12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
ČSN 73 6102
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA je druh úrovňové
křižovatky, která má okružní jízdní pás ve tvaru
mezikruží, nebo ve tvaru jemu blízkém, na níž je
silniční provoz veden jednosměrným objezdem
kolem středového ostrova proti směru
hodinových ručiček od vjezdu ke zvolenému
výjezdu.
Obsah:
Termíny a definice
Druhy a typy křižovatek
Návrhové prvky křižovatek
P
Posouzení
í dél
délek
k rozhledu
hl d
Kapacitní posouzení křižovatek
Vybavení křižovatek (odvodnění, bezpečnostní prvky,
osvětlení)
+ TP 135
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
Směrodatné vozidlo - je největší vozidlo, na jehož jízdní parametry a
Poznámka:
Kruhový objezd není správný název pro okružní křižovatku. Jde pouze o
terminologickou záměnu obecně rozšířenou mezi veřejností.
Kruhový objezd je termín ze zákona o provozu na pozemních komunikacích
svislá dopravní značka (zákon č. 361/2000 Sb.) a vyjadřuje směr jízdy
(objezdu) a přednost v jízdě.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
Středový ostrov - kruhová nebo kruhu blízká fyzická nebo optická překážka sloužící k usměrnění
pohybu vozidel po okružním jízdním pásu křižovatky proti směru hodinových ručiček.
Prstenec - zpevněná část vnějšího okraje středového ostrova u okružní křižovatky o vnějším
průměru D<50m. Prstenec se navrhuje tak, aby mohl být ojediněle pojížděn zejména rozměrnými
vozidly.
Okružní jízdní pás křižovatky - jízdní pás v šířce zpevnění vozovky okolo středového ostrova.
Vjezd a výjezd - jízdní pruh nebo pás křižující komunikace, kterým vozidla vjíždějí nebo vyjíždějí do
nebo z okružního jízdního pásu křižovatky.
Samostatný vjezd/výjezd - jízdní pás na jednosměrné komunikaci v místě napojení na okružní
jízdní pás.
Zpevněná srpovitá krajnice - zpevněný okraj vozovky na pravé straně připojovacího oblouku
sousedního vjezdu a výjezdu a má půdorys ve tvaru srpu. Slouží pro ojedinělý pojezd vozidly s
větším poloměrem zatáčení než jaký má připojovací pravostranný oblouk mezi vjezdem a
následným výjezdem.
Dělicí pás - plocha ohraničená fyzicky nebo opticky vůči přilehlým dopravním pruhům, která na
křižující komunikaci křižovatky odděluje jízdní pásy v délce nad 25 m od okružního jízdního pásu
křižovatky.
Dělicí ostrůvek - plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním
pruhům. Dělicí ostrůvek se umísťuje mezi protisměrnými jízdními pruhy/pásy v délce 5 —25 m a
tvoří zpomalovací prvek před vjezdem do křižovatky. Slouží i jako ochranný ostrůvek pokud je
využíván pro přechod pěších.
Směrovací ostrůvek - plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým
jízdním pruhům, která odděluje a usměrňuje dopravní proud vozidel vjíždějících na okružní jízdní
pás od dopravního proudu vozidel z něj vyjíždějících.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Termíny a definice
rozměry se navrhuje geometrický tvar dané okružní křižovatky.
Volba směrodatného vozidla se provede jako jeden z rozhodujících
podkladů pro návrh geometrického uspořádání okružní křižovatky,
tzn. pro stanovení parametry vjezdů a výjezdů, šířky okružního
jjízdního pásu,
p
, popřípadě
p p p
p
prstence a srpovitých
p
ý zpevněných
p
ý krajnic
j
okružní křižovatky z hlediska průjezdnosti.
Při stanovení směrodatného vozidla je nutno posoudit širší dopravní vztahy
včetně možnosti nebo potřeby zajistit průjezd i pro nadměrné přepravy.
Pro zjednodušení návrhu geometrického uspořádání okružních křižovatek se
využívá třídění vozidel ČSN 73 6056 (parkoviště).
Pozn.: existuje i jiná kategorizace – zákon č. 56/2001 Sb. nebo TP 171 - Vlečné
křivky pro ověření průjezdnosti směrových prvků komunikací, 2004.
