Exkluzivní anketa s finalisty soutěže Manažer roku
str. 43–85
číslo 4 l 13. 4. 2015 l 39 Kč l řízená distribuce l www.profit.cz l měsíčník vydavatelství Mladá fronta
Časopis pro
Unijní návnada
Dotace z Bruselu umějí firmy
nalákat, stejně jako odradit
9 771805 259207
04
V y c h á z í v e s p o l u p r á c i s p o r tá l e m B u s i n e s s I n f o . c z
Manažerská pětka
Dubnové číslo Profitu je mimořádné. Nejen svým téměř dvojnásobným
rozsahem. Je totiž nabité příběhy a názory českých byznysmenů, kteří
se dostali do finále soutěže Manažer roku.
Ukazuje se, že tuzemské podniky řeší v podstatě velmi podobná té­
mata. Jdou shrnout do této pětky:
1. oslabování české koruny a její kurz
2. riziko na ukrajinském a ruském trhu
3. problém získat kvalifikované technické pracovníky
4. inovace jako nejjistější způsob, jak konkurovat
5. chuť exportovat
Na první pohled ve výběru chybí jeden důležitý bod – dotace. I k těm
se šéfové firem sem tam vyjádřili, většinou ale ve smyslu, že dotace po­
křivují trh, případně že by měly pomáhat menším firmám v regionech,
které banky přehlížejí a nechtějí v nich úvěrovat.
Zašmodrchané evropské peníze představují pro konečné příjemce,
české podnikatele, toxický materiál, se kterým nechtějí pracovat.
Právě aktuálnímu stavu dotací z Evropské unie se věnujeme v hlavním
tématu čísla.
Politiky a úředníky čeká po schválení nových dotačních programů
další velký úkol. Vylepšit image dotacím natolik, aby si o ně poctivé
firmy troufly požádat.
Co nejméně problémů při řízení firem za redakci přeje
VYDÁVÁ
Mladá fronta a.s.
Mezi Vodami 1952/9
143 00 Praha 4
www.mf.cz
www.profit.cz
[email protected]
www.facebook.com/profit.cz
GENERÁLNÍ ŘEDITEL
David Hurta
ŘEDITEL DIVIZE EURO E15
Tomáš Skřivánek
šéfredaktor
Igor Záruba
ADRESA REDAKCE
Mezi Vodami 1952/9
143 00 Praha 4
editor
Petr Švihel, T: 225 276 485, [email protected]
REDAKTOŘI
Dalibor Dostál, [email protected]
Jakub Procházka, prochá[email protected]
INZERCE
Lenka Benetková, ředitelka, T: 225 276 481,
[email protected]
MARKETING
Hana Holková, ředitelka, T: 225 276 276
Markéta Priknerová, brand manager, T: 225 276 157
VÝROBA A DISTRIBUCE
Soňa Štarhová, ředitelka, T: 225 276 252
Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce,
T: 225 276 158
Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: 225 276 145
SEKRETARIÁT
Zuzana Faltová, office manager, T: 225 276 461
TISK
Europrint a. s.
PŘEDPLATNÉ PRO ČR
All Production s.r.o.
P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1
T: 800 248 248
[email protected]
ROZŠIŘUJE V ČR
Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o.
2
inzerce
A151004259
Reg. zn: MK ČR E 6590
ISSN 1805-2592
© Mladá fronta a. s.
Veškerá práva vyhrazena
Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně
šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení
vydavatele, je zapovězeno.
TITULNÍ STRANA
Tomáš Novák
Petr Švihel,
editor
Číslo 4 / 13. 4. 2015
Profit vychází od roku 1990
3
ESTETICKÁ MEDICÍNA A CHIRURGIE
OBSAH
PRVNÍ EVROPSKÉ ŠKOLICÍ A APLIKAČNÍ CENTRUM META<>CRILLU
Události......................................................6
Očima podnikatele............................... 26
Téma
Restart
Obchod & Finance –
Manažer roku
Meta<>Crill® je bezpečný bioregenerátor vlastního kolagenu, který Vás zbaví jak vrozených
estetických vad, tak i těch vzniklých úrazem nebo získaných postupem času.
Meta<>Crill® se používá k odstranění vrásek a dalších příznaků stárnutí jak v obličeji, tak
i na těle, ke zvednutí povislých líček ke zdůraznění dolní čelisti, ke zvětšení rtů, opravě tvaru nosu, omlazení rukou, opravě nebo
zvětšení lýtek, hýždí, prsou, genitálií.
HIFU (High intensity focused ultrasound) je novinka v estetické medicíně. Tato technologie
pomáhá k docílení ideální postavy odstraněním přebytečných tukových zásob,
zpevněním povadlé kůže a odstraněním celulitidy. HIFU technologie funguje
tak, že mechanicky zaměřená energie o určité frekvenci působí na určité buňky
a proteiny bez poškození tkáně.
Představení finalistů........................... 44
Druhé podání..........................................10
Evropské dotace měly být pro české
podniky vzpruhou, která je měla posunout
k novým projektům a zlepšit jejich
konkurenceschopnost. Namísto toho se pro
mnohé malé a střední firmy staly noční můrou
a existenční hrozbou.
Rozhovor
Účetní oživila výrobu
zvířecích lízátek.................................... 28
Podnikání v zemědělství čelí mnoha výkyvům.
Výkupní ceny masa a mléka se okamžitě
odrážejí na možnostech zemědělců kupovat
krmení pro zvířata. Marii Stránské se
přesto podařilo znovu rozjet zkrachovalou
zemědělskou společnost.
Rozhovory s vybranými finalisty...... 57
Malé pivovary......................................... 88
Fokus
Report...................................................... 96
Light........................................................ 100
Cestování.............................................. 104
Makro....................................................... 38
Zahraničí
Počítače nahradí oči........................... 22
Kamery napojené na výpočetní techniku
mohou odhalit sebemenší odchylky od kvality
ve výrobě. Jsou mnohem dokonalejší než lidský
zrak. Společnost Kinalisoft svůj specializovaný
software zaměřuje nejen na oblast průmyslu,
ale díky úspěchu v evropském grantu také na
sféru bezpečnosti.
4
Český export přinesl neobyčejné
příběhy vývozců.................................... 40
Jeden den podnikatele / Názor...... 108
Poradna..................................................110
Servis......................................................112
Využití a výhody HIFU
Portrét
Lenka Hrubá: Galaxie z mechu
a kapradí................................................114
• odstranění celulitidy, tukových polštářů, zjemnění jizev, zjemnění fibrózních tkání
• zpevnění ochablých svalů, kůže jak věkem, tak po zhubnutí, facelifting
• aplikace je nebolestivá a bezhlučná
A151004283
Příběh úspěchu
Práva pasažérů v rozletu.................... 34
Nabralo vaše letadlo zpoždění? Strávili
jste na letišti hodiny úmorným čekáním na
náhradní spoj poté, co vám byl let zrušen?
V obou případech máte nárok na kompenzaci.
S žádostí o pomoc se obracejte na profesionály.
inzerce
Příkazem doby jsou aplikace............16
Elektronická evidence tržeb bude znamenat
zcela nové vnímání byznysu. Data budou
online a podle Jiřího Svena Svěráka, ředitele
technologické firmy EMC, by byla škoda toho
nevyužít k zefektivnění podnikání.
MUDr. Ivana Němečková
ŘEDITELKA PRVNÍHO ŠKOLICÍHO A APLIKAČNÍHO CENTRA META<>CRILLU V EVROPĚ
AURUM CLINIC s. r. o.
ZBOROVSKÁ 56 PRAHA 5
KONTAKT:
tel. 722 725 703/601 322 822, e-mail: [email protected]
www.aurumclinic.net
PROFIT události
události PROFIT
Západní státy ignorují české certifikáty,
podniky volají po rovnosti podmínek
německý online supermarket Allyouneed.com
a Digital Engines.
Největším dopadem e-commerce na trh
s průmyslovými nemovitostmi je větší po­
ptávaná plocha v porovnání s kamennými
obchody. To znamená, že při podobném
množství skladovaného zboží potřebují in­
ternetoví obchodníci větší pronajímanou
plochu.
„Podstatným rysem úspěšného interneto­
vého prodeje je blízkost k zákazníkovi, vyšší
nároky na počet zaměstnanců než klasické
skladování a co nejkratší dodací lhůta. Není
tedy překvapením, že 89 procent poptávky
internetových prodejců se realizovala v logis­
tických parcích v blízkém okolí Prahy. Zbytek
poptávky byl v Brně, Ostravě a Plzni,“ přibli­
žuje významné charakteristiky trhu Michal
Bezděka, šéf industriální agendy společnosti
CBRE.
Nároky na efektivitu fungování skladů
jsou ze strany internetových prodejců vyšší
než kdykoli předtím, protože chyby na straně
skladování a distribuce vedou k přímé nespo­
kojenosti zákazníka a e-shop jej tak může
snadno ztratit. Mezi poskytovateli sklado­
vých kapacit vedou logistické parky vlastníků
Panattoni a Prologis. Pro letošní sezonu se
počítá s dalším nárůstem poptávky ze strany
internetových prodejců, a to o 50 až 100 ti­
síc m2.
Poznámka Profitu: Sklady naplněné po
okraj mohou znamenat jediné – obdobná obchodní smršť teď čeká samotný prodej. Stejně
jako začal růst podíl internetových prodejců
na vytížení skladů, tak se zřejmě elektroničtí
dravci pokusí na úkor klasických kamenných
obchodů zvýšit i svůj podíl na prodejích koncovým zákazníkům.
Foto Jan Rasch
PRO TUZEMSKÉ SKLADY vzrostl loni
přímo skokově -význam internetových pro­
dejců. Ti se v uplynulé sezoně podíleli na po­
ptávce po skladových prostorách už z plných
27 procent. Promítl se do toho především
razantní nástup nadnárodní společnosti
Amazon. Na konci roku 2014 měli interne­
toví prodejci pronajato už přes 260 tisíc m2
ploch z celkových 4,9 milionu m2 tuzemských
skladových ploch.
K rychlému růstu poptávky došlo zejména
ve druhé polovině loňského roku, kdy se ob­
jem skladových ploch pronajatých interne­
tovými prodejci ztrojnásobil. Za silným ná­
růstem stojí především poptávka ze strany
velkých hráčů – značek Amazon, Mall.cz
a Alza.cz. Jen sám Amazon si pronajal přes
130 tisíc m2. Mezi další velké zákazníky tu­
zemských skladů se zařadily Internet shop
provozující internetový obchod parfums.cz,
Foto Anna Vacková
ČEŠTÍ EXPORTÉŘI NARAZILI ve stá­
tech Evropské unie na problém s uznáním
svých výrobků. Některé země EU opakovaně
neuznaly certifikáty na výrobky od českých
zkušeben, a exportéři tak musejí v každé
zemi získávat další certifikáty, které jsou
často dražší než zkoušky v Česku. Vyplývá
to z průzkumu Hospodářské komory ČR mezi
60 tuzemskými firmami.
Podle podnikatelů za těmito nároky zemí
stojí snaha chránit své domácí výrobce.
Hospodářská komora uvádí, že v EU stále
existují značné rozdíly v normách a před­
pisech zemí upravujících kvalitu výrobků,
zemědělských produktů i používaných tech­
nologiích. Třeba v oblasti schvalování poly­
etylenových materiálů pro výrobu tlakových
trubek existují určitá omezení v uznávání
certifikátů EU. Například certifikát ITC
není uznáván ve státech západní Evropy.
Skandinávské země uznávají pouze vlastní
certifikáty, přitom v podstatě vycházejí ze
stejných evropských norem, uvádí komora.
Podle Hospodářské komory také zákaz­
níci a partneři českých podnikatelů vznášejí
požadavek třeba na certifikaci výrobků TUV,
srovnatelnost certifikátů vydaných v českém
Elektrotechnickém zkušebním ústavu ne­
chápou. Podnikatelé v průzkumu jmenovitě
6
zmínili například Německo, Rakousko
a Francii, které vyžadují specifické národní
odchylky od evropských norem.
„Naše výrobky – pálené cihly – nemůžeme
v Rakousku nebo Německu použít, ani kdyby
stavebníkem byla česká firma a stavěla objekt
pro sebe. Tyto státy mají své specifické poža­
davky na certifikace, a nepostačí tedy ani naše
prohlášení o vlastnostech podle českých a ev­
ropských norem. Přitom němečtí a rakouští
výrobci mohou prodávat u nás bez omezení,“
uvedl například v průzkumu komory jeden
ze zástupců stavebních společností. Podle
podnikatelů za tím stojí často jen cechovní
ochrana trhu a regulace dovozu výrobků.
Podle komory by evropská legislativa měla
zajistit, aby schválení uvedení výrobku na
trh v jedné členské zemi Evropské unie auto­
maticky platilo i v ostatních státech EU bez
výjimek a nacionálních bariér.
Ekonomika se
zvedla, firem přibylo
PODNIKATELSKÝ STAV V ČESKU
ZAZNAMENAL loni poprvé od krize velké
oživení. Došlo k největšímu nárůstu počtu
firem od roku 2007. Loni jich meziročně
přibylo 4,9 procenta. Nejvíce se na tom po­
dílely nově založené společnosti s ručením
omezeným a akciové společnosti. Celkem
vzniklo 25,5 tisíce obchodních společností,
5,7 tisíce jich zaniklo. Vyplývá to z analýzy dat
portálu www.informaceofirmach.cz. „Z cel­
kového počtu společností, které v roce 2014
zanikly, byla každá desátá mladší pěti let,
každá druhá pak vznikla před rokem 1998,“
říká Věra Kameníčková, analytička CRIF –
Czech Credit Bureau.
Meziročně došlo vloni k zvýšení počtu
nově založených společností o osm procent.
Nejvíc nových firem v poměru k zaniklým
loni vznikalo v odvětví profesních, vědeckých
a technických činností. Na druhém místě bylo
ubytování a stravování. Nejhůře dopadlo od­
větví nakládání s nemovitostmi a doprava, ve
kterých vzniklo „jen“ třikrát více společností,
než kolik jich zaniklo.
Nejvyšší počet nových společností při­
padající na jednu zaniklou vykázala Praha.
Druhá příčka patří Olomouckému kraji.
Zdaleka nejnižší dynamiku vykázal Jihočeský
kraj. Počet obchodních společností se sídlem
v tomto kraji se sice zvýšil, ale tempo růstu
bylo v rámci krajů nejnižší.
Poznámka Profitu: Rostoucí počet nových
firem znamená hlavně důvěru lidí v nastartování ekonomiky, takže je to především psychologický ukazatel.
Poznámka Profitu: To, že některé západní
země neuznaly české certifikáty, je smutnou
ukázkou faktu, že rovnost v byznysu je zatím
uvnitř Evropské unie jen zbožným přáním.
Možná by velké evropské státy změnily postoj,
kdyby na oplátku Česko začalo také požadovat
nové certifikace pro firmy z Německa nebo
Rakouska.
Foto Martin Pinkas
Internetoví prodejci vzali české sklady útokem
7
PROFIT události
události PROFIT
Česku hrozí, že přijde o 40 miliard na dopravní projekty
Některým podnikatelům, kteří pro­
vozují solární elektrárny, svitla naděje, že jim
bude stát vyplácet vyšší podporu. Jde o elekt­
rárny s výkonem nad 100 kilowattů, které byly
uvedeny do provozu v lednu a únoru 2011.
Bylo to poté, co zákon v reakci na solární
boom podporu fotovoltaiky omezil. Vyplývá
to z usnesení, které přijal sněmovní hos­
podářský výbor. Sněmovně tak doporučil
v novele energetického zákona schválit po­
změňovací návrh poslance Pavla Kováčika
(KSČM), který má podporu těmto elektrár­
nám dorovnat.
Kováčikův návrh stanoví, že fotovoltaické
elektrárny uvedené do provozu mezi 1. led­
nem 2011 a 28. únorem téhož roku budou od
roku 2016 dostávat stejnou podporu, jakou
mají elektrárny uvedené do provozu do konce
roku 2010. Kováčik to zdůvodňuje tím, že jde
o skupiny zemědělců i jiných podnikatelů,
kteří v roce 2010 postavili fotovoltaické elek­
trárny na různých budovách, ale vinou prů­
tahů na straně státu byli připojeni až v roce
2011 za horších podmínek. Snížily se hlavně
výkupní ceny elektřiny.
Je to podle něj vůči majitelům těchto
zdrojů nespravedlnost. „Mají rozjednána
různá soudní řízení. V případě vítězství v těch
soudních řízeních by mohl stát doplatit da­
leko více než přijetím tohoto pozměňovacího
návrhu,“ prohlásil na plénu sněmovny.
PODNIKATELŮM VE STAVEBNICTVÍ
DĚLÁ TĚŽKOU HLAVU novela zákona
o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA),
která začala platit 1. dubna. Podle prezidenta
Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava
Matyáše komplikuje investorskou přípravu
staveb. Mimo jiné posiluje postavení dotčené
veřejnosti v procesu schvalování staveb, které
může znamenat šikanózní vstupy a soudní
přezkumy.
Česku zároveň hrozí, že přijde až o 40 mi­
liard korun z prostředků Evropské unie, po­
kud se nepodaří znovu schválit dopravní
projekty podle této novely. Na pražském
Žofínském fóru to uvedl ministr dopravy Dan
Ťok. Podle něj jde o projekty, které jsou větši­
nou již postavené a i z velké části zaplacené,
a problémem je, že na ně Česko nebude moci
čerpat finance z evropského Operačního pro­
gramu Doprava.
Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc
zaujal ve výboru k návrhu negativní stano­
visko s tím, že návrh bude mít dopad na státní
rozpočet v řádu stovek milionů korun. Návrh
odmítl i zpravodaj k novele Milan Urban
(ČSSD). Výbor přesto tento návrh doporučil
sněmovně ke schválení.
Podle loňského rozhodnutí ERÚ bude mít
například solární elektrárna s výkonem nad
100 kW uvedená do provozu v roce 2010
nárok na 13 424 korun za megawatthodinu.
Stejná elektrárna, uvedená do provozu o rok
později, bude mít výkupní cenu elektřiny jen
5954 Kč/MWh. Stát omezením podpory
reagoval na prudký nárůst počtu solárních
elektráren, který vrcholil v roce 2010. Počet
licencovaných fotovoltaických elektráren
se tehdy proti předchozímu roku zvýšil na
víc než dvojnásobek. Řada solárních elekt­
ráren nestihla uvedení do provozu do konce
roku 2010, a nedosáhla tak na výhodnější
ceny.
inzerce
A151003813
roky 2007 až 2013 kolem deseti miliard ko­
run. Důvodem je zejména chybějící příprava
staveb. Prostředky je nutné vyčerpat v letoš­
ním roce.
„Jsme v paradoxní situaci, kdy máme dost
peněz, ale máme málo projektů. To se týká
více silnice a méně železnice,“ uvedl Ťok.
Státní fond dopravní infrastruktury počítá
v rozpočtu na letošní rok s výdaji v rekordní
výši 94 miliard korun. V polovině letošního
roku by mělo být schváleno financování pro­
jektů z evropského Operačního programu
Doprava na roky 2014 až 2020.
Foto Martin Pinkas
Foto Hynek Glos
Majitelé solárních elektráren mají šanci, že dostanou vyšší podporu
Pokud se projekty povede schválit, zů­
stane podle ministra nedočerpáno na silniční
stavby z Operačního programu Doprava pro
inzerce
Poznámka Profitu: Zdržování staveb obstrukcemi ze strany různých zájmových skupin
je v Česku letitý problém. Ve stínu novely bude
klíčové oddělit, co je reálná ochrana životního
prostředí a co jen záměrná obstrukce, která
slouží k vydírání stavbařů a investorů.
A151001924
Poznámka Profitu: Kováčikův návrh je
dalším sporným momentem v nekonečném
příběhu tahanic kolem solárních elektráren.
Uplatnit výhodnější ceny dokonce i na elektrárny, které byly připojeny až v roce 2011,
to by asi byla pro veřejnost až příliš hořká
pilulka.
Střediska jsou spokojena, lyžaři přijeli i přes nedostatek sněhu
8
téměř dvakrát více návštěvníků než loni –
skoro 100 tisíc lyžařů. Provozovatel areálu
chce do roka otevřít rozhlednu a vylepšit za­
sněžovací techniku.
V hradeckém kraji dokonce lyžařská stře­
diska výrazně přispěla ke snížení nezaměst­
nanosti. V provozu byla všechna střediska
a návštěvnost Krkonoš i Orlických hor byla
výrazně vyšší než během loňské extrémně
teplé zimy.
Foto Martin Pinkas
KONČÍCÍ ZIMNÍ SEZONA nebyla pro pro­
vozovatele českých zimních středisek a ho­
teliérů špatná, přestože nenapadlo mnoho
přírodního sněhu. Provozovatelé ale neutra­
lizovali rozmary počasí technickým sněhem
a doplňujícími službami.
Například do Skiareálu Lipno přijelo me­
ziročně o 15 procent více lidí, tedy téměř
170 tisíc lyžařů. Dobrým tahem ve ski­areálu
byla investice do nové Jezerní sjezdovky.
Další novinkou bylo zřízení Bambini parku
pro děti do tří let a oživení dětského parku
o zábavní interaktivní prvky. Počet společen­
ských akcí ve skiareálu byl rekordní, téměř
jedna denně. Na šumavský Zadov vyrazilo
Poznámka Profitu: Na postoji českých
středisek je sympatické, že nespoléhají jen na
přízeň počasí a sama stimulují turistický ruch
doplňkovými službami.
9
PROFIT téma
téma PROFIT
DRUHÉ PODÁNÍ
Rok 2015 je posledním rokem,
ve kterém může Česká republika dočerpat
miliardy z evropských dotací přidělených na
plánovací období 2007 až 2013. A státní insti­
tuce se musejí připravit na zvládnutí pořád­
ného toku peněz. Z celkových 782 miliard,
které mělo Česko přiděleno na svou první
úplnou evropskou sedmiletku, zbývá dva roky
po jejím skončení k proplacení žadatelům více
než 200 miliard. Tedy zhruba třetina.
Jak plyne čas, začínají se zvyšovat od­
hady, kolik peněz země nakonec nevyčerpá.
Zatímco ještě loni na podzim jednotlivé re­
sorty odhadovaly, že Česko nevyužije zhruba
pět miliard korun, nyní připouštějí, že částka
může být výrazně vyšší. Zhruba 18,7 až
23,1 miliardy korun. Pokud se tyto odhady
ukážou jako správné, znamenalo by to, že
Česká republika vyčerpá pouze 97,5 procenta
přidělených dotací na léta 2007 až 2013.
Podle ministerstva pro místní rozvoj,
které je národním koordinačním orgánem
eurodotací, může být situace mnohem horší.
Reálně podle jeho odhadů hrozí nedočerpání
až 41,4 miliardy korun. „Pokud se nám nepo­
vede vypořádat s některými riziky a nebudou
realizovány například velké dopravní stavby,
mohla by částka nedočerpaných peněz v roce
2015 z evropských fondů dosáhnout v kraj­
ním případě až 85 miliard korun,“ varuje
ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Mezi rizika, která zmiňuje, patří především
dopady novely procesu posuzování vlivů na
životní prostředí (EIA).
Hledáním cesty, jak vracet Bruselu co nej­
méně peněz z evropských dotací, se zabý­
vala již předchozí ministryně pro regionální
rozvoj Věra Jourová. Ta se snažila například
o převedení peněz z projektů, které se podle
plánu nestihnou dokončit, na ty, které mají
připravenou dokumentaci. Argumentovala
u Evropské komise rovněž tím, že čerpání
zdržely povodně.
Foto shutterstock
Evropské dotace měly být pro české podniky vzpruhou,
která je měla posunout k novým projektům a zlepšit jejich
konkurenceschopnost. Namísto toho se pro mnohé malé
a střední firmy staly noční můrou a existenční hrozbou.
10
Dálnice odnikud nikam
Dobudování základní dopravní infrastruk­
tury, která je v České republice stále v žalost­
ném stavu, je podle oslovených podnikatelů to
nejdůležitější, co měly evropské fondy v letech
2007 až 2013 k rozvoji tuzemského byznysu
přinést. Rychlé a kvalitní železniční a dálniční
spojení pomůže podle názoru úspěšných
Souhrnný stav čerpání ze SF/FS v miliardách korun (k 28. 2. 2015)
celkové alokace 2007–2013
100,0 %
687,6
prostředky v podaných žádostech
192,4 %
1323,2
prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou o poskytnutí dotace
101,9 %
700,4
proplacené prostředky příjemců (vyúčtované)
73,4 %
504,7
zaslané do EK*
68,9 %
473,9
*Částka v CZK za průběžné žádosti o platbu zaslané EK je pouze účetní hodnota, kdy převod z EUR na CZK vychází
z kurzu platného ke dni odeslání žádostí EK. Tato hodnota však neodpovídá částce refundované do státního rozpočtu. Při
refundaci se používá kurz dle zaúčtovaných souhrnných žádostí, který je téměř vždy odlišný od kurzu odeslané žádosti
o platbu.
Zdroj: MMR
ŘO / ZS
Žadatel /čerpání
příjemce – ŘOfinančních
/ ZS
ŘO – PCO
schéma průběhu
prostředků
Podání
projektové
žádos ti
Schválení projektu
(podepsána smlouva
nebo vydáno rozhodnutí)
Proplacení pros tředků
příjemci (průběžná
nebo závěrečná platba)
HODNOCENÍ
A VÝBĚR
REALIZACE
PROPLÁCENÍ
PROJEKTU
Vyhlášení
výzvy
Výběr
projektu
SR: státní rozpočet
PCO: platební a certifikační orgán =
ministerstvo financí
Ukončení
etapy
nebo
celého
projektu
Předložení
žádos ti
o průběžnou
nebo
závěrečnou
platbu
ze s trany
příjemce
na ŘO/ZS
byznysmenů všem firmám stejně a na rozdíl
od výběrové podpory jednotlivých firem ne­
deformuje trh a konkurenční prostředí.
I přes otevření několika úseků dálnic při­
tom zůstává situace v podstatě stejná jako
v roce 2007, kdy se čerpání evropských mi­
liard na nadcházející období připravovalo.
Dosud nebyla dokončena dálnice D1 do
Ostravy, dálniční spojení směrem na Berlín,
dálniční spojení z Brna do Vídně, stejně jako
pražský dálniční okruh. Ba co hůře, polovina
z těchto čtyř klíčových dopravních tepen není
v současnosti ani rozestavěná.
To samé platí o dalších klíčových stavbách
pro českou dopravu, jako je druhé dálniční
Schválení
žádos ti
o platbu
na ŘO/ZS
PCO – EK
Předložení
Certifikování
pros tředků
výdajů
k certifikaci na PCO a předložení EK
REFUNDACE
REFUNDACE
CERTIFIKACE
DO SR
Z EK
Zařazení
žádos tí
o platbu
do
s ouhrnné
žádos ti
a její
předložení
na PCO
Refundace Proplaceno z EK
s ouhrnné do rozpočtu MF
žádos ti
ze s trany
PCO
Zdroj: MMR
spojení na Moravu z Hradce Králové do
Olomouce nebo stavba vysokorychlostní že­
leznice. „Jestliže tady za posledních sedm let
protekly stovky miliard korun z evropských
fondů, řekněte mi, kde jsou ty peníze vidět?“
ptá se šéf společnosti Linet Zbyněk Frolík nad
mapou děravé dopravní infrastruktury.
„Mrzí mě, jak vypadá tuzemská želez­
nice. Včetně nedostatečné dostupnosti mezi
Prahou a Brnem,“ doplňuje Karel Havlíček,
předseda Asociace malých a středních pod­
niků. Největší očekávání tedy evropské fondy
českému byznysu a potažmo státu nenaplnily.
Jak ale fungovaly jinak? Firmy si v průběhu
prvního kompletního plánovacího období
11
PROFIT téma
v letech 2007 až 2013 stěžovaly především na
naprostou nevypočitatelnost celého procesu
a velmi rozsáhlou administrativu.
Ta je tak rozsáhlá, že se především řada
malých a středních firem vzdala myšlenky
na to, že ke svému dalšímu rozvoji využijí
dotace z Bruselu. Není přitom pravda, že
by komplikovanost, chaotičnost a přemíra
administrativy byly vynálezem evropských
úředníků. Firmy, které se hlásí do programů
vyhlašovaných přímo Evropskou komisí, vědí
své. „Když jsme žádali o grant ve výši šedesáti
milionů korun, vyhlašovaný přímo Bruselem,
stačilo vyplnit jedinou poměrně jednoduchou
žádost přes internetové rozhraní. Když jsme
po čase žádali osm set tisíc korun pro jeden
malý projekt administrovaný českými orgány,
museli jsme odevzdat celkem osmnáct růz­
ných dokumentů a příloh,“ upozorňuje Lenka
Vokasová ze společnosti Beleco.
Navíc přílišný počet různých potvrzení,
studií, kalkulací a dalších příloh není jediným
problémem, se kterým se firmy minulých
sedm let praly. Další potíž představuje značná
chaotičnost, která je s evropskými dotacemi
spojená. O vyhlašování jednotlivých dotač­
ních výzev se zájemci dozvídají dosti pro­
blematicky, protože informace o nich jsou
často zveřejňovány velmi nesměle, takže se
k nim podniky dostanou pozdě. V době, kdy
je po uzávěrce přihlášek nebo k jejich ode­
vzdání zbývá tak málo dní, že není možné
všechny požadované dokumenty připravit.
Roztříštěnost zveřejňování výzev vytváří ne­
přehledné prostředí, ve kterém se podniky
neorientují.
Navíc požadavky úředníků na parametry
projektů, povinné přílohy či potvrzení vět­
šinou nejsou přehledně uvedeny na jednom
místě, ale zmatečně rozesety ve spoustě do­
kumentů o mnoha desítkách stran. „Závazné
pokyny a pravidla se objevují v řadě příru­
ček a implementačních dokumentů. Ty se
neustále mění a aktualizují, takže udržují
žadatele v permanentní nejistotě,“ dodává
Lenka Vokasová. Jen dopátrat se toho, jak
má podání žádosti o evropskou dotaci vypa­
dat, aby bylo bezchybné, je pro mnoho firem
nadlidský úkol.
Firmy si rovněž stěžují na značně ne­
vyrovnané hodnocení žádostí. Prakticky
shodné projekty podané různými firmami
12
téma PROFIT
Co se chystá pro firmy
V novém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je na období 2014 až 2020 připraveno čtyři miliardy 316 milionů eur, tedy zhruba 116 miliard korun. V rámci
Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude podpora podnikání
směřovat převážně do čtyř oblastí: výzkum, vývoj a inovace, vznik a rozvoj malého a středního
podnikání, úspory energií v podnicích a oblast ICT a vysokorychlostního přístupu k internetu. Tyto
oblasti odpovídají klíčovým prioritám Evropské unie definovaným strategií Evropa 2020. Podpora
bude mít převážně formu dotací, částečně budou využity finanční nástroje a také poradenství.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce výrazně pomoci rozvoji průmyslového výzkumu
a inovací, a to zapojením i dosud nepoužívaných forem zadávání zakázek výzkumu a vývoje pro
potřeby veřejného sektoru, aktivit vedoucích přímo ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí
včasného ověřování její proveditelnosti. Ve vybudovaných výzkumných a vývojových kapacitách
typu vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů, center pro transfer technologií
chce MPO napomoci rozšíření nabídky kvalitních služeb pro podnikatele, kteří chtějí nastoupit
cestu směrem k inovacím, podporovat bude i konkrétní spolupráci mezi akademickou sférou a podnikatelskými subjekty. V oblasti ICT hodlá resort podpořit rozvoj sofistikovaných sdílených služeb
a budování datových center, což již odzkoušel v stávajícím programu podpory ICT a strategické
služby. Zcela nově plánuje MPO podpořit zavedení vysokorychlostního internetu do úrovně obcí,
na které se poskytovatelé těchto služeb z ekonomických důvodů příliš nezaměřují, a je tedy nutná
státní podpora. Daleko širší pozornost bude věnována oblasti energetiky, ale se záběrem na vybrané aktivity typu snižování energetické náročnosti výroby, energetických úspor, aplikace prvků
inteligentních sítí v distribučních a přenosových soustavách, zavádění nových nízkouhlíkových
technologií a lepšího využití druhotných surovin. Tlak na energetické úspory má v novém programu
patřit k prioritám. Do prioritní osy 3 je plánováno cca 1,2 miliardy eur, což představuje zhruba 28
procent celkové alokace programu. Pokud jde o podporu malých a středních podnikatelů, zde
bude patrný odklon od dotačních podpor jednoduchých nákupů byť moderních technologií směrem
k využití finančních nástrojů pro tyto účely, navíc oproti stávajícímu OPPI připravuje ministerstvo
nový program zaměřený výhradně na mikropodnikatele schopné vytvořit zejména ve venkovských
a strukturálně postižených oblastech realizací svých projektů nová pracovní místa.
(dal)
byly některými posuzovateli schváleny, ji­
nými naopak zamítnuty. Podniky tvrdí, že
mnohdy hrálo roli to, zda si žádost podávaly
samy, nebo prostřednictvím zprostředkova­
telských agentur, které často měly s úředníky
nadstandardní vztahy. To ministerstvo prů­
myslu a obchodu (MPO) odmítá. „V žádném
případě se při hodnocení projektů nerozli­
šovalo mezi těmi, které byly připraveny po­
radenskou firmou, a těmi, které si zpracoval
žadatel – podnikatel sám,“ zdůrazňuje ředi­
tel odboru koordinace strukturálních fondů
MPO Břetislav Grégr.
Potíže s nevyrovnaností posuzování žá­
dostí ale připouští. „Skutečností je, že hodno­
ticí proces projektů byl v současném dobíha­
jícím programovém období založen výrazně
na posudcích externích hodnotitelů, kteří ne
vždy prokazovali při hodnocení patřičnou
kvalitu a stejný přístup k obdobným projek­
tům,“ konstatuje Grégr.
V novém období 2014 až 2020 dojde proto
ke změně. MPO se bude spoléhat na interní
hodnocení příslušnými odborníky, kteří budou
sice moci využít v určitých případech exter­
ního posudku, ale budou odpovědní za celkové
posouzení všech okolností předloženého pro­
jektu. „Bude tak u nich zajištěna větší konzis­
tence v jejich přístupu k hodnocení projekto­
vých žádostí o podporu,“ dodává Grégr.
Vraťte celou dotaci,
hrozí úřady
To nejhorší pro firmy přichází paradoxně
ve chvíli, kdy s žádosti o evropskou dotaci
uspějí. Přestože je jejich projekt schválen,
v podstatě kdykoli v jeho průběhu může vy­
vstat problém s tím, že dozorující úředníci
z ministerstva financí ve vlastním zájmu mo­
hou preventivně některou jeho část označit
za nezpůsobilé náklady které není možné
z evropských peněz platit. Jinými slovy se
firmě může ze dne na den o statisíce či mili­
ony korun zvýšit částka, kterou musí finan­
covat ze svého. Pastí se pro mnohé podniky
v minulém období stalo například vyřizování
záležitostí ohledně výběrových či zadávacích
řízení. „Minulé programovací období 2007 až
2013 trpělo v této oblasti několika základními
problémy. Každý program měl svá pravidla
a tato pravidla se v čase velmi rychle měnila,
průměrně zhruba čtyřikrát ročně,“ upozor­
ňuje Richard Lev, člen představenstva pora­
denské společnosti Grantika.
To nebyl jediný problém. „Jednotliví po­
skytovatelé dotací nerespektovali a dodnes
nerespektují rozhodovací praxi Úřadu pro
kontrolu hospodářské soutěže a každá kon­
trola má jiný výkladový názor. Známe i pří­
pady, kdy poskytovatel dotace na kontrole
výběrové řízení schválil jako bezproblémové
a následná kontrola z finančního úřadu za
další dva roky požaduje po žadateli zpět až sto
procent dotace za porušení pravidel výběro­
vého řízení, které bylo poskytovatelem dotace
jednoznačně schváleno,“ připomíná Lev.
Spíše než zjednodušení pravidel nastane
jejich další zpřísnění. „Zatímco v současném
programovacím období Evropská komise
kontroluje správnost provádění finančních
operací, bude v budoucnu vázat využívání
finančních prostředků přímo na dosaho­
vání ekonomických dopadů a uplatňování
zásad hospodárnosti. A to i v případech
inzerce
A151002856
provedených výběrových řízení. Jejich vý­
stupy budou i tak porovnávány s cenami
investic, prací – zejména stavebních a slu­
žeb v místě a čase obvyklými,“ upozorňuje
Břetislav Grégr z MPO. Toto opatření má za
cíl odhalit fingovaná výběrová řízení, kdy byly
obesílány jen spřízněné či předem smluvené
firmy, které pak podávaly ve shodě nabídky,
jejž často i řádově převyšovaly obvyklé ceny
na trhu. Další „volitelná“ položka v rukou
úředníků však znamená pro podniky ještě
menší míru jistoty než doposud.
A právě určité míra garance je to, co malé
a střední firmy postrádají u evropských do­
tací nejvíce. Zatímco zmatečné a nevyzpy­
tatelné posuzování projektů může být pro
velkou firmu nepříjemnost, pro mnoho ma­
lých a středních firem je věcí naprosto likvi­
dační. Státní úředníci mnohdy nechápou, jak
výrazný je mezi oběma skupinami podniků
rozdíl. „Pro malé firmy je celý systém příliš
komplikovaný, a tudíž i dopředu odrazující.
Při čerpání malých dotací je namístě úvaha,
zda má vůbec vynaložená námaha s ohledem
na kýženou dotaci efekt,“ upozorňuje Karel
Havlíček.
Velké podniky mají navíc většinou na
projekty zajištěné vlastní financování nebo
komerční úvěry, a pokud uspějí s žádostí
o evropskou dotaci, je to pro ně bonus navíc.
Zkrátka část projektu, který by tak jako tak
realizovaly, jim zaplatí evropská dotace.
Malé firmy se naopak díky evropským do­
tacím pouštějí do oblastí, které by bez jistoty
dotační pomoci ze svých prostředků nebo
s pomocí úvěrů nezvládly. Pokud dojde k vý­
raznému krácení peněz ze strany úřadů, je to
pro malé podniky často likvidační. V prostředí
neustálých změn a protichůdného rozhodo­
vání státních úřadů v identických případech
se tak vstup do prostředí evropských dotací
stává pro malé firmy cestou minovým polem,
kde požadavky úřadů znamenají spíše žádost
o výpalné než dobře míněnou snahu o zdárný
průběh projektu. Nejednoznačnost a nevypo­
čitatelnost rozhodnutí navíc při obrovských
částkách procházejících evropskými projekty
vytvářejí takové korupční prostředí, jaké ani
v Česku s jeho pestrou minulostí nemá příliš
obdoby.
Patnáct měsíců poté
Dobrodružné příhody malých a středních
firem s často smutným koncem z plánovacího
období 2007 až 2013 je možné označit za daň,
kterou země musela zaplatit za první zkuše­
nost s evropskými dotacemi. Představitelé
ministerstev slibují, že se ze špatných zku­
šeností předchozích sedmi let poučili a nový
systém dotací pro roky 2014 až 2020 bude
fungovat jinak a lépe. A pro podniky bude
výrazně vstřícnější a omezí možná rizika.
Jenže rozjezd současného období ukazuje,
že ne ve všem budou špatné zkušenosti firem
PROFIT téma
jen vzpomínky na minulost. Snad největší
téma posledních let u evropských dotací,
tedy zjednodušení administrace, nesplňuje
očekávání. „Zjednodušení administrace ce­
lého procesu žádosti o dotace EU bylo jed­
ním z hlavních témat, které státní orgány
prezentovaly při přípravách tohoto nového
programovacího období. Nicméně bohužel
nynější stav tomu zatím neodpovídá,“ říká
Richard Lev. Upozorňuje třeba na samotný
proces žádosti o dotaci. V minulém pro­
gramovacím období žádaly malé a střední
podniky z programu OPPI pomocí elektro­
nického systému eAccount. „Tento systém
procházel postupným vývojem a dle mého
názoru v posledních letech ,starého‘ období
byl jednoznačně kvalitním a uživatelsky přá­
telským systémem. Bohužel každý další ope­
rační program měl svůj další systém. Nejenže
tyto systémy nebyly a nejsou uživatelsky přá­
telské, ale také tím rostla administrativní ná­
ročnost pro žadatele o dotaci, neboť pokud
chtěl žádat o dotaci z více operačních pro­
gramů, musel se orientovat ve více elektro­
nických systémech,“ popisuje Richard Lev.
Jak se zdá, na slibované zlepšení mohou firmy
zapomenout. Pro současné programovací ob­
dobí sice úřady přislíbily jednotný systém pro
podávání žádostí, jeho dosavadní realizace je
však žalostná. „Myšlenka je dobrá, bohužel
provedení nikoli. Nové programovací období
začalo rokem 2014, dnes máme březen 2015
a nový systém stále není schopen přijímat
žádosti o dotaci,“ upozorňuje Richard Lev,
„pro srovnání, minulé období začalo v roce
2007 a první žádosti se podávaly již v květnu
2007.“ Jinými slovy, nové plánovací období
začíná mnohem větším průšvihem než start
předchozí sedmiletky. Nový systém s názvem
ISKP nebo také MS2014+ je podle Lva pouze
„převlečený“ starý systém Benefit. V součas­
ném provedení je uživatelsky nepříjemný,
systémově pomalý a neobsahuje všechny po­
třebné funkce.
„Doufám, že se vše v budoucnu vyřeší,
bude hodně záležet na ochotě dodavatele na
systému pracovat a vylepšovat jej. Nicméně
pokud mám hodnotit nynější stav, tak se na­
cházíme 15 měsíců po zahájení nového ob­
dobí, dotace ještě nebyly spuštěny a testovací
verze nového systému je rozhodně adminis­
trativně náročnější než systém eAccount,“
shrnuje Richard Lev aktuální situaci z dru­
hého plánovacího období, které mělo původně
„vychytat“ všechny nedostatky toho před­
chozího. Nesplnění slibu výrazného zjedno­
dušení administrativy není jedinou špatnou
zprávou pro firmy. „Změnou, která asi nejvíce
dolehne na podnikatele, bude snížení míry
podpory na 25 procent, 35 procent, 45 procent
ze současných 40 procent, 50 procent a 60
procent podle velikosti podniku,“ upozorňuje
Drahomír Mejzr, generální ředitel poradenské
společnosti Accon Group. Namísto dotace tak
budou muset malé a střední firmy ve větší míře
využívat úvěry a další rizikovější nástroje.
Evropské dotace dokázaly mnohé člen­
ské země využít k nastartování růstu. I přes
utracené desítky miliard korun Česko prv­
ních sedm let evropských dotací trestuhodně
prohospodařilo, jak ostatně tvrdí i nejúspěš­
nější tuzemští podnikatelé. Jestli na tom bude
země po skončení druhé sedmiletky výrazně
lépe, se teprve uvidí. Současný start druhého
plánovacího období, které na začátku opět
nabírá zpoždění, příliš nadějí na podstatné
zlepšení nedává.
Dalibor Dostál
Jak zničit firmu? Stačí podat žádost o evropskou dotaci
14
jako neuznatelné vyhodnotili zhruba padesát procent nákladů pro jednoho
z dodavatelů stavby. Přitom celý projekt byl předtím ministerstvem kontrolován již ve fázi přípravy, poté odsouhlasen a do třetice bylo schváleno
i samotné výběrové řízení,“ podivuje se podnikatel. Neuznatelné náklady
nešlo z projektu jednoduše škrtnout. Protože už byly v původní výši součástí podmínek výběrového řízení, musela je doplatit firma žádající o dotaci.
„Najednou jsme byli v minusu o dalších sto padesát tisíc korun,“ dodává
majitel firmy. Jen několik dní nato se ozvala grantová agentura s tím, že
kompletní administrací projektu nemyslela pořizování monitorovacích zpráv
a závěrečné zprávy projektu, a žádala za to dalších 80 tisíc korun.
Samotná firma přitom neměla z projektu jedinou korunu, veškeré peníze šly
dodavatelským podnikům, případně grantové agentuře. Ta nakonec získala
z dotace, jejíž výše byla po zkrácení zhruba 1,2 milionu, na administraci
přibližně 160 tisíc korun. Tedy 13 procent celkové výše dotace. „Vzhledem
k tomu, že jsme projekt zaměřili na veřejné prostranství, podařilo se nám
nakonec část chybějících peněz získat formou darů. Bez toho bychom ale
už jinak zkrachovali. I tak pro nás grant skončil finanční ztrátou,“ uzavírá
podnikatel svoji zkušenost s evropskými dotacemi.
(dal)
A151000291
nuje majitel firmy, který si nepřál být jmenován, aby si nezkomplikoval
v budoucnu jednání se státními úřady.
Na administraci projektu si společnost najala renomovanou grantovou
agenturu. Ta za kompletní administraci projektu požadovala pět procent
z ceny projektu. „Vzhledem k tomu, že náklady ve stejné výši bylo možné
hradit z kapitoly na přípravu grantu, domluvili jsme se, že formálně nám
vystaví fakturu na tuto částku za podání žádosti o projekt, ale fakticky z ní
pokryjí kompletní administraci projektu,“ pokračuje podnikatel.
První problém nastal v okamžiku, kdy podnik dostal informaci o přidělení
dotace. Dodavatele stavby bylo nutné vybrat ve výběrových řízeních. Ale
grantová agentura byla natolik přetížená dalšími zakázkami, že se výběrová
řízení vlekla další půlrok. Když konečně skončila, domníval se majitel firmy,
že má nejhorší za sebou. „Ale naopak, teprve to začalo,“ pokračuje.
Jako první mu úředníci z ministerstva oznámili, že znovu překontrolovali
celý projekt. A že do neuznatelných nákladů zařadili veškeré dotace, které
měla inkasovat firma, která o projekt žádala. „Šlo o částku asi sto tisíc.
U projektu, jehož udržitelnost musíme deset let garantovat, to představovalo zhruba osm set korun na měsíc, takže jsme si řekli, že nás to nezabije a projekt zkrátka uděláme zadarmo,“ pokračuje majitel firmy. Jenže
za další týden na ministerstvu jednali znovu. „Tentokrát nám oznámili, že
inzerce
Malou firmu ze středních Čech stál úspěšný evropský projekt málem
existenci. Na jejím příkladu lze ukázat, jakou ruskou ruletu musejí hrát
podnikatelé, kteří se rozhodnou požádat o dotaci za situace, kdy prakticky
nikdo za nic neručí.
Na začátku byl nápad na projekt zaměřený na zvelebení veřejného prostranství. „Jeho finanční náročnost byla zhruba jeden a půl milionu korun.
I když se to může zdát směšně málo, jsme malá firma z venkova a naše
příjmy z podnikání se příliš neliší od průměrné mzdy zaměstnanců,“ shr-
PROFIT rozhovor
rozhovor PROFIT
Technologie? Dnes
dominují aplikace
Elektronická evidence tržeb bude znamenat
zcela nové vnímání byznysu. Data budou
online, a podle Jiřího Svena Svěráka, ředitele
technologické firmy EMC, by byla škoda
toho nevyužít k efektivnějšímu podnikání.
16
se trend aplikací, které dokážou zefektivnit
život občanům i podnikatelům, dostal i do
České republiky.
Rozumím tomu správně, že se ministerstvo financí ještě nezaobírá konkrétním
řešením, například jak budou ukládana
data?
V tuto chvíli není k dispozici konkrétní
zadání výběrového řízení na tento projekt,
nicméně je zřejmá vize ministerstva financí
elektronickou evidenci tržeb uvést v život.
Vedou se odborné diskuse například na půdě
Hospodářské komory ČR nebo s relevantními
podnikatelskými asociacemi. Jedná se o zá­
sadní změnu v tuzemském maloobchodě,
která postihne stovky tisíc obchodníků.
Konkrétní požadavky zadavatele výběrového
řízení budou pravděpodobně velmi podrobně
specifikovat požadavky na ukládání dat a je­
jich archivaci. Nicméně idea elektronické
evidence tržeb byla již schválena na vládní
úrovni.
Cloud má být zálohovaný na několika
místech. Pokud by se jednalo o národní centrum, bude takovou podmínku splňovat?
Referenční architektura cloudu tak, jak
ji definuje EMC, jednoznačně doporučuje
typologii zálohování v geograficky nezávis­
lých lokalitách. Již v minulosti proběhla řada
aktivit v návaznosti na vybudování národních
center sdílených služeb pro státní správu. Na
Foto Martin Pinkas
Ministerstvo financí počítá s tím, že téměř všichni podnikatelé budou muset být
online kvůli elektronické evidenci. Otevírá
se tím pro poskytovatele cloudových řešení
nový trh?
