Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic Únor 2011
Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba
Nové vozy pro
záchranku
Str. 06–07
Mezinárodní
úspěch
benešovské
chirurgie
Str. 13
Důležitost
péče o seniory
Str. 08–09 a 41
str. 36–41
str. 42–47
str. 12–17
str. 18–23
str. 24–29
str. 30–35
str. 10–11
02
03
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Úvodní rozhovor
Obsah
Rozhovor s náměstkem ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.:
„Péče o pacienty se rozvíjí
příkladně“
Nejen o stále aktuálních regulačních poplatcích, ale i o investičních akcích v nemocnicích
a v neposlední řadě i o výhledu oblasti zdravotnictví do nejbližší i vzdálenější budoucnosti jsme
hovořili s MUDr. Miličem Řepou, MBA.
Jak hodnotíte z pohledu náměstka
Krajské nemocnice Středočeského kraje plnění
plánů a předsevzetí v oblasti zdravotnictví ve
Středočeském kraji v uplynulém roce?
Pozitivně. I přes problematickou situaci ve zdravotnictví, tedy zejména v jeho financování, se zdravotní
péče o pacienty rozvíjí příkladně, a to navzdory limitujícím podmínkám pojišťoven, které velmi zdráhavě
podporují zavádění nových metod. Pro občany kraje
se podařilo zachránit Nemocnici Kutná Hora a všichni
již brzy uvidí i další výsledky v podobě zcela zrekonstruovaných nemocnic.
Jaké nejvýznamnější investiční akce v rámci
krajských nemocnic se budou v roce 2011 ve
Středočeském kraji realizovat?
Největší akcí bude otevření Centra akutní medicíny
v Kladně. Tato téměř dvoumiliardová investice přinese
nejen zvýšení komfortu pro zdravotníky, ale hlavně
zcela novou kvalitu poskytování zdravotní péče paci-
entům. Investiční akce stavebního charakteru se ale
týkají všech krajských nemocnic, od rekonstrukce
pavilonu v Příbrami přes výstavbu nové transfuzní
stanice v Benešově až po výstavby pavilonů v Kolíně
a Mladé Boleslavi.
Bude proplácení regulačních poplatků
v krajských nemocnicích probíhat stejně jako ve
druhé polovině roku 2010?
Ano, v této oblasti se nic nemění. Nemocnice budou
dále vybírat regulační poplatky, jak jim ukládá
zákon. Pacienti ze Středočeského kraje ale mohou
zažádat o proplacení přímo krajský úřad. Žádost si
však každý musí vyřídit osobně. Od začátku roku
platí novinka pro regulační poplatky v lékárnách
krajských nemocnic, kdy je sleva ve výši regulačního poplatku poskytována jen pacientům s věrnostní kartou. Věrnostní kartu obdrží bez jakýchkoli podmínek každý zákazník a může využívat s ní
spojených výhod.
V tisku se objevily informace a spekulace, zda
se Středočeský kraj nechystá převzít nemocnici
v Nymburce, jež je údajně ve velkých potížích.
Plánuje se tato akvizice?
To je spíš otázka na vlastníka, tedy město Nymburk.
Faktem ale je, že projekt převzetí Nemocnice Kutná
Hora včetně jejího organizačního začlenění pod
Oblastní nemocnici Kolín proběhl velmi úspěšně po
zdravotnické i ekonomické stránce.
Česká republika má srovnatelný počet
nemocničních lůžek s Německem a Rakouskem.
Přesto se u nás stále mluví o možnosti redukce
jejich počtu. Jaký je na tuto problematiku váš
názor? Podporujete návrh VZP, aby zřizovatelé
nemocnic změnili lůžkový fond?
Tato problematika vypadá navenek velmi jednoduše,
ale pro odborníky bude jakákoli redukce lůžek velkým
oříškem. Je to proto, že nemocnice (zejména krajské)
zabezpečují naprostou většinu zdravotní péče. Při
omezení lůžek by musela vzniknout nabídka pro
ambulantní péči a to nějakou dobu potrvá. Rovněž
systém praktických lékařů není na tuto situaci připraven. Stejně tak pojišťovny dosud nenavrhly model
financování. Zkrátka, nelze srovnávat rozdílné systémy bez důkladné analýzy.
Už se vám podařilo dokončit jednání s VZP
ohledně úhrady výkonů na novém pracovišti
magnetické rezonance v Oblastní nemocnici Kolín,
kdy do současné doby hradila VZP tyto výkony
soukromému pracovišti?
Došlo k dohodě. Soukromé pracoviště ukončilo činnost a ONK úspěšně provozuje svou zbrusu novou
magnetickou rezonanci nejen pro nemocniční pacienty, ale i pro ambulanty.
Jaké je vaše největší přání z oblasti zdravotnictví
pro rok 2011?
Přeji si, aby se situace v resortu zklidnila, došlo
k dohodě s lékaři na úrovni vlády a k zavedení spravedlivé platby za odvedenou práci. Je třeba, aby započala práce na zdravotnické reformě na základě širokého konsenzu. Je totiž zcela jasné, že zdravotnictví
musí mít strategii přesahující jedno volební období
a je zájmem nás všech, aby pracovalo dlouhodobě
správně. MUDr. Milič Řepa, MBA
náměstek ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
a ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
R
ozhovor s náměstkem ředitelky
Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
MUDr. Miličem Řepou, MBA 02
O
dbor zdravotnictví 04
Z
áchranáři rozšiřují systém rendez-vous 06
S
tav sociálních služeb 08
V
ybavení záchranářů pro mimořádné
události 10
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 12
Oblastní nemocnice Příbram 18
Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav 24
Oblastní nemocnice Kladno 30
Oblastní nemocnice Kolín 36
Nemocnice Kutná Hora 42
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Měsíčník
Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524
Vedoucí projektu: Patrik Tomšů
Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice
Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila
Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš
Tulinger
Kontakt: [email protected]
Registrace: MK ČR E 19733
Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů
nemocnic.
Neprodejné
04
05
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Foto: © Oconnell / Dreamstime.com
Odbor zdravotnictví
Foto: © Mike_kiev / Dreamstime.com
Odbor zdravotnictví
Aktuální
informace
k regulačním
poplatkům
Na základě opakujících
se dotazů zde shrnujeme informace pro žadatele o vracení zaplacených regulačních poplatků
ve zdravotnických zařízeních na
území Středočeského kraje. O vracení poplatků je možné žádat i po
ošetření ve zdravotnických zařízeních Středočeského kraje, která
nebyla krajem zřízena či založena.
K žádosti musí být doložena kopie
účetního dokladu o zaplacení regulačního poplatku. V případě podání žádosti za zemřelého doloží
žadatel (rodinný příslušník) také
kopii úmrtního listu a čestné prohlášení, že byly regulační poplatky
skutečně zaplaceny. Ke schvalování žádostí Radou kraje dochází
pravidelně jednou za tři měsíce,
což koresponduje s kalendářním
čtvrtletím. Seznam úspěšných žadatelů je k dispozici na webových
stránkách www.kr-stredocesky.cz.
Proplacení částky se poskytuje
bezhotovostní formou bankovního
převodu na zadané číslo účtu (cca
do 10 dnů ode dne schválení) bez
ohledu na majitele tohoto účtu –
majitel bankovního účtu tedy nemusí být nutně totožný s osobou
žadatele. Pokud se vracený poplatek vyplácí v hotovosti, děje se tak
v pokladně krajského úřadu od
20. dne po schválení podané žádosti Radou kraje a nejpozději do
90 dnů od schválení. Lze jej převzít
také na základě plné moci, která
nemusí být úředně ověřena.
Očkování proti tuberkulóze
Kutnohorští policisté
mají sedm nových defibrilátorů
Když kutnohorští poli- voze automatický externí defibricisté před Vánocemi slavnostně látor a s jeho pomocí hned začala
přebírali sedm nových automa- provádět resuscitaci. Záchranáři
tických externích defibrilátorů, dorazili na místo po několika minukterými později vybavili své vozy, tách a hned po příjezdu v resusnetušili, že ani ne za měsíc jeden citaci pokračovali. Po patnácti
z nich použijí. V pondělí 17. led­ minutách se jim úspěšně podana po osmé hodině ranní obdr- řilo u muže obnovit srdeční akci.
želi informaci o sebevražedném „Na včasném oživení pacienta měla
pokusu oběšením v Kutné Hoře. podíl nejen souhra a skvělá práce
O události informovali záchran- záchranářského týmu, ale také polinou službu a vyslali na místo poli- cejní hlídka, která s pomocí autocejní hlídku, která měla ve svém matického externího defibrilátoru
prováděla účinnou srdeční masáž
do našeho příjezdu,“ řekl řidič
záchranné služby Roman Lodínský,
který u tohoto případu zasahoval.
Otázka měsíce: Ošetření dítěte
Zpracovaly: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová; schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR
1. listopadu 2010 nabyla účinnosti vyhláška č. 299/2010 Sb., která nově upravuje očkování proti
infekčním nemocem. Pravidelné očkování proti tuberkulóze se tak provádí nikoli automaticky, nýbrž na
základě posouzení lékaře novorozeneckého oddělení, popř. registrujícího lékaře pro děti a dorost. V případech, kdy nehrozí předvídatelné riziko onemocnění tuberkulózou, se přeočkování v období 11.–12. roku
věku dítěte (jak tomu bylo dříve) již vůbec neprovádí. K této aktualizaci očkovacího kalendáře dochází v souvislosti se změnou epidemiologické situace v ČR a okolních státech.
Moje desetiletá dcera dostala horečky a začala zvracet. Dojela jsem s ní do nemocnice, kde mi však lékař sdělil, že s ní
musím do nemocnice v jiném městě. Tam dceru na dětském oddělení vyšetřili a ulevilo se mi, že je to „jen“ angína, a ne
zánět slepého střeva, ze kterého jsem vzhledem ke zvracení dcery měla strach. Jaké však bylo mé překvapení, když mi
ošetřující lékařka sdělila, že v této nemocnici je výdej léků zrušen a nejbližší v noční dobu otevřená lékárna je zase
úplně jinde. Tento postup se mi zdá nelogický! Proč lékař nemůže dát pacientovi léky, které potřebuje, a proč lékárny
nemají pohotovost jako dříve?
Problematika vyšetření a ošetření dítěte je v mnoha případech odlišná od problematiky péče o dospělé. Pokud lékař
prvního kontaktu v nemocnici usoudil, že zdravotní stav
vaší dcery vyžaduje péči specialisty, a konstatoval, že dítě
není v ohrožení života, zcela správně vás odkázal na nejbližší zdravotnické zařízení, kde je speciální péče o dětské
pacienty zajištěna. Pro skutečného odborníka není hanbou
přiznat, že si s něčím neví rady nebo že není schopen
poskytnout péči na úrovni, kterou je schopno poskytnout
specializované pracoviště, a proto poslal pacienta tam, kde
mu mohou pomoci lépe. Navíc – lékař byl povinen vydat
pacientovi léky ze zásob pracoviště v takovém množství,
které vystačí do otevírací doby lékáren. Dětské oddělení
nemocnice v místě, kde byla vaše dcera nakonec vyšetřena, je na péči o dětské pacienty specializováno. Je proto
logické, že lékař sloužící na vámi nespecifikované pohotovosti v městské nemocnici vás odkázal na specializované
zdravotnické zařízení, které je dětským pacientům schopno poskytnout lepší péči. Lékař jednal v souladu se svým
svědomím a především v zájmu vaší dcery a jejího zdraví.
V některých městech jsou nemocnice a lékárny privátními
zdravotnickými zařízeními. Středočeský kraj má jen malé
pravomoci je nutit do činností, které jsou pro ně ztrátové,
jako jsou například pohotovostní služby. Pokud vedení
některé městské nemocnice ustoupilo od výše popsané
a ve zdravotnictví běžně zavedené praxe – podání první
dávky léku lékařem a vydání nezbytně nutného množství
tohoto léku do otevírací doby lékárny, je nutno se na důvody
tohoto kroku dotázat vedení příslušného zdravotnického
zařízení, nejlépe písemnou formou.
06
07
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Investice
Investice
Záchranáři rozšiřují
systém rendez-vous
Ve středu 19. ledna ve 14.30 proběhlo na náměstí Starosty Pavla v Kladně slavnostní předání
nových vozů středočeským záchranářům. Akce proběhla za účasti hejtmana Středočeského
kraje MUDr. Davida Ratha a ředitele Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje
MUDr. Martina Houdka.
Zbrusu nové vozy
budou využity pro účely
systému rendez-vous, který se v začal
v kraji zavádět teprve
nedávno.
Záchranáři obdrželi z rukou hejtmana klíčky
od čtyř nových a plně vybavených vozů Škoda Yeti,
které jsou přizpůsobené vybavením a zástavbou potřebám záchranné služby. Nové vozy budou využity
pro účely tzv. systému rendez-vous, který s úspěchem záchranná služba ve Středočeském kraji provozuje už na deseti výjezdových stanovištích. Na stanovištích v Příbrami a Hostivicích vozy Škoda Yeti
hned po slavnostním předání nahradily starší vozy
rendez-vous. Další dva vozy byly 1. února umístěny
na výjezdových stanovištích záchranné služby v Ko-
líně a Kutné Hoře, kde mohl být systém rendez-vous
díky nim zahájen.
Během prvního týdne provozu se ukázalo, že vozidla rendez-vous jsou na nových stanovištích plně
využita, v Kolíně vyjela během sedmi dnů k 25 zásahům a v Kutné Hoře dokonce ke 34 případům. Jednalo
se například o zásahy u několika dopravních nehod,
úrazů nebo infarktů a kutnohorští záchranáři mají za
sebou dokonce dvě úspěšné resuscitace.
V rámci slavnostního předání nových vozů záchranné
službě se konaly na náměstí Starosty Pavla také bezŘediteli záchranné
služby MUDr. Martinu
Houdkovi předal
klíče od nových vozů
hejtman Středočeského
kraje MUDr. David Rath.
Záchranka nabídla
lidem v rámci akce
mimo jiné i kurzy první
pomoci.
platné kurzy první pomoci. Lidé měli možnost naučit se masáž srdce a správné dýchání z úst do úst na
resuscitačním modelu, vyzkoušet si práci s automatickým externím defibrilátorem a další úkony potřebné
k záchraně života. Na místě byla vystavena i soudobá
záchranářská technika.
Středočeská záchranná služba začala vozy Škoda Yeti
používat jako první záchranná služba u nás. Jeden vůz
stál přibližně 450 000 Kč. Přizpůsobení vozu potřebám záchranné služby, tj. vnitřní a vnější zástavba
a vybavení, přišlo asi na 300 000 Kč. Jen pro srovnání – například pražští záchranáři investovali do
vozů systému rendez-vous mnohem více. V roce 2008
za finanční podpory Hlavního města Prahy pořídili
16 vozů Mercedes Benz, přičemž jeden takový vůz
vyšel přibližně na 1,8 milionu Kč.
08
09
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Sociální problematika
Sociální problematika
Stav sociálních služeb
Úroveň každého státu se pozná podle toho, jak se stará o všechny potřebné, zejména o děti, seniory
a zdravotně postižené. Seniorů je stále více, tudíž rostou výdaje důchodového systému. Zatěžují
svými chorobami zdravotní systém, zatěžují stát tím, že naplňují LDN a domovy seniorů, „komplikují“
život svým dětem, protože potřebují jejich pomoc, nebo alespoň trochu jejich zájmu.
nájmy, elektřina, plyn, voda, léky, lékařská péče
atd., a tak se často dostávají do situace ekonomického kolapsu a spolu s tím i do společenské izolace.
Zvláště tehdy, když jejich děti nechtějí nebo nemohou
pomoci jejich situaci řešit.
Je povinností nás všech, státu, krajských a obecních samospráv, postarat se o to, aby byli váženou
a rovnoprávnou součástí naší společnosti, a vytvořit pro to nezbytné podmínky. V současné době jsou
to zejména krajské a obecní samosprávy, které stát
zásadní redukcí finančních prostředků směřujících
do sociálních služeb staví před opravdu velmi složitý úkol zabezpečit odpovídající péči za stále méně
peněz. Nyní stojí sociální služby na několika pilířích, které zabezpečují financování. Jedním z těchto
základních pilířů je systém příspěvku na péči (PnP).