1
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
PROVOZNÍ ZÁSADY
PROVOZNÍ ZÁSADY
geometrické uspořádání okružní křižovatky
odpovídá v=f(R) – rychlost na okružním pásu
odpovídá hodnotě poloměru – menší poloměr
= nižší rychlost na okružním pásu
- nedochází k ovlivňování jízdy vozidel na okružní
křižovatce vyklizujícími vozidly – vozidla opouštějící
křižovatku na tom samém paprsku neovlivňují vozidla
vjíždějící (jako na konvenčních křižovatkách)
v důsledku nízkých rychlostí
mohou být najíždějícími
vozidly
idl využity
žit také
t ké kratší
k tší
časové mezery mezi vozidly
na okružní křižovatce t=f(v)
– řidiči při nižších
rychlostech akceptují kratší
časovou mezeru pro
najíždění
- vyklizující vozidla jsou
nahrazována
vozidly
najíždějícími – tzv. princip
samoregulace – řidič vidí
vyjíždějící
vozidlo
na
stejném
paprsku
a
nahrazuje ho na okružním
pásu
proudy vozidel jedoucích na okružní
křižovatce a vozidel najíždějících se spojují
v přesně definovaném kolizním bodu pod
velmi malým úhlem – nedochází ke křižným
střetům a následky případných nehod tak
nejsou příliš závažné
řidič při najíždění do okružní křižovatky
sleduje pouze svou levou stranu (příjezd
kolizních vozidel je pouze zleva)
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
PROVOZNÍ ZÁSADY
K narušování plynulosti provozu (provozních zásad) na okružních
křižovatkách může docházet v následujících případech:
-
vysoké intenzity křižujících pěších proudů narušují plynulost
vyklizování
-
dochází k přetížení sousedních křižovatek a vozidla přijíždějí
do okružní křižovatky „ve vlnách“, např. ze světelně řízených
křižovatek
-
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
STŘETNÉ (KOLIZNÍ) BODY
PRŮSEČNÁ KŘIŽOVATKA
- 32 střetných bodů – 8
přípojných + 8 odbočných +
16 křižných
OKRUŽNÍ
KŘIŽOVATKA
- 8 střetných bodů – 4
přípojné + 4 odbočné
není – li dodržováno pravidlo přednosti v jízdě
NA TYTO SKUTEČNOSTI JE NUTNO PAMATOVAT JIŽ PŘI NÁVRHU
VHODNÉ LOKALITY PRO OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKU
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
DRUHY NEHOD, KE KTERÝM DOCHÁZÍ V OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE
NEHODY NA VJEZDU
NEHODY NA VÝJEZDU
ZTRÁTA KONTROLY
NAD VOZIDLEM
Křižný bod - střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují
Přípojný bod - střelný bod, v němž se dva nebo více jízdních směrů slučují do jednoho směru
Odbočný bod - střetný bod, v němž se jeden jízdní směr rozvětvuje do dvou nebo více směrů
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
PLOŠNÉ NÁROKY NA REALIZACI OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
SROVNÁNÍ PRŮSEČNÉ
KŘIŽOVATKY S PŘÍDATNÝMI
PRUHY NA HLAVNÍ S
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKOU
SROVNÁNÍ PRŮSEČNÉ
KŘIŽOVATKY S PŘÍDATNÝMI
PRUHY NA OBOU VĚTVÍCH S
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKOU
LEGENDA:
plocha nutná pro
realizaci OK, nikoli pro
průsečnou
plocha nutná pro
realizaci průsečné
křižovatky, nikoli pro OK
NÁRAZ DO ZADNÍ ČÁSTI VOZIDLA
BOČNÍ NÁRAZ VJÍŽDĚJÍCÍHO
VOZIDLA DO VOZIDLA NA
OKRUŽNÍM PÁSU
NÁRAZ DO ZADNÍ ČÁSTI VOZIDLA
VJETÍ NA OSTRŮVEK, STŘEDOVÝ
OSTROV, DO VYBAVENÍ
KŘIŽOVATKY (ČASTO JDE O
NEHODY POUZE JEDNOHO
VOZIDLA)
2
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
UMÍSTĚNÍ OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK
VHODNÉ PRO:
- křižovatky s dlouhou dobou zdržení na
hlavní nebo vedlejší komunikaci
- křižovatky s velkým podílem odbočujících
vozidel (zejména silné odbočení vlevo z
hlavní)
- křižovatky s více než čtyřmi paprsky
- křižovatkyy
vidlicovité,,
odsazené,,
hvězdicovité (s nestandardní geometrií
nebo nestandardním úhlem křížení)
- křižovatky se zalomenou předností
- křižovatky s vysokou nehodovostí
- křižovatky s relativně vyrovnanými
intenzitami na vjezdech
- křižovatky, kde je nutno zpomalit vozidla
(na vjezdech do obce, u škol, v centrech
apod.)
