V této šifře bylo za úkol sdělit organizátorovi heslo.
Bylo potřeba si všimnout dvou základních věcí. Na každé
básničce je v želvičce napsáno písmenko. Jednotlivé
básničky nebyly rozmístěny náhodou, bylo potřeba
nakreslit si co nejpřesnější mapku jejich skutečné polohy,
tedy polohy písmenka. Druhým důležitým postřehem je,
že básničky kódují na základě různých principů písmenka
(písmenka jednotlivých básniček jsou uvedena níže).
Nakreslíme tedy hrany v naší mapce a vznikne graf, který
vizuálně připomíná kytičku. Heslem je tedy kytička,
kytka ...
N
E
K
J
S
Y
R
O
P
C
D
I
U
Q
G
A
L
B
Z
X
M
T
V
H
F
W
A
Malá, modrá, ještě kyselá
ze stromu spadla
švestka veselá.
Nesmíme si ji splést,
stopku má - to důležité jest.
Q – vizuální podoba
___________________________________________
„Celá“ mi říkají často,
dobrý jsem domeček pro sto,
také dvojku s nulou schovám
a záporná čísla chovám.
Však pí se nenajde u mě,
s třetinou sídlí v jiném domě.
Z – označení oboru celých čísel
B
Vždy první je,
na každém kroku,
vše spojuje,
uprostřed hrotu.
A – je první, připomíná hrot, spojuje dvě části
___________________________________________
Značku moji vědět chceš.
Jiný prvek ve Vesmíru
s větším množstvím nenajdeš.
První místo patří mi
ve zvláštní známé tabulce.
Ne, nedělám si šprýmy,
můžeš mi věřit velice.
Plynný jsem a budu dál,
kdosi mě hydrogenium zval.
H – chem. značka vodíku
C
Žebřík skládaný
na zahradě pomáhá,
velmi bezpečný,
do výše nesahá.
A – podobnost se štaflemi
___________________________________________
Podívej,
pravé písmenko prohlédneš.
Poslouchej,
prozříváš, přec pryč potáhneš.
P – všechna slova na něj začínají
D
Tucet se jich v kole mění.
Počet jak trpaslíků do setmění.
Vždy druhý zajímá tě člen,
první písmenko si honem vem.
U – první verš symbolizuje 12 měsíců, které se střídají,
druhý počet dnů v týdnu.
Pokud vezmeme druhý člen, dostaneme únor, úterý.
Vezmeme z něj první písmenko, jak nám radí.
E
F
V Praze jsme tři kamarádi,
lidi máme všichni rádi.
Já jsem žluté, nejmladší
nové díly mám radši.
Stejně jako moji bratři
nevidím, když se rozední.
Vyzvu tě na raz dva tři,
stoupni si či sedni.
B – metro
___________________________________________
Sedmé jsem a nejsem géčko,
z boku mám i áčko, céčko.
S béčkem si těžko zvykají.
Též „si“ u mě zpívají.
H – označení tónu ve stupnici
G
Má to les
i loje,
nemá pes.
Co to je?
L – vyskytuje se ve slově les, loje, není v pes
H
I
Jeden z pěti světadílů
ve sportu značených.
Také v gymnastice má sílu
při pohybech točených.
O – vizuální podoba s kruhem
(5 olympijských kruhů, gymnastická obruč).
J
Sponzor akce Želvování
s číslem po boku se sklání.
Dřív Eurotel měl jmenování,
dnes ho někdo Kyslík haní.
O – O2
K
Háček od košíku,
kam jabka se házejí.
Někdy též nevědomost,
když odpověď neznají.
S – vizuální podoba s hákem na košík a s otazníkem
___________________________________________
Je pěkně,
den, v němž želvě ret se chvěje,
než řekne
vše, jež všem ze srdce přeje.
Nejprve dětem,
že dnes červen hřeje.
Že letem světem
teď celé ven spěje.
E – jediná samohláska vyskytující se v textu
L
Z první třídy zůstala mi vzpomínka,
jak jsme se učili písmenka.
Nejživější ze všech vzpomínek:
„Ananas je soudeček
plný sladkých koleček.“
mi roztančila bubínek.
Ještě jedna, kterou mám radši:
„...
Anděl letí do nebe,
Andělka mu štěstí přála
a šátečkem zamávala,
aby neulét
a vrátil se zpět.“
Myslím, že to už stačí.
A – dětské básničky na učení písmenek
M
Jako koryto řeky krčí se,
sedmého ze slovních druhů zástupce.
Chcete-li ještě více, chásky,
pak povím vám – opak spoluhlásky.
U – vizuální podoba s korytem řeky, předložka,
opak spoluhlásky=samohláska
N
Sladké plody zrnka mají,
u země se třepotají,
v lese nebo na zahrádce
červené jsou jejich líce.
