70
European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp. 70–80
Maďarské parlamentní volby 2014
The 2014 Hungarian Legislative Election
Katarína Deáková ∗ ([email protected])
Vratislav Havlík ‡ ([email protected])
Abstract
The article deals with the legislative elections in Hungary held in April 2014. As there is a new election system
in this country since 2011, the article focuses first of all on a description of its main characteristics and rules. This
chapter is followed by a presentation of the main features of the election campaign and an analysis of the election
results. Further emphasis is put on the goal of explaining the distribution of electoral support of all four parties
present in the parliament.
Keywords
Hungarian legislative elections, Fidesz, MSZP, Jobbik, LMP
∗ Katarína Deáková je studentkou bakalářského studia politologie (FSS MU) a magisterského studia práva a právní vědy
(PrF MU).
‡ Vratislav Havlík je odborným asistentem na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií a akademickým pracovníkem na Mezinárodním politologickém ústavu (obojí FSS MU).
Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby 2014
71
Úvod
Maďarské parlamentní volby konané v dubnu 2014 byly očekávány s podobným napětím, jako předešlé
volby v roce 2010. Tehdy ukončila volební koalice Fidesz-KDNP osmileté vládnutí levice a díky přesvědčivému volebnímu zisku a supersmíšenému volebnímu systému získala dvoutřetinovou většinu křesel
v maďarském parlamentu. Zmíněné napětí však tentokrát nebylo způsobeno nejistotou, zda dojde či
nedojde ke změně na čele vlády, jako spíše otázkou, s jak velkým náskokem Fidesz-KDNP vyhraje.
Průzkumy stranických preferencí sice dávaly prakticky po celý průběh čtyřletého volebního období solidní náskok vládnoucímu Fideszu, jistá nejistota však panovala v otázce praktického fungování nového
volebního systému, který schválila Orbánova vláda krátce po svém nástupu do úřadu, a u kterého kvůli
jeho smíšené povaze bylo jen obtížné odhadovat, jakým způsobem promění hlasy voličů na mandáty.
Cílem této práce je zabývat se maďarskými parlamentními volbami v roce 2014 z více hledisek. Nejprve bude podrobně popsán volební systém, a sice z perspektivy obecné charakteristiky, až po možnosti
jeho fungování v praxi. Následně budou nastíněna hlavní témata volební kampaně a zmíněny hlavní
diskuse vedené v průběhu dosavadního funkčního období Orbánovy vlády. Dále budou analyzovány
samotné výsledky voleb a zdůrazněny teritoriální rozdíly v podpoře nejdůležitějších stran.
Volební systém do parlamentu
Původní maďarský volební systém, platný ještě ve volbách roku 2010, byl označován jako supersmíšený
(Klíma 1998: 223–224, Šedo 2002) či většinový smíšený (Cabada a Ženíšek 2003: 103), přičemž každý volič měl dva hlasy a poslanci byly voleni na třech úrovních – v jednomandátových obvodech většinovým
dvoukolovým systémem, v župách poměrným volebním systémem a část poslanců byla na základě
hlasů, které nevedly k zisku mandátu v předchozích dvou skrutiniích, zvolena na základě celostátní
volební listiny každé strany (dle poměru počtu nevyužitých hlasů u jednotlivých stran).