Touto problematikou se jako konceptem
zabýváme intenzivně již několik měsíců. EMC
vidí v tomto projektu řadu příležitostí, pro­
tože myšlenka elektronické evidence tržeb
bude znamenat spoustu zajímavých výzev
nejen v oblasti infrastruktury, ale také v ob­
lasti software vrstvy a škály možných apli­
kací. Je to revoluční změna v myšlení státu
a revoluční změna v přístupu podnikatelů
a maloobchodů. Bude to znamenat přechod
na jiný způsob vnímání byznysu. Umím si
představit, že systém elektronických účtenek
se může opřít o řešení, která umožňují již
dnešní hybridní cloudové služby. Systém bude
pochopitelně náročný z pohledu zajištění do­
stupnosti a orchestrace pro tak obrovský ob­
jem transakcí, bude také nutné vyřešit oblast
rozšiřitelnosti a především bezpečnosti, ale to
jsou otázky, na které dnešní vyspělé IT tech­
nologie umějí odpovědět. Spojení myšlenky
hybridního cloudu, agilní infrastruktury
s efektivním managementem by mohlo být
krokem správným směrem, projekty z oblasti
státní správy, které využívají vize třetí plat­
formy, jsou realizovány v zahraničí, a to jak
z pohledu národních center sdílených služeb,
tak z pohledu aplikační agility projektů stát­
ních organizací. Bylo by moc pěkné, kdyby
17
PROFIT rozhovor
rozhovor PROFIT
příkladu infrastruktury pro elektronickou
evidenci tržeb se nabízí využití stávajících
datových center, která splňují požadavky
na umístění technologií pro tento systém.
Nicméně pro dosažení plné dostupnosti, bez­
výpadkového provozu a bezpečnosti jsou pro­
jekty podobného typu realizovány v režimu
disaster recovery v geograficky oddělených
lokalitách.
To je široká otázka. Pokud si například
představíme menší právní kancelář, tak ta
sama o sobě asi nebude mít své vlastní IT
oddělení. Pokud bych takovou kancelář měl,
udělal bych velmi jednoduchou a pragma­
tickou věc, přesunul bych tedy například již
zmíněné e-mailové služby do cloudu, stejně
tak bych si jednoduše pomocí kreditní karty
nakoupil část infrastruktury a další služby
potřebné pro chod firmy s vědomím toho,
že můj byznys je senzitivní na čas i peníze,
a nemá tedy smysl se věnovat správě IT, které
mi nepřinesou zisk nebo nové zakázky.
Pro vaši firmu je zajímavé ucházet se
o státní zakázku při elektronické evidenci
tržeb?
Pochopitelně, EMC se bude prostřednic­
tvím svých partnerů ucházet o možnost reagovat na zadání ministerstva. Tak, jak jsem
již v několika rozhovorech zmínil, EMC není
jen infrastrukturní výrobce, ale federace
společností s přesahem datových center do
orchestrace cloudu díky majoritnímu podílu
ve společnosti VMWare a dále s přesahem
do oblasti platformy pro agilní vývoj aplikací
a s analýzou takzvaných velkých dat a bezpeč­
nosti. Navíc konvergované řešení, tedy datové
centrum s managementem v kostce, dodá­
vané pod značkou Vblock naší divizí VCE je
úspěšné v zahraničí právě z důvodu rychlého
nasazení pro časově náročné zakázky.
Takže už přemýšlíte nad tím, jaké aplikace by šly na data z evidence napojit?
Na tuto otázku lze odpovědět stručně i po­
měrně rozsáhle. Zaprvé, ano, přemýšlíme
nad tímto tématem a opět se inspirujeme ze
zahraničí. Nezávislost na zařízení, ze kterého
přistupujeme k aplikacím, je megatrendem,
jinými slovy absolutní mobilita a správa účtů,
evidence, přístupů a dalších informací z apli­
kací je rezonancí dnešní doby, to jsou oblasti,
které umíme nabídnout společně s architek­
turou, softwarem a správou jako unikátní
ucelené řešení. Nerad bych předbíhal zadání,
nicméně v EMC umíme postavit revoluční
řešení na míru automobilkám, například pro
výrobce elektromobilů Tesla, energetickým
firmám i státní správě.
Ministerst vo si bere příklad
z Chorvatska. Tam musí systém zvládnout
každý den zhruba devět milionů operací.
Jde o skutečně obří objem, kvůli kterému
se bude muset budovat robustní systém?
18
Lidé si zvykly využívat freemaily,
které jsou v cloudu, a stejně tak používají
různé služby na ukládání obrázků, dokumentů. Ale nemluví se o dalších službách.
Co může ještě dalšího cloud nabídnout
podnikatelům?
Velmi zajímavá a rostoucí je oblast CRM,
tedy systém pro řízení obchodních vztahů se
zákazníky, to je typická agenda, která může
Foto Martin Pinkas
inzerce
Devět milionů operací za den je na veli­
kost Chorvatska a množství drobných pod­
nikatelů, restaurací a maloobchodů poměrně
adekvátní počet, lze předpokláýdat, že u nás
se můžeme bavit i o dvojnásobném počtu
operací, který do budoucna může narůstat.
S tímto faktem opět souvisí nárůst dat a nut­
nost jejich zálohování a archivace. Právě další
oblastí je práce s těmito daty, jejich struktu­
rování a analýza.
Jaká rizika zde naopak vnímáte?
Možným rizikem může být právě do­
stupnost systému a jeho zabezpečení.
Samostatnou kapitolou je potřeba předsta­
vení projektu jako celku, který bude pocho­
pitelný pro uživatele.
Půjde určitě o masivní zakázku, kde jen
z politických důvodů je složité si představit,
že bude dána jedné firmě. Pochopil jsem
správně, že to si ale přejete?
V tomto ohledu bych nerad cokoli před­
jímal, mohu pouze říci, že jsme schopni po­
stavit komplexní řešení počínaje infrastruk­
turou, softwarovou vrstvou a konče aplikační
platformou, to vše se zkušenostmi nejen ze
zahraničních projektů v různých segmen­
tech trhu.
Zatím se bavíme o elektronické evidenci
jen teoreticky, protože bližší informace nejsou. Systém má na druhé straně fungovat
od příštího roku. Jde takto robustní systém
uvést do provozu v tomto časovém úseku?
Možné to pochopitelně je. Na trhu exis­
tují technologie, díky kterým je možné uvést
funkční datové konvergované centrum během
pětačtyřiceti dnů do plného provozu. Časově
náročnější je pak vývoj specifických softwarů
nebo aplikací.
Přesuňme se obecněji ke clou­do­v ým službám. Co aktuálně nabízejí podnikatelům?
A151001921
Jiří Sven Svěrák (38)
Zkušenosti získával v telekomunikačních
firmách jako British Telecom Global Services nebo Aliatel, kde řídil prodej řešení pro bankovnictví. Sedm let pracoval ve společnosti Hewlett-Packard jako
místní ředitel divize HP Industry Standard
Servers & HP Storage. V březnu 2014 se
stal generálním manažerem společnosti
EMC pro Českou a Slovenskou republiku.
být provozována z cloudu, a je to asi to nejro­
zumnější, co menší podnikatel může udělat.
Stejně tak to platí pro personální agendy,
může být nevýhodné investovat do nákupu
vlastního HR systému, pokud mám jednotky
nebo pár desítek zaměstnanců. Na trhu jsou
firmy s řádově stovkami zaměstnanců, které
využívají cloudové HR, nemluvě o CRM,
které z cloudu obslouží desítky tisíc uživatelů.
Typickým představitelem cloudového CRM
je služba od Salesforce.com. Celá kalkulace
vychází z příznivějšího poměru OPEX vůči
CAPEX. Další oblastí mohou být různé vývo­
jové platformy, které si zákazníci nepořizují
jako investici, ale platí měsíční poplatek za
cloudovou službu.
Mají o cloud zájem i menší a střední
podnikatelé?
Zájem o cloud v tomto segmentu je velký
a rostoucí.
Vytváření aplikací na klíč zatím podnikatele neláká?
To je velmi zajímavá oblast, která by ne­
měla být z pohledu budoucí byznysu podce­
ňovaná. Podívejme se například na množství
nových startupových firem, které mají svůj
byznys opřený právě o aplikační vývoj. Silně
vnímám, že v Čechách vyrůstá poměrně silná
komunita startupových firem, která bude po­
třebovat platformu pro vlastní vývoj většího
a agilnějšího portfolia aplikací, a to je zase
oblast, kterou EMC umí.
PROFIT rozhovor
Takže byste firmám nabídl virtuál
ní prostor, kde by mohly své aplikace
testovat?
Vývoj směřuje od trendu, který jsme v ne­
dávné minulosti nazývali jako platforma jako
služba, dnes však k této platformě v cloudu
umí EMC nabídnout řadu přidaných hodnot,
jako například maintenance či experty, kteří
pomohou zákazníkovi se samotným vývojem
nebo parciální částí kódování. S tím souvisí
i možnost získat nástroje pro strukturované
analýzy dat, která jsou používáním aplikací
generována.
20
Čechy a Slováky tedy zajímá, jak vše funguje a jaké to má parametry, zatímco jinde
jdou zákazníci spíše po výsledku?
Dá se to tak říci. Na druhé straně je třeba
si uvědomit, že boom IT přišel na počátku de­
vadesátých let, kdy v naší zemi vznikaly nové
banky, vznikala úroveň nové státní správy
a vznikala řada maloobchodů, řetězců a tak
dále. Lidé si zkrátka drží kontinuitu z této
doby. V organizacích se setkáváme s odbor­
níky, kteří pro danou firmu pracují třeba dva­
cet let, mnozí na počátku devadesátých let
IT divize zakládali. Přijít tedy s razantním
příběhem, že je třeba zapomenout na tradiční
IT a kupovat si služby kreditní kartou, je sice
vysvětlením současného trendu, ale nelze
předpokládat, že změny v organizacích budou
takto překotné.
Přitom se už od krize tvrdí, že o nákladech na IT začalo rozhodovat obchodní
oddělení. Je to tak?
Ano, jsme svědky nové doby, kdy inovace
do IT přináší svými požadavky byznys. EMC
se snaží zákazníkům pomoci s tímto přero­
dem, pomáháme s přechodem na jiný ope­
rační model organizací a snažíme se zákazní­
kům ulehčit samotný proces přizpůsobení se
Na své pozici jste rok. Kam chcete firmu
posunout dál?
V EMC jsem na začátku března oslavil
první rok a jsem rád, že se nám daří v oblasti
storage a backup držet prvenství a pozoro­
vat konkurenci z větší a větší vzdálenosti.
Rád bych v následujících třech letech oslavil
nadpoloviční podíl na celkovém českém trhu,
mám velké ambice na Slovensku, nicméně
před námi stojí mnoho výzev. Pochopitelně
bych rád více upevnil postavení aplikační
platformy Pivotal a udával další trendy napří­
klad v all flash diskových polích nebo v oblasti
softwaru a orchestrace bez ohledu na storage
platformu. V budoucnu se budeme setkávat
s vyšší mírou komoditizace všech hardwaro­
vých produktů. To, co vidím dál, jsou jedno­
značně aplikace, hodnota dat a mobilita.
Petr Švihel
A151002183
inzerce
A151003104
Zmínil jste ostrůvek střední Evropy.
V čem se lišíme od zbytku světa?
Český nebo slovenský zákazník je velmi
typický vysokou úrovní znalostí technologií,
na druhé straně velmi lpí na technických pa­
rametrech, které jsou v některých případech
irelevantní, a důmyslné vlastnosti daného
zařízení třeba nikdy nepoužije. Rovněž je
znát stále silná konzervativní vazba k mi­
nulosti, tedy k tradičnímu pojetí IT, která
se pomalu mění především v nadnárodních
společnostech nebo u operátorů. V našem re­
gionu stále dominuje fakt, že ukázaná platí.
A v yčleňují firmy rozpočty na
bezpečnost?
Řekl bych, že se situace ve firmách po­
stupně zlepšuje, a opět to souvisí s tím, v ja­
kém segmentu zákazníků se pohybujeme. Pro
tak konzervativní segment, jako jsou banky,
je bezpečnost nativní oblastí, na kterou tyto
organizace vyčleňují své rozpočty, i když další
dnešní trend BYOD (bring your own device,
přines si své vlastní zařízení) přináší další
rozměr v diskusích nad bezpečností. Samotná
společnost EMC tento trend následuje a po­
mocí naší interní bezpečnostní divize RSA
jsme schopni odpovědět zákazníkům i na
tyto otázky moderních přístupů k vybavení
uživatelů.
inzerce
Například Amazon ale nabízel k pronajmutí počítačový výkon. To se podle všeho
moc neuchytilo…
Na služby Amazonu v oblasti pronájmu
počítačového výkonu je třeba se podívat z po­
hledu velikosti a charakteru trhu ve Státech,
který je velmi odlišný od toho evropského
a ještě odlišnější od českého či slovenského.
Řekl bych, že Amazon z globálního pohledu
je schopen na této službě stále generovat za­
jímavé tržby. Mimochodem, Amazon je pro
EMC v určité oblasti konkurentem, ale také
globálním partnerem.
Od začátku se u cloudu mluví také o bezpečnosti. Vyvinula se?
Nabídka bezpečnostních řešení je v dnešní
době široká a uspokojí i nejnáročnější poža­
davky, pochopitelně je to otázka ochoty firem
investovat do definitivního bezpečnostního
řešení přes všechny úrovně infrastruktury,
aplikací a mobility.
Foto Martin Pinkas
Dříve se neustále mluvilo třech nohách
cloudu: software jako služba, platforma
jako služba a infrastruktura jako služba.
Už je přežité takto cloud dělit?
Současný vývoj a komplexita nabídek ře­
šení toto striktní dělení pomalu překonává.
Pochopitelně najdeme v nabídkách posky­
tovatelů služeb tuto logiku dělení produkto­
vých nabídek. Dnešní trendy mají společného
jmenovatele v komplexitě, efektivitě, agilitě
a nezávislosti. Je také zajímavé sledovat ná­
roky uživatelů na absolutní mobilitu.
novým požadavkům. Workshopy nad tématy
o změnách operačních modelů a funkčních
struktur však stavíme vždy adekvátně da­
nému segmentu, jiná témata rezonují v ban­
kách a pojišťovnách, jiná v logistice a zcela
jiná právě ve státní správě.
21
PROFIT příběh úspěchu
příběh úspěchu PROFIT
Strojové vidění patří k poměrně mla­
dým technickým oborům. Počítačová analýza
videa v reálném čase přitom může pomoci
prakticky jakékoli výrobní firmě. „V 21. sto­
letí už není zapotřebí, aby firmy například
při výstupní kontrole výrobků spoléhaly na
nedokonalý lidský zrak. Mnohem spoleh­
livěji ho nahradí inteligentní kamery,“ vy­
světluje Radek Štourač, jednatel společnosti
Kinalisoft a jeden z jejích dvou zakladatelů.
Podle něj počítačové vidění změří sebe­
menší odchylku v kvalitě výrobku, ať už jde
o kečupy, ocelové trubky nebo třeba stavební
materiál. „Kromě kontroly je počítačové vi­
dění například schopné automatizovat dis­
tribuci materiálů na pás, rozpoznávat barvy
nebo kouř a cokoli velmi přesně změřit,“ vy­
jmenovává Radek Štourač.
Možnosti této technologie jsou velmi ši­
roké a najdou uplatnění téměř všude. „I proto
nás dost překvapuje, že mnohé firmy v Česku
kouzlo počítačového vidění ještě neobjevily
a fungují postaru. Podle našich průzkumů
Foto archiv Kinalisoft 3x
DOSTATEČNĚ PLNÁ. Kamera kontroluje
nejen kvalitu láhve, ale i to jestli je
v ní dostatečný obsah tekutiny.
Počítače nahradí oči
Kamery napojené na výpočetní techniku mohou odhalit sebemenší
odchylky od kvality ve výrobě. Jsou mnohem dokonalejší než lidský zrak.
Společnost Kinalisoft svůj specializovaný software zaměřuje nejen na oblast
průmyslu, ale díky úspěchu v evropském grantu také na sféru bezpečnosti.
22
POČÍTAČOVÉ VIDĚNÍ
V PRAXI. Optimalizace
detekce poškozených
součástek před
osazením na desky
plošných spojů.
využívá tuto technologii jen zhruba deset pro­
cent firem z těch, pro které by byla vhodná,“
upozorňuje šéf firmy Kinalisoft, která vznikla
před devíti lety jako sen dvou vysokoškol­
ských studentů o vlastní firmě. Prvním im­
pulzem k jejímu založení byla snaha zlepšit
software pro přípravu dat ve firmě, kde tehdy
pracoval druhý z nynějších spolumajitelů
Kinalisoftu Jan Štěpnička.
Firma působící v oboru výroby a návrhu
elektrotechniky využívala softwarové vy­
bavení poskytované švédským dodavate­
lem strojů Mycronic, které bylo zastaralé
a neefektivní.
„My jsme v tom uviděli příležitost a zku­
sili vytvořit něco lepšího. Stálo nás to sice
inženýrský titul, na školu už pak bohužel ne­
zbýval čas, ale když jsme výsledek naší práce
odprezentovali švédské firmě Mycronic, tak
se jim výsledek líbil a pro nás to znamenalo
převléci se z džínů do obleku,“ vzpomíná
Radek Štourač.
Jenom nápad nestačí
Díky tomu, že oba kolegové investovali
do rozjezdu firmy především nápady a svůj
čas, mohli podnikání zahájit v podstatě
bez větší finanční injekce. První začátky
23
PROFIT příběh úspěchu
příběh úspěchu PROFIT
podnikání zvládli sami. „Avšak po pár le­
tech jsme dospěli do určité velikosti, kde
jsme se zasekli a pořádně nevěděli, jak se
dále správně rozvíjet. Zde nám obrovsky
pomohlo Jihomoravské inovační centrum
a jejich programy na rozvoj firem. Účast
v těchto programech nám pomohla uvědo­
mit si naše silné stránky a nastavit některé
procesy lépe,“ vyzdvihuje další klíčový mo­
ment firmy šéf Kinalisoftu.
Nejtěžší pro rozvoj firmy podle něj bylo
uvědomit si, že nestačí mít jen dobrý pro­
dukt. Podle Radka Štourače musí podnik
hned od samého počátku systematicky pra­
covat na propagaci a prodeji svého produktu.
„Setkávám se se spoustou začínajících pod­
nikatelů vyvíjejících dobrý produkt a úplně
ignorujících prodej. Vysvětlují to tím, že přece
toto se musí prodávat samo. Velký omyl a ne
každý dostane druhou šanci na změnu pří­
stupu,“ upozorňuje podnikatel.
inzerce
momentální nálada či rychlost chůze, tak
třeba i povětrnostní podmínky.
„Našim cílem je vytvořit systém pra­
cující maximálně spolehlivě i v případech,
kdy člověk není zachycen přesně ve stejných
podmínkách jako minule, má jiné oblečení,
náladu. Nezdá se to, ale právě toto je v naší
oblasti klíčem k úspěchu,“ konstatuje Radek
Štourač.
Směr Švédsko
V současné době je Kinalisoft výrazně
proexportně orientovaná firma. Exportuje
především do Švédska. Jejím nejvýznamněj­
ším zákazníkem v této zemi je společnost
vyrábějící osazovací automaty pro desky
plošných spojů. Pro tuto společnost pracují
již od počátku a díky této spolupráci získali
výborný znalostní základ a zkušenosti s vý­
vojem softwaru a jeho následnou správou
v celosvětovém měřítku.
Kinalisoft se zaměřuje i na další průmys­
lový software. Zabývá se například experti­
zou v oblasti vývoje softwaru pro řízení pro­
cesů v průmyslu. V tomto oboru firma získala
řadu ocenění z tuzemských i zahraničních
veletrhů, včetně prestižního prvního místa
v kategorii řízení produkce v elektrotechnice
na veletrhu SMT China v Šanghaji. Její soft­
ware rovněž reprezentoval Českou republiku
v mezinárodní soutěži WSA Mobile content,
kde byl oceňován zejména pro nápaditost
funkcí a inovativní přístup k ovládání.
I když firma působí na trhu již téměř de­
setiletí, stále se v určitém ohledu považuje
za startup, především díky inovativnímu pří­
stupu a neustálé snaze přicházet s novými
produkty a působit v nových odvětvích. „Pak
znovu a znovu zažíváme nutnost zajistit na
naše projekty finanční i lidské zdroje,“ uza­
vírá Radek Štourač.
Dalibor Dostál
A151002261
Foto archiv Kinalisoft 2x
Jediný reprezentant z Česka
Technologie počítačového vidění zanaly­
zuje nebo změří cokoli, co je zachyceno ka­
merou, a dle vyhodnocení pak automaticky dá
pokyn k další požadované akci. „Namátkou
mohu zmínit náš poslední projekt, kdy se sna­
žíme v jedné společnosti vyrábějící stavební
tvárnice zpřesnit výrobní proces. Využíváme
k tomu technologii počítačového vidění, která
V rámci projektu nyní firma vytváří apli­
kaci na biometrické rozpoznávání chůze.
Dotace umožní společnosti další rozvoj této
metody určené k rozpoznání chůze konkrét­
ního člověka ze záznamu kamery.
„Mělo by jít o stejně spolehlivou metodu
jako otisky prstů. Využitelná bude hlavně
v kriminalistice, při ochraně proti terorismu
a podobně,“ plánuje Radek Štourač.
Firma přitom u tohoto citlivého tématu řeší
i etické otázky. „Žádného Velkého bratra sa­
mozřejmě vytvářet nechceme a nevytváříme.
Naše technologie má naopak lidem pomáhat,
viz zmíněné využití v kriminalistice a ochraně
proti terorismu,“ říká šéf Kinalisoftu.
V tomto oboru stojí firma ještě před mno­
haletým vývojem. Složitost problému totiž
není ani tak ve vlastním způsobu rozpozná­
vání lidí podle chůze, ale hlavně v téměř ne­
konečném množství podmínek a vlivů, které
ji ovlivňují. Může to být jak oblečení nebo
Z DŽÍNŮ DO OBLEKU. Jednatel
společnosti Kinalisoft Radek Štourač
kvůli firmě nedokončil školu.
analyzuje materiál během zrání,“ popisuje
Radek Štourač. Podle průvodních jevů se
určuje, kdy nastal ideální stav vyzrání ma­
teriálu – materiál pak může postoupit dále
ve výrobním procesu. Technologie přitom
nachází uplatnění i mimo firemní sféru. Lze
ji využít například při rozpoznávání život­
ních funkcí seniorů, při prevenci požárů nebo
v kriminalistice a také v oblasti sportu při vy­
hodnocování statistik zápasů nebo v dopravě
při hodnocení hustoty provozu.
Právě díky využití technologie mimo prů­
mysl uspěl Kinalisoft jako jediná česká firma
v rámci evropského dotačního programu
Horizont 2020 pro malé a střední podniky.
O dotaci na studii proveditelnosti zažádalo
v prvních dvou zatím vyhodnocených ko­
lech 4610 firem z celé Evropské unie. Uspělo
jich 354, nejvíce ze Španělska, Itálie a Velké
Británie.
24
25
PROFIT očima podnikatele
advertorial PROFIT
Evropa – uvolněná
měnová politika
Novým motTem centrálních bankéřů je uvolněná měnová politika. Co je
to kvantitativní uvolňování a o co ve sku­
tečnosti jde Evropské centrální bance? Jaké
jsou vedlejší důsledky? Takzvaná „uvolněná
měnová politika“ může mít různou podobu,
ale většina centrálních bank bojuje na třech
frontách:
1) nízké úrokové sazby,
2) měnové intervence,
3) kvantitativní uvolňování.
Stav uvolněné měnové
politiky v Evropě
Centrální banky drží již několik let úrokové
sazby na technické nule. Česká národní banka
(ČNB) snížila v roce 2012 sazbu na 0,05 pro­
centa. Evropská centrální banka (ECB) do­
konce už zavedla zápornou depozitní sazbu,
stejně tak Švýcarská národní banka nebo
Dánská národní banka. Mnohé centrální
banky intervenují na měnových trzích, aby
oslabily domácí měnu. To dělá i ČNB, která
se rozhodla držet kurz koruny nad úrovní
27 korun za euro. Největší trumf ale nyní
vytáhla ECB, která se rozhodla po vzoru
Spojených států amerických a Japonska
spustit kvantitativní uvolňování. Pod tento
termín lze schovat ledacos, ale v podstatě jde
o masivní nákup dluhopisů.
Smysl uvolněné měnové
politiky
Veřejně se mluví o jakémsi boji s deflací,
která je prý škodlivá (ano, je škodlivá pro
předlužené a špatně hospodařící státy, ale
většina lidí by jinak určitě deflaci uvítala).
Fakticky jde o to, dostat Evropu z dluhové
pasti, a to pokud možno cestou nejmenšího
odporu, tedy bez války. Za tímto účelem se
ECB bude snažit ještě mnoho let držet uměle
úroky u dluhopisů na extrémně nízké úrovni
a zároveň rozdmýchávat inflaci, která by po­
stupně „požrala dluhy“. Jinými slovy ředit,
ředit a ředit peněžní zásobu. Centrální banka
je jediná instituce na světě, která může na­
kupovat dluhopisy (a podobně jiná aktiva),
aniž by na to měla kapitál. Tím právě vytváří
a pouští do oběhu nové peníze.
ECB se pomocí kvantitativního uvolňo­
vání snaží krátkodobě podpořit ekonomiku
a inflaci oslabením měny. Zároveň nákupem
dluhopisů udržuje úroky dluhopisů na ex­
trémně nízké úrovni, čímž snižuje státům
Foto reuters
EMOCE VZBUZUJÍCÍ.
Při otevření nového
sídla Evropské centrální
banky ve Frankfurtu
nad Mohanem se
masivně protestovalo.
26
I zastínění ovlivňuje, kolik
vás provoz domu bude stát
náklady na obsluhu dluhu. Státy mohou nyní
snadno a levně refinancovat starší dluhopisy,
a platit tak nižší a nižší úroky, podobně jako
když refinancujeme hypotéku.
Nižší splátky úroků však samy o sobě za­
dluženost Evropy nevyřeší, pokud státy nebu­
dou schopné hospodařit bez deficitů a pokud
se reálná hodnota dluhů nebude postupně
snižovat vlivem inflace. Nestane-li se tak,
nezbude Evropské centrální bance nic jiného
než postupně skupovat všechny státní dlu­
hopisy z trhu, tak jak to nyní dělá Japonská
centrální banka. A za deset nebo dvacet let, až
bude ECB prakticky jediným věřitelem států
EU, bude moci Evropa bez větších problémů
škrtnout jednu nebo dvě nuly u svých dluhů.
Kdyby to banky udělaly dnes, lidé by přišli
o úspory, důchodový systém by zkolaboval
a celá Evropa by se ocitla na prahu občanské
války. Smyslem kvantitativního uvolňování
je koupit čas Evropě a v konečném důsledku
odepsat dluhy.
Vedlejší důsledky
Výnosy do splatnosti u státních dluho­
pisů klesly na absurdně nesmyslnou úro­
veň, po zdanění mnohdy zápornou. Státní
dluhopisy již vyčerpaly veškerý výnosový
potenciál na deset let dopředu. Přitom vět­
šina kapitálu v penzijních fondech je právě
ve státních dluhopisech. Fondy budou mu­
set postupně přesouvat kapitál z dluhopisů
(ty bude kupovat ECB) někam jinam. Díky
tomu se znovu nafukuje bublina u nemovi­
tostí a akcií, což by mělo podpořit inflaci,
jak si přeje ECB. Ceny akcií v Německu
v průměru stouply za poslední půl rok o 40
procent. Evropská centrální banka a její
uvolněná měnová politika zatím vítězí na
všech frontách. Běžný občan se nemá jak
bránit, může se pouze přizpůsobit, pokud
chápe, o co tu vlastně běží.
Jan Traxler
investiční poradce
FINEZ Investment Management
Somfy je více než 45 let největším
světovým výrobcem a dodavatelem řízení
a pohonů pro vjezdové brány, garážová vrata,
žaluzie, markýzy, předokenní rolety a inte­
riérové stínění. Od roku 1980 opustilo vý­
robní linku v mateřské společnosti v Cluses
přes 110 milionů motorů. Denně se zde vy­
rábí 6 milionů komponent a 70 000 pohonů.
Somfy je světovým lídrem v tomto odvětví.
Česká pobočka vznikla v roce 1996 a posled­
ních 14 let ji vede Ing. Jiří Husák.
Začínali jste jako malá firma o 5 zaměstnancích, nyní jste v oblastech řízení
stínící techniky a pohonů bran a vrat
leaderem na našem trhu. V roce 2014
jste se stal finalistou soutěže Manažer
roku, minulý týden bylo plno na Vašem
semináři, kde jste představil Vaše pojetí
vedení týmu. Co stojí za tímto vývojem?
Za úspěchem Somfy v ČR a SR jsou určitě
výrobky s vysokou přidanou hodnotou a kva­
litou, jejíž součástí je také pětiletá záruka.
A zcela rozhodně tým, se kterým pracuji.
Zprvu jsme pracovali více intuitivně, v posled­
ních letech si všechno, co nám funguje, sklá­
dám do takové hezké mozaiky a nacházím po­
jmenování pro její různé části. Kolegové jsou
angažovaní, motivovaní a přinášejí nápady,
jak dělat věci lépe. Dotahují věci do konce.
Přestože v průměru neděláme zásadní přes­
časy, jsme jako tým hodně výkonní. Věřím,
že velká síla je v dobrém nastavení pravomocí
a zodpovědnosti, v budování vztahů ve firmě,
ve správném nastavení cílů a vzájemné lidské
úctě a respektu k práci ostatních.
Společnost Somfy vyvíjí, vyrábí a po celém
světě dodává pohony a řídicí systémy pro stínící techniku, která může významně uspořit
energii, a tím domácnostem i firmám ušetřit
peníze. Jsou si české domácnosti tohoto
benefitu vědomy nebo u nás stále rozhoduje pořizovací cena produktu a levnějších
vnitřních žaluzií se jen tak nezbavíme?
Mezi našimi zákazníky, koncovými uživa­
teli, roste počet těch, kteří do stínicí techniky
investují, protože jsou informovaní a jsou si
dobře vědomi jejích přínosů. Především ven­
kovní stínicí technika dokáže, kromě samot­
ného regulování světla, velmi účinně bránit
v létě přehřívání interiérů a v zimě naopak
tepelným ztrátám. Chrání také soukromí,
částečně zastává protihlukovou bariéru
a například předokenní rolety představují
i významnou mechanickou překážku proti
nezvaným hostům.
K nejpoužívanější venkovní stínící tech­
nice patří předokenní rolety, venkovní žaluzie
a markýzy. Pokud je instalace doplněna dob­
rými ovládacími prvky a motory, znamená to
komfort v podobě ovládání z pohodlí křesla
nebo automatické nastavení a ovládání.
Velkou výhodou venkovního zastínění je
fakt, že tyto výrobky zastaví sluneční pa­
prsky už venku, před oknem. Sluneční ener­
gie se tedy průchodem okenního skla nepře­
mění na energii tepelnou a interiér je před
přehřátím opravdu chráněn. Toto se naopak
neděje u interiérových stínicích prvků, napří­
klad u starých známých interiérových žaluzií.
Ty paprsky zastaví až „doma“, což zahřívá
interiér. Rozdíl je opravdu znát. Nicméně
v posledních letech se objevují velmi zají­
mavé interiérové stínicí prvky s velmi pěk­
nými dekory a designem, kterými můžete
interiér doladit.
Jste předsedou představenstva Sdružení
výrobců stínící techniky a jejich částí.
Jedním z cílů sdružení je zasadit se
o správné a co největší využití stínící
techniky. Jak se vám tento cíl daří plnit?
Podle mého názoru se obecně stále málo
ví, jak významně zastínění zlepšuje ener­
getickou hospodárnost budov, a to v rezi­
denční i komerční výstavbě. Zlepšit povědomí
o tomto faktu je jedním z našich hlavních
cílů. Dokonce i normy týkající se zastínění
jsou u nás zastaralé a neodrážejí skutečné
přínosy této velmi zajímavé techniky. Proto
naše Sdružení iniciovalo a financuje měření
a výpočty nových hodnot pro nejdůležitější
výrobky našeho oboru. To se projeví i při vý­
počtu průkazů energetické náročnosti bu­
dov (energetických štítků). Zastínění je určitě
jedním z faktorů, který ovlivňuje získanou
energetickou třídu. Ta vypovídá o tom, kolik
Vás provoz domu bude stát a má tedy vliv
i na jeho cenu.
www.somfy.cz
27
PROFIT restart
restart PROFIT
Foto Martin Pinkas
účetní oživila
výrobu zvířecích
lízátek
Podnikání v zemědělství čelí mnoha výkyvům.
Výkupní ceny masa a mléka se okamžitě odrážejí
na možnostech zemědělců kupovat krmení pro
zvířata. Marii Stránské se přesto podařilo znovu
rozjet zkrachovalou zemědělskou společnost.
28
Když se počátkem devadesátých
let začalo v Česku rozjíždět pod­
nikání, objevily se nové firmy také v měs­
tečku Havlíčkova Borová na Vysočině. Jedna
z nich se začala zaměřovat na doplňky kr­
mení pro hospodářská zvířata. Jenže před­
chozímu podniku se nedařilo, a tak brzy
zkrachoval. Jeho dosavadní zaměstnanci
skončili na úřadu práce.
Marie Stránská tehdy pracovala v účtárně
v místním zemědělském družstvu. Řadu pro­
puštěných zaměstnanců znala a oni zase věděli
o jejích kvalitách ve sledování ekonomiky pro­
vozu. A tak ji začali přemlouvat, aby zkusila za­
niklou výrobu obnovit, tentokrát na zdravějších
základech. „Říkali mi: Zkus to, my se vrátíme,“
vzpomíná Marie Stránská na události, které
předcházely založení společnosti Eko-mil.
Na vlastních nohou
Vrátit práci lidem v malém městečku, kde
se investoři zrovna nepředhánějí ve vytváření
nových příležitostí, bylo výzvou. Na druhé
straně měla Marie Stránská malé děti, tedy
povinnosti, které muži rozjíždějící podnikání
neznají. Nicméně řada věcí ji na podnikání
přitahovala. „Lákalo mě zkusit něco nového
a osamostatnit se v práci. Nebýt nikým vedena
a sama si rozhodovat. Samozřejmě jsem se
obávala možných následků, ale to je riziko
podnikání,“ pokračuje Marie Stránská. „Říká
se, že každý začátek je těžký, a je to pravda.
Byly dny, kdy jsem si říkala, jestli to zvládnu
a jak dlouho to budu dělat,“ dodává.
Když se pustila do podnikání, začala po­
stupně do firmy přijímat pracovníky, kteří
před časem skončili jako nezaměstnaní.
29
Na rozjezd firmy přitom nebyla sama. „Měla
jsem vzor ve svém tatínkovi. Je podnikavý,
celých dvacet let mého podnikání mi se vším
pomáhá. Je strojař, postaral se tedy o všechny
technické věci. Jako ženská jsem musela na
začátku nakupovat vysokozdvižné vozíky,
auta a podobně, takže jsem jeho technickou
pomoc ocenila,“ vysvětluje Marie Stránská.
Kromě technického zázemí provozu bylo
zpočátku náročné i rozjet samotný byznys.
„Museli jsme vymýšlet receptury. Zvlášť pro
skot, prasata a další druhy zvířat. Každé
z nich je odlišné a jde o jejich zdraví, takže nic
nešlo podcenit,“ zdůrazňuje Marie Stránská.
„A pak jsme samozřejmě museli řešit, komu
vlastně naše produkty prodat.“
Lízátka pro zvířata
Typickým zákazníkem společnosti se
zhruba dvacetimilionovým obratem a osmi
zaměstnanci jsou zemědělské podniky a sou­
kromě hospodařící zemědělci, kteří chovají
skot na tržní produkci mléka a masa. Nosným
programem podniku je výroba minerálních
lizů pro hospodářská zvířata – skot, ovce,
restart PROFIT
koně. „Jsme rádi, že je to tak složitá výroba.
Díky tomu se stále držíme na trhu. Kdyby
lízátka pro zvířáta uměl dělat každý, tak by
možná bylo těžké se v oboru udržet,“ říká
podnikatelka.
I přes tuto náročnost je v této oblasti kon­
kurence, protože do Česka proudí podobné
výrobky z celého světa. „Musí se každý den
hlídat kvalita výrobků. Pokud bychom ji ne­
měli, tak už tu nejsme. Zákazníci neustále
zkoušejí a testují produkty od různých doda­
vatelů. I proto jsme rádi, že máme stále nové
zákazníky, nově v Jeseníkách, Beskydech, na
Šumavě,“ vypočítává Marie Stránská.
Výrobky na trhu nabízejí odborní konzul­
tanti, kteří se snaží co nejlépe poradit chova­
telům s výživou a zdravotním stavem zvířat.
Svoji produkci společnost prodává přímo, má
vlastní dodávky, takže zboží přivezou zákaz­
níkovi přímo až na dvůr.
Vzhledem k tomu, že společnost podniká
v zemědělství, snaží se i v byznysu používat
zdravý selský rozum. „Nemám ráda úvěry,
auta na leasing. Proto si nebereme žádné
půjčky, nedělala jsem dluhy. A jsem za to
Dobrá účetní. Marii Stránskou
sami bývalí zaměstnanci přesvědčili,
aby firmu převzala a znovu rozjela.
to pocítíme na obratu,“ vysvětluje majitelka
společnosti Eko-mil.
Další věcí, která jí komplikuje podnikání,
je administrativa. Ta i přes opakované přísliby
politiků neklesá. „Stát to slibuje, ale admi­
nistrativy stále rok co rok přibývá. Zatěžuje
nás to hodně časově i finančně a myslím, že
některé papírování je zbytečné,“ domnívá se
Marie Stránská.
I když podnikání pro ni znamená denní
riziko a denní starost, po klidnější práci
v účtárně se Marii Stránské nestýská. „ Jsem
ráda v provozu,“ říká podnikatelka a pokra­
čuje, „povzbuzuje mě, když mě lidé ocení.
A když mi řeknou: Ještě že jsi do toho ten­
krát šla.“
Vlastní firma pro ni přitom znamená často
práci o víkendech a minimum odpočinku.
„I na dovolené přemýšlím, co asi dělají lidé
ve firmě,“ uzavírá bývalá účetní a úspěšná
manažerka.
Dalibor Dostál
inzerce
Foto Eko-mil 3x
PROFIT restart
A141013933
ráda. Mám zásadu: Až na to mám, tak si to
koupím,“ konstatuje Marie Stránská.
Když se ohlédne zpět, opatrného přístupu
nelituje. „Mnohé firmy v okolí už dávno ne­
existují. Vzaly si auta na leasing, pak jim to
zlomilo vaz. Byly to přitom velké firmy, a už
neexistují,“ říká Marie Stránská.
Důležité jsou pro podnik také inovace.
Společnost se snaží neustále rozšiřovat na­
bídku, vyrábí na přání zákazníka. Vymýšlí
jak nové výrobky, tak nové balení produktů
a každoročně se účastní regionálních i celo­
státních výstav.
Pod horou lejster
I přes kvalitu produktů není jednoduché
udržet se na trhu.
„Vyrábíme pro zemědělství a tam je si­
tuace každým dnem jiná. Hodně záleží na vý­
kupních cenách mléka a masa, které podniky
dostanou. Bude-li výkupní cena nízká, odrazí
se to v nákupu krmiv. Zemědělci začnou še­
třit na krmení, i když je to nesprávné, a my
Lízátka s konzultací. Potravinové
doplňky pro hospodářská zvířata
nabízejí odborní konzultanti. Jde o to,
najít co nejvhodnější produkt.
30
31
PROFIT advertorial
advertorial PROFIT
mobilnější a s moderním designem. Šanony
například vyrábíme z materiálu, který se jme­
nuje polyfoam. Je nerozbitný, snadno omyva­
telný, lehký a odolný. Protože ovšem lidé dnes
daleko více pracují z domova nebo na cestách
a ke své činnosti využívají chytré mobilní
telefony, tablety či notebooky, logicky nabí­
zíme i nové výrobky. Jde například o obaly
na smartphony, na tablety, dobíječky, multi­
funkční tašky, které jsou určeny spe­ciál­ně pro
cílovou skupinu byznys profesionálů. Řešíme,
co takový člověk ke své práci potřebuje, a sna­
žíme se mu tyto věci nabídnout.
Foto Hynek Glos
Máte detailní průzkum toho, jak
se mění pracovní návyky. Jaké
to má na práci dopady?
Ano, této oblasti se věnujeme celkem pra­
videlně. Před dvěma lety jsme si udělali studii
Future of Work, jež se zabývá budoucností
práce a tím, jaké trendy jsou dnes a jaké se
dají očekávat v budoucnu. Spolupracovali
jsme na ní se dvěma významnými futuro­
logy Richardem Watsonem a Andrewem
Crosthwaitem. Závěry zprávy celkově nazna­
čují, že model tradiční kanceláře se změní.
Pracovník bude této době permanentně připo­
jen na internet, má stálý přístup do firemních
systémů, a je tedy neustále propojen se svými
spolupracovníky. Znamená to, že když pra­
cuji, je celkem lhostejné, jestli sedím v kance­
láři, nebo doma, případně v kavárně. Je jedno,
zda jsem v Praze, nebo v Paříži, protože se
svou mobilní kanceláří, již mám v počítači,
smartphonu či tabletu, mohu vykazovat čin­
nost odkudkoli. Kanceláře zůstanou jako místo
setkávání, pro brainstormingy.
Přežijí klasické
kanceláře?
Obejdeme se v budoucnosti bez papíru a budou
všechny dokumenty jen v elektronické podobě?
Budeme se s kolegy scházet v práci, nebo je
model tradiční kanceláře přežitý? Nejen to, jak
se nové trendy promítají do činnosti tradičního
výrobce kancelářských potřeb, prozrazuje
viceprezident pro marketing společnosti Esselte
Leitz Europe and International Martin Kůla.
32
Lidé jsou stále více mobilní. Nepracují
jen v kancelářích, ale prakticky odkudkoli. Jak se tomuto trendu jako dodavatel
kancelářských potřeb přizpůsobujete?
My jsme se historicky snažili přinášet
výrobky, které by umožňovaly lidem, aby si
dokázali svou činnost dobře zorganizovat.
Tradiční rolí office manažerky ve firmě bylo
objednávat šanony, sešívačky, různé desky.
Dnes se ovšem významně mění způsob, jak
lidé pracují, a s tím se mění i náš sortiment
a přístup k potřebám zákazníků. Prvním
trendem je inovace tradičních produktů.
Snažíme se je inovovat tak, aby byly odolnější,
Se změnou trendů v pracovní
oblasti souvisejí i takzvané flexibilní
nebo částečné úvazky...
U nás v Česku tyto věci fungují méně než
ve vyspělém světě. My to postupně zavádíme,
kde to má smysl. Několik mých kolegů tu
takto pracuje a do kanceláře jezdí třeba jed­
nou za týden. Já osobně pendluji mezi kan­
celářemi v Praze, Stuttgartu a dalšími místy
v Evropě. Když se podívám na naši firmu,
nemáme ani klasický head-office.
Profese, které hodně cestují, potřebují mít vše nejnutnější s sebou.
Vnímáte to tak, že je zde ze strany
obchodníků na cestách tlak na co
nejpraktičtější pomůcky? Vycházíte
těmto lidem svými výrobky vstříc?
Ano, už jsem se o tom zmiňoval. Naše nové
výrobky jdou tímto směrem. Přemýšlíme
o tom, co tito lidé potřebují, a z toho pak od­
vozujeme, jakým způsobem výrobky designu­
jeme. I v tom najdete spoustu nových trendů.
Lidé, kteří dnes při práci cestují, potřebují,
aby pracovní pomůcky byly co nejvíc kom­
paktní, vše musí být tenké a lehké (slim and
light). Byznysmen potřebuje mít vše po ruce.
Tašky mají kapsy na notebook, tablety, mobil,
ale i kapsičky na všechny možné doplňky.
Jedna z velkých výzev současnosti je potřeba
permanentního dobíjení. Baterie se hodně ne­
změnily. Baterie v iPhonu 5 je asi jen o 15 pro­
cent silnější než v prvním modelu iPhonu.
Proto vyrábíme řadu nabíječek, přenosné
i stolní, a do většiny výrobků zabudováváme
dobíjecí porty. A konečně je nutné, aby byly
pomůcky flexibilní, aby si všechny věci, které
ke své práci náš zákazník využívá, snadno
sbalil či vybalil, kdykoli to potřebuje.
Jaké jsou vaše nejvýznamnější novinky?
Aktuálně jste přišli například s malou
tiskárnou štítků, zajímavý je také nejnovější výrobek s pracovním názvem 4 v 1...
Na naší nové tiskárně štítků Leitz Icon,
kterou rovněž označujeme jako smart výro­
bek, je nejlépe vidět trend, kterým se vývoj
ubírá. Toto zařízení dokáže tisknout na pa­
pír i na plast, můžete si na něm vytisknout
malý štítek stejně jako třímetrový banner.
Tiskárnu lze ovládat z PC, ze smartphonu či
tabletu. Výrobek je lehký a přenosný, tudíž
jej můžete využívat kdekoli v terénu. V této
kategorii je to podle mě převratná novinka.
Zmíněný výrobek 4 v 1 je vlastně bezdrátový
ovladač prezentací, psací pero, stylus a la­
serové ukazovátko ve velikosti a provedení
stylového pera.
Už několik desítek let se mluví o společnosti bez papíru. Myslíte si, že
i přes všechny inovace v technologiích papír hraje důležitou roli?
To, jestli papír jednou úplně zmizí z našich
životů, je nekonečná akademická debata. Já
si myslím, že ne. Nedávno byl dělán průzkum
na dvou skupinách studentů: část studentů si
zapisovala na přednáškách poznámky tuž­
kou na papír a část přímo do počítače. Bylo
zjištěno, že ti, co si to zapisují sami na papír,
si informace lépe zapamatují. Nevidím to
tak, že by to bylo „buď, anebo“. Papír určitě
bude svou úlohu mít i v budoucnu, ale ta bude
poněkud jiná než dnes. Určité dokumenty
v papírové podobě zmizí.
V online světě se zásadně řeší
zabezpečení dat a informací. Je to
podobné i u tištěných materiálů
a kancelářských potřeb?
Myslím, že to bylo velké téma před mnoha
lety, když přicházely skartovačky ve velkém
a řešily se nějaké standardy bezpečnosti.
Jestliže se podíváte na to, jak lidé pracují
s dokumenty dneska, opět nastala významná
změna.
Dnes lidé často používají dokumenty
na papírech jen velmi přechodně. To, co
se ukládá dlouhodobě v papírové podobě,
jsou spíše věci, které mají právní význam –
smlouvy, faktury. A ještě k té bezpečnosti.
Aktuálně se mluví zejména o kybernetických
útocích. Z našeho pohledu je tu ovšem ještě
jeden zajímavý fenomén bezpečnostního as­
pektu – a to zabezpečení displeje. Jak lidé
pracují ve vlacích, letadlech, kavárnách, mů­
žete jim nahlížet přes rameno a na screenech
si přečíst cokoli, což je podle mě významné
riziko. My nabízíme svým zákazníkům obal
s bezpečnostním filtrem, se kterým vidíte
na displej jen z určitého úhlu a vzdálenosti.
Nikdo nepovolaný si tedy nic z obrazovky na
vašem tabletu nepřečte.
O Esselte
Společnost Esselte je tradiční evropský výrobce kancelářských potřeb s dlouhou historií. Původně
šlo o švédskou firmu. Od počátku se firma zaměřuje na vývoj a výrobu inovativních výrobků, jejichž
cílem je pomoci zákazníkům zjednodušit a lépe zorganizovat práci. Esselte dnes rozvíjí zejména
německou značku Leitz, pod níž v řadě Leitz Complete uvádí výrobky pro manažery na cestách.
33
PROFIT fokus
fokus PROFIT
Práva pasažérů v rozletu
firma v případě úspěchu 23 procent. U pro­
gramu Premium Extra je servisní poplatek
ještě vyšší – zhruba 750 korun, jenže máte
nárok na vyřízení tří dalších stížností.
Pokud Click2Claim uzná vaši žádost
jako oprávněnou a vyšetřování to potvrdí, je
schopen vám zajistit za zrušený nebo výrazně
zpožděný let do 1500 kilometrů kompen­
zaci ve výši 250 eur, na vzdálenost 1500 až
3500 kilometrů 400 eur a nad tři a půl tisíce
kilometru 600 eur. Obavy, že se k penězům,
na něž máte nárok, nedostanete, jsou podle
Františka Herynka liché. „Drtivou většinu
sporů jsme neprohráli. Z těch, co byly opráv­
něné, snad ani jeden. Za celou dobu naší exis­
tence jsme měli jediného naštvaného klien­ta
– a to ještě kvůli tomu, že nám poskytly aero­
linky nesprávné informace. Pokud je tam ně­
jaký problém a prohrajeme, platíme to my,
nikoli zákazník, a to včetně služeb advokáta,“
uklidňuje šéf Click2Claim. Aby vám ovšem
vůbec vznikl na kompenzaci nárok, musí dojít
ke zpoždění či zrušení vašeho letu či snížení
přepravní třídy vinou dopravce, nikoli zása­
hem vyšší moci, kterým se rozumějí stávky na
letištích, nepříznivé počasí a podobně.
Jednou ze společností, které se vy­
máháním pohledávek od aerolinií zabývají,
je ryze česká firma Click2Claim. S pomocí
nespokojeným cestujícím má bohaté zku­
šenosti. Podobné služby začala nabízet jako
druhá v Evropě před téměř šesti lety a dnes
působí na celém starém kontinentu.
„Poškozený má v zásadě tři možnosti.
Buď to nechá plavat, což se bohužel stává
dost často, nebo zvolí jednu z agentur, které
se tím zabývají, případně si může zkusit vy­
moci pohledávku u letecké společnosti sám,“
říká generální ředitel Click2Claim František
Herynk.
