11.12.2011
KŘIŽ‐01‐Úvod.ppt
KŘIŽOVATKY
Úvod
Základní předpisy pro křižovatky
2
14:52:56
• Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon)
• Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
• Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích
• Vyhl.č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních
komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích
•
•
•
•
• TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích
• TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích
• TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení
• TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích
• TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací
• TP 188 Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek
Ing. Vladislav Křivda, Ph.D.
Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB‐TU Ostrava
14:52:56
Křižovatka & Křížení
Křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny.
Křížení je místo, kde se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají, aniž jsou vzájemně propojeny, nebo místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protíná s drážní komunikací, příp. jinými vedeními.
Křížení může být:
 mimoúrovňové – při vedení jedné p
j
komunikace přes druhou bez jejich vzájemného propojení (např. křížení polní cesty s dálnicí)
 úrovňové – při vzájemně nepropojených komunikacích, které se protínají v jedné úrovni (např. křížení železniční dráhy se silnicí)
Základní členění křižovatek
Podle výškové úrovně nivelet křižujících se komunikací
Úrovňová křižovatka
6
14:52:56
14:52:56
ZDROJ: ČSN 73 6102
Základní členění křižovatek
14:52:56
ZDROJ: ČSN 73 6102
5
4
Mimoúrovňová křižovatka
NIVELETA = výškový průběh osy pozem
mní komunikace
3
ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikacích
ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic
ČSN
73 6101 P j kt á í il i dál i
ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
Základní členění křižovatek
ČSN 73 6102
1
11.12.2011
Základní členění křižovatek
7
14:52:56
styková
Základní členění křižovatek
14:52:56
Podle počtu a orientace ramen
průsečná
8
Podle řízení
vidlicová
řízená (se světelným signalizačním zařízením – SSZ)
neřízená
hvězdicová
odsazená
9
okružní
Základní členění křižovatek
14:52:56
10
Základní členění křižovatek
14:52:56
Podle stupně usměrnění
Příklad použití ze zahraničí
(Finsko)
prostá
usměrněná
11
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
14:52:56
12
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
14:52:56
Úrovňová neřízená křižovatka
Dopravně významnější
pozemní komunikace
• pohyb nepřerušen
• psychologické ovlivnění řidiče v případě příjezdu jiných vozidel z vedlejší komunikace (řidič na hlavní nemá 100% jistotu, zda mu bude přednost dána)
• vlevo odbočující vozidla dávají přednost protisměru Dopravně méně významná
pozemní komunikace
• dávají přednost, event. zastavují
Úrovňová řízená křižovatka
Dopravně významnější
pozemní komunikace
• pohyb přerušen – vozidla zastavují
• určitá část vozidel zdržena Dopravně méně významná
pozemní komunikace
• pohyb přerušen – vozidla zastavují
• v příznivém případě některá vozidla nezdržena
2
11.12.2011
13
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
14:52:56
Ovlivnění dopravních proudů na křižovatce
14
14:52:56
Okružní křižovatka
Dopravně významnější
pozemní komunikace
• pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen
• psychologické ovlivnění psychologické ovlivnění
v místě slučování dopravních proudů
• pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen
• psychologické ovlivnění psychologické ovlivnění
v místě slučování dopravních proudů
Hranice křižovatky
• z hlediska provozu (podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích):
• § 2, písmeno x)
Hranice křižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" nebo "Příčná čára souvislá s nápisem STOP"; kde taková dopravní značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky.
kři í k j
k
ZDROJ: ČSN 73 6102
14:52:56
17
14:52:56
Dopravně významnější
pozemní komunikace
• pohyb (i vlevo odbočujících vozidel) nepřerušen
• ovlivnění při odbočování vozidel z dopravního proudu
• psychologické ovlivnění při slučování proudů
• pohyb i odbočujících vozidel nepřerušen (křižovatka úplná), nutnost dát přednost v jízdě v místě napojení na hlavní komunikaci
• z hlediska dopravně technického (podle ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikací):
• část 1, odst. 6.8 (resp. část 2, odst. 8.6):
Hranice křižovatky je čára spojující krajní body příčných řezů křížících se komunikací v místě, v němž se mění jejich původní příčný řez pro konstrukční uspořádání křižovatky.
