BAŤÁK
Studentský časopis SPŠ Zlín
Dvouměsíčník – listopad, prosinec 2014
Vychází 12. prosince 2014
Ročník V.
Redakce, grafická úprava
Michal Řihák, 4. G
e-mail: [email protected], web. archiv: spszl.cz
Redakční rada
Mgr. Oldřiška Taláková
Mgr. Ivona Stuchlíková
Vážení čtenáři, milí přátelé!
Za okny nastala třeskutá zima, a tak jsme rádi, že jste si vzali do rukou náš Baťák. Nedodáme snad teplý čaj nebo jinou hřejivou pochoutku, ale doufáme, že samotné čtení aktuálních stránek Vám dodá příjemného pocitu pohody.
Pravidelný čtenář už jistě očekává Mapu školy. K ní přidáme informace k soutěži podnikatelských záměrů, něco málo
z angličtiny a dopis z redakční pošty. Těšit se můžete také na přílohu, která se svým tématem vrací do svátečního dne
říjnového.
Všechny vítá fotografie z 21. budovy bývalého areálu zlínské společnosti Svit. Najdete naši školu?
Úvodní text Michal Řihák, úvodní fotografie: Dominik Řihák
Mapa školy
V našem časopise si pravidelně můžete prohlížet rubriku
Mapa školy. Podle tohoto pomyslného plánku Vás navigujeme na důležitá, ale někdy i nenápadná místa na naší
škole.
Vytrvalí čtenáři si jistě vzpomenou na Baťák
z března 2014, na jehož stránkách jsme zprostředkovali
nahlédnutí do kabinetu pana učitele Petra Vilímka. Společně se svými kolegy a kolegyněmi zasvěcuje žáky do
oboru, který má velmi bohatou budoucnost. Dnes zkusíme na jarní článek navázat. Na naše otázky totiž odpovídají paní učitelky Mgr. Dana Kuczmanová, RNDr. Lenka
Švehlíková a Mgr. Eva Rozsypálková, všechny rovněž
známé z hodin informatiky.
Nejprve si přečtete, co na otázky o informatice na naší
škole odpověděla paní Kuczmanová. Připomeňme ještě,
že mezi předměty, které vyučuje, patří také Člověk
a příroda. Všichni, kdo už prošli prvním ročníkem studia,
vědí, že náplní těchto hodin jsou základy biologie.
zájmové kroužky informatiky a umějí např. tvorbu webových stránek.
Je vcelku známo, že neexistuje jednoznačně uznávaná
kvalitní učebnice, která by dokázala dobře vést ve výuce informatiky. Jak jste si s tímto problémem poradila
vy?
Vytvářím svoje vlastní „manuály“ k probíraným aplikacím, které si žáci tisknou. Také si vedou sešity, do kterých zapisují stručné poznámky.
Máte mezi svými studenty také schopné „samouky“,
tedy žáky s velkými znalostmi z digitálního světa? Co je
nejvíce zajímá?
Ano, občas se vyskytne talentovaný a „zapálený“ student. Jsou to většinou chlapci, kteří se zabývají programováním a hodlají v tomto směru pokračovat i nadále.
Do hodin kterého předmětu se více těšíte (pokud se
nemýlím, můžete vybírat mezi informatikou a biologií)?
Každý „můj“ předmět je jiný, každý má svá specifika.
Učivo v informatice neustále aktualizujeme, učíme se
nové věci. Příprava zabere víc času. Samotná výuka je
různorodá, dají se střídat metody i formy. Žáci jsou
neustále zaměstnaní.
V biologii se spolu s probíráním základního učiva snažím sdělovat žákům i různé zajímavosti, působit na ně
v oblasti zdravé výživy, životosprávy i životního stylu.
Více diskutujeme.
Těžko říct, který předmět preferuji, mám je ráda oba.
Doufám, že tím pádem i moji žáci. 
Na co ze střední školy ráda vzpomínáte?
Paní Dana Kuczmanová
S jakými znalostmi a dovednostmi přicházejí žáci ze
základní školy na naši průmyslovku v oblasti počítačové techniky?
Záleží na tom, ze které ZŠ k nám přišli a jaké možnosti
mají doma. Pokud nepočítám komunikační dovednosti
na různých sociálních sítích, tak většinou znají zběžně
práci ve Windows, Word, Power Point, Excel velice
málo. Někteří na svých základních školách navštěvovali
Zrovna tuto sobotu jsme měli setkání absolventů gymnázia po xx letech od maturity. Na co se vzpomínalo?
Hlavně na akce mimo výuku – sportovní kurzy, brigády,
společné oslavy narozenin – důvod k setkání se vždycky
našel. Neměli jsme účty na facebooku, proto jsme spolu
trávili mnohem víc času osobně. A to jsou teď naše nejlepší vzpomínky.
Máte (v informatice) raději „staré dobré“ nebo „hudbu
budoucnosti“?
Mám radši nové věci, i když sledování novinek je v této
oblasti hodně náročné. Občas člověk nestíhá.
Co je podle vás nejdůležitější pro výběr vysoké školy?
Co radíte studentům?
Základní věc – co budou dělat po absolvování VŠ, jakou
má daný obor budoucnost, jestli najdou uplatnění.
Nebrat v úvahu jen přijímačky a studium samotné, ale
uvažovat a plánovat víc do budoucna. Myslím, že toto je
trošku problém našich žáků.
Na otázky elektronicky odpovídala Mgr. Dana Kuczmanová. Autorizace proběhla v pondělí 8. prosince 2014.
Paní Eva Rozsypálková
Následuje rozhovor s paní Švehlíkovou a Rozsypálkovou.
Jejich kabinety leží navzájem v sousedství ve třetím
patře budovy E. Paní učitelky mohou někteří žáci potkávat ještě v hodinách matematiky. Otázky jsme vybrali
tytéž a můžeme ujistit, že odpověď, která se týká vzpomínek na středoškolské studium, je také téměř
identická.
Paní Lenka Švehlíková
S jakými znalostmi a dovednostmi přicházejí žáci ze
základní školy na naši průmyslovku v oblasti počítačové techniky?
