné události z roku 2009, při které americkou nákladní loď
Maersk Alabama přepadli somálští piráti. Hanks coby kapitán Phillips musí na
své obří lodi, neozbrojený a 230 kilometrů od pobřeží, čelit útoku somálského
vůdce Museho, který ho unese jako rukojmí.
USA, 134 MIN. / REŽIE – PAUL GREENGRASS / HRAJÍ – TOM HANKS,
CATHERINE KEENER, MAX MARTINI, YUL VAZQUEZ, CHRIS MULKEY
V KINECH OD 21. LISTOPADU
Výstavy
AMI VITALE
Americká fotografka a filmařka přijela do Česka kvůli
účasti v porotě prestižní novinářské soutěže Czech
Press Photo (vítězné práce si můžete prohlédnout na
Staroměstské radnici od 20. listopadu). Kromě toho se
také rozhodla představit svoji tvorbu na samostatné
výstavě v Nikon Photo Gallery na pražském Újezdě.
Ami Vitale zcestovala svět, fotila v občanských válkách,
ale také se snažila zachytit krásu a sílu lidského ducha.
Pracovala pro řadu prestižních časopisů, až zakotvila
ve vizuálně podmanivém National Geographic.
Je držitelkou několika cen z nejvýznamnější fotografické soutěže světa World Press Photo.
NIKON PHOTO GALLERY, PRAHA • OTEVŘENO DO 27. LISTOPADU
kultura /
Dárky pod stromeček
Knihy
Největším hitem jsou nyní detektivky, především ty ze severských zemí.
Ale i další stojí za pozornost!
HRA SE LVEM
NELSON DEMILLE
Další skvělý příběh detektiva
Johna Coreyho, jehož
protihráčem je nyní libyjský
terorista.
V Paříži se vzdal
Američanům,
ovšem do
New Yorku už
nedorazí.
A tak se Corey
s atraktivní
a schopnou Kate vydávají
po krvavé stopě, která vede
napříč celými Spojenými
státy.
KNIHA ZLÍN, 389 KČ
FANTOMOVÁ
BOLEST
THOMAS ENGER
Druhá kniha od další hvězdy
severských kriminálek.
Reportér
Henning stále
řeší, proč zemřel
jeho syn. Tore
Pulli, mafián
uvězněný za
vraždu, mu
slibuje: Když zjistíte, kdo to
na mě ušil, řeknu vám, co
chcete vědět. Vzápětí zemře
a Henning to nechce nechat
jen tak.
MOBA, 339 KČ
ZMIZELÁ
GILLIAN FLYNNOVÁ
Kniha, která se stala
v Americe hitem,
a to především proto,
jak brilantně si
autorka hraje se
čtenářem
a provází
ho temným
světem svých
hrdinů. Co
totiž na začátku vypadá
jako celkem běžný thriller
o vraždě manželky, se záhy
změní v zážitek plný zvratů
se strhujícím finále.
KNIŽNÍ KLUB, 329 KČ
DVD
Pro filmové znalce zvolte Hořící keř, pro všechny, kteří mají rádi komedie,
se hodí například pařící trilogie.
PAŘBA TRILOGIE
Pokud si nejste jistí, že u vás bude o Vánocích dost zábavy, mohou se o ni
postarat čtyři kámoši, kteří se jednoho dne vypravili do Las Vegas, aby se
jeden z nich rozloučil se svobodou. A katastrofální následky k pobavení
diváků řeší průběžně až do třetího dílu.
USA, 300 MIN. / REŽIE – TODD PHILLIPS / HRAJÍ – BRADLEY COOPER,
ED HELMS, ZACH GALIFIANAKIS, JUSTIN BARTHA
HOŘÍCÍ KEŘ
Senzace, kterou pro českou pobočku televize HBO natočila polská režisérka
Agnieszka Holland, vyjde po půlce listopadu i na DVD. Ač televizní projekt,
většinu českých filmů strčí do kapsy – režisérka z herců vytáhla mimořádné
výkony a mrazivě vylíčila dobu kolem smrti Jana Palacha.
ČR, 206 MIN. / REŽIE – AGNIESZKA HOLLAND / HRAJÍ – TÁŇA
PAUHOFOVÁ, JAROSLAVA POKORNÁ, PETR STACH, IGOR BAREŠ,
VOJTĚCH KOTEK, IVAN TROJAN
NIC NÁS NEROZDĚLÍ
Napínavá a zároveň dojemná vzpomínka na tsunami, která před devíti lety
nekompromisně zasáhla pobřeží Thajska. Přeťala i rodinnou idylu Henryho,
Marie a jejich tří synů, kteří zůstali uprostřed zkázy rozděleni. Bojovat
musejí nejen o znovushledání, ale především o holý život.
USA, 113 MIN. / REŽIE – JUAN ANTONIO BAYONA / HRAJÍ – NAOMI
WATTS, EWAN MCGREGOR, TOM HOLLAND, MARTA ETURA, SÖNKE
MÖHRING
CD
19
Alicia Keys stále okouzluje svým
hlasem a mile na nové desce
překvapil Elton John. I výběry
Hegerové a Nohavici stojí za to.
ALICIA KEYS
Zpěvačka se skvělým hlasem a výjimečnou
poslední deskou
Girl On Fire v zádech
vydala záznam
svého vystoupení
pro hudební televizi
VH1. Zní na něm
nejen skladby ze
jmenované desky, ale také její největší
hity včetně nesmrtelné písně o New
Yorku Empire State Of Mind.
HANA HEGEROVÁ
Nádherná vzpomínka na zpěvačku
a jedinečnou
šansoniérku, která
před dvěma lety
ukončila kariéru.
Na třech CD,
rozdělených na
písně cizojazyčné,
srdcovky a písně filmové, televizní
a raritní, zazní pětašedesát skladeb
včetně hitů Čerešně, Levandulová nebo
Potměšilý host.
JAROMÍR NOHAVICA
Album, které si ostravský bard
letos nadělil
k šedesátinám.
Jmenuje se Tenkrát
a písničky na něj
vybíral hudební
publicista
a Nohavicův přítel
Jiří Černý. Zaměřil se na devadesátá léta
a písně z vynikajících alb Mikymauzoleum,
Darmoděj nebo Divné století.
ELTON JOHN
Deska Diving Board vrátila Eltona Johna
do první popové
ligy. Ačkoli je to už
jeho v pořadí třicáté
album, dokázal
nahrát dvanáct
svěžích písniček, při
nichž po letech není
důležitá popová okázalost, ale spojení
Johnova hlasu s klavírem, které je plné
přirozených emocí.
20 /
Tipy a recenze připravuje
Jan Kábrt,
novinář a publicista.
televize
Listopadové menu
STARDANCE VI
Prima hazarduje s Pohlreichem
Televize Prima v poslední době bezhlavě nasazuje jeden pořad za druhým a po
každém čeká, zda se diváci takzvaně chytnou. Jedním z nich je i show Česko
vaří s Pohlreichem živě. Proč s ním televize zase šlápla vedle?
P
rima tápe. Její Top Star už netáhne
jako kdysi, VyVolení žádná vyvolená
čísla nedodali a nenaplněné ambice
provázejí i další řadu Talentu. Partička se
jednou stěhuje z Primy na Cool, za chvilku
zpátky na Primu. Nehledě na to, že řada
pořadů skončila úplně – talk show Polívka
na víně nebo nedávno Marešův pořad QI.
A otázkou je, jak dlouho vydrží Pohlreich
vařit pro celé Česko.
Chyba není ve hvězdách, které televize na
obrazovku angažuje, nýbrž v amatérské dramaturgii samotné Primy. Polívku, Mareše a nyní
i svoji osvědčenou značku jménem Pohlreich
staví do rolí, které jim jednoduše nesedí.
hodnocení
ČESKO VAŘÍ
S POHLREICHEM ŽIVĚ
PRIMA • SOBOTY OD 20.15
30 %
TV kupé
Polívka je bavič a skvělý herec, proto slavil
úspěchy ve filmech nebo v Manéži. Ale moderovat talk show? Očividně ztratil jistotu, najednou
nudil a nabízel jen horší verzi žánru.
Podobný osud stihl Mareše – slušný moderátor, silný zejména pohotovým projevem v přímých přenosech, skončil v sešněrovaném křesle
šablonovitého pořadu, se kterým by se sžíval
měsíce. Jenže na Primě čekají rychlejší zázraky,
a tak show zrušili.
Podobná věc se nyní odehrává s Pohlreichem.
Zatím Primě dobře sloužil, neboť vládl pořadům,
které využily jeho potenciál: vtipnými, často
peprnými příměry kritizovat jedno jídlo a jednu
kuchyň za druhou.
Jenže někdo na Primě přišel na to, že Pohlreich
teď bude vařit ve zmatečném pořadu po boku
mírně upachtěných tváří televize, ba co víc, že
s ním bude vařit kdejaká domácnost, která si
pěkně přes týden nachystá suroviny a v sobotu
po osmé bude stát v pozoru v zástěře u televize.
Selský rozum praví: většina domácností
nemá televizi v kuchyni, ve čtvrt na devět, kdy
show začíná, jsou všichni dávno po večeři
a Pohlreichovou přirozeností je kritika a
nadávání. Takhle se Prima bude muset naučit
přemýšlet. Jinak bude dál střílet slepými. ▪
Taneční soutěž
StarDance se
České televizi
osvědčila, a tak se
na obrazovku vrací
už pošesté. Tančit tentokrát budou
Taťána Kuchařová, Anna Polívková,
Imrich Bugár nebo Ondřej Brzobohatý,
pořadem opět provedou Tereza
Kostková a Marek Eben.
ČT1 • OD 2. LISTOPADU / SOBOTY OD 20.00
SÉRIE S JAMESEM BONDEM
Od 9. listopadu platí, že co sobota,
to bondovka. Začíná se samozřejmě
filmem Dr. No,
v němž si agenta
007 zahrál Sean
Connery po boku
krásné Ursuly
Andress. Následují Srdečné pozdravy
z Ruska, Goldfinger a Thunderball.
ČT2 • OD 9. LISTOPADU / SOBOTY OD 21.00
ZTRACENO V PŘEKLADU
Mluví se v něm pomálu a plyne docela
pomalým tempem, přesto toho dokáže
říct o mnoho víc než řada jiných filmů.
Příběh vysloužilého
herce Boba a
znuděné manželky
fotografa, kteří se
spřátelí v tokijském
hotelu, zůstane
navždy v paměti.
PRIMA • 29. LISTOPADU / 11.40
VE STÍNU
V oceňovaném filmu vyšetřuje kapitán
kriminálky Hakl (Ivan Trojan) rutinní
vloupačku. Jenže
když se na scéně
objeví Státní
bezpečnost
a vtiskne případu
politický rozměr,
mění se Haklův smysl pro spravedlnost
v životní ohrožení.
NOVA • 30. LISTOPADU / 20.20
■ PO 14 LETECH KONČÍ
KRÁSNÝ ZTRÁTY
■ ČESKÁ TELEVIZE NATOČILA
SITKOM S LIŠKOU
■ AVATAR
PRIMĚ NEPOMOHL
Talk show hudebníka Michala Prokopa, který si
ke svému baru zval zajímavé kombinace umělců,
politiků, vědců nebo sportovců, přivítá za měsíc
tisícího hosta a tím také skončí. Loučit se bude Prokop
i koncertem v pražském Divadle Archa (19. prosince).
V příštím roce chce ČT rozšiřovat žánrovou nabídku
a v rámci toho už stihla natočit sitkom nazvaný Marta
a Věra z prostředí slevového serveru Leevně.cz. Na jaře
se v něm vedle Pavla Lišky představí v hlavních rolích
Barbora Poláková a Sabina Remundová.
Nepříjemné překvapení zažili v říjnu na Primě, když na
jeden ze sobotních večerů nasadili velkofilm Avatar,
který v kinech vydělal skoro tři miliardy dolarů. Na
Nově ho však potupně porazila animovaná rodinná
komedie Kocour v botách.
recenze /
Příběh kmotra zklamal
Ikona mafiánského světa, propojení podsvětí s nejvyššími patry
politiky, hvězdné obsazení v čele s Ondřejem Vetchým. S touto
výbavou aspiroval Příběh kmotra na filmovou událost roku.
O to větší působí zklamání.
O
sud Františka Mrázka, ze kterého
film vychází, je fascinujícím osobitým
pojmenováním doby, přímým vhledem do
praktik podsvětí ovládajícího šedý obchod
i většinu významných politiků a neštítícího
se jakýchkoli praktik. Mrázek byl vrcholem
ledovce, který od šmeliny v druhé polovině
osmdesátých let přes kuponovou privatizaci
a tunelování bank vybudoval nové ekonomické podsvětí s vlastními pravidly.
Babylon
Mrázek se ve filmu jmenuje Vedral a už s tím
přicházejí první problémy. Je to prostě zmatek. A věčná hádanka, kdo by asi tak mohli
být ti všichni, o kterých je na plátně řeč. Je
sice zřejmé, že Mrázek mohl zatelefonovat
skoro komukoli, ale zda je tenhle Gross nebo
tamtem Langer, to už rozklíčují jen vyvolení.
K působivému spojení konkrétních zločinců s konkrétními politiky se Příběh kmotra
nepropracoval.
Chybí napětí
A přidávají se další neduhy. Snaha o nápodobu
současných amerických mafiánských thrillerů
je namísto kýžené stylovosti upachtěnou bezmocí a co do atmosféry strčí Příběh kmotra do
kapsy i vcelku běžný díl Kriminálky Anděl.
Ten bohužel vítězí i v napětí, které film
postrádá úplně. Přestože střídá epizody ze
života Mrázka se sledováním práce policejního týmu, žádný sžíravý hon na kočku a na
myš se nekoná. Jako by neměl být výsledkem
strhující celovečerní film, ale trochu utahaný
hraný dokument.
Vetchý nezklamal
Příběh kmotra může nabídnout vlastně jen
dva silné momenty. První, když v rozhovorech cituje odposlechy mafiánů, které jsou
21
hodnocení
PŘÍBĚH KMOTRA
REŽIE – PETR NIKOLAEV / HRAJÍ
– ONDŘEJ VETCHÝ, LUKÁŠ
VACULÍK, ANDREJ HRYC, VICA
KEREKES, KRYŠTOF HÁDEK,
JAN VONDRÁČEK, JIŘÍ DVOŘÁK,
VLADIMÍR BRABEC
40 %
tak vzdálené všední realitě, že nutně vyvolávají smích. A o druhý se stará Ondřej Vetchý,
který opět dokonale využívá svých mimických schopností – ať už jde o Mrázkovo
odhodlání, bezpáteřnost, strach, překvapení
nebo lítost. Jeho herecká škála nemá trhliny.
Na dobrý film to ale bohužel nestačí.
A nedosáhne tím ani na průměr žánru; i v něm
u nás vznikají lepší věci. Například nový seriál
Cirkus Bukowski na ČT je toho důkazem. ▪
Dnešní překvapení ve vlaku
D1 MĚ NECHÁVÁ V KLIDU
Praha–Brno
2 hod 42 min
Vyberte si pro cestu mezi Prahou a Brnem vlak a nechte
se příjemně překvapit, jak pohodově můžete být
v cíli. Bez stresu z nečekaných zdržení na dálnici, včas
a zrelaxovaní. Vyzkoušejte cestu v pohodlí klimatizovaných
vlaků i náš vynikající jídelní servis. Vaše spoje odjíždějí
každou hodinu!
Praha–Brno již od 150 Kč
www.cd.cz
cestování po ČR /
23
Za krásami Česka
Zlínský kraj
Velehrad
Svatý Hostýn
Vsetín
Napajedla
Velehrad
Svatý H
o
stýn
la
Napajed
Na dobu Husákovy normalizace někteří vzpomínají s nostalgií, jiní ji vnímají jako promarněná
léta svého života. Čas vzpomínky kalí. Jaká byla 70. a 80. léta minulého století skutečně?
Přijeďte si do Vsetína osvěžit paměť na výstavu Husákovo aneb život za normalizace.
Nahlédnete do bytu vybaveného dle socialistických možností, uvidíte hračky, s nimiž si
v dětství hráli dnešní čtyřicátníci a třicátníci, a nebude chybět ani z dnešního pohledu těžko
pochopitelný sběratelský hit – plastová céčka. Zájemci si mohou vyzkoušet i dobové oblečení,
které viselo snad v každém šatníku. Výstavu připravilo Muzeum regionu Valašsko a je k vidění
na vsetínském zámku do 9. února příštího roku. A jak se dostanete ve Vsetíně od nádraží
k zámku? Vydejte se směrem k parku Panská zahrada, projděte ho, přejděte lávku přes
Vsetínskou Bečvu a vyšlapejte po chodníku na kopec, na němž stojí zámecká klasicistní budova.
