reklamní magazín českých drah
9 / 2013 / ročník 4 / zdarma
pro vas
Barma
Pod dohledem
Buddhy
Den železnice
Oslavy v regionech
Daniela
Kolářová
S pojmem slavná si nevím rady
Ušetřete za jízdenky na vlaky ČD!
Nakupujte v eShopu ČD
s těmito výhodami:
automatické vyhledání
nejvýhodnější jízdenky
sleva 3 %
místenky zdarma
www.cd.cz/eshop
V eS
eShopu ČD
pohodlně nakoupíte
poho
také z mobilu!
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz 840 112 113
editorial
Vážení čtenáři, milí spolucestující,
jak jste jistě zaregistrovali z médií, naše firma prošla v uplynulém měsíci obměnou vedení,
s novými manažery přicházejí i nové myšlenky a strategie. Nicméně věřím, co se týče magazínu, který držíte v rukou, že zůstane zachován v rozsahu a stavu, na jaký jste zvyklí. Zvlášť
nyní, v době, kdy podzim pomalu vchází otevřenými dveřmi do našich životů, den se zkracuje
mílovým tempem a člověk usedá ke knihám a časopisům zase o něco častěji.
S blížící se změnou času mne pokaždé, když slyším o aktivitách různých zájmových skupin ve
věci zrušení jeho střídání, napadá neoriginální, ale spásná myšlenka – když už budeme rušit,
zrušme hlavně ten čas zimní! Vždyť není nic depresivnějšího než tma o půl čtvrté odpoledne
koncem prosince a nic krásnějšího než světlo o půl desáté letního večera...
V září nás však čeká ještě spousta zajímavých akcí, a pokud se budeme bavit o těch železničních, k těm nejvýznamnějším bude patřit svátek všech dráhou okouzlených fanoušků –
Den železnice. Nechte se inspirovat fotografiemi jednoho z našich čtenářů a vypravte se na
některou z akcí pořádaných ve vašem regionu.
Šťastnou cestu vlakem přeje
Zdeněk Ston, šéfredaktor
kouzlo železnice ● Jakub Likovský ● Strýček z Vídně
Své fotografie posílejte
na [email protected]
Autora zveřejněných
fotografií odměníme
Kilometrickou bankou ČD
na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.
Foťte
kouzla
železnice
a získejte
Kilometrickou
banku ČD!
/
01
02 /
07
obsah
rozhovor
11 retro
Slušňáci versus grázlíci
Většina z nás si postupem času vyzkoušela nebo vyzkouší
jak roli vychovávaných, tak i vychovávajících jedinců, a
ne vždy se poučíme z chyb našich rodičů. Místo klečením
v koutě se dnes děti napravují třeba zákazem počítačových
her nebo televize. Jak na výchovu vzpomínáte vy?
35
cestopis
Na příkaz Buddhy
se tu zastavil čas
Daniela
Kolářová
Uznávaná „paní herečka“, která se objevila
v nespočtu slavných českých filmů, nejčastěji po
boku Jaromíra Hanzlíka. Dáma, která již mnoho
sezon působí na scéně Divadla na Vinohradech, si
ani po tolika letech slávu příliš nepřipouští.
Exotická země s pohnutou historií – to je Barma
nebo také (oficiálně) Myanmar. Odvážným
turistům ovšem nabízí dobrodružné objevování
těch nejzajímavějších kulturních i přírodních
pokladů, na které jinde ve světě jen tak
nenarazíte.
Příští číslo
vyjde
9. 10. 2013.
Jede, jede
poštovský panáček...
17
49
43
Klasické modré vozy s desítkami dřevěných přihrádek
řazené v soupravách osobních vlaků sice postupně
vymizely, ale nenechte se mýlit, poštovní expresy
jezdí dodnes!
ze světa železnice
obsah /
03
kultura
Tipy a recenze
Přinášíme vám kulturní tipy
a recenze vybraných knižních,
filmových, hudebních i televizních
novinek, které pro vás připravil
novinář a publicista Jan Kábrt.
zábava
Aby vám cesta
rychleji uběhla
Křížovka, komiks, rubrika
Co mi hlava nebere, fotosoutěž
pro mladé talenty a povídka
spisovatelky Markéty Hejkalové,
kterou v žádné její knize nenajdete.
54
ČD průvodce
Dny železnice
v regionech
Měsíc září je již tradičně měsícem
svátku a oslav železnice na mnoha
místech po celé ČR. Vyberte si
akci, která je vám nejblíže. Těšit
se můžete například na parní
nostalgické jízdy, jarmarky, výstavy
a další doprovodné programy.
23
cestování po ČR
Moravskoslezský kraj
Víte, kterému městu
v tomto kraji se
přezdívá „město
klobouků“? Pokud
ne, určitě budete
po přečtení našeho
článku o něco
moudřejší. Toto
místo pod Beskydy
se ale pyšní i dalšími
přízvisky a najdete
tu i jedno
z nejkrásnějších
náměstí u nás.
04 /
novinky
Psali jsme…
Na jihu Čech je služba ČD Bike
zvláště populární
(č. 15/2013)
V Jihočeském kraji jsou ve 27 půjčovnách
ČD Bike k dispozici více než dvě stovky
jízdních kol. Tato služba, kterou
České dráhy zavedly v roce 2004,
se stala zejména v tomto regionu
populární. Za posledních několik let
vzrostl zájem zákazníků o výpůjčku kol
více než desetinásobně.
Navyšujeme kapacitu 2. třídy
Z důvodu zvýšené poptávky po cestování vlaky
Pendolino jsme od 2. září 2013 navýšili kapacitu 2. třídy u všech vlaků této kategorie. Vůz
č. 1 (původně vůz 1. třídy s tichým oddílem) je
nově označen jako vůz 2. třídy se zachováním
tichého oddílu. Vůz č. 7 zůstává vozem 2. třídy,
avšak nově bez vyznačeného tichého oddílu.
vůz č. 1 – 2. třída
Místa pro cestující 1. třídy budou nadále
k dispozici ve voze č. 2. Najdete v něm oblíbené uspořádání sedadel s rozkládacími stolky
uprostřed pro 2 a 4 cestující, nechybějí police
pro ukládání větších zavazadel s možností
jejich uzamknutí. Hned za tímto vozem je
řazen bistro vůz.
vůz č. 2 – 1. třída
vůz č. 3 – bistro / 2. třída
Čína nabírá rychlost:
smělé plány jsou znovu v kurzu
(č. 15/2013)
Šampaňské na uvítanou
Korupční skandály a jedno velké
železniční neštěstí vedly k tomu, že se
ambiciózní rozvoj vysokorychlostních
tratí v Číně značně přibrzdil. Nyní se
penězovod opět otevřel a do plánů
a projektů na nové tratě byly zapracovány i klimaticky náročné oblasti
v severovýchodní části země.
Pro cestující v 1. třídě máme
od září novinku – welcome drink
v podobě Bohemia sektu v alkoholické i nealko variantě zdarma!
Řeky ukazují cestu
a inspirují při výběru jmen vlaků
(č. 16/2013)
Koryta řek vždy určovala tvář železničních tratí – vlaky často jezdívají
v údolích v těsné blízkosti vodních toků.
A činnost parní lokomotivy si bez stálého přísunu vody vůbec nebylo možné
představit. Jména řek a rybníků se proto nezřídka objevují v názvech vlaků.
Mezinárodní vlaky v toku času:
pohodlí a rychlá jízda
(č. 17/2013)
Dálkové rychlíky patřily k nabídce vlakových spojení už v 19. století. Staly se
prestižními vlaky železničních společností
pro nejnáročnější cestující, reprezentovaly
nejmodernější technická řešení. Po roce
1989 se u nás staly prvním symbolem dálkových vlaků „na úrovni“ spoje EuroCity.
Čtrnáctideník Železničář
si můžete předplatit za 250 Kč/rok
na zeleznicar.cd.cz.
Místenky již od 35 Kč
Jízda v Pendolinu je pro vás od září cenově dostupnější díky dynamickým cenám
místenek. Rezervace za tyto dynamicky
proměnné ceny pořídíte ve všech prodejních
místech Českých drah – jak v eShopu, tak
na pokladních přepážkách nebo v automatech. Cestující 2. třídy vlaků SC Pendolino si
ji může zakoupit u většiny spojů při včasném
nákupu již za 35 Kč. Postupně s rostoucím
obsazením spoje se cena zvyšuje na 70 Kč,
100 Kč, 150 Kč a krátce před cestou může
cena dosáhnout až 200 Kč. Pro cestující
v 1. třídě bude rezervace naopak závislá
na tom, zda vlak jede ve špičce, nebo mimo
ni. Místenku do 1. třídy pořídíte za 100 Kč
(o víkendech a mimo špičku), 150 Kč nebo
200 Kč. Pro vybrané relace, např. mezi
Olomoucí a Ostravou, může být nabízen
omezený počet míst ve 2. třídě také za 0 Kč.
Aktuální ceny místenek zjistíte ve vyhledávači spojení na www.cd.cz, v eShopu ČD
nebo u pokladních přepážek ČD.
novinky /
Pozvánka
Preventivní vlak
již podeváté
05
Železničář
Rodinné stříbro, nebo přítěž?
Pražské hlavní a Masarykovo nádraží, Nákladové nádraží Žižkov,
historická budova ve stanici Ústí nad Orlicí – to je jen zlomek železničních budov ve vlastnictví Českých drah, které mají podobně jako
hrad Karlštejn nebo brněnská vila Tugendhat status národní kulturní
památky. Toto oficiální označení má pak významný vliv na jejich
správu a případné stavební úpravy,
a to jak v dobrém, tak bohužel
i ve špatném smyslu. Více se
o tom dočtete na vnitřní
dvoustraně čtrnáctideníku Železničář
č. 16/2013, která
je k dispozici
pouze v tištěné
podobě. Železničáře si můžete stejně jako
časopis ČD pro vás předplatit
na adrese [email protected]
Stejně jako v předchozích letech i letos vyrazí na české koleje
speciální vlaková souprava – Preventivní vlak, jehož cílem je
seznámit veřejnost, zejména z řad žáků a studentů základních
a středních škol, s riziky nesprávného chování na železnici.
Letošní již devátý ročník zavítá do Olomouce 16. a 17. září
a následně do Šumperka 18. a 19. září. Součástí vlaku je speciální kinovůz určený k projekci filmů s bezpečnostní tematikou
a konferenční vůz, kde budou návštěvníci moci diskutovat
s odborníky, kteří se nehodami na železnici zabývají. Na třetím stanovišti čekají na studenty hasiči, kteří předvedou
ukázky své práce. Vstup je po předchozí rezervaci zdarma. Ti,
kteří se letos na akci nedostanou, si mohou na www.cd.cz
prohlédnout video z minulého ročníku.
anketa
články, které vás nejvíce zaujaly
Výsledky ankety o nejúspěšnější článek
z minulého čísla ČD pro vás:
1
25 % hlasů
2
19 % hlasů
3
Cestopis – Zaručeně pravý orient pro tupé Evropany?
(Václav Rubeš)
Ze světa železnice – 7 úžasných železničních muzeí
(Petr Šťáhlavský)
ATAKUJEME NEJNIŽŠÍ CENY
Každý měsíc v prodejnách PONT Market cenově zvýhodňujeme
několik výrobků. Po celé září si můžete vychutnat například novou
tyčinku Attack za extra nízkou cenu 7 Kč, ideální svačinku do školy
či do práce. Čekají na vás ale i další zajímavé nabídky. Například ti,
co u nás kupují energetické nápoje, nyní mohou sbírat náramky.
Více se dozvíte v našich prodejnách.
18 % hlasů
Cestování po ČR – Jihočeský kraj
www.ponty.cz
06 /
novinky z regionů
Moravskoslezský kraj
Srpnové soutěže
Do Ostravy na Dny NATO
Soutěžili jste s minulým
číslem ČD pro vás?
Přesvědčte se, zda jste
odpovídali správně.
O víkendu 21. a 22. září se na ostravském Letišti Leoše Janáčka uskuteční
tradiční Dny NATO a Dny Vzdušných
sil Armády ČR. Ty jsou jednou z největších přehlídek a prezentací vzdušných
sil mezinárodního formátu. Při cestě
na tuto akci můžete využít výhodné
vlakové spojení do železniční stanice
Studénka, kde budou po oba dny
mimořádně zastavovat i vybrané, jindy
projíždějící dálkové vlaky Českých drah.
Od nádraží bude zajištěna kyvadlová autobusová doprava, která
během několika minut přepraví návštěvníky ke vstupu do areálu letiště.
Soutěž o film
Nevědomí na DVD
Olga Kurylenko se představila
jako Bond girl ve filmu:
B) Quantum of Solace
Soutěž o knihu Skvosty
Čech, Moravy a Slezska
Na zámku Blatná se natáčely filmy:
C) Šíleně smutná princezna
a Bílá paní
Soutěž o předplatné
časopisu Turista
V redakci časopisu kdysi působil:
B) Jiří Stanislav
Guth-Jarkovský
Soutěž o knihu 333 výletů
po rozhlednách
Součet nadmořských výšek
rozhleden:
1 833 m n. m.
Soutěž o knihu Krkouni
Lokomotivě se přezdívá:
Krokodýl
Jména všech výherců najdete již nyní
na www.cdprovas.cz.
Zlínský kraj
S Matějem na
Dny Zlínského kraje
I letos se konají tradiční Dny Zlínského
kraje, a to v sobotu 5. října. Kromě
otevření Baťova mrakodrapu proběhne
v rámci akce mj. prezentace regionálních potravin, tradiční valašské kultury
a setkání s čelnými politiky krajské samosprávy. Z Valašského Meziříčí bude
do Zlína vypraven zvláštní vlak v čele
s jedinou provozovanou valašskou
parní lokomotivou Matějem 433.002.
Ta potáhne soupravu historických vozů
z první poloviny minulého století a mezi
nimi i unikátní vůz postavený na zakázku Baťova koncernu pro Otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu. Další
informace budou postupně zveřejňovány na www.cd.cz a www.kr-zlinsky.cz.
Ústecký kraj
Litoměřické vinobraní
a Zahrada Čech
Kdo zavítá od 13. do 21. září do Litoměřic,
může navštívit tradiční veletrh Zahrada
Čech s pestrou nabídkou pro zahrádkáře,
chalupáře a kutily a bohatým kulturním programem. Ve dnech 20. a 21. září proběhne
v historickém centru města také každoroční
Litoměřické vinobraní a na Střeleckém ostrově se uskuteční hudební festival KREANS.
Do Litoměřic se svezte vlakem. Vystoupit
můžete na zastávce Litoměřice město,
pojedete-li od Prahy a Lovosic, pak ve stanici
Litoměřice horní nádraží, příp. na zastávce
Litoměřice Cihelna. Návštěvníkům Zahrady
bude navíc poskytnuta sleva Vlak+ Zahrada
Čech 2013 ve výši 25 % na zpáteční jízdné
do 2. vozové třídy. Vybrané vlakové spoje
budou v době konání výstavy posíleny. Více
informací najdete na www.cd.cz/zazitky.
rozhovor /
07
DANIELA KOLÁŘOVÁ
TEXT: PAVEL HRABICA
FOTO: abelsonagency
Jedna z nejvýraznějších tváří mezi českými
herečkami posledních čtyřiceti let.
Zahrála si snad všechno – od rolí
rozpustilých holek a princezen
přes strohé cílevědomé
ženy až ke sportovně
založené obyvatelce
domova seniorů.
V divadle prošla možná
stovkami postav. Její
zkušenosti dovolují,
aby pohlížela na
svou profesi
i život současně
s nadhledem
i kritickým
hodnocením.
Jsem vděčná
za klasické divadlo
08 /
rozhovor
Čtyři desetiletí máte za svou domovskou
scénu pražské Divadlo na Vinohradech.
Až na občasná hostování jste stále věrná
jedné „firmě“. Proč?
Za totality nebývalo obvyklé měnit často
zaměstnání, pro divadla to platilo také. Dostala jsem nabídku do Národního divadla, ale
mně se z Vinohrad nechtělo. Byla tu báječná
konstelace lidí, zvláště na tu dobu.
A potom – toto divadlo bývalo tak trochu
něco jako druhý domov. Z dnešního hlediska
je to možná komické, ale když v ulici, bydleli
jsme tehdy na Malé Straně, v zimě prasklo
potrubí a pár dní netekla voda, mohla jsem si
donést do divadla vyprat prádlo, osprchovat
se. Když byly děti malé, byla jsem ráda, že
mám i v krizových situacích takové zázemí.
Berte prosím tuto poznámku s humorem.
Možností je dnes ale víc než kdysi.
Televize, dabing, muzikály…
Ano, ale bez divadelní praxe je to pro začínající herce zničující. To nepřehledné množství
seriálů, kde se lze uplatnit, herce drtí, je
to povrchní učení textů, natáčení mnoha
obrazů za den. A právě tím se seriálová praxe
na míle vzdaluje od práce v divadle, kde
dostáváte spoustu informací od dramaturgů
a pak od režie. Dva měsíce denně zkoušíte
společně s kolegy a nespočívá to jenom v naučení se textu, ale učíte se pochopit myšlení
postavy. To vás pak budí i ze spaní, vyskaku-
Dá se poznat, kdo chce hrát a kdo jen
uspět?
Určitě. Divadlo vás „odkope“. Jako divák
okamžitě poznám, kdo mě podvádí, že jeho
hraní je jen forma, která postrádá obsah.
Mezi dobrým hercem a exhibicionistou je
propastný rozdíl. Ovšem v praxi mívají větší
úspěch u diváků ti, co se předvádějí.
Když použijete
pojem slavná, nevím
si s tím rady.
Přestože vás a Jaromíra Hanzlíka, jak mi
nedávno říkal, jeden čas nutili vstoupit
do komunistické strany?
I přesto. Člověk byl mladší a drzejší, my jsme
si z toho s Jaromírem dělali srandu. Pravda
je, že klima bylo v sedmdesátých letech
hnusné, ale nebyla to padesátá léta. Ale
fakt je, že nás „rozsadili“, jak tomu říkám já.
Výsledkem bylo, že někdo kdesi rozhodl, že
nás potrestá tím, že spolu nebudeme hrát,
a to v divadle ani kdekoli jinde.
U současné generace mladých herců
vnímám výraznou touhu po rychlém
úspěchu, slávě, snad i bohatství, snahu
prosadit se v televizních seriálech. Myslíte, že jsou ještě takoví, kteří si umějí
představit, že by po škole prostě šli hrát
někam „na venkov“ do malého divadla?
Chci věřit, že jsou ještě takoví nadšenci.
Společenské klima se absolutně proměnilo
a je mnohem víc pracovních příležitostí.
Otázkou jsou finance. V divadle jsou platy
mizerné, podle magistrátních tabulek.
Vůbec se nezohledňuje například vzdělání.
Mám-li hovořit za sebe, v začátcích jsem
o nějaké slávě, penězích, úspěchu neuvažovala. Hrát divadlo byla moje nejdůležitější
představa. Moje máma byla v karlovarském
divadle mzdová účetní a znala herecké platy,
a proto byla mým rozhodnutím šokovaná.
jete zapsat si geniální nápad, abyste ráno
zjistil, že je to naprostá hovadina. Chci tím
jenom přiblížit něco z podstaty práce
v divadle. Vědomě i podvědomě jste zatahován do procesu myšlení a citové investice do
postavy, kterou se snažíte vytvořit. Tohle
a spoustu jiných divadelních praktik seriálová tvorba absolutně nezná. Je tu ještě jedna
okolnost, která je důležitá: mimo konzervatoře a DAMU vzniklo mnoho soukromých
hereckých škol a tím pádem je herecký trh
přesycen. A všichni absolventi se snaží uživit.
Na druhé straně chápu snahu uživit se,
nikdo nechce hladovět a strádat. Takže
dokážu pochopit, že herci dnes berou
všechno, co se naskytne.
vizitka
Daniela Kolářová (66)
Narodila se 21. září 1946 v Chebu. První
velkou filmovou roli dostala v roce 1967
ve snímku Soukromá vichřice. Proslavila
se zejména televizními seriály – Taková
normální rodinka, Nemocnice na kraji
města, Sňatky z rozumu, Dnes v jednom
domě, Synové a dcery Jakuba skláře.
Mezi její nejvýraznější filmové role patří
Slasti otce vlasti, Noc na Karlštejně, Léto
s kovbojem, Na samotě u lesa.
Jejím nejčastějším filmovým i divadelním
partnerem byl Jaromír Hanzlík. Hrála
v několika filmech Zdeňka Svěráka
a Ladislava Smoljaka (Na samotě u lesa,
Kulový blesk, Vratné lahve, Obecná
škola, Tmavomodrý svět).
Od roku 1971 až dodnes je členkou
hereckého souboru pražského Divadla
na Vinohradech. Tady zazářila např.
v inscenacích Věc Makropulos, Jistě,
pane ministře, Figarova svatba aj.
Hostuje ale i v dalších divadlech. Je
držitelkou Ceny Alfréda Radoka.
V letech 1990 až 1992 byla poslankyní
České národní rady.
Před dvaceti lety jsem si myslela, že nekvality ubude, že už se nebudou hrát ty hloupé
hry k výročím, kdy se udělala čárka a byl
zase na chvíli klid. K mému velkému zklamání nekvality přibylo. Několikrát v životě
jsem řešila dilema: vzít, či nevzít? A když
jsem práci vzala, moc mi záleželo na tom
nepodvádět diváky. A z týchž důvodů jsem
práci několikrát odmítla.
Litovala jste někdy, že jste vzala špatnou
práci?
V divadle jsem byla zaměstnaná, nemohla
jsem si vybírat. A i ve vinohradském divadle
jsme hráli příšerné hry k výročím VŘSR nebo
ideologicky zaměřené proti emigrantům po
roce 1968. Ještě teď, když si na to vzpomenu,
sevře se mi žaludek ošklivostí. Jenom za promarněný čas nad tím takové tupé hry číst,
natož je zkoušet. Musely na to chodit školy
a my se styděli. Bylo to tragikomické.
Jaromír Hanzlík mi nedávno pověděl,
že na začátku 90. let odmítl nabídku do
Divadla Na zábradlí. I proto, že v Čechovově Višňovém sadu je pošťák Číňan
a jemu jsou moderní formy divadla
proti srsti. Jste na tom stejně?
Co je moderní divadlo? Když je upřednostněna forma na úkor obsahu, nebo když forma
respektuje obsah? Z Vinohrad si vzpomínám
například na inscenaci Molièrova Lakom-
rozhovor /
09
Léto s kovbojem (1976).
Vratné lahve (2006).
ce, kde režijní výklad a následná herecká
interpretace respektovaly autora a byly
označeny kritikou za moderní. Jistě měl na
tom lví podíl výkon Miloše Kopeckého, ale
bez režijního výkladu Jaroslava Dudka by to
byl jeden herecký výkon, nikoli celé dobré
představení s mnoha výbornými hereckými
výkony. Mimo jiné režisér zatáhl do děje
i diváky. Když Harpagon zjistil, že mu byly
ukradeny peníze, sdělil divákům, že dokud
se nenajdou, nikdo odtud neodejde, a rozkázal zamknout dveře do hlediště... Proč o tom
mluvím? Ptáte se, zda je mi moderní divadlo
proti srsti. Není, odpovídám, ale chci se
dozvědět důvod, proč se režisér rozhodl hru
inscenovat teď, v této době, a čím ho autor
inspiroval. Každý má právo na svou interpretaci, ale nemám ráda, když je autor použit
k osobní režijní exhibici a režisér pouze manipuluje herci. To je deformace a domnívám
se, že v takovém tvůrčím přetlaku by si měl
režisér napsat vlastní předlohu, protože mu
původní autor často klade odpor. Současná
obec divadelních kritiků je v této otázce rozdělena, přičemž jedna považuje deformace
za moderní výklad a zatracuje představení,
která se jich nedopouštějí.
Jste vděčná vinohradskému divadlu, že
se drží klasického repertoáru v klasickém provedení?
Vinohrady se zuby nehty nedrží klasického repertoáru, řekla bych spíš, že hledají
zajímavé hry dobrých autorů. Jsem ráda,
že se vedení divadla za to nestydí, a diváci
to akceptují. Chodí. V červnu jsme měli
premiéru Lesa od Ostrovského, a jakkoli je
autor řazen mezi klasiky, v překladu Leoše
Suchařípy je to hra obsahem neuvěřitelně
současná. Režisér Daniel Hrbek neměl potřebu autora doplňovat nebo karikovat, což
mu bylo jistými kritiky vytčeno.
Dlouhá léta se divadlem i televizí
a filmem táhne vaše herecké partnerství
s Jaromírem Hanzlíkem. Je taková profesní stálost pro herce důležitá?
