16 ZE ZAHRANIČÍ
deník
čtvrtek 30. května 2013
Hledá se plán. Na záchranu ztracené generace
Masy mladých lidí bez práce už nejsou problémem jen Středomoří. Evropští lídři se snaží vymyslet recept na odvrácení sociálních bouří
MLADÍ A NEZAMĚSTNANÍ
EU: Systém záruk pro
mladé
Francie a Německo:
evropský New Deal
Česko: odborná praxe pro mladé
do 30 let
Právo do čtyř měsíců dostat nabídku
nové práce, stáže nebo dalšího odborného vzdělání
EU by mohla hradit jazykové kurzy i
cesty po kontinentu pro mladé, kteří
hledají práci, aby podpořila větší mobilitu pracovní síly. Peníze by Evropská
investiční banka měla získat z fondů na
boj proti nezaměstnanosti mladých ve výši
šest miliard eur. Podle nového německo-francouzského plánu je tyto peníze možné
použít jako záruku a získat tak úvěry až v
desetinásobné hodnotě.
Zaměstnavatel může za přijetí mladého nezaměstnaného
na praxi od státu až rok dostávat měsíčně příspěvek do 24
tisíc korun. Stát může platit i rekvalifikaci. Maximální délka
praxe je 12 měsíců. Má začít fungovat od poloviny letošního roku. Pro nezaměstnané od 18 do 30 let, s maximálně
dvouletou pracovní zkušeností.
Plán počítá s rozpočtem až jedné
miliardy
korun.
Pro mladé do 25 let, kteří dokončí školu
nebo ztratí zaměstnání.
Má začít fungovat od ledna 2014.
Dosavadní návrh unijního rozpočtu chce
na plán vyhradit šest miliard eur.
Peníze by byly určené pro regiony, kde
nezaměstnanost mladých překročí
25 procent.
Míra nezaměstnanosti
u Čechů do 25 let podle
vzdělání*
15,9 %
9,9
Česko
Slovensko
22,1
24,6
Vysokoškolské
Německo
19,3
19,5
průměr EU
8,1
10,6
16,4 %
24,3
19,3
Středoškolské
vzdělání
2008
53,2
44,7 %
55,3
34
(údaje v procentech)
22,8
15,8
Základní vzděláním a nižší
Vývoj míry nezaměstnanosti mladých do 25 let
2012
Praha – „Kdyby mi dnes bylo
20 let, stál bych před možností
revoluce a emigrace,“ prohlásil francouzský ekonom a bývalý šéf Evropské banky pro
obnovu a rozvoj Jacques Attali. Ve zkratce tak shrnul rostoucí vztek mladých Evropanů, kterým vysokoškolský diplom často nestačí ani k získání špatně placené práce. Ti,
kteří nezískají praxi brzy po
opuštění školy, přitom budou
práci shánět s čím dál většími
obtížemi.
Že okřídlené heslo „mládí
vpřed“ už na evropském pracovním trhu řadu let neplatí,
naznačuje jen letmý pohled na
statistiky. Nezaměstnaných do
25 let je v EU dvakrát více, než
je celkový průměr napříč věkovými kategoriemi, a jejich
množství nadále stoupá.
Ačkoliv nejpalčivější situace panuje ve Španělsku
a Řecku, stává se problémem
i v zemi, jako je Švédsko. Nezaměstnanost lidí do 25 let je
tam oproti celé populaci čtyřnásobná. Jaké důsledky může
mít nahromaděná frustrace
nezaměstnané mládeže, dobře
ukázaly nedávné pouliční násilnosti právě ve Švédsku. Není proto divu, že se evropští
lídři snaží najít recept, jak nepříznivý trend zvrátit.
Zatím posledním pokusem
o řešení palčivého problému je
ambiciózní plán Německa
a Francie zvaný „New Deal“
pro Evropu, který obě země
představily tento týden. „Musíme urychleně jednat. Šest milionů mladých Evropanů je bez
práce. Míra nezaměstnanosti
v řadě zemí dosahuje neudržitelných hodnot. Jen si představte tu nenávist a zlobu. Mlu-
Francie
* údaje za 3. čtvrtletí roku 2012
- Průměrná míra nezaměstnanosti v EU přesahuje
10 %, u mladých do 25 let je to 22,6 %.
- Úřady v EU evidují cca šest milionů mladých bez práce.
Každý pátý člověk do 25 let tak nemůže najít zaměstnání.
Řecko
Španělsko
ZDROJ: AFP, EUBUSINESS.COM, EUROSTAT, INFOABSOLVENT.CZ, MPSV, THE TELEGRAPH
INFOGRAFIKA: DENÍK/JAN TURNOVEC
víme tu o naprostém zhroucení důvěry v Evropu,“ obhajoval projekt francouzský prezident François Hollande.