Poslední varianta je časově náročná a při­
tom nejistá. Ze statistik vyplývá, že pokud jed­
náte na vlastní pěst, končí to v drtivé většině
případů krachem. Na kompenzaci pak ne­
uvidíte ani korunu, a ještě vaše konto zhubne
poté, co zaplatíte soudní výlohy a náklady
protistrany. „Klienti si často říkají, peníze
mám, tak proč platit někomu provizi, zařídím
si to sám. Ovšem z těch, kteří to zkusí sami,
je úspěšných sedm procent. Naše úspěšnost
je 97 procent,“ upozorňuje Herynk.
Obrovský nepoměr je dán především tím,
že samotný poškozený – a to ani tehdy, na­
jme-li si schopného právníka – nemá šanci
dostat se k relevantním informacím, jež se
týkají jeho letu. Tudíž nebude mít v ruce
nic, čím by dokázal, že byl skutečně vinou
dopravce omezen na svých právech. K ta­
kovým datům ovšem likvidátoři firem jako
Click2Claim přístup mají.
„Jsou to zkušení lidé, kteří komunikují ne­
jen s aerolinkami, a tak si ověří ta data hloub­
kově. Mají informace od různých providerů:
z jakého terminálu se letělo, co skutečně způ­
sobilo zpoždění nebo zrušení letu. Zjišťují,
34
Foto Hynek Glos
Nabralo vaše letadlo zpoždění? Strávili jste na letišti hodiny úmorným
čekáním na náhradní spoj poté, co vám byl let zrušen? V obou případech
máte nárok na kompenzaci, jenže dopravce vám sám od sebe většinou
nedá ani korunu. S žádostí o pomoc se obracejte na profesionály.
je-li tam záznam o nějaké technické závadě,
jak se tato závada opravovala, co přesně to
bylo. Jinými slovy: my o tom daném letu zjis­
tíme vše, co je potřeba, a pak rozhodneme
o oprávněnosti klientova nároku. Do dvou
pracovních dnů jej informujeme a – řekneme
mu: ano, máte nárok, zařídíme to. Pak už
jen stačí, když nám dá plnou moc,“ doplňuje
František Herynk.
Provize podle platby
A jak má potenciální klient Click2Claim,
pokud se cítí poškozen, postupovat? „Pokud
zvolíte naše služby, nejjednodušší cesta vede
přes webové stránky Click2Claim. Zákazník
zde zadá základní informace o tom, co a kdy
se mu stalo, s kým letěl. Stačí mu vyplnit
jednoduchý interaktivní formulář, který se
ho ptá na určité věci a zároveň filtruje pro
nás nežádoucí případy. V určitém kroku může
údajnému poškozenému sdělit: tady už nárok
nemáš,“ říká František Herynk.
Zájemce o odškodnění si může vybrat,
jakým způsobem a kdy službu zaplatí.
Click2Claim nabízí více programů v různých
cenových relacích. V případě, že na počátku
nesložíte žádný servisní poplatek a peníze od
vás uvidí zástupci firmy až po úspěšném vyří­
zení vašeho případu, je provize pro vymaha­
tele logicky vyšší, a to 27 procent z vymáhané
částky. Pokud na začátku zaplatíte poplatek
19 eur, což je zhruba 500 korun, účtuje si
Aerolinky na blacklistu
Zpočátku většina případů končila v soud­
ních síních, a cestující přesto často na od­
škodnění nedosáhli. „Je to věčný boj mezi
spotřebitelem a molochem, který vydělává
inzerce
A151003322
Jak dlouho má klient nárok
na kompenzaci?
Nárok na kompenzaci je možno vymáhat soudně nejdéle 24 kalendářních měsíců zpětně od data letu. Protože eventuálnímu soudnímu řízení předchází
mimosoudní jednání s leteckou společností, je však třeba žádost podat s předstihem (minimálně čtyři měsíce). Podle
náročnosti případu může vyřizování trvat od dvou týdnů do dvou měsíců.
miliardy eur ročně. Vždycky stojí cestující
proti ekonomicky mnohem silnějšímu hráči,
musí být tedy vůle soudů řešit tyto případy
ve prospěch poškozených,“ říká František
Herynk.
Soudům v Evropě i společnostem typu
Click2Claim či Náhrady.cz pomohlo rozhod­
nutí Evropského soudního dvora, které sjed­
notilo nároky na odškodné v EU. Sjednocení
judikatury pro soudy od roku 2012 znamená,
že pokud má let zpoždění více než tři hodiny,
má být kompenzace stejná, jako by byl zru­
šen. „Určitě je to pro nás jednodušší. Teď to
hřiště nemají soudy příliš velké, dost se jim
zúžilo. Dříve klient podal žalobu, aerolinka
podala odpor a soudy se potýkaly s tím, že
nevěděly, jak to mají řešit. To se změnilo,“
vykresluje generální ředitel Click2Claim.
Poslední dobou se navíc zlepšuje mo­
rálka leteckých společností a aerolinky slyší
na výzvy vymahatelských firem k uspoko­
jování jejich klientů mimosoudní cestou.
Soudním sporům se snaží spíše vyhýbat.
Daleko více energie věnují přepravci také
prevenci: „Letecké společnosti jsou opatr­
nější: už nebývají taková zpoždění, lety se
ruší méně a opravdu jen když je vážná tech­
nická závada.“ Potíže mají cestující zejména
s nízko­nákladovými dopravci: „Máme za roky
naší činnosti dostatečná data, abychom si
mohli vyrobit jakýsi blacklist nespolehlivých
přepravců. Černou listinu máme jen pro in­
terní potřeby, ale přiznávám, že zpravidla se
jedná o lowcostové přepravce, kteří s námi ani
s klienty dost často nekomunikují.“
Případů, kdy byli lidé odškodněni za zru­
šené či zpožděné lety, každoročně přibývá.
Ročně vymohou lidé prostřednictvím všech
agentur v ČR a SR na dopravcích zhruba 60 až
70 milionů korun, což je ve srovnání se sku­
tečnými nároky na kompenzace minimum.
Současnou emancipaci těch, kteří využí­
vají služeb leteckých dopravců, přirovnává
František Herynk k situaci v 80. letech dva­
cátého století ve Spojených státech. „ I my
Středoevropané si začínáme uvědomovat,
že nemusíme nechat lomcovat svým majestá­
tem. Uvědomujeme si, že máme nějaká práva,
a učíme se je používat a aplikovat v denním ži­
votě – a to neplatí jen v této oblasti,“ domnívá
se generální ředitel Click2 Claim.
Jakub Procházka
PROFIT ADVERTORIAL
xxxxxxxxxx PROFIT
Zájem o homeopatii roste
Pacienta utváří prostředí, ve kterém žije, proto mu léčivé látky
z tohoto prostředí prospějí více než například produkty dovážené
ze zahraničí, říká Alexander Fesik, zakladatel Akademie klasické
homeopatie a výrobce těchto léků z českých surovin.
36
Pro koho je akademie určená?
Akademie se zabývá vývojem homeopatic­
kých léčiv, vzděláváním odborníků ve zdra­
votnictví, propagací homeopatie a publikační
činností. Zároveň poskytujeme homeopatické
poradenství, do kterého jsou zapojení lékaři
z celé republiky. Proto by odpověď na vaši
otázku asi měla znít: Akademie je určena kaž­
dému, kdo potřebuje kvalifikovanou homeo­
patickou pomoc.
Homeopatie pracuje se skutečností,
že každý pacient je jiný. Přesto, dá se
například vytíženému manažerovi
doporučit, na co by si měl dát pozor
a případně, jak si udržovat zdraví?
Homeopatie umožňuje u každého člověka
rozpoznat, které faktory ohrožují jeho zdraví.
Někteří lidé se obtížně vypořádávají se stre­
sem, který je příčinou dalších zdravotních
potíží – těm například pomůže užívání léku
Argentum nitricum AKH. Varovnými signály
jsou i výbuchy vzteku a tendence zahánět
JAK NEVYHOŘET?
Obor skýtá ještě podle vás velký
potenciál. V čem spočívá?
Kvůli vytíženosti systému zdravotní péče
lékaři často nemohou pátrat po skutečné pří­
čině pacientových potíží, a musejí aplikovat
paušální řešení. Důvodem rostoucího zájmu
o homeopatii je ale i náš přístup: homeopa­
tické léky vyrábíme výhradně z českých bylin
a místních surovin. Jednou z hlavních myš­
lenek homeopatie je, že pacienta utváří pro­
středí, ve kterém žije, proto mu léčivé látky
z tohoto prostředí prospějí více než například
produkty dovážené ze zahraničí. Zdá se, že
si pacienti tyto věci uvědomují a obracejí se
k české homeopatii častěji než dříve.
Platí u homeopatik, že je lze užívat
preventivně, nebo naopak podobně
jako u farmak může dojít ke snížení
účinku při dlouhodobějším užívání?
Homeopatické léky je možné užívat pre­
ventivně a časem se jejich účinek nezmenšuje.
V populaci existují skupiny lidí, kteří sdílejí
předpoklady k rozvoji určitých nemocí. Tyto
nemoci léčí takzvaný konstituční lék. Pokud
je někdo pacientem typu Silicea, předpo­
kládá se u něj rozvoj onemocnění, která léčí
homeopatikum Silicea. Preventivní užívání
konstitučního léku má příznivý vliv na jeho
zdraví. Nemusí se bát nežádoucích účinků –
ty homeopatické léky nemají. Navíc skvěle
doplňují i podporují tradiční léčbu.
Stresu nelze uniknout. V dnešním světě je všudypřítomný a způsobuje celou řadu zdravotních problémů. Jedním z nejzákeřnějších následků chronického stresu je syndrom vyhoření − plíživý proces končící
citovým a mentálním vyčerpáním, který často postihuje vytížené lidi s velkou zodpovědností, například
i manažery a podnikatele.
Žijete svou prací a jste ochotní udělat pro úspěch všechno? Dávejte si dobrý pozor. Každý člověk
po čase ztratí svůj zápal a začne být ze svých povinností otrávený. Viděli jste někdy zdravotní sestru,
která je hrubá na pacienta? Jakmile ztratíte chuť pustit se do práce, dostaví se i další problémy – únava,
bolesti hlavy a nevolnost, které si s sebou přinesete z práce domů. Pak už nezbývá mnoho, aby člověk
začal své problémy hasit alkoholem nebo léky. A řešení? Odborníci doporučují změnit zaměstnání nebo
přejít na vyšší pozici, ale copak to vždycky jde?
Naštěstí je tu účinná pomoc. S homeopatickým lékem Argentum nitricum AKH přemůžete psychické
a fyzické projevy stresu – uklidníte chaos ve své hlavě a necháte zmizet strach, spěch a neklid. Pomůže
i tehdy, když vám myšlenky na uplynulý den nedovolí usnout. Spolehnout se na něj můžete před důležitou schůzkou, na které se vám rozhodně nebude třást hlas ani vaše ruce.
Potřebujete získat energii? Tu vám dodá homeopatický lék Acidum phosphoricum AKH. Pomáhá, když
tělo a mysl ztrácí sílu, i po ztrátách životních. Sundá vám z očí černé brýle, zastaví vypadávání vlasů a
dodá zase chuť jídlu. Homeopatické léky můžete na rozdíl od léků proti úzkosti užívat tak dlouho, dokud
se nebudete cítit lépe, nezpůsobují otupělost nebo jiné problémy.
MUDr. Alexander Fesik
lékař a homeopat
A151003935
Provozujete Akademii klasické homeopatie a webový portál Buďtezdraví.cz­.
Proč jste se k tomu odhodlal?
Do České republiky jsem přišel na začátku
devadesátých let, předtím jsem žil v Kyjevě,
kde jsem také působil jako lékař. Po přestě­
hování do Ostravy jsem se znovu ocitl na
začátku: od okolí mě oddělovala jazyková
bariéra a místní lidé nejenže nebyli nikdy ho­
meopaticky léčeni, ale o homeopatii často ani
nikdy dříve neslyšeli. Pochopil jsem lépe než
kdy dříve, co všechno potřebuji k tomu, abych
homeopatii mohl uplatnit v praxi. Byly to
kvalitní homeopatické léky. Pokud mají léčit
zdejší pacienty, musejí se vyrábět z místních
surovin. Došlo mi také, že mohu pomoci více
lidem, pokud jiným lékařům ukážu, jaké jsou
možnosti homeopatické léčby. Proto jsem
založil společnost Akademie klasické homeo­
patie, která vyrábí homeopatické léky řady
Česká homeopatie a která už od roku 1994
připravuje lékaře, lékárníky a veterináře,
aby mohli dennodenně využívat homeopatii
jako diagnostickou a léčebnou metodu. Portál
Buďtezdravi.cz se je určený široké veřejnosti
i odborníkům, kteří chtějí sledovat novinky
ze světa homeopatie. Spustili jsme ho proto,
aby čtenáři mohli na jednom místě najít rady,
naučné články, reportáže nebo informace
o možnostech vzdělávání.
zlost pitím alkoholu, zde může pomoct lék
Bella-donna AKH. Vyčerpání, nespavost,
ztráta libida jsou zase signálem toho, že tělo
vyčerpalo zásoby energie, které pomůže do­
plnit lék Acidum phosphoricum AKH.
inzerce
Jaký mají obecně Češi vztah
k homeopatii?
Lidé, kteří vědí, co je homeopatie, ji mají
rádi a při léčbě sebe nebo svých blízkých na ni
spoléhají. Podle ankety ze známého interne­
tového portálu má 51 procent obyvatel České
republiky k homeopatii pozitivní vztah.
AKADEMIE KLASICKÉ HOMEOPATIE
+420 596 113 330 / +420 776 879 799
[email protected]
WWW.BUDTEZDRAVI.CZ
37
PROFIT makro
advertorial PROFIT
obecná míra nezaměstnanosti očištěná o sezonní vlivy v procentech
6,7
II.14
6,7
III.14
6,5
IV.14
6,4
V.14
6,2
VI.14
6,3
6,0
VII.14
5,9
VIII.14
IX.14
5,8
X.14
6,0
5,9
5,9
5,6
XI.14
XII.14
I.15
II.15
Zdroj: Český statistický úřad
Příliš silná koruna České
národní bance nevoní
Obdobně jako v předchozích měsících přicházely z české ekonomiky v mi­
nulých týdnech převážně pozitivní zprávy.
Pokračující růst březnového Indexu nákup­
ních manažerů na několikaměsíční maxi­
mum naznačuje, že růst zpracovatelského
průmyslu navzdory silné expanzi v loňském
roce letos oproti původním předpokladům
výrazněji nezpomalí. Následný rychlejší cel­
kový ekonomický růst tak může během násle­
dujících čtvrtletí vyústit v o něco zřetelnější
než doposud očekávaný růst inflace, která
se podle současné predikce ČNB nepřiblíží
k dvouprocentnímu inflačnímu cíli dříve
než koncem roku 2016. Pravděpodobnost,
že centrální bankéři budou s ohledem na ne­
příznivý výhled růstu spotřebitelských cen
nuceni přistoupit k dalšímu oslabení kurzu
koruny vůči euru, je tak v tuto chvíli nízká,
byť to z nedávného zasedání členů bankovní
rady není příliš patrné.
2,3 %
Meziroční tempo růstu mezd
za 4. čtvrtletí
Česká národní banka po svém březno­
vém zasedání vyhodnotila rizika své sou­
časné prognózy poněkud překvapivě jako
38
protiinflační, a to především s ohledem na
slabší než bankovní radou očekávané me­
ziroční tempo růstu mezd za loňské čtvrté
čtvrtletí (2,3 procenta oproti předpoklá­
daným 3,4 procenta). Dosavadní mírnější
mzdový nárůst je však zřejmě jediným vý­
znamnějším indikátorem, který se v sou­
časné době vyvíjí hůře, než ČNB očekává.
Růst spotřeby českých domácností se i na­
vzdory nižšímu růstu mezd v posledních
měsících jeví především díky klesající míře
nezaměstnanosti (v únoru 5,6 procenta) a vy­
soké úrovni spotřebitelské důvěry jako dosta­
tečně robustní. Zdůrazňování protiinflačních
rizik a následné zvýšení pravděpodobnosti
dalšího oslabení kurzu koruny tak lze z po­
zice ČNB chápat spíše jako verbální inter­
venci proti nedávnému posílení kurzu české
měny k 27 korunám za euro, tedy k hranici,
kterou je ČNB připravena hájit.
Spotřeba českých domácností rostla v loň­
ském čtvrtém čtvrtletí dle ČSÚ nejrychleji od
roku 2008 (meziročně o 2,6 procenta), mimo
jiné i díky již zmíněné klesající nezaměstna­
nosti. Její pokračující snižování souvisí do
značné míry s růstem zaměstnanosti ve zpra­
covatelském průmyslu, který se na českém
hospodářství podílí více než 30 procenty. Na
pokračování expanze v tomto z hlediska růstu
české ekonomiky klíčovém odvětví ukazuje
předstihový Index nákupních manažerů ve
výrobním sektoru, jehož průměrná hodnota
za letošní první čtvrtletí dosáhla jedné z nej­
vyšších úrovní za posledních čtyři a půl roku
(55,9 bodu).
3 %
Očekáváný růst české
ekonomiky v letošním roce
Pokračující zrychlování růstu české eko­
nomiky bude během následujících měsíců
patrné i na doposud slabé úrovni daňového
inkasa směřujícího do státního rozpočtu
(v únoru meziročně nižší o 26,3 miliardy ko­
run). To však bylo na počátku minulého roku
pozitivně ovlivněno například mimořádnými
příjmy z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní
sítě LTE ve výši 8,5 miliardy korun či zřetelně
vyšším inkasem spotřební daně z tabákových
výrobků vzhledem k absenci regulace před­
zásobení, která vstoupila v platnost až na
počátku letošního roku. Snížení letošního
schodku státního rozpočtu pod plánovanou
stomiliardovou hranici by tak v případě oče­
kávané přibližně tříprocentní expanze české
ekonomiky v letošním roce nemuselo být
úplně nedostižitelnou metou.
Jan Šedina
analytik České spořitelny
Dny teplárenství
a energetiky se zaměří
na budoucí jednotný trh
Hradec Králové se opět stane centrem středoevropského
teplárenství. Od 21. do 23. dubna bude hostit už 21. ročník největší
oborové konference Dny teplárenství a energetiky. „Budeme se
intenzivně věnovat problematice energetické unie,“ slibuje Martin
Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, pořadatele akce.
Další ročník konference Dny teplárenství pomalu klepe na dveře. Jaká hlavní
témata můžeme letos očekávat?
Pokud jde o mezinárodní souvislosti, bu­
deme se především věnovat problematice
energetické unie. Jde v podstatě o nový strate­
gický plán Evropské komise pro oblast ener­
getiky. Pro nás je tento dokument zajímavý
tím, že poprvé se Evropská komise bude prav­
děpodobně hlouběji zabývat také tepláren­
stvím. Dosud se veškerá debata v Evropské
unii točila jen okolo elektřiny a plynu. Teď se
ovšem zdá, že v Bruselu pochopili, že sou­
částí energetické politiky EU musí být také
teplárenství.
Co vás nejvíce zajímá v souvislosti s touto koncepcí?
Pro nás je klíčové téma diskriminace dál­
kového tepla. Nevadí nám ani tak tlak na sni­
žování emisí, jak je nám často podsouváno,
ale že platíme povolenky, a konkurence ni­
koli. Dokud povolenka stojí sedm eur, je to
ještě snesitelné, bude-li stát dvacet eur, pak
teplárny nebudou schopné konkurovat, jest­
liže nebude obdobná platba zavedena i pro
individuální výrobu tepla. Protože teplárny
nevyrábějí jen teplo, ale také elektřinu, je pro
nás velmi důležitý rovněž vývoj tohoto trhu,
který je dnes těžce pokřivený nejrůznějšími
dotacemi. Evropská komise chce připravit
antimonopolní úřad, který řeší případné zne­
užití dominantního postavení. Je to určitě
důvod k zamyšlení, jestli v ČR opravdu potře­
bujeme tolik detailní energetické legislativy
a jestli to nakonec není kontraproduktivní
nejen z pohledu teplárenských společností,
ale i jejich zákazníků.
nový design trhu, což znamená další zásadní
nejistotu do budoucna.
Loni měla velký úspěch přednáška
šéfa německého sdružení AGFW
Wernera Lutsche. Očekáváte letos
nějaké zajímavé zahraniční hosty?
Rádi bychom na loňský ročník navázali.
Potvrzenou máme účast ředitele pro teplá­
renství z asociace finského energetického
průmyslu Jariho Kostamy. V dnešní těžké
době potřebuje české teplárenství nějakou
pozitivní inspiraci. Finský příklad ukazuje,
že teplárenství může fungovat velmi dobře
s minimem legislativy a regulace. Finsko
například nemá žádný specializovaný zákon
týkající se teplárenství, vystačí si se stan­
dardním obchodním zákoníkem. Místo spe­
ciálního regulačního úřadu mají fungující
Součástí konference bude také kulatý stůl se zástupci těžebních společností. Jak se Teplárenské sdružení ČR dívá na prolomení těžebních
limitů v severních Čechách?
Kolem limitů je obrovská bouře emocí, ale
relativně málo skutečných informací a faktů,
podle kterých by se dalo racionálně rozhodo­
vat. Výkonná rada sdružení zaujala k otázce
limitů pragmatický postoj. Potenciální vý­
znam uhlí za limity pro teplárny je zřejmý,
o tom není pochyb. Nicméně k jednotlivým
variantám možného přístupu k limitům, které
prezentoval ministr průmyslu a obchodu Jan
Mládek, chybějí informace o nabídce uhlí
pro teplárny. Proto výkonná rada dospěla
k závěru, že se zatím nebude k jednotlivým
variantám vyjadřovat a vyčká na výsledek
jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu
i těžebními společnostmi. Teplárny určitě uhlí
chtějí dál využívat, je to ale otázka ekonomic­
kých podmínek, teplo vyrobené z uhlí musí
být konkurenceschopné na trhu.
39
PROFIT zahraničí
zahraničí PROFIT
POznatky a příběhy českých firem, které už ve světě uspěly. Doporučení
a inspirace pro ty vývozce, kteří se teprve
exportovat chystají. To vše je obsahem mě­
síčníku Český export, jejž od ledna nabízí
vydavatelství Mladá fronta. Časopis vychází
vždy první týden v měsíci jako příloha týde­
níku Euro a deníku E15.
40
Hlavním tématem časopisu je obvykle
jedna vybraná země, která je pro české
firmy přitažlivá jako exportní cíl. V sou­
časné době se připravují například vydání
věnovaná Indii, Brazílii nebo Spojeným stá­
tům americkým. Vedle toho časopis přináší
také informace o státní podpoře vývozu nebo
o vývoji v klíčových českých průmyslových
odvětvích, jako jsou strojírenství, sklářství
nebo pivovarnictví.
Nabízíme ukázky některých zajímavých
vývozních příběhů, které na svých stránkách
Český export přinesl. Je to průřez obcho­
dem s různými typy výrobků, které už české
firmy s úspěchem vyvážejí i na velmi exo­
tické trhy.
inzerce
Mnohdy neuvěřitelné jsou osudy českých firem, které
obchodují v exotických zemích. Od tohoto roku jejich příběhy
sbírá a zveřejňuje měsíčník Český export, který spolupracuje
s redakcí Profitu. Přinášíme vizitku Českého exportu a některé
pozoruhodné vývozní zkušenosti z poslední doby.
Foto Tomáš Novák
Český export přinesl
neobyčejné příběhy
Plzeňský ležák vyhrál
v televizní soutěži
V Koreji roste obliba českého piva. Pomohlo
tomu i vítězství v televizní soutěži, v níž
český ležák z Plzeňského Prazdroje porazil
jedenáct konkurenčních pivních značek.
Jižní Korea si je blízká s Českem v tom, že
i Korejci mají velmi rádi pivo. Na tamější trh
už zkusila vstoupit většina velkých českých
pivních značek. Prestiži českého piva při­
tom nedávno pomohlo vítězství lídra českých
pivovarů, Plzeňského Prazdroje, v televizní
soutěži dvanácti světových značek. Triumf
přišel loni v pořadu Complain Zero na stanici
MBC, jednom ze tří hlavních korejských tele­
vizních kanálů. Světové i korejské značky piva
prošly v pořadu dvojitým testem. Hodnotila je
pětice nezávislých odborníků – jeden sládek,
jeden someliér, dále vysokoškolský odborník,
pivní znalec a šéfkuchař. Ti koštovali piva na­
slepo. „Aby se minimalizovalo riziko subjek­
tivního úsudku hodnotitelů, prošla testovaná
piva navíc také vyhodnocením za pomoci
nejmodernějších elektronických přístrojů,“
uvádí Václav Berka, starší obchodní sládek
Plzeňského Prazdroje. Po důkladném pro­
věřování označili odborníci jako vítěze plzeň­
ský ležák. V celkovém hodnocení vyzdvihla
porota především jeho aroma a vytříbené
chuťové spojení kvalitních odrůd ječmene
a chmele. Ležák Pilsner Urquell tak uspěl
před značkami Heineken, Stella, San Miquel,
Kirin, Samuel Adams a pěti dalšími pivy do­
mácí korejské výroby. Pro Plzeňský Prazdroj
je to dvojnásob cenné vítězství, protože se
pro něj začíná stávat Korejská republika
důležitým odbytištěm. Například jen v roce
2013 vzrostl meziročně export značky Pilsner
Urquell do Jižní Koreje o plných 55 procent
na 13 tisíc hektolitrů. Z hlediska vývozu pl­
zeňského ležáku je Jižní Korea v desítce nej­
větších odběratelů.
České pivo ostatně směřuje do Koreje už
dlouho. Jako první přišlo v novodobé éře na
tamější trh již v devadesátých letech minu­
lého století pivo BrouCzech z Nové Paky. Pak
dorazil budějovický Budvar, jihlavská značka
Ježek nebo náchodský Primátor, který se
prodával v řetězci českých restaurací Castle
Praha. Obchodní útok na korejské milovníky
zlatavého moku završil v posledních čtyřech
A151003896
Jižní Korea
41
PROFIT zahraničí
letech příchod velkých značek, jako jsou
Gambrinus nebo Velkopopovický Kozel.
Saúdská Arábie
Foto Český export 2x
České sedačky povezou
poutníky do Mekky
Firma Borcad z Fryčovic vybaví nové
rychlo­vlaky pro Saúdskou Arábii. Na trase
mezi posvátnými městy Mekka a Medina
budou muslimští poutníci sedět na sedačkách vyrobených na severu Moravy.
Každý dobrý muslim má alespoň jed­
nou za život vykonat pouť na nejposvátnější
místo islámu – do Mekky v Saúdské Arábii.
A právě tam budou brzy vozit miliony pout­
níků sedačky vyrobené v České republice.
Společnost Borcad z Fryčovic u Frýdku-Místku totiž získala unikátní zakázku. Dodá
téměř čtyři tisíce sedaček pro nové rychlo­
vlaky Talgo 350. Ty budou od příštího roku
jezdit na 440 kilometrů dlouhé vysokorych­
lostní trati do Mekky z dalšího svatého města
Mediny. Česká dodávka má celkovou hodnotu
téměř 100 milionů korun.
Sedačky pro náročné saúdskoarabské
klienty jsou pojaty velice luxusně a budou
umístěny v první třídě. „Výběru sedadel se
zúčastnili i členové saúdské královské rodiny.
Sedačky jsou široké půl metru, mají vlastní
audio- a TV modul, podsvícení směrem do
uličky a další příslušenství nezbytné pro kom­
fort v první třídě – výsuvný stolek, podnožní
opěru nebo koš,“ uvedl Tomáš Boruta z mar­
ketingového oddělení Borcadu. Design a ba­
revné provedení sedaček jsou uzpůsobeny
poměrům Arabského poloostrova. Jsou proto
laděny do barvy písku, která evokuje poušť.
Sedačky dodá Borcad španělskému výrobci
rychlovlaků, společnosti Talgo Patentes. Ta je
umístí do 35 vlakových jednotek, které jsou
42
kvůli tvaru své přední části přezdívány jako
El Pato neboli Kačer. Celková cena zakázky
na výrobu rychlovlaků konsorciem, které vede
společnost Talgo, je závratných 9,5 miliardy
dolarů. Dodávka prvních souprav saúdským
železnicím proběhla už na sklonku loňského
roku, další budou následovat. Zakázka, která
je první spoluprací Borcadu a španělské
firmy, je rozplánována celkem na tři roky.
První vlaky by měly na nové trati do Mekky vy­
jet na přelomu letošní a příští sezony. Takzvaný
Haramain High Speed Rail Project má umož­
nit vlakům jezdit rychlostí 190 kilometrů v ho­
dině. Ročně má přepravit na tři miliony cestují­
cích. Nádraží na této trati jsou stavěna v duchu
tradiční islámské architektury. Na rozdíl od
českých sedaček se ale naprostá většina Čechů
do Mekky nikdy nedostane. Do svatého města,
v němž stojí největší mešita planety Al-Masjid
al-Haram, totiž smějí již po staletí vstoupit jen
pravověrní muslimové.
Spojené arabské emiráty
Prestižní zakázku
zkomplikovali podvodníci
Česká firma LIKO-S dodala pro projekt
Masdar Institute v Abú Dhabí 60 vestavěných učeben a laboratoří. Úspěšnému obchodu ale předcházel neuvěřitelný příběh,
kdy Češi narazili na podvody jedné firmy
vedené Angličany.
Společnost LIKO-S ze Slavkova u Brna
udělala prestižní obchod ve Spojených arab­
ských emirátech. V roce 2012 dodala 60 ve­
stavěných učeben a laboratoří pro projekt
Masdar Institute v Abú Dhabí. To je velice
prestižní stavba, jejíž architekturu navrhlo
slavné britské studio Foster’s. Finanční ob­
jem zakázky byl zhruba 1,1 milionu dolarů.
Obchodu ale předcházel velice dramatický
vývozní příběh. Češi natrefili na podvodnou
místní firmu Reynard Middle East, která síd­
lila v Dubaji. Její bývalý vlastník, generální
ředitel i střední management, to všechno
byli Angličané. „Nabyl jsem dojmu, že mnozí
z těch Angličanů mají doma v Anglii nějaký
škraloup, a proto se schovali do Emirátů.
Takoví lidé pak samozřejmě nejsou spoleh­
livými obchodními partnery,“ říká Martin
Coufal, předseda dozorčí rady firmy.
Český podnik měl dodat materiál spo­
lečnosti Reynard a ta pak měla zajistit fi­
nální dodávku na stavbu. Když bylo vše do­
hodnuto, vrátili se čeští byznysmeni domů
a čekali na zálohovou platbu. „Ta ale nepři­
cházela a najednou nebylo možné s nikým
z Reynardu komunikovat. Nakonec se sice
z Emirátů ozvali, ale volal kupodivu ředi­
tel firmy Modulor, která byla generálním
dodavatelem na projektu. Vyrazil mi dech
informací, že majitel Reynardu si jménem
svého arabského sponzora vzal úvěr na zá­
lohu ve výši půl milionu dolarů, převedl ji na
své soukromé konto, pak zmizel do africké
Keni a pátrá po něm Interpol,“ vypráví Martin
Coufal. Češi se po tomto šoku naštěstí nako­
nec dohodli se společností Modulor, že jim
učebny dodají napřímo, bez prostředníka.
Ani pak ale nebyl klid. „Ředitel firmy Reynard
i po útěku majitele společnosti do Afriky ne­
chtěl zrušit smlouvu a velmi razantně si začal
vynucovat svoji provizi. Vyhrožoval mi po­
mstou ze strany jejich arabského sponzora,
dokonce i fyzickou likvidací,“ říká Martin
Coufal. „Když už mi s jeho obtěžováním za­
čala docházet trpělivost a kolegové mi radili,
ať se hned obrátím na policii, požádal jsem
o pomoc ředitele Moduloru. Ten zvedl tele­
fon a zavolal jejich sponzorovi, což měl být
dokonce příbuzný nějakého šejka… Neznám
všechny detaily, jak to nakonec zařídili, ale je
fakt, že od té doby jsem o nikom z Reynardu
už nikdy neslyšel,“ dodává.
Martin Coufal zdůrazňuje, že v Emirátech
je možné dělat dobré obchody, ovšem je třeba
dát pozor při výběru partnera. Na to se nyní
česká firma sama soustředila. „Našli jsme
tentokrát ryze arabskou firmu, kterou jsme
pečlivě prověřili. Je to rodinná firma, stejně
jako je ta naše, takže vztah k podnikání má
založen na férovosti. Myslíme, že s ní to budou
dobré obchody,“ uzavírá Martin Coufal.
Tomáš Stingl
Slavnostní vyhlášení výsledků
soutěže Manažer roku se koná
23. dubna 2015 v paláci Žofín
Finalisté 22. ročníku soutěže odpovídají na dotazy měsíčníku Profit,
časopisu pro Obchod & Finance:
A
Jaké je vaše krédo?
B
Jaké politické nebo ekonomické změny ovlivnily
byznys vaší společnosti v posledních třech letech?
C
Jakým způsobem se snažíte zvýšit
konkurenceschopnost společnosti?
OF manažer roku
Manažer roku OF
Jan Ambrož, MSc.
Ing. Daniel Beneš, MBA
Ing. Vlastislav Bříza
Bohumila Budková
Generální manažer a VicePreZident
Předseda představenstva a generální ředitel
Předseda správní rady a generální ředitel
Tajemnice městského úřadu
Human Resources AHOLD Czech Republic
ČEZ
KOH-I-NOOR holding
Město Dobříš
A: Knowing is not enough we must apply, willing
is not enough we must do…
B: Maloobchod v České republice je ovlivňován mimo jiné těmito významnými politickými a ekonomickými aspekty: vývojem
kurzu české koruny vůči euru, zákonem o potravinách, zákonem
o významné tržní síle; zákonem o otevírací době či připravovanou
legislativou o zaměstnávání agenturních pracovníků.
C: Především vysokou kvalitou čerstvých potravin, konkurenčními cenami, atraktivními zákaznickými kampaněmi, kvalitním
a cíleným náborem a následným rozvojem personálu v prodejnách,
distribučních centrech a centrále společnosti.
A: Chlap drží slovo.
B: Evropská energetika je několik posledních let
v krizi, situace na trzích, kde působíme, byla a je i nadále nejistá.
V důsledku ne zrovna šťastně implementovaných evropských klimaticko-energetických cílů do roku 2020 je dnes cena silové elektřiny
pokřivená a vůbec neodpovídá skutečným výrobním nákladům.
C: Reagujeme na krizi, v níž se evropská energetika nachází. Proto
jsme v závěru loňského roku přijali novou strategii postavenou na
třech prioritách: chceme být i nadále nejlepší v tradiční energetice
a s co nejnižší nákladovostí a nejvyššími výnosy provozovat klasické
velké výrobní zdroje včetně těch jaderných.
A: Peníze ve firmě jsou krví, kdo nemá krev,
umírá.
B: Velkou změnou byla změna kurzu, kterou „upravila“ ČNB.
C: Systémovým řízením vývoje a výzkumu a inovacemi.
A: Nemám patent na rozum, ale nebojím se
odpovědnosti.
B: O žádné zásadní změny se nejednalo, i když dopady hospodářské krize pocítila i naše organizace. Ač celostátní ekonomika je
v recesi, město hospodaří s přebytkovým rozpočtem a má velmi
dobrou dluhovou službu. Úřad je stabilní a bezproblémově zvládl
i politickou obměnu.
C: Ve veřejném sektoru nejde o konkurenceschopnost, ale především o klienta a o spolupráci k plnění zákonných úkolů, úkolů municipální reprezentace a obousměrný přenos dobré praxe s jinými
úřady. I když každé ocenění samozřejmě potěší.
Zdeněk Bílek
MUDr. Eduard Bláha
Ing. Roman Buryjan
Ing. Roman Busta
Key Account Manager
Generální ředitel a člen statutárních
orgánů
Generální ředitel, předseda
představenstva
Ředitel prodeje a marketingu
Lázně Luhačovice
MATEICIUC
A: Žádné takové nemám, nicméně se řídím řadou
zásad a pravidel, která se dají shrnout tak, že je důležité zůstat
oběma nohama na zemi, udržet si zdravý selský rozum, kontakt
s realitou a produktem i první linií firmy.
B: Ekonomická krize se ve zdravotnictví projevuje se zpožděním.
Nás se dotkla až v roce 2013 v nejnevhodnější dobu, kdy stát vyhláškou z roku na rok redukoval objem lázeňské péče hrazené ze
zdravotního pojištění o 41 procent.
C: Trvalým srovnáváním se s místní i evropskou konkurencí. I sportovci vědí, že výkonnostně porostou jen v nejvyšší soutěži.
A: Jednat v souladu se svým svědomím.
B: Významným zásahem pro nás byla koncem roku 2013 intervence
ČNB. Oslabená koruna totiž jen částečně podporuje cenovou konkurenceschopnost exportérů, jako je to i v našem případě, kdy řadu
surovin a technologií dovážíme ze zahraničí. Dopad na cenu našich
výrobků má samozřejmě i aktuální vývoj na trhu s ropou, který za
poslední tři roky také zaznamenal velké výkyvy.
C: Jako nejpodstatnější konkurenční výhodu a bohatství naší firmy
vnímám naše zaměstnance. Myslím, že máme odborníky na svých
místech a schopné manažery, kteří je dokážou vést a motivovat. A to
je právě to, co nám umožňuje investovat do vlastního vývoje.
A: Moje axiomy v životě i v manažerské profesi:
Když nejde o život, jde o… (Jan Werich); Je normální, že lidé myslí
v první řadě na sebe. To je fakt; platí vždy něco za něco. To něco je
třeba i úsměv nebo poděkování. Pak to funguje.
B: Zásadní vliv na prodej cihlového systému měl pokles výstavby
novostaveb rodinných domů, který odrážel nejistoty lidí, menší
ochotu se zadlužovat hypotékou z důvodu nejisté perspektivy
v zaměstnání.
C: Základní strategií je odlišení se v kvalitě lidí a produktů. Na trhu
jako firma stojíme v roli jedničky a naší prioritou jsou lidé, jejich
profesionalita a spolehlivost pro zákazníky.
Sika CZ
A: Být bezkonfliktní, ale zásadový – to vytváří
důvěru.
B: Jistě se může zmínit nezvyklá situace ve stavebnictví, kde se zdá,
že mnohdy vítězí cena nad kvalitou. Je to podle mne zejména otázka
investora, co je ochoten akceptovat vzhledem k svému očekávání,
a nést za toto rozhodnutí také odpovědnost.
C: Je to zejména komplexnost nabízených řešení a přidaných služeb
tak, aby byla dodržena naše důvěryhodnost.
Wienerberger cihlářský průmysl
Ing. Jan Brázda
Martina Grygar Březinová
Ředitel výrobního závodu
Generální ředitelka
Zuzana Ceralová Petrofová
Jan Czudek
KNAUF INSULATION
Sodexo Pass Česká republika
Ředitelka a jednatelka
Předseda představenstva
PETROF
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY
A: Jaké si to uděláš, takové to máš. Spoléhej sama
na sebe.
B: Legislativní a daňové změny, kurzové rozdíly.
C: Inovací v oboru (prémiová značka ANT. PETROF), silnějším angažmá v kultuře a školství, otevřením areálu PETROF pro zákazníky
(Muzeum PETROF, exkurze do výroby, přehrávky nástrojů).
A: Neexistují špatné nebo dobré časy, nejsou dobré
nebo zlé obory podnikání, existují pouze dobře
nebo špatně řízené firmy. Naší největší devízou je, že si můžeme
vybírat.
B: Velký vliv má samozřejmě situace na Ukrajině, ale také změny
kurzu a přemrštěné příspěvky na solární energii.
C: Z jedné strany je to tlak na neustálý technologický a technický
rozvoj, který přinese zákazníkovi výhody v jeho podnikání. Z druhé
strany se snažíme využít potenciál lidí, abychom vytěžili z firmy
více než konkurence.
A: Pomocnou ruku hledej na konci své paže. A pak
mám rád: Zítra je další šance.
B: Vývoj cen energií, specificky nekoncepčně nastavené poplatky
za obnovitelné zdroje, dále intervence České národní banky ke
snížení hodnoty koruny vůči euru. Situace na Ukrajině a v Rusku
také obecně nepřispívá k dobrému klimatu ve společnosti a potenciální rizika mění chování zákazníků a investorů, v nejistotě své
záměry raději oddálí.
C: Prosazováním firemních hodnot a principů trvalého zlepšování.
Spolehlivostí servisu, kde držíme sliby, vysokým standardem kvality
výroby a její pružností reagovat na požadavky a situace. Vysokou
produktivitou práce a podporou IT nástroji k identifikaci nejlepší
výrobní praxe mezi týmy, jejich sdílení formou koučování.
44
A: Když s něčím nejsi spokojený, tak si nestěžuj
a změň to.
B: Politická i ekonomická stabilita je pro nás zásadní, protože našemu byznysu se daří, pokud se daří i našim klientům. Trh práce se
také mění a s ním i přístup zaměstnavatelů. Je důležité, že se opět
nastartovala ekonomika. Jedním z důležitých sociodemografických
trendů je takzvaný work-life blend.
C: Sodexo je jednička na trhu v poskytování služeb pro kvalitní
život. Definice kvalitního života se vyvíjí, a proto stále pracujeme
na rozvoji produktové nabídky a nových rozvojových směrech.
V roce 2014 jsme intenzivně spolupracovali s inovační agenturou.
Tržní prostředí je dnes velmi rychlé a je nutné umět včas reagovat
a přicházet s novými službami, a to v pravý čas.
45
OF manažer roku
Manažer roku OF
Ing. František Červenka
Ing. Martin Čudka
JUDr. Tomáš Elis
Zdeněk Frelich
Ředitel a jednatel
Jednatel
Tajemník
Ředitel závodu Oloví
Šroubárna Kyjov
Wiesner-Hager Bohemia
Magistrát města Opavy
AGC Flat Glass Czech
A: Základem úspěchu je rovnováha v pracovním
a osobním životě.
B: Vzhledem k tomu, že jsme exportně zaměřená firma, bylo
naše podnikání pozitivně ovlivněno stabilizací kurzu CZK/EUR.
Negativně působí nestabilita tuzemského politického a ekonomického systému, která se projevuje častými změnami a chybějící
kontinuitou v rozhodování.
C: Na růst konkurenceschopnosti naší firmy v posledních letech
má vliv několik faktorů. Je to systematický inovační proces, který
probíhal a neustále probíhá v několika oblastech – hledání nových
zákazníků, inovace produktů, služeb, procesů, zdrojů a znalostí.
A: Vždycky platí, že „ono to půjde“.
B: 1. Umělé oslabení koruny. 2. Glorifikace průměrných a nasazování psí hlavy úspěšným ze strany politiků. Dobré
pro volby, ale špatné pro byznys.
C: Odmítáme slevit z kvality a vysvětlujeme zákazníkům, že kvalita
za rozumnou cenu neexistuje. Naopak. Kvalita vždy stojí více úsilí,
píle, sebedisciplíny a peněz než nekvalita.
A: Život měříme skutky, a ne časem. Dát prostor
schopným a poctivým lidem.
B: 1. Stálý pozvolný nárůst agend, které jsme povinni zabezpečovat
bez adekvátního krytí ze strany státu, ať již finančního, či personálního. 2. Stálý nárůst byrokratických postupů ve státní správě,
respektive v přeneseném výkonu státní správy. 3. Stále více nepřehledné ekonomické prostředí. Legislativní nedůslednost, neprovázanost, vysoká četnost předpisů a neustálé novelizace. 4. Mediální
stavění úředníka do role nepřítele obyčejného občana.
C: V pojetí veřejné správy se o konkurenceschopnosti až tak hovořit
nedá, ale tlak na zvyšování kvality je neustálý.
A: Pokud nadřízený neodsouhlasí můj návrh, hledám chybu u sebe, protože moje argumenty nebyly
dostatečně přesvědčivé.
B: První dva roky pozitivní ekonomický růst v Rusku a následný
loňský propad.
C: Vzhledem k tomu, že vyrábíme víceméně komoditní výrobek,
jedinou cestou je nabídnout lepší nový servis.
Ing. Tomáš Ditrt
Nora Dolanská
Ing. Robert Hamerle
Jiří Holoubek
Generální ředitel
Ředitelka
Manažer divize Válcovny trub Chomutov
RCD Radiokomunikace
Pražská informační služba – Prague
City Tourism
Z–Group Steel Holding
Předseda představenstva a výkonný
ředitel
A: Dělej jen to, co umíš a co děláš rád. Nevynechej
jedinou příležitost zdokonalovat současné a neváhej, když máš příležitost učit se nové. To, co budeš umět, budeš
dělat rád.
B: V posledních třech letech se dle mého názoru naplno projevila
dramatická změna orientace české ekonomiky na systémy evropských dotací. Skutečná potřeba zadavatelů byla a je často ohýbána,
až deformována aktuálně dostupným dotačním titulem.
C: Být v oblasti, kterou se zabýváme především, tedy v oblasti pokrytí netradičních prostor rádiovým signálem, na nejvyšší možné
technologické úrovni. To platí nejen o našem přístrojovém vybavení,
ale především o vysoké odbornosti našich inženýrů.
A: Co tě nezabije, to tě posílí.
B: Obdržení mimořádného příspěvku na změnu vizuálu a sjednocení propagace Prahy v ČR i v zahraničí, změna pracovních
podmínek pro organizaci ze strany zřizovatele.
C: Systematickou spoluprací s CzechTourismem a Českými centry a naplňováním strategických marketingových cílů Prahy jako
destinace.
A: Optimistickým přístupem řešit i ty nejsložitější
problémy.
B: Kurz eura (pozitivně), sankce vůči Rusku (negativně).
C: Investicemi do strojního zařízení a modernizací.
ELCOM
A: Držme se toho, co umíme, dělejme to kvalitně
a poctivě a buďme v tom nejlepší.
B: Vzhledem k tomu, že jsme se od založení firmy se svým spoluakcionářem snažili o uplatnění v co nejširším portfoliu oblastí
elektrotechniky, daří se nám díky tomu překonávat výkyvy dané
ekonomickými změnami a změnami investiční politiky jak státních
podniků, tak i nadnárodních korporací, které jsou našimi poten­
ciálními obchodními partnery.
C: Využitím velkého výzkumného a inovačního potenciálu našich
zaměstnanců (více než 65 procent zaměstnanců má vysokoškolské
vzdělání) a důrazem na neustálé zvyšování kvality produktů.
Ing. Leo Doseděl
Gabriela Doupovcová
Ing. Jan Houdek, Ph.D.
Roman Hrnčíř
Předseda družstva
Předsedkyně představenstva
Jednatel a spolumajitel
Ředitel
Moděva oděvní družstvo Konice
Zemědělské družstvo Jeseník
INCO engineering
Severochema, družstvo pro
chemickou výrobu
A: Skromnost a poctivá práce.
B: Politické změny neovlivnily byznys. Ekonomické
změny: oslabení koruny – pozitivně; nárůst minimální mzdy
– negativně.
C: Investicemi do moderních technologií a strojního vybavení.
A: V jednání a práci je život a jenom život vám
ukáže, jak jednat a pracovat moudře. Úspěch je
v týmu.
B: Velmi negativně určitě všechna odvětví v ČR ovlivňuje nestabilní vláda, a tím nestabilní ekonomické prostředí, v našem oboru
se jedná o častou změnu v pozicích ministra zemědělství. V srpnu
minulého roku nás zasáhlo ruské embargo, které má negativní vliv
na výkupní cenu mléka.
C: Snahou o nastavení správné strategie firmy, neustálými investicemi na zvyšování technického zázemí firmy, hledáním a udržením
kvalitních a odpovědných zaměstnanců, kteří jsou loajální ke své
zaměstnavatelské firmě.
A: Vytrvalá a usilovná práce musí zákonitě přinést
dříve či později úspěch.
B: Bylo by toho asi více, ale z nejpodstatnějších vidím jednak kurzovní intervenci ČNB ve vztahu k euru a dále eskalaci občanského
konfliktu na Ukrajině s následkem krize vztahů Evropské unie
a Ruské federace. Zde leží, myslím, značný ničivý potenciál, který
může velmi negativně ovlivnit náš průmysl a národní hospodářství
na mnoho a mnoho let.
C: Myslím, že recept je poměrně jednoduchý a platí obecně: vyžaduje to velkou pracovitost, vytrvalost, vášeň pro to, co děláte, dobrý
tým spolupracovníků a permanentní snahu zlepšovat nabízené
výrobky a služby.
46
A: Pracovitost a úcta k práci druhého, vytrvalost,
dobrý tým, inovace, otevřenost a důvěra.
B: Z ekonomických změn byly pro nás nejvýznamnější pohyby
koruny. Řadou opatření se nám však podařilo tento negativní vliv
významně potlačit. Politika ovlivňuje náš byznys spíše nepřímo
prostřednictvím neustálého zvyšování byrokratické zátěže a neustálými změnami zákonů, jejichž výklad je nejednoznačný, a to
i několik let po jejich zavedení.
C: Zvyšování konkurenceschopnosti pro nás znamená velkou řadu
opatření spojených s budováním dobrého jména firmy. Například
rozšiřováním sortimentu v rámci výrobkových řad.
47
Manažer roku OF
A: Jaké je vaše krédo? B: Jaké politické nebo ekonomické změny ovlivnily byznys vaší společnosti
v posledních třech letech? C: Jak se snažíte zvýšit konkurenceschopnost společnosti?
