12/11/2011
KŘIŽOVATKY
ČSN 73 6102
Obsah:
Termíny a definice
Druhy
h a typy křižovatek
kř ž
k
Návrhové prvky křižovatek
Posouzení délek rozhledu
Kapacitní posouzení křižovatek
Vybavení křižovatek (odvodnění,
bezpečnostní prvky,
osvětlení)
KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
křižovatka - je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu
protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny. Za křižovatku se
nepovažuje připojení lesních a polních cest, sjezdy k nemovitostem a
připojení obslužných dopravních zařízení - např. čerpací stanice pohonných hmot,
odpočívky apod. Jedná se o tzv. sjezd.
křížení - je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají,
aniž jsou vzájemně (fyzicky) propojeny, nebo místo, v němž se pozemní komunikace v
půdorysném průmětu protíná s drážní komunikací
komunikací, popř
popř. s jinými zařízeními nebo vedeními
(např. vodoteč).
přejezd - úrovňové křížení pozemní komunikace s drážní komunikací, tzv.železniční přejezd,
popř. úrovňové křížení cyklistického pruhu s jiným dopravním pruhem pozemní komunikace.
Názvu se užívá i pro označení zpevněné části středního dělícího pásu sloužící k umožnění
jízdy vozidla do opačného (odvráceného) jízdního pásu směrově rozdělené komunikace.
přechod - úrovňové křížení pozemní komunikace s komunikací pro chodce
mimoúrovňové křížení - křížení, v němž se komunikace protínají, ale jsou
vedeny v různých úrovních
nadjezd - mimoúrovňové křížení komunikace v úrovni nad jinou komunikací
podjezd - mimoúrovňové křížení komunikace v úrovni pod jinou komunikací
přechod - úrovňové křížení komunikace pro pěší s jinou komunikací
nadchod - mimoúrovňové křížení komunikace pro pěší v úrovni nad jinou komunikací
podchod - mimoúrovňové kříženi komunikace pro pěší v úrovni pod jinou komunikací
KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
Průplet - Jízdní manévr, při kterém dochází:
-k postupnému připojování a
odbočování vozidel (přípojný
a odbočný bod jsou od sebe
vzdálené)
KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
větev křižovatky jízdní pruh nebo pás,
který
propojuje
pozemní komunikace
v oblasti křižovatky.
hranice křižovatky - místo,
v němž se mění původní
příčný řez komunikace pro
konstrukční uspořádání
křižovatky
průběžný pruh na křižovatce jízdní pruh určený pro jízdní
proud, který projíždí křižovatkou
bez odbočení
odbočovací pruh na
křižovatce – jízdní pruh určený
pro jjízdní p
p
proud,, který
ý
v křižovatce odbočuje vlevo
nebo vpravo
připojovací pruh na
křižovatce – jízdní pruh určený
pro jízdní proud, který
v křižovatce odbočoval a má se
zařadit do průběžného pruhu
paprsek křižovatky
úsek
pozemní
komunikace
na
křižovatce od místa
průsečíku
os
k
hranici křižovatky
.
oblast křižovatky prostor uvnitř hranic
křižovatky.
KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
funkční oblast křižovatky - fyzická oblast křižovatky a úseky křižujících se
komunikací, na kterých řidiči vozidel uskutečňují rozhodování a provádějí
manévry nutné před vjezdem do fyzické oblasti křižovatky.
fyzická oblast křižovatky - plocha uvnitř hranice křižovatky
konvenční křižovatka (úplná) - křižovatka, na které se všechny křižovatkové
pohyby uskutečňují v oblasti křižovatky.
nekonvenční křižovatka (neúplná) - křižovatka, na které se uskutečňuje jen
část křižovatkových pohybů a zbývající pohyby se provádějí mimo oblast
křižovatky.
křižovatka se zalomenou předností - úrovňová křižovatka se třemi nebo
čtyřmi paprsky, na které hlavní komunikace nesleduje přímý směr ale odbočuje
vpravo nebo vlevo.
nároží - plocha trojúhelníkového tvaru mezi obloukem okraje vozovky úrovňové
křižovatky a vnějšími okraji přilehlých křižujících se jízdních pruhů, která
umožňuje plynulé odbočení vpravo.
samostatný sjezd - připojení sousední nemovitosti na silnici nebo místní
komunikaci.
sjezd - připojení účelové komunikace na silnici nebo místní komunikaci.
KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
Střetný (kolizní) bod - místo na křižovatce, na němž dochází k vzájemnému křížení,
slučování nebo rozvětvování jízdních směrů
PRŮSEČNÁ KŘIŽOVATKA
- 32 střetných bodů – 8
přípojných + 8 odbočných +
16 křižných
OKRUŽNÍ
KŘIŽOVATKA
- 8 střetných bodů – 4
přípojné + 4 odbočné
- ke křížení vozidel pod
malým úhlem 15° (přípojný
a odbočný bod jsou blízké či
splývají)
Křižný bod - střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují
Přípojný bod - střelný bod, v němž se dva nebo více jízdních směrů slučují do jednoho směru
Odbočný bod - střetný bod, v němž se jeden jízdní směr rozvětvuje do dvou nebo více směrů
1
12/11/2011
KŘIŽOVATKY
KŘIŽOVATKY
KŘIŽOVATKY JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK
KŘIŽOVATKY JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK
KŘIŽOVATKY
KŘIŽOVATKY
Rozdělení křižovatek
Rozdělení křižovatek
Podle možnosti řízení dopravy na:
Podle stupně usměrnění dopravy na:
prosté křižovatky (křižovatky neusměrněné),
na nichž nejsou dopravní směry rozčleněny do jednotlivých
jízdních směrů, a to ani stavebními úpravami ani dopravními
vodorovnými či svislými značkami.
křižovatky částečně usměrněné, na nichž jsou některé vybrané dopravní směry
stavebními úpravami (např. ostrůvky) a dopravními vodorovnými a svislými značkami
rozčleněny do jednotlivých jízdních směrů. Obvykle je usměrnění provedeno pouze na
hlavní či dopravně významnější komunikaci.
křižovatky neřízené, kde přednost jízdy v daných dopravních směrech je dána pouze
vyhláškou stanovenými pravidly provozu na pozemních komunikacích (hlavní a vedlejší
směr, přednost zprava, pravidla pro chodce na přechodech aj.).
křižovatky řízené, kde přednost jízdy je dána signálním plánem světelně signalizačního
zařízení. (Pod řízenou křižovatkou není myšlena křižovatka, kde přednost v jízdě je
určována přímým řízením provozu příslušníkem policie či jiné oprávněné osoby. Podmínkou
j řízení
je
ří
í pomocíí světelné
ět l é signalizace.
i
li
Podle výškové úrovně nivelet křižujících se komunikací na:
křižovatky úrovňové, kde překřížení (případně styk) os křižujících se komunikací
probíhá v jedné výškové úrovni.
usměrněné křižovatky, kde je stavebními úpravami a dopravními značkami přesně
vymezen možný dopravní pohyb všech dopravních proudů.
s dělícím ostrůvkem na vedlejší komunikaci,
s řadicím pruhem pro odbočení vlevo,
s řadicím pruhem pro odbočení vpravo,
s připojovacím pruhem,
se středním ostrovem: - nepojížděným, částečně či plně pojížděným.
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
křižovatky mimoúrovňové, na níž jsou vzájemně propojeny pozemní komunikace
křižující se (případně stýkající se) na dvou či více různých výškových úrovních.
DÁLE JEN ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
6 ZÁKLADNÍCH VZORŮ
PODKLADY PRO NÁVRH KŘIŽOVATEK
• situace stávajícího stavu alespoň v měř. 1: 500
• údaje o křižujících se komunikacích:
-výhledové kategorie komunikací
-výhledové intenzity dopravy
-výhledové skladby dopravních proudů (větší poloměry pro kamiony)
-výhledové zavedení trasy MHD
KDY A JAKOU
KŘIŽOVATKU
POUŽÍT?
