duben 2014
Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství
Netradiční
VELIKONOČNÍ
OZDOBY
SOUTĚŽ
BUK LESNÍ
PÉČE O ZAHRADU - HNOJENÍ
NA DVORKU A ZAHRADĚ
Základ péče o zahradu
HNOJENÍ
N
edostatek minerálních
látek se na rostlinách
projeví velice rychle,
proto jim je musíme
dodávat v pravidelných intervalech a požadovaném množství.
Chyby, ke kterým může dojít,
se totiž mnohdy těžce dávají do
pořádku.
Základem hnojení jsou organická
hnojiva, proto bychom se měli
snažit používat je co nejvíce.
Pamatujte, že vápenatá
hnojiva přidáváme jen
v roce, kdy nehnojíme
hnojivy organickými. Je
to proto, že fosfor, jenž je
v organickém hnojivu, vytváří společně s vápníkem
sloučeniny, ze kterých ho
rostliny neumí využít.
Když je půdě nedodáme, účinek
minerálních hnojiv je omezený.
Základní živiny – dusík, draslík
a fosfor – musí být v půdě ve
vhodném poměru, který se řídí
podle druhu pěstované rostliny.
Fosfor a draslík jsou nezbytné při
podpoře květu a při tvorbě plodů.
Pokud kompostujeme listí a hnojíme i popelem ze dřeva, draslík
půdě nechybí. Fosfor se do půdy
dostane z organické kostní
moučky nebo vyhnojením superfosfáty.
Nejdůležitějším organickým hnojivem je chlévská mrva, kterou se
nehnojí přímo, ale zapracovává se
do půdy nebo do kompostu.
hnojení na list. Živiny se rostlinám dodávají přes listy formou
hnojivého roztoku, který aplikujeme postřikem. List se dá přirovnat
k houbě, která je schopna nasát
roztok nasycený mikro i makro
elementy. Ale pozor, listovou
výživou nenahradíme příjem látek
kořeny, slouží jen k doplnění momentálního nedostatku některého
z prvků.
Časté chyby při hnojení:
» hnojení na povrch – hnojivo by se mělo
lehce promíchat s půdou
» zbytečně vysoké dávky minerálních
hnojiv – zatěžují půdu i rostliny
» hnojení na list vysokými koncentráty
tekutých hnojiv
» používání fosforečných hnojiv do
nevápněných půd, což způsobuje
nerovnoměrný růst
» po přihnojení nenásleduje zálivka
Koňský hnůj obsahuje nejvíce
dusíku a je ideální do pařenišť,
ovčí má zase největší výhřevnost,
obsahuje méně dusíku, proto se
míchá s koňským.
Nejhodnotnější a nejkvalitnější je
kravský hnůj, hodí se tím pádem
pro všechny typy půdy. Na podzim se vyzrálý rozhazuje a zapracuje na záhony, nevyzrálý pak
kompostujeme.
Slepičí trus obsahuje hodně živin,
nehnojíme jím přímo, rostliny
bychom spálili. Používá se do
kompostu nebo vykvašený v tekutém stavu a je vhodný na kvetoucí
rostliny i pod ovocné stromy.
Minerálními hnojivy hnojíme tak,
že na podzim použijeme pomalu
působící hnojiva, na jaře zase
rychle působící.
Pamatujte, že vápenatá hnojiva
přidáváme jen v roce, kdy nehnojíme hnojivy organickými. Je
to proto, že fosfor, jenž je v organickém hnojivu, vytváří společně
s vápníkem sloučeniny, ze kterých
ho rostliny neumí využít.
Mikroelementy jako měď, zinek,
sodík, hliník, bór a jiné, dávkujeme v minimálním množství podle
návodu od výrobců. Jsou součástí
některých vícesložkových minerálních organických hnojiv.
Jednou z možností, jak hnojit, je
mimokořenová výživa. Jde o tzv.
Koncentrace živin je v roztoku
velmi nízká. Při hnojení na list je
velmi důležitý vzduch, jeho teplota, proudění a vlhkost. Čím déle
po postřiku zůstane povrch listu
vlhký, tím více živin se do něj
dostane. Když vše zaschne, živiny
se opět uvolní po dalším zvlhčení,
které zajistí rosa.
Výhodou tohoto způsobu hnojení
je, že rostlinám pomůže v období
sucha, kdy se živiny uvolňují z
půdy do kořenů jen velice těžce.
A závěrem nemůžeme zapomenout na kompost. Pro zahradu je
nezbytný. Obohacuje půdu o živiny, zvyšuje obsah humusu, podporuje činnost půdních bakterií,
zadržuje vlhkost a provzdušňuje
půdu. Pozitivní rovněž je, že jím
můžeme hnojit celoročně.
Foto: Thinkstockphotos.com
NA DVORKU A ZAHRADĚ
ZAČNĚTE PĚSTOVAT
MELOUNY
Právě teď je vhodná doba
Melouny máme sice spjané s létem, ale pokud si je chceme vypěstovat sami, právě v těchto dnech je
ten správný čas začít. V Česku je zvykem konzumovat dva druhy melounu – vodní a cukrový. My se
zaměříme na meloun vodní, ale prakticky stejně lze postupovat i v případě melounu cukrového.
D
ůležitým faktorem pro
vlastní úrodu je rozhodnutí o místě, kam
melouny zasadíme.
