Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Střemošická stráň
CZ0532132
1. Základní identifikační a popisné údaje
1.1 Základní údaje
Název: Střemošická stráň
Kód lokality: CZ0532132
Kód lokality v ÚSOP: 2976
Rozloha (ha): 46,0594
Biogeografická oblast: kontinentální
Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES
Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha 639
1.2 Způsob zajištění ochrany
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
Celková rozloha ZCHÚ (ha): 43,5391
Relativní rozloha ZCHÚ (%): 94,5
Specifikace ZCHÚ
Kód ÚSOP
1772
1577
Kategorie
PP
PR
Název
Kusá hora
Střemošická stráň
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ)
Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 2,5203
Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 5,5
Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády
přírodní rezervace
Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK
NENÍ
Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK
NENÍ
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v
překryvu s EVL
Ptačí oblasti
NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost
Pardubický kraj
Dotčené obce
Luže, Řepníky, Střemošice
Dotčená katastrální území
Doubravice u Leštiny, Libecina, Řepníky, Střemošice, Voletice
1.4 Stručná charakteristika území
Ekotop
Geologie: Písčité a spongilitické slínovce středního turonu (opuka).
Geomorfologie: Strmý čelní svah kuesty vraclavské antiklinály, soustava Česká tabule, oblast Východočeská
tabule, celek Svitavská pahorkatina - JZ okraj Loučenské tabule.
Reliéf: Strmý čelní svah kuesty vraclavské antiklinály a část mírného týlového svahu z tence deskovitě
rozpadavých slínovců mírně skloněných k SZ. Na výchozech v zářezu silnice je pestrá mozaika mikroforem
výběrového zvětrávání a odnosu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 390 aţ 480 m n. m. Plocha nemá
vlastní vodní tok.
Krajinná charakteristika: Strmé a mírnější opukové stráně s lučními a lesními společenstvy. Velkou část lesů
Střemošické stráně tvoří dubohabřiny, na místě výskytu střevíčníku je však kulturní smrčina.
Biota
Na výslunných svazích s J, JZ a JV orientací se vyskytují kvalitní společenstva širokolistých suchých trávníků
(T3.4D), maloplošně s výskytem vstavačovitých (T3.4B), nebo jalovce (T3.4A). Daná společenstva lze přiřadit k
několika asociacím: Salvio verticillatae-Sanguisorbetum minoris představuje iniciální jednoduše organizované
společenstvo surových slínovcových půd; Salvio verticillatae-Origanetum vulgaris typicum je nejrozšířenějším
subxerotermním společenstvem, jedná se o porosty s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum),
zastoupení dalších trav a graminoidních druhů je niţší; Ononido spinosae-Cirsietum acaulis s druhy jako jehlice
trnitá (Ononis spinosa), pcháč bezlodyţný (Cirsium acaule), pupava bezlodyţná (Carlina acaulis), p. obecná (C.
vulgaris), hořec brvitý (Gentianella ciliata). Na lokalitě se vyskytují další asociace, často maloplošně, nebo jako
přechody k jiným jednotkám.
V minulosti byly tyto porosty pasené nebo kosené, dnes jsou většinu opuštěné a místy zarůstají vysokými
mezofilními a xerofilními křovinami (K3) - především slivoň trnka (Prunus spinosa). Křoviny téţ tvoří liniové
porosty lesních plášťů, kde nejvíce dominují hlohy(Crataegus sp.), růţe šípková (Rosa canina), slivoň trnka
(Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) aj. Nejblíţe mají tyto porosty k as. Ligustro-Prunetum.
Na J a JZ orientovaných stráních, na kontaktu dubohabřin s porosty svazu Bromion erecti, se maloplošně
vyskytují suché bylinné lemy (T4.1) as. Peucedanetum cervariae - bylinné společenstvo vytrvalých
hemikryptofyt s výrazným podílem lemových druhů.
Na mezičtějších hlubších půdách u Střemošic jsou zastoupené vcelku kvalitní mezofilní ovsíkové louky (T1.1).
Lesní porosty představují porosty původních hercynských dubohabřin (L3.1) v několika větších fragmentech.
Vyskytují se ve 2 základních typech: mezofilní subas. typicum (V, S a variabilní orientace svahů) a teplomilný
typ subas. Primuletosum veris (J-JZ orientované prudké stráně), kde bylinné patro je charakterizováno
výskytem řady teplomilných druhů: prvosenka jarní (Primula veris), vstavač nachový (Orchis purpurea), violka
divotvárná (Viola mirabilis), smldník jelení (Peucedanum cervaria), ostřice horská (Carex montana), medovník
meduňkolistý (Melittis melissophyllum), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), okrotice bílá (Cephalanthera
damasonium) aj.
Zhruba stejnou plochu jako dubohabřiny zabírají lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A). Zde
(severně od obce, u serpentiny silnice do Řepníků) se nachází populace střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium
calceolus), která postupně zaniká. Kdysi zde rostla silná populace, na konci 70. let 20. stol. zde pravidelně
vykvétalo kolem stovky jedinců. V letech 2001-2002 zde bylo nalezeno cca 60 lodyh, v naprosté většině se
ovšem jednalo o malé jednolisté sterilní rostliny. Po roce 2005 zde kaţdoročně vykvétá maximálně 15 lodyh.
Dle fytogeografického členění ČR se jedná o České termofytikum, okres 15c - Pardubické Polabí.
Z chráněných druhů ţivočichů se v EVL pravidleně vykytují: motýli batolec červený (Apatura ilia), otakárek
fenyklový (Papilio machaon); plazi ještěrka obecná (Lacerta agilis), j. ţivorodá (L. vivipara), slepýš křehký
(Anguis fragilis); ptáci ţluva hajní (Oriolus oriolus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ťuhýk obecný (Lanius
collurio).
