Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Katedra informačních technologií
Studijní program: Aplikovaná informatika
Obor: Informační systémy a technologie
Diplomant: Bc. Nikos Margaris
Vedoucí diplomové práce: doc. Jiří Feuerlicht, Ph.D
Oponent diplomové práce: Ing. Renata Kunstová, Ph.D
Cloud Computing v českém prostředí
školní rok 2010/2011
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Cloud Computing v českém prostředí
zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých
jsem čerpal.
V Praze dne 28. 6. 2011
……………………………….
podpis
Poděkování
Děkuji doc. Jířímu Feuerlichtovi, Ph.D za odborné vedení při zpracování mé diplomové
práce. Dále děkuji představitelům všech organizací, které se zapojily do prováděného
výzkumu.
Anotace
CLOUD COMPUTING V ČESKÉM PROSTŘEDÍ
Anotace
Tato diplomová práce je zaměřena Cloud Computing. Jedná se o relativně nový trend ve
způsobu dodávky IS/IT řešení podniku. Celý koncept je postaven na službách, která
reprezentují veškeré IT zdroje a jsou uživatelům zpřístupněny na základě platebních
modelů prostřednictvím komunikačních sítí.
Cílem práce je nalézt vhodnou definici celého konceptu. Na jejím základě pak zhodnotit
aktuální postavení tohoto trendu na území České republiky. Dále pak určit možné
příčiny zjištěného stavu.
Základním krokem pro zpracování bude sestavení literární rešerše, která poskytne
definiční rámec pro danou problematiku a zároveň naznačí, jaké otázky je vhodné si při
zjišťování postavení Cloud Computingu položit. Vlastní výzkum bude prováděn pomocí
dotazníkového šetření.
Hlavními přínosy této práce by mělo být navržení vhodné definice Cloud Computingu,
zhodnocení aktuálního stavu v českém prostředí a nalezení jeho možných příčin.
Klíčová slova
Cloud Computing, Software-as-a-Service, softwarové služby, Platform-as-a-Service,
platformní služby, Infrastructure-as-a-service, infrastrukturní služby.
i
Summary
CLOUD COMPUTING IN CZECH ENVIROMENT
Summary
Focus of this diploma thesis is on Cloud Computing – a new delivery model of IS/ICT
services for companies. Cloud Computing services are IT resources available to users
via internet on pay-as-you-use basis.
The aim of the thesis is define underlying Cloud Computing concepts and evaluate the
current state of Cloud Computing adoption in the Czech Republic.
We discuss the framework for definition of Cloud Computing concepts in the
theoretical part of the thesis drawing on resources available in the literature. Cloud
Computing survey is conducted using an online questionnaire and followsthe principles
established in theoretical part.
The main contribution of this thesis is creating working definition of Cloud Computing
and identifying reasons that affect adoption rate in the Czech Republic.
Key Words
Cloud Computing, Sofware-as-a-Service, Platform-as-a-Service, Infrastructure-as-aService.
ii
Obsah
Obsah
1
Úvod do řešené problematiky .................................................................. 1
2
Cíl a metodika práce ................................................................................ 3
3
2.1
Cíle práce ............................................................................................................ 3
2.2
Metodika práce .................................................................................................. 3
Přehled řešené problematiky ................................................................... 6
3.1
3.1.1
Informační systémy a technologie ................................................................. 6
3.1.2
Vývoj postavení podnikové informatiky ......................................................... 7
3.2
Cloud Computing .............................................................................................. 10
3.2.1
Definice pojmu Cloud Computing ................................................................ 10
3.2.2
Vývoj Cloud Computingu ............................................................................. 15
3.2.3
Modely nasazení ......................................................................................... 20
3.2.4
Taxonomie služeb ....................................................................................... 22
3.2.5
Přínosy nasazení Cloud Computing služeb .................................................... 26
3.2.6
Bariéry nasazení Cloud Computing služeb .................................................... 29
3.3
4
Podniková informatika ....................................................................................... 6
Shrnutí .............................................................................................................. 31
Teoretické předpoklady výzkumu........................................................... 33
4.1
Klasifikační rámec ............................................................................................. 33
4.1.1
Cílová skupina ............................................................................................. 33
4.1.2
Základní charakteristiky respondentů .......................................................... 33
4.2
Obsah výzkumu ................................................................................................ 34
4.2.1
Definice pojmu Cloud Computing ................................................................ 34
4.2.2
Definice modelu služeb ............................................................................... 35
4.2.3
Motivace, problémy a bariéry nasazení........................................................ 36
4.2.4
Využívané služby ......................................................................................... 37
iii
Obsah
5
4.2.5
Kritické aplikace, SLA a počet poskytovatelů ................................................ 38
4.2.6
Závěrečné zhodnocení ................................................................................. 38
Výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení ................................................. 39
5.1
Sběr dat ............................................................................................................ 39
5.2
Základní vyhodnocení ....................................................................................... 39
5.2.1
Obecné charakteristiky respondentů ........................................................... 39
5.2.2
Využití Cloud Computing služeb ................................................................... 41
5.2.3
Obecné charakteristiky Cloud Computingu................................................... 42
5.2.4
Softwarové služby ....................................................................................... 43
5.2.5
Platformní služby ........................................................................................ 45
5.2.6
Infrastrukturní služby .................................................................................. 47
5.2.7
Zhodnocení Cloud Computing služeb ........................................................... 49
5.2.8
Bariéry adopce Cloud Computingu ............................................................... 50
5.3
Dílčí vyhodnocení ............................................................................................. 51
5.3.1
Velikosti subjektu........................................................................................ 51
5.3.2
Vyhodnocení dle délky existence ................................................................. 52
5.3.3
Vyhodnocení dle odvětví ............................................................................. 52
5.3.4
Vyhodnocení dle původu společnosti ........................................................... 53
5.3.5
Vyhodnocení dle velikosti IT oddělení .......................................................... 54
5.3.6
Vyhodnocení dle rozpočtu IT ....................................................................... 54
6
Diskuze .................................................................................................. 56
7
Závěry .................................................................................................... 62
8
Literatura ............................................................................................... 64
9
Přílohy ................................................................................................... 68
iv
Seznam obrázků
Seznam obrázků
Obr. 3.1 – Vývoj postavení IS/IT v podniku [Střížová et al., 2007, str. 130].................................. 9
Obr. 3.2 – Cloud Computing [Kleiner, 2008] ............................................................................... 14
Obr. 3.3 – Model nasazení Cloud Computingu [Kaskade, 2009] ................................................ 22
Obr. 3.4 – Saas, PaaS, IaaS [Giurata, 2010] ................................................................................. 24
Obr. 3.5 – Model služeb [Youseff, Butrico, Da Silva, 2009] ........................................................ 25
Obr. 3.6 – Dodavatelé a uživatelé Cloud Computingu [Armbrust et al., 2009] .......................... 26
Obr. 5.1 – Počet zaměstnanců společnosti [zpracováno autorem] ............................................ 40
Obr. 5.2 – Odvětví společnosti [zpracováno autorem] ............................................................... 40
Obr. 5.3 – Velikost IT oddělení společnosti [zpracováno autorem]............................................ 41
Obr. 5.4 – Velikost rozpočtu IS/IT společnosti [zpracováno autorem] ....................................... 41
Obr. 5.5 – Využití Cloud Computingu [zpracováno autorem] ..................................................... 42
Obr. 5.6 – Využití SaaS, PaaS a IaaS [zpracováno autorem] ....................................................... 42
Obr. 5.7 – Důvody pro adopci SaaS [zpracováno autorem] ........................................................ 43
Obr. 5.8 – Problémy s nasazením SaaS [zpracováno autorem] .................................................. 44
Obr. 5.9 – SaaS aplikace [zpracováno autorem] ......................................................................... 45
Obr. 5.10 – Dodavatelé SaaS [zpracováno autorem] .................................................................. 45
Obr. 5.11 – Motivace pro PaaS [zpracováno autorem] .............................................................. 46
Obr. 5.12 – Problémy s nasazením PaaS [zpracováno autorem] ................................................ 46
Obr. 5.13 – Poskytovatelé PaaS [zpracováno autorem] ............................................................. 47
Obr. 5.14 – Důvody pro adopci IaaS [zpracováno autorem]....................................................... 47
Obr. 5.15 – Problémy nasazení IaaS [zpracováno autorem]....................................................... 48
Obr. 5.16 – Využití IaaS [zpracováno autorem] .......................................................................... 48
Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů [zpracováno autorem] ................................................. 49
Obr. 5.18 – Dodavatelé IaaS [zpracováno autorem]................................................................... 49
v
Seznam obrázků
Obr. 5.19 – Výsledek implementace SaaS, PaaS, IaaS [zpracováno autorem]............................ 50
Obr. 5.20 – Bariery adopce Cloud Computingu [zpracováno autorem] ..................................... 51
Obr. 5.21 – Adopce dle velikosti subjektu [zpracováno autorem] ............................................. 52
Obr. 5.22 – Adopce dle délky existence [zpracováno autorem .................................................. 52
Obr. 5.23 – Adopce dle odvětví [zpracováno autorem].............................................................. 53
Obr. 5.24 – Adopce dle původu společnosti [zpracováno autorem] .......................................... 54
Obr. 5.25 – Adopce dle velikosti IT oddělení [zpracováno autorem] ......................................... 54
Obr. 5.26 – Adopce dle IT rozpočtu [zpracováno autorem] ....................................................... 55
vi
Seznam tabulek
Seznam tabulek
Tab. 1.1 – Terminologický slovník [zpracováno autorem] ............................................................. x
Tab. 2.1 – Cíle práce a metoda jejich naplnění [zpracováno autorem] ........................................ 5
Tab. 3.1 – Trendy vývoje IS/IT [Ward, Peppard, 2002, str. 24] ..................................................... 8
Tab. 3.2 – Grid a Cloud Computing [Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol, 2010, str. 59] ......... 19
Tab. 3.3 – Přínosy pro uživatele Cloud Computingu [zpracováno autorem] .............................. 28
Tab. 4.1 – Srovnání definic Cloud Computingu [zpracováno autorem] ...................................... 34
Tab. 4.2 – Přínosy a bariéry Cloud Computingu [zpracováno autorem] ..................................... 36
vii
Terminologický slovník
Terminologický slovník
Plný název
Zkratka
Definice
Application Service
Providing
ASP
Model dodávky IS/IT, který odděluje využívání informačního
systému od jeho provozu a vlastnictví [Gála, Pour, Toman,
2006].
Cloud Computing
CC
Cloud computing je vhodný distribuční model pro realizaci
síťového přístupu ke sdíleným výpočetním zdrojům (např.
sítím, serverům, datovým úložištím, aplikacím a službám),
které mohou být uživateli rychle přiřazeny nebo odebrány a
to s minimálním využitím prostředků pro řízení příslušné
operace nebo zásahem ze strany poskytovatele. Celý
koncept je založen trvalé dostupnosti sdílených prostředků
[Mell, Grance, 2009].
Outsourcing
Zajišťování všech činností spojených s podnikovou
informatikou, včetně dodávky IS/IT externím dodavatelem
[Gála, Pour, Toman, 2006].
Software-as-a-Service
SaaS
Uživateli jsou prostřednictví Cloud Computing infrastruktury
zpřístupněny aplikace provozované třetí stranou [Mell,
Grance, 2009].
Platform-as-a-Service
PaaS
Uživateli je prostřednictví Cloud Computing infrastruktury
umožněno vytvářet a provozovat aplikace v Cloud
Computing prostředí [Mell, Grance, 2009].
Infrastructure-as-a-Service
IaaS
Poskytovatel zajišťuje pro uživatele výpočetní prostředky,
úložiště, síťovou infrastrukturu a ostatní související IT zdroje
[Mell, Grance, 2009].
Utility Computing
Poskytování IT služeb na podobném distribučním modelu,
jakým je domácnostem dodávána voda, plyn či elektrická
energie [Carr, 2005].
Pay-as-you-go, Pay-per-use
model
Platební model, při kterém uživatel platí pouze skutečně
spotřebované IT zdroje [Armbrust et al., 2009].
Multi-tentant architektura
Architektura navržená tak, aby umožnila provoz více instancí
jedné aplikace a její sdílení více uživateli [Srana, 2010].
Grid Computing
Hardwarovou a softwarovou infrastrukturu, která nabízí
konzistentní, perzistentní přístup k výpočetním kapacitám
[Foster, Kesselman, 1998, in Stanoevska-Slabeva, Wozniak,
Ristol, 2010].
Open Source Software
OSS
Volně dostupný aplikační software šířený pod specifickou
licencí, která umožňuje sdílení a modifikaci zdrojového kódu
[Sarna, 2010].
Webové služby/Web
Services
WS
Znovu použitelné aplikační komponenty, které oddělují
obsah a funkcionalitu, a které jsou dostupná prostřednictvím
internetových technologií. [Gála, Pour, Toman, 2006].
Web 2.0
Nové přístup k internetu založený na sdílení informací,
spolupráce a návrhu zaměřenému na uživatele [Furth, 2010,
in Furth, Escalante, 2010].
viii
Terminologický slovník
Architektura orientovaná
na služby/Service Oriented
Architecture
SOA
Architektura postavená na principu služeb [Linthicum, 2009].
Content-Addressable
Storage
CAS
Databázové a úložné systémy, které podporují uchovávání a
prohledávání polo-strukturovaných a nestrukturovaných dat
[Marks, Lozano, 2010].
Cloud Oriented
Architecture
COA
Architektura navržená pro aplikace provozované v Cloud
Computing prostředí [Velte, Velte a Elsenpeter, 2010].
Storage-as-a-Service
Cloud Computing služby zahrnující datové úložiště, které je
fyzicky umístěno mimo datové centrum uživatele služeb, ale
v rámci IS/IT se jeví jako lokální. [Linthicum, 2009].
Database-as-a-Service
Uživateli je nabízena databáze v podobě služby provozovaná
na Cloud Computing infrastruktuře [Linthicum, 2009].
Information-as-a-Service
Informační služby zahrnují vzdálený přístup k libovolnému
dostupnému informačnímu zdroji [Linthicum, 2009].
Process-as-a-Service
Dodavatel nabízí uživateli vzdálený IT prostředek, který
umožňuje správu zdrojů a orchestraci procesů [Linthicum,
2009].
Application-as-a-Service
Viz SaaS.
Integration-as-a-Service
Předmětem poskytované Cloud Computing služby jsou
integrační nástroje a prostředky, včetně aplikačních
rozhraní, kontroly datových toků a obsahu, apod.
[Linthicum, 2009].
Security-as-a-Service
Uživateli je umožněn přístup k pokročilým bezpečnostním
prostředkům, např. správě identit. [Linthicum, 2009].
Management/Governanceas-a-Service
Dodavatel služby nabízí přístup k prostředků pro správu a
řízení prostředí Cloud Computingu [Linthicum, 2009].
Testing-as-a-Service
Cloud Computing služby jsou v tomto případě zaměřeny na
testování provozu jednoho nebo více Cloud Computing
řešení [Linthicum, 2009].
Communication-as-aService
CaaS
Poskytovatel zpřístupňuje uživateli komunikační prostředky.
Služba zahrnuje nasazení a provozování hardwarových a
softwarových prostředků pro zajištění VoIP a IM aplikací
[Rittinghouse, Ransome, 2010].
Monitoring-as-a-Service
MaaS
Předmětem těchto Cloud Computing služeb jsou prostředky
pro zajištění bezpečnosti obchodních platforem postavených
na internetu se záměrem zajistit důvěrnost, integritu a
nepřerušenou dostupnost informačních aktiv společnosti
[Rittinghouse, Ransome, 2010].
Hardware-as-a-Service
HaaS
Hardverové služby reprezentují skutečné fyzické IT
prostředky
v datových
centrech
poskytovatele
[Youseff, Butrico, Da Silva, 2009]
Service Level Agreement,
Dohoda o úrovni
poskytovaných služeb
SLA
Pro dodavatele i uživatele služeb závazný dokument, který
obsahuje výkonové parametry poskytované služby
[Linthicum, 2009].
ix
Terminologický slovník
Voice over IP
VoIP
Využití internetových technologií k podpoře komunikace
[Gála, Pour, Toman, 2006].
Instant Messaging
IM
Aplikace pro zasílání krátkých zpráv, založené na využívání
internetových protokolů [Rittinghouse, Ransome, 2010].
Sarbanes-Oxley Act
SOX
Dokument obsahující závazná pravidla a standardy, které
jsou platné v USA. [Rittinghouse, Ransome, 2010].
Tab. 1.1 – Terminologický slovník [zpracováno autorem]
x
Teoretická východiska
1
Úvod do řešené problematiky
V současnosti často zmiňovaný pojem Cloud Computing představoval ještě před
relativně krátkou dobou přinejmenším obtížně uchopitelný způsob využití informačních
a komunikačních technologií. Jeho výraznějšímu rozšíření bránila kromě nezřetelného
definičního rámce také celá řada dalších více či méně reálných problémů. Tento koncept
byl
navíc
často
spojován
s potřebou
nejvyspělejších
technologií,
značnými
bezpečnostními riziky nebo finanční náročností. Dnes se Cloud Computing stává
realitou, a to jak v komerční sféře, tak i mimo ni.
Soudobým trendem je chápat Cloud Computing jako progresivní řešení podnikového
informačního systému, které je schopno přizpůsobit se mnohým organizacím. Pro nově
založené a začínající firmy představuje dostupný způsob zajištění potřebných
provozních aplikací. Malým a středním podnikům pak umožňuje vyrovnat se,
přinejmenším na úrovni informačního systému, velkým společnostem. A to i přesto, že
ty zpravidla disponují mnohem většími finančními prostředky, lidským kapitálem nebo
dalšími zdroji. Pro velké společnosti a nadnárodní korporace představuje Cloud
Computing alternativu k běžným řešením podnikové informatiky. Nabízí způsob jak
přetvořit rigidní, často neefektivní aplikační podporu v efektivní informační systém,
který vhodným způsobem podporuje podnikové procesy.
Z hlediska pojetí podnikové informatiky představuje Cloud Computing evoluční krok
směrem k postupnému uvolnění vztahu mezi podnikovým informačním systémem a
podnikem samotným. Nicméně tento koncept není pouze důsledkem postupného změny
pohledu na potřebu aplikační podpory podnikových procesů nebo současného
technologického pokroku. Nástup Cloud Computingu je také přímo provázán se
změnami v ekonomickém prostředí.
Současná ekonomika přestavuje dynamický, turbulentní a často se měnící systém.
V tomto prostředí se musí pohybovat více či méně všechny společnosti bez ohledu
geografickou pozici, odvětví, ve kterém působí, nebo na jejich vnitřní strukturu.
S postupnou globalizací, informatizací a s nimi souvisejícím rozvojem informační
společnosti, dochází k zrychlení dynamiky celého tržního prostředí. Ke změnám tak
dochází častěji, jsou hůře předvídatelné a zpravidla o to dramatičtější. Vhodným
příkladem může být dnes již doznívající globální ekonomická krize z roku 2007.
1
Teoretická východiska
Rostoucí komplexita prostředí tak představuje problém, který musí všechny typy
organizací určitým způsobem řešit.
Jako vhodné řešení se již v 70. letech ukázalo využití informačních a komunikačních
technologií, pomalu začala nabývat obrysů oblast podnikové informatiky. V té době se
začal postupně formovat uzavřený kruh, který zahrnoval tržní prostředí, podnik a
informatika. Tento neustále se opakující cyklus, vyústil v přemíru investic do oblasti
informačních systémů.
Technologický rozvoj umožnil postupné přimykání aplikační platformy a organizace.
V konečném důsledku se tak ze služeb poskytovaných externím datovým centrem stala
pevná součást podnikové organizační struktury. Přímým důsledkem internalizace
informatiky a přemíry investic pak byly změny v principech budování informačních
systémů. Došlo k přechodu od vhodných a potřebných aplikací k celopodnikovým
řešením, která navíc často nebyla vybírána dle své výhodnosti, ale mnohem spíše dle
soudobých trendů. Podniková informatika postupně ztrácela schopnost zajišťovat
podniku konkurenční výhodu a stala se spíše finančním břemenem.
V dnešní době se již jednoznačně projevila neudržitelnost tohoto vývoje, a to nejen
v důsledku ekonomické krize, ale také v souvislosti s postupnou komodizací
informačních systémů a technologií.
Současný vývoj nahrává právě nástupu Cloud Computing služeb, které nabízí možnost
zefektivnění poskytování podnikových aplikací prostřednictvím lepšího propojení na
podnikové procesy při zachování kvality poskytovaných služeb. A přitom nabízí nižší
náklady a často i vyšší spolehlivost a bezpečnost než v praxi užívaná řešení.
2
Teoretická východiska
2
Cíl a metodika práce
2.1
Cíle práce
Hlavní cíl diplomové práce je zhodnotit aktuální stav využití Cloud Computing služeb
v České republice.
Mezi dílčí cíle patří:
Sestavit teoretická východiska,
Zjistit míru adopce Cloud Computing služeb,
Identifikovat příčiny zjištěného stavu,
Stanovit závěry práce.
2.2
Metodika práce
Při psaní diplomové práce bude využito níže uvedeného postupu a metod pro dosažení
zvolených cílů.
Vypracování diplomové práce bude dodržovat postup navržený Tharenouvou
Donohuem a Cooperem [2007].