Nejlepší podmínky jsou na jižní
Moravě. Meloun je totiž citlivý na
teplejší klima, které potřebuje
k optimálnímu růstu. Špatně snáší
teplotní výkyvy, silný vítr, ale
i přílišnou vlhkost a dlouhodobé
srážky. Jestliže nebydlíte v někte-
ré z moravských oblastí, nesmutněte, skleník vše zachrání. Melounům vyhovuje půda lehčí nebo
středně těžká, bohatá na humus.
Vyvarovat bychom se naopak měli
půd těžkých a mokrých. Neměli
bychom ani zapomínat na to, že
meloun patří do čeledi tykvovitých, takže je nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby
v půdě rok předtím žádný zástup-
ce této čeledi nerostl. Vyhneme se
tak možnosti napadení škůdci či
chorobami.
Pro větší odolnost rostlin je lepší
si meloun předpěstovat. Začít můžeme už v tomto období, pokud
jste začali o pár týdnů dříve, nic
se neděje. I v tomto případě musíme dbát na stálou teplotu, která by
se měla konstantně pohybovat kolem 23 °C. Využít můžeme malé
Jestliže nebydlíte v
některé z moravských
oblastí, nesmutněte,
skleník vše zachrání. Melounům vyhovuje půda
lehčí nebo středně těžká,
bohatá na humus.
květináče nebo sadbovače. Po pár
týdnech melouny vyklíčí a objeví
se děložní lístky.
S výsadbou je lepší počkat do
půlky května, nejlépe až po
20. květnu. Předtím bychom je
měli nechat otužit, aby se lépe
ujaly. Sázíme rostliny, které mají
maximálně tři normální listy.
Hnízda pro výsadbu sazenic jsou
od sebe poměrně daleko, obvykle ve sponu 2x2 metry. Často se
mezi pěstiteli řeší, zda zaštipovat
výhony, či nikoliv. Pravdou je, že
zaštipování u vodních melounů
není vůbec potřeba, protože plody
se tvoří až na hlavním výhonu.
Samozřejmě je potřeba se i poté
o rostliny starat. Měli bychom
jim dopřát dostatek vláhy. Stačí
jednou týdně vydatnější zálivka,
při teplejším počasím asi třikrát
častěji.
Pokud se nám podaří zvolit vhodné místo a melouny vypěstovat,
budeme řešit dobu sklizně. Správná zralost se u melounů pozná
totiž dost obtížně. Existuje ale
několik ukazatelů, které mohou
pomoci. Jedná se o zasychání
stopky u plodu, a tím pádem její
světlejší barvu. Známé je také poklepání na meloun. Když uslyšíme
dutý zvuk, můžeme směle meloun
ze zahrady odnést. To bývá v červenci a srpnu.
A proč se do pěstování melounů
vlastně pustit? Jednak kvůli radosti z vlastní úrody, osvěžující chuti
a blahodárným účinkům melounu.
Obsahuje kolem 90 % vody, a tak
není divu, že má silně močopudné
účinky. Toho se využívá například
při léčbě ledvinových kamenů.
Kromě toho je ale v melounu
také hodně vitamínu A, B1, B2,
C a minerálních prvků. Působí
antioxidačně a pomáhá stimulaci
krevního oběhu.
Foto: sxc.hu
Z LESŮ A VOD
BUK LESNÍ
Král stromů
J
e jedním z nejvýznamnějších listnatých stromů,
roste v nížinách i horských
oblastech a jeho dřevo se
často používá k výrobě
nábytku. Buk lesní. Strom, který
v lese snadno poznáte. Dosahuje
výšky až 50 metrů, má pravidelnou a mohutnou korunu s typickým vejčitým tvarem. Kmen
může mít průměr i jeden metr a je
pokrytý hladkou, tenkou a šedou
kůrou. Ta je podobná kůře habru,
obě dřeviny se ale liší vzhledem
Buku lesnímu se daří
také prakticky v celé Evropě. Nejvíce v západní
a střední části kontinentu, výjimkou není ani výskyt ve vyšších polohách
na jihu Evropy.
listů a pupenů. U buku jsou listy
řapíkaté, vejčité, charakteristicky
nepravidelně laločnaté a především celokrajné, zatímco u habru
jsou dvojitě pilovité.
„Odlišné jsou také pupeny, buk
je má špičaté a výrazně dlouze
vřetenovité, délky až 2 cm, kdežto
pupeny habru jsou nejvíce jeden
centimetr dlouhé, vejčitě kuželovité,“ informují Lesy České
republiky na svých internetových
stránkách.
Buk kvete v dubnu a květnu. Jeho
plodem jsou nažky tvořené dřevnatou ostnitou číškou, v níž se
ukrývá olejnatá bukvice. Je sice
jedlá, ale mírně toxická, protože
obsahuje třísloviny.
V našich končinách hojně rozšířený a nalezneme jej jak v nižších
Několik zajímavostí
› Buk se může dožít až 400 let.
› Dříve se z něj vyráběly pražce
na železniční tratě.
› Od pradávna působil i jako indikátor
zimy. Když z něj sedlák utnul třísku,
byla-li suchá, měla být zima tuhá,
v opačném případě pranostika
předpovídá časté srážky.
› V léčitelství se používá kůra a listí.
Měly by pomáhat při průjmových
onemocněních nebo potížích
s průduškami.
polohách, tak v horských
oblastech. Na české území
se dostal ze dvou směrů
– z jihozápadu a z jihovýchodu. Výrazněji se tu
usadil po poslední době
ledové, tedy v období
4 000 – 3 000 let před
naším letopočtem. Od této
doby začal jeho rozmach,
který se datuje až do období několika set let po začátku letopočtu. Tehdy se
utvářela definitivní podoba
jeho výskytu. Výrazný zásah do
jeho rozšíření se projevil v posledních 200 letech, kdy je populace
buku nahrazována borovicí, modřínem, ale hlavně smrkem.