Pořád toužíte
po harmonickém
uspořádání, ale realita
funguje v extrémech.
upřímný. Když pracujete s někým poprvé,
našlapujete opatrně. S někým se dohodnete, s někým to nejde, chce exhibovat.
Zase na druhou stranu – změna je dobrá. Je
dobré být občas herecky „nevěrný“. Poznáte
jiný způsob uvažování a to člověka donutí
k jinému úhlu pohledu na spoustu věcí.
Neptám se herců poprvé – existuje ve
vaší profesi opravdové přátelství? Zajímá
mě váš pohled.
Je to svým způsobem výhoda, protože se
znáte, můžete se „dopouštět“ absolutních
upřímností. Kolikrát jsme se spolu hádali
o způsoby interpretace. Nebyly to urážky,
bylo to k tématu. Dlouhé herecké partnerství je výhodné v tom, že můžete být
Myslím, že ano. Spíš asi u pánů, ženská přátelství jsou vzácnější. Když chcete mít v této
branži děti, není to jednoduché. Nepravidelná pracovní doba, kličkujete mezi divadlem,
televizí, filmem, musíte mít zajištěné hlídání, pokud jste oba herci. Profesní část vítězí
nad soukromou. Na sedánky s kamarádkami
není čas. V létě za vámi někdo přijede, uděláte si táborák. Ale v sezoně není čas.
S Martinem Zahálkou a Janou Krausovou jako paní
Vočistcová ve Schwabově Lidumoru aneb Má játra
beze smyslu v Divadle Komedie (1999).
S Miroslavem Zavičárem jako Rita v Náměstí
bratří Mašínů v Klicperově divadle
v Hradci Králové (2010).
10 /
rozhovor
Měla jste kvůli zaneprázdnění výčitky
vůči synům?
Ano, měla jsem pocity viny. Třeba jsem
žárlila na tetu, která je hlídala, když jsem
šla do divadla. Když byli kluci ještě mimina,
strašně ráda jsem je koupala. Žárlila jsem
na ni cestou do divadla. Později je teta
naučila říkat u dveří: „Maminko, řekni
v divadle, že máš děti.“ Ale také jsem měla
období, kdy jsem nic nového nezkoušela,
takže jsem byla s kluky doma. Jenže to se
pak zase trápíte profesně. Pořád toužíte
po harmonickém uspořádání, ale realita
funguje v extrémech.
Vy jste tady na Vinohradech zažila Vladimíra Dlouhého. Zajímá mě, jestli by byl
takový vynikající herec, kdyby nevedl
tak příšernou životosprávu?
To asi neví nikdo, ale je mi to hrozně líto. Byl
tak talentovaný. Tady v klubu sedával, pil
kafe a pivo, ale nikdy jsem ho neviděla jíst.
Lze vůbec herectví provozovat bez pití,
ponocování, kouření a dalších neřestí?
Jistěže ano. Ale je také normální, že herci
jdou po premiéře, kdy se kumuluje napětí, posedět a popít. Je potřeba ventilovat
všechny emoce. Když máte děti, už si to dovolit nemůžete, ale patří to k divadlu a není
důvod to odsuzovat. Ať si každý vybere.
Když máte v šest ráno nástup na natáčení,
musí každý nést následky. Buď se vyspí,
nebo jde rovnou z flámu.
dojmy
Paní herečka
před objektivem
i mikrofonem
Je o ní známo, že se nerada fotí, ale byla
velmi trpělivá. Improvizované fotostudio
jsme si vytvořili v pražském karlínském
studiu Českého rozhlasu, kde v létě
natáčela. Trpělivě pózovala, bez manýr,
s pochopením pro potřeby fotografa
i grafika.
Na samotný rozhovor přijela v horkém
létě do Prahy z venkovské chalupy, seděli
jsme v klubu vinohradského divadla.
Shodou okolností vedle stolu, kde sedával
i její kolega Vladimír Dlouhý, o němž je
v rozhovoru také řeč. A souhrou náhod
se rozhovor odehrával na den přesně,
kdy před třemi lety tento vynikající
herec zemřel.
Mezi dobrým hercem
a exhibicionistou je
propastný rozdíl.
Jedna vaše televizní postava silně utkvěla v paměti – Kateřina Sovová z Nemocnice. Žena chladná, cílevědomá, jiná, než
jste hrávávala… Byla vám něčím blízká?
Byla to jiná „stupnice“. Byla jsem vděčná
za jiný způsob myšlení. To, jak myslíte,
ovlivňuje vaše chování, způsob komunikace, držení těla, chůzi. K určitému způsobu
myšlení patří i oblékání, to má také velkou
vypovídací hodnotu.
Pochopila jste její postavu? Dnes takové
cílevědomé ženy budující si kariéru jsou
všude kolem nás, nijak nás to nezaujme.
Ale tehdy vyčnívaly i z té obrazovky.
Svým způsobem ano. Jste-li z rodiny, kde
vás tak vychovají, mají na vás maximální
požadavky, máte je i vy na své okolí, přijmete podobný model. Zaměření na nejvyšší
cíle ve svém oboru, tomu vše Kateřina
Sovová podřizovala. Takoví lidé byli
vždy, dnes je to ale asi trend.
Vy jste si kariéru cíleně
nebudovala?
Já jsem měla štěstí, nikdy
jsem si nemusela o nic
říkat, ke mně práce
přicházela. Bylo hezké, že jsem si mohla
i vybírat. O nějakém
kariérním postupu
jsem nepřemýšlela.
Kdy jste si poprvé
uvědomila, že jste
slavná, známá, populární?
Z divadla rozhodně ne. Až
když se objevíte
v televizi, takže to asi přišlo s Takovou normální rodinkou. Lidé začnou různě pokřikovat na ulici, v tramvaji... Zpočátku si s tím
vůbec nevíte rady, pak se to musíte naučit
nějakým způsobem zpracovat. Někdy jsou
lidé milí, jindy sprostí. Vy jim vlastně tou televizí chodíte do kuchyně, takže vám někdy
rovnou tykají. Je to stejně podivné. Když už
použijete pojem slavná, nevím si s tím rady.
Jak na tuto situaci reagovali synové?
Blbě. Nemohli přemýšlet o tom, jestli by
chtěli „slavnou“ nebo neslavnou maminku.
Děti v jejich okolí a ve škole papouškovaly
to, co doma říkali rodiče. Vůbec jsem si to
neuvědomovala. Až když jsem dělala rozhovor pro nějaký časopis a položili mi otázku,
jak slavíme Vánoce. Řekla jsem, že píšeme
dopisy do Ježíškárny a dáváme je za okno.
Spolužáci se pak mým dětem smáli – tak vy
píšete dopisy do Ježíškárny? Neuměla jsem
si do toho okamžiku představit, že to někdo
obrátí proti nim. Od té doby nechci mluvit
o svém soukromí.
Co je na herectví nejkrásnější? Kromě
soukromí bere člověku hodně energie,
nemám pravdu?
To ano, ale divák nesmí poznat, že to nejsou jen dvě
a půl hodiny představení.
Má právo na výsledný
efekt. A dokonce se
může spousta lidí
ptát: „A co děláte
přes den?“ Ale prozradím vám, že divadlo je osvobozující v těžkých
okamžicích
osobního života,
donutí vás na tři
hodiny z trablů
vyskočit. ▪
retro /
11
výchova dítek v Č(SS)R
TEXT: TOMÁŠ CACH
Slušňáci
versus
grázlíci
Obě kategorie byly
samozřejmě hojně
zastoupeny ve dvou
státech, jejichž rozdílnými
režimy se většina z nás
v posledních desetiletích
„prožila“ – ať už v pozici
vychovávaných či
vychovávajících. Generovalo
však socialistické dusno
automaticky podmínky
vylučující řádnou
výchovu v rodinách? A je
naopak svobodná (aspoň
statutárně...) společnost
její přirozenou zárukou?
Brečí, trucuje nebo se stydí?
Foto: archiv Vladimíra Oppelta
12 /
retro
J
sem nevychovanej zmetek
a z mých dětí jsou taky pěkně
nevycválaný hajzlíci. Slyšeli jste
někdy od někoho takovou zdrcující sebekritiku? Asi těžko. Naprostá
většina příslušníků rodu homo
sapiens má o vlastní vychovanosti
i svých výchovných schopnostech
mínění přinejmenším mírně pozitivní. Jak je tedy možné, že chování a jednání
značné části populace projevující se v každodenním životě tomu jaksi neodpovídá?
Všichni jsme „absolvovali“ po svém narození
nějakou tu výchovu (byť třeba i ústavní...),
která zásadním způsobem ovlivnila celý náš
další život. A ti z nás, z nichž se posléze stali
rodiče, se automaticky transformovali do
role vychovávajících. Sám generačně patřím
k těm, kteří si navíc vyzkoušeli obě pozice ve
dvou státech a zásadně odlišných režimech.
(Dodávám – jak jinak – že se považuji za slušně vychovaného člověka a totéž tvrdím
o svých dvou dávno dospělých dcerách.)
Pokud jde o institucionální podíl na výchově
dětí (mám na mysli zejména školský systém),
osobně se domnívám, že byl vždy poněkud
přeceňován.
Novotného děti...
Ano, sám jsem rozum i první porce výchovné
krmě bral v oněch (pro mnohé) „zlatých šedesátkách“. Nejsilnější pocity a vzpomínky na
sebe jako vychovávaný objekt? Asi „drezura“
vštěpující nám respekt a slušné vystupování
vůči dospělým za všech okolností, což se
uplatňovalo zejména na návštěvách, kde jsme
se kupříkladu nevrhali bez pobízení na přichystané pohoštění. Nedávno jsme si také se
sestrou – jsme oba v blízce předdůchodovém
věku – notovali, že nás v životě ani nenapadlo
odhodit na veřejném prostranství sebemenší
papírek...
V oněch 60. letech nepochybně ovlivňovala
výchovu dětí v rodinách jejich všeobecná ekonomická situace, což nás chtě nechtě vedlo ke
skromnosti. Děti si navzájem (až na nepatrné
výjimky) nezáviděly lepší oblečení, svačiny,
hračky, kapesné, prázdninové pobyty...
Všichni na tom byli víceméně stejně – i když
z dnešního pohledu samozřejmě nic moc.
Určitý materiální minimalismus však zároveň
podněcoval k takovým rodinným aktivitám,
které přirozeně utužovaly a rozvíjely vztahy
mezi rodiči a dětmi, což se zpětně pozitivně
odráželo ve výchově.
A ve škole? Nepatrná část učitelského sboru
se na nás, nad rámec osnov, snažila působit
ve smyslu onoho „vyššího principu mravního“,
většina pak odučila, co musela a spěchala
domů vyčistit si od těch „harantů“ hlavu.
Nejvíce se mi zaťala do paměti úporná donucovací snaha vychovatelek v družině přimět
nás ve školní jídelně pozřít beze zbytku každé
jídlo. Naše maminky nám pak nacházely po
kapsách ožužlané zbytky těch nejnestravitelnějších hužev.
Nejčastěji používaný rodičovský trest
Současná generace
Minulá generace
41 %
32 %
15 %
14 %
7%
5%
5%
4%
3%
38 %
23 %
14 %
11 %
11 %
5%
4%
3%
3%
Zákaz oblíbené činnosti (TV, PC)
Na zadek, přes ruce
Domluva
Pohlavek, facka
Domácí vězení
Slovní pokárání
Výprask, bití
Domácí práce, úkoly navíc
Zvýšení hlasu
Pohlavek, facka
Výprask, bití
Zákaz oblíbené činnosti (TV)
Na zadek, přes ruce
Domácí vězení
Domluva
Slovní pokárání
Klečení, stání
Domácí práce, úkoly navíc
Zdroj: Nadace Naše dítě
...a jejich Husákovi potomci
Sedmdesátá léta proletěla mým životem ve
víru středo/vysokoškolských studií. To už
bylo na případné výchovné korekce mé osoby
dost pozdě, leč mohu (nikoli bez jisté pýchy)
konstatovat, že jsem musel mít solidní základ
a v podstatě jich nebylo třeba. Vystupovat
v roli bezproblémového syna mi opravdu
nečinilo žádné potíže. (No... pár výstřelků by
se taky našlo, to když jsem si například půjčil
bez tátova vědomí rodinnou škodovku a vrátil
ji s neutajitelně nabouraným blatníkem.) Nenechal jsem se ani od rodičů zkazit, respektive
nebyl jsem zkažen, penězi – na zbytné (z jejich
pohledu) výdaje jsem si vydělal brigádami.
V podobně zdárně vychovaného jedince dospěla i moje o dva roky mladší sestra. O jejích
výstřelcích ovšem taktně pomlčím...
Po ukončení studií a „korunovaci“ mého
výchovného procesu absolvováním základní
vojenské služby jsem se zčistajasna a bez
přípravy ocitl na druhé straně barikády – tedy
v pozici vychovávajícího, ba přímo otce. Dnes
mi zpětně přijde výchova starší dcery (a následně i mladší) v prvních letech jejího života
jako naprostá „brnkačka“, i když manželka by
to asi viděla trochu jinak. Hodně nám také
pomohlo, že obě děti s nadšením navštěvovaly jesle i školku, kde lámaly rekordy v takřka
nepřetržité účasti, protože díky (po mně
zděděnému) festovnímu imunitnímu systému
téměř vůbec nebyly nemocné.
Z hlediska výchovy proběhlo bezproblémově i období přechodu obou dcer na základní
školu. Pak přišel Velký listopad, který vyvolal
takové společenské změny, na něž bylo třeba
i v této oblasti reagovat.
Nová výchova?
Školský systém v prvních polistopadových
letech v naprostém klídku popíral úsloví, že
postaru se žít nedá. Rozvíjející se majetková
diferenciace společnosti však vnesla do mezidětských i rodinných vztahů nové (a potažmo
i výchovné) problémy v podobě dětí deprivovaných syndromem „chudých příbuzných“.
Přestože naše rodina patřila (a dosud patří) do
příjmové kategorie pouze mírně nadprůměrné, podařilo se nám tento fenomén ve vztahu
k vlastním dětem celkem v pohodě ustát.
S postupem let se však stává obecně stále
všudypřítomnějším – zejména v souvislosti
s novými a novými technologickými vymoženostmi, které děti „prostě musejí mít“.
Přímo výchovnými základy však otřásl ze
Západu nekriticky (byť neoficiálně) přebíraný
„kult dítětě“, který našim ratolestem – prý
retro /
13
Jesle v Králíkách
Jako dvouletý chlapec jsem chodil v roce
1965 do jeslí v pohraničním městečku
Králíky. Při společných vycházkách i hraní
na zahradě jsme měli všichni na sobě stejné
erární oblečení včetně slušivých baretů.
Martin Kosek
tělesné tresty
...nebo dostaneš na zadek!
v zájmu harmonického vývoje jejich osobností
– dovoluje v podstatě cokoli. S neblahými důsledky jeho praktické aplikace se potkáváme
dnes a denně všude kolem nás. Malý osobní
příklad: Na rodinné oslavě u příbuzných vylezla pětiletá dvojčata na skříň, odkud klučíci
s požitkem kopali tatínka s dědečkem do hlav.
Reakce? Všichni početní přítomní se jejich
vynalézavé čipernosti burácivě smáli (kromě
mne a mé manželky).
Nechci vypadat jako nějaký staromilec,
ale když se tak rozhlížím po dnešní mladé
a nejmladší generaci, je mi často smutno. Už
jen ten kanální slovník (zkuste si chvíli postát
před základní školou...), předrzlé chování
k rodičům i dospělým vůbec na veřejnosti... Nemůžu si pomoct, takoví jsme my opravdu nebyli.
Cože...? Kam že se mám vrátit? Jo do hrobu...
Abych nezapomněl – z vychovatelských pozic jsem dosud neokusil roli prarodiče. Myslete
si, co chcete, ale vůbec se na ni netřesu.
■
Ten (ta) má (vy)chování řeznického psa! Často
používané rčení rozhodně nemá vyznívat
pro jeho adresáta jako lichotka. Ale zamysleli
Na uplatňování tělesných trestů jako metody při výchově dětí panují mezi vychovávající
i odbornou veřejností značně rozdílné názory. Jejich ortodoxní zastánci je považují snad za
jediný účinný výchovný prostředek, militantní odpůrci zase každý pohlavek či plácnutí přes
zadek za hrůzyplné týrání dítěte.Pokud sami tělesné tresty (samozřejmě v přiměřené míře!)
používáte, měli byste si například uvědomit, že:
▪
▪
▪
▪
▪
potlačí nežádoucí chování dítěte jen dočasně, bez dlouhodobého pozitivního efektu
opakováním pozbývají na účinnosti, což vede k stupňování jejich frekvence a intenzity
jsou pro dítě pokořující, vyvolávají hněv a pomstychtivé tendence
často bité děti se chovají slušně jenom ze strachu, mimo dosah rodičů se nedokážou ovládat
trestání v hněvu (které je nejčastější) vytváří silné záporné emoce nejen v dítěti,
ale i v rodičích a ostatních členech rodiny
▪ i plánované využití těchto trestů (některými odborníky tolerované)
nevede děti k větší odpovědnosti, vždy je vzorem negativního chování.
Optimální samozřejmě je se při výchově bez tělesných trestů obejít (v naší rodině se nám to
kupodivu podařilo). Jenže... ani rodič není ze železa. Určitě znáte ty situace: chcete si něco
v klidu dodělat (třeba dočíst tento text) – a dítko zlobí a (nesnesitelně!) zlobí, takže vám
nakonec povolí nervy a...
jste se někdy nad jeho původem i skutečným
významem?
Řezníci v minulosti využívali psů mohutných,
silných plemen (nejčastěji např. rotvajlera)
k ochraně majetku a především pak k tažení vozíků, na nichž distribuovali zákazníkům masné
produkty. Je nasnadě, že takový pes musel být
sakra dobře vychovaný – navenek klidný a přá-
telský, ale současně sebevědomý, nebojácný,
ovládající své nervy a přirozené pudy. Jak tedy
mohl přijít ke své nechvalné pověsti? Pravděpodobně díky některým „nevydařeným“ jedincům,
jejichž výchovu nezvládli – jejich páníčkové.
Typický řeznický pes by však mohl být stupněm
své vychovanosti nepochybně vzorem pro
nejednoho dvounožce! ▪
14 /
retro
Když tátové ještě měli čas...
Na této fotce jsem s tátou v roce 1983. Na rozdíl od
dnešních časů se můj otec vracel z práce kolem čtvrté
hodiny a hrával si se mnou. Kromě víkendových výletů
a prázdnin na chatě se nám rodiče věnovali i v týdnu,
hrávali pro nás například loutkové divadlo. Otec vyráběl
loutky z moduritu, matka na ně šila oblečky a malovala
kulisy, na kazeťák namlouvali děj a dialogy pohádek.
Netuším, jak to všechno stíhali...
Anna Hladíková
šance
Staňte se spolutvůrci našeho časopisu!
Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií
„s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému
tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků.
Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení –
zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na
[email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo
do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na
vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč.
Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:
č. 10/2013: ZA VOLANTEM – uzávěrka zaslání 16. září
č. 11/2013: RESTAURACE A JÍDELNY – uzávěrka zaslání 14. října
Nejstarší bratr
Po tragické smrti mého
otce v roce 1957 jsme
bydleli u dědečka a babičky
v Krahulově na Moravě.
Dědeček, babička i máma
museli chodit do práce,
školky nebyly, a tak jsem
se coby nejstarší
(s baretkou) musel
o výchovu mladších sester
postarat. Fotografie je
z podzimu 1958 a krmím
na ní sestry Mílu a Máňu.
Měli jsme tehdy rýžový
nákyp a ještě dnes při
pohledu na tento obrázek
cítím jeho lahodnou
chuť...
Libor Obůr ka
retro /
Hrej si s autíčkem!
„Románku, hrej si s autíčkem!“
pravil můj otec Josef Kozák a ještě
mě u toho vyfotil. Tehdy v létě
1969 mi byly necelé čtyři roky a
to
embéčko (Škoda 1000 MB) patři
lo
jeho švagrovi. Snímek je z Dubenc
e
u Českých Budějovic a majitel auta
,
můj strýc Václav Dragoun, se ani
nezlobil; měl a má děti rád.
Roman Kozák
Výchova prací
šími
Jako malí jsme často jezdívali s dal
rodinami na společné pobyty na
slet pro děti
„chaloupkách“. Bylo třeba vymy
alu začali
program, abychom si i my pom
o jsme
uvědomovat, co je to práce. Takt
a nutno
byli například zapojeni v roce 1992
al.
ěžov
nest
si
z nás
o
nikd
že
podotknout,
Bára Křížová
Vesnická škola
Do této školy, na původní faru, jsem
chodil se svými kamarády ze školky.
V takových lavicích jsme sedávali v roce
1965 a poslouchali výklad paní učitelky
Dolejší. Jako budoucího fotbalistu mě
nejvíc bavil tělocvik, maminka mě zase
přihlásila na kroužek náboženství po
vyučování.
Jaroslav Touš
15
Výjimečné zážitky na pěti tyrolských ledovcích
Nové restaurace, bezbariérový přístup
i v zimě a skvělé radovánky na lyžích
Každým rokem se na pěti tyrolských ledovcích
zlepšuje komfort pro všechny lyžařské
a snowboardové nadšence. Letos si na ledovcích
vychutnáte především kulinářské zážitky. Na
Hintertuxském ledovci v Tuxer Fernerhaus vyrostla
nová restaurace s obsluhou, krbem a bezdrátovým
připojením WiFi pro všechny hosty. Stanice lanovky
Gamsgarten na Stubaiském ledovci se rozšířila
o pavilon pod širým nebem, kde se můžete slunit
na venkovní terase, navštívit obchod se sportovními
potřebami anebo rozmazlit své chuťové buňky
v nové restauraci plné výtečné rakouské
gastronomie.
V blížící se zimní sezoně se v Söldenu v údolí
Ötztal otevírá vedle horní stanice lanovky
Gaislachkoglbahn nová gurmánská restaurace ve
výšce 3.048 metrů nad mořem a visutý most na
vrchol.
Pitztalský ledovec zase nabízí návštěvníkům
nejvýše položenou kavárnu v Tyrolsku s názvem
Café 3440, z níž si můžete užít velkolepý výhled na
místní panoramata.
V Tyrolsku nezapomněli na náročné lyžaře, pro
které je zde připravena nová lyžařská trasa
Bildstöckljoch a nejprudší sjezdovka Daunhill, jež
má neuvěřitelný šedesátiprocentní sklon.
Na Kaunertalském ledovci se zase mohou
pochlubit tím, že řadou bezbariérových nabídek
dokážou připravit zážitek z lyžování i pro osoby se
zdravotním postižením.
Výlet
do raného středověku
Jak se žilo v raném středověku,
poznáte v Archeoparku ChotěbuzPodobora. V lokalitě, kde kdysi stávalo
starobylé slovanské hradiště, vyrostly
repliky raně středověkých staveb.
Podle archeologických nálezů byla
rekonstruována jak obytná stavení, tak
i v té době nezbytná obranná zařízení.
Dokonalé iluze života našich předků už
využili i filmaři. V Archeoparku se letos v
březnu natáčelo první české dokudrama
Cyril & Metoděj – Apoštolové Slovanů,
které vzniklo u příležitosti 1150. výročí
jejich příchodu na naše území.
Jestliže se budete pozorně dívat,
zahlédnete Archeopark i z vlaku.
Železniční zastávka Chotěbuz se nachází
necelý kilometr od recepce Archeoparku.
Od zastávky se vydejte vpravo po ulici
PodKarvinská
robné info (silnice I/67), asi po 300 m
rmace o 5
tyroZa
lskýMostem
zahněte
vlevo do
ulice
a nejlepš
ch ledovca po
í nabídky
ích
nalezneteuž uvidíte
přibližně
vzdálenosti
www.gstejné
na
letscher.
ti
ro
po levé straně vstup do l.
Archeoparku.
Do
at/cz. Informace
k je
Chotěbuze
dnotlivým se můžete svézt linkami S1,
lyžařským
KauS2
oblastem
R1
moravskoslezského
Eska.
nerata
l: w
naleznete
ww.kaune
zde:
rtaler-gle
Pitztal: w
tscher.at
ww.pitzta
ler-gletsc
her.at
Sölden: www.soe
lden.com
Stubai: w
ww.stuba
ier-gletsc
Hintertux:
her.com
www.hin
tertuxergl
etscher.at
Novinky na ledovcích a lyžařská permanentka
do všech pěti lyžařských oblastí
Každý z pěti tyrolských ledovců má své. Největší
výhodou je, že na všech sjezdovkách pěti tyrolských
ledovců s přírodním sněhem platí jeden skipas
White 5, tudíž můžete lyžovat na celkem 314
kilometrech sjezdovek. Permanentka White 5 platí
celkem deset dní od 1. října 2013 do 15. května
2014. Její velkou předností je to, že ji nemusíte
„vyjezdit“ najednou, ale dá se využívat flexibilně.
