1. Trochu voda, trochu zem, volá na tě „nechoď sem!“
2. Dlouhá je a trvá krátkou chvílí, široká je víc než jednu míli, vysoká je,
má sedmery schody, přec vejde se do kapičky vody.
3. Dvanáct panen v jedné posteli a žádná na okraji.
4. Když šel tam, do hlavy ho tloukli, když šel ven, za krk ho tahali.
5. Jednou dírou tam, dvěma dírami ven, a když jste venku, teprve jste tam.
6. Obchází se srpem celou zem, nesekne do trávy tam ani sem.
7. Jen jedna řada zubů a přece tuze kouše.
8. Jedna paní němá v bytě stání nemá. Jakmile však svůj byt ztratí,
životem tu ztrátu platí.
9. Máme doma shrbeného stařečka, podáváme mu často ruku.
10. Špičatý, placatý, lepí se ti na paty. Na slunci mu neutečeš, hlavičku mu
neučešeš.
Správná řešení naleznete na poslední stránce…
1. běh
Během našeho posledního tábora se děti i dospěláci stali členy slavné
Odysseovy družiny. Rozděleni do čtyř oddílů přislíbili králi Ithaky pomoc v
Trójské válce, která tou dobou trvala již necelých 10 let. Nemohli se ale vydat
do bitvy bez přízně bohů a proto si nejdříve museli zasloužit jejich přízeň. A
tak byly vystavěny čtyři svatyně zasvěcené Apollónovi, Artemis, Afrodité a
Héfaistovi.
Ale i s bohy na naší straně, mohutné hradby Tróje stále odolávaly. Až
Odysseova lest s Trójským koněm ukončila deset let trvající válku, která
přinesla mnoho ztrát na obou stranách. Mezi obětmi byl i jeden z největších
bojovníků všech dob, velký hrdina Trójské války, Achilleus.
A tak se Odysseus odebral se svou družinou na rodnou Ithaku, kde na
něj čekala jeho věrná žena Penelopé a syn Télemach. Ale osud jemu a jeho
družině přichystal četné překážky a nebezpečenství. Ale ať už čelili lidožravým
kiklopům, procházeli podsvětím, či odolávali lákání sirén, Odysseovi a jeho
družině se vždy podařilo nástrahy překonat. Po dlouhých deseti letech dorazili
zpět na rodnou Ithaku.
Zde na ně čekal úkol poslední – během dvaceti let, kdy byl král
Odysseus mimo Ithaku, se objevilo mnoho nápadníků, kteří se chtěli chopit
trůnu i jeho ženy Penelopé. I v této poslední zkoušce ale Odysseus obstál a
opět se tak shledal se svou milovanou ženou a synem Télemachem.
Nám i dětem se toto dobrodružství moc líbilo a už se nemůžeme
dočkat, co zažijeme na dalším táboře.
Amazonie 2013 – 2. běh
Po roce jsme se opět 13. července našli na vlašimském koupališti, kde
jsme se rozloučili s rodinami a rozdělili do pěti oddílů. Poté nás čekala
velmi náročná cesta na vorech vyrobených z pet láhví, o které většina
z dětí, kterých rodiče umí udržet tajemství, nevěděla. Cesta byla dlouhá
a spousta, nebo spíše většina vorů cestu po Blanici nepřežila a táborníci
dorazili na Kupsák mokří, avšak všichni. Potom, co jsme se s kufry a
bágly nastěhovali do svých stanů a převlékli do suchého oblečení,
seznámili jsme se s ostatními táborníky a procházeli celý tábor.
Každý den byl nabytý různými aktivitami a hrami, že jsme vždy byli
utahaní, jako koťata. Samozřejmě nesměly chybět hry, jako bizoni nebo
hadrákovky, ale zahráli jsme si i spoustu nových her, jako je například
stříhaná.
Musím říci, že počasí nám vyšlo až moc dobře. Měli jsme krásné teplo,
občas až vedro, a tak nás neminuly ani vodní hry, kterých si užívají vždy
nejen děti, ale i vedoucí a praktikanti. 
Nebyli jsme ošizeni ani o spaní v lese, kde jsme si na ohni uvařili guláš a
zpívali písničky za doprovodu kytary. Druhé nocování nám přerušil náhlý
déšť, ale ani ten nás nevyvedl z míry. Díky skvělým vedoucím a
praktikantům jsme vše zvládli a noc přežili.