Text: MUDr. David Grünthal, vedoucí Odboru sociálních věcí KÚSk
MUDr. David Grünthal
Kdo jsou ale lidé označovaní tím obecným termínem senioři? Přece naši dědečkové a naše babičky,
naše maminky a naši tátové, kteří se ze všech sil
snažili, abychom měli hezké dětství a vyrostli v samostatné, odpovědné lidi – a doufají dál, že i v lidi slušné,
ale i šťastné, či alespoň spokojené.
A neměli to jednoduché. Většinu života prožili ve státě
ovládaném totalitní mocí, která jejich život hodně
poznamenala a ztížila. Přesto však to byli právě oni,
kteří vychovali mladé lidi, kteří v roce 1989 první
otevřeně vystoupili a stali se protagonisty sametové
revoluce. A dodnes jim za to nikdo nepoděkoval!
S vidinou lepšího života pro své děti nasadili všechny
síly a zkušenosti pro podporu nového, lepšího společenského systému. Teď jsou v seniorském věku, mají
zdravotní potíže a nízké důchody. Zdražují se bytové
Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým náležící ve stupni I (lehká závislost) pro osoby starší
na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění 18 let z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně. Tato změna
potřebné pomoci a služeb. Nárok na něj má osoba, znamená výrazný zásah do rozpočtů jak jednotlivců,
která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravot- kteří si z tohoto příspěvku „nakupují“ sociální služby,
ního stavu potřebuje pomoc
Je naší povinností zajistit, aby senioři byli váženou
jiné fyzické osoby při péči
a rovnoprávnou součástí společnosti.
o vlastní osobu a při zajištění
soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti.
tak domovů seniorů a domovů pro osoby se zdravotDalší podmínkou pro přiznání příspěvku na péči je, ním postižením, kde jsou tyto finanční prostředky
že pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická používány na mzdy pracovníků v přímé péči. Jednoosoba, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel, značně lze tedy říci, že změnou tohoto zákona dojde ke
nebo ji zajišťuje poskytovatel sociálních služeb, který zhoršení podmínek pro poskytování kvalitních služeb,
je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, protože dojde ke snížení finančních prostředků určenebo speciální lůžkové zařízení hospicového typu.
ných přímo na mzdy pracovníků. V krajských domoOsoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické vech je na 1 100 klientů, z nichž ti, kterým náleží
osoby ve čtyřech stupních, od lehké po úplnou závislost. příspěvek na péči v prvním stupni, tvoří cca 25 %
z celkového počtu.
Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za
Z jednoduchých výpočtů je zřejmé, že reálná změna
je minus 60 %. V nominální hodnotě dojde ke sníkalendářní měsíc:
žení finančních prostředků v krajských domovech
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) přibližně o 17 milionů Kč. Jedná se tedy o zásadní
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
částku a Středočeský kraj musí tento propad v příjmech organizací dofinancovat z vlastního rozpočtu.
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)
Samozřejmě si musíme dále uvědomit, že mnohem
O příspěvku na péči rozhoduje obecní úřad obce horší dopad má toto opatření na každého jednots rozšířenou působností. Žádost se podává na pře- livce, kterému bude každý měsíc chybět v rozpočtu
depsaném tiskopisu. K žádosti musí být rovněž při- 1 200 Kč. Navíc jde o spoluobčany, kteří vzhledem
ložen vyplněný tiskopis Oznámení o poskytování ke svému stavu již velmi obtížně dokáží tento výpapomoci. Příspěvek vyplácí obecní úřad obce s roz- dek svých příjmů nějak nahradit. Současné vedení
šířenou působností, který je příslušný k rozhodnutí MPSV ČR se navíc nijak netají svým záměrem od
o příspěvku. Osoba, které příspěvek na péči náleží, příštího roku rozhodování o přiznání PnP zásadním
jej musí využít k zakoupení sociální služby (péči jí způsobem zkomplikovat. Jasným cílem je, aby o jeho
poskytne registrovaný poskytovatel sociálních slu- přiznání rozhodoval jakýsi centrální orgán (nejlépe
žeb), nebo může poskytnout určitou finanční částku snad přímo MPSV) a stát tak mohl opět zásadně
osobě, která péči poskytuje (rodinný příslušník nebo omezit přísun peněz těm nejpotřebnějším. Již nyní
jiná fyzická osoba), popřípadě může docházet ke se určité orgány MPSV snaží formou neoficiálních
kombinaci obou možností. Není-li příspěvek na péči výhrůžek a upozornění přinutit zejména pracovníky
využíván k výše uvedenému účelu, může být zasta- na obcích k tomu, aby PnP přiznávali co nejméně.
vena jeho výplata nebo může být příspěvek odejmut. Na krajské úrovni se zatím díky vedení ČSSD daří
Krajský úřad rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí těmto tlakům čelit.
obecního úřadu obce s rozšířenou působností, posky- Naším cílem je vytvářet v kraji ovzduší vzájemné
tuje odbornou a metodickou pomoc obcím, organi- úcty a sounáležitosti všech generací. Věříme, že
zuje kontroly výkonu přenesené působnosti obcí, i přes nekončící a nesmyslná úsporná opatření souvyhodnocuje jejich výsledky a předkládá příslušnému časného vládního kabinetu, která jsou navíc zcela
ministerstvu, popřípadě vládě, návrhy na potřebná amorálně zacílena nejvíce na naše seniory, tedy na
ty, kteří současnou situaci nejen nezavinili, ale navíc
opatření. Dle zákona vykonává i další činnosti.
Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé se mohou sami jen minimálně bránit, se nám podaří
zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působ- udržet a dále rozvíjet současnou úroveň péče.
nosti Ministerstva práce a sociálních věcí, byla s účinV příštím příspěvku si přiblížíme problematiku neustále redukoností od 1. ledna 2011 snížena výše příspěvku na péči vaných přímých dotací na sociální služby ze strany MPSV ČR.
10
11
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Záchranná služba
Záchranná služba
Vybavení záchranářů
pro mimořádné události
Záchranáři mají v sanitkách zázemí. Je v nich
zdravotnický materiál, pomůcky, léky a přístroje, které
umožňují pacienta ošetřovat a léčit již v terénu nebo
cestou do nemocnice. Mohou však nastat i mimořádné situace a hromadná neštěstí, kde se najednou
vyskytne velký počet zraněných lidí. Může se jednat
o dopravní nehody autobusů, vlaků, povodně, pád
letadla, zřícení budovy nebo rozsáhlý požár. S těmito
událostmi se záchranáři již setkali nebo mohou setkat
a nesmí jejich možný výskyt podceňovat.
Středočeští záchranáři a mimořádné situace
Zásoby léků a vybavení v sanitních vozech nejsou
nevyčerpatelné a může se stát, že při velkém výskytu
zraněných nebudou léky stačit, zejména ve chvíli, kdy
záchranáři nemají čas si zásoby doplnit na základně.
Proto jsou středočeští záchranáři speciálně vybaveni
i pro tyto situace. Středočeská záchranná služba zřídila v jednotlivých okresech kraje systém přenosných
boxů se zdravotnickým materiálem a systém vybavených přívěsů, které lze osobními vozy na místo události rychle dopravit.
Boxy s vybavením
V každém z dvanácti okresů Středočeského kraje má
záchranná služba deset přenosných boxů, které jsou
vybaveny především léky, infuzními sety, obvazovým materiálem a materiálem pro zajištění pacientů.
V případě výjezdu k mimořádné události s větším
počtem zraněných, kde hrozí, že vybavení sanitního vozu nebude dostačující, záchranáři boxy berou
s sebou. S pomocí tohoto vybavení lze v jednom
okrese zajistit a ošetřit najednou zhruba 50 pacientů.
Boxy jsou také vybaveny letáčky pro lehce zraněné
nebo nezraněné osoby s informacemi a důležitými
kontakty pro případ zhoršení zdravotního stavu.
Přívěsy jako posily sanitkám
Středočeská záchranná služba má pět přívěsů s vybavením pro mimořádné události, a to na stanovištích v Kladně, Příbrami, Benešově, Mělníku a Kolíně. Jeden přívěs
svým zdravotnickým vybavením pojme asi 200 pacientů.
Všechny jsou vybaveny stanem pro mimořádné události,
který lze postavit za tři minuty a slouží pro účely zřízení mobilního obvaziště a shromaždiště zraněných. Je
vybaven benzínovým agregátem, osvětlením, vzduchovým kompresorem, 20 kusy nosítek, vlněnými přikrývkami, lahvemi s vodou, megafonem a kyslíkovými lahvemi. Přívěsy jsou koncipovány také pro transport boxů
se zdravotnickým vybavením. V případě mimořádné
události, kdy se předpokládá větší počet zraněných,
záchranáři stan na místě postaví během okamžiku. Ten
je pak v případě nepřízně počasí podstatnou součástí
co nejlepší péče o pacienty.
Text: Tereza Janečková
Sanitní vozidla v současné době připomínají spíše pojízdné ordinace nebo malé jednotky intenzivní
péče a neslouží už pouze k přepravě zraněného či nemocného.
Vybavení pro mimořádné události v praxi
Středočeští záchranáři měli možnost vybavení pro
mimořádné události poprvé plně vyzkoušet během
návštěvy a mše papeže Benedikta XVI. ve Staré Boleslavi v září roku 2009. Předpokládaný počet návštěvníků byl kolem 50 000. Středočeská záchranná
služba zde zajišťovala zdravotnický dozor celých
24 hodin.
Akci zajišťovalo přes 40 zdravotníků. Večer v den
před příjezdem papeže záchranáři v místě bohoslužby na Proboštské louce postavili čtyři záchranářské stany pro účely mobilních ošetřoven, kde
poskytovali první pomoc. Na louce byly k dispozici
také čtyři sanitní vozy a pátý v místě záchytného
parkoviště pro návštěvníky. Poblíž baziliky sv. Václava, kterou Svatý otec navštívil, měli záchranáři
postavený další stan s vybavením.
Na Proboštské louce bylo umístěno v malé dodávce
také mobilní operační středisko záchranné služby,
které v případě potřeby komunikovalo se zdravotnickým operačním střediskem linky 155. Mobilní operační středisko bylo vysílačkami propojeno se všemi
zúčastněnými složkami záchranné služby a pro větší
přehlednost přímo na místě organizovalo zajištění
přednemocniční neodkladné péče a vysílalo záchranáře, popřípadě sanitní vozy, na místa určení.
Zásah středočeské záchranné služby potřebovalo
nakonec přes 30 návštěvníků, deset z nich bylo nutné
transportovat z místa bohoslužby a sedm z těchto
osob bylo předáno v nemocnici. Počet lidí, kteří sami
vyhledali u záchranářů pomoc a potřebovali například léky či ošetření drobného zranění, byl však mnohonásobně vyšší. Mezi nejčastější důvody zásahu
záchranářů patřily kolapsové stavy z dehydratace
a vyčerpání, dále pak drobná poranění a nevolnost.
Nejvyšší počet zásahů byl mezi desátou a dvanáctou
hodinou dopoledne. U dvou případů měli záchranáři
podezření na infarkt myokardu a tito pacienti byli
hned po ošetření a zaléčení transportováni do kardiocenter v Praze. Zdravotníci také ošetřili tři poraněné kotníky, dvě osoby s epileptickým záchvatem
a jednu alergickou reakci.
Středočeská záchranná služba zajišťovala takto rozsáhlou akci poprvé. Záchranáři zvládli náročnou práci
na místě výborně a vybavení pro mimořádné události
se v praxi osvědčilo.
Příprava záchranné
služby na návštěvu
papeže Benedikta XVI. –
Stará Boleslav,
září 2009
12
13
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Úvod
Chirurgie
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:
„Nemocnice pokračuje
v rozvoji“
Měsíc se sešel s měsícem, a tak jsme se ředitele benešovské nemocnice MUDr. Miliče Řepy,
MBA, opět zeptali na novinky a aktuální dění v nemocnici, ale i na to, které obory se představí
na následujících stranách.
Jaká další témata o benešovské nemocnici budou
představena v tomto čísle?
V tomto vydání se věnujeme našemu ortopedickému
oddělení, které se díky mimořádně kvalitní práci personálu zařadilo mezi renomovaná a vyhledávaná pracoviště v rámci celé České republiky. Dále informujeme o výsledcích kýlního centra. Tento jedinečný
projekt je velkým přínosem pro naše pacienty a sklidil mimořádnou pozornost i na kongresu světové
a evropské kýlní společnosti.
Jaké jsou nejaktuálnější novinky z vaší
nemocnice?
Nemocnice pokračuje v personálním i technickém
rozvoji. Semináře osobnostního rozvoje personálu
jsou ve finální fázi, na příští měsíce připravujeme školení počítačové gramotnosti pro zdravotníky. V únoru
implementujeme novou informační strukturu umožňující kvalitnější řízení – každé oddělení bude mít informace ihned po skončení hodnotícího období a každý
z řídících pracovníků bude moci okamžitě zhodnotit
výkon svých podřízených. To umožní lépe plánovat,
šetřit zdroje, dosáhnout optimálního výkonu a léčit
stále více pacientů kvalitně navzdory limitujícím podmínkám zdravotních pojišťoven.
Z nově pořízené techniky bych zmínil stomatologický
robot CEREC, který revolučním způsobem mění ošetřovací postup zničených zubů, nebo nový optický
tomograf na očním oddělení.
Co vaši nemocnici čeká v nejbližších dnech?
Proběhne u nás slavnostní událost – poklepání
základního kamene nové transfuzně-hematologické
stanice, rekonstrukce operačních sálů a ARO, což
je hlavní investiční akce v kalendářním roce 2011.
Nejdůležitější ale je každodenní mravenčí práce všech
zdravotníků na kvalitě léčebného procesu, aby se
každý pacient v nemocnici cítil bezpečně a brzy se
uzdravil.
MUDr. Milič Řepa, MBA
ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.
Kýlní centrum – unikátní
projekt v rámci Evropy
Od prosince 2007 je chirurgické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov jedním z mála
center pro řešení kýly v České republice. Tento projekt je jedinečný a v evropských zemích unikátní.
Kýlní centrum se totiž věnuje léčbě kýly kom- rychlejší pooperační rekonvalescence. Právě tyto vyplexně, od vyšetření pacientů s podezřením na one- nikající výsledky čtyřletého působení kýlního centra
mocnění kýlou přes konzultační činnosti, indikace nemocnice Benešov byly prezentovány na kongresu
k operacím a vlastní výkon až po nejméně jeden rok AHS a EHS (světové a evropské kýlní společnosti) na
konci roku 2010 v Istanbulu. Příspěvek vzbudil na
trvající sledování pacientů po operacích.
Služeb kýlního centra od doby
Jedinečný projekt kýlního centra sklízí mimořádnou
vzniku již využilo 726 pacipozornost i v mezinárodním měřítku.
entů, u nichž bylo vyřešeno
849 kýl. Mezi nejčastější zákroky patří operace kýly tříselné, pupeční a ope- tomto vrcholovém setkání chirurgů z celého světa
race kýly v jizvě. Kromě klasického přístupu operu- mimořádnou pozornost a byl vyhodnocen jako jejeme také tzv. beznapěťovou technikou s použitím den z nejlepších. Tento kongres znovu prokázal, že
síťky. Operaci tříselné kýly provádíme i laparosko- úroveň péče poskytované v naší nemocnici je na svěpicky (s vložením síťky). Výhodou této metody je tové úrovni. V Benešově se
nejčastěji operuje kýla
tříselná, pupeční a kýla
v jizvě.
14
15
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Stomatologie
Stomatologie
Když robot ošetřuje zuby
CEREC je revoluční způsob rekonstrukce zničených zubů. Právě tímto způsobem zhotovené náhrady,
které jsou vysoce estetické, barevně stálé a odolné, nabízí stomatologické oddělení benešovské
nemocnice svým pacientům.
nahrazuje klasický otisk v otiskovací lžíci. Tento digitální sken je softwarově zpracován a lékař vytvoří
pomocí počítače naprosto přesnou náhradu zničeného zubu. Poté, co byla náhrada vytvořena v počítači, jsou údaje odeslány bezdrátově do frézovacího
přístroje, který během několika minut vytvoří z bločku
keramiky náhradu. Ta se potom leští, bonduje
a připravuje k nasazení do úst. Zub je tímto způsobem restaurován do přirozeného tvaru, funkce a krásy
během hodiny.
Vedoucímu lékaři stomatologického oddělení
MUDr. Dušanu Panešovi jsme položili několik otázek
ohledně práce s novým robotem.