- lokality, kde je třeba tvarem křižovatky
zdůraznit konec komunikace s vyšší
návrhovou rychlostí (např. na začátku
obce)
NEVHODNÉ PRO:
- křižovatky, kde nelze zajistit odpovídající
geometrické řešení
- křižovatky, které jsou v blízkosti
křižovatek
řízených
světelně
signalizačním zařízením
- křižovatky s nevyrovnanými intenzitami
na vjezdech
j
- křižovatky, kde jsou vysoké intenzity
přecházejících chodců
- lokality, kde se zajišťuje preference
vozidel MHD pomocí samostatných
jízdních pruhů (nelze je realizovat v OK)
- lokality, kde se zajišťuje koordinované
řízení křižovatek pomocí SSZ
- lokality s obtížnými územně – technickými
podmínkami a konfigurací terénu (sklony
nad 6 %
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
VÝHODY OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
VÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK:
Nižší nároky na spotřebu území
Nižší stavební náklady
Lepší možnosti stavebního uspořádání
Vyšší bezpečnost provozu a nižší závažnost
nehod
Vyšší
y
výkonnost
ý
křižovatky
y
Kratší čekací doby
Nižší, rovnoměrnější rychlosti
Nižší hodnoty hluku a splodin
Vhodné geometrické uspořádání křižovatkové
vozovky a vjezdů
Dobré rozhledové poměry
Možnost návratu do původního směru
Jednoduchá regulace předností v jízdě
Hledisko ohleduplnosti a vlastní zodpovědnosti
Cyklisté, v důsledku srovnatelných rychlostí
s vozidly působí méně rušivě
Chodci se dostanou do kolize s nižším počtem
vozidel
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
NEVÝHODY OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
NEVÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK:
VE SROVNÁNÍ S:
Nelze ovlivnit provoz (skupinové příjezdy, Křižovatkami řízenými SSZ
nebo jednotlivé dopravní proudy vozidel)
Okružní křižovatky nelze začlenit do
koordinovaného systému řízení dopravy
Klasickými typy křižovatek
Nelze zvýhodnit
ý
MHD na p
příjezdu
j
Křižovatkami řízenými
ý SSZ
Ovlivňování provozu silnými pěšími
proudy na jednotlivých vjezdech
Křižovatkami řízenými SSZ
Snížení bezpečnosti provozu u
vícepruhových vozovek (není využito
navrhované výkonnosti)
Průjezd velkých vozidel je u některých
typů z těchto křižovatek omezen
Klasickými typy křižovatek
Větší závleky pro chodce
VE SROVNÁNÍ S:
Velkoplošnými křižovatkami na vjezdech s více
řadícícmi pruhy
Křižovatkami řízenými SSZ
Klasickými typy křižovatek
Neřízenými křižovatkami
Neřízenými
ý křižovatkami
S řízenými i neřízenými křižovatkami
Hlavními proudy na klasických křižovatkách
Klasickými typy křižovatek
Klasickými typy křižovatek
Klasickými typy křižovatek
Klasickými typy křižovatek
Křižovatkami řízenými SSZ
S řízenými i neřízenými křižovatkami
Klasickými typy křižovatek
Neřízenými křižovatkami
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Miniokružní křižovatka:
Je ta, jejíž vnější průměr je menší než 23 m. Vždy se zpevněným středovým
ostrovem a má podobnou charakteristiku jako okružní křižovatka.
Průjezd větších vozidel je ojediněle možný, ale tak, že miniokružní křižovatkou
projedou jako průsečnou křižovatkou, tedy přes zpevněný středový ostrov.
Takto projíždějící vozidlo musí dát přednost v jízdě všem vozidlům, které
miniokružní křižovatku projíždějí, nebo do ni vjíždějí.
Klasickými typy křižovatek
Klasickými typy křižovatek
3
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Okružní křižovatka:
Je ta, jejíž vnější průměr je větší něž 23 m. Její rozměr je zpravidla závislý na
počtu připojených větví křižujících komunikací, které jsou napojeny na okružní
jízdní pás a na způsobu připojení vjezdů (stykové připojení, připojovací pruh) i na
místních možnostech připojení komunikací na okružní jízdní pás. Optimální
rozměry se pohybují od 30 po cca 40.
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Okružní křižovatka:
intravilánová (v zastavěném území)–kompaktní typ
Okružní křižovatka nemusí mít
nutně kruhový tvar, navrhují a
realizují se okružní křižovatky,
jejichž tvar je např. elipsovitý
apod.
Intravilánové okružní křižovatky kompaktního typu jsou zaměřeny především na snížení
rychlosti a z pohledu chodců a cyklistů jsou nejbezpečnější.
Jsou charakteristické menšími poloměry a kolmo situovanými vjezdy, které vyžadují velmi
nízké rychlosti vozidel při příjezdu z vjezdového ramene na okružní pás.