Většina žáků využívá internet k vyhledávání informací
a k elektronické komunikaci. Umí používat Word a
Power Point při tvorbě referátů a prezentací. Tyto dovednosti využívají ve výuce, potřebují je do mnoha různých předmětů.
Je vcelku známo, že neexistuje jednoznačně uznávaná
kvalitní učebnice, která by dokázala dobře vést ve výuce informatiky. Jak jste si s tímto problémem poradily
vy?
Učitelé informatiky musí sledovat novinky na internetu,
účastnit se školení a čerpat informace z odborné
literatury. Některá školení probíhají i v rámci různých projektů a jsou dotována EU.
Máte mezi svými studenty také schopné „samouky“,
tedy žáky s velkými znalostmi z digitálního světa? Co
je nejvíce zajímá?
Počet žáků naší školy je tak velký, že se mezi nimi vždy
několik nadšenců najde. Ať už se to týká hardwaru,
programování, natáčení a stříhání videa nebo tvorby
webových stránek.
Na co ze střední školy rády vzpomínáte?
Nejraději vzpomínáme na volný čas strávený se spolužáky na exkurzích, školních výletech a na brigádách.
Jezdívalo se na brambory a chmel. Kromě práce tam
byla vždycky spousta legrace.
Doprava byla levná, takže školní výlety se konaly každoročně a nebylo problém zajet do Vysokých Tater, Roháčů, na Malou Fatru nebo do Jánošíkových dier. Vzpomínáme na společné túry, spolužáky spálené od sluníčka,
puchýře z nerozchozených pohorek, neřiditelnou jízdu
na pláštěnkách na sněhových plotnách v Tatrách…
Máte (v informatice) raději „staré dobré“ nebo „hudbu
budoucnosti“?
Máme své oblíbené staré dobré. Informatika jako taková je ale sama o sobě hudbou budoucnosti. To se
v žádném případě nedá ignorovat. Kdybychom se
s radostí nedívaly do budoucnosti, vybraly bychom si
jiný předmět. Dějepis?
Co je podle vás nejdůležitější pro výběr vysoké školy?
Co radíte studentům?
Nejdůležitější je určitě možnost uplatnění po dokončení
vysoké školy. Radíme studentům, aby si vybrali to, co je
baví. Aby se řídili nejen rozumem, ale i srdcem. Důležitá
je také flexibilita. Vždycky je později možné vědomosti
si rozšířit i někde jinde, vše záleží na schopnostech
a odhodlání jednotlivce.
Na otázky během dne otevřených dveří odpovídaly
RNDr. Lenka Švehlíková a Mgr. Eva Rozsypálková. Autorizace proběhla v pondělí 8. prosince 2014.
Co říkáte? Máte informatiku v oblibě? Nebo byste raději
dali přednost biologii či matematice? Myslíte si, že jsme
zmapovali už všechny vychytávky, které naše škola
v informatice nabízí? U konce ještě nejspíše nejsme…
Sledujte další čísla!
Text: Michal Řihák, JV. Fotografie: archiv Mgr. Dany
Kuczmanové, archiv RNDr. Lenky Švehlíkové, archiv SPŠ
Zlín. Koláž na pozadí: Michal Řihák s využitím archivu
SPŠ Zlín a Icon Archive - dostupné na webu
<http://www.iconarchive.com/show/refresh-cl-icons-bytpdkdesign.net/System-Map-icon.html>.
Učitelka informatiky a matematiky a učitel národů. Lenka Švehlíková a Jan Amos Komenský.
Poločas
„V čase, kdy život je vpolou své pouti, jsem zabloudil,
kolem byl temný les, já z pravé cesty zabředl v houšť
proutí,“ praví Dante Alighieri ve své Božské komedii.
Bylo mu tehdy pětatřicet let. Jsem na tom podobně.
Přežil jsem Kurta Cobaina, Ježíše Krista i Karla Hynka
Máchu a když se na své životní cestě ohlédnu zpět, zjišťuju, že vzdálenost mezi třicítkou a čtyřicítkou je přibližně stejná. Zanedlouho mi rozhodčí odpíská poločas a já
budu doufat, že v tom druhém alespoň trochu doženu
to, co jsem prošvihl, abych neodešel s výpraskem jak
malý kluk.
O velké přestávce bych měl samozřejmě vrátit to, co
jsem kdysi ukradl. Kamarádovi hrst perleťových céček
a sousedům zátiší s ovocem. Pak se budu chvíli stydět.
A potom zavolám J. A. Komenskému, abych se přeptal,
jestli se na mě moc nezlobí, jestli mu nedělám ostudu.
Možná se dáme do řeči a provoláme celý kredit. To víte
– když už má člověk na drátě takovou osobnost…
„A co žáci, nezlobí? Nerostou jako dříví v lese? Nerad
bych se tady v nebi trápil, jsem už přece jenom starší
člověk.“
Soutěž podnikatelských záměrů
Každoročně bývá vyhlašována soutěž o nejlepší podnikatelský záměr, kterou zaštiťuje Zlínský kraj. Naše škola
získala v této oblasti mnohá ocenění za vynikající nápady studentů, a tak není divu, že zveme k účasti v dalším
ročníku. Organizátoři oslovují zájemce z řad středoškoláků, vysokoškoláků i široké veřejnosti brožurou, jejímž
heslem je „Nastartuj svůj nápad – můj první milion“.
Odměny v soutěži jsou nanejvýš lákavé, neboť mezi ně
patří finanční a věcné ceny v hodnotě čtyř set padesáti
tisíc korun. Samozřejmostí pak je, že úspěšným účastníkům bude poskytnuto zázemí podnikatelského inkubátoru, a to včetně konzultací s odborníky.
Registrace do soutěže probíhá do 31. ledna 2015 na
webu mujprvnimilion.cz. Se sestavením podnikatelského záměru zájemcům vypomůže v kabinetě A405 paní
Ing. Marie Vítková, která má tuto soutěž v rámci naší
školy na starosti.