Poslední data Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad
Labem o druhovém složení dřevin
z roku 2012 říkají, že buk tvořil
7,7 % plochy českých lesů. To je
od roku 2000 nárůst
o 1,7 % a jedná se o náš nejrozšířenější listnatý strom. Na druhém
místě je dub s rovnými 7 %.
Přirozené bukové lesy se vyskytují v nadmořské výšce od 450
do 800 metrů nad mořem.
„Dokud se nezačal masově vysazovat smrk, rostly bukové nebo
smíšené lesy ve všech našich
pohořích s výjimkou nejvyšších
poloh Jeseníků, Krkonoš a Šumavy, kde teprve začínalo království
smrku,“ doplňují Lesy ČR.
Buku lesnímu se daří také prakticky v celé Evropě. Nejvíce
v západní a střední části kontinentu, výjimkou není ani výskyt ve
vyšších polohách na jihu Evropy.
Hranicemi jeho výskytu jsou
regiony na severu v okolí Norska
a Švédska, na jihu pak Sicílie
a Řecka.
Buk je důležitou součástí smíšených lesů, v nichž má nezastupi-
telnou roli. „Dostatečná
příměs buku je důležitá
hlavně v jehličnatých
lesích. Buky lépe odolávají větru a zlepšují půdu.
Protože hluboko zakořeňují, nejsou tak citlivé na
časté přísušky jako smrk,“
vysvětlují Lesy ČR.
Jak už jsme zmínili v
úvodu, buk se ideálně hodí
pro využití v nábytkářství.
Není se co divit. Má totiž
vysoce ceněné dřevo, které
je tvrdé, pevné, těžké a snadno
štípatelné. Jeho vlastnosti ho tak
předurčují k výrobě nábytku.
Asi nejznámější jsou české židle
z ohýbaného dřeva. Dělají se z něj
ale i překližky, vlysy, parkety
a v neposlední řadě hračky. Dříve
se používal hodně k výrobě železničních pražců nebo dřevěného
uhlí. Suché bukové dřevo je velmi
výhřevné a je proto výborným
palivem. Rovněž se velmi dobře
moří a leští, proto bývá používáno
jako náhražka tropických tvrdých
dřev.
Foto: davisla.wordpress.com
ZA PLOTEM
Vyrobte si netradiční
VELIKONOČNÍ OZDOBY
Výzdoba domácností během Velikonoc je vždy spjata s barvením vajíček.
Tradiční svátky ale neznamenají jen vejce a pomlázky. Zajímavé dekorace
si můžete vyrobit i z jiných materiálů.
K
nejvýznamnějším křesťanským svátkům patří
i nejrůznější věnce
a věnečky. A záleží jen
na vaší fantazii, jak budou vypadat.
Udělat si jeden takový, totiž vůbec
není těžké. Stačí si opatřit polystyrénový kruh, chlupatou přízi (barva
záleží na tom, co máme rádi), špendlíky, stuhu nebo provázek a kvítka.
Ta můžete použít buď k tomu přímo určená umělá, nebo natrhat na
zahrádce, ale ty vám nevydrží tak
dlouho. Nejprve kruh omotáme pří-
zí a květiny připíchneme ke kruhu.
Můžeme využívat pravidelný vzor,
případně je napíchat tak, jak nám
to přijde pod ruku. Tím se zároveň
připevní příze ke kruhu. Kromě
kvítků není problém přidat i lístky nebo další ozdoby, které doma
máme. Nakonec středem kruhu
protáhneme stuhu a zavěsíme.
Další možností jsou netradiční květiny z plat od vajíček. Ta si rozdělíme na jednotlivé košíčky, kterým
do půlky rozstříháme okraje. Stačí
na čtyřech místech, ale klidně jich
může být 20. Naše výtvory si
zkrášlíme akrylovými barvami
a připravíme k nasazení stonku
květiny. Na dně kalíšku si uděláme
dvě dírky, kudy protáhneme drát
a navlékneme korálek nebo knoflík.
Druhou dírkou ohneme drát zpátky
a zamotáme ho pod květinou. Jestli
máme, použijeme chlupatý drát,
stonek pak bude širší a pevnější.
Nakonec právě ještě drát omotáme
zeleným krepovým papírem nebo
stuhou a máme hotovo.
Pokud se vám stalo, že se např. při
dopravě domů, či vyfukování vajíčka rozbila, nevěšte
hlavu. I ty lze využít k nápadité dekoraci. Postup výroby je jednoduchý: do skořápek dejte trochu substrátu
a do něj zapíchejte hlavičky chudobek, drobných
chryzantém či jiných květin, které koupíte nebo najdete. Budete mít nádherné „květináče“ osázené jarními
květy.
Zajímavým způsobem se dají využít větvičky břízy,
kterou jste právě prořezali. Vezměte si šest až osm
jemných proutků, rozdělte je napůl, otočte proti sobě
a opět složte do jednoho svazku, který tak bude všu-
de stejně silný. Oba konce překřižte a vznikne vám
zajímavý závěs ve tvaru slzy. V místě překřížení pak
proutky přichyťte drátem k sobě
a drátek zakryjte například peříčky. Dovnitř slzy můžete připevnit nebo zavěsit třeba vajíčko, ať už slepičí
nebo husí, čisté nebo zdobené dekupáží, což je ubrousková metoda, kdy vajíčko můžeme polepit ubrousky
a přelakovat.