Ing. Bohumír Hutař
JUDr. Marie Chatardová
Jiří Konečný
Ing. Michal Kopecký, MPA
Předseda
Velvyslankyně České republiky ve Francii
a v Monaku
Jednatel a CEO
Tajemník městské části
ELKO EP
Praha 2
A: I myš může bojovat se slonem.
B: Politické – nijak, náš byznys není závislý na
politice. Ekonomické – pozitivní vliv pro náš export mělo oslabení
koruny ČNB.
C: Vývojem nových přístrojů a inovací zaběhlých řešení s vyšší
přidanou hodnotou – dle našeho motta Vždy něco navíc.
A: Žít a nechat žít a respekt.
B: Fungování úřadu je přímo úměrné změnám
v komunální politice, a tedy výsledkům komunálních voleb. Je
nemyslitelné, aby tyto změny neovlivnily chod úřadu. Hlavním
parametrem je programové prohlášení rady, druhou stránkou věci
jsou personální změny, které mnohdy nerespektují kvalitu, ale zájmy. Z tohoto pohledu Praha 2 neutrpěla žádnými mimořádnými
změnami, které by znamenaly rozkolísanost či vynucený nový směr.
Taková stabilita umožňuje úspěšný vývoj a je základem úspěchu.
C: Tato oblast je z pohledu veřejné správy obtížně postižitelná.
Nicméně mou snahou je poskytnutí servisu pro občany.
ZD Hrotovice
Zastupitelský úřad ČR v Paříži
A: Tvůrčí práce člověka naplňuje a přináší mu
radost.
B: Každá politická změna má vliv na naše podnikání. Chybí nám
pevná, jasná pravidla. Tato pravidla se neustále mění dle toho, kdo
je zrovna u moci. Zářným příkladem je podpora OZE, energie z obnovitelných zdrojů. Bioplynové stanice, pokud jsou provozovány
tak, jak mají, tedy společně s živočišnou výrobou, a podpořeny
dostatkem zemědělské půdy, jsou v současnosti stavěny do stejné
úrovně jako necitlivě instalované fotovoltaické panely.
C: Konkurenceschopnost se snažíme zvýšit diverzifikací činností
firmy.
A: Nic není nikdy předem ztraceno.
B: Vytvoření stabilní vlády. Stanovení ekonomické diplomacie coby
jedné z priorit naší zahraniční politiky.
C: Vzhledem k tomu, že ambasáda z podstaty věci nemůže zvyšovat svoji konkurenceschopnost, odpovím šířeji. Snažíme se
prezentovat všemi možnými prostředky (v prostorách ambasády,
vyhledáváním partnerů, asistencí při účasti ve veřejných zakázkách ve Francii, Českými dny v regionech mimo Paříž a podobně)
schopné české firmy.
Mgr. Jitka Chizzola
MUDr. Petr Chudomel, MBA
Zdeněk Kratochvíl
JUDr. Ivana Křečková
Generální ředitelka
Ředitel
Generální ředitel
Ředitelka krajského úřadu
D.A.S. Rechtschutz AG, pobočka
pro ČR
Oblastní nemocnice Kolín
ICOM transport
Královéhradecký kraj
A: Jen mrtvá ryba plave po proudu.
B: Volby do Poslanecké sněmovny – mají vliv jednak
na koncepci rezortní politiky, volby krajské zase přímo ovlivňují
složení například statutárních orgánů společnosti. Dramatické
snížení úhrad v roce 2013 na podkladě restriktivně koncipované
úhradové vyhlášky. Zvýšení DPH v roce 2013 u některých nakupovaných komodit až o sedm procent. Kolísání cen ropy a oslabení
kurzu koruny jak vzhledem k euru (intervence centrální banky),
tak oproti dolaru. Vysokou míru nestability zevního prostředí již
vnímám jako standard.
C: Akreditací laboratoří v roce 2013 dle normy ISO 15 189, letos
bude také završen proces akreditace celé nemocnice SAK.
A: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra.
B: Pokles a růst ekonomiky ČR a EU.
C: Kvalitními výrobními prostředky a motivovaným týmem spolupracovníků. V našem případě špičkovými autobusy nebo nákladními vozy a řidiči, respektive dispečery. Zlepšením produktu
a úsporou nákladů. Vytvořením centrálního řízení dopravy a zpracováním a předáváním online dat, která mohou využít pro svůj
rozvoj i naši zákazníci.
A: Mluvme činy. (Tomáš Baťa)
B: Do práce úřadu se promítají zejména politické
vlivy. Protože je úřad v podstatě monopolem, který získává prostředky na činnost od daňových poplatníků, dopady ekonomických
změn nejsou v naší práci tak drtivé. Zřejmá je trvalá snaha státních
i krajských politických reprezentací o zefektivnění veřejné správy,
implementaci systémových změn do institucí veřejné správy.
C: Pro zvyšování konkurenceschopnosti se snažím trvale rozvíjet
zaměstnance úřadu. Zavádění změn a metod využívaných v soukromém sektoru bez nových znalostí a dovedností není možné.
Pro řízení vztahu k okolí využíváme souhrn nástrojů, které tvoří
marketingový mix.
Ing. Josef Kašpar
Ing. Petr Kazík
Ing. Josef Kubiš
Ing. Jiří Kunert
Předseda představenstva a generální
ředitel
Jednatel
Generální ředitel
AHRA
AGRO Jesenice u Prahy
Generální ředitel a předseda
představenstva
A: Žít v principech dlouhodobé trvalé spokojenosti:
pozitivním přístupem, angažovaností k rozvoji svého potenciálu
a talentu, budováním kvalitních mezilidských vztahů, dosahováním
smysluplných výsledků.
B: Oslabování nakupování vzdělávání od externích dodavatelů
a posilování využívání interních lektorů v organizacích. Dotace
z fondu ESF likvidují kvalitu vzdělávání.
C: Neustálými inovacemi, aktivní spoluprací a vztahy s klienty,
ovlivňováním trendů a vývoje trhu.
A: Aby stát mohl přebytky přerozdělovat, tak musí
pečovat o ty, kteří je vytvářejí.
B: Za největší politickou a ekonomickou změnu posledních tří let
považuji zásah národní banky na ovlivnění kurzu koruny. I přes
všeobecnou kritiku považuji zásah za správný a o jeho pozitivním
vlivu svědčí současné dobré výsledky v růstu HDP a v přebytcích
v zahraničním obchodě.
C: Konkurenceschopnost podniku zvyšujeme neustálým sledováním nových poznatků vědy a techniky, jejich zaváděním, a to
promyšlenou investiční politikou. Důraz je kladen na zvyšování
odborné úrovně všech spolupracovníků ve firmě.
A: Mít odvahu dělat něco nového.
B: Největší změny nás zasáhly v rámci nového občanského zákoníku
a nového zákona o korporacích.
C: Špičkovým servisem pro naše klienty v rámci likvidace škod.
Ten začíná již u poradenské činnosti na naší 24hodinové lince.
K tomu patří vysoký standard obchodních zástupců a kvalitní
servis centrály.
Výzkumný a zkušební letecký ústav
A: Je lepší zapálit byť jen jednu svíčku než proklínat
tmu. (Konfucius)
B: Pozitivní ovlivnění se nekonalo. Negativně nás ovlivňuje především trvalé klesání vládní podpory aplikovaného výzkumu a vývoje
a neochota finančních úřadů akceptovat zákonem stanovenou
možnost odečtu nákladů na podporu výzkumu, vývoje a inovací
ze základu daně.
C: Především zavádíme nové technologie a odborně vzděláváme
zaměstnance, které také zapojujeme do mezinárodních týmů, a tím
udržujeme krok se špičkou v našem oboru. Velmi důležitá je také
těsná spolupráce s průmyslem, kterému nasloucháme.
48
UniCredit Bank Czech Republic
A: Vybudovat dobrou firmu či banku je možné
pouze díky kvalitní strategii, dlouhodobé vizi, za podpory všech
spolupracovníků a především s velkou dávkou pokory.
B: Regulace a dohled nad finančním trhem jsou samozřejmě potřebné. Nicméně v poslední době dochází v bankovnictví i kvůli
opatřením v reakci na poslední finanční krizi k dalšímu a dalšímu
zvyšování požadavků. Výrazně tak rostou nejen přímé náklady
bank na splnění všech podmínek, ale zavádějí se například i další
kontroly, což vede k růstu nepřímé úměry mezi takto vynaloženými
náklady a efektivností těchto kontrol.
C: Zavedením inovativních retailových produktů.
49
OF manažer roku
Manažer roku OF
Ing. Czeslaw Kura, Ph.D.
Ing. Vladimír Kysela
Drahomíra Mandíková
Ing. Tomáš Milich
Ředitel a předseda představenstva
Ředitel divize Procesní Automatizace
a ředitel pro strategický rozvoj
Ředitelka firemních vztahů a komunikace
Ředitel a jednatel společnosti
Plzeňský Prazdroj
OVUS-podnik živočišné výroby
A: Nejšťastnější lidé nemají to nejlepší ze všeho.
Prostě udělají to nejlepší ze všeho, co mají.
B: Situace na trhu s pivem nebyla v uplynulých letech vůbec jednoduchá a byla ovlivněna zvýšením spotřební daně v období ekonomické krize i nepříznivým počasím, což se negativně projevilo
na komplexním výsledku jak pivovarnictví, tak i celého sektoru
pohostinství. V loňském roce se situace pomalu začala stabilizovat
a došlo také k mírnému oživení zájmu o čepované pivo.
C: Pro zvýšení konkurence, udržení stávajících milovníků piva a získání nových prakticky každý rok přinášíme na trh nějaké novinky.
I když v pivní kategorii stále hraje prim ležák plzeňského typu.
A: Nepřetržitá inovace procesů a výroby spojená
s férovostí a poctivostí v byznysu je základem úspěchu firmy.
B: Největší zásah pro rozvoj a naši modernizaci bylo oslabení koruny, kdy nakupované technologie se nám okamžitě ze dne na den
prodražily o cca 2,5 milionu korun a zvýšily celkové náklady na dovážený obalový materiál včetně různých ingrediencí do výroby.
C: Inovačními přístupy, zaváděním nových produktů na trh a nedílnou součástí je neustálá modernizace a investice do rozvoje. To
vše zároveň vytváří i tlak na efektivitu a produktivitu výroby.
Pro North Czech
A: Nikdy se nevzdávat.
B: Intervence centrální banky, které osobně považuji za jeden z politicko-ekonomických fenoménů dnešní doby.
C: Být jiní, být schopni se odlišit, být „sexy“ v nabízeném řešení
pro své zákazníky.
ABB Česká republika
A: Nikdy se nevzdávej po prvním neúspěchu, život
vždy nabídne druhou šanci a zítra začíná nový den.
B: Politikou se nezabýváme, ale dopady ze sankcí na ruském trhu
jsou viditelné. Ekonomicky nás ovlivňuje zejména nízká úroveň
investic do obnovy průmyslu.
C: ABB je globálním hráčem, konkurenceschopnost posilujeme
zejména mezinárodní centralizací výrobních kapacit a know-how.
ABB v České republice se daří být uprostřed tohoto dění.
Ing. Josef Liška
Mgr. František Lukl, MPA
Ing. Radoslav Moravec, CSc.
Mgr. Alena Müllerová
Místopředseda představenstva a generální
ředitel
Starosta
Generální ředitel
Kreativní producentka
Město Kyjov
Zeveta Bojkovice
Česká televize
A: Chovat se slušně a držet slovo, zůstat normální
a uplatňovat zdravý rozum.
B: Pozitivní změna rozpočtového určení daní ve vztahu k územním
samosprávám. Její prosazení bylo hlavním cílem a aktivitou Svazu
měst a obcí ČR, jehož jsem místopředsedou. Příjmová stránka rozpočtu města tak posílila o 15 procent. Pozitivní vliv na inkaso daně
z přidané hodnoty, která je tahounem daňových příjmů města, měl
i ekonomický růst a dnes již politicky stabilní prostředí.
C: Výběrem kvalitních pracovníků na zodpovědné pozice v oblasti
agend rozvoje města, majetku a financí. Důležitým aspektem je
mít na své straně veřejnost a zapojit ji do rozhodování o věcech
veřejných.
A: Nebát se a nekrást.
B: Podle mého názoru obecně růst v automotive sektoru nebyl ovlivněn žádnými změnami. Jako nebezpečný
trend považuji neúměrný nárůst různé kontrolní činnosti ze strany
státních orgánů a zahajování správních řízení kvůli každému
nesmyslu.
C: Dokonalou znalostí firmy a produktového portfolia, neustálým
porovnáváním se s konkurencí, poznáváním potřeb zákazníků
a vytvořením inovativního prostředí ve firmě.
A: Každý den odvahu.
B: Česká televize je díky statutu televize veřejné
služby méně závislá na politických a ekonomických změnách, i když
celkové prostředí a politická kultura na ni samozřejmě vliv mají.
C: Sledujeme vývoj a trendy ve světě, především vývoj evropských
televizí veřejné služby.
Ing. Antonín Machala
PhDr. Pavel Makovský, Ph.D.
Dipl. Ing. Jindřich Nádvorník
Jiřina Nepalová
Jednatel
Jednatel a majitel
CEO
Předsedkyně představenstva
ALTECH
LIGS University
Mikroelektronika
RENOMIA
A: Nejdřív si vydělej a pak investuj. I růst firmy
musí být přiměřený z důvodu zvládnutí nových
požadavků a situací.
B: Pozitivně – ČNB proexportní kurz koruny. Negativně – embargo
do Ruska a následná opatrnost partnerů v Rusku.
C: Investicemi do strojního vybavení, technologií a firemních objektů, modernizací výrobků sortimentu firmy, Vývojem nových
výrobků a vzděláváním lidí.
A: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá
důvody.
B: V poslední době pozoruji určité oživení ekonomiky a postupný,
i když pomalý návrat firem k přispívání na vzdělávání svých
zaměstnanců.
C: Především inovacemi, zaváděním nových trendů, zlepšováním
služeb a nabídky pro klienty. A dále pak vzděláváním všech, kteří
pracují v LIGS University.
A: Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát.
B: Za pozitivní změnu považuji větší schopnost našich zákazníků čerpat dotace z EU a s jejich pomocí spolufinancovat
rozvoj odbavovacích a informačních technologií ve veřejné dopravě.
Intervence ČNB koncem roku 2013 a s tím spojená stabilita kurzu
měnového páru EUR/CZK pro nás byla spíše pozitivní, a navíc ČNB
přišla s dlouhodobým závazkem pro exportéry.
C: Téměř nikdy nekončícím vývojem nových produktů a systémů
– naše společnost investuje ročně nemalé prostředky do vývoje
nových produktů, ale také do nejmodernějších výrobních technologií, neboť dokud není výrobek u zákazníka fyzicky přítomen ve
stoprocentní kvalitě, obrázkům na papíře už dnes nikdo neuvěří.
A: Úspěchy přijímat s pokorou
B: Některých našich klientů se nepochybně dotkla
situace na Ukrajině a v Rusku. Bylo připraveno několik významných
projektů a s tím související pojištění, které nebylo realizováno.
Obor pojišťovnictví ovlivnila zejména změna občanského zákoníku s platností od 1. 1. 2014. S tím bylo spojeno mnoho úprav
v pojistných smlouvách našich klientů, specifikace nových rizik
a komunikace s našimi klienty, aby byli dobře informováni. Nic
z toho však nemělo podstatný vliv na náš byznys.
C: RENOMIA vstoupila na trh s cílem poskytovat nejlepší profesionální a komplexní služby pro své klienty a obchodní partnery.
Klíčové jsou naše znalosti oboru.
Synthesia
A: Štěstí přeje připraveným.
B: Pokud bych mluvil o těch pozitivních ovlivněních, tak nám určitě výrazně pomohla intervence ČNB a její vliv na kurz koruny,
vzhledem k tomu, že většinu naší produkce vyvážíme.
C: Žádný zvláštní recept nemám a nevím, jestli nějaký univerzální
recept vůbec existuje. Vždy je třeba reagovat na konkrétní situaci,
nebát se přijmout rozhodnutí, dotahovat věci do konce a nikdy nepřestat přemýšlet nad tím, jak věci kolem sebe zlepšovat. Motivovat
lidi kolem sebe, aby myšlenku trvalého zlepšování vzali za svou.
50
51
Manažer roku OF
A: Jaké je vaše krédo? B: Jaké politické nebo ekonomické změny ovlivnily byznys vaší společnosti
v posledních třech letech? C: Jak se snažíte zvýšit konkurenceschopnost společnosti?
Ing. Jiří Nesvadba
Ing. Ivan Olšan
Ilona Plšková
Mgr. Šárka Prachařová
Předseda představenstva
Jednatel, vedoucí marketingu a prodeje
Generální ředitelka společnosti
Ředitelka
Integra, výrobní družstvo Zlín
Agrio MZS
Aircraft Industries
AABYSS
A: Problémy – to je výzva! Nedaří se je vyřešit
dnes? Zítřek přinese jistě nové možnosti a nápady!
Věřím, usiluji, pracuji!
B: Naše podnikání ovlivňuje stále se měnící legislativa k zaměstnávání osob se zdravotním postižením i další legislativní změny
týkající se podnikání obecně.
C: Klademe důraz na využívání nových materiálů a pořizování
nových technologií, věnujeme pozornost kvalitě prováděných služeb a výrobků.
A: Odvážnému štěstí přeje a každý problém se dá
vyřešit.
B: Pomohlo nám postupné oslabování české koruny. Vyrábíme
stroje pouze pro zemědělství a to je díky vstupu ČR do EU jako
odvětví relativně stabilní.
C: Investujeme do vývoje nových produktů, do marketingu, do
rozšíření obchodní sítě. Zvyšování produktivity práce a ziskovosti
nám letos umožnilo mírně snížit prodejní ceny.
A: Každá naše činnost má své opodstatnění, svůj
záměr, protože vše se vším souvisí, a proto mi nikdo
neříkejte, že to nejde udělat, ale raději mi řekněte, jak toho postupně
můžeme dosáhnout. Definujte překážky, řešení a cíl. Člověk musí
být přesvědčen, že to, co dělá, má smysl a že to nepřijde nazmar.
Pak určitě má význam za tím v životě jít.
B: Vzhledem k tomu, že naše společnost z velké části dodává na
ruský trh, musela učinit opatření v souvislosti s výrazným poklesem
ceny rublu, nicméně způsobů, jak se s touto situací vyrovnat, je celá
řada, proto tato skutečnost neovlivnila naše stanovené plány.
C: Již několik let intenzivně pracujeme na modernizaci našeho
letounu tak, aby ještě lépe čelil svým konkurentům.
A: Zanechat po sobě stopu, za kterou bych se nikdy
nemusela stydět.
B: Významné poškození přirozených tržních mechanismů, které
fungují ve zdravé ekonomice na principu požadované kvality a tomu
odpovídající ceny. Každá dotace bourá zdravé tržní prostředí.
Veřejné zakázky se soutěží především na ceně a málo se monitoruje
kvalita, což poškozuje další vzdělávání v očích veřejnosti.
C: Udržováním rovnováhy mezi vnitřním a vnějším potenciálem
firmy: odborně i manažersky pracovat na dynamice firmy, znát
slabé i silné stránky, mít zmapované příležitosti i hrozby, neustále
aktivizovat pracovní tým a těžit z jeho synergie, zvyšovat jeho odbornost i empatii a naslouchat potřebám zákazníka.
RNDr. Tomáš Paclík
Ing. Hana Palečková
Doc. Ing. Vojtěch Pražma, CSc.
Hynek Sagan
Předseda správní rady
Ředitelka
Majitel, ředitel vývoje a strategie
Generální ředitel a jednatel
FC Viktoria Plzeň
RATTAY kovové hadice
MODELÁRNA LIAZ
ARMEX OIL
A: Nejcennější kapitál jsou moji zaměstnanci.
B: Změny právní úpravy ve zdanění sázkových her
– ztráta reklamních partnerů z této oblasti podnikání. Nicméně
tyto změny považujeme za pozitivní z celospolečenského hlediska,
a to i s ohledem na financování sportu prostřednictvím státního
rozpočtu.
C: Zvyšováním kvalifikace zaměstnanců soustavným vzděláváním,
technologickými inovacemi, zlepšováním infrastruktury.
A: Dělat vše naplno a jak nejlépe umím.
B: Vzhledem k tomu, že jsme firma, která obchoduje i se zahraničím, mají na nás vliv mimo jiné zásahy ČNB týkající
se kurzu koruny a eura. Zároveň pociťujeme velký nárůst administrativy v posledních zhruba dvou letech, kdy je kladen stále větší
důraz na certifikáty a obsáhlé podklady ke každé zakázce, dále
velice podrobné kontroly různými audity a dozory, k nimž je třeba
mít připravené další obsáhlá sdělení a zprávy.
C: Těch způsobů je několik a měly by jít ruku v ruce. Kvalita a pečlivost zpracování našich výrobků stojí na předním místě. Dále vstřícný
přístup k požadavkům každého zákazníka, i sebemenšího.
A: Štěstí hledej v tvůrčí práci.
B: Vývoj makrookolí v uplynulých letech ovlivnil
náš byznys poměrně významně. Globalizace a stále větší interdependence všech subjektů světové ekonomiky pro nás znamená
snazší zánik komparativních výhod. Na druhé straně nás tyto tendence nutí neustále posouvat své limity – podporou výzkumných
projektů a vhodnými investicemi jsme poměrně ve vysokém tempu
dokončili komplexní inovační přestavbu podniku.
C: U nás je globální konkurenceschopnost založena na třech prostých faktorech – inovace, inovace, inovace! Mám na mysli inovace
výrobku, technologie, obchodu i marketingu.
A: Můžete mít mnoho pouček z knih, ale selský
rozum v nich nenajdete.
B: Rozhodně jde o zavedení kaucí pro distributory pohonných
hmot, které měly zásadní vliv na kultivaci trhu.
C: Neustále se snažíme vyhledávat nové příležitosti a trendy pro
zdokonalení poskytovaných služeb zákazníkům.
Vladimír Peták
Ing. Otakar Petráček
Předseda představenstva
PhDr. Kateřina Siveková
Křižáková
Ing. Jiří Sobota
Generální ředitel, člen představenstva
ABS Jets
Mileta
Ředitelka
Zemědělská společnost Sloveč
A: Zachování férovosti a mít gentlemanský
přístup.
B: Rusko-ukrajinsky konflikt, virus ebola – paralyzování afrických zakázek, oslabení koruny, dopad na nákupy náhradních dílů
a služeb za eura a dolary, změny zdanění mezd vyšších platových
kategorií.
C: Snižováním rizik v obecné rovině, můžeme si dovolit více se
podbízet (krátkodobě) a těžit z vysoké flexibility a entuziasmu
zaměstnanců. Dále nabízíme v mezích možností vysokou míru
improvizace.
A: Být férový sám k sobě, ke svým spolupracovníkům, klientům i dodavatelům.
B: Mileta se aktivně pohybuje na zhruba 70 trzích po celém světě. To
znamená vědomou akceptaci řady rizik. Naše obchody na Ukrajině
a v Rusku dramaticky poklesly. Bezpečnostní a zdravotní situace
v západní Africe neumožňuje výrazný růst obchodů, jako tomu
bylo dříve. Posílení dolaru prodražuje nákupy surovin, což je částečně kompenzováno kurzem koruny k euru. To vše je ale součástí
našeho mixu teritorií.
C: Inovacemi. Špičkovým designem. Diverzifikací trhů. Diverzifikací
produktů. Péčí o vlastní zaměstnance.
A: Všichni jsme si rovni a nikdo není rovnější.
B: Práce v neziskovém sektoru není byznys. V našem oboru je
největší změna citelná v připravované reformě psychiatrické péče.
Týká se dvou resortů – zdravotnického a sociálního.
C: Nabídka našich služeb se netýká jenom klienta, ale celého jeho
sociálního prostředí. Významn faktor na cestě k optimalizaci psychického stavu klienta vidíme v komunikaci s rodinou, dokonce
i s přesahem k zaměstnavateli, ke škole, kam klient dochází. Lepší
porozumění duševní nemoci okolím vede ke kvalitnější adaptaci
nemocného.
52
Terapeutické centrum Modré dveře
Ředitel, místopředseda představenstva
A: Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti. Bez zemědělství není budoucnost.
B: Nejlepší by pro podnikání bylo, kdyby se žádné politické a ekonomické změny nekonaly a tržní prostředí by bylo stabilní. Časté
změny firmy poškozují.
C: Vyvíjíme nové technologie na zpracování půdy (realizujeme polo­
provozní pokusy). Investujeme do nákupu půdy, vylepšujeme její
úrodnost například návratem organické hmoty do půdy, promyšlenou technologií zpracování atd. Za nejvyšší bohatství naší firmy
a koneckonců i celé ČR považuji úrodnost a vlastnictví půdy.
53
OF manažer roku
Manažer roku OF
Zdeněk Sobota
Jaroslav Sysel
Ing. Josef Tichý, CSc.
Mgr. Václav Tichý
Předseda představenstva
Ředitel společnosti
Generální ředitel
Ředitel
Obzor, výrobní družstvo
Zemědělská a dopravní technika
Explosia
A: Žij a pracuj s čistým svědomím, užívej vlastní
rozum a naslouchej svému okolí.
B: Jako vysoce exportně orientovaná firma jsme ocenili opatření
ČNB vedoucí k oslabení kurzu koruny.
C: Snižujeme náklady, zvyšujeme produktivitu práce a přidanou
hodnotu a rozšiřujeme portfolio výrobků i zákazníků.
A: Tradice, kvalita, solidnost.
B: Rozhodnutí ČNB o oslabení koruny vůči euru
v závěru roku 2013.
C: Kromě vysoké kvality se snažíme být otevření zákazníkům
a rychle reagovat na jejich konkrétní požadavky.
A: Nebát se dávat si velké a náročné cíle a umět
zachovat klidnou hlavu i v krizových situacích.
B: Byznys naší společnosti v posledních třech letech nebyl významně ovlivňován žádnými politickými či ekonomickými změnami. Byl však výrazně negativně ovlivněn na počátku devadesátých let a částečně ještě krizí v letech 2008 a 2009.
C: Díky dobré znalosti trhu a vývoji na něm, díky schopnosti nabízet žádané produkty, které jsou zcela srovnatelné se světovými
standardy, díky zachování vlastní výzkumné a vývojové základny,
ale i udržení kvalifikovaných pracovníků na klíčových místech ve
firmě i v období, kdy se nedařilo, se v posledních třech letech podařilo významně zvýšit konkurenceschopnost celé firmy.
Střední odborné učiliště
nábytkářské a střední odborná
škola
Ing. Monika Šimánková, Ph.D.
Mgr. Helena Štáchová
MUDr. Michaela Tomanová, MBA
Karolína Topolová
Statutární ředitelka
Ředitelka
Ředitelka a primářka
Generální ředitelka
HESTEGO
Divadlo Spejbla a Hurvínka
Rehabilitační ústav Brandýs
nad Labem
AAA AUTO
A: Přímé jednání patří mezi prvotní podmínky
úspěchu! (Tomáš Baťa)
B: V posledním roce to určitě byla situace v Rusku a s ní související
pokles objednávek ze segmentu obráběcích strojů.
C: Velkou pozornost věnujeme automatizaci práce. Investujeme do
nových nástrojů, jako je například Teamcentr, který jsme implementovali v konstrukci v návaznosti na nový systém kapacitního
plánování, lokací a vychystávání do supermarketů. Dalším příkladem může být zavádění nového systému kapacitního plánování
práce pro konstruktéry, technology a programátory. Velký důraz
klademe na zvýšení efektivity interní komunikace.
A: Nedělej, co nechceš, aby ti dělali jiní.
B: Bez dotace magistrátu by dětská vstupenka stála
450 korun (místo stávajících 110 korun pro školy), což by bylo pro
divadlo likvidační. Přes nejnižší cenu vstupného a zdaleka nejnižší
dotaci ze všech městských divadel nás chtělo minulé vedení radnice
vykázat z řady jím dotovaných divadel. Vyhlásila jsem petici a poprosila občany o vyjádření, zda by mělo DSH zůstat v péči města.
Za pouhý prosinec se v náš prospěch podepsalo přes 13 tisíc lidí
od nás i ze zahraničí.
C: Je to stejné jako ve výrobní sféře – konkurenceschopnost zvyšuje
exkluzivní nabídka, originálnost a solidnost.
A: Snažím se všechno ve svém životě dělat s láskou
a na maximum.
B: V posledních třech letech se především díky legislativním změnám zkomplikoval proces přijímání pacientů k léčebné rehabilitaci
do našeho rehabilitačního ústavu. Najednou se změnil systém
zaběhnutý už roky. Lékaři a pacienti nevěděli, co mají dělat. Díky
naší včasné reakci a informační kampani směřované k odborné
veřejnosti, ale také k laické veřejnosti neměl rehabilitační ústav
finanční ztráty.
C: Snažíme se poskytovat kvalitní, především rehabilitační péči.
A: Úspěch manažera spočívá v pokoře a úctě
k učiteli a v respektu k lidem, které vede.
B: Snížení kurzu koruny vůči euru vedlo k razantnímu zvýšení
exportu ojetých vozů do zahraničí. Počet vozů takto prodaných
naší společností jen v roce 2014 činil téměř pět tisíc.
C: Děláme řadu konkrétních kroků pro to, abychom se v rámci sektoru ojetých vozů v maximální možné míře úrovní služeb odlišili od
veškeré konkurence. Naším cílem je poskytovat při prodeji ojetých
aut stejné služby, garance a poprodejní servis, jaké nabízejí prodejci
nových vozů. Máme největší výběr aut na českém a slovenském trhu
s nejširšími garancemi.
Josef Tesařík
Jan Tichý
Marek Vávra
Radim Vítek
Jednatel a generální ředitel
Jednatel a generální ředitel
Majitel
Předseda družstva
Pacific Direct
Saar Gummi Czech
TERRA FELIX – Zámecký pivovar
Frýdlant
v. d. CYKLOS Choltice
A: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. (Jan Neruda)
B: Kurz české koruny vůči ostatním měnám.
Ekonomický růst Číny. Ukrajinsko-ruská krize.
C: Zvyšujeme efektivitu výroby, hledáme nové trhy a udržujeme
vysokou úroveň zákaznického servisu.
A: Selský rozum je základem všeho.
B: Automobilový průmysl začal postupně ožívat,
ceny surovin se po relativně velkém vzestupu v letech 2011–2012
poměrně prudce propadly na konci roku 2014 a rozhodnutí ČNB
o devalvaci koruny jistě pomohlo exportérům, jako jsme my (to
ale nic nemění na tom, že jako běžný občan této republiky na to
mám negativní názor – devalvace české měny nás neposouvá do
Německa, ale do Rumunska).
C: To je „jednoduché“. Pořád přemýšlíme (a poté konáme) o tom, jak
můžeme být lepší, jak můžeme být potřebnější pro naše zákazníky
a přitom si dobře vydělat jednak na další rozvoj firmy, jednak pro
naše lidi i vlastníky firmy.
54
A: Pracovat tak, abych se při zpětném ohlédnutí
nestyděl za své činy, a budovat firmu ne pro sebe, ale pro své děti
a vnuky… pro další generace…
B: Od hospodářské krize bankovní instituce neúvěrují malé dynamické firmy a požadují několikanásobné zajištění. Maří tak velký
potenciál dnešní české ekonomiky a brání tím rozvoji v regionech
s menší kupní silou. Je na politicích, aby podpořili financování
zdravých projektů a nehnali tyto firmy k drahému financování
z nebankovních zdrojů.
C: Dalším vzděláváním zaměstnanců, spoluprací s firmami v oboru
a nákupem vstupních surovin v nejvyšší možné kvalitě.
A: Připravit co nejlépe naše absolventy do života. Proto musíme
být vždy krok před ostatními školami!
B: Naše úspěchy pozitivně ovlivnila narůstající konkurence některých škol, která nás motivuje hledat nové cesty ke zkvalitňování vzdělávání a rozšiřování uplatnění našich absolventů v praxi.
Naopak negativní vliv na poskytování vzdělání jako veřejné služby
na našich školách má vzrůstající diskriminační postoj MŠMT vůči
žákům soukromých škol a jejich rodičům a tím i vůči soukromým
školám obecně.
C: Zvyšujeme efektivitu vzdělávání a zavádíme inovace.
A: Neexistuje slovo nejde a nemůžu, pouze nechci.
B: Změny DPH, nový občanský zákoník, intervence
ČNB.
C: Neustálými investicemi do vývoje nových produktů a nových
výrobních technologií.
55
OF manažer roku
manažer roku OF
Ing. Miloň Vojnar
PhDr. Miroslav Vrátný
Ředitel společnosti
Ředitel
Lumius
FOR G
A: Lumius, to je svět plný energie. Tento svět se
zdá stále složitější, náročnější, méně srozumitelný.
Chceme být našim klientům partnerem, který je tímto světem
spolehlivě provede.
B: Do našeho odvětví elektroenergetiky a plynárenství čím dál více
zasahují regulace evropských institucí, které společně s politickými
rozhodnutími o podpoře obnovitelných zdrojů poměrně významně
křiví cenový trh. Nikoli nevýznamným zásahem byl rovněž intervenční krok ČNB ve prospěch oslabení koruny.
C: Prodej elektřiny a plynu dnes nabízí nepřeberné množství společností. Jen málokterá však dokáže nabídnout kvalitní servis
a odborné poradenství.
A: Sebevědomí a odvaha vyvážené pokorou.
B: Náš předmět činnosti je zaměřen z velké části
na vývoz, takže pozitivní bylo ovlivnění měnovou politikou ČNB.
Politické změny nezaznamenávám, chci „menší“ stát, který mě
chrání, a to se neděje.
C: Předbíhat konkurenci unikátním řešením strojů a zařízení v konstrukčním vývoji.
Ing. Rostislav Zabystrzan
Ing. Jindřich Zdráhal
Spolumajitel, jednatel, ředitel
Předseda družstva
STEELTEC CZ
Mechanika Prostějov, výrobní
družstvo
A: Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím
neumíš. (Tomáš Baťa)
B: Zřejmě největší politickou, ale zároveň i ekonomickou změnou
pro podnikání naší společnosti v minulém období byl zásah ČNB
do vývoje kurzu české koruny.
C: Podporou a neustálým rozvojem spolupráce s chráněnou dílnou
snižujeme náklady na jednoduché montážní operace. Zaváděním
principů štíhlé výroby jsme před třemi lety, ve spojení s proškolením
téměř veškerého personálu ve společnosti s využitím programu
pracovního úřadu Vzdělávejte se pro růst, nastartovali proces nekonečného zlepšování veškerých procesů ve firmě.
A: Slušnost, serióznost, dodržování dohod.
B: Změna kurzu eura.
C: Personálními změnami, vzděláváním zaměstnanců a mladými
absolventy.
Exportujeme na nejnáročnější trhy
Z garážové firmy ALTECH dorostl mezi velké světové výrobce šikmých plošin. Podle jednatele Antonína Machaly
rostly tržby meziročně o neskutečných 32 procent, a tak má společnost ambice stát se evropskou jedničkou.
Vyrábíte od roku 1992 po­
můcky pro imobilní osoby. Jak se
za tu dobu trh změnil?
Situace na trhu v začátcích byla
daleko snadnější než dnes. Po sametové revoluci se najednou začalo
mluvit o zdravotně postižených osobách a jejich integraci do společnosti. Na trhu byl absolutní nedostatek všeho
potřebného. ALTECH se postupně věnoval
zvedacím zařízením, tedy vývoji a výrobě
schodišťových plošin. V této činnosti pokračuje dodnes. Současný trh je zásobován celou
řadou výrobků i z dovozu. Konkurence v naší
branži je podobná jako u jiných výrobků.
Kolik procent zakázek dělá český trh
a kam všude své pomůcky vyvážíte?
Ve finálních výrobcích a zboží tvoří prodej
inzerce
do tuzemska 18 procent celého objemu hlavních výrobků. U šikmé
schodišťové plošiny OMEGA +
DELTA je podíl tuzemska ještě
nižší, a to 12,9 procenta z jejich celkového finančního objemu. Našimi
hlavními vývozními zeměmi jsou
především země EU, ale i Ameriky,
také Japonsko a Hongkong.
Chcete se stát nejuznávanějším výrob­
cem šikmých plošin pro imobilní občany
v Evropě. Jak ambiciózní plán to je?
ALTECH vznikl v roce 1992 jako garážová firma. V průběhu let neustále rostl až
na současných 180 zaměstnanců. Počtu zaměstnanců odpovídá objem zakázek, který
musí firma vyrobit a dodat.
To se v evropském měřítku rovná největším
firmám v oboru. Samotná velikost firmy však
není postačující parametr. Je naprosto nutné
se neustále věnovat kvalitě a další modernizaci a vývoji výrobků. To nás vede k reálnému
dosažení cíle firmy.
Čemu jste se museli přizpůsobit během
let, co je firma na trhu?
Hlavním výrobkem firmy jsou šikmé schodišťové plošiny. U tohoto výrobku je ALTECH
v současné době z 92 procent vývozcem.
Tento velmi technicky vyspělý výrobek prošel celou řadou modernizací, které neustále
zlepšují jeho užitnou hodnotu a také reagují
na požadavky vyšší bezpečnosti výrobku.
V průběhu let bylo rovněž nutno reagovat na
měnící se technické předpisy, popřípadě plnit
nároky předpisů na zahraničních trzích, například v Americe, Japonsku a podobně.
A151003630
Jan Zeman
Ředitel a jednatel
Biopekárna Zemanka
A: Čím více žiju a čím méně tlačím na výsledky,
tím lepší jsou.
B: Žádné.
C: Být stále jedničkou ve svém segmentu trhu a udávat jeho směr
díky inovacím.
Následují rozhovory s vybranými finalisty, které připravila
redakce časopisu Profit.
56
57
OF manažer roku
Děláme vše pro uplatnění absolventů
V celostátních odborných soutěžích patří žáci Středního odborného učiliště nábytkářského a střední odborné
školy mezi nejlepší v republice. Ředitel Václav Tichý klade důraz zejména na inovaci vzdělávacích programů.
58
Budete navyšovat kapacitu pro další
žáky?
V žádném případě o tom ani neuvažujeme.
Jednak nemáme volné objekty, ale hlavně
V rámci soutěže Manažer roku jste zmí­
nil, že ministerstvo školství má tendenci
diskriminovat žáky soukromých škol. Jak
se tomu snažíte bránit?
Ministr školství přišel v červenci 2014
s novelou zákona o poskytování dotací
soukromým školám, podle které by každý
z učitelů i provozních zaměstnanců, který
je zřizovatelem školy, musel hradit provozní
náklady cca ve výši 250 tisíc korun ročně. To
je samozřejmě nesmysl, kterému se díky řadě
složitých jednání Sdružení soukromých škol
Čech, Moravy a Slezska podařilo zabránit.
Těžko se mi odpovídá na dotazy našich
učitelů, proč oni nemají od listopadu také zvýšeny mzdy o těch 3,5 procenta jako ostatní.
Poskytují ze zákona veřejnou službu, jejich
žáci patří mezi nejlepší v ČR, všichni mají
předepsanou kvalifikaci, učí stejné žáky
jako ostatní. Dosud se naše sdružení snažilo s MŠMT jednat, nyní se připravují další
kroky. Podmínky pro poskytování veřejné
služby – vzdělávání jsou pro jednu skupinu
našich občanů diskriminující. A to určitě není
dobře.
A151003674
Asi máte dobré podmínky pro vzdělá­
vání. V Učitelských novinách byl rozho­
vor s předsedou Senátu PČR Milanem
Štěchem, ze kterého vyplývá, jak jsou sou­
kromé školy nadstandardně financované ve
srovnání s krajskými školami.
Tak to vůbec není pravda. Podle zákona
o poskytování dotací soukromým školám
dostáváme pouze peníze na neinvestiční
výdaje. Pokud splníme zákonem stanovené
podmínky (kvalita, účetní audit a další),
můžeme dostat maximálně 90 procent normativu pro školu a 80 procent pro školská
zařízení. Normativ stanovuje ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy podle neinvestičních nákladů pro daný obor krajských
škol. V našem případě dostaneme ročně minimálně o 5,4 milionu korun méně, než kdybychom byli krajskou školou. Samozřejmě
nedostaneme žádné peníze na investice, jako
je údržba a opravy budov, strojní vybavení,
grafické programy a tak dále. Školné nehradí
žáci učebních oborů a některých maturitních
oborů. Roční příjem ze školného se pohybuje
kolem tří milionů korun. Nezanedbatelný příjem máme i z produktivní práce našich žáků,
ten se ročně pohybuje kolem 600 tisíc korun.
O truhlářské a hlavně čalounické práce našich
žáků je obrovský zájem. Naši kapacitu máme
plně vytíženou a již nyní přijímáme zakázky
až na listopad 2015.
nebyly naše obory zařazeny do programu
na podporu technických oborů financovaného EU. V rámci tohoto programu jsou školy
štědře jednorázově dotovány částkami až
3,5 milionu korun, ale hlavně vozí autobusy
celé třídy posledních ročníků všech základních škol do krajských středních škol, kde
stráví jeden celý den.
Každé dítě ZŠ tak navštíví asi pět středních škol s cílem posílit nábor žáků do krajských škol. A v tom my jim nemůžeme konkurovat. Máme možnost s žáky krátce mluvit
při burzách škol nebo na schůzkách rodičů
v ZŠ. Negativní dopad této „podpory“ se
projevil již nyní v počtu přihlášek do našich
řemeslných oborů. Takže je možné, že v rámci
podpory technických oborů zaniknou některé
obory, které se učí v Libereckém kraji jen na
naší škole, jako je například obor čalouník
a další podobné.
inzerce
V době, kdy se řeší, že mladé lidi řemeslo
netáhne, vám se daří školu naplňovat ze sta
procent. Jak jste dokázal řemesla, jako je
truhlářství, čalounictví, tak zatraktivnit?
Jsem ředitelem tří škol, které jsou všechny
v jednom školském komplexu. V jedné z nich,
konkrétně v SOU nábytkářském a SOŠ, dělám ředitele téměř 33 let. Vždycky jsem chápal vzdělávání na učilištích i na středních
odborných školách jako službu pro zaměstnavatele a vůbec pro praxi. Dělal jsem vše
pro co nejlepší uplatnění našich absolventů.
Například v oboru truhlář jsme asi před deseti lety rozšířili obsah učiva o umělecké
truhlářství a řezbářství. Zároveň jsme usilovali o získání CNC dřevoobráběcího centra,
což se nám díky programu ROP NUTS II
povedlo. Naši absolventi tak najdou uplatnění při výrobě nábytku, oken, dveří, dokáží
restaurovat starožitný stylový nábytek a vyrábět jeho repliky a programovat a obsluhovat CNC dřevoobráběcí stroje. Podobně
inovujeme vzdělávací programy i u všech
ostatních oborů zakončených výučním listem a u oborů maturitních tak, aby kompetence našich absolventů odpovídaly požadavkům firem. V celostátních odborných
soutěžích patří naši žáci všech oborů mezi
nejlepší v ČR. Zapojili jsme se do programu
mobility Leonardo da Vinci a nyní Erasmus+
a naši žáci jezdí na pracovní stáže do Finska
a Portugalska. Od roku 2012 jsme dostali na
stáže přes 170 tisíc eur. O naše absolventy
mají zájem firmy i ze vzdálených regionů
a majitelé těchto firem k nám dávají studovat
své děti, jak do učebních, tak do maturitních
oborů. Na rozdíl od většiny škol, kde se naplněnost pohybuje kolem 60 procent, máme
plnou školu.
59
Wiesner-Hager Project s.r.o. • Drtinova 10 • Praha 5 • +420 271 730 444 • [email protected] • www.wiesner-hager.com
OF manažer roku
manažer roku OF
Uspět dokážeme všude,
kde se pěstuje pšenice
Českému výrobci postřikových strojů Agrio MZS sebevědomí nechybí. Uspět dokázal i na
vysoce konkurenčním a patriotickém německém trhu. Jednatel Ivan Olšan navíc počítá, že
do budoucna budou schopni vyrábět 500 strojů ročně.
Ve výrobě postřikovačů patříte ke špičce,
kam až jste své stroje vyvezli?
Naši nejvzdálenější zákazníci jsou v Ka­
zachstánu, většinu strojů však prodáváme
v Evropě. Největšími zahraničními trhy
jsou Německo a Polsko, ale daří se nám také
v Litvě, Švédsku a Bulharsku. Každá země má
určitá specifika, ale potenciálně jsme schopni
uspět všude tam, kde se jako hlavní obilovina
pěstuje pšenice.
Sami vyhodnocujete jako nejtěžší trh
sousední Německo. V čem je náročnější?
V Německu jsou čtyři velcí výrobci postřikovačů a další tři menší. Němečtí zákazníci
jsou velmi nároční a navíc domácí patrioti,
takže jako český výrobce to u nich nemáme
vůbec jednoduché. Stoprocentní funkčnost,
kvalita zpracování a servisní zázemí se předpokládá jako samozřejmost, bez toho se prodat nedá. K tomu přistupuje navíc požadavek
na technickou inovaci, moderní design, a to
vše za příznivou cenu. Uspět na německém
trhu je jako obdržet certifikát nejvyšší kvality.
Díky tomu se nám mnohem lépe prodává na
ostatních trzích, včetně našeho domácího.
investice do rozšíření areálu v příštím roce.
Cílem je vyrábět 500 strojů ročně.
Co je pro vás hlavní konkurenční výho­
dou? Fakt, že jste uspěli na takto nároč­
ném trhu?
Zákazníci, kteří vědí, že exportujeme
hodně do Německa, nám předem více věří
a to je pro nás velmi důležitý základ. Při konkrétním obchodním jednání pak oceňují, že
jim dokážeme vyrobit stroj přesně do jejich
konkrétních podmínek a sladit nový postřikovač s ostatní mechanizací, kterou již mají.
V ceníku máme na 150 různých výbav, každý
si v něm najde to, co přesně potřebuje.
Nespoléháte se přespříliš na subdoda­
vatele. Jaké výhody má celá výroba pod
jednou střechou?
Je pravda, že jsme teoreticky stále schopni
si celý postřikovač vyrobit sami, ale podíl
subdodávek se každoročně zvyšuje. Jinak
to prostě ani není možné. V zemědělství je
roční cyklus a v průběhu roku jsou období,
kdy potřebujeme navýšit výrobu. S většinou
subdodavatelů ale spolupracujeme více než
deset let a už s námi v plánování vlastní kapacity počítají.
Počet strojů, které za rok vyrobíte,
neustále roste. Kolik jich aktuálně zvlád­
nete vyrobit a máte ještě kapacity na
navyšování?
Ročně vyrobíme cca 130 postřikovačů, rok
od roku chtějí zákazníci větší a větší stroje
s bohatší výbavou. Využití výrobní kapacity
je momentálně na maximu a čeká nás další
Polovina výroby připadá na největší
stroje nazvané Mamut. Znamená to, že
zákazníci hlavně hledají co největší postři­
kovače s co největší kapacitou a s co největ­
ším záběrem?
Ano, je to trvalý trend. Dnes je postřikovač
nejvytíženější stroj v zemědělství, počet postřiků na poli se zvyšuje, ale současně klesá
počet lidí v zemědělství. Nezbývá než investovat do výkonné moderní techniky.
O vývoj strojů se stará sedm konstruk­
térů. Jaké novinky připravujete?
Naším nejvýznamnějším vývojovým úkolem jsou nové samojízdné postřikovače DINO
a GEKON. DINO je v nabídce už deset let
a nyní prochází celkovou modernizací, která
bude zahrnovat novou kabinu, motor i hydraulický systém. K jeho představení dojde
letos na výstavě Agritechnica v německém
Hannoveru.
GEKON je zcela nový samojízdný postřikovač s extrémně vysokou světlou výškou,
který nám dosud v nabídce chyběl a který
chceme poprvé ukázat v příštím roce na výstavě Techagro v Brně.
60
Chceme vybudovat vlastní značku
Značka čerstvých kvalitních potravin, u kterých kupující ví, kdo je vyrobil, a může se podívat,
jak se vyrábí. To je cíl Josefa Kubiše, předsedy představenstva Agro Jesenice.
Jste předsedou představenstva od roku 1990.
Jaké máte vize? Kam byste firmu rád posunul
dál?
Já jsem již ve věku, kdy musím přemýšlet o rozvoji firmy bez svojí účasti. Proto jsem předal operativní řízení svému nástupci a sám se věnuji jen
strategickému řízení. Jsme velcí výrobci mražené
zeleniny, mléka, vepřového i hovězího masa, a proto
máme za cíl vybudovat svou vlastní značku kvalitních potravin. Aby si spotřebitel mohl koupit
naše čerstvé kvalitní potraviny, aby věděl, kdo je
vyrobil, a mohl se přijít podívat, jak je vyrábíme.
Proto každoročně pořádáme Farmářský den, aby
se veřejnost mohla přesvědčit o kvalitě námi vyráběných produktů.
Portfolio činností vaší firmy je velmi široké.
Kromě produkce v rostlinné a živočišné výrobě
provozujete mrazírnu s výrobou mražené zele­
niny, kovovýrobu, nákladní dopravu a stavební
práce, čerpací stanici pohonných hmot, kom­
postárnu, servis na opravu nákladních automo­
bilů i výrobu elektřiny. Jak se vám podařilo na­
kročit do tolika oborů?