„Nevidím to tak zle, pane Komenský. Navzdory tomu, co
vidí mladí lidé kolem sebe, jsou stále ještě tou lepší –
digitálně upravenou – fotografií nás samých. Držím jim
palce.“
„To jsem rád. To máte jako s tím Dantem, kterého jste
na začátku citoval. Omlouvám se, ale nedalo mi to
a trochu jsem Vám tady z nebe nahlížel přes rameno.
Dante svou komedii chápe jako podobenství o cestě do
nebe, podobenství o spáse. Tak je to i v životě. Neodmítejte role v komediích, nejsou méněcenné.“
Přemýšlím o tom, co jsem slyšel, a připravuju se v šatně
na druhou půli hry. Místo dresu si ovšem oblékám Dantův červený plášť.
Do zvonění zbývalo už jen pár minut a i ty brzy utekly.
„Mistr a já jsme vyšli po kanále k jasnému světlu, jen
jsme prolézali bez odpočinku pořád výš a dále, on vepředu, já za ním, jsme se brali, až uviděl jsem jako dírou
ve zdi ty krásné věci na nebesích v dáli. I vyšli jsme a zas
viděli hvězdy.“
Jiří Novotný
Fotbal!
Fastav Zlín U19 – Slovan Liberec U19
V sobotu 8. 11. 2014 se na zlínské Vršavě uskutečnil
zápas 19. kola nejvyšší celostátní soutěže starších dorostenců mezi týmy Zlína a Liberce. Před zápasem ztráceli hráči Zlína na svého soupeře osm bodů. Na těžkém
terénu a za hustého deště vsadili mladí ševci především
na důraz a agresivitu, což se jim hned zkraje vyplatilo
a po standardní situaci se dostali zásluhou Bači do vedení. Severočeši poté vyrovnali hru, ovšem ke konci
poločasu se znovu prosadili hráči Zlína.
Po přestávce se zlínští dostali pod tlak a soupeř zaslouženě snížil. Jenomže tento zápas patřil mladým ševcům,
kteří dvěma góly odskočili Liberci a šli si pro 3 body.
Nakonec Slovan korigoval skóre gólem z pokutového
kopu, nicméně poslední slovo měl opět Zlín, který uzavřel skóre zápasu gólem na konečných 5:2. Ševci se
tímto vítězstvím dostali v tabulce o jednu příčku výše
před Hlučín, který v tomto kole nebodoval.
Autor VM
Halloween
V angličtině se báli a veršovali
studenti ze třídy 2. E!
Sedlář, Šesták, Makówka
Something moving on the shadows
At the night of Halloween
Spooky scary skeleton
Climbing out of coffin.
Zavřel
In the night of full moon
Pumpkins decorate house loom
Its residents are waking
Coffins breaking, noises making
Its long history clearly shows
Rumour says it is full of ghosts.
Majerech, Ohnút, Světlík, Nesvatba
Today is spooky night
And I must fight for my life
Skeleton is raising
From the coffin
While the moon is shining
Trhlík, Velikovský, Štěpánek
When I see a witch
I think she’s a bitch
I throw a pumpkin at her
and then she is ended in coffin.
In the moon she sleeps under ground
And spiders eat her ugly mouth.
KA
Whom does the T-shirt belong to?
(By Shonda Peterson) A true story
Judy and Mark formed a couple. They were very fond of
each other. They shared an apartment in London, but
Mark held a well-paid job in Oxford, so he went home
only to spend the weekends. Sometimes Judy took
a train to Oxford to stay at Mark’s place. One Friday
evening Mark arrived at Judy’s as usual. Judy was already expecting him and prepared a delicious supper. They
were supposed to enjoy an excellent weekend.
“I brought you your white T-shirt, Judy” said Mark. “You
left it in at my place when you were there last time.”
Judy stared at the T-shirt with a touch of surprise noticeable in her face. “That’s some nice piece of clothing,
darling, but… but it isn’t mine. I never buy white
T-shirts, you know… They become dirty so fast. What
you can do for me, though, is you buy some other
T-shirt for me next week.”
---Try to finish the story…
Please! Try to answer these three questions:
1. Whose is the white T-shirt?
2. Who’s Judy?
3. A třetí už česky… Kdo je autorem této povídky?
Zkuste, prosíme, odpovědět alespoň třetí otázku (k ní
nabízíme nápovědu, že se jedná o učitele / učitelku angličtiny z naší školy). Odpovědi zasílejte na e-mail redakce: [email protected]
Portrét
nejmladšího
fanouška Baťáku
Na snímku je sympatický osmák
z 5. ZŠ ve Zlíně Dominik Řihák.
Možná vám neunikly jeho zajímavé články a fotky s železniční tématikou, publikované v Baťáku.
Dominik nyní chodí se svými spolužáky na naši školu do kroužku
Technologie pro budoucnost
k Ing. Renatě Nesvadbové. Baví ho
praktické modelování v CADu,
software GravoStyle, kde pomocí
laseru vytvoří oblíbenou lokomotivu. Ještě ho čeká práce s 3D tiskárnou a možná výlet
do Brna na veletrh. Využila jsem této příležitosti a představuji vám tedy našeho nejmladšího aktivního příznivce
Baťáku. Také tím avizuji dobrý námět na reportáž či
rozhovor pro budoucí redaktory o projektu pro ZŠ, který
nyní probíhá na naší škole.
Text: MA. Fotografie: Miroslav Řihák.
Prkna, která znamenají svět
Znáte tuto vzletnou frázi v titulku, kterou používají herci? A prastaré tvrzení „hladový jako herec“ z dob, kdy
herci kočovali? Měli jen tolik peněz, kolik za představení
vybrali do klobouku. Jsou tato rčení i dnes pravdivá?
Moderní doba divadlo řadí mezi komerční produkty,
představení je zboží určité tržní hodnoty, za které se
řádně platí dotovanými vstupenkami. Tento zavedený
systém dnes vylučuje finanční nejistotu herecké profese, i když jsou divadla málo navštěvována.