Všechny vjezdy i výjezdy jsou jednopruhové, středový ostrůvek je nepojížděný, doplněný
prstencem pro umožnění průjezdu nákladních vozidel.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Okružní křižovatka:
intravilánová (v zastavěném území) – klasický typ
Okružní křižovatka:
extravilánová (mimo zastavěné území)
Okružní křižovatka klasického typu se od kompaktního typu liší větším poloměrem a více
tangenciálními vjezdy i výjezdy, což vede k mírně vyšší kapacitě a vyšším rychlostem.
Tyto typy okružních křižovatek se navrhují obecně na komunikacích s vyššími dovolenými
rychlostmi vozidel.
Extravilánové okružní křižovatky mají zpravidla větší průměr než intravilánové, umožňují tedy
vyšší rychlosti na vjezdech, výjezdech a okružním pásu.
Jejich použití je vhodné v případě, že provoz chodců je nízký.
Všechny vjezdy i výjezdy jsou jednopruhové, středový ostrůvek je nepojížděný, doplněný
prstencem pro umožnění průjezdu nákladních vozidel.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Vícepruhové okružní křižovatky:
!
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Vícepruhové okružní křižovatky:
U
dvoupruhových
okružních
křižovatek je nutno zmínit, že u
nich dochází k problémovým
situacím při výjezdu z vnitřního
pruhu na okružním pásu a při
přejíždění
mezi
pruhy
na
okr žním pásu.
okružním
pás
Dopravní chování řidičů pak
často vede k upřednostňování
pravého vjezdového pruhu bez
ohledu na křižovatkový manévr
Vícepruhové (nejčastěji dvoupruhové) okružní křižovatky zahrnují všechny křižovatky v mají
alespoň na jednom z vjezdů 2 pruhy.
Průměr vícepruhových okružních křižovatek je zpravidla nad 40 m (50 – 60 m). Okružní pás je
široký a umožňuje jízdu osobních vozidel ve dvou pruzích.
Charakteristickými prvky jsou zvýšené dělicí ostrůvky, absence prstence pro nákladní vozidla
(je zbytečný), nepojízdný středový ostrůvek.
U dvoupruhových okružních křižovatek dochází k problémovým situacím při
výjezdu z vnitřního pruhu na okružním pásu a při přejíždění mezi pruhy na
okružním pásu (nepovolené průplety).
A
C
D
B
!
B
A
C
D
4
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Vícepruhové okružní křižovatky:
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Vícepruhové okružní křižovatky (spirálovitá):
Vícepruhové okružní křižovatky v klasickém uspořádání neposkytují výhodu
bezpečnosti, zvýšená nehodovost jde zejména na vrub specifickým manévrům, jako
např. přejíždění z pruhu do pruhu. Je rovněž prokázáno, že dvoupruhové
uspořádání okružní křižovatky zvyšuje celkovou kapacitu pouze o cca 15 %. Proto
tedy vznikly vícepruhové okružní křižovatky s netradičním uspořádáním
jízdních pásů, které mají vyšší kapacitu než jednopruhové, ale stejný standard
bezpečnosti, tj. vyšší než dvoupruhové okružní křižovatky v klasickém
uspořádání (tj. 2 pruhy na okružním pásu i vjezdech).
SPIRÁLOVITÁ OK:
okružní křižovatka se
spirálovitým
uspořádáním
(značením) jízdních
pruhů
na
okružním
pásu. Vozidla jsou před
křižovatkou rozdělena
do
jízdních
pruhů
příslušných ke směru
odbočení.
Na okružním pásu již
nemusí měnit jízdní
pruh, zvolený jízdní
pruh je vyvede až
k příslušnému výjezdu.
Jde o typy okružních křižovatek, které se hodí v případech, kdy:
- jeden z dopravních směrů je dominantnější.
- je potřeba dosáhnout vyšší bezpečnosti odstraněním konfliktů mezi vozidly na
okružním pásu a vyjíždějícími vozidly, ke kterým dochází na standardní
dvoupruhové okružní křižovatce.
- je potřeba dosáhnout vyšší kapacity ve srovnání se standardní dvoupruhovou
okružní křižovatkou (nárůst kapacity oproti standardní dvoupruhové okružní
křižovatce může představovat až 25-35 %).
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Vícepruhové okružní křižovatky (spirálovitá):
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Zvláštní okružní křižovatky:
Zvláštní okružní křižovatkou je:
-
spojení dvou nebo více okružních křižovatek do jednoho křižovatkového
typu
okružní křižovatka upravená pro řízení dopravy SSZ návrhem dvou nebo
více řadicích pruhů na vjezdu do křižovatky a na okružním jízdním pásu.