Po transformaci bývalého zemědělského družstva na akciovou společnost v roce 1992 jsme se
snažili využít všech možností v podnikání. Jak
se snižovala a koncentrovala zemědělská výroba
a uvolňovali se pracovníci, tak jsme se snažili je
využít v jiných oborech, abychom je nemuseli propouštět. Jako správní podnikatelé jsme veškeré vydělané prostředky investovali zpět do firmy, abychom zajistili její dlouhodobý rozvoj.
Pomáhá to, že je firma rozkročená mezi tolika
obory, k její větší stabilitě?
Širší portfolio činností přispívá ke stabilitě
podniku jako celku, ale na druhé straně představuje určité riziko. K rozvoji firmy přispívají jen ty
druhy činností, které dosahují nadprůměrných, lépe
špičkových výsledků, což ale je náročné na řízení,
Abychom dosahovali špičkové úrovně u všech činností, tak je k tomu uzpůsobeno i řízení. Všechny
činnosti jsou rozděleny na co nejmenší kolektivy,
které se sledují až do čistého zisku, a podle výsledků
je stanoveno odměňování. V celém podniku působí
tržní vztahy, pracovní kolektivy mezi sebou obchodují za tržní ceny, v podniku funguje vnitropodniková banka, u které mají denní přehled o stavu
svých financí. Divize mají dost značnou samostatnost, vedení zajišťuje strategii celého podniku.
Na sněmu jste byl zvolen viceprezidentem
Agrární komory ČR. Jak se díváte na stav čes­
kého zemědělství po vstupu do EU?
V Agrární komoře pracuji aktivně od jejího založení, jsem dlouholetým členem jejího představenstva a do funkce viceprezidenta jsem zvolen
již podruhé. Prvně to bylo v době příprav a pak
po vstupu do EU. Se současným stavem českého
zemědělství nejsem spokojen, proto jsem také souhlasil s kandidaturou. Hrubá zemědělská produkce
neustále klesá, dnes dosahujeme zhruba 70 procent
úrovně roku 1990, a dokonce dosahujeme jen 85 až
90 procent produkce ve srovnání s předválečným
rokem 1936. Třetina potravin je z dovozu. Dovážíme
55 procent vepřového masa, dvě třetiny zeleniny,
třetinu ovoce. Systém rozdělování dotací je u nás
špatně nastaven, upřednostňuje ekologickou environmentální funkci před výrobou. Okolní státy
preferují výrobu, a jak my výrobu snižujeme, tak
oni ji zvyšují, a mohou k nám vyvážet své přebytky.
U nás přišlo zbytečně od vstupu do EU v zemědělské výrobě o práci 50 tisíc lidí a dalších 100 tisíc
v následujících činnostech, jako jsou potravinářství,
strojírenství, stavebnictví a služby. Ztráta 150 tisíc
pracovních míst ale představuje propad příjmů ve
státním rozpočtu 50 miliard korun každý rok, pak
samozřejmě nejsou peníze na zdravotnictví, důchody a další.
Vozili jste mléko do takzvaných mlékomatů.
Byla to pro firmu zajímavá zkušenost?
Zajímavá zkušenost to byla, bohužel negativní.
My jsme na provozování pěti mléčných automatů
v Praze prodělali dva miliony korun a po dvou letech jsme je museli zrušit. Ponechali jsme v provozu
jen jeden v sídle společnosti v Hodkovicích. Mělo
to tři příčiny.
Zaprvé mají lidé obavy z konzumace přírodní
neošetřené potraviny, na které již nejsme zvyklí,
zvláště po nesmyslném vystoupení bývalého hlavního hygienika v televizi. Zadruhé je to pohodlnost,
protože čerstvou potravinu nemohu dlouho skladovat a musím jít nakupovat denně, zatímco když si
koupím vysokoteplotně zpracované mléko v krabici,
tak mi vydrží v lednici měsíce. A zatřetí my musíme
jako podnik – na rozdíl od drobných podnikatelů –
všechno zdanit a výše daňového zatížení je tak vysoká, že se tato drobná činnost v porovnání s těmi,
co daně neplatí, nevyplácí.
Jaký máte názor na trend biopotravin
či nakupování přímo od výrobce?
Nákup od výrobce je dobrá myšlenka, ale vždy
to bude jen část celkové spotřeby. Hlavní distribuce
potravin bude i nadále přes obchodní síť. Problém
je ale jinde. Díky naší pohodlnosti je dnes trend
velkých nákupů potravin autem jednou za jeden až
dva týdny. Potraviny dáme do lednice, mrazáků, kde
chceme, aby nám vydržely týdny až měsíce. Potom
to ale není čerstvá přírodní potravina, ale inertní
sterilní hmota, která vyhovuje z hlediska hygieny,
ale s chutnou stravou to nemá mnoho společného.
Proto vznikl současný boom takzvaných biopotravin. Z hlediska výživové hodnoty není rozdíl mezi
biopotravinou a normální konvenční potravinou.
Dodnes nikdo neprokázal rozdíl mezi rohlíkem
a biorohlíkem, rozdíl mezi normálním čerstvým
mlékem a biomlékem, ale je rozdíl, jestli piji čerstvé
živé mléko, anebo inertní vysokoteplotně zpracované mléko z krabice, které vydrží dva měsíce.
Problém je v tom, že většina potravin není čerstvých, ale uzpůsobených pro potřeby hypermarketů
a naší pohodlnosti. Současná masáž o prospěšnosti
biopotravin je jen způsob boje o dotace. Dnes na
produkci takzvaných biopotravin v hodnotě jedné
miliardy korun dáváme podporu na ekozemědělství
ve výši 1,45 miliardy korun.
61
OF manažer roku
Širším portfoliem
oslovujeme nové zákazníky
Zakládáním zahraniční pobočky v Číně, Rusku a Americe chceme být pro zákazníky globálními partnery, říká
Monika Šimánková, statutární ředitelka společnosti Hestego, která aktuálně sází i na nové produkty.
Zaměřujete se na krytování strojů, a jste
tedy velmi úzce spjatí se strojírenským
průmyslem, který aktuálně řeší sankce
v Rusku. Jakým způsobem na tuto situaci
reagujete?
Máte pravdu, že i nás situace v Rusku významně ovlivňuje a musíme řešit snížení objemu objednávek od stávajících zákazníků.
Řešíme to akvizicemi nových zákazníků
na nových i stávajících zahraničních trzích
a implementací nových produktů do našeho
portfolia.
Většina firem se snaží diverzifikovat
a hledat namísto Ruska jiný trh. Podařilo
se vám to také, nebo jste se vydali jinou
cestou?
Mimo akvizice nových zákazníků se významně věnujeme vývoji a implementaci nových produktů. Jako nový produkt jsme mimo
jiné zavedli kabiny k obráběcím strojům. Na
veletrhu ve Stuttgartu mnozí zákazníci ocenili perfektní design a řemeslné zpracování
kabiny HCW1000. Komplexní facelift stroje
FCW 150 včetně kabiny obsluhy, navržený
designérem Martinem Tvarůžkem a zkonstruovaný a vyrobený v Hestegu, získal cenu
za nejlepší design v mezinárodní soutěži Red
Dot Award .
Díky sérii procesních změn jste vý­
znamně zvýšili produktivitu práce. Co to
pro firmu ve výsledku znamená? Máte větší
výrobní kapacity, případně menší mzdové
náklady?
Cílem zvyšování výkonnosti bylo zejména
navyšování výrobních kapacit, protože jsme
v loňském roce řešili výrazný přetlak objednávek. V letošním roce je situace jiná a navýšené výrobní kapacity je o to složitější zaplnit
novými objednávkami. Posilujeme obchod
mimo jiné i zakládáním zahraničních poboček
62
rozumět základním ekonomickým souvislostem tak, aby v tomto duchu mohli vést
své podřízené v dílnách. Hestegoakademie
slouží také k přípravě personálních rezerv
na vedoucí pozice. Od podobných programů
se Hestegoakademie liší zejména tím, že
všechny znalosti a dovednosti získané na
tréninku musejí zaměstnanci obratem uplatnit v praxi. Dostávají totiž zadané poměrně
náročné domácí úkoly, jejichž plnění se podrobně vyhodnocuje.
v Číně, Rusku a Americe, abychom se pro
naše významné zákazníky stali globálním
partnerem. Dále pracujeme na zlepšování
procesů zejména v konstrukci, technologii
a plánování výroby vedoucí ke zvýšení flexibility a produktivity práce. Změnili jsme způsob
řízení dělení materiálu a práci s dodavateli.
Co se týká investic, v loňském roce jsme investovali do výstavby dvou výrobních hal. Na
přelomu roku jsme zásadně zrekonstruovali
lakovnu a zlepšili proces lakování.
Získali jste jako firma i ocenění za váš
personální projekt, ve kterém se věnujete
intenzivnímu vzdělávání středního a li­
niové­ho managementu. Jaký má program
výsledky pro firmu?
Snažíme se naše vedoucí zaměstnance
učit prozákaznicky myslet, správně řídit lidi,
Hodně se zaměřujete i na etiku. Jaké to
má dopady na firemní kulturu?
Etika je pro nás opravdu důležitá. V roce
2009 jsme vytvořili Etický kodex, se kterým
neustále pracujeme a snažíme se, aby se jeho
dodržování stalo pro všechny zaměstnance
samozřejmostí. I v Etickém kodexu klademe
důraz především na vztah k zákazníkům.
Dále se v něm zaměřujeme na vlastnosti, jako
je spolehlivost, čestné chování, zodpovědnost
za výsledek své práce, týmovost, vzájemná
úcta.
Měřitelným dopadem pak může být například velmi nízká fluktuace zaměstnanců,
pěkné výsledky v ročním hodnocení spokojenosti zaměstnanců a celkově velmi otevřená
a příjemná komunikace. Většina návštěvníků
naší firmy je velmi mile překvapena tím, že
se jim naši zaměstnanci bez obav podívají
do očí a pozdraví je. Lidé z HESTEGA také
vědí, že firma má vysokou společenskou
odpovědnost a štědře přispívá na různé sociální projekty. Ani oni sami nezůstávají
stranou a dobročinné sbírky na různé charitativní akce se v HESTEGU staly už tradicí.
Největším oceněním naší firemní kultury
byly dvě ceny, které jsme v loňském roce získali – Firma roku 2014 v Jihomoravském kraji
a Odpovědná firma roku v Jihomoravském
kraji. Moc si toho vážíme.
63
OF manažer roku
manažer roku OF
Úředník má mít úroveň
Kvalitní práce úřadů a samospráv je základem fungování společnosti, i když si to často
neuvědomujeme, říká Ivana Křečková, ředitelka Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.
Jako ředitelka krajského úřadu jste v roli
zaměstnavatele všech zaměstnanců v kraji.
Jste tedy manažerkou celého kraje. V čem je
podle vás tato role nejvíce komplikovaná?
Složitost práce je dána komplikovanou
sociální strukturou. Ta přináší nárůst komunikace, dělby práce a dalšího. Mnoho činností
přerůstá bezprostřední lidskou zkušenost,
úkoly jsou často nestrukturované. Sám člověk se stává součástí substruktur, s nimiž
spojuje své bytí. Reprodukce celku se může
zdát vlastními zkušenostmi nepostižitelná.
Je důležité a zároveň obtížné vytvářet skvělé
týmy pro realizaci náročných úkolů.
Jaké největší úkoly aktuálně v Králo­vé­
hradeckém kraji řešíte?
Úkoly jsou kraji a úřadu svěřeny zákonem
inzerce
A151003786
o krajích a dalšími zákonnými normami. Největším úkolem nás všech
je, aby se našim občanům u nás žilo
dobře, a je-li to možné, stále lépe.
Dlouhodobě velkým úkolem je zvyšování efektivity veřejné správy. Je
to cíl nejenom regionální, republikový, ale i celé EU.
Máte nějakou vizi, kam byste
kraj chtěla posunout?
Přála bych si, aby slovo úředník bylo pro
lidi příznivým pojmem, vyjadřujícím určitou
úroveň kvality. Cílem je vlídné úřadování,
minimalizace vrchnostenského přístupu.
Kvalitní práce úřadů a samospráv je základem
fungování společnosti, i když si to často ne­
uvědomujeme a možná i odmítáme připustit.
Motivovat krajské pracov­
níky, kteří často mají tabul­
kové platy, může být velmi
obtížné. Jaké nástroje se vám
osvědčily?
Pominu-li zmiňované platy, je
pro moje spolupracovníky důležité, aby vykonávali smysluplnou
práci. Na úřadě pracuje 65 procent vysokoškoláků. A ti chtějí
svoje intelektuální vlastnictví využívat v plné
míře. Je důležité poskytnout jim intelektuální
svobodu a vzájemný respekt. Nabízíme také
alternativní formy práce. Využíváme práci
z domu, což bylo oceněno v rámci soutěže
Česká inovace 2014. Máme školku, zdravotně
rehabilitační cvičení, rehabilitace a další
formy péče o zaměstnance.
Zmodernizovali jsme
70 procent nemocnice
Manažerským oříškem je nabízet kompletní služby 365 dní v roce po 24 hodin denně. A to
i když se rozpočet z roku na rok změní. Přesně s tímto úkolem se potýká ředitel nemocnice.
Podle Petra Chudomela, ředitele Oblastní nemocnice Kolín, to bez vizí nejde.
Řídit nemocnici patří k těm nejsložitěj­
ším manažerským úkolům. Představuje
fakt, že jste vystudovaný doktor medicíny,
pro vás při řešení starostí s chodem ob­
lastní nemocnice výhodu?
Ano. Nemocnice patří mezi největší zaměstnavatele v regionech a protéká jimi veliké
množství finančních prostředků. Podíl lidské práce v nich je obrovský, osobní náklady
naší nemocnice jsou 50 procent, a protože
máme zdravotními pojišťovnami předepsány
minimální počty personálu, jsou to pro nás
náklady fixní. Z 1300 zaměstnanců je 300 vysokoškolsky a cca 800 středoškolsky vzdělaných. Jedná se tedy o velký lidský potenciál,
kterému musíme vytvářet podmínky pro další
profesní, ale i osobní růst. K zajištění provozu
a realizaci vizí managementu v takovém prostředí je vždy lepší, když specifickou problematiku, ve které se pohybujete, také ovládáte.
Díky tomu, že jsem lékař, dovedu sdílet hodnoty lékařů, sester, rehabilitačních pracovníků, laborantů lépe než nelékaři. Dokážu
se lépe vcítit do jejich rozpoložení, pochopit
jejich problémy a adekvátně je s nimi komunikovat. Na druhé straně jim vidím do „kuchyně“, takže mě jen tak neoblafnou.
Většina manažerů v komerční sféře do­
stává určitá zadání, úkoly, kam mají firmu
posunout, je to u nemocnice podobné?
Případně jaké máte s kolínskou nemoc­
nicí vize?
Naším základním úkolem je poskytovat
zdravotní péči v regionu jak v ambulancích,
tak zejména v akutním lůžkovém segmentu,
a to 365 dní v roce, včetně sobot, nedělí
a svátků, po 24 hodin denně. Z tohoto pohledu jsme veřejnou službou, hrazenou prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Zadání
platí nezávisle na tom, kolik prostředků na
to dostaneme od pojišťoven pro aktuální
64
Vstupoval jste do pozice v roce 2008 bě­
hem velmi neklidné situace. Jak se vám
podařilo nemocnici stabilizovat?
Myslet si, že z bouřlivých vod jednoho
krásného dne vplujete do vod klidných a ještě
za svitu slunce, kde strávíte zbytek života, je
velikým omylem. Kdo takhle na manažerské
pozici přemýšlí, nemá šanci uspět. Kolem nás
se vše mění a vždycky to tak bude. Je potřeba
to brát jako realitu a naučit se v ní pracovat
a prosazovat své myšlenky. Občas vás vlna
vychýlí, občas zalapáte po dechu, ale máte-li
vizi, o které jste přesvědčen, a působíte-li
věrohodně pro okolí, k vysněnému cíli se dostanete. Kapitán se zaprvé na klidném moři
nepozná a zadruhé z lodi chodí poslední.
kalendářní rok. Takže například i když se
úhrady z roku na rok sníží, jako tomu bylo
v roce 2013, nemůžeme říct pacientům – letos­nechoďte, přijďte za rok. A nemůžeme se
chovat jako běžné komerční podniky, které
v takových chvílích třeba propouštějí zaměstnance. My musíme být personálně připraveni
stejně na jednoho pacienta za rok jako na
těch našich téměř 30 tisíc, které jsou u nás
hospitalizovány. No a ti ambulantní jdou do
statisíců.
To samozřejmě ale neznamená, že bychom
neměli vize. V minulých pěti letech se nám ve
spolupráci se Středočeským krajem, který
je naším zakladatelem, podařilo nemocnici
výrazně modernizovat, takže je ze 70 procent téměř nová. Naší současnou ambicí je
modernizovat lůžková oddělení oční, ORL,
cévní a porodnici, zrekonstruovat ubytovací
prostory pro zaměstnance včetně mateřské
školy. Zcela aktuálně budeme modernizovat
dva operační sály, probíhá instalace nových
plně digitálních rentgenových přístrojů a gamakamery. V letošním roce se chystáme na
akreditaci SAK.
Teď působí vaše nemocnice harmonicky
i aktivně. Pořádáte například vzdělávací
akce jak pro profesionály, tak i laiky. Je pro
vás důležité, aby byla nemocnice takto ak­
tivní v dialogu s občany a ve vzdělávání?
Komunikace s lékaři v regionu je zásadní
a probíhá například formou odborných seminářů. Spolupráce s odbornou veřejností je základem úspěchu péče o pacienty. Vzdělávání
zaměstnanců je nosným programem v celé
nemocnici. Lékaře i nelékařské pracovníky
vnímáme jako potenciál rozvoje společnosti,
ne jako nákladovou položku.
Jak se vám daří získávat nové lékaře?
Nabízíme práci v odborně respektovaném
prostředí na pozadí nadstandardně vybavené
krajské nemocnice. „Slušné zacházení“ patří
ke standardu. Všichni zaměstnanci mají k dispozici benefitní program. Nedostatek lékařů,
který se v praxi začíná projevovat, nás vede
k oslovování lékařů v první řadě ze Slovenska,
ale nyní i z dalších východních zemí. Jestliže
to hospodaření nemocnice dovolí, motivujeme zaměstnance vyplácením odměn.
65
OF manažer roku
manažer roku OF
Synthesia – 95 let na jevišti světové chemie
Poctivé české pivo je naše rodinné stříbro
Vyvážené portfolio, výrobky s vysokou přidanou hodnotou a výnosy z nových investic do technologií. Tak zní
recept Josefa Lišky, generálního ředitele Synthesie, která atakuje obraty kolem čtyř miliard korun.
Banky nám nevěřily, přesto se podařilo rozjet pivovar, který za šest měsíců dosáhl maxima svých výrobních
možností, říká Marek Vávra, ředitel Zámeckého pivovaru Frýdlant.
Výročí 95 let od založení chemičky osla­
vujete mimo jiné skvělými výkony firmy.
Loňské tržby opět stoupaly, dosáhli jste na
3,72 miliardy korun. Plánujete v příštích
letech přesáhnout čtyři miliardy?
Čtyři miliardy korun jsou krásné číslo
a určitě jsou v nejbližší době naším cílem.
Zatím nemohu s jistotou tvrdit, že to bude
již v tomto roce, ale pokud ne, určitě se této
částce významně přiblížíme. Oporou pro toto
tvrzení je fakt, že v posledních pěti letech se
Synthesii podařilo vždy navýšit roční obrat,
a to v průměru o pět procent. Základ tohoto
úspěchu vidím ve vyváženém portfoliu naší
společnosti, zaměření na výrobky s vysokou
přidanou hodnotou a hlavně ve výnosech
z nových investic do technologií a výrobních
zařízení.
Jak je složité v dnešní době získat a re­
konstruovat chátrající historický objekt?
Industriálních a preindustriálních památek je u nás především na venkově a v menších městech velké množství. Některé stihl
osud středověkých hradů a byly rozebrány
na stavební materiál, některé čekají na záchranu. Mnohé se snaží zachránit obce, neziskovky i soukromé osoby. Důležité podle
mě však je, aby budova nebyla jen opravena,
ale aby v ní bylo možné i tvořit zisk zajišťující její dlouhodobou existenci. Pro moderní
výrobní firmu je bohužel ekonomicky výhodnější postavit montovanou halu, kde se snadněji umístí strojní vybavení, tepelné ztráty
nejsou velké a celá budova se dá se postavit
s dobrou dopravní obslužností. Výjimku však
tvoří pivovary, které navazují na tisíciletou
tradici výroby piva, a nemohou tak zákazníka
oslnit moderní průmyslovou halou, to má
spíše opačný efekt. Náklady na koupi nejsou
v porovnání s náklady na rekonstrukci velké.
Bohužel následná cena konverze je oproti
novým halám velká. V tomto směru vycházejí vstříc fondy EU a rozdíl smazávají, takže
je možné brownfieldy vzkřísit, což je i náš
případ.
inzerce
A151003553
Potýkáte s nedostatkem kvalifikované
pracovní síly, na což si spousta manažerů
stěžuje už několik let?
Situace na trhu pracovních sil s chemickou odborností není samozřejmě ideální,
ale na druhé straně ani neřešitelná – jen je
zapotřebí vynaložit více energie a invence.
Společnost Synthesia má výhodu, že působí v Pardubicích, městě chemie, kde je
také střední průmyslová škola chemická
a uznávaná Fakulta chemicko-technologická
Univerzity Pardubice. A právě pozitivní motivace a popularizace chemie je cesta, pro
kterou jsme se rozhodli. Již poosmé podporujeme soutěž Hledáme nejlepšího mladého
chemika, pro studenty středních a vysokých
škol pořádáme v naší společnosti pravidelné
exkurze a brigády.
Začínají v tomto ohledu banky více pod­
porovat menší a střední podnikatele, nebo
stále financují nápady v rozjezdu jen velmi
ostražitě?
Pokaždé, když jsem slyšel vyjádření v médiích, že banky mají přebytek peněz a rády by
půjčovaly, jenže nemají komu, jsem se musel
usmát. Česká národní banka snížila úrokové
sazby na minimum, ale přesto nedonutila
komerční banky úvěrovat malé firmy s nadějnými projekty. Místo toho raději bankovní
sektor nafukuje globální bublinu na akciových trzích.
Navíc náš Zámecký pivovar Frýdlant je
v sociálně odloučené oblasti, takže nemovitost není bankami odhadována ani dle hodnoty stavby, ani dle tržní hodnoty. Banka
místo toho vezme určitý balík okolních nevyužitých průmyslových objektů a podle jejich
minipivovary potřebují část svých prostor využít pro teambuildingová, produktová a další
školení, aby se pivo pilo přímo v areálu a lákalo na ekonomicky nosná školení, takže jsem
mohl navázat na historii podnikání své firmy
a zbývalo jen najít vhodný objekt s tradicí,
spočítat ekonomiku a najít financování.
průměrného nájmu za metr odhadne i objekt funkčního pivovaru. Odhadnutá cena
objektu je pak zcela irelevantní a banka úvěr
neposkytne. Tento současný trend je pro
naši a podobné oblasti likvidační, nových
firem tím vzniká málo a lidé nemají v regionu práci. Pokud již nová továrna vznikne,
je to montovna, která do kraje přišla za nízkými náklady na mzdu. Nad touto situací
by se měla zamyslet vláda a podpořit vznik
firem vázaných na region za podpory záruční
a rozvojové státní banky, podpořit tím lokální
ekonomickou smyčku a zaručit tak hospodářskou samostatnost regionu. Výroba lokálního
produktu – piva a kongresová turistika jsou
cestou, kterou jsme se vydali my.
Jak vás napadlo obnovit Zámecký pivo­
var Frýdlant?
Původně jsem ani nechtěl zachránit přímo
pivovar ve Frýdlantě, pouze jsem ve 35 letech
začal bilancovat a položil si tři otázky. Baví
mě má práce a chci se jí věnovat do konce
svého aktivního života? V té době se má firma
zabývala obchodem s IT a školením v tomto
oboru. Odpověď, jak je dnes vidět, byla záporná. Druhou otázkou bylo, který výrobek
je v Čechách takzvaným rodinným stříbrem.
Textil – již zcela zničený. Sklo – zajímavé,
ale nemám k němu vztah. A pivo – české
pivo, nebo spíše České pivo má přidanou
hodnotu už místem vzniku. Třetí otázkou
bylo, co mám rád já, tak aby mne práce naplňovala. Mám rád historii a pivo. Vzácně se
to spojilo a bylo rozhodnuto. Věděl jsem, že
Jak se rozjela výroba? Které je nosné
pivo, výčepní, nebo různé speciály? Jak
hospodští a zákazníci přijímají novu
značku?
Během prvních šesti měsíců se výroba našeho piva dostala na své maximum, více nám
současná technologie neumožňuje a již plánujeme její rozšíření. Základním vyráběným
pivem je Albrecht 12 český ležák a India Pale
Ale. India Pale Ale neboli IPA je svrchně kvašené pivo s původem v Anglii, nyní je velmi
oblíbené, navíc naše pivo Albrecht IPA 15 dostalo ocenění v Jarní ceně českomoravských
sládků, takže ho již ani nestíháme vyrábět.
Odezva od zákazníků i hospodských je tedy
bezvadná.
Pivovar není určen pouze pro výrobu,
můžete k tomu sdělit více?
Naše pivovarská technologie je určena
nejen pro výrobu piva, ale i pro výuku.
Navazujeme díky tomu i v tomto oboru na původní zaměření firmy. Získali jsme akreditaci
pro výuku v oboru sládek malého pivovaru,
a jsme tak jediní, kdo učí tento 300hodinový
rekvalifikační kurz zaměřený především na
praxi. Jeho studenti získávají po jeho absolvování při doložení dostatečně dlouhé praxe
alternativu k výučnímu listu v oboru pivovarnictví a sladovnictví. Vychováváme nové
sládky do nově vznikajících minipivovarů.
Jste tedy se svojí prací a výsledky nyní
spokojený?
Z osobního hlediska je můj přístup jednoduchý, když se ohlédnu zpět, tak se nechci
za své rozhodnutí stydět. Zároveň je mi ctí
zachraňovat původně renesančně-barokní
historicky cenný areál.
67
MODELÁRNA LIAZ
OF manažer roku
Hrotovické družstvo dokázalo najít
ideální mix služeb a produktů
Dnešní Zemědělské družhospodářskou činnost provostvo Hrotovice vzniklo v roce
zuje na 320 hektarech půdy
1992 transformací z bývavlastní, zbytek je pronajatý na
lého Jednotného zemědělzákladě uzavřených nájemních
ského družstva 9. květen se
smluv.
sídlem v Hrotovicích. Původní
Rostlinná výroba je zaměJZD Hrotovice bylo založeno
řena na velkovýrobní, intenzivní pěstování jednotlivých
v Hrotovicích dne 26. října 1949.
plodin s důrazem na maxiPo dlouhou dobu družstvo nemální úsporu půdní vláhy,
dosahovalo žádoucích výsledků
a ke skutečnému upevnění došlo Bohumír Hutař, předseda
které se v této oblasti v posledních letech v kritickém období
až v druhé polovině šedesátých představenstva družstva
nedostává. Na pozemcích jsou
let. Od 1. března 1973 vzniklo a finalista soutěže
Manažer roku.
sloučené JZD Hrotovice z půpěstovány obiloviny – ozimý
vodních sedmi družstev, která hospodařila
ječmen a ozimá pšenice, dále hrách, řepka,
vojtěška, trávy na semeno a v posledních lena území dnes už bývalých okresů Moravské
tech stále více oblíbená kukuřice, která nejBudějovice a Třebíč.
lépe
snáší v dané oblasti suchá období. Z důSoučasné Zemědělské družstvo Hrotovice
hospodaří v aridní oblasti jihovýchodní části
vodu co nejlepší realizace vlastní produkce
okresu Třebíč v nadmořské výšce 412 metrů,
je družstvo zaměřeno na výrobu osiv jednota to s 2411 hektary zemědělské půdy. Svou
livých plodin. Rostlinná výroba disponuje
LITÍ BEZ MODELOVÉHO ZAŘÍZENÍ !
nejmodernější technikou, která hravě zvládá
obdělat vlastní i pronajaté pozemky.
Živočišná výroba se soustřeďuje na produkci mléka a masa. V současnosti se zde
chová 290 kusů dojnic v kravíně s volným
ustájením. Dále je produkováno vepřové a hovězí maso, k tomu byla zpracována také nová
koncepce chovu prasat.
Od roku 2012 je v provozu bioplynová stanice o výkonu 760 kilowattů. Odpadní teplo
je využíváno k vytápění vlastních objektů,
provozů Kooperace Hrotovice, firmy V stav,
místního hotelu a školy. Využitím odpadního
tepla došlo k výraznému zvýšení efektivity
a k podstatnému snížení nákladů na vytápění
zmíněných objektů.
Družstvo od roku 2011 také provozuje
kompostárnu včetně svozu bioodpadu z okolních obcí, kromě toho ještě pneuservis, opravárenské středisko, pěstitelskou pálenici a vyvařovnu s restaurací.
Využijte možnosti technologie přímého tisku pískové formy, kterou
nabízí společnost Modelárna Liaz, Kamenická 743, 460 06 Liberec
www.modelarna-liaz.cz
Vsázíme na maximální kvalitu a chuť
Na největším světovém veletrhu biopotravin si Jan Zeman, jednatel Biopekárny Zemanka, ověřil, že jeho výrobky
patří ke světové špičce. Ví to i jeho zákazníci. Obrat firmy meziročně poskočil o 36 procent.
68
Hodně si hledíte i zdraví svých zaměst­
nanců. Jak s nimi pracujete, že zvládají
takové nárůsty zakázek zpracovávat?
Snažím se, aby pracovní prostředí, ohodnocení a můj přístup k zaměstnancům byl
vstřícný a podporující. Vždyť jsme získali
i ocenění Společnost přátelská k rodině.
Nicméně nárůst objemu výroby řeším investicemi do nových technologií, zejména do
výkonnějšího pečení a tvarování výrobků.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Snažíme se zvýšit export. Soustřeďujeme
se nyní na zahraniční trhy. Vyvážíme do
Polska, Bulharska, Rakouska, Belgie a USA.
Máme rozjednáno několik větších zakázek
v dalších státech. Nakonec se musím po­
chlubit, že jsme letos vystavovali na největším veletrhu biopotravin na světě a z reakcí
odběratelů jsme pochopili, že naše produkty
patří ke světové špičce v oboru a máme být
na co hrdí.
3D tiskárna písku
1 DEN
A151003835
Loni jste se firmě podařilo růst o 36 pro­
cent. Šlo o přirozené navýšení zájmů,
nebo jste například uvedli ně­
jaký nový produkt, který růstu
napomohl?
Loni jsme uvedli několik novinek, populárními se stávají
Krtkovy bio sušenky, které jsou ve
tvaru a obalu oblíbeného Krtečka.
Nicméně uvedený nárůst má zdroj
zejména v navyšování prodejů u našich stávajících odběratelů, což mě
velmi těší. Dokládá to, že naše výrobky mají
zákazníci rádi a kupují je opakovaně. A navíc
tento meziroční růst, který je nadstandardní,
není tažen pumpováním peněz do podpory
prodejů a reklamy.
inzerce
Vaše pekárna začala sklízet od­
borná ocenění už během finanční
krize. Jaký jste našel recept na
překonání těchto těžkých časů,
kdy se obecně lidé snažili šetřit?
Děláme to pořád stejně. Nikdy
jsem neměnil svůj přístup k podnikání kvůli obecným proklamacím
v médiích. Nás se žádná finanční
krize nedotkla. A myslím, že ani většiny našich zákazníků. Protože pokud je pro
vás jako spotřebitele důležitá kvalita a chuť
potravin, uzpůsobíte tomu svůj životní styl
a rozpočet. Z mého pohledu byl a stále je receptem poctivý výrobek v maximální kvalitě,
skvělá chuť a nikdy nezklamat zákazníky.
FORMY
2 DNY
ODLITKY
1 DEN
JÁDRA
KVALITA – PŘESNOST – EXTRÉMNĚ SLOŽITÉ TVARY
69
OF manažer roku
manažer roku OF
Prague City Tourism má za sebou
dynamický rok
Společnost Explosia oslaví 95. výročí
Pražské informační službě – Prague City Tourism (PIS – PCT) se loni podařilo spustit na dvacet projektů.
Vznikl nový oficiální turistický portál Prahy www.prague.eu, síť informačních center se rozrostla o další
pobočky, stěžejní byla také propagace Prahy na zahraničních trzích.
Zejména v oblasti so­
ciálních médií a internetu
obecně jsme začali se systematickou komunikací směrem
k individuálním cestovatelům.
Dvě vysoutěžené agentury –
Havas Worldwide Digital
a MediaCom – se podělily
o kreativu a nákup mediálního
prostoru a budou po dobu tří let
realizovat náš velký projekt propagace města
v kyberprostoru. Prahu nyní zviditelňuje několik tematických spotů, v nichž v roli ambasadorů vystupují cizinci žijící v Praze. Tato
videa a bannery přivádějí zájemce na tematicky pojednané webové stránky s relevantní
nabídkou míst, zážitků a aktivit.
Také prezentace Prahy vzniklá ze
spolupráce s Českými aeroliniemi,
s Českými centry nebo naše účast
na veletrzích byla významným počinem, jak Prahu v zahraničí představit v co nejlepším světle.
Nová témata a lepší
servis
Kampaň pro domácí turisty Do Prahy za
pivem měla za cíl představit nový gastronomický fenomén – pražskou pivní kulturu.
Produkci více než 20 (mini)pivovarů doplňují
nové služby – pivotéky, restaurační pivovary,
pivní bary, a dokonce i pivní lázně. Chceme
ukázat, že tento fenomén nemusí být při pobytu v Praze jen o množství vypitého levného
piva, ale o kvalitním gastronomickém zážitku.
V souvislosti s nově otevřeným Klubem VIP
průvodců a změnou stanoviště pro neregistrované průvodce jsme upravili i prostor pro
Guide Office v přízemí Staroměstské radnice a koncem roku začali s další novinkou –
zkušebním provozem prvního suvenýrového
stánku. Nyní se soustředíme na vyladění jednotlivých projektů, změříme jejich úspěšnost
a budeme dále zlepšovat servis pro ty, kteří
do Prahy přijeli, a informovat všechny, kteří
o cestě zatím jen uvažují.
Nora Dolanská
ředitelka PIS - PCT
Cílíme na prodej třiceti letadel ročně
V roce 2006 prodali dvě letadla. Loni jich už zvládli šestnáct. Zvyšujeme výrobu a nabíráme lidi,
říká Ilona Plšková, generální ředitelka Aircraft Industries.
Minulý rok byl pro vás úspěšný. Získali
jste první místo v prestižní soutěži Exportér
roku 2014 a druhé místo v soutěži Inovace
roku 2014. Na jakou obchodní strategii jste
vsadili?
V podstatě neustále pokračujeme v implementaci obchodní strategie, kterou jsme
začali realizovat v roce 2005, kdy naši společnost převzali noví majitelé. Základem této
strategie je intenzivní modernizace našeho
produktu i výrobních technologií za účelem
zvýšení výroby a prodejů až na 30 letounů
ročně. Domnívám se, že tento záměr se nám
doposud daří. Počet expedovaných letounů
se zvýšil ze dvou letadel v roce 2006 na 16 letadel v minulém roce. Letošní plán je vyrobit 18 letadel. Ruku v ruce s trendem zvyšování výroby a prodejů je stále rostoucí trend
počtu zaměstnanců. V roce 2006 jsme měli
70
necelých 500 zaměstnanců a dnes
jich máme dvakrát tolik. Přesněji
do konce roku 2015 plánujeme
1075 pracovníků.
Jak velký objem vaší výroby
je určený na export? Do jakých
zemí produkty dodáváte? Na jaké
trhy byste rádi pronikli?
Od roku 2006 byla všechna letadla expedována do zahraničí. Jedná se o tato teritoria: Rusko, Brazílie, Francouzská Guyana,
Slovensko, Bulharsko, Korea, Kazachstán,
Nepál, Alžír, JAR, Rovníková Guinea
a Džibutsko. Přitom největší podíl dodávek
tvoří Rusko. Jde o více než polovinu. Aktuálně
bychom rádi ještě více pronikli na trhy jihovýchodní Asie. Kroky v tomto směru jsme již
také učinili nedávnými dodávkami do Nepálu.
Dále usilujeme o certifikaci letounu
americkým leteckým úřadem FAA,
která usnadní dodávky na americký
kontinent a do Latinské Ameriky.
Tato certifikace by měla být ukončena
v příštích dnech. Rovněž pracujeme
na získání certifikátu v Číně.
Jaké zajímavé zakázky se vám podařilo
v nedávné době uzavřít? Jaké obchodní
aktivity pro letošní rok plánujete?
Velmi zajímavou zakázkou poslední doby
jsou určitě dvě dodaná letadla do Nepálu,
která nám otevírají cestu k dalším poten­
ciálním zákazníkům v tomto teritoriu. Tato
zakázka je pro ně výbornou referencí. Letos
dodáme tři letouny do Bangladéše a první
do Indie, v jednání je rovněž nová dodávka
do Venezuely.
V letošním roce uplynulo 95 let od ustavující valné hromady Československé akciové továrny na látky výbušné
v Semtíně, která od roku 1934 nese jméno Explosia. Explosia je velkým výrobcem průmyslových trhavin,
bezdýmných střelných prachů pro lovecké a sportovní účely, raketových motorů pro záchranné systémy
u ultralehkých letadel a samozřejmě i výbušnin pro vojenské využití.
Ve vojenském sektoru, respektive
v sektoru ozbrojených a speciálních složek
je třeba zmínit plastické trhaviny a spe­ciální
demoliční nálože, bezdýmné prachy pro
malé, střední i velké ráže, možnosti kompletace hnacích náplní pro velkorážové systémy
a v neposlední řadě i speciální aplikace, jako
jsou například sestavy náloží pro dynamické
a aktivní ochranné systémy obrněných vozidel. Asi nejznámějším výrobkem firmy je
plastická trhavina Semtex®. Toto pojmenování
v současné době slouží jako ochranná známka
a nesou ho všechny brizantní plastické trhaviny vyráběné ve společnosti Explosia.
V posledních dvou letech firma zažívá významný vzrůst své výkonnosti. Tato změna je
patrná jak v navýšení vlastní
produkce, zahájení modernizačních a rozvojových investic, tak i v nárůstu počtu
zaměstnanců. Ještě v období
konce roku 2013 měla firma
přibližně 400 zaměstnanců,
kdežto v současnosti zaměstnává přes 560 lidí a je očekáván další nárůst. Zvýšení
zaměstnanosti je spjato se zavedením tří- a čtyřsměnných provozů na výrobách jednosložkových a sférických prachů,
přičemž současná výrobní kapacita sférických prachů je více než naplněna a vzhledem
k přetrvávající poptávce jsou připravovány
investice pro zdvojnásobení kapacity
výroby.
V posledních několika letech se
množí poptávky po velkorážové munici. V mnoha případech je pro tyto
systémy Explosia schopná vyrobit
odpovídající hnací náplně, respektive bezdýmné prachy, případně
nabídnout moderní alternativy. Za
zmínku stojí, že Explosia například
vyrábí bimodulární systém hnacích
náplní pro 155mm kanonové houfnice, který
je plně srovnatelný se současnými světovými
standardy.
Josef Tichý
generální ředitel společnosti Explosia
Inovované zemědělství kousek od Prahy
Disponujeme nejmodernější linkou na zpracování vajec, říká Tomáš Milich, ředitel a jednatel firmy OVUS –
podnik živočišné výroby. Linka představuje spojení technologie s posledními poznatky z provozů.
Během loňského roku jste
dokončili technologickou linku
na zpracování vajec, která má
parametry nejmodernějších
svě­tových zařízení. V čem je tak
jedinečná?
Ano, jedná se o zcela novou
technologickou linku světových
parametrů na zpracování vajec formou vaření a loupání s možnosti konzervace
v různých typech nálevů nebo v atmosféře či
vakuu. Linka zvládne za hodinu zpracovat
až 20 tisíc vajec. Takto upravená vejce mají
široké uplatnění v cateringu, lahůdkářské
výrobě či v rychlém občerstvení. Jedná se
o zpracovatelský provoz šitý na míru a zohledňující naše dlouholeté poznatky z této
výroby spojené s jedinečnými světovými
technologickými a inovačními vychytávkami.
Konkrétně se například probodává skořápka
v místě vzduchové bubliny před
vložením do horké lázně, průběžně se centruje žloutek během
vaření formou směrové rotace
vajec, stahuje skořápka až po sušení a vrácí zpět do prvovýroby
v krmných směsích slepicím. Je to
uzavřený systém nejmodernějších
technologií spojený s posledními
poznatky z takovýchto provozů.
Pro soutěž jste uvedl, že trpíte nedo­
statkem mladých lidí. Je to už teď pro vás
vážný problém, nebo se obáváte, že se jím
výhledově stane?
Ano, již v současnosti máme problém s nedostatkem mladých a odborně zdatných lidí
ovládajících řemeslo. Trpíme jakýmsi syndromem velkého města. Slaný je dvacet minut od
Prahy, což je pro obchod a prodej příjemné,
ale pro dlouhodobé udržení a personální stabilizaci mladých lidí velice těžké. Po získání
odbornosti a praxe v odborných profesích
elektro, nástrojář, zootechnik nám mladí lidé
„utíkají“ do Prahy, za lepšími finančními podmínkami, které si zemědělský podnik nemůže
bohužel dovolit.
Kladete velký důraz na inovace. Kam
ty v zemědělství směřují? Bude vše pod
detailní kontrolou počítačů?
V dnešní době silného tlaku na cenu při
udržení maximální kvality a rentability je
inovace a modernizace prakticky nutností
k přežití firmy. I když je vše v našich farmách
téměř plně automatizované, včetně managementu odchovu a chovu nosnic, lidský faktor
je a bude dále nepostradatelný. Naštěstí neleží
vše pouze na jednom člověku, máme zde řadu
odborníků a schopných kolegů.
71
OF manažer roku
manažer roku OF
Firma potřebuje vizi a odvahu
Nevyrábíme, ale hlavně vymýšlíme. A to speciální stroje pro kompletaci autoskel, zařízení pro tvarování
plochého skla a další stroje ušité na míru. To vše pod značkou FOR G.
Nejdříve přijde vize, která se ovšem
utváří dlouhodobě – ve vlastním životě
a osobní pracovní praxi. A potom odvaha.
Velká odvaha podložená sebevědomím, které
je vyváženo pokorou.
Odvaha na počátku „vzít to na sebe“ a potom opakovaně odvaha ke každému kroku,
úvěru, investici, ke každé změně.
To samozřejmě nestačí, je mnoho dalších
faktorů dobrého fungování. Na prvním místě
skupina spolupracovníků. Tým s velkou motivací a pocitem sounáležitosti. Vazby mezi vedením naší firmy jsou silné a dávají jistotu při
rozhodování o podstatných věcech. Vynechám
povídání o nezbytném zdraví a štěstí. V neposlední řadě je naprosto nutné rodinné zázemí,
úspěšná manželka, úspěšné děti. Zaměstnanci
v technických i dělnických profesích jsou spolupracovníci. Snažíme se o jejich motivaci,
informovanost a trvalé zlepšování podmínek.
Otevřené, korektní vztahy všem umožňují
vzájemné podání pomocné ruky.
Důraz na trpělivou práci
Vývoj a výrobu strojů a zařízení pro sklářský průmysl máme postaveny na dlouhodobém získání důvěry trpělivou prací s důrazem
na vysokou kvalitu řešení i produkce. To
vždy souvisí s úctou k duševnímu vlastnictví
partnerů, dodržováním etiky a každodenní
komunikací.
Také díky tomu jsme dosáhli v posledních
letech významného podílu vývozu naší výroby do EU, Ruska a Brazílie. Značka FOR G
(která je anglickou zkratkou „Pro sklo“) znamená, že umíme vyrobit, ale hlavně vymyslet.
Jedná se o speciální stroje pro kompletace
autoskel, zařízení pro tvarování plochého
skla a značná část projektů je vývoj zařízení
„ušitých na míru“ podle zadání sklářských
firem.
Seriózní dodavatel, kterým se snažíme být
již od založení v posledním roce minulého
století, je nikoli parazit, ale partner.
Miroslav Vrátný
ředitel společnosti FOR G
AHRA: Pomáháme
vytvářet firmopedie
Když se správně pojmenují příčiny úspěchu i neúspěchu,
snižují se rizika a motivuje to zaměstnance, říká Petr
Kazík, jednatel vzdělávací společnosti AHRA.
Vytvořili jste novou metodiku,
jak budovat vědomostní mana­
gement. V čem je inovativní?
Inovaci vidíme v systému tvor­
­by. Firmy mají poměrně velký problém stanovit, co jsou to klíčové
znalosti a kdo je jejich nositelem.
Je lépe vnímat ten pojem šířeji,
tedy jako kompetence a dovednosti či postoje. A pak si položit
otázku, pokud možno na každé
poradě, co nám pomohlo k poslednímu úspěchu. Co je příčinou
nedávného problému? To když
pojmenuje či řeší ten nejkompetentnější, ve formě, která je jednoduše přístupná, srozumitelná
a hlavně ověřitelná, tak se to dá
poměrně rychle rozšířit. Když to
vede k dosahování úspěchů a snižování rizik, lidi to motivuje k aktivnímu sdílení – učení.
Co si vlastně pod vědomost­
ním managementem můžou
podnikatelé představit?
Velmi přesnou definici nabízí
Wikipedie: „Je to efektivní propojení těch, kteří vědí, s těmi,
kteří vědět potřebují, a to přeměnou osobních znalostí na znalosti
organizační neboli formální, a to
formou komunikace, zapojení
a sdílení.“ My se snažíme tento
princip naplnit a hlavně najít motivaci, aby lidé sami, bez odměn
sdíleli své znalosti. Prostě vytvářet takové „firmopedie“.
Okamžitá rada je zárukou
dobrého konce
Naše služby začínají od poradenství až po hájení práv klienta u soudu, říká Jitka
Chizzola, vedoucí české pobočky pojišťovny D.A.S. Rechtsschutz AG, která se
specializuje na právní ochranu.
D.A.S. nabízí specifický produkt –
právní ochranu. Lze si pod tím předsta­
vit, že za měsíční paušál dostane váš klient
přístup k právním odborníkům, kdykoli je
potřebuje?
Ano, dá se tomu tak rozumět. Klient si
zvolí rozsah služeb dle svých potřeb a vhodnou frekvenci plateb pojistného. Rozsah našich služeb je od poradenství až po hájení
práv klienta u soudu. S tím jsou spojeny náklady, které hradí naše společnost až do výše
jednoho milionu korun. Případná potřeba
složení kauce za klienta je samozřejmostí.
Naší velkou silou je naše tísňová linka dostupná 24 hodin denně, 365 dní v roce. Zde
mají naši klienti k dispozici okamžitou odbornou radu a pomoc od našich právníků.
Včasná rada a pomoc jsou většinou zárukou
dobrého konce.
Během loňského roku jste zvládli
transformaci na českou pobočku DAS
Rechtsschutz AG. Co to pro vás v praxi
znamenalo?
Ano, tuto transformaci jsme zvládli za
pouhých deset měsíců. Bylo zapotřebí maximálního úsilí všech, kteří se na tom podíleli. S pomocí kolegů v Rakousku, Německu
a externí právní kanceláře jsme vše zvládli ve
velmi krátkém čase. Transformace však pro
naši každodenní praxi prakticky neznamená
žádnou změnu.
Uvedla jste v soutěži, že právní ochrana
je stále ještě mladým produktem. Je tedy
v ČR ještě velký prostor k růstu?
Právní ochrana je ve světě pořád relativně
mladým produktem. Počátky klasického pojištění najdeme již ve starověkém Egyptě.
Historie pojištění právní ochrany se datuje do
Francie do roku 1917. Máme tedy co dohánět.
Dvacáté i jednadvacáté století jsou stoletími
obrovského informačního rozvoje. Náš život
je čím dál tím rychlejší. Riziko chyb a omylů
stoupá. S tím přicházejí i nesčetné právní
starosti. Hájení práv je silné téma a musí se
podporovat. Oblast právní ochrany má nejen
u nás, ale všude ve světě obrovský růstový
potenciál.
Jaké nejčastější právní spory v ČR
řešíte?
Tím, že máme nejširší produktovou nabídku nejen pro běžné občany, ale také podnikatele, je odpověď jednoznačná – skoro
všechny. U privátního pojištění řešíme spory
o náhradu újmy, pracovněprávní spory, reklamace a sousedské spory. U podnikatelů jsou
to nejčastěji spory s pojišťovnami, obhajoby
v trestním a správním řízení a spory s odběrateli i dodavateli.
Rok 2014 byl ve znamení rozsáhlých
legislativních změn, novelizací prošel
jak zákon o obchodních korporacích, tak
občanský zákoník. V čem vám to nejvíce
zkomplikovalo práci?
Naše společnost se na tuto velkou změnu
připravovala od počátku roku 2013. Příchodu
nového občanského zákoníku jsme využili
k přepracování pojistných podmínek ku prospěchu klientů. Náš cíl byl pojistné podmínky
zjednodušit a vnést do nich větší srozumitelnost. Upravili jsme také naší produktovou paletu, takže nyní mají klienti ještě větší výběr.
Z výsledku mám velkou radost. Naši obchodníci a obchodní partneři mohou klientům
nabídnout opravdu špičkové produkty.