2. Stav EVL a předmětů ochrany
2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav
Stanoviště
Kód předmětu ochrany: 6210
Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích
(Festuco-Brometalia)
Rozloha (ha): 5,4794
Relativní rozloha (%): 13,57
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachovat rozlohu biotopu jako při vyhlášení. Zajistit obnovu degradovaných partií s výskytem předmětu ochrany
- pravidelné kosení vyřezávky náletu.
Kód předmětu ochrany: 6510
Název
předmětu
ochrany:
Extenzivní
sečené
louky
níţin
aţ
podhůří
Brachypodio-Centaureion nemoralis)
Rozloha (ha): 3,0641
Relativní rozloha (%): 6,65
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
(Arrhenatherion,
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachovat rozlohu biotopu jako při vyhlášení. Zajistit obnovu degradovaných partií s výskytem předmětu ochrany
- pravidelné kosení, vyřezávky náletu.
Druhy
Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus
Kód předmětu ochrany: 1902
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu
Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
75
75
jedinci
15 % ≥ p > 2 %
Celkové
hodnocení
populace není významná
izolovaná, leží hodnota
uvnitř areálu
rozšíření
druhu
Zachovalost Izolace
průměrné
nebo
omezené
zachování
Cílový stav předmětu ochrany:
Obnovit početnost populace jako při vyhlášení. Vytvořit na lokalitě stabilní populaci střevíčníku pantoflíčku
kaţdoročně s desítkami kvetoucích lodyh.
2.2 Nároky předmětů ochrany
Stanoviště
Kód předmětu ochrany: 6210
Název předmětu ochrany:
(Festuco-Brometalia)
Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích
Popis nároků předmětu ochrany:
Xerotermní trávníky biotopu T3.4D (stanoviště 6210) se vyvinuly především na mírnějších svazích na středně
hlubokých aţ hlubokých půdách. Byly vyuţívány jako pastviny nebo na sklízení sena. V porostech dominuje
válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), případně sveřep vzpřímený (Bromus erectus). V současnosti jsou
nejčastěji ohroţeny postupující sukcesí v důsledku upuštění od pastvy či kosení a dále eutrofizací.
Můţe se jednat o druhově bohaté louky, které je moţné kosit 1x ročně a to dle dostupnosti terénu traktorem,
lištovou sekačkou či ručně. Vţdy je nutné biomasu odvézt mimo zájmové území. Vhodný je časový posun sečí,
aby stihla dozrát i semena pozdějších druhů (buď nekosit celou plochu ve stejnou dobu, ponechat pásy, nebo
posunout seč v jednotlivých letech). Tato metoda posunu sečí je vhodná i pro hmyz. Třtinu křovištní
(Calamagrostis epigejos) šířící se do porostu je potřeba likvidovat častějším sečením (3 – 5x ročně), případně
vyvláčením. Počet sečí je třeba zvýšit i při šíření ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). U většiny těchto
porostů je moţné jednorázové přepasení otav, a to buď ovcemi, kozami, případně i dobytkem. V některých
případech na historických pastvinách (s jalovcem) je moţná rotační pastva ovcí a koz (méně vhodný je dobytek)
s dosekáním nedopasků. V těchto případech je vhodné v intervalu 1x za 3 roky jednorázové posečení porostu
koncem června nebo v červenci. Vţdy je nutné biomasu odvézt mimo zájmové území. Po skončení pastvy je
nutné pokosení nedopasků. Podrobný způsob obhospodařování musí být upřesněn na základě historického
vyuţívání daného území a moţnostech uţivatele či vlastníka pozemku. Vzhledem k tomu, ţe se můţe jednat o
pozemky, na kterých byl nebo je odstraňován nálet, je nutné kosení výmladků. Vlastní likvidace náletu
motorovými pilami a křovinořezy se provádí během zimního období XI. – II. Dřevní hmotu je nutné z biotopu
odvézt.
Kód předmětu ochrany: 6510
Název
předmětu
ochrany:
Extenzivní
Brachypodio-Centaureion nemoralis)
sečené
louky
níţin
aţ
podhůří
(Arrhenatherion,
Popis nároků předmětu ochrany:
Nejrozšířenější typ polopřirozených luk vyskytující se roztroušeně po celém území státu od níţin aţ po podhůří,
především v blízkosti sídel. Existuje velká škála různých fytocenologických typů těchto mezofilních ovsíkových
luk, navíc se často nacházejí v mozaice s jinými biotopy bezlesí. Jsou to vysokostébelné aţ středně vzrůstavé
porosty bez vazby na určitý půdní podklad. V blízkosti toků obsazují spíše vyšší stupně náplavových teras,
vyhýbají se trvale přemokřeným místům.
Vedle běţných trav – ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata), kostřavy
(Festuca sp.), tomka vonná (Anthoxantum odoratum) - jsou téţ zastoupeny dvouděloţné rostliny, jako např.
řebříčky (Achillea sp.), pampelišky (Taraxacum sp.), jitrocele (Plantago sp.), kakost luční (Geranium pratense),
jetel luční (Trifolium pratense), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kopretina bílá (Leucanthemum album),
chrpy (Centaurea sp.)
Zpravidla se jedná o dvousečné louky, které lze přihnojovat a vápnit. Hnojení nesmí být příliš intenzivní, aby
nedošlo k předávkování dusíkem, které vede k dominanci vysokých tvrdolistých trav.
