Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Žernov
CZ0530021
1. Základní identifikační a popisné údaje
1.1 Základní údaje
Název: Ţernov
Kód lokality: CZ0530021
Kód lokality v ÚSOP: 5546
Rozloha (ha): 312,4113
Biogeografická oblast: kontinentální
Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU
Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 647
1.2 Způsob zajištění ochrany
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
Celková rozloha ZCHÚ (ha): 188,695
Relativní rozloha ZCHÚ (%): 60,4
Specifikace ZCHÚ
Kód ÚSOP
1773
Kategorie
PR
Název
Žernov
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ)
Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 85,0564
Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 27,2
Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády
přírodní rezervace
Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK
NENÍ
Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK
Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 38,6599
Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 12,4
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v
překryvu s EVL
Ptačí oblasti
NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost
Pardubický kraj
Dotčené obce
Chvojenec, Dolní Ředice, Horní Ředice, Vysoké Chvojno
Dotčená katastrální území
Chvojenec, Dolní Ředice, Horní Ředice, Vysoké Chvojno
1.4 Stručná charakteristika území
Ekotop
Geologie: Podkladem jsou svrchnokřídové vápnité jílovce a slínovce březenského souvrství (coniak), rybníky
leţí na hlinitopísčitých holocenních naplaveninách.
Geomorfologie: Území je součástí České křídové tabule a leţí v jiţním výběţku Třebechovické tabule.
Reliéf: Strukturně denudační vyvýšenina Ţernov (277 m n. m.) převyšující okolí o 50 m, protáhlá v délce 2 km
ve směru ZJZ-VSV.
Pedologie: Karbonátové pelosoly, místy oglejené: pararendzina pseudoglejová, kambizem psefitická, v
zamokřených polohách černice typická a pseudoglej typický.
Krajinná charakteristika: Lesní komplex dubohabřin a doubrav s třemi rybníky včetně přilehlé mokřadní
vegetace a rozsáhlých lučních porostů na okraji.
Biota
Největší plochu území pokrývají hercynské dubohabřiny (L3.1), kde jsou kromě diagnostických druhů bohatě
zastoupené i další druhy např. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
Nejcennější porosty leţí v okolí kóty Ţernov a patří ke společenstvu dubohabřin s jedlí (Melampyro
nemorosi-Carpinetum abietosum), v podrostu se vyskytují ohroţené druhy rostlin: kruštík modrofialový
(Epipactis purpurata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), růţe galská (Rosa gallica) aj. V centrální a
východní části lesa je bylinné patro ochuzené, tvoří ho jen několik druhů s převahou mařinky vonné (Galium
odoratum).
Hojné zastoupení mají téţ vlhké acidofilní doubravy (L7.2) na vlhčích stanovištích. Reprezentativnější porosty
se nacházejí především v centrální vlhčí části lesního komplexu, méně rovněţ východně od rybníku Smilek. V
podrostu dominuje bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), na sušších místech brusnice borůvka
(Vaccinium myrtillus). Na severním okraji lokality se nacházejí 3 menší porosty suchých acidofilních doubrav
(L7.1), osidlující terénní zvýšeniny. Bylinné patro je dosti chudé, tvořené převáţně bikou hajní (Luzula
luzuloides) a lipnicí hajní (Poa nemoralis). Na jihozápadním okraji EVL se dále maloplošně vyskytují ne zcela
reprezentativní středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4). Bohatě vyvinuté je keřové patro s krušinou
olšovou (Frangula alnus), z bylinných druhů dominuje bukvice lékařská (Betonica officinalis) a bezkolenec
rákosovitý (Molinia arundinacea), místy jsou však vytlačované ostruţiníkem (Rubus fruticosus).
Maloplošně jsou na lokalitě zastoupeny mokřadní olšiny (L1) na okraji rybníku Mordýř (mladý porost olše s
podrostem krušiny a rákosu) a říční a potoční jasanovo-olšové luhy (L2.2), rostoucí v terénní sníţenině (bývalý
rybník), napájené drobnou bezejmennou vodotečí v S části, kde je kromě stromového bohatě vyvinuté i keřové
patro.
V rybnících je zastoupena makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou
jiţní (Utricularia australis) (V1C). Při změně způsobu rybničního hospodaření je předpoklad rozšíření bublinatky,
protoţe se jedná o poměrně mělké rybníky. Rybníky lemují vyvinuté porosty rákosin vlhkých stojatých vod
(M1.1), s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis). Ostrůvkovitě (v okolí rybníků především ve V
a J části území) mokřadní vrbiny (K1) s dominantní vrbou popelavou (Salix cinerea). Vegetace vysokých ostřic
(M1.7) se na lokalitě vyskytuje v několika menších na druhy chudších bodových porostech, především na trvale
podmáčených sníţeninách luk v S části. Dvě větší lokality jsou v JV okraji rybníku Smilek a v SV okraji rybníku
Mordýř, vyskytují se zde četné druhy ostřic: ostřice dvouřadá (Carex disticha), o. štíhlá (C. acuta), o.
Hartmanova (C. hartmanii), o. prosová (C. panicea), o. měchýřkatá (C. vesicaria).
Biotop nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) je přítomen pouze na jediné lokalitě severovýchodně od rybníku
Mordýř. Představují ji dvě různě reprezentativní části – jiţní (vlhčí) část je zachovalejší, s hojným výskytem
ostřic (ostřice šedavá (Carex canescens), o. Davallova (C. davalliana), o. rusá (C. flava), o. Hartmanova (C.
hartmanii), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), o. měchýřkatá (C. vesicaria)), suchopýru úzkolistého
(Eriophorum angustifolium), v mechovém patře jsou běţně přítomny rašeliníky (Sphagnum sp. div.); severní
část je podstatně sušší, chudá na rašeliníky a téměř bez suchopýru. Vyskytuje se zde populace prstnatce
májového (Dactylorhiza majalis).
Nelesní vegetace je na okrajích lesa tvořena mezofilními ovsíkovými loukami (T1.1), často v mozaice s vlhkými
pcháčovými loukami (T1.5), které jsou vázány především na vlhké terénní sníţeniny. Objevují se v nich
charakteristické druhy vlhkých luk, např. rdesno hadí kořen (Bistorta major) a krvavec toten (Sanguisorba
officinalis), v některých částech je hojný pcháč šedý (Cirsium canum). Druhově nejbohatší jsou louky v
severozápadní části lokality. Střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) se maloplošně vyskytují na dvou
vysychavých loučkách, z typických druhů zde roste např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), bezkolenec
rákosovitý (Molinia arundinacea), mochna nátrţník (Potentilla erecta), krvavec toten (Sanguisorba officinalis),
hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia).
Na lokalitě jsou hojně zastoupeny linie vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3), tvořících porostní plášť
na severním a jiţním okraji lesního komplexu se slivoní trnkou (Prunus spinosa) a růţí šípkovou (Rosa canina).
Druhově bohaté jsou např. porosty v jiţní části u hráze rybníku Šmatlán.