Jenže projekt na podporu
mobility mladé pracovní síly
záhy sklidil kritiku jako rétorická zástěrka, která nepřináší nic převratného. A to i od Evropské investiční banky (EIB),
která by měla peníze rozdělovat. „Buďme upřímní, tohle není žádný velký plán. Myšlenka, že by naše instituce mohla
tyto problémy vyřešit, je přehnaná,“ řekl listu The Telegraph šéf EIB Werner Hoyer.
Rozporuplné reakce jsou zatím i na unií schválené „právo
na práci nebo rekvalifikaci“
pro mladé do 25 let.
V Česku si chystanou změnu pochvaluje ministryně práce a sociálních věcí Ludmila
Müllerová (TOP 09) nebo opoziční ČSSD, ale například europoslanec Milan Cabrnoch
(ODS) záruky pro mladé rázně
odmítá. „Evropská unie prostě
nemůže mladé lidi zaměstnávat nebo to někomu nařizovat
jenom proto, aby byli zaměstnáni,“ řekl portálu EurActiv
s tím, že to mimo jiné vytlačí
z pracovního trhu starší lidi.
Evropské statistiky nezaměstnané mládeže přitom zahrnují i studenty a naopak nezohledňují
vysokoškoláky,
kteří opustí školu později než
ve 25 letech. To může znamenat, že mladých bez práce je reálně o něco méně, ale podle magazínu Der Spiegel to zároveň
zakrývá jinou nepříjemnou
pravdu.
Řada lidí si neúměrně prodlužuje studium, protože tuší,
že po škole s žádným zaměstnáním počítat nemohou. (doh)
Velvyslanec SRN v Praze Detlef Lingemann řekl Deníku:
KRÁTCE
Německy mluvící odborníci se hledají stále hůř
EU tlačí na vyšší
zdanění živnostníků
V Česku se připravují zákonné
úpravy, rozšiřující pro mladé lidi
výukovou praxi v podnicích. Je
to mimo jiné inspirováno německým vzdělávacím systémem.
Je opravdu hodný následování?
Myslím, že duální systém,
který máme v Německu, je jeden z důvodů hospodářského
úspěchu Německa. Tento systém, tedy kombinace školní
výuky a firemní praxe, má
dlouholetou praxi, velmi se
osvědčil a jeho důsledkem je,
že mladí lidé vycházejí s praktickými zkušenostmi rovnou
ze škol, nemusejí být dlouho
zaučováni, což je pro ekonomiku samozřejmě přednost.
LÍDA RAKUŠANOVÁ
Praha – Ať jede na zahraniční návštěvu prezident, nebo
premiér, veze s sebou zástupy
podnikatelů. Až to vypadá, jako by diplomacie snad už neměla důležitější témata než
vzájemný obchod. Podle německého velvyslance v Praze
Detlefa Lingemanna ale zahrnuje i nadále všechny klasické oblasti. I když osmapadesátiletý
diplomat
z Düsseldorfu se zkušenostmi
z německých ambasád v Baku, Moskvě a Washingtonu
připouští, že ekonomika hraje ve vzájemných vztazích velkou roli. Zvláště pak mezi Německem a Českou republikou.
Pro Českou republiku je Německo největším obchodním partnerem, ale jak je to obráceně?
Jak důležité jsou hospodářské
vztahy s Českem pro Německo?
Loni dosáhl objem českoněmeckého zahraničního obchodu skoro 65 miliard eur
s obchodním přebytkem na
české straně. S Ruskem jsme
loni měli objem zahraničního
obchodu kolem 80 miliard eur.
Z toho srovnání je vidět, že ČR
je i pro Německo důležitým obchodním
partnerem.
Jde
o rovnocenný vztah.
Proč myslíte, že tomu tak je?
Jsme sousedé a máme
dobrou dopravní infrastrukturu: je snadné jezdit z České
republiky do Německa a obráceně. Ale máme i společnou
tradici jako průmyslové země. Němci jsou, stejně jako Češi vynalézaví kutilové, alespoň pokud jde o inženýry.
Němci také?
Ano, taky, hlavně ti z jižního Německa. A když se podíváte na strukturu česko-
DVOJITÝ MODEL. Kombinování školní výuky s firemní praxí se Německu osvědčilo. Nezaměstnanost mladých v této zemi v posledních letech klesala. V drtivé většině zemí EU je to naopak.
Foto: Deník/M. Divíšek
německých
hospodářských
vztahů, zjistíte, že hodně německých podniků v ČR provozuje svůj výzkum a vývoj. V
tom se Češi a Němci doplňují.
V Česku působí přes 8000 německých a rakouských firem,
které tady nabízejí kolem
100 000 pracovních míst.