Jako každý rok jsme se všichni velmi těšili na country bál, na kterém se
vždy vyřádíme. Letos jsme měli country bál trochu zpestřený. Navštívila
nás skupina Míši Novákové a pořádně to rozjeli a to nejen oni, ale i celý
tábor včetně naší hlavní vedoucí. 
Tábor byl plný různých aktivit a nebyl den, kdy bychom se nudili.
Nechyběla ani večerní hra a na závěr jsme pozorovali domorodé indiány
při jejich rituálu v noci.
Na táboře se velmi bavili i vedoucí a praktikanti, kteří k našemu běhu
složili písničku, která se všem moc líbila a rádi ji zpíváme.
Všichni jsme byli z letošního tábora opravdu nadšení, dokonce jsme
připravili na rozloučenou překvapení v podobě písně pro naši vedoucí. Byli
jsme plni dojmů a zážitků, na které budeme rádi vzpomínat.  Se slzami
v očích jsme se všichni rozloučili, objali a vydali se každý za svou
rodinou. Všem nám bylo na táboře, ostatně jako vždy, moc krásně a
těšíme se, co na nás bude čekat příští rok.
- Alice -
Pokud jste stejně jako my zavítali loňské léto k Blanickému mlýnu, nepochybně jste
cítili tu kouzelnou pohádkovou atmosféru, kterou se ale snažil zničit obávaný černokněžník
Hrombác. Hned první večer, který jsme trávili u ohýnku za námi přišel král Albert a
poprosil nás o pomoc. Jak nám vysvětlil, Hrombác začaroval mnoho pohádek, které nyní
byly úplně popletené a celé pohádkové království bylo vzhůru nohama! Nejen, že
šmoulové byli zelení, Pat a Mat šikovní, Mach a Šebestová neustále tančili polku, Maxipes
vůbec nebyl maxi a bez problémů se vešel do dlaně, ale dokonce se nebál unést
Večerníčka! A to jsou jen některé škody, které napáchal, každý den jsme potkávali další a
další pohádkové postavy, které potřebovaly naši pomoc. Hrombác se zdál jako velmi silný
soupeř, nebál se vniknout do našeho tábora a kouzlem zranit Ferdu Mravence, jehož Práce
všeho druhu by nám zrovna přišly vhod.
Naštěstí jsme na to nebyli sami a v nelehkém úkolu nám pomáhali královští šašci.
Ája nás doprovázel na všech dobrodužstvích a jeho nápady a rady nás motivovaly boj
nevzdávat. Ivušák nám zase každý večer prodával pomůcky k boji – například šmoulí modř,
bez které by se nám nikdy nepodařilo šmoulům pomoci, ale s Ivušákem bylo třeba jednat s
rozmyslem, byl totiž schopný nám prodat i naprosto nepotřebné věci, jako karkulčinu
červeň nebo parůžky jelena Dvanáctéráka.
Po mnoho dní jsme zachraňovali pohádky pod vedením Boba a Bobka, ale bylo nám
jasné, že musí dojít k závěrečnému zápasu, jehož jsme nakonec všichni byli svědky. Král
Albert se rozhodl Hrombácovi postavit s mečem v ruce, avšak Hrombác se nebál proti králi
použít jakékoli kouzlo či léčku. V jeden moment se nám všem zastavila srdce – král padl
mrtev k zemi! K našemu velikému údivu se však Hrombác neradoval......naopak naříkal, že
krále zabít nechtěl, že jediné, co chtěl celou tu dobu byla pohádka o něm samém.
Když jsme se z tohoto překvapení vzpamatovali, šašek Ája si hned věděl rady – celé
naše dobrodružství jsme totiž zapisovali do pohádkové knihy, což nakonec tedy vlastně
byla pohádka o Hrombácovi. A věděli jsme i jak pomoci králi – podařilo se nám získat živou
a mrtvou vodu, která krále opět přivedla mezi živé.
Vše tedy nakonec dobře dopadlo! Král nás obdaroval kouzelnými zvonečky a
poděkoval za záchranu království. Opravdu jsme to dokázali! Potkali jsme mnoho
pohádkových postav, zažili nečekané dobrodružství, poznali nové kamarády, či oprášili
přátelství s těmi starými, užili si mnoho legrace a zábavy, a už se těšíme, jaké
dobrodružství na nás čeká u Blanického mlýna letos v létě!
Jednou z nejočekávanějších událostí loňského roku byla svatba naší
náčelnice Zůzi. Nic se nesmělo nechat náhodě, proto se do příprav zapojili i
Stromáci. Obřad se odehrával v krásném zákoutí zámeckého parku ve
Vlašimi.