1. Vymezit problematiku výzkumu
Diplomová práce je zaměřena na oblast Cloud Computing služeb, s ní související
výzkum je pak namířen na stejnou problematiku s přihlédnutím k vlivu českého
prostředí.
2. Popsat teoretické zázemí nebo definiční rámec
Teoretická východiska budou sestavena na základě kvalitativních metod pro studium
dostupné literatury, výstupem bude zpracovaná literární rešerše.
Literární rešerše je založena na nalezení, studiu a sumarizaci dostupných informačních
zdrojů zabývajících se danou problematikou [Creswell, 2009]. Při studiu literatury bude
respektován postup navržený Creswellem [2009]:
Identifikace klíčových slov,
Identifikace dostupných informačních zdrojů,
3
Teoretická východiska
Nalezení dostatečného množství informačních zdrojů,
Identifikace publikací a dokumentů relevantních ke zpracovávanému tématu,
Studium a sumarizace použitých zdrojů,
Sestavení literární rešerše.
Analýza literárních pramenů bude zaměřena na knižní publikace, články v odborných
časopisech, příspěvky do sborníků z konferencí a další dostupné internetové zdroje,
které se orientují na oblast informačních systémů a technologií, zejména pak Cloud
Computing.
3. Upřesnit výzkumné otázky nebo hypotézy
Výzkum bude zaměřen na určení míry adopce Cloud Computing služeb v českém
prostředí, a dále pak na možné příčiny zjištěného stavu.
4. Zvolit podobu výzkumu
Vlastní výzkum bude následovat po zajištění dostatečného množství informací
prostřednictvím studia dostupných zdrojů. Vzhledem k povaze předmětu zájmu bude
realizován prostřednictví kvantitativních metod.
5. Zvolit metody sběru dat
Kvantitativní výzkum bude proveden formou dotazníkového šetření s cílem zjistit
současnou míru využití Cloud Computing služeb. K hlavním přednostem dotazníku
patří schopnost efektivního zjištění informací z rozsáhlého testovacího souboru
[Tharenou, Donehue, Cooper, 2007].
6. Zvolit metody analýzy dat
V průběhu analýzy dat dojde k jejich vyhodnocení pomocí základních statistických
metod. Základní vyhodnocení bude provedeno na základě četnosti jednotlivých
odpovědí. Určité klíčové otázky pak budou zpracovány v závislosti na klasifikačních
údajích poskytnutých respondenty s cílem najít další závislosti.
4
Teoretická východiska
7. Interpretace výsledků a formulace závěrů
Výsledky jak kvantitativního šetření budou prezentovány na základě sumarizace
zjištěných skutečností. Závěry diplomové práce budou formulovány na základě syntézy
informací z literární rešerše a jednotlivých částí provedeného výzkumu.
Následující tabulka (Tab. 2.1 – Cíle práce a metoda jejich naplnění) sumarizuje cíle
práce a metody, které povedou k jejich naplnění.
Cíl
Metoda splnění cíle
Indikátor splnění cíle
Sestavit teoretická východiska
Literární rešerše
Definice základních pojmů
Zjistit míru adopce Cloud
Computing služeb
Dotazníkové šetření
Určení míry adopce na vzorku
respondentů
Identifikovat příčiny zjištěného
stavu
Dotazníkově šetření
Identifikace skutečností
bránících adopci Cloud
Computing služeb na vzorku
respondentů
Stanovit závěry práce
Syntéza poznatků
Stanovení jednoznačných
závěrů práce
Tab. 2.1 – Cíle práce a metoda jejich naplnění [zpracováno autorem]
5
Teoretická východiska
3
Přehled řešené problematiky
3.1
Podniková informatika
3.1.1 Informační systémy a technologie
Pro účely této práce jsou zavedeny následující definice pojmů podniková informatika,
informační systém, informační a komunikační technologie.
Podniková informatika
Podniková nepředstavuje pouze propojení informačních a komunikačních technologií
s informačními systémy a jejich aplikacemi. Dále také zahrnuje principy řízení, provozu
a rozvoje daného ekonomického subjektu [Gála, Pour, Toman, 2006].
Informační a komunikační technologie
Informační technologie (IT) pokrývají oblast technických prostředků (hardware) a
programového vybavení (software). Komunikační technologie představují určitou
podmnožinu hardwarových a softwarových nástrojů, zaměřených přímo na zajištění
vzájemné komunikace aplikací [Gála, Pour, Toman, 2006].
Obdobně také Ward, Peppard [2002] zahrnují pod pojem IT veškeré související
technologie. Nicméně komunikační prostředky vyčleňují jako svébytnou kategorii,
kterou řadí na úroveň ostatního hardwaru a softwaru.
Informační systém
Informační systém (IS) lze na obecné úrovni vymezit jako technologická nástroje
zaměřené na vytvoření, zpracování, uchování, přenos nebo prezentaci informací
nezávisle na jejich formě [Střížová et al, 2007]. Podobný názor zastávají také Ward,
Peppard [2002], kteří navrhují chápat IS jako prostředky, kterými lidé a organizace
sbírají, upravují, uchovávají, využívají a šíří informace za použití technologii.
Definice více orientované na technologii nabízí Gála, Pour a Toman [2006], kteří
informační systém vnímají jako množinu podnikových aplikací, která přímo zahrnuje
funkcionalitu, podporované procesy a data, a která je realizována prostřednictvím
informačních technologií.
6
Teoretická východiska
3.1.2 Vývoj postavení podnikové informatiky
Postavení informatiky v rámci organizace se měnilo a stále mění v závislosti na
technologickém vývoji, změně paradigmatu distribučních modelů IS/IT a celé řadě
dalších vlivů, mezi které dnes patří také informatizace a globalizace společnosti nebo
aktuální ekonomická situace.
Ward a Peppard [2002] ve svém modelu 3 etap vývoje IS/IT navrhují sledovat postavení
podnikové informatiky v závislosti na převažujícím způsobu využití informačních
systémů. Ward a Peppard [2002] navrhují následující členění: období zpracování dat,
manažerský informačních systémů a strategických informačních systémů.
1. Zpracování dat
Dle Warda a Pepparda [2002] jsou počátky podnikové informatiky charakterizovány
zaměřením na zvýšení efektivity probíhajících operací prostřednictvím automatizace na
informacích založených procesů. Ward a Peppard [2002] dále uvádějí, že další vývoj je
do značné míry limitován možnostmi dostupných technologií, zejména pak v oblasti
hardwarových prostředků.
2. Manažerské informační systémy
Pro manažerské informační systémy je charakteristický pozvolný přechod od prosté
automatizace omezené skupiny procesů k podpoře rozhodování [Ward, Peppard, 2002].
Dle Střížové et al. [2007] je monolitická architektura postupně nahrazována
distribuovaným prostředím. Dále dochází k postupné internalizaci IS/IT do podnikové
struktury.
3. Strategické informační systémy
Ward a Peppard [2002] vnímají přechod k strategickým IS/IT jako zásadní změnu
paradigmatu podnikové informatiky. Dochází k přechodu od automatizace procesů a
podpoře uživatelů v oblasti rozhodování k řešení komplexí činností. Informační systém
se stává postupně páteří provádění podnikových procesů. Dochází k postupnému
posilování vazby mezi informatikou a organizací. Se vznikem internetu se pak IS/IT
začínají orientovat více na vnější prostředí společnosti.
Tabulka 3.1 přibližuje jednotlivé etapy vývoje postavení podnikové informatiky, včetně
podrobnější charakteristiky z technologického hlediska.
7
Teoretická východiska
Etapa
Hledisko
Charakter technologie
Charakter operací
Problémy při vývoji
DP
Počítače
Fragmentace
Hardwarová omezení
Oddělené od uživatelů
kontrolované DP
MIS
Distribuované procesy
Propojení
Softwarová omezení
Řízené na úrovni správy
aplikací
Technické problémy
(programový/projektový
management)
SIS
Sítě
Integrace
Omezeno vizí
Dostupné všem
uživatelům, podporující
jejich činnost
Vazba na business
strategii
Podpora business
operací, potřeb
uživatelů (informační
management)
Důvody použití
Snížení nákladů
Podpora obchodu
Umožňuje chod
(technologie)
(uživatele)
společnosti (business)
Vlastnosti systému
Provozní/internalizace
Kontrola
Flexibilita, externalizace
Tab. 3.1 – Trendy vývoje IS/IT [Ward, Peppard, 2002, str. 24]
Model navržený Dicksonem [Dickson, 2003, in Hirvonen, 2005] sleduje technologické
hledisko vývoje IS/IT a způsob jakým ovlivnilo postavení informatiky ve společnosti.
Dickson navrhuje následujících 5 období vývoje informačních systémů [Dickson, 2003,
in Hirvonen, 2005]:
1. Izolované počítače,
2. Mainframe systémy,
3. Distribuované systémy,
4. Volný trh služeb,
5. Internetové technologie a World Wide Web.
Obrázek 3.1 kombinuje model navržený Wardem a Peppard [2002] s přístupem
popsaným Dicksonem [2003, in Hirvonen 2005]. Obě pojetí kladou důraz zejména na
rostoucí význam a potenciál IS/IT. Zároveň také naznačují možný budoucí vývoj v této
oblasti.
Oba modely shodně odkazují na potřebu postupného vytěsnění informačních systémů
mimo organizaci. Jako prostředek externalizace informačního systému, resp. podnikové
informatiky jako celku, navrhují větší využití komunikačních technologií. Klasifikační
rámec Warda a Pepparda [2002] pak uvádí celou řadu dílčích vlastností, které by měly
8
Teoretická východiska
sdílet vyspělé IS/IT. Mimo jiné uvádí flexibilitu nebo těsné propojení na business
strategii (viz Tab. 3.1 – Trendy vývoje IS/IT).
Obr. 3.1 – Vývoj postavení IS/IT v podniku [Střížová et al., 2007, str. 130]
Cloud Computing je z toho pohledu nevyhnutelným krokem, který směřuje k naplnění
definice strategického pojetí podnikové informatiky, tak jak byla navržena Wardem a
Peppardem [2002] i Dicksonem [2003, in Hirvonen 2005].
Obdobný názor zastává také Furth [2010, in Furth, Escalante, 2010], který rozlišuje 6
základních paradigmat dodávky informatických služeb:
1. Mainframe systémy,
2. PC systémy,
3. Síťové aplikace,
4. Internetové aplikace,
5. Grid Computing,
6. Cloud Computing.
Dle Furtha [2010, in Furth, Escalante, 2010] je Cloud Computing nejenom
jednoznačným vyústěním současného vývojového trendu, ale zároveň jej lze chápat
jako návrat k základním principům položeným v období mainframe aplikací.
9
Teoretická východiska
3.2
Cloud Computing
3.2.1 Definice pojmu Cloud Computing
V roce 1961 uvedl profesor John McCarthy, že „přežijí-li počítače jako druh
i v budoucnosti, mohou být jednoho dne organizovány a využívány na podobném
principu jako voda, plyn, elektřina nebo telefon“ [Garfinkel, 1999, str. 1].
Tuto myšlenku později rozvíjeli také další autoři. Dle Parkhilla [1966] bylo použití
McCarthym navrhovaných principů v budoucnu nejen možné, ale dokonce také velmi
pravděpodobné za předpokladu, že bude dosaženo dostatečného pokroku v oblasti
multiprocesorových
systémů,
multiprogramování,
komunikačních
technologii
a principů sdílení výpočetního výkonu.
Rammath [1997] byl vůbec prvním, kdo v souvislosti s obdobným způsobem využití
informačních a komunikačních technologií použil pojem Cloud Computing.
V roce 2003 prezentoval Carr názor, že soudobé informační systémy dosáhly hranice
svých možností, navíc s postupnou komodizací hardwaru i softwaru ztrácí potenciál pro
vytváření konkurenční výhody. Dále poukazuje na skutečnost, že ačkoliv lze o IS/IT
uvažovat jako o aktivu, často stojí mimo podnikovou strategii. Je proto nezbytné, aby se
informatika stala pružnější, a zvýšila svojí schopnost navázat se na skutečné potřeby
podniku [Carr, 2003]. Řešení vidí ve změně pojetí podnikového IS/IT jako celku.
Navrhuje postupný přechod od vlastních datových center k řešení založenému na
principu pronajímání informačních prostředků jako služeb [Carr, 2005].
Přetrvávajícím problémem byla ucelenější definice pojmu Cloud Computing. Celá
oblast začala získávat pevnější rámec až v současnosti. Nicméně stále existuje celá řada
rozličných pohledů, které se liší především ve striktnosti a přesnosti s jakou vymezují
hranice pojmu Cloud Computing.
Jedna z prvních vhodně formulovaných definic vznikala v akademickém prostředí na
univerzitě Berkeley v Kalifornii. Dle Armbrusta et al. [2009] zahrnuje Cloud
Computing na jedné straně aplikace, které jsou ve formě služeb zpřístupněny
uživatelům prostřednictví komunikační sítě, nejčastěji internetu, a jsou zpoplatněny na
základě pay-as-you-go modelu, na druhé straně ale také veškeré hardwarové a
10
Teoretická východiska
softwarové prostředky, které využívají datová centra zajišťující tyto služby, tato oblast
bývá někdy také označována jako Utility Computing.
Společnost Forrester [2009] rozšiřuje výše zmíněnou definici o standardizaci IT
prostředků na straně dodavatele služeb, a samoobslužné principy na straně uživatelů.
Cloud Computing je v zásadě soubor standardizovaných IT kapacit (služeb,
softwarových řešení nebo infrastruktury) dostupných přes internet na základě
samoobslužných principů a pay-per-use modelu [Forrester, 2009]. Standardizaci
zejména na hardwarové úrovni označují Marks a Lozano [2010] za jeden z nezbytných
předpokladů pro vznik Cloud Computingu.
Agentura Gartner [2009] navrhuje poněkud kompaktnější pohled na řešenou
problematiku. Celý koncept je založen na způsobu využití informačních a
komunikačních technologií, při kterém jsou škálovatelné a elastické IT prostředky
dodávány v podobě služeb externím uživatelům prostřednictvím internetových
technologií. Dále jednoznačně definuje 5 hlavních pilířů celého konceptu [Gartner,
2009]:
Princip služeb – potřeby spotřebitelů a poskytovatelů jsou od sebe odděleny
jednoznačně definovaným rozhraním, které lze označit jako službu,
Škálovatelnost a elasticita – výkon služby lze progresivně navyšovat nebo
snižovat dle aktuálních potřeb spotřebitele,
Sdílení více uživateli – služba představuje množinu IT prostředků, tímto
principem lze na straně dodavatele služby realizovat úspory z rozsahu a
maximalizovat efektivity využití zdrojů, služba je vždy sdílena více spotřebiteli,
Měření dle využití – využití služby je sledováno na základě vhodně
definovaných metrik, které následně umožňují její zpoplatnění na základě celé
řady platebních modelů,
Využití internetových technologií – služby jsou spotřebitelům dodávány
prostřednictvím internetu.
S touto definicí se do značné míry shoduje definiční rámec navržený a publikovaný
organizací National Institute of Standards and Technology (NIST). Dle Mella a Grance
[2009] je Cloud computing vhodný distribuční model pro realizaci síťového přístupu ke
11
Teoretická východiska
sdíleným výpočetním zdrojům (např. sítím, serverům, datovým úložištím, aplikacím a
službám), které mohou být uživateli rychle přiřazeny nebo odebrány a to s minimálním
využitím prostředků pro řízení příslušné operace nebo zásahem ze strany poskytovatele.
Celý koncept je založen na trvalé dostupnosti sdílených prostředků. Obdobně jako
Gartner, také Mell a Grance [2009] navrhují 5 klíčových charakteristik:
Samoobslužný princip – spotřebitel si může zajistit potřebné výpočetní
prostředky samostatně, na základě automatizovaných principů, bez asistence ze
strany poskytovatele služby,
Síťový přístup – výpočetní prostředky jsou dostupné prostřednictvím síťové
infrastruktury a s využitím standardních mechanismů, nezávisle na povaze
komunikačního klienta,
Sdílení zdrojů – pro distribuci výpočetních prostředků jsou využívány principy
multi-tentant architektury, spotřebitel je odstíněn jak od skutečného způsobu od
realizace služby, tak i přesného fyzického umístění zdroje,
Elasticita a flexibilita – výpočetní prostředky jsou přidělovány a odebírány
spotřebitelům dle jejich aktuální potřeby, spotřebiteli samotnému se jeví jako
neomezené, každý služba může být v libovolný časový okamžik zajištěna
v jakémkoliv množství,
Měřené služby – výpočetní prostředky jsou spravovány a optimalizovány
automatizovaným systémem na základě pravidel odvozených dle typu
poskytované služby.
Následující autoři nabízí poněkud pragmatičtější přístup, jehož vyústěním jsou
zpravidla volnější definice celého konceptu.
Linthicum [2009] chápe Cloud Computing službu jako libovolný IT prostředek (datová
úložiště, databáze, prostředky pro vývoj aplikací, aplikační služby apod.), které existují
mimo podnikové prostředí a jsou zpřístupněny prostřednictvím internetu.
Furth [2010, in Furth, Escalante, 2010] definuje Cloud computing jako nový způsob
využívaní informačních a komunikačních technologií, který je primárně založen na
škálovatelnosti, konceptu služeb a internetu. Zároveň se ale snaží zdůraznit význam
virtualizace zdrojů jako nezbytného nástroje pro vlastní zajištění služeb.
12
Teoretická východiska
Marks a Lozano [2010] se shodují s názorem obou výše zmíněných autorů. Za základ
celého konceptu považují virtualizované IT zdroje, které musí být umístěny mimo
podnikové datové centrum. Obdobným způsobem vidí Cloud Computing také Sarna
[2011], který navíc zdůrazňuje dynamičnost celého mechanismu.
Ve srovnání s ostatními autory Rittinghouse a Ransome nenabízejí přímo vlastní
definici, spíše popisují Cloud Computing prostřednictvím množiny charakteristických
vlastností. Dle Rittinghouse a Ransoma [2010] je nosným pilířem celého konceptu
multi-tentant architektura, která je sama o sobě nositelem celá řady dalších atributů
často spojovaných s principy Cloud Computingu:
Potřeba síťového přístupu,
Centralizace infrastruktury,
Schopnost dynamické alokace zdrojů,
Konzistentní výkonové parametry, spolehlivost.
Další autor vnáší do definice Cloud Computing služeb také určitý historický rámec. Dle
Garrisona [2009] je celý koncept vyústěním postupného vývoje informačního prostředí,
které se již dávno přesunulo od lokálních datových center s jedním vstupním a
výstupním bodem k celosvětové síti datových center, která jsou vzájemně propojena
pomocí značného množství komunikačních prvků. Tento vývoj směřoval k postupné
migraci služeb do vzdálených datových center, která postupně akumulovala jak
hardwarové tak softwarové prostředky a následně je začala pronajímat uživatelům.
Schémata (viz Obr. 3.2 – Cloud Computing) běžně využívaná pro ilustraci základního
konceptu Cloud Computingu se poměrně často blíží právě definici navržené Garrisonem
[2009].
13
Teoretická východiska
Obr. 3.2 – Cloud Computing [Kleiner, 2008]
Výše uvedené definice zpravidla považují Cloud Computing za již zavedený a v praxi
úspěšně aplikovaný koncept. Naproti tomu společnost IDC [2011] stále zastává názor,
že Cloud Computing je stále relativně novým, teprve se formujícím trendem vývoje,
nasazení a dodávky IT služeb, který není možné a do určité míry ani vhodné svazovat
příliš striktním definičním rámcem.
Zaznívá také silnější kritika celého konceptu. Larry Ellison [2008, in Farber, 2008],
generální ředitel společnosti Oracle, zastává názor, že v současnosti není problém
upravovat formu a obsah pojmu Cloud Computing takovým způsobem, aby nově
vzniklému popisu vyhovoval prakticky libovolný způsob dodávky IT služeb. Naráží tak
nejenom na určitou volnost definice, ale také na problematiku informačního odvětví
jako celku. Ellison [2008, in Farber, 2008] dále věří, že Cloud Computing je v podstatě
pouze určitým moderním výstřelkem, který není postaven na pevných základech.
Dalším odpůrcem Cloud Computingu je Richard Stallman, zakladatel nadace Free
Software Foundation, který tvrdí, že „programy jako je Gmail společnosti Google
donutí lidi k pořízení uzavřených, proprietárních systémů, které budou v průběhu času
stát více prostředků“ [Stallman, 2008, in Johnson, 2008]. Podobně jako Ellison, také
Stallman zastává názor, že celý koncept se mnohem více podobá módnímu trendu bez
reálné užitné hodnoty než skutečnému technologickému pokroku na poli informačních
technologií.
Posledním z trojice asi nejvýraznějších kritiků je Andy Isherwood, více-prezident pro
softwarové služby ve společnosti HP. Dle Bakera [2008] Isherwood kritizuje především
14
Teoretická východiska
absenci pevného definičního rámce, který by jednoznačně popsal způsob dodávky IT
řešení označovaného jako Cloud Computing.
3.2.2 Vývoj Cloud Computingu
Časté diskuze o oblasti Cloud Computingu se neomezují pouze na snahu o nalezení
konzistentní definice, ale zaměřují se také na skutečnosti, které přímo umožnily nebo
alespoň přispěly k vývoji celého konceptu.
Dle Armbrusta et al. [2009] stojí za evolucí celé oblasti především vznik nových
obchodních modelů. Přestože Armbrust et al. [2009] nepopírají vliv technologického
pokroku, spatřují hlavní příčinu nástupu Cloud Computingu v pay-as-you-go modelu.