Tento skipas stojí 345 eur a od 1. října si ho můžete
zakoupit u pokladen všech pěti lanovek na ledovce.
Ve dne na sjezdovkách,
večer v ledovcovém hotelu
Ve ski areálech se můžete ubytovat v soukromém
penzionu, útulném apartmánu nebo i v hotelu se
čtyřmi hvězdičkami. Nejlepší možnosti ubytování v
regionech tyrolských ledovců najdete na webových
stránkách www.gletscherhotels.at. Všechna
turistická zařízení nabízejí chutnou rakouskou
kuchyni a také wellness či sportovní program.
Ubytování si můžete objednat online zároveň
s permanentkou White 5 do všech pěti ledovcových
skiareálů.
kultura /
kino • fIlmy na doma • divadlo • výstavy
17
• knihy • cd
Kulturní
tipy
a recenze
jana
kábrta
ČD
TIP
VELKÝ GATSBY
Oslnivá podívaná a k tomu Leonardo DiCaprio v hlavní
roli. To je klasika podle režiséra Baze Luhrmanna, který se
u filmových fandů zapsal muzikálem Moulin Rouge nebo
válečnou romancí Austrálie. Nyní sleduje příběh Nicka
Carrawaye, který se ve dvacátých letech minulého století
dostal z amerického středozápadu přímo mezi newyorskou
smetánku. A je svědkem toho, jak její nelegální obchody,
milostné vztahy a zhýralý život spějí do tragického finále.
USA, 142 MIN. / REŽIE – BAZ LUHRMANN / HRAJÍ –
LEONARDO DICAPRIO, CAREY MULLIGAN, TOBEY
MAGUIRE, JOEL EDGERTON, ISLA FISHER
Soutěž o 5 DVD
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte film Velký Gatsby na DVD.
Kdo je autorem románu
Velký Gatsby?
A) Thomas Mann
B) Francis Scott Fitzgerald
C) Lion Feuchtwanger
Odpověď zadejte
do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz do 26. září.
18 /
Kino
kultura
DONŠAJNI
DIANA
Bylo otázkou času, kdy se Hollywood chytne příběhu
nejslavnější novodobé princezny – a po šestnácti letech od její
tragické smrti je tu film Diana s podtitulem, že každá legenda
má své tajemství. To filmaři hledali v posledních letech života
Lady Di, které mimo jiné poznamenal rozvod s princem
Charlesem. Krásku si zahrála hvězda King Konga Naomi Watts.
USA, VB / REŽIE – OLIVER HIRSCHBIEGEL / HRAJÍ –
NAOMI WATTS, NAVEEN ANDREWS, DOUGLAS HODGE,
GERALDINE JAMES • V KINECH OD 19. ZÁŘÍ
Moc toho o svém novém
filmu režisér Jiří Menzel
prozradit předem nechtěl.
Děj se točí okolo operního
souboru, který se na
malém městě rozhodne
uvést Mozartovu operu
Don Giovanni. O něco
zajímavější je však zákulisí,
kde se odehrávají příběhy
lásky, zklamání či vášnivého
milování. Na plátno se v něm
vrací Jaromír Hanzlík nebo
Libuše Šafránková.
ČR, 102 MIN. / REŽIE
– JIŘÍ MENZEL / HRAJÍ
– JAN HARTL, LIBUŠE
ŠAFRÁNKOVÁ, MARTIN
HUBA, JIŘINA JIRÁSKOVÁ,
IVANA CHÝLKOVÁ, EMMA
SMETANA
V KINECH OD 26. ZÁŘÍ
Filmy na doma
IRON MAN 3
Nejlepší a nejvtipnější z Iron Manů, v němž
se bohatý průmyslník Tony Stark v převleku
za železného muže vydává zjistit, kdo je
zodpovědný za jeho
utrpení. A i když bude
mít na této cestě
i velké problémy sám
se sebou, neošidí své
příznivce o skvělou
akci, bláznivé kousky,
do kterých se vrhá
s radostí malého kluka,
nebo osobitou lovestory.
USA, 129 MIN. / REŽIE – SHANE BLACK
/ HRAJÍ – ROBERT DOWNEY JR.,
GWYNETH PALTROW, DON CHEADLE,
BEN KINGSLEY, PAUL BETTANY,
REBECCA HALL, GUY PEARCE
RYCHLE A ZBĚSILE 6
Muzikály
FLASHDANCE
MAUGLÍ
Ve filmové podobě byl hitem roku
1983 a stal se jedním z nejslavnějších
muzikálů vůbec. Před třemi lety se příběh
osmnáctileté Alex, která přes den pracuje
jako svářečka a v noci se věnuje tanci,
rozhodli v Anglii převést na jeviště. Vznikla
show s atmosférou osmdesátých let a hity
jako What A Feeling nebo Maniac. K nám
dorazí na konci měsíce.
MĚSTSKÉ DIVADLO, BRNO / HRAJÍ –
SVETLANA JANOTOVÁ, IVANA VAŇKOVÁ,
ONDŘEJ STUDÉNKA, DUŠAN VITÁZEK,
HANA HOLIŠOVÁ
PREMIÉRA 28. ZÁŘÍ
Bude to podívaná pro děti, ale protože
spisovatel Kipling jako by v džungli
viděl spíše než zvířata lidi, bude se bavit
celá rodina. Muzikál o přátelství, lásce
a boji o přežití napsala osvědčená
dvojice Ondřej Soukup a Gabriela
Osvaldová, diváky by měla překvapit
náročná akrobatická čísla a potěšit
kostýmy Simony Rybákové nebo účast
řady hvězd.
DIVADLO KALICH, PRAHA / HRAJÍ – JIŘÍ
KORN, LUCIA ŠORALOVÁ, JAN KŘÍŽ,
RICHARD TESAŘÍK, CSONGOR KASSAI
PREMIÉRA 12. ZÁŘÍ
Film pro všechny kluky a chlapy, kteří mají
rádi rychlá auta a pořádnou dávku akce
k tomu. Tady je tohle všechno v podání
starých známých: Doma a Briana, kteří
patří k legendám
tajných závodů rychlých
aut. Jenže co bylo, bylo,
a když je teď do svých
služeb láká zvláštní
agent Hobbs, nakonec
mu kývnou. A stanou
se z nich lovci těch,
kterými sami kdysi byli.
USA, 130 MIN. / REŽIE – JUSTIN LIN /
HRAJÍ – VIN DIESEL, PAUL WALKER,
DWAYNE JOHNSON, TYRESE GIBSON,
JORDANA BREWSTER, MICHELLE
RODRIGUEZ
kultura /
Výstavy
KAREL BENETKA
Od roku 1968 se Karel Benetka věnuje
kreslenému humoru, který také publikoval
v řadě časopisů. Kromě toho se zabývá
ilustrováním knih, malířstvím a v menší
míře sochařstvím. Známý je i svou tvorbou
pro děti – kresbami a básničkami. Na
pražské výstavě uvidíte podstatné části jeho
tvorby: kreslený humor, obrazy i grafiky.
NOVOMĚSTSKÁ RADNICE, KARLOVO
NÁMĚSTÍ, PRAHA
OTEVŘENO OD 2. DO 21. ZÁŘÍ
19
PALETA VLASTI
V Galerii Kinský na zámku v Kostelci nad Orlicí
vystavují do konce září díla našich významných
výtvarníků, například Theodora Pištěka, Karla
Nepraše, Jana Koblasy, Huga Demartiniho
a mnohých dalších. Co mají společného? Všichni
se hlásili k legendárnímu společenství Paleta
Vlasti. Vznikla v padesátých letech minulého
století a v tehdy normalizované Praze to
byl s každou její akcí závan čerstvého,
tedy svobodného větru. Umělci, filmaři
a sportovci se pojmenovali Paleta Vlasti,
protože svoje sdružení spojili s hokejovými
tréninky – ale nešlo jen o ně. Pořádala se
divadelní představení, automobilové rallye,
koncerty, plesy nebo výlety do přírody
bombardované z letadla čerstvým pečivem.
Začátek umělecké dráhy řady umělců je
spojen právě s tímto zajímavým sdružením.
Výstava, která ho připomíná, je otevřena
každý den kromě pondělí a chlubí se i
stěžejním dílem Theodora Pištěka – olejem
nazvaným Večírek u Plečnika.
GALERIE KINSKÝ, ZÁMEK KOSTELEC NAD
ORLICÍ • OTEVŘENO DO 29. ZÁŘÍ
CD
BUIKA
LA NOCHE MÁS LARGA
Knihy
Písničky zpěvačky Buiky, to je koncentrát
španělské duše, který zasáhne vaše srdce
a už nepustí.
Narodila se
guinejským rodičům
ve španělské Palmě
de Mallorca
a vyrůstala tam
v cikánské čtvrti. Její
hlas se cítí skvěle ve flamenku, zajímavě
promíchaném se soulem a jazzem, před
pěti lety byla nominována na latinskou
cenu Grammy. Její novinka vyjde 23. září.
TEMNÁ PAVUČINA
KŘIŽOVATKY
Pod pseudonymem
Benjamin Black se skrývá
spisovatel John Banville,
ceněný autor, který získal
i prestižní Man Booker
Prize. Nyní přivádí opět na
scénu zarputilého irského
patologa Quirka, kterého
inspektor Hackett přizve
k údajné sebevraždě ne zrovna oblíbeného
mediálního magnáta. Stále více totiž nabývá
přesvědčení, že šlo spíše o vraždu.
MOBA, 269 KČ
Anthony Spencer není
chlápek, kterého by bylo proč
obdivovat. Je sice bohatý,
ale sebestředný, v práci
se ho všichni bojí a rodinu
chladnokrevně rozvrátil.
Jednoho dne se po úrazu
hlavy ocitne v nemocnici
a jeho mysl se probouzí
v zemi, která je odrazem jeho dosavadního
života. Najde se někdo, kdo ho z nehostinné
a opuštěné krajiny vyvede?
KNIŽNÍ KLUB, 299 KČ
Benjamin Black
William P. Young
JAMIE CULLUM
MOMENTUM
Jamie Cullum je chlapík, který dělá
z moderního jazzu zážitek. Platilo to o jeho
předcházejících deskách, potvrdil to v létě
na festivalu Colours of Ostrava, a teď to
dokazuje i novým
albem Momentum.
Víc než dřív na něm
od jazzu odbíhá
k jiným žánrům
a je patrné, že
z dřívějšího rošťáka
vyrostl mladý muž. Svému rukopisu
s hitovým nádechem však zůstal věrný.
20 /
Tipy a recenze připravuje
Jan Kábrt,
novinář a publicista.
televize
Pobaví, ale nenadchne
Leoš Mareš se dočkal – má vlastní show v televizi. Jenže od muže, který platí
za nejlepšího spíkra v zemi, se čekalo přece jen víc, než že bude za stolem
pokládat předepsané otázky.
D
louho se spekulovalo, jakým směrem se
na poli televizní zábavy Leoš Mareš vydá.
Sám se nechal slyšet, že by jednou rád vedl
talk show, ale že se na ni zatím necítí. Možná
i proto ten úkrok, při němž kývl na průvodce
zábavným pořadem QI – na vše máme odpověď, který je českou kopií úspěšného britského
formátu QI: Quite Interesting. Diváky vítá
v motýlku a výrazných brýlích s mohutnými
černými čtvercovými obroučkami a po každém
boku má dva hosty, kteří se až na jeho parťáka
z rádia Patrika Hezuckého mění. Princip hry
spočívá v tom, že Mareš pokládá
neobvyklé otázky a hosté mají za
úkol spíše než správně odpovědět
je vtipně okomentovat. Z toho
je jasné, že míra vtipu záleží na
pozvaných hostech a v tom se
pořadu zatím celkem dařilo.
Nejprve to vyšlo s bavičem Milošem Knorem a nedostižnou
glosátorkou Adélou Banášovou, které v dalším
dílu sekundoval zpěvák Matěj Ruppert. Když
vezmeme v úvahu, že před Primou skoro stejný
pořad Copak bych vám lhal? (opět podle britského vzoru) uvedla Česká televize, je Prima
o mílové kroky jinde. Tady se zábavě daří,
zatímco v ČT nejapná hra na humor pořad dosmýkala do neatraktivního času na dvojce.
QI tak na poli domácí zábavy stojí poměrně
vysoko a z novinek, které zatím televize předvedly, jasně vítězí. To však nelze říct o Marešovi,
pro kterého je britský moderátor téže soutěže
Stephen Fry zatím vzdáleným vzorem. Podsaditý chlapík totiž s absolutní lehkostí
a nevídaným humorem zadává nejen
otázky, ale také komentuje veškeré
dění. Mareš se hodně směje, ale ve
vtipném glosátorství jej zmiňovaná
Banášová hravě předčí. Prostě na stará
moderátorská kolena zvolil jistotu. Přestože riziko mu vždycky slušelo víc. ▪
ROBIN HOOD
Režisér Ridley Scott vypráví Robinův
příběh po svém.
Jeho hrdina (Russell
Crowe) viděl zemřít
krále a po návratu
do Anglie se vydává
za muže, kterým není. Díky tomu se
však může postavit útlaku nového
krále.
PRIMA • 14. ZÁŘÍ / 20.15
DENÍK DITY P.
Dita Pecháčková, bývalá šéfredaktorka
časopisu Apetit, je skvělá kuchařka.
To zpečetila
loni originální
kuchařkou Deník
Dity P. A recepty z ní
vaří od září každý
pátek v podvečer
pod režijním dohledem Davida
Ondříčka.
ČT1 • OD 6. ZÁŘÍ KAŽDÝ PÁTEK / 18.25
VÝMĚNA MANŽELEK
Mnohem zajímavější než stále se
opakující talentové soutěže nebo
pozorování skupiny
lidí ve vile je život
sám. Zvlášť když
si v něm někdo
vymění na čtrnáct
dní rodinu. Nové
příběhy půjčených manželek opět
nabízejí silné emoce.
NOVA • KAŽDÝ PÁTEK / 20.20
HONBA ZA DIAMANTEM
hodnocení
Dobrodružství této dvojice se nikdy
neomrzí. Kathleen Turner jako
spisovatelka, která
chce v džungli
zachránit svoji
sestru, a dobrodruh
(Michael Douglas),
kterému propadne
její srdce. Následující týden se těšte na
dvojku: Honbu za klenotem Nilu.
PRIMA LOVE • 22. ZÁŘÍ / 20.30
QI – NA VŠE
MÁME ODPOVĚĎ
PRIMA • STŘEDA 21.45
60 %
TV kupé
Zářijové menu
■ MÍSTO KUBELKOVÉ
MISS Z ROKU 2003
■ HŘEBEJK NATÁČÍ NEMRAVNÝ
SERIÁL PRO HBO
■ NOVA CHYSTÁ DRUHOU
EXPOZITURU
Vzhledem k tomu, že Iva Kubelková, dlouholetá
tvář pořadu Sama doma, začala už koncem srpna
uvádět na Primě bulvární Top Star magazín,
musela si ČT najít náhradu. Vybrala si bývalou
Miss ČR Lucii Křížkovou, za svobodna Váchovou.
Po Terapii se česká pobočka televize HBO pustila
do dalšího seriálu. Třináctidílné drama V objetí
o třech propojených milostných trojúhelnících
režíruje Jan Hřebejk a hrají v něm Aňa Geislerová,
Jitka Čvančarová nebo Jaromír Hanzlík.
Autory scénáře jsou opět publicisté Josef Klíma
a Janek Kroupa, kteří slibují podívanou s prvky
thrilleru z prostředí nejvyšší společnosti,
inspirovanou skutečnými událostmi. Roli
prezidenta si zahraje moderátor Jan Kraus.
recenze /
21
něco hodně nepěkného. Ani režim a řád v táboře režisér Milan Cieslar nijak nepřikrašluje,
a i proto je úvod filmu tak strhující.
Jenže postupem času a každodenní
rutinou ghetta film na síle ztrácí. Naštěstí
s přípravou útěku nabere druhý dech a diváky
si znovu připoutá. Z výsledných více než dvou
hodin přesto chtělo ještě kus ukrojit.
Životní role Jiřího Mádla
Colette vrací českému
filmu lesk
Natáčejí se druhé Babovřesky,
dokončuje se čtvrtý Kameňák
a člověku je z té vší legrace
trochu smutno. Ale potom
se objeví film Colette a ve
filmovém světě je zase dobře.
Z
vláštní, protože k ničemu nemá česká
novinka dál než k smíchu a pohodě. Bez
příkras vtrhne do roku 1943, navíc na jedno
z nejhorších míst tehdejšího světa – koncentrační tábor Birkenau.
Mezi židovskými vězni z celé Evropy je tu
i český mladík Vili. Přežívá, protože se mu
podařilo urvat místo v pracovním komandu
zvaném Kanada – tady se třídí, prohlížejí a
konfiskují osobní věci po lidech z transportů.
hodnocení
COLETTE
REŽIE – MILAN CIESLAR / HRAJÍ
– CLÉMENCE THIOLY, JIŘÍ MÁDL,
ONDŘEJ VETCHÝ, PETR VANĚK,
MICHAL DLOUHÝ, ANDREJ HRYC
V KINECH OD 12. ZÁŘÍ
80 %
Cieslar obsadil do hlavní role Viliho Jiřího
Mádla a postaral se tak o to, že z filmového
kluka vyrostl filmový muž. Nikdy se sice
nezbaví rošťáckého výrazu v obličeji, ale
když jde o život, nikdo si na něj nevzpomene.
Naopak mu pomůže při tajných schůzkách
s Colette – ač je mu dívka od první chvíle
oddána, jisté chlapecké bázlivosti se jeho Vili
neubrání.
Stejně působivý výkon předvedla i Pařížanka Clémence Thioly v roli Colette. Její role
vyžadovala, aby se emoce střídaly především
v její tváři a Francouzka si dokázala poradit
jak s tlumenou vášní, tak odevzdaností,
bezmocí nebo chvilkovou nadějí.
Herecky se vůbec Colette daří. Německého herce Erica Bouwera od prvních minut
nesnášíte – hraje krutého dozorce Weissackera. A není asi nic nového, že s výrazem umí
neobyčejně pracovat také Ondřej Vetchý.
Připomínka kruté doby
Láska na první pohled
Colette je jednou z mnoha dívek, které
vyvrhnul nákladní vlak, ale Vilimu stačí jeden
pohled, aby věděl, že je to ONA. A také ví, jak
jí rychlou radou zachránit život, umí zařídit,
aby mu později v táboře byla nablízku…
V panství smrti začali psát kroniku své
lásky. V hrozných podmínkách, kdy se ona
musela podřizovat sexuálním touhám jednoho z dozorců a on málem zemřel po fyzickém
trestání…
Dočasná ztráta dechu
Romance z koncentračního tábora není
v kontextu světové kinematografie jistě nic
převratného, ale tuzemské produkci vrací
lesk. Zatímco jinde potí vtipy v kulisách
televizní inscenace, Colette mluví obrazem,
situací, hereckými pohledy a gesty. Kulisy
ubikací a vysokých komínů chrlících hustý
dým z lidských těl tu nejsou jen pro ilustraci
doby a místa, ale především jako memento,
ze kterého přeběhne divákům po zádech
Škoda že se premiéry Arnošt Lustig nedožil.
Emoce z jeho knihy se totiž podařilo přenést
i na plátno. Ať již jde o komorní příběh mezi
hlavními hrdiny nebo tu hrůzu, která je
obklopuje. Koncentrační tábor i jeho denní
chod působí velmi reálně, a proto nenechávají nikoho chladným. Ostatně i v tom je
Colette důležitější než vesnické řachandy –
pořád je třeba si připomínat, jakého zla byli
lidé ještě vcelku nedávno schopni. ▪
Využijte půjčovny kol ČD! Vypůjčená kola přepravíme na vybraných tratích zdarma
a ve stanicích s úschovnou kol ČD je bezplatná i jejich úschova.
www.cd.cz/cdbike
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz
840 112 113
cestování po ČR /
23
Za krásami Česka
Moravskoslezský kraj
Štramberk
Ostrava
Linhartovy
Ostrava
Lysá hora
Beskydy
Královna Beskyd. Tak se přezdívá Lysé hoře. V období protektorátu Čechy a Morava –
po zabrání Sudet – byla moravskoslezská dominanta se svou výškou 1 323 m n. m. dokonce
naší nejvyšší horou. Na Lysé hoře založil legendární rebel Ondráš (1680–1715) zbojnickou
družinu, která napravovala panské křivdy. Podle pověsti se v jeskyních na Lysé hoře dodnes
ukrývá pohádkový poklad nahromaděný zbojníky. Ten nejspíš nenajdete, ale jedna odměna
za výšlap na Lysou horu na vás určitě čeká – nádherné výhledy do beskydských údolí. Ty
obdivoval i básník Petr Bezruč, který na Lysou horu podnikl „výplaz“ i ve svých 88 letech. Vrchol
hory prodlužuje televizní vysílač se 77 metrů vysokou věží a je zde také budova meteorologické
stanice. Na Lysou horu se vydejte od nádraží v Ostravici (trať č. 324). Z Ostravice vede na Lysou
horu naučná stezka, která kopíruje červenou turistickou značku (8,5 km).
24 /
cestování po ČR
NOVÝ JIČÍN
Město klobouků
TEXT: TOMÁŠ REZEK
L
etos uplynulo 700 let od založení Nového
Jičína. Tedy abychom byli přesní – od první
písemné zmínky o městě. Začátkem září se
zde konaly velkolepé oslavy a k výročí byla
vydána mj. nová turistická známka. Pokud jste
městské slavnosti propásli, nevadí. Do Nového
Jičína se vyplatí zavítat kdykoli. Památek
a turistických atrakcí je tu požehnaně. Historickým centrem města je Masarykovo náměstí.
Před nedávnem prošlo důkladnou rekonstrukcí
a i díky ní patří náměstí k nejpěknějším rynkům
nejen na Moravě a ve Slezsku. Jeho malebnost
umocňuje podloubí, které je na všech jeho
stranách i v přilehlých ulicích, což je v našich
zemích unikát. Z honosných domů na náměstí
vyniká budova tzv. Staré pošty. Dům se dvěma
arkádovými lodžiemi je považován za jeden
z nejvydařenějších příkladů městské renesance
u nás a hostil i ruského cara Alexandra I.
Laudonův dům na náměstí
Nejznámějším návštěvníkem města byl
bezpochyby Gideon Ernst von Laudon. Jméno
nejvýznamnějšího rakouského vojevůdce
18. století nese nárožní dům na náměstí
(č. p. 45), v němž Laudon roku 1790 zemřel.
Mezi současníky si vojevůdce udržuje popularitu hlavně díky lidové písničce, v níž se
o něm zpívá jako o generálovi, který jede přes
vesnici a má bílou čepici. Nejvyššími poctami
ho honorovala císařovna Marie Terezie i její syn
Josef II. Laudon byl oblíbený nejen u vrchnosti.
Dokázal ochránit Čechy od Prusů a Uhry od
Turků, a tak ho uctívaly skoro všechny národy
rakouského mocnářství. V létě roku 1790 se
v Novém Jičíně připravoval na novou válku
Zrekonstruovaná věž hradu Starý Jičín.
spojení
S Českými drahami do Nového Jičína
Do Nového Jičína se můžete svézt nejen vlakem, ale také autobusovými linkami
Českých drah. Ve Hranicích na Moravě navazují ČD Busy na expresy jedoucí z/do Prahy
a další vlaky (více na www.cd.cz/cdbus). Nejvýhodnější spojení si snadno vyhledáte na
www.cd.cz/spojeni nebo vám poradí na tel. 840 112 113.
z Ostravy hl. n. za 46 minut
z Přerova za 59 minut
z Olomouce hl. n.
za 62 minut
z Pardubic hl. n.
za 2 hodiny 32 minut
Foto: Lumir Jurka l Dreamstime.com
Že s klobouky může být i zábava, vás přesvědčí
v Novém Jičíně. Město pod Beskydy se také pyšní jedním
z nejkrásnějších náměstí u nás.
cestování po ČR /
25
Soutěž
Zodpovězte správně následující otázku a vyhrajte jednu ze tří
rodinných vstupenek na výstavu Nechte na hlavě a zároveň
jeden ze tří katalogů k této stálé výstavě. Ceny do soutěže věnovalo Muzeum Novojičínska (www.muzeum.novy-jicin.cz).
Kdy byl v Novém Jičíně založen cech kloboučníků?
A) 1530 B) 1630
C) 1730
Masarykovo náměstí v Novém Jičíně.
s Pruskem, ale plány na další vojenský úspěch
překazila smrt. Na domě připomíná Laudonův
skon pamětní deska s bustou a podle již schváleného projektu vznikne brzy v domě interaktivní expozice o jeho neobyčejném životě.