Co lze dále zhotovit pomocí tohoto robota?
Kromě keramických výplní (inlayí) se dají snadno
zhotovit, rovněž během jedné hodiny, celokeramické
korunky, estetické fasety a menší můstky.
MUDr. Dušan Paneš
během ošetření
pacienta
CEREC je stomatologický robot, který má za
úkol usnadnit výrobu keramických zubních korunek
a zrychlit tím ošetření pacienta. Odtud pochází také
jeho jméno. CEREC je zkratkou z anglického Chairside Economical Restoration of Esthetic Ceramics.
Jak CEREC pracuje?
Po rozhodnutí o typu rekonstrukce je daný zub napreparován. Preparovaný povrch zubu je napudrován
speciálním práškem. Pak je přímo v ústech pacienta
pořízen „digitální sken“ pomocí 3D kamery, který
Lze takto ošetřit naráz i více zubů?
Ano, ideální je situace, kdy během jedné návštěvy
ošetřujeme všechny zuby na jedné straně. Stačí
k tomu jeden vpich místního znecitlivění a můžeme
pracovat například od sedmičky po čtyřku vlevo dole.
Po odbroušení kazů a starých výplní se „nafotí“ celá
strana a vše se vymodeluje na počítači. Potom se
postupně náhrady vyfrézují a za sebou nalepí na zuby.
Pro koho nejsou keramické plomby vhodné?
Hlavním nepřítelem všech zubů a výplní je špatná
ústní hygiena. Nejprve u každého klienta ohodnotíme
úroveň ústní hygieny a stav parodontu. Pokud není
něco v pořádku, zhotovení výplní předchází návštěvy
u dentálního hygienika, kde se společně snažíme
dosáhnout potřebné úrovně čištění a zdravých dásní.
Potom následuje vlastní ošetření novými výplněmi
nebo korunkami. Dalším problémem poslední doby
se stává také noční skřípání zubů neboli bruxismus. Pozná se to podle výrazného opotřebení hran
a hrbolků zubů, které neodpovídá věku pacienta. Na
vině bývá rychlý způsob života a stres v práci a také
často nepravidelně narostlé zuby moudrosti. V tomto
případě doporučujeme předléčení pomocí nákusné
průhledné dlahy a používání relaxační dlahy na noc,
která chrání vlastní zuby i keramické náhrady před
poškozením.
Jaké výhody pro vás technologie CEREC má?
Umožňuje nám úplné vyřešení problému během jedné
návštěvy. Navíc odpadá klasické otiskování (pacienti se nedáví) a zhotovování náhrady v laboratoři
a nejsou ani nutné žádné provizorní náhrady. S jeho
pomocí provádíme bezkovovou stomatologii, tzn.
žádný amalgám, zlato ani jiné kovy, tudíž nehrozí
žádné alergie ani šedé lemy na dásních kolem korunek – vše je pouze čistá keramika. Náhrady zhotovené
pomocí CEREC jsou adhezivně připevněny speciálními
cementy k zubům, není tedy třeba žádné retence a při
preparaci je zachováno co možná největší množství
zdravých zubních tkání. Keramika je biokompatibilní
s měkkými tkáněmi v ústech a tvoří vysoce odolný,
plaku rezistentní povrch. Důležité také je, že použití
této technologie je klinicky vyzkoušeno (miliony
úspěšných rekonstrukcí po celém světě). Pro pacienty je navíc příjemné, že mohou využít delší záruční
dobu oproti protetické práci zhotovené v laboratoři.
A na závěr – kolik takové ošetření stojí?
Vzhledem k pořizovací ceně celého přístroje, která činí
2 000 000 korun, nejde o levné ošetření. Cena výplně
se pohybuje kolem 4 000 korun, cena celokeramické
korunky je 6 500. Keramická faseta přijde na 5 000 korun.
Cena je podobná, jako by byla korunka zhotovena v laboratoři, ale nemusí se čekat týden až dva na zhotovení. CEREC v celé kráse
16
17
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primář ortopedického oddělení MUDr. Jiří Beznoska tvrdí:
„Ortopedie má u nás
dlouhou tradici a jasnou
budoucnost“
V čele benešovské ortopedie stojí již déle než osm let MUDr. Jiří Beznoska. Krátce před odjezdem
na mistrovství světa ve sjezdovém lyžování, kam odjíždí jako lékař českého reprezentačního
týmu, nám primář MUDr. Beznoska poskytl rozhovor.
Primář MUDr. Jiří
Beznoska s pacientem
Co považujete za největší úspěch svého
působení v Benešově?
To, že se naše oddělení od roku 2001 zařadilo mezi
renomovaná ortopedická pracoviště v celé České
republice. Jako jedno z prvních získalo akreditaci
a působí jako školicí pracoviště. Počty pacientů, kteří
chtějí být operováni u nás, se stále zvyšují. Je to
dáno souhrou medicínské odbornosti, ošetřovatelské péče a velmi příjemným prostředím. Kolektiv
sester vedený vrchní sestrou Vlastou Zemanovou
je velmi stabilní, a je to zejména péče sester, která
pacientům po mnohdy těžkých zákrocích zpříjemňuje pobyt v nemocnici.
Jaké výkony se vlastně na oddělení provádějí?
V roce 2010 bylo na našem ortopedickém oddělení
provedeno 1 500 zákroků, z toho více než 400 operací velkých kloubů (náhrady kloubů + jejich výměny).
Provádíte i artroskopická ošetření?
Jejich počet stále narůstá, loni přesáhl 400. Touto
miniinvazivní metodou provádíme ošetření kyčelních, kolenních, ramenních i hlezenních kloubů. Na
kolenních kloubech se rutinně artroskopicky provádějí ošetření poškozených menisků, chrupavek
i náhrady zkřížených vazů. Na ramenních kloubech
je to nejčastěji artroskopická stabilizace kloubu po
opakovaných vykloubeních, ošetření kloubního pouzdra, rotátorové manžety a další typy zákroků.
Ortopedické oddělení
Přestože se historie ortopedie v Benešově začala psát již v roce 1948, dlouho se
jednalo o ambulantní pracoviště či lůžka vymezená z chirurgického oddělení. Teprve
v roce 1991 vzniklo samostatné ortopedické oddělení se 40 lůžky v čele s primářem
MUDr. Jiřím Vrabcem. Oddělení rostlo a prohlubovala se těsná spolupráce s pražskými
klinikami. Od roku 2002 je oddělení vedeno primářem MUDr. Jiřím Beznoskou, který
do benešovské nemocnice přišel po 12 letech klinické praxe z I. ortopedické kliniky
profesora Sosny. Pod jeho vedením prodělalo bouřlivý rozvoj, přestěhovalo se do nově
vybavených prostor a rozrostlo se o mladé lékaře s klinickými zkušenostmi. V současnosti disponuje 31 lůžky, čtyřmi lůžky JIP a dvěma operačními sály. Na oddělení pracují
Jaké nové metody zavádíte?
Například jako jedno z mála ortopedických pracovišť v Čechách máme více než šestileté zkušenosti
s náhradou ramenního kloubu tzv. reverzního typu,
která umožňuje pacientům významně větší rozsah
pohybu než standardní implantáty.
Co považujete za perspektivní trend v ortopedii?
Jednoznačně miniinvazivní přístup. Pacient je operován velmi šetrně, buď z krátkého řezu nebo artroskopicky, s minimálním poškozením měkkých tkání či
svalových skupin. Takovéto zákroky se obecně rychleji
hojí, hospitalizace se zkracuje a pacient může časně
nastoupit rehabilitaci a vrátit se do běžného života.
čtyři lékaři s druhou atestací, čtyři lékaři jsou v přípravě na atestaci. Další tři lékaři
s atestací pracují na oddělení na částečný úvazek.
Pavilon CH, 1. patro, Tel.: 317 756 214, E-mail: [email protected]
Platí tento trend i v problematice kloubních
náhrad – endoprotéz?
Samozřejmě! Od roku 2009 jsme zavedli do běžné
praxe miniinvazivní postup při implantaci náhrady
kyčelního kloubu. Tento postup umožňuje u vybraných pacientů zkrátit pobyt v nemocnici na 4–5 dní.
Zákrok se navíc provádí bez jakéhokoli přerušení
svalových vláken. Dochází k menším krevním ztrátám, někdy není třeba ani krevní transfuze.
Dá se použít obdobný přístup i pro náhrady kolen?
Máme dlouhodobé zkušenosti s tzv. hemiartroplastikou kolenního kloubu, která se používá v případech
jen částečného poškození kloubu artrózou. Po tomto
zákroku se může pacient na nohu postavit hned po
operaci a celková rekonvalescence se zkrátí oproti
běžným 12 týdnům na šest.
Jací pacienti se v Benešově nejčastěji léčí?
Jsme ortopedické pracoviště pro všechny. Musím se
ale přiznat, že dobře známou „specialitou“ benešovské ortopedie je zaměření na sportovní medicínu. Je to
dáno dlouholetou praxí nás, lékařů. Já jsem lékařem
české reprezentace alpského lyžování, kolega Čechal je
lékařem české reprezentace ženského fotbalu a Bohemians Praha. Samozřejmě je to díky specializaci na
miniinvazivní sportovní traumatologii.
A co čeká ortopedii v tomto roce?
Konečně bude provedena dlouho avizovaná a námi
velmi očekávaná rekonstrukce operačních sálů. Po
jejím dokončení bude završena celková rekonstrukce
oddělení, které s ostatními pracovišti nemocnice
vytvoří moderní a doufejme, že velmi funkční a efektivní celek.
18
19
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Úvod
Interna
2. Kadeřábkův den –
nová tradice
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:
„Vracíme se k úspěšným
tradicím a zakládáme nové“
12. ledna 2011 se konal v Oblastní nemocnici Příbram celodenní blok odborných přednášek
nazvaný 2. Kadeřábkův den. Proč Kadeřábkův?
I tak dnes popisuje příbramskou nemocnici její ředitel MUDr. Stanislav Holobrada.
Má sama příbramská nemocnice dlouhou tradici?
Zcela jistě. Ostatně v létě tohoto roku oslaví naše
nemocnice 130. výročí.
Jak postupuje příprava na rekonstrukci křídla D 3
monobloku? Už jsou přemístěna všechna oddělení
z tohoto křídla?
Jsme ve finiši. Právě připravujeme prostory pro dvě
chirurgické lůžkové jednotky a pokladnu. Jakmile
je přemístíme, budeme moci začít s rekonstrukcí.
Vypadá to na únor.
Zvykli si lidé na novou hlavní recepci v novém
pavilonu C?
Myslím, že ano. Prostor hlavní recepce je dnes už
nejen příjmem akutních pacientů, ale také důležitou
komunikační centrálou. Navíc díky příjemnému
prostředí, přítomnosti občerstvení a míst k posezení
se z hlavní recepce stává také prostor pro odpočinek
a přátelské popovídání.
Nedávno se v Příbrami už podruhé konal
Kadeřábkův den. Jde o návrat k tradici úspěšných
velkých přednáškových dnů?
Svým způsobem určitě ano. Kadeřábkův den má dvě
základní polohy. Tou první je návrat k podobným
akcím pořádaným v minulosti, například Podbrdským dnům, tou druhou je naše úcta k velkým osobnostem příbramského zdravotnictví. Jednou z nich
byl i MUDr. František Kadeřábek.
Je to jediná tradice odborných přednášek
a seminářů?
Ne. Jsou tu i tradiční Pediatrické dny a mnoho dalších.
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
Text: MUDr.Martin Polák, vedoucí lékař JIP interního oddělení ON Příbram, a. s.
Myslíte, že pacientům nebude vadit hluk a další
fenomény spojené s rekonstrukčními pracemi?
Doufám, že budou všichni vstřícní jako dosud. Pokud
bychom měli při rekonstrukci výrazně omezit provoz, znamená to také výrazné omezení péče. A to
nechceme.
MUDr. František Kadeřábek byl významným
lékařem, který byl prvním primářem interního oddělení v tehdejší příbramské nemocnici. Primář František Kadeřábek se narodil 26. prosince 1910 v Semovicích v okrese Benešov u Prahy. Promoval na Karlově
univerzitě v Praze 27. listopadu 1936. V roce 1945
získal titul odborného lékaře. Od prosince 1936 do
konce března 1937 pracoval jako sekundář v čáslavské nemocnici. Během vojenské služby pracoval jako
sekundář interního oddělení posádkové nemocnice
v Praze. Od 1. dubna 1939 do 21. prosince 1945 byl
sekundářem nemocnice ve Strakonicích a od 1. ledna
do 31. března 1946 pracoval na plicním oddělení
v nemocnici v Praze-Motole. 1. dubna 1946 nastoupil
konečně do příbramské nemocnice, a to na pozici primáře interního oddělení. Protože se osvědčil, získal
od vedení nemocnice po roce definitivu. Na interním
oddělení v této pozici setrval až do svého odchodu do
důchodu, tj. do roku 1985, kdy na jeho místo nastoupil jeho nástupce primář Brandtl.
V době svého působení vedl MUDr. Kadeřábek interní
oddělení v Příbrami na tehdejší dobu vskutku vizionářsky – vedl své sekundáře ke specializaci v dalších
oborech jako je kardiologie, nefrologie, revma­tologie,
endokrinologie, gastroenterologie, diabetologie a další. Co však v této době bylo naprosto II. interní kliniky VFN, Interní kliniky FN Plzeň, Interní
převratné, je vybudování první koronární jednotky kliniky FN Motol, Pneumologické kliniky FN Motol,
v nemocnici okresního formátu v roce 1977, tehdy Oddělení chronické resuscitace FN Motol, Interní
ve spolupráci s II. interní klinikou VFN Praha. Nová kliniky ÚVN, Kardiologického oddělení Nemocnice
koronární jednotka byla přebudována z prostor stan- na Homolce a Revmatologického ústavu v Praze –
dardní lůžkové jednotky a byla vybavena monitoro- k přednesení novinek ve svém oboru. Jejich dvavací technikou. Byli sem přijímáni především pacienti cetiminutové přednášky byly excelentní. Pokrývaly
s kardio­vaskulárními chorobami. Jako první vedoucí všechna důležitá témata akutní medicíny, se kterými
lékařka této jednotky byla jmenována dr. Růžena se mohou setkat jak praktičtí lékaři, tak lékaři a sestry
Holečková, špičková odbornice, která předtím půso- nemocniční. Přednáškového dne se kromě našich
současných kolegů a kolegyň z řad lékařů nemocbila v nemocnici v Českých Budějovicích.
Primář Kadeřábek byl mezi pacienty a kolektivem ničních i praktických a zdravotních sester zúčastnili
velmi oblíben. To vše nás vedlo k založení tradice také lékaři a sestry, kteří v době primáře Kadeřábka
Kadeřábkových dnů, coby vzdání pocty tomuto na interním oddělení působili.
významnému lékaři a člověku.
2. Kadeřábkův den byl nejen důstojnou poctou a oslavou
V letošním roce, ke 100. výročí jeho narození, významné příbramské osobnosti, ale také první z řady
byli vyzváni odborníci ze spřátelených pracovišť – akcí ke 130.výročí založení příbramské nemocnice.
MUDr. František
Kadeřábek
20
21
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primář infekčního oddělení MUDr. Karel Šedivý říká:
„Těším se na dokončení
rekonstrukce nemocnice“
Důležitost prevence se zdůrazňuje ve všech oborech medicíny, obzvláště to ale platí pro infekční
lékařství. Jako příklad dramatického snížení výskytu díky očkování lze uvést úspěšnost očkování
proti pravým neštovicím.
roky. Po absolvování lékařské fakulty musí zájemce
o obor infekčních nemocí nejdříve ukončit zkouškou
tzv. základní kmen (interní či pediatrický), který trvá
24 měsíců. Po dalších dvou letech pak může složit
zkoušku z infekčního lékařství.
MUDr. Karel Šedivý
Co je infekční lékařství a jaké pacienty
máte v Příbrami?
Naše oddělení poskytuje péči pacientům prakticky
se všemi infekčními nemocemi z našeho a sousedních okresů. Patříme totiž mezi dvě tato oddělení ve
Středočeském kraji – druhé se nachází v Mělníku.
Neléčíme pouze HIV pozitivní pacienty a pacienty
s tropickými chorobami, ti jsou léčeni na infekční
klinice v Praze.