Foto: Thinkstock
ZA PLOTEM
DALŠÍ ROČNÍK
ORANŽOVÉ STUHY
je v plném proudu
M
inistr zemědělství Marian
Jurečka svým
podpisem
odsouhlasil podmínky letošního ročníku soutěže
Oranžová stuha. Obce z celé České
republiky tak mohou již poosmé
získat toto ocenění, které se uděluje
za spolupráci s místními zeměděl-
skými organizacemi a spolky.
„Soutěž o Oranžovou stuhu podporuje rozvoj venkova, který
je jednou z priorit Ministerstva
zemědělství. Důležité je, aby se na
zlepšování života v obcích podíleli
sami jejich obyvatelé. Právě proto
Oranžovou stuhou oceňujeme obce,
které spolupracují s místními zemědělskými podniky při péči
o veřejná prostranství, krajinu nebo
při výrobě místních produktů,“
uvedl Jurečka.
Zapojit se mohou také obce, které
pomáhají zemědělským firmám
s vytvářením pracovních míst, nebo
při využívání netradičních zdrojů
energie. Uzávěrka přihlášek je
30. dubna. Organizátoři vyhlásí
výsledky 23. září 2014.
Vítězná obec bude mít šanci získat
na dotacích v roce 2015 až 800
tisíc korun, nejlepší z krajských
kol mohou dostat o 200 tisíc méně.
Oranžová stuha je součástí soutěže
Vesnice roku.
V loňském roce se vítězem Oranžové stuhy ČR stala obec Prlov, která
leží asi jedenáct kilometrů jihovýchodně od Vsetína. Prlov spolupracuje především s firmou GONE,
jež se v obci podílí na udržování
veřejného pořádku nebo odklízení
sněhu. S dalšími zemědělskými
subjekty pak vesnice podporuje
regionální výrobky, místní tradice
a agroturistické aktivity.
Na druhém místě se umístila energeticky soběstačná obec Kněžice
ze Středočeského kraje, třetí příčka
patřila Bernarticím na jihu Čech.
O Oranžovou stuhu loni usilovalo
273 obcí. Šek do výše 600 tisíc korun za vítězství v krajských kolech
získaly Babice (Olomoucký kraj),
Bělušice (Ústecký kraj), Bernartice
(Jihočeský kraj), Dlouhé (Kraj Vysočina), Dolní Životice (Moravskoslezský kraj), Kněžice (Středočeský
kraj), Otročín (Karlovarský kraj),
Prlov (Zlínský kraj), Ratíškovice
(Jihomoravský kraj), Suchý Důl
(Královéhradecký kraj), Velký Bor
(Plzeňský kraj), Vysočina (Pardubický kraj) a Záhoří (Liberecký
kraj).
Foto: obecprlov.cz
NA TALÍŘI
Vyberte si to správné
HOVĚZÍ MASO
Hovězí maso je nedílnou součástí českého jídelníčku. Těžko si bez něj představit svíčkovou
nebo rajskou omáčku. Při koupi hovězího má zákazník na výběr řadu druhů masa.
Představíme vám ty základní, abyste se v nabídce řezníků mohli snadno zorientovat.
N
ejprve si řekněme,
proč se hovězí
maso vyplatí
koupit. Obsahuje
velké množství plnohodnotných bílkovin, v kterých
jsou zastoupeny všechny esenciální
amonikyseliny. Ty si lidské tělo
nedokáže samo vytvořit. Bílkovin
Při výběru konkrétního masa nemusíte brát
v úvahu jen způsob
přípravy, ale i původ
zvířete. Každý kus měl
ušní číslo, jež by mělo
být dostupné na obalu či
přímo v prodejně.
je v hovězím asi 20 %.
Traduje se, že je hovězí tučné,
a proto velmi nezdravé. Není to ale
pravda. Libové maso, například
na biftek, má kolem 3 % tuku.
Ostatní druhy jsou sice tučnější,
ale i tak by v něm nemělo být více
než 15 % tuku.
Hovězí je důležitým zdrojem
železa, selenu, zinku nebo vitamínu B12. Železo z masa dokáže
tělo velmi dobře zpracovat a právě
hovězí je na jeho obsah bohatší, než
maso drůbeží či vepřové.
Maso z býků a krav můžeme rozdělit do čtyř kategorií. Do první patří
svíčková a kýta, která zahrnuje
zadní, ořech a spodní a svrchní šál.
Svíčková je nejkvalitnější maso ze
zvířete. Je to podélný sval uložený
pod bederními obratli. Připravují
se z ní bifteky, steaky, medailonky
či tatarský biftek. Může se smažit,
dusit, péct. Vrchní šál je libový kus
kýty a můžete ho v kuchyni využít
na steaky, ptáčky, ale i na guláš.
Spodní šál je naopak nejtvrdší
maso z kýty, které je třeba důkladně
podusit.
Druhá kategorie zahrnuje plec, roštěnec a kulatou plec. Z vysokého
roštěnce jsou skvělé steaky. Mají
tukovou vrstvu, díky které je maso
šťavnatější. Nízký roštěnec má naopak málo tuku a můžeme ho dusit
nebo grilovat. Kulatá plec (falešná
svíčková) je jemné maso, dobře využitelné k pečení, smažení i dušení.
Velkou plec ocení milovníci ptáčků, rolád a nejrůznějších
kapes. Loupaná plec zase
nabízí ideální maso do
omáček.
Do další kategorie patří
žebra, hrudí a krk. Žebro se nachází za přední
kýtou a dělají se z něj
polévky, případně se
griluje, stejně jak hrudí.
Krk je prorostlá svalovina
s využitím na guláše, do omáček.
