energetické hodnocení budov
TECHNICKO EKONOMICKÁ
STUDIE MOŽNOSTÍ
SNÍŽENÍ ENERGTICKÉ
NÁROČNOSTI OBJEKTU
Bukolská č.p. 772 - 774, Praha 8 - Bohnice
červenec 2013
2
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Zadavatel studie
Společenství Bukolská 860, Bukolská 772/10, 181 00 Praha 8 - Bohnice, IČ: 241 42 450
zastoupený: Ing. Miroslavem Černým - předsedou výboru
Provozovatel předmětu studie
Společenství Bukolská 860, Bukolská 772/10, 181 00 Praha 8 - Bohnice, IČ: 241 42 450
Zpracovatel studie
Robert Šafránek,
zapsaný do Seznamu energetických auditorů podle § 11 odst. 1 písm. g ) zákona
č. 406 / 2000 Sb. o hospodaření energií, s oprávněním Ministerstva průmyslu a obchodu
vypracovávat průkazy energetické náročnosti budovy.
Předmět studie
Předmětem studie je stanovení a vyčíslení reálných přínosů realizace opatření ke snížení
energetické náročnosti budovy v oblasti úprav stavebních konstrukcí objektu v ulici
Bukolská č.p. 772 - 774 v Praze 8.
2. LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY
Podle § 7 zákona č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,
ve znění pozdějších předpisů:
1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou
náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo
ohlášení stavby doložit průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a
ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.
2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství
vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího
právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby,
anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny
dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit
průkazem energetické náročnosti budovy
a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro
budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle
prováděcího právního předpisu
b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů
dodávek energie podle prováděcího právního předpisu,
c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle
prováděcího právního předpisu.
3
3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy jsou vlastník budovy nebo společenství
vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího
právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební
prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu.
4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné
energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný
uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v
budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie
daňových dokladů, týkajících se příslušné instalace a kopie oprávnění podle § 10f,
c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění,
chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem,
d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím
právním předpisem,
e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než
1 500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto budovy do Systému monitoringu spotřeby energie
uveřejněného na internetových stránkách ministerstva.
5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny
a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,
b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v
památkové rezervaci nebo památkové zóně, pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče
splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter
nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží
závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče,
c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,
d) u stavby pro rodinnou rekreaci
e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se
spotřebou energie do 700 GJ za rok,
f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství
vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s
ohledem na životnost budovy a její provozní účely.
6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují na dodávky
uskutečňované
a) v rodinných domech a stavbách pro rodinou rekreaci,
b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním
předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem,
c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníku jednotek, pokud společenství vlastníků jednotek
vyjádří souhlas s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím
právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým
posudkem.
4
7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou
náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny
dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu
energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti
alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení
energetické náročnosti budovy.
8) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími
dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a
přípravu teplé vody, pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní
předpis.
Podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov:
§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie a stanoví
a) nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy,
větší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř
nulovou spotřebou energie,
b) metodu výpočtu energetické náročnosti budovy,
c) vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů
dodávek energie,
d) vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy,
e) vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování a
f) umístění průkazu v budově.
§ 2 Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) referenční budovou výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru
a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní
zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a
stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami
vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy,
b) typickým užíváním budovy obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami
vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený proúčely výpočtu energetické náročnosti
budovy,
c) venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech,
přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna,
d) vnitřním prostředím prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami
teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění
vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny,
e) přirozeným větráním větrání založené na principu teplotního a tlakového rozdílu vnitřního a
venkovního vzduchu,
f) nuceným větráním větrání pomocí mechanického zařízení,
5
g) energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo
tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů,
h) vypočtenou spotřebou energie, která se stanoví z potřeby energie pro zajištění typického
užívání budovy se zahrnutím účinností technických systémů, v případě spotřeby paliv je spotřeba
energie vztažena k výhřevnosti paliva,
i) pomocnou energií energie potřebná pro provoz technických systémů,
j) primární energií energie, která neprošla žádným procesem přeměny; celková primární energie
je součtem obnovitelné a neobnovitelné primární energie,
k) faktorem primární energie koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po
jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie,
l) faktorem neobnovitelné primární energie koeficient, kterým se násobí složky dodané energie
po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství neobnovitelné primární energie.
§ 3 Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení
(1) Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou
a) celková primární energie za rok,
b) neobnovitelná primární energie za rok,
c) celková dodaná energie za rok,
d) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění,
chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu,
přípravu teplé vody a osvětlení za rok,
e) průměrný součinitel prostupu tepla,
f) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici,
g) účinnost technických systémů.
§ 6 Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené na nákladově optimální úrovni
(1) Požadavky na energetickou náročnost nové budovy a budovy s téměř nulovou spotřebou
energie, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů
energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. b), c) a e) nejsou vyšší než
referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu.
(2) Požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené budovy a při jiné než větší
změně dokončené budovy, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud
a) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm.
b) a e) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční
budovu, nebo
b) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm.
c) a e) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční
budovu, nebo
6
c) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné stavební
prvky obálky budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. f) není vyšší než referenční hodnota tohoto
ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce a současně
hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy
uvedeného v § 3 odst. 1 písm. g) není nižší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické
náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(3) Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se
považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou
budovu.
§ 7 Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů
dodávek energie
(1) Alternativní systém dodávek energie je
a) místní systém dodávky energie využívající energii z obnovitelných zdrojů,
b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
c) soustava zásobování tepelnou energií,
d) tepelné čerpadlo.
(2) Technickou proveditelností se rozumí technická možnost instalace nebo připojení
alternativního systému dodávky energie.
(3) Ekonomickou proveditelností se rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do
alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti.
V případě alternativního systému dodávek energie podle odstavce 1 písm. c) se ekonomickou
proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice
do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově
využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek
energie.
(4) Ekologickou proveditelností se rozumí instalace nebo připojení alternativního systému
dodávky energie bez zvýšení množství neobnovitelné primární energie oproti stávajícímu nebo
navrhovanému stavu.
(5) Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů
dodávek energie je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 8 Vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy
(1) V případě větší změny dokončené budovy je součástí průkazu také stanovení doporučených
technicky, funkčně a ekonomicky vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti hodnocené
budovy mimo opatření již zahrnutých do větší změny dokončené budovy, jehož vzor je uveden v
příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) Technická vhodnost doporučeného opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se
dokládá technickou možností jeho instalace, funkční vhodnost se dokládá jeho účelem a vlivem na jiné
základní funkce stavby a na sousední stavby, ekonomická vhodnost se dokládá dosažením prosté doby
návratnosti kratší než doba životnosti doporučeného opatření.
7
(3) Účinek doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se vyhodnocuje
minimálně na základě úspory celkové dodané energie a neobnovitelné primární energie.