• údaje o intenzitě dopravních proudů – nejlépe hodinové intenzity
průměrné a špičkové
Druh:
Typ:
neřízená
úrovňová
mimoúrovňová
se světelnou
signalizací, okružní
• údaje o dopravních nehodách – ve stávající křižovatce se zjišťuje:
-výskyt nehod a jejich četnost
-nejčastější typ nehod
-nejčastější příčina nehod
Pro nehody je rozhodující počet a typ střetných
(kolizních) bodů - body křižné jsou nejnebezpečnější
2
12/11/2011
1.
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
ZMENŠIT ROZSAH PLOCH KDE MŮŽE
DOCHÁZET KE KONFLIKTŮM
2. SNÍŽIT POČET STŘETNÝCH BODŮ
ROZLEHLÁ KŘIŽOVATKA
Rozlehlé křižovatky
umožňují provádění
nestandardních manévrů
(řazení vozidel, otáčení,
najíždění do protisměrů
apod.), nezajišťují
psychologickou jistotu
řidičů a je na nich možno
snáze přehlédnout
dopravní značení.
NEHODOVÁ LOKALITA
BEZPEČNĚJŠÍ KŘIŽOVATKA
Lze je proto považovat za
mnohem nebezpečnější,
než křižovatky usměrněné
např. dopravním ostrůvky.
znemožnění
levého
odbočení v křižovatce
a jeho umožnění v
odsunuté poloze
- přestavbou komplikované
křižovatky na okružní
- přestavbou komplikované
křižovatky na jednodušší
typ
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
viz dále
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
2. SNÍŽIT POČET STŘETNÝCH BODŮ
3. ZAJISTIT VHODNÝ ÚHEL KŘÍŽENÍ
CO SE ŠPATNÝM PŮVODNÍM ŘEŠENÍM?
PŮVODNÍ NÁVR
RH
- fyzickým znemožněním určitých
dopravních pohybů v křižovatce
DŮLEŽITÉ:
Úrovňové křížení (připojení) paprsků vedlejší a hlavní komunikace se
doporučuje v pravém úhlu.
Šikmé křížení (připojení) lze provést „jen“ v rozmezí úhlu 75o až 105o.
Je-li úhel menší jak 75o, resp. větší jak 105o, upraví se směrové vedení osy
vedlejší komunikace směrovým vychýlením pomocí oblouku s poloměrem větším
nebo roven 150 m (nejméně však 50 m u silnic a 45 m u místních komunikací
obslužných a komunikací účelových) tak, aby vlastní křížení (připojení) bylo
kolmé.
ZJISTIT
NADŘAZENÉ
PROUDY
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
4. SNÍŽIT RYCHLOST VOZIDEL NA VJEZDU DO
KŘIŽOVATKY
Rychlost vozidel přijíždějících do křižovatky, zejména na příjezdu z
vedlejší komunikace, by měla být co nejnižší. Pomalejší vozidla
snáze dodržují přednosti v jízdě a případné kolize nemají fatální
následky.
Tohoto efektu lze dosáhnout pomocí vhodně
navržených
směrovacích,
dělících
nebo
ochranných
ostrůvků
ostrůvků,
přestavbou
ramen
křižovatky nebo přestavbou křižovatky na
okružní.
Použití
těchto
opatření
zároveň
znemožňuje předjíždění v křižovatce
nebo v její těsné blízkosti.
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
5. PRO ZASTAVUJÍCÍ NEBO POMALU JEDOUCÍ
VOZIDLA
V
KŘIŽOVATCE
NAVRHNOUT
ODBOČOVACÍ NEBO PŘIPOJOVACÍ PRUHY
Realizací
odbočovacích
pruhů nebo
zvýšením počtu
průběžných pruhů
se zvyšuje
kapacita
křižovatek i jejich
bezpečnost.