Vyfoťte se s kloboukem!
Foto: archiv města Nový Jičín
V Laudonově domě se nachází návštěvnické
centrum města. Kromě turistického „ícéčka“,
kde získáte mapy, průvodce nebo suvenýry,
v něm najdete kavárnu, prodejnu klobouků
a také poutavou expozici věnovanou
technologickým postupům při výrobě klobouků. Součástí výstavy je i zkoušírna. V ní si můžete
vyzkoušet nespočet klobouků – dámských
i pánských. Nejvhodnější pokrývku hlavu si lze
vybrat i v digitálním koutku, a to za pomoci
Foto: Bruder l Dreamstime.com
Odpověď jednoduše zadejte do příslušného formuláře na
www.cdprovas.cz do 26. září. Správná odpověď z minulého
čísla je C) Šíleně smutná princezna a Bílá paní.
speciálního programu a webkamery. Fotku
s vybraným modelem si pak pošlete na svůj
e-mail nebo jí obdarujete přátele jako netradiční
pozdrav z výletu. V Novém Jičíně má kloboučnictví dlouhou tradici. Kloboučnický cech byl ve
městě založen už v roce 1630 a na přelomu
19. a 20. století se v Novém Jičíně vyrábělo
dokonce nejvíce klobouků v celém
Rakousko-Uhersku.
Na Žerotínský zámek
Za klobouky se můžete vydat i do renesančního
zámku Žerotínů. Stojí jen pár kroků od náměstí.
Jeho původní pevnostní ráz připomínají už jen
dvě kulaté obranné věžice. Ostatní byly strženy
v polovině 19. století při úpravách zdevastované zámecké stavby. Ve 30. letech
minulého století se dokonce uvažovalo
Právě k ní vás pozveme na výlet.
o demolici celého zámku, ale naštěstí
Z Nového Jičína se vydejte po
k tomu nedošlo. Od roku 1945 v něm
červené turistické značce k rozcestí
sídlí muzeum a v pečlivě zrenovovaSkalky, kde červenou vyměňte za
ných prostorách si můžete prohlédžlutou, s níž pak dojdete do Starého
nout jeho expozice. Hlavním lákadlem
Jičína, jemuž dominuje zmíněná zříje stálá výstava s názvem Nechte na
cenina (cca 7 km). Ke Starojičínskéhlavě, která představuje středoevropmu hradu se váže pověst o založení
Busta
ský unikát. Uvidíte na ní snad všechny
města Nový Jičín. Kdysi na hradě žil
vojevůdce Laudona.
možné variace klobouků, čepců, čepic
rytíř se svou nebojácnou dcerou. Ta
a přileb z období od počátku 19. století do
se jednoho dne vydala zabít medvěda, který
současnosti. Nechybějí ani pokrývky hlavy výškodil místním lidem. Zvíře ale jen poranila
znamných osobností. K hýčkaným exponátům
a už to vypadalo, že rozzuřenému medvědovi
patří klobouky prezidenta T. G. Masaryka, Jana
neunikne. Z ničeho nic se objevil pastýř, který
Nerudy, Františka Palackého nebo následníka
medvěda skolil. Za svého zachránce se pak
trůnu Františka Ferdinanda d´Este.
dívka provdala a na místě, kde jí ho Bůh poslal
na pomoc, nechala postavit kapli. Kolem ní
pak vyrostlo město – Nový Jičín. V roce 1996
Takřka pohádkový ráz hlavního novojičínskébyla na Starojičínském hradě zrekonstruováho rynku dotváří i 66 metrů vysoká věž farního
na hradní věž s rozhlednou a stylovou restaukostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena
rací. Z věže si vychutnejte výhled do širokého
byla v letech 1587 až 1618 po vyhnání katolicokolí, k dispozici jsou i dalekohledy. ▪
Výlet do Starého Jičína
Novojičínské svatyně
Digitální zkoušírna klobouků.
kých kněží z města – na oslavu vítězství luteránů nad olomouckým biskupem. Barokní kopuli
získala věž až v roce 1854. Barokní výzdobou se
může pochlubit i interiér kostela, pozornost si
zaslouží hlavně sochy svatých na hlavním oltáři. Farní kostel není jedinou zajímavou církevní
stavbou ve městě. Na počátku třicetileté války
se v Novém Jičíně odehrála bitva, při níž přišlo
o život na 500 neapolských vojáků bojujících
ve službách španělského krále. Na místě jejich
hromadného hrobu byla postavena tzv. Španělská kaple, která se stala oblíbeným poutním
místem. Kaple stojí za Smetanovými sady
naproti nemocnici a lze od ní spatřit nedalekou
zříceninu Starojičínského hradu.
VÍTKOVICE
Štítová kolonie.
Manchester najdete i u nás
Mezi továrními halami, komíny, kovovými stožáry či
potrubními systémy se ukrývá jedna z nejspecifičtějších
ostravských čtvrtí, která stále ještě čeká na své objevení.
TEXT A FOTO: PETR VLČEK
N
ež se s prvním skutečným industriálním
městem na našem území seznámíte,
neuškodí trocha historie.
Za rozvoj vděčí železárnám
O Vítkovicích se první písemné zprávy zmiňují
k letopočtu 1357. Po staletí byly obyčejnou,
vlastně ničím zajímavou vsí. Zvrat nastal až
po založení železáren v roce 1828. S rozmachem továrny se začala raketově rozvíjet
i obec, a to natolik, že byla už v roce 1908
povýšena na město a od roku 1924 je nedílnou součástí Ostravy. Ale zpět do 2. poloviny
spojení
Vlakem do Vítkovic
Vlakem se bez problémů dopravíte přímo do Vítkovic. Ti, kteří
pojedou z Prahy, se mohou svézt
vlaky Ex, EC nebo SC Pendolino
do stanice Ostrava-Svinov, odkud
směřují do stanice Ostrava-Vítkovice osobní vlaky.
z Prahy
za 3 hodiny 23 minut
z Brna
za 2 hodiny 20 minut
z Havířova za 18 minut
19. století. Obří podnik, jeden z největších
v tehdejším Rakousko-Uhersku, potřeboval
především ubytovat své zaměstnance a jejich
rodiny. A byl to hlavně ředitel železáren Paul
Kupelwiesser, na svou dobu nadčasově
smýšlející člověk, který pro ně nechal postavit
stovky bytů, a aby toho nebylo málo, tak
i komplexní občanskou vybavenost, čímž Vítkovice předběhly o desítky let pověstný a tolik
opěvovaný Baťův Zlín.
Vítkovice vyrostly ve čtyřech etapách během let 1877 až 1914, tedy v období, kdy se
stavělo ve zdobném historizujícím a secesním slohu. Tady na to šli jinak: na podobu
nových Vítkovic byli povoláni přední
architekti své doby, za všechny vzpomeňme Maxe von Ferstela a Augusta Kirsteina
z Vídně, jimž se stala vzorem anglická architektura z červených režných cihel. Vzniklá
podoba dala Vítkovicím (městská památková
zóna) vlastní, neopakovatelnou atmosféru.
Budete si tu připadat, jako byste se ocitli spíše
v nějaké čtvrti anglického Manchesteru.
cestování po ČR /
27
Soutěž o předplatné
A) 100. ročník
B) 120. ročník
C) 125. ročník
Odpověď zadejte do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz do 26. září.
Tři správné odpovědi odměníme ročním předplatným časopisu Turista.
Náměstí Míru – srdce Vítkovic
Putování po objektech z červených cihel je
nejlépe začít v samém srdci Vítkovic – na prostorném náměstí Míru. Jeho středu i nemalé
části města vévodí trojlodní pseudogotický
kostel, jenž byl zasvěcen sv. Pavlovi na počest
již výše zmíněného Paula Kupelwiessera.
Kuriozitou je, že svatostánku předcházela
samostatně stojící věž původně sloužící jako
vodojem a požární pozorovatelna. Kvalitní
ocelové kostelní zvony Ema, Karel a Pavel pocházejí – jak jinak – z Vítkovických železáren.
Protipól kostela tvoří radnice, která se okázalou reprezentativní podobou tolik odlišuje
od ostatní, spíše strohé vítkovické zástavby.
Přesto díky použitému materiálu – neomítnutým cihlám – tu harmonicky zapadá. Dále
na náměstí najdete závodní nemocnici, první
zařízení svého druhu v Evropě, faru, tělocvičnu a Závodní hotel, jehož prostory nesloužily
pouze k ubytování návštěvníků města, ale
probíhal v něm i bohatý společenský a kulturní život celých Vítkovic.
Rovněž bezprostřední okolí náměstí nabízí
pro Vítkovice řadu charakteristických staveb.
Pokud se chcete dozvědět kam a za čím se
vydat, můžete prostudovat informační tabuli
Typické panorama „Ostravských Hradčan“.
umístěnou před kostelem
u fontány.
A co vám nabídne? Veřejné objekty jako tržnici
(Jeremenkova 18), měšťanskou chlapeckou školu
(Jeremenkova 2), dívčí
obecnou a měšťanskou
školu s několika secesními
detaily (Halasova 26) či
závodní jesle (Prokopa
Velikého 37), jednu z prvních školek
v Evropě. A také neopomeňte vítkovický
fenomén – bytovou výstavbu. Jak šel čas, část
objektů již zmizela nebo zůstala v neúplném
stavu. I tak je ale co obdivovat, např. domy
ve tvaru písmene „U“, tzv. U-Hausy (Mírová
24), které jsou nejstaršími dochovanými
pavlačovými domy v Ostravě, vilky vyšších
úředníků (Ruská 45, Mírová 38, Výstavní 17),
kasárna (Nerudova 10), tedy ubytovnu pro
svobodné dělníky, a hlavně dělnické kolonie,
jež si stále uchovávají nenapodobitelné kouzlo. Nejzachovalejší a nejrozsáhlejší kolonií je
Štítová (Tržní, Nerudova a Lidická ul.) se čtyř|
8–9 2013
Časopis Turista je jako pokračovatel Časopisu
turistů nejstarším magazínem o vlastivědě naší
republiky. Letos vychází jeho
Přijeďte na „Okolo Železné Rudy
s časopisem TURISTA“
SRPEN–ZÁŘÍ
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista!
Aksamitova brána a Jelínkův most – přírodní
zajímavosti nedaleko Koněpruských jeskyní
Ze Zbraslavic do Zruče nad Sázavou
Z Mladých Buků k Hrádečku
Rodný dům výsadkáře Jana Kubiše
Slovenské vrcholy s nejkrásnějšími výhledy
Krásy Velkého Rozsutce (Slovensko)
Naučná stezka slanou stepí (Rakousko)
Skanzen v Niedersulzu (Rakousko)
Ptáci v barvách duhy
Muzeum dr. Edvarda Beneše v Kožlanech
Futuristická rozhledna
na Velkém Kosíři
Hlubiny České krajiny
Toulky s Toulavou kamerou
LII | 125
Cena: 48 Kč
Na kole Kamennými vrchy do Saska
Městys Rataje nad Sázavou
Radnice.
mi řadami spojených dvojdomků s výraznými
štíty. Genius loci Vítkovic můžete na závěr
prožít i v některé z lidových hospůdek. ▪
Tento článek vyšel také v časopise Turista č. 6/2012.
28 /
cestování po ČR
Linhartovy
Hlučín
Z okna vlaku
Chotěbuz
v Moravskoslezském kraji
Foto: Vlastislav Ševčík, www.fotobanka.cz
Hlučín
Foto: archiv Muzea Těšínska
Chotěbuz
Foto: Ralf Lotys (Sicherlich)
Linhartovy
Zámek,
kde neznají nudu
Výlet
do raného středověku
Za vodními
radovánkami
Před osmi lety byl veřejnosti
zpřístupněn opravený zámek
Linhartovy. Najdete ho nedaleko Krnova
při řece Opavici na dohled polským
hranicím. Není jen obdivuhodnou
památkou s rozlehlým parkem, ale také
živým kulturním centrem. Při prohlídce
zámku si přijdou na své dospělí i děti.
Pro letošní návštěvnickou sezonu si na
zámku připravili nové stálé expozice
psacích strojů, poštovních známek
a výstavu věnovanou Africe. Vaše
ratolesti se mohou těšit na přehlídku
dřevěných hraček, loutek a také modely
sestavené ze stavebnice Merkur.
Jak se žilo v raném středověku,
poznáte v Archeoparku Chotěbuz-Podobora. V lokalitě, kde kdysi stávalo
starobylé slovanské hradiště, vyrostly
repliky raně středověkých staveb.
Podle archeologických nálezů byla
rekonstruována jak obytná stavení, tak
i v té době nezbytná obranná zařízení.
Dokonalé iluze života našich předků už
využili i filmaři. V Archeoparku se letos
v březnu natáčelo první české dokudrama
Cyril & Metoděj – Apoštolové Slovanů,
které vzniklo u příležitosti 1150.
výročí jejich příchodu na naše
území.
V žebříčku nejkrásnějších pláží Česka
se pravidelně objevují ty, které lemují
Hlučínské jezero, známé jako Štěrkovna.
Vzniklo totiž těžbou štěrkopísku. Přilehlý
sportovně rekreační areál nabízí nejen
čisté travnaté pláže, ale i dostatek
možností pro aktivní odpočinek. V areálu
si můžete půjčit loďku, šlapadlo, projet se
na vodních lyžích či nafukovacím kruhu.
Jezero je také oblíbeným místem pro
windsurfing a rybaření. Komu se nechce
do jezera, může si zaplavat ve dvou
bazénech. A v areálu se nebudou nudit
ani neplavci.
Od železniční zastávky Linhartovy
je to k zámku jen pár kroků
(cca tři minuty). Zastávka je součástí
železniční tratě Krnov – Šumperk
(č. 292). Vlaky v Linhartovech zastavují
už od roku 1872, kdy byl zprovozněn
úsek z Krnova do Jindřichova ve
Slezsku. Z ostravského hlavního
nádraží trvá jízda po kolejích – s jedním
přestupem v Krnově – necelou hodinu
a půl a z Opavy (Opavy východ) vám
cesta vlakem zabere asi 45 minut.
Jestliže se budete pozorně
dívat, zahlédnete Archeopark
i z vlaku. Železniční zastávka
Chotěbuz se nachází necelý kilometr
od recepce Archeoparku. Od zastávky
se vydejte vpravo po ulici Karvinská
(silnice I/67), asi po 300 m zahněte vlevo
do ulice Za Mostem a po přibližně stejné
vzdálenosti už uvidíte po levé straně
vstup do Archeoparku. Do Chotěbuze
se můžete svézt linkami S1, S2 a R1
moravskoslezského Eska.
Z vlaku se vyplatí vystoupit na
zastávce Děhylov, od níž je to
k jezeru a k branám sportovně
rekreačního areálu asi kilometr.
Pokud pojedete vlakem do
Hlučína, od hlučínského nádraží vás
k jezeru dovede přes centrum města
modré turistické značení. Ke Štěrkovně
se z Děhylova i Hlučína můžete
také svézt autobusovou linkou č. 75
ostravské MHD – do zastávky Šterkovny
(jízdní řád najdete na www.dpo.cz –
Jízdní řády – Autobusové linky).
cestování po ČR /
29
Rájem rozhlednovým
ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL
Bílov (Kanihura)
Dvaašedesátimetrový ocelový tubus s vnějším točitým schodištěm z roku 2006.
trať č. 279, nejbližší žel. stanice Bílovec, vzdálenost 3,3 km
Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 26 metrů (Beskydy, Hostýnské vrchy, Ostrava, Studénka).
Bílovec
Bílov
Studénka
Fulnek
Bílov
Východištěm ke zdolání rozhledny je obec Bílov ležící vpravo od hlavní silnice Fulnek – Bílovec.
Na konci obce ve směru na Bílovec je značená odbočka doprava. Hrubá asfaltka klesá nejprve
500 metrů z mírného kopce až k další pravotočivé odbočce.
Dvousetmetrová štěrková cesta vede odtud kolmo k věži jen do mírného kopce, ale vzhledem
k povrchu je tato část sjízdná pouze na horském kole.
Pustějov
Občerstvení a suvenýry ve věži.
Cvilín (Lichtensteinova rozhledna)
Původně pětatřicetimetrová, nyní devětadvacetimetrová kamenná válcová věž z roku 1903.
trať č. 310, nejbližší žel. stanice Krnov-Cvilín, vzdálenost 2,3 km
Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 25 metrů (Krnov,
Opava, Jeseníky, Beskydy, Polsko).
Značená cesta k rozhledně odbočuje z hlavní silnice z centra Krnova
směrem na Opavu. Nejprve se jede 400 metrů na rovině po asfaltu a
dlažebních kostkách. Pak následuje 1 800 metrů prudkého stoupání
opět po kvalitním asfaltu. Od poslední pravotočivé zatáčky těsně
pod poutním kostelem vede silnice do příkrého kopce. U kostela je
značená odbočka doleva po písčitohlinité a hrubé asfaltové cestě
převážně z kopce, která po 250 metrech končí přímo u rozhledny.
Krnov-Cvilín
Opava
Krnov
Na silničním kole dobře sjízdné až k poutnímu kostelu, dále k věži je
nutná větší opatrnost.
Občerstvení v restauraci pod kostelem. Suvenýry v pokladně rozhledny.
Soutěž
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách.
Jaký je součet nadmořských výšek
rozhleden Bílov a Cvilín?
Správnou odpověď jednoduše zadejte
do 26. září do formuláře na www.cdprovas.cz.
Nápovědu najdete na www.rozhlednovymrajem.cz.
Cvilín
Šelenburk
SparNight
Za krásami Švýcarska levněji a pohodlněji
Využijte noční vlak s jízdenkou SparNight!
Dopřejte si odpočinek během cesty a svůj pobyt začněte svěží.
▶
z Prahy do Curychu již od 1 552 Kč/59 EUR*
ve čtyřmístném lehátkovém kupé
▶
klimatizované vozy
Zakupte si jízdenku včas – předprodej začíná již čtyři měsíce
před datem cesty. S sebou si můžete přepravit i kolo.
* Uvedené ceny v Kč jsou přibližné, aktuální cena se může lišit podle kurzu CZK/EUR.
Orientační kurz pro příklady cen je 26,30 Kč za 1 euro.
Výhodně po Švýcarsku
se Swiss Flexi Passem
Švýcarsko.
vlakem, autobusem a lodí.
Cestujte v zemi pod Alpami neomezeně s akční nabídkou Swiss Flexi Pass na 2 dny!
Zvolte si 2 libovolné dny (i po sobě jdoucí) v 1 měsíci v období 1. 9. 2013–31. 5. 2014
a využijte všechny výhody jízdního dokladu Swiss Flexi Pass:
▶
▶
▶
neomezené cestování vlaky, autobusy, lodí a MHD
slevy u partnerů bonusového programu ve zvolené dny
vstup zdarma do více než 470 muzeí
Swiss Flexi Pass lze zakoupit až 3 měsíce předem, ale pouze do 1. 5. 2014.
Ceník
2. vozová třída
1. vozová třída
pro dospělé
Swiss Flexi Pass na 2 dny
166 € (4366 CZK)
249 € (6549 CZK)
pro mládež do 26 let
124 € (3261 CZK)
186 € (4892 CZK)
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz
840 112 113
Více najdete na www.cd.cz/svycarsko
a www.swisstravelsystem.com
šéfkuchař pro vás /
31
PŘEDSTAVUJEME...
Roman Paulus
Už jako mladého kluka ho zajímala gastronomie, rád vařil a cestoval. I když ho bavilo učit se
novým věcem, velmi nerad chodil do školy,
a proto také tvrdí, že se stal kuchařem. Důležitá pro něj byla vždy praxe. Ta ho přivedla
až k roli šéfkuchaře restaurace Alcron, která
byla díky jeho gastronomické tvorbě oceněna
Michelinskou hvězdou (jako jedna z prvních
v České republice). Vyučil se na rakouské škole
a později v rakouských hotelech, vařil například
ve vídeňském Hiltonu. Vyzkoušel si i kuchyň
v londýnském Savoyi a na zaoceánské lodi
Queen Elizabeth II. V roce 2009 se stal kuchařem roku a s restaurací Alcron se pravidelně
umísťuje na prvních příčkách ve výběru restaurací. Miluje rizota, rybí pokrmy a tradiční českou
kuchyni, vyhlášená je především jeho svíčková.
Michelinská restaurace Alcron
Restaurace Alcron byla již od svého otevření
v roce 1932 místem vybrané kuchyně sbírající
ocenění po celém světě, oázou radosti
a pohody při posezení s přáteli i filozofického
či politického rozjímání. Po rekonstrukci v roce
2000 se rozložení klientely trochu změnilo,
nicméně tradice a příznačná věta označující
vysokou úroveň „To je jako v Alcronu“ žije dál.
Interiér s intimní atmosférou svíček,
s ilustracemi roztančených párů v New Yorku
a s krbem z třicátých let minulého století nabízí
stylové posezení pro pouhých 24 hostů. Čeká
na ně skvělý výběr delikátních pokrmů
formou degustačních menu nejen
Kde najdete restauraci Alcron?
z ryb a mořských plodů, připraveŠtěpánská 40
ných v kreativním duchu
Praha 1
s pečlivostí a láskou jedním
Rezervujte si svůj stůl
z nejtalentovanějších českých
na tel. +420 222 820 410.
šéfkuchařů. Restaurace Alcron
Více na www.alcron.cz.
v roce 2012 získala Michelinskou
hvězdu.
32 /
šéfkuchař pro vás
3chodové
menu
ROMANA
PAULUSE
Norský uzený
losos s tabouleh salátem
suroviny na 4 porce:
❘
❘
❘
❘
❘
❘
❘
❘
600 g filetů norského lososa
100 ml tmavého rumu Bacardi
sůl, cukr ❘ 50 g petržele
30 g nevařeného bulguru
50 g oloupaných rajčat
10 g červené cibule
olivový olej, citron
skořice, máta
Očištěné filety lososa naložíme na
15 minut do tmavého rumu. Poté posypeme mixem cukru a soli v poměru
2 : 1 a necháme marinovat 4 hodiny.
Rybu opláchneme pod tekoucí vodou
a osušíme kuchyňskou utěrkou. Do
rozpálených uhlíků vhodíme udicí chipsy
namočené ve vodě a lososa vložíme na
odkládací část grilu. Udíme 15–20 minut.
Velkolistou petržel nakrájíme na tenké
nudličky tak, aby zůstala suchá. Přidáme
oloupaná rajčata nakrájená na kostičky
(ne vnitřky), červenou cibuli najemno
a vařený bulgur. Ochutíme olivovým
olejem, citronovou šťávou, skořicí
a můžeme také přidat mátu.
Doba přípravy: 20 MINUT
Doba PEČení: 25 minut
Bažant s mrkvovým pyré
suroviny na 4 porce:
❘
❘
❘
❘
❘
400 g bažantích prsou
50 g Foie gras ❘ listy špenátu
vepřová bránice
koňak Napoleon ❘ 300 g mrkve
100 ml smetany ❘ 50 g másla
šéfkuchař pro vás /
33
Doba přípravy: 15 minut
Doba pečení A VAŘENÍ: 25 minut
Jablečná terina s marinovanými ořechy
suroviny na 4 porce:
❘ 300 g jablek ❘ skořice ❘ 2 vanilkové lusky ❘ cukr
❘ 100 g másla ❘ 200 ml jablečného fresh
❘ 20 ml likéru Grand marnier ❘ vlašské ořechy, rozinky
Jablka oloupeme a nakrájíme na čtvrtky, promícháme se skořicí,
cukrem, vanilkou a nasypeme do pekáče v jedné vrstvě.
Poté posypeme nakrájeným máslem a zapečeme v troubě při
220 °C na cca 15 minut. Po upečení přendáme směs zatepla
do teriny vyložené pečicím papírem, zatížíme
a necháme přes noc vychladnout.
Na marinované ořechy svaříme
jablečný džus na čtvrtinu a přidáme
likér Grand marnier, ořechy a rozinky.
Doporučujeme před podáváním
jablečnou směs i ořechy prohřát.
Bažantí prsa očistíme a nakrájíme na pláty, osolíme, opepříme a z odkrojků, koňaku a smetany
uděláme fáš, kterou potřeme jednotlivé pláty a navrstvíme na sebe. Na poslední vrstvu položíme
Foie gras zabalené do zpařených listů špenátu a celé to zabalíme do bránice, opatrně opečeme na
pánvi s bylinkami a s kostičkou másla dopečeme v troubě na 160 °C cca 10 minut.
Na pyré upečeme mrkve, oloupeme a vzniklé vnitřky z mrkví vyšleháme se svařenou smetanou
a máslem, ochutíme solí a pepřem.
Na ragú z mrkve je potřeba spařit barevné mrkve a až budou měkké, prohodíme na pánvi
s máslem a tymiánem. Poté můžeme servírovat.