Vyhláška č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, která nahradila vyhlášku
č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, uvádí:
§2
1) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích
prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou
kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to
závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.
§ 8 Základní požadavky
1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná
pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost,
c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,
d) ochrana proti hluku,
e) bezpečnost při užívání,
f) úspora energie a tepelná ochrana ( s odkazem na zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření
energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti
budov ).
§ 10 Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního
prostředí
1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat,
bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby
neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem
a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny,
b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,
c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,
d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření,
e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy,
f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře,
g) nevhodného nakládání s odpady,
h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř
staveb,
i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle charakteru užívaných
místností,
j) nevhodných světelně technických vlastností.
8
§ 11 Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění
1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit
denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním,
ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na
stávající zástavbu.
3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání čistým vzduchem a vytápění s
možností regulace tepla.
4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v
závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.
Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně
vytápěny s možností regulace tepla.
§ 16 Úspora energie a tepelná ochrana
1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání,
umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat
tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a
výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické
podmínky lokality.
2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby
byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující
a) tepelnou pohodu uživatelů,
b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov,
c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov,
d) nízkou energetickou náročnost budov.
3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými
hodnotami.
§ 19 Stěny a příčky
1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové
konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické
vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými
hodnotami
a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v
konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi,
b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,
c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi,
d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,
e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,
f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu,
g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy.
9
§ 20 Stropy
1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a povrchy splňovat požadavky na
tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v
ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot.
§ 21 Podlahy, povrchy stěn a stropů
1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a
neustáleném teplotním stavu včetně poklesu dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební
akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé
stropní konstrukce se posuzuje komplexně.
§ 25 Střechy
4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu
tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami
a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v
konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi,
b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,
c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi,
d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,
e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,
f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu,
g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy.
§ 26 Výplně otvorů
1) Konstrukce výplní otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu nenastane
zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení
větrem i při otevřené poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení
funkce.
2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném
teplotním stavu. Nejnižší vnitřní povrchová teplota, součinitel prostupu tepla včetně rámů a zárubní a
spárová průvzdušnost v souladu se způsobem zajištění potřebné výměny vzduchu v místnosti a budově
jsou dány normovými hodnotami.
3) Akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajistit dostatečnou ochranu před hlukem ve všech
chráněných vnitřních prostorech stavby současně za podmínek minimální výměny vzduchu v době
pobytu lidí 25 m3. h-1/osobu nebo výměny vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za 2 hodiny. Dále
musí být dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm, která slouží
jako ukazatel intenzity a kvality větrání.
§ 31 Předsazené části stavby a lodžie
4) Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí staveb a lodžie musí být v
souladu s potřebným nízkým prostupem tepla obvodovým pláštěm budovy daným normovými
hodnotami.
10
§ 38 Vytápění
(1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz a
je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění. V případě instalace
tepelných spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění tuhých paliv.
3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy.
5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů
otopných soustav. Při provozu otopných soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti
na potřebě tepla.
8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být izolované.
§ 55
1) Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle
příslušných ustanovení této vyhlášky.
2) Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně
základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.
Podle § 159 odstavce 2) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
( stavební zákon ) projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené
podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož
i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní
prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke
konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, případně jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly
kontrolovatelné.
Vyhláška č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v příloze č.1 „rozsah o obsah projektové
dokumentace“ vyžaduje, aby obsahem průvodní zprávy byla informace o dodržení obecných
požadavků na výstavbu. Obsahem technické zprávy pak kapitola „Úspora energie a ochrana tepla“
čítající:
a) splnění požadavků na energetickou náročnost budov a splnění porovnávacích ukazatelů podle
jednotné metodiky výpočtu energetické náročnosti budov
b) stanovení celkové energetické potřeby stavby
11
3. NORMOVÉ HODNOTY - POROVNÁVACÍ UKAZATELE
Tzv. normové hodnoty, na které se odvolává vyhláška č.268/2009 Sb. o technických
požadavcích na stavby, či „porovnávací ukazatele“, na které se odvolává vyhláška č.499/2006 Sb. o
dokumentaci staveb, jsou dány normou ČSN 73 0540 - Tepelná ochrana budov.
Citace některých ustanovení ČSN 73 0540-2 : 2012:
Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce
Vnitřní povrchová teplota θsi se hodnotí v poměrném tvaru jako teplotní faktor vnitřního
povrchu.
Požadavky dle v článku 5.1.:
5.1.1. Konstrukce a styky konstrukcí v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního
vzduchu φi ≤ 6 0% mu sí v zimním období za normových podmínek vykazovat v každém místě
takovou vnitřní povrchovou teplotu, aby odpovídající teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi ,
bezrozměrný, splňoval podmínku:
fRsi ≥ fRsi,N
kde fRsi,N je požadovaná hodnota nejnižšího teplotního faktoru vnitřního povrchu, stanovená ze
vztahu:
fRsi,N = fRsi,cr
kde fRsi,cr je kritický teplotní faktor vnitřního povrchu, stanovený podle 5.1.4.
Zjednodušeně řečeno, podle ČSN 73 0540 musí být vnitřní povrchová teplota konstrukce nad
teplotou rosného bodu s navýšením o bezpečnostní přirážku. Podle předešlé normy
ČSN 73 0540-2 : 2005 byla pro obytné místnosti s vnitřním vzduchem θ ai = 21 °C a relativní vlhkostí
φi = 50 % kritická teplota stavební konstrukce θ si,cr = 13,6 °C, pro vnější výplně otvorů θ si,cr = 10,2 °C,
přičemž se stavební konstrukce navrhují a posuzují v 1. teplotní oblasti ( Praha ) pro převažující
návrhovou teplotu vnějšího vzduchu θe = - 13 °C.
Podle ČSN 73 0540 - 2 : 2007 požadavek na kritický teplotní faktor v 1.teplotní oblasti a pro
návrhovou teplotu vnitřního vzduchu θ ai= 21 °C činil fRsi,cr = 0,781, bezpečnostní přirážka pro tlumené
vytápění s poklesem výsledné teploty 2 až 5 °C ( termostatické hlaviceΔ ) fRsi = 0,015. Výsledný
požadavek na teplotní faktor fRsi,N = 0,796, čemuž odpovídala nejnižší přípustná vnitřní povrchová
teplota 14,06 °C.
Požadavky podle současné ČSN 73 0540-2 : 2012 na kritický teplotní faktor v jednotlivých
teplotních oblastech pro různé druhy konstrukcí jsou uvedeny v následující tabulce.