Po volbách v roce 2010 byla vládou iniciována změna volebního systému, která částečně logicky vyplývala z omezení počtu parlamentních křesel z 386 na 199. Podle analýzy společnosti Századvég bylo
ústavní omezení velikosti parlamentu reakcí na společenské očekávání směřující ke snížení množství
politických elit v Maďarsku (viz Századvég), které se dlouhodobě jevilo ve srovnání s některými dalšími zeměmi regionu jako přehnané. Charakteristika poměrné složky volebního systému, projevující
se v nepoměrných rozdílech velikosti obvodů a počtu mandátů nezohledňující demografické změny,
představovala výrazný nedostatek systému. Ústavní soud (ÚS) v reakci na tento stav konstatoval v roce
2005 ohrožení principu rovnosti hlasů a taktéž vymezil jednotlivé instituty volebního zákona, jejichž
změna podléhá schválení dvoutřetinovou většinou. Parlament ovšem nepřijal Ústavním soudem požadované legislativní změny ani do závazného termínu v roce 2007, a tak v roce 2010 ÚS zrušil nařízení vlády o hranicích volebních obvodů (Századvég: 18). Podle Kóczyho a Pintéra pak byla důvodem
také poptávka po levnějším a demokratičtějším parlamentu (Kóczy a Pintér 2011 in Biró, Sziklai, Kóczy
2012: 15), což je v kontextu maďarského zasažení ekonomickou krizí pochopitelné. Úprava volebního
systému logicky musela jít se změnou velikosti Národního shromáždění ruku v ruce, neboť původní
volební systém předpokládal, že 176 z 386 poslanců bude zvoleno v jednomandátových obvodech, což
by při zachování tohoto pravidla vedlo k tomu, že by v novém parlamentu přes 90 % poslanců bylo
zvoleno většinovým volebním systémem a byl by tak narušen dosavadní smíšený charakter systému.
Zatímco tedy bylo nesporně nutné snížit počet mandátů v rámci většinové složky systému, aby odpovídal snížené velikosti parlamentu, diskuse byla spíše vedena o podobě, velikosti a především hranicích
jednomandátových obvodů (srov. Biró, Sziklai, Kóczy 2012).
Nový volební systém platný od roku 2011 (viz Zákon o volbě poslanců parlamentu), na základě
kterého probíhaly nynější volby, lze opět označit jako smíšený většinový. Volič má podobně jako v původním systému dva hlasy. Ve volbách je obsazováno celkem 199 mandátů, 106 z nich v jednomandátových obvodech za použití systému „first past the post“ a zbylých 93 je obsazeno použitím poměrného
systému (d’Hondt), přičemž strany si k obdrženým hlasům dále přičtou všechny hlasy, které nevedly
ve většinové složce voleb k zisku mandátu. Pro účely poměrné složky voleb je celé Maďarsko jedním
volebním obvodem, župy tedy nehrají žádnou roli. Na této poměrné složce voleb je zajímavé, že za
72
European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp. 70–80
nevyužité nejsou považovány jen hlasy pro neúspěšné kandidáty v jednomandátových obvodech, nýbrž také „nadbytečné“ hlasy vítězného kandidáta, tedy ty hlasy, které dostal zbytečně „navíc“ nad zisk
druhého nejúspěšnějšího kandidáta a které ke svému zvolení nepotřeboval. V praxi se jedná o velmi důležitý prvek v rámci volebního systému, který motivuje strany k co nejvyšší aktivitě i v rámci obvodů,
které nejsou jejich tradiční baštou. Jediným cílem tak nemusí být vždy „jen“ vyhrát v daném obvodě, ale
také přiblížit se alespoň co nejvíce vítěznému kandidátovi, aby poražený měl a/co nejvíce nevyužitých
hlasů do kompenzačního skrutinia a b/vítěz jich měl co nejméně. Popsaná vlastnost „kompenzačních
mandátů“ se ostatně ukázala být platnou i v praxi, kdy nejvíce z nich obdržel Fidesz z důvodu solidního
náskoku nad druhými nejsilnějšími kandidáty v jednotlivých okrscích (viz dále).
S volebním systémem také souvisí volební právo pro ty zahraniční Maďary, kteří využili nabídky
přijmout maďarské občanství. Tito Maďaři (převážně z území dnešního Rumunska a Ukrajiny¹) mohli
zaslat svůj hlas poštou a mohli se účastnit jen poměrné složky voleb. Jejich hlas mohl jinými slovy vést
pouze ke zvolení kandidátů z celostátní listiny na základě použití d’Hondtova dělitele.