Zvláštní
okružní
křižovatky
na
místních
komunikacích se navrhují pouze v odůvodněných
případech.
ří d h Při návrhu
á h zvláštní
lášt í okružní
k ž í křižovatky
křiž
tk se
uplatní použitelná ustanovení platná pro ostatní
typy okružních křižovatek.
PŘÍMÝ PRŮJEZD
Sdružené OK
ODBOČENÍ VLEVO
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Zvláštní okružní křižovatky:
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
Zvláštní okružní křižovatky:
Sdružené OK
Sdružené spirálovité OK
5
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
Rozdělení a typy okružních křižovatek
ZÁSADY NÁVRHU
DLE TP 135
Zvláštní okružní křižovatky:
Se SSZ (Hradec Králové)
miniokružní
okružní
typ „kapka“
MINIOKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
GEOMETRICKÉ USPOŘÁDÁNÍ, ZÁKLADNÍ ROZMĚRY
GEOMETRICKÉ USPOŘÁDÁNÍ, ZÁKLADNÍ ROZMĚRY
VNĚJŠÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍHO PÁSU:
VNĚJŠÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍHO PÁSU:
D ≤ 23 m
D > 23 m
- umožňuje plynulý průjezd směrodatného
vozidla skupiny 1 a skupiny 2 N1,
- jednotlivé vjezdy i výjezdy mají na sebe
pokud možno bezprostředně navazovat,
aby vnější průměr okružního jízdního pásu
byl co nejmenší,
- umožňuje plynulý průjezd směrodatnému
vozidlu celou křižovatkou po zpevněné
vozovce s možností ojedinělého
j
pojezdu
p
j
prstence nebo zpevněné srpovité krajnice,
pokud jsou na okružní křižovatce
umístěny,
- vjezdy a výjezdy na stejném paprsku
křižovatky mají být odděleny směrovacím
ostrůvkem,
- okružní jízdní pás má jen jeden jízdní pruh
v šířce nejméně 4,00 m případně upravený
podle
vlečných
křivek
směrodatného
vozidla,
- vjezd do křižovatky je jednopruhový,
- příčné sklony se navrhují jako u průsečných nebo
stykových křižovatek
- vjezdy a výjezdy mini okružní křižovatky na
stejném paprsku křižovatky zpravidla nejsou
rozděleny směrovacím ostrůvkem, ani
dopravním stínem,
- návrhová rychlost je v celé křižovatce včetně
vjezdů a výjezdů 30 km/h
- středový ostrov je řešen jako
pojížděný s odlišným povrchem,
- navrhuje se zpravidla jen
komunikacích funkční skupiny C
připojovací
pravostranné
oblouky
vjezdových a výjezdových větví se navrhují
o R>3 m,
na
místních
plně
PAPRSKY OK
Geometrické uspořádání paprsků OK
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
VJEZDY
VJEZDY
vjezd vozidel na okružní jízdní pás se
šířky vjezdových větví:
uskutečňuje
způsobů:
jednopruhové větve:
jedním
z
následujících
- v šířce nejméně 3,00 m, zpravidla 3,5 m
(+ vodící nebo odvodňovací proužky) s
korekcí podle vlečných křivek nebo místní
potřeby v daném geometrickém uspořádání
okružní křižovatky, a to u vjezdu odděleného
od výjezdu směrovacím ostrůvkem.
- v šířce nejméně 5,50 m mezi zvýšenými
obrubami (p
(pro možnost objezdu
j
případně
p
p
odstaveného vozidla) oddělené od výjezdu
dělicím pásem. To platí i pro samostatný
vjezd anebo výjezd a spojovací větve.
Stykovým napojením:
(jako na stykové křižovatce), kde průběžná
(hlavní) komunikace je okružní jízdní pás s
předností v jízdě a vedlejší komunikace je
připojená vjezdová větev křižující pozemní
komunikace.
komunikace
Připojovacím pruhem:
pouze na okružních křižovatkách s vnějším
průměrem D> 50 m. Připojovací pruh se
navrhuje v pokračování vjezdové větve jako
přídatný jízdní pruh na vnějším okraji
okružního jízdního pásu. Nejmenší délka
připojovacího pruhu je 30 m.
dvoupruhové větve:
Vn
- na vjezdu se ponechá příčné uspořádání
jízdního pásu stejné jako před okružní
křižovatkou a případné přidání nebo
redukce jízdních pruhů se navrhnou podle
ČSN 73 6101, respektive ČSN 73 6110.
příčné sklony:
návrhová rychlost vjezdů (vn):
- u vjezdových větví jsou zpravidla
dostředné dle ČSN 736101.