12
Tab. č. 1 - Kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního
vzduchu φi = 50 %
Konstrukce
Stavební
konstrukce
Výplň
otvoru
Návrhová
teplota
vnitřního
vzduchu θai
[ °C ]
Návrhová teplota vnějšího vzduchu θe [ °C ]
-13
-15
-17
-19
-21
Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr
20,0
0,748
0,744
0,757
0,770
0,781
20,3
0,750
0,745
0,759
0,771
0,782
20,6
0,751
0,747
0,760
0,772
0,783
20,9
0,753
0,748
0,762
0,773
0,784
21,0
0,753
0,749
0,762
0,774
0,785
20,0
0,647
0,649
0,650
0,650
0,650
20,3
0,649
0,651
0,652
0,652
0,651
20,6
0,652
0,653
0,654
0,654
0,653
20,9
0,654
0,655
0,656
0,656
0,655
21,0
0,655
0,656
0,657
0,656
0,655
Tab. č. 2 - Teplota odpovídající kritickému teplotnímu faktoru vnitřního povrchu fRsi,cr pro návrhovou
relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %
Konstrukce
Stavební
konstrukce
Výplň
otvoru
Návrhová
teplota
vnitřního
vzduchu θai
[ °C ]
Návrhová teplota vnějšího vzduchu θe [ °C ]
-13
-15
-17
-19
-21
Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr
20,0
11,68
11,04
11,02
11,02
11,02
20,3
11,98
11,30
11,30
11,30
11,30
20,6
12,23
11,59
11,58
11,58
11,58
20,9
12,53
11,85
11,86
11,86
11,86
21,0
12,60
11,96
11,96
11,96
11,96
20,0
8,35
7,72
7,05
6,32
5,65
20,3
8,61
7,98
7,32
6,62
5,89
20,6
8,91
8,25
7,59
6,90
6,16
20,9
9,17
8,51
7,86
7,17
6,44
21,0
9,27
8,62
7,97
7,24
6,51
Pokud povrchová teplota stavebních konstrukcí klesne pod teplotu rosného bodu, dochází
k povrchové kondenzaci vodní páry a následnému vzniku plísní.
13
Vznik kondenzace na vnitřních površích je svázán právě s teplotou rosného bodu. Teplota rosného
bodu je teplota, při které se začíná srážet vodní pára obsažená ve vzduchu. Teplota rosného bodu tedy
závisí na teplotě vzduchu a jeho relativní vlhkosti. Čím je relativní vlhkost vzduchu vyšší při stejné
teplotě, tím je vyšší i teplota rosného bodu. Teploty rosného bodu jsou uvedeny ve fyzikálních
tabulkách a pro stavební praxi jsou uvedeny i v ČSN 73 0540. Hodnoty rosných bodů pro některé
teploty jsou uvedeny v následující tabulce.
Tab. č. 3 - Teploty rosných bodů v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti
Teplota
vzduchu
[ °C ]
Teploty rosných bodů v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti
50 %
60 %
70 %
80 %
90 %
16
5,60
8,24
10,53
12,55
14,36
18
7,43
10,12
12,45
14,50
16,33
20
9,26
12,00
14,36
16,44
18,31
22
11,10
13,88
16,27
18,39
20,28
24
12,93
15,75
18,19
20,33
22,36
Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, že s nárůstem relativní vlhkosti vzduchu se zvyšuje i
teplota rosného bodu.
Vnitřní povrchová teplota je závislá jednak na teplotách vnitřního a vnějšího vzduchu a na tepelně
technických vlastnostech konstrukce. Čím lepší mají konstrukce tepelně technické vlastnosti ( vyšší
tepelný odpor ), tím mají za stejných podmínek teplot vnitřního a vnějšího vzduchu vyšší vnitřní
povrchovou teplotu a tedy větší rezervu proti možnosti vzniku povrchové kondenzace.
Vznik povrchové kondenzace na stavebních konstrukcích je podle požadavků ČSN 73 0540
nepřípustný a to hlavně z hygienických důvodů. Povrchová kondenzace je přímo spojena se vznikem
plísní, které jsou většinou nebezpečné lidskému zdraví. Z uvedených důvodů požaduje norma takové
tepelně technické vlastnosti konstrukcí, aby jejich vnitřní povrchová teplota byla za daných
výpočtových podmínek s rezervou nad teplotou rosného bodu.
Podle změny normy ČSN 73 0540-2/Z1 z dubna 2012 byla hodnota nejnižší vnitřní povrchové
teploty výplní otvorů přesunuta z části požadované do části tzv. informativní.
14
Další požadavek ČSN 73 0540 - 2 : 2012 je uveden v článku 5.4.1., a sice, že lineární i bodový
činitel prostupu tepla Ψk ve W/(m.K) a χj ,ve W/K, tepelných vazeb mezi konstrukcemi musí
splňovat podmínku:
Ψk, ≤ Ψk, N
a
χj, N ≤ χj, N
Tab. č. 4 - Požadované a doporučené hodnoty lineárního a bodového činitele prostupu tepla
Ψk, N a χj, N tepelných vazeb mezi konstrukcemi ( ČSN 73 0540-2 : 2012 )
Požadované
hodnoty
Typ lineární tepelné vazby
Doporučené
hodnoty
Lineární činitel prostupu tepla
Ψk, N [W/(m.K)]
Vnější stěna navazující na další konstrukci s výjimkou
výplně otvoru, např. na základ, strop nad nevytápěným
prostorem, jinou vnější stěnou, střechu, lodžii či balkon,
markýzu či arkýř, vnitřní stěnu a strop (při vnitřní izolaci), aj.
0,20
0,10
Vnější stěna navazující na výplň otvoru, např. na okno,
dveře, vrata a část prosklené stěny v parapetu, bočním ostění
a v nadpraží
0,10
0,03
Střecha navazující na výplň otvoru, např. střešní okno,
světlík, poklop výlezu
0,30
0,10
Typ bodové tepelné vazby
Průnik tyčové konstrukce (sloupy, nosníky, konzoly) vnější
stěnou, podhledem nebo střechou
Bodový činitel prostupu tepla
χj, N [W/K]
0,40
0,10
V praxi to tedy znamená, že v projektové dokumentaci musí projektant navrhnout zateplení
budovy nejen s ohledem na obvyklé požadavky součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí
( UN ), ale i doložit splnění výše uvedených požadavků na teplotní faktor ( potažmo nejnižší
přípustnou povrchovou teplotu ) a splnění požadavků na hodnoty lineárních i bodových činitelů
prostupu tepla u tepelných vazeb mezi konstrukcemi.
Součástí zateplení musí být tedy i provedení tepelných izolací všech detailů k eliminaci tepelných
mostů, jako je např. ostění a nadpraží oken, zateplení pod parapetními plechy, konstrukčních styků po
obvodu vytápěných částí objektu apod..