Oddělením odbočujících proudů se snižuje množství potenciálních
konfliktních bodů a zároveň se snižuje závažnost nehod při nárazu do
zadní části vozidla (především vlivem nižší rychlosti)
3
12/11/2011
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
6. ZAJISTIT OCHRANU CHODCŮ
Ochranu chodců lze
nejlépe zajistit pomocí
ochranných dopravních
ostrůvků.
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
7. ZAJISTIT SROZUMITELNOST
DOPRAVY V KŘIŽOVATCE
ORGANIZACE
Řidiči by, pokud možno, měli mít
zajištěnu jednoznačnou
srozumitelnost organizace dopravy v
křižovatce, aby nedocházelo ke
zmatkům v provozu (jednoznačné
vymezení stop čar, jízdních pruhů,
přechodů
ř h dů apod.).
d)
TO LZE ZAJISTIT:
- použitím jednoduchých vzorů křižovatek
- vhodným výškovým a směrovým řešením
- usměrněním a vedením jednotlivých jízdních proudů
v křižovatce – opticky nebo fyzicky
- dostatečným a včas viditelným a srozumitelným vyznačením
tvaru a řazení před křižovatkou
- zajištěním u vícepruhových komunikací, aby pravý jízdní
pruh v mezikřižovatkovém úseku procházel v křižovatce jako
přímý
Ty snižují délku přechodu a
zkracují čas nutný k
bezpečnému přechodu
vozovky nebo alespoň její
části
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
8. ZAJISTIT PSYCHOLOGICKOU JISTOTU ŘIDIČE
8. ZAJISTIT PSYCHOLOGICKOU JISTOTU ŘIDIČE
PRO ZAJIŠTĚNÍ PSYCHOLOGICKÉ JISTOTY ŘIDIČE JE NUTNO, ABY:
KŘIŽOVATKY SE ZALOMENOU PŘEDNOSTÍ A
JEJICH ÚPRAVY
- hlavní komunikace byla širší než vedlejší a aby byl zajištěn přímý
průběh hlavní komunikace
y y zřízeny
y odbočovací a p
připojovací
p j
pruhy
p
y na hlavní komunikaci
- byly
- byly umístěny směrové ostrůvky a dopravní stíny do vedlejší
komunikace
- byla realizována opatření ke snížení rychlosti na vedlejší
komunikaci před vjezdem do křižovatky (snížením počtu jízdních
pruhů, zúžením krajnice)
PŮVODNÍ NÁVRH
Z TOHOTO POHLEDU JSOU NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KŘIŽOVATKY
SE ZALOMENOU PŘEDNOSTÍ !!!
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
9. ZAJISTIT PŘEHLEDNOST KŘIŽOVATKY
9. ZAJISTIT PŘEHLEDNOST KŘIŽOVATKY
PŘEHLEDNOST KŘIŽOVATKY LZE NEJLÉPE ZAJISTIT:
- použitím kolmého křížení (viz bod 3)
- zajištěním co největšího rozhledového pole a jeho udržování
Úrovňová
křižovatka
pozemních
komunikací se nesmí umístit na
železniční
přejezd
p
j
přes
p
pozemní
p
komunikaci ani v jeho bezprostřední
blízkosti (viz ČSN 73 6380).
Na to si opravdu dejte pozor
a tyto situace nepodceňujte
Úrovňová křižovatka se nesmí umístit
tak, aby žádná její funkční plocha
zasahovala
do
rozhledových
trojúhelníků podle ČSN 73 6102,
(rozhledová pole pro řidiče silničních
vozidel a chodce)
TADY NĚCO JE
Častým nešvarem jsou
např. kontejnery na
odpadky nebo automobily
umístěné v rozhledových
trojúhelnících přechodu i v
rozhledu přechodu pro
chodce
4
12/11/2011
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
10.