Díky vysoké pestrosti stanovišť se v EVL pravidelně vyskytuje široké spektrum ţivočichů. Lepidopterologický
průzkum zde zjistil vzácné a ohroţené druhy vázané na luční bezlesá stanoviště (např. otakárek fenyklový
(Papilio machaon), travařka hlínoţlutá (Luperina testacea), přástevník chrastavcový (Diacrisia sanio),
vřetenuška komonicová (Zygaena viciae)); mokřadní stanoviště (např. modrásek očkovaný (Maculinea telejus),
travařík rákosový (Chilo phragmitella), plavokřídlec pobřeţní (Leucania obsoleta)); lemová stanoviště a křoviny
(např. batolec červený (Apatura ilia), polnice šťovíková (Agrochola laevis), skvrnopásník brslenový (Ligdia
adustata), ostruháček dubový (Neozephyrus quercus) a o. švestkový (Satyrium pruni)) a níţinné listnaté lesy
(ostruháček jilmový (Satyrium w–album), očkovec javorový (Cyclophora annularia), různoroţec dubový
(Hypomecis roboraria), slimákovec dubový (Apoda limacodes), srpokřídlec dubový (Watsonalla binaria),
hřbetozubec stříbroskvrnný (Spatalia argentina), lišejníkovec čtveroskvrný (Lithosia quadra)). Především na
rybníky jsou vázány chráněné druhy obojţivelníků: čolek obecný (Triturus vulgaris), č. velký (T. cristatus), kuňka
obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis), skokan krátkonohý (Rana
lessonae), s. ostronosý (R. arvalis), s. skřehotavý (R. ridibunda), s. štíhlý (R. dalmatina)a s. zelený (R.
esculenta). Z ptáků zde bylo prokázáno hnízdění cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides), chřástala vodního
(Rallus aquaticus), jeřába popelavého (Grus grus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), potápky černokrké
(Podiceps nigricollis), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus),
lejska šedého (Muscicapa striata), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), strakapouda prostředního
(Dendrocopos medius) a ťuhýka obecného (Lanius collurio).
Dle fytogeografického členění jde o České termofytikum, podokres 15 c - Pardubické Polabí.
2. Stav EVL a předmětů ochrany
2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav
Stanoviště
Kód předmětu ochrany: 3150
Název předmětu ochrany: Přirozené eutrofní vodní nádrţe s vegetací typu Magnopotamion nebo
Hydrocharition
Rozloha (ha): 22,5276
Relativní rozloha (%): 7,21
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Rozloha stanoviště v době vyhlášení neodpovídá tehdejší skutečnosti, prakticky se jedná o plochu všech
rybníků. V době přípravy SDO se rozloha tohoto stanoviště v EVL pohybovala v řádově desítkách metrů
čtverečních. Reálný je výskyt předmětu ochrany na ploše cca 1 ha ve vymělčených zónách rybníků. Je ţádoucí
v EVL tento stav obnovit.
Kód předmětu ochrany: 7140
Název předmětu ochrany: Přechodová rašeliniště a třasoviště
Rozloha (ha): 2,0912
Relativní rozloha (%): 0,67
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování stanoviště v rozloze minimálně jako při vyhlášení EVL. Nízkostébelná společenstva s vyvinutým
mechovým patrem bez výrazných dominant. Příznivý stav indikuje přítomnost ohroţených a chráněných druhů
rostlin.
Kód předmětu ochrany: 9170
Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
Rozloha (ha): 165,5624
Relativní rozloha (%): 53
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování stanoviště v rozloze minimálně jako při vyhlášení EVL. Listnaté porosty bez geograficky
nepůvodních a ruderálních druhů s bohatým bylinným patrem.
Kód předmětu ochrany: 9190
Název předmětu ochrany: Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních
Rozloha (ha): 37,5961
Relativní rozloha (%): 12,03
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování stanoviště v rozloze minimálně jako při vyhlášení EVL. Smíšené porosty s vysokým podílem dubu
bez geograficky nepůvodních a ruderálních druhů.
2.2 Nároky předmětů ochrany
Stanoviště
Kód předmětu ochrany: 3150
Název předmětu ochrany: Přirozené eutrofní vodní nádrţe s vegetací typu Magnopotamion nebo
Hydrocharition
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště je vázáno na trvalé vody vysychající jen při výjimečných okolnostech. Zahrnuje vegetaci rostlin
ponořených aţ plovoucích na hladině, rostliny mohou kořenit ve dně nebo volně splývat. Častá je hlubší vrstva
sedimentu na dně. Tato vegetace se vyskytuje roztroušeně na většině území, zejména však v niţších polohách,
především v nivách větších vodních toků a rybničních oblastech.
Ohroţení vyplývá hlavně z rozsáhlého odvodňování krajiny a vodohospodářských úprav vedoucích k likvidaci
vodních ploch. Dalším rizikovým prvkem je nevhodné rybniční hospodaření spojené s nešetrným
odbahňováním rybníků, nasazováním býloţravého amura, hnojením a vápněním, případně pouţitím herbicidů.
Škody mohou způsobovat také vodní ptáci, nejsilněji často vysazované polokrotké kachny divoké (Anas
platyrhynchos), a také labutě velké (Cygnus olor). Management většinou spočívá v ovlivňování biotopu rybí
obsádkou – prakticky téměř vţdy, protoţe neexistují vody s vegetací tohoto typu bez přítomnosti ryb. Stejně tak
je velmi častým managementem manipulace s hladinou vody. V případě kvalitního rozvoje druhově pestré vodní
vegetace je nejlepší dodrţovat jiţ osvědčené postupy, které umoţnily vznik a existenci takovéto vegetace. V
mělkých vodách je časté, ţe dojde k zastínění vodní plochy, které není ţádoucí – většina vodních rostlin
poţaduje plný osvit. Dochází také k většímu zanášení nádrţe opadem ze stromů. V takových případech lze
doporučit citlivé prosvětlení.
Kód předmětu ochrany: 7140
Název předmětu ochrany: Přechodová rašeliniště a třasoviště
Popis nároků předmětu ochrany:
Nevápnitá mechová slatiniště jsou rašeliniště sycená převáţně minerálně bohatší podzemní vodou, u vápnitých
slatinišť s vysokým obsahem vápníku a dalších iontů. Zahrnují údolní i svahová prameništní rašeliniště
zpravidla s niţší mocností organogenních usazenin. Stanoviště bývá ohroţeno odvodněním a jinými zásahy do
vodního reţimu, eutrofizací, mechanickým narušením těţkou technikou nebo zvěří, absencí vhodného
managementu a zalesňováním.
Nevápnitá slatiniště jsou povětšinou biotopy polopřirozené, jejichţ existence je podmíněna činností člověka.
Vyţadují víceméně trvalý, i kdyţ jen extenzivní management nahrazující někdejší tradiční zemědělské postupy.
Jedná se především o kosení v intenzitě odpovídající trofii stanoviště. Obvykle je třeba jednou za několik let
provádět redukci náletových dřevin. V úvahu dále připadají další opatření, která zvyšují druhovou a stanovištní
diverzitu, např. narušování substrátu.