ČSN 73 0540-2 : 2012 v článku 5.1.4 uvádí, že: „Pokud při změně dokončené budovy nelze u
konstrukce v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φi ≤ 60% v zimním období
splnit požadavek podle 5.1.1, připouští se ve výjimečném odůvodněném případě hodnocení podle
5.1.2.“
Článek 5.1.2 pak uvádí, že: „Stavební konstrukce v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí
vnitřního vzduchu φi > 60% musí v zimním období buď splňovat požadavek podle vztahu (1), nebo
musí být při splnění požadavku podle 5.2 zajištěno vyloučení rizika růstu plísní jiným způsobem než
splněním požadavku podle 5.1.1. Účinnost, nezávadnost a dlouhodobost jiného způsobu vyloučení
plísní je nutné doložit například podle ČSN 72 4310 či jiným dostačujícím způsobem. Zároveň musí
být buď vyloučeno riziko vzniku povrchové kondenzace, nebo musí být zajištěna bezchybná funkce
konstrukce při povrchové kondenzaci a vyloučeno nepříznivé působení kondenzátu na navazující
konstrukce ( např. zajištěním odvodu kondenzátu ).
15
Ukázky správného postupu řešení úprav detailů stavebních konstrukcí v rámci plánování
dodatečného zateplení obvodových plášťů budov
16
Součinitel prostupu tepla a průměrný součinitel prostupu tepla
Podle článku 5.2.1 normy ČSN 73 0540-2: 2012:
Konstrukce vytápěných budov musí mít v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního
vzduchu φi ≤ 60% součinitel prostupu tepla U, ve W/(m2.K), takový, aby splňoval podmínku:
U ≤ UN
kde U,N je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve W/(m2.K).
Podle článku 5.3.1 ČSN 73 0540-2: 2012:
Průměrný součinitel prostupu tepla Uem, ve W/(m2.K), budovy nebo hodnocené vytápěné zóny,
musí splňovat podmínku:
Uem ≤ Uem,N
kde Uem,N je požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla, ve W/(m2.K), která se
stanoví:
a) pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 °C až 22 °C včetně a pro
všechny návrhové venkovní teploty podle následující tabulky.
b) pro budovy s odlišnou převažující návrhovou vnitřní teplotou ve vztahu:
Uem,N = Uem,N,20 . e1
kdeUem,N,20 je průměrný součinitel prostupu tepla z následující tabulky, ve W/(m2.K)
e1 je součinitel typu budovy podle vztahu e1 = 16/( θim - 4 ) a podle příslušné tabulky.
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem, ve W/(m2.K), se stanovuje ze vztahu:
Uem = HT /A
kde HT je měrná ztráta prostupem tepla podle ČSN EN ISO 13789, ve W/K, stanovená ze
součinitelů prostupu tepla Uj všech teplosměnných konstrukcí tvořících obálku budovy na její
systémové hranici dané vnějšími rozměry, jejich ploch Aj určených z vnějších rozměrů, odpovídajících
teplotních redukčních činitelů bj lineárních činitelů prostupu tepla Ψj včetně jejich délky a bodových
činitelů prostupu tepla χj včetně jejich počtu podle ČSN 73 0540-4.
A je teplosměnná plocha obálky budovy v m2, stanovená součtem ploch Aj.
Doporučená hodnota Uem,rec se stanoví ze vztahu
Uem,rec = 0,75 . Uem,N
5.3.2 Požadovaná hodnota Uem,N se stanoví výpočtem pro každý posuzovaný případ metodou
referenční budovy, nejvýše však rovna příslušné hodnotě podle následující tabulky.
17
Tab. č. 5 - Požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující
návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 °C až 20 °C
Požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla
Uem,N,20
[ W/(m2.K) ]
Nové obytné budovy
Výsledek výpočtu podle 5.3.4, nejvýše však 0,5
Výsledek výpočtu podle 5.3.4, nejvýše však hodnota:
Pro objemový faktor tvaru budovy:
A/V ≤ 0,2 Uem,N,20 = 1,05
Ostatní budovy
A/V > 1,0 Uem,N,20 = 0,45
Pro ostatní hodnoty A/V
0,30 + 0,15 / ( A / V )
5.3.3 Požadovaná hodnota Uem,N se stanoví výpočtem pro každý posuzovaný případ metodou
referenční budovy, nejvýše však je rovna příslušné hodnotě podle předchozí tabulky.
5.3.4 Hodnota Uem,N,20 referenční budovy podle 5.3.3 se stanoví jako vážený průměr normových
požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla všech teplosměnných ploch podle vztahu:
Uem,N,20 = ∑(Un,j . Ai . bi) / ∑Ai + 0,02
5.3.6 V případě změn staveb se povinnost splnění požadavku podle 5.3.1 vztahuje pouze na nově
vzniklé ucelené části budovy, které je možné považovat za samostatné zóny budovy v souladu
s ČSN EN ISO 13790.
18
Šíření vlhkosti konstrukcí - zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce
Podle článku 6 normy ČSN 73 0540-2: 2012:
6.1.1 Pro stavební konstrukci, u které by zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce
MC [ kg/(m2.a) ], mohla ohrozit její požadovanou funkci, nesmí dojít ke kondenzaci vodní páry uvnitř
konstrukce, tedy :
MC = 0
Ohrožení požadované funkce je obvykle podstatné zkrácení předpokládané životnosti konstrukce,
snížení vnitřní povrchové teploty konstrukce vedoucí ke vzniku plísní, objemové změny a výrazné
zvýšení hmotnosti konstrukce mimo rámec rezerv statického výpočtu, zvýšení hmotností vlhkosti
materiálu na úroveň způsobující jeho degradaci. Zejména musí být respektovány podmínky pro
uplatnění dřeva a/nebo materiálů na bázi dřeva ve stavebních konstrukcích podle ČSN 73 2810.
6.1.2 Pro stavební konstrukci, u které kondenzace vodní páry uvnitř neohrozí její požadovanou
funkci, se požaduje omezení ročního množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce
MC [ kg/(m2.a) ] tak, aby splňovalo podmínku:
MC ≤ MC,N
Pro jednoplášťovou střechu, konstrukci se zabudovanými dřevěnými prvky, konstrukci s vnějším
tepelně izolačním systémem nebo vnějším obkladem, popř. jinou obvodovou konstrukci s difúzně
málo propustnými vnějšími povrchovými vrstvami, je nižší z hodnot:
MC,N = 0,10 kg/( m2.a ) nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu, ve kterém dochází ke kondenzaci
vodní páry, je-li jeho objemová hmotnost vyšší než 100 kg/m3; pro materiál s objemovou hmotností
ρ ≤ 100 kg/m3 se použije 6 % jeho plošné hmotnosti.
Pro ostatní stavební konstrukce je nižší z hodnot:
MC,N = 0,50 kg/( m2.a ) nebo 5 % plošné hmotnosti materiálu, ve kterém dochází ke kondenzaci
vodní páry, je-li jeho objemová hmotnost vyšší než 100 kg/m3; pro materiál s objemovou hmotností
ρ ≤ 100 kg/m3 se použije 10% jeho plošné hmotnosti.