Nový volební systém vykazuje pozitivní přínos pro reprezentaci etnických menšin žijících v Maďarsku. Volební zákon umožňuje sestavení kandidátní listiny národnostní menšiny za předpokladu doporučení alespoň 1 %, ale maximálně 1500 voličů registrovaných jako „volič etnické menšiny“. Právní
úprava zjednodušuje zisk mandátu pro lídra kandidátky prostřednictvím zvýhodňující kvóty, která
představuje podíl všech hlasů kandidátních listin jednotlivých stran a etnických menšin a čísla 93, dále
děleného číslem 4. Pokud kandidátka menšiny nedosáhne na mandát ani prostřednictvím zvýhodňující
kvóty, může vyslat lídra své kandidátky do parlamentu jako reprezentanta své menšiny disponujícího
poradním hlasem. (Századvég: 30–31).
Období před volbami
Předvolební kampaň se nesla v duchu prezentování úspěchů vládnutí Fidesz bez ambice předložit ucelený volební program pro následující volební období. Ústředním sloganem bylo „Maďarsko podává
lepší výkon“ (Magyarország jobban teljesít), který zahrnoval úspěchy vládnutí, od zaplacení úvěru
MMF, až po nejčastěji zmiňovanané snížení režijních nákladů (viz např. Szabó 2014). Značně heterogenní levicová koalice, stále ještě ne zcela sjednocená, se ve své komunikaci soustředila na kritiku vládnutí Fidesz/KDNP, především na kontroverzní rusko-maďarskou smlouvu o dostavbě atomové elektrárny Paks. Ambiciozní sebereprezentace „sjednocených“ levicových sil, nejprve pod názvem Soudržnost (Összefogás), a těsně před volbami pak jako Nastolitelé změny vlády (Kormányváltók), nekorespondovala s negativistickou billboardovou kampaní, která představovala reakci na politiku Fideszu.
Za součást kampaně lze také považovat samotnou diskusi o eventuální televizní debatě volebních lídrů,
kterou Orbán, přes několik výzev lídra Jobbiku, Gábora Vonu, zásadně odmítal. Období bezprostředně
před volbami bylo poznamenáno jak dlouho očekávaným otevřením 4. linky metra či zrenovovaného
Kossuthova náměstí, tak vzetím do vazby místopředsedy MSZP Gábora Simona.
Samotný proces sjednocování roztříštěné levice, sahající od tradiční Maďarské socialistické strany
(MSZP), nově vzniknuvšího liberálního uskupení Gábora Fodora (MLP), projektu Demokratické Koalice (DK) bývalého premiéra a (bývalého) předsedy MSZP Ference Gyurcsányho, návratu do politiky
bývalého premiéra úřednické vlády Gordona Bajnaie skrze Společně 2014 (Együ 2014) a výsledku odchodu Benedeka Jávora z LMP ústící do založení formace Dialog pro Maďarsko (PM), představoval
silně rezonující téma předvolebního společenského diskursu. Spolupráce levicových sil představovala
zpočátku pouze kooperaci Společně-PM a MSZP, teprve v lednu roku 2014 se z ní stala platforma pěti
stran prezentující se jako Soudržnost (viz Dull 2014), reprezentující jednak relevantního soupeře pro
Orbána, stejně jako kvalitativní obnovu levice. Jistou diskrepanci mezi sebeprezentováním ve výše zmíněné podobě a možným vnímáním zvenčí mohla znamenat absence charizmatického vůdce a samotná
přítomnost Ference Gyurcsányho spojovaného s érou MSZP vedoucí k drtivé volební porážce v roku
¹Z českého pohledu byla sice diskuse o udělování maďarského občanství zmiňována především v souvislosti s Maďary
žijícími na Slovensku, právě v této zemi však požádalo o občanství pouze velmi málo obyvatel, neboť přijetí maďarského
občanství pro ně představuje riziko v podobě ztráty slovenského (např. viz Új szó, 16. 2. 2014).