Kód předmětu ochrany: 9170
Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
Popis nároků předmětu ochrany:
Dubohabřiny se vyskytují především v 1. - 3. lesním vegetačním stupni. Dominantně zastoupenými přirozenými
dřevinami jsou dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur), habr obecný (Carpinus betulus) a lípa srdčitá
(Tilia cordata), dle podmínek stanoviště s příměsí dalších dřevin (bříza bělokorá (Betula pendula), javor babyka
(Acer campestre), j. mléč (A. platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jeřáb břek (Sorbus torminalis)). Ve
vyšších polohách 3. LVS se přidává buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Dubohabřiny se
vyvinuly nejčastěji na ţivinami bohatých, hlubokých půdách plošin a svahů v teplých oblastech. Keřové patro je
v rozvolněnějších lesích dobře vyvinuto, na jeho rozvoj má ale také vliv početnost zvěře. V zapojenějších lesích
většinou chybí. V bylinném patře se projevuje výrazný jarní aspekt, pravidelný je výskyt běţných druhů
listnatých lesů (i bučin), dle podmínek se přidávají více či méně teplomilné druhy. V našich podmínkách jsou
dubohabřiny dlouhodobě člověkem ovlivňované. Porosty se obhospodařovaly většinou jako lesy nízké a
střední, s vyuţitím dobré pařezové výmladnosti habru, vedoucí k jeho upřednostňování, spolu s dubem. Po
ukončení výmladkového hospodaření došlo k silnému zapojení přerostlých habrových pařezin na úkor dubu a
vymizení mnoha světlomilných, často vzácných druhů rostlin a bezobratlých. Neméně významným jevem je
převod lesů na jehličnaté kultury, problémem je šíření invazních dřevin (trnovník akát (Robinia pseudacacia),
pajasan ţláznatý (Ailanthus altissima)) a bylin (ruderalizace vlivem spárkaté zvěře).
Pro zachování stanovišť dubohabřin je důleţité především nerozšiřování umělých kultur jehličnanů a
nepůvodních dřevin, především smrku. Druhové sloţení porostů je nutné udrţovat v přirozené formě, místy je
velmi ţádoucí omezování invazních dřevin jako akát či pajasan. Na lesních typech, kde je součástí přirozené
skladby také jedle, je vhodné její současný podíl zachovat, případně zvýšit. Pro zlepšení podmínek v porostech
a zachování výskytu vzácných druhů je potřebné prosvětlování porostů probírkami, hlavně přerostlých starých
pařezin a udrţení či obnova lesa nízkého či středního. Ve vybraných chráněných územích by měly být alespoň
v některých porostech obnoveny tradiční formy lesního hospodaření. Sníţením stavů spárkaté zvěře se můţe
dosáhnout rozvoje keřového patra, omezení ruderalizace porostů a výskytu invazních rostlin.
Kód předmětu ochrany: 9190
Název předmětu ochrany: Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště je zde zastoupeno biotopem L7.2 vlhké acidofilní doubravy, který se vyskytuje v oblastech mělkých
terénních sníţenin, bezodtokových úţlabin a plošin v níţinách a pahorkatinách převáţně mezi 200 a 400 m n.
m. Výše se můţe vyskytovat v mělkých sníţeninách v pásmu acidofilních bučin. Půdy jsou střídavě vlhké, silně
kyselé, s tvorbou kyselého surového humusu, v období léta a podzimu silně vysychající. Dominantou
stromového patra je v přirozených porostech dub letní (Quercus robur). Doprovodnými dřevinami jsou nejčastěji
dub zimní (Quercus petraea), bříza bělokorá (Betula pendula), b. pýřitá (B. pubescens), borovice lesní (Pinus
sylvestris), jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies), topol osika (Populus tremula) a jeřáb ptačí
(Sorbus aucuparia). Specifické podmínky vlhkých, kyselých a silně vysychajících stanovišť vymezují okruh
diagnostických druhů bylinného patra s převahou acidofytů a vlhkomilných druhů. Mnohé porosty tohoto typu
stanoviště vznikly pod vlivem dřívějšího lesního hospodaření jako lesní pastva či udrţování nízkých a středních
lesů. Po opuštění tohoto hospodaření dochází dle vlhkostních podmínek k šíření habru, břízy, buku či olše.
Dubové porosty jsou dnes navíc často nahrazovány výsadbami smrku, ekologické podmínky těchto stanovišť
jsou mimo to vhodné pro pěstování cenných sortimentů borovice lesní, jejíţ podíl je na mnoha místech velmi
navýšen. Zásadní vliv na zdejší podmínky má také odvodnění a následná expanze vysokých trav a šíření
invazních druhů (netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) aj.) vlivem zvěře a přílišného zapojení.
K ochraně biotopu vlhkých acidofilních doubrav je nutné zachování, případně úprava vodního reţimu tak, aby
nedošlo ke zhoršení stanovištních podmínek těchto lesů. Pro zachování vhodné druhové skladby porostů je
třeba omezit zvyšování podílu smrku ztepilého či borovice lesní nad rámec modelu přirozené skladby.
Ochranářský management musí udrţovat prosvětlené stromové patro s dominancí dubu, v porostech s
výskytem jedle bělokoré vytvářet podmínky pro moţnost jejího přirozeného zmlazování a podporovat její
zachování alespoň v současném mnoţství, případně její zastoupení zvyšovat. Pro podporu věkové a výškové
diferenciace je vhodné uplatnění maloplošného hospodaření s clonnými prvky, obnova porostů musí být dobře
chráněna před zvěří.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování poţadavků různých předmětů ochrany EVL
Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými reţimy dle ZOPK
V blízkosti rybníka Mordýř s výskytem stanoviště 7140 se nepravidelně na jaře objevuje zvláště chráněný druh
jeřáb popelavý (Grus grus). Lze předpokládat, ţe se zde pokouší zahnízdit (hnízdění zatím nebylo prokázáno).
Vzhledem k velké plachosti tohoto druhu není moţné provádět kosení porostů, pakliţe se na lokalitě prokáţe
jeho výskyt a je třeba seč odsunout do doby, kdy skončí vodění mláďat (většinou na konci července).
