KATEDRA ŽURNALISTIKY
Posudek na bakalářskou diplomovou práci
Autor/ka:
Lucie Ulmanová
Titul (česky + anglicky):
Obrazová sdělení v médiích
Oponent:
Mgr. Martin Foret
Hodnotící kritéria
Znalost literatury k tématu:
Vymezení tématu a formulace cílů práce:
Použití relevantních zdrojů a dostatečný počet odkazů; správně
vedený vědecký aparát:
Logická výstavba práce a strukturace textu:
Volba a použití adekvátní metodologie:
Dostatečná analýza problému:
Ucelené shrnutí výsledků práce a korektně formulovaný závěr:
Jazyková úroveň textu (stylistická a gramatická):
Celková známka před obhajobou:
hodnocení
% podíl
na celkové
známce
10%
15%
3
3
5%
10%
15%
15%
20%
10%
3
4
4
4
4
3
4
Oponentova osobní preambule:
Omlouvám se za tuto nestandardní součást posudku, ovšem i svou situaci považuji za
nestandardní, což budiž mou omluvou i vysvětlením.
Byl jsem pověřen zpracováním posudku na diplomantčinu práci již potřetí, v obou
předchozích případech jsem byl nucen v několika hodnotících kritériích udělit známku 4,
čímž jsem obě předchozí verze práce nedoporučil k obhajobě. Z výše uvedené tabulky je
na první pohled zřejmé, že stejné hodnocení vychází i v tomto případě, u třetí verze
práce. Text stále vykazuje nedostatky, které jsou závažné a má-li být práce hodnocena
dle kritérií deklarovaných na webových stránkách katedry, lepší hodnocení udělit stále
nemohu. Nijak mne to netěší, kritéria jsou však formulována jednoznačně.
Mrzí mne to o to více, že jsem v obou předchozích případech vypracoval podrobné
posudky, v nichž jsem na nedostatky explicitně upozornil – a zůstávám tedy vlastně
udiven, že k těmto doporučením nebylo přihlédnuto (či na ně nebylo aspoň nějak
reagováno). Mrzí mne rovněž, že tyto nedostatky musím v textu opětovně shledávat a že
bych na ně nejspíše měl i znovu upozornit (potřetí či minimálně podruhé).
Témata a připomínky pro obhajobu, průběh obhajoby:
(je nutno vyplnit pro kvalitní přípravu na obhajobu; počet témat a připomínek rozšiřte podle vaší potřeby)
A. „evergreeny“ z předchozích posudků, stále platné:
1. Na základě jakých kritérií byly jednotlivé popisované typy obrazových sdělení
identifikovány jako obrazová sdělení? (Např. grafy a tabulky – v čem spočívá jejich
„obrazovost“?)
Co diplomantka vlastně rozumí slovy „obraz“, „obrazový“ a „obrazově“?
2. Na základě jakého kritéria byla provedena klasifikace jednotlivých typů (podle
diplomantky) obrazových sdělení?
Na jedné straně shledáváme (ne diplomantčinou terminologií!) obrazy „technické“
(fotografie, fotoreportáž a fotomontáže) a na druhé straně obrazy „klasické“
(karikatura, kreslený vtip a komiks), plus „neobrazy“ (graf a tabulka) a jednu
kategorii nejistě definovanou (obrazové schéma).
Diplomantka trvá na tom, že všechny uvedené případy jsou obrazová sdělení, která
rozděluje (prý z důvodu nenalezení vhodného kritéria /s. 15/) na „klasická obrazová
sdělení“, která „v sobě nesou prvky obrazu a pro která je obraz důležitý, jako nositel
informace“ (ibidem), resp. u nich „převažuje obraz“ (s. 16), a na „obrazově
prezentovanou informaci“, což je typ obrazových sdělení, která se od typu předchozího
liší „tím, že se v nich nevyskytuje [!!!] obraz“ (s. 30).
Copak se to vůbec dá… chápat, napsat?
3. Co je cílem praktické části předložené práce a co jejím výsledkem?
A co je vlastně cílem předložené práce jako celku?
(Deklarovaný cíl „představení několika z typů obrazových informací, kterou jsou
používány v periodickém tisku a jaká je jejich charakteristika“ /s. 6/ je stěží vhodným
cílem diplomové práce. A že snad „práce kvantifikuje, jaké obrazové formy se v médiích
vyskytují“ /ibidem/? Na půlročním vzorku jednoho týdeníku?)