73
Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby 2014
2010. Podtržením důrazu na změnu vlády se těsně před konáním voleb Soudržnost přejmenovala na
Nastolitele změny vlády.
Vedení kampaně levicových sil lze tak s ohledem na výše uvedené charakterizovat snahou o jednotné vystupování projevující se společnou billboardovou prezentací, u které lze vyzdvihnout dva určující momenty. Vizuální stránka se zaměřila na sugestivní kritiku jednotlivých politik vládnoucího
Fideszu, a to z pohledu řadových občanů vyzařujících zklamání ze současné vlády. Druhým, již méně
vizuálně dominantním elementem, je sdělení v národních barvách „Můj hlas, můj domov“ (Az én szavazatom, az én hazám), které představuje systémově novou reakci levice na snahu o vyvlastnění v maďarském prostředí silně rezonujícího tématu národa pravicovými silami.
Vládnoucí Fidesz svoji kampaň redukoval na prezentaci svých úspěchů, bez konkretizace plánů pro
příští volební období. Fidesz svojí prezentací budoval na kontinuu s předchozím volebním obdobím
a do centra pozornosti stavěl osobu Orbána jako premiéra a nezpochybnitelného vítěze voleb. Základní
rys kampaně budující primárně na prezentování lídra nalézáme taky u strany Jobbik. Ve vystupování
Jobbiku směrem k voličům lze nalézt signifikantní rozdíl ve srovnání s obdobím přeď volbami v 2010.
Důraz na silovou politiku, provádění radikální změny a útočnou rétoriku nahradil pokus o budování
nové „umírněné“ image, což je příznačné především ve vizuální stránce. Ta buduje na prezentování
oblíbenosti strany mezi mladými voliči a svůj elektorát ve volebním spotu představuje jako tradiční
pozitivně laděnou rodinu ze střední třídy. Lze tak pozorovat jasný záměr o zanechání negativistického
a útočného tónu komunikace a zároveň vyzdvižení tradičního voliče Jobbiku jako osobnosti nikoli
radikálně zaměřené, nýbrž sympatizující s národními hodnotami.
Výsledky voleb
Do maďarského parlamentu se podobně jako před čtyřmi roky dostaly čtyři subjekty – vládní Fidesz/KDNP, pravicově extremistický Jobbik, liberálně zelená LMP (spíše postmateriální levice) a levicová koalice pěti stran v čele s MSZP. Skutečnost, že volby s velkým náskokem vyhraje Fidesz, byla
zřejmá již dlouhou dobu před volbami. Během volebního večera tak jisté napětí vytvářely jen dvě nejasnosti. Jednak šlo o to, zda se do parlamentu podobně jako před čtyřmi roky probojuje strana Politika
může být jiná (LMP), která nakonec s minimálním počtem poslanců setrvala parlamentní stranou. Především však šlo o to, jakou většinu Fidesz vlastně získá, neboť vzhledem k dosavadní dvoutřetinové
většině by pro ně horší výsledek byl do jisté míry zklamáním. K ústavní většině (viz tabulka 1) nakonec Fideszu dopomohly mimo jisté hlasy zahraničních Maďarů, mezi kterými měla strana zcela jednoznačný výsledek – 95 %. Pro osud dvoutřetinové většiny měl zásadní význam také 15. budapešťský
obvod, kde rozdíl mezi kandidátem Fidesz-KDNP a kandidátem levicové koalice představovalo pouze
56 hlasů.