2.5 Vyuţívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany
Stručná charakteristika a vliv činnosti
Lesy
Lesy jsou v EVL plošně nejrozsáhlejší krajinnou formací. Především díky stanovištním podmínkám na jílovitém
slínu s fyziologicky nepříznivou, byť bohatou půdou, se pravděpodobně i na Ţernově z většiny udrţoval les
nízký a později střední, výsledkem čehoţ je nepravá kmenovina (ještě v r. 1871 bylo na Dašickém velkostatku
obhospodařováno cca 250 ha jako nízký les v 20 letém obmýtí). Slínové podloţí bylo ideálním substrátem pro
dubohabřiny s jedlí, jejich vitalita zde byla značná, zavádění jiných dřevin bylo velmi obtíţné. Svoji roli ovšem na
zachování části nízkého lesa měla i myslivost a potřeba tvrdého palivového dříví v okolních obcích. Nejhorším
zásahem do zdejší přirozené skladby pak byly obnovní výsadby v období od 50. let 20. století, kdy ve výsadbě
převaţoval smrk ztepilý (Picea abies) spolu s modřínem opadavým (Larix decidua) a dubem červeným
(Quercus rubra). Přitom v obnovních cílech hospodářských směrnic lesních hospodářských plánů od 50. let po
současnost je uváděna na těchto stanovištích jako hlavní dřevina dub letní a zimní (Quercus robur, Q. petraea)
a jako vedlejší dřeviny buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata),
modřín opadavý (Larix decidua) a jedle bělokorá (Abies alba). Poměrně rozsáhlé staré habro-dubové, z většiny
etáţové porosty byly v 70. letech rozčleněny několika náseky a zalesněny převáţně smrkem a modřínem. Pak
se obnova zastavila, mezitím byla vyhlášena PR Ţernov (v roce 1995). Těţby v těchto porostech mají od té
doby charakter probírek a jednotlivých výběrů po ploše. Poslední rozsáhlý celoplošný výběr byl proveden na
začátku r. 2004, převaţoval výběr zdravotní. S přibývajícím věkem rozsáhlých dubových porostů bude velmi
problematické nastavit velikost sečí, ponechávání jedinců a skupin na doţití.
V celém lesním komplexu EVL v současnosti převaţují listnaté porosty dubohabřin, ve východní části se
výrazněji uplatňují bezkolencové doubravy, ovšem často s výrazným podílem borovice lesní (Pinus sylvestris).
Ostatní lesní přírodní společenstva jsou zastoupena v podstatně menší míře, podobně jako smíšené porosty s
geograficky nepůvodními jehličnany, popř. jejich monokultury (smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix
decidua), borovice vejmutovka (Pinus strobus), borovice černá (Pinus nigra), dub červený (Quercus rubra)). V
dubohabřinách v EVL převaţují listnaté porosty s odpovídajícím sloţením stromového patra. V zachovalých
partiích při kótě Ţernov je vyvinuté bohaté bylinné patro, ovšem na mnoha místech v EVL bylinné patro úplně
chybí (především díky nadměrnému spásaní zvěří). Bezkolencové doubravy jsou v EVL přítomny na vlhčích
stanovištích na těţkých půdách. Tato stanoviště byla v minulosti ovlivněna především změnou zastoupení
dřevin ve stromovém patře. V současnosti se zde nacházejí porosty s výraznou dominancí borovice. Bylinné
patro je místy degradované s hojnou třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a ostruţiníky (Rubus sp. div.). To
můţe být dáno zásahy do vodního reţimu, nebo způsobem hospodaření, především díky holosečným těţbám
dochází k šíření buřeně.
Louky, slatiniště
Vzhledem k obecnému vývoji vyuţívání bezlesé krajiny v minulosti lze předpokládat, ţe v EVL byla kdysi
výrazně zastoupena nízkoproduktivní společenstva slatinišť. Díky melioračním zásahům především v druhé
polovině 20. století ovšem tento typ společenstev výrazně ustoupil a byl nahrazen mezofilními ovsíkovými
loukami (ty v současnosti v EVL převaţují) a střídavě vlhkými bezkolencovými loukami. Porosty mezofilních luk
jsou z větší části obhospodařovány standardními zemědělskými postupy (strojová seč dvakrát ročně), velká
část těchto luk je zařazena do půdních bloků, hospodaření je dotováno z finančních nástrojů MZe. V 70. letech
20. století došlo k rozorání části luk u rybníka Mordýř, později byly znovu převedeny na luční porosty. V roce
1996 byla do těchto luk vyvezena separovaná hovězí kejda (subjekt byl pokutován ČIŢP). Podle druhového
sloţení lze předpokládat, ţe byly v minulosti tyto louky dosévány komerčními travními směskami. Vlhkomilnější
travní společenstva (bezkolencové louky, pcháčové louky, slatiniště) byla v minulosti ponechána ladem z
důvodu ztíţených podmínek pro kosení těţkou technikou a nízké pícninářské hodnoty senáţe. U sušších typů
lze předpokládat, ţe byly koseny příleţitostně v závislosti na průběhu počasí v daném roce. Absence
hospodaření se projevila různě rychle postupující degradací kdysi druhově bohatých společenstev. Došlo k
postupnému zarůstání náletovými dřevinami (především u rybníků Mordýř a Smilek) a expanzi agresivních
druhů (rákos, vysoké ostřice, nitrofyty - velkoplošně především u rybníka Šmatlán). Lze předpokládat, ţe změny
ve vodním reţimu a absence hospodaření na podmáčených stanovištích sekundárního bezlesí byly hlavní
příčinou vymizení většiny v současnosti nezvěstných chráněných druhů rostlin (např.: mečík střechovitý
(Gladiolus imbricatus), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), vstavač kukačka (Orchis morio), všivec lesní
(Pedicularis sylvatica)). Po vyhlášení PR v roce 1995 dochází k postupné obnově původních společenstev
druhově bohatých podmáčených luk. Postupně je vyřezáván nálet a dochází k obnově kosení. Do roku 2002
jsou opatření na udrţení druhové bohatosti podmáčených luk realizována z prostředků Programu péče o krajinu
MŢP a poté z prostředků Pardubického kraje. V současnosti je zajištěn pravidelný management lučních porostů
s výskytem chráněných a ohroţených druhů rostlin na těchto lokalitách v EVL: lesní enkláva "Vavřinky" jiţně od
rybníka Šmatlán (koseno strojově, dvoufázově), loučka mezi rybníkem Smilek a silnicí I/35 (koseno cca od roku
2010 jedenkrát ročně na podzim), louky u rybníka Mordýř (viz níţe).
Vlastní předmět ochrany 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště se v současnosti nachází pouze u rybníka
Mordýř. Je zde poměrně velké slatiniště navazující na litorální rákosiny v severní části, které je několik let
pravidelně koseno. Management je postupně obnovován i na sousedních porostech v okolí rybníka Mordýř.
Stav předmětu ochrany v EVL je stabilizovaný s dobrou perspektivou. Je ţádoucí obnovit další porosty
slatiništní vegetace na ladních plochách a zvětšit rozlohu předmětu ochrany.
Rybníky
V EVL se nachází tři rybníky, které jsou napojeny na lokální síť drobných vodotečí, které pramení ve
vzdálenosti do několika km v okolí Vysokého Chvojna a Chvojence. Rybník Šmatlán je boční rybník, napájený z
Drahošského potoka. Rybníky Mordýř a Smilek jsou průtočné a jsou napájeny bezejmenným potokem, který
pramení u Vysokého Chvojna. Všechny tři rybníky jsou vyuţívány k chovu ryb jako rybníky slouţící k výtěru,
výtaţníkové, nebo komorové. Rybniční hospodaření bylo intenzifikačního charakteru, coţ se projevilo vysokou
eutrofizací a absencí vodních makrofyt (převaţující výskyt drobného zooplanktonu, zjištěný při terénním šetření
dne 10. 8. 2004, indikoval poměrně silný vyţírací tlak rybí obsádky, podobně jako průhlednost vody - 31 cm). V
roce 2008 byly KÚ Pardubického kraje nastaveny dávky krmiv a hnojiv pro rybník Mordýř (č. j.