Jak všichni víme, naše Zůza je mladá, krásná a okouzlující dáma,
proto jsme jí nemohli dát ledaskomu. Jejího nastávajícího Radka čekal
nelehký úkol v podobě zlikvidování nápadníků nevěsty. Likvidace nemohla
probíhat jinak než stylovou zbraní Kupsáků – hadrákem.
Ani Zůza neměla svůj svatební den jednoduchý. Musela poznat svého
ženicha podle kotníku. (No ještě, že už obřad proběhl, jinak by si vzala
někoho úplně jiného  ) Po splnění těchto nelehkých úkolů, mohli naši
novomanželé projít branou vytvořenou rytířskými meči a král je pasoval na
právoplatné manžele.
Přejeme hodně štěstí a lásky do společného života!!!
Ani mlýnu se bohužel nevyhnula velká voda. I když už jsme několik
povodní na mlýně zažili, to co přišlo v tomto roce, překvapilo úplně všechny.
Měsíc před uskutečněním prvního běhu tábora se dostala voda nejen
na spodní louku, kde každoročně stojí dětské stany a jídelna, ale také do
mlýna. Zaplavila celé první patro. Odnesla lávku, která byla jedinou
příjezdovou cestou do mlýna a poničila i lávku přes Blanici.
Do poslední chvíle se nevědělo, zda se tábor na louce bude moci
uskutečnit. Společným úsilím jsme však dokázali skoro nemožné.
Opravila se lávka přes Blanici, příjezdová cesta, udělaly nové umývárky,
vyčistila se louka a náhon, udělala nová podlaha ve mlýně a vyklidily se ze
mlýna zničené věci od vody. Ale hlavně jsme vymysleli provizorní umístění
dětských stanů na šikmé louce, jelikož spodní louka byla tak promáčená, že by
se na ní stany postavit nedaly. Šikmá louka nenese svůj název pro nic za nic.
Proto se muselo vymyslet vyrovnání stanů s podsadou tak, aby se v nich dalo
přebývat a byly bezpečné.
Času na to všechno bylo velmi málo, ale nakonec se vše zvládlo a my
jsme si mohli s dětmi užít krásné tři tábory na Slunečné louce.
Dodatečné poděkování patří všem, kdo se
na odklízení po povodních podíleli.
Již je tomu celý měsíc, kdy čtyři kamarádi:
Jirka, Tonda, Petr a Jenda, trávili horký letní den
u řeky. K jejich úžasu se nejmladšímu z kluků,
Jirkovi, podařilo nalézt u vchodu do jeskyně
zkamenělinu trilobita. Jirka tehdy ještě nevěděl,
že trilobiti dávno vyhynuli a chtěl najít také
nějakého živého. Aby ho ostatní něčemu
přiučili, vzali ho do muzea. Tam Jirka viděl i větší a o mnoho vzácnější kostry
obrovských ještěrů a mamutů. Právě mamuti se Jirkovi líbili nejvíce a litoval,
že nikdy nemůže spatřit žádného živého. Když pak četl v jedné verneovce, jak
lidé podnikli cestu do středu země a viděli tam různé předpotopní nestvůry
živé, věřil, že můžou také podniknout takovou výpravu. A proto se rozhodli,
že poplují po řece do jeskyně. Ano, jeskyně, to bylo to kouzelné místo, tady
jejich výprava začala.
Tak alespoň praví deník, který jsem nalezl, rozmáčený, na břehu řeky u
vstupu do jeskyně, ale po Jirkovi, Tondovi, Petrovi a Jendovi nebylo ani stopy.
A proto jsem se rozhodl zorganizovat další výpravu, aby šla po stopách čtyř
kamarádů, kteří se ještě nevrátili ze své cesty do pravěku.
Pešout
Star Wars Akademie Jedi
V této době plné
zmatků i objevů se
začíná odvíjet
pozoruhodný nový
příběh Hvězdných
válek…
Luke Skywalker podniká první kroky k
založení akademie, ve které chce vycvičit
nový řád rytířů Jedi.
Velmi nadaný mladý student Kyp Durron
začne příliš propadat temné straně Síly…
Kyp, který ve své zbrklosti touží zbavit
vesmír všech konfliktů, má na své straně
temného a velmi nebezpečného spojence…
hrozí, že spolu s ním se mu podaří mistra
Jedi porazit.