Tabulka 1:
Parlamentní strany
Parlamentní strany a zisk mandátů (Nemzeti választási iroda)
Jednomandátové obvody
Celostátní listina
Celkově
V%
FIDESZ-KDNP
96
37
133
66,83 %
MSZP-EGYÜTT-DK-PM-MLP
10
28
38
19,10 %
JOBBIK
0
23
23
11,56 %
LMP
0
5
5
2,51 %
Zajímavé bylo také sledovat fungování v Maďarsku dosud nevyzkoušeného volebního systému
v praxi. Ukázalo se, že zbytkových hlasů neměly hodně pouze sjednocená levice a Jobbik, ale v těsném závěsu za nimi tak Fidesz-KDNP. Náskok vítězného uskupení v jednomandátových obvodech byl
jinými slovy natolik zásadní, že si do celorepublikového skrutinia odneslo víceméně srovnatelný počet nevyužitých hlasů, jako Jobbik, který neuspěl v jediném jednomandátovém obvodu (viz tabulka 2).
Ukazuje se tedy, že mandáty udělované v poměrné složce voleb již nemají v pravém slova smyslu kompenzační charakter, neboť nekompenzují pouze poraženým prohru v jednomandátových obvodech, ale
74
European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp. 70–80
za jistých okolností, které nota bene právě nyní nastaly, stejným způsobem podporují i vítězný subjekt,
pokud tento zvítězí s dostatečným náskokem (viz druhá kapitola). Jak vyplývá z tabulky 2, přestože
Jobbik nezískal jediný mandát v jednomandátových obvodech a levice pouze 10 mandátů, tak téměř
všude vítězivší Fidesz/KDNP získal pouze o 53, resp. 190 tisíc nevyužitých hlasů méně než strany, které
se umístily za ním. Fidesz/KDNP si tedy díky drtivému vítězství přesunul do celostátního skrutinia podobný počet nevyužitých hlasů, jako by byl poraženým voleb.
Tabulka 2:
Role zbytkových hlasů v poměrné složce voleb (Nemzeti választási iroda)
Počet odevzdaných hlasů
na celostátní úrovni
Počet „zbytkových“
hlasů, které nevedly
k zisku mandátu
Celkový počet hlasů
na celostátní úrovni
2 198 489
913 737
3 112 226
JOBBIK
986 497
967 179
1 953 676
LMP
252 671
229 747
482 418
1 247 183
1 104 035
2 351 218
Strany
FIDESZ-KDNP
MSZP-EGYÜTT-DK-PM-MLP
Úspěch ve volbách lze přisoudit také straně LMP, i přes dvouprocentní snížení podílu mandátu
oproti předchozím volbám, jelikož výsledek samotného překonání volebního prahu znamenal obhájení
postavení strany aspirující na obsazení pozice ekologicky orientované strany mimo tradiční pravolevou
cleavage. Potvrzení parlamentní prezence nepoukazovalo pouze na existující poptávku voličů po ekologicky orientované straně, ale taktéž bylo znakem schopnosti LMP překonat personální změny nastalé
odchodem předsedy a místopředsedy frakce, Benedeka Jávora a Gergelye Karácsonyho, podporujících
vyjednávání se Společně 2014 (Miklósy 2012).
Teritoriální rozdíly v podpoře nejdůležitějších stran
Při pohledu na výsledky v jednomandátových volebních obvodech lze mluvit o silné dominanci Fidesz,
přičemž pohled na mapu ukazující výsledky celostátní listiny dle jednotlivých žup poskytuje homogenní obraz bezvýjimečného vítězství Fidesz ve všech župách. Vítězství Fidesz v jednomandátových
obvodech je jen sporadicky přerušeno prvenstvím kandidáta levicového koaličního seskupení MSZPEGYÜTT-DK-PM-LMP, a to ve dvou obvodech v Szegedu a Miskolci, resp. v osmi obvodech hlavního
města.