ZAJISTIT VČASNOU VIDITELNOST KŘIŽOVATKY
VČASNOU VIDITELNOST KŘIŽOVATKY LZE NEJLÉPE ZAJISTIT:
- správným umístěním křižovatky z hlediska směrového a výškového
- správným a v předstihu osazeným dopravním značením
- dobře viditelným a vhodně umístěným světelně signalizačním
zařízením (pokud je navrhováno)
- zřízením dělících ostrůvků na vedlejší komunikaci
- optickým odlišením prostoru křižovatky (např. změnou okolní
výsadby, zvýrazněním prostoru křižovatky odlišným materiálem,
vodorovným značením)
- odlišným osvětlením křižovatky (intenzivnější osvětlení)
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
10.
správné umístění křižovatky z hlediska směrového a výškového
Vhodné umístění z hlediska směrového:
v přímé – z hlediska směrového vedení osy
křižujících se komunikací, zejména osy
hlavní komunikace je nejvhodnější
umístění úrovňové křižovatky ve směrové
přímé – nejlepší řešení
ve velkém směrovém oblouku – pokud je nutno
umístit křižovatku do směrového oblouku,
pak poloměr oblouku by měl být minimálně
odpovídající návrhové rychlosti hlavní
komunikace zvýšené o 20 km/h
Vhodné umístění z hlediska výškového vedení:
ve vydutém (údolnicovém) zaoblení nivelety –
nejvhodnější
v přímkovém sklonu do 3 % –
přijatelné řešení
Nevhodné je umístění křižovatky ve vypuklém zaoblení podélného profilu a nedoporučuje se v
úseku se zvýšeným počtem jízdních pruhů ve stoupání a klesání nivelety.
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
10.
ZAJISTIT VČASNOU VIDITELNOST KŘIŽOVATKY
správným a v předstihu osazeným dopravním značením
ZAJISTIT VČASNOU VIDITELNOST KŘIŽOVATKY
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
11.
NEUMOŽNIT PŘÍMOU OBSLUHU NEMOVITOSTÍ
V OBLASTI KŘIŽOVATKY
Sjezdy nebo vjezdy na pozemky nebo
parkovací pruhy a pásy by vždy měly
být situovány mimo oblast křižovatky
tak, aby nedocházelo k přejíždění
jízdních pruhů (zejména přídatných)
nebo k zastavování vozidel v
průběžných
ůběž ý h
nebo
b
odbočovacích
db č
í h
pruzích..
Tento
požadavek,
zejména
ve
městech, však nelze vždy přímo
zajistit. Je pak nezbytné využít např.
směrovacích a dělících ostrůvků a
zamyslet se nad vhodnou organizací
dopravy – realizací parkovacích nebo
zastavovacích zálivů, pásů apod.
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
CO DÁLE DODRŽET?
Vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích (ČSN 736110):
Funkční skupina
uspořádání křižovatek
A
mimoúrovňové
B
mimoúrovňové, úrovňové
C
úrovňové
uspořádání
jízdních pásů
rozdělené
rozdělené
nerozdělené
rozdělená
nerozdělené
Vzdálenosti
křižovatek v m
minimální
1000
150
(70 při vhodné
organizaci
d
dopravy)
)
50
Vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích (ČSN 736101):
Vzdálenost křižovatek v km na dálnicích a silnicích
dálnice a
Návrhová rychlost rychlostní silnice
směrově
rozdělené
120
4,0
100
4,0
90
80
3,0
70
60
50
-
s neomezeným přístupem
směrově
směrově nerozdělené
I. třídy
II. a III. třídy
rozdělené
2,5
2,5
2,0
1,5
-
2,0
2,0
1,5
1,0
-
1,5
1,0
0,5
0,25
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
CO DÁLE DODRŽET?
Vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích (ČSN 736110):
Vzdálenost křižovatek se měří od os křižujících/připojovaných komunikací.
V odůvodněných případech a při rekonstrukcích může vzdálenost
křižovatek klesnout pod hodnoty uvedené v předchozí tabulce.
Na komunikacích obslužných nižšího dopravního významu je vzdálenost
křižovatek bez omezení.
Vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích (ČSN 736101):
Vzdálenost křižovatek bez přídatných pruhů se měří od os
křižujících/připojovaných komunikací.