Druhy
Název předmětu ochrany: střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus
Kód předmětu ochrany: 1902
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanovištěm střevíčníku pantoflíčku jsou obvykle světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy,
případně květnaté a okroticové bučiny, vzácně suťové lesy), ale roste také v otevřených travnatých biotopech
sv. Bromion erecti (mírně vlhké varianty) aţ po střídavě vlhká luční společenstva s bezkolencem (sv. Molinion
caeruleae). Střevíčník dává přednost mírně vlhkým (v létě vysychajícím) půdám s niţším obsahem dusíku, ale
bohatým na báze. Půdy jsou v rozpětí mezi zásaditou aţ neutrální půdní reakcí. Velmi často se vyskytuje na
vápencovém podkladu, především na tzv. bílých stráních s těţkými jílovitými půdami a také na flyši.
Upřednostňuje polostinná stanoviště.
Střevíčník je vytrvalý a dlouhověký druh, jehoţ jednotlivé trsy mohou vytrvat desítky let. Přezimuje podzemním
oddenkem, z něhoţ na jaře raší listy a případně květonosné lodyhy, které kvetou v květnu aţ červnu a jsou
opylovány především menšími druhy samotářských včel. V létě pak lodyhy s listy usychají a tobolky se semeny
pukají v období od září do října. Pro zdárný vývoj rostliny potřebují zárodky vyklíčených semen přítomnost
symbiotických hub (mykorrhiza). Vedle generativního mnoţení se šíří větvením oddenků (v přibliţně pětiletém
intervalu), čímţ vznikají větší trsy, které se následně rozpadají na dceřiné rostliny.
V lesních biotopech je střevíčník pantoflíček ohroţen zejména nevhodnými postupy lesního hospodaření (to
zahrnuje hlavně holosečná těţba a nešetrné provádění přibliţování dřevní hmoty). Neţádoucí je i převod
listnatých kultur na jehličnaté (i kdyţ například v doubravách s menším podílem borovice a modřínu je schopen
střevíčník přeţít). Naprosto nevhodné jsou čisté, stinné monokultury smrku, zde střevíčník obvykle přeţívá jen
ve sterilním stavu. Nicméně hlavním faktorem je zapojení stromového patra, při plném zapojení korun stromů
rostliny střevíčníku přeţívají ve sterilním stavu, optimální jsou lesní porosty s ca 60-70 % zakmeněním.
Střevíčník pantoflíček je druhem světlých lesů, kterému vyhovovalo pařezinové hospodaření s četným výskytem
malých pasek a světlin.
Na lesních lokalitách s výskytem střevíčníku pantoflíčku je tedy ţádoucí především udrţovat vhodnou druhovou
skladbu dřevin a niţší zakmenění. V bezprostřední blízkosti výskytu střevíčníku pantoflíčku není vhodné
hospodařit holosečně a nešetrnným způsobem přibliţovat dřevní hmotu.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování poţadavků různých předmětů ochrany EVL
Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými reţimy dle ZOPK
Konflikt není předpokládán
2.5 Vyuţívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany
Stručná charakteristika a vliv činnosti
EVL se nachází v kulturní krajině východního Polabí a byla odedávna vyuţívána obyvatelstvem okolních vesnic.
Větší část kuesty je zalesněna, převaţují pozměněné lesy s dominancí jehličnanů. Původní listnaté dubohabřiny
v současnosti zaujímají necelou polovinu lesů v EVL. Větší část lesů byla ve 20. století přeměněna na jehličnaté
kultury s převaţující borovicí černou, méně smrkem a modřínem, v lepším případě se jedná o smíšené lesy s
dosud zachovalým bylinným patrem. V posledních desetiletích byla zalesněna (a rovněţ katastrálně převedena
na lesní půdu) relativně velká část menších luk, pastvin a sadů. V uplynulých cca 5 letech byla zahájena
obnova smrkového porostu 328Ba10, byly zde na dvou menších pasekách vytvořeny oplocenky s převáţně
listnatou výsadbou. Úspěšné šíření bylinného patra lesních lemů a dubohabřin na tyto paseky ukazuje, ţe
obnova kvalitních listnatých porostů zde dosud je moţná.
Území je součástí honitby 5304110028 Luţe. Vliv nadměrných stavů spárkaté zvěře je zde patrný stejně jako
ve většině ostatních lesů nedostatkem odrostlého přirozeného zmlazení dřevin. Při obnově lesních porostů je
nutné pouţívat ochranu proti okusu, nejlépe oplocenky.
Krmná zařízení na lokalitě nejsou příliš častá, jedno z nich je však v severní části nevhodně umístěno pouze
několik metrů od populace střevíčníku pantoflíčku.
Část území byla v minulosti odlesněna a vyuţívána k pastvě domácích zvířat a ke sklízení sena. S nástupem
moderního zemědělství a změnou přístupů k obhospodařování krajiny, došlo k postupnému útlumu hospodaření
na stráních. Značná část pozemků zůstala ladem a postupně zarůstala, v některých případech docházelo k
zalesňování stanovištně nepůvodními jehličnany. Situace se zlepšila poté, co byly nejcennější partie EVL
vyhlášeny jako přírodní rezervace (1. 12. 1990). Na nejhodnotnějších partiích s výskytem chráněných druhů
byly provedeny vyřezávky náletu a obnoven pravidelný management. Nad bílou strání ve Střemošicích byly v
letech 2010-2011 odtěţeny výsadby nepůvodní borovice černé. Přesto je rozloha sekundárního bezlesí v
porovnání se stavem v polovině 20. století stále nízká. Je zde tedy slušný potenciál pro zvětšení rozlohy
travinných společenstev.