Podaří se Lukovi najít včas nové učedníky a vycvičit je
v rytíře Jedi? Dokáží se společně postavit znovu
vzkříšeným temným pánům ze Sithu a zachovat tak
rovnováhu Síly?
Během našich příprav na toto léto se k nám donesly prapodivné zvěsti......moře v dalekém
Karibiku je prý sužováno posádkou neporazitelných pirátů, kteří jsou vedeni kapitánem, o němž se
říká, že ho samo peklo vyvrhlo zpět. Pustili jsme se proto do pátrání, ale nepodařilo se nám zjistit
více než nepotvrzené šeptandy. Říká se, že za vším stojí nějaká tajemná kletba, která jim
propůjčuje nesmrtelnost. Několik posádek včetně britského královského námořnictva se snažilo
tuto hrozbu zničit, ale nikdo nebyl úspěšný.
Dospěli jsme k rozhodnutí, že musíme tuto situaci prozkoumat z blízka! Proto se toto léto
vydáme společně k ostrovům v Karibiku. Úkol to jistě nebude jednochý, nejen, že musíme zjistit
více o tajemné kletbě, ale také nás čekají námořnické zkoušky, abychom vůbec mohli vyplout na
širé moře.
Nepochybně po cestě potkáme někoho, kdo do celé situace bude více zasvěcený a třeba
nám i pomůže. Během plavby se jistě dostaneme na zajímavá a tajemná místa, možná taková,
která ještě nejsou prozkoumána!
Pokud se i ty domníváš, že máš dosti odvahy na cestu po moři, přidej se k nám!
Oregonská stezka
aneb dál na Západ
4. turnus LT Strom
10. – 17. srpna 2014
Píše se rok 1810. Vytrvalé úsilí o nalezení cesty přes
nepřekonatelnou hradbu Skalistých hor přináší své ovoce.
Skaut Jack Daniels ve službách bankéře Tomase Smitha
objevuje lehce schůdný průsmyk South Pass (Wyoming). Zpět
z Oregonu putují více než příznivé zprávy o zemi zaslíbené příjemné klima, úrodná půda, husté lesy skýtající zdánlivě
nevyčerpatelné zásoby dřeva a zvěře na maso či kožešiny,
ohromná stáda divokých koní…
Výzva pro všechny přistěhovalce z Evropy!
Nový zákon o přídělech půdy je tu!!
Neváhejte a přidejte se k nám!!!
Starostka městečka South Town Crazy Kate
Říkal mi brácho
C
F
Ami
1. Slunce rozpálilo střechy kodrcáku,
Emi
G
špinavej plech nám záda hřál,
C
F
Ami
kolejí spojky počítaly kola vlaku,
G D
G
jelo se dál, vagón to vodkejval.
2. V kapse jenom tupej zavírák a lžíci,
nic, vo co člověk by se bál,
nikdy jsme nebyli vážení cestujícín
co znamenaj' pro dráhu kapitál.
Ami
Emi
R: Říkal mi brácho, a já měl ho proto rád,
Gmi
C
a naše jména byly zkrátka vedlejší,
Ami
Emi
oba jsme měli víc, než moh' by si kdo přát:
Gmi
G
společný nebe, dny a cesty včerejší.
3. Až zas jeho vlasy větrem rozevlátý
poznám na dálku za tratí,
přečtu si na zarostlý tváři rozesmátý,
že dobrej chlap se prostě neztratí.
R:
Dmi G
C
4.=3. + že dobrej chlap se prostě neztratí ...
Hop trop
1. Bláto
2. Duha
3. Hodiny
4. Hřebík
5. Kalhoty
6. Měsíc
7. Pila
8. Ryba
9. Klika
10. Stín
Mlýn
Ami
Dmi
Jeden krásný mlýn já znám,
G
Ami
v tom mlýně stále věří pohádkám,
Dmi
prožijem čtrnáct krásných dnů,
Ami
E
Ami
v tom mlýně kouzelných her a snů.
C
G
V lesích hrát si a být veselý,
F
E
můžou tu děti, ba i dospělí.
Možná jednou, za pár let
budeme všichni hledat tenhle svět,
ten bude dávno dávno pryč,
my k němu najdeme v srdci klíč.
Každý z nás zas bude indián,
a medvěd grizzly padne z jeho ran.
V ruce oštěp, šíp a luk,
a každý bude zase malej kluk,
a za to může, já to vím,
kamarád kouzelný starý mlýn.
Download

Stáhnout PDF - Strom - přátelé Blanického mlýna