2841-2/2008/OŢPZ/Ţa) a pro rybník Šmatlán (č. j. 2840-2/2008/OŢPZ/Ţa) tak, aby nedocházelo k degradaci
biotopu a zároveň, aby bylo umoţněno rybniční hospodaření. V současnosti se na těchto rybnících hospodaří
polointenzifikačním způsobem s převáţně jednohorkovým systémem hospodaření. Všechny tři rybníky byly v
nedávné minulosti odbahněny. V případě rybníků Mordýř a Šmatlán byl sediment naprosto nevhodně
deponován na okrajích rybníků v litorálních porostech a v lučních a slatinných biotopech. ČIŢP zahájila s
hospodařícím subjektem správní řízení a udělila mu pokutu. Následně uloţil okresní úřad Pardubice v roce
1996 náhradní opatření (odstranění deponií), která měla být splněna do 20. 4. 1996. K odstranění deponií došlo
pouze částečně na rybníce Mordýř. Na deponiích se postupně vyvinula nitrofilní vegetace, která se můţe šířit
do oligotrofních společenstev slatinišť a litorálních porostů, coţ je neţádoucí.
Na všech třech rybnících byla v rámci mapování biotopů Natura soustavy 2000 mapována vegetace vodních
makrofyt s bublinatkou jiţní (Utricularia australis), coţ odpovídá předmětu ochrany 3150 - Přirozené eutrofní
nádrţe s vegetací svazu Hydrocharition a Magnopotamion. Terénní šetření v roce 2004 ukázaly velmi špatný
stav makrofytní vegetace. Na rybníce Mordýř se prakticky ţádná nevyskytovala, na rybníce Šmatlán byl
potvrzen pouze rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus). V roce 2006 byla na rybníce Mordýř potvrzena
bublinatka jiţní (Utricularia australis). Při terénních šetřeních AOPK ČR v roce 2012 a 2013 na rybníce Šmatlán,
nebyla potvrzena ţádná makrofyta, rybník nebyl na plném stavu a voda byla silně zakalená prakticky s nulovou
průhledností vody. Na rybníku Mordýř byla v roce 2013 situace podobná. Při terénním šetření na rybníku Smilek
v září 2011 byla nalezena bublinatka jiţní a několik dalších druhů vodních makrofyt (okřehek menší (Lemna
minor), o. trojbrázdý (L. trisulca), rdest lesklý (Potamogeton lucens), r. hřebenitý (P. pectinatus) a stolístek
klasnatý (Myriophyllum spicatum)). Celkově lze konstatovat, ţe stav předmětu ochrany 3150 stagnuje a je
nepříznivý.
Myslivost
Území EVL zasahuje do dvou honiteb:
CZ5303110009 - Chvojenec
CZ5303110010 - Horní Ředice
Zcela zásadním negativním činitelem jsou škody srnčí zvěří okusem a škody černou zvěří vybíráním ţaludů,
coţ jsou naprosto limitující faktory přirozené obnovy dřevin. Likvidace přirozené obnovy i výsadeb zvěří je i zde
tedy limitujícím faktorem. Přirozená obnova listnáčů a jedle je podmíněna stavem spárkaté zvěře a bude ji
nutno chránit oplocením. Úţivnost a celková lákavost lesních porostů (úkryt) v PR Ţernov pro zvěř je
diametrálně vyšší neţ ve zbývajících částech zasahujících honiteb, tudíţ jakékoli normované či minimální stavy
uváděné na plochu celých honiteb jsou zkreslující. Negativní vliv vysokých stavů zvěře lze pozorovat na všech
předmětech ochrany s výjimkou stanoviště 3150.
Ostatní vyuţívání
Z hlediska dané konfigurace terénu, velikosti území a polohy odloučeného lesního komplexu není třeba se
obávat ohroţení turistikou a rekreačními aktivitami. Propagace turistiky do této lokality není účelná a vzhledem
k výskytu dalších významných přírodních hodnot (ptačí druhy citlivé na vyrušování) není ani ţádoucí. Jako
neţádoucí jev lze povaţovat zvýšený pohyb motorkářů po rezervaci. Po okraji části PR je vedena cyklotrasa.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních
zákonů
Plány péče
Název ZCHÚ: PR Ţernov
Autor: Miroslav Mikeska, Romana Prausová, Světlana Vránová, Lukáš Řádek
Schválil: KÚ Pardubického kraje
Datum schválení: 2. 7. 2010
Platnost od-do: 1. 1. 2010 - 31. 12. 2019
Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy
Typ dokumentu: LHO
Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 509806 - LHO Holice
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 18,62
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2005 - 31. 12. 2014
Organizace lesního hospodářství: drobní vlastníci pod 50 ha – státní správa lesů v ORP Holice
Nižší organizační jednotka:
Typ dokumentu: LHP
Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 509003 - Choceň
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 220,15
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2013 - 31. 12. 2022
Organizace lesního hospodářství: LČR, s. p., LS Choceň
Nižší organizační jednotka:
Manipulační řády
Číslo: MUHO6840/2010/ŢPKÚ/KŇ
Název: Manipulační řád pro rybník Mordýř
Datum schválení: 7. 11. 2011
Platnost do: 31. 12. 2020
Poznámka:
Číslo: MUHO6840/2010/ŢPSÚ/KŘE
Název: Manipulační řád pro rybník Šmatlán
Datum schválení: 6. 11. 2011
Platnost do: 31. 12. 2013
Poznámka:
Číslo: MUNO8319c/2010/ŢPKÚ/KŇ
Název: manipulační řád pro rybník Smilek
Datum schválení: 7. 1. 2011
Platnost do: 31. 12. 2020
Poznámka:
3. Péče o EVL
3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany
Péče o stanoviště 3150
Hlavním faktorem, který můţe negativně ovlivnit stav stanoviště 3150 v EVL je rybniční hospodaření.
Hospodaření na rybnících by mělo být polointenzifikačního charakteru a mělo by být prováděno tak, aby byl
umoţněn vývoj vodních makrofyt. Velikost obsádky by neměla překročit průměrnou sezónní biomasu 450 kg/ha.