Základní prvky křižovatky
Kolizní body
18
14:52:56
K ‐ křižný, P ‐ přípojný, O ‐ odbočný (odpojný), průpletový
ZDROJ: ČSN 73 6102
a)
b)
c)
d)
ZDROJ: ČSN 73 6102
• pohyb průběžných (přímých) dopravních proudů nepřerušen
• pohyb odbočujících vozidel přerušen pohyb odbočujících vozidel přerušen
(křižovatka neúplná)
Hranice křižovatky
16
14:52:56
Dopravně méně významná
pozemní komunikace
ZDROJ: ČSN 73 6102
15
Mimoúrovňová křižovatka
Dopravně méně významná
pozemní komunikace
3
11.12.2011
Výhledové intenzity
19
14:52:56
• křižovatky silnic a dálnic (podle ČSN 73 6101):
• za výhledovou intenzitu se uvažuje padesátirázová intenzita silničního provozu (pro dvoupruhové obousměrné části křižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních směrů (pro směrově rozdělené části křižovatky)
20
Orientační maximální kapacity různých typů křižovatek
14:52:56
ZDROJ: ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
• křižovatky místních komunikací (podle ČSN 73 6110):
• za výhledovou intenzitu se uvažuje intenzita špičkové hodiny stanovená přepočtem podle denního rozdělení intenzit
ř
čt
dl d
íh
děl í i t it
Informativní určení typu křižovatky
21
14:52:56
[voz/den]
14:52:56
22
Úroveň kvality dopravy (ÚKD)
• výkonnost křižovatek se posuzuje podle přílohy A v ČSN 73 6102 (resp. podle TP 188, TP 81, TP 135 ...):
• určuje stupně kvality dopravy a stanovuje jejich charakteristiky pro úrovňové neřízené křižovatky, křižovatky se SSZ a mimoúrovňové křižovatky
• požadované stupně kvality dopravy pro křižovatky na:
• dálnicích, rychlostních silničních a silnicích I. třídy
• silnicích II. třídy
il i í h II tříd
• silnicích III. třídy
• rychlostních místních komunikacích a přechodových úsecích stupeň C
stupeň D
t
ňD
stupeň E
stupeň D
• je‐li intenzita špičkové hodiny na rychlostní místní komunikaci a na jejím přechodovém úseku dosahována v období výjezdových a návratových špiček, připouští se použití stupně E
23
[voz/den]
Limitní hodnoty střední doby zdržení proudů na vjezdu do úrovňové neřízené křižovatky ZDROJ: ČSN 73 6102
ZDROJ: ČSN 73 6102 • místních komunikacích
24
14:52:56
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
(průsečné, stykové i okružní)
14:52:56
stupeň E
• u místních komunikací funkční skupiny C se výkonnost posuzuje v místech připojení intenzivních dopravních proudů (např. obchodní centra, parkoviště, sportoviště ...)
• v kratších časových úsecích se připouští dosažení stupně F po dobu nejvíce jedné hodiny
• posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a příslušné kvality pohybu chodců a provozu cyklistů se řídí podle ČSN 73 6110
Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky
4
11.12.2011
Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky
14:52:56
14:52:56
29
28
• umístění křižovatky (zejména úrovňové) ve směrovém vedení trasy:
• nejvhodněji v přímém směru a v plochých obloucích
14:52:56
• umístění křižovatky ve výškovém vedení trasy:
• nejvhodněji ve vydutém zaoblení podélného profilu a v přímkovém sklonu do 3 %
Značky pro podélný profil (podle ČSN 01 3466):
‐ křižovatky dálnic, silnic a městských komunikacích s odbočením:
a) vlevo, b) oboustranným, c) vpravo
Vzájemné vzdálenosti křižovatek
Vzájemné vzdálenosti křižovatek
• měří se:
• na silnicích bez přídatných pruhů a na místních komunikacích mezi osami křižujících se komunikací
• na dálnicích a silnicích s přídatnými pruhy ve směru staničení od konce připojovacích pruhů první křižovatky k začátku odbočovacích pruhů následující křižovatky
• nejmenší vzájemné vzdálenosti křižovatek:
j
ší áj
é dál
ti křiž t k
• na místních komunikacích podle ČSN 73 6110 (viz dále)
• na silnicích a dálnicích podle ČSN 73 6101 (viz dále)
• nevhodné v případě stykové křižovatky je umístění na vnitřní straně směrového oblouku s malým poloměrem
14:52:56
ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky – docc. Ing.I. Mahdalová, Ph.D.
• opatření přispívající k plynulosti a bezpečnosti dopravy (výběr):
• použití jednoduchých vzorů křižovatky
• návrh vzoru křižovatky se známou a jednotnou organizací dopravy (např. okružní křižovatka, mimoúrovňová křižovatka čtyřlístková)
• jednotné nebo podobné řešení křižovatek na jednom tahu silniční komunikace nebo v celé oblasti
• zřízení vyhrazených pruhů pro jednotlivé křižovatkové pohyby (odbočení vlevo, přímý směr, odbočení vpravo)
ří ý ě db č í
)
• řízení dopravy pomocí SSZ
• návrh dopravních ostrůvků
• vodorovné a svislé dopravní značení
ZDROJ: ČSN 73 6102 Poloha křižovatky
ZDROJ: ČSN 73 6102 ZDROJ: ČSN 73 6102 ČSN 01 3466 Výkresy inženýrských staveb – Výkresy pozemních komunikací
14:52:56
Plynulost a bezpečnost dopravy
• poloha křižovatky ... (viz dále)
ZDROJ: ČSN 73 6102 – Příloha A
27
26
30
• vzdálenost mezi křižovatkami má umožnit
• řazení do odbočovacích pruhů (odbočení vlevo a vpravo) a do průběžných jízdních pruhů pro přímý směr
• státní délky front vozidel zdržených vjezdem do křižovatky
• umístění dopravního značení podle TP 65 (Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích) a TP 169 (Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích)
Vzájemné vzdálenosti křižovatek
14:52:56
*
* dle změny Z1 (dříve 500 m)
ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky – docc. Ing.I. Mahdalová, Ph.D.