Když se namele, jsou z něj vynikající hamburgery.
V poslední kategorii je špička hrudí
(na vývar), kližka (guláš) a pupek.
Z něj po zbavení tuku uvaříme
vynikající roládu, kapsu, guláš, ale
Hovězí je důležitým
zdrojem železa, selenu, zinku nebo vitamínu B12.
můžeme ho i grilovat a použít na
hamburgery.
Měli bychom zmínit ještě jeden
druh, který jsme v přehledu vynechali. Líčka. Ta si v poslední době
získala oblibu mezi gurmány. Jsou
to svaly na obou stranách lícních
kostí. Vynikají jemným a šťavnatým masem, které je ale poměrně
tuhé, takže potřebuje dost času
k přípravě. Jako nejvhodnější úprava je tak konfitování nebo pomalé
dušení.
Při výběru konkrétního masa nemusíte brát v úvahu jen způsob přípravy, ale i původ zvířete. Každý kus
měl ušní číslo, jež by mělo být dostupné na obalu či přímo v prodejně. Podle něj na webu hovezimaso.
cz snadno dohledáte datum narození, porážky, plemeno i pohlaví.
Foto: sxc.hu
NA TALÍŘI
ZELENINA,
kterou možná neznáte
Nabídka ze supermarketů je často fádní a mění se jen velmi zřídka. Bohužel výjimkou není
ani minimální obměna během sezóny. Řešením může být nákup přímo u farmáře, kterého
najdete ve svém okolí. Zkuste se ho zeptat na méně známé odrůdy známých druhů, které
skvěle chutnají. A pokud máte vlastní zahrádku, zkuste si je klidně vypěstovat.
AČOKČA
Exoticky znějící název patří pap
rikové okurce. Je to
bujně rostoucí tropická liána,
pěstovat ji lze i ve skleníku či venku na pergole. Jej
í úponky se přichytí na
jakoukoli konstrukci, zelený
plod dorůstá do velikosti
5 až 7 cm a nese bílá semena
, která postupně zčernají.
Mladé plody jsou velice křehké
a chutnají jako hrášek,
naložené ve sladkokyselém nál
evu zase jako okurky
a plněné masem a rýží jako pap
riky. Přidávají se do
salátů, gulášů nebo do zeleni
nových polévek.
BAREVNÝ
ÁKťoKVšíĚT
n
neje chu
Potě
vé buňky, ale bude
příjemně lahodit také
oku. Vedle širokého
sortimentu květáků
s bílou růžicí bývají
v nabídkách prodejen
kolekce semen odrůdy s růžicí fialovou
(Grafiti F1), oranžovou
(Collage)
a zelenou (Univerzal).
VODNICE
Brukvovitá zelenina, kterou
Evropané kdysi používali tak
často, jako dnes brambory.
Bulvy této dvouleté rostliny
připomínají větší ředkvičky.
Uvnitř jsou bílé, stejnou barvu má i část bulvy, jež roste
pod povrchem. Její viditelná
část má nejblíže k fialové či
červené, může mít ale i zelenou barvu. Chuťově je nejblíže ředkvičce a kedlubně. Dá
se jíst i syrová, v kuchyni ji
můžeme využít podobně jako
kedlubnu.
ŘÍMSKÝ SALÁT
GELBUS
Pozdní odrůda salátu římského typu
se hodí pro jarní i podzimní pěstování. Gelbus má vzpřímené, vejcovité
listy s mírně zvlněným okrajem.
Hlávku má otevřenou, kromě výrazné chuti je jeho předností vysoká
odolnost vůči nemocem a infekcím.
Tento druh je rezistentní proti plísni
salátové a virové mozaice salátů.
SALÁT
CESAROS
Tento salát obohatí váš jídelníček,
jde totiž o velmi šťavnatý a křupavý
salát s velkou, těžkou hlávkou
a hladkými zelenými listy. Cesaros
je výborný například jen s jogurtovou zálivkou. Navíc je jeho pěstování jednoduché, je odolný a nenáročný, nevadí mu ani chlad.
LEDOVÝ SALÁT
MEDIMO
Jedná se o raný salát, který má oválné hlávky se středovým manžetovým
listem. Medimo je odolný vůči přehřívání, je nenáročný na pěstování
a nebude v zahradě hnít. I když je to
raná odrůda, s úspěchem ji můžeme
pěstovat i v letním období.
UVAŘTE SI
ČTYŘI VELIKONOČNÍ
RECEPTY
K Velikonocům neodmyslitelně patří kulinářské
speciality. My jsme pro vás připravili kompletní
menu, ve kterém nechybí zajíc s čokoládou, jehněčí maso nebo svěží jarní polévka. Dobrou chuť!
VELIKONOČNÍ ZAJÍC
JARNÍ POLÉVKA
Co budeme potřebovat:
1 velký nebo 2 menší květáky, 2 mrkve, 1 petržel,
1 kedlubnu, 1 cibuli, loupaný hrášek, kuřecí vývar,
olej, mletou červenou papriku, petrželovou nať, sůl.
Jak na to:
Květák rozdělíme na jednotlivé růžičky, ostatní
zeleninu nakrájíme na kostky. Na oleji osmahneme dozlatova pokrájenou cibuli, sundáme z ohně,
ochutíme červenou paprikou a vrátíme na plotnu.
Přidáme všechnu zeleninu a dusíme asi čtvrt hodiny.
Zalijeme vývarem (případně vodou), ne však moc,
abychom polévku nemuseli zahušťovat. Osolíme
a vaříme, dokud vše nezměkne. Nakonec ozdobíme
nasekanou petrželkou.