Velkou část diagnóz představují průjmová onemocnění, záněty jater a vzhledem k poloze okresu i zánětlivá postižení nervového systému. Máme akreditaci
i k léčení chronických hepatitid typu B a C. Hospitalizujeme také pacienty s kožními chorobami.
Je pro infekční lékařství nezbytné specifické
vzdělání?
Infekční lékařství patří mezi základní medicínské
obory. Specializační vzdělávání trvá nejméně čtyři
Potvrzuje se i na vašem oddělení trend související
s nárůstem cestování obyvatel a výskytem
exotických chorob, které si přivážejí například
z dovolených?
S rozvojem a rychlostí cestování samozřejmě i my
musíme pomýšlet na možnost importovaných nákaz.
Všichni víme, jak rychle se loni celosvětově rozšířila
tzv. prasečí chřipka. Na našem pracovišti není vzácná
například diagnostika malárie. Časté jsou i virové
hepatitidy A získané v zahraničí. Sledujeme pravidelné přehledy o výskytu různých infekčních nemocí
v celém světě. Pro cestovatele je důležité očkování
proti nemocem, které se vyskytují v příslušné destinaci. Každý cestující do exotických oblastí by se měl
před svým odjezdem poradit o možnostech povinného nebo doporučeného očkování pro jednotlivé
státy a o případné nutnosti antimalarické profylaxe.
Tyto informace poskytují a očkování zajišťují ambulance cestovní medicíny, která je i u nás.
V poslední době se hodně diskutuje o potřebě
prevence. Týká se to i vašeho oboru?
Prevence se zdůrazňuje ve všech oborech medicíny, obzvláště to ale platí pro infekční lékařství. Jde
o očkování, které dramaticky snižuje výskyt vážných
infekčních chorob. Jako příklad lze uvést očkování
proti pravým neštovicím. Před očkováním umíralo
na toto onemocnění ohromné množství postižených.
V roce 1957 byl vyhlášen program globální eradikace
neštovic a v roce 1977 byl pak na světě zaznamenán
poslední případ tohoto velmi vážného onemocnění.
Dalším příkladem je dětská obrna. Tato nemoc může
mít velmi těžký průběh a zanechává nesmírně těžké
celoživotní postižení. Po zavedení očkování v Československu u nás došlo v roce 1960 k vymýcení této
zákeřné choroby. V zemích, kde se dětská obrna
plošně neočkuje, se toto onemocnění stále vyskytuje. Totéž platí i o tetanu. Dnes existují očkovací
látky proti mnohým infekčním chorobám. Tyto vakcíny
jsou velmi bezpečné a mají minimum nežádoucích
účinků. Protože jsou v kombinacích, klesá počet jednotlivých aplikací. Jsem přesvědčen, že mnoho mladých kolegů nevidělo díky očkování například spalničky nebo příušnice. I tyto„běžné“ dětské infekční
choroby mohly mít závažný průběh s mnoha komplikacemi. Proto jsem velmi překvapen, když se objeví
pochybnosti o užitečnosti očkování a když někteří
rodiče odmítají nechat své děti očkovat.
velmi potěšila kniha dr. Velfla Příbram z edice Zmizelé
Čechy. Mým hobby je fotografování a amatérské video.
Co byste si přál pro „své“ oddělení do budoucna?
Chystáte nějaké novinky?
Velmi se těším na dokončení rekonstrukce naší
nemocnice a na kompletní obnovení provozu infekčního oddělení, který je kvůli rekonstrukci nyní částečně omezen. Jsem velmi rád, že na oddělení mikrobiologie se v této době zavádí moderní metoda PCR
vyšetření, která významně urychlí a zkvalitní diagnostiku u našich pacientů.
Cestujete rád? Na jaké místo se nejraději vracíte?
Cestuji velmi rád. Každoročně se vracím s rodinou na
letní dovolenou pod stan k moři do Chorvatska. Rádi
kempujeme v Rakousku a v severní Itálii.
Jak relaxujete? Máte nějaké koníčky?
Často podnikám výlety do okolí Příbrami, obzvláště
pak na kole či na běžkách do Brd. Relaxací pro mne je
i četba. Jako příbramského patriota mne v poslední době
Prostory infekčního
oddělení
22
23
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Lymská borelióza
Město
Pro Příbram jsou
senioři a kvalita jejich
života jednou z priorit
Lymská borelióza je v České republice poměrně časté onemocnění. Nemoc může postihnout
prakticky každý orgán lidského těla. Má velmi variabilní průběh, takže ne všechny příznaky jsou
typické. Léčí se antibiotiky, a pokud je léčba zahájena včas, nebývají pozdní následky.
Město Příbram věnuje velkou pozornost svým domům s pečovatelskou službou a jejich obyvatelům.
Na sklonku minulého roku dokončilo zateplení domů s pečovatelskou službou (DPS) v Příbrami
VII, v ulici Jana Drdy 494 a na náměstí Msgre. Korejse. V letošním roce se uskuteční výměna
oken a zateplení DPS v Průběžné ulici 143 a DPS v Brodské ulici 100–102.
Ilustrační foto
V roce 1976 byla popsána v okolí městečka Lyme
v USA (odtud název) epidemie zánětlivého postižení
kloubů. Kloubním obtížím předcházel typický kožní
nález po přisátí klíštěte. V roce 1981 W. Burgdorfer
objevil, že příčinou onemocnění je bakterie, která se
po svém objeviteli jmenuje Borrelia burgdorferi. Je
zajímavé, že tato bakterie je „příbuzná“ s mikrobem,
který vyvolává syfilis. Lymská borelióza patří mezi
zoonózy. Postihuje divoká i domácí zvířata, savce
a ptáky v oblasti mírného pásma. Nemoc přenáší
klíště. V ČR je přitom touto chorobou infikováno velké
procento klíšťat. Počet onemocnění v ČR je udáván
ročně mezi 40 až 60 případy na 100 000 obyvatel,
což představuje několik tisíc nemocných.
Klinický obraz onemocnění je různorodý. Nejčastější
a nejtypičtější forma je erythema migrans. V místě
přisátí klíštěte se objeví červená nesvědící okrouhlá
skvrna. Může postupně dosáhnout velikosti i několika
desítek centimetrů. Typicky bývá přítomen centrální
výbled se světle červeným okrajem. U některých pacientů se může objevit zejména na ušním boltci, prsní
bradavce či šourku boreliový lymfocytom. Při dlouhém
trvání nemoci (až desetiletí) dochází ke vzniku acrodermatitis chronica atrophicans. Kůže obvykle na
končetinách bývá velmi tenká, má vzhled cigaretového papíru a postižená oblast kůže má modročervený nádech. Obzvláště u dětí se postižení nervového
systému často projeví obrnou lícního nervu. Může dojít
k postižení mozku a mozkových plen. Bývají i silné
kořenové bolesti, jsou přítomny obrny končetinových a mozkových nervů. Zasaženy jsou někdy i velké
(zvláště kolenní) klouby či srdce (poruchy srdečního
rytmu, vzácněji zánět srdečního svalu a osrdečníku).
Popisovány jsou i tzv. postlymské syndromy, kdy je
charakteristická únava, nesoustředěnost, nespavost
a bolesti kloubního aparátu.
K diagnostice některých forem onemocnění (erythema migrans) stačí pouze charakteristický klinický
obraz s epidemiologickou anamnézou a laboratorní
vyšetřování již není nutné. U indikovaných případů
je možný též elektronmikroskopický průkaz borelií.
Ke správné diagnóze tohoto onemocnění musíme
vždy zvážit klinický obraz společně s laboratorními
výsledky. Je nutné zdůraznit, že přítomnost protilátek v organismu ještě neznamená onemocnění.
Lymská borelióza se úspěšně léčí antibiotiky.
U kožních forem se používají běžná antibiotika a léčba
trvá 10–14 dní. U neurologického postižení jsou již
potřebná speciální antibiotika, která se aplikují nitrožilně, a zpravidla je nutná hospitalizace. Délka tohoto
léčení trvá 2–4 týdny. U postižení srdce se antibiotika
podávají celé 4 týdny. V rámci prevence do přírody
nosíme dlouhé kalhoty a uzavřenou obuv. Vhodné je
i použití repelentů. Po návratu domů je nutné prohlédnutí celého těla a co nejrychlejší správné a šetrné
odstranění klíštěte s dezinfekcí ranky. Podávání antibiotik po samotném přisátí klíštěte nemá opodstatnění.
Text: MUDr. Karel Šedivý ml., primář infekčního oddělení ON Příbram, a. s.
Při včasné léčbě
nenastupují pozdní
následky
„Jak se dnes staráme o své seniory, jednou se vali nájemné v těchto městských bytech. Velkou
budou starat i naši potomci o nás. Nejen proto považuji pozornost věnujeme i obnově vybavení jednotlivých
investice do DPS a domovů důchodců v našem městě bytů. Podle možností pak obyvatelům DPS postupně
za velmi důležité,“ řekl starosta Příbrami MVDr. Josef renovujeme kuchyňské linky, sporáky a další vybaŘihák, jenž spolu s ředitelem Oblastní nemocnice vení,“ doplnil Řihák.
Příbram MUDr. Stanislavem Holobradou navští­vil Příkladnou péči města o seniory a zdravotně postinově opravený dům s pečovatelskou službou v Pří- žené obyvatele příbramských domů s pečovatelskou
brami VII. „Celkové náklady na
Město Příbram se příkladně stará o své domy
rekonstrukci domu s pečovatels pečovatelskou službou a jejich obyvatele.
skou službou v ulici Jana Drdy
přesahují částku 2,7 milionu
korun. Město Příbram získalo na tuto akci dotaci z Ope- službou ocenil i MUDr. Stanislav Holobrada. „Péče
račního programu Životní prostředí EU ve výši přes o staré a nemocné lidi je určitou vizitkou města
1,3 milionu korun. V rámci rekonstrukce byly zatepleny a v tomto směru je Příbram skutečným vzorem
tři stěny domu a střecha. Uskutečnila se také rekon- ostatním. Při návštěvě DPS v ulici Jana Drdy mě kromě
strukce lodžií v bytech, bylo zde vyměněno zábradlí, perfektně opraveného domu nejvíce potěšila skutečpoložena nová dlažba a nájemníkům byly v lodžiích nost, že jsem zde potkal samé usměvavé, spokonamontovány nové, jednotné sušáky. Náklady na jené obyvatele. Z toho mám skutečně velkou radost
opravu balkonů přesahují částku 300 000 korun,“ řekl a děkuji městu Příbram za to, jak hezky se stará o své
Řihák. V domě s pečovatelskou službou je 36 bytů, seniory a zdravotně postižené.“
v nichž žije 44 nájemníků. O nájemníky bytů se tu
starají dvě pečovatelky.
I na tento rok jsou plánovány podobné rekonstrukce –
v DPS v Průběžné ulici 143 a DPS v Brodské ulici
100–102. V obou objektech proběhne výměna oken
a zateplení obvodového pláště. „Rekonstrukce DPS
v Průběžné, kde máme 44 bytů, bude stát asi 4 miliony
korun. Zateplení a výměna oken v domech 100 až
102 bude stát podle projektu asi 26 milionů korun.
Na obě stavby máme přislíbenou dotaci z Operačního programu Životní prostředí EU,“ informoval
Řihák. Rekonstrukcí a výměnami oken ale péče města
Příbrami o obyvatele DPS ani zdaleka nekončí. „Vím,
že v DPS bydlí převážně senioři a invalidé. Snažíme
se jim co nejvíce pomáhat a také snižovat vysoké
životní náklady. Mimo jiné i tím, že jsme nezvyšo-
MUDr. Stanislav
Holobrada a starosta
Příbrami při návštěvě
domu s pečovatelskou
službou
24
25
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:
„máme se čím pyšnit“
Zvykli jsme si na to, že hodně našich pacientů nepochází z Boleslavska, ale do Klaudiánovy
nemocnice dorazili kvůli skvělé pověsti lékařů a sestřiček. „V řadě oborů jsme byli vždycky na
špici medicínského pokroku a nemáme se zcela určitě za co stydět. Naopak, na naši nemocnici
můžeme být právem pyšní,“ říká ředitel nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
cí a členem výboru anesteziologie a resuscitace. Jsem
přesvědčen, že na akademické půdě by takováto osobnost měla minimálně titul docenta, spíše ale profesora.
Jsme oblastní, tedy menší nemocnice. Přesto,
vyrovnáme se v něčem těm fakultním?
Ve spoustě oblastí. Naše urologie byla například první
v kraji a jednou z prvních v republice, která začala
operovat velké výkony laparoskopicky. Mně někdy
přijde opravdu až líto, když vidím, jak se některé
nemocnice v naší republice chlubí, že začaly s operativou, kterou my tady naprosto běžně provozujeme už
řadu let. U nás opravdu rozsah kvality i kvantity péče
odpovídá spíš rozsahu některých klinických pracovišť v Praze. Stejně tak naše chirurgie se může pyšnit
špičkovou laparoskopickou operativou. Primář MUDr.
Tomáš Verner má jednu z největších sestav v Evropě,
co se týče laparoskopických operací žlučníku, které
se neprovádějí ze čtyř vstupů, ale jenom z jediného.
A takto bych mohl mluvit dál, například o oddělení
ORL a o dalších. Máme ještě řadu dalších oddělení,
na které můžeme být hrdí a která nám dělají skvělou
vizitku.
Je nějaký obor, který byste zdůraznil?
To je velmi těžké, protože pověst nemocnice samozřejmě nedělají jen jednotlivé obory, ale všechny
sestry, lékaři a ostatní personál. Nicméně bych zmínil
například naše oční oddělení, které zvládá operace
katarakty pro daleko širší region než je Mladoboleslavsko. Ve skutečnosti se naše spádová oblast blíží
milionu obyvatel. Od loňského roku naši lékaři rutinně
operují i zadní segment oka, takže je to opravdu špičkové pracoviště s dlouholetou tradicí, na kterou se
nám stále daří navazovat.
Řada laiků i odborníků velmi vysoko hodnotí naše ARO.
Máme špičkové ARO, jeho primář MUDr. Ivan Herold je
všeobecně uznávanou osobností v oblasti anesteziologie a resuscitace, je autorem řady odborných publika-
Stavba nového
pavilonu začíná!
Jakmile se trošku oteplí,
na nemocniční pozemky vjede
těžká technika a dělníci začnou
se stavbou nového pavilonu pro
potřeby interních oborů. Vydána
již byla veškerá stavební povolení,
Středočeský kraj schválil způsob
financování a ve výběrovém řízení
byl vybrán investor stavby. Ordinovat v nové budově by lékaři měli
začít v říjnu 2012.
Nemocnice z vlastních prostředků
na stavbu nového pavilonu zaplatí 100 milionů korun. Dalších cca
350 milionů korun bude po příštích
osm let investorovi splácet Středočeský kraj.
Výběrové řízení, které bylo dvoukolové, pro nemocnici kompletně
zajistila specializovaná firma ML
Complet, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá. V druhém
kole, kam prošlo pouhých pět
uchazečů, bylo jediné kritérium –
cena. Nejnižší nabídla společnost
NeoCity Ron z Prahy, která se tak
stala investorem celé stavby, stavět
bude společnost Chládek a Tintěra.
Nová budova bude navazovat na
pavilon, kde je dnes umístěno oční
oddělení a neurologie, a zároveň
na nejstarší nemocniční objekt, kde
je dnes umístěna lůžková rehabilitace a část interny. Právě ta by se
v budoucnu měla do nových prostor
přestěhovat. V současné době je
totiž interna rozmístěná po celém
areálu nemocnice, což je nevyhovu-
jící. Do budoucna by tedy veškeré
interní ambulance kromě dialýzy
měly být umístěny v přízemí nové
budovy tak, aby pacient mohl
veškerá potřebná vyšetření absolvovat pod jednou střechou. V dalším
patře by měla být gastroenterologie. Ve vyšších patrech budou umístěny veškeré interní lůžkové stanice
a společná jednotka intenzivní péče.
V horním patře bude také velká
zasedací místnost, která v tuto chvíli
v nemocnici chybí. Pod pavilonem
je plánován parkovací dům s kapacitou 130 míst. úmrtí kojenců (SIDS). Monitorují
totiž dech dítěte a v okamžiku, kdy
se dítě po dvacet vteřin nepohne
a nenadechne, spustí alarm.