Ovšem jejich manažeři si v poslední době stěžují, že tady nemohou sehnat lidi s odpovídající
kvalifikací. Je to opravdu takový problém?
V 90. letech měla ČR velkou přednost. Tradičně je to
země s dobře vyškolenými odborníky, kde velká část z těchto vysoce kvalifikovaných
pracovních sil ještě navíc mluvila německy. Ale když jsem
v Praze před dvěma roky začínal a ptal se podnikatelů,
kteří tady působí, kde je tlačí
bota, tak mi řekli, že je těžké
najít v ČR odborně kvalifikovaný personál v dostatečném
počtu a že je ještě těžší najít
spolupracovníky, kteří by
mluvili navíc německy.
A mohli jste pro ně něco udělat?
Počet školáků, kteří se učí
německy, tady v posledních
desetiletích klesl prakticky na
polovinu. Společně s rakouským velvyslanectvím jsme odstartovali jazykovou kampaň
„šprechtíme“ s cílem úbytek
zájemců o výuku němčiny
aspoň zastavit.
Proč nestačí angličtina, která je
přece i v Německu nejrozšířenějším cizím jazykem?
Jistě je dobré umět jazyk,
kterým se dorozumíte všude.
Když ale jako odborník spolupracujete se specializova-
ným podnikem, tak se s třetím jazykem moc daleko nedostanete. Protože přes ten
třetí jazyk toho hodně unikne.
Jak vypadá taková kampaň na
podporu němčiny?
Především by měla vzbudit
o němčinu zájem. Na náměstích v různých městech nabízíme jednodenní interaktivní
programy v němčině, hudbu
a hry. Ve dnech 5. a 6. června
například zveme v Hradci
Králové společně s tamní
filharmonií na „Den Německa“.
Scházíme se ale především
s řediteli škol a nabízíme nové didaktické metody výuky
němčiny. A rodičům školáků
vysvětlujeme, že němčina může být pro jejich děti kariérní
výhodou.
Tady se proti tomu ale často
namítá, že si tímto způsobem
firmy jenom vycvičí pracovní
síly k obrazu svému, ale nenaučí
mladé lidi jejich řemeslu v celé
šíři, potřebné pro pracovní trh.
Důležité je, jak je vzdělávání nastaveno. V Německu se o
učební plány a osnovy starají
řemeslnické komory a obchodní a průmyslové komory,
které ručí za kvalitu.
Kdo umí německy, může jít ale
na zkušenou třeba i do německého parlamentu. Jak je to se
stipendiem, které spolkový parlament nabízí?
Německý parlament nabízí
německy mluvícím absolventům VŠ pětiměsíční pobyt
v Berlíně, zahrnující mj. spolupráci v některé z poslaneckých kanceláří, aby se důvěrně seznámili s tamní parlamentní prací a s politickým
děním v Německu. Informace jsou na našem webu
(www.prag.diplo.de). Kromě
toho ale nabízí Německá akademická výměnná služba DAAD českým studentům 700 stipendií ročně a to je opravdu
hodně. Je to další příklad, že
se vyplatí učit se německy.
Praha – Rozdíly ve zdaňování zaměstnanců a živnostníků
by se měly snížit, navrhuje ČR
v souboru doporučení Evropská komise. Zřejmě však marně. „Ministerstvo financí v
rámci stability podnikatelského prostředí do konce mandátu této vlády neplánuje výrazněji zasahovat do nastavení daňové politiky,“ zareagoval na výzvu Komise mluvčí
resortu Ondřej Jakob.
(čtk)
O Torubarovovi
nejsou po vydání
z ČR žádné zprávy
Moskva – O ruském obchodníkovi Alexeji Torubarovovi,
který byl za dramatických
okolností vydán z Česka do
vlasti, prý nemají jeho advokáti žádné zprávy. Odpověď od
Rusů zatím nedostal ani ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Torubarov byl
v Rusku obviněn z vydírání, on
sám naopak tvrdil, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie. V Česku žádal
o azyl, vydán byl na základě
mezinárodního zatykače. (čtk)
Kyjev viní Česko
z falšování důkazů
Kyjev – V Česku se chystala
diskreditace
ukrajinského
prezidenta Viktora Janukovyče s cílem obvinit ho z vraždy podnikatele Jevhena Ščerbaně, řekl časopisu Forbes zástupce tamního generálního
prokurátora Renat Kuzmin
s odvoláním na výpověď svědka. Kuzmin také řekl, že někteří spojenci vězněné expremiérky Julije Tymošenkové
získali azyl v Česku pod záminkou „falšování důkazů“.
Česká diplomacie reagovala
zdrženlivě. Podle ní jde o „vnitroukrajinskou diskusi“. (čtk)
Download

Hledá se plán. Na záchranu ztracené generace