Co budeme potřebovat:
2 vejce, 100 g práškového cukru, 170 g polohrubé
mouky, 70 g másla, 100 ml mléka, lžičku kypřícího prášku, 2 lžičky vanilkového cukru, citrónovou
kůru, lžíci rumu, 50 g oloupaných mandlí, 100 g bílé
čokolády, 30 g ztuženého tuku, tuk na vymaštění
formy a polohrubou mouku.
Jak na to:
Máslo, vanilkový cukr, polovinu práškového cukru
a žloutku smícháme a vyšleháme do pěny. Pak
doplníme o mléko, rum, mouku s kypřícím práškem,
asi lžičku nastrouhané citrónové kůry a důkladně
spojíme. Do směsi ještě přidáme sníh z bílků a těsto
nalijeme do vymaštěné a vysypané formy ve tvaru
zajíce. Pečeme při teplotě 180 °C asi 20 minut.
Zajíce pak vyndáme, necháme vychladnout, polijeme čokoládovou polevou a posypeme mandlemi. Tu
si vytvoříme ve vodní lázni, kde rozpustíme bílou
čokoládu a ztužený tuk a vymícháme do hladka.
Nakonec zajíce ozdobíme. Na oči můžeme použít
například kousky kandovaného ovoce nebo lentilky.
VELIKONOČNÍ NÁDIVKA
MEDOVÉ JEHNĚČÍ KOTLETY
Co budeme potřebovat:
Jehněčí kotlety, 2 lžíce medu, kůru a šťávu
z 1 citrónu, lžíci balzamikového octa, 60 g nasekaných ořechů, rukolu, olivový olej.i
Jak na to:
Nejprve si smícháme ocet, med, polovinu citrónové
šťávy a kůry a tím potřeme kotlety. Ideálně necháme
na několik hodin odležet a poté vložíme na gril nebo
osmahneme na oleji v pánvi. Zbytek z citrónové
kůry a šťávy smícháme se dvěma lžícemi olivového
oleje, nalijeme na rukolu a posypeme oříšky.
Salát podáváme k masu.
Co budeme potřebovat:
0,5 kg bůčku, 0,5 kg uzené vepřové krkovice, 8 rohlíků, 8 vajec, petrželovou nať, pažitku, 125 g másla,
sůl, pepř.
Jak na to:
Uvaříme krkovici, upečeme bůček a necháme vychladnout. Rohlíky si nakrájíme na kostky a namočíme je ve vývaru z uzeného masa. Vymícháme máslo
se žloutky a osolíme, přidáme obě masa, rohlíky,
bylinky a rukou promícháme. Z bílků si vyšleháme
sníh, který pomalu vmícháme do nádivky. Osolíme,
opepříme a upečeme v troubě.
NA CESTÁCH
Velikonoce můžete strávit na slavnostech
NEBO NA STATKU
Velikonoce neznamenají jen šlehání pomlázkou a spoustu vajec. Svátky jsou také
příležitostí k procházce nebo návštěvě zajímavé akce, která je právě na Velikonoce
zaměřena. Našli jsme pro vás ty nejzajímavější.
U
ž jsme vám poradili,
jak si udělat netradiční
výzdobu. Nemusíte ji
ale vyrábět jen doma.
Můžete zajet do Českého Brodu,
kde se v rámci Velikonočního
tvoření bude v Dětském klubu
Piškotka konat autorský workshop
otevřeného Ateliéru Surjaloka pro
dospělé i děti od 8 let. Jeho tématem budou stojánky na malovaná
vajíčka. „Stojánek pojme čtyři
vajíčka a hlídají je dva velikonoční
zajíčci. Provedení je bytelné,
a tak vaše dílo vydrží jako pěkná
dekorace i několik let. Dílna je
určena pro dospělé i děti (ideálně
8+ ). Akce se uskuteční 12. dubna
od 14 do 16 hodin, vstupné 160,Kč, rezervace jsou možné
na [email protected]
Zkrátka nepřijdou ani milovníci
velikonočních zvyků v Brně. Na
náměstí Svobody v centru města
začnou 11. dubna Velikonoční
slavnosti, které potrvají až do 18.
dubna. Příchozí budou moci nakoupit ve více než 40 stáncích
s velikonočním zbožím a řemeslnými výrobky.
„Každý den odpoledne proběhne
na pódiu doprovodný program
a pro děti se také otevře velikonoční výtvarná dílna. Na Zelený
čtvrtek se bude servírovat špenátová polévka a čepovat zelené pivo.
Vstup na akci, která se koná za každého počasí, je zdarma,“ doplnili
organizátoři.
Zajímavou alternativou pro obyvatele Hradce Králové a okolí
mohou být Velikonoce na statku.
Roubenka Šrámkova statku se
zájemcům otevře na Zelený čtvrtek
17. dubna a nabídne expozici velikonočních kraslic a jarních zvykoslovných předmětů.
„Členky Klubu lidové tvorby
Hradec Králové předvedou některé
techniky zdobení kraslic a další
lidová řemesla. Součástí výstavy
jsou ukázky velikonočních prací,“
zvou pořadatelé na webu sramkuvstatek.cz. Výstava skončí
21. dubna a bude přístupná vždy
od 10 do 16 hodin.
Roubenka Šrámkova statku se zájemcům otevře na
Zelený čtvrtek 17. dubna
a nabídne expozici velikonočních kraslic a jarních
zvykoslovných předmětů.
