poradna PROFIT
Bude muset mít každý podnik nasmlouvaného lékaře?
FOTO: Martin Pinkas (euro)
V posledních týdnech se
v médiích hovořilo o zavedení
pravidel pro lékařské prohlídky, kdy ze zákona bude
každý zaměstnavatel muset
mít nasmlouvaného vlastního
lékaře, který bude prohlídky
zaměstnanců zajišťovat. To
považuji jako středně velký
podnikatel a zaměstnavatel za
ohromně finančně náročné.
Jaké jsou přesně povinnosti, které musím splnit?
Tereza K., Praha
Předně bych ráda uvedla, že povinnost zaměstnavatele zajistit
pracovnělékařské služby (dříve
závodní lékařské péče) byla stanovena i v předešlých právních
předpisech. Nově přijatá právní
úprava měla pouze odstranit
dřívější roztříštěnost právní
úpravy, stejně jako mnohé nejasnosti spojené s tím, na koho
povinnost pracovnělékařských
prohlídek dopadá. Relevantní
právní úpravu této problematiky nově představuje zákon
o specifických zdravotních
službách, z. č. 373/2011 Sb.,
a vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb.
Dále je důležité si uvědomit,
že součástí pracovnělékařských
služeb nejsou pouze prohlídky,
ale také poradenství v oblasti
ochrany zdraví při práci či školení vybraných zaměstnanců
v poskytování první pomoci
a pravidelný dohled na pracovištích a například i v zařízeních závodního stravování.
Právní úprava rozlišuje pět
kategorií prohlídek: vstupní,
periodická, mimořádná, výstupní a následná lékařská prohlídka. V této souvislosti si vás
dovolím upozornit na některé
důležité změny. Vstupní lékařské prohlídky se provádějí před
uzavřením pracovního poměru,
hradí si je uchazeč o zaměstnání,
pokud ho zaměstnavatel přijme,
náklady mu zpětně uhradí, nevyžaduje se u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Periodické lékařské prohlídky
se obecně neprovádějí u dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr, z tohoto pravidla
však existují zákonné výjimky.
Frekvence periodických prohlídek je dána jednak věkem
zaměstnance, jednak kategorií
práce. Zbylé tři druhy prohlídek
jsou velmi specifické s ohledem
na kategorizaci práce či realizaci
pouze na žádost zaměstnance.
Zákonná úprava neurčuje
žádné výjimky pro zaměstnavatele s menším počtem zaměstnanců či pro zaměstnavateleOSVČ, právní úprava dopadá
tedy na všechny zaměstnavatele
ve stejném rozsahu.
Hlavní povinností zaměstnavatele je zajistit smluvní
lékařské zařízení / lékaře poskytujícího pracovnělékařské
služby, který je bude pro zaměstnavatele zajišťovat, a dále
zejména zajišťovat realizaci
inzerce
pracovnělékařských prohlídek. Tuto povinnost však měl
zaměstnavatel i dle dříve platné
právní úpravy. Pokud tedy máte
se smluvním zařízením již dříve
uzavřenou smlouvu, není nutné
tuto smlouvu vypovídat a uzavírat novou, smlouvy zůstávají
nadále v platnosti. Zásadní změnou je bezesporu zákonná fikce
ust. § 59 odst. 2 zákona, která
stanoví, že uchazeč o zaměstnání se ze zákona považuje za
osobu zdravotně nezpůsobilou,
a to až do doby, kdy pracovnělékařský posudek stanoví opak.
Chybějící pracovnělékařský
posudek o zdravotní způsobilosti
zaměstnance nemá žádný vliv na
platnost pracovní smlouvy, avšak
nese s sebou pro zaměstnavatele
riziko uložení pokuty až do výše
dvou milionů korun za správní
delikt. Zaměstnavatelé by měli
proto důsledně dbát na dodržování výše stanovených zákonných
podmínek i s ohledem na ohlašovací povinnost lékaře poskytujícího pracovnělékařské služby.
Na závěr je třeba dodat, že
současná právní úprava je kritizována, a to nejen odbornou
veřejností. Lze proto předpokládat, že může do budoucna
dojít k jejím změnám.
Eva Kratochvílová,
právní asistentka
v AK Švehlík & Mikuláš
A130006381
21
Download

Bude muset mít každý podnik nasmlouvaného