Mám však překvapivý důkaz, že první tvrzení je stále
pravdivé. Aiden a Michel ve své knize Uncharted: Big
Data as a Lens on Human Culture vysvětlují, co jsou to
velká data a také z nich dělají několik analýz. Mimo jiné
zkoumají, jakou kariéru si máte zvolit, pokud chcete být
brzy obdivovaní a slavní. Vybrali si celebrity a šest profesí: herce, spisovatele, politiky, vědce, výtvarníky a
matematiky. Výsledek? Chcete-li zažít slávu jako mladí,
dejte se na herectví. Podle prozkoumaných dat se sláva
dá čekat před třicítkou. Na druhém a třetím místě jsou
spisovatelé a politici, ještě později se v průměru proslavili vědci, výtvarníci. Matematici velkých kariér dosahují
výjimečně. Úspěch přináší i peníze, ale pozor, aby neměly záporné znaménko. Mnoho herců se totiž proslavilo ne uměním, ale skandály a krátkým životem.
Zdroj: <http://finmag.penize.cz/recenze/290821matfyz-vs-damu-chcete-slavu-za-zivota-nebo-po-smrti>
Slavná publicistická kanadská hvězda Malcolm Gladwell
(kniha Bod zlomu) nepracuje s datovými analýzami, ale
k utváření názorů podotýká: Klíčem ke správnému rozhodování nejsou znalosti. Je jím pochopení souvislostí.
Ve znalostech se topíme, ale rozumíme máločemu.
Prkna, která znamenají svět, kde se mohou herci proměnit v jakoukoliv bytost či věc, má i Městské divadlo
Zlín. Slíbila jsem napsat něco o mých dojmech z divadelního představení Evžen Oněgin, abych vás, studenty,
inspirovala k možnému výběru tohoto díla pro maturitní
četbu. Nejsem divadelní kritik, vůbec se neodvažuji
hodnotit hereckou práci. Nakonec výkon vždy ocení
diváci délkou potlesku, proto jen několik subjektivních
postřehů z uváděné inscenace a porovnání s knižním
příběhem. Připomenula jsem záměrně Gladwellovu
myšlenku - jak je důležité chápat souvislosti. K dosažení
lepšího porozumění hře Evžen Oněgin každopádně doporučuji přečíst si i román. Rázem vám bude jasná scéna, proč se Oněginův sluha pitvoří po pánovi, kopíruje
jeho gesta a obdivně k němu vzhlíží. Budete vědět, proč
vpředu běží děj a v zadním traktu se pečlivé svléká
a obléká postava. Soudobým jazykem by byl hlavní hrdina Evžen Oněgin asi charakterizován jako sebevědomý
a znuděný metrosexuál, Puškin ho vykresluje takto:
„v obleku londýnského dandy
a s módní loknou na spánku
poznal svět – jeho smetánku.
Ovládal tance od a do zet,
uměl psát, mluvit francouzsky,
klanět se, špinit ubrousky,
žádným faux pas sál nepopouzet.
Co ještě chcete? Společnost
nadchl tak roztomilý host.
…
Oněgin získal od poroty
(nezvratné v četných pro a proti)
punc – chytrý, ale přepjatý:
přispíval k spádu debaty,
svou hřivnou, i když rozprávělo
pár znalců odborně
o fabulaci, o formě,
věděl, kdy mlčky vraštit čelo,
či zapůsobit na dámy
jemnými invektivami.
…
Oslnit neznalé i znalé,
dopisy končit slůvkem vale,
utrousit dva tři veršíky
z Vergiliovy epiky.
…
Kde mohl, horlil na Homéra,
přečetl však, co vyšlo z pera
A. Smitha, čímž byl kovaný
ekonom: došel k poznání,
co podporuje rozkvět státu,
proč nezpůsobí škodu těm,
kdo vládnou čistým produktem,
že nedávají přednost zlatu.“
Klasický lyricko-epický román ve verších byl výjimečný
čin v romantické literatuře. Moderně pojali Evžena
Oněgina i tvůrci zlínského představení. Minimalistická
architektura originální scény na velké ploše jeviště, nápadité, ale jednoduše pojaté kostýmy, využití mikroportů pro herecky náročné sborové party v první části.
Zlomovým okamžikem románu byl pro mě vždy soubor
Oněgina a Lenského. Měla jsem pocit, že básník do poslední chvíle doufá, že se vše vysvětlí jako nedorozumění mezi přáteli. Ale nakonec dodržel to, co doba žádala,
tu předepsanou povinnost souboje pro ochranu cti
a morálky. V divadle mi souboj připadal pouze jako událost nutná pro posun v ději. Také v životě Puškina měl
jeho souboj osudově tragické následky, umírá po střelném zranění v 38 letech.
Zpracovat román pro divadelní verzi byl nelehký úkol.
Puškin často odbočuje od hlavního děje, uvádí řadu
narážek na velké postavy dějin, předvádí svou sečtělost.
Možná právě proto je dobré si přečíst i knihu, je inspirativní a zábavná i v dnešní době. Výstižná, s velkou dávkou invence a lehkostí výrazu nepřipomíná 19. století,
kdy vznikla.
Možná v ní také objevíte, že Puškin i Oněgin byli velcí
gurmáni.
„Nás, mládež, která s bezstarostnou
dravostí trhá střevíce,
zajímá, kdy se tady octnou
z Turecka další ústřice.
Co? Přišly? Honem s nimi na stůl!
Ó kypré zajatkyně lastur,
mladost všech slastí dychtivá,
klidně vás hltá zaživa
s kapkami citrónové rosy.“
V dnešních časech při procházkách v Praze, je možné
navštívit restauraci Puškin, kterou vlastní přímý potomek A. S. Puškina. Zkuste tam ochutnat uzeného lososa
na toustu s kaviárem a zakysanou smetanou, ocitnete
se rázem v Puškinově době.
Puškin byl slavný jako poeta - rebel, ale silně zapůsobil
svými názory na společnost tehdejšího carského Ruska.
Jeho myšlenka „je třeba mít na své straně většinu,
neurážejme hlupáky“, je však jako ze slovníku současných politiků.
A jsme zase na počátku. Sláva vás čeká tehdy, budete-li
herec, spisovatel nebo politik.
MA
Hejty a lajky
Uživatelé sociálních síti už tuší, o čem je v názvu řeč.