Ve skanzenu v Třebízi připravili program speciálně pro školní
třídy. Na Cifrově statku tu od 7.
do 10. dubna přiblíží velikonoční
zvyky a obyčeje. „Nahlédneme
do kuchyně provoněné tradičním
velikonočním pečivem a možná
dostaneme i kousek k ochutnání.
Na statek záhy dorazí jeden z mládenců, aby vyšlehal svou milou
vlastnoručně upletenou pomlázkou. O pomlázce a o tom, jaké
pentle na ni patří, si něco povíme,
a pak si každý barevnou pentličkou nazdobí velikonoční břízku,“
lákají organizátoři. Kromě toho
si budou moci žáci vyrobit velikonoční ozdoby a seznámí se
s celým obdobím masopustu a
Velikonoc. Jen musíme upozornit,
že je nutná rezervace na telefonu
731 170 029 nebo e-mailem
[email protected] Cena
za jednoho studenta je 130 korun.
Foto: sramkuvstatek.cz
NA CESTÁCH
DEMONSTRAČNÍ
OBJEKT VLÁRA
Přirozený růst buku jako na dlani
Ch
těli byste vědět, jak vypadá
správné
lesní
h o s p o d á ř s t v í?
Pak máte hned několik možností,
kam se v Česku vydat. Lesy České republiky provozují tzv. demonstrační objekty (DO), které přesně k tomuto účelu slouží. Jedním
z nich je Vlára, přirozené bukové
hospodářství.
„Podnik Lesy České republiky
vymezuje ve státním lese demonstrační objekty, v kterých je odborné lesnické, ale i laické veřejnosti
prezentován vzorový způsob hospodaření s ohledem na dosažení
určitého hospodářského cíle a současně plnění dalších funkcí lesa. Ke
každému demonstračnímu objektu
je vydán exkurzní průvodce,“ popsaly Lesy ČR smysl demonstračních objektů.
Ten s názvem Vlára se nachází ve
Zlínském kraji v Bílých Karpatech.
Je šťastnou skutečností,
že od zakládání čistých
smrkových a borových porostů zůstalo jádro Bílých
Karpat na moravskoslovenském pomezí ušetřeno,
a tím zůstala zachována
původní přirozená lesní
společenstva.
Středem celého území protéká stejnojmenná řeka. Tato oblast je typická tím, že ji ovlivňuje teplé proudění od jihu a jihovýchodu. Jeho
působením tu mají bučiny a dubiny
až o 1°C tepleji, než stejné polohy
jedlobučin.
„Demonstrační objekt Vlára má za
cíl seznámit účastníka na exkurzní trase s přirozenými listnatými
lesními společenstvími a jejich výchovou zaměřenou na tvorbu nejvyšší kvality jednotlivých stromů,
zajištění vysoké dřevní produkce
z 1 hektaru, úspěšnou přiroze-
nou obnovu na velkých plochách
a maximální hodnotu lesa z hlediska ekologického i ekonomického,“
uvedly Lesy ČR s tím, že největší
pozornost je věnována právě bukům, kterých je v okolí řeky Vláry
nejvíce.
Plocha území je 2 374 hektarů
a jsou v ní tři přírodní rezervace –
Sidonie, Okrouhlá a Chladný vrch.
První zmíněná je tvořená bukovým
porostem mimořádné kvality ve
stáří kolem 170 let, v Okrouhlé je
vidět druhově pestrý a přirozený
porost a v Chladném vrchu se lesníci starají o původní bukový porost
s populací kriticky ohroženého tesaříka alpského.
Celá oblast DO se rozkládá na ploše vyhlášené jako genová základna
buku a první zóna CHKO Bílé Karpaty. Na území DO byly v letech
1982 - 83 založeny dvě trvalé pokusné plochy za účelem sledování změn
lesních porostů a původních vlast-
ností vlivem průmyslových exhalací.
Trasa přes Vláru je rozdělena na
šest částí. První tvoří už zmíněná
rezervace Sidonie, kde se les pomalu mění v pralesní formu porostu. Najdeme tu stromy, které jsou
cílem pěstování a výchovy a jsou
dokladem vynikajícího genofondu
buku lesního. Druhá část ukazuje
péči o dorůstající stromy, po ní je
na řadě ukázka původního dřevinného společenstva. Každá dřevina
si zde našla pro svoji existenci nejvhodnější stanoviště, kde se dokonale vyvíjí co do tvaru, vykazuje
vysoký dřevní přírůstek a výtečně
se přirozeně zmlazuje.
Různorodost vývoje a důležitost
citlivých zásahů do lesa je vidět
v posledních třech sekcích – první probírka, poslední prořezávka
a první prořezávka.
„Exkurzní trasa demonstračního
objektu Vlára je vybrána tak, aby
bylo možné dokumentovat praktic-
ké přístupy a výsledky v pěstování
bukových porostů. V minulosti byl
buk považován za méně hodnotnou
dřevinu s minimálním ekonomickým výnosem. Je šťastnou skutečností, že od zakládání čistých smrkových a borových porostů zůstalo
jádro Bílých Karpat na moravskoslovenském pomezí ušetřeno, a tím
zůstala zachována původní přirozená lesní společenstva. Vybrané
plochy slouží jako ukázka výsledků
praktické lesnické činnosti cílevědomě uplatňující určité specifické
postupy a zásady,” dodávají Lesy
ČR.
Foto: lesycr.cz
NA CESTÁCH
V Brně se představí světově unikátní
PROTIPOVODŇOVÁ
OPATŘENÍ
Brněnské výstaviště připravilo pro své návštěvníky další akci, která stojí za pozornost. Od 23. do 26. dubna se v jihomoravské metropoli uskuteční Mezinárodní
veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí.