Lékaři dodnes nevědí, co zástavu
dechu, která nastává většinou ve
spánku, způsobuje. Nejčastěji se
projevuje u dětí od sedmi dnů do
čtyř měsíců věku. V České republice jich na SIDS ročně umírá 10–14,
ve světě jsou to však desetitisíce
kojenců. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
Nové monitory
dechu od
Křižovatky
Téměř každoroční tradicí
se stala lednová návštěva zástupců
nadace Křižovatka na dětském
oddělení Klaudiánovy nemocnice.
Lékařům a sestrám pečujícím
o novorozence předali tři monitory
dechu Babysense, které pomáhají
předcházet syndromu náhlého
26
27
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Rozhovor
Rozhovor
Vedoucí lékařka mamografického centra MUDr. Eva Balvínová tvrdí:
„Návštěva mamocentra by
měla být samozřejmostí“
V okamžiku našeho rozhovoru MUDr. Eva Balvínová věděla, že v čekárně sedí žena, které bude
muset sdělit špatnou diagnózu a definitivně jí potvrdit, že má rakovinu prsu. „Nedělám to ráda,
nejde si na to zvyknout. Ale patří to k mé práci,“ říká. Ačkoli se snaží být ohleduplná, její slova
ženám často rázem obrátí vzhůru nohama celý život. Na druhou stranu – díky včasné diagnóze
o něj většina z nich nepřijde.
Jak dlouho se zabýváte mamografií,
oborem zaměřeným na prevenci rakoviny prsu?
V Klaudiánově nemocnici je mamograf od roku 1995.
Od roku 2002 probíhá v České republice národní program záchytu karcinomu prsu. Jednou z podmínek
pro získání akreditace, tedy zapojení pracoviště do
tohoto programu, je kromě technického vybavení
i dostatečně erudovaný personál. To znamená, že
lékařky musely mít odečten určitý počet mamografií.
Naše nemocnice akreditaci získala a dodnes ji obhajujeme v dvouletých intervalech s výbornými výsledky.
Nově máte digitální mamograf. V čem je jiný než
ten předchozí?
Zejména v tom, že využívá přímou digitalizaci – bezprostředně po snímkovaní máme k dispozici digitální
obraz. Je kvalitnější, ostřejší, lze ho dále upravovat.
Případné ložisko můžeme zjistit opravdu v časném
stádiu. Také radiační zátěž vyšetřovaných žen je nižší.
Na jakou kategorii žen je zaměřen screeningový
program?
Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví se provádí
preventivní mamografické vyšetření od 45. roku věku
bez stanovení horní hranice. Zaměstnanecká pojišťovna
Škoda vyšetření platí i ženám, které nespadají do této
věkové kategorie. Ženy k nám chodí od 40. roku věku.
Dříve není vhodné toto vyšetření provádět, u mladších
žen se jako prevence provádí ultrazvukové vyšetření.
Když má mladší žena problém a jde ke
gynekologovi, odešle ji na ultrazvuk?
Ano. A podle výsledku ultrazvuku se případně doplní
mamografické vyšetření. Nebo když má žena velmi
podezřelý hmatný nález, provádí se i mamografie. To
však už nespadá do prevence. Když má někdo hmatný
nález, jedná se už o příznakovou pacientku. Screening se provádí u bezpříznakových žen.
Vítají ženy tuto možnost?
Určitě. Kdo už jednou začne chodit na mamografické
vyšetření, toho vídáme pravidelně. Musím říct, že
máme velmi dobrou spolupráci s gynekology, kteří
na prevenci rakoviny prsu dbají. Takže žena, která
chodí na gynekologii, chodí od určitého věku pravidelně i na mamografii.
Jak vyšetření probíhá?
Je poměrně rychlé, někomu může být trochu nepříjemné, protože prs je třeba dostatečně stlačit. Každý
Mamografické centrum
Centrum vychází vstříc svým klientkám a nově umožňuje, aby se na vyšetření objednávaly také v podvečerní hodiny. Mamocentrum má vyšetřovací hodiny
každý všední den v době od 7:00 do 11:30 a od 12:00 do 15:00 hodin. V pondělí a ve středu odpoledne nově i od 15:30 do 17:30 hodin. Na vyšetření se ženy
mohou objednat na telefonním čísle 326 742 208. Z veřejného zdravotního pojištění je mamografický screening hrazen od 45. roku věku výše. Od 40 let věku
si žena toto vyšetření může vyžádat a hradit z vlastních prostředků. V Klaudiánově nemocnici zaplatí za mamografické vyšetření 550 korun, za ultrazvukové
vyšetření 250 korun. Podle statistik onemocní v ČR rakovinou prsu každá dvanáctá žena. Zhruba 1 800 z nich na toto onemocnění každý rok zemře, jedná se
o nejčastější příčinu úmrtí. Mamografické vyšetření přitom dokáže zhoubný nádor odhalit velmi malý, nehmatný, úspěšnost je asi 96 %. V České republice
existuje národní program screeningu nádorů prsu od roku 2002.
prs je zrentgenován ve dvou projekcích, takže se
dělají čtyři snímky. Celkově doba vyšetření nepřesáhne 10–15 minut, samotná expozice je krátká. Je
důležité, aby radiologické asistentky, které vyšetření
provádějí, byly také dostatečně erudované a všechny
snímky byly prováděny ve stejných, standardních
projekcích. Je přesně stanoveno, co všechno musí
být na snímku prsu zachyceno. Zejména proto, aby
bylo možno porovnat různě stará vyšetření a odhalit případné změny.
Je podle Vás třeba, aby se ženy vyšetřovaly samy
doma?
Samozřejmě! To je naprosto nezbytné a velmi důležité. Screeningová mamografie, která je hrazená
ze zdravotního pojištění, se provádí ve dvouletých
intervalech. Pokud má žena zájem nebo nějakou
obavu, může si v mezidobí mamograf jednou sama
uhradit. Preventivní mamografie by neměla probíhat
v kratším intervalu než je jeden rok.
Co mladé ženy, které ještě ani samy nevědí, jak si
prsa vyšetřit? Kam se mají obrátit?
Buď jim poradí ošetřující gynekolog, nebo existuje
prsní poradna. Tam by ale měly chodit ženy, které
mají příznaky onemocnění prsu. Každý gynekolog
však ženám určitě rád poradí.
Pokud žena objeví bulku v prsu, může to být
i něco jiného než rakovina?
Může to být třeba cysta nebo jiné nezhoubné ložisko.
Ovšem jakýkoli hmatný nález by vždy měl být konzultován s lékařem, a to co nejdříve. Pak následuje
mamografické vyšetření nebo ultrazvuk, který může
prokázat například cystu. S cystou se dále nic nedělá,
pouze se sleduje. Pokud výsledky obou vyšetření
nejsou zcela jasné a je třeba vyloučit, nebo potvrdit
nádor, provádí se ještě pod ultrazvukem biopsie, kdy
se odebere speciální jehlou část podezřelého ložiska
a zašle se k histologickému vyšetření.
Sdělujete diagnózu ženám vy?
Ano. Vyšetření provádíme my a také ve většině případů sdělujeme pacientce diagnózu. Pokud je třeba
ložisko odstranit, odesíláme pacientky do prsní
poradny. Snažíme se pacientce průběh léčby vysvětlit. Následná léčba pak má rychlý spád. V případě
zhoubných nádorů prsu se dnes převážně provádějí
záchovné operace, kdy se odebere jen nádorové
ložisko s lemem zdravé tkáně. Pak následuje další
onkologická léčba.
Říká se, že když žena kojí, riziko rakoviny prsu se
zmenšuje. Je to pravda?
To vám asi nikdo neřekne, záleží to na mnoha faktorech. Poměrně důležitá je rodinná anamnéza. Pokud
je rodinná zátěž vysoká, tedy má-li rakovinu prsu
matka, babička či sestra, doporučuje se provést genetické vyšetření, které stanoví míru pravděpodobnosti
vzniku nádorového onemocnění. A podle této míry
pravděpodobnosti se pak tyto ženy více sledují.
MUDr. Eva Balvínová
28
29
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Dětský domov
Gastroenterologie
Dětský domov dělá
nemocnici čest
Překonejte strach a stud,
předejdete problémům
Kdo si myslí, že děti v dětském domově v něčem strádají, jsou ve vývoji pomalejší nebo že je něco
trápí, ten se plete. V dětském domově pro děti od 0 do 3 let při Klaudiánově nemocnici v Mladé
Boleslavi nic podobného rozhodně neuvidíte.
Na rakovinu tlustého střeva a konečníku v České republice zemře každý den čtrnáct lidí. Podle
lékařů je to i kvůli tomu, že lidé stále podceňují prevenci.
Vedoucí lékařka
dětského domova
MUDr. Helena
Tomanová v jedné
z heren
Počtem dětí, které se podaří umístit do rodin, je domov
při Klaudiánově nemocnici celorepublikově výjimečný.
V podstatě žádné z dětí totiž nepokračuje do dalšího
dětského domova. „V posledních letech jsme opravdu
pyšní na čísla: každoročně při kapacitě třiceti dětí zhruba
20 dětí přijímáme a stejný počet odchází do rodin. Z toho
zhruba padesát a více procent do adopcí, 25 procent do
vlastní rodiny a 25 procent do pěstounské péče,“ cituje
Tomanová statistiky uplynulých let.
Domov je dlouhodobě zcela využit, převážně jsou v něm
děti z Mladoboleslavska, a pokud jsou volné kapacity, tak i odjinud. Součástí domova je také mateřský
pokoj pro matku a dítě. Mamince, která je aktuálně
v hmotné nouzi nebo má zdravotní problémy, zde mohou
nabídnout pokoj, kde má zajištěné bydlení i péči o dítě.
„Můžeme tu pomoct i mamince, která se musí naučit
pečovat o handicapované dítě nebo mladým nezkušeným maminkám,“ vysvětluje vedoucí lékařka.
Děti jsou podle věku rozděleny do malých stabilních
skupinek, kde o ně pečují stále stejné sestřičky. Zastihnout malé obyvatele přímo v domově ovšem může být
někdy těžké. „Jeden den v týdnu chodí cvičit, další den
plavat a do sauny, chodíme na veškerá dětská divadelní
Naopak – v krásné, původně rodinné vile s velkou a filmová představení. Velký důraz kladu i na to, aby
zahradou dětem rozhodně nic neschází. Na sestřičky děti chodily do města, do obchodů, do malé zoologické
v barevném oblečení volají jménem, jedinou „autoritou“ zahrady při domě dětí. Hodně aktivit mají děti s nemocje vedoucí lékařka MUDr. Helena Tomanová. Vrhají se ničními dobrovolníky – opékání vuřtů, dlabání dýní
k ní sice úplně stejně jako k sestrám, ale říkají jí paní a podobně," popisuje Tomanová. To vše je možné díky
sponzorským darům, které se
Dětem poskytujeme veškerou možnou péči. Víme, že
personál domova snaží proměnit
v dalším životě budou mít ony i jejich rodiny na čem stavět. hlavně právě na zážitky. Dvakrát
ročně jezdí děti na týdenní pobyt
doktorko. Dětí je v domově celkem třicet, nejmladšímu mimo domov, ale vyrážejí i na jednodenní výlety. „Jsou
je jen pár dní. „To se u nás dlouho neohřeje, maminka třeba zvyklé jet vlakem na Máchovo jezero, nakrmit tam
souhlasí s adopcí, a tak čekáme jen na její podpis. Ofici- kačenky a zase se vrátit vlakem zpět, jezdí do Jičína do
álně souhlas může dát až v šesti týdnech věku dítěte, Města pohádek. Aktivit mají opravdu celou řadu. Myslím,
adopci pak už z právního hlediska nestojí nic v cestě že na psychickém vývoji těch dětí jsou všechny tyto aktia do dvou měsíců věku má miminko novou rodinu. To vity hodně vidět,“ dodává Tomanová. A kdo slyší, co
je ale ideální případ, některé děti samozřejmě čekají na a jak děti vyprávějí, a vidí, jak jsou spokojené, musí jí
právní uvolnění déle,“ říká Tomanová.
dát za pravdu.
Primář gastroenterologického oddělení gické vyšetření. Potom následuje chirurgické řešení.
Klaudiánovy nemocnice MUDr. Michal Vašíček říká, Rakovina tlustého střeva a konečníku je zhoubný
že v roce 2010 na Mladoboleslavsku absolvovalo nádor. Jeho screening je ojedinělý. 80–95 % nádorů
preventivní vyšetření formou testu na okultní krvá- totiž vzniká z polypů. „Při kolonoskopii je můžeme
cení pouhých 17 % obyvatel.
Prevence zachraňuje lidské životy. Objednat se na
Přitom program primární prevyšetření můžete na čísle 326 542 810.
vence rakoviny tlustého střeva
a konečníku existuje již od
roku 2000 a v předminulém roce byl upraven v tom zachytit a odstranit, a proto je důležité, aby populace
smyslu, že každý občan od 50 do 54 let fyzického na tato vyšetření důsledně dbala a aby lidé chodili ve
věku má právo na každoroční bezplatné vyšetření na stanovených intervalech,“ apeluje Vašíček.
okultní krvácení. V 55. roce života se rozhodne, zda Na primární screeningovou kolonoskopii, která je
se dá dále vyšetřovat formou testu na okultní krvá- pro pacienta od 55 let v rámci primární prevence
cení v dvouročních intervalech, či se bezplatně v rámci rakoviny konečníku a tlustého střeva v desetiletých
svého zdravotního pojištění podrobí tzv. primární intervalech bezplatná, má pacient nárok. Nemusí ji
screeningové kolonoskopii. Tu může znovu absol- ani doporučit lékař. Stačí se na ni objednat na gastvovat za 10 let. Klienti, kteří upřednostňují primární roenterologickém oddělení Klaudiánovy nemocnice.
screeningovou kolonoskopii, se od 55 let věku nepodrobují testu na okultní krvácení. Do roku 2009 se
kolonoskopie v souvislosti s primární prevencí rakoviny tlustého střeva a konečníku hradila pouze v případě pozitivního testu na okultní krvácení. „Lidé by
měli překonat nejen ostych, ale i strach z toho, že jde
o bolestivé vyšetření. My jim v tom pomůžeme. Díky
našemu vybavení máme obrovskou možnost objevit
nádory tlustého střeva v časnějších, léčitelných stádiích," tvrdí Vašíček. Boleslavští pacienti mají podle
něho výhodu i v tom, že u vyšetření je anesteziolog,
který může aplikovat silnější a účinnější analgosedaci. Pacient pak při zákroku, který je ambulantní,
sice spolupracuje, ale téměř jej nevnímá a ani si ho
příliš nepamatuje.
Proč je kolonoskopické vyšetření mnohem jistější?
Nádory ve střevě totiž krvácejí nepravidelně. Pokud
se test na přítomnost krve ve stolici dělá v okamžiku,
kdy zrovna nekrvácí, lékař ani pacient se o jeho přítomnosti nedovědí. Oproti tomu při kolonoskopii lékař
na stěny tlustého střeva přímo vidí. „Pokud narazíme na odstranitelný polyp, rovnou ho odstraníme
již při tom prvotním vyšetření. Pokud je nález endoskopicky neřešitelný, odebereme vzorky na histolo-
Primář
gastroenterologického
oddělení Klaudiánovy
nemocnice
MUDr. Michal Vašíček
klade na prevenci velký
důraz.
30
31
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Úvod
Aktuality
Rozhovor s náměstkem ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:
„Pomoci dobrovolníků
si vážíme“
Tento rozhovor probíhal 11. února a při plném vědomí, že velmi nejasná situace okolo protestní
akce lékařských odborů se může změnit doslova z hodiny na hodinu. Přesto jsme se s náměstkem
pro LPP MUDr. Vladimírem Lemonem tomuto výbušnému tématu nevyhnuli. Samozřejmě jsme
nemohli pominout ani vývoj v Centru akutní medicíny, od jehož otevření nás dělily pouhé hodiny.
drobností dobře, ale ještě ho zopakujeme, abychom
dokázali předejít i oněm 2–3 % chyb, které se napoprvé přece jen vyskytly. Vše musí být stoprocentní.
V tomto čísle se věnujeme i dobrovolníkům
v nemocnici. Jaký je váš pohled na ně?
Jednou větou bych řekl, že si jejich pomoci velmi
vážíme. Dobrovolníci přicházejí ve volném čase
a věnují se pacientům, ale svým způsobem jde pro
nemocnici o podobné oživení, jako byla dříve přítomnost mladých mužů na náhradní vojenské službě.