Ostatní autoři zpravidla dávají přednost technologickým aspektům. Lin a Devine [2010,
in Furth, Escalante, 2010] identifikovali jako klíčové aspekty, které umožnily vznik
Cloud Computingu a stále značnou měrou ovlivňují jeho potenciál, vývoj síťové
infrastruktury a virtualizaci.
Podobný názor zastávají také Rittinghouse a Ransome [2010], nicméně ve svém
pohledu na celou problematiku neopomíjejí vývoj hardwarových prvků a internetových
technologií, asi největší váhu přikládají Grid Computingu.
Naproti tomu Sarna [2010] tvrdí, že hlavními technologiemi, které umožnili evoluci
Cloud Computing služeb jsou virtualizace, vzdálená datová centra a v nich hostované
služby.
Asi neucelenější pohled na tuto problematiku nabízí Marks a Lozano [2010]. Zastávají
názor, že v tomto ohledu není možné zaměřit se pouze na technické aspekty, ale je
nezbytné sledovat širší souvislosti. Marks a Lozano [2010] navrhují klasifikovat veškeré
faktory, které se podílely na nástupu Cloud Computingu do 2 hlavních skupin:
Aspekty, které přímo umožnily rozvoj Cloud Computingu,
Aspekty, které přispěly k rozvoji Cloud Computingu.
15
Teoretická východiska
Do první kategorie řadí Marks a Lozano [2010]:
1. Komoditní hardware
V této oblasti naráží Marks a Lozano [2010] na skutečnosti popsané již Carrem [2003],
tj. postupnou komodizaci hardwaru. Tento jev lze ale vnímat dvojím způsobem. Dle
Carra [2003] umožnil rostoucí výkon spolu s klesající cenou hardwarových komponent
postupnou externalizaci IT, která představovala jeden z prvních kroků směrem ke Cloud
Computingu. Naproti tomu Marks a Lozano [2010] vnímají komodizaci IT prostředků
jako nástroj umožňující budovaní rozsáhlých datových center.
2. Rychlost síťové infrastruktury
Rychlost síťové infrastruktury představuje jeden z hlavních omezujících prvků v rámci
celé architektury Cloud Computing aplikací [Lin a Devine, 2010, in Furth, Escalante,
2010]. Marks a Lozano [2010] upozorňují v této oblasti také na rostoucí spolehlivost
komunikačních sítí a klesající náklady.
3. Virtualizace
Dle Rittinghouse a Ransoma [2010] představuje virtualizace techniku provozování více
nezávislých operačních systémů na jednom fyzickém počítači nebo serveru. Marks
a Lozano [2010] přikládají virtualizaci takový význam zejména proto, že umožňuje
efektivní využití výpočetního času a zároveň maximalizuje návratnost investice
vynaložené na pořízení hardwarových prostředků.
Velte, Velte a Elsenpeter [2010] uvádějí, že příčinami úspěchu virtualizace v prostředí
Cloud Computing služeb jsou především: sdílení jednoho fyzického počítače více
uživateli, izolování uživatelů od ovládání programu a mezi sebou navzájem a schopnost
emulovat hardwarové prostředky. Přesto vidí jako lepší řešení paravirtualizaci. Plná
virtualizace vyžaduje ve všech případech celý systému. Naproti tomu v druhém případě
je pomocí specifického operačního modulu zajištěn provoz základních hardwarových
prostředků, nad tímto modulem je pak možno simulovat několik běhových prostředí
[Velte, Velte a Elsenpeter, 2010].
4. Architektura aplikací
Architektura samotných aplikací může představovat v distribuovaném vývojovém a
běhovém prostředí značný problém. Marks a Lozano [2010] jsou přesvědčeni, že Cloud
16
Teoretická východiska
Computing služby by nebylo možné provozovat bez objektově orientovaného
programování, architektury orientované na služby a znalosti konceptu aplikačních
rozhraní.
V tomto směru jim dává za pravdu také Linthicum [2009], který uvádí architekturu
orientovanou na služby jako základ pro implementaci libovolného Cloud Computing
řešení.
Velte, Velte a Elsenpeter [2010] se v tomto směru posouvají ještě o něco dále a navrhují
již přímo koncept cloud oriented architecture, jako princip návrhu aplikací takovým
způsobem, že jsou schopny začlenit do své struktury komponenty Cloud
Computing řešení.
5. Architektura datových úložišť
Datová úložiště jsou v celé řadě parametrů poměrně úzce svázána s technologickou
úrovní dostupných hardwarových prostředků. Dle Markse a Lozana [2010] představují
v této oblasti největší pokrok zejména objektové databáze nebo tzv. CAS (ContentAddressable Storage) systémy.
6. Všudypřítomný vysoce kvalitní přístup
Informační technologie jsou dnes již součástí každodenního života. Ve vyspělých
zemích není přístup k internetovým službám 24 hodin denně 7 dní v týdnu již výjimkou,
ale spíše pravidlem. Takovéto prostředí vytváří ideální podmínky pro distribuci Cloud
Computing aplikací.
7. Kulturní aspekty
Do oblasti kulturních aspektů řadí Marks a Lozano [2010] především společenská
očekávání. Ačkoliv to není vždy pravidlem, při nasazení nových technologií se
předpokládá, že dojde ke zlepšení výkonových atributů jako je spolehlivost, dostupnost,
rychlost odezvy apod.
Současná ekonomická situace také navíc vytváří tlak na snížení investic a provozních
nákladů IS/IT. Právě tyto skutečnosti připravily informační manažery společností pro
přijetí nového konceptu.
17
Teoretická východiska
Marks a Lozano [2010] do druhé kategorie, tedy mezi skutečnosti, které přispěly
k rozvoji celé problematiky, zahrnují:
1. Operační modely
Na straně dodavatelů Cloud Computing je nezbytná změna přístupu ke správě
prostředků, vzhledem k jejich značnému rozsahu, a to nejčastěji s uplatněním
automatizovaných nástrojů [Marks, Lozano, 2010].
Dle Armbrusta et al. [2009] by bylo možné do této kategorie zařadit potřebu nových
distribučních modelů pro IT služby.
2. Flexibilita
Mell a Grance [2009] uvádějí, že mezi hlavní charakteristiky Cloud Computing služeb
patří mimo jiné samoobslužný princip, elasticita a flexibilita. Marks a Lozano [2010]
připomínají, že této flexibility lze dosáhnout, pouze vhodným propojením výše
zmíněných charakteristik do jednolitého celku a zpřístupnit správu prostředků uživateli
prostřednictvím webového rozhraní.
3. Konzistentní infrastruktura
Pod pojmem konzistentní infrastruktura chápou Marks a Lozano [2010] skutečnost, že
vzhledem k pokročilé standardizaci jsou dnešní datová centra budována z relativně
malého počtu fyzických prvků.
4. Koncept datových center
Nové principy v budování datových center jsou v zásadě důsledkem využívání
standardizovaných hardwarových prvků [Marks, Lozano, 2010]. Konzistentní
infrastruktura umožňuje zaměřit pozornost při návrhu datových center do jiných oblastí,
tak aby bylo dosaženo maximální efektivity jejich provozu.
Další pojmy, které souvisí s vývojem zmiňovaného konceptu, jsou Grid a Utility
Computing.
Grid a Cloud Computing
Naprosto odlišný názor zastává Furth [2010, in Furth, Escalante, 2010], který vidí
základ celého konceptu v Grid Computingu, jako další příčiny pak uvádí virtualizaci,
webové služby, architekturu orientovanou na služby a web 2.0. Navazuje tak vlastně na
18
Teoretická východiska
Rittinghouse a Ransoma [2010] s tím rozdílem, že Grid Computing považuje v této
oblasti za naprosto klíčový krok směrem k Cloud Computing službám.
Všeobecně vzato bývají pojmy Cloud a Grid Computing velmi často zaměňovány.
Definice prvního zmíněného konceptu již uvedena dříve v této práci. Grid Computing
lze charakterizovat jako hardwarovou a softwarovou infrastrukturu, která nabízí
konzistentní, perzistentní přístup k výpočetním kapacitám [Foster, Kesselman, 1998, in
Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol, 2010].
Dle Bermana, Foxe a Heye [2002] lze Grid Computing definovat jako výpočetní a
datovou infrastrukturu, která poskytuje elektronickou podporu globální společnosti.
Kourpas [2006] naproti tomu inklinuje k více popisnému pojetí. Grid Computing
představuje způsob, jak sjednotit seskupení serverů, datových úložišť a komunikační
infrastruktury do kompaktního celku, který je schopen nabídnou výpočetní kapacitu
těchto zdrojů uživateli pro zpracování určité úlohy.
Na základě výše zmíněných definic lze již nalézt základní rozdíly mezi oběma
koncepty. Cloud Computing zpravidla využívá virtualizace, aby byl schopen zajistit
dostatečné prostředky pro více uživatelů, Grid naopak sdružuje dostupné zdroje tak, aby
byl schopen nabídnout značnou výpočetní kapacitu jednomu uživateli. Více celou
problematiku řeší Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol [2010], kteří navrhují odlišit
Grid Computing a Cloud Computing na základě vícevrstevného modelu (viz. Tab. 3.2 Grid a Cloud Computing).
Grid Computing
Cloud Computing
Způsob sestavení
Alokace více serverů při
zpracování jedné úlohy.
Virtualizace serverů, jeden
server může být využit pro
výpočet několika úloh současně
Typické úlohy
Zpravidla využíván pro
zpracování jedné úlohy po
omezený čas.
Využíván pro zajištění IT služeb.
Úroveň abstrakce
Vysoká úroveň abstrakce.
Služby.
Tab. 3.2 – Grid a Cloud Computing [Stanoevska-Slabeva, Wozniak, Ristol, 2010, str. 59]
19
Teoretická východiska
Utility a Cloud Computing
Podobně jako Grid, také termín Utility Computing bývá často dáván do souvislosti
s Cloud Computingem. Jak již bylo zmíněno v předcházejících odstavcích, základy této
oblasti položil profesor McCarthy [Garfinkel, 1999]. Silným zastáncem Utility
Computingu je také Carr, který jej, obdobně jako McCarthy, přirovnává k dodávce
informačních a komunikačních technologií na podobném principu jako jsou
v současnosti domácnostem dodávány voda, plyn nebo elektrická energie [Carr, 2005].
Do těsnější souvislosti s Cloud Computingem pak staví tuto problematiku Amburst et
al. [2009], kteří považují za Utility Computing dodávku infrastrukturních prostředků
pro zajištění aplikačních služeb.
Podobný způsobem se k celé záležitosti staví také Taneli [2009], který navrhuje uchopit
Cloud
Computing
jako
určitou
formu
Utility
Computingu
distribuovaného
prostřednictvím internetu.
Asi nejucelenější pohled na celý problém nabízí Barry Lynn, generální ředitel
společnost 3Tera. Lynn prezentuje názor, že zatímco Cloud Computing na jedné straně
zpřístupňuje uživatelům služby bez nutnosti pochopení základních principů jejich
fungování a technologické infrastruktury, Utility Computing poskytuje infrastrukturu
s možností kontrolovat, škálovat a konfigurovat tuto infrastrukturu, tj. nabízí nezbytné
zázemí pro distribuci Cloud Computing služeb [Danielson, 2008].
3.2.3 Modely nasazení
Modelem nasazení je rozuměn způsob, jakým jsou Cloud Computing služby
poskytovány koncovým uživatelům. Podobně jako v případě definice nebo vývoje
tohoto konceptu existují i v této oblasti určité spory.
Dle Armbrusta et al. [2009] lze rozlišit dva základní distribuční modely: veřejný
(public) a soukromý (private) Cloud. Je ovšem nutno uvést, že Armbrust et al. [2009]
uznávají private Cloud pouze jako možný způsob nasazení IT služeb, realizovaný
prostředním interního datového centra, nikoliv model pro Cloud Computing.
Naproti tomu Velte, Velte a Elsenpeter [2010] zastávají názor, že soukromý cloud je
v tomto případě naprosto legitimním řešením. Dále pak přidávají koncept hybridního
Cloudu, který představuje určitou kombinaci veřejného a soukromého modelu.
20
Teoretická východiska
Ucelenější pohled, se kterým se ztotožňuje celá řada dalších autorů [Sarna, 2010;
Linthicum, 2009], nabízejí Mell a Grance [2009] navrhují následující modely nasazení.
1. Veřejný (public) Cloud
Základní charakteristikou veřejného modelu je zpřístupnění Cloud Computing
infrastruktury veřejnosti nebo produkčním společnostem, nicméně poskytovatel služeb
musí být za všech okolností externí subjekt, stejně tak datové centrum, ze kterého jsou
služby dostupné [Mell, Grance, 2009].
V souvislosti s tímto modelem je také někdy zmiňován tzv. virtuální soukromý Cloud.
Jedná se o řešení, které umožňuje libovolné organizaci vytvořit si ve veřejném prostoru
množinu oddělených IT prostředků. Tyto zdroje jsou od skupiny izolovány pouze na
základě logického uspořádání, nikoliv fyzicky, proto je využíváno označení virtuálně
soukromý. Nicméně k takto vymezeným prostředkům má přístup pouze jejich
pronajímatel, který nad nimi zpravidla má také plnou kontrolu [Kaskade, 2009].
2. Soukromý (private) Cloud
Dle Mella a Grance [2009] lze za soukromý Cloud označit každý model, který
zpřístupňuje služby pouze jedinému subjektu. Celá infrastruktura může být spravována
třetí stranou nebo organizací samotnou.
Armbrust et al. [2009] naopak vidí podstatu soukromého řešení v interních datových
centrech, která zpřístupňují své služby pouze své vlastní organizaci a nikoliv veřejnosti
nebo jiným subjektů.
3. Komunitní Cloud
Cloud Computing služby jsou sdíleny několika organizacemi za účelem podpory
specifických komunit, které sdílejí stejné nebo přinejmenším podobné zájmy (cíle,
bezpečnostní požadavky nebo politiku). V tomto případě není rozhodující, zda jsou
služby poskytovány interním nebo externím datovým centrem, ani jsou-li spravovány
třetí stranou nebo organizací samotnou [Mell, Grance, 2009].
Naproti tomu někteří autoři [Kaskade, 2009; Rittinghouse, Ransome, 2010] neuznávají
komunitní řešení jako samostatný model nasazení Cloud Computing služeb (viz. Obr.
3.3 - Model nasazení Cloud Computingu).
21
Teoretická východiska
4. Hybridní Cloud
Hybridní Cloud představuje kompozitní řešení, složené z více vzájemně nesourodých
Cloud Computing řešení. Zpravidla bývá uvažována kombinace veřejného a
soukromého modelu [Kaskade, 2009]. Nicméně Mell a Grance [2009] připouštějí také
možnost napojení na komunitní Cloud.
Dle Mella a Grance [2009] zůstávají jednotlivá propojená řešení unikátními entitami,
které jsou vzájemně provázány s přispěním standardizovaných aplikačních rozhraní
nebo proprietárních technologií s cílem zajistit datovou i aplikační přenositelnost.
Obr. 3.3 – Model nasazení Cloud Computingu [Kaskade, 2009]
S problematikou hybridních řešení je také často zmiňován pojem Cloud Bursting.
Hassan a Huh [2010] definují tento pojem jako využití principu kolaborace v prostředí
propojených Cloud Computing řešení. V případě limitní zátěže prostředků jsou
dodatečné zdroje získány z dalších dostupných Cloudů. Zpravidla bývá toto řešení
aplikováno při propojení soukromého a veřejného modelu, kdy jsou při maximálním
vytížení interního datového centra nové prostředky alokovány s pomocí veřejného
prostoru.
3.2.4
Taxonomie služeb
Cloud Computing postupně přetváří současnou podobu podnikové informatiky.
V souvislosti s tímto trendem bývají uváděny slovní spojení IT jako služba a cokoliv
jako služba XaaS, které reprezentují tento přechod.
22
Teoretická východiska
Nejčastěji využívané dělení, které uznává celá řada autorů [Mell, Grance, 2009; Marks,
Lozano, 2010; Jinzy, Zhu, 2010 in Furth, Escalante, 2010], připouští tři hlavní skupiny
Cloud Computing služeb (viz Obr. 3.4 – SaaS, PaaS, IaaS).
1. Softwarové služby (SaaS, Software-as-a-Service)
Mell a Grance [2009] řadí mezi softwarové služby na nejvyšší úroveň v rámci celé
Cloud Computing infrastruktury. Jedná se o aplikace zprostředkované uživateli
prostřednictvím libovolného klientského rozhraní a komunikačních sítí. Dále
zdůrazňují, že uživatel je naprosto odstíněn o technologického zajištění služby,
zpravidla tedy nemá kontrolu nad síťovými prostředky, servery, datovými úložišti ani
aplikací samotnou snad jen s výjimkou uživatelského nastavení.
Velte, Velte a Elsenpeter [2010] dále odlišují SaaS od předcházejících konceptů
zdůrazněním, že se jedná o aplikace, které byly vyvinuty pouze pro užití ve webovém
prostředí, jsou postaveny na multi-tenant architektuře a jejich distribuce je řešena
novými obchodními modely.
2. Platformní služby (PaaS, Platform-as-a-service)
Platformní služby představují dodávku všech zdrojů potřebných pro vývoj a provoz
aplikací [Velte, Velte, Elsenpeter, 2010].
Dle Mella a Grance [2009] se jedná o služby umožňující spotřebiteli vytvořit nové nebo
provozovat stávající aplikace v Cloud Computing prostředí, a to s podporou
programovacích jazyků a nástrojů nabízených poskytovatelem. Uživatel má zpravidla
kontrolu na vlastnostmi aktuálně používaného běhového prostředí, nicméně kontrola
nižších úrovní infrastruktury stále zůstává v rukou dodavatele.
3. Infrastrukturní služby (IaaS, Infrastructure-as-a-service)
Infrastrukturní služby představují nejnižší úroveň Cloud Computingu. Uživatel si od
poskytovatele pronajímá výpočetní kapacity, datová úložiště, síťovou infrastrukturu a
další základní IT prostředky, zpravidla za účelem provozování libovolného softwaru, a
to jak operačních systémů tak i nad nimi stojících aplikací. Uživatelé nemají kontrolu
nad podpůrnou infrastrukturou, ale mohou přímo spravovat běžící aplikace, datová
úložiště a určité specifické síťové prvky [Mell, Grance, 2010].
23
Teoretická východiska
Obr. 3.4 – Saas, PaaS, IaaS [Giurata, 2010]
Obdobný klasifikační
ční
ní model navrhují také Velte, Velte a Elsenpeter [2010] s tím
rozdílem, že pro třetí
řetí skupinu používají označení
ení hardwarové služby (HaaS, HardwareHardware
as-a-Service).
Rittinghouse a Ransome [2010] uznávají konveční dělení,
lení, navíc dále rozšiřují celý
koncept o komunikační
komunikač (CaaS, Communication-as-a-Service)
Service) a monitorovací (MaaS,
Monitoring-as-a-Service)
Service) služby.
služby
Komunikační
ní služby jsou často
asto využívaným konceptem, který zahrnuje nasazení a
provozování hardwarových a softwarových prostředků
prost
pro zajištění VoIP a IM aplikací
[Rittinghouse,
Rittinghouse, Ransome, 2010].
2010 . Pod pojmem MaaS jsou zahrnuty prostředky
prost
pro
zajištění bezpečnosti
ti obchodních platforem postavených na internetu. Cílem
monitorovacích služeb je zajištění
zajišt
důvěrnosti,
rnosti, integrity a dostupnosti informační
informa
aktiv
společnosti [Rittinghouse,
Rittinghouse, Ransome, 2010].
2010 Hlavním důvodem
vodem proč
pro někteří autoři
věnují
nují tomuto typu služeb více prostoru
pr
je především jejich v současnosti rostoucí
popularita.
Částečně odlišné pojetí zastávají také Youseff, Butrico, a Da Silva [2009]. Jejich model
uznává softwarové a infrastrukturní služby,
služby nicméně na úrovni technologických
prostředků uplatňuje
ňuje vyšší míru detailu (viz Obr. 3.5 – Model služeb).
24
Teoretická východiska
Dle Youseffa, Butrica, a Da Silvy [2009] reprezentují hardwarové služby (HaaS)
skutečné fyzické IT prostředky v datových centrech poskytovatele. Nad touto vrstvou je
postaven operační modul zodpovědných za jejich provoz. Youseff, Butrica, a Da Silva
[2009] navrhují v oblasti infrastruktury pro Cloud Computing následující dělení:
Výpočetní vrstva (IaaS),
Vrstva datových úložišť (DaaS),
Komunikační vrstva (CaaS).
V tomto směru je nezbytné uvést, že pojetí navrhované Youseffem, Butricou, a Da
Silvou [2009] definuje komunikační služby jako prostředky pro zajištění propojení mezi
jednotlivými vrstvami modelu, nikoliv jako komunikační infrastrukturu navrženou
Rittinghousem a Ransomem [2010].