B. k nejnovější verzi textu:
1. Jak by diplomantka definovala sémiotiku – jako „metodu“ (s. 9), „vědu“ (ibidem),
„teorii“ (ibidem)… ?
2. Co je to „vizualizace obrázků“, která „plnila v naší historii určitou funkci“, a které
obrazové informace „prošly od svého vzniku až po současnost zásadním vývojem“
(s. 11)? Jak se mohou obrazové informace rozvíjet? (s. 13)
3. Když chce diplomantka „pohledem do historie naznačit vznik a vývoj fotografie“
(s. 16), proč tak činí jedinou (!) větou citátu (!), navíc naprosto redundantní?
K čemu je v práci (opět citovaná, z Encyklopedie praktické žurnalistiky) pasáž o
principu digitálního fotoaparátu?
A podobně: proč jsou v případě komiksu citovány výroky (jen) o 30. letech?
4. Jak by autorka definovala rozdíl mezi infografikou a „obrazovým schématem“
(kap. 2.1.7)? Proč jsou jako infografika označeny v práci pouze grafy a tabulky (s.
30) a ne tzv. obrazové schéma, u kterého má podle diplomantky text „dominantní
postavení, obraz pouze ilustruje a vysvětluje“ (s. 29) a přesto je (proč?!)
přiřazeno ke „klasickým obrazovým sdělením“, tedy těm (připomeňme), „u
kterých převažuje obraz“ (s. 16).
5. Proč je do práce zařazena (jednostránková!) kapitola o typografii (kap. 3)? Jaký
má vztah k tématu práce?
6. Jak rozumět tomuto sdělení? „Vzorky obrazového materiálu, které chci ve
zmíněném zpravodajském periodikum sledovat, jsem si zvolila namátkou.“ (s. 34)
Mohla by diplomantka popsat, jak při výzkumu postupovala?
Cítí-li vedoucí práce či oponent/ka potřebu vyjádřit se k práci či k průběhu
obhajoby verbálně, nechť tak prosím učiní zde
Práce obsahuje velké množství vět, jejichž smysl se oponentovi nepodařilo dešifrovat a
které by – stejně jako výše (otázka A2) uvedené postulování typu „obrazového sdělení,
v němž se nevyskytuje obraz“ – s nedostatku lepšího označení popsal slovním spojením
„koánové teze“, neboť mají stejné charakteristiky jako klasické zenové koány
(iracionalita, nelogičnost, paradoxnost, případně eliptičnost a enigmatičnost). Zatímco
v zenové slovesnosti lze jejich kvality obdivovat a užívat, v odborném textu bakalářské
práce to nelze. Několik příkladů:
- „O šíření tohoto slova [„sdělení“] ve světě se pak zasadil až kanadský filozof
Marshall Mac Luhan, který své idealistické eseje o oblasti sdělování šířil.“ (s. 8)
- „Pokud chce recipient porozumět obrazu co znamená, využívá k pochopení
označování a smyslu uvědoměle či neuvědoměle nástroje sémiotiky.“ (s. 9)
- „Svou úlohu začal obraz plnit také tím, že se k lidem dostávaly konkrétní obrazové
objekty o osobách či místech.“ (s. 12)
Práce rovněž obsahuje řadu tvrzení diskutabilních, sporných, spekulativních,
nepodložených, domnělých. Např.:
- „Rozvoj obrazových informací, kromě toho, že ovlivnily naše každodenní životy,
především umožnil uspokojení téměř všech lidských potřeb, včetně seberealizace.
Faktem je, že fotografie usnadnila rychlý přístup k velkému množství informací,
které se staly součástí životního stylu.“ (s. 13)
- „Základním záměrem výběru obrazových sdělení je doplnění informací, jež adresát
nalezne v textu.“ (s. 14)
- „Na obrazové materiály bylo v minulosti nahlíženo nejprve z hlediska
informačního, byla nositelem významů a dnes mají složku informační, emotivní,
přesvědčovací, publicistickou nebo zábavnou.“ (ibidem)
- „Fotografie umožňuje čtenáři být při jakékoliv události, vidět ji na vlastní oči,
vytvářet si následně vlastní dojmy a pocity, jinými slovy řečeno, fotografie
zastavuje čas.“ (s. 16)
- „Otištěná fotografie v periodickém tisku vtahuje recipienta do děje, seznamuje jej
s realitou, přináší mu reálný odraz světa. Jindy je fotografie zase vyobrazena jako
ilustrační materiál, který doprovází rozsáhlý text.“ (ibidem)
- „Seriózní deníky a časopisy je [barevné fotografie] na stránkách přinášejí také, ale
za mírnějším účelem, neskandalizovat.“ (s. 17)
- „Autoři zpravodajských fotografií informují čtenáře a snaží se naplnit jejich
očekávání, proto musí být fotografie jednoduše přesvědčivá a srozumitelná.