Toho lze dosáhnout nasazením max. 150 – 200 kg ryb/ha při jednohorkovém systému hospodaření a max. 100
– 150 kg ryb/ha při dvouhorkovém systému. Vhodnými kontrolními mechanizmy jsou sledování přítomnosti
zooplanktonu a průhlednosti vody. V 1. polovině sezóny by měl být přítomen podíl hrubého zooplanktonu (větší
druhy rodu Daphnia) a v 2. polovině sezóny by měl převaţovat velikostně střední zooplankton při vyuţívání
regulačního přikrmování (celosezónně dle stavu zooplanktonu). Průhlednost vody by se měla i v letním období
pohybovat kolem 40 – 60 cm. Vhodným indikátorem dobrých podmínek na rybnících je přítomnost bublinatky
jiţní (Utricularia australis). Neţádoucí vývoj, tj. slabé zastoupení submerzní makrofytní vegetace, je moţné
usměrnit částečným sníţením velikosti rybí obsádky nebo dostatečným přisazením dravců (redukce drobných
planktonofágů). Vzhledem k tomu, ţe je zde poţadavek na přítomnost makrofytní submerzní vegetace, je
neţádoucí chovat v rybnících amura bílého (Ctenopharyngodon idella) a jiné fytofágní či planktonofágní druhy
ryb (tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis)) v zastoupení vyšším
neţ 5 % celkové rybí obsádky.
Další vhodná opatření z pohledu zajištění stanoviště 3150 v EVL:
- podpora litorálního pásma. Stanoviště 3150 se velmi často prolíná s monocenotickými porosty rákosin a
ostatních vodních druhů. Je ţádoucí na rybnících udrţovat vymělčené příbřeţní zóny, které podporují
přítomnost litorálu a rozvoj makrofytní submerzní vegetace. V případě realizace odbahnění, nebo podobných
zásahů, je ţádoucí takové zóny na rybnících zachovat, případně vytvořit nové.
- tůně. Je ţádoucí v terestrických rákosinách, které navazují na litorál rybníků vybudovat soustavy neprůtočných
tůní, které jsou vhodné pro stanoviště 3150. Tůně neumisťovat do lučních podmáčených biotopů (slatiniště
apod.).
Chov vodní drůbeţe a vypouštění polodivokých kachen je v rozporu s ekologickými nároky předmětu ochrany.
Péče o stanoviště 7140
Stanoviště velmi citlivě reaguje na změny vodního reţimu a na eutrofizaci. Tyto nároky je potřeba zohlednit při
plánování a realizaci činností v EVL, především v okolí rybníka Mordýř, kam je výskyt předmětu ochrany
soustředěn. Reţim hospodaření nastavený s ohledem na ekologické nároky stanoviště 3150 (viz výše) je
vyhovující i pro stanoviště 7140. Dále je důleţité na rybníce Mordýř kontrolovat neţádoucí manipulaci s vodní
hladinou. V průběhu roku by hladina na rybníce měla být konstantní a to na takové výši, aby nedocházelo k
přeplavení partií s výskytem stanoviště 7140, na druhou stranu by měl být substrát dostatečně zvodnělý i v
nejsvrchnějších horizontech (pouze v době letních přísušků lze tolerovat krátkodobé zaklesnutí hladiny spodní
vody pod 20 cm).
Stanoviště je v současnosti v EVL přítomno pouze na pravém břehu rybníka Mordýř (zákresy 1 a 2, viz mapové
přílohy 6.3). Je pravidelně koseno jedenkrát ročně. Tato péče je vyhovující. Z pohledu druhové rozmanitosti je
ţádoucí seč diverzifikovat, druhově chudší partie s dominancí trav a mezofilnější partie je vhodné pokosit v
průběhu června (u rybníka Mordýř nepravidelně hnízdí jeřáb popelavý (Grus grus), je proto třeba lokalitu
kontrolovat a v případě, ţe se na lokalitě jeřábi objeví, kosení zahájit aţ po vyvedení mláďat). Ostatní porosty je
třeba kosit v srpnu aţ září, v tuto dobu je moţné znova pokosit i porosty kosené zjara. Nízkoproduktivní partie je
moţné kosit s niţší intenzitou. U druhově bohatých společenstev je vhodné meziročně střídat reţim sečení
jednotlivých bloků.
Pro zajištění dlouhodobé udrţitelnosti stanoviště je třeba vhodně pečovat o celou bezlesou enklávu u rybníka
Mordýř. Je ţádoucí v co největší míře obnovit plochu obhospodařovaného sekundárního bezlesí v okolí rybníka
Mordýř. Jednak je třeba začít kosit ladní porosty, dále vyřezat nálet na pozemcích, které nejsou vedeny jako
PUPFL a zahájit na těchto pozemcích pravidelnou péči. Tím dojde ke zvýšení stability bezlesých partií jako
celku: omezí se neţádoucí expanzivní druhy (např. rákos obecný a dřeviny), zvětší se prostor pro přeţívání
druhů vázaných na předmět ochrany. Vhodnou péčí v kombinaci s optimálně nastaveným vodním reţimem je
moţné v budoucnosti plochu stanoviště 7140 rozšířit.
U dlouhodobě ladních pozemků bude třeba kosit vícekrát za rok. Prioritní z pohledu předmětu ochrany jsou
porosty, které s nimi sousedí a odkud se šíří do slatinišť neţádoucí druhy (především rákos, zákresy č. 8, 9 viz
mapové přílohy 6.3). Pozemky zarostlé náletovými dřevinami (olše, borovice, vrby) je třeba vyřezat a v
následujících sezónách zahájit intenzivní kosení (2-3 krát ročně). Je moţné ponechávat samostatně stojící
vzrostlé stromy, nebo kompaktní keře. Směrem k lesním porostům je moţné ponechat větší mnoţství dřevin a
vytvořit plynulý přechod les - bezlesí. Při vyřezávkách ponechávat co nejniţší pařezy s ohledem na následný
management. Část kmenoviny je vhodné ponechat na lokalitě na osluněných místech (tlející dřevo je důleţité
pro vývoj vzácných bezobratlých ţivočichů), většinu hmoty je moţné prodat na palivové dřevo. Nehroubí a
zbytky po těţbě je moţné částečně deponovat na kupách přiměřené velikosti v okrajových partiích lokality mimo
lesní porosty (místa vybrat po dohodě s OOP), vzhledem k velkému objemu bude nevyhnutelné část hmoty
štěpkovat a odvézt, anebo pálit na lokalitě. Místo pro pálení je třeba vybrat mimo les a jeho ochranné pásmo po
dohodě s OOP, v ţádném případě nepálit na slatinných stanovištích s vysokou pokryvností mechového patra.
Z pohledu dlouhodobé udrţitelnosti a ekonomické efektivity zásahů není ţádoucí dělat velkoplošné vyřezávky a
ty pak nechat bez následné péče. Lepší je kaţdoročně vyřezat část porostu v sousedství kosených ploch a
kosení pak rozšířit na vyřezané plochy. Ideálním řešením je vypracovat dlouhodobý projekt, který bude finančně
zajištěn po celou dobu obnovy cílových společenstev.
Pro posílení druhové bohatosti degradovaných lučních a slatinných společenstev je moţné aplikovat další
opatření, např. narušování drnu, poházení senem z druhově bohatých porostů.