24 /
cestování po ČR
Na Velehrad
nejen za Cyrilem
a Metodějem
TEXT: TOMÁŠ REZEK
Za poslední tři roky prošel areál velehradského kláštera velkou proměnou. V roce 1 150. výročí
příchodu svatých Cyrila a Metoděje se z Velehradu stalo živé kulturní centrum s magickou spiritualitou.
L
etošní cyrilometodějské jubileum bylo
připomenuto jak se patří. Oslavy vyvrcholily 5. července celonárodní poutí za účasti
legáta papeže a s ní spojenými Dny lidí dobré
vůle v obnoveném velehradském klášterním
areálu. Pokud jste se tedy ještě letos na Velehrad nepodívali, určitě si brzy udělejte čas na
výlet. Vydat se k němu můžete po tzv. Poutní
cestě růžence, a to pěšky nebo na kole. Jde
o čtyři kilometry dlouhou cyklostezku vedoucí k Velehradu z velkomoravského Veligradu,
tj. Starého Města u Uherského Hradiště. Je
na ní umístěno dvacet zastavení růžencové
modlitby, které svým tvarem připomínají
boží muka. Od vlakového nádraží ve Starém
spojení
Vlakem do Starého Města u Uherského Hradiště
První cestující přijeli vlakem do Starého Města u Uherského Hradiště 1. května roku 1841.
Dnes zastavují na staroměstském nádraží vlaky jedoucí mezi Břeclaví a Přerovem (č. 330),
ale také po trati z Vlárského průsmyku (č. 341). Nejvýhodnější vlakové spojení si snadno
vyhledáte na www.cd.cz nebo vám poradí na tel. 840 112 113.
ze Zlína středu
za 31 minut
z Olomouce hl. n.
za 48 minut
z Brna hl. n.
za 76 minut
z Ostravy hl. n.
za 79 minut
cestování po ČR /
Soutěž
Zodpovězte správně následující otázku a vyhrajte
jeden ze tří stolních Velehradských kalendářů 2014,
které do soutěže poskytla Římskokatolická
farnost Velehrad.
Ve kterém roce získala velehradská bazilika
Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje
od papeže Jana Pavla II. vyznamenání Zlatá růže?
A) 1985
B) 1990 C) 2000
Městě vás na začátek cyklostezky dovede
červené turistické značení.
Co je na Velehradě nového?
Novou stavbou velehradského kláštera je
70 metrů dlouhá ohradní zeď, která poutní
prostor odděluje od rušné Hradišťské silnice.
Betonový skelet ohradní zdi byl obezděn
režnými cihlami a kromě devíti průchozích
„kaplí“ s lavičkami zdobí zeď osm barokních
soch světců. Nádvoří před bazilikou bylo nově
vydlážděno, prostor kolem ní krášlí zeleň
a úpravy doznal i park okolo klášterních budov. Rekonstrukcí bývalých objektů sýpky
a konírny vznikl multifunkční Velehradský
dům svatých Cyrila a Metoděje. V něm najdete
infocentrum, občerstvení, cukrárnu, poutní
prodejnu a také výstavní prostory. Do nich je
umístěno Muzeum Bible a expozice s názvem
Velehrad na křižovatkách evropských dějin.
které zabírají velkou část hlavní lodi. Jsou
dlouhé 15 metrů, obě mají 18 sedadel
a velehradští cisterciáci na ně usedali sedmkrát denně. Pohled ze zadní části lodi na
oltář původně zakrývaly ještě lavice opata
a převora. Ty ale byly po zrušení kláštera
odstraněny a nedochovaly se. Na zadních
stěnách lavic uvidíte ve dvou patrech na
šedesát postav světců a andělů. Hlavní loď
baziliky také vyniká jedinečně vymalovanou
klenbou. Jsou na ní vyobrazeny i důležité
dějinné události, třeba křest krále Svatopluka soluňskými bratry sv. Cyrilem a Metodějem nebo vypálení velehradského opatství
moravskými husity v roce 1421.
Cyrilometodějská tradice
Před čím se modlil papež?
Klášter – první cisterciácký u nás – založili na
počátku 13. století český král Přemysl Otakar I.
a jeho bratr, moravský markrabě Vladislav Jindřich, nedaleko Veligradu (Starého Města
u Uh. Hradiště), tedy místa, kde podle legendy
(zřejmě roku 883) přijal jejich předek, český
kníže Bořivoj, jako první Přemyslovec od Metoděje křest. V době baroka byli sv. Cyril a Metoděj
uctívanými patrony Moravy, což se odrazilo
i na výzdobě klášterního kostela. V 19. století
– v době národního obrození, kdy sílil cyrilometodějský kult – se stal Velehrad poutním místem
a kostel Nanebevzetí Panny Marie se považuje
za nejpamátnější svatyni Slovanů. Od roku 1881
má Velehrad relikviář sv. Cyrila (relikvií je část
pravého předloktí světce). V roce 1928 byl kostel
povýšen na baziliku minor a o čtyři roky později
se sv. Cyril a Metoděj stali jejími spolupatrony.
Jako všechny cisterciácké kostely je i velehradská bazilika zasvěcena Nanebevzetí
Panny Marie a tomu je podřízena i výzdoba
chrámu. Presbytáři, tedy prostoru kolem
hlavního oltáře, dominuje obraz, na němž
odnášejí andělé Ježíšovu matku do nebe.
V bazilice byste ale určitě neměli minout bez
povšimnutí ještě jeden obraz Panny Marie.
Najdete ho v kapli Panny Marie Matky jednoty
křesťanů a jde o kopii byzantské ikony z římské baziliky Panny Marie Větší, v níž roku 868
papež Hadrián II. schválil slovanské bohoslužebné knihy Konstantina (Cyrila) a Metoděje.
K tomuto velehradskému obrazu se přicházejí
modlit věřící za sjednocení církve. Roku 1990
tak učinil i papež Jan Pavel II. a podtrhl tak
význam Velehradu jako mostu mezi východní
a západní křesťanskou tradicí. ▪
Bazilika se Zlatou růží
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila
a Metoděje je srdcem velehradského kláštera. Patří k několika málo svatyním, které se
pyšní papežským vyznamenáním Zlatá růže
(v roce 1985 ho získala od papeže Jana Pavla II.).
Chrám je přístupný po celý rok a můžete si ho
projít s průvodcem nebo samostatně. Pokud
se rozhodnete pro individuální prohlídku,
s historií a uměleckou hodnotou tohoto
místa vás seznámí informační panely. Zjistíte
z nich například, že svatyně původně sloužila
pouze mnichům (až do zrušení kláštera
v roce 1784) a obyvatelé předklášteří využívali k modlitbám nedaleký kostelík Zjevení
Páně (tzv. Cyrilku). I ten byl nedávno nákladně rekonstruován a patří k neopomenutelným památkám velehradského areálu.
Jedinečné chórové lavice
Že mniši nepočítali s přítomností nečlenů
řádu v bazilice, dosvědčují i chórové lavice,
Kostel Zjevení
Páně (Cyrilka).
Foto: František Ingr/Řkf Velehrad
Areál velehradského kláštera.
Foto: Yakub88 l Dreamstime.com
Odpověď zadejte do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz do 21. listopadu.
Správná odpověď
z minulého čísla je C) 1589.
25
26 /
cestování po ČR
Baťovou stezkou
k lesnímu jezírku
Na podzim loňského roku přibyla na Valašsku nová naučná stezka vedoucí
okolím Vsetína: z městské části Jasenice pod kopec Vsacký Cáb a k Cábskému
jezírku. Byla pojmenována na počest Tomáše Bati mladšího, protože vede
převážně po lesních pozemcích náležejících Baťově rodině.
TEXT A FOTO: JIŘÍ JUREČKA
P
řipravil ji Český svaz ochránců přírody
Valašské Meziříčí pro město Vsetín. Trasa
stezky je podřízena tomu, že má turisty dovést k Cábskému jezírku, proto nebyla úplně
optimálně vyřešena: skládá se totiž z dvanáctikilometrového okruhu a čtyřkilometrového
„apendixu“ odbočujícího k hotelu Vsacký Cáb
a zmíněnému jezírku. Většinou se navíc jde
lesem, i tak se však po cestě najdou velmi
zajímavá místa, která stojí za vidění.
spojení
Vlakem do Vsetína
Do Vsetína se pohodlně dostanete
expresy, rychlíky i osobními vlaky
Českých drah. Ideální spojení najdete na www.cd.cz/spojeni nebo
vám poradí na tel. 840 112 113.
z Olomouce
za 1 hodinu 12 minut
z Ostravy
za 1 hodinu 34 minut
z Přerova
za 1 hodinu 16 minut
Skrytá tabule
Naučná stezka začíná u zastávky MHD Jasenice I, kde vás čeká menší překvapení: najdete
sice značení, ale úvodní naučná tabule je
ukrytá až asi o 150 m dál za odbočkou. Pokračujete po silnici údolím potoka Červenka, kam se už pomalu rozšiřuje městská
zástavba, ovšem dochovaly se tu i pozůstatky tradiční lidové architektury (roubené
dřevěnice, staré sklépky nebo dřevěný včelín)
a pasekářského osídlování Valašska – dokonce
se na některých loukách stále pasou ovce.
cestování po ČR /
Soutěž o předplatné
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista!
ně únavná dlouhá pasáž
po zpevněné vrstevnicové
lesní cestě. Když ji přetrpíte,
přejdete přes hřeben s mladým bukovým lesem a menší studánkou a můžete se
těšit na odměnu v podobě
samoty na Ranči, kde si lze
odpočinout třeba u pěkné
Babiččiny studánky, k níž
dojdete podél plotu lesnické
obory (asi 80 m nahoru).
Po cestě dolů k Vsetínu pak
ještě budete procházet přes jedno
z nejhezčích chráněných území v okolí,
přírodní památku Louka pod Rančem.
11 2013
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
LISTOPAD
|
Vyhlídka na Čertových kamenech je oblíbeným
cílem návštěvníků Jeseníku, kteří, pokud půjdou
z města pěšky, minou pozůstatky bývalých dolů na:
A) černé uhlí
Unikátní muzeum vitráží
a rozhledna v Libyni
Za štěchovickým pokladem
do vystěhovaného Hradištka
V Jiráskových stopách
za tajemstvím kamenných chlebů
Granáty pod Čertovými kameny
B) stříbro
C) zlato
Výlet z Želivi okolo tří přehrad
Černé diamanty u Mirošova
Odpověď zadejte do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz do 21. listopadu.
Kamenné hříčky na Králickém Sněžníku
Okolo Prysku
TOULKY S TOULAVOU KAMEROU
Jakub Bursa superstar aneb všechno je jinak?
Cestou husitských hejtmanů
Tři správné odpovědi odměníme ročním
předplatným časopisu Turista.
Sto let Palackého stezky
S Bertíkem z Valtic
naboso přes hranici
Blýskavý Ametystový svět
v rakouském Maissau
LII | 125
Cena: 48 Kč
Romantika Cábského jezírka
A teď druhá varianta: odbočka naučné stez­ky
k Vsackému Cábu. Pod vrcholem tohoto kopce se můžete najíst a napít ve stejnojmenném horském hotelu, který postavil před
85 lety KČT (dnes má soukromého majitele).
Nabízí se tu krátká vycházka na vrchol, kde
kdysi stávala rozhledna a stranou dokonce
skokanský můstek. Přímo pod hotelem a malou sjezdovkou pak začíná přírodní rezervace
Kutaný, která chrání nevelký zbytek přiroze-
ného, přírodě blízkého karpatského buko-jedlového lesa s bizarními vývraty, zlomy
a soušemi. V dubnu v něm rozkvétají doslova
polštáře kyčelnic, sasanek, plicníků a dalších
bylin, ale pozor – mohou tu padat stromy,
takže vstupovat s opatrností a na vlastní
nebezpečí. Když vám zbude čas a nadšení pro
přírodu, je ještě možnost dojít k nedaleké (asi
1,5 km) rezervaci Halvovský potok s podobným typem lesa a hezkou studánkou.
Od hotelu byla nově vyznačena cesta k romantickému Cábskému jezírku pod samotou
Sedlo, jež vzniklo při rozsáhlém sesuvu,
později bylo uměle prohloubeno a postupně
ho zabydlela řada vzácných druhů živočichů
i rostlin. Původně měla být tato část trasy
také okružní, ale nepodařilo se pro ni vyjednat povolení vlastníků lesa. Zkuste se tedy
poradit s chataři z Vsackého Cábu, mohou
vám ukázat i druhou, pohodlnější cestu.
Doporučujeme ke zvážení, zda stojí za to
absolvovat sportovně celou poměrně dlouhou
stezku s částí jednosměrnou, nebo si raději
projít jen některé úseky a více si užít zajímavých odboček do okolí. Určitě si ale díky naučné stezce můžete zpestřit putování po Vsetínských vrších. Tak ať se vám dobře šlape! ▪
Článek vyšel také v časopise Turista č. 5/2013.
Babiččina studánka u obory na Ranči.
V sedle nad Červenkou se napojíte na červenou
turistickou značku a po prudkém stoupání se
můžete vydýchat na jednom z mála pěkných
výhledů na část Vsetínských vrchů.
Pod Vsackým Cábem se budete rozhodovat, kam dál, a máte v podstatě tři možnosti:
odbočit směrem k hotelu Vsacký Cáb a jít
celou trasu až k Cábskému jezírku a zpět, nebo
zůstat v pohodlí hotelu a občerstvit se, anebo
se vrátit okružní částí stezky zpátky k výchozímu místu. V tomto případě vás čeká poměr-
27
28 /
cestování po ČR
Z okna vlaku
Napajedla
Svatý Hostýn
Foto: Petr Titz, www.fotobanka.cz
Foto: Robert Polášek, www.fotobanka.cz
Lidečko
Foto: Tomáš Loun, www.fotobanka.cz
ve Zlínském kraji
Kolem Čertových skal
Jak se žije na zámku
Proslulé poutní místo
Na severním okraji obce Lidečko se
nacházejí Čertovy skály – přírodní
památka a oblíbený cvičný horolezecký
terén. Z vlaku je uvidíte mezi zastávkami
Lidečko a Lidečko ves. O jejich vzniku se
traduje pověst. Aby čert získal za nevěstu
místní dívku Rozinu, musel prý přes
noc do prvního kohoutího zakokrhání
postavit mohutnou hráz, která by
obrátila tok říčky Senice. To se mu ale
nepodařilo, a tak se musel vrátit zpět do
pekla s nepořízenou. Kolem Čertových
skal vede naučná stezka Vařákovy Paseky
(zast. č. 14), která začíná u nádraží
v Horní Lidči.
Dominantou města Napajedla je
barokní zámek. Stavba z druhé poloviny
18. století dlouhá desetiletí chátrala,
ale před pěti lety získal zámek nové
majitele a prochází rekonstrukcí. Poprvé
ve své historii byl také zpřístupněn
veřejnosti. I když hlavní návštěvní
sezona už skončila, soukromou
prohlídku zrenovovaných historických
sálů napajedelského zámku si můžete
objednat po celý rok. Pokud se vám
v Napajedlech zalíbí, na zámku lze
i přenocovat – v originálně zařízených
pokojích. A možná se necháte zlákat
i na zážitkovou gastronomii.
Nejvýše položenou sakrální
stavbou na Moravě s trvalou duchovní
správou je bazilika Nanebevzetí Panny
Marie na Hostýně (718 m n. m.)
– oblíbené poutní místo. Z vlaku ji
můžete spatřit mezi stanicí Bystřice
pod Hostýnem a zastávkou Hlinsko
pod Hostýnem. Byla postavena v první
polovině 18. století k pětistému výročí
spásného zázraku. Podle starobylého
podání zachránila Panna Marie lidi, kteří
se na Hostýně ukryli před nebezpečnými
Mongoly a modlili se za pomoc.
Na útočníky seslala velkou bouři
a donutila je tak k ústupu.
Na Čertovy skály se cestující mohli
podívat z okna vlaku poprvé 21. října
roku 1928, kdy byla zprovozněna
železnice mezi Vsetínem a Horní
Lidčí. Dnes jde o úsek tratě č. 280,
po němž se prohánějí i expresy jedoucí
z Prahy na Slovensko. Zastavují také
na nádraží v Horní Lidči. Jízda osobním
vlakem ČD z Horní Lidče do Lidečka trvá
šest minut, pokud se s námi vydáte po
kolejích do Lidečka ze Vsetína, cesta vám
zabere asi čtvrt hodiny.
