PRINCIP POLÁRNÍ METODY
Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava
Hornicko-geologická fakulta
Institut geodézie a důlního měřictví
Ing. Hana Staňková, Ph.D.
kontrolní
oměrná míra
GEODÉZIE II
daný bod
4. Podrobné
Podrobné měřen
ěřeníí polohopisu
Definice, metody, předmět měření,
měřická síť
Si….. měřené délky
orientace
Ψi….. měřené směry
1
2
3
4
Měřická přímka
měřická síť k zaměření podrobných bodů
PROSTOROVÁ POLÁRNÍ METODA
Výpočet souřadnicových
rozdílů
5
6
1
ORTOGONÁLNÍ METODA
konec měřické
ické přímky
Měřická přímka: 230 - 231
kolmice
ORTOGONÁLNÍ METODA
staničení
metoda pravoúhlých souřadnic
7
začátek měřické
ické přímky
8
ORTOGONÁLNÍ METODA - PENTAGON
Měřický ná
náčrt
ortogoná
ortogonální
lní metody
9
10
Zvláštní případ
staničení
Zaměření
výstupků
Průchod světelného paprsku pentagonem
11
Zaměření podrobných bodů na přímce
12
2
Číslová
slování pomocných a podrobných
bodů
bodů
Pomocné body se číslují v rámci katastrálního území,
podrobné body v rámci náčrtu;
Pomocné body: PPP0000CCCC
• kde PPP je číslo katastrálního území v okrese,
• CCCC je pořadové číslo pomocného bodu od 4001.
Podrobné body: PPP0ZZZZCCCC,
Průsečík měřické přímky s
předmětem měření
Polární kolmice
Kontrolní význam při podrobném měření
OMĚRNÉ MÍRY
13
Číslová
slování pomocných a podrobných
bodů
bodů
14
MĚŘICKÝ
ĚŘICKÝ NÁ
NÁČRT
Měřítko měřických náčrtů musí dovolovat jasné a čitelné
zobrazení a zapsání všech potřebných údajů.
Body bodového pole a pomocné body se zakreslují a
popisují červeně. Červeně se i zakreslí 'měřická síť a
orientace k severu.
Pro intravilán se zpravidla užívá měřítka 1 : 500 až 1 :
1000, pro extravilán měřítka 1 : 1000 až 1 : 5000.
Hranice náčrtu (obvod) vyznačujeme plochými křížky
modře. V místech, kde není hranice parcel., vyznačujeme
obvod náčrtu tenkou čárkovanou modrou čarou.
Jako podkladu měřických náčrtů se zpravidla použije
náčrtů o místním šetření nebo jejich kopií.
Ostatní obsah náčrtu se vyznačuje černě.
15
Rozměry měřických náčrtů při mapování v měřítku 1 : 2000
a větším jsou obvykle 353 X 500 mm (formát B3), při
mapování v měřítku 1 : 5000 jsou rozměry 297 X 420 mm
(formát A3).
16
Druhy měřických náčrtů
Druhy měřických náčrtů
Měřické náčrty jsou
• kde PPP je stejné jako pro pomocné body,
• ZZZZ je číslo měřického náčrtu,
• CCCC je pořadové číslo podrobného bodu polohopisu v
rámci měřického náčrtu v rozmezí od 1 do 9999.
rámové
Blokové náčrty se ohraničují uličními čarami, vlastnickými
nebo užívacími hranicemi nebo měřickými přímkami, a to
tak, aby zobrazovaly ucelenou skupinu pozemků, např. blok
domů nebo jeho část, pokud možno s nedělenými
parcelami.
blokové
Rámové náčrty vznikají postupným dělením mapového listu
rovnoběžkami se sekčními čarami na čtvrtiny nebo
šestnáctiny plochy listu až k vhodnému měřítku podle
potřeby zobrazovaných podrobností.
Blokové náčrty se orientují přibližné k severu. Zobrazení
na blokových náčrtech je ostrůvkovité.
Orientují se shodně s mapovým listem.
Zobrazení na rámových náčrtech je souvislé
17
18
3
Klad rámových měř. náčrtů
Klad blokových měř.
náčrtů
19
Rám rámového měř. náčrtu
20
Ukázka blokového
náčrtu
21
22
Zásady pro dodrž
dodržení
ení přesnosti
podrobné
eníí polohopisu
podrobného měř
měřen
Zásady pro dodrž
dodržení
ení přesnosti
podrobné
eníí polohopisu
podrobného měř
měřen
Používáme komparované měřické pomůcky zajišťující
dodržení střední chyby jednoho měření menší než 0.02 m.