Doba přípravy: 20 MINUT
Doba vaření: 25 minut
34 /
specialita
Pod skořápkou vlašských
ořechů nenajdete jen
výtečnou přísadu
do jablkového štrúdlu
či vanilkových rohlíčků, ale i spoustu látek,
které jsou prospěšné pro naše zdraví.
Vlašské ořechy
V
lašské ořechy jsou plodem ořešáku
královského, listnatého stromu, který
roste téměř ve všech oblastech mírného
pásma severní polokoule. Kdysi se uvádělo,
že ořešák královský pochází z Persie, ale
protože stromy rostou souvisle od Evropy
přes celé území Střední Asie až po himálajské
podhůří, nelze přesnější určení odhadnout.
Do střední Evropy se dostaly pravděpodobně z Balkánu už v době starověku, protože
byly často vysazovány i v době Římské říše.
V sedmnáctém století je Evropané přivezli
do Ameriky. Dnes je známo až dvacet odrůd
ořešáku královského, jež se od sebe na první
pohled odlišují pouze tvarem koruny. Plody
stromu jsou obaleny do ochranné vrstvy, ve
které dozrávají. Ze začátku je toto pouzdro
zelené a během dozrávání tmavne a praská.
Pod skořápkou
Když se skořápka rozlouskne, objeví se jádro
vlašského ořechu, které je atypické svým tvarem a barvou. Ta bývá různá – od velmi světlé až
po tmavě žlutou, přes zlatavou až po hnědou,
dokonce existují i odrůdy s červeným jádrem.
Vlašské ořechy obsahují až sedmdesát
procent tuků, z nich ale většinu tvoří zdraví
prospěšné nenasycené mastné kyseliny
a další látky, které působí preventivně proti
kardiovaskulárním onemocněním. Kromě
toho v sobě skrývají aminokyselinu L-arginin,
jež má v organismu řadu důležitých funkcí.
Ovlivňuje transport dusíku, který se podílí na
správné průchodnosti cév, zvyšuje produkci
růstových hormonů a podporuje spalování
tělesného tuku, urychluje hojení ran, má
příznivý vliv na mužskou potenci a stimuluje
imunitní systém organismu. V ořeších se také
nachází železo, selen, zinek, vitamin E a skupina vitaminů řady B.
Proti Alzheimerově chorobě
Svým tvarem ořechy tak trochu připomínají mozek a opravdu prospívají mozkové
činnosti, protože zlepšují soustředění, paměť
a dokonce snižují riziko vzniku Alzheimerovy
choroby. Celkově působí pozitivně na lidskou
psychiku a zklidňují při stresu a nervozitě.
Mimo jiné mají dobrý vliv na naše vlasy, pokožku a nehty. Jako doplňková potravina se
podávají pacientům s artritidou či zánětlivými vyrážkami. Abychom dosáhli léčebného
efektu vlašských ořechů, je potřeba je jíst
pravidelně a hlavně dlouhodobě. Jako prevenci bychom si měli dopřát asi pět ořechů
Co možná nevíte
▪ Vlašské ořechy jsou dost
energeticky bohaté,
7 kusů obsahuje
zhruba 185 kcal,
což spálíme
přibližně za
40 minut chůze.
▪ Mají být sladké, bez
jakékoli ostré, hořké
vůně nebo chuti.
Ta může značit napadení plísní.
▪ Oloupané vydrží ve vzduchotěsné
nádobě v chladu 4 až 6 měsíců,
v chladničce či ve skořápce na
tmavém místě až 1 rok.
▪ Ořešák královský (Juglans regia)
se dožívá až stovky let. Dorůstá
výšky asi 20 metrů.
▪ Slupky ořechů se používají
k přírodnímu barvení látek, dříve
dokonce i k barvení vlasů, kterým
dodávají hnědou barvu, někdy
s lehce mahagonovým nádechem. TEXT: FILIP ČERNÝ
FOTO: wikimedia, PIXMAC
denně. Vysokého obsahu tuku se v tomto
množství bát nemusíte. Ořechy se skladují na
temném a suchém místě, protože olej v jádrech velmi snadno oxiduje. Žluklé ořechy pak
mají hořkou chuť a ztrácejí léčebné vlastnosti,
dokonce mohou organismu uškodit. Pokud
pronikne pod skořápku voda, mohou vzniknout nebezpečné plísně, které poškozují játra
a žaludek. V žádném případě tedy plody
s viditelnými stopami plísně nekonzumujte.
Výtečný ořechový olej
I když vlašské ořechy patří především do
sladkých pečených pochoutek, můžeme si
je vychutnat i jinak. Jsou výborné třeba v zeleninových salátech, těstovinách nebo jako
lahůdka k sýrům a vínu. Z vlašských ořechů
se také lisuje vysoce kvalitní olej, který je
zdrojem nenasycených mastných
kyselin. A navíc obsahuje kyselinu
linolenovou, jež podporuje vývoj
svalové hmoty a zvýšené spalování tuků při tělesné aktivitě. Olej lze
nejen konzumovat (pozor, nesmí
se tepelně upravovat), ale může
se použít i na pokožku. Trvanlivost
oleje je velmi omezená, proto se udržuje vždy
v chladu a nakupuje pouze v minimálních dávkách, aby se v nejbližší době spotřeboval.
Další využití ořešáku
Léčivě působí na lidský organismus také ořechové listí, nezralé plody nebo kůra. Z ořešáku
se vyrábějí například přísady do opalovacích
krémů a šamponů i přírodní hnědé barvivo. Výtažek z listů a oplodí odpuzuje hmyz a je součástí repelentů. V mnoha evropských zemích
se nezralé plody vlašského ořechu nakládají
do směsi lihu a koření, ze které se vyrábí likér
ořechovka doporučovaný na zažívací potíže. ▪
cestopis /
35
Myityina
BARMA
Barma
TEXT A FOTO: JAROMÍR ČERVENKA
Na příkaz
Buddhy se tu
zastavil čas
Kalaw
Neipyijto
Yangon
A nic na tom nezměnila ani „šafránová revoluce“ pojmenovaná médii podle barevných
rouch buddhistických mnichů. Ti se před několika lety přidali k místním obyvatelům,
aby vyjádřili svou podporu v protestu proti drastickému zvyšování cen barmskou
vládou. Poslední dobou přece jen svítá demokracii v zemi na předhůří nejvyšších velehor
světa naděje a tím i zájemcům o bezpečné objevování přírodních a kulturních pokladů.
36 /
cestopis
A
je to tady… Přistáváme na letišti Yangon,
v části využívané pro mezinárodní lety.
Před pár roky dokončený terminál působí
dojmem mauzolea, pocit ještě umocňuje
prázdnota uvnitř stavby – kromě několika
vojáků a policistů jako by tu vše zůstávalo bez
pohybu. Těch několik desítek cestujících se
v obřím prostoru budovy skoro ztrácí.
Velké překvapení – během celní a pasové
kontroly se nekoná žádná revize zavazadel,
žádné otázky či doporučení týkající se kontaktu s místními obyvateli, případně vyvolávání
politických debat.
Zlato z Yangonu
Yangon leží na stejnojmenné řece východně od
delty Iravádí. Atmosféra metropole navozuje
dojem, že se tu zastavil čas. Za posledních
30 let se toho totiž příliš mnoho nezměnilo.
Tím syrověji působí několikahodinové bloumání městem. Ulice až po okraj plné přívětivých
lidí, primitivní jídelničky večer osvětlené karbidkami, ručně malované plakáty – to všechno se
mísí do barevné směsi dotvářené křikem autobusových nadháněčů a pouličních prodejců.
V Yangonu nenajdete skoro žádné mrakodrapy,
netrápí ho dopravní zácpy, většina obyvatel se
pohybuje pěšky, na kolech nebo také v oblíbených „thoun bein“ (motorizovaných tříkolkách).
Automobilů tu jezdí poměrně málo a vozy,
které potkáte, většinou pocházejí z padesátých
a šedesátých let. Mezi nejzajímavější památky zde patří svatostánek všech buddhistů,
pagoda Swhedagon, na hoře Singutara. Byla
postavena asi před 2 500 lety, ještě za časů
Buddhy. Sto metrů vysoká stavba je na rozdíl
od mnoha dalších chrámů dodnes využívána. Pokrývá ji 8 868 plátků zlata, což je
údajně větší množství vzácného kovu, než
vlastní všechny britské banky dohromady.
Prožít alespoň jeden celý den v mystických
prostorách Zlaté stúpy a sledovat stovky
náboženských obřadů, to je zážitek, na
nějž se nezapomíná. Další pozoruhodnou
stavbou je pagoda Chauktatgyi. Uvnitř
najdeme sedmdesátimetrového ležícího
Buddhu. Při bližším pohledu do tváře
obří skulptury si uvědomíte, že pokud
by existovala i verze „nastojato“, změna
obličejových proporcí sochy by mohla na
pozorovatele působit až hrůzostrašně.
V severní části města připomíná několik
mešit a hinduistických chrámů Indy, kteří zde
v době britské nadvlády zajišťovali administrativu. Obchodním centrem Yangonu je trh
Bogyoke Aung San zabírající celý obrovský
blok. Kromě potravin a oděvů se zde prodává
také lakované zboží, zlato, stříbro a rubíny
z barmských dolů. Poblíž pagody Swhedagon
leží Královská jezera, na jejichž březích jsou
k vidění vily vládnoucí elity. Srdce každého
pravověrného Čecha pak jistě potěší množství
„pivnic“ rozesetých po Yangonu. Jsou to spíš
zahradní jídelny, které oplývají nevyčerpatelnou zásobou kvalitního moku myanmarské
provenience. A to za ceny více než mírné.
Pohodový trek
Kdo si chce v Barmě užít pohodový trek, aby
poznal něco z místní kultury, viděl krásný kus
přírody a nesedřel si přitom tělo, ten nechť
neprodleně nabere směr Kalaw. Vyhlášená
oblast baťůžkářů má skutečně co nabídnout.
Počínaje slušným ubytováním přes množství
různorodých jídelen (včetně nepálských
a indických). Ceny mírné a obsluha nadmíru
skvělá… V penzionech se občas vyskytne
i internet, je však tak pomalý (ostatně jako na
většině míst v Barmě), že čekáte-li na spojení,
snad byste dřív vyseděli vejce.
Trek, který volíme, patří spíš k těm pohodovým. Jako průvodce se nám vnutil zarostlý
syn majitelky hostelu, v němž jsme na pár dní
složili kosti. Bezesporu to bylo rozumnější
než se vydat do kopců bez doprovodu. Trasy
tu totiž nejsou nijak značené, a i když se po
Nákladních aut je málo, takže
korba bývá maximálně využita.
Vzduch v uličce
kameníků
je prosycený
duchovnem,
prozaičtější
složkou je však
mramorový prach.
vesnicích doptáte na cestu, tato verze je jistě
pohodlnější. Poblíž jedné z větších vesnic objevujeme jednoduchou školní budovu. Zvědavě
nahlížím do třídy plné bosých dětí. V ten
moment mi secvakne, že mám v batohu už od
začátku cesty pytel plný reklamních propisek.
Jen tak, pro strýčka Příhodu… Trochu s rozpaky se obracím na kantora a ptám se, zda by to
byl vhodný dárek pro jeho žáky. Je evidentně
rád a s úsměvem slibuje, že tužky hned po
vyučování rozdá.
Máme za sebou prvních deset kilometrů,
a přestože jsme v horách, teplota vzduchu
s ubíhajícím časem rychle stoupá. Přes
poledne najdeme útočiště v malém buddhistickém klášteře, kde nám mniši připraví
trochu rýže a čaj. Je tu neuvěřitelné ticho,
ideální místo k meditacím. Neradi se zvedáme
a míříme zpět do sluneční výhně. Vždy po
nějaké době nám zkříží cestu další vesnice,
nikdo nás ale příliš neokukuje. Stoupáme
a znovu klesáme, párkrát dokonce přetneme železniční trať. Teprve k večeru je vidět,
jak velký kus jsme ušli, dostáváme se totiž
k vysoko položené vyhlídce, odkud se naše
dosavadní trasa jeví jako na dlani. Po další
hodině plahočení se konečně průvodce
smiluje a zamíří k patrové stavbě obklopené svažitými políčky. Následuje skromná
večeře a zasloužený noční odpočinek ve
spacáku na holé prkenné podlaze, hned
vedle „apartmánu“ našich hostitelů. Ráno
bohužel přichází rychleji, než čekáme.
Nedospalí a mírně zkřehlí pochodujeme
od snídaně až do pozdního odpoledne, dál
a dál, jen s občasnými přestávkami na krátký
odpočinek. Hodnou chvíli před setměním se
pak konečně začínáme vracet do míst, která
se nám zdají povědomá – opravdu je to úsek
vedoucí zpět do Kalawu.
Když potom sedíme znovu v naší nepálské
jídelně poblíž hotýlku a soukáme do sebe
cestopis /
37
Změť vůní, barev i chutí,
nádražní mumraj... a ve finále
spokojenost pro všechny! Takhle
nějak vypadá cestou do Kalawu
každá druhá železniční zastávka.
výborné curry, začnou se všem postupně
vybavovat ony kouzelné momenty z právě
skončeného treku. A už teď s určitostí víme,
že to, co jsme cestou necestou pobrali, nám
z paměti hned tak nevymizí.
Mandalajský mix
Z hor sjíždíme soustavou neudržovaných silniček. Jednou z busových zastávek je i jídelna
s výčepem piva, což vzhledem k množství
nadýchaného prachu bereme jako dar nebes.
Hlavní mandalajské nádraží s hroutícím
se terminálem připomíná obří plechové
království.
Jestliže mne před časem Yangon příjemně
překvapil, Mandalaj mému cítění doslova
učarovala. Ne snad proto, že se jedná o poslední hlavní královské město, či pro existenci svatyně Kuthodaw Paya obsahující největší
knihu světa s texty Tripitaka vepsanými do
labyrintu 729 mramorových desek. Důvodem
není ani replika vladařova paláce vystavěná
koncem 90. let. Mimochodem – pevnost, kde
stavba leží, je přísně střeženým místem, sídlí
tu totiž branné síly, a to včetně svých pro-
viantních složek. Ty pak zabezpečují hladký
chod mocenského aparátu zodpovědným
pěstováním armádní zeleniny…
Mandalaj oslovuje většinu návštěvníků
životem v ulicích, rušným i maloměstským
zároveň. Všechno tu běží svým poklidným
a setrvalým tempem. Platí to i pro tržnice
rozeseté po celém městě, které si uchovávají
venkovský kolorit. Traduje se, že v Mandalaji
žije až 60 % všech myanmarských mnichů.
Nejzřetelnější to bývá vždy po ránu, kdy dlouhé řady svatých mužů i řeholnic křižují bosky
ulice a do připravených misek sbírají „soon“,
tedy potřebné milodary.
Naše mandalajské večery se stávají
opulentními bakchanáliemi – výběr jídel je
tak pestrý, že je často nemožné odpoutat se
od stolu. Dokonale zásobeni se v místním
přístavu naloďujeme a po revizi pasů odrážíme od břehu. Náš momentální cíl: stúpa
Mingun. Máme celou obrovskou loď jen
pro sebe, vzhledem k minimu turistů totiž
nabídka vysoce převyšuje poptávku. Lodníci
nelení a snaží se nám vnutit pár kusů longyi,
dlouhé suknice sloužící většině Barmánců
Vlakem do Kalawu
Dráha zde používá staré vagony
usazené na volných nápravách,
v horském terénu plném stoupání
a zatáček to lze připodobnit snad
jen k jízdě na toboganu. Brzy si ale
zvyknete, jen těžké bágly, neustále
padající shůry, vyžadují permanentní
pozornost. Vlak je plný vesničanů
a vojáků, kteří se nejspíš vracejí ke
svým posádkám. Kromě mnoha
malých zastávek přerušíme jízdu
i na nějakém vícekolejném překladišti
a ještě než stačí souprava dobrzdit,
nahrnou se na peron desítky prodejců
jídla a pitiva. Neuvěřitelný mumraj má
ale překvapivě svůj neviditelný řád.
Lidé se hemží sem a tam, nicméně
peníze za zboží nakonec vždy skončí
ve správných rukou. Opakované
houkání oznamuje odjezd a pasažéři
na poslední chvíli naskakují do
již jedoucího vagonu. Krajina za
otevřenými okny co chvíli mění podobu
a za zhruba pět hodin už zvolna vjíždíte
do kalawského nádraží.
38 /
cestopis
Svazová republika
Myanmar (Barma)
Rozloha: 678 500 km2
Počet obyvatel: 50 000 000 (odhad 2009)
Hlavní město: Neipyijto
Časový posun: +6,5 hodiny
Nedejte se mýlit – celý ten hrozivě vyhlížející zbrojní arzenál, rachotící v rukou
mladých adeptů mnišství, přispívá, pouze
a jenom, k větší slávě velikého Buddhy.
cestopis /
jako všednodenní oděv. Pás látky vzdáleně
připomíná sarong. Míjíme písčité břehy
osídlené chatrčemi rybářů a po hodině
přirážíme k místu určení. Už zdálky nás vítá
olbřímí, nikdy nedostavěná megastúpa,
jinak také masa rozpadajících se cihel, zvící
velikosti tisícovky mamutů. Mingunská
pagoda je, i přes četné praskliny způsobené zemětřesením, přístupná veřejnosti.
Šplháme proto až na vrchní plošinu, odkud
je špičkový výhled na ostrůvky protkané
údolí řeky Iravádí. Nezbývá než uznat, že
tyto vegetací zarůstající rozvaliny mají své
těžko popsatelné kouzlo.
V tu chvíli nejsme
ani na mapě!
Vidět, s jakou řemeslnou zručností vznikají
sochy Buddhů všech velikostí, je možné cestou do Amarapury, na předměstí Sagaingu.
Vzduch v uličce kameníků je skrz naskrz
prosycený duchovnem, prozaičtější složkou
je ovšem všudypřítomný mramorový prach.
Ještě za hluboké tmy i my vyrážíme najatým pick-upem za vidinou východu slunce
nad slavným amarapurským mostem. Měří
1,2 km a vede přes jezero Taugnthaman.
Nejdelší teakový most světa je určen pěším
a postavili ho před více než 150 lety. Jeho
primitivní oblouková konstrukce odolává
počasí skoro bez újmy. Poblíž je několik
klášterů, takže tudy prakticky nepřetržitě
pendlují procesí mnichů. Odraz sloupoví
i živých figur na klidné hladině ještě znásobuje efekt, kterým stavba působí.
Když se sluneční kotouč prodral nad
hladinu jezera, byli jsme už samozřejmě na
pozicích. Hromadné cvakání našich fotospouští naštěstí nijak nenarušilo posvátnost
místa, ba ani okamžiku.
39
Náš program končí prohlídkou starobylého
města Inwa. Mezi echt zajímavosti si zařazujeme: dosud nerekonstruovaný teakový
klášter Bagaya Kyaung, strážní věž Nanmyin,
směle konkurující nebezpečností náklonu své
sestřenici v Pizze... a já osobně také malou
cukrárnu ukrytou v podloubí poblíž centrálního tržiště.
Říše Kachinů
Oproti našim dosavadním cestám rozviklanými vagony barmské železnice jedeme
tentokrát jako opravdoví páni. Za násobnou
částku, ale luxusnějším typem soupravy.
Městečko Myityina, do něhož směřujeme,
je centrem státu Kachin. Množství místních kostelů se vysvětluje vlivem baptistů
na místní domorodce. Turistický ruch
v Myityině se blíží nule, což značí problémy
s ubytováním. I tady ovšem ulicím vládnou
trhy. Nabídka je ale širší o rukodělné výtvory
Kachinů. Odnáším si něco zcela mimořádného: tkanou kravatu plnou geometrických symbolů. Jednu záhadu se nám ale
nepodařilo za celou dobu odhalit – v ulicích
narážíme na muže různého věku, kteří ze
zcela nepochopitelných důvodů kombinují
tradiční suknice s netypickou pokrývkou
hlavy, tedy vojenskou přilbou ozdobenou
nacistickými emblémy. Podivná móda… Za
vytrvalého deště se s desítkou „místňáků“
pokoušíme přesunout dopravním člunem
do vzdáleného centra sousední oblasti –
Bhama. K lodi je nutné přebrodit a zbytek
dosoukat po prkně. Nemít na zádech těžký
bágl, byla by to zábava. Běžně nejsou cizinci
na malých plavidlech vítáni, lodníkům za to
hrozí postih, příslib výdělku a pár tisíc kyatů
(čatů) navrch nicméně udělá svoje. Po pár
hodinách člun končí plavbu v pro nás zcela
bezejmenné vísce. V tu chvíli nejsme ani na
mapě! Lanaříme místní loďaře, ale marně.
Štěstí nás však neopouští a dva dobrovolníci se přece jen najdou. Pomáháme po
40 /
cestopis
Zlatá pagoda v Yangonu slouží především k poklidným
meditacím, zároveň ovšem reprezentuje i přehlídku
neskutečného bohatství – jak hmotného, tak duchovního.
vsi se sháněním nafty, nakládáme bagáž a
vyrážíme. Krajina kolem monotónně ubíhá,
stmívá se a od řvoucího motoru, jak z pekelného autogenu, stříkají proudy jisker. Ještě
že s sebou máme zásoby 43% myanmarského rumu…
Noční Bhamo nás vítá liduprázdnými
ulicemi. Jediné živé místo je pětipatrový
hotel – Friendship. Ráno se už zdejší život
jeví veseleji. Město je plné vzrostlých stromů
a díky těsné blízkosti čínských hranic vládne
všude čilý obchodní ruch. Přímo naproti
hospodě, v níž se nám podařilo udělat neuvěřitelnou pivní útratu, promítají v omláceném kině celou škálu barmských akčních
trháků.
Zástavba Bhama nezapře venkovský ráz,
občas dá ale najevo i své velkoměstské polohy.
Poblíž hotelu dokonce narazím na trendový
kadeřnický salon zhmotňující sny každé zdejší
modelky či metrosexuála. Ostrý střih. Sousední ulička a skupinka náctiletých přidavaček od
rána do večera přenášejících na svých hlavách
desetistupňové pyramidy z cihel.
historie
Od Marca Pola po Obamu
▪ Název státu – Myanmar – je
oficiálně používán od roku 1989.
Vychází z původního jazyka,
z tradic datujících se k přelomu
12. a 13. století. Obecně známější
výraz Barma (vznikl podle
většinové etnické skupiny Barmar)
spadá do období britského
koloniálního vlivu v letech
1885–1948. Není bez zajímavosti,
že většina opozičních skupin, ať
už v exilu či domácích, používá pro
svou zemi stále název Barma.
▪ Barmská říše má více než
pohnutou historii. Od samého
počátku, tedy v době, kdy sem
v 8. nebo 9. století dorazili z oblasti
východního Himálaje první Barmánci,
byla zmítána opakovaným bojem
o moc stejně jako nájezdy okolních
kmenů. Mimochodem – zajímavé
svědectví o místních obyvatelích,
jejich zvycích a způsobu života
podává i slavný cestovatel Marco
Polo, který Barmu údajně někdy na
sklonku 13. století navštívil.
▪ Roku 1550 sjednocuje
král Bayinnaung celý
Myanmar a na jistý
čas dává Barmě punc
velkolepé říše. Jeho smrtí
se ovšem situace rychle
vrací do starých kolejí – různice,
protichůdné ekonomické vlivy
a zájmy, to vše nahrává Britům,
kteří v té době intenzivně hledají
další možnosti, jak kolonizovat
země oplývající nerostným
bohatstvím.
▪ Země se roku 1885
stává součástí Britské
Indie a do Barmy začínají
proudit Číňané
a hlavně Indové. Těm jsou
tu Brity ve velkém přidělovány
místní úřednické funkce. Pravdou
ale zůstává, že podobně jako
v okolních britských koloniích
bylo i zde během několika
desítek let postaveno množství
škol, vybudována železniční síť,
také ovšem rozsáhlé vězeňské
cestopis /
41
Víme, že to,
co jsme cestou
necestou
pobrali, nám
z paměti hned tak
nevymizí.
Blýskavý Golden Rock
Dominantou Barmy je i stúpa Kyaiktiyo.
Věhlas jednoho ze tří hlavních poutních míst
buddhistů umožnil komusi z povolaných vytvořit na vrcholu hory podivnou obří podestu
ozdobenou bizarně pojatým shlukem všech
možných stylů. Nade vším, jako vrcholný
element, trčí bezostyšně natažená dlaň Boha
Nejsvětější Komerce hromadícího zde nemalé
milodary. Předmětná relikvie, tedy zlatými
plátky pokrytý viklan, ční nad propastí na samém vrcholu. Legenda říká, že jeho rovnováhu udržuje Buddhův vlas. Abych byl spravedlivý, místo je to skutečně magické a jako takové
je věřícími vnímáno. Dříve, než jest vám v údivu spočinouti před tváří gravitaci vzdorujícího
balvanu, je nutno absolvovat několik úkonů,
jež jsou jistou formou očisty. Mám na mysli
cestu, kterou musíme jít, abychom zhlédli
celou tuto nádheru. Ne však cestu duchovní, nýbrž ryze fyzickou, která dovede naše
kroky přímo před bránu svatyně Kyaiktiyo.