Vzdálenost křižovatek s přídatnými pruhy (tedy i MÚK) se měří ve směru
staničení o konce připojovacího pruhu první křižovatky k začátku
odbočovacího pruhu druhé křižovatky
5
12/11/2011
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
CO DÁLE DODRŽET?
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
CO DÁLE DODRŽET?
Vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích (ČSN 736110):
Vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích (ČSN 736101):
Vzdálenost křižovatek se měří od os křižujících/připojovaných komunikací.
Vzdálenost křižovatek bez přídatných pruhů se měří od os
křižujících/připojovaných komunikací.
V odůvodněných případech a při rekonstrukcích může vzdálenost
křižovatek klesnout pod hodnoty uvedené v předchozí tabulce
tabulce.
Vzdálenost křižovatek s přídatnými pruhy (tedy i MÚK) se měří ve směru
připojovacího
p j
pruhu
p
první
p
křižovatky
y k začátku
staničení o konce p
odbočovacího pruhu druhé křižovatky
Na komunikacích obslužných nižšího dopravního významu je vzdálenost
křižovatek bez omezení.
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
CO DÁLE DODRŽET?
Navrhování sjezdů a připojení k nemovitostem (ČSN 736110):
Sjezdy připojující účelové komunikace a samostatné sjezdy připojující sousední
nemovitosti (vjezdy do budov a na pozemky) se navrhují na místních komunikacích a
na průjezdních úsecích silnic v souladu s požadavky uvedenými v tabulkách min.
vzdáleností křižovatek.
Na komunikacích funkční skupiny C a v odůvodněných případech i B mohou být
samostatné sjezdy umístěny podle potřeby
Navrhování sjezdů a připojení k nemovitostem (ČSN 736101):
Sjezdy připojující účelové komunikace a samostatné sjezdy připojující sousední
nemovitosti se nedovolují zřizovat na dálnicích a rychlostních silnicích, čtyř a
vícepruhových silnicích s neomezeným přístupem a ostatních silnicích I. třídy (s
výjimkou sjezdů určených pro správce komunikace).
Pokud to neohrozí bezpečnost dopravy lze výjimečně zřídit sjezd na silnici I. třídy.
V ostatních případech se sjezdy zřizují ve vzdálenost dle tabulky min. vzdáleností
křižovatek (tyto vzdálenosti lze, pokud to neohrozí bezpečnost dopravy, snížit). Na
silnicích II. a III. třídy kategorií S 7,5, S 6,5 a S 4,0 se vzdálenosti mezi sjezdy neomezují.
Vzájemné vzdálenosti křižovatek lze v blízkosti větších sídelních útvarů
(obce nad 30 tis. obyvatel) nebo rozsáhlých průmyslových aglomerací
(průmyslové zóny s provozem nad 10 000 voz/24 hod) snížit až o 50 .
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY
ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATEK
CO DÁLE DODRŽET?
Křížení komunikací s dráhami (ČSN 736110)
Křížení místních komunikací s dráhami se zřizuje mimoúrovňově
nadjezdem nebo podjezdem.
Úrovňové křížení místní komunikace s dráhou (přejezd) se může navrhnout v
odůvodněných případech se souhlasem silničního správního úřadu a drážního
správního úřadu pouze na komunikacích funkční skupiny C případně B nižšího
dopravního významu (netýká se drah tramvajových).
Křížení komunikací s dráhami (ČSN 736101)
Křížení dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy s dráhami
se zásadně zřizuje mimoúrovňově nadjezdem nebo podjezdem.
U ostatních komunikacích se úrovňové křížení silnice s dráhou (přejezd) může
navrhnout pouze v odůvodněných případech, a to se souhlasem silničního
správního úřadu a drážního správního úřadu (a to výjimečně i u silnic I. třídy).
Přejezd má být umístěn v přímém úseku silniční i železniční trasy. Šikmé křížení je
možno provést do úhlu 45
6
Download

Křižovatky