- u OK s vnějším průměrem okružního jízdního pásu D>23 m
a D<50 m 30 km/h,
- u OK s vnějším průměrem D>50m 50km/h.
6
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
VJEZDY
VÝJEZDY
Výjezd
z okružní křižovatky se
uskuteční vždy stykovým napojením
výjezdové větve (přímým odbočením) z
pravého (vnějšího) jízdního pruhu
okružního jízdního pásu.
poloměry připojovacích
oblouků vjezdových větví:
- se stykovým napojením na okružní
jízdní pás okružní křižovatky s vnějším
průměrem D>23 m a D<50 m o
poloměru 8,00 až 15,00 m,
šířky výjezdových větví:
jednopruhové větve:
- šířka jízdního pásu jednopruhové
výjezdové větve se navrhuje 4,0
4 0 až 5,0
50 m
mezi zvýšenými obrubami s korekcí podle
vlečných křivek. V případě rozdělení
protisměrných jízdních pásů (vjezdové a
výjezdové větve dělicím pásem) je nutné
provést příslušné rozšíření vozovky na min.
šířku (včetně zpevněné krajnice) 5,5 m mezi
zvýšenými obrubami
- se stykovým napojením na okružní
jízdní pás okružní křižovatky s vnějším
průměrem D>50 m o poloměru 15,00
až 30,00 m,
R
vjezd
Tyto poloměry mohou být přiměřeně upraveny
podle
potřeby
dané
vlečnými
křivkami
směrodatného vozidla (viz TP 171, AUTOTURN)
- s připojovacím pruhem o poloměru
30,00 až 50,00 m v závislosti na délce
připojovacího pruhu.
Platí zásada, že vjezd má být
směrován co nejvíce na
střed okružní křižovatky
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
VÝJEZDY
poloměry odbočovacích
oblouků výjezdových větví:
dvou a vícepruhové větve:
šířka
vozovky
dvoupruhových
(vícepruhových) výjezdů se navrhuje v
násobku 4,0 m mezi zvýšenými obrubami
včetně zpevněné krajnice s korekcí podle
vlečných křivek.
příčné sklony:
- u výjezdových větví jsou zpravidla
dostředné dle ČSN 736101.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
OKRUŽNÍ JÍZDNÍ PÁS
provedení jízdního pásu:
- jako jednopruhový se navrhuje
zpravidla při vnějším průměru
okružní křižovatky 23,0 m až 50,0 m.
- u okružní křižovatky s vnějším
průměrem D>23 m a D<50 m o
poloměru 15,00 až 30,00 m,
- jako dvou, popřípadě i více
pruhový, se navrhuje zpravidla jen při
vnějším průměru okružní křižovatky
větším než 50,00
, m.
- u okružní křižovatky s vnějším
průměrem D>50 m o poloměru více
než 30,00 m,
R
Vn
šířka okružního jízdního pásu:
- na jednopruhovém okružním jízdním
pásu okružní křižovatky o vnějším
průměru D<50 m se navrhuje od 7,5 m
do 4,0 m, kde šířka je proměnná ve
vztahu k vnějšímu průměru okružní
křižovatky (při nejmenším vnějším
průměru je šířka jízdního pásu největší),
Tyto poloměry rovněž mohou být
přiměřeně upraveny podle potřeby dané
vlečnými
křivkami
směrodatného
vozidla (viz TP 171, AUTOTURN)
výjezd
Pokud nevycházejí, užívají se pro
rozměrná vozidla tzv. srpovité krajnice.
návrhová rychlost výjezdů (vn):
návrhová rychlost na okružním pásu (vn):
- u OK s vnějším průměrem okružního jízdního pásu D>23 m
a D<50 m 30 km/h,
- u OK s vnějším průměrem D>50m 50km/h.
jízdního pásu D>23 m a D<50m 30 km/h,
- u okružních křižovatek s průměrem D>50 m 50 km/h.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
PRSTENEC OKOLO STŘEDOVÉHO OSTROVA
provedení prstence:
- prstenec má konstrukci jako
zpevněná krajnice. Prstenec může být
ojediněle
pojížděn
vozidly
projíždějícími okružní křižovatkou, jeho
pojíždění však nemá být pro řidiče
příjemné. Jeho povrch se proto
navrhuje jako pravidelně nerovný, který
vyvolá
y
při jjeho p
p
pojezdu
j
vibraci vozidla.
šířka prstence:
- nejmenší doporučená šířka prstence je 1 m.