25
5
11.12.2011
2002/2003
34
14:52:56
Prostorové uspořádání
• návrh vhodného typu křižovatky (tj. úrovňové nebo mimoúrovňové) závisí na:
• kategorii, třídě a funkční třídě křižujících se pozemních komunikací
• intenzitě dopravy na křižujících se pozemních komunikacích
• dopravně technických vlastnostech jednotlivých typů křižovatek
• požadavcích na zajištění bezpečnosti silničních provozu
• místních podmínkách
křižovatky na dálnicích, rychlostních silnicích a rychlostních místních komunikacích:
na dálnicích rychlostních silnicích a rychlostních místních komunikacích:
• křižovatky
• vždy jako mimoúrovňové (viz ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110)
ZDROJ: ČSN 73 6102 2010
• křižovatky na silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích funkční skupiny B:
• mimoúrovňovou křižovatka lze navrhnout v těchto případech (resp. jejich kombinacích
• intenzita dopravy je vyšší než kapacita možné úrovňové křižovatky
• je nutné zajistit bezpečnost dopravy odstraněním úrovňového křížení dopravních proudů a snížením počtu a nebezpečnosti kolizních bodů (zejména při intenzitách blízkých kapacitě úrovňové křižovatky)
• topografie místa křižovatky vytváří vhodné podmínky pro návrh mimoúrovňové křižovatky s přijatelnými stavebními a provozními náklady
TOPOGRAFIE = vědní obor o tvarech zemského povrchu, které popisuje, měří a zobrazuje, mapování, místopis
ZDROJ: ČSN 73 6102 14:52:56
Prostorové uspořádání
• mimoúrovňové KŘÍŽENÍ pozemních komunikací se navrhuje v těchto případech:
• vzájemné připojení křižujících se pozemních komunikací v místě křížení není vhodné z důvodů bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a/nebo možné, případně obtížné, s ohledem na místní podmínky (konfigurace terénu, zástavba apod.)
• křížení větví mimoúrovňové křižovatky
• křížení s místními komunikacemi a účelovými komunikacemi, stezkami pro chodce a/nebo cyklisty v místech, kde jejich úrovňové připojení na pozemní h d
/ b
kli t
í t h kd j ji h ú ň é ři j í
í
komunikaci je nežádoucí (rozhledové poměry, intenzita dopravy apod.)
• zpravidla křížení pozemní komunikace s dráhou (viz ČSN 73 6101)
• směrové a výškové poměry paprsků křižovatky:
• musí zajistit včasnou postřehnutelnost křižovatky a výhled do prostoru křižovatky
• podélný sklon paprsků křižovatky má být tedy do 4 %
36
14:52:56
Úhel křížení
• křižující se pozemní komunikace mají svírat pravý úhel
• nevhodný úhel:
• menší než 75o a větší než 105o
• osa komunikace nižší třídy a/nebo nižšího dopravního významu se upraví tak, aby úhel křížení byl kolmý nebo α = 75o až 105o, příp. se navrhne okružní křižovatka
ZDROJ: ČSN 73 6102 35
6
11.12.2011
37
14:52:56
Skutečná a psychologická přednost v jízdě
na úrovňové křižovatce
• nesoulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě je z hlediska bezpečnosti dopravy nepřijatelný
38
14:52:56
• přednost v jízdě na hlavní pozemní komunikaci zdůrazníme vhodným opatřením:
• komfortnější trasa a šířkové uspořádání ve srovnání s vedlejší komunikací
• zajištění plynulého a směrového usměrněného průjezdu křižovatkou (opticky i fyzicky)
• odlišná struktura a barva povrchu vozovky
dliš á t kt
b
h
k
• odpovídající dopravní značení
Skutečná a psychologická přednost v jízdě
na úrovňové křižovatce
• potlačení významu vedlejší pozemní komunikace a upozornění na připojení na komunikaci s předností v jízdě zajistíme těmito opatřeními:
• návrhem směrového vedení křižovatkových paprsků vedlejší komunikace snižující rychlost příjezdu ke křižovatce
• vhodným situováním paprsků křižovatky a jejich sníženou návrhovou rychlostí
• návrhem dopravních ostrůvků
• dopravně technickým opatřením vedoucím ke snížení rychlosti (např. méně k f t í šířk ý
komfortním šířkovým uspořádáním, zúžení jízdních pruhů, zvýšení plochy vozovky)
řádá í
úž í jí d í h
hů ýš í l h
k )
ZDROJ: ČSN 73 6102 14:52:56
41
Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách
40
Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách
14:52:56
• křižovatka je charakterizována:
dále)
ZDROJ: ČSN 73 6102 39
ZDROJ: ČSN 73 6102 ZDROJ: ČSN 73 6102 • návrhem okružní
křižovatky
Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách
ZDROJ: ČSN 73 6102 14:52:56
7
Download

Křižovatky - Katedra dopravního stavitelství