6.2. Roční množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce MC v kg/(m2.a), musí být nižší
než roční množství vypařitelné vodní páry uvnitř konstrukce Mev v kg/(m2.a).
19
Šíření vzduchu konstrukcí a budovou - průvzdušnost
Podle článku 7 normy ČSN 73 0540-2 : 2012:
7.1.1 Průvzdušnost funkčních spár lehkých obvodových plášťů
Funkční spáry lehkých obvodových plášťů musí odpovídat příslušné požadované hodnotě třídy
průvzdušnosti, uvedené v tabulce 9.
7.1.2 Průvzdušnost spár a netěsností ostatních konstrukcí obálky budovy
V obvodových konstrukcích se nepřipouští netěsnosti a neutěsněné spáry, kromě funkčních spár
výplní otvorů a funkčních spár lehkých obvodových plášťů. Všechna napojení konstrukcí mezi sebou
musí být provedena trvale vzduchotěsně podle dosažitelného stavu techniky.
7.1.3 Tepelně izolační vrstva konstrukce musí být účinně chráněna proti působení náporu větru.
7.1.4. Celková průvzdušnost obálky budovy
Celková průvzdušnost obálky budovy nebo její ucelené části se ověřuje pomocí celkové intenzity
výměny vzduchu n50 při tlakovém rozdílu 50 Pa, v h-1, stanovené experimentálně podle ČSN EN ISO
13829. Doporučuje se splnění podmínky :
n50 ≤ n50,N
kde n50,N je doporučená hodnota celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa, v h-1,
která se stanoví podle následující tabulky:
Tab. č. 6 - Doporučené hodnoty celkové intenzity výměny vzduchu n50,N
Větrání v budově
Doporučená hodnota celkové
intenzity výměny vzduchu
n50,N
Úroveň I
Úroveň II
Přirozené nebo kombinované
4,5
3,0
Nucené
1,5
1,2
Nucené se zpětným získáváním tepla
1,0
0,8
Nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláště
nízkou potřebou tepla na vytápění ( pasivní domy)
0,6
0,4
20
Pokles dotykové teploty podlahy
Podle článku 5.1.1 ČSN 73 0540 - 2 : 2012 se podlahy zatřiďují z hlediska poklesu dotykové
teploty podlahy Δ θ10,N do kategorií podle následující tabulky:
Tab. č. 7 - Kategorie podlah z hlediska poklesu dotykové teploty podlahy Δ θ10,N
Kategorie podlahy
Pokles dotykové teploty podlahy
Δ θ10,N [ °C ]
I. Velmi teplé
do 3,8 včetně
II. Teplé
do 5,5 včetně
III. Méně teplé
do 6,9 včetně
III. Studené
od 6,9
5.5.2 Pro zatřídění do odpovídající kategorie musí být splněna podmínka poklesu dotykové
teploty podlahy Δθ10, ve°C:
Δ θ10 ≤ Δ θ10,N
kde Δ θ10,N je požadovaná hodnota poklesu dotykové teploty, ve °C.
Tento požadavek se nemusí ověřovat u podlah s trvalou nášlapnou celoplošnou vrstvou z textilní
podlahoviny a u podlah s povrchovou teplotou trvale vyšší než 26 °C.
Podle účelu budovy a místnosti jsou stanoveny požadované a doporučené kategorie podlah
z hlediska poklesu dotykové teploty.
21
Tepelná stabilita místností
Podle článku 8.1 normy ČSN 73 0540-2 : 2012:
8.1. Pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období.
8.1.1 Požaduje se, aby kritická místnost ( vnitřní prostor ) na konci doby chladnutí t vykazovala
pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období Δ θv (t) [ °C ], podle vztahu :
Δ θv (t) ≤ Δ θvN (t)
kde Δ θvN (t) je požadovaná hodnota poklesu výsledné teploty v místnosti v zimním období ve °C,
stanovená z následující tabulky, kde θi je návrhová vnitřní teplota podle ČSN 73 0540-3.
Tab. č. 8 - Požadované hodnoty poklesu výsledné teploty v místnosti v zimním období Δ θv (t)
Druh místnosti ( prostoru )
S pobytem lidí po přerušení vytápění
- při vytápění radiátory, sálavými panely a teplovzdušně
- při vytápění kamny a podlahovém vytápění
Bez pobytu lidí po přerušení vytápění
- při přerušení vytápění topnou přestávkou
- budova masivní
- budova lehká
- při předepsané nejnižší výsledné teplotě θv,min
- při skladování potravin
- při nebezpečném zamrznutí vody
Nádrže s vodou ( teplota vody )
Pokles výsledné teploty v místnosti
v zimním období
Δ θv,N(t) [ °C ]
3
4
6
8
θi - θv,min
θi - 8
θi - 1
θi - 1
22
8.2. Tepelná stabilita místnosti v letním období.
8.2.1 Kritická místnost ( vnitřní prostor ) musí vykazovat nejvyšší denní teplotu vzduchu
v místnosti v letním období θai,max, ve °C, podle vztahu :
θai,max ≤ θai,max,N
kde θai,max,N je požadovaná hodnota nejvyšší denní teploty vzduchu v místnosti v letním období,
ve °C, která se stanoví podle následující tabulky.
Tab. č. 9 - Požadované
hodnoty
v letním období θai,max,N
nejvyššího
Druh budovy
denní
teploty
vzduchu
v místnosti
Nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti
v letním období
θai,max,N [ °C ]
Nevýrobní
1)
Ostatní s vnitřním
zdrojem tepla
27,0
- do 25 W/m3 včetně
29,5
- nad 25 W/m3
31,5
) U obytných budov je možné připustit překročení požadované hodnoty nejvíce o 2 °C na souvislou
dobu nejvíce 2 hodin během normového dne, pokud s tím investor ( stavebník, uživatel ) souhlasí.
1
23
4. MOŽNÝ ROZSAH OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ
NÁROČNOSTI BUDOVY ( BEZ OHLEDU NA EVENTUELNÍ
STÁTNÍ DOTACE )
Popis opatření na snížení tepelných ztrát objektu a spotřeby tepla na vytápění:
A. Provedení dodatečných tepelných izolací ( DTI ) u :
1.) Obvodových stěn bytových podlaží : ( průčelí v lodžiích, boční lodžiové panely a obvodové
stěny střešních nástaveb ) : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm.
2.) Obvodových stěn bytových podlaží : ( průčelí mimo lodžie ) DTI EPS, resp. desky
z minerálních vláken tl. 120 mm.
3.) Obvodových stěn bytových podlaží : ( štíty ) DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken
tl. 140 mm.
4.) Střechy : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 280 mm ( změna konstrukce na
jednoplášťovou).
5.) Střechy střešních nástaveb : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm.
6.) Střechy nad vstupy ( východního průčelí ) : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken
tl. 100 mm.
7.) Stropu technického podlaží : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm.
B. Stavební konstrukce bez úprav :
1.) Již vyměněné výplně otvorů.