Do Napajedel, malebného města
proslaveného chovem anglických
plnokrevníků, jezdí vlaky ČD po
trati č. 330. Železnice spojující
Břeclav a Přerov byla zprovozněna
ve dvou etapách už v roce 1841.
Vlastnila ji a provozovala Severní dráha
císaře Ferdinanda (KFNB), která patřila
k nejvýznamnějším železničním firmám
v Rakousko-Uhersku. S jedním přestupem
v Otrokovicích vás do Napajedel dopraví
vlaky ČD z Olomouce, Brna i Prahy.
Na poutní místo se můžete
vydat od nádraží v Bystřici pod
Hostýnem po červené turistické
značce (asi 4 km). Pokud vás
od výletu odrazuje namáhavé
stoupání do kopce, absolvovat ho
nemusíte. U nádraží najdete zastávku
autobusu, který vás na Hostýn vyveze.
Jeho jízdní řád zjistíte na www.hostyn.cz
(Turistické informace). Do Bystřice p. H.
jezdí vlaky od roku 1882, stanice je součástí
tratě Kojetín – Valašské Meziříčí (č. 303).
cestování po ČR /
29
Rájem rozhlednovým
ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL
Šrotík (Maják, Staré Město)
Dokonalá replika sedmadvacetimetrového železného majáku z roku 2008.
trať č. 330, nejbližší žel. stanice Staré Město u Uherského Hradiště, vzdálenost 0,5 km
Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 23 metrů (Uherské Hradiště, Chřiby
s Buchlovem a Brdem, Bílé Karpaty s Velkou Javořinou a Velkým Lopeníkem,
Hostýnské vrchy).
žst. Staré Město
Uherské Hradiště
Šrotík
Nedakonice
Tato unikátní stavba se nachází v areálu firmy Kovosteel na velké křižovatce dvou
hlavních ulic Brněnské a Tovární, 400 metrů od koridorového nádraží ve Starém
Městě.
Sjízdné na silničním kole.
Občerstvení v okolních restauracích. Suvenýry v pokladně rozhledny.
Zdenička (Těšánky)
Patnáctimetrová dřevěná rozhledna z roku 2012 ležící na nejvyšším bodě areálu hipodromu Gruntu Galatík.
trať č. 305, nejbližší žel. stanice Zdounky, vzdálenost 4,1 km
Kruhový výhled ze zastřešené plošiny ve výšce 12 metrů (Chřiby s kamennou rozhlednou na Brdu, Hostýnské vrchy, Kroměříž).
Obec Těšánky se nachází na hlavní silnici z Kroměříže do Koryčan, necelý kilometr
od známější a větší obce Zdounky. K rozhledně vedou z Těšánek dvě cesty a obě
jsou strmé! Tři sta metrů za areálem Gruntu Galatík se ze silnice sjede prudce
z kopce, překoná se potok a pak se nekompromisně stoupá téměř 700 metrů
úzkou pěšinou až na rozcestí na hřebeni plochého návrší. Poté se odbočí doprava
a téměř po rovině se po půl kilometru dojede k závoře. Příkrým stometrovým
stoupáním se pak mezi nově vysazeným třešňovým sadem zdolá poslední kopec a
k rozhledně už pak následuje 200metrová rovinka. Druhou možností je uprostřed
obce odbočit jedinou širokou cestou doprava, dojet k potoku a pak se zakousnout
do třísetmetrového strmého kopce až k rozcestí na hřebeni kopce. Zde se odbočí
doleva a po návrší se už jen mírně do kopce dojede po 1 300 metrech k závoře.
První popisovaná cesta je náročnější a měří 1 700 metrů, druhá pak 2 400 metrů.
Zdenička
Těšánky
Zdounky
Sjízdné pouze na horském kole.
Suvenýry v Gruntu Galatík.
Soutěž
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách.
Před návštěvou rozhleden
se informujte o jejich
aktuální otevírací době.
Jaký je součet nadmořských výšek
rozhleden Šrotík a Zdenička?
Správnou odpověď jednoduše zadejte
do 21. listopadu do formuláře na www.cdprovas.cz.
Nápovědu najdete na www.cykloknihy.cz.
SLEVA
25 %
Dnešní překvapení ve vlaku
UŠETŘÍM
ZNOVA ve vlaku
Dnešní překvapení
ASkvělá
ZNOVA
A ZNOVA
snídaně
s výhledem
Ať už jezdíte vlakem do školy, za prací nebo třeba
na výlety, nechte se překvapit, že můžete jezdit levněji!
s In Kartou IN 25 vám jízdné zlevní o 25 %
výši a trvání slevy si můžete vybrat podle sebe
zákaznický program vám navíc přinese slevy
na kulturu, u obchodníků či ve službách
www.cd.cz
šéfkuchař pro vás /
PŘEDSTAVUJEME...
Radek Šubrt
Kuchařině se věnuje již hezkou řádku let a dobře ví, že skvělý pokrm dokáže navodit tu správnou atmosféru v každé situaci. Radek Šubrt
je kuchař plný energie a vášně pro dobré jídlo.
Můžete ho znát z televizních obrazovek, kde
vystupoval jako jeden z porotců gastronomické
show MasterChef. Zkušenosti, které nabízí,
sbíral ve vyhlášených restauracích po celém
světě, mimo jiné u Daniela Bouluda v New
Yorku, v restauracích v Německu, Rakousku
či Švýcarsku. V současné době vede nejen
řadu různých kurzů vaření, třeba i pro
naše nejmenší, ale zajišťuje i catering na
narozeninových oslavách či jen na setkáních
s přáteli. Svou praxi dnes využívá jako šéfkuchař několika pražských restaurací.
Amade restaurant
Restauraci Amade najdete v srdci Prahy v moderně redesignovaných prostorách barokního
paláce. Před staletími zde pobýval hudební
skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, kterého
přátelé neformálně oslovovali právě „Amade“.
Stejně jako jeho hudba je i kuchyně v Amade
jedinečná. Je na vás, „na co“ do Amade přijdete.
Po celý den se zde skvěle najíte nebo si jen
odpočinete při kávě a skvělém švestkovém
dortu. Výhled na Karlův most, dostatek soukromí pro pracovní schůzky, špičková kuchyně
i poctivá denní menu – to je kombinace,
která vám přinese nový pohled
na pražské kulinářské umění.
Kde najdete
Pod vedením Radka Šubrta
restauraci Amade?
září kuchyně Amade pestKaroliny Světlé 34
rostí a spoléhá na spojení
(Hotel Pachtův Palác)
Praha 1
domácích tradic s vysoce
Možnost rezervace
kvalitními surovinami.
na tel. +420 230 234 316
nebo na www.amaderestaurant.cz.
31
32 /
šéfkuchař pro vás
Husí kaldoun s játrovými knedlíčky
SUROVINY NA 4 PORCE:
❘
❘
❘
❘
❘
❘
❘
❘
2 polévkové lžíce másla ❘ 1 cibule
1 polévková lžíce hladké mouky
700 ml vývaru z husích drobů
300 g husích drobů
cca 100 g kořenové zeleniny nakrájené na kostičky
100 ml smetany
100 g husích jater ❘ 1 vejce
strouhanka ❘ česnek
Na másle orestujeme cibuli, přidáme mouku a zalijeme vývarem
z drobů (ten vaříme cca 1 hodinu). Převaříme a dochutíme. Přidáme
droby a zeleninu. Játrové knedlíčky uděláme z pomletých jater smíchaných s vejcem, strouhankou a moukou. Dochutíme solí, pepřem
a česnekem, vše smícháme. Ozdobíme našlehanou smetanou
a ihned servírujeme.
Doba přípravy: 20 MINUT
Doba VAŘENÍ: 1 HODINA 20 minut
3chodové
menu
radka
šubrta
šéfkuchař pro vás /
Krupicové flameri
SUROVINY NA 4 PORCE:
❘ 40 g másla ❘ sůl ❘ 500 ml mléka
❘ 60 g dětské krupice ❘ 1 lžička strouhané
citronové kůry ❘ 4 vyšlehané bílky ❘ cukr
Mléko se špetkou soli přivedeme k varu a pomalu do něj
přisypáváme krupici. Za stálého míchání kaši vaříme na
mírném ohni asi 10 minut. Během varu do ní můžeme
přidat máslo, aby se nepřipalovala. Do hotové kaše
ihned přidáme citronovou kůru a dle potřeby cukr. Do
vlažné kaše vmícháme sníh z bílků, vše dáme do forem
a necháme vychladnout. Po vychladnutí flameri vyklopíme a podáváme s ovocným kompotem.
Doba přípravy: 25 MINUT
Doba vaření: 10–25 minut
Pečené nadívané husí stehno s houbovým tupetem
SUROVINY NA 4 PORCE:
❘
❘
❘
❘
4 husí stehna ❘ 200 g husího masa ❘ lžíce smetany ❘ 1 vejce
sůl ❘ husí sádlo ❘ snítka rozmarýnu ❘ pepř ❘ 200 g krup
2 šalotky ❘ 100 g hub ❘ 3 rajčata ❘ 2 polévkové lžíce másla
2 polévkové lžíce kandovaného ovoce
Husí stehna vykostíme a naplníme fáší z husy, na kterou rozmixujeme najemno
husí maso buď ručním mixérem, nebo na mlýnku, vmícháme vejce, sůl, pepř,
nasekaný rozmarýn a kandované ovoce. Po naplnění pečeme stehna v husím sádle
přibližně 1,5 hodiny. Ve finále stehna vyndáme ze sádla a necháme zapéct pod horním grilem dozlatova. Kroupy uvaříme doměkka ve vývaru, smícháme s na másle
orestovanou šalotkou, houbami, rajčaty a máslem. Kdo má rád pažitku, přidá i tu.
Doba přípravy: 25 MINUT
Doba PEČENÍ A vaření: 2 hodiny 15 minut
33
34 /
specialita
TEXT: FILIP ČERNÝ
FOTO: ABELSONAGENCY, PIXMAC
Svatomartinská husa
Jedenáctý listopad, Martin na bílém koni, dobře propečená husa
a mladé víno patří neodmyslitelně k sobě.
S
vatomartinské tradice v Čechách zná
snad každý. Zvlášť ten, kdo měl babičku
na vesnici. Dobře propečená svatomartinská
husa míří v den svatého Martina na pekáč.
Málokdo však ví proč.
Podle legendy se do trouby dostala za
trest, husám se stalo osudným jejich kejhání
při bohoslužbě. Rušily prý boží slovo natolik,
že je za to stihl trest a musely na pekáč. Jiná
pověst zase praví, že když měl být svatý
Martin jmenován biskupem, ze skromnosti
se před touto poctou ukryl do husince. Místo
toho, aby husy Martinovu skrýš bránily, zradily ho svým kejháním, a proto opět skončily
na pekáči.
Na talíř podle řádu
V dávných dobách měla upečená husička
i svůj řád, jak se podělit o propečené maso.
Nejnižší sluha dostával vždy křídla – prý proto, aby při práci lítal jako čamrda. Vyšší sluha
se těšil ze stehna a hospodáři patřil celý
zbytek husy. Mimo to mělo pečení hus
v minulosti také racionální důvody. Den svatého Martina byl důležitým mezníkem
v hospodářském roce. K tomuto dni odcházeli čeledíni a děvečky ze služby, sčítaly se
ztráty a výnosy, konaly obecní hromady a
hospodáři zabíjeli vykrmenou drůbež, která
nebyla vhodná na chov.
Svatomartinská tradice pečení hus se zachovala dodnes. Zatímco dříve se dodržovala
především na venkově, dnes ji podle nedáv-
ného výzkumu nejvíce zachovávají Pražané.
Husa česká je naším národním plemenem,
má výborné jatečné vlastnosti. Maso vyniká
kvalitou, oproti ostatním plemenům není tak
sádelnaté a tučné.
Jak na husu
Za dob našich babiček se husa pekla v kachlových kamnech, kde se teplota regulovala
druhem spalovaného dříví. Dnes spočívá
tajemství šťavnaté a voňavé pečínky
v pomalé přípravě. Trouba musí být zahřátá jen na velmi nízkou teplotu. Průměrná
husa se při teplotě 100 °C upeče
přibližně za deset až dvanáct
hodin (podle velikosti).
Husa si stejně jako jiné
pečínky příliš nelibuje
Svátek
svatého Martina
Pranostika říká, že svatý Martin přijíždí
na bílém koni, což značí, že zima se
již nezadržitelně blíží. Uzavírá se tak
současný rok a pomalu se připravujeme
na blížící se Vánoce. Nedílnou součástí
svatomartinských hodů jsou mimo
husy a vína i koláče (svatomartinské
rohy, plněné rohlíky nebo podkovy
se darovaly čeledínům a děvečkám
odcházejícím z hospodářství).
Svatomartinské víno
Svatý Martin je také svátkem vinařů,
neboť končí vinobraní a dokončuje se
proces zrání prvního letošního vína.
Podle tradice je tak možné 11. listopadu
v 11 hodin otevřít první letošní mladé
víno, které zrálo pouze několik týdnů.
Svatomartinské víno může být bílé,
růžové nebo červené.
Zvyk otevírání mladých vín pochází už
z doby císaře Josefa II., kdy se na svátek
svatého Martina mohlo začít nalévat
nové víno z podzimní sklizně. Tento
den symbolizoval konec sklizně, završil
zemědělský rok a oznámil začátek zimy.
v rychlém střídání teplot. Místo toho,
abyste ji do rozpálené trouby strčili
rovnou z lednice, jí dopřejte pozvolnou,
dvouhodinovou aklimatizaci při pokojové teplotě.
Mladá husička nebývá tučná, proto
je dobré přidat pod ni do pekáče kousek
sádla. Tučnou husu zase pečeme zvolna
a tučnější části husy v průběhu pečení
propichujeme, aby se tuk vypekl. Maso se
pak důsledně přelévá výpekem. Jedině tak
nebude suchá.
Svatomartinskou husu můžete podávat
tradičně s knedlíkem a zelím nebo vyzkoušejte bramborové lokše či kroupy. Pokud si
lámete hlavu, kde husu sehnat, když nemáte
domácí chov, zajděte do běžného supermarketu, kde ji nejen ve svátečním období
seženete jak chlazenou, tak i mraženou.
A nebyla by to svatomartinská husa,
kdyby k ní nebyl i „košt“ mladého červeného
či bílého svatomartinského vína, popřípadě
dobrého čepovaného piva. ▪
cestopis /
35
Vídeň
TEXT a foto: zdeněk ston
Rakousko
Vídeň
Za vnitřní
krásou
vídeňských paláců
Na první pohled není tak malebná, oproti našemu hlavnímu městu však Vídeň
působí nesmírně kompaktně a poklidně. Těžko se tomu srovnávání ubráníte, vždyť
obě města leží v celoevropském měřítku jen kousek od sebe a mají i společný kus
historie a osobnosti, které ji utvářely. Už jen proto by se tam během svého života
měl každý Čech alespoň jednou vypravit.
36 /
cestopis
Italský „sweetboy“ předvádí v přímém přenosu své cukrářské umění hostům v hotelu Kempinski.
K
avárny, památky, galerie, Prátr a zase ty
kavárny. Do Vídně mě to vlastně nikdy
moc netáhlo a hlavní město Rakouska pro
mne představovalo spíše alternativu výhodného přestupního uzlu při cestách za jižním
sluncem. Konec tomuto přístupu učinila
nechtíc až má kolegyně.
Fialková Sissi
Nestává se tak často, abych něco vyhrál,
a nestalo se tak ani teď. Ale právě ona soutěživá kolegyně vyhrála v jakémsi časopise
zájezd do Vídně, následně ochuravěla a poukaz mi věnovala. Jaksi mi ale opomněla
sdělit důležitou informaci, že soutěž se jme-
Po stopách Lichtenštejnů
Lichtenštejnská knížecí rodina se řadí mezi jeden z nejstarších rakouských šlechtických rodů.
Svůj městský palác začali Lichtenštejnové stavět před více než 300 lety a tehdy se jednalo
o první významné dílo vrcholného baroka ve Vídni. Velkolepý soubor barokních štukových
stropů, opulentní neorokokové interiéry a původní zařízení doplněné jemnými parketovými
podlahami od Michaela Thoneta tvoří harmonický celek odkrývající pohled do šlechtického
života minulých epoch. V 19. století proslula stavba technickými vynálezy jako např. výtahem
do čtvrtého patra, domovním hlasovým zařízením, horkovzdušným topením a dalšími.