Kalvárie začíná v obci Kinpun, kde usednete
na prkna, jež z korby náklaďáku učiní rázem
komplexy využívané paradoxně až
dodnes současnou vládní juntou.
▪ Po mnoha peripetiích
probíhajících na politické scéně
získala konečně Barma 4. 1. 1948
nezávislost. V období kolem roku
1966, kdy se země přiklonila
k socialismu, se stává hospodářská
situace postupně neudržitelnou.
Z těchto i jiných důvodů se Barmou
začínají šířit nepokoje ústící
8. 8. 1988 v obrovský masakr.
Mezi oběťmi je také mnoho
sightseeing car v barmské verzi. Když je tonáž
několikanásobně překročena a těla poutníků
se vzájemně prolnou,
obsluha odpíská
odjezd a představení
začíná. Prudké brzdění, ostré zatáčky,
to vše nutí i otrlé
cestovatele zavírat
oči. Ženy a děti cestou
pravidelně zvracejí,
což vzhledem k okol-
buddhistických mnichů
vymezujících se proti
establishmentu. Jako
okamžitá reakce na situaci
vzniká kolem charismatické
osobnosti Aun Schan Su Ťij tzv.
Národní liga pro demokracii (NLD),
která sice vzápětí (1990) s převahou
vítězí ve volbách, nicméně je
vládou vzešlou z vojenského puče
zakázána a hlavní představitelka
hnutí je na dlouhých 21 let
umístěna do přísného domácího
nostem nikoho nepohoršuje. Po pětačtyřiceti
minutách hrůzyplné jízdy slézají pobledlí pasažéři na pevnou zem s vidinou opakovaného
zážitku, jenž je neodvratně čeká při návratu
do údolí.
Pěší část cesty se vine v serpentinách,
lemována z obou stran osvěžovnami a stánky
na levnou krásu. Místní specialitou číslo jedna
jsou řehtačky různých kalibrů, ne však už očekávatelných tvarů. Mají totiž podobu pistolí
i pušek vyvedených ve štípaném bambusu.
Pikantní je pohled na partičky mírumilovných
mnichů svírajících v rukou celý ten pekelně
rámusící zbrojní arzenál. Druhým překvapením je možnost popustit uzdu velkopanským
choutkám, pronajmout si nosítka a nechat
se, po vzoru králů a božstev, vyvláčet až na
práh nebes. Ochotných nosičů je tolik, že
je nespočítáte. Za ekvipáž se čtyřspřežím
mladíků nedáte ani pět dolarů.
Jdete-li však po svých a upocení až na kost
vklopýtáte do placeného prostoru Zlaté skály,
jen zvednete zrak a pokorně poděkujete osudu.
A věřte, že v tomto přesvědčení vás už
nikdo, nikdy a nic nezviklá! ▪
a později i faktického
vězení. Usnesením OSN
byly vůči barmské vojenské
juntě opakovaně zahájeny
sankce, jejich dopad však
nepřinesl očekávané výsledky.
Roku 2007 vypukly v Barmě lidové
protesty, jejichž bezprostřední
příčinou bylo skokové zvýšení
cen pohonných hmot. Lidé vyšli
do ulic a posléze se do protestů
zapojili také buddhističtí mniši.
Právě podle šafránové barvy oděvů
buddhistických mnichů získaly tyto
demonstrace označení šafránová
revoluce. Po tvrdém zásahu
jednotek barmské policie a armády
byly protesty potlačeny.
▪ Během posledních dvou let
došlo v Barmě k mírnému uvolnění
politických svobod. Potvrzením
tohoto kurzu je i nedávná návštěva
Baracka Obamy, který sem – jako
historicky první americký prezident
– dorazil na oficiální návštěvu
v listopadu 2012.
42 /
MMR ČR
Evropské fondy pomáhají vědě
Velká jména české vědy, jakými jsou genetik Gregor Johann Mendel,
vynálezce František Křižík nebo chemik Otto Wichterle, budou mít jistě
další významné pokračovatele. Budoucnost nejen české vědy podporují
prostřednictvím dotací také Strukturální fondy Evropské unie.
Udržitelná energetika
V rámci projektu SUSEN (zkratka z anglického SUStainable ENergy) bude v Řeži u Prahy a v Plzni vybudováno moderní technické zázemí pro výzkum, vývoj
a inovace zaměřené zejména (nikoli však výhradně)
na rozvoj jaderné energetiky. Příjemce podpory je Centrum výzkumu Řež s.r.o. a jeho partnerem Západočeská univerzita v Plzni. V současnosti probíhá výstavba
technické infrastruktury, vědecko-výzkumná část
projektu je plánována do roku 2020. Projekt sestává
ze čtyř základních výzkumných programů. První z nich
je zaměřen na výzkum a vývoj IV. generace jaderných
a fúzních reaktorů. Druhý se zabývá systémovou
diagnostikou komponent jaderných reaktorů s cílem
prodlužování jejich životnosti a zvyšování spolehlivosti. Třetí program bude zaměřen zejména na vývoj
technologií pro zadní část palivového cyklu jaderných
elektráren. Poslední program je orientován na výzkum
a struktury a substruktury materiálů v průběhu exploatace v extrémních podmínkách simulujících provozní
podmínky jaderné elektrárny. Posláním projektu je
rozvoj spolehlivé, bezpečné a udržitelné energetiky.
Celkové náklady projektu: 2 450 696 000 Kč
Příspěvek z fondů EU: 2 083 091 600 Kč
www.susen2020.cz
konstrukci nástrojů pro vývoj a testování nových
materiálů, rentgenové optice, astrofyzice a dalších
oblastech spojených s laserovou technologií, která
se řádí mezi jedno z nejpokrokovějších odvětví hightech průmyslu. Příjemcem dotace je Fyzikální ústav
Akademie věd ČR, který má ve výzkumu laserových
technologií více než třicetiletou tradici. Do přípravné
fáze projektu bylo zapojeno 40 institucí ze 13 evropských zemí a další navazující infrastruktury vznikají
v Maďarsku a Rumunsku. Partnerem ELI je také
konsorcium ELI-CZ, které sdružuje přední české univerzity a vědecké ústavy a jehož cílem je mj. příprava
kvalitních vědeckých sil pro tento projekt.
Celkové náklady projektu: 6 800 575 902 Kč
Příspěvek z fondů EU: 5 780 489 516,70 Kč
www.eli-beams.eu
T
ato podpora je v ČR poskytována Operačním
programem Výzkum a vývoj pro inovace, který
je zaměřen na posilování výzkumného, vývojového
a inovačního potenciálu. Dnes vám představíme
šest tzv. velkých projektů z oblasti vědy. A přestože je jejich realizace v počátcích, už nyní se svým
přínosem řadí nejen na evropskou, ale i světovou
úroveň, a mají tak velký potenciál pro budování
dalších úspěchů v oblasti vědy a výzkumu.
Co je velký projekt?
Velký projekt je definován Nařízením Rady (ES)
č. 1083/2006 v článcích 39–41. Jedná se o velké infrastrukturní projekty z oblasti dopravy, životního prostředí, výzkumu a vývoje, ale i dalších oblastí, jejichž
náklady přesahují částku 50 mil. eur (asi 1,25 mld. Kč).
Projekty schvaluje na návrh členských států Evropská
komise, která očekává podporu více než 800 velkých
projektů v programovém období 2007–2013.
600 pracovníků vyroste ve Vestci u Prahy. V rámci
centra vznikne výzkumná infrastruktura České
centrum pro fenogenomiku, která se bude zabývat
výzkumem funkce genů. Vznikne také unikátně
vybavené Centrum zobrazovacích metod posouvající dosavadní technologické možnosti zobrazování
molekul, buněk a tkání. Laboratoř OMICS bude
analyzovat sekvence a exprese DNA, RNA a proteinů. Centrum molekulární struktury bude sdružovat
několik laboratoří poskytujících komplexní přístup
ke studiu prostorové struktury, funkce a biofyzikálních vlastností biologických molekul. Všechny
servisní laboratoře (tzv. core facility) BIOCEV budou
sloužit nejenom vědeckým pracovníkům samotného
centra, ale zároveň poskytnou své služby i českým
a zahraničním výzkumníkům a firmám.
Celkové náklady projektu: 2 305 086 161 Kč
Příspěvek z fondů EU: 1 959 323 236,85 Kč
www.biocev.eu
Extreme Light Infrastructure
Hlavním cílem projektu ELI Beamlines je vybudování
svými parametry unikátního laserového zařízení
pro uživatelský výzkum. Vzniknout má v Dolních
Břežanech nedaleko Prahy. V ELI budou realizovány
výzkumné a aplikační projekty zahrnující interakci
světla s hmotou na intenzitě, která je mnohonásobně vyšší než v současnosti dosažitelné hodnoty.
Centrum ELI přinese nové poznatky potenciálně
využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice,
Biotechnologické a biomedicínské
centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy
BIOCEV je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze,
jehož cílem je realizace vědeckého centra excelence
v oblastech biotechnologií a biomedicíny. Příjemcem
dotace je Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Zázemí pro projekt s moderními laboratořemi až pro
CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd
o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování
významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým technologickým zázemím,
moderními laboratořemi a podmínkami pro
MMR ČR
Celkové náklady projektu: 2 365 000 000 Kč
Příspěvek z fondů EU: 2 010 250 000 Kč
www.fnusa-icrc.org
Mezinárodní centrum klinického výzkumu
(International Clinical Research Center, ICRC)
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vědecko-výzkumné centrum nové generace zaměřující se
na kardiovaskulární a neurologická onemocnění.
Jeho posláním je nalézat nové metody, technologie
a léčiva pro efektivní prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu onemocnění, jako
jsou například srdeční selhání, poruchy srdečního
rytmu, cévní mozkové příhody, Alzheimerova
choroba nebo spánková apnoe (porucha dýchání
ve spánku). Těsné propojení lékařského výzkumu
s klinickou péčí pak umožňuje přenášet nejnovější
IT4Innovations je unikátní projekt, jehož cílem je
vybudovat národní centrum excelentního výzkumu
v oblasti informačních technologií, které vznikne
v Ostravě. Projekt společně připravuje pět subjektů:
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické v Brně a Ústav
geoniky AV ČR. Toto nově vybudované centrum
umožní posílit koncentraci celé řady vědních oborů
vztahujících se k informačním technologiím. Součástí projektu bude mj. pořízení velmi výkonného
superpočítače, který by měl být uveden do provozu
okolo roku 2014 a měl by se zařadit mezi 100 nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Cílem centra
je sjednotit celou řadu vědních oborů kolem informačních technologií a dosáhnout tak nejen rozvoje
informatiky a výpočetní matematiky, ale zajistit
i rozvoj dalších oborů a tím přispět ke zvyšování
konkurenceschopnosti České republiky jako celku.
Celkové náklady projektu: 1 819 490 241 Kč
Příspěvek z fondů EU: 1 546 566 704, 85 Kč
www.it4i.cz
soutěž
pro studenty
středních
škol
„Navrhni projekt“ a vyhraj skvělé ceny
Druhý ročník soutěže má za cíl seznámit studenty všech středních škol s tematikou fondů EU
zábavnou formou. Úkolem soutěžících je navrhnout projekt pro rozvoj regionu, kde žijí nebo
studují, spolufinancovaný z fondů EU. Soutěž studenty vybízí, aby se rozhlédli po svém okolí,
sami navrhli, co by mohlo fungovat lépe, a tento nápad zařadili do některé z oblastí, kterou
skutečně dotují fondy EU. Dvou- až pětičlenné týmy z jedné třídy, školy nebo regionu popíší
cíle projektu, uvedou, co je třeba změnit, a navrhnou časový harmonogram i další udržitelnost projektu po jeho dokončení. Návrhy je možné zasílat do 15. listopadu e-mailem na regionální kanceláře Eurocenter. Nejlepší projekty se utkají v regionálních kolech soutěže, kde
je autoři představí zástupcům Regionálních operačních programů. V prosincovém finále pak
porota zvolí tři nejlepší návrhy z celé ČR. Studenti i pedagogové mohou vyhrát ultrabooky,
tablety, elektronické čtečky, průvodce evropskými státy či nejnovější fotoeditační programy
a zajímavé knižní ceny. Vedle toho organizátoři odmění každý zaslaný projekt. Hlavním partnerem soutěže je vydavatelství Zoner Press, hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas,
stanice Radio Wave a Radiožurnál.
Více informací najdete na stránkách www.navrhniprojekt.cz, v krajských kancelářích Eurocenter
nebo na bezplatné telefonní lince Eurofon 800 200 200.
Inzertní dvoustrana Ministerstva pro místní rozvoj ČR
© Archiv CEITEC
Celkové náklady projektu: 5 246 000 000 Kč
Příspěvek z fondů EU: 4 459 100 000 Kč
www.ceitec.cz
43
výsledky výzkumu velmi rychle do klinické praxe.
ICRC je budováno na základech dlouholeté úspěšné
spolupráce fakultní nemocnice s americkou Mayo
Clinic a dalšími českými i zahraničními partnery.
V současné době zde pracuje více než 300 zaměstnanců, z toho přibližně 260 odborníků působí
v 17 mezinárodních vědeckých týmech.
nejlepší vědecké pracovníky. Vznikl jako společný
projekt 6 nejvýznamnějších brněnských univerzit
a výzkumných institucí za podpory Jihomoravského kraje a města Brna, kde také během roku 2014
vznikne nové moderní sídlo pro toto centrum.
Vize tohoto multioborového centra je přinášet
výsledky, které zlepší kvalitu života a zdraví lidí.
Výzkum se zaměří na využití rostlin jako obnovi-
telných zdrojů materiálů a biologicky účinných
látek, objasňování vzniku závažných nemocí, vývoj
pokročilých materiálů pro různé obory a využití
ICT v oblasti biomedicíny. CEITEC staví především
na mezioborové spolupráci, která přináší velký
potenciál pro zavádění inovací v budoucnu.
/
křížovka
POMŮCKA:
ALB, AMÉBA,
ANOL, ASY,
PAIR, SAMUM
KRYCHLE
ZNAČKA
FRANCOUZSKÉ
HOŘČICE
ZNAČKA
OHÝBANÉHO
NÁBYTKU
2. ČÁST
TAJENKY
ROVNĚŽ
(Z LAT.)
UBYTOVACÍ
ZAŘÍZENÍ
PRO
MOTORISTY
1. ČÁST
TAJENKY
STUPEŇ
TRIASU
(GEOL.)
KOČKODANOVITÁ
OPICE
POPRAVČÍ
RYBÁŘSKÝ
PYTEL
LEDOVCOVÝ
KOTEL
(GEOL.)
TELEVIZNÍ
KUTIL
DOVEDNOSTI
(KNIŽNĚ)
OBRÁCENA
SOUČÁST
ÉTERICKÝCH
OLEJŮ
ZÁVODNÍ
SANĚ
NEUDRŽOVAT
TEPLO
JEDNOTKY
HMOTNOSTI
HLE
UMĚLECKÉ
TROJICE
SŮL
KYSELINY
MOČOVÉ
SÁZENKA
EGYPTSKÁ
BAVLNA
STOČ. SARDELOVÝ ŘEZ
ZMRZLÁ
VODA
ZNAČKA
KOŽICHŮ
UMĚLÝ
MEZINÁR.
JAZYK
DIREKT
(SPORT)
RUSKY
JAK
STAROŘÍMSKÁ
PLATIDLA
BIOGRAFY
ELEKTRICKÝ
VODIČ
MĚSTO
NA RÝNU
SARMAT
ODLIŠNÍ
(SLOV.)
PŘEDÁVAT
ZNALOSTI
PRVOK
MĚŇAVKA
CIZÍ
PLATIDLA
ST. JEDN.
TLAKU
TLUČENÁ
ČLEN HORNÍ
SNĚMOVNY
POTOPIT
NIKOLI
MLÁD
ELEKTROMAGNETICKÝ
SPÍNAČ
UCHAZEČI
ALKALOID
V TABÁKU
DVAKRÁT
SNÍŽ. TÓN
MLÁDĚ
DRAVCE
STARÁ
ZN. TUKU
DOMÁCKY
OLDŘICH
SOLMIZAČNÍ
SLABIKA
OSTRAVSKÁ
SPZ
OTVOR
V MÍSTNOSTI
KUS LEDU
SOUDCOVSKÝ
ODĚV
VÁPENCOVÉ
ÚZEMÍ
ZRYCHLENÝ
CVAL
NÁZEV HLÁSKY
BÝV. NĚM.
REPUBLIKA
CYSTA MAZOVÉ ŽLÁZY
DUMASŮV
MUŠKETÝR
3. ČÁST
TAJENKY
TI DRUZÍ
NEOCHOTNĚ
ČÁST
KABÁTU
JM. ZPĚVÁKA
JÜRGENSE
SULFÁT
TEN I ONEN
ŠLÉPĚJ
REKLAMNÍ
SNÍMEK
KOUPACÍ
NÁDOBA
VIDINY
SHRNOUTI
(PLACHTU)
SPODNÍ
KŘÍDA
(GEOL.)
PRKENNÝ
STROP
(V NÁŘ.)
TEĎ
STROMOŘADÍ
HMATAT
ELEKTRICKY
NABITÁ
ČÁSTICE
POTÉ
KOŘENÍ
DOBROMYSL
STAROVĚKÉ
POČÍTADLO
ODPADKOVÁ
NÁDOBA
KUS
ZKRATKA
RADIÁNU
ZÁTOKA
FAKTORY
DĚDIČNOSTI
PŘÍKAZ
K ZATČENÍ
HOVĚZÍ
DOBYTEK
UMÍNĚNÝ
ZÁPOR
ÚSTNÍ
VÝRAZ
PODIVU
ODLEHLÉ
KRAJE
VZDOROVAT
DOUPĚ
VYROBENÍ
Z DRAHÉHO
KOVU
TEP
NÁPĚV (HUD.)
UZENKA
(ZASTAR.)
ČÁSTICE
HMOTY
NÁZEV
PLANETKY
HRUBŠÍ
VLNĚNÁ
LÁTKA
OBOJŽIVELNÍK
HORKÝ
POUŠTNÍ
VÍTR
ZAMBIJSKÁ
TISKOVÁ
AGENTURA
4. ČÁST
TAJENKY
CYKLOHEXANON
USAZOVATI
SE
ELIŠKY
TOČIVÝ
POHYB
TITUL MUŽE
ZÁRMUTEK
(KNIŽNĚ)
JITRO
VLÁSENKA
VÝZVA
TOPIVO
ČTVEREČNÝ
NEROST
POHYBY
ŠTĚCEM
VÝBUŠNÉ
TĚLESO
MRAŽENÉ
POCHOUTKY
K. Kraus (1874–1936) – rakouský spisovatel, dramatik, novinář: Emancipované ženy ... (dokončení v tajence).
Tajenka z minulého čísla: Největším štěstím člověka je, že může žít pro to, pro co byl ochotný umřít.
co mi hlava nebere
Já ve tvém
věku…
„J
á se ve tvém věku starala o dítě, manžela, byt a
chodila denně do práce. Vy si jen chodíte na přednášky, večer se bavíte po barech, bydlíte stále u rodičů a v létě za peníze z brigády jezdíte po světě. O nic se
nemusíte starat, nemáte žádnou zodpovědnost a ničeho
si nevážíte…“ Ale přitom musíme neustále podávat domů
hlášení, kde jsme, co děláme, jestli máme co jíst a jsme
v pořádku, a i když je nám vyčítáno, že se chováme jako
děti, tak je s námi jako s dětmi jednáno. A do toho je nám
paradoxně opakováno, co by oni dali za to vyrůstat v téhle
době a nebýt nuceni se starat. Mít tu skvělou možnost
studovat, užívat si mládí, poznávání, nových příležitostí
a nemít plnou hlavu existenčních problémů. Myslím, že
je skvělé, když si člověk může vybírat, využívat možností
a příležitostí moderního světa a myslet na budoucnost.
A myslím, že i oni to, přes neustálé výtky, vědí a chtějí pro
nás lepší mládí, než měli oni. Takže proč nemáme zatím
žádné závazky? Podle mě prostě proto, že my, oproti generaci našich rodičů, nemusíme… Jsme proto horší?
Kateřina Poláchová, 22
Neandrtálské
časy
M
usím vstávat do práce a ta myšlenka zahání spánek jako štěkavý
pes. Měl by se koneckonců dostavit intenzivní pocit vděčnosti, že po
veškerém úsilí se mi v této době povedlo sehnat vůbec nějakou obživu! Ale mé vědomí i nevědomí se jen zhrzeně šklebí, že nic lepšího než chystání
hamburgerů ve fastfoodovém řetězci jsem si opravdu nemohl najít… Prostě
nemohl. Když jsem se ptal na místo skladníka, byla již pozice obsazena – inženýrem chemie, který byl rád, že vůbec něco našel. V pokladně hypermarketu
pak pracuje slečna s titulem DiS, ačkoli je to místo pro lidi s výučním listem.
Když při mém úsilí v hledání práce nacházím mladíka zametajícího v psím
útulku s vysokoškolským veterinárním vzděláním, můj zdravý rozum poděšeně zalape po dechu. Kam se to řítíme? Mozkové kapacity schopné vynalézt
léky a spasit svět jezdí ve skladu s vozíkem. Na co ty školy vůbec studujeme?
Naproti tomu řemeslníka s talentem aby lupou pohledal… A lidé bez titulů
už se ani neodvažují doufat. Můžu kypět neskonalým vděkem alespoň za ty
hamburgery. A další firma bude propouštět. A žádná nová fabrika se nechystá
otevřít. A modernizace prostupuje světem a lidé se pro nahraditelnost stroji
nadále propouštějí. A s každým úsvitem se člověk budí sevřen strachem, že už
zítra možná bude i on bez obživy. Tak jako za neandrtálských časů – probouzí
se v kleštích nejistoty, že už zítra třeba nic neuloví a zahyne hlady.
Filip Chowaniec, 24
Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na [email protected] a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE.
Povedená dílka otiskneme a honorář 600 Kč doručíme.
046 /
FOTOgrafická soutěž
1
Káva
Tereza Vystrčilová, 19 let
Přeměň realitu
ve svůj sen…
...uploaduj a získej honorář
3 000, 2 000 a 1 000 Kč
hlasuj a podpoř mladé talenty
www.cdprovas.cz
47
47
//
FOTOgrafická
FOTOgrafická
soutěž
soutěž
Výherci
fotosoutěže
za měsíc září
2013
2
Hlava v pánvičce?
Proč ne!
Zuzana Diváková, 16 let
3
Svět dětí
Zuzana Pecnová, 18 let
Sdílejte svá
díla a zvyšte
tak možnost
výhry!
Máte rádi klasickou fotografii, nebo vás štvou zažité konvence?
Dokážete pomocí fotografie přenést pocity a atmosféru na druhé? Jste počítačovými programy nepolíbení,
nebo si naopak bez grafického softwaru moderní fotografii nedokážete představit?
P
okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku,
pošli nám své výtvory a neboj se přiložit
originální komentář, který umocní tvoji
šanci na výhru. Nejpovedenější díla budou
oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000
a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).
Pravidla
Vyber maximálně 3 své výtvory a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže)
je přes soutěžní formulář odešli. Na tom
samém místě zároveň můžeš hlasovat pro
nejhezčí snímek. Soutěž je omezena věkem
30 let. V každém čísle vyhlašujeme 3 výher-
ce. Pokud se nám však tvoje umění natolik
zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme
šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš
časopis nebo kalendář. ▪
Kompletní pravidla, vstupní formulář
a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.
POVÍDKA
48 /
TEXT: MARKÉTA HEJKALOVÁ
ILUSTRACE: JAKUB MAREŠ
B
cestování po ČR
Víkend pro zamilované
ára si té reklamy všimla cestou z práce. Zářijový víkend pro zamilované
s tokajským vínem. Přelétla plakát
očima, co všechno se nabízí: dvě noci v zámeckém hotelu, prohlídka vinic... Za 8 000
Kč. Přesně tolik jako její mimořádná odměna.
Jejich manželství mělo k zamilovanosti
právě teď hodně daleko. Třeba jim víkend
v Tokaji pomůže. Představila si, jak se procházejí mezi vinicemi – ona v rozevlátých šatech
a Franta v té zářivé květované košili, kterou
mu koupila k Vánocům.
■
V předsíni stály dámské boty a na věšáku
visel kabát. Taky dámský a taky cizí.