2.) Již vyměněné vstupní dveře.
3.) Vnitřní stěny a dveře v technickém podlaží ( TP ).
4.) Podlaha na terénu.
5.) Podlaha vstupů ( východního průčelí ).
C. Kompletní výměna původních výplní otvorů :
1.) Sklo - ocelových oken střešních nástaveb.
D. Dále je možné doporučit
1.) Provést zateplení obvodových stěn technického podlaží v závislosti na vytápění příslušných
prostor.
2.) Doplnění tepelných izolací rozvodů ÚT v technickém podlaží.
3.) Osazení poměrových měřičů tepla na radiátory ÚT.
24
Tab. č. 1 - Stanovení obvyklé ceny nákladů na realizaci úsporných opatření
NAVRHOVANÁ ÚPRAVA
1.
Průčelí
2.
Štíty
3.
Průčelí v lodžiích
4.
Boční lodžiové panely
5.
Obvodové stěny stř. nástaveb
6.
Střecha
7.
Střecha střešních nástaveb
8.
Střecha nad vstupy
9.
Strop TP
10.
EPS, desky z min. vláken tl. 120 mm
EPS, desky z min. vláken tl. 140 mm
EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm
EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm
EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm
Desky z min. vl., resp. EPS tl. 280 mm
Desky z min. vl., resp. EPS tl. 100 mm
Desky z min. vl., resp. EPS tl. 100 mm
Desky z min. vl., resp. EPS tl. 100 mm
Nová okna nástaveb
U = 1,30 [ W/m2K ]
11. Regulace vytápění
12. Izolace tepelných rozvodů v TP
Celkem bez DPH
CENA / MJ
[ Kč ]
CELKEM
[ Kč ]
1 382,4
1 450
2 004 480
m2
909,9
1 500
1 364 850
m2
321,0
1 400
449 400
m2
163,3
1 400
228 620
m2
148,3
1 400
207 620
m2
784,6
2 400
1 883 040
m2
42,1
1 550
65 255
m2
8,2
1 550
12 710
m2
763,7
850
649 145
m2
4,3
4 400
18 920
b.j.
soub.
93
0
0
0
6 884 040
MJ
VÝMĚRA
m2
DPH 15 %
1 032 606
Celkem vč. DPH
7 916 646
Skutečná cena ovšem vychází z nabídek oslovených zhotovitelů ve výběrovém řízení.
Záleží také na volbě konkrétních materiálů a technologických postupů.
V rozpočtu nejsou zahrnuty náklady, které přímo nesouvisí se snižováním energetické
náročnosti objektu, ale které se v rámci revitalizace budov také provádějí ( výměna či oprava
zábradlí lodžií, sanace stávajících betonových konstrukcí apod.).
Celkový rozpočet rekonstrukce bytových domů proto bývá vyšší zejména o položky
rekonstrukce balkónů a lodžií, což je velmi významná položka.
25
Tab. č. 2 - Spotřeba tepla na ÚT za poslední kalendářní roky ( podle předložených podkladů )
TOPNÉ OBDOBÍ
2010
2011
2012
Průměrná spotřeba :
SPOTŘEBA TEPLA
ÚT
CENA TEPLA
ÚT
ÚPRAVA
DENOSTUPŇŮ
PODLE
KLIMATICKÝCH
PODMÍNEK
[ GJ / rok ]
[ Kč / GJ ]
[%]
[ GJ ]
1 789,950
1 477,200
1 629,300
1 632,150
492,00
506,00
567,30
4,51
-10,40
-2,71
1 712,707
1 648,661
1 674,684
1 678,684
PŘEPOČTENÁ
SPOTŘEBA
Poznámky :
Spotřeba tepla pro ÚT byla upravena podle skutečných klimatických podmínek dle podkladů
ČHMÚ za poslední topná období.
Tab. č. 3 - Ekonomické zhodnocení souboru opatření ( jejich popis je na straně 23 )
Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]
1 643,462
Současná obvyklá cena tepelné energie [ Kč/GJ ]
570,-
Současné náklady na vytápění objektu [ Kč/rok ]
936 773,-
Potenciál úspor realizací souboru opatření [ % ]
20,1
Potenciál úspor realizací souboru opatření [ GJ/rok ]
330,369
Potenciál úspor realizací souboru opatření [ Kč/rok ]
188 310,-
Obvyklá cena realizace souboru opatření [ Kč ]
7 916 646,-
Prostá ekonomická návratnost investice [ roky ]
42
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 2,5% ročně [ roky ]
29
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 5 % ročně [ roky ]
23
26
4. ZHODNOCENÍ DÍLČÍCH OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ
NÁROČNOSTI BUDOVY
Zateplení obvodových stěn
Při snižování energetické náročnosti bytových domů prováděním vnějšího dodatečného
zateplení obvodových stěn, nemá největší význam zateplení vlastních ploch obvodových stěn, ale
důsledné zateplení jednotlivých detailů k vykrytí tepelných mostů.
Součástí zateplení proto musí být i provedení tepelných izolací všech detailů k eliminaci
tepelných mostů, jako je např. ostění a nadpraží oken, zateplení pod parapetními plechy,
konstrukčních styků po obvodu vytápěných částí objektu apod.. Technické řešení veškerých detailů je
nutné posoudit a navrhnout v projektové dokumentaci stavebních úprav objektu dle požadavků
ČSN 73 0540-2 : 2012 ( tzv. „porovnávací ukazatele“ ).
Z následujících obrázků je patrné, že pouhé zvyšování tloušťky izolantu, zejména na úzkých
pásech mezi výplněmi otvorů, nemá zásadní význam pro snižování celkové tepelné ztráty danou
konstrukcí, a tedy pro snižování celkové energetické náročnosti budovy. Zvýšením tloušťky izolantu
ze 100 na 200 mm, tedy o 100%, dojde ke snížení celkové tepelné ztráty konstrukcí o necelých 20%.
Z tohoto důvodu je možné pro zateplování průčelí bytových domů doporučit použití izolantu
maximální tloušťky 120 mm. Větší tloušťky izolantu, např. 140 mm pak pouze v případě velkých
ploch bez výplní otvorů, tedy např. štítových stěn. Je nutné brát v potaz i jiné aspekty, např. kotvení
izolantu, zmenšování užitné plochy lodžií atd..
Ilustrační obrázek - teplotní pole a tepelný tok standardním sendvičovým panelem
.
27
Z výše uvedených důvodů je v současné době jako racionální uvažována tloušťka dodatečného
izolantu na štítech 140 mm ( izolant je standardně výrobci dodáván v sudých tloušťkách ). U velkých
ploch bez oken má použití větší tloušťky izolantu význam. S tloušťkami izolantu nad 150 mm nejsou
v současné době ještě dostatečné zkušenosti, nedá se tedy zaručit jejich dlouhodobá životnost.