Území je pro svůj obtíţný terén pro rekreaci a sport vyuţíváno jen minimálně. Mnoho návštěvníků se však
zastavuje na vyhlídce Poklona vedle silnice nad obcí Střemošice. Jejich vliv na chráněné území je kromě
odpadků hromadících se pod svahem minimální. V době květů vstavačů nachových je jejich největší populace
na západním okraji Střemošic velmi častým cílem vycházek pro obyvatele širokého okolí. Nebylo však
zaznamenáno trhání nebo jiné poškození rostlin.
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)
Střevíčník pantoflíček se v EVL vyskytuje v její nejsevernější části na mírných svazích s JZ orientací. Nacházejí
se zde dvě mikropopulace, jejichţ celková početnost se kaţdoročně pohybuje mezi 5 - 20 prýty. V
sedmdesátých letech 20. století byl střevíčník pantoflíček v lesích na Střemošické stráni podstatně hojnější
(řádově stovky kusů). Pak pomalu ubýval, přestal kvést a nakonec skoro vymizel. Příčinu poklesu populace lze
jen odhadovat, je pravděpodobné, ţe jedním z důvodů je změna stanovištních podmínek v souvislosti se
změnami v druhové skladbě lesních porostů. V současnosti v porostech s výskytem střevíčníku pantoflíčku
dominuje smrk, na zemi je poměrně silná vrstva jehličí. Keřové patro je zapojené ostrůvkovitě, místy tvoří
neprostupné porosty. Bylinné patro je různorodé. V prosvětlených porostech a kolem cest je moţné
zaznamenat zapojenější vegetaci, jinde je bylinné patro sporadické, nebo úplně chybí. Populace střevíčníku
pantoflíčku je v poslední době bez výraznějších výkyvů. Tento stav je zřejmě způsoben jistou setrvačností
střevíčníku pantoflíčku díky jeho dlouhověkosti. Lze očekávat, ţe postupem času za daných podmínek hrozí
postupný zánik populace. Populace střevíčníku pantoflíčku je dobře přístupná a je zřejmě známa široké
botanické veřejnosti, protoţe k jednotlivým rostlinám jsou dobře vychozené pěšiny. Ani zde však zřejmě
nedochází k poškozování. V minulých letech bylo provedeno v bezprostřední blízkosti populace střevíčníku
odtěţení několika vzrostlých smrků z důvodu prosvětlení porostu. Na prosvětlená místa však okamţitě
nastoupily ostruţiníky a jiná buřeň.
Travní společenstva (6210, 6510)
Travní společenstva jsou soustředěna do centrální části EVL v okolí Střemošic, odkud dále pokračují v pruhu
pod svahem aţ na jiţní hranici. Na místech přístupných pro zemědělskou techniku je prováděno kosení v
souladu s dotačními tituly MZe. Porosty mají kulturní charakter, je pravděpodobné, ţe byly v minulosti přeorány,
dosévány a hnojeny. Jsou koseny plošně těţkou technikou. Fytocenologicky mají nejblíţe mezofilním
ovsíkovým loukám svazu Arrhenatherion elatioris. Na jednom místě na jiţním okraji Střemošic je pastvina pro
dobytek. Na svaţitých pozemcích je vyvinuta pestrá škála travních společenstev: mezofilní louky (svaz
Arrhenatherion elatioris), širokolisté xerotermní trávníky (svaz Bromion erecti), a maloplošně v ekotonech
lemová společenstva (svazy Geranion sanguinei, Trifolion medii). V rámci regionu je zde významný výskyt
fenoménu "bílých strání". Kvalita společenstev odpovídá způsobu péče o ně. Pravidelně kosené trávníky jsou
druhově bohaté, jejich vysokou biologickou hodnotu společenstev potvrzuje přítomnost mnoha chráněných
druhů rostlin, především atraktivní druhy z čeledi vstavačovitých jsou potenciálně ohroţeny sběrem a
vyrýpáváním (jejich lokality se často nacházejí v těsné blízkosti zástavby, v minulosti zde k těmto nelegálním
činnostem docházelo). Díky dlouhodobé absenci hospodaření se nezanedbatelná část travních společenstev v
EVL nachází v různých stádiích degradace (zarůstání křovinami, expanze agresivních druhů). Na některých
místech byly pozemky zalesněny.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních
zákonů
Plány péče
Název ZCHÚ: PR Střemošická stráň
Autor: Josef Rusňák
Schválil: KÚ Pardubického kraje
Datum schválení: 3. 5. 2006
Platnost od-do: 1. 1. 2006 - 31. 12. 2013
Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy
Typ dokumentu: LHO
Přírodní lesní oblast: 31 - Českomoravské mezihoří
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 512808 - Chrudim, ZO Skuteč
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 21,01
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2013 - 31. 12. 2022
Organizace lesního hospodářství: vlastníci lesa do 50 ha
Nižší organizační jednotka:
Typ dokumentu: LHP
Přírodní lesní oblast: 31 - Českomoravské mezihoří
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 509003 - Choceň
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,2
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2013 - 31. 12. 2022
Organizace lesního hospodářství: LČR, s. p., LS Choceň
Nižší organizační jednotka: revír Choceň
3. Péče o EVL
3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)
Ideálním stanovištěm pro střevíčník pantoflíček je listnatý les s mezernatě zapojeným keřovým patrem s