Obsazení prvních míst v jednomandátových obvodech až na výjimky představuje opakování scénaře parlamentních voleb v roce 2010, ovšem srovnání stranické příslušnosti kandidátů na druhém
místě poukazuje na změnu podpory stran Jobbik a levice². Boj o druhé místo v prvním kole voleb ve
většinové složce v roce 2010 se projevil v duelu levice (představované stranou MSZP) a radikální pravice
(reprezentované Jobbikem), přičemž na úrovni obsazení druhého místa se země dělila podél pomyslné
linie oddělující východ a západ. MSZP tehdy získala v hlavním městě dříve považovaném za levicovou
baštu až na jeden obvod všechna druhá místa, taktéž obsazovala převážně západní část země. Druhá
místa Jobbiku se koncentrovala ve východní části země, primárně v oblasti Tiszántúl.
Po čtyřech letech lze pozorovat rozmach Jobbiku, který získal ve více než 2 165 obcích druhou
největší podporu kandidátní listiny ve srovnání s levicovou koalicí, jejíž listina se dostala na druhé
místo pouze v 808 obcích (Geoindex 2014). Obsazování druhých míst v podpoře kandidátních listin
taktéž poukazuje na primárně venkovskou lokalizaci podpory Jobbiku. Budapešť a v maďarském
měřítku větší města nacházející se napříč celou zemí, především Győr, Szombathely, Pécs, Kecskemét,
Békéscsaba, Debrecen, Nyíregyháza, Miskolc nebo Eger, přinesly druhou nejvyšší podporu kandidátní
listině levicové koalice. Rovnoměrnější rozprostření podpory Jobbiku poukazuje na tendenci od ještě
v roce 2010 spíše regionálně ukotvené strany (srov. Havlík 2012: 152) ke straně disponující elektorátem
²Výraz levice je v této práci používán pro levicové uskupení pěti výše uvedených stran kandidujících společně.
Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby 2014
75
Obrázek 1: Strany, jejichž kandidáti se umístili na druhém místě (situace v roce 2010, dle umístění v jednomandátových
obvodech v 1. kole, Electoral Geography 2010)
na celém území Maďarska. V roce 2014 lze podobně jako v roce 2010 zaznamenat výskyt podpory
strany Jobbik v oblastech nejvíce zasažených nezaměstnaností, primárně v severovýchodních oblastech
země. Nicméně přes jisté teritoriální výkyvy platí výše naznačená teze, že Jobbik není stranou s úzce
vymezenou regionální podporou a ani stranou volenou z převážné většiny nezaměstnanými. Struktura
elektorátu mnohem spíše než sociálně vyloučenými vyniká převážně mladými lidmi se středo- či
vysokoškolským vzděláním (Dieringer 2010: 3, Havlík 2012: 152), ostatně do jisté míry podobně jako
předchůdce Jobbiku v rámci extrémního pólu pravice – MIÉP³.
Geografické rozložení úspěchů zelené strany LMP koreluje s oblastmi, kde lze zaznamenat nejvyšší
podíl vysokoškolsky vzdělaných – jedná se zde primárně o oblasti hlavního města a aglomeraci na
budínské straně metropole a větší města jako Pécs, Szeged nebo Debrecen (včetně jejich širšího okolí).
Úspěchy LMP vykazují teritoriální kontinuitu ve srovnání s volbami v roce 2010. Hlavní město, kde
v 2010 získala strana kolem 12 % a župy jako Baranya, Csongrád, Pest, Komárom-Esztergom, Veszprém
a Fejér, kde zaznamenala 7 až 8 %, se ukázaly i ve volbách v 2014 jako centra podpory LMP. Vedle
prozatímní geografické ustálenosti elektorátu LMP v posledních dvou volbách lze také poukázat na
podobnost teritoriálního rozložení a procentuálního zastoupení elektorátu bývalé SZDSZ.⁴ Lze tedy
pozorovat, že LMP stále dokáže profitovat ze zklamaných liberálů a socialistů, jejichž baštou vždy bylo
hlavní město (Boross 2011: 3), ale zároveň také samozřejmě z kritiky současné vlády Viktora Orbána.