Z ložnice vyklouzla rozcuchaná žena. Upírala oči k zemi a za chůze si zapínala halenku.
Hned za ní vyšel Franta.
„To je Stáňa,“ zahučel omluvně a tvářil se
rozpačitě – jako by chtěl ještě něco dodat, ale
nevěděl co.
Bára se beze slova otočila a ze všech sil za
sebou práskla dveřmi.
■
Naštěstí měla kam jít. Maminka aspoň
nebude smutná. Od tátovy smrti jako by ji
opustila veškerá energie.
„Takhle nemůžeš žít. Měla bys chodit mezi
lidi, cestovat. Přece nechceš být pořád sama,“
domlouvala jí Bára, ale maminka jen vrtěla
hlavou. Bára si vyčítala, že se mamince málo
věnuje, ale neměla čas. Tak teď ho mít bude.
Na jaře Bára odjela na služební cestu do Londýna. Vystoupila s kufrem z metra a bezradně se rozhlížela. Pak v davu lidí zpozorovala
muže v zářivé květované košili. Na okamžik
se jí mihlo hlavou, jestli to není Franta.
Rozbušilo se jí srdce, ale tenhle muž byl vyšší.
Dodala si odvahy a zeptala se ho na cestu.
Při večeři v pákistánské restauraci se dozvěděla, že se jmenuje Frank, pochází z Irska
a do Londýna se přistěhoval před několika
měsíci. Druhý den – při večeři v indické
restauraci – se jí Frank svěřil, že se nedávno
rozešel s přítelkyní.
„Klasika. Vrátil jsem se domů o den dřív a...
no, asi si to umíš představit.“
„Umím,“ špitla Bára a zaváhala, jestli
ho má pohladit po ruce.
„Ale to už je pryč. Teď jsem
vlastně rád, že to tak dopadlo,“
usmál se Frank
a pohladil ji po ruce.
■
„Budeš mi chybět,“ řekl jí
poslední den při večeři
v jeho malém bytě
s výhledem na Temži.
„Co nejdřív zase
přijeď,“ dodal, když
se ráno loučili.
■
„Báro! Co se děje?“ uvítala ji maminka překvapeně.
„Mami!“ Bára se jí chtěla vrhnout kolem
krku, ale všimla si, že v předsíni stojí pánské
boty a na věšáku visí pánský kabát. „Ty máš
návštěvu?“ zeptala se překvapeně.
„No...,“ zaváhala maminka. Dveře se znovu
otevřely a z pokoje vyšel mužský asi v maminčině věku. A v bačkorách a v županu.
„To je Stáňa,“ zamumlala maminka rozpačitě. Stáňa ji ochranitelsky vzal kolem ramen
a podal Báře ruku. „Moc rád vás konečně
poznávám. Dáte si u nás kávu?“ zeptal se.
Začátkem září
zavolal Franta.
„Neměla bys čas
se sejít?“ zeptal
se jako by nic po
víc než půlročním
mlčení.
Bára neměla čas
ani náladu. Čeká ji
nový život, tak proč
řešit ten bývalý.
„No... stejně jsem
si chtěla odnést nějaké věci,“ zdůraznila, že kvůli němu
nepřijde.
■
■
■
Bára bydlela s maminkou a Stáňou a chodila
do práce. Vracela se domů co nejpozději, aby
mohla proklouznout do svého pokojíku a co
nejrychleji usnout.
„Takhle nemůžeš žít. Měla bys chodit mezi
lidi, cestovat. Přece nechceš být pořád sama,“
domlouvala jí maminka, ale Bára jen vrtěla
hlavou. Jako by ji opustila veškerá energie.
■
Přišla dřív, než se domluvili, a Franta ještě
nebyl doma. Tentokrát v předsíni dámské
boty nestály.
Na stolku ležela obálka s nápisem Zářijový
víkend pro zamilované... Úplně na to zapomněla.
Za dva dny. Za dva dny přiletí Frank.
Obracela obálku v rukou. Teprve teď si
všimla papírku, který Franta přilípl na zadní
stranu. „Pojedeme?“ napsal na něj. To se snad
zbláznil, rozzlobila se. Po půlročním mlčení
napíše jedno slovo a myslí si, že tím je všechno vyřešeno?
Pojedu, odepsala by mu nejraději, ale
s někým jiným. Radši mu to řekne do očí.
Řekla by – kdyby už konečně dorazil. Ale
vlastně jí nevadilo, že je chvíli sama
doma. Doma?
Přešla do ložnice. Na široké
manželské posteli byl jenom jeden polštář a jedna peřina. Zívla.
Co kdyby se na chviličku natáhla?
Stejně neusne. Lehla si na svou
někdejší polovinu postele a za
chvíli usnula.
■
Před zámkem na ně
čekal číšník se
dvěma sklenicemi nazlátlého
vína. Přiťukli
si. Bára se
šťastně usmála.
Tokajské víno
jí chutnalo, ale
stejně ráda by
si připila i vodou
z kohoutku. Cítila, že se
rozhodla správně. Už se
nemohla dočkat, až vstoupí do pokoje a po té dlouhé
době se obejmou. Až mu
bude rozepínat knoflíčky
zářivé květované košile.
A pak padnou do postele a zůstanou v ní celý
víkend a celý život. ▪
vizitka
Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka několika románů (Andělé dne a noci, Důkazy
jejího života, Kouzelník z Pekingu, Slepičí lásky, Vždycky jedna noc a Ženy a cizinci na konci
tisíciletí) a knih faktu, překladatelka finské literatury, členka výboru světového PEN klubu
a místopředsedkyně českého centra PEN klubu, zakladatelka a ředitelka Podzimního
knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také žije. Ráda cestuje nejenom vlakem.
ze světa železnice /
OBÁLKY NA KOLEJÍCH
Jede, jede
poštovský panáček…
text: MARTIN NAVRÁTIL
foto: autor, Jiří vašků, čtk
49
50 /
ze světa železnice
Překládka zásilek na pražském hlavním nádraží,
vcelku běžný obrázek 80. let minulého století.
Z
ůstává skutečností, že klasické modré
vozy s desítkami dřevěných přihrádek
řazené v soupravách osobních vlaků postupně zmizely a vlakovou poštu nahradila auta.
Takzvané doprovázené poštovní přepravy
vlakem jsou i u nás pár let minulostí, přesto
pošta na kolejích zůstává a spolehlivě
funguje v podobě speciálních nočních vlaků
mezi Prahou-Malešicemi a Ostravou.
Říkalo se jim ambulance
Poštovní pracoviště umístěná v železničním
voze jedoucí soupravy vznikla kde jinde
než v Anglii, kolébce železnice. V Rakousko-Uhersku vyjely první vozy s emblémem
obálky na vagonu mezi Vídní a Bohumínem
1. srpna 1850. V roce 1909 u nás jezdilo už
74 relací tzv. vlakových ambulantních pošt
(zásilky se třídily při jízdě). Od roku 1919
byly v reakci na požadavky samostatného
státu zavedeny další relace z Prahy do Ostravy a Bratislavy, čtyři roky nato byla u nás
zahájena i vlaková přeprava novin.
ze světa železnice /
Osvětlení ve vozech z východoněmecké vagonky Bautzen
už bylo zářivkové, ale často docházelo k vybití baterií
a jednotlivé zářivky blikaly, až oči přecházely.
V tzv. kanceláři se zpracovávaly listovní zásilky přepravované v uzávěrech (pytlích).
Už po dokončení výstavby hlavní železniční sítě doplněné pavučinou lokálek fungoval
propracovaný systém ambulantních vlakových pošt. I na té nejzapadlejší lokálce jezdily
zpravidla dva páry vlaků, v nichž byl zařazen
poštovní nebo kombinovaný – tedy napůl
služební a napůl poštovní – vůz. S motorizací
tratí se zavedly kombinované přípojné vozy,
kde na omezeném prostoru našly místo kromě „cuksfíry“ i cestující a poštovní miniambulance. Výjimkou nebyl ani regulérní převoz
pošty doprovázené poštovním zaměstnancem v oddílu pro cestující. Ruku v ruce s poštovní přepravou fungovaly noční přepravy
denního tisku. Dnes už si málokdo vzpomene
na půlnoční rozjezd spojů z pražských stanic,
které spíš než pro pár nočních flamendrů
sloužily distribuci „ještě teplých“ novin.
Třídilo se za jízdy
Fungování pošty na kolejích nenarušila válka,
ale bouřlivý rozvoj motorismu. Automobilní
ambulantní pošty dokázaly dojet až na poštovní dvůr. To vlak až na výjimky neuměl, a tak
z vedlejších tratí začaly vozy se schránkou
na kapotě pomalu mizet. Zato největší uzly
nestačily kapacitně. To byl případ Prahy střed
a hlavního nádraží, a proto se v 80. letech
minulého století začalo s výstavbou Třídicího
centra Praha v Malešicích (pošta Praha 023),
kde se pod střechou a na moderní lince zásilky
překládaly do vagonů. První obálky a balíky
tu automatickou linkou prošly v roce 1992.
Současná podoba vlakové pošty, jak ji můžete
spatřit z okna vlaku ve stanici Olomouc hl. n.
51
Mají i svůj časopis
Československá vlaková pošta je název
magazínu o ambulantních poštách
vlakem, letadlem a autobusem. Jde
o občasník přátel poštovní přepravy
a Muzea vlakové pošty a vydává jej
vlastním nákladem Petr Študent, nadšenec vlakových pošt z Brna.
Zabývá se tématy z historie, vozidlového parku, filatelie, přináší dokumenty, vzpomínky pamětníků i unikátní
fotografie.
Kde hledat dále?
www.vlakova-posta.cz
www.alanbutschek.cz
(podrobný přehled moderních
poštovních vozů Postmw/Postw)
www.parostroj.cz
(katalog vozů včetně poštovních,
přípojných a kombinovaných)
Dodnes poštovní „rakety“ svištící přes noc mezi
Čechami a Moravou stokilometrovou rychlostí
obsluhují uzly v Pardubicích, Olomouci či Ostravě (pošta Ostrava 02). Nově zřízená poštovní
překladiště v Brně-Heršpicích (pošta Brno 02)
a v Plzni už bohužel napojena vlečkou nebyla.
Tak trochu daní za pokrok je ukončení provozu doprovázené vlakové pošty, resp. třídění
za jízdy vlaku, v roce 1999. Do propadliště dějin
odkráčely jak neobvyklé relace vlakových pošt,
vedených neobvyklými vozidly, tak i samotné poštovní vozy České pošty s typickými
desítkami dřevěných přihrádek. Poměrně
zachovalé poštovní vozy řady Postw se
začaly postupně přestavovat na modernizované řídicí vozy řad 954 a 961 určené
pro osobní dopravu. Zůstaly vzpomínky
na kočovný život poštovních manipulantů, sem tam nějaká ta kuriózní historka,
pár fotek, předpisů a razítek... ▪
Zajímavosti z pera Jiřího Vašků (autora fotografií) si
budete moci přečíst v aktuálním vydání Železničáře.
52 /
ze světa železnice
Poštovní uzel v Malešicích
Vnitrostátní balíky a dopisy přepravované Českou poštou putují mezi tzv. sběrnými
přepravními uzly, jichž je v současnosti jedenáct. Tím největším je pražský SPU
v Malešicích. A právě odtud vyjíždějí (a z Moravy zase přijíždějí) noční poštovní expresy.
V
areálu v Sazečské ulici, kde vedle dalších provozů najdete i klasickou poštu
s okénky, se třídí 45 % veškeré poštovní
hmoty v zemi. V době těsně přes Vánocemi
tady padají rekordy a zdejší pracoviště se pak
objevují pravidelně na obrazovkách televize.
Zatímco během roku projde touto třídírnou
zhruba 75 000 zásilek denně, v předvánočním období to bývá i násobek, loni tu pokořili
denní rekord 210 000 kusů zásilek.
O ty se starají díky moderní třídicí technologii řádově desítky zaměstnanců. V noční
směně, v období největšího náporu, je jich
až několik stovek. V jedné z hal se nachází
třídicí linka na listovní zásilky, v druhé pak
na balíky (instalace další se v současnosti
připravuje). Zásilky se sem svážejí z celého
regionu a ostatních uzlů. Netřeba dodávat,
že obě linky pracují automaticky s minimem
zaměstnanců a klíčovým údajem je poštovní
směrovací číslo. Už chápete, proč je tak
důležité adresu nenačmárat?!
Po deváté večer startuje první vlak
Zatímco u očíslovaných vrat podél rampy
v podvečer, kdy se do Malešic začnou sjíždět
balíky a dopisy z úřadoven a schránek
z Prahy a Středočeského kraje, stojí různé
typy aut v barvách modré a žluté, na opačné straně haly stojí dvounápravové kryté
nákladní vozy a uvnitř na několika kolejích
známé poštovní vozy řady Postw. Oboje
s nápisem Česká pošta a logem v podobě
poštovní trubky. Do nich zaměstnanci
pomocí vozíků zavážejí kontejnery s roz­
tříděnou poštou. Pak už se vagonů ujímá
ČD Cargo, ve stanici Praha-Malešice (toto
„skryté“ nádraží za malešickým sídlištěm
zatím slouží jen nákladní dopravě) sestaví
jeden ze tří poštovních expresů a výpravčí
může dát vlaku zelenou. A nad ránem, kdy
po sobě dojede trojice vlaků z východu, se
scéna opakuje – jen v opačném pořadí. Následuje přetřídění a v dopoledních hodinách
už doručovatelka s obálkou může zvonit
před vašimi dveřmi. ▪
noční rakety
Jízdní řád poštovních expresů
Nákladní expresy v čele s lokomotivou ČD Cargo přepravující poštovní zásilky jezdí
v současnosti v těchto plánovaných nočních časech:
50550 Poštovní expres
Ostrava hl. n. (20.02) – Praha-Malešice (0.12)
50552 Poštmistr
Ostrava hl. n. (21.02) – Praha-Malešice (1.43)
50554 Poštovský panáček
Ostrava hl. n. (22.21) – Praha-Malešice (3.55)
55051 Poštovní expres
Praha-Malešice (21.10) – Ostrava hl. n. (1.44)
55053 Poštmistr
Praha-Malešice (22.51) – Ostrava hl. n. (2.54)
55055 Poštovský panáček
Praha-Malešice (1.21) – Ostrava hl. n. (7.00)
Jednotlivé vlaky mají určitá omezení – nejedou například ze soboty na neděli nebo z neděle
na pondělí. Předkládky u některých spojů probíhají ještě v Olomouci a Pardubicích.
Dny železnice
Oslavy v regionech
Jízdní řád 2014
Novinky z provozu
Děti na výlet
Nabídka pro školní skupiny
Články v této rubrice mají pouze informativní charakter.
Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.
54 /
čd průvodce
Blíží se svátek železnice
a na mnoha místech po celé
ČR se chystají akce plné zábavy
a poučení. Vyberte si tu, která
je vám nejblíže, a vydejte se
s celou rodinou za zážitky.
O
pět po roce budete mít možnost zavítat
do míst jinak veřejnosti nepřístupných,
cestovat v čase v rámci nostalgických jízd
nebo třeba jen strávit se svými blízkými
příjemné chvíle v báječném světě na kolejích.
Přinášíme výběr těch nejzajímavějších akcí.
Příbram (14. září)
V Příbrami slaví Den železnice už v sobotu
14. září (od 9.00 do 19.00 h). Můžete se
zúčastnit exkurze na pracoviště řízení provozu
nebo absolvovat vyhlídkovou jízdu historickou
drezínou z roku 1855. Připravena bude expozice o historii tratě Zdice – Protivín. Milovníci
železnice jistě uvítají možnost zhlédnout filmy
s železniční tematikou a pro děti budou připraveny zábavné soutěže. Dospělí se mohou
pobavit při dalším dílu oblíbeného divadelního
představení železniční inscenace Bedřich
Hrozný, tentokrát s podtitulem Nový život
(představení začíná ve 14.00 a v 17.00 h).
Oslavte s námi
Dolní Lipka (14. září)
V Olomouckém kraji je svátek železnice spojen
s oslavami 140 let Moravské pohraniční dráhy
ze Šumperka do Dolní Lipky. Při této příležitosti bude vypraven zvláštní historický vlak
tažený parní lokomotivou Kremák, který doprovodí průvodčí v dobových uniformách. Vlak
pojede z olomouckého hlavního nádraží (odj.
7.35 h) do Šumperka (příj. 9.51 h), následně
ze Šumperka (odj. 10.52 h) do Hanušovic (příj.
11.43 h) a z Hanušovic (odj. 12.16 h) bude
pokračovat do Dolní Lipky (příj. 13.00 h), kde
bude připraven bohatý program. Slavnostního
přivítání se parní vlak dočká také ve Šternberku, Uničově nebo v Šumperku.
Praha (21. září)
V metropoli se stane centrem oslav tradičně
nádraží Praha-Braník. Těšit se můžete na výstavu železničních vozidel a bohatý kulturní
program, který vylepší náladu dětem i dospělým. Zájemci mohou podniknout okružní
jízdu po pražských nádražích se Čtyřkolákem
a Karkulkou nebo se svézt na Odstavné nádraží
Jih, kde jim bude proveden odborný výklad
o údržbě vlaků. Mezi Braníkem a pražským
hlavním nádraží bude jezdit historický motorový vůz Hurvínek. Na „hlaváku“ proběhne několik exkurzí do dopravní kanceláře a v kulturním
sále divadelní představení pro děti.
Pardubice (21. září)
Tradičně se připojí k oslavám Dne železnice
v Pardubicích. Na pardubickém hlavním nádraží
se můžete např. zúčastnit prohlídky ústředního
stavědla s odborným výkladem. Ze železniční
stanice Pardubice hl. n. pojedou zvláštní vlaky
do stanice Pardubice-Rosice nad Labem
(a zpět), kde lze navštívit železniční Muzeum Pardubického spolku historie železniční
dopravy. Vstup na všechny akce je zdarma.
Česká Třebová (21. září)
Na sobotu 21. září si v České Třebové připravili Den otevřených dveří s bohatým
programem v depu kolejových vozidel.
Ze stanice se můžete k depu svézt zvláštními
vlaky. Zájemci mají dále možnost prohlédnout
si pracoviště řízení provozu a nebudou chybět
ani tradiční ukázky požární techniky.
Liberec (21. září)
Letošní Den železnice v Libereckém kraji se
koná ve znamení oslav 80. výročí jediné lanovky Českých drah Liberec-Horní Hanychov
– Ještěd. Ty se uskuteční v sobotu 21. září
a další železniční vozidla. Těšit se
můžete na modelové kolejiště,
ukázky hasičské techniky a práce
Červeného kříže. Děti zažijí legraci
při Elfíkových hrách, skotačit mohou
na skákacím hradě a rozvíjet fantazii v Kinematovlaku při sledování pohádek.
Zastávka u Brna (28. září)
Poslední zářijovou sobotu se můžete svézt parním vlakem z Brna
hl. n. (odj. 8.46 h) do Zastávky
u Brna (příj. 9.27 h). V čele vlaku
s historickými vozy 3. třídy pojede lokomotiva Šlechtična 475.101. Ve vlaku nebude
chybět vůz pro bezplatnou přepravu jízdních
kol. V Zastávce je k vidění stálá expozice
o historii této hornické obce, konat se bude
jarmark s bohatou nabídkou zabijačkových
specialit a děti se mohou vydovádět na skákacím hradě nebo při hrách a soutěžích
o ceny. Přístupné bude i nedaleké Muzeum
průmyslových železnic ve Zbýšově. Na zpáteční jízdu se parní vlak vydá ve 14.55 h,
na brněnské hlavní nádraží s ním přijedete
v 15.37 h.
Kompletní informace
s aktuálním programem
ve všech regionech najdete
na www.cd.cz/zazitky.
spolu s připomenutím 40. výročí hotelu a vysílače Ještěd, kde bude po celý den probíhat
doprovodný program. České dráhy poskytnou v sobotu 21. září zvláštní slevu jízdného.
Za jednosměrnou jízdenku zaplatíte jednotnou cenu jen 30 Kč, za zpáteční pouze 50 Kč.
Od 8 do 18 hodin bude pro veřejnost otevřena
také strojovna horní stanice lanové dráhy.
V rámci společné akce proběhne Den otevřených dveří v tramvajové vozovně Dopravního
podniku měst Liberce a Jablonce n. N., odkud
budou jezdit historické tramvaje a autobusy
po městě i do Horního Hanychova.
Jindřichův Hradec (21. září)
V Jindřichově Hradci se připojí k oslavám pestrým programem pro děti i dospělé 21. září
od 9.00 do 16.00 h. Budete mít možnost
navštívit drážní pracoviště s odborným výkladem, svézt se na historických drezínách,
parním vlakem nebo moderním RegioPanterem. Na nádraží budou vystaveny lokomotivy
Chyše (5. října)
V Karlovarském kraji si připomenou 115. výročí tratě Žlutice –
Bečov n. T. a letošní znovuobnovení
provozu na trati z Krásného Jezu do
Horního Slavkova-Kounic. Z Karlových
Varů bude vypraven historický vlak tažený
parní lokomotivou řady 354.7152 s šesti
historickými vozy, který dorazí přes Bečov
a Žlutice do konečné stanice Chyše. Nebude
chybět ani císař pán, dechové orchestry,
historické drezíny Ing. Zahrádky, četnická
stanice, hasiči apod. Účastníkům RDŽ
s platnou jízdenkou do mimořádných spojů
manželé Lažanští umožní zdarma prohlídku
jejich zámku a pivovaru v Chyši. Kromě tratě
z Krásného Jezu do Horního Slavkova-Kounic
bude možno „páru“ spatřit i na trati z Protivce do Bochova, kde je dnes provozována
pouze nákladní doprava. ▪
Plasy (28. září)
V Plzeňském kraji se koná Den železnice
na nádraží v Plasích. Hlavním lákadlem
budou nostalgické jízdy historického vlaku
taženého lokomotivou 310.072 vyrobenou roku 1898 v Linci. Vlak bude od 10.00
do 16.00 h jezdit mezi Plasy a Mladoticemi,
v 16.20 h ukončí akci poslední jízdou v Kaznějově. Na co dalšího se můžete těšit? Třeba
na modelové kolejiště, které bude v čekárně
v provozu od 10 do 17 hodin, na výstavu
o historii železnice umístěnou do bývalého
služebního vozu nebo na jízdu na historické
šlapací drezíně.
A ještě jeden dárek…
V sobotu 28. září 2013 může na jednu
Skupinovou víkendovou jízdenku cestovat
ve vlacích ČD až pět osob bez ohledu na věk.
S touto jízdenkou lze uskutečnit neomezený
počet jízd všemi vlaky Českých drah
(ve 2. třídě) po celé republice (za 600 Kč)
nebo zvoleném kraji (do vlaku SuperCity je
nutné dokoupit si povinné místenky).
Proč slavíme Den železnice
Stalo se to téměř přesně před 188
lety na britských ostrovech – George
Stephenson zde vybudoval úplně první
železniční trať na světě s parním provozem. Ta vedla mezi městy Stockston a Darlington a byla slavnostně
otevřena 27. září roku 1825. A proto se
zpravidla poslední víkend v září oslavuje tato událost i u nás a vzdává se tak
hold železniční dopravě.
56 /
čd průvodce
Ještě do konce září si můžeš po předložení platné karty ISIC
nebo IYTC koupit In Kartu za zvýhodněnou cenu.
U
ž ti bylo patnáct let, je ti nanejvýš
dvacet šest a pořád ještě studuješ?
Pokud ano a navíc ještě dojíždíš vlakem,
máš jedinečnou možnost pořídit si In Kartu
s aplikací IN 50 % (se kterou máš nárok
na základní a zpáteční jízdné s 50% slevou)
za zvýhodněnou cenu! Stačí si o ni zažádat
na jakékoli pokladně ČD a předložit přitom
kartu ISIC nebo IYTC, díky nimž máš na sle-
vu nárok. Karta musí být platná v okamžiku nákupu a jméno na ní uvedené musí být
shodné se jménem na žádosti o In Kartu.
Slevu je možno uplatnit při žádosti o novou, pokračovací i pro dokoupení aplikace
do hotové In Karty. V případě dokoupení
aplikace do hotové In Karty žadatel nevyplňuje novou žádost, ale předá pokladníkovi
pouze fotokopii karty ISIC nebo IYTC. Po vy-
Pořiď si
aplikaci IN 50 %
za 1 190 Kč
na rok
dání In Karty s novou aplikací pak můžeš
cestovat nejen do školy jen za polovic. A to
se rozhodně vyplatí! ▪
nyní pouze
1190 Kč
na 1 rok
standardní
cena 13
30 Kč
ČD průvodce
/
57
MŮŽETE POTKAT VE VLAKU
Elitní běžci z Afriky
Pokud ve vlaku zahlédnete nenápadnou skupinku lidí
ve sportovním oblečení, může jít o špičkové atlety
mířící na jeden ze závodů RunCzech běžecké ligy.