Ke konci druhé světové války byl palác vážně poničen pádem vojenského letadla na střechu
a zásahy bomb. K částečné obnově paláce došlo až v 70. letech 20. století a konečně tento
rok na jaře se po čtyřech letech rozsáhlých oprav (náklady dosáhly až 100 milionů eur)
slavnostně znovu otevřel. Vybraná díla z období beidermeieru a klasicismu ze soukromé
sbírky lichtenštejnských knížat mohou návštěvníci zhlédnout při objednaných prohlídkách
s průvodcem či v rámci různých akcí. Impozantní sály jsou také často využívány pro pořádání
nejrůznějších společenských událostí, natáčení filmů či focení.
Veřejné prohlídky
Přesné termíny unikátních prohlídek, které se konají pouze několikrát do měsíce, jsou uvedeny na webových stránkách. Vstupenky lze
zarezervovat on-line, telefonicky nebo e-mailem.
Vstupné: 25 eur za osobu
Info: www.palaisliechtenstein.com, [email protected]
novala „Po stopách Sissi“ a hlavní náplní zájezdu mělo být vysedávání po kavárničkách,
neskrývané rabování obchůdků s oblečením
a večerní „drinčíčkování“… Tomuto zaměření odpovídalo i složení skupiny výherců,
respektive výherkyň, s nimiž jsme se sešli
poslední zářijový pátek na hlavním nádraží.
Chvíli mi trvalo, než jsem to celé prokoukl,
ale díky skvělé průvodkyni, která mi umožnila částečně individuální program, jsem si
to celé užil. A řekněte sami, pánové, kdo by
občas nechtěl být hýčkán dámami!
Nevím, jak se to antropologicky událo, vždyť s Rakouskem máme společnou
hranici, a možná tomu přidávají i zvláštní,
až trochu usedlé outfity, ale samy mladé
Vídeňanky nepatří mezi nějaké extra půvabné krásky. To císařovna Alžběta, známá
jako Sissi a mezi obyčejným lidem nesmírně
oblíbená, prý vypadala a chovala se jako
skutečná princezna z pohádky. Vysoká štíhlá postava, dlouhé vlasy až na zem, zájem
o prostý lid. Někteří jí vyčítali až přílišnou
zaujatost pro budování vlastní krásy a jiní
v ní naopak viděli značnou konkurenci.
Na její stopy narazíte v současné Vídni velmi
často. V našem případě to byly Sissiiny oblíbené kandované fialky, které se v originální
podobě prodávají v jedné z nejvyhlášenějších vídeňských kaváren Demmel, nebo třeba dortíky pojmenované po Sissi až po Sissi­
cestopis /
káva
Jak ji mají nejraději
Kavárny vždy představovaly místa,
kde se setkávali umělci, spisovatelé
a intelektuálové. Vídeňský spisovatel
Friedrich Torberg perfektně popisuje
význam proslulých vídeňských kaváren
ve své legendární knize Teta Joleschová, kde najdete spoustu kavárenských
historek. Káva, kterou si můžete dopřát
v Rakousku a speciálně ve Vídni, je jedna
z nejrozmanitějších na světě a lidé ji tu
milují. Zkuste třeba některou z těchto:
Wiener Eiskaffee
(Vídeňská ledová)
Lahodná vanilková zmrzlina přelitá vychlazenou kávou, dozdobená šlehačkou.
Naše průvodkyně ve vyhlášeném Café Central
– v pozadí tvořící se fronta u vchodu.
inu fialkovou zmrzlinu. Vůbec dámy z naší
skupiny kromě obchůdků s oblečením braly
útokem i všemožné zákusky a cukrovinky
včetně tradičního Sacheru nebo jablečného
závinu a přitom debatovaly o nejnovějších
trendech v oblasti hubnutí. Mne osobně
většina zákusků připadala trochu přeslazená, ale potěšila mě přítomnost turecké kávy
v tradiční nabídce kaváren, zde samozřejmě
v jakési umírněnější podobě servírovaná
ve speciálním šálku tak, aby vám co nejméně zrníček ulpělo mezi zuby. Ale třeba „turka
se šlehačkou“, přání jedné z našich milých
dam, úslužný číšník s omluvnými gesty odmítl. Takhle se přece turecká káva nepije…
Pusy, pusy capitol
Pravé cukrové blaho jsme však zažili první
večer při slavnostní večeři v restauraci Die
Küche v luxusním hotelu Kempinski. Hostil
nás stylově oblečený PR manažer, mladík
připomínající vizáží slavné hollywoodské
hvězdy šedesátých let. Svým výkladem
okořeněným lehce nakřápnutým hlasem
a rozevlátými gesty provázel jednotlivé
položky degustačního menu. Vyzkoušeli
jsme třeba candáta s mladým klíčkem
hrachu připraveného na rozžhaveném
kameni, avokádovou pěnu na domácích
slaných sušenkách, čerstvý tataráček z alpských kraviček namíchaný přímo u stolu
(škoda jen těch capari, které v chuti rušily)
Kleiner Schwarzer
(Malá černá)
Káva servírovaná v malém
šálku (ve velké variantě
dvojitá porce kávy, více vody).
Kleiner Brauner (Malá hnědá)
Káva v malém šálku servírovaná se smetanou (ve velké
variantě dvojitá porce kávy,
více vody a smetany).
Melange
Káva s větším množstvím
vody dolitá mlékem s mléčnou pěnou na povrchu, servírovaná ve velkém šálku.
Maria Theresia
Dvojitá porce kávy s trochou
pomerančového likéru
a šlehačkou, servírovaná
ve sklenici.
Fiaker
Káva servírovaná
s malou porcí rumu.
Türkische (Turecká)
Silná sladká turecká káva.
37
a nechyběl samozřejmě ani čerstvý chléb
z vlastní pekárny se dvěma druhy paštik
(játrová, z divočiny). Vrcholem večera se
však stal příchod „sweetboye“ (doslovně
přeloženo – sladkého chlapce), italského
mistra přes zákusky. Plynulou angličtinou
na nás vychrlil denní nabídku a dámám
podle jejich momentální nálady a vkusu
sám navrhoval zajímavé alternativy dezertů a poté je odkráčel připravit do kuchyně.
Čokoládová Muse, Kempinski cheescake
nebo fialková marokánka neměly chybu.
Spokojen byl i náš hostitel, a když jsme se
loučili, několikrát zakroutil zadečkem a políbil všechny přítomné dámy na obě tváře
včetně těch mých. Když viděl mé rozpaky,
jen se rozverně zachechtal a zvolal:
„Vienna is a pusy, pusy capitol!“ (Vídeň
je hlavní město pusinkování!) Prý se tu
takhle vesele líbají všichni.
Nevím, čím jiným by Vídeň v očích zahraničních turistů mohla být než hlavním
Za bílými zdmi
rozhlehlých paláců
se ukrývá netušená
krása a bohatství.
městem hudby. Alespoň kdysi. Jména jako
Mozart, Haydn, Schubert, Beethoven, Mah­
ler, rodina Straussů, která jsou s Vídní
spojena, o tom jasně hovoří. Současná
moderní hudba, ale například i vlastní
televizní a rozhlasová tvorba trochu
ustoupily do pozadí (Rakušané například
rádi sledují německé televizní kanály) a Vídeňané dál hojně navštěvují klasické koncerty a bály. Mladší generace se samozřejmě, stejně jako jinde na světě, věnuje
zálibám v podobě párty a „akciček“.
A tak abychom uspokojily jiné než
chuťové buňky, zamířili jsme za mnohem
šlechetnějšími cíli – na tradiční páteční
koncerty slavného chlapeckého sboru
Wiener Sängerknaben. Přestože tu kluci
koncertují pravidelně už několik století,
sál praskal ve všech. A byl to povedený
kontrast, parta raubířů ve věku 10–14 let
oblečená v decentních úborech s námořnickým střihem zpívala klasické árie vytrénovanými hlasy s dívčím zabarvením
a ti nejstarší se při svých sólo výstupech
38 /
cestopis
Vídeň
(Wien)
Rozloha: 414,65 km2
Počet obyvatel: 1 714 142 (2011)
Město založeno: 15. stol. př. n. l.
Oficiální web: www.wien.gv.at
Dunaj. Když budete mít štěstí, voda vám zahraje krásný modrý valčík. Vpravo věž Donauturm u nové části města.
právě chystali mutovat. Nemohla nezaznít
ani tradiční a neopominutelná klasika –
valčík Na krásném modrém Dunaji (a že
Dunaj modrý při našem pobytu skutečně
byl, dokládá fotografie nahoře). Škoda
jen, že kluci nezabrousili i kousek do moderny, jen se jí dotkli v upravené verzi hitu
Billa Joela, ale jako by to od nich nikdo ani
neočekával, na konci se dočkali nadšeného potlesku. Vídeňané kulturu prostě
milují a nemohla to pokazit ani skupina
všudypřítomných Asiatů s miniaturními
digitálními kompakty, kteří si dokumentovali vše počínaje chlebíčky v koncertním
bufetu a konče zdobnou klikou u záchodových dveří.
Zatímco města jako Berlín nebo Paříž
přispívají do současné pokladnice kultury
a umění, Vídeňané zase skvěle umějí
prezentovat své historické poklady.
Není to jen Albertina
Dalo by se říct, že Vídeň je městem paláců –
rozlehlých budov roztroušených po nevelké
ploše historické části města. Za jejich bílými
a někdy až stroze vyhlížejícími venkovními
zdmi se ukrývá netušená krása a bohat-
ství, o kterou Rakušané přičinlivě pečují.
Po mnoha letech pečlivého restaurování
letos například Lichtenštejnové zpřístupnili
veřejnosti svůj městský palác. Na prohlídku
se sem nedostane úplně každý, termíny
jsou omezené a je jasné proč. Najdete zde
cestopis /
Vídeň, to je také důraz na ekologii a udržitelný rozvoj. Cyklostezkami je protkané celé město.
39
totiž velmi cenné sbírky, ale i samotná
výbava a výzdoba od podlahy přes zdi až
po stropy si vyžaduje speciální ochranu. Díky
zalíbení jednoho z mistrů ve zlatě, který se
na výzdobě podílel, vám budou oči z toho
lesku přecházet, a to nemusíte být žádnými
kunsthistoriky. Co lze stěží přehlédnout,
jsou obrovské (opět zlatem zdobené) lustry,
které váží několik tun a na tom největším
kdysi svítilo přes tři sta svíček. A vy se jen
můžete dohadovat, jak je někdo v minulosti
dokázal najednou zapálit a kam vlastně
kapal vosk. Dnes je místo pravých svíček
lustr osazen žárovkami vyrobenými na míru
od firmy Swarovski, jejichž svit byl speciálně
pro tyto potřeby vyvinut tak, aby co nejvíce
40 /
cestopis
Kunstkammer
V březnu 2013 proběhlo po pečlivé deset
let trvající restauraci znovuotevření
unikátní Kunstkammer Wien v Uměleckohistorickém muzeu (Kunsthistorisches
Museum). V jedné z nejvýznamnějších
uměleckých sbírek světa je k vidění přes
2 100 cenných předmětů ve 20 sálech,
které rod Habsburků shromáždil za několik století. Pilnými sběrateli pokladů
byli samotní habsburští císaři, z nich pak
hlavně Rudolf II. Největším klenotem
sbírky je drahocenná slánka (saliera)
od Benvenuta Celliniho, která vznikla
v polovině 16. století. Návštěvníci ale
mohou se zatajeným dechem žasnout
nad nádherou mnoha dalších zlatnických
prací, například jedinečným snídaňovým
servisem pro Marii Terezii.
Kunstkammer ale není jedinou sbírkou,
kterou v muzeu můžete zhlédnout.
Jeho obrazová galerie je domovem
četných stěžejních děl západoevropských dějin umění, mezi nimi Raffaelovy
Madony v zeleném, Vermeerova Ateliéru,
Velázquezových portrétů infantky, mistrovských děl Rubense, Rembrandta,
Dürera, Tiziana, Tintoretta. Navíc tu
najdete i největší sbírku Bruegelových děl
na světě. Antická a egyptsko-orientální
sbírka fascinuje svými poklady záhadných
kultur dávno minulých časů.
Uměleckohistorické muzeum bylo postaveno v roce 1891 podle projektu Gottfrida Sempera a Karla von Hasenauera. Již
tehdy projekt počítal s využitím budovy
jako prostorů pro tehdejší rozsáhlé císařské sbírky. Svými 2 700 m2 výstavního
prostoru reprezentuje největší a nejvýznamnější sbírku svého druhu na světě.
napodoboval onu ostrost a barvu světla.
Celý objekt je přísně střežen, vnitřní teplota
i vlhkost vzduchu přesně regulovány, takže
z pod­okenních parapetů při denním světle
vidíte, jak systém do místnosti vpouští přes
instalované průduchy páru.
Ale jako paláce už mnohdy vypadají i interiéry „obyčejných“ kaváren nebo muzeí. Obou najdete ve Vídni hojnost, přičemž muzejní sbírky
patří k nejrozsáhlejším a nejcennějším i ve světovém srovnání, navíc jsou náležitě udržované a skvostně prezentované. Rozhodně je
všechny nestihnete navštívit během jednoho
nebo dvou dní. Naše další kroky vedli do Uměleckohistorického muzea a i zde by podrobnější prohlídka všech sálů s výkladem zabrala celý
den. Ale tady na vás nikdo nespěchá, můžete
si dokonce pořizovat i snímky a studovat
historii exponátů v interaktivní podobě, a když
máte hlad nebo žízeň, navštívit krásně vyzdobenou kavárnu v centrální části budovy, která
snese srovnání snad jen s tou naší Fantovou.
Nově obnovená expozice Kunstkammer nabízí
exkurz nejen do historie rodu Habsburků, kteří
cenné předměty jako vázy, čajové soupravy,
hrací panenky nebo sošky shromažďovali
několik století. Mezi všemi těmi artefakty mne
nejvíce zaujaly dvě věci. Tou první byl nadšený
výklad naší průvodkyně paní E., jejíž zaujetí
a příběhy spojené s konkrétními předměty
nedokázaly ponechat naši představivost
chladnou. Tou druhou byla neobyčejná
psací souprava, na jejíž ozdobu kdysi mistr
použil vysušená těla hmyzu a žabiček. Ty
pokryl rozžhaveným stříbrem, aby vznikla
forma, a následně ostatky živočichů vypálil
a popel z formy malými dírkami vyfoukal.
Nejlepší místo k životu?
Fanoušci a znalci architektury mohou ale
v současné Vídni obdivovat víc než jen
historické pamětihodnosti. Město prochází
neuvěřitelným stavebním rozvojem, z dopravního pohledu jde například o kompletní
přestavbu vídeňského železničního uzlu včetně výstavby zcela nového hlavního nádraží.
Jakýmsi srdcem moderní Vídně se stalo UNO
City, skupina prosklených výškových budov
východně od centra na břehu Dunaje, místo,
které ještě před pár lety připomínalo spíše
smetiště. Sídlí zde řada nadnárodních korporací a organizací, z nejvýznamnějších pak
Organizace spojených národů (OSN). Jedná
se o největší budovu ve městě a hned vedle
vyrůstá černá DC Tower 1, která se stane
nejvyšší budovou Rakouska (60 podlaží, 248
metrů – srovnejte s naší nejvyšší budovou,
111 metrů vysokou brněnskou ­AZ Tower). Jen
kousek od těchto velikánů můžete relaxovat
nebo sportovat v Donauparku, projet se vláčkem zahradní železnice po jeho obvodu nebo
navštívit Donauturm, 252 metrů vysokou
věž s výborným rozhledem.
Přestože má Vídeň o třetinu více obyvatel než Praha, rozkládá se na zhruba stejné
ploše. Nemůže se pochlubit tolika zelenými
údolími jako naše hlavní město, na druhou
stranu působí nesmírně kompaktně. A život
tu plyne jaksi pomaleji, neuspěchaně.
Sednout si ke svému šálku kávy v desítkách
kaváren stejně jako zajít na dobré jídlo s přáteli nebo rodinou patří k běžnému koloritu
obyčejných Vídeňanů. Na kvalitu pokrmů tu
kladou zvláštní důraz, ceny tomu mnohde
odpovídají, ale když si například objednáte
kávu u kavárenského stolečku, je pak obsluze jedno, jak dlouho tu sedíte a nikdo vás
nenutí vymýšlet jednu objednávku za druhou. V oficiálním žebříčku agentury Mercer,
která hodnotí města podle kvality života,
se Vídeň již několik let umísťuje na předních
pozicích a v aktuálním pořadí drží dokonce
první příčku. O důvod víc sem vyrazit, zvlášť
když tak rádi srovnáváme… ▪
Základní vstupné 14 eur, zlevněné 11 eur
www.khm.at
Uměleckohistorické muzeum.
cestopis /
41
Advent ve Vídni
Od poloviny listopadu až do Vánoc se ta nejkrásnější vídeňská náměstí
proměňují v pohádkové vánoční trhy. Při vůni vánočního cukroví a nad
šálkem horkého punče na vás dýchne nefalšovaná předvánoční atmosféra.