pokryvností do cca 50% a bylinným patrem s pokryvností do cca 90%. Současný stav tomuto ideálu
neodpovídá, střevíčník pantoflíček v EVL roste v kulturní smrčině. Dlouhodobým cílem hospodaření je vychovat
v EVL světlý listnatý les (zakmenění 0,7-0,9). Následná péče bude mít podobu podrostního hospodaření s
výrazným uplatněním přirozené obnovy. Současná situace je komplikovaná především tím, ţe v místě výskytu
střevíčníku pantoflíčku převaţují smrkové kultury v mýtním věku. Smrk na opukách v niţších polohách v
pozdnějším věku často trpí odehníváním od kořenů, je třeba počítat s tím, ţe v nejbliţších letech bude potřeba
porosty řešit. Hospodaření bude vycházet z aktuálního zdravotního stavu jednotlivých stromů. Bude uplatněn
jednotlivý výběr nejvzrostlejších stromů smrku. Hlavním poţadavkem je nevytvářet v porostech velké světliny,
aby se nešířila buřeň, která můţe výrazně sníţit vitalitu populace střevíčníku pantoflíčku (viz zkušenosti z
předchozích zásahů - kapitola 2.5). Holosečný hospodářský způsob je v dotčených partiích (zákres 1, viz
Mapové přílohy) přípustný pouze u porostních skupin v mýtním věku (např. porostní skupiny 406G11 a G11a),
kde není jiné řešení v souvislosti s vysokým rizikem rozvrácení předrţených porostů. Při holosečných těţbách
je ţádoucí zachovat v porostech co nejvíce jedinců v podúrovni, případně ponechávat výstavky listnáčů (jsou-li
v dotčených porostech přítomny. . Pro zamezení šíření buřeně je vhodné v porostech ponechávat i zmlazující
smrk jako přípravnou dřevinu a odstraňovat ho aţ při zapojení korun v nadúrovni. Je třeba co nejvíce podpořit
přirozenou obnovu dřevin CDS, na místech, kde bude přirozená obnova slabá nebo neúspěšná, je třeba
přistoupit k dosadbám poloodrostků a odrostků. Dosadby poloodrostků a odrostků bude třeba provádět v
nejbliţším okolí výskytu střevíčníku pantoflíčku po odtěţení vzrostlých stromů. Pouţívání biocidů v porostech s
výskytem střevíčníku pantoflíčku je nepřípustné, v úvahu přichází pouze v případě velkoplošných disturbancí, v
těchto případech je moţné biocidy pouţívat, ovšem pouze se souhlasem OOP. Bující buřeň a keřové patro
bude třeba eliminovat křovinořezem, popřípadě vytrháváním. Vytrhávání není vhodné pouţívat v blízkosti míst
výskytu střevíčníku pantoflíčku, aby nedošlo k poškození jeho podzemních orgánů.
Práce spojené s těţbou a přibliţováním dřevní hmoty bude moţné provádět pouze v zimních měsících při
dostatečném zámrazu. Přibliţování dřevní hmoty se bude provádět mimo partie, kde se nachází střevíčník
pantoflíček (označit v terénu, kontrolovat před započetím prací, instruovat subjekty provádějící práce). Tato
omezení se nevztahují na nahodilé těţby. Ty je potřeba zpracovat co nejdříve, aby se zamezilo šíření kůrovce s
rizikem vzniku kalamity, která by vedla k rozvrácení porostů a nekontrolovanému šíření buřeně. Zpracování
nahodilých těţeb musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohroţení stávající populace střevíčníku pantoflíčku. Je
potřeba těţbu provádět tak, aby stromy nebyly káceny do ploch se střevíčníkem, při přibliţování dřevní hmoty je
třeba se důsledně těmto plochám vyhýbat. Nebude-li to moţné, je třeba v součinnosti s OOP zvolit co
nejšetrnější postup.
Výše uvedené zásady lesního hospodaření se vztahují na severní část EVL, kde se v současnosti střevíčník
pantoflíček vyskytuje (viz zákres č. 1 v mapových přílohách - příloha 6.3). Při přípravě LHP a LHO je třeba tyto
zásady do příslušných dokumentů zapracovat. V ostatních lesních porostech bude hospodaření prováděno na
základě platných LHP, LHO a plánu péče o PR Střemošická stráň. Hospodaření v těchto porostech je třeba
provádět tak, aby nedošlo k potenciálnímu ohroţení porostů s výskytem střevíčníku pantoflíčku (např. zavádění
snadno se šířících dřevin, které neodpovídají CDS, vytváření velkých holin, které mohou ohrozit stabilitu
sousedních porostů apod.).
Dalším potenciálním ohroţením pro střevíčník pantoflíček jsou vysoké stavy spárkaté zvěře, které mohou
negativně ovlivňovat přirozené zmlazení a vitalitu porostů, nebo mohou negativně ovlivnit přímo populace
střevíčníku (vyrývání hlíz černou zvěří). V případě, ţe budou v EVL tyto negativní jevy pozorovány, je třeba
neprodleně realizovat patřičná opatření na sníţení stavu zvěře na únosnou mez. Vzhledem k tomu, ţe vysoké
stavy zvěře mohou negativně ovlivnit i ostatní předměty ochrany, není ţádoucí v celé EVL provozovat
myslivecká zařízení na přikrmování zvěře, stávající přikrmovací zařízení v blízkosti populace střevíčníku
pantoflíčku je třeba odstranit.
Péče o travní porosty
U lučních společenstev obhospodařovaných strojově a dotovaných MZe nejsou poţadavky ze strany ochrany
přírody. Důleţité je zachovat stávající management (pravidelné kosení 1-2 krát ročně). Je vhodné motivovat
zemědělce k provádění diverzifikované seče. Není ţádoucí luční porosty převádět na ornou půdu.