MĚŘEN
Í SMĚ
ĚŘENÍ
SMĚRŮ:
Délky v měřické síti měříme vždy dvakrát ostatní délky
(polární délky, konstrukční oměrné, kontrolní oměmé, polární
kolmice, doměrky) stačí měřit jednou.
Naměřené délky opravujeme o redukce fyzikální (teplota a
tlak vzduchu), redukce matematické (redukce do vodorovné
roviny a redukce z nadmořské výšky) a dále o redukce do
zobrazovací roviny S-JTSK.
Redukce zavádíme do výpočtu pouze tehdy, přesáhne-li jejich
23
celkový součet pro danou délku hodnotu 0.02 m.
• v měřické síti měříme směry pouze v jedné skupině, při
podrobném měření měříme pouze v jedné poloze
dalekohledu.
Směry zapisujeme na 0,01 gonu,
při délkách nad 500 m na 0,001 gonu.
24
4
Zásady pro dodrž
dodržení
ení přesnosti
podrobné
eníí polohopisu
podrobného měř
měřen
Zásady pro dodrž
dodržení
ení přesnosti
podrobné
eníí polohopisu
podrobného měř
měřen
ORIENTACE NA DANÉ
DANÉ BODY:
Použití
ití polá
polární
rní kolmice
• na stanovisku orientujeme osnovu směrů vždy
nejméně na dva dané body měřické sítě, alespoň na
jeden z nich měříme i délku.
………….je omezeno její délkou (maximálně 30 m), přičemž
její délka nesmí být delší než 0,5 délky od stanoviska k patě
kolmice.
• není-li možné zaměřit nejméně dva dané body
měřické sítě, ověřujeme orientaci kontrolním zaměření
bodu z jiného stanoviska.
Polární kolmice delší než 2 m vytyčujeme vždy pomocí
hranolu.
• vzdálenost určovaného bodu od stanoviska může
přesáhnout vzdálenost stanoviska a nejvzdálenějšího
orientačního bodu maximálně o 0,5 vzdálenosti.
Délku polární kolmice uvádíme vždy se znaménkem +
respektive znaménkem -podle toho, směřuje-li kolmice
napravo či nalevo od měřeného směru.
25
Zásady pro dodrž
dodržení
ení přesnosti
podrobné
eníí polohopisu
podrobného měř
měřen
26
Zásady pro dodrž
dodržení
ení přesnosti
podrobné
eníí polohopisu
podrobného měř
měřen
Křivkové
ivkové prvky polohopisu:
Doměrek:
•volba podrobných bodů se řídí skutečným tvarem křivky.
v zápisníku uvádíme u doměrku vždy znaménko +
respektive znaménko -, řídíme se tím, zda je nutno
doměrek přičíst či odečíst od měřené délky,
kruhový oblouk, kružnici a obecnou křivku
Konstrukční oměrné
rné:
Na kruhovém oblouku volíme body na počátku a konci
oblouku a bod přibližně ve středu oblouku.
můžeme s výhodou použít u pravoúhlých budov.
Výstupky (pravoúhlé), lze určovat do jejich celkové
součtové hloubky 5 m.
27
Na kružnici volíme bud' tři rovnoměrně rozložené body
nebo zaměříme střed kružnice a v náčrtu uvedeme
odměřený poloměr.
Zásady pro dodrž
dodržení
ení přesnosti
podrobné
eníí polohopisu
podrobného měř
měřen
28
Zápisník polární
metody
Polární kolmice
Tvoří-li obecná křivka hranici parcely, zaměřujeme ji
jednotlivými úsečkami.
Délku těchto úseček volíme tak, aby se žádný podrobný
bod na obecné křivce (hranici parcely) neodchýlil od
zaměřené úsečky o více než 0,10 m.
Běžnou
ěžnou obecnou kř
křivku zaměřujeme počátečním a
koncovým bodem a dalšími mezilehlými body (min. 3),
které vystihují změny zakřivení.
29
30
http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html-old/ch08.html
5
Ortogonální
metoda
31
Zápisník
metody
konstrukčních
oměrných
32
http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html-old/ch08s02.html
6
Download

Podrobné měření polohopisu - doc. Ing. Hana Staňková, Ph.D.