U
ž tradiční kouzlo vídeňského adventu
proměňuje Radniční náměstí v rozzářenou pohádkovou krajinu. Vánoční dárky,
ozdoby na vánoční stromeček, cukrovinky
a hřejivé nápoje tu nabízí na 150 stánků.
Slavnostně ozdobené jsou i stromy v Radničním parku kolem dokola, které plují
v moři světel. Hodně lákadel je tu připraveno
hlavně pro děti.
Nedaleko odsud, mezi Uměleckohistorickým a Přírodovědným muzeem, zase láká
návštěvníky vánoční vesnička na náměstí
Marie Terezie. V době adventu tu stojí přes 60
stánků nabízejících tradiční řemeslné výrobky
a originální dárky. Dalším oblíbeným místem
setkání v předvánočním čase, především pro
mladší návštěvníky, je romantická vánoční
vesnička v areálu staré nemocnice Altes AKH.
Tradici ctí starovídeňský vánoční trh
na Freyungu v centru města. Vánoční trhy
se v těchto místech konaly už v roce 1772,
dnes si zde můžete koupit řemeslné výrobky,
skleněné ozdoby, tradiční jesličky a keramiku.
Od 16 hodin zní náměstím sváteční adventní
hudba. Kvalitní výrobky uměleckých řemesel
si můžete pořídit i o pár kroků dál na adventním trhu Am Hof.
Kulturní a vánoční trh na nádvoří
Ehrenhof před zámkem Schönbrunn nabízí
romantiku Vánoc v císařských kulisách.
Po Vánocích se promění v novoroční trh.
Ve slavnostní atmosféře nabídne trh tradiční
řemeslné výrobky, ručně vyráběné vánoční
ozdoby, koncerty vánoční hudby i bohatý
program pro děti včetně vánoční dílny. Císařskou atmosférou dýchá i adventní trh před
letohrádkem Belvedere. ▪
Vídeňský vánoční trh
Starovídeňský vánoční trh
Vánoční vesnička na náměstí Marie Terezie
Kulturní a vánoční trh před zámkem Schönbrunn
16. 11. – 24. 12. 2013
Rathausplatz
www.christkindlmarkt.at
20. 11. – 26. 12. 2013
Maria Theresien-Platz
www.weihnachtsdorf.at
Vánoční vesnička před letohrádkem Belvedere
22. 11. – 23. 12. 2013
Prinz-Eugen-Straße
www.weihnachtsdorf.at
Vánoční vesnička ve staré nemocnici Altes AKH
16. 11. – 23. 12. 2013
Alserstraße/Spitalgaße, dvůr 1
www.weihnachtsdorf.at
22. 11. – 23. 12. 2013
Freyung
www.altwiener-markt.at
23. 11. – 26. 12. 2013
www.weihnachtsmarkt.co.at
Adventní trhy na náměstí Karlsplatz
22. 11. – 23. 12. 2013
www.divinaart.at
Zimní trh u obřího ruského kola v Prátru
16. 11. 2013 – 8. 1. 2014
www.wintermarkt.at
Vánoční trhy v tržnici Naschmarkt
29. 11. – 24. 12. 2013
Pozor na průvodce
Mnou jinak oblíbený knižní průvodce z řady Rough Guide hned v úvodu doporučuje jako nejlepší
alternativu pro cestu do Vídně letadlo a přitom vyjmenovává seznam leteckých společností s odkazem na jejich webové stránky. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o nepovedenou reklamu,
nicméně záhy zjistíte, že se jedná o lenost překladatelů, kteří se nenamáhali ani s ověřováním
zastaralých informací (poslední aktualizace v roce 2008, některé texty dokonce přiznávají aktualizaci
v roce 2006), ani s uvedením do místních reálií. O vlaku se průvodce zmiňuje jen zcela okrajově a už
vůbec ne pozitivně. Přitom jen mezi Prahou a Vídní jezdí denně šest přímých spojů kategorie EuroCity
(plus jeden spoj kategorie EuroNight), přímý spoj existuje i z oblasti severní Moravy. Cesta z Prahy
trvá zhruba 4 a ¾ hodiny, po dostavbě hlavního vídeňského nádraží v roce 2015 by to mělo být jen
něco málo přes 4 hodiny. S využitím Včasných jízdenek Evropa, které lze zakoupit v eShopu ČD,
můžete cestovat za atraktivní ceny například z Prahy nebo Ostravy do Vídně za 19 eur (cca 492 Kč),
z Brna za 9 eur (cca 233 Kč). Počet těchto jízdenek je omezen, proto s nákupem neváhejte. Cena je
stanovena pevně v eurech, přepočet probíhá podle aktuálního kurzu.
Zaručené a aktuální informace nejen o aktivitách ve Vídni najdete na stránkách
www.austria.info/cz nebo www.wien.info, které jsou kompletně v češtině.
křížovka
POMŮCKA:
AIM, APE,
LOST, ROTH,
TOF
ROČNÍ
MLÁDĚ
(KONĚ)
ŽENSKÉ
JMÉNO
NĚMECKÉHO
PŮVODU
ČESKÝ
BÁSNÍK
(KAREL)
ZAČÁTEK
TAJENKY
DÍTI
STAROŘEKOVÉ
OKRESNÍ
VOJENSKÁ
SPRÁVA (ZKR.)
ZBABĚLEC
AMERICKÝ
PROZAIK
CESTOVNÍ
PRŮKAZ
OSPALÝ
ČLOVĚK
ZNAČKA
ÚSTNÍ VODY
DVANÁCT
MĚSÍCŮ
OBMĚNA
PÁDOVÁ
OTÁZKA
UMÍNĚNÝ
ZÁPOR
LÍSKOVÝ
POROST
DÁRCE
FINANCÍ
ŘECKÉ
PÍSMENO
SPOJOVACÍ
ZÁKOP
(VOJ.)
TOK
ZÁMEZÍ
ROZDĚLENÉ
NA ETAPY
ČÍSLOVKA
ŠKRABÁK
U PLUHU
TUHÝ
VOJENSKÝ
VÝCVIK
DRUH
DUBU
PÍCNINA
VYSOKÉ
KARTY
OZNAČENÍ
MEZINÁR.
AUTOMOBIL.
DOPRAVY
MĚLNICKÁ
SPZ
ZNOJ
TI DRUZÍ
VINNÉ
BARVIVO
ANGLICKY
ŽIVÝ
ÚTOK
JESETEROVITÉ
RYBY
REZORT
SLANÁ
MINERÁLKA
SEVERŠTÍ
PAROHÁČI
HUBOVAT
EL. NABITÁ
ČÁSTICE
TISÍCINA BARU
URČITI
ROZDÍL
NEUSTÁLE
(OBECNĚ)
DRUHOVÁ
ČÍSLOVKA
MRAŽENÁ
POCHOUTKA
OPEŘENEC
(SLOV.)
AMERICKÁ
ROCKOVÁ
SKUPINA
HEBREJSKÝ
BUBEN
HORNÍ ČÁST
CHODIDLA
KOUZELNÍK
KOSTKOVÝ
VZOREK
RYCHLOST
RODOVÁ
ZNAČKA
OTESANÝ
KMEN
KOLEM
TÝKAJÍCÍ SE
ŽENSKÉHO
HLASU
HUSITSKÁ
ZBRAŇ
JITRO
NETEČNÝ
PLYN
PEŘEJ
UDĚLOVATI
TREST
INDICKÝ
CHLÉB
RUSKY RÁNO
ODSLUNÍ
(ASTR.)
DRAVCI
SELÁTKA
PŘEDSTÍRAT
NEMOC
ŘÍM. BOHYNĚ
ÚRODY
ŽLUTOHNĚDÁ
BARVA
OBVODOVÁ
ČÁST KOLA
ORCHESTR
PŘEDLOŽKA
KYSELINA
OLEJOVÁ
KNIŽNÍ
SPOJKA
NAPLŇOVAT
GÁZA
DOBA
KROUŽEK
VŮNĚ
LAPONEC
SAPONÁT
NA NÁDOBÍ
DOBYTČÍ
NÁPOJE
POHÁDKOVÁ
POSTAVA
ELEMENTY
CHŮZE
JMÉNO
HERCE
ŠVEHLÍKA
MÁMENÍ
(KNIŽNĚ)
HLÍNA NA
KOŘENECH
HORSKÁ
LOUKA
TĚLOCVIČNÁ
POLOHA
USAZENINA
LEPIDLO
OBILNINA
VESNA
VĚŽNÍ
HODINY
SLOV. OTÁZKA
PŘI SÁZCE
TVRDÝ
BONBON
ROZMLUVA
NA KTERÉ
MÍSTO
PATŘÍCÍ
PŘEDSTAVENÉMU
KLÁŠTERA
PYTEL
OMYL
JEDEN
Z PRSTŮ
PAPOUŠEK
JIHOEVROPSKÝ
POLOKEŘ
DOMÁCKY
TOMÁŠ
VEDOUCÍ
VÝKONNÉ
ORGÁNY
PLOŠNÉ
MÍRY
ITALSKÝ
SPISOVATEL
(UMBERTO)
ČESKÝ
SBORMISTR
JUDSKÝ KRÁL
TRETA (ŘIDČ.)
ANGLICKY
ZTRACENÝ
LOUKA
U LESA
(V NÁŘEČÍ)
DLUH
A SICE
ROD. TROP.
MRAVENCŮ
KLECNÍ
ZPĚVNÍ
PTÁCI
KONEC
TAJENKY
SYMETRÁLY
B. A. W. Russell (1872–1970) – britský matematik a filozof: Potíž se světem je ta, že ... (dokončení v tajence).
Tajenka z minulého čísla: Život je bludiště, kde zabočíme špatným směrem ještě dřív, než jsme se naučili chodit.
co mi hlava nebere
Za dva
měsíce
V
ztah mých rodičů skončil rozvodem,
když mi bylo třináct let. Maminka
musela jít za prací do Rakouska, aby
zaplatila velké dluhy, které jí můj otec zanechal. A já jsem zůstala v péči mé babičky,
abych tady dostudovala. Celou dobu od
rozvodu mi otec neposílá alimenty, jenom
pořád slibuje, že peníze bude mít až za dva
měsíce. Nepomohla ani opakovaná trestní
oznámení na policii a na státní zastupitelství. A když konečně krajský soud poslal
tátu za neplacení výživného do vězení,
přišla Klausova amnestie. No a táta slibuje
dál. Ani se nenamáhal vymyslet jinou
výmluvu. Já vím, že slibem člověk nikoho
neurazí, ale bohužel ani neuživí. A tak se
teď těším na Vánoce, snad něco dostanu –
budou za dva měsíce…
Nicola Woldrichová, 18
Komplikovanost
vztahů
J
ak se nám ty vztahy pěkně hroutí. Lidé v tramvaji na sebe neurvale řvou, když jeden
druhého nepustí sednout. Manželé jsou svoji sotva pár let a hned se zase rozvádějí.
Mladí lidé se bez starostí rozcházejí, protože vědí, že mají v tom velkém světě z čeho
vybírat a čekají na něco a někoho lepšího. Není to ani tak dávno, co lidé uměli vztahům
dávat mnohem větší šanci, několik hádek ještě neznamenalo rozchod a rozvod bylo těžce
nemorální slovo. A dnes? Jedna moje kamarádka po několikerém pokusu najít toho pravého nakonec zjistila, že nejlépe jí seděl úplně první partner a rozchodu s ním teď trpce lituje.
Druhá kamarádka zažila několik nepovedených vztahů a nakonec zůstala s jedním lehce
ignorantským kuřákem, protože už jí přibývá věk a ona by chtěla něco trvalého, jistého
a miminko. A nechce se jí už hledat. A konečně třetí kamarádka se vdala jen proto, aby ji
přítel neopustil, a přitom už po pár letech společného soužití se hádají do krve a vidí, že jim
to spolu nijak neklape. Co se to jen s námi děje? Copak už nedokážeme plnohodnotně cítit
a prožít lásku? Semlela nás současná doba do jakési citově latentní podoby, kdy jsme vůči
hlubokým prožitkům zcela imunní? Opravdu nedokážeme snášet toho druhého dlouhodobě, i s jeho chybami? Nebo jsme natolik zdegenerovaní, že neumíme poznat, který partner
se k nám skutečně hodí? Abychom se nakonec nedopracovali do fáze, kdy budeme jako ve
filmu Hodíme se k sobě, miláčku...? jen netrpělivě čekat, až nám počítač vybere adekvátního partnera, s nímž snad budeme šťastní…
Lucie Hegerová, 30
Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na [email protected] a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE.
Povedená dílka otiskneme a honorář 600 Kč doručíme.
046 /
FOTOgrafická soutěž
Výherci
fotosoutěže
za měsíc
listopad
2013
1
Hamšík&Hamšík Jr.
Monika Bieliková, 19 let
FOTOgrafická soutěž
2
/
47
Fast and furious
3
Jakub Prorok, 20 let
Menma
Vojtěch Tomeš, 24 let
Téma pro leden 2014 – Zrození
Zpracuj zadání
svým pohledem…
Nový koncept
fotosoutěže pro mladé talenty!
Foťte na zadané téma
a získejte honorář až 3 000 Kč.
Baví vás fotografovat a myslíte, že máte na to stát se profesionálním reportérem, reklamním fotografem či
tvůrcem na volné noze? My vám dáme příležitost si to nezávazně vyzkoušet a těm nejlepším vyplatíme honorář.
P
okud tě výzva zaujala a dosud jsi
publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám svá dílka vytvořená na
základě zadaného tématu. Snímek či série
(max. 3 fotografie) mohou být reportážního
charakteru, stejně jako ryze volnou tvorbou,
kde se fantazii meze nekladou. Záleží jen
na tobě, co je ti bližší. Nejpovedenější díla
budou oceněna honorářem ve výši 3 000,
2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).
Pravidla
Vyber maximálně 3 své snímky a na stránkách
www.cdprovas.cz (záložka Soutěže) je přes
soutěžní formulář odešli. Na tom samém místě
zároveň můžeš hlasovat pro nejhezčí snímek.
Soutěž je omezena věkem 30 let. V každém
čísle vyhlašujeme 3 výherce. Pokud se nám
však tvoje umění natolik zalíbí, můžeš to být
právě ty, komu dáme šanci vyfotit exkluzivní
fotografie pro náš časopis nebo kalendář. ▪
Kompletní pravidla, termíny uzávěrek, vstupní formulář a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.
2
Helena
Otrubová
1
Ivan Rusek
3
Renata
Zemanová
Letní fotografická soutěž
Vyfoť projekt zná vítěze
Během letních měsíců probíhal
již třetí ročník fotografické
soutěže Ministerstva pro místní
rozvoj ČR, ve které měli účastníci
za úkol fotografovat projekty
podpořené z fondů Evropské unie.
A jak to letos dopadlo?
F
otografové do soutěže přihlásili více než
6 000 fotoalb, což představuje téměř
18 000 fotografií. V České republice bylo až
doposud realizováno přes 44 430 projektů s podporou Evropské unie, a tak měli
soutěžící z čeho vybírat. Proto není divu, že
porota měla plné ruce práce s vyhodnocením
výsledků soutěže.
Výherci soutěže s 1. náměstkem ministra pro
místní rozvoj Danielem Braunem.
Zvolit nejtalentovanějšího fotografa či fotografku nebylo lehké. Do soutěže přišlo mnoho
krásných snímků, ale oceněny mohly být jen
tři. Vítězem a zároveň nejtalentovanějším fotografem se v letošním ročníku stal Ivan Rusek
z Brna, který na svých fotografiích zachytil
projekt „Revitalizace veřejných ploch městské
Správné odpovědi v soutěži s fondy EU z čísla 10/2013
památkové rezervace Kutná hora“ podpořený
z Regionálního operačního programu Střední
Čechy (1). Druhé místo získalo fotoalbum
projektu „Polabská cyklostezka“ podpořeného
z Operačního programu přeshraniční spolupráce Sasko – ČR, které do soutěže přihlásila
Helena Otrubová z Přerova (2). A pomyslnou
bronzovou medaili vybojovala Renata Zemanová z Mladé Boleslavi, která vyfotila projekt „Zámecký park Ostrov – pěstební opatření a nové
výsadby“ podpořený z Operačního programu
Životní prostředí (3).