Z pohledu dlouhodobé udrţitelnosti předmětu ochrany 7140 v EVL je třeba zajistit vhodnou péči i o ostatní
společenstva sekundárního bezlesí, jednak se omezí riziko neţádoucího pronikání nitrofilních a konkurenčně
silných druhů a plevelů, jednak zde bude udrţován dostatečně velký prostor pro existenci druhů, které jsou
vázané na předmět ochrany, ale zároveň se mohou vyskytovat i v jiných společenstvech. Je třeba především:
- zachovat kosení stávajících mezofilních společenstev financované ze zemědělských dotačních titulů. Je dále
vhodné motivovat hospodařící subjekty k provádění pásových či jinak diverzifikovaných sečí. Mulčování,
hnojení a dosévání komerčních jetelo-travních směsek (ale i jiných druhově bohatých směsek s alochtonním
semenným materiálem) je neţádoucí;
- zachovat kosení druhově bohatých společenstev financované KÚ Pardubického kraje: luční enkláva
"Vavřinky" v lesích jiţně od rybníka Šmatlán, malá loučka mezi rybníkem Smilek a silnicí I/35;
- příleţitostně kosit i litorální porosty. Na kontaktu s lučními společenstvy kosit pravidelně a omezit šíření
agresivních druhů (rákos apod.);
- částečně odstranit deponie sedimentu z vyhrnování rybníků. Deponie jsou zdrojem diaspor nitrofilních druhů,
management těchto míst je obtíţný, obnova cílových společenstev přímo na deponiích je nemoţná. Na druhou
stranu jsou vyvýšená místa v litorálních porostech vyuţívána ptactvem, sukcesní stádia s křovinami (např. bez
černý (Sambucus nigra)) slouţí jako potravní nabídka v pozdním létě a na podzim. Je tedy vhodné najít
kompromisní řešení, např. v litorálu rybníka Šmatlán, kde se předmět ochrany 7140 nevyskytuje, je moţné
ponechat menší část deponií na místě. Deponie u rybníka Mordýř je třeba odstranit kompletně.
Péče o stanoviště 9170, 9190
Za účelem zajištění dlouhodobé udrţitelnosti a kvality lesních porostů z pohledu ochrany přírody jsou lesy v PR
rozděleny do tří kategorií. Toto řešení je z pohledu předmětů ochrany EVL vyhovující a je ţádoucí tento přístup
dlouhodobě uplatňovat v péči o lesní porosty v celé EVL.
Kategorie lesních porostů v EVL podle dlouhodobého cíle:
i. staré dubové porosty - ponechání samovolnému vývoji
Jedná se o porosty 141 A14, B15, 138 A13, B14, C13,13a. Jsou to nejcennější lesní partie v EVL z pohledu
botanického a zoologického. Většina těchto porostů je v současnosti schopna samovolného vývoje s tím, ţe v
některých částech bude nutno monitorovat a případně podpořit obnovu (případná dosadba či uvolnění výběrnou
těţbou, sníţení zakmenění, ochrana náletu proti zvěři) a ţe lze počítat s vývojovými změnami dřevinné skladby.
Tato jádrová část je zařazena do databáze přírodních lesů ČR.
ii. staré porosty s převahou dubu - hospodaření za účelem pěstování vertikálně a věkově diverzifikovaného lesa
se sloţením odpovídajícím PDS
Hlavním úskalím péče o dané porosty je skutečnost, ţe dubové porosty jsou z velké části ve vysokém věku,
bude třeba najít řešení, jak tyto stárnoucí porosty obnovovat tak, aby nevznikaly rozsáhlé stejnověké plochy
mlazin, ale aby bylo zabezpečeno vyrovnané zastoupení všech věkových stádií včetně stádia rozpadu. Pro
zachování celoplošné skupinovité kostry mateřského porostu a tím vznik skupinovité struktury lesa, lze v
pozvolné obnově začít od 100 let porostu. Hlavní zásady hospodaření v těchto porostech jsou:
- uvolňovací clonnou seč kromě fáze domýtné lze provádět do zápoje 0,6-0,3 podle stavu náletu či výsadby a s
dodrţením principů na ponechávání vybraných starých a rozpadajících se jedinců;
- holé a domýtné seče musí mít skupinovitý charakter o velikosti do 0,30 ha podle stavu náletu, či výsadby,
druhu dřeviny, stavu a cennosti porostu a s ohledem na stanoviště tak, aby zůstávala určitá kostra mateřského
porostu v podobě skupinek dubů či výstavků dubu o celkové zásobě 15% původního mateřského porostu a
spadlé stromy či souše (nad 40 cm tloušťky);
- smrk, borovici lesní a borovici černou lze vytěţit všechny tak, aby nekleslo zakmenění či zápoj pod 0,7 bez
náletu, či 0,3 pokud je přítomen nálet či výsadba a aby nevznikaly holé plochy bez hloučků či výstavků
mateřského porostu větší neţ 0,20 ha;
- přiřazování dalších skupinových a domýtných sečí musí probíhat tak, aby vţdy zůstala mezi jednotlivými
sečemi skupinka či řada dubů tak, aby kostra původního mateřského porostu neklesla pod cca 15 % zásoby,
dokud se nevytvoří poţadovaná horizontální věkově rozrůzněná struktura přírodě blízkého lesa. Tedy nestačí
zajištění kultury či náletu. Při obvyklém rychlém postupu obnovy by opět vznikly rozsáhlé mlaziny při vymizení
skupin starých dubů;
- zcela nutné je ponechávání jedinců a hloučků dubu, buku, habru na doţití;
- je logické a zároveň nejefektivnější, ţe je třeba se snaţit o přirozenou obnovu podporovaným a oploceným
náletem dubu, jedle a lípy; v případě umělé obnovy půjde o výsadbu cílových dřevin do oplocenky ve
skupinovitých sečích s výměrou do 0,30 ha.
iii. mladé kultury jehličnanů
Není zde poţadavek na urychlené řešení nevhodné skladby, je nutno kontrolovat, zda se při probírkách a
prořezávkách jejich zastoupení redukuje za současné podpory druhů PDS. Úmyslné mýtní těţby se vznikem
holiny je moţné provádět na základě souhlasu příslušným OOP.
Potenciálním negativním vlivem pro předmět ochrany 9170 (především na přirozenou obnovu a bylinné patro)
můţe být občasné rozlévání vody z rybníka Smilek (při převádění přívalových vod z intenzivních dešťů přes
bezpečnostní přeliv, nebo při rychlém vypouštění při výlovech). Je ţádoucí tento problém řešit, jednak
nastavením niţší intenzity vypouštění, jednak zkapacitněním koryta potoka, který vodu odvádí do rybníka
Mordýř.
Zásady hospodaření v lesích v rámci EVL je shrnuto v rámcové směrnici hospodaření pro lesní stanoviště (viz
kapitola 6.4.). V ostatních lesních porostech, kde se předměty ochrany nevyskytují, je třeba hospodařit tak, aby
nemohlo dojít k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany. Je zde ţádoucí přednostně těţit stanovištně a
geograficky nepůvodní dřeviny (smrk, borovice (některé SLT), dub červený, aj.), nepouţívat je při obnově a
potlačovat jejich přirozenou obnovu.