Obr. 3.5 – Model služeb [Youseff, Butrico, Da Silva, 2009]
Asi nejrozsáhlejší model pro popis služeb navrhuje Lithnicum [2009]. Tento autor
polemizuje se skutečností, že rostoucí míra, s níž se Cloud Computing prosazuje, spolu
s potřebou vnímat IS/IT jako nezbytnou součást podnikové strategie vyžaduje, aby bylo
možné jednotlivé služby rozlišit ve vyšší míře detailu. Model je více technologicky
zaměřen a obsahuje jedenáct vrstev [Lithnicum, 2009]:
Storage-as-a-service
Database-as-a-service
Information-as-a-service
Process-as-a-service
Application-as-a-service
25
Teoretická východiska
Platform-as-a--service
Integration-as
as-a-service
Security-as-a--service
Management/
agement/Governance-as-a-service
Testing-as-a-service
service
Infrastructure--as-a-service
Armbrust et al. [2009
2009] se příliš neztotožňují s názorem využívat pro klasifikaci služeb
koncepci X-as-a-Service
Service,, neboli cokoliv jako služba. Namísto toho navrhují tři
t třídy pro
Utility Computing:
Virtualizované výpočetní
výpo
prostředky,
Datová úložiště,
úložiště
Síťová
ová infrastruktura.
Dále pak uznávají koncept softwarových služeb stojících nad Utility Computingem,
které považují za vyústění
vyúst
Cloud Computingu směrem
rem ke koncovým uživatelům
uživatel
(viz
Obr. 3.6 – Dodavatelé a uživatelé Cloud Computingu).
Obr. 3.6 – Dodavatelé a uživatelé Cloud Computingu [Armbrust
Armbrust et al., 2009]
3.2.5 Přínosy
ínosy nasazení Cloud Computing služeb
Celkový pohled na přínosy
p
často spojované s využitím konceptů
koncept a principů Cloud
Computingu naznačuje, že je vhodné vytvořit
vytvo
dvě základní skupiny pro jejich
klasifikaci:
Přínosy
ínosy na straně
stran uživatelů Cloud Computing služeb,
Přínosy
ínosy na straně
stran dodavatelů Cloud Computing služeb.
26
Teoretická východiska
Přínosy na straně uživatelů
Základní pohled na možné přínosy pro spotřebitele služeb nabízí Armbrust et al. [2009].
Mezi hlavní přínosy řadí úsporu nákladů vynaložených na podnikovou informatiku a
elasticitu IS/IT. Armbrust et al. [2009], podobně jako další autoři [Linthicum, 2009;
Sarna 2010], předkládají pay-as-you-go model jako možný prostředek snížení jak
prvotní pořizovací investice pro zajištění IS/IT, tak také následných provozních
nákladů.
Další autoři jsou však v otázce finančních přínosů poněkud skeptičtí. De Assunção, di
Costanzo, Buyya [2010] dospěli k závěrům, že využití Cloud Computing služeb může
zejména v případě, že jsou pro mechanismy přiřazení a odebírání prostředků použiti
nativní pravidla, paradoxně vést k vyšším nákladům.
Linthicum [2009] dále rozšiřuje seznam možných přínosů o využití síťových služeb a
internetu, inovativní přístup a rychlost implementace. Potenciál internetu spočívá v jeho
obsahu i ve způsobu jakým je obsahu strukturován. Dle Linthicuma [2009] umožňují
tyto informace spolu s aplikačními rozhraními mnohem rozsáhlejší přizpůsobení
jednotlivých služeb, tak aby lépe vyhovovali uživateli.
Inovativnost Cloud Computing řešení navrhují také Velte, Velte a Elsenpeter [2010] a
Sarna [2010], kteří jej spojují s možností využít znalosti na straně dodavatele služeb.
Uživatel služeb zpravidla získává přístup k nejnovější verzi dané služby, spolu s novou
funkcionalitou, aniž by se musel na jejím vývoji podílet.
Nasazení běžného informačního systému do podniku je obvykle dlouhodobou
záležitostí, bez ohledu na to zda se jedná o standardizované software nebo o zakázkový
vývoj. Kompletní Cloud Computing řešení může být nasazeno v řádu dní, v některých
případech i pouhých hodin [Linthicum, 2009].
Dalším přínosem, který Linthicum [2009] navrhuje, je také ekologický aspekt celého
konceptu. Tento názor je postaven na předpokladu, že sdílení prostředku a zvýšení
utilizace výpočetních kapacit povede k snížení počtu potřebných zdrojů (datových
center).
Jako možný přínos uvádí Sarna [2010] také nižší potřebu IT zaměstnanců ve
společnosti. Při nasazení Cloud Computing služeb je skutečně možné, že určitá skupina
27
Teoretická východiska
pracovníků již nebude nadále potřeba nebo přinejmenším dojde k poklesu jejího
vytížení. Každopádně celý koncept skrývá potenciál pro reorganizaci IT oddělení
a uvolnění kapacit pro další činnosti.
Marks a Lozano [2010] se ztotožňují s předcházejícími tvrzeními. Za další významný
přínos Cloud Computingu považují možnost vyrovnání rozporů mezi potřebami
business procesů a skutečnými efekty nabízených řešení.
Poslední z významnějších přínosů předkládají Velte, Velte a Elsenpeter [2010], kteří
zastávají názor, že v případě vhodně zvoleného poskytovatele, je jedním z možných
benefitů také bezpečnost celého řešení. Většina autorů [Linthicum, 2009; Binning,
2009] s ohledem na povahu určité skupiny dat, která jsou zpracovávána v IS/IT
společnosti naopak vidí bezpečnost jako možný problém.
Možné přínosy
Elasticita a škálovatelnost
Snížení nákladů na IS/IT
Pořizovací investice
Provozní náklady
Využití síťových služeb a internetu
Inovativní přístup, znalosti na straně dodavatele
služeb, nejnovější technologie
Rychlost implementace
Úroveň IT
Podpora business procesů
Bezpečnost
Zdroj
Armbrust et al. [2009]
Arburst et al. [2009]
Linthicum [2009]
Linthicum [2009]; Velte, Velte, Elsenpeter [2010];
Sarna [2010]
Linthicum [2009]
Sarna [2010]
Marks, Lozano [2010]
Velte, Velte, Elsenpeter [2010]
Tab. 3.3 – Přínosy pro uživatele Cloud Computingu [zpracováno autorem]
Přínosy na straně dodavatelů
Možné přínosy pro dodavatele Cloud Computing služeb asi nejpodrobněji rozebírají
Armbrust et al. [2009], kteří navrhli pět hlavních skupin:
Finanční zisky – společnosti provozující Cloud Computing služby jsou schopny
realizovat úspory z rozsahu,
Návratnost již provedených investic – rozšíření stávajícího datového centra o
nabídku Cloud Computing služeb vytváří prostor pro nové finanční zdroje,
Ochrana značky duševního vlastnictví – Cloud Computing nabízí zavedeným
společnostem možnost nabídnout svým zákazníkům tento typ řešení jako první,
28
Teoretická východiska
navíc vzhledem ke skutečnosti, že jsou služby provozovány na serverech
dodavatele, je celý koncept lépe chráněn před možným kopírováním,
Budování vztahu se zákazníky – možnost migrace stávajících zákazníku
společnosti k jejímu vlastnímu Cloud Computing řešení umožňuje obou stranám
uchovat investice vložené do budování vzájemného vztahu,
Stát se platformou – vhodně navržené řešení služeb nabízí dodavateli stát se
platformou, vhodným příkladem je Force.com.
Sarna [2010] dále také přidává zvýšení efektivity práce s dostupnými zdroji, Cloud
Computing umožňuje lépe balancovat zátěž jednotlivých prostředků, tak aby bylo
omezeno množství nevyužité výpočetní kapacity.
3.2.6 Bariéry nasazení Cloud Computing služeb
Přes zjevný potenciál, kterým celý koncept disponuje, existuje celá řada bariér, které
omezují rozvoj Cloud Computing řešení. Linthicum [2009] řadí mezi základní problémy
následující:
Bezpečnost,
Ztráta kontrola nad IT prostředky,
Zvýšení celkových nákladů,
Uzavřenost platforem,
Legislativní rámec, IT Governance,
Absence smluv o úrovni poskytovaných služeb.
V oblast bezpečnosti vidí Linthicum [2009] hlavni problém v absenci přímé kontroly
nejen nad službami samotnými, ale také nad podpůrnou infrastrukturou. K případnému
úniku informací může dojít právě prostřednictvím IT prostředků v nižších vrstvách.
Kim et al. [2009] navíc zastávají názor, že rozsáhlá datová centra, uchovávající
informace celé řady uživatelů, proto představují pro potenciální útočníky mnohem
zajímavější cíl než interní zdroje jedné společnosti.
Sarna [2010] vnímá jako bezpečností riziko také skutečnost, že uživatele služeb má
pouze omezené prostředky, kontroly přístupu k fyzickým úložištím.
29
Teoretická východiska
Nasazení Cloud Computingu vyžaduje spolehnout se v případě správy dostupných
prostředků především na dodavatele služeb [Linthicum, 2009]. Sarna [2010] navíc
zdůrazňuje, že mimo ztráty přímé kontroly nad IT zdroji, dochází také k omezení
v oblasti zálohování a případné obnovy dat.
Linthicum [2009] věnuje pozornost také problému přenositelnosti dat mezi jednotlivými
Cloud Computing platformami. V případě potřeby může být problematické přesunout
data a funkcionalitu k jinému poskytovateli nebo realizovat návrat k původnímu řešení.
Na problémy spojené s legislativním rámce a IT Governance upozorňuje celá řada
autorů [Linthicum, 2009; Kim et al., 2009; Sarna, 2010]. Armbrust et al. [2009]
upozorňují v tomto směru především na potřebu respektovat charakter zpracovávaných
dat a možnost provádění auditu IS/IT. V zahraničí existuje celá řada závazných
dokumentů, jako např. Sarbanes-Oxley Act (SOX) [Rittinghouse, Ransome, 2010].
V českém prostředí se na tuto problematiku vztahuje zejména zákon č. 101/2000 sbírky,
o ochraně osobních údajů [Businesscenter.cz, 2011].
Posledním problémem, který Linthicum [2009] uvádí, je častá absence smluv o úrovni
poskytovaných služeb. Bez tohoto dokumentu nebo jeho obdoby mají uživatelé velmi
omezené možnosti kontroly dodavatele služeb. Linthicum [2009] dále uvádí, že situace
je nejspíše pouze dočasná. S rostoucím počtem dodavatelů a uživatelů Cloud
Computing řešení bude tento problém časem vyřešen.
Mezi další významné bariery adopce řadí Kim et al. [2009]:
Možný výpadek služby,
Problémy s dostupností služeb,
Možnost rostoucích nákladů,
Integrace řešení.
Kim et al. [2009] rozlišují dočasný a trvalý výpadek služeb. Dočasné výpadky mohou
být způsobeny problémy v datovém centru poskytovatele. Trvalé výpadky jsou
důsledkem zániku dodavatele služby. Riziko úpadku poskytovatele popisuje také Sarna
[2010], který se přiklání k závěrům, že uživatelé služeb se musí snažit zajistit
maximální portabilitu řešení.
30
Teoretická východiska
Problémy
s dostupností
obvykle
souvisí
s rostoucím
vytížením
komunikační
infrastruktury, při jejím zahlcení nebo nedostatečném výkonu docházení ke snížení
kvality služeb [Kim et al., 2009]. Na problémy nedostatečného výkonu v komunikační
vrstvě upozorňuje také Armbrust et al. [2009].
Snížení nákladů v rozsahu, který přislibuje Cloud Computing, není možný. Investice se
pouze přesunou z oblasti funkcionality IS/IT do zálohovacích a monitorovacích systémů
[Kim et al., 2009]. Dle de Assunçãa, di Costanza, Buyya [2010] jsou možné úspory
vázány na způsob využití prostředků, za určitých okolností tak může s postupujícím
časem dojít k nárůstu nákladů.
Naproti tomu dle Sarny [2010] není problémem možný růst nákladů, který považuje za
nepravděpodobný, ale spíše jen celkové obavy z této možnosti.
Integrace aplikací představuje problém i v současnosti. Kim et al. [2009] sledují na
jedné straně možné rostoucí problémy při integraci Cloud Computing aplikací se
stávajícím podnikovými IS/IT. Na straně druhé pak problematiku propojování
veřejných, soukromých a komunitních řešení do komplexních celků.
3.3
Shrnutí
Informační a komunikační technologie se neustále vyvíjí podobně jako postavení
podnikové informatiky, která musí v současnosti reagovat nejen na technologický
vývoj, ale také na dynamické změny ve vnějším, ale také vnitřním prostředí organizace.
Vyústěním současných ekonomických trendů je snaha o postupné snížení nákladů na
podnikové informatiky, při zachování stávající podpory podnikových procesů.
Informační systémy reagují na tento vývoj novými distribučními modely, které
umožňují zachovat efektivitu IS/IT při postupném snížení nákladů. Dochází k postupné
externalizaci podnikového IS/IT.
Cloud Computing spojuje vývoj technologií se současnými změnami v přístupu
podnikové informatice. Jedná se o relativně nový způsob dodávky IT služeb. Veškeré
informační a technologické zdroje, od aplikací až po datová úložiště, jsou chápány jako
služby a uživatelům jsou zpřístupněny na základě platebního modelu. Celý koncept se
vyznačuje
intenzivním
využíváním
internetových
technologií,
samoobslužným
principem a značnou flexibilitou.
31
Teoretická východiska
Přetrvávajícím problémem v této oblasti je především neustálený definiční rámec.
Absence univerzální, uznávané definice brání většímu rozšíření Cloud Computing
služeb. Na druhé straně volnější vymezení problematiky poskytuje potenciál pro
budoucí vývoj.
Z hlediska způsobu realizace existují dva hlavní modely nasazení veřejný a soukromý
Cloud. Jejich kombinací pak vznikají útvary, které jsou označovány jako komunitní a
hybridní model.
Jak již bylo zmíněno, uživatelům jsou IT prostředky nabízeny v podobě služeb. Ty jsou
nejčastěji členěny do následujících tří kategorií:
Aplikační služby,
Platformní služby,
Infrastrukturní služby.
V literatuře je uvedena celá řada možných přínosů v souvislosti s implementaci Cloud
Computingu. Mezi nejčastěji zmiňované, z nichž některé jsou považovány za hlavní
charakteristiky celého konceptu, patří úspora nákladů, flexibilita, elasticita a
škálovatelnost. Na technologické úrovni umožňuje Cloud Computing lépe přizpůsobit
zajištěné IT prostředky aktuální zátěži.
Širšímu rozšíření brání celá řada problémů, v literatuře bývají jako nejvýraznější
označovány růst závislosti na dodavateli služeb, ztráta kontroly nad IT prostředky nebo
dostupnost služeb. Nevyjasněná zůstává také situace kolem bezpečnosti, fyzického
přístupu k datům, možnosti jejich auditu a legislativní rámec.
Přesto se zdá, že v současném ekonomickém prostředí má Cloud Computing značný
potenciál, a to zejména díky příslibům snížení investičních a provozních nákladů na
IS/IT.
32
Teoretická východiska
4
Teoretické předpoklady výzkumu
4.1
Klasifikační rámec
4.1.1 Cílová skupina
Dle Rittinghouse a Ransoma [2010] se přínosy Cloud Computing služeb nejvýrazněji
projeví v oblasti menších a středních společností. S ohledem na povahu výzkumu a
množinu potřebných znalostí v oboru informačních systému a technologií pro vyplnění
dotazníku, bude šetření zaměřeno na středně velké společnosti s působností v České
republice, u kterých se dá očekávat existence IT oddělení.
Dle nařízení komise evropského společenství č. 364/2004 [Europa, 2005] lze podnik
řadit do kategorie středních na základě splnění jednoho z následujících kritérii:
Počet zaměstnanců 50-249,
Aktiva podniku nepřevyšují hodnotu 43 mil. EUR,
Hrubý roční obrat nepřevyšuje hodnotu 50 mil. EUR.
Jako hlavní klasifikační kritérium byl zvolen počet zaměstnanců. Zdrojem pro nalezení
odpovídajícího vzorku respondentů byla databáze CreditInfo [CreditInfo, 2011]. Byly
vybrány podnikatelské subjekty odpovídající velikosti středně velké společnosti. Pro
zajištění reprezentativního vzorku byly vybrané organizace seřazeny dle výkonových
kategorií a vybrána byla pouze každá 3 společnost.
4.1.2 Základní charakteristiky respondentů
V rámci
dotazníkového
šetření
byly
u
respondentů
sledovány
následující
charakteristiky:
Počet zaměstnanců,
Stáří organizace,
Odvětví,
Původ,
Počet zaměstnanců IT oddělení,
Velikost rozpočtu IT oddělení.
33
Teoretická východiska
Tato kritéria byla následně použita k ověření informací dostupných z databáze
CreditInfo a k vyhodnocení zjištěných skutečností.
4.2
Obsah výzkumu
4.2.1 Definice pojmu Cloud Computing
Klíčovou otázkou výzkumu je zjištění míry adopce Cloud Computing služeb v českém
prostředí. Dotazník se na základě odpovědi na tuto otázku větví. Firmy nevyužívající
Cloud Computing služeb dále uvádějí pouze důvody, které je k tomuto rozhodnutí
vedly. Druhá skupina respondentů odpovídá na širší škálu otázek, která je uvedena níže.
Na základě poznatků předložených v literární rešerši byly vybrány tři nejčastěji
zmiňovaná vymezení oblasti Cloud Computingu (viz. Tab. 4.1 - Srovnání definic Cloud
Computingu).
Zdroj
Definice
Berkley
Cloud Computing na jedné straně aplikace, které jsou ve
formě služeb zpřístupněny uživatelům prostřednictví
komunikační sítě, nejčastěji internetu, a jsou zpoplatněny
na základě pay-as-you-go modelu, na druhé straně ale také
veškeré hardwarové a softwarové prostředky, které
využívají datová centra zajišťující tyto služby, tato oblast
bývá někdy také označována jako Utility Computing
[Ambustr et al., 2009].
Gartner
Cloud Computing je založen na způsobu využití
informačních a komunikačních technologií, při kterém jsou
škálovatelné a elastické IT prostředky dodávány v podobě
služeb externím uživatelům prostřednictvím internetových
technologií [Gartner, 2009].
Vlastnosti
Princip služeb,
Škálovatelnost a elasticita,
Sdílení více uživateli,
Měření dle využití,
Využití internetových
technologií
NIST
Cloud computing je vhodný distribuční model pro realizaci
síťového přístupu ke sdíleným výpočetním zdrojům (např.
sítím, serverům, datovým úložištím, aplikacím a službám),
které mohou být uživateli rychle přiřazeny nebo odebrány a
to s minimálním využitím prostředků pro řízení příslušné
operace nebo zásahem ze strany poskytovatele. Celý
koncept je založen trvalé dostupnosti sdílených prostředků
[Mell, Grance, 2009].
Samoobslužný princip,
Síťový přístup,
Sdílení zdrojů,
Elastičnost a flexibilita,
Měřené služby
Tab. 4.1 – Srovnání definic Cloud Computingu [zpracováno autorem]
34
Teoretická východiska
Od těchto byla pak odvozena pracovní definice následně použitá pro provedení
dotazníkového šetření:
Cloud
Computing
představuje
alternativu
k
běžně
instalovaným
softwarovým produktům. Umožňuje jednoduchý a zároveň flexibilní přístup
k virtualizovaným IT prostředkům, poskytovaným ze vzdáleného data
centra prostřednictvím komunikační sítě (internetu), které jsou ve formě
služeb zpřístupněny značnému množství uživatelů na základě pay-as-youuse modelu.
Definice byla následně rozšířena o základní popis nabízených služeb s cílem více
přiblížit respondentům dotazovanou problematiku:
Cloud Computing služby jsou zpravidla členěny do následujících 3 kategorií
– infrastrukturní služby (IaaS, např. Amazon Web Services EC2),
platformní služby (PaaS, např. Google App Engine) a aplikační služby
(SaaS, např. Salesforce.com CRM).
4.2.2 Definice modelu služeb
Využívané služby byly další otázkou sledovanou v rámci dotazníkového šetření. Pro
jejich klasifikaci bylo použito konvenční dělení, tak jak jej navrhují Mell, Grance,
[2009] nebo Marks, Lozano [2010]:
Softwarové služby,
Platformní služby,
Infrastrukturní služby.
Pro jednotlivé vrstvy modelu byly odvozeny následující definice:
Softwarové služby:
Software-as-a-Service (SaaS) představuje způsob distribuce softwaru, při
kterém jsou aplikace provozovány ve vzdáleném datovém centru
poskytovatele
a
uživatelům
jsou
zpřístupněny
ve
formě
služeb
prostřednictvím komunikačních sítí (internetu).
35
Teoretická východiska
Platformní služby:
Platform-as-a-Service (PaaS) reprezentuje skupinu služeb, které nabízí
uživateli kompletní prostředí pro provozování, vývoj nebo testování aplikací
prostřednictvím komunikačních sítí (Internet). Poskytovány jsou tedy
hardwarové prostředky, včetně operačního systému a další dodatečné
služby.
Infrastrukturní služby:
V případě Infrastructure-as-a-Service (IaaS) se jedná zpravidla o
poskytování výpočetního výkonu, infrastruktury a datových úložišť. Tyto
služby jsou zpravidla realizovány pomocí virtualizace a uživateli jsou
nabízeny prostřednictvím komunikačních sítí.
4.2.3 Motivace, problémy a bariéry nasazení
Na motivaci a problémy spojené s adopci Cloud Computing služeb byli respondenti
dotazováni pro každou kategorii služeb. Otázka problémů spojených s přijetím konceptu
byla dále členěna na období před a po nasazení těchto služeb. Obsah jednotlivých
otázek je uveden v následující tabulce (viz. Tab. 4.2 – Přínosy a bariéry Cloud
Computingu).