- prstenec se provede zpravidla jen v
případech, kdy poloměr středového
ostrova je je menší než 10,00 m, nebo
v případě, že se na dané okružní
křižovatce se počitá s provozem
vozidel, pro které by nevyhovoval
poloměr středoveho ostrova větší než
10,00 m
- u okružních křižovatek s vnějším průměrem okružního
- na dvou a vícepruhovém okružním
jízdním pásu se jízdní pruhy navrhují v
šířce 4,0 m.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
STŘEDOVÝ OSTROV
provedení středového
ostrova:
Neměl by být přístupný chodcům !!!
Neměl by být průhledný z důvodů
jednoznačné identifikace okružní
křižovatky !!!
- je zpravidla kruhového půdorysu
nebo v geometrickém tvaru, který je
kruhu blízký.
- je zvýšený nezpevněný lemovaný
zvýšeným
obrubníkem
případně
svodidlem, vodicí stěnou/zídkou apod.
případně s prstencem.
prstencem
- podle potřeby lze u okružních
křižovatek do vnějšího průměru 30 m
odsadit střed středového ostrova od
středu vnější kružnice okružního
jízdního pásu pro zajištění pohodlného
(ne rychlého) průjezdu i směrodatného
vozidla.
- rozměry a umístění středového
ostrova a šířky okružního jízdního pásu
křižovatky spolu s ostatními prvky
okružní křižovatky nemají umožňovat
přímý průjezd křižovatkou.
7
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
SMĚROVACÍ OSTRŮVKY
provedení směrovacích
ostrůvků:
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
SPOJOVACÍ VĚTEV (BY – PASS)
Průjezd vozidel okružní křižovatkou z
vjezdu do nejbližšího výjezdu má být
uskutečněn pokud možno spojovací větví
(snížení dopravního zatížení na daném
vjezdu).
- rozdělují vjezdové a výjezdové
větve okružní křižovatky.
- navrhují se zpravidla jako zvýšené s
nezpevněnou úpravou s vegetací.
- u okružních křižovatek o vnějším
průměru D<50 m mohou být
směrovací ostrůvky zpevněny buď
zcela nebo zčásti se stejnou
charakteristikou povrchu jako u
prstence nebo srpovité zpevněné
krajnice.
- směrovací ostrůvky slouží v místech
přechodů pro pěší i jako ochranné
ostrůvky.
- plocha ostrůvků má být nejméně 5 m2
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
SKLONY JÍZDNÍCH PÁSŮ
podélný sklon okružního
jízdního pásu:
- max 5 %.
výsledný sklon okružního
jízdního pásu:
- min 0,5 %.
p
podélný
ý sklon křižujících
j
se
komunikací (vjezdů a
výjezdů):
- musí mít takové hodnoty, aby při
plynulém napojení na okružní jízdní
pás křižovatky nebyl na okružním
pásu překročen příčný sklon 3,5 %
směrem k vnějšímu okraji a 6 %
směrem ke středu křižovatky.
Je to větev, která spojuje dvě sousední
křižující pozemní komunikace mimo
okružní jízdní pás okružní křižovatky.
Připojení spojovací větve (bypassu) do
jízdního pruhu na výjezdu:
připojovací
pruh
vyznačená
přednost
Řeší se zpravidla jako jednosměrná
pozemní komunikace v souladu s ČSN 73
6101, ČSN 73 6110 a ČSN 73 6102.
V případě, že větev vjezdu na okružní jízdní pás a
následujícího výjezdu je propojena spojovací větví
pro pravé odbočení mimo okružní pás, může být
připojení vjezdu na okružní jízdní pás a následného
výjezdu navrženo jako průsečík připojovacích
oblouků pravé strany jízdního pásu vjezdu a
výjezdu. To platí rovněž v případě, že intenzita
pravého odbočení je tak nepatrná, že toto pravé
odbočení lze uskutečnit nepřímo objezdem po
celém okružním jízdním pásu křižovatky (smyčkou).
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
POHYB CHODCŮ
umístění přechodů pro
chodce:
- přechody pro chodce mají být
umístěny v oblasti vjezdů a výjezdů
zpravidla 5 m od napojení na vnější
okraj
okružního
jízdního
pásu
křižovatky.
- nesmí být umístěny na okružním
jízdním pásu okružní křižovatky.
- musí být řešeny bezbariérově a mají
být pokud možno vedeny přes
směrovací ostrůvky (dělicí pásy), čímž
se vytvoří dělení přechodu a směrovací
ostrůvky pak současně plní funkci
ochranného ostrůvku.
podél okružního jízdního pásu se chodník navrhuje zpravidla s odsazením
od okružního jízdního pásu zeleným pásem, nebo se k zabránění vstupu do
okružního jízdního pásu na okraj chodníku osadí zábradlí
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
POHYB CYKLISTŮ
Pokud je cyklistická doprava
vedena po pravém okraji jízdních
pásů křižujících se komunikací, je
pohyb
cyklistů
v
okružní
křižovatce veden po vnějším
obvodu okružního jízdního pásu.