Guru moderního fejetonu Rudolf Křesťan tvrdí, že hejty
(z anglického výrazu "hate", což znamená nenávidět,
nesnášet) jsou vítané šťouchy a nevadí, že nejsou psány
salonní češtinou. Navíc se můžete pobavit a zažít objevitelský požitek z vtipného sarkastického čtení. O této
tematice se dočtete na webu Literárky.cz.
Chtěli jsme se studenty kdysi zavést pravidelnou rubriku
hejtů a lajků i v časopise Baťák. Zde je ukázka školních
námětů, které se nám v redakci sešly.
Nenávidíte toho, kdo vynalezl školní zvonění.
Vadí vám kantorské oslovení na počátku hodiny: Hele, lidičky. Nadměrnému používání zdrobnělinek panem
učitelem říkáte Obr komplex.
Nesnášíte lavice a stolky před bufetem, které vás nutí hrbit se. Hrbíte se,
protože signál pro Wi-fi je důležitější, než nějaké nízké
stolky pro trpaslíky.
Opakem této kategorie jsou lajky.
Poprvé a naposledy dnes udělujeme v redakci palec
nahoru učitelům naší školy paní Ing. Renatě Nesvadbové a Ing. Františku Kosařovi za uskutečnění progresívního interaktivního modelu vzdělávání na naší škole
v projektu Centra přírodovědného a technického vzdělávání pro moderní výuku žáků středních a základních
škol ve Zlínském kraji. Žáci 5. ZŠ jsou možnostmi praktické výuky nadšeni, což nám osobně
potvrdil Dominik Řihák.
MA
Oblíbené školní hlášky a citáty
Z redakčního šuplíku
Uklízím redakční šuplík a redakční složky, protože v redakci Baťáku dochází k přirozené obměně jeho tvůrců.
Mezi plány, které se nám nepodařily uskutečnit, patřilo
vydání speciálního zábavného čísla, do kterého jsme
sbírali veselé historky, kreslené vtipy a taky oblíbené
hlášky. Tak v tomto čísle alespoň malá ochutnávka.
Definice
„Hardware - vše, co nejde ukrást po síti.“
Nejoblíbenější píseň počítačového správce
„Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká…!!!“
Omluvenka žáka
„Pane učiteli, syn vytvořil samostatně program, který
měl za domácí úkol. Fungoval perfektně. Pak
vyčerpáním usnul na Backspace.“
U tabule
„Jak to, že dnes zase nic neumíte?“ ptá se učitel.
„Proč se neučíte? Z učení se neumírá!!!“
„Asi ne, ale raději to nebudu riskovat.“
Literatura
„Už jste konečně přečetl tuto knihu?“
„Ano. Je kouzelná.“
„Vždyť je to drama!“
„Ale už první řádek začíná kouzelným slůvkem: prosím…“
Dějepis
„Jaký je rozdíl mezi středověkem a dnešní moderní dobou?“
“Žádný. Ve středověku měli padací mosty, nám padají
okna.“
Laboratorní pokus
„Jak to, že nerozumíte, jaký je rozdíl mezi pokusem
a experimentem?
Pokus by byl, kdyby se řeklo, že od zítřka se jezdí vlevo.
A experiment, pokud by se to řeklo jen
někomu.“
„Dvě kvasinky se cpaly cukrem a diskutovaly o smyslu
života. Ani je nenapadlo, že právě vyrábějí šampaňské!“
Kurt Vonnegut
Učení
„Paměť je výsadou blbých, chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.“
Jan Werich
Nekonečno
„Dvě věci jsou nekonečné: Vesmír a lidská hloupost.
Vesmírem si nejsem tak úplně jistý.“
Albert Einstein
Špatné zprávy?
„Většina lidí si myslí,
že nejsou většina
lidí.“
„Špatná zpráva je, že
čas opravdu letí.
Dobrá zpráva je, že ty
jsi pilot.“
„Příliš mnoho líčidel
a příliš málo oblečení je u ženy vždy příznakem zoufalství.“
Oscar Wilde
„Můj milostný život je ubohý. Naposledy jsem byl v ženě, když jsem navštívil Sochu Svobody.“
Woody Allen
„Slušné dítě je během dospívání natolik hnusné, aby
umožnilo rodičům citově se odpoutat a nechat potomka
dospět.“
Martina Porkertová
MA
Borec nakonec
Poslední e-mail v redakční poště je od studenta třetího
ročníku naší školy, který využil nabídky a přihlásil se do
programu STC. Studentské trenérské centrum je inten-
zivní rozvojový program pro studenty organizovaný
společností Microsoft.
Sent: 7 November 2014 07:26
To: [email protected]
Subject: STC - studentský časopis
Dobrý den.
Posílám slíbený popis programu do studentského časopisu.
Popis programu:
STC nabízí možnost zdokonalovat se nejen v IT, ale také v prezentaci sebe sama. V nižším ročníku se studenti naučí nejen
základy, ale také pokročilou práci s Office, proto je i výuka je koncipována tak, že žák je po pečlivém plnění všech úkolů
schopen skládat zkoušky na Office Master. Ve vyšším ročníků se studenti budou naopak učit základům programování
nebo tvorbě serverů a sítí. Vše je poté ukončeno závěrečným projektem. Dále se budou studenti učit tvorbě designu
a grafiky nejen k programům. Další možností, kterou vstupem do programu získáte, je možnost podílet se na organizaci
různých akcí, na kterých můžete i přednášet.
Jan Rajnoha
Tato zpráva je to strohá a věcná. Jaká atmosféra panovala v prázdninové Letní škole ve společnosti Microsoft,
můžete vidět v autorském klipu Jana Rajnohy: STC očima studentů na webu YouTube.com.
Zlín – město červené a zelené
Jakousi formulaci, která říká, že Zlín je město zeleně, se
dovídají děti již ve vlastivědě na základní škole. Pojďme
ale trochu do hloubky!
Ve Zlíně naštěstí stále převažuje snaha o udržení jistého
množství parkových ploch, které září zelení. Zároveň se
do vzhledu města neodmyslitelně zapsalo červené zdivo
obytných domků i továrních budov (v jehož imitaci se
pokračuje i při výstavbě na Jižních Svazích).