V EVL se dále nacházejí porosty různé kvality od květnatých orchidejových luk po zarostlé nitrofilní trávníky. Na
loukách, které jsou dlouhodobě obhospodařované, a jejich stav je vyhovující, je vhodné pokračovat ve
stávajícím způsobu hospodaření. Jedná se především o kosení a pastvu. Ideální je kombinace obojího a
meziroční posuny v termínech managementu. Při plánování hospodaření je třeba brát v úvahu výskyt
chráněných druhů rostlin (bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), vstavač nachový (Orchis purpurea),
hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata) aj.). Kde je to moţné, je vhodné realizovat management buď před
počátkem vývoje, nebo po dozrání, či vysemenění rostlin, kde to moţné není je vhodným managementem
obsekání partií s výskytem těchto druhů, nebo v případě pastvy jejich zaplocení. V případě stanoviště 6510 je
nejvhodnějším způsobem péče kosení jedenkrát aţ dvakrát ročně. Vhodné je seč diverzifikovat, méně
reprezentativní porosty s dominantními travami kosit na jaře (do konce června), druhově bohatší partie s vyšším
podílem dvouděloţných lučních druhů, kosit později (červenec - září). Při pozdější seči je moţné sklidit otavy na
plochách kosených na jaře. Dále je moţné ponechávat v porostech malé květnaté ostrůvky, které nebudou v
daný rok pokoseny vůbec. Alternativním managementem je rotační pastva ovcí, popřípadě dobytka. Pastvu lze
provozovat v kombinaci s kosením. Méně reprezentativní porosty je moţné začít pást s příchodem jara (pozor
na změklou půdu - riziko nadměrného narušování povrchu), po přepasení nechat obrůst a v průběhu července září posekat. Další moţností je jarní seč v kombinaci s letní pastvou. Intenzita pastvy musí být vhodně
nastavena, je zde riziko změn vegetace směrem k poháňkovým pastvinám, coţ není ţádoucí. V kaţdém
případě je ţádoucí při zavedení tohoto typu managementu jednou za čas louky pouze kosit a v daný rok nepást
vůbec. Stanoviště 6210 se v EVL většinou vyskytuje na různě svaţitých terénech o různém sklonu a expozici.
Na většině porostů, kde se předmět ochrany vyskytuje (především na svazích a u méně produktivních
společenstev), je vhodnějším managementem pastva. Vzhledem k charakteru vegetace a reliéfu je ideálním
prostředkem smíšené stádo ovcí a koz. Pastva by měla být rotační, nebo honová. Kontinuální pastva připadá v
úvahu na některých místech po vyřezávkách náletu (viz níţe), ale je zde potřeba počítat s nízkou nosnou
kapacitou pastviny. Intenzitu pastvy je třeba nastavit podle kvality společenstev. Dobře vyvinutá, druhově
bohatá společenstva stačí přepásat krátkodobě (14-30 dní od konce června do července) s intenzitou 1 DJ/ha.
U společenstev s určitou mírou degradace je vhodné aplikovat vyšší zátěţ a s pastvou začínat hned zjara
(podle počasí od konce dubna, většinou v průběhu května). Některé partie je vhodné přepást opakovaně, aţ
spasená vegetace dostatečně obroste. Po extenzivní pastvě zůstávají na pastvině nedopasky. Není nezbytně
nutné všechny nedopasky plošně pokosit, je potřeba se zaměřit především na "koláče" expanzivních a
nitrofilních druhů. Kosení jako alternativní management místo pastvy připadá v úvahu především na
maloplošných izolovaných plochách, nebo na mírně degradovaných stanovištích s vyšším podílem druhů,
kterým se zvířata vyhýbají (třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), válečka prapořitá (Brachypodium
pinnatum)). Kosení je ţádoucí provádět jedenkrát ročně (ideálně v době metání trav), místa kde intenzivně
zmlazují dřeviny kosit spíše zjara, místa se šířením agresivních druhů kosit dvakrát i vícekrát ročně (podobně
jako silně degradované nově obnovené porosty, viz níţe). Kombinace pastvy a kosení podobně jako u
předmětu ochrany 6510 je další vhodnou alternativou.
V některých partiích s mělkým půdním horizontem a na pohyblivých substrátech s nízkoproduktivními
společenstvy, je moţné management na několik let vynechat. Vţdy je třeba sledovat sukcesní změny a
management včas obnovit, nejlépe pokosením časně zjara.
Na stanovištích, která leţela dlouhodobě ladem a nacházejí se v různých degradačních stádiích (zarůstání
křovím, vysokobylinnou nitrofilní vegetací, agresivními druhy trav apod.), je třeba před zahájením pravidelného
managementu realizovat obnovné zásahy. V partiích, které jsou silně zarostlé křovinami a náletovými
dřevinami, je třeba provést důkladné vyřezávky (zanechávat co nejniţší pařezy s ohledem na následný
management). Při vyřezávkách je vhodné ponechávat ovocné stromy, pěkně rostlé solitérní listnáče a keře
(např. hlohy), popřípadě drobnější ostrůvky kompaktního křoví. Plošné odstranění zmlazujících křovin se často
míjí efektem, protoţe nastartuje další intenzivní zmlazení z podzemních orgánů (typicky např. trnka obecná
(Prunus spinosa)). Doporučenou alternativou je ponechat na lokalitě nejsilnější výmladky (cca 1 ks na 1-5 m2),
do kterých se soustředí růstová aktivita jedince a spontánní zmlazení není tak intenzivní. V úvahu připadá i
vytrhávání kořenů (především u slabších stromků a keřů), nebo bodová aplikace herbicidu. Biomasu z
vyřezávek, která nebude mít upotřebení (palivové dřevo apod.), je moţné ponechat na lokalitě na hromadách
na vhodných místech (s ohledem na následný management). Alternativou je biomasu pálit na místě, vţdy na
nejvíce degradovaných nitrofilních plochách, kde je minimální riziko napáchaní nějaké škody. Na některých
plochách, vedených v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost nebo ostatní plocha, se v současnosti
nacházejí zapojené lesní porosty. I tyto partie je vhodné alespoň částečně přeměnit na sekundární bezlesí,
ideálním způsobem péče je proředění porostů a provozování pastvy.