Jste první ženou v koncernu, která do­
stala možnost vybudovat firmu na zelené
louce. Dozvěděla jste se od šéfa D.A.S.,
proč si vybral vás?
Díky mé odhodlanosti a tomu, že nemám
strach z nových věcí. Již v roce 1979 jsem
se přestěhovala do Vídně a neuměla jsem
ani slovo německy. A v roce 1994 jsem dostala šanci na zelené louce vybudovat společnost s úplně novým produktem v ČR. To
je přece výzva, která se neodmítá. Aspoň
pro mne ne.
73
OF manažer roku
manažer roku OF
Transparentnost považujeme za samozřejmost
Vzdělávání vychází z potřeb firem i občanů
Město Dobříš se profiluje jako
s dalšími 80 úřady a implementuje metodu řízení CAF. Město
moderně řízené. Zastupitelstvo
je
členem Národní sítě zdravých
lze sledovat prostřednictvím on­
měst
a aplikuje metody Místní
line kamer, rozeběhli jste elek­
tronickou evidenci smluv. Jak na
agendy 21. Z toho plyne, že protakovou transparentnost reagují
jednávání záměrů rozvoje města
obyvatelé města?
je diskutováno s občany, zároveň
Těší nás, že je takto město vní- Bohumila Budková,
mají možnost pracovat v poradních
městského
máno. Transparentnost považujeme tajemnice
sborech komisí rady města, a tak se
úřadu v Dobříši.
za samozřejmost. Dlouhodobě město
přímo zapojovat do rozhodování
například zveřejňuje zápisy z jednání zastupio svém městě. Další platformou jsou každotelstva či rady města, samozřejmě při zachoroční kampaně, například Dny země či Dny
vání ochrany dat dle zákona o ochraně osobzdraví, které se těší velké oblibě.
ních údajů. Aktivity, které zmiňujete, nejsou
jedinými kroky k transparentnosti, jsou těmi
Dobříš patří k oblíbené destinaci, kam
nejnovějšími. Právě z tohoto důvodu nemáme
se stěhuje za pohodlnějším životem, zažívá
ještě dostatek relevantních reakcí, ale věříme,
město populační boom?
že budou vnímány pozitivně.
Termín populační boom bych přímo nevolila, i když je pravdou, že město či region volí
Plánujete další moderní prvky v řízení
za svůj domov řada především mladých rodin.
města a zapojení občanů?
A to s sebou přináší i jiné priority – počet míst
ve školách, dopravní obslužnost, volnočasové
Úřad je zapojen od roku 2006 do benchmarkingové iniciativy, v jejímž rámci se srovnává
aktivity a řadu dalších. Snažíme se je řešit, aby
Zkoušení nových metod, postupů a produktů neustále zlepšuje naši nabídku, říká Šárka Prachařová, ředitelka
poradenské společnosti AABYSS, která spouští občanské vzdělávání.
se občanům na Dobříšsku dobře žilo a návštěvníci se k nám vraceli, jinými slovy usilujeme
o to, naplňovat naše motto „Jsme Dobří(š)“.
Jak se vám podařilo hospodařit s přebyt­
kem rozpočtu i během posledních několika
let, která byla velmi turbulentní?
Především zodpovědným přístupem zastupitelstva města i úředníků. Přispěly k tomu
i naše vnitřní kontrolní systémy, využití SW
systémů a týmová práce. Není to tak těžké,
pokud se k veřejným prostředkům chováte,
jako by byly vaší firmy, vaší rodiny.
Hlavní náplní vaší firmy je poradenství na
trhu práce. V čem jsou uchazeči o práci nej­
méně zběhlí, v čem dělají největší chyby?
Lidé neuvažují o své profesní dráze v souvislostech potřeb trhu práce, nemají dobře
zmapovány všechny své znalosti a dovednosti,
a tím se neumějí dobře nabídnout budoucímu
zaměstnavateli, setrvávají na pracovištích, kde
dostatečně nevyužijí svůj potenciál, a jsou profesně nespokojení. Základem je sebepoznání
a stanovení svých dlouhodobých i krátkodobých profesních cílů. V momentě, kdy dobře
znám své kvality, ale i své rezervy, je vstup
k zaměstnavateli profesionální. Je to stejné
jako v každém obchodě, perfektní znalost zboží
a přesvědčení o jeho kvalitách prodává.
Na trhu působíte od roku 1996. Změnily
se od té doby v něčem zásadně požadavky
vašich zákazníků?
Naši stálí zákazníci vždy požadovali kvalitu a profesionální přístup,
v tom se nic nezměnilo. Celkově
však oblast dalšího vzdělávání
a poradenství nabouraly dotace na
projekty z ESF a začala se vytrácet
kvalita. Vážím si svého pracovního
týmu, který i navzdory této situaci
kvalitu drží na vysoké úrovni a projekty bere jako možnost pilotáže nových metod, postupů a produktů.
Díky tomu jsme schopni rozšiřovat
a zkvalitňovat portfolio našich služeb a tím
co nejlépe uspokojovat požadavky našich
zákazníků.
Zabýváte se také občanským vzdělává­
ním. Proč nabývá na významu?
Občanské vzdělávání zapadá přirozeně do
mozaiky našich služeb v oblasti poradenství
a dalšího vzdělávání. Jedním
z úkolů občanského vzdělávání
je zvyšovat aktivní zapojení
občanů do veřejného života.
Občané díky novým informacím získávají nové možnosti,
vyvarují se chyb, které by
jim znepříjemnily život, jsou
schopni a ochotni lépe vnímat své okolí, a to i z hlediska
různých hrozeb a nástrah.
Zaměřujeme se na několik oblastí: informační gramotnost, finanční gramotnost, právní povědomí, spotřebitelskou
gramotnost, zásady aktivního občanství.
Zatím jsme na začátku cesty, ale v přímé interakci s občany jsme přesvědčeni o nutnosti
oživení občanského vzdělávání a dostáváme
nové podněty, které náměty je potřeba do
občanského vzdělání zařadit.
Miloň Vojnar: Zákazníci se vracejí
Luxusní hotelová kosmetika na míru
Lumius je jednou z mála společností, která je na trhu 13 let od otevření trhu s elektřinou a posléze s plynem
v České republice a její hlavní činnost je neměnná – dodávky elektřiny a plynu velkoodběratelům.
Pacific Direct se zabývá nejen výrobou samotné luxusní hotelové kosmetiky a distribucí doplňků, ale svým zákazníkům nabízí také kompletní servis od vyfukování láhví až po kompletaci balíčků či dárkových setů.
Jedním z hesel vaší společnosti je, že dává
klientům k službám své zkušenosti. Jaké?
V první rovině jsou zkušenosti třináctiletého obchodování na energetickém trhu.
Máme svůj vlastní dispečink, který funguje
24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Víme, co
se na trhu děje, a máme obrovský počet partnerů, od kterých nakupujeme. Druhou rovinou je pohled konečného zákazníka, který se
setkává s našimi obchodníky. Ti jsou školení
nejen na to, aby měli obchodní dovednosti
a uměli službu dobře prodat, ale také aby
rozuměli technické problematice a dokázali
zákazníkovi poradit i v této oblasti. A třetí
rovinou je naše flexibilita, rychlost reakce
a realizování nestandardních věcí, které jsou
pro naše zákazníky přidanou hodnotou.
Co konkrétního to pro zákazníka zna­
mená?
74
maxima nebo platí za jalovou energii. A novinkou je nyní Lumius Centrum energetických služeb, kdy se dokážeme postarat
o kompletní energetické zařízení zákazníka
se vším všudy. Jsme schopni ho vzít celé pod
správu nebo řešit jen povinnosti vyplývající
ze zákona či další jednotlivosti, které zákazník požaduje. Pro zákazníka je to výhoda –
má jednu smlouvu a ušetří čas i peníze. Tato
služba je bonusem primárně pro stávající
zákazníky, ale dokážeme ji zajistit i u společností, kterým komodity nedodáváme.
Miloň Vojnar,
ředitel
společnosti
Lumius
Analýzy a doporučení, kdy je správný okamžik nákupu, co a jak udělat třeba s technikou, například když překračují čtvrthodinová
Trh s energiemi zažívá velmi konku­
renční období. Jak se podepisuje na va­
šem portfoliu?
Jsme rádi, že se nám daří udržet stávající
zákazníky, což je pro nás stěžejní. Získáváme
ale i zcela nové nebo se vracejí zákazníci z let
předchozích.
Ve svých počátcích se firma
Pacific Direct specializovala pouze
na drobnou výrobu hotelové kosmetiky. V roce 1997 prošla společnost
zásadním zlomem. Její dosavadní
majitel Martin Samek prodal podíl
společnosti Pacific Direct Ltd. se
sídlem ve Velké Británii. Poslední
změna proběhla v roce 2008, kdy se
majoritním vlastníkem celé skupiny
Pacific Direct stala britská finanční skupina
Primary Capital. V této překotné době jsem
nastoupil do společnosti jako provozní ředitel
a od roku 2008 jsem v pozici jednatele společnosti Pacific Direct, s. r. o.
Protože český trh je pro tento sortiment výrobků malý, z 98 procent firma své produkty
vyváží do zahraničí. Máme pobočky na každém kontinentu, naše zastoupení je ve všech
větších zemích. Přesto jsme v globálním měřítku malou společností
celkem s 250 zaměstnanci, kteří
z převážné většiny pracují v České
republice. Nejvíce se pohybujeme
v západní Evropě. Frankfurt nad
Mohanem je sídlem naší dceřiné
společnosti, zaměřujeme se ale i na
další rostoucí trhy, jako je Rusko
a východní Evropa, velký potenciál
vidíme v rozvíjejících se asijských trzích, na
Blízkém východě, ale i v Africe. Své výrobky
firma exportuje do 110 zemí. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří společnost Ritz
Carlton, jejíž hotely v desítkách zemí světa
Pacific Direct zásobuje svými výrobky.
Krize nám dala prostor rozhlédnout
se kolem sebe a podívat se, jak bychom
mohli zefektivnit svou práci. Provedli jsme
organizační změny, což zvýšilo ziskovost.
V roce 2008 jsme zaměstnávali v Česku 210
pracovníků. Nyní u nás pracuje přibližně 170
pracovníků, přestože tržby jsou podstatně
vyšší než v roce 2008. Na rozšiřování řad
našich výrobků i kosmetiky spolupracujeme
se známými kosmetickými značkami, jako je
Elemis, Asprey, Annick Goutal, Amouage.
Společnost Pacific Direct patří celosvětově
mezi top pět výrobců hotelové kosmetiky,
a čelí tak velké konkurenci. Abychom byli
co nejkonkurenceschopnější, snažíme se
zákazníkovi nabídnout individuální řešení.
Pracujeme také na tom, abychom lepší efektivitou co nejvíce stlačili ceny. Neustále inovujeme a rozšiřujeme portfolio svých výrobků,
aby měli klienti skutečně z čeho vybírat.
Josef Tesařík
jednatel a genarální manažer Pacific Direct
75
OF manažer roku
manažer roku OF
Do detailů promyšlená doprava
S pomocí systému, který sleduje vozidla online, umíme nabídnout možnost úspor na míru našemu
zákazníkovi, říká Zdeněk Kratochvíl, generální ředitel společnosti ICOM transport.
Během loňského roku jste
spustili systém, díky kterému
sledujete svá vozidla online. Jaké
nové služby nebo výhody jsou
s tím spojené?
Online sledování vozidel nám
umožňuje nejen 24hodinový dozor
nad vozidly, ale i sledování vybraných veličin vozidla a řidiče, především spotřebu nafty, dodržování jízdních řádů, styl
jízdy řidiče, rychlost vozidla a další údaje.
Ve výsledku tak dojde k zefektivnění oběhů
vozidel, optimalizaci tras a především zamezení ujetí marných kilometrů. A to vše
i díky přímé komunikaci dispečera s řidičem
pomocí palubní jednotky ve vozidle. Budeme
také mít komplexní informace o cestujících,
inzerce
A151004041
díky čemuž můžeme lépe nastavit
naše služby.
Společnost má těžko předsta­
vitelných 1100 vozidel. Znamená
jejich online dohled úsporu?
Zavedení online dohledu vozidel
generuje značné úspory, a to především. Sníží se počet neproduktivních kilometrů, stejně tak i spotřeba nafty. Dojde
k menšímu zatížení motorů agregátů díky
kontrole stylu jízdy řidičů, vozidlo tak vydrží být déle provozuschopné a nemusí se
tak často opravovat. Online systém řízení dopravy ovšem přináší i velmi zajímavou službu
pro naše zákazníky, kteří tak mohou mít data
o pohybu svých zásilek v případě nákladní
dopravy, nebo pro plánování efektivní dopravní obslužnosti v případě autobusové dopravy. Možnosti úspor tak umíme nabídnout
na míru i našemu zákazníkovi.
Na Orlickoústecku zavádíte nové bezba­
riérové autobusy. Jaké jsou aktuální trendy,
co lidé od autobusů vyžadují?
Rychlý rozmach zažívá zavádění Wi-Fi
připojení, možnost využití bezkontaktních
technologií, využívání funkcionalit chytrých
telefonů, bezhotovostní platby a podobně.
Cestující také vyžadují pohodlí a dodržování
jízdních řádů. Nízkopodlažní autobusy zavádíme nejen na Orlickoústecku, ale kompletně
nízkopodlažní je naše flotila od 1. 1. 2015
i v Ústeckém kraji.
ABB: v ČR vyrábíme, vyvíjíme
a hledáme talentované odborníky
Jsme technologickým lídrem v mnoha oblastech, říká v rozhovoru pro Profit Vladimír Kysela, ředitel
strategického rozvoje ABB a divize Procesní automatizace v České republice.
V roce 2015 společnost ABB Česká re­
publika ohlásila tržby ve výši 13,5 miliardy
korun, což je meziroční nárůst o pět pro­
cent. Co stojí za tímto úspěchem?
Tržby ABB ČR posledních patnáct let stále
rostou. Vedle našich dvou energetických divizí se loni výrazně dařilo i divizi nízkého
napětí a divizi automatizace výroby a pohony,
které zaznamenaly výrazný nárůst zakázek.
V minulém roce jste představili řadu
nových produktů. Na které jste nejvíce
pyšní?
Pro nás byly stěžejní dva výrobky –
UniGear a nová řada vypínačů Levit. UniGear
je nová koncepce rozváděčů vysokého napětí,
za kterou jsme dostali cenu Zlatý Amper.
Důležité je, že UniGear vznikal pod vedením
společnosti ABB ČR, která koordinovala mezinárodní tým. Výrobek byl projektován tak,
abychom byli schopni reagovat na složité požadavky zákazníků týkající se jeho nasazení
například do inteligentních sítí, zkráceného
času dodávky nebo zprovoznění. Jednoduše
řečeno – jedná se o novou generaci rozváděčů. Levit je oproti tomu esencí designu.
Tyto vypínače v sobě obsahují nový moderní
esprit a funkčnost zároveň. Samotný název
odkazuje k levitaci, protože tento výrobek
působí, jako by se vznášel. Vedle toho je celá
tato řada vypínačů vybavena všemi moderními technologiemi a aplikacemi, jako je plná
integrace do systému chytrého domu včetně
například USB vstupů, digitálního termostatu nebo FM rádia do zdi.
Jste známí častými investicemi nejen
do výrobních, ale rovněž do inženýrských
technologických kapacit. Které závody jste
otevřeli v poslední době a jaké plány máte
do nejbližší budoucnosti?
ABB je známo tím, že investuje kontinuálně do stávajících nebo nových závodů.
Z pohledu uplynulého roku bych zmínil nový
výrobní závod pro výrobky velmi vysokého
napětí v Brně. V Ostravě jsme přesunuli globální operační centrum pro procesní automatizaci ze starých prostor do kompletně moderních v Nové Karolině a ve Vestci u Prahy jsme
otevřeli evropský showroom pro laserové svařování a dělení materiálu. Letos v dubnu slavnostně otevíráme nové výrobní prostory pro
výrobu rozváděčů vysokého napětí a přístrojových transformátorů v Brně a nový závod
pro výrobu rozváděčů automatizace a chránění rozvodných sítí v Trutnově.
ABB je velká globální společnost. Jak
důležité jsou z tohoto pohledu jednotlivé
české regiony, v nichž máte závody?
Máme čtyři výrobní centra v České republice. Je to Praha, Brno, Jablonec nad Nisou
a Trutnov. Inženýrské skupiny a servisní dílny
jsou umístěny v Ostravě a Plzni. Všechny
lokality jsou navázány na spolupráci s technickými vysokými školami, což je pro nás
velmi důležité.
Právě nedostatek kvalifikovaných tech­
niků je jedním z problémů tuzemských vy­
sokých škol. Jak s tím bojujete?
Problémem není ani tak to, že by vysoké
školy na trh posílaly nekvalifikované odborníky, spíše jde o to, že jich produkují opravdu
velmi málo. Často mluvím s vysokoškolskými
pedagogy a ti mi říkají, že rozhodně nebudou výuku jakkoli zjednodušovat ani zlehčovat a nesleví z nastavených nároků, což
je správně. Kámen úrazu je, že na konci inženýrského studia úspěšných absolventů již
moc nezbývá. ABB tyto lidi postrádá – Česká
republika je v tomto odlišná od zemí na západ
od nás. Například ve Finsku se na inženýrskou pozici hlásí až sto zájemců, u nás třeba
jeden nebo dva. My ale vzhledem k tomu, že
jsme mezinárodní společnost, tak nejsme
odkázáni pouze na domácí zdroje. Pro nás
je principiálně důležité držet týmy mezinárodní, takže oslovujeme jak lidi ze střední
a východní Evropy, tak třeba z Asie nebo západní Evropy.
Jaké jsou vůbec aktuální trendy energe­
tiky, automatizace a průmyslu? Co je jejich
budoucností?
Energetika je sice do jisté míry politickou
záležitostí, ale přesto zde jsou důležité okolnosti – odklon Německa od jádra k obnovitelným zdrojům energie, celková provázanost evropské energetické infrastruktury, požadavky
EU a snaha České republiky o nízkou závislost
na dovozech energie. Dochází k zásadní modernizaci celé energetické soustavy a rozvoji
chytrých sítí. Stále významnější roli hraje
takzvaná cyber security, tedy zabezpečení
sítě, čímž se po začátku v Americe nyní čím
dál tím víc zabývá i Evropa. Průmysl je velmi
důležitý pro tvorbu HDP, na kterém se podílí
35 procenty, ale v porovnání s automobilovým průmyslem, který se neustále rozvíjí, se
ostatní odvětví tolik nemodernizují. Zaměřují
se spíše na rychlou návratnost a méně na rozvoj technologií. Průmysl bude do budoucna
klást velký důraz na plnou integraci řízení nejen manažerských dat, ale i technologických
dat, včetně cyber security. Firmy také sledují
v podstatě v přímém přenosu, v jakém stadiu
jsou jednotlivé zakázky, a okamžitě kontrolují
kvalitu výstupů v každé části výroby.
77
OF manažer roku
manažer roku OF
Recept na růst – specializace
a inovační proces
Podařilo se nám nastavit
kvalitní rehabilitaci
Šroubárna Kyjov je dlouholetým tradičním výrobcem spojovacího materiálu technologií tváření za tepla. Od
svého založení v roce 1950 se postupně stala největší specializovanou šroubárnou na výrobu spojovacího
materiálu pro železnice v Evropě. Od roku 2008 patří do skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel.
Pro velký zájem pacientů jsme zvýšili kapacitu ze 102 lůžek na 220, říká Michaela Tomanová, ředitelka
a primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí, kde se dříve uvažovalo o uzavření.
Výrobní program společnosti
zahrnuje výrobky pro železnice, automobilový
průmysl, strojírenství a stavebnictví. Těžiště
činnosti představuje výroba pražcových
šroubů, matic a šroubů pro železniční svršek.
Dále se výroba zaměřuje na výrobky s vyšší
přidanou hodnotou s uplatněním v automobilovém průmyslu a strojírenství, jako jsou vačky
pro spalovací motory, výkovky ložiskových
kroužků a obráběné ložiskové kroužky. Firma
je držitelem certifikátů kvality ISO 9001, ISO
14001 a ISO/TS 16949. Společnost se orientuje na zahraniční trhy, což je představováno
podílem exportu až 79 procent, říká František
Červenka, jednatel a ředitel společnosti, zaměstnávající 339 pracovníků.
V loňském roku jste byli vyhlášeni nej­
dynamičtěji rostoucí dceřinou společností
Třineckých železáren. Šlo tedy v odbytu
o rekordní rok?
Oceněním naší práce a velkou poctou
pro naši společnost v roce 2014 bylo získání
prestižní ceny Královna ocel v kategorii
Nejdynamičtěji se rozvíjející společnost ve
skupině TŽ – MS, která oceňuje firmy ve skupině s nejlepším ekonomickým a inovačním
růstem. Rok 2014 byl ve Šroubárně Kyjov
rekordní, a to z pohledu jak dosažené výše
tržeb, tak hospodářského výsledku. Na růst
78
naší firmy v posledních letech má vliv několik
faktorů. V období největší hospodářské krize
jsme zahájili systematický inovační proces,
který probíhal a neustále probíhá v několika
oblastech – hledání nových zákazníků, inovace
produktů, služeb, procesů, zdrojů a znalostí.
Formou školení s využitím dotací jsme postupně napříč firmou proškolili klíčové zaměstnance a nyní se projevují výsledky. A když
se tento systematický proces potká s rozsáhlým rozvojem a obnovou železničních tratí ve
světě i v tuzemsku, podaří se vám zavést do
sériové výroby nové projekty pro subdodávky
do automobilového průmyslu – vačky a obráběné ložiskové kroužky, tak je z toho růst tržeb
mezi roky 2012 a 2013 činící 17 procent a mezi
roky 2013 a 2014 dalších deset procent. Recept
na růst je tedy specializace a inovační proces
v sortimentu a firemních procesech.
Které trhy jsou pro společnost aktuálně
nejslibnější?
Z celkového prodeje směřovalo na tuzemský trh 21 procent a 79 procent na exportní
trhy. Nosným sortimentem byly dodávky na
železnice ve výši 84 procent a do automobilového průmyslu směřovalo 12 procent výrobků. Perspektivními trhy jak v železničním
sortimentu, tak v sortimentu výkovků jsou
USA, Saúdská Arábie, Argentina, Brazílie
nebo africké země a samozřejmě základem
zůstávají evropské země a tuzemsko. Určité
obavy pramení z nestabilní politické situace
na Ukrajině a nestabilní ekonomické situace
v některých zemích.
Je výhodou, že vyrábíte široké port­
folio a kromě šroubů i obráběné díly či
výkovky?
Nosným sortimentem jsou dodávky na železnice. Z důvodu diverzifikace sortimentu
v posledních letech naše investice směřuje
do rozvoje výkovků – vaček pro spalovací motory, výkovků ložiskových kroužků a jejich
následné obrábění.
Mimo jiné se zaměřujete na šrouby pro
železnice, kde se například v Evropě neu­
stále mluví o konceptu nových rychlotratí.
Znamená to pro vaši společnost, že se mů­
žou rýsovat obří zakázky?
Rozvoj železniční sítě je plánován na všech
světadílech. V Evropě je cílem do roku 2050
zkompletovat evropskou síť vysokorychlostní
železnice. Do roku 2030 se má ztrojnásobit
délka existující vysokorychlostní železniční
sítě a udržet hustá železniční síť ve všech
státech EU. V souvislosti s tímto trendem
výstavby a oprav železnic v tuzemsku i v zahraničí očekáváme vyšší poptávku v oblasti
železničního sortimentu.
Jak hodnotíte vaše působení jako ředi­
telky a zároveň primářky Rehabilitačního
ústavu Brandýs nad Orlicí? Bylo těžké tyto
pozice skloubit dohromady?
Výběrové řízení na funkci ředitelky jsem
vyhrála poprvé před patnácti lety. Funkce
ředitelky a primářky byla tehdy spojena a už
mi to zůstalo, i když jsem rozšířila naše pracoviště na více než dvojnásobek pacientů a zaměstnanců. Jsem ráda, že se mi naše zdravotnické zařízení podařilo stabilizovat, protože
když jsem nastoupila, byla to zkouška, jestli
rehabilitační ústav bude vůbec nadále fungovat. Podařilo se mi zlepšit ekonomickou
situaci, takže toto zdravotnické zařízení
nemuseli zrušit, a především, za což jsem
ráda, nastavit kvalitní léčebnou rehabilitaci.
Postupně jsem vyvinula speciální rehabilitační metodu INFINITY method®, se kterou
máme vynikající úspěch při léčbě pacientů
s problémy pohybového ústrojí. Snažíme se
také o vytvoření příjemného, klidného prostředí pro naše pacienty, chci, aby se tady
cítili co nejlépe. Velký zájem pacientů a klientů se podařilo uspokojit zvýšením lůžkové
kapacity ze zhruba 102 lůžek na 220.
Jak jste metodu INFINITY vyvinula?
V čem je unikátní?
Metoda využívá poznatky
z neurofyziologie, biomechaniky a anatomie. INFINITY
method® jsem sestavila na
základě svých zkušeností
z oboru rehabilitační a fyzikální medicíny i objektivního
vyšetření tisíců pacientů s problémy pohybového aparátu.
To, čím se INFINITY odlišuje
od ostatních metod nejvíce,
je možnost autoterapie a cvičení pacienta samostatně bez
odborné pomoci. INFINITY
umožňuje pacientovi a vlastně i zdravému
jedinci, aby pokud chce, zvládl tuto terapii
a toto cvičení v určité míře kdekoli a tím i kdykoli během dne. Velmi vhodná je pak tato metoda i jako prevence pro ty, kteří chtějí udělat
něco pro své zdraví a pro svou
postavu.
Nakolik lidé slyší právě na
preventivní péči?
Preventivní péče je problém, protože není propagována, přednášena a aplikována
do běžného života. Chybí zde
i výuka či přednášky nejen pro
laickou veřejnost, ale i pro odborníky. Přitom by prevence
vzniku například bolestí a problémů s páteří mohla ušetřit
hodně finančních prostředků.
V čem konkrétně tedy metoda spo ­
čívá?
Metoda spočívá v provádění jednotlivých
cviků, které si lze snadno přizpůsobit individuálním potřebám a díky kterým můžete
stabilizovat, koordinovat, centrovat, vnímat
a ovládat celé tělo. Umožňuje také posílit,
uvolnit a protáhnout svaly a vazivový aparát. Je vhodná především pro léčbu pacientů s onemocněním pohybového ústrojí.
Pomáhá odstraňovat nebo zmírňovat bolesti
nejen svalů, ale také šlach, vazů a kloubů.
Kromě působení gravitační síly při provádění pohybů využívá metoda také správné
dýchání a aktivaci geneticky daných reflexů
a programů centrální nervové soustavy.
Zapojena je tedy podvědomá, ale i vědomá
činnost mozku. Metoda může byt aplikována
terapeutem jako pasivní přístup nebo ji můžete provádět aktivně sami po zaučení.
79
OF manažer roku
manažer roku OF
MATEICIUC si střeží kvalitu
Kvalitu chápou jako komplexní soubor, jde o samotný výrobek, celou firmu i zákazníka. Tím se podle
Romana Buryjana, předsedy představenstva společnosti MATEICIUC, odlišují od konkurence.
Za loňský rok jste dosáhli rekordního
obratu. Jak se to podařilo?
Má na to vliv více aspektů. Hlavním činitelem, který rozhoduje o nárůstu nebo poklesu,
jsou zaměstnanci na klíčových pozicích. A to
nejen ve výrobě a obchodu. Ke zvýšení exportu nemalou měrou pomohla intervence
České národní banky. Několik klíčů k úspěchu je dodržování zásad vně i uvnitř firmy.
Jedním z nich je, co slíbíš, to dodrž.
Specializujete se na vytlačování a vstři­
kování plastů. Z kterých oblastí máte nej­
více zákazníků pro zakázkovou výrobu?
Většina výrobků naší produkce je vyráběna zakázkově pro konkrétního zákazníka.
Nejvíce realizovaných zakázek děláme pro
Německo, Polsko, severní a západní trhy.
Zakázky získáváme u zákazníků, s nimiž
máme dlouhodobé stabilní partnerské vztahy
fungující spíš na podání ruky než na několikastránkových smlouvách.
Jako exportér plastu jste museli vstřebá­
vat propad ceny ropy. Šlo tedy o příjemné
výkyvy, nebo i o nepříjemnosti?
Roman Buryjan,
předseda
představenstva
společnosti.
Veškerá nestabilita v podnikání je špatná.
Je vždy vabank, zda nové rozhodnutí vlády
bude přínosem, nebo ztrátou. Aby byla firma
úspěšná, potřebuje stabilitu v podnikání, což
v naší zemi chybí. Některé změny jsou pozitivní, některé negativní. Snížení koruny je
pro nás výhodné při exportu zboží, ale zase
nevýhodné pro naše investiční záměry při nákupu nových technologií
ze zahraničí.
Důležitým parametrem u plastů je kva­
lita a neustálé zlepšování. Podařilo se vám
v něčem odskočit od konkurence?
Kvalita pro nás není pouze termínem samotného výrobku, který musí být v určité toleranci, nýbrž celý proces od přijetí objednávky
po expedici a servis. Důležitým parametrem
kvality jsou pro naši firmu také kladné mezilidské vztahy na pracovišti, vztahy s úřady,
institucemi, městem a dalšími. Domnívám
se, že tato kvalita jako celistvý soubor – jde
nejen o výrobek, ale i firmu a zákazníka –
je to, co nás odlišuje od konkurence. Co se
týče kvality výrobků, vedeme si statistiky
reklamací. Mají klesající trend, čímž nám
zákazníci dokazují, že naše výrobky dosahují
požadované kvality.
Připravujete do budoucna nějaké no­
vinky?
Základní statistikou pro naši firmu je počet nových výrobků. Na trh uvádíme kolem
20 výrobků ročně. Novinky pro nás nezname-
Fotografie
budovy
společnosti
z roku 2014.
Fotografie budovy společnosti z roku 1905.
nají pouze nové výrobky, ale i nové procesy,
IT technologie a podobně. V současnosti například dokončujeme nový moderní monitoring výrobního procesu. Jinak investujeme do
vývoje výrobků, jejichž implementace bude
do budoucna podpořena z grantů Evropské
unie. Předpokládá se třeba, že Česká republika bude investovat do vysokorychlostních
IT sítí. K tomu vyvíjíme nové potřebné produkty a prvky.
80
Saar Gummi Czech získává
POzici technologického lídra
Společnost Saar Gummi Czech se stává v mnoha směrech dominantní firmou koncernu SaarGummi. Závody
od Evropy přes Jižní Ameriku a USA až po Indii a Čínu využívají její technologické know-how a úspěšnost
firmy při získávání nových projektů a udržení stávajících zákazníků vede k intenzivnímu rozšiřování kapacit.
Již každé čtvrté auto v Evropě jezdí s těsněním dveří a dalšími pryžovými díly z Červeného Kostelce a Velkého
Poříčí, říká generální ředitel společnosti Jan Tichý.
Odborníci z vašeho CoC Dy­
namic, kompetenčního centra
pro dynamická těsnění, jezdí do
ostatních firem koncernu Saar
Gummi po celém světě instalo­
vat technologická řešení. Je to
koncernový záměr?
Při vzniku firmy to koncernový záměr
nebyl. Ale my jsme od začátku, tedy od roku
2000, budovali firmu s vizí plnohodnotného
podniku. Nejdříve jsme se museli naučit dobře
vyrábět na dodaných linkách. Poté jsme pronikali do tajů technologie a trvalo několik let, než
jsme se vyrovnali kolegům z Německa. Potom
jsme začali přicházet s vlastními nápady a centrála nám následně svěřila roli technologického
centra pro dynamická těsnění. Naši technici
teď pomáhají v sesterských závodech a po celém světě aplikují naše řešení. To je skvělá pozice, ale špičkových odborníků není nadbytek
a trochu nám scházejí ve vlastních provozech.
Na vývoj technologie navázal vlastní vývoj
dílů, který budujeme v posledních třech letech. Nejnovější oblastí, ve které získáváme
kompetence, je vlastní výroba směsí v nové
mísírně. Je to nejmodernější provoz v rámci
koncernu a stal se vzorem pro investice v ostatních závodech.
úzce specializované odborníky, spíš
strojaře a elektrikáře se záběrem rozšířeným o gumárenské technologie.
A kupodivu nám dnes více chybějí
dobří středoškoláci než vysokoškolsky
vzdělaní konstruktéři. Inženýrů není
nadbytek, ale technicky kompetentní
a manažersky odpovědný personál do nepřetržitého provozu se shání hůře. Nedostatek lidí
pociťujeme i v základních dělnických profesích.
Nabízíme silně nadprůměrné platy, bezplatnou
dopravu z okolních obcí a měst a odborný růst,
ale v posledních měsících se situace zhoršuje.
Proto prodlužujeme jednu autobusovou linku
do polského příhraničního městečka. Cesta
trvá jen půl hodiny a zájem je zatím slibný.
Ve 40 kilometrů vzdálených Kvasinách ovšem
začíná nábor více než tisíce nových zaměstnanců a my budeme muset být lepší, abychom
na trhu práce obstáli.
Vloni se vám povedlo zvýšit korunové
tržby o čtvrtinu. Čím to bylo?
Nabíhaly nám nové projekty, které jsme získali zejména v roce 2012. Přispěla i devalvace
koruny. Ale loňský rok nebyl důležitý pouze
rychlým růstem tržeb, podstatné bylo zahájení
výroby v nové mísírně gumárenských směsí
za čtvrt miliardy korun. Už nemusíme nakupovat hlavní materiál od druhých, máme podstatnou část výrobního procesu ve vlastních
rukou. A to nás posouvá dále technologicky
i ekonomicky. Navíc už připravujeme doplnění technologie o třetí mísicí linku, protože
jinak bychom nebyli schopni využít rodící se
šance při prodeji směsí. Zvyšujeme i kapacitu
výroby dynamických těsnění, jedenáctá linka
je na cestě a pro další dvě linky si již v předstihu
připravujeme místo.
Jak to vypadá s místem pro další rozvoj,
když plánujete investice do dalších technolo­
gií? Vejdete se do současných prostorů?
První dvě haly v závodě v Červeném
Kostelci jsme postavili před 15 lety na zelené
louce a potom následovalo ještě několik dalších
hal včetně té poslední, nové mísírny směsí.
Ve Velkém Poříčí byla příležitost si dobré prostory pronajmout, tak jsme ji využili. Zachovali
jsme si flexibilitu pro budoucnost a navíc to je
pro nás výhodné i v personální oblasti, protože
náš pobočný závod je vhodnou pracovní příležitostí pro lidi z jiných obcí a měst regionu.
A protože získat EIA, územní povolení a stavební povolení trvá skoro dva roky, občas se
zasníme a pracujeme na budoucnosti.
Nakolik to souvisí s volbou regionu?
Gumárenství je na Náchodsku tradiční obor,
ale na druhé straně region nepatří k těm
s velkou nezaměstnaností, kde se dala zís­
kat největší státní podpora. Vyplatilo se
zůstat?
Vyplatilo, ale teď už lidé s potřebnou odborností trochu chybějí. Snažíme se spolupracovat
s místními odbornými a středními školami
a přesvědčujeme je o vhodnosti doplnění studia o gumárenské předměty. Nepotřebujeme
81
OF manažer roku
manažer roku OF
Moderním Cihlám
patří budoucnost
Moderní cihla mimo špičkových izolačních parametrů musí být snadno a rychle zpracovatelná na stavbě domu a mít výbornou akustiku.
Tam směruje poptávka bydlení budoucnosti, říká Roman Busta, ředitel
prodeje a marketingu společnosti Wienerberger cihlářský průmysl.
Stavebnictví bylo
krizí velmi těžce za­
saženo. Zejména pak
segment rodinných
novostaveb. Co to pro
vás znamenalo?
Dá se říct, že pro
výrobce zdících systémů jsou
novostavby rodinných domů
klíčovým segmentem. Krizové
roky se proto promítly zejména
v optimalizaci výroby a organizačních změnách. Stejně tak
jsme museli některé plánované
aktivity změnit či úplně zastavit.
Dopad to mělo i na některé naše
investice.
Je už situace lepší?
Minulý rok byl po několika
letech konečně pozitivnější.
U rodinných novostaveb jsme
ještě zaznamenali menší pokles,
ale začal růst segment bytových
domů.
Vyrábíte sofistikované cihly,
které jsou plněné minerální
vatou. Liší se v takovém pří­
padě i jejich následně použití
na stavbě?
Samotná stavba z cihly plněné minerální vatou je jednoduší. Snadno si lze uzpůsobit
potřebný rozměr jednoduše tím,
že se nařežou. Starší typy cihel
mají různé speciální doplňky.
Například takzvané rohovky,
které kladou na zedníky větší nároky, protože je třeba je správně
aplikovat, což ne každý zvládá
na 100 procent. Tento požadavek
s cihlou plněnou minerální vatou
82
odpadá. Cihly plněné vatou je ale vhodné před
vodou pečlivěji chránit.
Není zde výrazný rozdíl
proti broušeným cihlám.
U cihel plněných vatou
ale doporučujeme klást
větší důraz na zabezpečení před
vodou na základové desce.
Na co by si zákazník obecně
měl dát při výběru cihel nej­
větší pozor?
Hlavní je vědět, na jaký typ
stavby cihly budou použité,
a s tím je spojeno, co se od
stavby očekává. Pokud dostavujeme podkroví, tak od toho
chceme jiné vlastnosti než od
přistavované garáže a zcela jiné
vlastnosti chceme od celého rodinného domu. Zákazník by měl
přemýšlet, jaký užitek od zdi potřebuje, jestli chce mít odhlučněné zdi, či maximální tepelné
vlastnosti. A teprve poté by měl
volit řešení v cihlovém systému.
Zaměřujete se na inovace
a cihlu budoucnosti. K jakým
vlastnostem by měla cihla
dospět?
Aktuálně lehce oslabuje trend
honby za tepelnými parametry.
Dnes se stále více klade důraz na
co nejmenší pracnost s cihlami
na stavbě, aby byly zdi postavené
co nejrychleji, a pak na akustické
parametry.
Zákazníci chtějí, aby zdivo
napomáhalo ke klidu v jejich
domově a tím i kvalitě a komfortu bydlení.
Specializujeme se
na malosériovou výrobu
V inovativních prvcích umíme být před konkurencí, říká Leo
Doseděl, předseda Moděvy, oděvního družstva Konice.
V minulých dvou letech
jste investovali přes sedm
milionů korun do nových
technologií. Co díky nim
nového umíte?
Smyslem pořízení nových technologických zařízení bylo především udržení velmi
vysoké kvalitativní úrovně zpracování konfekčních výrobků, možnost
rychlého reagování na neustále
nové a technologicky obtížnější požadavky zákazníků, zajištění konkurenceschopnosti do budoucna,
zvýšení efektivity výroby a produktivity práce. Díky novým investicím
do procesů vykreslování střihových
poloh, řezání materiálu, speciálních šicích operací a finálního
žehlení umíme operativně reagovat na potřeby trhu a módní trendy,
umíme být flexibilní, umíme držet
krok s konkurencí a v některých případech moderních inovativních prvků
být i před ní.
Je pro vás aktuálně
zajímavější konfekce,
nebo zakázkové šití?
Moděva, oděvní družstvo
Konice, zaměstnávající 160 pracovníků v šesti konfekčních dílnách, se řadí svojí kapacitní
velikostí a dosahovaným ročním obratem k středně velkým
a v České republice předním oděvním výrobcům. Vysoká flexibilita
a zkušenost odborného personálu
družstva předurčuje zabývat se vysoce kvalitní a speciální výrobou
od řádově desítek kusů až po větší
zakázky v objemech tisíce kusů
od modelu.
Finalisté minulého ročníku
hodnotili uplynulý rok
ve svých firmách
FIRMY ŠPIČKOVÝCH ČESKÝCH
MANAŽERŮ oceněných v 21 ročnících soutěže Manažer roku loni
až na výjimky dosáhly svých plánovaných výsledků, nebo je dokonce
překročily. Stalo se tak i přes problémy s exportními sankcemi vůči
Rusku, které se projevily koncem
roku, či s rostoucí byrokracií ze
strany české vlády i orgánů EU.
Mezi nejčastější investice v podnicích patřila oblast IT, zejména
software. Za hlavní pozitivum finálové účasti v soutěži Manažer
roku byla označena výměna zkušeností mezi manažery a zvýšení
renomé jak oceněného manažera,
tak jeho firmy.
Vyhlašovatelé soutěže Manažer
roku uspořádali pravidelnou výroční anketu mezi finalisty předchozích 21 ročníků. Došlé odpovědi představují průřez názorů
české manažerské špičky na dění
v České republice v roce 2014.
Anketa se ptala na míru splnění
firemních plánů, změny k efektivitě
a konkurenceschopnosti v podniku
řízeném dotázaným manažerem.
Přes problémy způsobené zejména ekonomickými sankcemi
vůči Rusku koncem roku 2014,
které snížily v několika firmách
očekávaný roční hospodářský růst,
dosáhli téměř všichni účastníci ankety ve svých firmách plánovaných
výsledků či je překročili, včetně
růstu tržeb nebo zisku. Podniky
pokračovaly v investicích do nových technologií, hal, zlepšování
systému motivace a odměňování
zaměstnanců, zlepšování služeb
pro zákazníky, otevírání nových
poboček, často zaváděly nový
software pro zefektivnění práce,
vstupovaly do nových výrobních
či prodejních segmentů.
Redakce
Podnikatelé oceňují špičkové služby Prahy 2
Pro vytížené byznysmeny máme možnost elektronického vyřizování některých úkonů, říká Michal Kopecký,
tajemník Úřadu městské části Praha 2.
V čem vidíte hlavní sílu městské části, že
se stala několikanásobným držitelem titulu
Město pro byznys?
Snažíme se neustále zdokonalovat naše
služby a vytvářet co nejlepší podmínky pro
podnikání. Velkou výhodou pro časově vytížené podnikatele je například možnost online objednávání a elektronického vyřizování
administrativních úkonů. Ne náhodou jsme
byli oceněni jako absolutně nejlepší ze všech
pražských městských částí v hodnocení přístupu veřejné správy.
Živnostenský odbor získal loni druhé
nejlepší hodnocení v testu elektronické komunikace, kde byla posuzována rychlost,
vstřícnost a kvalita odpovědi na dotaz týkající se podnikání. Úřední hodiny tohoto
odboru jsou druhé nejdelší v Praze.
Podnikatelé však u nás oceňují nejen špičkovou úroveň služeb, ale
také celkově příznivé prostředí pro
podnikání, které se dlouhodobě snažíme vytvářet a udržovat. Špičkovou
záležitostí je webGIS – Interaktivní
mapa obchodu a služeb, která přináší údaje
o téměř dvou tisících provozovnách v Praze 2
a zájemci ji najdou na našem webu. Aplikace
si klade za cíl lidem co nejlépe zpřístupnit
informace o službách živnostníků Prahy 2,
letos již máme deset tisíc přístupů.
Jak vidíte svou roli tajemníka úřadu
v procesu řízení, jaké metody a nástroje se
vám osvědčily?
Tajemník je ředitelem úřadu, a po
pravdě řečeno, není to tak jednoduché,
jak by se mohlo zdát. Směr a rychlost
prosazování či zavádění změn je dána
více faktory, než tomu je v komerční
sféře. Tajemník vůči politikům plní
úlohy dané programovým prohlášením či nařízením rady nebo starosty. Rada
obvykle vládne v koalici, a tak je jasné, že
o dramatické situace není nouze. Snažím se
maximálně využít individuálních schopností
každého zaměstnance a motivovat jej k vědomí sounáležitosti s cíli organizace. V případě, že se řešení problému týká více odborů,
věřím v sílu multioborových pracovních týmů,
které ze svého úhlu pohledu, a tedy i odbornosti, pracují na těchto projektech.
83
OF manažer roku
manažer roku OF
Připomenutí loňských
vítězů: Žďárský a Valová
Nejlepším manažerem v České republice byl loni vyhlášen Karel
Žďárský, generální ředitel Farmetu, a nejlepší manažerkou
Jaroslava Valová, generální ředitelka firmy Siko Koupelny.
Karel Ždárský
Karel Žďárský je synem známého stejnojmenného konstruktéra zemědělských strojů.
Vystudoval kybernetiku a poté se zabýval
automatizací průmyslu. V roce 1992 založil
se svým otcem a dalšími dvěma společníky
firmu Farmet, podnikající v oboru výroby
a oprav zemědělských strojů nebo stavby
strojů s mechanickým pohonem. Dnes je jejím jediným akcionářem a generálním ředitelem. Firma má přibližně 200 zaměstnanců
a specializuje se na zemědělskou techniku:
dlátové kypřiče, diskové i radličkové podmítače, secí stroje, lisy pro zpracování olejnatých semen a další stroje. Podle hodnotící
inzerce
A151003789
Foto Manažer roku
Vítězové převzali ocenění tradičně v pražském Paláci Žofín při slavnostním vyhlášení výsledků prestižní soutěže
Manažer roku, které poskytl záštitu prezident České republiky Miloš Zeman, a to za
účasti čtyř set manažerů, podnikatelů a významných hostů.
komise soutěže je Karel Žďárský vizionář,
vynikající organizátor a stratég, který dovede
„zapálit“ svůj tým. Charakterizují jej výborné
prezentační schopnosti, pracovitost, vedení
osobním příkladem, budí důvěryhodnost. Má
schopnost analytického myšlení a propojení
znalostí.
Jaroslava Valová
Jaroslava Valová vystudovala v roce 1972
Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy
zemědělské. Pracovala jako ekonomka. V roce
1991 začala podnikat jako OSVČ pod firmou
Jaroslava Valová – SIKO (Stavební izolace,
keramika, obklady). Založila v Čimelicích manufakturu, kterou postupně přebudovala na
současnou vysoce moderní prosperující firmu
s rozsáhlou sítí poboček v České i Slovenské
republice a pražským showroomem na světové úrovni. V roce 1991 dala všechny rodinné
finance do startu firmy. Po 23 letech vlastní
prosperující nezadluženou firmu s 28 prodejnami v ČR a sedmi na Slovensku a s komoditami na světové úrovni. Jedním z jejích hesel je
Zdravý rozum, etické a poctivé jednání – fair
trade. V managementu firmy s ní spolupracují tři její potomci, sama drží majoritu. Žije
skromně. Sama říká, že největším bohatstvím
její rodinné firmy jsou zaměstnanci a na nich
staví svoji vizi budoucnosti.
Redakce
Lidé pro nás pracují rádi
Již více než čtyři roky stojí Martina Grygar Březinová v čele Sodexo Benefity, společnosti, která poskytuje
služby pro kvalitní život více než 650 tisíc zaměstnanců v České republice.
Sodexo působí na českém trhu přes dva­
cet let. Jak se vaše podnikání za tu dobu
změnilo?
Rozdíl je obrovský. Před dvaceti lety jsme
začínali se stravenkou a dnes máme široké
portfolio produktů: volnočasové benefity, systém Cafeteria, dárkové poukázky a řešení pro
motivaci obchodních partnerů Bonus Pass.
Trh benefitů se neustále vyvíjí a my musíme
reagovat na změny, abychom mohli úspěšně
rozvíjet naše podnikaní. Naši klienti se už
dávno nespokojí jen s tím, že jim benefit dodáme, chtějí především komplexní řešení. Jak
nastavit benefitový systém, aby byl v souladu
s jejich HR strategií, jak vybrat benefity, aby
byly atraktivní pro zaměstnance, jak zajistit,
aby byl systém daňově optimalizovaný. Dobrá
interní komunikace dokáže několikanásobně
zvýšit vnímanou hodnotu benefitů, proto nabízíme i pomoc s komunikací systému benefitů směrem k zaměstnancům. Naší největší
přidanou hodnotou je tak expertiza, kterou
klientům poskytujeme. Naši lidé jsou odborníky se zkušenostmi a znalostmi, dokážou se
na danou problematiku podívat komplexně,
zohlednit všechny aspekty včetně legislativních a vybrat pro klienta správné řešení.
O jaké benefity je největší zájem?
Nejčastějším a nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitem je stravenka. Ta už je
dnes ale brána jako standard a samozřejmá
výhoda, bez které by se zaměstnanci jen těžko
obešli. Dlouhodobě pozorujeme dynamický
nárůst zájmu o volnočasové benefity, zejména
Cafeterii – moderní online službu, která
umožňuje efektivně řídit program zaměstnaneckých benefitů. Její výhodou je především
jednoduchost a snadný způsob objednávání
benefitů 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, kontrola nad rozpočtem a čerpáním.
Jaké jsou ale současné trendy v oblasti
benefitů?
Trh práce prochází velkými změnami.
Mění se způsob mezilidské komunikace,
84
přicházejí nové informační a komunikační
technologie a nastupuje mladá generace Y,
specifická svými pracovními požadavky, postoji a očekáváními. Na druhé straně naše
populace stárne. Zatímco dnes se na jednom
pracovišti potkávají tři generace, v blízké budoucnosti jich bude i čtyři a pět. Na proměny
trhu práce pochopitelně reagují i zaměstnavatelé. Jedním z klíčových trendů současnosti je
tzv. work-life blend. Osobní a pracovní život
se čím dál více prolíná a zaměstnavatelé si
již dávno uvědomili, že pouze zaměstnanec,
který má čas na soukromý život a péči o své
zdraví, je spokojený, a tedy efektivní a výkonný. Proto se také snaží podpořit synergii
mezi prací a soukromým životem. Tím základem je individuální přístup – každý má jiné
potřeby a ty se mění například podle toho,
v jaké životní fázi se nachází. Mladé rodiny
hledají služby, které jim umožní trávit více
času s dětmi, ti ve zralém věku investují do
koníčků, ale třeba také pečují o své rodiče,
ti nejmladší se chtějí vzdělávat a cestovat.