Musím říci, že dobrovolníci jsou vždy dobře poučeni
o tom, co mají a nemají dělat, nepřekážejí a dělají
svou mravenčí práci. Vítáme vše, co zlepší kvalitu
života pacientů.
Jaký je výhled na březen s ohledem na
vývoj akce „Děkujeme, odcházíme“?
Uplynula třetina února a výpovědi jsou stále podány.
Podle zpráv, které mám od lékařů, jich více než polovina odejít nechce. Náš odborový klub bohužel ještě
zesílil činnost a lékaři některých oddělení podávají
výpovědi z přesčasových hodin, což znamená ohrožení pohotovostí, služeb a podobně. Tyto výpovědi
navíc podávají lékaři, kteří se do zmíněné akce nezapojili. To nám dělá velkou starost, protože je stále
těžší udržet chod nemocnice bez viditelných změn.
Se zájmem sleduji jednání pana ministra s LOK a doufám, že se tato nepříjemná situace vyřeší.
Jak pokračují přípravy otevření Centra akutní
medicíny?
Navzdory veškerým problémům, s nimiž se musíme
potýkat, přípravy postupují podle plánu. Právě dnes
jsem se osobně účastnil cvičení evakuace, kdy se
simuloval požár – přítomni byli i hasiči a vše vypadalo jako ve skutečnosti. Cvičení dopadlo až na pár
Aktuálně jste otevřeli zbrusu nové středisko pro
odběry krve a dalšího biologického materiálu
v Novém Strašecí. Co vás k tomu kroku vedlo?
Jde o rozšíření služeb, zjednodušení práce lékařů,
ale v neposlední řadě i o marketingový a finanční
přínos. Snažíme se zkrátka rozšířit pole působnosti
a přiblížit se pacientům, pro které představuje cesta
do Kladna ztrátu času, případně nepohodlí.
MUDr. Vladimír Lemon
náměstek pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Nové odběrové místo
Pacienti z Kladenska a nově i z Rakovnicka mají od středy 2. února zcela novou možnost využít služeb odběrového střediska, které bylo otevřeno v prostorách polikliniky v Novém Strašecí v ulici Československé armády. Službu, která je určena zejména pro lidi z této spádové oblasti, provozuje v místě Oblastní nemocnice Kladno. Špičkové pracoviště s jedním křeslem pro příchozí zajišťuje nejen kratší dojezdovou
vzdálenost pacientů, ale také větší dohled nad tím, jak se s biologickým materiálem dále nakládá. Odborný dohled, analýzy a jejich následnou kontrolu zajišťují odborníci přímo v kladenské nemocnici.
„Jsme rádi, že se nám podařilo otevřít toto odběrové místo a můžeme mít tak větší kontrolu nad každým vzorkem.
Odběry krve a dalšího biologického materiálu jsou v poliklinice prováděny vždy od pondělí do pátku od 6:30 do
10:30, přičemž svoz vzorků se provádí dvakrát denně. K odběru v Novém Strašecí mohou přicházet jacíkoli
pacienti, kteří mají například doporučení od svého praktického lékaře. Počítáme s tím, že budeme denně
moci uspokojit zhruba čtyři desítky příchozích,“ uvedl primář oddělení klinické biochemie Oblastní nemocnice Kladno Michal Frajer.
32
33
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primářka rehabilitačního oddělení MUDr. Marta Melicherčíková říká:
„K našemu oddělení mám
srdeční vztah“
K rehabilitaci se dostala vlastně vylučovací metodou. „Když začnete studovat medicínu, vůbec
netušíte, co vás čeká,“ říká MUDr. Marta Melicherčíková s trochou nadsázky a s tím, že značný
podíl na jejím rozhodnutí měla i záliba ve sportu, jemuž se v mládí věnovala aktivně. Když
končila studium medicíny, nastoupila na rehabilitační oddělení nemocnice Kladno, kde strávila
svůj profesní život.
MUDr. Marta
Melicherčíková
Jaká je historie rehabilitace v kladenské
nemocnici?
Rehabilitace je relativně mladý obor. V naší nemocnici vzniklo rehabilitační oddělení v 50. letech minulého století a z důvodu nedostatku místa jsou dodnes
téměř všechna rehabilitační pracoviště umístěna
v suterénu. Spektrum léčby se od začátků výrazně
rozšířilo. Po privatizaci polikliniky se ambulantní
část přestěhovala do nemocnice a došlo ke sjednocení celého oddělení, což obnášelo nutnost organizačních změn. A právě rehabilitace je jeden z nejsložitějších oborů z hlediska organizace, protože pacient
dochází na procedury několikrát týdně po dobu něko-
lika týdnů či měsíců. Což jsme vyřešili dvousměnným
provozem i dalšími organizačními úpravami.
Čím se rehabilitační oddělení kladenské
nemocnice zabývá?
Naše oddělení má obrovskou výhodu díky tomu, že
obhospodařuje lůžka ostatních oddělení a zároveň
má velkou ambulanci. Je zde tedy logická návaznost rehabilitační péče a velmi dobrá mezioborová
spolupráce. Upřímně řečeno nevím o žádném jiném
rehabilitačním oddělení s tak rozsáhlou ambulantní
složkou. Nabízíme spektrum rehabilitačních procedur, fyzikální léčbu, vodoléčbu, rozsáhlou fyziatrii,
tedy pohybovou léčbu, jako základní pilíř rehabilitace… následně by měla přijít ergoterapie s nějakým
sociálním řešením, kde ovšem narážíme na problém.
Na jaký?
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou rozdělena, což je chyba. Rehabilitace
by v podstatě měla léčit pacienty, kteří jsou stiženi
vrozenou vadou, úrazem či onemocněním. V nejlepším případě je vyléčíme úplně, ale někdy to není
možné. Pak je nutno sáhnout ke kompenzačním či
substitučním mechanismům. Pokud ani to nejde, pacient odchází s nějakou formou disability, a pak by mělo
nastoupit řešení, které by mu umožnilo maximálně
využít zbytkové zdraví. My mu můžeme asistovat
různými pomůckami, úpravami bytu a podobně, ale
zde již zasahujeme do sociální oblasti. Jde o obrovský nedořešený problém.
Mění se v tomto smyslu něco k lepšímu?
Jistý trend začíná být zřetelný. Existuje klasifikace
funkční zdatnosti pacienta, což by měla být nedílná
součást ohodnocení pacienta pro další, tedy pracovní i sociální řešení.
Zmínila jste různé druhy léčby, mimo jiné
pohybovou…
A tu považuji za základ. Existuje množství rehabilitačních metodik a díky našim nestorům patříme ke
světové špičce. Naše metodiky jsou komplexní a většinou stojí na neurofyziologickém základě. Zdravý sval
nebo šlacha totiž nic neznamená, není-li v pořádku
řídicí centrum se zpětnou vazbou. A právě tam směřuje
naše snažení. Dále pět let provádíme komplexní léčbu
otokových stavů různé etiologie s výbornými výsledky,
v širokém okolí jsme jediné pracoviště s touto léčbou.
Rehabilitace je patrně i personálně velmi
náročný obor.
Na oddělení pracuje okolo 40 lidí, z toho čtyři lékaři
a 27 fyzioterapeutů. V lidech je největší bohatství
medicíny, a proto mě mrzí, co se dnes děje ve spojitosti s akcí Děkujeme, odcházíme, protože pacientům
a zdravotníkům jde o stejnou věc. Pacient přichází
s problémem a zdravotník ho chce vyléčit, protože
z toho má odborné, ale i obyčejné lidské potěšení.
A co se teď děje, nás rozděluje, což mě samotnou
trápí. Vždyť nejde jen o platy doktorů, ale i o ohodnocení dalších zdravotnických pracovníků, které
neodpovídá pracovnímu nasazení ani psychickému
vypětí, kterému jsou vystaveni.
Jak pohlížíte na budoucnost vašeho oboru?
Dodnes se vyvíjí a i v budoucnosti tomu tak bude. Jde
o pěkný i vděčný obor, v němž je výsledek viditelný.
Důležitá je spolupráce a motivace pacienta.
Jak se těšíte na nové prostory, do nichž se
oddělení v tomto roce přesune?
Zcela určitě si pomůžeme, a to prostorově i přístrojově.
Navíc se vyřeší i problémy s dokumentací, předpokládáme rozšíření hrazených služeb klientem. Doufám
také, že nám vydrží kádr erudovaných pracovníků,
o což se snažím celý život.
Nahoře: Posilovna je
hlavním místem, kde
probíhá pohybová
léčba.
Dole: Součástí
vodoléčby
jsou i masáže
v hydroterapeutických
vanách.
34
35
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Dobrovolníci
Dobrovolníci
Dobrovolníci s pejsky i bez
V roce 2004 začalo občanské sdružení Dobrovolnické centrum Kladno na některých odděleních
kladenské nemocnice provádět určité činnosti. Především šlo o práci s dětskými pacienty, tvořivé
dílny na gynekologii, ale i tematické večery s hudbou. V roce 2008 se projekt rozběhl mílovými
kroky kupředu. Tehdy přešla Erika Panenková do nemocnice na post interní koordinátorky
dobrovolníků a jejich aktivit.
„Rozdíl byl zřetelný v počtech dobrovolníků, které po skromných začátcích od onoho zlomového roku můžeme počítat v desítkách,“ říká dnes
již bývalá koordinátorka (v brzké době totiž očekává
čerstvý přírůstek do rodiny), na jejíž pozici nastoupila Eva Švecová. Kdo je vlastně dobrovolník působící
v nemocnici? „Je to vyškolený člověk, který do nemocnice nepřichází léčit, ale s nabídkou činnosti, díky níž
může pacient alespoň na chvíli zapomenout na svou
nemoc,“ vysvětluje Švecová. Nejčastěji chodí dobrovolníci do nemocnice proto, aby si jednotlivě popovídali
s pacienty. Rozhovor by se měl co nejvíce soustředit
na danou chvíli, nikoli na minulost či budoucnost.
Důležité jsou i tvořivé dílny. Ty mohou nabídnout
dobrovolníci s jistým talentem, kteří pacienty učí kupří-
Práce se psem na
oddělení nemocnice
kladu malovat. Specialitou kladenské nemocnice je
canisterapie, jíž se v současnosti zabývá dvojice dobrovolníků, přičemž jedním z nich je i současná koordinátorka. „Jde o terapii se psem, který má odpovídající
zkoušky. Pejsci chodí na dětské oddělení, neurologickou JIP, neurologii a úrazové oddělení. Co se
týče plemen, jeden pejsek je zlatý retrívr a druhý
ovčák,“ říká Švecová s tím, že kromě snahy mladoboleslavské nemocnice je Oblastní nemocnice Kladno
jediným zařízením ve Středočeském kraji, kde se
canisterapie provádí (a to již od roku 2004, kdy se
sama na jejím zavedení aktivně podílela ještě v rámci
Dobrovolnického centra Kladno). Terapie se psem
není nikdy celodenní, obecně trvá hodinu, případně
hodinu a půl, přičemž záleží na temperamentu čtyřno-
hého terapeuta. „Vzhledem k tomu, že nemocnice je
zátěžové prostředí, pes ani dobrovolník zde nemohou
pobývat neustále, ani každý den. Vždyť i lidští dobrovolníci chodí maximálně několikrát týdně,“ podotýká
Panenková.
Dobrovolníci jsou rozděleni na několik skupin – ti,
kteří se věnují individuálním rozhovorům s pacienty, docházejí jednou až dvakrát týdně, ale někteří
přicházejí pouze v případě, že se konají rozsáhlejší
akce. Co musí dobrovolník absolvovat předtím, než
se může začít věnovat pacientům? „Když někdo projeví zájem, nejprve s ním proběhne schůzka, a potom
musí absolvovat tzv. základní výcvik, což je celodenní
školení o dobrovolnické činnosti – jaká má rizika,
jaké klady a zápory pro dobrovolníka, pacienta, zařízení a organizaci nemocnice. Po absolvování výcviku zet, jak často a jaká jsou jeho práva a povinnosti.
dostane osvědčení a visačku, kterou by v nemocnici „Nejdůležitější povinností z hlediska bezpečnosti
měl stále viditelně nosit.“ Dobrovolník volí čas (což pacientů je mlčenlivost,“ upozorňuje Švecová. Povinkoordinuje s nemocnicí) a případně i oddělení, na kte- nost, ale i právo, dobrovolníka je tzv. supervize, díky
rém by chtěl působit, ale samozřejmě jde o jeho svo- níž získá pocit stálé podpory a může i sdílet zkušebodnou volbu, takže své rozhodnutí může vždy změnit. nosti (což je důležité obzvláště proto, že povinnost
Během první schůzky na oddělení ho koordinátorka mlčenlivosti je striktní, ale právě s ostatními dobpředstaví vrchní sestře a dále dochází samostatně. rovolníky si může každý z nich promluvit o svých
Veškerá činnost je zahrnuta ve smlouvě nemocnice zážitcích a případných problémech). Dobrovolník
s dobrovolníkem, kde je vymezeno, kam bude dochá- se musí supervizního panelu účastnit jednou za půl
roku, konají se šestkrát ročně. Má také právo účastnit
se nejrůznějších školení, která směřují k dalšímu
vzdělávání a poznávání. „Dbáme na to, aby každý
dobrovolník absolvoval kurz první pomoci, který
organizujeme jednou za rok, aby si dokázal poradit
v případě, že nastane krizová situace,“ říká Švecová.
Mimochodem – nutnost absolvování tohoto kurzu
vyplynula z diskusí v rámci supervizního panelu, když
dobrovolníci přišli s tím, že si v nemocnici nevystačí
s běžnými znalostmi. Samozřejmě jde o první pomoc
orientovanou na prostředí nemocnice, které se poněkud liší od prostředí, v němž se běžně pohybujeme.
Jak dlouho se dobrovolník činnosti v nemocnici
věnuje? V případě, že neskončí během prvních dvou
měsíců, v průměru zůstává osm měsíců. Záleží ovšem
i na věku. Starší ročníky zůstávají dva až tři roky,
u mladších záleží na životních přelomech – maturitě, státnici, svatbě a podobně.
Dobrovolníkem se může stát kdokoli od patnácti let,
ale to chodí hrát si s dětmi na dětskou chirurgii. Od
osmnácti let může dobrovolník chodit samostatně na
jakékoli oddělení. V sestavě kladenských dobrovolníků
najdeme však i lidi středního, a dokonce i důchodového
věku. Převaha je studentů – možná i díky tomu, že ve
městě je střední zdravotnická škola. A všechny bez rozdílu věku dobrovolnická činnost obohatí.
Dobrovolníci pořádají
pro pacienty mimo jiné
tvořivé dílny.
36
37
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:
„Zvyšujeme komfort“
Kolínská nemocnice prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale její ředitel MUDr. Petr Chudomel ujišťuje,
že i v tomto nelehkém období se daří zlepšovat služby i – pokud podmínky dovolí – pohodlí
pacientů a návštěvníků.
Došlo k posunu v záležitosti magnetické rezonance?
S velkým uspokojením mohu konstatovat, že společnost Mediscan, která provozovala přístroj magnetické rezonance v budově centrálních operačních sálů
(COS) do 31. prosince 2010, se k 31. lednu 2011 odstěhovala z naší nemocnice. Náš přístroj MR je plně
v provozu a zájem o vyšetření na něm vyžaduje již
nyní rozšíření provozu na dvousměnný, včetně sobot a nedělí. Jsem přesvědčen, že uzavření smlouvy
o poskytování a úhradě na tento přístroj s VZP tak
již nic nebude bránit. Prostory, které se nyní uvolnily
v přízemí pavilonu COS, využijeme tak, abychom co
nejvíce ulehčili akutnímu provozu na chirurgických
a ortopedických ambulancích a zpříjemnili a zrychlili ošetření pacientů. Ke zvýšení komfortu pacientů
jistě přispěje i zbrusu nový bankomat v přízemí budovy COS.
Chcete se závěrem vyjádřit ke stále aktuální akci
„Děkujeme, odcházíme“?
Vzhledem k časovému předstihu tohoto rozhovoru
Mohl byste čtenáře v krátkosti seznámit
se k akci „Děkujeme, odcházíme“ a jejímu dopadu
s aktuálním děním v nemocnici?
na provoz kolínské nemocnice záměrně nevyjadřuji.