Fotoreportéři musí pracovat co nejobjektivněji a zachycovat realitu takovou, jaká
je.“ (s. 19)
- „Agenturní fotografie zachycují události z celého světa a bez tiskových agentur by
periodický tisk nemohl existovat. I proto lze říct, že pro recipienta je periodický
tisk z celkového hlediska daleko zajímavější.“ (s. 20)
- „Digitální fotomontáže, které na titulních stránkách českých zpravodajských
magazínů přibývají a veřejností jsou z části odsuzovány, překračují podle mého
názoru hranice etiky.“ (s. 24)
- „Recipienti je [komiksy] vyhledávají, přičemž kritiky bývá označován za zábavu
uměle vytvořenou, levnou a lascivní, která nemá s kvalitní literaturou nic
společného.“ (s. 29)
- „Typografie novin a časopisů se od sebe, v kombinaci různých obrazových sdělení
a textových informací, výrazně liší. Zatímco u deníků se grafik řídí základními
pravidly, jako je velikost titulku, fotografie či výběr barev, u časopisů může
redakce realizovat různé grafické nápady.“ (s. 32)
… atd. atp.
Nemá smysl uvádět další a další příklady (ve své kopii diplomové práce jsem je
namátkou potrhával a u obhajoby mohu uvést nespočet dalších) – dá se říct, že většina
diplomatčiných vět je (diplomaticky řečeno) problematická, a to z různých důvodů.
Co u třetí verze textu nemile zarazí, je jeho formální a stylistická podoba – v rámci vět se
neshodují koncovky slov, která by měla tvořit syntagma (krátký příklad za všechny
„s Charlesem Sandersem Peircem, americký logik, filozof a vědec,“ /s. 9/, „fotoreportáž
vzniká na základě dynamicky se odvíjející společenské události a popisují autentickou
událost objektivně sérií fotografií“ /s. 21/), interpunkce neodpovídá (tušenému) významu
vět atd.
V práci se rovněž objevuje řada sekundárních citací (např. na webu dostupný /!/
Sonnenson via Láb – Turek 2009, de Saussure /!/ via Sturken – Cartwright 2009),
z čehož v některých případech plynou matoucí konsekvence (tvrzení, že se de Saussure
„snaží představit cestu k pochopení vztahu mezi významem a vizuální reprezentací“ /s.
10/) či komičnosti (např. když je citát z publikace z roku 1960 uveden slovy „daleko
modernější postupy než v minulosti“ /s. 23/). Za kuriózní lze považovat uvedení
sekundární citace na s. 12.
Některým citacím také předcházející jakási shrnující parafráze téhož, co je poté uvedeno
v citaci (např. na s. 12), někdy jsou však tato sdělení rovněž velmi neobratná až
nepochopitelná.
Samotné citace jsou rovněž problematické a to hned na několika úrovních – předně,
nejsou správně opsány (např. s. 10, 13), jedna citace je v práci opakována ve dvojí
formě (s. 8 a 15) apod.
Celkově je struktura práce je zmatečná, jednotlivé pasáže jsou ve všech ohledech
nevyrovnané.
Nedoporučení k obhajobě:
Bakalářská diplomová práce není vedoucím či oponent/kou doporučena k obhajobě , pokud celková známka
před obhajobou je horší než „dobře“.
Vedoucí či oponent/ka musí nedoporučení k obhajobě slovně odůvodnit.
Z výše uvedených důvodů práci nedoporučuji k obhajobě.
Podpis oponenta (jen v tištěné verzi):
Poznámka pro studenta/ku:
Pokud nedoporučují bakalářskou diplomovou práci k obhajobě oba hodnotící posudky, obhajoba se nekoná.
Pokud nedoporučuje bakalářskou diplomovou práci k obhajobě pouze jeden hodnotící posudek, student/ka
má právo se obhajoby zúčastnit.
Download

Oponent - Katedra žurnalistiky FF UP v Olomouci