Benefity se dnes již nezaměřují jen na zaměstnance, ale i na jeho rodinu.
Jakým způsobem se snažíte zvýšit kon­
kurenceschopnost vaší společnosti?
Neustále pracujeme na nových rozvojových směrech a inovacích. Přicházíme s novými službami – v loňském roce jsme například vstoupili do nového tržního segmentu.
Historicky jsme se vždy věnovali především
motivaci zaměstnanců, ale nyní máme i nový
nástroj pro motivaci obchodních partnerů
– Bonus Pass, jenž je určen zcela novému
segmentu, kterému se zatím nikdo systematicky nevěnuje.
Rozvíjíme stávající služby tak, aby byly
v souladu s nejmodernějšími trendy a atraktivní pro klienty i uživatele. Tržní prostředí
je dnes velmi rychlé, je nutné umět včas reagovat a přicházet s novými službami, a to
v pravý čas. Jako nadnárodní společnost
máme velkou výhodu, že můžeme využívat
know-how z celého světa, zároveň ale nové
služby vyvíjíme lokálně.
Jak vy sami motivujte své za­měst­
nan­ce?
Sodexo je a vždy bylo společností, která
stojí na lidech, a talentované odborníky si
udržíme, jen pokud jim máme co nabídnout.
Naši zaměstnanci mají přirozeně nadstandardní benefity – mimo stravenky v hodnotě
100 korun dostávají ročně 18 tisíc bodů do
Cafeterie a penzijní připojištění. Podporujeme
flexibilní formy práce, home office, mentoringové programy pro ženy nebo dobrovolnické
aktivity. Ale to by nestačilo. Naši zaměstnanci
vnímají a váží si toho, že s nimi jednáme jako
s partnery, dáváme jim možnost využít a rozvíjet své schopnosti a především dokážeme
ocenit jejich práci. Chceme, aby se každý cítil součástí naší firmy, aby věděl, že se o něj
firma zajímá. Prostředí založené na důvěře
a zodpovědnosti je pro fungování naší společnosti klíčové. Osobně jsem pyšná na to, že
pro nás lidé pracují opravdu rádi. Důkazem
toho jsou pro nás například loňské výsledky
průzkumů angažovanosti, ve kterých jsme
dosáhli výborných 69 procent a získali jsme
certifikaci nejlepších zaměstnavatelů Aon
Hewitt Best Employer.
85
OF Advertorial
Advertorial OF
Zlepšit obrázek práce
v průmyslu musejí
primárně firmy
V rámci firmy jste jako největší
ohrožení budoucího vývoje vyhodnotili
špatné technické školství. Čeho
se konkrétně bojíte? Že nebude
dostatek techniků, nebo že jejich
úroveň vzdělání bude ohrožovat
konkurenceschopnost firmy?
Moje obava se týká obou oblastí.
Uplatňovaný systém podpory školství
v České republice je zcela odtržený od reálných potřeb trhu a zpětné vazby o uplatnitelnosti absolventů škol v praxi. Motivace škol
je tak postavena na průchodnosti studentů
školským zařízením, aniž by bylo zohledněno, zda absolvování studijního oboru dává
reálnou šanci na nalezení odpovídajícího
86
Kritizujete zejména nedostatek
praktické části. Předseda správní
rady firmy napsal, že za dva týdny
ročně studenti ve firmě zjistí, kde
je kantýna a toaleta. Usilujete tedy
o větší rozsah praktické výuky?
Nejenom to. Kromě výrazného posílení
praktické výuky v reálném pracovním prostředí, kde kromě správných pracovních návyků získají studenti i kontakt s nejnovějším
strojním zařízením, technologiemi a nástroji,
které se dnes pro obrábění a stavbu strojů
uplatňují, chceme rovněž ovlivňovat i to, co
a jak se bude učit v teoretické části výuky
týkající se technické oblasti. Přece jen schopnost učitelů držet krok s nejnovějšími trendy
v oblasti stavby strojů a používaných technologií je bez reálné praxe limitována. Naším
cílem je také získání možnosti ovlivňovat
skladbu otevíraných oborů ve vazbě na naše
reálné potřeby. Tedy to, co jsem kritizoval
v odpovědi na první otázku.
Foto Tos Varnsdorf
Technické
školství ztrácí
možnost výběru
z nejlepších
studentů. Řadu
kroků pro
lepší vnímání
technických oborů
může udělat
vláda. Generální
ředitel TOS
VARNSDORF Jan
Rýdl si zpracovává
vlastní strategii.
však i v tomto systému spolupráce vidíme
rezervy, a proto se snažíme o možnost zřízení
vlastního odborného učiliště.
pracovního místa. Tímto systémem se navíc
školám vyplácí orientace na méně náročné
obory, mezi které technické školství rozhodně nepatří. Svoji roli rovněž hraje i obraz průmyslu ve společnosti, který výrazně
ztratil na své atraktivitě v očích mladé generace. Práce v průmyslu zkrátka dnes není tak
trendy jako například práce v terciární sféře.
Zlepšit obraz průmyslu ve společnosti musejí primárně samy podniky, ale řadu kroků
může udělat i vláda a média. Důsledkem současného stavu je, že školy s technickým zaměřením ztrácejí možnost výběru nejlepších
studentů, protože není z čeho vybírat. Tím
je samozřejmě ovlivněna i úroveň vzdělání
jejich absolventů.
Vaše společnost dlouhodobě finančně
podporuje strojírenské obory, spo­
lupracuje se státní školou a zřídila
středisko praktické výuky. Přes tako­
vou míru zapojení se nedaří vychová­
vat dostatečně kvalitní techniky?
Jak jsem již řekl, problém je primárně zakotven v možnosti výběru studentů při přijímacím řízení. Situaci bych přirovnal k výběru
mladých fotbalistů. Chcete-li hrát první ligu,
nemůžete si vybírat z hráčů, kteří doposud
hráli okresní přebor. Na druhé straně je nutné
zdůraznit, že právě díky naší velice úzké
spolupráci se střední školou ve Varnsdorfu
a zavedení praktické výuky v našem závodě
umíme z minima vytěžit maximum. Stále
Máte zájem převzít kompletně pod svá
křídla středisko strojírenského učiliště.
Znamená to, že skutečně už nevidíte
jinou možnost než mít vlastní školu?
Možností je více. V současné době pracujeme se čtyřmi možnými scénáři. Zřízení
vlastního učiliště je mezní variantou, kterou
však chceme deklarovat naši připravenost
k převzetí odpovědnosti za výuku a v podstatě suplovat to, kde nám chybí pomoc
státu. Problémem však je neochota zřizovatele současné SOŠ a VOŠ ve Varnsdorfu
přistoupit k její transformaci. Zřízení další
SOŠ s podobnými obory v jednom městě
nemá šanci získat kladné stanovisko krajské
rady. Bohužel, bez politické vůle a podpory
nezmůžeme nic.
Posledních několik let byl ruský trh
jedním z nejzajímavějších odbytišť pro
strojírenské firmy. Znamenají aktuální
sankce a protisankce, že prostředí ve
strojírenství je ještě více konkurenční?
Uvalení sankcí vůči Ruské federaci ani
protiopatření aplikovaná ruskou stranou
v zásadě nezměnily poměry v rámci konkurenčního boje o zákazníky. Na celém světě,
kromě Ruska, je základem našeho podnikání
stále schopnost nabídnout zákazníkovi takové
řešení technologických potřeb, ve kterém on
vidí nejlepší poměr přidané hodnoty a vynaložených peněz. Ruští zákazníci dnes řeší zcela
jiné problémy a to, jak si vůbec nějaké strojní
zařízení koupit při zásadním znehodnocení
ruského rublu a tím výrazném zkrácení disponibilních zdrojů. Tento sekundární jev
uvalených sankcí považuji za jediný funkční
a hlavně globálně působící faktor omezení dodávek strojního zařízení do Ruska. Na rozdíl
od jednostranné blokace vývozu evropských
strojů do Ruské federace způsobené devalvací
rublu nedošlo již dávno k nahrazení našich
dodávek asijským exportem. Důsledky tohoto
kroku by byly nejen pro český průmysl v delším časovém horizontu nejspíše fatální.
Máte trhy, které dokázaly po­
krýt propady z Ruska?
Objem přímého exportu našich strojů do
Ruska v loňském roce dosáhl více než 20 procent z celkových tržeb. Takovýto výpadek
nelze z roku na rok zcela nahradit. Nicméně
růst poptávky po našich produktech především v České republice, na Slovensku a v Číně
nám pomáhá se s výpadkem tržeb v Rusku
vyrovnat. Zároveň nepředpokládám, že by
se nám v letošním roce nepodařilo vyvézt
alespoň část plánované produkce na ruský
trh. Momentální rozpracovanost konkrétních obchodních případů v Rusku mě v tom
utvrzuje.
V Číně a v Rusku máte i své vlastní
závody. Jak si aktuálně stojí?
V obtížnější situaci se kvůli popsaným
problémům nachází náš společný podnik
v Rusku. Věřím ale, že problémy s prodejem
strojů se blíží již ke konci a naše společnost
GRS Ural bude schopna plnit vytyčené cíle.
Svoji roli také sehrál čas, který jsme potřebovali k etablování na trhu pod novým jménem.
Čínský podnik pod názvem TOS Kunming je
naproti tomu zavedenou značkou na čínském
trhu a podává stabilní výkony. I zde ale musíme čelit výzvám, ke kterým se v poslední
době přidala změna preferencí čínských
zákazníků, kteří se spíše kloní k nákupu
zahraničních strojů než strojů z domácí produkce. Naštěstí umíme v tomto ohledu nabídnout stroje z naší vlastní produkce, a tak
neztrácet důležitou část trhu.
Patříte k firmám, které sázejí na
inovace. Je i zde konkurenční tlak
například od asijských firem, které
mají daleko větší lidské kapacity?
Schopnost udržení vysokého tempa inovací v reakci na měnící se požadavky trhu
společně s rychlým a efektivním uváděním
nových produktů na trh je nezbytnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti
firmy. Nejlepším důkazem toho, jaký tlak je
ze strany především tchajwanských, ale i čínských firem v této oblasti vyvíjen, je skutečnost, jak se jim daří uplatňovat se na těch nejnáročnějších trzích, mezi které jednoznačně
Evropa patří. O japonských a korejských výrobcích nemluvím záměrně, protože ti patří
ke špičce v této oblasti již dlouho. Proto investice do technického rozvoje, inovací a výzkumu a vývoje nelze postavit na druhou
kolej. Je to klíč k budoucímu úspěchu.
Co aktuálně zákazníky přesvědčí, aby
stroj koupili? Je to jeho produktivita,
jeho životnost či jeho snadné ovládání
a zapojení do výrobního procesu?
V zásadě lze říci, že je to mix všech vlastností stroje, přičemž každý zákazník může
upřednostňovat něco jiného. Je obchodním
uměním vžít se do potřeb zákazníka a vyzdvihnout tu vlastnost stroje, kterou zákazník nejvíce oceňuje. Kromě výše zmíněného
se stále častěji objevují požadavky na poskytování komplexních předprodejních a poprodejních služeb, jako jsou technologické studie
obrábění dílců, podpora umístění stroje ve výrobě, zajištění stavebních prací spojených s instalací stroje, rychlé zajištění servisních služeb
ve vzdálených teritoriích apod. Principiálně
se však jedná o to, co jsem popsal již dříve.
Nabídnout takové řešení technologických
potřeb zákazníka, které mu přináší nejvyšší
přidanou hodnotu v poměru k ceně, kterou za
zařízení a služby musí zaplatit. Pakliže umíte
v porovnání s konkurencí nabídnout nejlepší
řešení a cena, kterou je zákazník ochoten zaplatit, vám přináší i požadovaný zisk, pak se
nemusíte konkurence bát.
87
OF Malé pivovary
Malé Pivovary OF
Baseballové pivo
znal jen tátovo klášterní strahovské,“ vzpomíná Matuška, jak se seznámil mimo jiné
s anglickým pivem typu pale ale, které je dnes
nejprodávanějším artiklem rodinné firmy.
Firmu zpočátku řídil otec, dnes už
Matuškové jedou rovnocenně, na půl. V podnikání pomáhá i Adamova matka, která dělá
účetnictví, bratr Jakub, výtvarník a graffiťák s přezdívkou Masker, zas navrhl originální etikety, jejichž barevný, hravý styl je
na hony vzdálen klasickým pivním značkám.
Jen sestra se zatím v rodinném podniku neangažuje. „Pivo jí ještě moc nechutná. Je jí
patnáct,“ vysvětluje Adam Matuška.
Velký boom už končí, říká spolumajitel minipivovaru Matuška, který
dodává pivo třeba do michelinské restaurace La Degustation.
Foto Tomáš Novák 2x
Otec a syn. Adam a Martin
Matuškové vedou firmu napůl.
Pivo vozí třeba i do jedné
hospody v Londýně.
Uprostřed křivoklátských lesů
ve vesnici Broumy se nachází rodinný pivovar Matuška, není ale úplně jednoduché ho
najít. Sídlí totiž v chalupě, kam jeho majitelé,
rodina Matušků z Prahy, jezdila původně trávit víkendy. Že to není obyčejná chalupa, se
pozná, až když přistoupíte trochu blíž: pod
okapovou rourou, která lemuje klasickou sedlovou střechu, vede ještě jedna trubka a pokračuje dále do stodoly ve vedlejší zahradě.
Z varny v domku tudy teče mladina do tanků
ve stodole. Při pohledu na přestavěnou chalupu byste rozhodně neřekli, že tenhle pivovar
dodává pivo třeba do pražské michelinské
restaurace La Degustation. Typické představě sládka ostatně neodpovídá ani Adam
Matuška, pětadvacetiletý čahoun v baseballové kšiltovce, který nás po pivovaru provází.
88
„Nemám moc času. Máme vyprodáno, ne­
stíháme vyrábět. Vaříme osmkrát do týdne,
od čtyř ráno až do noci,“ říká spolumajitel
úspěšného minipivovaru.
Kamarádi z baseballu
Adam Matuška se původně vařením piva
živit nechtěl. Snil o tom, že se stane profesio­
nálním hráčem baseballu, hrál za pražský
klub Kotlářka. Střední potravinářská škola
v Podskalské ulici, odkud pochází řada sládků,
ho vůbec nebavila. „Prvák a druhák byly dost
řehole, matika a fyzika, přemýšlel jsem, že se
na to vykašlu. Až ve třeťáku jsem se dostal
k výrobě piva. A k tomu když vás pustí, tak je
to úplně o něčem jiném. Chytne vás to. Táta
pak začal stavět pivovar a už bylo jasno,“ popisuje svou cestu do pivovaru mladý Matuška.
Svět baseballu ho ale tak docela ne­opustil ani
tady – kolem varných kotlů spolu s ním pobíhá
několik jeho bývalých spoluhráčů z ligy.
Adam Matuška měl při cestě k úspěchu
ve vysoce konkurenčním oboru jednu velkou
výhodu – jeho otec Martin je sládkem, který je
v branži už od 80. let, prošel pivovary v Plzni,
U Fleků nebo na Strahově, má zkušenosti,
dobré kontakty a respekt.
Právě ve zmíněném strahovském minipivovaru poznal Matuška junior, jak chutná
ručně dělané pivo. Oči mu ale otevřela cesta
do Velké Británie ve třetím ročníku potravinářské školy, během níž zjistil, že pivo není
jen ležák a možná ještě tak tmavé. „Byl jsem
na praxi v jedné hospodě v Yorku. Měli na
výčepu třináct druhů piv. Já znal dva tři. Byl
to opravdu kulturní šok. Z domácích piv jsem
Pivo z jiné planety
Nejoblíbenější pivo značky Matuška má
poněkud exotický název Raptor. Jedná se
o svrchně kvašenou polotmavou patnáctku
typu india pale ale, jejíž anglický recept pochází z 19. století. Byla vyvážena do Indie,
kde byly britské kolonie. Pivo muselo přežít dlouhou lodní cestu v teple, a tak se vařilo silnější a více chmelené. I další názvy
z Matuškovic produkce znějí poněkud divně –
Apollo Galaxy, Fastball, Hellcat... „Názvy
vymýšlí většinou táta, když poslouchá v autě
rádio. Všechna ta piva by vás měla trochu vystřelit na Mars. Zpočátku tady taky byla jak
z jiné planety,“ říká Matuška. V názvosloví
se nezapře inspirace anglosaským světem,
kde novodobé nadšení minipivovarnictvím
vzniklo. Plzeňský ležák, svatý grál českých
pivních patriotů, Matuška uznává a respektuje, sám ale vaří pivo, které má s plzeňským
málo společného. Pro jeho výrobu vozí chmel
z USA, Austrálie, Británie nebo Německa.
Používají ale i ten žatecký.
Pivovar s otcem rozjížděli v roce 2009,
když bylo Adamovi devatenáct. Za šest
let existence se dostali na roční výstav
2500 hekto­litrů. Spadají tedy stále ještě do
kategorie minipivovarů, kam patří všechny
s výrobou pod deset tisíc hektolitrů. Letos
by se ale chtěli dostat na pět tisíc hektolitrů. „To je strop, víc se sem nevejde a víc ani
nechceme, museli bychom zaměstnat dost
lidí,“ upozorňuje Matuška. Rodinný podnik
se už teď z chalupy organicky rozrůstá jako
dobře zalévaná popínavá rostlina: v bývalém
řeznickém krámku za plotem má sklad sladu,
v sousední zahradě ve stodole pivní tanky...
Seznam
odběratelů.
O tohle se hlavně
neopírejte, ať
to nesmažete,
to je strašně
důležité, varuje
Adam Matuška.
Boom skončil
Matuškovic pivovaru se daří – třináctka
Apollo Galaxy vyrobená z amerického chmele
vyhrála ve své kategorii soutěž v Japonsku,
Raptor zas vede na serveru Ratebeer.com,
který srovnává piva z celého světa. Pivo
z Křivoklátska se prodává nejen ve specia­
lizovaných pivotékách, ale i v pražských
módních restauracích. Matuška je zkrátka
už zavedenou značkou. „My do toho skočili
ve správnou dobu. Lidi už měli trochu peníze,
bylo to něco nového, byla po tom žízeň. Zlatá
fáze pro minipivovary už je pryč. Řekl bych,
že trh je přesycený. Alespoň v Praze určitě.
Na vesnici se asi můžou nové minipivovary
uživit, když k tomu budou mít zároveň hospodu,“ říká Matuška.
V Česku nyní funguje už více než dvě stě
minipivovarů a každý rok jich přibude několik
desítek. Většina ale vaří pivo jen v minimálních objemech pro potřeby vlastní restaurace.
Některé fungují nepravidelně, nemají stálé
sládky a najímají si je jako cestující externisty,
jen když je zrovna potřeba uvařit pivo. Takový
cestující sládek pak pracuje i pro několik minipivovarů, což je přístup, který se Matuškovi
moc nezamlouvá. „Ať si to ale ostatní dělají,
jak chtějí. My se staráme o to, abychom my
dělali věci dobře,“ krčí nad tím rameny.
Úspěch dobrého minipivovaru podle
Matušky netkví v marketingu, ale hlavně
v kvalitě piva. Většina odběratelů, kterých
má Matuška několik desítek, se pivovarníkovi
ozvala sama. Pivo někde ochutnali a chtěli ho
ve své hospodě točit také. Typickým klientem
je hospoda nebo restaurace, která odebírá
asi 200 litrů týdně. Pivotéky si zase kupují
sedmičkové láhve. Jedna láhev piva Raptor
se v obchodě prodává za cenu kolem 95 korun. „Sousedi ve vesnici si o nás myslí, že se
topíme v penězích, protože naše pivo stojí
víc než ostatní, ale tak to není. Rozjezd pivovaru jsme financovali úvěrem od banky, táta
jako sládek neměl vysoký plat. Tohle je jediný
způsob, jak ekonomicky fungovat,“ vysvětluje
Matuška, proč je jejich pivo i mezi obecně
dražšími řemeslnými pivy poměrně drahé.
Naopak v Anglii, kam také Matuškovi pivo
vozí, si ho chválí pro přijatelnou cenu. Pivo se
tu prodává třeba v londýnské hospodě Euston
Tap. Mladý Matuška už mezitím spřádá tajné
plány, jak v Anglii více prorazit, detaily ale
prozradit nechce. Kontakty tam má dobré –
jeho otec učil jistého Angličana Jamieho před
deseti lety na Strahově vařit pivo.
Matuškovi za šest let práce uvařili
27 dru­hů piva. Byla mezi nimi slabá devítistupňová piva, která se dají pít v létě nebo
během pracovního oběda, i silné dryáky, jako
je jednadvacetistupňový Hellcat. „Ještě je
kam jít dál. Na světě je asi sto dvacet druhů
piva. Tak se můžeme pustit třeba do německých, těch jsme tolik ještě nezkoušeli,“ uvažuje Matuška.
Anebo si vymyslet vlastní. Bývalý baseballista se příští týden chystá na Moravu do
vinařství J. Stávek. Vinařství, které shodou
okolností také dodává pražské michelinské
restauraci, má pro něj připraveny použité
sudy nasáklé od portského vína, ve kterých
chce sládek zkusit nechat uležet Černou raketu. „Uvidíme, co z toho vznikne,“ směje se
Adam Matuška, který se vařením piva evidentně pořád dobře baví.
Petr Horký
týdeník Euro
89
OF Malé Pivovary
Malé pivovary OF
Foto Martin Pinkas
supermarkety stojí za to. „Marže
jsou sice haléřové, ale objem prodeje
je velmi zajímavý, navíc řetězec
je pro nás solventní partner.
Můžeme také naplno využít
naše technologie, které by
buď nebyly stoprocentně
využity, nebo nejely
vůbec,“ říká ředitel
nymburského
pivovaru Pavel
Benák.
Hrabal sem, Hrabal tam
Na českém trhu už není kam růst, budoucnost je ve vývozu,
říká ředitel nymburského pivovaru.
Když vám v pivovaru vyrůstal,
a navíc se o něm rozepsal, byl by neodpustitelný marketingový hřích jednoho z největších
národních spisovatelů nevyužít. Nymburský
pivovar z takové chyby opravdu nikdo obvinit
nemůže. Tvář Bohumila Hrabala na vás útočí
z každé druhé etikety. A zjevně prodává.
„Je to dobrá marketingová značka. Každý rok
běží Postřižiny ve všech celoplošných televizích alespoň jednou,“ pochvaluje si ředitel pivovaru Pavel Benák, mimochodem Hrabalův
známý. A je přitom jedno, že se o postřižinskou autenticitu hlásí třeba Dalešice, které
se ve filmu skutečně objevily.
90
Mistr, s. r. o.
Jenže Nymburk má štěstí v tom, že se
k němu Hrabal vždycky hlásil. Například
ještě za svého života souhlasil s tím, aby pivovar použil na etiketách jeho jméno a názvy z jeho díla. Namátkou – Postřižinské výčepní, Pepinova desítka, Bogan (Hrabalova
přezdívka), Něžný barbar… Podnik se vymyká také používáním tradiční technologie
a hlavně tím, že firma šla opačnou cestou než
většina ostatních pivovarů v Česku – vymanila se z řetězce pivovarů a postavila se na
vlastní nohy. A loni o sedm procent zvýšila
tržby na 150 milionů korun.
stav na domácím pivním trhu. A není to
lehký boj. Pokud chtějí pivovary u nás pomýšlet na více než jen nejisté jednotky procent růstu, mají dvě možnosti. Buď se svézt
na módní vlně ochucených ovocných piv,
nebo exportovat do zahraničí. V Nymburce
si vybrali druhou cestu. Jejich pivo se dá
koupit – buď jako Gold Bohemia Beer, nebo
s Hrabalem na etiketě – ve dvaceti zemích
včetně Mexika, ale smysluplně perspektivní
země jsou pro něj kromě Maďarska ještě
Německo nebo Slovensko, kde odbyt také
roste, byť se firma na trh odvážila vstoupit
až poměrně pozdě. Teprve před třemi lety.
Slovensko má z jejího pohledu tu výhodu, že
tam regionální pivovary vesměs nepřežily
a ty české mohou uspokojit chuť zákazníků
po odlišnosti.
Důležitou součástí pivovarského byznysu
jsou maloobchodní řetězce. Tam se pivo
z Nymburka neprodává pod hrabalovskou
tematikou, ale pod značkou Staročech. Jde
o nepříliš silný a velmi levný nápoj.
„Marže jsou sice haléřové, ale objem prodeje je velmi zajímavý, navíc řetězec je pro
nás solventní partner. Můžeme také naplno
využít naše technologie, které by buď nebyly
stoprocentně využity, nebo nejely vůbec,“
popisuje marketingovou filozofii levného piva
ředitel Benák.
Chod pivovaru zná lépe než kdokoli jiný.
Už po revoluci, kdy ještě podnik patřil do
skupiny Pivovary Bohemia, odkoupil obchodní podíl a areál si pronajal. Později se
stal majitelem.
inzerce
„Ředitelem a jednatelem jsem byl pět let.
S odstupem jsem rád, že už jsme sami za sebe.
Je lepší, když s majetkem můžete hospodařit,
jak sám chcete, ale je to také větší zodpovědnost,“ popisuje.
Například jen špatné počasí v létě může
srazit prodej piva o šest až sedm procent.
Tolik alespoň vypovídají desítky let zkušeností
Pavla Benáka. A další nevýhodou pro obor
je, že Češi přestávají pít pivo. „Za poslední
roky klesla spotřeba o dvacet litrů na osobu
ročně. Tuzemský trh je rozdělen a naplněn.
Tady už není kam moc růst. Že se nám podařilo navýšit prodej sudového piva meziročně
o sedm procent, považuji za obrovský výkon,
na kterém jsme léta pracovali,“ popisuje ředitel Benák. Souhlasí s tím, že pivovaru mohl
pomoci zvyšující se zájem konzumentů o regionální piva. „Máme blízko k zákazníkům,
používáme tradiční postupy. Když vidím, jak
rostou minipivovary, je zřejmé, že zájem o tenhle trend bude velký,“ míní ředitel.
Žádná rychlokvaška
Ani sládek Bohumil Valenta není přítel
velkých korporací. „V nadnárodní firmě by
to nebylo pro mě. Krátce jsem si to vyzkoušel
a vím, že nechci jen vyplňovat tabulky, jezdit
na porady a skoro nebýt přítomen při výrobě
piva,“ popisuje. Valenta vystudoval Vysokou
školu chemicko-technologickou a sládkem
se stal po nutném pracovním kolečku v roce
2009, kdy jeho předchůdce odešel do penze.
Může se pochlubit, že jeho pivo dosáhlo
řady úspěchů, například pivních pečetí
z přehlídky v Táboře, a i to souvisí s marketingem. „Hned se s vámi obchodní partneři
jinak baví, když vidí, že má vaše pivo úspěch,“
popisuje ředitel.
V Nymburce mají několik zvláštností,
které odlišují chuť jejich piva od uniformity
velko­pivovarů. Předně je to sladovna – velká
větraná sklepní místnost, kde leží a klíčí sladový ječmen. Takových klasických humnových sladoven je na světě podle Valenty asi
jedenáct. Kromě vlastního sladu používá pivovar i vodu ze svých vrtů, Žatecký chmel
(zejména poloraný červeňák) a budějovické
kvasinky.
Pivo v Nymburce zraje v otevřených kádích, které mají zhruba dvě stě hektolitrů. To
také není obvyklé. Velké pivovary používají
uzavřené kádě místo klasické spilky. „V oboru
už bylo všechno vymyšleno a osvědčeno. Teď
už se jen hledají způsoby, jak zlevnit a zrychlit výrobu,“ říká sládek. Právě v uzavřených
kádích velkopivovary dokážou pivo urychlit.
„To, co já mám týden ve spilce a dva měsíce
ve sklepě, dokážou velké pivovary vyrobit za
dva týdny,“ ukazuje na další oddělení plné
ležáckých tanků. Desetistupňové pivo tam
leží tři týdny, dvanáctka pět až šest týdnů,
speciální piva až tři měsíce.
V místech, kudy pivo areál opouští, je na
zdi pamětní deska Bohumila Hrabala. Visí jen
pár centimetrů nad zemí. Mistrův citát na ní
vysvětluje proč: „Já žádnou desku nechci, ale
když, tak jen ve výšce, kam čurají psi.“
Petr Weikert
týdeník Euro
A151004117
K růstu tržeb pomohlo i jméno českého
spisovatele, jeho popularita v zahraničí, konkrétně v Maďarsku. Hrabalovi tam vyšlo snad
všechno, co kdy napsal, často v reedicích,
a Maďaři ho považují skoro za vlastního. „Ani
jsme netušili, jak to jméno bude skvěle fungovat. Export do Maďarska se stále zvyšuje,“
popisuje ředitel nečekaný úspěch. Vloni pivovar šikovně prodal i Hrabalovu nedožitou
stovku – v podobě hrabalovského pivního
speciálu.
Ekonomika pivovaru je vůbec zajímavá.
Vzhledem ke své střední velikosti a tuzemskému majiteli situace firmy skvěle odráží
91
OF Malé pivovary
Pije se míň kvůli
špatným hospodským
92
Tomu asi odpovídala i výtoč…
Pro vaši představu, tehdy průměrná hospoda ve vesnici vytočila zhruba tisíc hektolitrů piva ročně. A pivovar jí nemusel nic dávat.
Tisíc hektolitrů jsou dva tisíce padesátilitrových sudů, což odpovídá zhruba osmi naloženým kamionům s pivem. Dnes průměrná
hospoda vytočí ročně kolem 60 hektolitrů, ale
zase je hospod mnohonásobně víc. A jak už
jsem říkal, ne každý hospodský tuhle řeholi
zvládá. Prodej piva v restauracích se nějak
víceméně stabilizoval, ale za jakou cenu?
Například si pivovary přetahují hospody,
kupují si je za obrovské peníze.
Jak si je kupují?
Třeba po dobu prvních tří měsíců provozu prodají tři sudy za peníze, další k tomu
přidají zadarmo. Kupování hospodských
A151004063
V čem dělají hospodští
svoji práci špatně?
Co se děje v některých hospodách, je skutečně šílené. Samozřejmě že je i spousta hospodských, kteří svoji práci umějí. Hospoda
není jen o čepování piva, je to komplex mnoha
věcí, počínaje příjemným personálem přes
dobrou kuchyni, čisté toalety. Není jednoduché dát něco takového dohromady, a hlavně
je to nikdy nekončící řehole.
Důvodů, proč spotřeba piva v restauracích
klesá, je samozřejmě víc. Lidé už nemají tolik
času chodit do hospody, za bolševika to byla
vlastně kromě spolků a sportu de facto jediná
zábava. Všichni chlapi chodili do hospody na
pivo, u kterého se všechno probíralo.
inzerce
Češi jsou sice stále světovou
mocností v pití piva, spotřeba oblíbeného nápoje na hlavu ale v posledních letech
výrazně klesla. Český trh se od „krize“ v roce
2009 propadl skoro o pětinu, zhruba o osmnáct procent. Klíčové bylo, že lidé s krizí
začali šetřit. Teď se situace mírně stabilizovala. „Spotřeba je stále buď mírně klesající,
nebo maximálně stagnující,“ tvrdí Stanislav
Bernard, spolumajitel rodinného pivovaru
nesoucího jeho jméno. Současně je přesvědčen, že poptávka stále klesá v restauracích
a gastronomii, tedy v tržním segmentu, přes
který se v tuzemsku prodává tradičně nejvíc
piva. „V principu je to dáno tím, že se mění
životní styl a je plno hospodských, kteří svoji
práci dělají špatně,“ hodnotí aktuální situaci
Bernard.
Foto Tomáš Novák
Plnění piva do PET láhví je stejné, jako kdyby
Francouzi začali plnit burgundské do krabic,
tvrdí spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard
je bohužel někdy od poloviny devadesátých let standard. Náš pivovar nic takového
nedělá.
Místo v hospodě se tedy pije více doma?
To je další věc, která drží trh, aby nepadal:
plastové láhve. Ty považuji za suterén, který
degraduje celé pivo. Neříkám, když budu vodák a vyrazím na řeku, tak si koupím zcela
výjimečně pivo v plastové láhvi, protože vím,
že se mi nikde nerozbije.
Už jen to, že pivo někdo naplní do plastové láhve je špatně. Zvlášť když si vezmete,
že české pivo je ve světě pořád pojem, i když
už ne takový jako dříve. Plnění piva do PET
láhví je, jako kdyby Francouzi začali plnit
burgundské do krabic. Takže trh se zkrátka
jakžtakž drží, dál už nepadá, případně padá
jen mírně, ale za cenu těchhle laciných piv,
obrovských slev a přeplácení hospodských.
Trh byl vždycky velmi těžký a trvá to dál s tím,
jak přirozeně klesá spotřeba.
Malé Pivovary OF
Je možné odhadnout, jak se trh s pivem
bude vyvíjet v dalších letech?
Není, ale mám pocit, že bude ještě dál klesat. I z důvodu, který jsem ještě nezmínil.
Rozhodující hráči na trhu se zásadními tržními podíly nejsou řízeni sládky, ale ekonomy.
Jsou to nadnárodní firmy, schválně nejmenuji žádnou značku, ale jsou známé a velmi
hodnotné. Myslíte si, že někoho v Londýně
zajímá, jaké se vaří pivo v Česku, zda se dělá
poctivě a zda se zlepšuje? Ne, je zajímají především peníze. A to je past nejen pivovarnického průmyslu, ale celé západní společnosti.
Chtěl jsem říci, že pivo je zprůměrované, není
ničím zajímavé. Nechci tvrdit, že je nekvalitní, ono neublíží, neurazí, ale zároveň ani
nepotěší. To je celosvětový problém. Třeba
v Německu, které je pivovarnická velmoc,
padá spotřeba již léta. I Němci říkají totéž co
já, cítí současný stav stejně. Když si tam dáte
piva známých a velkých značek a budete mít
při pití zavázané oči, nerozeznáte je od sebe.
Když jsme začínali, uvařil pivovar 26 tisíc
hektolitrů, loni desetinásobek, letos stoupáme o nějakých osm devět procent, takže
růst bude pokračovat. Když jsem se o tom
bavil s naším ekonomem, tak jsem se ho ptal,
jestli si myslí, že bude šťastnější, když budeme
vyrábět místo 265 tisíc hektolitrů dva miliony
a půl. Ani náhodou, nebude. Někdo je orientovaný na pocit vlivu, peněz, že si může víc
dovolit. Ale o tom život není.
A o čem je podle vás?
Být obklopen fajn lidmi, nedělat sviňárny,
být šťastný, bavit se životem. A ono to není
vůbec jednoduché. Mně dělá radost, když se
něco daří, když něco funguje, a že to přitom
roste, je fajn, to je průvodní jev.
Foto Tomáš Novák
ce
OF Malé Pivovary
A151003830
Bohužel v Česku nastalo totéž. A ono to má
mnohem širší přesahy. Dívám se na aktuální
situaci z mnohem větší perspektivy než jen
z pohledu Česka. Celá západní společnost se
chytla do představy permanentního růstu, to
je naprostý nesmysl. Země jej unese, ale lidé
ne. Znáte ten vtip, jak se potkaly dvě planety,
až se přitom málem srazily?
Ne, neznám.
A jedna planeta říká té druhé: Já mám
homo sapiens. A ta druhá na to: Neboj se, to
přejde. Momentálně tady děláme neuvěřitelný
nepořádek. Co se děje s deštnými pralesy
a tak dále, to jsou neskutečné zvířeckosti, že
to prostě nemůže dlouho fungovat. Mnoho
lidí tvrdí, že je všechno jen o materiální rovině a logickém myšlení, tedy o tom, co oni
považují za logické myšlení.
Znám ale zase kupu lidí, kteří jsou přesvědčeni, že existuje šance na změnu. Ze
začátku jsem se na ně díval jako na blázny,
ale postupně mně to začíná dávat smysl.
Skutečně existuje šance, že se společnost
postupně vnitřně změní. To je ale debata na
úplně jiné téma.
94
Dvě třetiny piva na českém trhu mají
stejnou unifikovanou chuť, stěží od
sebe rozpoznáte některé značky, pro
řadu nakupujících je rozhodující cena.
Podobná situace ale byla i u jídla.
Jenže jídlo si dnes lidé začínají
vybírat, už je nezajímá jen cena, ale
z čeho je vyrobené, jakou má chuť
a podobně. Bude stejný vývoj i u piva?
Už se tak děje. K dnešnímu dni je v Česku
zhruba 270 minipivovarů, do konce roku
jich mají být otevřeny celkem tři stovky.
V sousedním Německu je jich asi tisícovka.
Přitom Němců je osmkrát víc než nás, takže
z tohohle pohledu jsme se stali obrovskou
velmocí, a boom pokračuje. Samozřejmě že
v budoucnu budou nekvalitní minipivovary
zanikat. Protože je to spojené s hospodou, minipivovar bez dobré hospody nemá šanci.
rval vlasy z hlavy, říkal, že mu zničím daňový
systém. V té době jsem Klause ještě uznával.
Teď jsme ho měli před pár lety na billboardech, jak zametá pod koberec úplatky.
Určitě. Ale zase se vše liší podle zemí. Náš
pivovar teď třeba hodně investoval a bude dál
investovat do výroby piva typu ale, které má
vyšší obsah alkoholu.
Asi před dvaceti lety jsem v rádiu slyšel
nějakého odborníka, který tvrdil, že
těžká piva, jako je Plzeňský Prazdroj,
nemají šanci na přežití, lidé prý budou
mít jiné chutě, upřednostní mnohem
lehčí pivo. Co si o tom myslíte?
To bych neřekl. Záleží, k čemu má pivo
sloužit. Pokud si ho budete chtít dát v létě po
nějakém sportu, sáhnete po lehčím pivu. To
je i obecný trend, v létě se pije více slabších
piv a v zimě více silnějších.
Když klesá návštěvnost, je nějaká
šance, že by se podařilo lidi
nahnat zpátky do hospod?
Je, ale je to hodně o invenci každého hospodského, o jeho dobrých nápadech. Znám
hospody, které jsou pořád plné. Třeba jednu
venkovskou kousek od polských hranic.
Vesnička má pár chalup, a přitom je tam
hospoda se stoletou tradicí, mají vlastní
minipivovar. Majitel vymyslel fígl: postavil
si pec, které říká golem, pomaličku na bukovém dřevě tam peče krůty, kolena, úžasná
věc. Chápete, o čem to je? A pak máte hospodského, který stojí za pultem, je naštvaný
a brečí. A tak je to s celým životem.
Není to tak, že by se chutě vyvíjely
nějakým směrem? Že vždycky
přijde nějaká módní vlna, třeba
lehká piva s přísadou ovocné
šťávy, která časem zmizí?
inzerce
Vadim Fojtík
týdeník Euro
A151003832
Už cítíte na trhu sílící konkurenci
ze strany minipivovarů?
Letos bude v tuzemsku 300 minipivovarů,
hospod je tu zhruba pětatřicet tisíc. Vzhledem
k tomu, že Bernard roste i v hospodách, tak
mi to vůbec nevadí. Naopak jsem na to hrdý,
protože boom minipivovarů dost podstatně
umožnil, že se mi v letech 1993 až 1995 podařilo prosadit sníženou diferenční daň,
kdy ty nejmenší minipivovary platí polovinu
daně. A je to jeden z důvodů, proč je tady
takový boom a proč jsme tak rychle předstihli Německo. Tehdy byly obrovské diskuse
s Václavem Klausem a jeho partou. Klaus si
95
OF Report
Report OF
Foto Martin Pinkas 2x
Leopoldov:
Třikrát
a dost!
Pětadvacet let po vzpouře v nejtvrdší věznici většina
odsouzenců pracuje. Šijí třeba boty pro Rieker.
Dvacátého osmého března 1990
vyvrcholila vzpoura vězňů v nejtvrdší slovenské věznici Leopoldov. Zhruba dvoustovka
vězňů začala v půlce měsíce vyjadřovat nespokojenost s tím, že se jich nedotkla amnestie čerstvého prezidenta Václava Havla. K nim
se přidali další, obsadili kuchyni a sklad se
zásobami potravin. Následně ovládli celý kriminál a postavili barikády. Jako zbraně používali mačety a další bodné a sečné zbraně.
Ve vězení totiž fungovala kovovýroba firem
TOS Trenčín a textilního kombinátu Liberec,
což trestancům výrazně usnadnilo tvorbu
tohoto arzenálu.
Na obranu si vyrobili zápalné láhve, pohonné hmoty získali z vozového parku věznice, údajně se jim podařilo vyrobit i funkční
96
plamenomet. Vzbouřenci drželi jako rukojmí
zhruba 150 vězňů, kteří se nechtěli podílet
na rabování a ničení věznice. Po celou dobu
odmítali vyjednávat a trvali na svém propuštění. Na potlačení vzpoury se podílela
zhruba tisícovka mužů z Vězeňské služby,
Útvaru rychlého nasazení a prostějovských
výsadkářů.
Doživotní boss
„Vzpomínám si, že jsme se tehdy těšili s kamarády, že dostaneme po delší době vycházku
a společně zajdeme do některé z prostějovských osvěžoven na pivo. Byl ale vyhlášen
poplach, na letiště přiletěly vrtulníky, které
s námi okamžitě odlétaly na Slovensko. Co se
děje, jsme se dozvídali opravdu za pochodu,“
vzpomíná jeden z účastníků zásahu, který
si přeje uvést jen své iniciály RZ. Po příletu
na Slovensko dostali výsadkáři z Prostějova
za úkol zasahovat proti vzbouřencům z řad
leopoldovských vězňů hned za příslušníky
Útvaru rychlého nasazení. „Byl to opravdu
velmi zvláštní pocit pro nás tehdy devatenáctileté dvacetileté vojáky základní služby.
Proti nám stovky vězňů odsouzených k mnohaletým trestům za vraždy nebo násilí. Ještě
i po letech smekám před chlapíky z Útvaru
rychlého nasazení, kteří s klidem a odvahou
postupovali v čele zásahu, který nikdo z nás
neměl možnost předem nacvičit,“ dodává
výsadkář. Podle něho se tehdejší výstroj a výzbroj vůbec nedá srovnat s tou, jakou mají
zásahové jednotky k dispozici dnes.
Při zásahu bylo zhruba třicet vzbouřenců
zraněno, jeden zemřel, když mu vybuchla
v ruce podomácku vyrobená třaskavina. Na
straně zasahujících bylo jedenáct zraněných.
Škoda byla vyčíslena na 30 milionů korun
a věznice se stala na čas nepoužitelnou. Z jedenácti historických nebo památkově chráněných budov pět zcela shořelo. Zničeny byly
i výrobní haly včetně technologií.
Další incident se odehrál o rok a tři čtvrtě
později, kdy z Leopoldova uteklo sedm
vězňů. Vedl je Tibor Polgári, jenž byl aktivní i při březnové vzpouře, kdy byl přezdíván druhým ředitelem věznice. Těsně před
útěkem zkonzumovali vězni, z nichž někteří
spolu udržovali intimní vztahy, množství
koktejlů z alkoholu a analgetik. Láhev tvrdého alkoholu se tehdy dala pořídit na černém vězeňském trhu za 500 korun. Šéfům
věznice ještě předtím nahlásili fingovanou
zprávu, že se pokusí o útěk přes kanály.
Vedení se přesvědčilo, že tato cesta možná
není, a uklidnilo se.
Uprchlíci ale měli jiný plán, šli hlavní branou. Nejprve vyzbrojeni několika vyrobenými
noži a nunčaky zabili chodbového strážce,
další svázali. Postupně trestanci zabili pět
dozorců věznice, nejvíce u hlavní ­brány, převlékli se do uniforem vězeňské stráže a z areá­
­lu uprchli. Měli namířeno přes hranice do
Polska a lodí do Austrálie. Cestou se zmocnili dvou aut, naskočili do jedoucího vlaku
(bohužel pro ně zpět směr Leopoldov) a po
honičce a střílení nakonec skončili ve stohu
nedaleko Leopoldova, kde se ochráncům zákona vzdali.
inzerce
A151003981
Oběd
na doživotí.
Dnes se servíruje
sekaná s kaší.
Vůdce útěku Polgári spolu s Milošem
Urigou a Ondrejem Harvanem dostali následně doživotí. První dva tráví čas v separátních celách v Ilavě, třetí Harvan po rozsudku
napsal dopis rodině a v cele v Leopoldově se
oběsil. Další z útěkářů Václav Fedák opustil
brány věznice v Ružomberku v roce 2009,
Vladimír Duda o dva roky později. Dalibor
Bajger by měl na svobodu odejít letos v dubnu,
Bartoloměj Botoš v listopadu roku 2017.
Uriga se pokoušel o nápravu procesu, ale
klíčový svědek Bajger ho odmítl podpořit.
Polgári si dodnes vinu nepřipouští, v cele
ilavské věznice tvoří figurky z hlíny a stýká
se s jiným vězněm odsouzeným na doživotí,
s Urigou totiž jako se spolupachatelem nemůže. Tehdy v listopadu scházelo jen málo
a uprchlíky by policisté zastřelili. Volání po
humánnějších podmínkách ve slovenském vězeňství bylo i přes tyto incidenty vyslyšeno.
Ševci za katrem
Zdi věznice, původně protiturecké pevnosti z roku 1669, postavené ve tvaru šesticípé hvězdy, se majestátně tyčí do výšky
dvanácti metrů. Za hradbami žaláře, který
tu podle ředitele Michala Haláse vznikl v roce
1885, je elektronicky střežený bezpečnostní
koridor ohraničený ploty. Šance na útěk mizivá i pro známého útěkáře Jiřího Kajínka.
Hlavní brána čítá celkem čtyři katry
a velmi důkladnou prohlídku, strážci jsou
chráněni bezpečnostním sklem. Po vstupu
do areálu překvapí velikost prostoru i architektura, o tom se může valdickým či mírovským obyvatelům jen zdát. V komplexu je
celkem šest státem chráněných památek,
které ovšem kvůli umístění nemají příliš
šancí na dostatečnou údržbu a renovaci.
Hned vpravo se tyčí majestátní budova staré
vazby. Její interiér je velmi podobný patrovým
98
Je co dělat.
Díky šití bot
a dalším pracím
se snižuje
agresivita vězňů.
z vozíku do ešusů a z cel se natahují ruce nedočkavých strávníků. Dnes je sekaná. Vězni
mají nerezové příbory, včetně nože. Strážci
nemají střelné zbraně, jen pendrek a pouta,
ale zjevně tu funguje přirozený respekt.
Kdyby se dozorci ocitli v ohrožení, mají na
vysílačce tlačítko varovného signálu a zásah
proběhne ve velmi krátké době, protože je
pohyb dozorců lokalizován. Někteří z nich
jsou oproti klientům Leopoldova výrazně
subtilnější.
Za klidem může být možná i fakt, že tu
vězni mají práci. „Vězni tu pracují. Podařilo
se nám zaměstnat zhruba sedmdesát procent
z nich,“ vysvětluje ředitel Michal Halás, který
vede zařízení měsíc. Ti v přísnějším režimu
šijí boty pro společnost Rieker. V přízemí uzavřeného prostoru je malá dílna, přes chodbu
je sklad. „Je dobře, že mám práci, neunudím
se tu,“ popisuje jeden z nich, nasazuje si kožené náprstky a dvěma jehlami hbitě prošívá
podrážku s vrchní usní lehké pánské boty.
V civilu se jako švec ale asi živit nebude. „Oni
mají provozovnu na jihu a já jsem ze středního
Slovenska,“ zvedá ramena. Vydělané peníze
se vězňům ukládají na osobní účet, ze zisku
za mřížemi platí zákonem stanovené srážky,
pokud dluží na výživném nebo splácejí škodu,
příslušná částka se jim také strhává.
Jedničkáři
Vězni v mírnějším režimu mohou pracovat
pro automobilový průmysl. V prostorné hale
svařují například kovové palety a obrábějí
drobné díly. Odběrateli leopoldovských výrobků jsou velké koncerny VW a Kia. V hale
se mohou pod dohledem dozorce a mistra
z privátní firmy, která vězně zaměstnává, svobodněji pohybovat a nemusejí kouřit pouze
na vyhrazených místech. Je to znát i na jejich
náladě.
V zadním traktu zhruba čtyřicítka odsouzených v přísnějším režimu připravuje izolaci
do aut. Do gumových pásů monotónně vpravují umělohmotné kuželky, aby se dala izolace
zacvaknout do karoserie.
Udělaní chlapi se zastřeným pohledem bez
vize brzkého návratu na svobodu. Ráno v pět
budíček, pak osm hodin s obědem v práci, trocha volna a ve 21.00 večerka. Každý den, měsíc co měsíc, rok co rok. Ale za práci jsou tu
zjevně vděční. Z jiného uzavřeného provozu
se ozývá silný halas. Je třeba zasáhnout.
Vězni se v Leopoldově mohou nejen rekvalifikovat na svářeče, kuchaře a jiné profese,
ale mohou dosáhnout i vyššího vzdělání. Na
tabuli ve třídě jsou napsána německá slovíčka.