Titul nejaktivnější fotografky si odnesla
Nikola Gorylová z Ostravy-Hrabové, která
do soutěže přihlásila 1 253 fotoalb, a v doplňkové kategorii Vyfoť se sám nejvíce zaujal
snímek Martina Podaného z Kutné Hory.
Vítězům gratulujeme a budeme se těšit
příští rok se všemi nadšenými fotografy evropských projektů na shledanou! ▪
1 C), 2 B), 3 A), 4 B), 5 A), 6 C), 7 B), 8 C), 9 A)
Seznam výherců na www.cdprovas.cz.
MMR ČR
RegioStars Awards 2014
český projekt je ve finále
Evropská komise každoročně vyhlašuje soutěž RegioStars Awards pro
inspirativní a inovativní projekty podpořené z fondů Evropské unie.
Letos má své „želízko v ohni“ i Česká republika. Porotci nominovali
do finále projekt Jihomoravského inovačního centra podpořený
z Operačního programu Podnikání a inovace.
/
49
RegioStars Awards
Evropská komise pořádá soutěž
RegioStars Awards od roku 2008.
Smyslem soutěže je ocenit inspirativní a inovativní projekty podpořené z fondů EU, které podporují rozvoj regionů. Soutěž má
také podpořit sdílení zkušeností
a dobré praxe a zvýšit povědomí
a informovanost o projektech
financovaných Evropskou unií.
P
rojekt uspěl mezi 80 přihlášenými z celé
Evropy, ze kterých porotci vybrali 19 finalistů, a soutěží v kategorii „Inteligentní
růst – inovace malých a středních podniků“.
Jihomoravské inovační centrum (JIC) patří
k největším technologickým inkubátorům
v zemi a funguje již od roku 2003. Za tu dobu
pomohlo již desítkám firem při zprostředkování zkušeností potřebných pro úspěšný rozjezd
podnikání a podpořilo přenos znalostí a technologií mezi akademickou a komerční sférou.
JIC se soustřeďuje především na podporu
začínajících firem a rozvoj inovativního
podnikání v oblastech jako informační
technologie, vývoj softwaru, počítačová
bezpečnost, biotechnologie, robotika
a další high-tech obory. Začínajícím firmám
poskytuje nejen prostory, ale také individuální podnikatelské poradenství v oborech
jako marketing, právo, lidské zdroje nebo
budování značky.
Tímto jihomoravským centrem již prošla
více než stovka firem a řadě z nich se podařilo
prosadit na trhu, a to i v globálním měřítku,
o čemž svědčí rostoucí zájem zahraničních
firem o vstup do tohoto inkubátoru. V rámci
jihomoravského regionu podporuje nejen
růst inovačního potenciálu, ale zprostředkovává i nová kvalifikovaná pracovní místa
a zvyšuje tak konkurenceschopnost celého
regionu. Jedním z úspěšných projektů mladých brněnských studentů, který prošel JIC
a dnes pomáhá zachraňovat životy po celém
světě, je GINA Software Startup vyvíjející
mapový systém pro taktickou koordinaci
a řízení lidí v terénu během krizových situací
určený především pro záchranáře a bezpečnostní složky. Tento systém již pomohl
například po ničivém zemětřesení na Haiti
nebo během letošních červnových povodní,
které zasáhly Českou republiku.
Zveřejnění finalistů komentoval také
evropský komisař pro regionální politiku
Johannes Hahn: „Jsem ohromen kvalitou
projektů v letošním ročníku. Jsou zdrojem
inspirace pro ostatní napříč Evropou. Koneckonců, jsou to právě projekty, na kterých
v konečném důsledku závisí úspěch regionální politiky a investic pro ekonomický rozvoj.“
Držíme palce, aby český projekt uspěl
na slavnostním vyhlášení cen 31. března
2014 v Bruselu! ▪
Inzertní dvoustrana Ministerstva pro místní rozvoj ČR
POVÍDKA
50 /
TEXT: MARKÉTA HEJKALOVÁ
ILUSTRACE: JAKUB MAREŠ
P
cestování po ČR
Třináct islandských koní
etr se po rozvodu vrátil k studentským
zvykům. Teď, když už nemusel s manželkou o víkendech pracovat na farmě jejích
rodičů, trávil soboty a neděle v kavárnách a na
výstavách. Užíval si města a svobody – a než
si stihl připadat osamělý, potkal v jedné galerii
Kristýn.
„Kristýn, a jak dál?“ zeptal se, když si vyměňovali telefonní čísla. Měla dlouhé havraní vlasy
a výrazný obličej a moc hezky se usmívala.
„Dál nijak,“ odpověděla mu lámanou češtinou. „Jsem z Islandu a tam příjmení nemáme,
jenom jména po otci. Můj táta je Magnus
a já Magnusdóttir.“
Kristýn byla v Praze na stáži. Do
konce jí zbývaly ještě tři týdny
a oni je strávili skoro celé spolu.
„S tebou se naučím česky víc než
na kurzu,“ smála se Kristýn – a když
se na letišti loučili, tiše se zeptala,
jestli za ní přijede na Island.
„Už se nemůžu dočkat,“ zašeptal
a políbil ji.
Napadlo ho, že má opravdu výrazný obličej.
A velké zuby... trochu koňské.
■
Když se vrátili z oběda domů, nebyl si už jistý,
jestli ji touží obejmout. Ale Kristýn na to ani
nečekala.
„Jedeme na výlet,“ oznámila.
„Kam?“ zeptal se Petr.
„To je přece překvapení!“
Prozradila mu to, když vyjeli za Reykjavík.
Její rodiče mají
■
„Dáme si něco typicky islandského, chceš?“
zeptala se, když se usadili v útulné restauraci
v přístavu.
Přikývl. Přikývl by jí na všechno.
Přinesli jim dva talíře se šťavnatými krvavými
bifteky.
Petr si kousek ukrojil a vložil do úst. Zvláštní chuť.
„Co to je?“ zeptal se zvědavě.
„Kůň,“ odpověděla Kristýn a pustila se do své
porce s takovou chutí, až jí na tvář vystříkla
kapička krve.
Udělalo se mu mdlo. „Promiň,“ zamumlal,
rychle odběhl na záchod, sousto vyplivl
a vypláchl si pusu.
„Nechutná ti?“ zeptala se Kristýn, když se
vrátil ke stolu. „Tak já to sním.“
■
Kvůli takové maličkosti si nezkazím další vztah,
řekl si večer v Kristýnině dětském pokojíku.
Měsíc osvětloval svah, kde se odpoledne, když
přijeli, páslo dvanáct huňatých koníků.
„Lásko,“ zašeptal a přistoupil ke
Kristýn.
„Nezlob se,“ vymanila se mu
zase. „Víš, já vždycky chodím
dát dobrou noc našim koním,“
řekla, jako by se za ten dětský
zvyk trošku styděla. „Ale hned se
vrátím,“ sklonila se k němu
a políbila ho.
■
■
Za okny auta bylo šedivé nebe, déšť,
vítr a černá lávová pole – ale Petr vnímal jen to, že je konečně s Kristýn, jede s ní
z letiště do jejího bytu v Reykjavíku
a budou spolu nekonečně dlouho. Celý týden –
nebo možná ještě mnohem déle.
Dokázal bych tady žít? pomyslel si, když
vešli dovnitř a před ním se otevřel pohled
na nedozírnou mořskou pláň se zpěněnými
hřebeny vln.
„Lásko, já jsem tak rád, že jsme konečně spolu,“ přistoupil ke Kristýn a nedočkavě ji objal.
„Nespěchej. Nejdřív půjdeme na oběd – a pak
mám pro tebe překvapení,“ vymanila se mu.
„To je pravé islandské koňské maso, bio,“
pobídl Petra otec Magnus a vesele se rozřehtal.
„Děkuju, nemám hlad,“ řekl Petr. Vzal si jen
dva malé brambůrky a doufal, že nikdo neuslyší, jak mu kručí v břiše.
farmu
na venkově. Zítra
odjíždějí na dovolenou a ona s Petrem se
o farmu budou několik dní starat. „Poznáš
pravý islandský život. Rodiče mají dvanáct
koní. Islandští koně jsou skvělí. Malí, ale silní,
a krásně se na nich jezdí,“ řekla a pak trochu
nejistě dodala: „Bude se ti to líbit.“
■
Petr se zadíval z okna. Pořád ještě nezapomněl, jak se mu bývalá manželka smála, když
mu u jejích rodičů nešlo vylézt na koně. A pak
v noci... mu to taky nešlo. Řehtala se jako
kobyla. Ale kvůli takové maličkosti se samozřejmě nerozvedli.
■
Kristýnina matka vytáhla z trouby pekáč plný
masa, ještě se z něj kouřilo.
Usnul hned, jakmile za sebou
zavřela dveře, a octl se v divném
snu. Utíkal po pláni, obklopený
stádem koní. A jeden ho hebkým
čumáčkem něžně šimral na krku.
Zničehonic uprostřed pláně vytryskl gejzír a ozvalo se vítězoslavné zaržání.
Vstal a podíval se z okna. Měsíc
už zašel za mraky. V šedavém svítání se
na louce páslo třináct koní. Včera jich přece
bylo dvanáct! Znovu je přepočítal. Teď jich bylo
skutečně třináct. Jeden jako by se díval přímo
na něj. Měl černou havraní hřívu. Byl tady už
včera? Nevěděl. Nevěděl ani, jestli je pořád
ještě ve snu.
■
Probudilo ho slunce. Zašátral rukou po Kristýn,
ale postel byla prázdná. Podíval se z okna. Na
louce se páslo dvanáct malých a huňatých
koní. Zapátral očima, ale toho s havraní hřívou
neviděl.
Pak za sebou uslyšel kroky. Otočil se. Kristýn
se šťastně usmívala. Petrovi připadalo, že od
včerejška zkrásněla.
„Lásko, to byla nádherná noc,“ zašeptala
a hebkými rty ho něžně zašimrala na krku. ▪
vizitka
Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka několika románů (Andělé dne a noci, Důkazy
jejího života, Kouzelník z Pekingu, Slepičí lásky, Vždycky jedna noc a Ženy a cizinci na konci
tisíciletí) a knih faktu, překladatelka finské literatury, členka výboru světového PEN klubu
a místopředsedkyně českého centra PEN klubu, zakladatelka a ředitelka Podzimního
knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také žije. Ráda cestuje nejenom vlakem.
ze světa železnice /
51
Tetování na zádech, žádné
šatičky ani střevíčky
na vysokých podpatcích.
Služební triko, kalhoty
montérkového střihu
a těžká bagančata. Tady
se totiž chodí po štěrku,
leze mezi vozy a okopávají
brzdové zdrže. A je jedno,
jestli jde o starého
fírovského mazáka nebo
čtyřiadvacetiletou dívku.
text: Václav rubeš
foto: autor, vlastimil hybrant,
archiv Andrey MAtějíčkové
52 /
ze světa železnice
konvence je železná košile. „Zkoušela jsem to
v několika depech v Čechách i na Moravě, ale
nikde mě nechtěli. Neřešitelnou překážkou
byla i taková maličkost jako najít šatnu pro
strojvedoucí-ženskou,“ popisuje Andrea své
peripetie. Ale nevzdala to.
Pokérovaný retromaniak
Svůj nový domov nakonec našla na jihu Čech.
Českobudějovické SOKV (Středisko oprav
kolejových vozidel) ČD Cargo ji přijalo. Na lokomotivu však vedla ještě dlouhá a špinavá
cesta. Jako každý fírovský elév musela projít
praxí na dílně, proniknout do fungování
techniky ocelových ořů, u posunu se umazat
od šmíru a okusit tíhu oranžové helmy. A pak
zkoušky, celá řada zkoušek. Touha však zvítězila, a když Andrea prokazovala své znalosti
o oblíbené lokomotivní řadě 363, ostatní
zkoušené kolegy skoro nepustila ke slovu.
Sen se stal skutečností.
Svůj první vlak Andrea odvezla v roce 2011
a dnes na modernizovaných Esech zajíždí až
do Prahy-Libně, s legendárními Laminátkami
do Horního Dvořiště nebo po romantické trati
do Havlíčkova Brodu a občas s nimi překonává
i stoupání do Českých Velenic. K oblíbeným
„štrekám“ patří také trať z Českých Budějovic
do Plzně a především noční směny, protože
nerada časně vstává. Vůbec jí přitom nevadí, že
Laminátky jsou přesně o dvacet let starší než
ona. Ostatně Andrea je tak trošku retromaniak
a technologické novinky ji moc neberou. „Mám
radši bzučení a analogové budíky na původním
Esu než trakční střídače a LCD obrazovky na nových mašinách. Výjimkou je řada 189 od Siemense,“ říká. I ta se stala motivem dalšího
tetování. Mimochodem, její posedlost dokládá
i vlastnictví vyřazeného řídicího pultu z třistatřiašedesátky, který použila jako bytovou
dekoraci. Kromě toho sbírá historické tabulky
s původním Kryšpínovým systémem značení
vozidel. Má jich na dvě stovky. Prostě blázen…
S
trojvedoucí Andrea Matějíčková z ČD
Cargo si se svými mužskými kolegy
v ničem nezadá. Výjimky totiž neexistují.
Leckterou mladou dámu by tato tvrdá realita
možná odradila, ale Andrea při cestě za svým
vysněným povoláním musela překonat mnohem větší překážky. A nebudeme zastírat, že
společným jmenovatelem byla právě skutečnost, že se narodila jako žena.
I holky mají klukovské sny
Příběh, který ji dovedl až za řídicí pulty
lokomotiv, začal na kroměřížském nádraží,
kde jí jako patnáctileté studentce sklářské
průmyslovky nejprve učarovaly motoráky.
Nezapracovala přitom genetika, neboť
u dráhy žádný z jejích příbuzných nepracoval a ani nepracuje. Přesto právě spontánní
láska určila směr jejímu osudu. Do srdce
se jí totiž vrylo číslo 363.064, tedy označení dvousystémové univerzální elektrické
lokomotivy, mezi železničáři přezdívané Eso,
jejíž podobu, jak už to v lásce bývá, si nechala
vytetovat i na záda.
Andrein zájem o železnici se prohluboval,
a tak na symptomy železniční diagnózy zbyl
jediný a přitom nedostupný lék – stát se
skutečnou strojvůdkyní. V našich končinách
dlouhá léta naprosto nemyslitelné. A pomyslet na to nechtěli ani její potenciální zaměstnavatelé. Ačkoli legislativa toto zaměstnání ženám v žádném případě nezakazuje,
Pendolino? Nikdy!
Mám radši bzučení
a analogové budíky
na původním Esu
než trakční střídače
a LCD obrazovky.
Na otázku, jestli by vyměnila nákladního dříče za Pendolino, říká rezolutně ne.
„Náklady mají svoje kouzlo, člověk víc vnímá
tu hmotnost, setrvačnost, musí ukázat, že
umí. Sekat to s nákladem na čas a křižovat
ve stanicích mezi osobáky mi přijde mnohem
zajímavější. Práskat do kočáru, který má
až dva tisíce tun, je zkrátka jiná káva,“ říká
strojvedoucí, která zatím zůstává slečnou.
A asi ještě nějaký pátek zůstane. „Partner má
sice pro mou železniční nemoc pochopení,
ale teprve čas ukáže, jestli mu to vydrží. Žít
se mnou není jednoduché,“ směje se Andrea.
ze světa železnice /
53
Neřešitelnou
překážkou
byla i taková
maličkost jako
najít šatnu pro
strojvedoucí-ženskou.
V Česku bychom strojvedoucí-ženy spočítali na prstech jedné ruky. A pokud právě
teď rozjímáte o poetickém kontrastu křehké
dívky, ovládající obrovskou masu železa
za zády, asi vám vezmeme iluze. Andrea
je totiž všechno, jen ne křehká. Jezdí jako
chlap, vyjadřuje se jako chlap, uvažuje jako
strojvůdcovský mazák. Její výjimečnost se
ukrývá úplně jinde. Svým „tahem na branku“
a odhodlaností splnit si sen odzbrojila celý
zástup pochybovačů. A nakonec se stalo to,
co málokdo čekal – mezi své mužské kolegy
zapadla a většina z nich bere Andreu jako
rovnocenného parťáka. Proto až kolem vás
produní tisícitunový nákladní vlak s dlouhovlasou strojvůdkyní, která váží „padesát kilo
i s postelí“, může to být jedině těžkotonážní
Andrea.