Pokud je provoz cyklistů veden
samostatnou cyklistickou stezkou,
lze ji napojit na okružní jízdní
pás křižovatky vjezdem a
výjezdem obdobným způsobem
jako místo ležící mimo silnici
nebo
před
ještě
před
křižovatkou.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
POHYB CYKLISTŮ
Pokud je provoz cyklistů veden
samostatnou
cyklistickou
stezkou, lze ji vést mimo
okružní jízdní pás
Toto lze uplatnit i pokud z
bezpečnostních
důvodů
nechceme vést cyklisty přes
okružní pás.
V tom případě cyklistická
stezka kříží větve okružní
křižovatky kolmo stejně jako
přechody pro pěší.
8
12/11/2011
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
ROZHLED V OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE
Řidič přijíždějící ke křižovatce
musí mít rozhled na délku pro
zastavení s ohledem na provoz
vozidel na okružním jízdním pásu
křižovatky, a to:
2m
- na vjezdu do okružní křižovatky tak, aby
ve vzdálenosti 3,00 m od okraje jízdního
pásu na vjezdové větvi měl pro bezpečné
zastavení zajištěn rozhled v úseku 15 m od
vnějšího okraje okružního jízdního pásu až
po vjezd na okružní jízdní pás do vzdálenosti
25 m:
- na okružní jízdní pás,
- na předchozí vjezd, je-li v této
vzdálenosti vjezd připojen,
- na následující výjezd, pokud je v této
vzdálenosti výjezd
připojen,
- na okružním jízdním pásu křižovatky tak, aby měl v
každém bodu kružnice odsazené 2,00 m od okraje
středového ostrova (prstence) do vozovky okružního
jízdního pásu zajištěn rozhled do délky 25,00 m jak na
okružní pás, tak i do nejbližšího vjezdu a výjezdu.
3m
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
UMÍSTĚNÍ OBSLUŽNÝCH DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A PŘIPOJENÍ
SOUSEDNÍCH NEMOVITOSTÍ
Připojení sousední nemovitosti nebo zařízení:
které leží mimo pozemní komunikaci (autobusová nádraží,čerpací stanice
pohonných hmot, parkoviště, odpočívky apod.) lze řešit připojením účelové
komunikace do okružní křižovatky stejným způsobem jako křižující se pozemní
komunikace (další větev). Stejné zásady platí i pro připojení zpevněných polních
nebo lesních cest a účelových komunikací s bezprašným povrchem.
Samostatný sjezd (nebo nájezd):
z místa ležícího mimo pozemní komunikaci lze řešit napojením na okružní jízdní
pás pouze pokud provoz vozidel na sousední nemovitost je malý, resp. ojedinělý.
Toto řešení je možné jen v průjezdním úseku silnic a na místních a veřejně
přístupných účelových komunikacích, kde připojení sousední nemovitosti nelze
řešit jinak.
Zde stejně jako u běžných připojení komunikací na okružní křižovatky platí
zásada přednosti v jízdě na okružním jízdním pásu křižovatky. Mimo to na sjezdu
(nájezdu) přes chodník platí pro jízdu vozidla předpisy jako v pěší zóně. Chodník
v místě sjezdu musí být příslušně zpevněný s částečně zapuštěným obrubníkem
v místě napojení na okružní pás.
OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY
UMÍSTĚNÍ OBSLUŽNÝCH DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A PŘIPOJENÍ
SOUSEDNÍCH NEMOVITOSTÍ
Komunikace pěší/zóny:
lze připojit na okružní jízdní pás křižovatky odsazeným „zvýšeným chodníkovým
přejezdem“, jako samostatný paprsek okružní křižovatky, případně jako
sjezd/nájezd, a to podle intenzity provozu v připojení.
Zastávky hromadné dopravy osob:
se umísťují mimo okružní jízdní pás křižovatky.
Zastávky navrhované podélně s komunikací se mohou umístit:
- před vjezdem do okružní křižovatky, s osazením označníku
zastávky nejméně 15 m před vnějším obvodem okružního jízdního
pásu,
- na výjezdu z okružní křižovatky, nesmí být začátek vjezdu do
zastávkového pruhu od okružního jízdního pásu blíže, než 8,00 m od
okružního jízdního pásu.
Vždy však musí být zachován volný jízdní pruh jak na vjezdu tak na výjezdu z okružní křižovatky. Pro
návrh zastávek jinak platí CSN 73 6425.
9
Download

Okružní křižovatky