„Spolupracujeme se školou, kde se učí jako
cizí jazyk němčina. Vězně učení baví a máme
tu spoustu jedničkářů,“ usmívá se vězeňský
kantor. Za učebnami je místnost se třemi
počítači. Vězni se tu mohou naučit základy
počítačové gramotnosti. Samozřejmě bez internetu, ale mohou se učit pracovat v „ofisu“
nebo si číst v databázi zákonů. „Zájem ale
příliš velký není,“ povzdechne si učitel.
Součástí vzdělávacího traktu je i knihovna
pro strážné, kterým tu říkají referenti, i vězně.
V policích je v papírových přebalech pečlivě
skladováno na 14 tisíc knih pro vězně a tři tisícovky pro dozorce. Knihovnický režim včetně
vyplňování signatur tu dodržují tak, že by
jim mohla závidět leckterá civilní knihovna.
„Největší zájem je tradičně o detektivky,
napínavé čtení, ale půjčujeme samozřejmě
i beletrii,“ popisuje kantor. Detektivky byly
ostatně oblíbenou četbou vězeňského bosse
Polgáriho, rád se na ně ve svém povoleném
omezeném čase dívá i v televizi.
Za leopoldovskými mřížemi nyní žije
1140 odsouzených a 278 vazebně ­stíhaných
mužů. Kapacita doživotních cel, které může
zabydlet 28 vězňů, je dle slov ředitele Michala
Haláse naplněna na devadesát procent.
O vzpouře z roku 1990 ani vražedném řádění
Polgáriho týmu se Halás příliš ­bavit nechce.
„Nepracuje tu už žádný pamětník, tak se nedivte,“ zdůvodňuje své mlčení k dramatickým událostem. Až po opuštění leopoldovské
pevnosti člověku dojde proč. Mohutnému
trestanci Tiboru Polgárimu bylo v době masakru 32 let. Do doby útoku byl za mřížemi
osmkrát, naposledy dostal 13 let za útok na
dozorce, pohlavní zneužití spoluvězně a pokus o útěk z věznice. Předtím byl souzen za
loupež a vzpouru vězňů. A curriculum vitae jeho party je až na výjimku téměř navlas
podobné.
Jan Hrbáček
týdeník Euro
A151003892
Vězení ve vězení.
Zločinci odsouzení za závažné
činy mohou sportovat jen
uvnitř uzavřeného hradu. Jsou
pod neustálým dozorem.
Foto Martin Pinkas 2x
věznicím z amerických thrillerů. Úzké balkony, prázdný prostor propletený dráty kvůli
případným pádům a strohé cely. Budova je
dnes prakticky nevyužívána, odsouzení se
v ní scházejí s advokáty anebo v ní přečkají
noc před odvozem do jiného zařízení. Mezi
starou vazbou, prádelnou a hradem je velké
hřiště na fotbal a basketbal. Sem smějí vězni
s mírnějším režimem, teď jsou ale v práci.
Ti v nejtvrdším režimu mají cely i prostor
pro sportovní vyžití v uzavřeném hradu.
Uprostřed je areál s kotci na vycházky a basketbalové hřiště, nad nímž se tyčí strážní věž.
V noci je dvůr permanentně skrápěn silnými
světlomety, poslední pokus o nezdařený útěk
se v Leopoldově odehrál v roce 2009, vedení
věznice nechce nic podcenit.
Míříme do podkroví. Tam mají cely doživotně odsouzení a problémoví vězni. Dozorce
právě odvádí do cely jednoho z nejproblémovějších vězňů, je čas oběda. Mladý muž pokřikuje a nasazuje zlé grimasy. Nepřestává ani
na cele, kterou sdílí s dalším problémovým
spoluvězněm. „Neumí číst ani psát,“ shovívavě přibližuje osobnost vězně náměstek
věznice Roman Dekan. Dostat se do zařízení
typu Leopoldova je na Slovensku snazší než
u nás. Platí tu totiž zákon třikrát a dost, pachatelé závažné trestné činnosti tak mohou
doživotí dostat za téměř banální trestný čin.
Dekan vzpomíná na případ mladého muže,
který dostal doživotí za loupež kabelky v hodnotě zhruba patnácti set korun.
Počet lidí v celách se tu různí, k tomu je
uzpůsobena i jejich dispozice. Je tu teplo
a čisto, že by mnozí zahraniční dělníci na
pofiderních ubytovnách záviděli. Nejčastěji
tu bývají odsouzenci umístěni po dvou, na
dveřích je nalepena jejich identifikace i to,
zda jsou kuřáci nebo nekuřáci. „Poutat“, stojí
výrazně napsáno na jedné cele, a varuje tak
dozorce, že v případě opuštění cely musejí
zdejšímu obyvateli vždy nasadit želízka.
Za dveřmi cely jsou místnosti ­oddělené
mříží, kde je postel, stůl se dvěma židlemi
a záchod. Vše je pečlivě přišroubované. Za
mříže jsou zamykáni ti problematičtější, ti,
kteří dodržují pravidla, mají celu k dispozici
celou. Vězni mají v cele tísňový hlásič a telefon. Pokud nepřekračují vězeňská pravidla,
mohou dvakrát do měsíce na dvacet minut
zavolat rodině. Chodbaři právě vydávají jídla
Report OF
inzerce
OF Report
OF Light
Slasti a strasti pražské zoo
inzerce
FOTO ČTK
Děti ji milují, dospělí
respektují a média
v posledních letech
opěvují. Peněz sice
nemá nazbyt, ale když
docházejí, umí si je
sehnat. Částečně i díky
nepřehlédnutelným
marketingovým
kampaním.
Pokračování na straně 101
A151003876
TIP of:
Neviditelná trička
pod košili
Unikátní novinku na našem trhu, takzvaná neviditelná trička
využijí ženy i muži, a to zejména pod halenky, košile a světlé oblečení. Autorka triček Hana Vydrová, odbornice na etiketu, tak vhodně
vyřešila problém, jak se obléci pod košile či halenky a světlé oblečení tak, aby neprosvítalo spodní prádlo a zároveň, aby na oděvech
nebyly nevzhledné propocené
skvrny. Neviditelná trička jsou
totiž vyráběna v přirozené tělové barvě, skvěle padnou, výborně sají pot a na těle nejsou
prakticky cítit. Trička jsou
řezána přímo laserem, takže
jsou bezešvá a nejsou vidět
ani pod nejtenčími materiály.
K dostání ve vybraných oděvních prodejnách po celé ČR,
ve všech velikostech a variantách pro může i ženy, s rukávkem i bez.
www.cupradlo.cz
Výrobce: Covert Undrewear
Cena od: 448 Kč
100
Light OF
Zoo dnes patří k Praze stejně jako
Pražský hrad či Staroměstský orloj a na ne­
zájem návštěvníků si rozhodně nemůže stě­
žovat. V loňském roce do ní přišlo 1,38 mi­
lionu lidí, což je nejvíc v její třiaosmdesátileté
historii. K dalším nesporným úspěchům patří
i výsledek loňské ankety o nejoblíbenější zoo
na světě: pražská zoo skončila na šťastném
sedmém místě. Žebříček zveřejnil největší
cestovatelský server TripAdvisor.com.
Ačkoli má zahrada spoustu důvodů k rado­
sti, nemíní usnout na vavřínech. „Naší povin­
ností je zoo dále rozvíjet, modernizovat tak,
aby se v ní skvěle cítila jak zvířata, tak naši
návštěvníci. Tým pracovníků zoo pro to dělá
maximum,“ okomentoval výsledky ankety
ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Inspiraci
hledá zahrada i v zahraničí. „Jakkoli má ve
světě pražská zoo skvělý zvuk, inspirujeme
se u kolegů například ze Zoo Bronx, z ang­
lického Chesteru, německého Lipska i leckde
jinde,“ svěřil se Strategii Vít Kahle, vedoucí
oddělení marketingu a PR.
Na propagaci brandu Zoo Praha pracuje
pětičlenný marketingový tým. Sám a bez
inzerce
Foto čtk
dokončení ze strany 100
pomoci marketingových či PR agentur.
„S péčí řádného hospodáře využíváme vý­
hodná partnerství, z provozního rozpočtu
se snažíme čerpat co možná nejméně, v řá­
dech statisíců, nikoli milionů korun ročně,“
prozradil Kahle.
Povodňový restart
S lehkou nadsázkou lze říci, že se pražská
zahrada stala miláčkem novinářů. Vedení
zoo je jejich dotazy doslova bombardováno.
Ať se v české metropoli stane cokoli, média
neopomenou přinést i názor zoo. Původ této
fascinace zoologickou zahradou hledejme
v době katastrofálních povodní z roku 2002.
Velkou zásluhu na tom má i někdejší vedení
v čele s mediálně známým Petrem Fejkem,
pod jehož taktovkou zahrada odstartovala
velkou modernizaci. Jen pro zajímavost, Fejk
a potažmo celá zoo jsou zvěčněni i ve světě
hudby: zpívají o nich Bratři Ebenové.
Ale zpět k velké vodě. Snad každému, kdo
aspoň trochu sledoval průběh ničivých po­
vodní, naskočí do hlavy obrázky zatopené
pražské zoo. Z marketingového hlediska
tato tragédie paradoxně zahradě pomohla
ke zviditelnění. Co Čech, to milovník zví­
řat, zdálo se tehdy. Sounáležitost, jakou lidé
se zoo pociťovali, byla ojedinělá. Symbolem
pražské zoo v době tisícileté záplavy byl lach­
tan Gaston. Zvíře, které velká voda odnesla,
a jeho pouť sledoval celý národ. Gaston do­
plaval po Vltavě a Labi až do Německa, kde
byl chycen, ale následně vyčerpáním uhynul.
Dalším hrdinou a symbolem naděje se stal
i hroch Slávek (na snímku), který přežil dva
dny v zatopeném Pavilonu velkých savců.
Dodnes patří mezi nejnavštěvovanější oby­
vatele zoo.
V roce 2013 se vodní živel ozval ještě jed­
nou a opět zaútočil na trojskou zoo. A opět
A151003071
101
Příjímáme klienty s Alzheimerovou chorobou
Foto Hynek Glos
OF Light
Ikonická grafika
Skoro by se zdálo, že si zoo žije jako v ráji,
pozemské strasti ji obcházejí obloukem
a hádky ani nezná. Zvířecí poklid však naru­
šují letité a značně nepřehledné soudní taha­
nice o někdejší logo zahrady.
Tvůrce bývalého loga s koněm Převalského
Michal Cihlář spolupracoval s pražskou zoo
devět let. Vytvořil pro ni jednotný vizuální
styl, který byl originální, srozumitelný, zapa­
matovatelný a v neposlední řadě velmi oblí­
bený. V roce 2006 spolupráci ukončil a podal
na zoo několik žalob. Zahrada podle něj ne­
oprávněně jeho dílo používala. Spory se táh­
nou, soudy si je přehazují jako horký brambor
„Lázně domovem“
Domov seniorů,
Rezidence Tereza Dubí
se tvořily symboly. Tentokrát to byl Pavilon
goril, v nejníže položeném místě v zoo.
102
obecně
ZCELA BEZBARIÉROVÉ ZAŘÍZENÍ
Nabízíme:
• speciální oddělení pro osoby postižené
Alzheimerovou chorobou či jiným typem
stařecké demence
• péči o klienty upoutané na lůžko
• kompletně bezbariérový komplex
• komfort Tereziných lázní
• rozšířenou rehabilitační péči
• zdravotní péči 24 hodin denně
• vhodné i pro manželské páry
a zoo byla léta bez řádného loga. „Je to běh na
velmi dlouhou trať. Aktuálně nás těší rozhod­
nutí Ústavního soudu, který přijal stížnost
pražské zoo týkající se sporu o logo a vrátil
jej k řešení předchozí soudní instanci,“ řekl
Strategii Kahle.
Nové, v historii již osmé logo dostala za­
hrada až v roce 2012 od renomované new­
yorské grafické společnosti Chermayeff &
Geismar & Haviv, která navrhla loga takovým
ikonám, jako je National Geographic, NBC,
PanAm nebo MobilOil.
Představuje pět barevných zvířecích stop,
ve kterých najdeme stopu šelmy, kopytníka,
ptáka, plaza a obojživelníka. Každý otisk
i barva v logu mají svoji symboliku a význam.
Podle názoru ředitele Miroslava Bobka je
nové logo výrazné, přitažlivé a optimistické.
Za cenu 1,8 milionu korun tomu snad ani
jinak být nemůže.
Iveta Křížová
měsíčník Strategie
inzerce
spektrum doplňkových služeb. Populární je
zejména komentované krmení a cvičení, nej­
různější vzdělávací akce, přednáškové cykly,
speciální akce, zážitkové programy apod.
V rámci vlastní propagace otevřelo zoo také
více obchodů a stánků se suvenýry, kde si děti
mohou vybrat nejrůznější hračky, oblečení,
hrnky, deštníky, CD, DVD, podložky pod
myš, ale také odznaky, samolepky, pohledy
a nejrůznější tiskoviny. Samozřejmostí je
i e-shop­ a facebookový profil. Ze samotné
lásky ke zvířatům prostě zoo žít nemůže. Tu
a tam se sice objeví nadšenci, kteří zoo odká­
žou činžovní domy, lukrativní pozemky či vy­
soké finanční částky, to však nestačí. Zahrada,
příspěvková organizace české metropole, se
musí sama otáčet, aby své zvířecí obyvatele
i personál uživila. Cílová skupina, tedy rodiny
s dětmi, patrně nadále zoo svou přízeň za­
chová, konkurenci v podobě dalších českých
zoologických zahrad i jiných zábavních parků
přesto nelze brát na lehkou váhu.
prospěšná
společnost
Domov seniorů Rezidence Tereza Dubí je součástí Tereziných lázní
Dubí a je koncipován jako zařízení integrované sociální a zdravotní péče.
Jedná se o celoživotní bydlení pro seniory, které poskytuje ideální místo
k prožívání plnohodnotného stáří. Naše zařízení je vhodné pro všechny
seniory, zejména osoby postižené Alzheimerovou chorobou nebo jiným
typem stařecké demence.
Jsme zaměřeni na klienty:
• s Alzheimerovou chorobou
• s nemocemi pohybového ústrojí
• po cévních mozkových příhodách
• s roztroušenou sklerózou
• a na zdravotně postižené osoby ve věku od 27 let
A151003929
Foto archiv
Na zimní spánek zapomeňte
Rozhodně se nedá říct, že by zoo na po­
vodních vydělala, škody finanční i na životech
zvířat byly enormní a splácet je bude ještě
nějaký ten pátek. Částečně díky povodním ale
zoo odstartovala několik vydařených marke­
tingových kampaní, které jí přinesly nemalé
částky. Úspěchem skončily podle Kahleho
například adopční kampaně (zahradě se po­
dařilo loni získat téměř 3,5 milionu korun,
což je historický nejvyšší částka), kampaň
Seznamte se! propagující zvířecí osobnosti
(podle ní právě vychází v nakladatelství
Paseka kniha Hvězdy pražské zoo), kampaň
upozorňující na sedmé místo mezi zoologic­
kými zahradami na světě či kampaň na novou
Rezervaci Bororo. Pokud jde o návštěvnost,
bezesporu nejspolehlivějším pomocníkem je
pro zoo sluníčko. V jarních a letních měsících
praská zahrada ve švech. V poslední době se
ale podařila vymyslet zahradě řada marketin­
gových lákadel, které návštěvníky přitahují
i v neatraktivních, hluchých měsících. Tak
například projekt Happy Mondays. Každé
pondělí od ledna do konce roku může vybraná
skupina návštěvníků do zoo za symbolickou
korunu. V listopadu postačí koruna v kapse
každému, kdo přijede MHD, v prosinci všem
vyjma psů, v lednu dárcům, kteří přispěli
na stavbu pavilonu goril, únor zase přeje
těm, kteří přinesou starý mobil na podporu
strážců pralesa, březen nahrává těhotným.
Zoo navíc nabízí celoročně i poměrně široké
www.rezidence-tereza.cz
[email protected], tel. 474 530 400, 725 067 500 (sociální pracovník), Lázeňská 21, 417 01 Dubí
OF cestování
Pikantní
historky
kyperské
KOLEM SVĚTA
104
Foto archiv
Navarrská, kterou si vezl do Svaté země.
Mezi svatebními hosty byl i Guy Lusignan,
Richardův leník z jeho francouzských pan­
ství. Za ženu si vybral Sibylu, sestru jeru­
zalémského krále Balduina IV., který umřel
na malomocenství. Na uvolněný trůn pak
usedl právě Guy. Záhy ovšem o své království
v Palestině přišel, a tak si koupil Kypr.
Ostrov vždycky těžil z toho, že je branou
do Levanty, tedy východního Středomoří.
Přes jeho přístavy proudili vojáci, zboží, ot­
roci. Obchodníci bohatli a králové s nimi.
Po celém ostrově zůstala velká řada nádher­
ných stavebních památek, chrámů, kostelů,
kaplí a pevných fortifikací, které dlouho
úspěšně bránily kyperská města a přístavy.
Nejvíc jich najdete v Limassolu, v Nikósii
a ve Famagustě, kde stojí chrám svatého
Mikoláše, místo korunovace i posledního
odpočinku kyperských králů.
Petr Lukeš
časopis Lidé a Země
- 10 exotických dovolených za 25 dní
- letadlo typu private jet
- exkluzivní hotely a resorty
- výjimečný servis pro Vás
Trasa zájezdu: ANTIGUA GUATEMALA MEXIKO HAVAJSKÉ OSTROVY SAMOA 

AUSTRÁLIE FILIPÍNY JAPONSKO LAOS MALEDIVY
A151004148
Zlatá éra Lusignanů
Tahanice o Kypr byly na denním pořádku.
Ostrov byl poměrně úrodný, klima příjemné
a pro Evropany byl branou na Blízký východ.
I proto je několik staletí jeho historie spojeno
s křižáky. Prvním, kdo Kypr ovládl a ukončil
staletí trvající vládu Byzantinců nad ostro­
vem, byl anglický král Richard I. Lví srdce
během cesty do Palestiny. Dalších skoro čtyři
sta let pak Kypr ovládali křižáci ze Svaté země
a jejich nástupci. Krátce po dobytí ostrova se
tam také odehrála slavná svatba. Ženichem
byl král Richard a jeho nevěstou Berengarie
24. 03. – 17. 04. 2016
inzerce
Prý se právě tam, z pěny mořských vln
nedaleko Páfosu, zrodila Afrodite, bohyně
lásky. Po koupeli ve vlnách, kde se bohyně zje­
vila, zkrásní prý každá žena a dívka. A když
ne, je třeba najít na tom místě u břehu alespoň
oblázek ve tvaru srdce. Pak vás totiž čeká
láska až za hrob. Gaius Julius Caesar tam prý
měl zamlada románek s jednou ptolemaiov­
skou princeznou a Markus Antonius odkázal
tento ostrov své milence Kleopatře na úkor
Říma. To ho připravilo o zbytek sympatií,
které k němu římský lid cítil.
Umění starověku připomíná na Kypru
hned několik míst. K těm nejznámějším patří
Salamis v turecké části ostrova, několik kilo­
metrů za Famagustou. První osídlení na tomto
místě na břehu moře bylo už před velkým ze­
mětřesením v roce 1075 před Kristem. Salamis
přečkala i další zemětřesení na sklonku řím­
ské říše ve čtvrtém století, kdy městu pomohl
povstat z trosek císař Constantinus. Od té
doby neslo jméno po něm, Constantia. Co ale
Í
SOUKROMÝM LETADLEM
Z tamního moře se prý zrodila Afrodite, na souši si prožil
milostnou romanci Gaius Julius Caesar a odehrála se
tam i slavná svatba jeruzalémského krále Guye I. Ostrov
Kypr, rozdělený na dvě části Zelenou linií, je dodnes
místem, kde prý může zkrásnět každá žena a dívka.
toto město nepřečkalo, byly stále častější ná­
jezdy pirátů z Malé Asie. Obyvatelé před nimi
uprchli do opevněné Arsinoe, která se posléze
stala Famagustou, nejlépe položeným a nej­
lépe opevněným přístavem na Kypru. Dodnes
tam můžeme obdivovat rozlehlou agoru, am­
fiteátr a lázně a představovat si čilé středisko
obchodu v dobách jeho slávy.
Č
5. VÝRO
ESO travel a.s.
Korunovační 22, 170 00 Praha 7
www.cestykolemsveta.cz
Pro bližší informace o Cestě kolem světa kontaktujte Vašeho osobního poradce: tel.: 603 410 221, 724 589 270
Turecko 4× jinak
OF cestování
Čtyři podoby Turecka
Jedna z nejkrásnějších zemí Orientu, Turecko, se rozkládá na
pomezí Evropy a Asie. Co nabízí země pohádky Tisíc a jedna noc
svým návštěvníkům? Nádhernou přírodu, nespočet starobylých
památek, skvostnou architekturu i kouzelná letoviska u moře.
106
května do října, a jak říkají místní, dobré
počasí je zaručeno po celou dobu. Oblast si
turisté oblíbili pro její zeleň a pahorkovité
ostrůvky. Zvolit zde můžete hned dvě le­
toviska, a to Marmaris a Fethiyi. Kouzelné
letovisko Marmaris, typické kopci posá­
zenými borovými porosty, v sobě harmo­
nicky snoubí přírodní krásy s ohromujícím
nadšením pro současný život. Je lemováno
sluncem prohřátými plážemi a omýváno
průzračně čirým Středozemním mořem.
Fethiye, dnes moderní letovisko s necelými
70 tisíci obyvateli, se nachází v místech,
kde se dříve rozprostíralo starověké město
Telmessos, asi 100 km jihovýchodně od le­
toviska Marmaris. Okusíte tu autentický
turecký život, jelikož město nevzniklo uměle
pro účely cestovního ruchu, ale žije vlastním
životem také mimo letní sezonu. Lemuje je
pěkná dlouhá pláž Calis, stvořená k relaxaci
a mořským radovánkám. Ze zajímavostí stojí
za zmínku místní přístav a starobylé cent­
rum. Milovníky historie jistě zlákají skalní
lýkijské hroby, kterými jsou posety kopce
nad městem a starověké řecké divadlo.
Turecká riviéra – vyberete
si, co vás láká
Pobřeží Středozemního moře, pověstné
svými dlouhými písečnými plážemi a prů­
zračným azurovým mořem. Můžete se těšit
na skalnaté pobřeží s působivými horskými
sceneriemi a na několik staletí stará města.
Dopřejte si orientální luxus, relaxaci na dlou­
hých plážích nebo proslulé turecké lázně – ha­
mam. Příjemným obohacením vaší dovolené
může být i návštěva bílých teras Pamukkale,
osmého divu světa Kappadokie či plavba po
zelené řece Manavgat k vodopádům.
Redakce
Turecká riviéra cena od 9 890 Kč
25. 4.–2. 5. 2015 (termín zahrnující státní svátek)
hotel 3*+ / polopenze
Bodrum cena od 122 590 Kč
14. 5.–21. 5. 2015
hotel 4* / all inclusive
Kusadasi cena od 12 990 Kč
28. 5.–5. 6. 2015
hotel 3* / all inclusive
Dalaman cena od 12 890 Kč
A151003425
Dalaman – kultura i zábava
Překrásné členité pobřeží, odlehlé zá­
toky s malebnými plážemi, přátelští obyva­
telé a chutné čerstvé jídlo. Léto zde trvá od
Foto archiv
Bodrum – luxus a noční život
Na otázku, kam se jezdí rekreovat tu­
recká smetánka, existuje jasná odpověď. Do
Bodrumu. Možná jej budete znát jako sta­
rověký Halikarnassos. Perfektní turistická
destinace se vším servisem i dokonale zacho­
valou tureckou kulturou činí z místa snad nej­
kouzelnější a nejatraktivnější přístav egejské
riviéry. S příjemným klimatem po celou se­
zonu láká oblast především vyhlášenými ob­
lázkovými plážemi, křišťálově čistou vodou,
skvělou kuchyní i pohostinným prostředím.
Večerní život se odehrává především v jed­
notlivých hotelech, které připravují rozličné
programy pro své návštěvníky. Za památkami
můžete cestovat do Efesu, Pamukkale, pla­
vit se v síti ramen říčky Dalyan k antickému
městu Caunos či na řecký ostrov Kos. Na své
si přijdou i milovníci potápění, a to i ti, kteří
jej chtějí zkusit prvně v životě.
inzerce
Kusadasi – památky a pláže
Přístavní město Kusadasi, jehož název zna­
mená Ptačí ostrov, láká svým kouzelným pa­
noramatem, tyrkysem obarvenou vodní hladi­
nou a řeckým ostrovem Samos na horizontu.
Najdete zde krásné písčité pláže i množství
historických památek v nedalekém okolí. Jen
pouhých dvacet kilometrů od Kusadasi se na­
chází proslulý Efes, kde si prohlédnete vše,
měšťanské domy, antické památky s nádher­
ným amfiteátrem i chrám bohyně Artemis,
jeden ze starodávných sedmi divů světa.
K výletu láká i bavlníkový hrad Pamukkale či
antický Izmir. Říká se, že v Kusadasi slunce
nezapadá. Po setmění město ožívá hudbou
a ruchem nočního života. Pokud tedy milujete
historii a poznání a večer se rádi pobavíte,
Kusadasi je dobrou volbou pro vás.
28. 5.–5. 6. 2015
hotel 3* / all inclusive
www.eximtours.cz/ ww
www.facebook.com/eximtours
OF názor
NEBOJÍM SE SÁM SEBE OZNAČIT
za opravdu časově vytíženého člověka,
má práce je náročná, ale mám obecně rád
výzvy, a proto i srovnat si den tak, abych
vše stihl a zároveň měl čas na odpočinek,
jsem vzal jako výzvu a věřím, že v současné
době jsem dosáhl optimálního stavu, kdy
ráno do práce chodím plný síly a večer od­
cházím domů s příjemným pocitem dobře
odvedené práce.
Ve svém iPhonu mám budíček nasta­
vený vždy na 6:30, obecně mi stačí okolo
šesti hodin spánku. Zajímám se i o zdravou
výživu a správnou životosprávu, a proto
vím, že člověk by měl snídat ideálně do
30 minut od probuzení, snídaně je tedy mou první aktivitou. Následuje
ledová sprcha na osvěžení a opravdové probuzení, která mě automaticky
přepne do pracovního režimu. V 7:30 už sedám do auta a procházím si
v hlavě, co mě dnes čeká. Snažím se stavět si dny podobně tak, abych
vždy věděl, co mě čeká. K organizaci času a úkolů se mi nejvíce osvědčila
metoda GTD, kterou ve své knize Mít vše hotovo (anglicky Getting Things
Done, z toho zkratka GTD) popsal americký spisovatel a byznysmen
David Allen. Do kanceláře přijíždím v 7:45 a mám trochu času na svou
pravidelnou anglickou vložku – každý den se naučím 15 nových anglic­
kých slovíček. Opravdový pracovní den mi pak začíná v 8:00 hodin, kdy
procházím a vyřizuji důležité maily z předchozího dne. Hned ráno se
také snažím „odvalit velké kameny“ (podle zjednodušené metody GTD
z knihy Zen a hotovo od Leo Babauty), a proto mám vyhrazenou hodinu
na vyřešení těch nejméně populárních úkolů, které bych pak po zbytek
dne pro jejich náročnost měl tendenci odkládat.
V 9:30 mi začínají pravidelné týdenní porady s našimi manažery –
marketingu, obchodu, financí. Snažím se udržovat si neustále přehled
o co nejvíce věcech ve firmě a pravidelné porady mi k tomu opravdu skvěle
pomáhají. V průběhu porad je čas na předepsanou svačinu ve stanoveném
objemu denních kalorií. Ta mi dá sílu na aktivitu, která následuje hned po
schůzkách – pravidelný trénink. Dokud jsem to sám nevyzkoušel, nevěřil
jsem tomu, jak osvěžující a skvělé je rozdělit si den nějakou volnočasovou
aktivitou. Při mém pravidelném tréninku v nedaleké posilovně si vyčistím
hlavu od dopolední práce, stačím si rozmyslet zbytek dne a po obědě,
který následuje hned po tréninku, pokračuji v pravidelných poradách
s manažery jednotlivých oddělení.
Strategická rozhodnutí si nechávám většinou až na odpoledne, okolo
páté hodiny ještě jednou zkontroluji a vyřídím přijaté e-maily a v půl
sedmé odjíždím z kanceláře domů. Večer pak mám buď lekci angličtiny,
hodinu hry na piano, nepracovní schůzky nebo také rád sleduji zahraniční
seriály (můj zaručený tip na relax a naprosté vypnutí je How I met Your
Mother). Ještě před spaním si často čtu knihu nebo poslouchám audio­
knihu a o půlnoci jdu spát a těším se na další den a jeho nové výzvy.
Petr Sýkora
generální ředitel slevového portálu Pepa.cz
108
Samotné kvóty zastoupení žen
v top managementu nevyřeší
POZOR!
Česká eurokomisařka Věra Jourová by pomocí kvót do pěti let ráda
navýšila počet žen v dozorčích radách na 40 procent. Mít ženy ve vedení firem je vhodné a výhodné pro byznys, jak říká. Obhájci kvót mají
v rukou i další silné argumenty. V žebříčku Světového ekonomického
fóra, který hodnotí míru nerovnosti v postavení žen a mužů, skončila
ČR na 96. místě po boku například Ázerbájdžánu. Ženy v Česku
musejí pracovat o dva a půl měsíce déle, aby dosáhly na mužský roční
výdělek – mají totiž o 23 procent nižší průměrnou mzdu.
Téma zastoupení žen je proto stále žhavé. Nejsem si však jista,
zda kvóty patří i do managementu firem. Ženy rozhodně mají při
budování kariéry složitější situaci. Rodíme děti, ve většině případů
jsme to my, kdo odchází na mateřskou, ať už kratší, nebo delší. Větší
část péče na nás zůstává i po celé dětství našich potomků. Priority
žen jsou v tomto období jasné, i když tím současně riskujeme ztrátu
kontaktu se svým oborem. A v dnešním překotném vývoji a ve všeobecně požadované flexibilitě lidských zdrojů je toto riziko ještě
významnější než třeba před deseti lety.
A právě zde vidím jádro problému. Vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích jde totiž ruku v ruce především s harmonizací práce
a rodiny. Mám na mysli třeba střídavou rodičovskou dovolenou, dostatek předškolních zařízení pro děti či zvýhodnění zaměstnavatelů
poskytujících částečné a jiné alternativní úvazky usnadňující sladění
práce s osobním životem. To jsou ale v první řadě úkoly právě pro
politickou reprezentaci. Ve výsledku přece nejde o podporu žen, ale
rodin jako takových, tedy včetně mužských protějšků.
Jsem si jistá, že inteligentní a kvalifikovaná žena s užitečnou mírou podpory ve smyslu výše zmíněného se dokáže prosadit a zasloužit
si tak respekt mužských kolegů. Kvóty už pak nebudou potřeba. Navíc
úspěch dosažený vlastní silou ji rozhodně potěší více než s pomocí
pozitivní diskriminace.
Vysoké kreativní napětí
www.radekcipov.cz
Lucie Urválková
členka představenstva a finanční ředitelka
Uniqa pojišťovny ČR a SR
A151003648
Den jako výzva
inzerce
OF jeden den podnikatele
radek cipov
advertising agency
OF poradna
xxxxxxxxxx PROFIT
Exekuce na zaměstnance
inzerce
prezident České asociace věřitelů
Režim přenesení daňové povinnosti
V návaznosti na novelu zákona o DPH dochází od 1. dubna 2015 k rozšíření přenesení
daňové povinnosti o vybrané komodity. U čeho
budu muset jako kupující přiznávat DPH?
Tomáš H., Praha
Nově bude daň z přidané hodnoty kupující
přiznávat u následujících skupin produktů,
pokud celková částka základu daně překročí
100 tisíc korun za zdanitelné plnění:
• obiloviny a technické plodiny, včetně olej­
natých semen a cukrové řepy (u cukrové
řepy se posouvá účinnost na 1. září 2015);
• kovy, včetně drahých kovů, s výjimkou
těch, na které se vztahuje zvláštní režim
dle § 90 zákona o DPH a na které se použije
režim přenesení daňové povinnosti dle §
92c zákona o DPH;
• mobilní telefony – integrované obvody,
jako jsou mikroprocesory a centrální
procesorové jednotky, dále desky
plošných spojů osazené těmito obvody,
které jsou dodávány ve stavu před
zabudováním do výrobků pro konečné
uživatele;
• přenosná zařízení pro automatizované
zpracování dat, tj. notebooky, tablety apod.
110
• videoherní konzole – detailní
specifikace položek je uvedena v nařízení
vlády slovním popisem a odkazem na
příslušný kód nomenklatury celního
sazebníku. Režim přenesení daňové
povinnosti nadále zůstává u dosud
v zákoně o DPH definovaných plnění
(dodání zlata, dodání zboží dle přílohy č. 5
zákona o DPH, převod povolenek na
emise skleníkových plynů a poskytnutí
stavebních nebo montážních prací).
V případě pochybností o zařazení poskyt­
nutí určitého zdanitelného plnění do re­
žimu přenesení daňové povinnosti je možné
požádat o závazné posouzení. Žadatel je
povinen uvést popis daného zdanitelného
plnění a návrh výroku rozhodnutí. Podání
žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši
deset tisíc korun.
Podle zákona o DPH je plátce, který usku­
tečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu
přenesení daňové povinnosti, povinen vést
zvláštní evidenci pro účely DPH, ve které
uvede samostatně za každé plnění daňové
identifikační číslo obchodního partnera,
datum uskutečnění zdanitelného plnění,
základ daně, rozsah a předmět plnění. Výpis
A151003891
podle kterého se srážky provádějí podle po­
řadí doručení exekučního příkazu zaměst­
navateli vždy na nejdříve došlou exekuci.
V případě nemožnosti provádět srážky napří­
klad z důvodu nemoci nebo ukončení pracov­
ního poměru je zaměstnavatel povinen o tom
vyrozumět exekutora a předat mu vyúčtování
dosud provedených srážek. V opačném pří­
padě se vystavuje riziku uložení pořádkové
pokuty až do výše 50 tisíc korun.
V neposlední řadě je zaměstnavatel povinen
sdělit soudu nebo exekutorovi výši příjmu
dlužníka, předložit přehled provedených
srážek a sdělit na základě žádosti o poskyt­
nutí součinnosti údaje o dlužníkovi potřebné
pro vedení exekuce, například jeho bydliště.
Pavel Staněk
z evidence je následně dodavatel nebo od­
běratel předmětného zboží či služeb po­
vinen podat elektronicky na příslušný fi­
nanční úřad ve lhůtě pro podání daňového
přiznání.
Ani v tomto případě bohužel nezůstává
aplikace nové úpravy bez otazníků. Není
například zřejmé, zda se režim přenesení
daňové povinnosti vztahuje i na situaci, kdy
objednávka například mobilních telefonů
je realizována ve více dodávkách (každá se
separátní fakturou), přičemž hodnota každé
dílčí dodávky je nižší než 100 tisíc korun,
nicméně ve svém souhrnu částku 100 tisíc
korun přesahují.
Složitější operace, jako například situace,
kdy je přijata zálohová platba před uskuteč­
něním zdanitelného plnění a zároveň před
účinnosti režimu přenesení daňové povin­
nosti pro určitý typ plnění, ze které vznikla
povinnost přiznat daň, přičemž k uskuteč­
nění daného zdanitelného plnění dojde až
po zavedení režimu, budou v nejbližší době
upřesněny informací Generálního finanč­
ního ředitelství.
Martin Diviš z PwC
a Radek Buršík z PwC Legal
A151003870
Ode dne doručení příkazu soudního exe­
kutora k provedení exekuce srážkami ze
mzdy zaměstnance je zaměstnavatel v první
řadě povinen provádět tyto srážky, a to tak,
jak je určeno ustanoveními § 279 a násl.
zák. č. 99/1963 Sb., občanským soudním
řádem, a dále nařízením vlády č. 595/2006
Sb., o způsobu výpočtu základní nezabavi­
telné částky a o stanovení částky, nad kterou
je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Pokud by zaměstnavatel srážky neprováděl
nebo neodvedl, může ho věřitel žalovat jako
poddlužníka.
Základem pro výpočet srážek je čistá mě­
síční mzda dlužníka, od které se odečítá zá­
kladní nezabavitelná částka (6118 Kč) a dále
nezabavitelná částka na manžela a každou
další vyživovanou osobu (1529,50 Kč).
Zbývající část čisté mzdy tvoří tzv. výpoč­
tovou základnu. Pokud je základna rovna
nebo nižší než 9177 korun, bude rozdělena
na třetiny. První třetina slouží ke srážkám
ve prospěch pohledávek přednostních (po­
hledávky státu, výživné) i nepřednostních.
Druhá třetina slouží pouze k uspokojení po­
hledávek přednostních, poslední třetina při­
padá dlužníkovi. Zbytek čisté mzdy, který
převyšuje částku 9177 korun, lze srážet
bez omezení. Pokud je proti zaměstnanci
vedeno více exekucí, vstupuje do hry ještě
zákon č. 119/2001 Sb., o souběhu exekucí,
inzerce
Proti mému zaměstnanci je vedena exekuce
srážkami ze mzdy. Jaké mi z toho plynou
povinnosti?
Alexandr F., Ostrava
111
Roční předplatné
+ DÁREK
OF servis
Daňové termíny
STŘEDA 15. DUBNA
• Daň silniční
- záloha na daň za 1. čtvrtletí 2015
• Odvod z loterií a jiných podobných her
- podání hlášení k záloze na odvod z loterií
a jiných podobných her a zaplacení zá­
lohy za 1. čtvrtletí 2015
PONDĚLÍ 20. DUBNA
• Daň z příjmů
-m
ěsíční odvod úhrnu sražených záloh na
daň z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti
• Daň z přidané hodnoty
-d
aňové přiznání a daň k MOSS
• Pojistné
-p
odání přiznání k pojistnému na důcho­
dové spoření a úhrada pojistného za rok
2014, nemá-li poplatník povinný audit
a přiznání podává a zpracovává sám
- podání vyúčtování pojistného na důcho­
dové spoření za pojistné období 2014
PÁTEK 24. DUBNA
• Spotřební daň
- splatnost daně za únor 2015 (pouze spo­
třební daň z lihu)
• Daň z přidané hodnoty
- daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za
březen
- souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí a za březen
- v ýpis z evidence za 1. čtvrtletí a za březen
• Energetické daně
- daňové přiznání a splatnost daně z plynu,
pevných paliv a elektřiny za březen 2015
Předplatné za 390 Kč a jako dárek
voucher v hodnotě 1000 Kč
+
ČTVRTEK 30. DUBNA
PONDĚLÍ 27. DUBNA
• Spotřební daň
- daňové přiznání za březen 2015
- daňové přiznání k uplatnění nároku
na vrácení spotřební daně například
z topných olejů a ostatních (technických)
benzinů za březen 2015
(pokud vznikl nárok)
• Daň z příjmů
- odvod daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně za březen 2015
PONDĚLÍ 11. KVĚTNA
• Spotřební daň
- splatnost daně za březen 2015
(mimo spotřební daň z lihu)
Kalendář akcí
STŘEDA 29. DUBNA
V Trutnově se bude konat kulatý
stůl na téma Pracovnělékařské služby.
Cílem projektu je předložit ve spolupráci
s Asociací samostatných odborů minis­
terstvu zdravotnictví návrh, jak by se
měla na základě poznatků z praxe změ­
nit právní úprava těchto služeb - nelegis­
lativní (doporučení, postupy, příklady
dobré praxe) i legislativní řešení.
V rámci projektu byly vytvořeny tři
odborné pracovní skupiny expertů za
stranu zaměstnavatelů zaměřující se
na specifické cíle: 1. problémy posky­
tovatelů pracovnělékařských služeb,
2. problémy preventivních prohlídek,
3. zdravotní způsobilost zaměstnance.
Stejné odborné skupiny byly vytvořeny
i na straně odborů. Všechny skupiny
zjišťovaly situaci v aplikaci právní
úpravy přímo u zaměstnavatelů, zaměst­
nanců a poskytovatelů a identifikovaly
okruhy problémů. Pořadatelem je Svaz
průmyslu a dopravy České republiky,
pro bližší informace pište na email: thej­
[email protected]
V tomto termínu se uskuteční dlouho­
době nejúspěšnější seminář agentury CzechTrade s názvem Finanční analýza
podniku v praxi. Seminář je určen mana­
žerům a výkonným pracovníkům v oblasti
ekonomických i neekonomických pozic, kteří
chtějí poznat a pochopit finanční stránku
činnosti podniku. Cílem semináře je na prak­
tických příkladech seznámit účastníky s me­
todami a postupy finanční analýzy jako klíčo­
vého nástroje identifikace slabých a silných
stránek ekonomiky podniku. Seminář pro­
běhne v budově CzechTradu (Dittrichova 21,
Praha 2). Pro více informací pište na e-mail­:­
[email protected]
Co čeká letos české vývozce? Jaké
důsledky budou mít pro české firmy
obchodní sankce vůči Rusku, slábnoucí
koruna nebo změny cen pohonných hmot?
Jak může při vývozu pomoct stát? Jak
získat pro firmu podporu při cestě na me­
zinárodní veletrh nebo při úpravě designu?
Tyto i další otázky zodpoví exportní
konference, kterou připravilo vydavatel­
ství Mladá Fronta ve spolupráci s agentu­
rou CzechTrade pod názvem Konference
Budoucnost českého exportu.
Pestrý program zahrnuje praktické
informace pro export, diskusi s podni­
kateli i se zástupci státní správy. Prostor
pro výměnu zkušeností z mezinárodního
obchodu bude jak v panelové diskusi, tak
i v neformální části setkání.
Konference probíhá v Plzni v Hotel
Courtyard by Marriott Pilsen. Vstup na
akci je zdarma a srdečné pozvání platí
všem návštěvníkům, kteří se zajímají
o český vývoz.
O registraci žádejte na e-mailu:
[email protected]
112
STŘEDA 22. DUBNA– N EDĚLE
26. DUBNA
V Šanghaji proběhnou Dny České repub­
liky. Cílem akce je rozvoj spolupráce s vede­
ním Šanghaje a provincie Če-ťiang a podpo­
řit český export do Čínské lidové republiky.
V Šanghaji, ekonomickém srdci Asie, se Česko
představí jako moderní a vyspělou zemi s prů­
myslovou tradicí a přilákat čínské investory.
Poukaz T. M. Lewin
Dárkový poukaz v hodnotě 1000 Kč platí ve všech
značkových prodejnách T. M. Lewin do 30. 6. 2015
A časopis naleznete ve schránce!
Tato nabídka platí jen do 10. 5. 2015
Předplaťte si bezpečně e-mailem
na e-mailovou schránku [email protected], uveďte své
jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód PROFIT0415.
Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách www.mf.cz
A151004173
STŘEDA 22. DUBNA
inzerce
STŘEDA 15. DUBNA
Volejte zdarma 800 248 248
Jednoduše zavolejte své osobní údaje a info o požadovaném
předplatném a periodiku. Uveďte kód PROFIT0415
Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky
prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami
souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto
správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu.
Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovávány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zákona č. 101/2000 -Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních
údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete
na www.mf.cz
OF portrét
Lenka Hrubá: Zahrada na niti
114
Petr Švihel
A151004158
Na rozdíl od původního japonského vzoru se
rozhodla pěstovat v kokedamách převážně
pokojové rostliny, aby výsledek více přiblížila českému prostředí, kdy se střídá teplé
léto s chladnou zimou. Své výtvory nejdříve
rozdávala kamarádům, kteří byli nadšení. Nic
takového ještě neviděli.
„Samotnou mě ale nenapadlo, že by to
mohlo mít úspěch. Měla jsem svůj zahradní
architektonický ateliér, kde to úplně nešlo,
jak jsem si představovala, a když jsem byla
mrzutá, že mi to nejde podle mých představ,
tak mi manžel navrhl, že bych si mohla otevřít obchod s kokedamami. Nejdřív jsem se
mu vysmála. Pak mi to začalo vrtat hlavou,“
Netradiční dárek
Od okamžiku, kdy se obchod otevřel,
Lenka Hrubá čelí stejné otázce několikrát
denně: „A jak se to zalévá?“ Nedávno proto
vytvořila krátký komiks, kde je popsáno, že
kokedama se svěsí, postaví se do vody, kde se
nechá několik minut nasáknout, poté se nechá
odkapat a pak se zase pověsí. Podle druhu
rostliny se tato jednoduchá procedura opakuje
jednou za týden či s většími rozestupy. Výroba
a prodej kokedam jí nakonec zabírá tolik času,
že na zahradní architekturu čas už nezbývá.
Pomáhá a radí ale interiérovým designérům.
O kokedamy je největší zájem před Vánocemi,
jde totiž o netradiční, neokoukaný dárek. „Na
jaře zase lidé dodělávají interiéry a spousta lidí
má narozeniny a svátek, takže jdou na odbyt,“
dodává majitelka obchodu Zahrada na niti.
inzerce
Vystudovala zahradní architekturu na
České zemědělské univerzitě a svým
oborem se živila až do roku 2012, kdy
si otevřela obchod Zahrada na niti.
říká Lenka Hrubá s tím, že se pro myšlenku
nakonec nadchla.

A151003140
Co takhle si otevřít obchod?
Informace o kokedamách Lenka Hrubá
shromažďovala postupně, když se je učila
zhotovovat sama. Zjistila například, že planetky se dělají ze speciálního jílu. Jenomže
tato těžká zemina připomínající modelínu
sice dobře drží tvar, ale ne každé rostlině se
v ní daří růst. Zahradní architektka proto
začala vymýšlet a vyrábět svoje vlastní směsi.
Lenka Hrubá
inzerce
ZHMOTNĚN Ý SEN K A ŽDÉHO
MILOVNÍKA pohádky Malý princ, stejně
jako obdivovatele přírodní celistvosti je kokedama. Mechem obalená planetka, která
slouží namísto květináče jako domov pro
rostlinu a lze ji buď položit, nebo zavěsit do
prostoru.
Na celou soustavu mechových planet
s kapradím, asparágem, pomerančovníkem,
fíkusem, ale i bylinkami ve výloze láká Lenka
Hrubá, vystudovaná zahradní architektka,
do svého obchodu Zahrada na niti. Ten si
otevřela v roce 2012.
„První kokedamu jsem dostala v roce 2010
a to jsem to viděla poprvé. Předtím jsem vůbec netušila, že něco podobného existuje,“ líčí
Lenka Hrubá. Nejdříve jí vůbec nenapadlo,
že jde o způsob pěstování. Rostlinu vyrůstající z mechové planetky dostala od manžela
jako dárek z Amsterdamu, a tak si myslela,
že jde o nějakou novou dekorační metodu.
Když se rozhodla zjistit o kokedamách něco
víc, dopracovala se nakonec až k japonským
zdrojům, které se snažila přeložit.
„Není to zase až tak starý způsob pěstování, vychází ale z bonsají ve stylu edo. Tehdy
se snažili, aby bonsaj vypadala co nejpřirozeněji, a tak jim začala vadit nádoba, ve které
se pěstuje. Bonsaj proto vyndali z keramiky,
a jak byl substrát prorostlý, zemina držela
sama o sobě,“ vysvětluje majitelka obchodu
s tím, že původně šlo ryze o estetické důvody a výsledkem byl zcela přírodní vzhled.
Zavěšování vzniklých planetek je podle Lenky
Hrubé módou poslední doby: „Myslím, že
to vychází z toho, že mají v Japonsku málo
místa, a tak je zavěšují do prostoru.“
Foto archiv Lenky Hrubé
Galaxie z mechu a kapradí

Dávkovač pěnového mýdla
+
2 ks jednorázové náplně
s pěnovým mýdlem
za 299,- Kč + DPH
NOVINKA
+
MERIDA BALI
DÁVKOVAČ PĚNOVÉHO MÝDLA
A NOVÁ GENERACE
JEDNORÁZOVÝCH NÁPLNÍ
MERIDA BALI PLUS
EFEKTIVNĚ
NĚ
minimalizuje se doplňování mýdla do dávkovače
jednodušší manipulace při doplňování mýdla
minimalizuje potřebu místa pro skladování
zabraňuje možné kontaminaci mýdla díky jednorázové náplni
··
··
··
·
··
·
ŽI
de
íská
u ba
mno náplně z ny.
e
j
í
ř
s p jedné
k pě
Z
dáve
0
0
0
2
Í
a
Merid
A
EKOLOGICKY
snižuje se množství odpadů
obal je plně recyklovatelný
šetří spotřebu vody
DO
EKONOMICKY
zkracuje čas mytí - pěna se z rukou rychleji opláchne
tím se snižuje spotřeba vody (nižší účet za vodné a stočné)
snižuje riziko krádeže mýdla, mýdlo
ýdlo ve formě pěny není vhodné
vhod
pro zcizení
VOTN
lo
mýd LUS
é
v
o
Pěn BALI Pmýdlo
ové
IDA
ůní.
MERlikátní pěnnánovou vte
ZÁ RUK
Díky konstrukci pěnového dávkovače je poskytována na jeho funkčnost doživotní záruka.
Běžná cena: 1 ks Dávkovače pěnového mýdla
1 ks Pěnového mýdla Merida BALI PLUS
DF3TN 290,- Kč bez DPH
M12P 127,- Kč bez DPH
HRADEC KRÁLOVÉ - PRAHA - BRNO - OSTRAVA - ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ - BRATISLAVA
www.merida.cz
Download

Unijní návnada - Mladá fronta