Další vhodné způsoby hospodaření, které podpoří druhovou a stanovištní diverzitu v EVL. Je tedy ţádoucí je v
EVL aplikovat na základě dohody OOP a lesního hospodáře.
- prosvětlení teplomilných porostů. Na jiţních exponovaných okrajích EVL (ideálně v místech, kde stanoviště
9170 (biotop L3.1) sousedí se stanovištěm 91I0 (biotop L6.4)) je ţádoucí podpořit rozvoj bylinného patra
lesních porostů. Je vhodné provádět pravidelné vyřezávky keřů, případně sníţit zakmenění. Tyto zásahy mohou
iniciovat postupný přechod porostů stanoviště 9170 (biotop L3.1) k teplomilnějším společenstvům stanoviště
91I0 (biotop L6.4). Jedná se ovšem o pozitivní vývoj, který zvětší stanovištní a druhovou diverzitu.
- převod na střední les. Porosty stanoviště 9170 na bonitních SLT je moţné převést na střední les. Dynamický
způsob hospodaření vytvoří podmínky pro rozvoj bylinného patra, pro existenci ohroţených druhů bezobratlých
a podpoří i výskyt ptačích druhů hnízdících obvykle v sousedství lesních (např. čáp černý (Ciconia nigra)).
S ohledem na výkon práva myslivosti je ţádoucí v EVL udrţovat stavy lesní zvěře na takových hodnotách, kdy
nebude docházet k nadměrné zátěţi předmětů ochrany. Negativním vlivem jsou především nadměrné
disturbance černou zvěří (lesní i luční předměty ochrany) a škody na lesních porostech způsobované okusem, v
jejichţ důsledku nefunguje dostatečně přirozená obnova, nebo dochází k destrukci bylinného patra. Z těchto
důvodů není ţádoucí v EVL provozovat přikrmovací myslivecká zařízení, dále je neţádoucí zvěř v EVL vnadit
ani vyvrhovat. Přípustné je pouze takové vnadění, které bude ihned po skončení lovecké akce odstraněno, vţdy
je třeba si vyţádat souhlasné stanovisko OOP (souhlas musí obsahovat i přesnou lokalizaci). Instalace
loveckých zařízení (mobilní posedy apod.) je přípustná na základě souhlasu OOP.
3.2 Navrhovaná opatření
Opakovaná opatření
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
3, 4, 5, 6, 7, 8, 9
Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou
dostupností
Kosení
7140
Kosení degradovaných ploch s šířícími se expanzivními druhy, ploch po
vyřezávkách náletu. Kosení provádět křovinořezem, nebo sekačkou
podle povahy terénu a vegetace. Biomasu odklidit mimo kosené plochy,
popřípadě po dohodě s OOP je možné biomasu pálit na místech se silně
degradovanými porosty (okrajové partie, vždy mimo slatiništní plochy).
První seč je možné provádět už časně zjara, především na plochách s
čerstvě vyřezaným náletem je to vyloženě žádoucí. Dle aktuální situace v
daném roce přichází v úvahu i třetí seč u silně nitrofilních porostů, u
vysoce produktivních porostů a v partiích s vitálním zmlazením dřevin.
Popis cílů managementových opatření na jednotlivých plochách:3 –
obnova předmětu ochrany 7140, plošná redukce bezkolence, eliminace
expanze rákosu z okolních ploch, 4 – omezení vlivu eutrofizace posílení
druhové bohatosti, 5, 6 – eliminace zmlazení náletových dřevin po
vyřezávkách, následně posílení druhové bohatosti, maloplošně přichází v
úvahu obnova předmětu ochrany 7140, 7 – potlačení expanze vysokých
ostřice, zlepšení druhové bohatosti, podpora maloplošných fragmentů
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
předmětu ochrany 7140 a zvětšení jeho plochy, 8, 9 – oslabení vitality
rákosu na kontaktu se zákresy 1, 2, 3, bránění jeho expanze do těchto
ploch.
2 x za 1 rok
květen - říjen
Intenzitu seče je možné v případě příznivého vývoje upravit a přejít ke
kosení jedenkrát ročně.
1, 2
Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou
dostupností
Kosení
7140
Ruční kosení slatinných a bezkolencových luk. Kosení provádět
křovinořezem, sekačkou podle povahy terénu a vegetace. Načasování
kosení se odvíjí od průběhu počasí v dané sezóně a aktuálního stavu
kosených ploch. Je žádoucí kosení provádět v několika fázích. Druhově
chudší a produktivnější partie kosit na přelomu jara a léta, kvalitnější
porosty kosit v pozdním létě. U druhově bohatých porostů je zároveň
vhodné meziročně měnit režim kosení jednotlivých partií - střídat jarní a
pozdně letní kosení. Biomasu je třeba odklidit a deponovat mimo kosené
plochy.
1 x za 1 rok
červen - září
Jednorázová opatření
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Kalendář pro management
Poznámka
5, 6
Výřez náletových dřevin plošně
Výřez náletu
7140
Vyřezávky stromů a křovin. Načasování přizpůsobit průběhu počasí v
daném roce (především vzít v úvahu počátek hnízdění ptactva).
Část kmenoviny nakrátit a ponechat na osluněných místech jako kládiště
pro bezobratlé. Nehroubí možno skládkovat na vhodných místech v
okrajových partiích. Bude zřejmě nutné i část spálit na místě.
září - duben
V některých místech budou mít vyřezávky charakter výřezu jednotlivých
stromů. Naplánovat tak, aby v následujících sezónách byly ošetřené
plochy minimálně dvakrát pokoseny.
4. Závěrečné údaje
4.1 Pouţité podklady
HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy
Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393.
CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Praha:
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 447 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
PRAUSOVÁ, R. (2010). Floristický výzkum přírodní rezervace Ţernov a rybníka Smilek (okres Pardubice).
Východočeský sborník přírodovědný – Práce a studie. 17, s. 75-138.
Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura
2000 (2006). PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393.
Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České
republice: Základní doporučení pro hospodářské soubory (2004). PLANETA. XII, 3, s. 1-23. 1213-3393.
4.2 SDO zpracoval
Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Ţelezné hory a krajské středisko Pardubice
Zpracovatel: Mgr. Jan Horník
E-mail: [email protected], [email protected]
Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Ţelezné hory a krajské středisko Pardubice
Zpracovatel: RNDr. Milan Růţička
E-mail: [email protected]
Datum zpracování:
5. Seznam zkratek
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
KÚ
Krajský úřad
MZe
Ministerstvo zemědělství
OOP
orgán ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PDS
přirozená dřevinná skladba
PR
přírodní rezervace
PUPFL
pozemek určený k plnění funkce lesa
SDO
Souhrn doporučených opatření
SLT
soubor lesních typů
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality
CZ0530021_Zernov_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL
CZ0530021_Zernov_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách
CZ0530021_Zernov_Koseni.pdf
CZ0530021_Zernov_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště
CZ0530021_Zernov_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty
NEJSOU
Download

Žernov - AOPK ČR