V nemocniční lékárně jsme připravili další, již třetí Situace se mění ze dne na den, probíhají intenzivní
výdejní místo. Jsme si vědomi, že pro některé z vás jednání na nejvyšší úrovni a vyjádření, které bych
je čekání v dlouhé frontě neúnosné – ať již ze zdra- nyní napsal, by v den, kdy vyjde časopis, bylo zcela
votního nebo časového hlediska – a tímto krokem se jistě obsolentní a neaktuální. Prosím tedy v tomto
vám snažíme vyjít vstříc. Jedná se v současné době směru o pochopení.
o jediné možné zlepšení komfortu obsluhy v lékárně,
MUDr. Petr Chudomel
která se nachází z komerčního hlediska v naprosto
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.
nevhodných podmínkách a v době staveb v areálu
nemocnice je i špatně dostupná. Přesto se domníváme, že vám může nabídnout nadstandardní služby
perfektně vyškoleného personálu i solidní ceny léků
či léčivých přípravků. Jsme si vědomi toho, že konkurence lékáren na kolínském trhu je velká, a proto
budeme na kultivaci našeho nemocničního lékárenského prostředí nadále pracovat. V horizontu jednoho
roku, tedy v lednu či únoru 2012, uvedeme do provozu další lékárnu na místě daleko vstřícnějším a dostupnějším pro pacienty a návštěvníky nemocnice.
Nadstandardní
pokoje na
gynekologicko-porodnickém
oddělení
V Oblastní nemocnici Kolín
na gynekologicko-porodnickém
oddělení – oddělení šestinedělí –
jsou všechny pokoje řešeny systémem rooming in, kdy dítě zůstává
po porodu s matkou. K dispozici
máme celkem osm dvoulůžkových
pokojů se sprchou a toaletou a dva
pokoje jednolůžkové s nadstandardním vybavením. K vybavení
nadstandardního pokoje patří sociální zařízení, TV, DVD a internetové připojení. V případě zájmu
lze za poplatek 1 000 Kč na den
spolu s maminkou ubytovat part-
nera. Jinak poplatek za nadstandardní pokoj činí 440 Kč.
Na oddělení gynekologie poskytujeme péči, zázemí a vstřícný přístup na osmi třílůžkových pokojích
včetně sociálního zařízení, v současné době je nadstandardní pokoj
kvůli rekonstrukci jiných oddělení
zrušen. Na porodních sálech je
k dispozici alternativní pokoj pro
vedení první doby porodní. K jeho
vybavení náleží vana, míče, porodní
stolička, sprcha. Rodičkám zajišťuje soukromí a pohodlí. faktory, například lehká nezralost,
infekce u matky, nižší hmotnost,
a také u těch novorozenců, u nichž
je obtížnější ošetřovatelská péče –
například u dětí s novorozeneckou
žloutenkou, které musí být léčeny
modrým světlem a sestry na ně
mají ztížený dohled. Pro domácí
použití si maminky mohou monitory zakoupit v prodejnách zdravot-
nických potřeb, ale díky nadačním
aktivitám si je mohou také zapůjčit
přímo na novorozeneckém oddělení
na potřebnou dobu, což je zhruba
6–12 měsíců. V případě, že dítě
přestane dýchat, jsou rodiče upozorněni hlasitým alarmem. Je nutné, aby
pak rodiče ovládali zásady laické
první pomoci a mohli miminku co
nejlépe pomoci.
Babysense na
novorozeneckém
oddělení
Dne 13. ledna 2011 předala
zástupkyně Nadace Křižovatka
novorozeneckému oddělení nemocnice dva monitory dechu pro novorozence Babysense. Jde o jednoduché
monitory určené pro oddělení fyzio­
logických novorozenců a hlavně
pro domácí použití. Toto zařízení
dokáže zaznamenat nepřítomnost
vlastní dechové aktivity novorozence a zvukovým alarmem přivolat
personál, případně rodiče. Novorozenecké oddělení tyto monitory
používá u novorozenců, kteří sice
nepotřebují intenzivní péči, ale jsou
u nich přítomné některé rizikové
38
39
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primář oddělení dětské chirurgie MUDr. Václav Navrátil říká:
„Preventivní prohlídky
jsou důležité“
V tomto roce uplyne čtyřicet let od založení oddělení dětské chirurgie v kolínské nemocnici. Jeho
zakladatelem a prvním přednostou byl primář MUDr. Rudolf Přibyl, v roce 1975 pak převzal vedení
primář MUDr. Ivan Kosík. Oba vychovali řadu lékařů a sester, kteří se o chirurgicky nemocné děti
od novorozenců po dorostence starají v současnosti a dále předávají své zkušenosti mladším. Nyní
je primářem oddělení MUDr. Václav Navrátil, jemuž jsme položili několik otázek.
Jaká jsou nejčastější chirurgická onemocnění u dětí?
Záleží na věku dítěte. U těch nejmenších, kojenců
a batolat, jsou to především vrozené kýly, poruchy vývoje zažívacího ústrojí a některé urologické
vady. Častá jsou bohužel i poranění, která vznikají
nejvíce v prostředí, které má dítěti zajistit bezpečí,
tedy doma – různé pády ze stolu, z postýlky či ze
MUDr. Václav Navrátil
Kolik lůžek má vaše oddělení?
Oddělení má celkem 21 lůžek – devět velkých pro
starší děti, devět středních pro menší a tři kojenecké
postýlky. A také osm lůžek pro doprovod dítěte.
Celkem máme devět pokojů, z toho jeden nadstandardní, na kterém je dítě s doprovodem samostatně.
Na ostatních jsou děti a doprovody po dvou. Lůžka
poskytujeme také dětem operovaným specialisty
oddělení ORL, ortopedie a očního oddělení. Na diagnostickém a léčebném procesu se podílí řada dalších odborníků, zejména z pediatrie, ARO, dětský
neurolog, oddělení zobrazovacích metod, rehabilitace, chirurgická pohotovost, biochemické laboratoře, hematologie, nukleární medicína, mikrobiologie
a bioptické pracoviště. Velkou výhodou je možnost
poskytování služeb komplementu i služeb konziliářů 24 hodin denně.
schodů mohou mít za následek otřes mozku, ale
i zlomeniny lebečních kostí. Méně časté jsou v tomto
věku zlomeniny dlouhých kostí. Nebezpečná jsou
zejména „chodítka“, která by se vůbec neměla na
trhu objevit. Ročně ošetřujeme také několik desítek
popálenin horkou tekutinou, kterou na sebe batole
ponechané bez dozoru strhne ze stolu.
A co starší děti?
U předškolních a zejména školních dětí se s kýlami
a jinými vadami setkáváme méně často. Zásluhu na
tom mají naši praktičtí dětští lékaři, z nichž většina
absolvovala stáž na našem oddělení. Při preventivních prohlídkách tyto vady diagnostikují včas
a odesílají děti k operacím již v kojeneckém věku.
U starších dětí jsou na prvním místě v počtu hospitalizací úrazy – od komplikovaných ran přes zlomeniny
dlouhých kostí končetin po úrazy hlavy, hrudníku,
páteře a břicha. Těchto poranění přibývá s narůstající tvrdostí a rizikovostí některých sportů. Také
nedostatečné vybavení chrániči a přilbami má svůj
podíl na závažnosti řady poranění. Další příčinou
jsou úrazy dopravní, při jízdě na kole, motocyklu
či v automobilu. Na druhém místě v počtu přijatých
jsou děti s podezřením na náhlou příhodu břišní.
Z nich u větších dětí převažuje akutní zánět apendixu
slepého střeva. Ještě urgentnější přístup vyžaduje
torze varlete. Je to příhoda spíše vzácnější, spočívající v zaškrcení přítoku krve a následné infarzaci.
Veřejnosti je bohužel méně známá, a proto se někdy
stává, že se rodiče se synem nedostaví k ošetření
včas a hrozí ztráta tohoto orgánu.
Kdy se můžeme dostavit k vyšetření?
Ambulance dětské chirurgie má, stejně jako většina
ambulancí v naší nemocnici, zaveden systém
objednání k vyšetření. Můžete tak učinit osobně
nebo telefonicky na lince 321 756 367. Akutní
případy ošetřujeme bez objednání. Pracovní doba
je denně od 7.00 do 15.30. Mimo tuto dobu a ve
dnech pracovního klidu zajišťuje neodkladnou
chirurgickou péči společná chirurgická pohotovost
v budově centrálních operačních sálů, na které se
podílíme.
Obzvláště v případě
velmi malých dětí
pomáhá doprovod
rodičů dětem vyrovnat
se s nemocničním
prostředím.
40
41
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Sociální problematika
Dětská JIP v Kolíně
Sociální práce v nemocnici
Dětská intenzivní péče je určitě nejrychleji se rozvíjející obor dětského lékařství. V nemocniční
pediatrii se pak stala dominantním oborem. Důvodů je několik, ale na prvním místě je potřeba
uvést maximální snahu léčit děti doma, ve vlastním prostředí. Minimalizuje to stres jak pro rodiče,
tak pro malé pacienty. Z tohoto důvodu léčíme řadu dětí ambulantně a mnoho vyšetření, při kterých
musely být děti hospitalizovány, lze rovněž provést bez nutnosti pobytu v nemocnici.
Sociální práce v kolínské nemocnici má čtyřicetiletou tradici, přesto však bývá mnohdy mylně
chápana. Lidé si pod ní často představují práci ošetřovatelky. Proto považuji za důležité přiblížit
zde činnost sociálního pracovníka ve zdravotnickém zařízení.
Jsou však onemocnění, kdy jsou děti bezprostředně ohroženy na zdraví a někdy i na životě. Sem
patří úrazy, dušení z různých příčin, těžké odvodnění
organismu při průjmech a zvracení, otravy, stavy po
křečích, abychom vyjmenovali jen ty nejdůležitější.
A právě při těchto stavech musí být dítě přijato na
jednotku intenzivní péče. To jsou pracoviště s menším počtem lůžek, která jsou však vybavena monito-
velmi náročný. Snažíme se jej ale malým pacientům
maximálně zpříjemnit. Během dne u nich mohou být
rodiče, pracoviště je vybaveno televizní technikou,
aby děti mohly sledovat pohádky a ostatní dětské
pořady, pokud jim to jejich zdravotní stav umožňuje.
Je pochopitelné, že léčba na těchto odděleních je
finančně extrémně náročná. Jedinou možností je
maximální využití těchto lůžek, proto je celosvětovým trendem, aby tato pracoJiž napřesrok dětští pacienti dostanou k dispozici zcela nové viště zajišťovala péči pro velpracoviště intenzivní péče dle současných požadavků.
kou spádovou oblast, v případě
kolínské dětské JIP se jedná
rovací technikou, možností kyslíkové léčby, ale také o celou východní část Středočeského kraje. Je samopřístroji na podporu dýchání (ventilátory), přesnými zřejmé, že děti musí být na toto pracoviště převáženy
dávkovači léků a infuzí. Na oddělení pracuje větší kvalifikovanou záchrannou službou, což by nebylo
počet sester i zkušených lékařů než na standard- možné bez výborné spolupráce se Záchrannou služním oddělení. Pokud se na intenzivní péči setkáte bou Středočeského kraje.
s mladým lékařem (lékařkou), jsou to lékaři, kteří V lednu došlo v kolínské nemocnici k přestěhování
se vzdělávají v tomto velmi náročném oboru. JIP pak dětské intenzivní péče do přízemí pavilonu, ve ktemá návaznost na specializovaná pracoviště, která se rém je umístěno dětské oddělení. Toto stěhování si
zabývají léčbou nejkomplikovanějších případů (trau- vynutila probíhající přestavba kolínské nemocnice.
matologické centrum, centrum pro léčbu popálenin). Výhodou umístění v přízemí je snadná dostupnost
Je pochopitelné, že pobyt na intenzivní péči je pro dítě pro vozidla záchranné služby.
Text: Bc. Sabina Cicvárková, DiS., sociální pracovnice
Dětská JIP se musela
dočasně přesunout
do přece jen poněkud
stísněných prostor, ale
situace se brzy změní
k lepšímu.
Na úvod bych ráda čtenáře seznámila s obo- Po domluvě s pacientem, rodinou a ošetřujícím lérem sociální práce jako takové. Sociální práce je spo- kařem se snaží nabídnout co nejvhodnější alternativu
lečenskovědní disciplína, která se zabývá pomocí řešení zajištění péče či pomoci. Posledním krokem
lidem nacházejícím se v nepříznivé sociální situ- v procesu pomoci je zajištění, zprostředkování či
aci prosazováním sociální spravedlnosti, zlepšová- nasměrování k poskytovatelům sociálních služeb,
ním kvality života a rozvíjením
plného potenciálu každého Přestože někdy není možné sloučit přání pacienta s realitou,
je snahou nás všech dospět k důstojnému řešení.
jednotlivce, skupiny a společenství. Nestor české sociální
práce Oldřich Matoušek popisuje specifika sociální k službám domácí péče, k příslušným úřadům apod.
práce ve zdravotnictví takto: „V celém procesu musí Na závěr je třeba si připomenout, že poskytovat lidbýt respektována především přání pacienta samého, skou podporu je stejně důležité jako poskytovat
případně jeho rodiny. Úloha sociálního pracovníka profesionální pomoc.
je zde nezastupitelná svým přesahem do domácího
prostředí pacienta a zahrnutím rodiny i komunity.
Svým komplexním přístupem, schopností propojovat
hlediska různých disciplín a koordinovat činnosti jednotlivých účastníků může výrazně přispět k zajištění
kvalitní péče o člověka, k využití všech zdrojů navazujících na dosavadní život člověka i k jeho aktivizaci.“
Sociální práce v nemocnici je součástí multidisciplinárního přístupu k pacientovi. Jinými slovy se
sociální pracovnice podílejí na celkové péči o pacienta společně s lékaři a ostatním zdravotnickým personálem. Profese sociálního pracovníka je činí kompetentními poskytovat klientům sociální poradenství
a pomoc při řešení sociální situace.
Nejčastěji se sociální pracovnice dozvídají o pacientovi prostřednictvím jeho ošetřujícího lékaře, který
posoudí vhodnost zahájení sociálního šetření. Často
také vyhledávají pomoc sociálních pracovnic rodiny
či blízké osoby samy. Nezřídka přicházejí pro radu
i lidé pečující o své blízké v domácím prostředí. Ve
všech případech postupují sociální pracovnice tak, že
přicházejí na oddělení a ze zdravotnické dokumentace i z výpovědí zdravotnických pracovníků zjišťují
potřebné informace ohledně zdravotního stavu, soběstačnosti, rehabilitace, komunikace, psychického
stavu, návštěvnosti rodiny atd. Následně pacienta
sociální pracovnice navštíví a podle jeho schopností
a možností s ním vede rozhovor. V řadě případů je
třeba hovořit také s rodinou pacienta, kdy sociální
pracovníci zjišťují její možnosti podílení se na péči.
Lidská podpora je
obzvláště v případě
seniorů mnohdy
neméně důležitá než
lékařská péče.
Foto: © Lougassi Gilles / Dreamstime.com
JIP
42
43
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Úvod
Aktualita
Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:
„Zavádíme racionální
a efektivní opatření“
Po hektických dnech začátku letošního roku spojených s otevíráním LSPP a zrekonstruované interny
se i v kutnohorské nemocnici museli zastavit a začít se věnovat práci na rozpočtu nemocnice pro
letošní rok. Nejen o tom jsme hovořili s ředitelkou nemocnice JUDr. Alicí Opočenskou.
Kutnohorská interní
příjmová ambulance
Ve středu 5. ledna se naše nemocnice dočkala další příjemné události. Zároveň s uvedením
lékařské služby první pomoci pro dospělé (dále LSPP, tzv. pohotovosti) do provozu došlo k otevření
opravených stanic interního oddělení kutnohorské nemocnice. Této slavnostní události byli přítomni
hejtman MUDr. David Rath, zástupci Středočeského kraje, členové kutnohorské radnice, vedení
Oblastní nemocnice Kolín a pracovníci samotné nemocnice Kutná Hora.
rok 2011 je připraven. Všechny nás však bude stát
mnoho úsilí ho naplnit. Bez denního připomínání si
zásad úsporného hospodaření nemocnice nelze tento
rozpočet totiž v žádném případě udržet ve vyrovnaných hodnotách. Kromě již fungujících opatření
tak například zavádíme některá opatření týkající se
racionální a efektivní spotřeby léků v naší nemocnici. Začíná pracovat skupina, která vyhodnocuje
nákupní ceny léků – porovnáváním cen jednotlivých
dodavatelů, spoluprací s krajskými koordinátory
nákupu zdravotnického materiálu atd.