Lze vysledovat taktéž tendenci, že vyšší voličská podpora LMP v jistých obvodech (co do geografického
rozložení) se odráží v nižší podpoře Jobbiku. Podobný jev ostatně nastával i ve volbách v roce 2010, kdy
strana zaznamenala nejnižší volební podporu v župě Borsod-Abaúj-Zemplén, která byla a je baštou
Jobbiku.
³Je nicméně nutné poznamenat, že MIÉP měl na rozdíl od Jobbiku svůj elektorát koncentrovaný do značné míry v Budapešti.
⁴Liberální SZDSZ v roce 2006 disponovala nejvýznamnější voličskou podporou práve v regionech hlavního města a župy
Komárom-Esztergom, Pest, Fejér, Veszprém a Baranya, přičemž její podpora se v župách pohybovala kolem 6 % a v hlavním
méstě představovala 12 %.
76
European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp. 70–80
Obrázek 2: Strany, jejichž kandidáti se umístili na druhém místě (situace v roce 2014, dle podpory celostátních listin,
Geoindex 2014a)
Obrázek 3: Rozmístění elektorátu LMP (situace v roce 2014 na základě výsledku celostátní listiny, Geoindex 2014c)
Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby 2014
77
Obrázek 4: Rozmístění elektorátu Jobbiku (situace v roce 2014 na základě výsledku celostátní listiny, Geoindex 2014c)
Obrázek 5: Koncentrace osob nad 25 let s vysokoškolským vzděláním (Geoindex 2011)
78
European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp. 70–80
Obrázek 6: Mapa nezaměstnanosti v Maďarsku (Geoindex 2014b)
Závěr
Maďarské parlamentní volby vyvolaly dvě dominantní diskuse. První z nich se týkala vítězství Fidesz/KDNP s opětovným ziskem dvoutřetinové většiny mandátů. Levicová opozice v této souvislosti
varovala před dalším směřováním Maďarska směrem k autoritativnímu režimu putinovského typu,
dále též neustále upozorňuje na riziko vzrůstající energetické a obchodní závislosti na Rusku. Druhá
diskuse se týká pro mnohé šokujícího výsledku Jobbiku, který nezískal zásadní vliv v novém parlamentu jen díky volebnímu systému, který má silně většinový efekt.
Jakkoliv volební koalice stran Fidesz/KDNP zaznamenala oproti roku 2010 mírný propad podpory
voličů, mnohem viditelnějším poraženým voleb se stalo uskupení levicových stran MSZP-EGYÜTTDK-PM-MLP, kterému se nepodařilo ani přiblížit ziskem voličských hlasů vládnoucí straně, což vzhledem ke snahám o sjednocení levice v minulých letech jimi bylo vnímáno jako značné zklamání.
Seznam zkratek
Fidesz Svaz mladých demokratů
KDNP Křesťanskodemokratická lidová strana
Jobbik Hnutí za lepší Maďarsko
MSZP Maďarská socialistická strana
EGYÜTTSpolečně
DK
Demokratická koalice
PM
Dialog pro Maďarsko
MLP Maďarská liberální strana
79
Deáková, K., Havlík, V. Maďarské parlamentní volby 2014
Seznam použité literatury
B
,P., S
, B., K
Á. L. Választókörzetek igazságosan. Budapest: Magyar Tudományos
Akadémia, Közigazgatás- és Regionális Tudományi Kutatóközpont. [on-line]. Dostupné na
http://econ.core.hu/file/download/mtdp/MTDP1227.pdf.
B
, T. 2011. LMP. Die stille ungarische Ökopartei. Budapest: Friedrich Ebert Sti ung. [on-line].
Dostupné na http://www.policysolutions.hu/userfiles/elemzesek/
Arbeitspapier_April _2011_Tamas_Boros.pdf.
C
, L., Ž
, M. 2003. Smíšené volební systémy. Dobrá voda u Pelhřimova: Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk.