Motivace
Snížení nákladů
Elasticita a škálovatelnost zdrojů
Lepší podpora business procesů
Flexibilita
Rychlost nasazení
Bezpečnost
Problémy, bariéry
Vysoké náklady
Bezpečnost a soukromí dat
Problémy s IT Governance
Možná ztráta kontroly nad IT prostředky
Dostupnost služeb
Nízká rychlost odezvy
Závislost na dodavateli
Právní omezení
Tab. 4.2 – Přínosy a bariéry Cloud Computingu [zpracováno autorem]
Na bariéry nasazení byly dotazovány pouze společnosti, které nevyužívají Cloud
Computing.
36
Teoretická východiska
4.2.4 Využívané služby
V průběhu výzkumu byli respondenti dotazováni také na oblasti služeb, platformy a
infrastrukturu, kterou využívají.
Softwarové služby
Možné
typy
softwarových
služeb
jsou
navrženy
tak,
aby
korespondovaly
s funkcionalitou IS/IT, tak jak jí navrhují Gála, Pour a Toman [2006]:
Analytika,
Email,
Office aplikace,
Podpora spolupráce,
Správa obsahu,
Finance a administrativa,
Lidské zdorje,
Marketing,
Logistika a zásobování,
Řízení vztahu se zákazníky,
Služby a podpora.
Platformní služby
Force.com [Force, 2010],
Microsoft Azure [Microsoft, 2010],
Google App Engine [Google, 2010],
AWS Elastic Beanstalk [Amazon Web Services, 2010],
ZOHO Creator [ZOHO, 2010].
37
Teoretická východiska
Infrastrukturní služby
Dle poznatků z literární rešerše je zřejmé, že pohled na možnou klasifikaci
infrastrukturní služeb se značně liší. Mezi nejčastěji zmiňované prostředky [Armbrust,
2009; Marks a Lozano, 2010; Sarna, 2010], které byly zařazeny do výzkumu, patří:
CPU,
Úložiště,
Databáze.
4.2.5 Kritické aplikace, SLA a počet poskytovatelů
Přetrvávajícím problémy Cloud Computing aplikací jsou spolehlivost a výkon [Kim et
al., 2009], proto je diskutabilní jejich vhodnost při nasazení na kritické podnikové
procesy. Tento faktor byl v dotazníkovém šetření také sledován.
Linthicum [2009] vidí možnou kontrolu dodržování dohodnuté kvality služeb jako
problém. Snaha o popis této situace v české prostředí vyústila v otázku sledující
existenci SLA nebo obdobného dokumentu.
Pro klasifikační účely byl sledován počet dodavatelů služeb, a to jak domácích, tak i
zahraničních. Tato otázka také naráží na možné problémy s rostoucí závislostí na
dodavateli služeb.
4.2.6 Závěrečné zhodnocení
V rámci této oblasti dotazníku byli respondenti požádáni, aby zhodnotili celkovou
úspěšnost nasazení Cloud Computing služeb a jejich možný budoucí vývoj v jejich
společnosti.
38
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
5
Výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení
5.1
Sběr dat
V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 2000 organizací, které působí na
území České republiky. Rozhodujícím kritériem pro zařazení do výběru byla pouze
velikost organizace. Ve výzkumném vzorku tak byly společnosti značně diferenciované,
dle právní formy, předmětu podnikání, původu nebo odvětví, ve kterém působí.
Dotazníkové šetření bylo provedeno několika kolovou formou.
Pilotní průzkum – oslovena byla 100 subjektů a byla ověřena koncepce
dotazníku a formulace jednotlivých otázek,
1. kolo šetření – osloveno bylo 900 subjektů, šetření probíhalo pod dobu 1
měsíce s rozesláním připomínky po 2 týdnech,
2. kolo šetření – osloveno 1000 subjektů, šetření probíhalo po dobu 4 týdnů,
s připomínkou po 2 týdnech.
Z celkového počtu 2000 oslovených subjektů reagovalo 96 kladně vyplněním
dotazníku. Dosažená míra návratnosti je tedy 4,8 %. Další 10 společností se vyjádřilo ve
smyslu, že nemají zájem podílet se na výzkumu, příp. že se nemohou dotazníkového
šetření zúčastnit z důvodů časového vytížení nebo firemní politiky, které znemožňuje
poskytování interních informací třetím stranám.
5.2
Základní vyhodnocení
5.2.1 Obecné charakteristiky respondentů
Dle očekávání patří naprostá většina respondentů (79,17 %) do kategorie středních
firem. Nicméně ve vzorku se objevilo také 11,46 % procenta malých podniků a 9,37 %
velkých společností (viz Obr. 5.1 – Počet zaměstnanců). Tuto skutečnost lze přikládat
neaktuálnosti databáze, která byla použita jako výchozí zdroj pro sestavení výzkumného
vzorku, dynamičnosti tržního prostředí nebo také vlastnické struktuře jednotlivých
podniků.
39
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
250 a více zaměstnanců
9
50 - 249 zaměstnanců
76
11 - 49 zaměstnanců
11
do 10 zaměstnanců
0
Obr. 5.1 – Počet zaměstnanců společnosti [zpracováno autorem]
Dalším sledovaným kritériem byla délka existence organizace. V tomto směru je vzorek
velmi kompaktní 94 společností (97,92 %) působí v České republice více než 5 let.
Pouze 2 organizace (3,08 %) jsou mladší 2 let.
Více než polovina (52,08 %) podniků ve vzorku spadá do výrobního odvětví (viz. Obr.
5.2 – Odvětví společnosti). K dalším více zastoupeným ekonomickým činnostem patří
obchod (7,29 %), ICT/informatika (5,20 %) nebo doprava a logistika (4,17 %). Čtvrtina
respondentů pak uvedla kategorii ostatní, v které byly nejvíce zastoupeny oblasti
zemědělství (3,13 %), stavebnictví (2,08 %) a komunálních služeb (2,08 %). Úplný
výčet zvolených kategorií je uveden v příloze diplomové práce.
ostatní
24
vládní organizace
0
zdravotnictví
0
cestovní ruch
2
doprava a logistika
4
zábava a média
2
finanční služby
2
obchod
7
výroba
ICT/informatika
50
5
Obr. 5.2 – Odvětví společnosti [zpracováno autorem]
Vyhodnocení dle původu organizace ukázalo, že v případě majoritní části respondentů
(78,13 %) se jedná o domácí společnosti. Další 7,29 % subjektů je původem česká
40
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
společnost, která v současnosti provozuje pobočky v zahraničí. Naopak 14,58 %
společností je zahraničního původu.
Ke klíčovým patřili, v úvodní části dotazníku, otázky zaměřené na počet zaměstnanců
IT oddělení (viz. Obr. 5.3 – Velikost IT oddělení společnosti) a podíl rozpočtu směřující
do oblasti podnikového IS/IT (viz. Obr. 5.3 – Velikost rozpočtu IS/IT společnosti).
Naprostá většina dotazovaných subjektů nemá žádné (44,79 %) nebo spíše menší IT
oddělení
(52,08 %).
Pouze
3
společnosti
(3,13 %)
vykazovaly
větší
podíl
informatických pracovníků.
25 zaměstnanců
10 - 24 zaměstnanců
2
1
1 - 9 zaměstnanců
0/nemáme IT oddělení
50
43
Obr. 5.3 – Velikost IT oddělení společnosti [zpracováno autorem]
Obdobné výsledky vykazovala také otázka zaměřená na rozpočet podnikové
informatiky. Majoritní podíl respondentů (82,29 %) neinvestuje do IS/IT více než 5 %
celkového rozpočtu organizace. Více tedy 6-10 %, resp. 11-25 % vynakládá na tuto
oblast 13,54 %, resp. 3,13 % společností. Pouze 1 organizace (1,04 %) v současnosti
investuje do podnikové informatiky více než 25 % z celkového rozpočtu.
26% a více
11 - 25%
6 - 10%
1
3
13
do 5%
79
Obr. 5.4 – Velikost rozpočtu IS/IT společnosti [zpracováno autorem]
5.2.2 Využití Cloud Computing služeb
Poslední otázka v úvodní části dotazníku byla již zaměřena přímo na Cloud Computing
(viz. Obr. 5.6 – Využití Cloud Computingu). Šetření ukázalo, že 89 respondentů
(92,71 %) nevyužívá těchto služeb. Pouze 7 společností (7,29 %) uvedlo, že má v této
41
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
oblasti již nějaké zkušenosti nebo v současnosti zvažuje možnosti nasazení Cloud
Computing služeb.
ne
ano
89
7
Obr. 5.5 – Využití Cloud Computingu [zpracováno autorem]
5.2.3 Obecné charakteristiky Cloud Computingu
Na následující otázky, resp. na všechny otázky řešící problematiku Cloud Computing
služeb ve větší míře detailu, odpovídaly pouze společnosti aktuálně využívající nebo
plánující nasadit tyto služby. V následujících odstavcích je za vzorek považována
skupina 7 respondentů.
Z výzkumu dále vyplynulo, že v oblasti Cloud Computingu jsou nejvíce využívány
softwarové a infrastrukturní služby (viz. Obr. 5.6 – Využití SaaS, PaaS, IaaS). Tuto
skutečnost v obou případech potvrdili 3 ze 7 respondentů (42,86 %). Další 3 společnosti
(42,86 %) pak plánují zavedení SaaS do 12 měsíců, a 1 společnost (14,28 %) již zkouší
pilotní projekt. U platformních služeb pouze 1 společnost (14,28 %) zkouší pilotní
projekt. Dále 2 organizace (28,57) uvedly, že plánují jejich nasazení do 12 měsíců.
Zbývající 4 subjekty (57,14 %) o PaaS zatím neuvažují. Obdobná je v tomto směru i
situace u infrastrukturních služeb, kde pouze 1 (14,28 %) organizace zvažuje jejich
nasazení do 1 roku a zbývající 3 společnosti (42,86 %) je zatím nehodlají využívat.
3
využíváme v běžném provozu
1
pilotní projekt
3
1
nevyužíváme, ale plánujeme v následujících 12
měsících
nevyužíváme, ani neplánujeme v následujících 12
měsících
3
2
1
4
3
využívali jsme v minulosti
SaaS
PaaS
IaaS
0
1
2
3
4
5
6
7
8
Obr. 5.6 – Využití SaaS, PaaS a IaaS [zpracováno autorem]
V otázce celkového objemu Cloud Computing služeb v aplikačním portfoliu společnosti
uvedla většina respondentů (85,72 %), že žádná kategorie služeb nepřesahuje v tomto
směru hranici 25 %. Další 2 organizace (9,52 %) pak uvádějí podíl těchto služeb do
42
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
50 % všech IS/IT řešení, jedná se o softwarové, resp. platformní služby. Pouze 1
společnost (4,76 %) uvádí, že míra zastoupení IaaS převyšuje 75 % aplikačního
portfolia.
Všechny organizace (100 %) se dále shodují, že Cloud Computing v současnosti
nečerpá více než 25 % rozpočtu vyhrazeného pro IS/IT řešení.
V otázce smlouvy o úrovni poskytovaných služeb se objevili pouze 2 případy (8,52 %),
kdy byla tato smlouva uzavřena. V prvním případě se jednalo zajištění platformních,
v druhém pak infrastrukturních služeb. V ostatních případech byla kvalita služby řešena
v rámci standardní smlouvy (57,14 %) nebo nebyla řešena vůbec (33,33 %).
5.2.4 Softwarové služby
K hlavním otázkám zaměřeným již čistě na softwarové služby patřili důvody pro
nasazení (viz. Obr. 5.7 – Důvody pro adopce SaaS), možné problémy (viz Obr. 5.8 –
Problémy s nasazením SaaS) a využívané aplikace (viz. Obr. 5.9 – SaaS aplikace).
Jako hlavní motivaci pro adopci SaaS uvádí majoritní část respondentů flexibilitu
(85,74 %), snížení nákladů (71,43 %), dále také elasticitu a škálovatelnost (57,14 %).
Méně často byly zmiňovány rychlost nasazení (42,86 %) a podpora pro business
procesy (14,28 %). Bezpečnost nevnímal jako možnou motivaci žádný z respondentů.
bezpečnost
0
rychlost nasazení
3
flexibilita
lepší podpora business procesů
elasticita a škálovatelnost zdrojů
snížení nákladů
6
1
4
5
Obr. 5.7 – Důvody pro adopci SaaS [zpracováno autorem]
Mezi klíčové otázky, které respondenti nejčastěji řešili před vlastní adopcí SaaS, patři-li
zejména možná rizika spojená se závislostí na dodavateli služeb (71,43 %) a možná
ztráta kontroly na IT prostředky (71,43 %). Možných problémů v oblasti IT Governace
se obávalo 42,86 % organizací. Právní omezení a nízkou rychlost odezvy pak
považovalo za problematickou 28,57% respondentů. Po 1 hlasu (14,29%) pak dostala
také dostupnost služeb, bezpečnost a soukromí dat a vysoké náklady.
43
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
V případě problémů, přetrvávajících po nasazení softwarových služeb, byla struktura
odpovědí následující: závislost na dodavateli služeb (85,71 %), ztráta kontroly na IT
prostředky (57,14 %), nízká rychlost odezvy (28,57 %), problémy s IT Governace
(28,57 %), právní omezení (14,29 %), bezpečnost a soukromí dat (14,29 %). Dostupnost
služeb ani případné vysoké náklady nebyly v této souvislosti zmiňovány.
právní omezení
2
1
závislost na dodavateli
5
nízká rychlost odezvy
2
dostupnost služeb
6
2
1
možná ztráta kontroly nad…
5
před
4
po
problémy s IT Governance
3
bezpečnost a soukromí dat
1
vysoké náklady
1
0
2
1
5
10
15
Obr. 5.8 – Problémy s nasazením SaaS [zpracováno autorem]
V otázce využívaných softwarových služeb byl nejčastěji zmiňován email, 42,86 %
společností potvrdilo, že obdobné služby využívalo v průběhu minulých 12 měsíců a
využívá v současnosti. Dále 5 ze 7 respondentů (71,43 %) uvedlo, že plánují začít nebo
nadále odebírat tuto službu také v následujícím období. Mezi další používané aplikace
řadily společnosti správu obsahu (28,57 %) nebo podporu spolupráce (28,57 %).
V tomto směru vyjádřila navíc 1 (14,28 %), resp. 3 organizace (42,86 %) zájem nově
zařadit uvedené služby do svého portfolia. Mezi méně využívané aplikace pak patří
analytika (14,28 %), logistika (14,28 %), finance (14,28 %) a office nástroje (14,28 %).
V následujících 12 měsících pak lze očekávat nárůst v oblasti CRM (28,57 %), logistiky
(28,57 %), financí (28,57 %) a office aplikací (42,86 %).
V závěrečných otázkách pak 3 ze 7 respondentů (42,86 %) potvrzují, že softwarové
služby podporují v jejich organizaci kritické procesy nebo aplikace (viz Obr. 5.17 –
Podpora kritických procesů).
Dále pak 3 společnosti (42,86 %) uvádí, že počet domácí poskytovatelů těchto služeb
nepřevyšuje 3. Ostatní (57,14 %) nemají v současnosti domácího dodavatele služeb.
44
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
žádné
2
služby a podpora
2
1
řízení vztahu se zákazníky /…
2
logistika a zásobování
1
výroba
1
marketing
0
lidské zdroje
1
finance a administrativa
1
1
2
2
správa obsahu
2
2
podpora spolupráce
2
2
office aplikace
1
1
email
3
5
3
3
analytika
1
1
3
1
0
2
v současnosti
v minulých 12 měsících
5
4
6
8
10
v následujících 12 měsících
12
Obr. 5.9 – SaaS aplikace [zpracováno autorem]
V otázce zahraničních poskytovatelů služeb je situace značně obdobná. Pouze 2
respondenti (28,57 %) mají do 3 zahraničních dodavatelů, ostatní respondenti (71,43 %)
nemají žádného (viz Obr. 5.10 – Dodavatelé SaaS).
1 - 3 poskytovatelé
3
1
domácí poskytovatelé
0 poskytovatelů
4
0
6
5
zahraniční poskytovatelé
10
15
Obr. 5.10 – Dodavatelé SaaS [zpracováno autorem]
5.2.5 Platformní služby
V oblasti platformních služeb uvádí všichni respondenti (100 %) jako hlavní motivaci
možnou úsporu nákladů (viz. Obr. 5.11 – Motivace pro PaaS). Dále jsou uváděny také
rychlost nasazení (57,14 %), flexibilita (42,86 %), elasticita a škálovatelnost (42,86 %)
nebo lepší podpora business procesů (28,57 %).
45
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
bezpečnost
0
rychlost nasazení
4
flexibilita
3
lepší podpora business procesů
2
elasticita a škálovatelnost zdrojů
3
snížení nákladů
7
Obr. 5.11 – Motivace pro PaaS [zpracováno autorem]
Za nejsilnější bariéru bránící nasazení platformních služeb považuje 57,14 %
respondentů závislost na dodavateli (viz. Obr. 5.12 - Problémy s nasazením PaaS). Jako
druhé v pořadí jsou uváděny problémy v oblasti IT Governance (42,86 %), následovány
ztrátou kontroly nad IT prostředky (28,57 %) a vysokými náklady (28,57 %). Právní
omezení, dostupnost služeb, bezpečnost a soukromí dat představuje možné riziko pro
14,28 % respondentů.
právní omezení
1
1
závislost na dodavateli
4
nízká rychlost odezvy
1
dostupnost služeb
1
5
před
možná ztráta kontroly nad…
2
problémy s IT Governance
2
3
bezpečnost a soukromí dat
po
2
1
vysoké náklady
2
0
1
5
10
Obr. 5.12 – Problémy s nasazením PaaS [zpracováno autorem]
Po nasazení platformních služeb vnímají respondenti jako možný problém nejsilněji
závislost na dodavateli, k tomuto názoru se přiklání 71,43 % společností. Ztráty
kontroly nad IT prostředky a IT Governance se obávají 2 ze 7 respondentů (28,57 %).
Mezi dále označené položky patří právní omezení (14,28 %), nízká rychlost odezvy
(14,28 %) a vysoké náklady (14,28 %).
Z celého vzorku respondentů v současnosti využívá PaaS pouze 1 společnost. Jedná se o
interní firemní platformu (14,28 %). U tohoto uživatele (14,28 %) pak služba podporuje
46
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
kritické procesy a aplikace (viz Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů). Zároveň je
zajišťována jedním (14,28 %) zahraničním poskytovatelem (viz Obr. 5.13 –
Poskytovatelé PaaS).
1 - 3 poskytovatelé
1
domácí poskytovatelé
0 poskytovatelů
7
6
zahraniční poskytovatelé
0
5
10
15
Obr. 5.13 – Poskytovatelé PaaS [zpracováno autorem]
5.2.6 Infrastrukturní služby
Všichni respondenti (100 %) uvádí, že hlavní motivací pro nasazení infrastrukturních
služeb je potenciální úspora v nákladech (viz. Obr. 5.14 – Důvody pro adopci IaaS).
Mezi dále uváděné důvody patří elasticita a škálovatelnost (71,43 %) a flexibilita
(57,14 %). Dvě organizace (28,57 %) uvádějí, že přínosem infrastrukturních služeb je
rychlost nasazení a lepší podpora business procesů. Bezpečnost označil jako možný
důvod 1 ze 7 respondentů (14,28 %).
bezpečnost
rychlost nasazení
1
2
flexibilita
lepší podpora business procesů
elasticita a škálovatelnost zdrojů
4
2
5
snížení nákladů
7
Obr. 5.14 – Důvody pro adopci IaaS [zpracováno autorem]
Majoritní část respondentů (71,42 %) považuje za bariéru při nasazení infrastrukturních
služeb především přílišnou závislost na dodavateli (viz. Obr. 5.15 – Problémy nasazení
IaaS). Možné ztráty kontroly nad IT prostředky se obávají 3 ze 7 dotazovaných
společností (42,86 %). Dále v pořadí jsou problémy s IT Governance a vysoké náklady,
které vnímá 28,57 % respondentů jako důvod proč využívat tradiční interní datová
centra spíše než si pronajímat infrastrukturu od třetí strany. Právní omezení, nízká
rychlost odezvy, dostupnost služeb, bezpečnost a soukromí dat označilo pouze 14,28 %
dotazovaných.
47
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
Po adopci IaaS se uživatelé obávají především rostoucí závislosti na dodavateli
(85,71 %). Mezi další nejčastěji označované bariéry patří právní omezení (28,57 %),
ztráta kontroly na IT prostředky (28,57 %) nebo problémy s IT Governance (28,57 %).
Na poslední místo řadí respondenti vysoké náklady (14,26 %), bezpečnost a soukromí
dat (14,26 %).
právní omezení
1
2
závislost na dodavateli
5
nízká rychlost odezvy
1
dostupnost služeb
1
6
před
možná ztráta kontroly nad IT…
3
2
po
problémy s IT Governance
2
bezpečnost a soukromí dat
1
vysoké náklady
2
1
2
1
0
2
4
6
8
10
12
Obr. 5.15 – Problémy nasazení IaaS [zpracováno autorem]
K nejvyužívanějším infrastrukturním službám patří databázové systémy (viz. Obr. 5.16
– Využití IaaS, se kterými již mají předcházející zkušenosti 4 dotazovaní (57,14 %).