E
NVIBRNO je jedním
z mála veletrhů ve střední
Evropě, který je zaměřen
na technologie, výrobky
a služby, které přispívají k ochraně
a obnově čistého životního prostředí. Specializuje se především na tři
oblasti: nové technologie ve vodním a odpadovém hospodářství,
možnosti financování z Operač-
Zájemci tak uvidí stroje
pro obnovu zemědělské
půdy, techniku pro rekultivaci ploch po odstranění
staré zástavby nebo to,
jak může probíhat obnova
vodních toků a nádrží.
ního programu Životní prostředí
ČR a na dopady nové legislativy.
Nejsou to ale zdaleka jediné obory,
kterým se bude věnovat.
Významnou součástí akce budou
také novinky z oblasti zemědělství.
Týkat se budou hlavně půdy, krajiny a ekologických technologií pro
zemědělství, potravinářství
a průmysl. Zájemci tak uvidí stroje
pro obnovu zemědělské půdy,
techniku pro rekultivaci ploch po
odstranění staré zástavby nebo to,
jak může probíhat obnova vodních
toků a nádrží. Samostatná sekce
Tradiční součástí jsou
také světově unikátní
praktické ukázky protipovodňových opatření v
bazénu před pavilonem Z
pak bude věnována ochraně půdy
a krajiny. Část výstavní plochy
zaberou také stánky
o biotechnologiích, ekologickém
zemědělství, pěstování zdravotně
nezávadných potravin či ekologických technologiích pro zemědělství a potravinářství.
„Další témata se budou věnovat
například problematice ochrany životního prostředí, úsporám energií
v obcích, či investičním příležitostem. Tradiční součástí jsou také
světově unikátní praktické ukázky protipovodňových opatření v
bazénu před pavilonem Z,“ uvedli
pořadatelé.
Kromě toho vystavovatelé nabídnou ty nejzajímavější technologické novinky z oblasti snižování
úrovně hluku, čištění vzduchu
a spalin, zpracování a využití
odpadů, případně odstraňování starých ekologických zátěží a důsledků ekologických havárií.
Jak už je zvykem, ENVIBRNO
nebude jedinou výstavou, která se
koncem dubna v Brně uskuteční.
V ten samý termín, tedy 23. – 26.
dubna, mohou zájemci zavítat na
Mezinárodní veletrh investičních
příležitostí, podnikání a rozvoje
v regionech URBIS INVEST
a Mezinárodní veletrh komunál-
ních technologií a služeb URBIS
TECHNOLOGIE. „Souběžné konání tradičních odborných veletrhů
vytváří unikátní prostor pro prezentaci jak jednotlivých regionů
a měst, tak i výrobců komunálních
a environmentálních technologií
a služeb. Ve stejném termínu se
koná Mezinárodní stavební veletrh
IBF, čímž vzniká unikátní platforma pro setkání odborníků
z oblasti rozvoje regionů se zástupci komerční sféry ze stavebnictví
a komunálních služeb,“ vysvětlili
organizátoři.
Foto: bvv.cz
PRANOSTIKY NA DUBEN
› Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
› Mokrý duben a máj chladný – k sýpkám, senu přístup žádný.
› Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
› Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
› Dubnový sníh rodí trávu.
› Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
› Co duben našetří, to květen spálí.
› Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
› Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
4. 4. Pomine Isidora, pomine i sever.
5. 4. Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
23. 4. Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
24. 4. Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
25. 4. Na svatého Marka, brambor plná řádka.
RADÍTE, JAK NA TO
Radíme, jak na to
CUKR
C
ukr je nedílnou součástí naší kuchyně.
Nejen, že pomáhá při vaření či pečení,
ale někteří z nás si bez něj těžko dovedou
představit čaj nebo kávu. Sladidlo ale
nemusí sloužit jen pro přípravu nápojů
a pokrmů. Připravili jsme pro vás několik dalších
možností, jak cukr v domácnosti využít.
Pokud vás trápí rychletvrdnoucí pečivo, zkuste právě
cukr. Dejte chléb a rohlíky do uzavíratelné nádoby,
přidejte několik lžic cukru krystal a důkladně uzavřete.
Pečivo tak můžete jíst o několik dní déle.
Cukr skvěle využijete při uchování řezaných květin
ve váze. Stačí do půl litru vody přidat polévkovou lžíci
cukru a prodloužíte tak jejich čerstvost.
Ve spojení s olivovým olejem je moučkový cukr skvělý
pomocník při odstraňování špíny z rukou. Stačí obě
suroviny smíchat tak, abychom vytvořili pastu,
a pečlivě rozetřít. Ruce budou čisté a díky olivovému
oleji také hebké.
Foto: Thinkstockphotos.com
Máte i vy užitečnou radu nebo nápad, o který byste
se chtěli podělit s ostatními čtenáři a poradit jim?
Napište nám na [email protected] a my váš tip rádi zveřejníme v dalším čísle. Na stejnou adresu se nám také ozvěte, pokud
si nevíte rady s problémem při chování domácích zvířat či
pěstování na zahrádce. Rádi pomůžeme!
JEN TO DOBRÉ Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství
Vydává: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1
Redakce: 4 Elements Group s.r.o., Bořivojova 878/35, 130 00 Praha 3
Šéfredaktor: Václav Šámal, [email protected]
© Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu Ministerstva zemědělství, je zakázána jakákoli další publikace,
přetištění nebo distribuce (tištěnou i elektronickou formou) jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného v tomto PDF zpravodaji.
Download

VELIKONOČNÍ OZDOBY