■
Žena na lokomotivě v tuzemsku však představuje precedens pouze novodobý. Budovatelské úsilí za socialismu totiž šlo ruku v ruce
se snahou zapojit ženy nejen do výroby, ale
i do ryze mužských profesí. V drážním prostředí se v tomto ohledu stalo nejpokrokovější
tehdejší Lokomotivní depo Děčín, kde v sedmdesátých letech 20. století jezdily dokonce
tři strojvůdkyně na motorových vozech řad
M 262.0, M 240.0 a M 152.0. Nejdéle sloužící
z nich byla paní Gudrun Sedláková, která
stanoviště motoráku opustila až s odchodem
do důchodu v roce 2002, když dojezdila na lo-
kálkách z Lovosic do Mostu, Loun a České
Lípy. Další žena na přelomu sedmdesátých
a osmdesátých let sedlala posunovací zálohu
na severu Moravy. Zajímavý je i příběh Emilie
Novotné – slovenské strojvůdkyně depa
Zvolen, která v sedmdesátých letech dokonce
řídila mohutné sovětské šestinápravové ingoty, známé jako Sergeje. Služba na nich si však
vybrala svou daň – vlivem vysoké hlučnosti
strojvůdkyně přišla o 50 procent sluchu. Odpružení Laminátek jí zase poničilo páteř. I to je
jeden z důvodů, proč k výraznějšímu „poženštění“ profese strojvedoucích nedošlo přes
veškerou údernickou snahu režimu a dodnes
zůstává fyziologie žen v kontextu s náročným
povoláním otázkou vzrušených debat. ■
nabídka
+
Využijte předplatného a získejte exkluzivní dárek
Nedaří se vám pokaždé sehnat aktuální číslo magazínu ČD pro vás na vašem nádraží či ve vlaku?
Navzdory nákladu 130 000 výtisků měsíčně se díky velkému zájmu ze strany cestujících něco
takového opravdu může stát. Je tu však možnost předplatného za cenu poštovného a balného,
kdy magazín dostanete pohodlně až do vaší poštovní schránky prakticky v den vydání.
Roční předplatné ČD pro vás činí 228 Kč (s kalendářem 418 Kč).
Kromě ČD pro vás naše redakce vydává i čtrnáctideník Železničář určený pro zaměstnance Skupiny ČD,
odbornou veřejnost a železniční fandy. I ten je možné si předplatit a získat tak navíc postupně 6 tematických oboustranných plakátů.
Zároveň nabízíme zvýhodněné předplatné obou periodik.
Roční předplatné ČD pro vás a Železničáře činí 450 Kč (s kalendářem 640 Kč).
* Pokud si předplatíte některý z našich titulů, máte jedinečnou možnost získat za exkluzivní cenu 190 Kč nástěnný kalendář
Železničář 2014 zachycující na 12 panoramatických snímcích práci strojvůdců včetně „těžkotonážní“ Andrey Matějíčkové. Kalendář
formátu A2 je tištěn na kvalitním papíře s matnou laminací a součástí je i plastická 3D tabulka číselných řad jednotlivých lokomotiv.
Hodnota samostatně neprodejného kalendáře vydaného v limitovaném nákladu 1 000 kusů je 350 Kč. Tato nabídka platí pro zájemce,
kteří si předplatí kterýkoli z našich titulů na kalendářní rok 2014, a do vyčerpání zásob.
Objednávky všech titulů nebo předplatních dárkových poukazů zasílejte na e-mail [email protected] nebo na poštovní adresu redakce.
Kalendář
pro předplatitele
190 Kč*
54 /
ze světa železnice
soutěž
INZERCE
Vystřihněte tento kupon a získejte
slevu 10 % na váš nákup
všech setů pro začátečníky. Slevu lze uplatnit
přímo v prodejně Hobby Shop nebo při nákupu
přes internet (vložte do poznámky kód ČDPV10).
Nelze kombinovat s jinými slevami či speciálními
nabídkami. Zasíláme i poštou či kurýrem.
Vyhrajte železniční modelový set
Zaujal vás příběh Andrey a také byste si chtěli vyzkoušet, jaké je to řídit nákladní vlak?
Nebo vám doma vyrůstá malý strojvedoucí a netušíte, co mu nadělit pod vánoční stromeček?
V obou případech stačí zaslat správnou odpověď na níže uvedenou otázku a vyhrát modelový
start set dieselové lokomotivy ČD Cargo ve velikosti TT (měřítko 1 : 120).
Nabídka platí do 23. 12. 2013.
Jaká je nejoblíbenější lokomotiva Andrey Matějíčkové (přesné číselné označení)?
Prodejna: Hobby Shop s.r.o., žst. Ostrava hl. n.,
vestibul, 1. patro, po–pá 10–17 hod., so 9–12 hod.
Správné odpovědi zadejte do 21. listopadu do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz.
Výhru v hodnotě 3 000 Kč do soutěže věnuje Hobby Shop s.r.o., prodejce modelové železnice
(www.hobby-shop.cz), a firma TILLIG – výrobce setu. Kromě lokomotivy
a dvou nákladních vozů obsahuje i kolejový ovál, ovladač a trafo.
e-shop: www.hobby-shop.cz
[email protected]
tel.: +420 774 442 077
Evropa
Foto: Michal Málek
Strojvedoucí v sukních
V okolí Kolína nad Rýnem můžete narazit na Veru Boden, devětadvacetiletou strojvůdkyni DB Schenker. K práci strojvedoucí ji
přivedl dětský sen živený hraním si s vláčky svých sourozenců.
V Čechách si v roce 2009 vyzkoušela i jízdu Pendolinem Českých
drah, a to v rámci první jízdy spoje SC Sprinter do Třince.
Česká železnice ve srovnání s některými evropskými zeměmi v otázce feminizace kdysi
výlučně mužské profese výrazně zaostává. Patrně největším průkopníkem jsou Švýcarské
spolkové dráhy (SBB), následované naším jižním sousedem – Rakouskem. První strojvůdkyně ve Švýcarsku vstoupila do služby v roce 1991 a v devadesátých letech ji následovalo
ještě šest kolegyň. V roce 2004 pak dokonce odstartoval výukový program, jehož účelem
bylo přilákat na lokomotivy další ženy. Už o rok později bylo v této profesi zaměstnáno
31 žen, v roce 2011 dalších 45. Také Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) zaměstnávají několik
desítek strojvůdkyň, které dopravují prakticky všechny kategorie vlaků, prestižní Railjety
nevyjímaje. V Německu u Deutsche Bahn je možné spatřit ženy na stanovišti strojvedoucího nejen v příměstské dopravě, ale objevují se i v kabinách vysokorychlostních jednotek
ICE. V letošním roce také padlo tabu pro něžné pohlaví na lokomotivách v Maďarsku,
což rozpoutalo explozi zájmu u Maďarek – plná třetina nových uchazečů o strojvůdcovské řemeslo pochází právě z jejich řad. Přestože v České republice zájem taktéž stoupá,
v současnosti jsou zaměstnány u Skupiny ČD pouze tři strojvůdkyně (jedna u společnosti ČD Cargo, dvě přímo u Českých drah).
Cestování do zahraničí
Na předvánoční trhy
Služby on-line
Nákupy v eShopu ČD
ČD Restaurant
Svatomartinská vína
Články v této rubrice mají pouze informativní charakter. Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.
56 /
čd průvodce
Kouzlo adventu
u našich sousedů v Německu a Rakousku
Vánoční trhy mají u našich „západních“ sousedů dlouhou tradici. Rynky a ulice
německých a rakouských měst patří v době adventu k nejkrásněji vyzdobeným
v Evropě. Přijeďte se podívat a vychutnejte si čarovnou předvánoční atmosféru.
P
oslední týdny roku mají v kalendáři výsadní postavení. Každý shání
dárky, aby pod vánočním stromkem
vykouzlil úsměv svých nejbližších.
Nejenže myslíme jeden na druhého,
náladu nám zpříjemňuje i výzdoba
v ulicích a na náměstích. Hlavně
v Drážďanech, Norimberku, Berlíně
a Vídni se můžete nechat okouzlit
podmanivou vánoční atmosférou
a nakoupit jedinečné suvenýry. Tato
města jsou navíc pro našince snadno
dostupná po kolejích, a tak nechte
auto doma a svezte se vlakem. ▪
Striezelmarkt v Drážďanech.
O vánočních trzích ve Vídni se dočtete
v cestopise na str. 41.
Po drážďanské vánoční míli
á
m, protože u hlavního nádraží začín
Do Drážďan se vyplatí přijet vlake
trhy najdete už v ulici Prager
ční
Váno
míle.
ční
váno
á
ansk
tzv. drážď
ý
ntra města. Nejznámější drážďansk
Strasse, po níž se dostanete do ce
í Altmarkt
měst
na ná
koná
ě
oročn
každ
se
vánoční trh Striezelmarkt
ní atrakcí trhu je 14 metrů vysoká
(letos od 27. 11. do 24. 12.). Hlav
otu
Pokud do Drážďan zavítáte v sob
ida.
pyram
ční
váno
ská
krušnohor
vé slavnosti (Stollenfest).
Štolo
ční
tradi
stnit
zúča
se
te
7. prosince, může
s obří štolou, která bude nakonec
Městem bude procházet průvod
jte
a rozprodána. Z Altmarktu se vyde
na náměstí Altmarkt rozkrojena
te další vánoční trh (od 29. 11.
najde
ož
u něh
che,
enkir
Frau
k chrámu
ühou Münzgasse, vyjděte schody na Br
do 24. 12.), pak pokračujte uličk
stranu Labe
uhou
na dr
rücke
stusb
Augu
lovu terasu, přejděte most
sse (od 28. 11. do k adventnímu trhu v ulici Hauptstra
anské vánoční míle.
drážď
k cíli
–
tadt
Neus
vrti
ve čt
23. 12.)
Do Drážďan s Vánoční kometou
I letos se můžete svézt o adventních víkendech (tj. 30. 11. a 1., 7., 8., 14., 15.,
21. a 22. 12.) z Ústí nad Labem do Drážďan a zpět přímým vlakem Vánoční
kometa. Ze stanice Ústí nad Labem hl. n. vlak odjíždí v 9.15 h (od 15. 12.,
kdy začne platit nový jízdní řád, v 9.18 h) a do stanice Dresden Hbf s ním
přijedete v 10.20 h. Na zpáteční cestu ze stanice Dresden Hbf se vlak vydá
v 15.54 h (podle nového jízdního řádu v 16.00 h) a do Ústí nad Labem dorazí
v 16.59 h. Cestou tam i zpět zastavuje vlak také ve stanicích Děčín hl. n. a Bad
Schandau. Pro jednodenní výlet z jakékoli stanice a zastávky v Ústeckém
kraji do Drážďan doporučujeme síťovou jízdenku Labe-Elbe, která se prodává
ve dvou variantách: pro 1 osobu za 200 Kč a pro 2–5 osob za 400 Kč (více informací o jízdence na www.cd.cz v sekci Vlakem do zahraničí – Jízdenka).
čd průvodce /
57
Norimberský vánoční anděl
trhům v Německu patří ChristK nejvyhledávanějším vánočním
12.) v bavorském Norimberku. Koná
.
do 24
11.
9.
(od 2
rkt
esma
kindl
ha
ku 1628. Stal se předlohou mno
se na náměstí Hauptmarkt už od ro
erické Filadelfii či
v am
.
např
,
světě
lém
po ce
arků
jiných podobných jarm
přes dva miliony turistů. Symbolem
Chicagu, a každoročně ho navštíví
je vánoční anděl, který trh zahajuje
norimberského Christkindlesmarktu
s typickými červenobílými střeích
stánc
0
Ve 18
vem.
proje
ím
slavnostn
biskupské chlebíčky, pražené
íčky,
pern
é
bersk
chami nakoupíte norim
hračky, ozdoby a další vánoční
sy,
klobá
mandle, svařené víno, grilované
poštovním kočárem (denně
žďky
projí
artikl. Lákadlem jsou nostalgické
daleké náměstí Hans-Sachsna ne
jte
vyde
se
mi
S dět
h).
mezi 13 a 19
vaný právě jim. Nechybějí kolotoče,
-Platz, kde najdete vánoční trh věno
si s nimi můžete vyzkoušet, jak se
kde
ky,
dětská železnice a také dílnič
svíčky.
peče cukroví nebo třeba vyrábějí
ceny
Adventní zážitky
s Včasnými jízdenkami Evropa
Pro cesty do Drážďan, Berlína, Norimberku a Vídně nabízejí České dráhy výhodné Včasné jízdenky Evropa. Můžete si je zakoupit v internetovém obchodě Českých drah na adrese www.cd.cz/eshop.
Odkud – kam
Cena
Praha – Drážďany
19 € (492 Kč*)
Praha – Drážďany + VVO**
23 € (596 Kč*)
Praha – Drážďany (zpáteční jednodenní,
pouze pro vlaky EC 178/EC 179)
22 € (570 Kč*)
Praha – Drážďany + VVO** (zpáteční jednodenní,
pouze pro vlaky EC 178/EC 179)
26 € (673 Kč*)
Brno – Drážďany
29 € (751 Kč*)
Praha – Norimberk (přes Cheb)
19/26 € (492/673 Kč*)
Plzeň – Norimberk (přes Cheb)
16/23 € (414/596 Kč*)
Mariánské Lázně – Norimberk (přes Cheb)
13/20 € (337/518 Kč*)
Cheb – Norimberk
11/19 € (285/492 Kč*)
Praha – Berlín
29 € (751 Kč*)
Brno – Berlín
39 € (1 010 Kč*)
Praha – Vídeň
19 € (492 Kč*)
Brno – Vídeň
9 € (233 Kč*)
Ostrava – Vídeň
19 € (492 Kč*)
*Ceny v Kč závisejí na aktuálním kurzu CZK/EUR.
**Jízdenka platí v daný den také ve všech spojích německého dopravního svazu VVO.
Počet Včasných jízdenek Evropa je omezen.
Více informací najdete na www.cd.cz (Vlakem do zahraničí).
Pozn.: V neděli 15. prosince 2013 vstoupí v platnost nový jízdní řád a dojde
i ke změnám tarifních podmínek.
Zimní radovánky v Berlíně
V době adventu dýchne na návštěv
níky Berlína vánoční atmosféra
takřka na každém kroku. Německá
metropole se může pochlu­
bit asi šedesáti vánočními trhy.
K těm nejzajímavějším patří
WeihnachtsZauber (Kouzlo Váno
c) na náměstí Gendarmenmarkt
(od 25. 11. do 31. 12.), kde mu dělaj
í působivé kulisy tři historické
budovy – Deutscher Dom, Fran
zösischer Dom a Konzerthaus.
Na pultech stánků je k vidění širok
á nabídka rozličných rukodělných výrobků a tradičního váno
čního sortimentu a na své si přijd
ou
i návštěvníci s prázdným žaludkem.
Vánoční atmosférou oplývá
i okolí náměstí, které se stalo symb
olem „nového“ Berlína – Potsdamer Platz. K hlavním atrakcím patří
bezpochyby sáňkování na 12
metrů vysoké a 70 metrů dlouhé
dráze a také bezplatné kluziště.
Nádherně vyzdobené stánky můž
ete obdivovat při procházce ulicí
Alte Potsdamer Strasse (od 25.
11. do 26. 12.).
58 /
čd průvodce
Decibelář
hlasitý
Živočichan
srstomilný
Čmáran
signálový
Bagážník
zabíravý
Mimozemšťané
jsou mezi námi!
Sedadla obsazená zavazadly, neochota uvolnit
místo seniorům nebo obtěžování ostatních hlukem.
Také se ve vlaku setkáváte s těmito nešvary?
D
ecibelář hlasitý, Bagážník zabíravý,
Odpadkář nepořádný… No řekněte
sami: kterého potkáváte nejčastěji? My
jsme si na ně „posvítili“ a identifikovali jsme
celkem osm druhů těchto mimozemských
tvorů, které občas potkáte při svých cestách
vlakem. Až na ně zase příště narazíte, nebojte se jich a klidně jim poraďte, jak se u nás
na Zemi správně chovat!