Stejné procento respondentů (57,14 %) využívá tyto služby i v současnosti.
V následujícím období pak plánuje jejich nasazení 71,42 % společností. Vzácně
vyrovnaná je pak situace v oblasti CPU a datových úložišť. Obě služby používalo
v minulosti a stále užívá 42,85 % společností. V budoucnu by pak mělo toto číslo vzrůst
na hodnotu 57,14 %.
žádné
3
databáze
3
2
4
4
5
v minulých 12 měsících
úložiště
3
3
4
v současnosti
CPU
3
3
4
v následujících 12 měsících
0
5
10
15
Obr. 5.16 – Využití IaaS [zpracováno autorem]
K otázce podpory kritických podnikových procesů se 4 ze 7 respondentů (57,14 %)
staví zamítavě (viz Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů).
48
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
IaaS
3
PaaS
1
1
počet ANO
6
počet NE
SaaS
3
4
0
5
10
Obr. 5.17 – Podpora kritických procesů [zpracováno autorem]
Všichni současní uživatelé IaaS uvádějí, že počet poskytovatelů služeb nepřevyšuje
hodnotu 3 (viz Obr 5.18 – Dodavatelé IaaS). Z toho 1 společnost má pouze zahraniční
dodavatele (14,28 %), zbývající 3 organizace pak odebírají službu od českých
poskytovatelů (42,86 %).
1 - 3 poskytovatelé
3
0 poskytovatelů
1
4
domácí poskytovatelé
6
zahraniční poskytovatelé
0
2
4
6
8
10
12
Obr. 5.18 – Dodavatelé IaaS [zpracováno autorem]
5.2.7 Zhodnocení Cloud Computing služeb
O zhodnocení dopadu Cloud Computingu byly požádány pouze společnosti, které již
mají praktické zkušenosti s těmito službami (viz Obr. 5.19 – Výsledek implementace
SaaS, PaaS, IaaS). Na otázky v této části dotazníku tak odpovídali pouze 4 respondenti.
Všechny společnosti (100 %) považují nasazení Cloud Computingu za úspěšné bez
ohledu na typ využívaných služeb. U softwarových služeb uvádějí 2 organizace (50 %),
že přínosy nebyly tak výrazné, jak očekávaly. Zbývajících 50 % pak naopak zastává
názor, že přínosy byly vyšší než skutečná očekávání. Infrastrukturní služby hodnotí,
jako naplňující očekávání 3 ze 4 respondentů (75 %), 25 % organizací pak považuje
jejich implementaci za velice úspěšnou.
49
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
úspěšné, přínosy předčily očekávání
2
úspěšné, přínosy dle očekávání
1
1
úspěšné, omezené přínosy
3
SaaS
2
PaaS
částečné selhání
0
naprosté selhání
0
0
IaaS
1
2
3
4
5
Obr. 5.19 – Výsledek implementace SaaS, PaaS, IaaS [zpracováno autorem]
Žádná ze společností v současnosti neuvažuje o případných omezeních provozu Cloud
Computing služeb, spíše naopak. Celkem 4 z 6 respondentů (66,67 %) uvedli, že
očekávají zvýšení implementace SaaS. Po 1 dotazovaném (16,67 %) pak sdělilo, že
nárůst SaaS služeb bude značný, resp. že jejich současný stav zůstane v následujícím
období zachován. V oblasti platformních služeb pak 1 společnost z 5 odpovídajících
(20 %) uvedla, že očekává vyšší vytížení platformních služeb. Ostatní organizace
(80 %) pak uvedly, že neplánují změny v této oblasti. Na otázku infrastrukturních
služeb odpovídalo 6 z celkového počtu 7 společností, které již mají zkušenosti s Cloud
Compuitng službami. Majoritní část (66,67 %) neočekává výraznější změny v jejich
nasazení. Zbývají 2 respondenti (33,33 %) pak uvádějí, že hodlají dramatickým
způsobem zvýšit míru využití IaaS ve své společnosti.
5.2.8 Bariéry adopce Cloud Computingu
Důvody proč majoritní část respondentů v současnosti nepoužívá Cloud Computing
služby ilustruje následující graf (viz. Obr. 5.20 – Bariéry adopce Cloud Computing
služeb).
Více než polovina z 89 respondentů označila za hlavní bariéry adopce bezpečnost a
soukromí dat (57,30 %) a obavu ze ztráty kontroly na IT prostředky (53,93 %). Další
často zmiňované problémy jsou vysoké náklady (32,29 %) a dostupnost služeb
(27,08 %). Méně frekventované pak byly nízká rychlost odezvy (14,58 %), problémy
s IT Governace (11,46 %), nebo také právní omezení (8,33 %).
50
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
právní omezení
nízká rychlost odezvy
8
14
dostupnost služeb
26
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
problémy s IT Governance
48
11
bezpečnost a soukromí dat
vysoké náklady
51
31
Obr. 5.20 – Bariery adopce Cloud Computingu [zpracováno autorem]
5.3
Dílčí vyhodnocení
Následující vyhodnocení srovnává adopci Cloud Computing služeb na základě dílčích
charakteristik jednotlivých subjektů, s cílem nalézt další příčiny současného stavu.
Srovnání je provedeno na vzorku všech 96 respondentů.
5.3.1 Velikosti subjektu
Výzkum byl původně zaměřen na segment středně velkých podniků. Pravděpodobně
vlivem neaktuálních informací ve zdrojové databázi do vzorku vstoupily také menší a
velké společnosti.
Celková míra adopce byla 7,29 %, na otázku zda používají Cloud Computing
odpovědělo kladně pouze 7 z 96 dotazovaných. Při diferenciaci odpovědí dle počtu
zaměstnanců jsou výsledky následující. Tyto služby nasadila pouze 1 z celkového počtu
8 velkých společností (12,5 %). V segmentu středních podniků pak potvrdilo
implementaci Cloud Computing služeb pouhých 6 ze 70 respondentů (8,57 %). Ve
vzorku bylo také 11 společností s velikostí do 49 zaměstnanců, žádná z těchto
společností v současnosti nevyužívá ani nezvažuje využití výše zmiňovaného konceptu
(viz. Obr. 5.21 – Adopce dle velikosti subjektu).
51
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
250 a více zaměstnanců
8
1
70
50 - 249 zaměstnanců
6
11
11 - 49 zaměstnanců
počet NE
počet ANO
Obr. 5.21 – Adopce dle velikosti subjektu [zpracováno autorem]
5.3.2 Vyhodnocení dle délky existence
Naprostá většina respondentů spadá do kategorie společností starších 5 let. Pouze 5
z celkových 89 organizací (5,62 %) potvrdilo využívání Cloud Computing služeb. Další
2 dotazovaní uvedli, že jejich podnik spadá mezi začínající organizace, tedy je mladší 2
let. Nicméně v tomto segmentu se ukázala být míra adopce 100 % (viz. Obr. 5.22 –
Adopce dle délky existence).
89
5 let a více
2 - 5 let
méně než 2 roky
5
0
2
počet NE
počet ANO
Obr. 5.22 – Adopce dle délky existence [zpracováno autorem
5.3.3 Vyhodnocení dle odvětví
Převažující odvětvovou orientací respondentu byla výroba (51,04 %). Pouze 1
společnost (2 %) z tohoto segmentu uvedla, že již má zkušenosti s Cloud Computing
službami (viz. Obr. 5.23 – Adopce dle odvětví). Ve vzorku je dále zastoupeno 7
společností pohybujících se v obchodní sféře. Míra adopce je i v tomto případě
minimální (14,29 %), využívání konceptu potvrdil pouhý 1 respondent. V oblasti
ICT/informatiky se pohybuje 5 z 96 dotazovaných, z toho 2 společnosti (40 %) již mají
zkušenost s implementací Cloud Computingu.
52
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
V kategorii ostatní potvrdily využívání jen 3 z 24 společností (12,5 %), respondenti,
kteří využívají Cloud Computing služeb, v tomto případě uvedli jako předmět podnikání
stavebnictví, finanční služby a komunikace.
21
ostatní
cestovní ruch
3
2
4
doprava a logistika
zábava a média
2
finanční služby
2
obchod
výroba
ICT/informatika
6
1
49
1
3
2
počet NE
počet ANO
Obr. 5.23 – Adopce dle odvětví [zpracováno autorem]
5.3.4 Vyhodnocení dle původu společnosti
V kategorii původ společnosti uvedlo 14 dotazovaných, že jejich společnost je součástí
nadnárodní organizace. Z tohoto počtu pak 2 společnosti (14,29 %) potvrdily, že plánují
nebo již využívají Cloud Computing. Celkově se do výzkumu zapojilo 77 domácích
společností, 7 z nich pak uvedlo, že již expandovaly také za hranice České republiky.
Nicméně žádna z těchto společností v současnosti nemá zájem o problematiku Cloud
Computingu. Naproti tomu ze 70 čistě českých podniků 5 (6,67 %) potvrdilo nasazení
těchto služeb (viz. Obr. 5.24 – Adopce dle původu).
53
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
součást (pobočka) mezinárodní
společnosti
12
2
domácí (česká) společnost s
pobočkami v zahraničí
7
70
domácí (česká) společnost
5
počet NE
počet ANO
Obr. 5.24 – Adopce dle původu společnosti [zpracováno autorem]
5.3.5 Vyhodnocení dle velikosti IT oddělení
Převážná část společností uvedla, že nemá, příp. má pouze malé IT oddělení. Mezi
společnostmi, které zaměstnávají do 9 informatických pracovníků, nasadilo Cloud
Computing 6 z celkového počtu 50 respondentů (12 %). U podniků bez IT oddělení se
tyto služby zatím neprosazují. Společnost s 10 - 24 IT pracovníky nepotvrdila
implementaci konceptu. Poslední 2 dotazované subjekty uvedly, že mají rozsáhlé IT
oddělení, 1 společnost (50 %) pak využívá zkoumaných služeb (viz. Obr. 5.25 – Adopce
dle velikosti IT oddělení).
25 zaměstnanců
1
1
10 - 24 zaměstnanců
1
1 - 9 zaměstnanců
44
6
43
0/nemáme IT oddělení
počet NE
počet ANO
Obr. 5.25 – Adopce dle velikosti IT oddělení [zpracováno autorem]
5.3.6 Vyhodnocení dle rozpočtu IT
V otázkách na podíl rozpočtu směřující do IT je situace následující. Pouze 1
z celkového počtu respondentů (1,04 %) uvedl, že na oblast IS/IT vynakládá více než
26 % celkového rozpočtu společnosti, zároveň také potvrdil nasazení Cloud Computing
služeb (viz. Obr. 5.26 – Adopce dle IT rozpočtu). Celkem 3 společnosti pak vynakládají
54
Výzkum adopce Cloud Computing služeb
na tuto činnost do 25 % svých prostředků, z toho 1 dotazovaný uvedl (33,33 %), že
jejich společnost již využívá Cloud Computing. U 13 subjektů tvoří podniková
informatika do 10 % všech výdajů. V této kategorii 15,38 % respondentů již adoptovalo
zmiňované služby. Majoritní část, 79 z 96 dotazovaných, neinvestuje do IS/IT více než
5 % rozpočtu. Pouhých 3,79 % společností pak využívají Cloud Computing.
26% a více
11 - 25%
6 - 10%
do 5%
1
2
1
11
2
76
3
počet NE
počet ANO
Obr. 5.26 – Adopce dle IT rozpočtu [zpracováno autorem]
Možné důsledky vyplývající z výzkumu, možné příčiny současného stavu a slabá místa
provedeného šetření budou probírány v následující kapitole.
55
Diskuze
6
Diskuze
V samotném úvodu této kapitoly je nutno zmínit, že následující závěry jsou vždy
odvozeny z literární rešerše a výsledků výzkumu. V případě jejich aplikace v obecné
rovině je nutné rozlišit mezi koncepty odvozenými od teoretických východisek, které
lze považovat za obecně platné, a vlastní interpretací výzkumu, jejíž platnost je
ovlivněna celou řadou faktorů. V tomto směru je nezbytné uvážit, jak zvolenou velikost
testovaného vzorku, tak i počet společností, které se do dotazníkového šetření zapojily.
Konečný počet respondentů vzhledem k celkovému počtu společností splňujících
nastavená kritéria je poměrně malý. Dále neodpovídá struktuře původního vzorku
z hlediska věkové struktury, odvětví působnosti a dalších kritérií. Dalším problémem,
který se vztahuje spíše na část zaměřenou na uživatele Cloud Computingu, je nízká
četnost respondentů, která v tomto směru do značné míry snižuje vypovídací schopnost
celého šetření.
Nezbytným předpokladem pro odvozování závěrů na základě zjištěných informací je
také jejich možná platnost zejména v českém prostředí. Jakkoliv nelze vyloučit jejich
platnost za hranicemi České republiky, neposkytuje tento výzkum pro tyto úvahy
dostatečné množství informací.
Problematika relativně nízké návratnosti dotazníku, která se bezesporu také negativně
podepsala na přinejmenším problematickém výkladu výsledků, bude diskutována
v samotném závěru této kapitoly.
Samotné dotazníkové šetření odhalilo poměrně nízkou míra adopce Cloud Computing
služeb. V souvislosti s touto problematikou existuje celá řada možných příčin, které
mohli ovlivnit zjištěné výsledky.
Prvním uvažovaným faktorem je velikost, přesněji počet zaměstnanců, společnosti.
V tomto směru lze usuzovat náznak určitého trendu, který naznačuje větší ochotu
směrem k inovacím v oblasti IS/IT s rostoucí velikostí dotazovaného subjektu. Naopak
se nepotvrzuje trend, že Cloud Computing by měl být více atraktivní pro menší a střední
subjekty.
Dalším sledovaným kritériem bylo stáří společností, které se zapojili do výzkumu.
V tomto se směru ukázalo, že začínající společnosti mohou mít větší motivaci pro
56
Diskuze
adopci Cloud Computing služeb pravděpodobně z důvodu často zmiňovaných úspor při
pořízení a později také provozu informačního systému. Dalším možným důvodem, proč
se nové společnosti přiklánějí k tomuto řešení, může být jejich teprve se vyvíjející
obchodní model, který může do značné míry profitovat z flexibility a elasticity, které
Cloud Computing nabízí. Případnou změnu funkcionality nebo kapacit IS/IT lze ve
srovnání s tradičními způsoby dodávky IT zpravidla provést v nesrovnatelně kratším
čase a s minimálními náklady. Naproti tomu již zavedené společnosti nejsou zjevně tak
výrazně motivovány pro nová řešení podnikového informačního systému, mezi hlavní
bariéry mohou patřit již provedené investice do používaných technologií, stejně jako
neochota měnit časem ověřené postupy.
Z hlediska hlavní ekonomické činnosti převažují ve skupině respondentů naprosto
jednoznačně výrobní společnosti, což se mohlo také negativně podepsat na zjištěné míře
adopce Cloud Computing služeb. Výzkum v tomto směru naznačuje, že výrobní
společnosti v českém prostředí nemají v současnosti dostatečně závažné důvody pro
reorganizaci a restrukturalizaci IS/IT. Možný nezájem výrobních podniků může být
spojen s poměrně nízkými investicemi do podnikového IT a pravděpodobně také nízkou
utilizací informačních technologií. Na zcela opačném pólu stojí společnosti zaměřené na
poskytování informační a komunikačních služeb, u kterých lze vysledovat poměrně
zřejmé tendence k inovacím v těchto oblastech. Mezi těmito hraničními případy pak
stojí skupina organizací zaměřených především na oblast obchodu a služeb, která také
ukazuje určité tendence k progresivním přístupům k IS/IT.
Při hodnocení dle původu společnosti jsou také patrné určité rozdíly. Míra adopce u
původem zahraničních organizací je sice vyšší. Z této skutečnosti lze usuzovat, že
zahraniční společnosti jsou v oblasti podnikové informatiky více zainteresovány, hledají
progresivnější řešení, příp. jsou vnitřními nebo vnějšími okolnostmi tlačeny k nižším
výdajům a vyšší efektivitě IS/IT. Situace může být vyvolána také celkově jiným
ekonomickým a zejména technologickým prostředím v zahraničí. Určité zaostávání u
společností v České republice může být v tomto směru důsledkem částečné izolace
našeho prostředí od západních ekonomik před vstupem do Evropské unie. Mírné
zaostávání v oblasti informačních technologií ilustruje i studie Českého statistického
úřadu [ČSU, 2008]. Naproti tomu ryze české společnosti jsou Cloud Computingu
nakloněny o něco méně. Nicméně pokud by existovala prokazatelná závislost mezi
57
Diskuze
geografickým původem nebo působností společnosti, dalo by se očekávat, že se ve
vzorku respondentů objeví také původem české společnosti, které v současnosti působí
také v zahraničí.
Poměrně jednoznačné je vyhodnocení výsledků v závislosti na počtu zaměstnanců IT
oddělení. Společnosti bez informatických pracovníků uvedly, že v současnosti
nevyužívají Cloud Computing služby. Poznatky zjištěné v průběhu dotazníkového
šetření naznačují, že s rostoucím počtem specializovaných zaměstnanců roste také
tendence subjektů k implementaci zkoumaného konceptu. Velikost IT oddělení se
v první řadě řídí odvětvím působnosti organizace. Je zřejmé, že čistě informatické
společnosti se budou vyznačovat značným počtem IT pracovníků. V druhé řadě pak
umožňuje usuzovat na význam, který dotazovaný subjekt, přikládá informačnímu
systému. V českém prostředí se projevuje poměrně výrazný nezájem o tuto oblast, který
může přispívat k nízké míře adopce Cloud Computingu.
Asi nejčastěji zmiňovaným důvodem pro přijetí Cloud Computing služeb je možná
úspora nákladů, a to hned na několika úrovních: pořízení, provoz a údržba IS/IT nebo
také potřeba personálního obsazení. Výzkum sice neprokázal, že by v českém prostředí
docházelo k tak značnému přeinvestování podnikové informatiky, jak předpokládají
někteří zastánci celého konceptu. Naopak se ukázalo, že většina společností nevyužívá
více než 5 % celkového rozpočtu na zajištění informační podpory. Nicméně ze
zjištěných četností lze odvodit náznak rostoucí míry adopce s rostoucími výdaji na
podnikovou informatiku.
Výsledky provedeného šetření ukazují, že společnosti bez Cloud Computing služeb
vnímají jako největší překážky jejich možného nasazení bezpečnost a soukromí svých
dat, obavy ze ztráty kontroly nad IT prostředky a dále pak vysoké náklady nebo
problémy s dostupností služeb. Podobným směrem ukazuje také zahraniční výzkum
provedený společností IDC, podle kterého se možných problému s bezpečností celého
řešení, kontrolou a výkonem služeb obává více než polovina respondentů [Velte, Velte,
Elsenpeter, 2010]. Otázka bezpečnosti Cloud Computing je často diskutovaným
aspektem celého řešení. Možným důvodem, proč se společnosti obávají svěřit svá data
do rukou třetí osoby, je v první řadě citlivá povaha určitých dat, dále pak také
skutečnost, že v případě jejich ztráty může dojít k nevratnému poškození společnosti,
58
Diskuze
podobně jako v případě jejich odcizení. Je možné, že společnosti ve vzorku
respondentů, které nevyužívají Cloud Computing služby, nejsou s celým konceptem
dostatečně seznámeny nebo mu nedůvěřují. Na tuto skutečnost lze usuzovat právě
z četnosti, s jakou byly zmiňovány vysoké náklady jako bariéra adopce.
V tomto směru nabízí otázky zaměřené na uživatele Cloud Computingu naprosto
odlišné informace. Nezávisle na typu využívané služby, tedy pro SaaS, PaaS i IaaS,
patří mezi nejčastěji citované přínosy snížení nákladů, flexibilita, rychlost nasazení nebo
také elasticita a škálovatelnost. V zjištěných četnostech samozřejmě existují určité
odlišnosti podle typu řešení. U softwarových služeb upřednostňují respondenti
flexibilitu a snížení nákladů před elasticitou a škálovatelností. Pro platformní služby
jsou rozhodující náklady, rychlost nasazení, dále také flexibilita. V oblasti infrastruktury
je pořadí následující: náklady, elasticita a flexibilita služeb. Tuto skutečnost lze
přisuzovat povaze jednotlivých služeb.
Informace od společností, které již využívají nebo plánují využívat Cloud Computing,
dále nabídly pohled na možné problémy před adopcí a po nasazení řešení. Opět vcelku
nezávisle na charakteru služeb byla zmiňována především možná ztráta kontroly nad IT
prostředky, závislost na dodavateli a problémy v oblasti IT Governance. U všech typů
byla jako nejzávažnější obava uváděna právě závislost na dodavateli. Tato bariéra navíc
dle většiny respondentů má tendenci přetrvávat a přerůstat v zásadní problém. Riziko
závislosti na dodavateli je často zmiňovaným problémem, jak potvrzují také Feuerlicht,
Burkoň a Šebesta [2011, s. 3]. Tato studie dále uvádí jako další významné problémy
dostupnost vhodných služeb nebo ztrátu kontroly na IT zdroji. Tyto skutečnosti jsou ve
své podstatě pouze důsledkem podstaty celého konceptu Cloud Computing služeb,
vychází zejména z nutnosti spolehnout se v určité oblasti zajišťování IT prostředků na
třetí stranu. Tento problém je spojen s malým počtem poskytovatelů služeb, který
provedené dotazníkové šetření potvrzuje. Otázkou zůstává, zda v případě, že by se
uživatelé snažili zajistit si vyšší přenositelnost dat a více poskytovatelů pro své aplikace,
by tato redundance nevyústila v příliš vysoké náklady.