O tom, že Zlín je skutečně město červené a zelené se
přesvědčte na videu na webu YouTube.com!
MA
Takovou krajinku teď v okolí Zlína nenajdete.
Ale pro navození atmosféry nadcházejících Vánoc se hodí, ne?
Přezdívky lokomotiv
Při pohledu na úvodní fotografii Vám určitě vrtalo hlavou, o čem tento článek vlastně bude. Vždyť co na ní
vůbec vidíte? Raketu, prasátko, žábu a mimo jiné taky
nějaký jídlonosič, hrací skříňku a kousek stavebnice.
Ačkoliv to může překvapit, tak tento článek se bude
týkat železnice. Konkrétně budeme hovořit o často
vtipných přezdívkách lokomotivních řad.
Už od dob prvních „železných ořů“, tedy parních lokomotiv, které by nám dnes připomínaly spíše splašená
kamna než dopravní prostředek, dostávaly lokomotivy
jména. Tehdy to byl dokonce jejich jediný poznávací
znak, jelikož nenesly kromě svého jména žádné jiné
označení. Většinou to bylo jméno města, kolem kterého
se lokomotiva pohybovala (např. Litovel). Postupem
času to ale přestalo dostačovat a přešlo se k číselnému
označování. Pojmenování lokomotiv však zůstalo. Sice
nikoliv oficiálně, ale jen v kruhu zasvěcených nadšenců.
A od té doby tedy známe Bulíky, Rosničky, Skaličáky,
Kafemlejnky a Všudybylky. Pojďme se tedy podívat na
10 nejvtipnějších přezdívek.
Peršing
Rychlý start a krátký dolet. Tím se vyznačovaly americké balistické rakety MGM 31 Pershing. Tato charakteristika by se ovšem dala přiradit i k českým elektrickým lokomotivám řady 163. První kusy této řady
vznikly v roce 1986 a vyznačovaly se tím, že měly
opravdu rychlý start (resp. rozjezd). Jejich výkon
3480 kW a schopnost vyvinout tažnou sílu až 286 kN
tomu snad ani jinak nedovolovaly. Ale na tehdejší
dobu to byly stroje „až moc“ moderní (vždyť jezdí
ještě dodnes) a technici jim příliš „nerozuměli“, tudíž
na nich nebyla vykonávána potřebná údržba. A to právě
mělo za následek „krátký dolet“, to znamená, že tyto
stroje ve svých začátcích málokdy dojely do cíle.
Prasátko
Na kolejích můžete potkat také třeba Prasátko. Společně třeba s přezdívkami Hop a Skokan nadšenci častují
takto malé lokotraktory řady 700. Tyto ne zrovna lichotivé přezdívky si stroje vysloužily za jejich ovladatelnost.
Přezdívky Skokan a Hop konkrétně za jejich převodovku
ČKD M 150-4, se kterou za pomoci stlačeného vzduchu
řadí jednotlivé jízdní stupně. Již po velmi krátké době se
převodovka „vychodí“ a je velmi složité se rozjíždět bez
toho, aby stroj „poskočil“. Motor TATRA T 111 A vysloužil strojům přezdívku „Prasátko“ díky svému
(ne)příjemnému písklavému zvuku.
Žabotlama
Žabotlama
Přezdívku Žabotlama si vysloužily řady populárních pantografických jednotek 451 a 452. Někdy se také může
hovořit o jednotce „CityFrog“, což je myšleno jako parodie na přezdívku jejich nástupců - elektrických dvoupodlažních jednotek 471 CityElefant, ke kterým se dnes
také dostaneme. Ale zpět k věci – Žabotlamy mají pozoruhodný tvar čelní masky, která připomíná žábu.
Ešus
Orchestrion
Jistě všichni znáte oblíbený seriál Chalupáři v hlavních
rolích s Josefem Kemrem a Jiřím Sovákem. Ti měli na
své chalupě zvláštní hrací skříňku, o které zpívá i Waldemar Matuška – Orchestrion. A kdo někdy jel po nějaké „lokálce“, tak se určitě svezl s motorovým vozem
řady 810, přezdívaným Orchestrion. Není to snad proto,
že by se uvnitř vozu nacházel tento „hudební automat“,
ale proto, že tento motorák (resp. jeho motor LIAZ)
vydává zvuky, jež jsou velmi podobné těm z chalupářského orchestrionu.
Lego
Každý už určitě někdy viděl ešus. Jde o improvizovaný
kempinkový kastrůlek. Když se ale řekne mezi železničáři Ešus, myslí se tím elektrické třídílné dvoupodlažní
jednotky řady 471, jejichž hlavní rám je vyrobený z hliníku. Oficiálně jsou tyto jednotky známé jako „CityElefanty“ – tedy tak jak je oficiálně pojmenoval jejich provozovatel – akciová společnost České dráhy.
Orchestrion
Skoro každé dítě si rádo hraje s velmi známou stavebnicí
LEGO. Někdy si ale i strojvedoucí a technici chtějí pohrát
s Legem. Ale ne s tou stavebnicí, se kterou by si rozvíjeli
kreativitu. V jejich podání jde o motorovou kapotovou
lokomotivu řady 714 Českých drah. Ale v čem je ta spojitost? LEGO, tedy stavebnice, má několik set dílků
a může být v různých barevných variacích. Na lokomotivách 714 najdete alespoň 5 barev. Navíc jejich
pestrobarevná kapota obsypaná několika chladiči
vypadá, jako kdyby byla postavena z jednotlivých
dílků.
Buchar
Lokomotivy řady 742 se přezdívají různě. Tak na příklad Kocour. To vzniklo kvůli hojnému rozšíření a dalo
se říct, že je „na každém dvoře“. Také se jim říkalo
„Bangle“, kvůli jejich exportu do Bangladéše. Nejzajímavější je ovšem jejich valašská přezdívka – Buchar.
Vysvětlení je jednoduché.