S „Marsany“ se můžete seznámit také
na plakátech v 630 vlakových rámečcích
napříč republikou. Objevíte je i na stránkách
ČD pro vás a na speciální internetové adrese
www.privitejtemimozemstany.cz, kde se
můžete zapojit do ankety na podporu ohleduplného chování ve vlacích a současně si
prohlédnout charakteristiky všech „Marsanů“ s jejich portréty. ▪
www.privitejtemimozemstany.cz
Odpadkář
nepořádný
S e d av e c
kočárkový
Dýmovník
výpustný
Nepou
seniorn štěč
íkový
čd průvodce /
59
MŮŽETE POTKAT VE VLAKU
K vašim službám
na palubě i pod pódiem
Stevard Radek Michálek pečuje o vaše pohodlí ve vlacích SC Pendolino
už jedenáctým rokem. Můžete ho ale potkat i coby ochranku
na různých hromadných akcích, nejčastěji festivalech.
TEXT: MARTIN NAVRÁTIL
FOTO: MICHAL MÁLEK, archiv Radka Michálka
L
etos jste ho mohli vidět jako člena ochranky na Mistrovství světa v biatlonu v Novém
Městě na Moravě, na festivalech Colours of
Ostrava a Rock for People a v září na Dnech
NATO v Ostravě. Jakkoli je Radek Michálek
ochotný a sdílný, detaily, natož pak pikantní
historky z hodin, které bez mrknutí oka tráví
pod pódiem, či naopak střeží VIP stany před
nájezdy fanynek, na potkání nevypráví.
Aby si nikdo neublížil…
Na hromadných akcích musí především dodržovat bezpečnostní pravidla agentury. Pravda,
na rozjásané posluchačky skákající pod stejdží
má i skrz sluneční brýle dobrý výhled, ale
hlavně sleduje, zda v tlačenici někdo neomdlel
nebo jestli se někdo nepokouší proniknout
do zakázaných prostor. A když návštěvníci, jak
se říká, plavou, tedy když ti stojící si podávají
někoho nad hlavami směrem k pódiu, hlídá,
aby si neublížili. „My ty, co je dav na rukou
přinese, sundáváme na zem a vyvádíme
dvířky ven,“ vysvětluje stevard a dodává,
že nebezpečné chvilky způsobené
nekázní některých posluchačů nastávají, ale hned vedle zpravidla bývá
sanitka se záchranáři, takže hudbymilovní se nemají čeho bát. Před
Radek Michálek
Začínal u posunu, kde strávil
rok, pak přešel v ostravské
stanici k vlakovým četám a nyní
je už víc než desetiletí věrný
vlakům SuperCity ve Středisku
vlakových čet Českých drah Bohumín. Bydlí v Ostravě, odkud
koncertem si „sekuriťáci“ procházejí hlídané
prostory, kontrolují ohrazení a zajištění. A zda
si některou z kapel navzdory svým povinnostem umí i vychutnat? „Jasně, jenom je za zády
nevidím. Když se mi písničky líbí, třeba Kabáti
na Rock for People, Pražský výběr na Colours
nebo Divokej Bill, vyndám si i špunty z uší,“
směje se.
…a cítil se ve vlaku bezpečně
V roli stevarda v Pendolinu už tak horké chvilky
jako na koncertech nezažívá. „Dělám s lidmi,
to mě baví, navíc cestující v Pendolinech jsou
vesměs vždy příjemní. Ano, občas si někdo
i zanadává, ale to jen výjimečně. Většina
zákazníků chápe, že železnice je živelný provoz
a za případné mimořádnosti způsobené například sněhovou kalamitou nenese vinu vlaková
četa, stačí jim to vhodně podat a vysvětlit.“ Ti,
co Pendolinem jezdí pravidelně, s občasnými
mimořádnostmi nemají problém. Klimatizace, rychlost a catering na úrovni
jim totiž podle Michálka spraví
náladu. ▪
do zaměstnání a zpět dojíždí
20 km na horském kole. Sem
tam se s ním vydá i na hory.
U agentury Čechymen působí
příležitostně jako člen ochranky. Mimo jiné pro udržení
fyzičky běhá nebo plave.
Jsme tu pro vás
Ohodnoťte
vaši spokojenost
Pod heslem Jsme tu pro vás rozjely
České dráhy prostřednictvím webového portálu SC Pendolino nový projekt.
Na stránce www.cd.cz/pendolino →
Služby na palubě → Palubní personál
najdete neformální podobenky všech
stevardů SC Pendolino včetně jejich
jmen. Zde můžete každého ohodnotit
jednou až pěti hvězdičkami podle míry
vaší spokojenosti. I když nelze vyloučit
subjektivní pohled, vaše názory pomohou přispět k objektivnímu hodnocení
čet. Tvůrci projektu uvažují, že ti nejlepší budou dokonce oceněni. Internetové
hodnocení by se nemělo stát prostředníkem k vyřizování účtů, ale naopak
přispět ke zkvalitnění služeb a pozitivní
motivaci pro jejich práci.
60 /
čd průvodce
Nakupujte
výhodněji na
www.cd.cz/eshop
Jak přijít
nejen k jízdence
snadno a levně
Nákup jízdních dokladů přes internet se stává stále
populárnějším. A není se čemu divit – je to totiž
nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak si jízdenku opatřit.
J
ste zvyklí kupovat si jízdenku těsně před
odjezdem vlaku u pokladny ČD? To se nabízí
jako jedna z možností. Pokladní vám určitě
dobře poradí, kterou jízdenku si zakoupit,
popřípadě jakou slevu využít. To samé ale dokáže i náš eShop. Po zadání vašich požadavků
vám automaticky vygeneruje nejvhodnější jízdenku a k tomu ještě automaticky přidá slevu.
vá jízdenka a další, stejně tak i aplikaci pro
vaši In Kartu. Pokud nejste jejím vlastníkem,
v eShopu můžete vyplnit žádost o její vydání. V nabídce jsou také další jízdní a rezervační doklady a jiné doplňkové služby. Více
už na www.cd.cz/eshop.
Začínáme s nákupem
Vše na jednom místě
Chystáte se nakupovat v eShopu poprvé
a netušíte, jak tento elektronický obchod
vlastně funguje? V takovém případě vám doporučujeme začít video nápovědou, ve které
se dozvíte, jak při nákupu postupovat.
Odkaz najdete na hlavní stránce vlevo dole.
V eShopu ČD zakoupíte jak vnitrostátní, tak
mezinárodní jízdenky a místenky, speciální
jízdenky, jako jsou Včasná jízdenka Česko,
Včasná jízdenka Evropa, Skupinová víkendo-
Nárůst prodeje
jízdních dokladů
přes eShop ČD
5 hlavních výhod nákupu v eShopu ČD
▪ eShop vám na základě zadaných parametrů doporučí nejvýhodnější jízdenku bez nutnosti znát různé tarifní nabídky.
▪ Odbavení z pohodlí domova či kanceláře – do vlaku nastoupíte
bez zdržení u pokladní přepážky s jízdenkou vytištěnou či uloženou
ve vašem notebooku.
%
73
+8 %
+149 %
Pro pravidelné uživatele doporučujeme
využít možnost registrace. Po ní bude nákup
v eShopu ČD ještě snadnější a rychlejší.
Můžete například sledovat seznam vašich
posledních nákupů a nemusíte pokaždé
zadávat vaše údaje. Ty se totiž po přihlášení
vyplní automaticky. ▪
+3
▪ Automatická sleva 3 % na nákup většiny položek.
▪ Při zakoupení vnitrostátní jízdenky na vlaky kategorie EC, IC, Ex
a R obdržíte místenku zdarma (běžná cena 35 Kč).
▪ Informační SMS servis zdarma (v průběhu cesty vás budeme informovat o případné mimořádnosti na vámi plánované cestě).
2010
2011
2012
2013
čd průvodce /
61
Měsíc ve znamení
mladého vína i lahodné kávy
K podzimnímu menu si nyní dopřejte i svatomartinské víno nebo brazilskou kávu.
V listopadu bude probíhat ochutnávka vín na palubě vybraných spojů SC Pendolino.
L
etošní svátek všech vinařů – svatomartinská vína – po roce opět nemine ani nejrychlejší spoje u nás. Degustace těchto lahodných
mladých vín jednoho z dominantních vinařství
u nás proběhne v úterý 12. listopadu 2013
na spojích SC 507 (odjezd Praha hl. n. 13.29,
příjezd Ostrava 16.40) a SC 516 (odjezd Ostrava hl. n. 17.27, příjezd Praha hl. n. 20.39).
Přítomen bude i someliér, který celou degustací přítomné cestující provede. Degustace je
začleněna do projektu ČD Restaurant, jehož
výhradním catererem je společnost JLV.
Káva s vůní Brazílie
Kromě vína si můžete vychutnat pravou
brazilskou kávu – espreso Brazil Beleza
s výrazným aromatem, a to ve všech restauračních vozech se servisem JLV. Její zrnka
zrají pomalu na slunných svazích Brazílie
a propůjčují této kávě mírně nahořklou chuť
s lehkým oříškovým tónem, která se díky
italskému způsobu pražení může ve vašich
ústech dokonale rozvinout. ▪
V případě zájmu
si cestující mohou ve dnech
od 11. do 29. listopadu
na každém spoji SC Pendolino
zakoupit svatomartinské víno
za výhodnou cenu.
35 Kč
1,50 eur
62 /
čd průvodce
Pošlete svůj balíček vlakem
Potřebujete mít jistotu, že se váš balík dostane na místo
určení včas a v pořádku? Využijte rychlou a výhodnou přepravu
po kolejích. Balíčky přijímáme a vydáváme přímo na nádražích.
K
urýrní služba ČD zajistí spolehlivé doručení
vašich zásilek. Seznam stanic zařazených
do nabídky ČD Kurýr a spoje ČD Kurýr najdete
na www.cd.cz/kuryr. Základní cena přepravného je 180 Kč. Pokud se vám nechce chodit až
na nádraží, ve vybraných stanicích nabízíme
i svoz a rozvoz zásilek přímo z domu do domu.
Změna s novým jízdním řádem
Potřebujete poslat svůj balíček ze stanice,
která není v systému ČD Kurýr? Využijte možnosti mimořádné přepravy. Jedná se o tzv.
instradované zásilky, od nového jízdního
řádu nazývané jako doplňkové. V případě
zájmu o přepravu zásilek do/z doplňkových
stanic od 15. prosince 2013 vyplňte formulář
„Žádost o zajištění přepravy doplňkových zásilek ČD Kurýr“. Seznam doplňkových stanic
a žádost najdete na www.cd.cz/kuryr, kde
je možné si ji stáhnout. Žádost lze uplatnit
v kterékoli stanici zařazené do systému ČD
Kurýr nebo v doplňkové stanici. Po přijetí ji
posoudíme a zašleme vám vyjádření na vámi
uvedenou kontaktní poštovní nebo elektronickou adresu. ▪
Další výhody, možnosti, nabídky a podmínky
služby ČD Kurýr najdete na www.cd.cz/kuryr.
Výhody služby ČD Kurýr
Výhodná nabídka
▪ spolehlivé doručení zásilky
Podejte si svou žádost o mimořádnou přepravu zásilek z nebo
do doplňkové stanice ještě před
zahájením nového jízdního řádu
(do 14. prosince) a zaplatíte pouze
50 Kč za každou povolenou relaci
místo současných 550 Kč za každých 10 započatých relací.
s garancí dodací lhůty
▪ jednotná cena za zásilku bez ohledu
na vzdálenost
▪ sleva pro stálé zákazníky
▪ příjem a výdej zásilek ve vybraných
stanicích 7 dní v týdnu
▪ možnost uložení dobírky
Orientační mapa doplňkových
stanic od 15. prosince 2013
čd průvodce /
63
JUNIOR PROGRAM ČD
Pražský hrad ovládly děti
V Jiřském klášteře na Pražském hradě byl od 23. září do 20. října k vidění sedmý
ročník mezinárodního festivalu architektury a urbanismu Architecture Week Praha
2013. Letos organizátoři mysleli i na děti a připravili pro ně bohatý program.
S
oučástí festivalu byl totiž nový celorepublikový výtvarný projekt Hravý
architekt. Ten pomáhá přiblížit dětem ze
3. a 4. tříd základních škol zábavnou formou
historickou architekturu a památky jejich
města. Děti tak měly za úkol ztvárnit zajímavé
památky dle jejich výběru a ta nejlepší dílka
byla představena v samostatné expozici na výstavě v Jiřském klášteře. Akce se zúčastnilo více
než 600 dětí dvaceti základních škol z dvaceti
měst celé České republiky a do Prahy přijely
převážně vlaky Českých drah, partnera akce.
Děti, které se projektu zúčastnily, si užily
jeden den na Pražském hradě. Byly pro ně připraveny dárečky a zajímavý program – kromě
prohlídek Pražského hradu také různé workshopy na téma
architektura. Organizátoři chtějí v tomto projektu pokračovat i v příštích letech. ▪
Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová
křížovka
V
íte, milé děti, jak se jmenuje slečna, která jako jedna z mála u nás vykonává
povolání strojvůdkyně? Více se o ní dočtete v článku ze světa železnice.
Poschodí, podlaží
Město na Moravě
Menší dům
Malované vejce
Boty na ples
Pokladnička
Tři z vás, kteří správně
vyluští naši křížovku, získají
novou knihu Krkouni.
soutěž
pro chytré hlavy
1
A
B
C
2
A
B
C
3
A
B
C
Zpěvačka Leona
Machálková se
narodila v:
Praze
Brně
Zlíně
Na kterém zámku můžete
navštívit výstavu Husákovo
aneb život za normalizace?
Vsetín
Napajedla
Buchlovice
Od kterého roku jezdí
vlaky do Bystřice
pod Hostýnem?
1898
1882
1902
4
A
B
C
5
A
B
C
6
WEBOVÉ STRÁNKY
www.cdprovas.cz
Ve které evropské zemi
bychom našli nejvíce
strojvůdkyň?
ve Švýcarsku
v Rakousku
na Slovensku
V eShopu ČD
zakoupíte:
pouze jízdenky
pouze místenky
jízdenky i místenky
Který článek
v tomto čísle vás
nejvíce zaujal? *
* Na tuto otázku je nutné
odpovědět, její správnost
se však neposuzuje.
Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz,
kde vyplníte příslušný formulář, nebo své
odpovědi zasílejte poštou do 21. listopadu
2013. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový
kontakt nebo zpětnou adresu.
Adresa:
Redakce ČD pro vás, České dráhy, a.s.
Odbor marketingu
nábřeží Ludvíka Svobody 1222
110 15 Praha 1
Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.
Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné
cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč –
a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní
sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč.
Výherci z minulého čísla:
Kilometrická banka: Lenka Vlasáková,
Antonín Polívka, Emil Beneš
Poukázky PONT: Zdeňka Kačerová,
Ivo Pospíšil, Emanuel Vrožina
Správné odpovědi z minulého čísla:
1 – hod oštěpem, 2 – 13. října, 3 – 30. prosince 1899, 4 – Bolek Polívka, 5 – Jiří Král
Kompletní pravidla soutěže najdete
na www.cdprovas.cz.
Hrajte
o Kilometrické
banky ČD za 2 100 Kč
a o poukázky
v hodnotě 1 000 Kč
do obchodní sítě PONT.
PŘEDPLATNÉ
19 Kč
za číslo
ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected]
Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 6. listopadu 2013, Praha
REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston
REDAKČNÍ RADA Michal Štěpán (předseda), Jiří Ješeta, Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Michal Málek, Tomáš Cach, Milan Matoušek
INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s.
Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.
V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.
É
N
A
Ɗ
Š
M
E
Z
O
MIM
!
I
M
Á
N
I
Z
JSOU ME
Bagážník zabíravý
Tento Marsan se vyznačuje tím,
že má svá zavazadla všude kolem sebe.
Pochází z planety Marsánie, kde je nižší
gravitace. Proto je pro něj na Zemi
namáhavé přemístit břemeno
jednoduše do prostoru určeného
pro zavazadla.
Potkáte-li tohoto mimozemšťana,
můžete mu nabídnout pro překonání
vyšší gravitace svou pomoc.
Při komunikaci s mimozemšťany
vám rád pomůže i školený personál
Českých drah.
Více o mimozemšťanech z Marsánie na
www.privitejtemimozemstany.cz
DARUJTE
K VÁNOCŮM
Dnešní překvapení
ve vlaku
Skvělá snídaně s výhledem
PŘEKVAPENÍ
OD ČD
Dárkový
voucher ČD
Blízké nejvíc překvapíte dárkem, který si
doopravdy užijí. Udělejte jim radost voucherem
za 200, 500 nebo 1000 Kč k nákupu
▪ In Karty pro levnější cestování vlakem,
▪ jízdenek pro cestování po ČR i do zahraničí,
▪ a dalších služeb z nabídky ČD.
Žádejte u pokladen ČD.
www.cd.cz
www.cd.cz/voucher
Download

11/2013 - ČD pro vás