V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k nejčastěji využívaným službám v českém prostředí
patří oblast SaaS, přesněji aplikace pro komunikaci, podporu spolupráce a správu
firemního obsahu. K podobným závěru dospěl také Feuerlicht, Burkoň a Šebesta
59
Diskuze
[2011], nicméně jimi provedená studie řadí na druhé místo dle míry využití CRM
řešení. Naopak k nejméně využívaným patří platformní služby, infrastrukturní služby
stojí přibližně někde uprostřed. Tato situace je s největší pravděpodobností vyvolána
charakterem jednotlivých typů služeb v kombinaci s nižším zájmem o IS/IT. SaaS jsou
zpravidla dodány ve formě přímo použitelných aplikací, které ve většině případů
vyžadují pouze minimální úpravy před vlastním použitím. Infrastrukturní služby
vyžadují větší znalosti pro vlastní integraci do podnikového řešení. Poslední kategorie,
tedy platforma, je vhodná pouze pro společnosti, které se zabývají vývojem aplikací ať
již pro vlastní potřebu nebo pro další distribuci, těchto společností bylo v konečném
vzorku respondentů jen velmi omezené množství.
V poměrně omezené míře nabídl výzkum také možnost sledovat budoucí vývoj Cloud
Computing služeb. Vzhledem k tomu, že se ve vetší, či menší míře potvrzuje
životaschopnost celého konceptu a to včetně nabízených přínosů, dá se v budoucnu
očekávat další nárůst jejich využití.
V následujících odstavcích budou diskutovány potenciálně problémová místa celého
výzkum a jejich důsledky.
Zvolená forma výzkum, tedy dotazníkové šetření poskytuje zejména kvantitativní
informace. Množina zjištěných poznatků je tak ovlivněna zaměřením dotazníku, dále
pak pořadím, ve kterém jsou otázky sestaveny a pak samozřejmě charakterem
konkrétních otázek, včetně nabízených odpovědí. V rámci šetření tak byly použity
převážně uzavřené nebo polouzavřené otázky, je proto možné, že některé informace
poskytnuté respondenty byly neúplné nebo nepřesné. Ačkoliv tento typ omezuje
dotazovanému blíže se vyjádřit k danému problém, jeho hlavním přínosem je, že
usnadňuje vyplnění celého dotazníku
Hlavním problémem celého šetření se ukázala být nízká míra návratnosti dotazníků, ta
mohla být způsobena hned několika skutečnostmi.
V první řadě lze definovat určitý problém informačního zahlcení potenciálních
respondentů. V současnosti je k dispozici celá řada platforem pro provedení vlastního
výzkumu prostřednictvím internetu a emailových komunikačních kanálů. Tato situace
vyústila v stav, kdy jsou organizace často žádány o účast v několika šetřeních denně.
V takovém případě pak participace dané společnosti závisí na ochotě a zájmu jejich
60
Diskuze
pracovníků. Ze šetření samotného vyplívá, že oblast IS/IT pravděpodobně nestojí přímo
v popředí zájmu společností v českém prostředí. Lepší návratnosti dotazníku lze
pravděpodobně dosáhnout, pokud je společnostem nabídnuta za účast na výzkumu
určitá protihodnota. V rámci tohoto výzkumu ovšem nebylo možné nabídnout
potenciální respondentů více než příp. hlubší účast na studii samotné nebo její výsledky,
což v případě nízkého zájmu o podnikovou informatiku není rozhodně silný argument.
Při provádění dotazníkového šetření je problémem často i firemní politika dotazované
organizace. Podnikový IS/IT bývá často považován za čistě interní záležitost podniku,
informace o jeho charakteru tak jsou třetím stranám poskytovány pouze v omezeném
rozsahu nebo vůbec.
Charakteristickou vlastností distribuovaného dotazníku je také poměrně rozsáhlá
množina znalostí potřebná k jeho kompletnímu vyplnění, zejména tedy části zaměřené
na Cloud Computing služby. Lze předpokládat, že část respondentů kvůli této
skutečnosti dotazník nedokončila.
Problematická mohla být také délka nebo koncepce na jaké je dotazník postaven.
Dotazník byl navržen tak, aby jeho vyplnění nezabralo více než 10 nebo 15 minut.
Nicméně pouze za předpokladu, že potenciální respondent měl k dispozici všechny
potřebné informace.
Výše uvedené informace uvozují další možné úzké místo při provádění dotazníkového
šetření. S ohledem na celkové pojetí otázek, bylo poměrně klíčovým předpokladem pro
kompletní vyplnění dotazníku, že se ten dostane do rukou odpovědné osobně. Bohužel
vzhledem k internímu pojetí IT oddělení nebo jeho úplné absenci nebylo vždy možné
získat kontakt na konkrétní osobu.
Posledním potenciálně úzkým místem je pak samotná definice pojmu Cloud
Computing. Problém při jejím stanovení vychází z poměrně volného definičního rámce
celého oboru.
61
Závěry
7
Závěry
Celková míra návratnosti dotazníku byla pouze 4,8 %, spolu s charakterem skutečností
zjištěných v průběhu výzkumu a strukturou vzorku respondentů omezuje možnosti
ustanovení obecných závěrů.
Hlavní zjištěným poznatkem je skutečnost, že celková adopce Cloud Computingu
nepřesáhla hranici 7,29 %. V průběhu šetření nebylo prokázáno nasazení IT služeb
v oblasti cestovního ruchu, logistiky, obchodu, služeb a zemědělství. Nejnižší
zastoupení má Cloud Computing v oblasti výrobních podniků (2 %) naopak nejvyšší je
u společností orientovaných na informační a komunikační technologie (40 %). Lze
usuzovat, že ekonomická orientace společnosti má dopad i na pozornost, která je
věnována IS/IT.
Výzkum dále naznačil, že s rostoucí velikostí společnosti a vyšším počtem pracovníků
zaměstnaných v IT oddělení, jsou společnosti více motivovány k hledání inovativních a
progresivnějších řešení v oblasti podnikového IS/IT, Cloud Compuitng nevyjímaje.
Lze také usuzovat, že s klesající dobou samostatné existence společnosti, rostou
tendence pro adopci Cloud Computing služeb. Tedy, že nabízí značné přínosy zejména
začínajícím společnostem.
Tendence k adopci Cloud Computingu je snazší s rostoucí velikostí a s klesajícím stářím
společnosti. Naproti tomu původ společnosti se neprokázal jako rozhodující pro danou
problematiku.
Skutečné příčiny současného stavu lze hledat v existujících bariérách bránících nasazení
Cloud Computing služba. Pro rozšíření celého konceptu je potřeba vyřešit sporné
otázky stran bezpečnosti a správy prostředků. V prvním případě se jedná spíše o obavu
podobně jako v případě vysokých nákladů. V druhé pak o opodstatněné riziko spojené
s předáním části pravomocí nad vlastními IT prostředky třetí straně.
Na vzorku respondentů se dále ukázalo, že klíčovými příčinami může být v českém
prostředí nízký zájem o využití potenciálu IS/IT, s tím související nízká utilizace těchto
prostředků. Celkově není možné vyloučit, že značná část respondentů nebyla do doby
konání výzkumu s konceptem Cloud Computingu vůbec seznámena. V tomto směru
mohl být výsledky prováděného šetření ovlivněny také odlišnostmi v definici pojmu
62
Závěry
Cloud Computing tak, jak ji uvádí tato práce a jak jí mají zavedenou jednotliví uživatelé
nebo organizace.
Dále se také prokázalo, že možnost úspory nákladu nemusí v českých podmínkách
poskytovat dostatečnou motivaci pro vstup do sféry Cloud Computing služeb zejména
proto, že společnosti pravděpodobně nevynakládají příliš vysoké investice do oblasti
podnikové informatiky.
Na malém vzorku respondentů se prokázala také použitelnost celého konceptu, včetně
úspěšnosti při jeho uvedení do praxe. V průběhu šetření byly také potvrzeny nejčastěji
zmiňované důvody pro nasazení Cloud Computingu, tedy úspora nákladů, flexibilita,
elasticita a škálovatelnost v oblasti IS/IT.
63
Literatura
8
Literatura
[1] Amazon Web Services, 2011. AWS Elastic Beanstalk. [online] Available at:
<http://aws.amazon.com/elasticbeanstalk/>
[Accessed 10 April 2011].
[2] Armbrust, M. et al., 2009. Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing.
Berkely: University of California.
[3] Baker, C., 2008. HP dismisses Cloud ‘hype’. ZDnet [online] Available at:
<http://www.zdnet.com/news/hp-dismisses-cloud-hype/255222> [Accessed
16 April 2011].
[4] Berman, F., Fox, G., Hey, T., 2002. The Grid: past, present, future.
[5] Binning, D., 2009. Top five cloud computing security issues. Computer Weekly
[online] Available at: <http://www.computerweekly.com/Articles/2010/01/12/235782/Top-fivecloud-computing-security-issues.htm>
[Accessed 20 April 2011].
[6] BusinessCenter.cz, 2011. Zákon o ochraně osobních údajů. [online] Available at:
<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/oou/>
[Accessed 20 April 2011].
[7] Carr, N. G., 2003. IT Doesn´t Matter. Harvard Business Review, 2003. 81(5): p. 512.
[8] Carr, N. G., 2005 The end of Corporate Computing. MIT Sloan Management
Review, 2005. 46(3): p. 67-73.
[9] CreditInfo, 2011. Albertina B2B databáze firem. [online] Available at:
<http://www.creditinfo.cz/creditinfo-reseni/obchodni-a-marketingoveinformace/creditinfo-albertina/> [Accessed 5 March 2011].
[10] Creswell, J. W., 2009. Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed
Methods Approaches. Thousand Oaks: Sage Publications, Inc.
[11] ČSU, 2008. Internetová infrastruktura Český statistický úřad [online] Available at:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/internetova_infrastruktura> [Accessed
26 May 2011].
[12] Danielson, K., 2008. Distinguishing Cloud Computing from Utility Computing.
Ebiz [online] Available at:
<http://www.ebizq.net/blogs/saasweek/2008/03/distinguishing_cloud_computing/> [Accessed
17
April 2011].
[13] De Assunção, M. D., di Costanzo, A., Buyya, R. Evaluating the Cost-Benefit of
Using Cloud Computing toExtend the Capacity of Clusters. University of Melbourne.
64
Literatura
[14] Dickson, G. W., 2003. Drivers of IT Success and Failure - Technology or
Management? North Carolina State University 2003 in Hirvonen, A., 2005. Enterprise
Architecture Planning in Practice: The Prespectives on Information and
Communication Technology Service Porvider and End-User. University of Jyväskylä.
[15] EUR-Lex, 2004. Nařízení komise (ES) č. 364/2004. [online] Available at: <http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:08:03:32004R0364:CS:PDF> [Accessed
10 April
2011]
[16] Farber, D., 2008. Oracle’s Ellison nails Cloud Computing. Cnet News, [online]
Available at: <http://news.cnet.com/8301-13953_3-10052188-80.html> [Accessed 16 April
2011].
[17] Forrester, 2009. Cloud Computing for the Entreprise [online] Available at:
<http://www.forrester.com/imagesV2/uplmisc/CloudComputingWebinarSlideDeck.pdf>
[Accessed 15 April 2011].
[18] Feurelicht, Burkon, Šebesta: 2011. Cloud Computing Adoption: What are the
Issues? Proceedings on Conference of System Integration, 2011.
[19] Furth, B., 2010. Cloud computing Fundamentals, in Furth, B., Escalante, A., 2010.
Handbook of cloud Computing. New York: Springer.
[20] Gála, L., Pour, J., Toman, P., 2006. Podniková informatika. Praha: Grada
Publishing, a.s.
[21] Garfinkel, S. L., 1999. Architects of the information society: 35 years of the
Laboratory for Computer Science at MIT. MIT Press.
[22] Garrison, P. C., 2010. Digital Forensics for Network, Internet and Cloud
Computing: A Forensic Evidence guide for Moving Targets and Data. Burlington:
Elsevier, Inc.
[23] Giurata, P., 2010. SaaS, the Cloud and the Future. Catalysr Resources [online]
Available at: <http://www.catalystresources.com/saas-blog/saas_the_cloud_and_the_future/>
[Accessed 17 April 2011].
[24] Gartner, 2009. Gartner Highlights Five Attributes of Cloud Computing [online]
Available at: <http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=1035013> [Accessed 15 April 2011].
[25] Google, 2011. Google App Engine. [online] Available at:
<http://code.google.com/intl/cs/appengine/>
[Accessed 10 April 2011].
65
Literatura
[26] Hassan, M. M., Huh, E. N., 2010. A Novel Market-Oriented Dynamic
Collaborative Cloud Service Platform. in Furth, B., Escalante, A., 2010. Handbook of
cloud Computing. New York: Springer.
[27] IDC, 2008. Defining Cloud Services and Cloud Computing [online] Avaiable at:
<http://blogs.idc.com/ie/?p=190>
[Accessed 15 April 2011].
[28] IDC, 2010. Cloud Computing 2010. in Velte,Velte, Elsenpeter, 2010. Cloud
Computing: A Practical Approach. New York: McGraw Hill.
[29] Johnson, B., 2008. Cloud computing is a trap, warns GNU founder Richard
Stallman. Guradian Online [online] Available at:
<http://www.guardian.co.uk/technology/2008/sep/29/cloud.computing.richard.stallman>
[Accessed 16
April 2011].
[30] Kaskade, J. 2009.: Public Private Hybrid Cloud. JamesKaskade.com [online]
Available at <http://jameskaskade.com/?p=371> [Accessed 17 April 2011].
[31] Kim, W., et al., 2009. Adoption Issues for Cloud Computing. Proceedings on 7th
International Conference on Advances in Mobile Computing and Multimedia 2009.
[32] Kleiner, K., 2008. Cloud Computing on the Rise – The World Mind is Upon Us.
Singularity Hub [online] Available at: <http://singularityhub.com/2008/07/29/cloudcomputing-on-the-rise-the-world-mind-is-upon-us/> [Accessed 15 April 2011].
[33] Kourpas, E., 2006. Grid Computing: Past, Present and Future. IBM.
[34] Lin, G., Devine, M., 2010. The Role of Networks in Cloud Computing.in Furth, B.,
Escalante, A., 2010. Handbook of cloud Computing. New York: Springer.
[35] Linthicum, D. S., 2009. Cloud Computing and SOA Convergence in Your
Enterprise: A Step-by-Step Guide. Boston: Pearson Education, Inc.
[36] Marks, E. A., Lozano, B., 2010. Executive´s Guide to Cloud Computing. New
Jersey: John Wiley & Sons, Ltd.
[37] Mell, P., Grance, T., 2009. The NIST Definition of Cloud Computing. National
Institute of Standards and Technology.
[38] Microsoft, 2011. Windows Azure. [online] Available at:
<http://www.microsoft.com/windowsazure/>
[Accessed 10 April 2011].
66
Literatura
[39] Parkhill, D. F., 1966. The Challenge of the Computer Utility. Boston: AddisonWesley Publishers, Co.
[40] Ramnath, Ch., 1997. Intermediaries in Cloud-Computing. [online] INFORMS
meeting, Dallas. Available at: <http://meetings2.informs.org/Dallas97/TALKS/MD19.html.>
[Accessed 15 April 2011].
[41] Rittinghouse, J. W., Ransome, J. F., 2010. Cloud Computing: Implementation,
Management and Security. New York: CRC Press.
[42] Salesforce, 2011. Force.com: The leading cloud platform for business apps.
[online] Available at: <http://www.salesforce.com/platform/> [Accessed 10 April 2011].
[43] Sarna, D. E. Y., 2011. Implementing and Developing Cloud Computing
Applications. New York: CRC Press.
[44] Stanoevska-Slabeva, K., Wozniak, T., Ristol, S., 2010. Grid and cloud Computing:
A Business Prespective on Technology and Applications. New York: Springer.
[45] Střížová et al., 2007. Systémové pojetí (hospodářské) organizace. Praha:
Oeconomica.
[46] Taneli, K., 2009. Cloud Computing:Utility Computing over the Internet.Helsinki:
University of Technology
[47] Tharenou, P., Donohue, R., Cooper, B., 2007. Management Research Methods.
Melbourne: Cambridge University Press.
[48] Velte, A. T., Velte, T. J., Elsenpeter, R., 2010. Cloud Computing: A Practical
Approach. New York: McGraw Hill.
[49] Ward, J., Peppard, J., 2002. Strategic Planning for Information Systems.
Chichester: John Wiley & Sons, Ltd.
[50] Youseff, L.; Butrico, M.; Da Silva, D., 2009. Toward a Unified Ontology of Cloud
Computing. University of California: Departement of Computer Science
[51] ZOHO, 2011. Build Custom Apps for almost all your business Leeds. [online]
Available at: <http://www.zoho.com/creator/> [Accessed 10 April 2011].
67
Přílohy
9
Přílohy
[1] Dotazník – Míra adopce Cloud Computing Služeb
[2] Dotazníkové šetření – základní vyhodnocení
[3] Dotazníkové šetření – vyhodnocení podle velikosti organizace
[4] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle stáří organizace
[5] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle odvětví organizace
[6] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle původu organizace
[7] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle počtu IT zaměstnanců
[8] Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle IT rozpočtu
68
Přílohy
Příloha č. 1: Dotazník – Míra adopce Cloud Computing Služeb
Vážená paní / vážený pane,
obracím se na Vás s žádostí o spolupráci při realizaci výzkumného projektu řešeného s
přispěním Vysoké Školy Ekonomické v Praze. Studie je zaměřena na zjištění míry
adopce Cloud Computing služeb v ČR a s touto problematikou souvisejících informací.
Vzhledem k Vámi zastávané pracovní pozici si Vás dovoluji oslovit a požádat o
zodpovězení několika následujících otázek, které Vám nezaberou více než 15 minut
času.
Velice si vážím Vaší spolupráce a předem děkuji za Vámi věnovaný čas.
Bc. Margaris Nikos
1. Kolik má Vaše společnost zaměstnanců?
□
□
□
□
1-10
11-49
50-249
250 a více
2. Jak dlouho již existuje Vaše organizace?
□
méně než 2 roky (start-up)
□
2-5 let
□
5 let a více
3. Jaká je odvětvová orientace Vaší společnosti?
□
□
□
□
□
ICT / informatika
výroba
obchod
finanční služby
zábava a média
□
□
□
□
□
doprava a logistika
cestovní ruch
Zdravotnictví
vládní organizace
jiné: …
4. Jaký je původ Vaší společnosti?
□
□
□
domácí (česká) společnost
domácí (česká) společnost s pobočkami v zahraničí
součást (pobočka) mezinárodní společnosti
Přílohy
5. Kolik zaměstnanců má IT oddělení Vaší společnosti?
□
□
□
□
0 / nemáme IT oddělení
1-9
10-24
25 a více
6. Jak velká část rozpočtu Vaší společnosti (přibližně) směřuje do oblasti IT?
□
□
□
□
do 5%
6-10%
11-25%
26% a více
Cloud Computing
Cloud Computing představuje alternativu k běžně instalovaným softwarovým
produktům. Umožňuje jednoduchý a zároveň flexibilní přístup k virtualizovaným IT
prostředkům, poskytovaným ze vzdáleného data centra prostřednictvím komunikační
sítě (internetu), které jsou ve formě služeb zpřístupněny značnému množství uživatelů
na základě pay-as-you-use modelu.
Cloud Computing služby jsou zpravidla členěny do následujících 3 kategorií infrastrukturní služby (IaaS, např. Amazon Web Services EC2), platformní služby
(PaaS, např. Google App Engine) a aplikační služby (SaaS, např. Salesforce.com
CRM).
7. Využíváte, resp. plánujete využívat, Cloud Computing služby ve Vaší společnosti?
□
□
Ano
Ne
8. Jak velká část rozpočtu IT směřuje do oblasti Cloud Computing služeb?
□
□
□
□
do 25%
26-50%
51-75%
76% a více
Přílohy
9. V jakém stavu se Vaše společnost nachází vzhledem k následujícím typům Cloud
Computing služeb?
SaaS
PaaS
IaaS
využívali jsme
v minulosti
nevyužíváme,
ani neplánujeme
v následujících
12 měsících
nevyužíváme,
ale plánujeme
v následujících
12 měsících
pilotní projekt
využíváme
v běžném
provozu
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
10. Jaké u Vás mají procentuální zastoupení jednotlivé typy Cloud Computing služeb (SaaS,
PaaS, IaaS) v rámci celého aplikačního portfolia?
SaaS
PaaS
IaaS
nevyužíváme
do 25%
26-50%
51-75%
76% a více
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
11. Jakým způsobem má Vaše společnost ošetřen provoz a dodržování kvality Cloud
Computing služeb?
SaaS
PaaS
IaaS
pbecná dohoda o
úrovni poskytované
služby (SLA, Service
Level Agreemen)
uživatelsky
definovaná dohoda o
úrovni poskytované
služby
v rámci smlouvy o
poskytování služby
není smluvně ošetřen
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
Software-as-a-Service (SaaS)
Software-as-a-Service (SaaS) představuje způsob distribuce softwaru, při kterém jsou
aplikace provozovány ve vzdáleném datovém centru poskytovatele a uživatelům jsou
zpřístupněny ve formě služeb prostřednictvím komunikačních sítí (internetu).