P
ro závodníky představuje vlak pohodlnou a rychlou alternativu i příjemné
zpestření – mohou si v klidu prohléhnout
okolní krajinu a nemusí se obávat dopravních
komplikací. Díky partnerství Českých drah
s organizátorem akcí RunCzech dokonce
někteří profesionální atleti z exotických zemí
okusí cestu po železnici vůbec poprvé.
Soustředění před závodem
Vlak se mezi běžci stává oblíbeným dopravním prostředkem díky pohodlí a možnosti relaxace, které jsou před vrcholovým
vytrvaleckým výkonem nezbytné, stejně jako
cestování v kolektivu ostatních závodníků.
„Pro profesionální atlety je velice důležité, aby
se mohli soustředit pouze na závod a ničím se
nerozptylovali. Přepravu vlakem často volíme
i tehdy, když hrozí velký provoz na silnici
a zdržení v kolonách, například letos při
Mattoni 1/2Maratonu Olomouc, kdy situace
na dálnici D1 byla díky opravám velmi komplikovaná a hrozilo značné zdržení,“ říká Jana
Moberly, koordinátorka elitních atletů.
Připojte se k běžecké elitě
V září do Česka opět zamířila vytrvalecká špička. V sobotu 7. září odstartoval O2 Grand Prix
Praha, jehož součástí byl i adidas Běh pro ženy
5 km a METRO Běh na 10 km. Pokud si přece
jen chcete ještě letos zaběhat, poslední příležitost na domácí půdě budete mít v Ústí nad
Labem. V neděli 15. září se můžete těšit na půlmaraton, Spolchemie Rodinný běh na 3 km
i Spolchemie Handbike 1/2Maraton, který je
novinkou v programu závodního dne. ▪
RunCzech organizuje celkem sedm
závodů po celé České republice a místa nejsou vybrána náhodou – akce
se konají v jedněch z nejkrásnějších
měst Česka. RunCzech běžecká liga
zavede své běžce třikrát do Prahy,
do Karlových Varů, Českých Budějovic,
Olomouce a na závěr sezony i do Ústí
nad Labem. V letošním roce přibyl
do rodiny RunCzech i hostující závod
Medzinárodný maratón mieru Košice.
Tam všude vedou železniční tratě,
tam všude se dá dojet vlakem. Třeba
se na vaší příští cestě potkáte i s těmi
nejlepšími z běžeckého světa!
58 /
čd průvodce
DĚTI NA VÝLET
Vlakem s celou třídou
Rozjeďte se za krásami naší vlasti se skupinovou jízdenkou Děti na výlet a získáte
tak výraznou slevu nejen na jízdné. Inspirujte se našimi tipy na výlety.
N
ový školní rok sice teprve začal, ale proč si
ho hned v úvodu nezpříjemnit zajímavým
výletem, při kterém se navíc můžete vzdělávat?
Vyjeďte poznávat to, co byste měli znát nejlépe:
historii i krajinu naší země!
Hory, a to v období od 15. září do 15. prosince.
Jízdenka je samozřejmě zpáteční a platí pro
10 až 30 osob po dobu dvou dnů. Nabídka je
určena žákům základních škol, studentům
víceletých gymnázií do kvarty (osmiletých)
či sekundy (šestiletých), studentům konzervatoří či dětem z dětských domovů a ústavů
náhradní péče do 16 let. ▪
Do Prahy, Brna,
Olomouce, Ostravy
nebo Kutné Hory
Do pěti měst se slevou
Jízdní doklad pro celou třídu si můžete zakoupit
z kterékoli železniční stanice v České republice
do Prahy, Brna, Olomouce, Ostravy nebo Kutné
Podrobnosti najdete na www.cd.cz/detinavylet.
Tipy na školní výlety
Praha
Seznámení s Prahou
S jízdenkou Děti na výlet zaplatíte
zvýhodněnou cenu za prohlídkový okruh
Prahy a Pražského hradu včetně vstupů
do katedrály sv. Víta, Starého královského
paláce, basiliky sv. Jiří a Zlaté uličky s profesionálním průvodcem, který na vás bude
čekat na nádraží.
www.ckvyukajinak.eu
Muzeum Karla Zemana
Hrajte si s dětmi v muzeu génia světového
filmu. Vyzkoušejte si, jak fungují filmařské
trikové postupy nebo využijte některou
z široké nabídky doprovodných programů.
S jízdenkou Děti na výlet získáte projekci
vybraného Zemanova filmu zdarma nebo
workshopy animace se slevou 20 %.
www.muzeumkarlazemana.cz
Ostrava
Slezskoostravský hrad
V jedné z nejstarších památek města
Ostravy najdete unikátní expozici vesnických pracovních krojů, muzeum čarodějnic, čertí školičku, nejdelší deskovou
dřevořezbu v České republice, nejdelší
řetěz z jednoho kmene a mnoho dalšího.
Školní skupiny, které se prokážou
jízdenkou ČD Děti na výlet, získají jako
bonus návštěvu Miniuni světa miniatur
zdarma.
www.cerna-louka.cz
Miniuni
Svět miniatur je venkovní areál, kde můžete
zhlédnout 34 modelů významných světových staveb, jako jsou Eiffelova věž, Staroměstská radnice, londýnský Big Ben, sedm
starodávných divů světa, šikmá věž v Pise
a jiné. Celý areál křižují železniční tratě
s vláčky, letiště a vodní plocha s parníkem.
Školní skupiny, které se prokážou jízdenkou
ČD Děti na výlet, získají jako bonus návštěvu Slezskoostravského hradu zdarma.
www.cerna-louka.cz
Brno
Moravské zemské muzeum
V Biskupském dvoře je jedinečná stálá výstava Fauna Moravy zachycující zástupce
evropských druhů zvířat. V pavilonu
Anthropos je až do 28. 2. 2014 možné
vidět výstavu Dobrodružná Afrika očima
cestovatelů, kterou připravilo zdejší
Dětské muzeum. Školní skupiny, které se
prokážou jízdenkou Děti na výlet a zároveň si koupí vstupné do celého objektu
pavilonu Anthropos, získají zdarma vstup
do Památníku Leoše Janáčka.
www.mzm.cz
Letohrádek Mitrovských
Ojedinělá památka ve stylu Ludvíka XVI.
z konce 18. století – nedaleko výstaviště a 5 min. tramvají z hl. nádraží, láká
kromě prohlídky historické budovy na zajímavé výstavy spojené s lektorskými
programy či výtvarnými dílnami. Školní
skupiny, které se prokážou jízdenkou Děti
na výlet, získají slevu 30 %.
www.letohradekbrno.cz
Kutná Hora
Seznámení s Kutnou Horou
Při dvouhodinové prohlídce s názvem
Seznámení s Kutnou Horou se dozvíte
mnoho zajímavých informací o historii
města, těžbě stříbra, životě havířů a místních památkách. Cena za okruh v rámci
projektu Děti na výlet je 60 Kč/žák. Na 30
platících = 2 pedagogové zdarma (35/3,
40/4). Průvodce na skupinu počká na nástupišti u příjezdu vlaku.
www.ckvyukajinak.eu
Více tipů na www.cd.cz/detinavylet.
Ceník jízdenek 2013
Tarifní km/pásmo Cena za osobu
1–50 km
51–100 km
60 Kč
80 Kč
101–150 km
100 Kč
151–200 km
120 Kč
201–250 km
140 Kč
251–300 km
160 Kč
301–350 km
180 Kč
nad 350 km
200 Kč
čd průvodce /
59
Království železnic
v nové dimenzi
Na pražském Smíchově,
v expozici největší modelové
železnice, kde již několik let
stavějí zjednodušený model
České republiky v měřítku
1 : 87, byl zprovozněn systém
zobrazující a popisující objekty
i činnosti v kolejištích.
A
čkoli je primárně určen senzoricky
handicapovaným osobám (nevidomí,
slabozrací a neslyšící), jeho výhody ocení
i všichni ostatní. Zejména děti se mohou
dozvědět mnoho zajímavých technických
i historických faktů formou jednoduchých
příběhů, které spojují zábavu i poučení. Tyto
texty jsou k dispozici nejen v psané formě, ale
také jako audionahrávky či videa v českém
znakovém jazyce a navíc vytištěny Braillovým písmem. Nevidomým je také vyhrazen
tzv. dotykový koutek, kde si mohou osahat
modely lokomotiv, stromů, ale i nejrůznějších
staveb. Smíchovská expozice je tak jedním
z mála výstavních prostor u nás, které jsou
takto vybaveny.
Dárek k Vánocům
Zatím poslední novinkou je úvodní díl
plánované série DVD z expozice, která
mapuje první část instalovaných kolejišť,
prezentuje i technické zázemí, kam se
běžný návštěvník nedostane, a obsahuje
rozhovory s pracovníky expozice. Stává
se tak zajímavým dárkem nejen pro
milovníky modelové železnice. Pokud už
nyní uvažujete o neobvyklém dárku pod
stromeček, nabízejí v Království železnic
toto DVD za pouhých 30 korun, pokud
zakoupíte dárkový certifikát na vstupenky pro někoho z blízkých.
Jak to všechno funguje
Technicky je systém realizován sítí 27 všesměrových kamer, které jsou umístěny nad
kolejišti a propojeny k 9 informačním kioskům
s dotykovými panely. Návštěvníci si dotykem
vyberou objekt na panelu a kamera zabere
jeho detail v kolejišti, poskytne fotografii pro
snazší identifikaci, text, audio a video. Texty
je možné na dotykovém panelu zvětšovat,
aby byly čitelné i pro slabozraké, pokud by
nechtěli využít poslech audioverze. Kamery
nad kolejišti je ale také možné volně ovládat
pomocí tlačítek na dotykových panelech, což
je funkce, kterou jistě využijí i ostatní návštěvníci tohoto úžasného modelového světa. Kolejiště v Království železnic jsou již tak velká,
že není možné vidět vše, a právě díky systému
kamer mohou návštěvníci sledovat i detaily,
které jim dosud byly skryty.
Na realizaci projektu se podíleli i sami
handicapovaní, a to jak formou poradenství
a doporučení, tak i prakticky, například při
převodu textů do Braillova písma. Videa
ve znakovém jazyce zpracovaly profesionální
tlumočnice, které mají mnohaleté zkušenosti
se znakováním i pro děti. Cílem projektu,
který byl podpořen prostředky z fondů ministerstva pro místní rozvoj, je především zajistit
i návštěvníkům s poruchou zraku či sluchu
plnohodnotný zážitek z expozice, jež je díky
svému vzdělávacímu programu častým cílem
školních exkurzí.
Nabídka „pronájmu“
Fanouškům Království železnic se nově nabízí
možnost stát se jeho virtuálními obyvateli.
Část objektů totiž nyní tvoří modely bytů nebo
komerčních prostor, které jsou nabízeny „k pronájmu“. Jednotlivci nebo firmy navíc za svůj
příspěvek získají volné vstupenky a dárky, které
svou hodnotou odpovídají vloženým prostředkům, takže spíše než o komerční výtěžek jde
v tomto případě o vyjádření podpory. Firmy si
mohou pronajmout konkrétní provozovnu,
čímž si zajistí neobvyklou propagaci a navíc získají volné vstupenky pro své zaměstnance. ▪
60 /
čd průvodce
Oblíbené lívanečky i na podzim
Užijte si při cestě vlakem kvalitní gastronomii
v jídelních vozech Českých drah, pod
kterou se podepsali renomovaní
kuchaři Jaroslav Sapík a Jiří Král.
K
valitu našich jídel předurčují již samotné
suroviny. Kuchyně je certifikována pro
přípravu BIO pokrmů a vybírá si proto ty
nejlepší dodavatele. V sezonních nabídkách
se tak objevuje maso z plemenných býků,
zelenina z farem regionálních pěstitelů nebo
povidla s BIO certifikací ze srdce Vysočiny.
Domácí lívance z chráněné dílny
V aktuální sezonní nabídce si můžete také
pochutnat na domácích lívancích s jahodovou omáčkou a šlehačkou. Dezert pochází
z ostravské chráněné dílny, kde jsou lívanečky připravovány ručně naléváním do formy.
Koupí tohoto
dezertu tak
ještě podpoříte
dobrou věc.
Vzhledem k velkému zájmu budou
lívance k dostání
i v podzimní obměně.
Kde nás najdete
Jídelní a bistro vozy jsou řazeny například
v expresech mazi Prahou, Olomoucí, Ostravou a Žilinou, mezi Prahou, Plzní a Mnichovem, ve vlacích EuroCity mezi Prahou,
vybíráme ze stálé nabídky
Bistro menu
139 KČ / 5,80 EUR
Hlavní jídlo a nealkoholický
nápoj dle výběru
Brnem a Vídní
(Bratislavou)
a ve všech spojích SC Pendolino.
Servis v jídelních a bistro vozech Českých
drah, který zajišťuje společnost JLV, najdete
pod značkou ČD Restaurant. ▪
čd průvodce /
61
Více Pendolin na západ
a expresů na východ
Finalizace nového jízdního řádu pro rok 2014 sice ještě stále probíhá,
nicméně již nyní vám přinášíme malou ochutnávku nejvýznamnějších
novinek v dálkové a mezinárodní dopravě.
P
ředstavujeme změny v dálkové a mezistátní dopravě, které vstoupí v platnost
s novým jízdním řádem v polovině prosince
letošního roku. Z regionální dopravy můžeme
zatím prozradit, že se můžete těšit na více
spojů vedených novými soupravami.
Pendolino nabírá na rychlosti
Pendolina se stanou jedinými vlaky, které urazí
vzdálenost ze stanice Praha hl. n. do stanice
Ostrava-Svinov za méně než tři hodiny (přesně
za 2 hodiny a 59 minut)! Oproti jiným dopravcům je to zdaleka v nejrychlejším čase. Dále se
jejich provoz rozšíří do západních Čech. Pravidelně pojedou 2x denně přímé vlaky z Bohumína přes Prahu do Plzně, Chebu a Františkových
Lázní. Zastaví ještě ve Stříbře, Plané u Mariánských Lázní a v Mariánských Lázních a nahradí
některé dosavadní rychlíky. Předpokládáme, že
cestující mezi Plzní a Fr. Lázněmi budou moci
využít 2. třídu Pendolin za obdobných podmínek jako dosavadní rychlíky, tzn. bez nutnosti
rezervace. Spoje SuperCity tak nabídnou přímé
a velmi rychlé spojení Moravy, východních Čech
a Prahy s Plzní a Chebskem. Cestovní doba mezi
Prahou a Chebem bude 2,5 hodiny, tedy asi
o 40 minut méně oproti klasickým rychlíkům
a podstatně méně oproti autobusům. ▪
O novém jízdním řádu se dozvíte více v prosincovém
vydání ČD pro vás a postupně také na www.cd.cz.
Předpokládaná časová poloha vlaků SC
Bohumín
Frant. Lázně
SC 516
5.11
11.24
SC 512
7.11
13.27
Frant. Lázně
Bohumín
SC 511
12.36
18.53
SC 515
14.36
20.53
Nový
jízdní řád
bude platit od
15. 12. 2013!
Další změny
▪ V Zábřehu na Moravě bude zastavovat dvojnásobný počet vlaků vyšší
kvality.
▪ Více vlaků na trase Praha – Olomouc
– Vsetín bude pokračovat dál na Slovensko do Žiliny.
▪ Zrychlí se doprava z Prahy do Českých Budějovic asi o 10 minut na méně
než 2,5 hodiny.
▪ Do provozu budou postupně uváděny další modernizované rychlíkové
vozy, např. na linkách z Prahy do Chebu,
z Brna přes Břeclav do Olomouce nebo
z Ústí nad Labem do Kolína.
62 /
čd průvodce
Staňte se mistry v oblíbené hře
Další ročník celorepublikového
klání v pIšQworkách startuje
17. září, kdy se mohou
do soutěže registrovat studenti
středních škol a žáci osmých
a devátých tříd základních škol.
Navštivte
www.pisqworky.cz
K
olečko, křížek, kolečko, křížek… Piškvorky si ve školních lavicích alespoň jednou
zahrál snad každý. Princip této hry vznikl již
2 000 let před naším letopočtem a dodnes
je oblíbenou zábavou. I proto se myšlenka
uspořádat celorepublikové klání setkala
s velkým zájmem a letos se koná již pošesté.
Jak soutěžit
Stačí sestavit pětičlenný tým, zvolit si zástupce a vyplnit on-line registraci na www.
pisqworky.cz. Ani trénink na soutěž není
náročný. Postačí čtverečkovaný papír a tužka. Zúčastnit se může každý, vyhraje ale jen
ten, kdo prokáže logické myšlení, schopnost taktizovat a táhnout v týmu za jeden
provaz. Soutěž má čtyři úrovně, přičemž
čtyřiadvacet vítězných týmů pak přijede
zabojovat o titul mistra na finálové utkání
na konci listopadu v Brně.
České dráhy jako
oficiální dopravce
České dráhy díky husté železniční síti
rozvezou pro účastníky pIšQworek
zhruba 100 balíčků hracích karet
po celé České republice.
Co můžete získat
Hlavní cenou je den plný zážitků v adrenalinovém parku Yellow Point v Krkonoších.
Kromě věcných cen si ale každý piškvorkář
odnese spoustu nových kontaktů i zážitků,
a to nejen z piškvorkových bojů. Není třeba
dodávat, že vítězové se stanou známými
nejen na své škole a v okolí. O minulých
ročnících pIšQworek byly v celé České republice napsány stovky novinových článků
a natočeno několik rozhlasových a televizních reportáží.
Kdo za tím stojí
Soutěž pořádá občanské sdružení Student
Cyber Games, které se dlouhodobě zaměřuje na rozvíjení dovedností středo­školáků prostřednictvím netradičních sou-
spojení
Vlakem na pIšQworky
Pokud se se svým týmem dopracujete
až do listopadového finále, do Brna
společně vycestujte vlakem. Můžete tak
využít například skupinové jízdné, se
kterým výrazně ušetříte, či jiné výhody.
Ideální spojení najdete na stránkách www.cd.cz/spojeni.
těží a jeho členové jsou mladí lidé,
převážně studenti vysokých a středních
škol. Na projektu pIšQworky jich pracuje
přibližně čtyřicet a mnozí z nich se účastnili
předchozích ročníků. ▪
čd průvodce /
63
JUNIOR PROGRAM ČD
Zahrajte si na architekty
Elfík zve děti i dospělé na výstavu Hravý architekt 2013 –
– Děti na Pražském hradě, která se uskuteční od 23. září do 20. října 2013.
Výtvarný projekt je určen dětem
základních škol v rámci mezinárodního festivalu architektury
Architecture Week 2013. Děti si
vybraly architektonické památky
ze svého města a ty potom nakreslily nebo namalovaly. Nejlepší
práce nyní budou představeny
v samostatné expozici na výstavě
v Jiřském klášteře Pražského hradu. Třídy, které se projektu zúčastnily, stráví za odměnu celý den
na Pražském hradě, kde pro ně
bude připraven zajímavý program
a především setkání s paní Ivanou
Zemanovou, která projektu Hravý
architekt poskytla podporu svou
záštitou. České dráhy pak zajistí
dopravu vybraných tříd do Prahy
a zpět a Elfík si pro ně připravil
dárky. Akce se účastní více než
500 dětí 20 základních škol z 20
měst celé České republiky. Více
na www.architectureweek.cz
a www.hravyarchitekt.cz. ▪
Manažerka Junior programu ČD
Elen Mátéová
Tábor, měšťanské domy na Žižkově náměstí. Eliška Cíchová, 10 let.
křížovka
V
íte, milé děti, jak se mezi železničáři říká rychlým vlakům, které v noci
přepravují poštu? Nápovědu najdete v článku ze světa železnice.
Slepé zvíře
Začátek
Malá skála
Prasátko
Sňatek
Květina
k
tí ta
la
ka p
pen
Vstu
GEN
ERÁ
LNÍ
PA
ER
RTN
Vstupenka
rahy
el P platí také pro Model Prahy
Mod
ER
roGENERÁLN
RTN
p
PA
é
KÍ ÝPARTNER PROJEKTU
PRO
JEK
TEC
HN
OLO
5C
0/30
0/0/ ol Gray
YK:
CM
E: Co
TON
PAN
KZvstupenkaFIN.indd 1
1
ack
E: Bl
TON
PAN
d
TECHNOLOGICKÝ PARTNER
GIC
TU
C
.13
13.3
2
11:3
PANTONE: Black C
CMYK: 0/0/0/30
PANTONE: Cool Gray 5 C
13.3.13 11:32
.ind
Úspěšní
aFIN luštitelé, kteří budou vylosováni, získají
enk
tup
Zvs
vstupenku do Království železnic.
Krodinnou
soutěž
pro chytré hlavy
1
A
B
C
2
Které z pražských diva-
del je domovskou scénou
Daniely Kolářové?
Divadlo na Vinohradech
Národní divadlo
Divadlo Na Fidlovačce
Která hora je
přezdívána královnou
Beskyd?
A
B
C
3
A
B
C
Černá hora
Lysá hora
Smrk
Jak se říká
Hlučínskému
jezeru?
Pískovna
Štěrkovna
Práchovna
4
WEBOVÉ STRÁNKY
www.cdprovas.cz
První poštovní pra-
coviště ve vlacích byla
provozována:
A
B
C
5
A
B
C
ve Francii
v Rakousko-Uhersku
v Anglii
Platnost
jízdenky Děti
na výlet je:
6
jednodenní
dvoudenní
týdenní
Který článek
v tomto čísle vás
nejvíce zaujal? *
* Na tuto otázku je nutné
odpovědět, její správnost
se však neposuzuje.
Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz,
kde vyplníte příslušný formulář, nebo své
odpovědi zasílejte poštou do 26. září 2013.
Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt
nebo zpětnou adresu.
Adresa:
Redakce ČD pro vás, České dráhy, a.s.
Odbor marketingu a komunikace
nábřeží Ludvíka Svobody 1222
110 15 Praha 1
Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.
Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné
cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč –
a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní
sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč.
Výherci z minulého čísla:
Kilometrická banka: Stanislav Raclavský st.,
Lada Škanderová, Vladimíra Vondráková
Poukázky PONT: Ludmila Gavlasová,
Věra Hošková, Lukáš Janák
Správné odpovědi z minulého čísla:
1 – Česká televize, 2 – v Prachaticích,
3 – osm, 4 – v Yorku, 5 – 4 000
Kompletní pravidla soutěže najdete
na www.cdprovas.cz.
Hrajte
o Kilometrické
banky ČD za 2 100 Kč
a o poukázky
v hodnotě 1 000 Kč
do obchodní sítě PONT.
ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected]
Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 11. září 2013, Praha
REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston
REDAKČNÍ RADA Stanislav Perkner (předseda), Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Jitka Kocyanová, Michal Málek, Tomáš Cach
INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s.
Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.
V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.
PŘEDPLATNÉ
19 Kč
za číslo
[email protected]
Den železnice
2013
Oslavte s námi
Den železnice!
Přijďte strávit den plný zábavy
do světa vlaků a kolejí ve svém regionu!
Kraj
Datum
Stanice
7. září 2013
Trutnov
8:00–16:00
Olomoucký kraj
14. září 2013
Dolní Lipka
11:00–16:00
Středočeský kraj
14. září 2013
Příbram
9:00–17:00
Jihočeský kraj
21. září 2013
Jindřichův Hradec
10:00–16:00
Pardubický kraj
21. září 2013
Česká Třebová
Pardubice hlavní nádraží
Pardubice-Rosice nad Labem
8:00–15:30
10:00–15:00
10:00–17:00
Praha
21. září 2013
Praha-Braník
9:00–16:30
Jihomoravský kraj
28. září 2013
Brno hl. n. – Zastávka u Brna
9:00–15:00
Plzeňský kraj
28. září 2013
Plasy
10:00–16:00
Karlovarský kraj
5. října 2013
Chyše
10:00–16:30
Královéhradecký kraj
Čas
Program jednotlivých dnů železnice naleznete na plakátech v železničních
stanicích ve vašem kraji a na www.cd.cz/zazitky a www.denzeleznice.cz
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz 840 112 113
Jezděte výhodněji vlaky ČD
s Akční jízdenkou!
Praha
jen
295 K
č
jen
210 Kč
Brno
a
v
a
r
t
s
O
Nabídka platí i pro další tratě:
Brno–Zlín
Praha–Plzeň
Praha–Hradec Králové
Brno–Uherské Hradiště
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz 840 112 113
Praha–České Budějovice
Brno–Prostějov/Olomouc
Praha–Litvínov/Most/Chomutov/Jirkov
Praha–Olomouc–Přerov/Ostravsko/Zlínsko
Download

9/2013 - České dráhy, as