Po vyřezávkách náletu je třeba ihned v následující sezóně zahájit intenzivní management asanovaných ploch.
V úvahu připadá několik alternativ. Vţdy je vhodné plochy pokosit hned zjara. Poté, co vegetace obrazí, je
moţné zahájit intenzivní pastvu s vypásáním na holou půdu, a toto opakovat dle moţností i několikrát do roka.
Důleţité je mít ve stádu i kozy, které dokáţou účinně vypásat i výmladky dřevin. Tento management je vhodný
především na plochách, které sousedí s pozemky se zachovalejšími společenstvy a je moţné stádo v průběhu
sezóny na ně přehánět a dále na plochách, kde nebyl souvislý porost křovin a v průběhu roku se zde vyvíjí i
bylinná vegetace (tj. neobráţí zde jenom křoví). Plochy, kde byly asanovány souvislé porosty křovin, plochy,
kde převládá nitrofilní vegetace, nebo dominují širolisté agresivní trávy, kterým se zvířata vyhýbají, je lépe
opakovaně kosit v průběhu celého roku. Pro rychlejší obnovení travních společenstev je moţné na vhodných
místech narušovat drn (plochy zarostlé bujnou vegetací) a pohazovat senem z okolních druhově bohatých luk.
Je třeba si uvědomit, ţe přeměna silně degradovaných porostů na druhově bohaté trávníky je dlouhodobá
záleţitost, která je náročná z pohledu finančních a lidských zdrojů. Jednorázové zásahy bez následného
intenzivního managementu se míjí účinkem. V EVL není akutní potřeba silně degradované plochy řešit v co
nejkratší době. Je tedy vhodné veškeré práce dlouhodobě naplánovat, postupovat po menších částech a k
řešení konkrétních partií v EVL přistoupit aţ tehdy, kdy jsou k dispozici prostředky na realizaci celého
obnovního cyklu, který můţe trvat i několik let.
V severní části pozemku p. č. 620 v k. ú. Střemošice se nachází v prudkém svahu bílá stráň v současnosti silně
zarostlá keři, pod její patou navazuje stráň s xerotermním trávníkem a lískovými keři. V současnosti je tato stráň
kosena, je zde hojný výskyt vstavačovitých (vstavač nachový (Orchis purpurea), okrotice dlouholistá
(Cephalanthera longifolia)). Je ţádoucí tuto část pozemku (zahrnutou v současnosti do PUPFL) vyčlenit jako
bezlesí, razantně redukovat dřeviny (i na bílé stráni) a nadále provozovat pravidelný management za účelem
podpory stanoviště 6210.
Je nanejvýš ţádoucí zahrnout mezi předměty ochrany i ostatní varianty stanoviště - 6210: T3.4A - Širokolisté
suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis) a T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus
communis). Jedná se o identická společenstva jako je biotop T3.4D (liší se pouze prezencí/absencí jalovce a
vstavačovitých). Biotopy sice nejsou v EVL zastoupeny ve velkých rozlohách, většinou s předměty ochrany
sousedí, logické je tedy mezi předměty ochrany zařadit.
3.2 Navrhovaná opatření
Opakovaná opatření
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
5, 10
Kosení lehkou mechanizací
Kosení
6210, 6510
Kosení lehkou technikou, lehkým dvouosým traktorem. Kosení je vhodné
diverzifikovat, při jarním kosení ponechávat pásy s druhově bohatší
vegetací (cca 10-15%), ty dokosit až v pozdním létě, nebo až příští rok. V
pozdním létě je rovněž možné posekat celou plochu.
1 x za 1 rok
květen - říjen
Alternativou je pastva ovcí a koz, popřípadě kombinace pastvy a kosení.
2, 3
Ruční kosení
Kosení
6210, 6510
Kosení kosou, křovinořezem, nebo lehkou technikou (kde to dovolí terén).
Biomasu odklidit mimo kosené plochy. Kde je to účelné (dostatečně velká
plocha) je žádoucí seč diverzifikovat. Porosty s dominancí trav a
nežádoucích druhů kosit zjara, květnaté partie až v pozdním létě. Na
úživnějších stanovištích je možné při pozdní seči pokosit celou plochu,
naopak na méně úživných stanovištích je možné část porostů v daný rok
nepokosit.
1 x za 1 rok
červen - září
Alternativou je pastva ovcí a koz, popřípadě kombinace pastvy a kosení.
7, 9
Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou
dostupností
Kosení
6210, 6510
Dvojí seč na plochách, kde se vyřezávaly náletové dřeviny a na ladních
loukách. Důsledně pokosit pařezové a oddenkové výmladky. Biomasu
odklidit mimo plochu (alternativně je možné kompostovat na jejím okraji).
Při první seči je třeba počítat s terénními nerovnostmi a pařízky po
vyřezávkách. Kosení bude prováděno křovinořezem, postupně v dalších
letech bude možné použít ručně vedenou sekačku, v místech s
povlovnějšími svahy pak i čtyřkolovou techniku. Biomasu odklidit mimo
kosené plochy, na silně degradovaných místech je možné v prvních
letech biomasu pálit na místě.
2 x za 1 rok
konec května - září
Toto opatření opakovat po několik let, dokud se neobnoví druhové
složení blízké předmětu ochrany (travní porost s převahou lučních
druhů). Alternativou je intenzivní pastva kombinovaná s kosením
(především na plochách s razantní redukcí dřevin je kosení alespoň
jednou ročně nevyhnutelné).