12. Jaká kritéria považujete za hlavní motivaci pro adopci softwarových služeb (SaaS,
Software-as-a-Service)?
□
□
□
□
□
□
snížení nákladů
elasticita a škálovatelnost
lepší podpora business procesů
flexibilita
rychlost nasazení
bezpečnost
Přílohy
13. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy před a po adopci softwarových služeb (SaaS,
Software-as-a-Service)?
vysoké náklady
bezpečnost a soukromí dat
problémy s IT Governance
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
dostupnost služeb
nízká rychlost odezvy
závislost na dodavateli
právní omezení
před adopcí
po adopci
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
14. Jaké softwarové služby (SaaS, Software-as-a-Service) využívala, využívá, resp. plánuje
využívat Vaše organizace?
využívali jsme
v minulých 12 měsících
využíváme v
současnosti
plánujeme
v následujících 12
měsících
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
analytika
email
office aplikace
podpora spolupráce
správa obsahu
finance a administrativa
lidské zdroje
marketing
výroba
logistika a zásobování
řízení vztahu se
zákazníky/podpora prodeje
služby a podpora
15. Podporují softwarové služby (SaaS, Software-as-a-Service) kritické procesy?
□
□
Ano
Ne
16. Kolik domácích, resp. zahraničních poskytovatelů softwarových služeb (SaaS, Softwareas-a-Service) má Vaše společnost?
0
1-3
4-6
7 a více
domácí poskytovatelé
□
□
□
□
zahraniční poskytovatelé
□
□
□
□
Přílohy
Platform-as-a-Service (PaaS)
Platform-as-a-Service (PaaS) reprezentuje skupinu služeb, které nabízí uživateli
kompletní prostředí pro provozování, vývoj nebo testování aplikací prostřednictvím
komunikačních sítí (Internet). Poskytovány jsou tedy hardwarové prostředky, včetně
operačního systému a další dodatečné služby.
17. Jaká kritéria považujete za hlavní motivaci pro adopci platformních služeb (PaaS,
Platform-as-a-Service)?
□
□
□
□
□
□
snížení nákladů
elasticita a škálovatelnost
lepší podpora business procesů
flexibilita
rychlost nasazení
bezpečnost
18. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy před a po adopci platformních služeb (PaaS,
Platform-as-a-Service)?
vysoké náklady
bezpečnost a soukromí dat
problémy s IT Governance
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
dostupnost služeb
nízká rychlost odezvy
závislost na dodavateli
právní omezení
před adopcí
po adopci
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
19. Jaké platformní služby (PaaS, Platform-as-a-Service) využívala, využívá, resp. plánuje
využívat Vaše organizace?
Force.com
Microsoft Azure
Google App Engine
AWS Elastic Beanstalk
ZOHO Creator
jiné: …
využívali jsme v minulých
12 měsících
využíváme v
současnosti
plánujeme
v následujících 12
měsících
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
20. Podporují platformní služby (PaaS, Platform-as-a-Service) kritické procesy?
□
□
Ano
Ne
Přílohy
21. Kolik domácích, resp. zahraničních poskytovatelů platformních služeb (PaaS, Platform-asa-Service) má Vaše společnost?
domácí poskytovatelé
zahraniční poskytovatelé
0
1-3
4-6
7 a více
□
□
□
□
□
□
□
□
Infrastructure-as-a-Service
V případě Infrastructure-as-a-Service (IaaS) se jedná zpravidla o poskytování
výpočetního výkonu, infrastruktury a datových úložišť. Tyto služby jsou zpravidla
realizovány
pomocí
virtualizace
a
uživateli
jsou
nabízeny
prostřednictvím
komunikačních sítí.
22. Jaká kritéria považujete za hlavní motivaci pro adopci infrastrukturních služeb (IaaS,
Infrastructure-as-a-Service)?
□
□
□
□
□
□
snížení nákladů
elasticita a škálovatelnost
lepší podpora business procesů
flexibilita
rychlost nasazení
bezpečnost
23. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy před a po adopci infrastrukturních služeb
(IaaS, Infrastructure-as-a-Service)?
vysoké náklady
bezpečnost a soukromí dat
problémy s IT Governance
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
dostupnost služeb
nízká rychlost odezvy
závislost na dodavateli
právní omezení
před adopcí
po adopci
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
24. Jaké infrastrukturní služby (IaaS, Infrastructure-as-a-Service) využívá Vaše organizace?
CPU
úložiště
databáze
využívali jsme v minulých 12
měsících
využíváme v
současnosti
plánujeme
v následujících 12
měsících
□
□
□
□
□
□
□
□
□
Přílohy
25. Podporují infrastrukturní služby (IaaS, Infrastructure-as-a-Service) kritické procesy?
□
□
Ano
Ne
26. Kolik domácích, resp. zahraničních poskytovatelů infrastrukturních služeb (IaaS,
Infrastructure-as-a-Service) má Vaše společnost?
domácí poskytovatelé
zahraniční poskytovatelé
0
1-3
4-6
7 a více
□
□
□
□
□
□
□
□
Zhodnocení
27. Jak hodnotíte výsledek implementace Cloud Computing služeb ve Vaší společnosti?
SaaS
PaaS
IaaS
naprosté
selhání
částečné
selhání
úspěšné,
omezené
přínosy
□
□
□
□
□
□
□
□
□
úspěšné,
přínosy dle
očekávání
úspěšné,
přínosy
předčily
očekávání
□
□
□
□
□
□
28. Jak vidíte vývoj Cloud Computing služeb ve Vaší společnosti v následujících 12 měsících?
SaaS
PaaS
IaaS
ukončení
provozu
pokles využití
bez změn
částečný
nárůst využití
dramatický
nárůst využití
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
□
Obavy, bránící adopci Cloud Computing služeb
29. Jaká kritéria považujete za hlavní problémy při adopci Cloud Computing služeb?
□
□
□
□
□
□
□
vysoké náklady
bezpečnost a soukromí dat
problémy s IT Governance
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
dostupnost služeb
nízká rychlost odezvy
právní omezení
Přílohy
Závěrečné informace, poznámky
Dále prosím vyplňte následující identifikační údaje. Tyto informace nebudou použity v
žádném veřejně publikovaném výstupu tohoto výzkumu. Budou sloužit pouze pro
potřeby navázání dalšího kontaktu v případě Vašeho zájmu o další spolupráci.
Všechny dokončené dotazníky budou striktně použity pouze pro účely výzkumu. V
případě zájmu Vám budou výsledky šetření poskytnuty.
Velice děkuji za Váš čas a Vaši spolupráci.
Bc. Nikos Margaris
30. Na jaké pozici pracujete?
31. Měla by Vaše společnost zájem nadále se podílet na této studii?
□
□
Ano
Ne
32. V případě zájmu o další spolupráci, příp. zaslání výsledků studie uveďte prosím Váš
kontaktní email?
33. Prostor pro poznámky, případně další informace, které byste touto cestou chtěli sdělit
Přílohy
Příloha č. 2: Dotazníkové šetření – základní vyhodnocení
Základní charakteristiky
Počet zaměstnanců společnosti
Odpověď
do 10 zaměstnanců
11 - 49 zaměstnanců
50 - 249 zaměstnanců
250 a více zaměstnanců
Absolutní četnost
0
11
76
9
Relativní četnost
0,00 %
11, 46 %
79,17 %
9, 37 %
Stáří společnosti
Odpověď
méně než 2 roky
2 - 5 let
5 let a více
Absolutní četnost
Relativní četnost
3,08 %
2
0,00 %
0
97,92 %
94
Ekonomická orientace společnosti
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
5,21 %
ICT/informatika
5
52,08 %
výroba
50
7,29 %
obchod
7
2,08 %
finanční služby
2
2,08 %
zábava a média
2
4,17 %
doprava a logistika
4
2, 08%
cestovní ruch
2
0,00 %
zdravotnictví
0
0,00 %
vládní organizace
0
24
25%
ostatní
zemědělství – 3,13 %, stavebnictví, komunální služby – 2,08 %, komunikace, školství, energetika,
zakázková strojní výroba, služby, kartonážní výroba, služby ve stavebnictví, geologické a ekologické
služby, slévárenství, správa nemovitostí, vzdělávací organizace, rybářství, inženýrské služby, výroba a
obchod, realizace lešeňových konstrukcí, obchod a služby, projektová činnost – 1,04 %
Původ společnosti
Odpověď
domácí (česká) společnost
domácí (česká) společnost s pobočkami v zahraničí
součást (pobočka) mezinárodní společnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
75
7
14
78,13 %
7,29 %
14,58 %
Absolutní četnost
Relativní četnost
43
50
1
2
44,79 %
52,08 %
1,04 %
2,08 %
Počet zaměstnanců IT oddělení
Odpověď
0/nemáme IT oddělení
1 - 9 zaměstnanců
10 - 24 zaměstnanců
25 zaměstnanců
Přílohy
Rozpočet IT oddělení
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
79
13
3
1
82,29%
13,54%
3,13%
1,04%
Absolutní četnost
Relativní četnost
7
89
7,29 %
92,71 %
do 5 %
6 - 10 %
11 - 25 %
26 % a více
Využití Cloud Computingu
Odpověď
ano
ne
Společnosti využívající Cloud Computing
Využití služeb
Odpověď
SaaS
využívali jsme v minulosti
Absolutní
četnost
0
Relativní
četnost
0,00 %
Absolutní
četnost
0
Relativní
četnost
0,00 %
Absolutní
četnost
0
Relativní
četnost
0,00 %
0
0,00 %
4
57,14 %
3
42,86 %
3
42,86 %
2
28,57 %
1
14,29 %
1
14,29 %
1
14,29 %
0
0,00 %
3
42,86 %
0
0,00 %
3
42,86 %
nevyužíváme, ani
neplánujeme v následujících
12 měsících
nevyužíváme, ale
plánujeme v následujících
12 měsících
pilotní projekt
využíváme v běžném
provozu
PaaS
IaaS
Zastoupení služeb v aplikačním portfoliu
Odpověď
SaaS
PaaS
IaaS
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
nevyužíváme
3
42,86 %
6
85,71 %
4
57,14 %
do 25 %
3
42,86 %
1
14,29 %
1
14,29 %
26-50 %
1
14,29 %
0
0,00 %
1
14,29 %
51-75 %
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
76 % a více
0
0,00 %
0
0,00 %
1
14,29 %
Podíl rozpočtu IT oddělení
Odpověď
do 25 %
26-50 %
51-75 %
76 % a více
Absolutní četnost
7
0
0
0
Relativní četnost
100,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Přílohy
Dohoda o úrovni poskytovaných služeb
Odpověď
SaaS
PaaS
IaaS
Absolutní
četnost
0
Relativní
četnost
0,00 %
Absolutní
četnost
0
Relativní
četnost
0,00 %
Absolutní
četnost
0
Relativní
četnost
0,00 %
uživatelsky definovaná
dohoda o úrovni
poskytovaných služeb
0
0,00 %
1
14,29 %
1
14,29 %
v rámci smlouvy o
poskytovaní služeb
4
57,14 %
6
85,71 %
2
28,57 %
není smluvně ošetřen
3
42,86 %
0
0,00 %
4
57,14 %
obecná dohoda o úrovni
poskytovaných služeb (SLA)
Motivace pro SaaS
Odpověď
Absolutní četnost
snížení nákladů
elasticita a škálovatelnost zdrojů
lepší podpora business procesů
flexibilita
rychlost nasazení
bezpečnost
Relativní četnost
5
4
1
6
3
0
71,43 %
57,14 %
14,29 %
85,71 %
42,86 %
0,00 %
Problémy proti SaaS
Odpověď
před
po
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
vysoké náklady
1
14,29 %
0
0,00 %
bezpečnost a soukromí dat
1
14,29 %
1
14,29 %
problémy s IT Governance
3
42,86 %
2
28,57 %
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
5
71,43 %
4
57,14 %
dostupnost služeb
1
14,29 %
0
0,00 %
nízká rychlost odezvy
2
28,57 %
2
28,57 %
závislost na dodavateli
5
71,43 %
6
85,71 %
právní omezení
2
28,57 %
1
14,29 %
Přílohy
Využívané SaaS aplikace
Odpověď
v minulých 12
měsících
Absolutní Relativní
četnost
četnost
v současnosti
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
v následujících 12
měsících
Absolutní Relativní
četnost
četnost
analytika
1
14,29 %
1
14,29 %
1
14,29 %
email
3
42,86 %
3
42,86 %
5
71,43 %
office aplikace
1
14,29 %
1
14,29 %
3
42,86 %
podpora spolupráce
2
28,57 %
2
28,57 %
5
71,43 %
správa obsahu
2
28,57 %
2
28,57 %
3
42,86 %
finance a administrativa
1
14,29 %
0
0,00 %
2
28,57 %
lidské zdroje
0
0,00 %
0
0,00 %
1
14,29 %
marketing
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
výroba
0
0,00 %
0
0,00 %
1
14,29 %
logistika a zásobování
řízení vztahu se zákazníky /
podpora prodeje
1
14,29 %
1
14,29 %
2
28,57 %
0
0,00 %
0
0,00 %
2
28,57 %
služby a podpora
0
0,00 %
0
0,00 %
1
14,29 %
žádné
2
28,57 %
2
28,57 %
0
0,00 %
Podpora kritických procesů prostřednictvím SaaS
Odpověď
Absolutní četnost
ano
ne
Relativní četnost
3
4
42,86 %
57,14 %
Dodavatelé SaaS
Odpověď
domácí poskytovatelé
zahraniční
poskytovatelé
Absolutní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
0 poskytovatelů
5
71,43 %
4
57,14 %
1 - 3 poskytovatelé
2
28,57 %
3
42,86 %
4 - 6 poskytovatelů
0
0,00 %
0
0,00 %
7 a více poskytovatelů
0
0,00 %
0
0,00 %
Motivace pro PaaS
Odpověď
snížení nákladů
elasticita a škálovatelnost zdrojů
lepší podpora business procesů
flexibilita
rychlost nasazení
bezpečnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
7
3
2
3
4
0
100,00 %
42,86 %
28,57 %
42,86 %
57,14 %
0,00 %
Přílohy
Problémy proti PaaS
Odpověď
před
po
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
vysoké náklady
2
28,57 %
1
14,29 %
bezpečnost a soukromí dat
1
14,29 %
0
0,00 %
problémy s IT Governance
3
42,86 %
2
28,57 %
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
2
28,57 %
2
28,57 %
dostupnost služeb
1
14,29 %
0
0,00 %
nízká rychlost odezvy
0
0,00 %
1
14,29 %
závislost na dodavateli
4
57,14 %
5
71,43 %
právní omezení
1
14,29 %
1
14,29 %
Využívané PaaS služby
Odpověď
v minulých 12
měsících
Absolutní Relativní
četnost
četnost
v současnosti
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
v následujících 12
měsících
Absolutní Relativní
četnost
četnost
Force.com
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
Microsoft Azure
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
Google App Engine
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
AWS Elastic Beanstalk
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
ZOHO Creator
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
žádné
ostatní (interní firemní
platforma)
6
85,71 %
6
85,71 %
6
85,71 %
1
14,29 %
1
14,29 %
1
14,29 %
Podpora kritických procesů prostřednictvím PaaS
Odpověď
Absolutní četnost
ano
ne
Relativní četnost
1
6
14,29 %
85,71 %
Dodavatelé PaaS
Odpověď
domácí poskytovatelé
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
0 poskytovatelů
7
100,00 %
1 - 3 poskytovatelé
0
4 - 6 poskytovatelů
0
7 a více poskytovatelů
0
zahraniční
poskytovatelé
Absolutní
četnost
6
85,71 %
0,00 %
1
14,29 %
0,00 %
0
0,00 %
0,00 %
0
0,00 %
Přílohy
Motivace pro IaaS
Odpověď
Absolutní četnost
snížení nákladů
elasticita a škálovatelnost zdrojů
lepší podpora business procesů
flexibilita
rychlost nasazení
bezpečnost
Relativní četnost
7
5
2
4
2
1
100,00 %
71,43 %
28,57 %
57,14 %
28,57 %
14,29 %
Problémy proti IaaS
Odpověď
před
po
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
vysoké náklady
2
28,57 %
1
14,29 %
bezpečnost a soukromí dat
1
14,29 %
1
14,29 %
problémy s IT Governance
2
28,57 %
2
28,57 %
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
3
42,86 %
2
28,57 %
dostupnost služeb
1
14,29 %
0
0,00 %
nízká rychlost odezvy
1
14,29 %
0
0,00 %
závislost na dodavateli
5
71,43 %
6
85,71 %
právní omezení
1
14,29 %
2
28,57 %
Využívané IaaS služby
Odpověď
v minulých 12
měsících
Absolutní Relativní
četnost
četnost
v současnosti
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
v následujících 12
měsících
Absolutní Relativní
četnost
četnost
CPU
3
42,86 %
3
42,86 %
4
57,14 %
úložiště
3
42,86 %
3
42,86 %
4
57,14 %
databáze
4
57,14 %
4
57,14 %
5
71,43 %
žádné
3
42,86 %
3
42,86 %
2
28,57 %
Podpora kritických procesů prostřednictvím IaaS
Odpověď
Absolutní četnost
ano
ne
Relativní četnost
3
4
42,86 %
57,14 %
Dodavatelé IaaS
Odpověď
domácí poskytovatelé
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
0 poskytovatelů
4
57,14 %
1 - 3 poskytovatelé
3
4 - 6 poskytovatelů
0
7 a více poskytovatelů
0
zahraniční
poskytovatelé
Absolutní
četnost
6
85,71 %
42,86 %
1
14,29 %
0,00 %
0
0,00 %
0,00 %
0
0,00 %
Přílohy
Hodnocení implementace služeb
Odpověď
SaaS
PaaS
IaaS
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
naprosté selhání
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
částečné selhání
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
úspěšné, omezené přínosy
úspěšné, přínosy dle
očekávání
úspěšné, přínosy předčily
očekávání
2
50,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
1
25,00 %
3
75,00 %
2
50,00 %
0
0,00 %
1
25,00 %
Hodnocení implementace služeb
Odpověď
SaaS
PaaS
IaaS
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
ukončení provozu
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
pokles využití
0
0,00 %
0
0,00 %
0
0,00 %
bez změn
1
16,67 %
4
66,67 %
4
66,67 %
částečný nárůst využití
4
66,67 %
1
16,67 %
0
0,00 %
dramatický nárůst využití
1
16,67 %
0
0,00 %
2
33,33 %
Společnosti nevyužívající Cloud Computing
Bariéry adopce SaaS, PaaS, IaaS
Odpověď
vysoké náklady
bezpečnost a soukromí dat
problémy s IT Governance
možná ztráta kontroly nad IT prostředky
dostupnost služeb
nízká rychlost odezvy
právní omezení
Absolutní četnost
31
51
11
48
26
14
8
Relativní četnost
34,83 %
57,30 %
12,36 %
53,93 %
29,21 %
15,73 %
8,99 %
Přílohy
Příloha č. 3: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle velikosti organizace
Adopce dle velikosti organizace
Odpověď
počet ANO
počet NE
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
1 - 10 zaměstnanců
0
0,00 %
0
0,00 %
11 - 49 zaměstnanců
0
0,00 %
11
100,00 %
50 - 249 zaměstnanců
6
8,57 %
64
91,43 %
250 a více zaměstnanců
1
12,50 %
7
87,50 %
Příloha č. 4: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle stáří organizace
Adopce dle stáří organizace
Odpověď
počet ANO
počet NE
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
méně než 2 roky
2
100,00 %
0
0,00 %
2 - 5 let
0
0,00 %
0
100,00 %
5 let a více
5
5,62 %
89
94,38 %
Příloha č. 5: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle odvětví organizace
Adopce dle odvětví organizace
Odpověď
počet ANO
počet NE
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
ICT/informatika
2
40,00 %
3
60,00 %
výroba
1
2,00 %
49
98,00 %
obchod
1
14,29 %
6
85,71 %
finanční služby
0
0,00 %
2
100,00 %
zábava a média
0
0,00 %
2
100,00 %
doprava a logistika
0
0,00 %
4
100,00 %
cestovní ruch
0
0,00 %
2
100,00 %
ostatní
3
12,50 %
21
87,50 %
Přílohy
Příloha č. 6: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle původu organizace
Adopce dle odvětví organizace
Odpověď
počet ANO
počet NE
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
domácí (česká) společnost
5
6,67 %
70
93,33 %
domácí (česká) společnost s pobočkami v zahraničí
0
0,00 %
7
100,00 %
součást (pobočka) mezinárodní společnosti
2
14,29 %
12
85,71 %
Příloha č. 7: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle počtu IT zaměstnanců
Adopce dle odvětví organizace
Odpověď
počet ANO
Absolutní
četnost
počet NE
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
0/nemáme IT oddělení
0
0,00%
43
100,00%
1 - 9 zaměstnanců
6
12,00%
44
88,00%
10 - 24 zaměstnanců
0
0,00%
1
100,00%
25 zaměstnanců
1
50,00%
1
50,00%
Příloha č. 8: Dotazníkové šetření – vyhodnocení dle IT rozpočtu
Adopce dle odvětví organizace
Odpověď
počet ANO
počet NE
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
do 5 %
3
3,80%
76
6 - 10 %
2
15,38%
11
84,62%
11 - 25 %
1
33,33%
2
66,67%
26 % a více
1
100,00%
0
0,00%
96,20%
Download

Cloud Computing v českém prostředí