Nevýhodou je také problematické kotvení ( nutné hmoždinky s ocelovými trny, které zhoršují tepelně
technické vlastnosti celého zateplovacího systému ).
U průčelních ploch s velkým počtem oken, mezi kterými jsou pásy o šířce cca 900 - 1200 mm,
je možné doporučit maximálně izolant tl. 120 mm. Z předešlých obrázků je patrné, že největší tepelné
ztráty jsou v detailech parapetů, nadpraží a ostění oken, kde je standardně možné aplikovat izolant
maximálně tl. 40 mm. Zvyšování tloušťky izolantu nad 120 mm na vlastní ploše průčelí již k dalším
úsporám nepřispívá.
V poslední době se v „odborných“ časopisech a studiích „renomovaných“ specialistů objevují
názory, že se na bytové domy má aplikovat izolant tloušťky až 300 mm, čímž se tyto budovy stanou
pasivními. Jedná se ale pouze o neznalost problematiky a korektní metodiky hodnocení. U konstrukcí
s velkým počtem detailů a tepelných vazeb ( např. průčelní plochy bytových domů s velkým počtem
oken ) je nutné provádět výpočet tzv. dvourozměrně, tedy s přesným zohledněním prostupu tepla
jednotlivými detaily. Při zjednodušeném jednorozměrném hodnocení se tyto detaily zanedbávají, nebo
zohledňují velmi nepřesnou obecnou přirážkou, což celý výsledek zkresluje v řádu desítek procent.
V oblasti lodžií či balkónů obvykle doporučujeme použití izolantu v maximální tloušťce
100 mm. Z hlediska komfortu užívání není nadměrné zmenšování plochy lodžií pro uživatele bytů
přínosné. Ve většině případů nechtějí majitelé bytů stěny do lodžií zateplovat vůbec. Tloušťka izolantu
100 mm je proto ještě únosným kompromisem.
Plocha vlastních stěn k zateplení je v oblasti lodžií minimální, mnohem větší význam pro
snižování energetické náročnosti budovy proto má opět důsledné zateplení všech detailů k vykrytí
tepelných mostů a teplených vazeb mezi konstrukcemi ( stropy a podlahy lodžií, ostění, nadpraží a
parapety výplní otvorů, dělící stěny mezi lodžiemi atd. ). Z těchto důvodů tedy opět není použití větší
tloušťky izolantu výrazně přínosné.
Tab. č. 5 - Ekonomické zhodnocení dílčího opatření - další zateplení obvodových stěn
Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]
1 643,462
Současná obvyklá cena tepelné energie [ Kč/GJ ]
570,-
Současné náklady na vytápění objektu [ Kč/rok ]
936 773,-
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení obvodových stěn [ % ]
12,4
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení obvodových stěn [ GJ/rok ]
204,400
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení obvodových stěn [ Kč/rok ]
116 508,-
Obvyklá cena dodatečného zateplení obvodových stěn [ Kč ]
4 893 216,-
Prostá ekonomická návratnost investice [ roky ]
42
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 2,5% ročně [ roky ]
29
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 5 % ročně [ roky ]
23
Závěr:
Ekonomická návratnost této úpravy je tedy zhruba na úrovni její technické životnosti,
dodatečné zateplení obvodových stěn má ale i jiné pozitivní přínosy.
28
Vyřešení zatékání srážkové vody. U panelových i vyzdívaných bytových domů často dochází
vlivem dilatačních pohybů a stárnutím těsnících hmot k zatékání srážkové vody spárami mezi
jednotlivými panely, či dilatačními trhlinami zdiva, čímž dochází k porušování výztuže, ke korozi
betonových prvků, k poškozování vnitřních omítek a povrchových úprav, ke vzniku plísní atd..
Periodická oprava a přetěsňování spár je velmi nákladnou a technologicky složitou procedurou,
s nutností obnovy každých cca 5 let. Dodatečným zateplením obvodových stěn se netěsnosti překryjí
izolantem s povrchovou úpravou, takže k zatékání srážkové vody již nadále nedochází.
Prodloužení životnosti budovy. Dodatečným zateplením obvodových stěn se stávající
obvodové konstrukce objektu dostanou z hlediska tepelné techniky do stabilnějšího prostředí, zmenší
se rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším povrchem původních stěn. Nedochází tedy k tak výrazným
dilatačním pohybům a objemovým změnám jako dosud, čímž se prodlouží životnost celé budovy.
Zvýšení tržní ceny bytů. O byty v objektech po provedené rekonstrukci, po zateplení
obvodových stěn, po výměně oken apod., je mezi kupci mnohem větší zájem. U budov v původním
stavu se dají do budoucna předpokládat vyšší výdaje na údržbu, zvýšené náklady na vytápění atd.,
proto je u bytů v revitalizovaných budovách obvykle jejich tržní cena vyšší řádově
o 100 až 150 tis. Kč.
Estetické hledisko. Budovy po provedeném zateplení obvodových stěn a po obnově
povrchových úprav vnější fasády mají většinou vyšší estetickou hodnotu něž budovy v původním
stavu.
U obyvatel a uživatelů vyzdívaných, zejména cihelných, budov panuje řada mýtů, že objekty
tohoto typu není výhodné zateplovat, že mají oproti panelovým domům mnohem lepší tepelně
technické vlastnosti. Opak je ale pravdou. Požadavky na tepelně technické vlastnosti budov se u nás
neměnily od doby stavebního řádu Josefa II, tedy od 2.poloviny 18. století, prakticky až do roku 1977.
Požadavkem bylo dosažení ekvivalentu cihelného zdiva tl. 450 mm.
Tepelně technické vlastnosti zděných budov postavených do roku 1977 tedy odpovídají
požadavkům předpisů starých řádově 250 let.
Naopak už u prvních panelových domů od 50. let 20. století byla v obvodových konstrukcích
používána nějaká forma tepelné izolace, a to buď formou lehčených betonů, či později tepelně
izolačních matriálů ( polystyren, vláknité materiály apod. ).
Energetický i ekonomický přínos dodatečného zateplení budov je tedy mnohem výraznější u
budov zděných, než u paneláků.
29
Zateplení střechy
Plochou střechu je možné dodatečně např. deskami z minerálních vláken či pěnového
polystyrenu ( EPS ) tl. 280 mm. Skladba původní konstrukce dvouplášťové dřevěné střechy by mohla
být kompletně odstraněna a nahrazena novou jednoplášťovou skladbou.
Střechu střešních nástaveb a střechu nad vstupy východní fasády je možné dodatečně zateplit
např. deskami z minerálních vláken či pěnového polystyrenu ( EPS ) tl. 100 mm.
Skladby střešního pláště je třeba před provedením dodatečného zateplení a s tím souvisejících
dalších stavebních opatření ověřit sondami, zda odpovídají údajům původní technické dokumentace,
na základě kterých byla hodnocena a posouzena v tepelně technických výpočtech.