Stačí k nim přijít, když stojí – jejich spalovací motor K 6 S
230 DR vydává celkem hlasitý zvuk, který by se jednoduše dal vyjádřit citoslovci buch, buch… A pokud by si to
někdo chtěl ověřit, tak obyvatele Zlína a blízkého okolí
potěším – tyto lokomotivy si je možno vždy okolo dvaadvacáté hodiny poslechnout, vozí totiž nákladní kontejnerové vlaky do Lípy nad Dřevnicí. Vždy jsou slyšet nejméně na dva kilometry…
Potkan
vděčni. Ovšem za přítomnost Potkanů (neboli Krys) na
kolejích jsou i v dnešní době, po 36 letech jejich služby,
vděčni všichni železničáři. Bez nich, tedy lokomotiv řady
150.2 a 151, by totiž dnes nevyjela naprostá většina
rychlíků, ale hlavně expresů. Když jsou ale tak důležité,
tak proč jsou přezdívány tak hanlivě? Je to narážka na
jejich design čelní masky, resp. umístěný světel – připomínají potkaní hlavu. A potom je tu ještě spojení
s krysou – to je zase narážka na vysoký písklavý tón
její píšťaly.
Tornádo
„Svezl jsem se Tornádem.“ Tohle kdyby Vám někdo
řekl, tak ho pravděpodobně budete považovat za
duševně chorého. Ještě větší dojem o zvláštní povaze
by mohla vyvolat věta „Já jezdím Tornádem do práce
denně a jsem rád, že nemusím jezdit Ešusem, protože
Tornád už moc nejezdí.“ Někteří obyvatelé okolí měst
Olomouce, Přerova, Vsetína a Ostravy možná pochopili, kam mířím. Výraz tornádo nemusí znamenat jen
silně rotující vír vzduchu, ale také elektrickou jednotku řady 460. Tyto jednotky obstarávají vozbu osobních vlaků hlavně v okolí Olomouce, Vsetína a Ostravy. Přezdívka není odvozena od rychlosti tohoto vozidla (ačkoliv dokáže vyvinout velmi velké zrychlení, tak
má povoleno jezdit maximálně 110 km/h), ale od zvuků,
které můžete při rozběhu elektromotorů ventilátorů
slyšet.
Apollo
Jména Neil Armstrong, Edwin Aldrin, Michael Collins
a věta „Houstone, máme problém.“ – to jsou jedny
z mála věcí, kterými se proslavil let kosmického letounu Apollo 11. A co se komu vybaví, když se řekne
kosmická loď? Určitě stovky životně důležitých světýlek a ovládacích prvků, které by si nikdo nebyl schopný naučit požívat ani za deset let. No a proto také
spousta signalizačních LED diod v ovládacích skříních
vysloužila „rakvovitým“ (podle tvaru skříně vozu)
motorovým vozům řady 843 přezdívku Apolla. A tudíž
by se dalo říci, že se zlínské nádraží stalo na chvíli
kosmodromem, když na něj přistávala olomoucká
Apolla, která v roce 2013 vozila přímé vlaky Jeseník –
Olomouc – Zlín.
Potkan anebo krysa. To jsou hlodavci, za jejichž přítomnost ve svých sklepeních či dokonce příbytcích nejsme
Dominik Řihák
Listopad, prosinec 2014
Vážení čtenáři, milí přátelé!
Dostáváte se do závěru aktuálního čísla časopisu Baťák. Jde o předvánoční vydání, tedy poslední
v kalendářním roce 2014. Kvůli tomu patří všem přání co možná nejpříjemnějšího prožití vánočních svátků.
A nezapomeňte šťastně vkročit do nového roku 2015!
Zároveň je třeba oznámit, že jde o poslední vydání studentského časopisu, které řídí současná redakce.
V lednu 2015 budete přivítáni Baťákem, jenž bude vyveden v nové formě a za jehož vznikem budou stát noví
lidé. Přejme si tedy, prosím, všichni společně, aby nový školní časopis jen vzkvétal, měl spoustu nadšených
přispěvatelů a celou řadu spokojených, stálých čtenářů!
Doplňme ještě, že e-mailový kontakt do redakce zůstává beze změny. Své nápady, příspěvky, pochvaly a připomínky můžete posílat na adresu [email protected]
LETOS JSME SLAVILI
Příloha Studentského časopisu Baťák
Dvouměsíčník – listopad, prosinec 2014
Vychází 12. prosince 2014
Fotografie a neoznačené texty přílohy JV
Vraťme se na moment do první půlky
října.
Už začátek byl neobvyklý. Počasí dušičkové, mlha londýnská a jemné mrholení. V mlze se zjevují postavy
sváteční, tmavé obleky, bílé
košile svítí jasně a vítězí nad
mlhou. Někteří bloudili a dostavili se původně k Velkému
kinu. Že by nedávali ve škole
pozor? Zkrátka zvyk je železná
košile, obvykle se scházíme
tam, ale toto byla pro nás
zvláštní příležitost. Hemžení ve
vstupu, černá a bílá, sklo a pak
už nádech fialového království.
Prošli jsme jako Alenka zrcadlem. Úsměvy uvaděček, pohodlná sedadla.
Kongresové centrum Zlín
Tvoří společný komplex s Univerzitním centrem a je
umístěno v centru krajského města. Moderní budova,
kterou navrhla známá architektka a zlínská rodačka
Prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, je určena pro pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Poskytuje
odpovídající zázemí pro nové sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů.
Autor OM
Zakončení oslav školy
Slavnostní zakončení oslav školy proběhlo v pátek
17. 10. 2014 v Kongresovém centru Zlín. Na začátku
k nám promluvil náš pan ředitel Radomír Nedbal, který
nám řekl něco o historii naší školy a dodal, že doufá, že
se ještě někdy při takové události sejdeme. Popřál nám
také, ať si tento koncert užijeme, protože je jenom pro
nás.
S Filharmonií Bohuslava Martinů si zahrála kapela F-dur
Jazzband se svými zpěváky,
Rolandem Hamajem a Zuzanou Sapárovou.