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
1
Ochrana kultur proti buřeni - ožin
Ochrana lesa
Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902
Eliminace buřeně (včetně redukce silně zapojeného keřového patra) v
prosvětlených partiích po těžbách. Bude se jednat především o partie se
střevíčníkem pantoflíčkem. Cílem je udržet středně zapojené bylinné
patro a omezit šíření keřů a expanzivních druhů (ostružiníky). Vyžínání
bude prováděno standardním způsobem (křovinořez, dle situace i
odklizeni pokosené hmoty), u ploch se střevíčníkem pantoflíčkem vždy až
po jeho odplození. Připouští se i pomístní vytrhávání odnožující buřeně,
vždy je třeba brát v úvahu riziko nadměrného poškození půdního krytu a
podzemních orgánů střevíčníku pantoflíčku.
1 x za 1 rok
květen - září, u ploch se střevíčníkem pantoflíčkem vždy až po odplození
(září)
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
4, 6, 8
Extenzívní pastva ovcemi či kozami
Pastva
6210, 6510
Pastva smíšeným stádem ovcí a koz, především na svazích se
stanovištěm 6210. Pastva rotační nebo honová. Intenzitu a období pastvy
je třeba nastavit podle aktuálního stavu porostů. Na degradovaných
plochách po vyřezávkách náletu pastva intenzivní hned zkraje sezóny.
Nedopasky kosit jen kde je to nutné (nitrofilní vegetace, expanzivní druhy
trav apod.). Vhodné kombinovat s kosením. Při nežádoucích změnách ve
složení vegetace (když začnou převládat druhy charakteristické pro
biotop T1.3 - pastviny) snížit intenzitu pastvy, nebo pastvu nahradit
kosením.
1 x za 1 rok
duben - říjen
1
Používání k přírodě šetrných technologií - kůň
Používání k přírodě šetrných technologií
Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902
Manipulace s dřevní hmotou bude prováděna vždy v zimě v období
zámrazu. Je třeba se důsledně vyhýbat partiím se střevíčníkem
pantoflíčkem.
1 x za 5 let
říjen - únor (zámraz)
Netýká se nahodilých těžeb, které je třeba řešit okamžitě (viz kapitola
3.1).
2, 3, 4, 6, 7, 8, 9
Výřez náletových dřevin plošně
Výřez náletu
6210, 6510
Plošné vyřezávky náletových dřevin a křovin na plochách s perspektivou
obnovy předmětu ochrany, redukce keřů na ladních loukách. Na plochách
ponechávat solitéry vzrostlých stromů, nebo malé remízky. S ohledem na
následnou péči seřezat pařezy na výšku maximálně 5 cm nad úrovní
terénu. Na silně degradovaných plochách možno biomasu pálit na místě,
vhodnější odstranit mimo lokalitu (palivové dříví, štěpkovat). Část
biomasy je možné deponovat na hromadách po okraji lokality (úkryty pro
živočichy).
1 x za 5 let
září - březen
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
1
Výsadba, podsadba, dosadba dřevin
Zachování či zlepšení druhové skladby nebo prostorové struktury lesa
Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) 1902
Dosadby v kulturách jehličnanů budou prováděny v prosvětlených
místech po těžbě, partie s nezapojeným bylinným a keřovým patrem
budou osázeny sazenicemi, na silně zabuřeněných a v místech s
výskytem střevíčníku pantoflíčku bude vhodnější použít poloodrostky a
odrostky.
1 x za 5 let
sazenice březen - květen, nebo září - říjen, odrostky na přelomu zimy a
jara
Toto opatření bude prováděno za účelem minimalizace rizika šíření
buřeně, tedy pouze v partiích, kde toto riziko skutečně existuje (větší
jednorázově odlesněné plochy apod.). Dřevinná skladba by měla
vycházet z PDS a z podmínek daného stanoviště (zastínění, vysychavost
apod.).
4. Závěrečné údaje
4.1 Pouţité podklady
DUCHOSLAV, M. (2007). Inventarizační průzkum flóry a vegetace přírodní rezervace (PR) Střemošická stráň.
23 s. Manuskript. Archivuje KÚ Pardubického kraje.
HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy
Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393.
CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Praha:
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 447 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných
lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
161 s. ISBN 978-80-87051-38-2.
RUSŇÁKOVÁ, I. et al. (2012). Plán péče o přírodní rezervaci Střemošická stráň na období 2012 - 2021: Návrh
na vyhlášení. 36 s. Manuskript. Archivuje KÚ Pardubického kraje.
4.2 SDO zpracoval
Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Ţelezné hory a krajské středisko Pardubice
Zpracovatel: Mgr. Jan Horník
E-mail: [email protected], [email protected]
Datum zpracování:
5. Seznam zkratek
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
CDS
cílová dřevinná skladba
DJ
dobytčí jednotka
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
LČR, s.p.
Lesy České republiky, státní podnik
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
LS
lesní správa
MZe
Ministerstvo zemědělství
OOP
orgán ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PDS
přirozená dřevinná skladba
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality
CZ0532132_Stremosicka_stran_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL
CZ0532132_Stremosicka_stran_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách
CZ0532132_Stremosicka_stran_Koseni.pdf
CZ0532132_Stremosicka_stran_Ochrana_lesa.pdf
CZ0532132_Stremosicka_stran_Pastva.pdf
CZ0532132_Stremosicka_stran_Pouzivani_k_prirode_setrnych_technologii_.pdf
CZ0532132_Stremosicka_stran_Vyrez_naletu.pdf
CZ0532132_Stremosicka_stran_Zachovani_ci_zlepseni_druhove_skladby_nebo_prostorove_struktury_lesa.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště
NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty
NEJSOU
Download

Střemošická stráň - Správa CHKO Železné hory a KS Pardubice