Na čem právě pracujete?
Podle předběžných čísel – dat od jednotlivých zdravotních pojišťoven o platbách na letošní rok, které
má naše nemocnice k dispozici – pro nás vznikl
velký úkol, který zní: postavit nákladovou část provozu nemocnice na částku o několik milionů nižší,
než měla nemocnice k dispozici v roce minulém. Pro
představu je to například o téměř 12 milionů za rok
méně, než měla nemocnice k dispozici na provoz
v období, kdy s ní hospodařilo město. To vše z toho
důvodu, že naší nemocnici nikdo neodpáře historii,
kdy hrála hlavní roli taktika našich předchůdců, podle
nichž nenavyšování a neplnění výkonů nemocnice
bylo třeba vyhádat v jednáních s pojišťovnami – a rozhodně ne odpracovat v podobě poskytnuté péče pacientům. Přes to všechno jsme s týmem všech našich
primářů a vedoucích pracovníků jednotlivých úseků
práci na rozpočtu ukončili a vyrovnaný rozpočet pro
V nemocnici neustále probíhají i změny
k lepšímu…
To, že jsme otevřeli novou stanici LDN III s 25 lůžky
a že to je díky dotaci Středočeského kraje velmi příjemné místo naší nemocnice, si nechám na povídání
v příštím čísle, abych se této pozitivní zprávě mohla
věnovat ve vší její kráse a se všemi souvisejícími informacemi. V tomto čísle ale dáváme k dobrému pár
obrázků, abychom vás, naše milé čtenáře, nalákali
ke čtení dalších vydání Nemocničních listů.
JUDr. Alice Opočenská
ředitelka Nemocnice Kutná Hora
Stanici interního příjmu nám přiblíží vrchní sestra interního oddělení Bc. Jitka Řepová, MBA: „Interní
příjmová ambulance je důležitým pracovištěm, které
provozuje interní oddělení. Tato ambulance zajišťuje
v Nemocnici Kutná Hora nepřetržitou, 24 hodin denně trvající ambulantní péči v oboru vnitřního lékařství,
a to péči diagnostickou a léčebnou. Přemístění tohoto
pracoviště nově vedle pracoviště LSPP bylo plánovanou změnou, kterou chce naše nemocnice vytvořit
společnou přístupovou zónu pro pacienty přicházející do kutnohorské nemocnice. Naše pracoviště je moderní a disponuje potřebným přístrojovým vybavením
(EKG, defibrilátor, glukometr, pulzní oxymetr). Pracoviště je zajištěno centrálním rozvodem kyslíku. Na ambulanci pracují lékaři interního oddělení a zkušené
zdravotní sestry interního oddělení a oddělení ARO.
Příjmová ambulance je zároveň vstupní branou pro
všechny pacienty hospitalizované na interním oddělení. Na interní příjmové ambulanci odborný lékař interního oddělení rozhodne o hospitalizaci pacienta. Pacient je vyšetřen a informován o dalším diagnostickém
a léčebném postupu. Zdravotní sestra zde podá pacientovi nezbytné informace nutné k hospitalizaci na
interním oddělení. Potom je pacient předán do péče
na lůžkové oddělení. Na interní příjmové ambulanci
jsou vyšetřováni pacienti na základě doporučení od
praktického nebo odborného lékaře. Pacient může
být přivezen i rychlou záchrannou službou. V případě akutních zdravotních potíží může být pacient vyšetřen i bez doporučení jiného lékaře.“
Středočeský hejtman
MUDr. David Rath
během prvního dne
provozu nové interní
příjmové ambulance
44
45
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Rozhovor
Rozhovor
Primář oddělení klinické biochemie ing. Petr Vondráček tvrdí:
„Důležitý je vzdělaný
a spolehlivý personál“
Narodil se v Kolíně a po ukončení studia na gymnáziu v Poděbradech, kdy uvažoval o pokračování
na medicíně, přišel zákaz studia na všech vysokých školách. Po různých peripetiích bylo ing. Petru
Vondráčkovi umožněno studium na „technikách“. Svá studia ukončil na VŠCHT Praha a poté
nastoupil do svého prvního zaměstnání na oddělení klinické biochemie kolínské nemocnice.
Ing. Petr Vondráček
Jak s odstupem pohlížíte na své začátky?
Do zdravotnictví jsem se vrátil oklikou a vlastně
čirou náhodou do kolínské laboratoře. Přišel jsem
na oddělení čítající něco málo přes dvacet lidí, které
vedl primář MUDr. Václav Káš (mimochodem dnes
osmdesátiletý a těšící se plnému zdraví). Byl to člověk,
který mě vtáhl do oboru a postupně mi odhaloval
jeho jednotlivá zákoutí. V té době jsme prováděli
kompletní rozbory vnitřního prostředí i s doporučením
infuzní terapie u komplikovaných pacientů pro ARO
a JIP. Vždy mi předal něco nového, až když jsem si to
nastudoval a zeptal se ho, zda je to tak. Většinou se
podíval a s úsměvem se mi snažil ukázat další souvislosti. Postupem doby jsem tyto rozbory dělal samostatně a spolu jsme je poté jen kontrolovali. Dalším
přínosem pro mě byla setkání mladých biochemiků,
jichž se účastnily osobnosti jako primář Nejedlý,
primář Palička (dnes profesor) a primář Schneiderka
(dnes docent).
Někdy v roce 1987 primář Káš onemocněl a mě, tehdy
nejmladšího vysokoškoláka na oddělení, pověřil
zastupováním. Na primariát se bohužel kvůli svým
zdravotním problémům již nevrátil. Po různých výběrových řízeních vedu oddělení dosud.
Došlo pod vaším vedením k nějakým změnám?
Obor prošel bouřlivým rozvojem a stejně tak i oddělení
klinické biochemie v Kolíně. Přes prvotní pipetování
ústy, automatické pipety a první poloautomatické
analyzátory jsme postupně přešli z automatů (Roche,
Olympus) až k plně automatické lince Thermo a analyzátorům Siemens. Od vložení vzorku až po expedici výsledků jde o automatický proces bez zásahu
lidské ruky. V dnešní době využíváme elektronický
příjem žádanek, laboratorní informační systém
a přenos výsledků do nemocničního informačního
systému. V současnosti je na oddělení 11 laborantek, jeden vysokoškolák a lékař na půl úvazku.
V prvopočátcích jsme u pacienta vyšetřovali okolo
třiceti metodik, dnes nabízíme metodik několikanásobně více.
Zmiňujete širokou paletu vyšetření, máte nějaká
speciální?
Asi sedm let provádíme vyšetření alergenů (okolo
100) a screening v prvním a druhém trimestru těhotenství včetně vyhodnocení rizika vrozených vývojových vad. Za zmínku stojí vyšetření kostního metabolismu a kompletní vyšetření štítné žlázy. V poslední
době jsme zavedli stanovení hladin antibiotik (vankomycin, gentamycin a další), digoxinu a prokalcitoninu.
Také jste nějakou dobu vyučoval.
Ano, i tímto obdobím si někteří z nás prošli a někdy
to bylo úsměvné, ale výuka a přípravy se jeví vzhledem k práci na oddělení bohužel časově náročné.
První zkušenosti získané výukou zdravotních sester
na SZŠ Kolín jsem využil později v nově zavedeném
oboru budoucí zdravotní laborantky. Úspěšně odmaturovaly a některé z nich doposud pracují na oddělení.
Nastaly nějaké změny po převzetí kutnohorské
laboratoře?
Do Kutné Hory jsem nastoupil 1. září 2010, i když
konzultace o financování laboratoře probíhaly ve
spolupráci s managementem již během předešlých
měsíců. Po příchodu na oddělení bylo nutné vyměnit techniku (analyzátory), aby bylo možné sjednotit
vyšetřovací metody používané v obou nemocnicích,
a dále kompletně upravit celý laboratorní informační
systém včetně kontrolních mechanismů.
Obrovskou výhodou bylo vstřícné a rychlé jednání
s vedením kutnohorské nemocnice o obměnách
a úpravách oddělení. Dnes by ho vzhledově ten, kdo
ho navštívil před 1. zářím, těžko poznal. Strašně důležitá byla i podpora ze strany laborantek, které po
počátečním stavu nejistoty a „děsu v očích“ velice
ochotně vyslechly mé představy a většinou se ztotožnily s vizí dalšího fungování provozu. Vcelku bez problémů rychle zvládaly nové analyzátory. Největší problém byl očividně v novém způsobu myšlení a chodu
oddělení, což vzhledem k letitému systému práce
nebylo snadné. Obrovský kus práce odvedly i při
kompletním úklidu prostor po konečných úpravách.
Konsolidace laboratoří v Kolíně a Kutné Hoře umožnila sjednocení vyšetřovacích metod v obou laboratořích. Poskytujeme tak lékařům v Kutné Hoře
stejnou paletu vyšetření.
Chtěl byste něco říci závěrem?
Vždy pro mě byly výzvou nové věci, metody a přístrojové vybavení. To je motor, který mi umožňuje jít stále
dál. Současnou výzvou je budování nové laboratoře
v Kolíně, která má být dokončena v závěru letošního
roku, a dobudování oddělení v Kutné Hoře. A nesmíme
zapomínat, že laboratoř kromě přístrojů vyžaduje,
a to především, vzdělaný a spolehlivý personál (na
ten jsem měl na obou pracovištích štěstí). Touto formou bych chtěl poděkovat všem spolupracovníkům
za trpělivost a snahu učit se novým věcem, i když to
nemají se mnou, vzhledem k dalším výzvám, jednoduché.
Nahoře: Vedoucí
laborantka Petra
Studenovská
Dole: Laborantka
Irena Černá při
obsluze analyzátoru
Immulite 2000XPi
46
47
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Únor 2011
Protialkoholní ordinace
Anketa
Pro prevenci závislostí
V ordinaci pro léčbu alkoholismu a jiných toxikomanií (OAT) dlouhodobě pracují MUDr. Petr Riesel, CSc.,
a zdravotní sestra Zdeňka Kislingerová. Věnují se obecně závislým osobám včetně gamblingu (hře
na výherních automatech, pokud došlo k závislosti či hraní k závislosti směřuje).
vším kvůli sobě. Za odkládání léčby platí krutou daň,
neboť drogy nejsou pouze návykové, ale také intoxikační, otravují mozek, poškozují játra, atd. Nehledě
na poškození struktury celé osobnosti. Vím, a nejsem
s tím spokojen, že veřejnost odsuzuje závislé osoby
a opovrhuje jimi.
Nespolečenské chování, sociální úpadek, nesrozumitelné oblečení je vidět až příliš. Mnozí z postižených
byli normální lidé a i v průběhu prožívání závislosti
na drogách mají četné dobré
Mnozí závislí byli normální lidé a i v průběhu prožívání
vlastnosti, které však nejsou
závislosti nezapřou jisté dobré vlastnosti.
patrné na první pohled. Stejně
jako ostatní prožívají výčitky,
Nejlépe je s drogami a alkoholem nezačínat. Rodiče naděje a viny. Jsou si vědomi své prohry a nemají sílu
mladých osob závislých na drogách očekávají od a schopnost vlastního odhodlání si to pravdivě přiléčby vyléčení. Nevědí, že je to běh na dlouhou trať, znat a hledat možnost zlepšení. Mají to těžké. Když
celoživotní úsilí nemocného, který potřebuje pod- trénujeme abstinenci, bereme jim jejich drogu a nic
poru i od zklamaných rodičů. Mnozí rodiče se hně- jim za to nedáváme. Všechny zisky si musejí vydobýt
vají, požadují totální a okamžité vyléčení a vyhazují v průběhu léčby sami.
pacientům námi ordinované léky. Nepomáhají léčby Mnozí uzdravení se chovají na veřejnosti nenápadně,
z rozkazu rodičů, postižený a ohrožený musí sám pasivně, přetrvává u nich stud, vina a strach z ohrodospět k tomu, že se léčí kvůli sobě nebo přede- žení všudypřítomnými drogami a závislých lidí, takže
vidíme jen ty neléčené a problémové. Závislí lidé jsou
často hodnoceni tak, že si svou chorobu sami způsobili. Vypadá to tak, ale není to pravda. Existuje dědičnost, formující nebo deformující výchova či dokonce
nevýchova, rodinné postižení, zdravotní handicapy,
při nichž by se vůbec neměl používat alkohol a drogy,
např. hyperaktivita dětí a mladých, stav po úrazech
mozku, po zánětech mozkomíšních, při padoucnici,
po žloutenkách, byť zdánlivě úplně vyléčených, atd.
Pane doktore, jak se lidé postižení
závislostí dostávají do vaší péče?
Těžko, namáhavě a také pozdě. Protidrogová prevence pokulhává, a to v oblasti rodinné, sociální
i zdravotnické. Pacienti, pokud vůbec, se k nám
dostávají průměrně o 8–10 let později, než by bylo
třeba. Naše péče je zaměřena na stabilizaci a úzdravu.
Mnohá postižení nelze vyléčit do původního zdravého
stavu. Kvalita života bývá již snížena, což je škoda.
Foto: © Ctacik / Dreamstime.com
S drogami
a alkoholem by bylo
nejlepší nikdy nezačít.
Konce nemírné
konzumace bývají více
než kruté.
Co byste vzkázal naší veřejnosti?
Rozhodně se mají nejen školní děti, ale také jejich
rodiče poučit, jaká rizika představují alkohol, kouření, marihuana a jejich byť občasné, tzv. rekreační,
užívání. Rodiče by měli více vychovávat děti, aby
i v pubertálním věku se mohly řídit dobrými radami
rodičů. Děti a mladiství by se tedy měli více ptát
a nepodléhat tlaku vrstevníků, zvláště, když parta
mladých není orientovaná k účelným formám chování – umění, sportu, prospěšné činnosti, rukodělné
aktivitě, hudbě a podobně.
Anketa spokojenosti
pacientů
Pacienti kutnohorské nemocnice byli požádáni o vyslovení názoru na naše zdravotnické zařízení.
Formou ankety bylo osloveno po patnácti pacientech tří lůžkových oddělení – interního, chirurgického
a léčebny dlouhodobě nemocných (LDN).
Všem dotazovaným byly položeny tři zjišťovací otázky: 1. Byli jste spokojeni s úrovní poskytované péče? 2. Máte připomínky k chování a jednání
zdravotnického personálu? 3. Byli jste spokojeni
s prostředím a úklidem?
Na první otázku odpovědělo kladně všech 45 zpovídaných. V odpovědi na druhou otázku se vyskytla
ojedinělá výtka od pacienta chirurgického oddělení
a na třetí otázku odpověděl záporně opět jeden pacient, tentokrát z oddělení interního. Výrazně tedy převážily kladné ohlasy. Každý z dotazovaných měl také
prostor k vyjádření svých připomínek, návrhů či přání.
Zde jsou jen namátkou některé z nich:
Interní oddělení
„Velmi příjemný personál.“
„S lékařskou péčí i s péčí personálu jsem nadmíru
spokojen.“
„Nemám žádné připomínky.“
„Sestřičky byly hodné.“
„Všem 1* a srdečný dík.“
Chirurgické oddělení
„Takové sestřičky jako jsou tady – hodné, ochotné
a příjemné – snad nejsou nikde. Ještě jsem se s takovými nesetkala. I ostatní personál je bezva. Pan primář
musí být na ně hrdý!!!“
„Všichni jsou velmi ochotní, děkuji všemu personálu za péči.“
„Byla jsem naprosto spokojená, pobyt v nemocnici
mi maximálně zpříjemnili a ulehčili.“
„Personál je vstřícný, ochotný, vždy vyhověl mým
potřebám. Byl jsem velmi spokojen.“
LDN
„Chci je pochválit, chovají se ke mně dobře a slušně.“
„Sestry jsou viditelně dobře proškoleny k manipulaci
s méně pohyblivými a rozměrnými pacienty.“
„Jsem moc spokojená.“
Sesterna interního
oddělení
Sociální zařízení
nadstandardního
pokoje
chirurgického
oddělení
Lůžka LDN
MUDr. Kateřina Pancová
ředitelka – Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o.
Právě pro vás otevíráme Centrum akutní medicíny
v Oblastní nemocnici Kladno
MUDr. David Rath
hejtman Středočeského kraje
Download

Nemocniční listy únor 2011 (pdf 2,8MB)