Jiné však ježku šmakuje,
na štrúdl se kupuje.
Odrůd je plno, však radši
dobré ze sadu ti stačí.
Jak, že to všechno začíná?
To už je pohádka jiná.
J – první sloka: jahoda, druhá: jablko,
třetí radí, že máme brát první písmenka
___________________________________________
Důležité vědět je,
jak se šestý den v týdnu volaje.
Když pomlku ve větě chceš,
za slovo ji třikrát napíšeš.
Hle, máš písmenko hledané
zvláštními znaky zapsané.
S – první dvojverší: sobota, což je taky pomocné slovo
na morseovku, ke které navádí zbytek veršů
O
Kdysi jsem byla vteřinou.
Dali mi jméno jinačí,
protože světovou vinou
mé české jméno nestačí.
Teď značku všude používanou
mám, též tobě ona stačí.
Měl báseň bys mít vyřešenou,
k dalšímu místu běž radši.
S – značka sekundy
P
Hádej, milý hráči.
Co jsem ti znát stačí.
Houpací křeslo pro babičku
tuze připomínám
měkčí než sednout na lavičku
to ti předpovídám.
S bráchou podobu velkou máme.
stolek můj nás od sebe láme.
G – vizuální podoba, od C se odlišuje „stolkem“
Q
Zkuste někdy nabídnout
Potterovi bidlo,
zda s ním zvládne zamávnout,
vykouzlit jídlo.
Naštve se pak,
ani se nestydí.
Správný z nás však
rozdíly nevidí.
I – vizuální podoba s bidlem i hůlkou,
pro Pottera rozdílné, pro nás stejné
R
Třetí. Jako ucho hrnce.
Nesmí patřit žádné Zdence.
C – třetí písmenko, vizuální podoba
___________________________________________
Vlasy se zachytly,
vyškubly ven
zuby, čímž pyšnil se
plastový hřeben.
Zubů mu zůstalo
ani ne devět,
tolik, co vlasů měl
známý děd Vševěd.
E – vizuální podoba
S
V tabletách i v ovoci
najdeš mě hojně.
Pomůžu ti v nemoci,
v prevenci hodně.
V citrusech a v šípku
je mě nejvíce.
Kdo mě nejí,
kurděje spatříce.
C – vitamin C
T
Římané mě rádi měli,
prsty si mnou počítali.
V češtině dnes žádná sláva.
Tam už na mě roste tráva.
Však vrátím se zas jednou znova
vždyť pronikají cizí slova.
X – římská číslice, v češtině se téměř nevyskytuje
U
Jedno samotné malou hodnotu nese,
zkřiž je však a hned máš deset.
Jedno, dvě, tři v řadě stojí,
v pěti se už opírají.
I – římské číslice
V
Na zlaté medaili
samotinká se třpytí.
Cožpak jsme hledali
takové smutné bytí?
To radši ve dvou
táhnou to spolu,
nikam nejdou,
koukají dolů.
Hledáte poselství - až první otočí se vpravo
na věčné přítelství.
Sláva, zatleskejme. Bravo!
M – dvě jedničky spojené, otočené k sobě
___________________________________________
V Česku málo oblíbená
křižovatka dvou cest.
Také body naznačená
přímka, co smíme vést.
Slyšel bys ale radši,
že protiklad značí?
X – značí křižovatku, průsečík přímek, protiklad
W
Byl by to pěkný blahobyt,
tak jak dobytek nebydlit.
Být obyvatel Přibyslavi,
co obyčej rád vždycky slaví,
bystrým okem si zalíbit
svůj nábytkem pln malý byt.
Příbytek můj však praví:
"Kobyla, býk tě zdraví."
B – vyjmenovaná slova po B
X
Aniž brzy cíl dohledal,
eště fousek glancu hledal.
Inu, jaký konec? Lahodný!
Měl nápad opět příhodný.
Řešení šifry tradoval
„Už vím! Walter, Xénie, Yvetta!“ zavolal.
Q – první písmenka slov tvoří abecedu, v níž chybí q
Y
Čtu pod měsíční září,
kdy měsíc necouvá,
jak smajlík se tváří,
smíchem se nadouvá.
D – měsíc dorůstá (má tvar D), vysmátý smajlík :D
___________________________________________
V kostele či na radnici,
farář báseň káže.
Všechny, nejen na štvanici,
do temnoty sváže.
O – vizuální podoba s prstenem (svatba, Pán prstenů)
Z
Poznal jsi mě ve fyzice.
Dobře, napovím ti více:
Teplotu se mnou značili
a přitom se mračili,
mnohdy se jim totiž pletlo,
že neznačím pouze teplo.
S časem jsem též kamarád,
tak mě nikdo nemá rád.
T – fyzikální značka pro teplotu (t, T), čas t
Download

Řešení