Během koncertu jsme si mohli
poslechnout známé písničky,
jako například Chicago (Fred
Fisher), Tu Vuò Fà L'Americano
(Renato Carosone) v podání
Rolanda Hamaje. A v podání
Zuzany Sapárové zazněla píseň
Skyfall (Adele) nebo Feeling
Good (Anthony Newley and
Leslie Bricusse).
Jakmile Zuzana Sapárová začala zpívat, všichni padli úžasem nad jejím hlasem. Její
hlas je silný a výjimečný, dokáže zazpívat i technicky
velmi náročné písně. Byla dokonce s kapelou F-dur Jazzband v soutěži Česko - Slovensko má talent v roce
2010. Roland Hamaj má velmi příjemný hlas. Zpívá převážně jazzové a swingové písně. Účinkuje také jako kontrabasista v kapele Lolo Hamaj Trio.
Koncert trval přibližně hodinu a čtvrt. Z koncertu jsme
odcházeli ve velmi dobré náladě, kterou ale rychle zničil
déšť, jelikož si skoro všichni zapomněli deštníky doma.
Ti, kteří se nezúčastnili, přišli o hodně. Byl to velice povedený koncert, který stál zato. Doufám, že si někdy
tento koncert zopakujeme, nebo alespoň navštívíme
znovu Kongresové centrum.
Slohová práce, autor MG
Zdroje: stránky školy SPŠ Zlín, youtube.com
Zaslechli jsme: Dojmy vyučujících






chodím pravidelně na koncerty zlínské filharmonie vždycky to bývá zážitek, trochu jsem se bál reakce
studentů, ale byl jsem mile překvapen
líbil se mi nádherný hlas mladé zpěvačky i výkony
hudebníků
byla to krása vidět tolik mladých mužů nastrojených
do svátečního, děvčata přece jen vidíte občas v šatech…
ve svátečním oblečení, ve zvláštním a krásném prostředí se všichni studenti chovali krásně
společenské chování a vystupování patří k výchově
mladých lidí, jsem rád, že se taková akce uskutečnila
největším zážitkem byla pro mne chvíle bezprostředně po doznění poslední skladby - všichni zůstali
sedět na svých místech, nikdo nikam nespěchal…

obvykle takovou
hudbu
neposlouchám,
dávám přednost klasice,
ale oceňuji fakt, že se takový koncert konal
Koncert uváděl pan Rostislav Marek, člen Městského divadla ve Zlíně.
F-dur Jazzband
Je třináctičlenná formace špičkových hudebníků ze Zlína, která působí na klubové a festivalové scéně od roku
1994. Kapela staví na výjimečném projevu vokalistů
Zuzany Sapárové a Rolanda Hamaje, precizní rytmice
a sólistech v dechové sekci. Vystupuje pravidelně nejen
v hudebních klubech po celé republice, ale i na festivalech s mezinárodní účastí.
Filharmonie Bohuslava Martinů
Byla založena v roce 1946. Každoročně pořádá čtyři
série abonentních a mnoho mimořádných koncertů
symfonické, operní a komorní hudby. Organizuje mezinárodní hudební festivaly, zejména mezinárodní festival
mladých koncertních umělců Talentinum a podzimní
hudební festival Harmonie Moraviae. Hostuje na nejvýznamnějších českých festivalech a uskutečnila turné do
třinácti zemí Evropy a do USA. Spolupracuje také se
zlínským Městským divadlem. Po působení Jakuba Hrůši
je nyní šéfdirigentem Stanislav Vavřínek.
Autor PB
Upraveno, zdroj: Internet
Módní policie
Dnes hodnotí naše expertka Jája.
Tento návštěvník akci
skutečně
nepodcenil.
Společenský oděv doplnil šarmantním úsměvem. Linie vestičky zdůrazňuje urostlé tělo majitele. Klasický deštník
doladil tento outfit
k dokonalosti.
Svědčí
také o bystrém duchu
majitele, který se před
koncertem podíval na
internet (nebo z okna),
jaké bude počasí. Dáváme palec nahoru a pět hvězdiček.
Zaslechli jsme: Dojmy studentů








zpěvačka měla nepřekonatelný hlas
výběr repertoáru byl zdařilý
OK
sám jsem byl překvapený, že se mi to líbilo
mohli tam dát celý orchestr
lepší než škola
víc takových akcí
dobrý sál
Z historie SPŠ Zlín













prvotní záměr byl vychovávat budoucí strojaře pro
Baťovy závody
škola patří mezi nejstarší školy v ČR
v době vzniku to byla první odborná škola u nás
zpočátku se vyučovalo pouze ve večerních kurzech,
protože lidé přes den chodili do práce
dne 23. 8. 1933 bylo schváleno vytvoření čtyřleté
odborné školy strojnické s právem veřejnosti
první maturitní zkouška se konala v roce 1933
tehdejší příjímací řízení se skládalo ze zkoušek
z matematiky, fyziky a českého jazyka
v roce 1953 se škola stala státní průmyslovou školou
strojnickou, do níž přicházeli žáci přímo ze
ZŠ
dne 30. 8. 1974 byla otevřena současná
budova, ve které se teď učíme
dne 1. 9. 1980 byla škola přejmenována na
SPŠ Zlín
největší stavební úpravy proběhly v roce
1984
v roce 2000 byly sjednoceny dvě průmyslové školy - stavební a strojní průmyslová škola
od školního roku 2004/2005 slouží škole
zrekonstruované školní hřiště
Autor BJ
Upraveno, zdroj: Internet, Almanach SPŠ Zlín
1933-2013
Módní policie
Dnes hodnotí naše expertka Jája.
Mladý strojař se ukázal být skutečným lvem salonů
a lamačem ženských srdcí. Ležérní rozhalenka ukazuje
na nespoutanost ducha
majitele.
Oba palce nahoru.
Internetovou fotogalerii
Baťáku s tematikou slavnostního koncertu naleznete na webu Rajče.cz.
Internetovou fotogalerii
Baťáku s tematikou dne
otevřených dveří na
SPŠ Zlín naleznete na
webu Rajče.cz.
Download

listopad - prosinec 2014 ke stažení ZDE