D
, J. 2010. Ungarn vor den Wahlen. Ein fluides Parteiensystem in Zeichen der Doppelkrise.
Budapest: Friedrich Ebert Sti ung. [on-line]. Dostupné na
http://library.fes.de/pdf-files/bueros/budapest/07135.pdf.
D
, S. 2014. Kormányváltásra cseréli a nevét a baloldali Összefogás. [on-line]. Origo.
[vid. 2014-03-06]. Dostupné na http://www.origo.hu/itthon/20140306-
kormanyvaltasra-csereli-a-nevet-a-baloldali-osszefogas.html.
E
G
G
. 2010. Hungary. Legislative Elections 2010. [on-line]. Dostupné na http://
www.electoralgeography.com/new/en/countries/h/hungary/hungarylegislative-election-2010.html.
. 2011. Diplomások aránya a magyar településeken. [on-line]. Dostupné na
http://www.geoindex.hu/adatbazisok/arccensus-2011nepszamlalas/attachment/telepules_haztartas_foglalk/.
G
. 2014a. Hol volt szoros a verseny az országos listák közö ? [on-line]. Dostupné na
http://www.geoindex.hu/elemzesi-temakorok/valasztas/hol-voltszoros-a-verseny-az-orszagos-listak-kozott/.
G
. 2014b. Munkanélküliségi ráta Magyarországon. [on-line]. Dostupné na
http://www.geoindex.hu/elemzesi-temakorok/munkanelkuliseg/
munkanelkulisegi-rata-magyarorszagon-2014-februar/.
G
. 2014c. Végleges választási eredmény térképekkel. [on-line]. Dostupné na
http://www.geoindex.hu/elemzesi-temakorok/valasztas/veglegesvalasztasi-eredmeny-terkepekkel-2014/.
H
K
, V . 2012. Hungary. In H
, V ., P
Europe. Brno: Munipress, s. 135–161.
, A. et al. Populist Political Parties in East-Central
, M. 1998: Smíšený volební systém. Politologický časopis 5, č. 3, s. 213–230.
K
, Á. L., P
, M. 2011. Az ellenzék ereje – általánosíto súlyozo szavazási játékok.
Közgazdasági Szemle 58, č. 6, 543–551.
M
, G. 2012. Az LMP nemet mondo Bajnaiéknak. [on-line]. Index. [vid. 2012-11-18]. Dostupné
na http://index.hu/belfold/2012/11/18/
az_lmp_nemet_mondott_bajnaiek_ajanlatara/.
Nemzeti választási iroda. [on-line]. Dostupné na http://www.valasztas.hu.
S
S
, A. 2014. Akarsz még rezsicsökkentést? Akkor tudod, mit kell tenned! [on-line] Origo.
[vid. 2014-01-28]. Dostupné na http://www.origo.hu/itthon/20140128-afidesz-es-a-rezsicsokkentes.html.
. Az új Magyar választási rendszer. [on-line]. Dostupné na
http://szazadveg.hu/ld/w0w1i5r5l9k1k8j9f8i7_az-uj-magyarvalasztasi-rendszerSzazadveg-tanulmany130802.pdf.
Š
, J. 2003. Parlamentní volby v Maďarsku 2002. Středoevropské politické studie 4, č. 4.
80
Ú
European Electoral Studies, Vol. 9 (2014), No. 1, pp. 70–80
. 2014. Állampolgárság-számláló: már 722-en veszte ék el. [on-line]. [2014-02-16]. Dostupné na
http://ujszo.com/online/kozelet/2014/02/16/allampolgarsagszamlalo-mar-722-en-vesztettek-el.
Zákon o volbě poslanců parlamentu. 2011. Évi CCIII. Törvény az országgyűlési képviselők választásáról.
[on-line]. Dostupné na http://njt.hu/cgi_bin/njt_doc.cgi?docid=142940.
Download

Maďarské parlamentní volby 2014