Po stavebním průzkumu této konstrukce musí být upřesněny difúzní charakteristiky použitých
hydroizolačních materiálů ( vč. parozábrany ) a provedeno posouzení konstrukce z hlediska difúze
a kondenzace vodní páry dle ČSN 73 0540 a ČSN EN ISO 13788.
Tab. č. 6 - Ekonomické zhodnocení dílčího opatření - zateplení střech
Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]
1 643,462
Současná obvyklá cena tepelné energie [ Kč/GJ ]
570,-
Současné náklady na vytápění objektu [ Kč/rok ]
936 773,-
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení střech [ % ]
3,1
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení střech [ GJ/rok ]
51,074
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení střech [ Kč/rok ]
29 112,-
Obvyklá cena dodatečného zateplení střech [ Kč ]
2 255 156,-
Prostá ekonomická návratnost investice [ roky ]
77
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 2,5% ročně [ roky ]
44
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 5 % ročně [ roky ]
33
Závěr:
Ekonomická návratnost této úpravy je tedy delší než její životnost. Vzhledem k velmi
malému podílu střešní konstrukce na celkových tepelných ztrátách budovy, dlouhé ekonomické
návratnosti navržené úpravy a relativně dobrému technickému stavu stávající krytiny není
nutné provádět dodatečnou tepelnou izolaci střechy v současné době, ale až např. při nejbližší
rekonstrukci střešní krytiny, nebo v případě tepelné nepohody v bytech posledního podlaží.
30
Zateplení stropu technického podlaží
Podhled stropu technického podlaží ( TP ) by bylo možné také zateplit, a sice např. deskami z
minerálních vláken, resp. pěnového stabilizovaného polystyrenu ( EPS ), či d eskami z minerálních
vláken tloušťky 100 mm. Povrch může být upraven tenkovrstvou stěrkou a omítkou nebo např.
sádrokartonovými deskami ( SKD ).
Tab. č. 7 - Ekonomické zhodnocení dílčího opatření - zateplení stropu technického podlaží ( TP )
Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]
1 643,462
Současná obvyklá cena tepelné energie [ Kč/GJ ]
570,-
Současné náklady na vytápění objektu [ Kč/rok ]
936 773,-
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení stropu TP [ % ]
4,6
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení stropu TP [ GJ/rok ]
74,895
Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení stropu TP [ Kč/rok ]
42 690,-
Obvyklá cena dodatečného zateplení stropu TP [ Kč ]
746 517,-
Prostá ekonomická návratnost investice [ roky ]
18
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 2,5% ročně [ roky ]
15
Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 5 % ročně [ roky ]
13
Závěr:
Jedná se tedy o investici, jejíž ekonomická návratnost je kratší než její životnost. Před
eventuelní realizací této úpravy je ale nutné zvážit i další aspekty, např. budoucí využití,
eventuelně vytápění, suterénních prostor, organizační komplikace související s nutným
vyklizením sklípků v případě provádění zateplení atd.
V první fázi je nutné provést kontrolu, opravu a doplnění tepelných izolací všech tepelných
rozvodů v technickém podlaží, aby byly splněny požadavky vyhlášky č. 193 / 2007 Sb., kterou se
stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné
energie a chladu.
Následně je vhodné provést posouzení teplotního režimu v technickém podlaží a podle
výsledků tohoto posouzení případně přistoupit k realizaci vlastního zateplení jeho stropu. Realizace
zateplení by byla nutná v případě tepelné nepohody v přízemních bytech či výskytu poruch, resp. vad
při jejich užívání ( např. výskyt plísní atd. ).
Tab. č. 8 - Požadavky vyhlášky 151 / 2001 Sb. na tloušťky tepelné izolace energetických rozvodů
Dimenze vnitřních rozvodů
Tloušťka izolace
[ DN ]
[ mm ]
do DN 20
≥ 20 mm
DN 20 až DN 35
≥ 30 mm
DN 40 až DN 100
≥ DN
nad DN 100
≥ 100 mm
31
Poznámky :
Vyhláška č. 151 / 2001 Sb. byla s účinností od 1.9.2007 nahrazena vyhláškou č. 193 / 2007 Sb.,
ve které již nejsou tloušťky izolantu taxativně stanoveny, ale stanovují se výpočtem. Tloušťky izolantu
uvedené v tabulce č. 8 jsou proto pouze orientační.
Termovizní snímky obvyklého stavu tepelných rozvodů v technickém podlaží:
Vinou nekvalitních, nedostatečných a poškozených tepelných izolací rozvodů dochází prakticky
k vytápění dalšího podlaží budovy, což má při stále rostoucích cenách tepelné energie velmi negativní
vliv na ekonomiku provozu.
Ukázka nových tepelných izolací rozvodů ÚT s tloušťkou izolantu 100 mm
Provedením nových tepelných izola cí ro zv o dů ÚT i TV v technickém podlaží je možné
ušetřit 10 až 15% z celkové současné potřeby tepelné energie, při ekonomické návratnosti do
10 let. Je ale nutné použití tloušťky izolantu v souladu s výše uvedenou vyhláškou, optimálně
min. 100 mm ( běžná praxe izolatérských firem je používání izolantu tl. 10 - 40 mm ).
32
Studii vypracoval :
Robert Šafránek, zapsaný do Seznamu energetických auditorů podle § 11 odst. 1 písm. g)
zákona č. 406 / 2000 Sb. o hospodaření energií, s oprávněním Ministerstva průmyslu a obchodu
vypracovávat průkazy energetické náročnosti budovy.
Spolupráce:
Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., zapsaný do Seznamu energetických auditorů podle § 11 odst. 1
písm. g) zákona č. 406 / 2000 Sb. o hospodaření energií, s oprávněním Ministerstva průmyslu a
obchodu vypracovávat průkazy energetické náročnosti budovy, soudní znalec v oboru tepelně
technických vlastností konstrukcí a budov.
Ing. Tomáš Syrůček
Ing. Jakub Kozák
9. července 2013
33
PŘÍLOHA Č. 1 - TEPELNĚ TECHNICKÉ VÝPOČTY STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.1. Strop TP
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Strop - tepelný tok shora
0.000 W/m2K
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
Název
D[m]
Nášlapná vrstv
Cem.potěr
Pěnový polysty
Železobeton
Omítka vnitřní
L[W/mK]
0.0050
0.0300
0.0200
0.1600
0.0050
0.1700
1.3000
0.0510
1.5800
0.9900
C[J/kgK]
1400.0
1020.0
1270.0
1020.0
790.0
Ro[kg/m3]
1200.0
2200.0
10.0
2400.0
2000.0
Mi[-]
1000.0
20.0
40.0
29.0
19.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.17 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
3.0 C
21.0 C
80.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
57.1
57.1
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
57.1
Pi[Pa]
1419.3
1419.3
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1419.3
Te[C]
3.0
3.0
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
3.0
3.0
RHe[%]
80.0
80.0
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.0
Pe[Pa]
605.9
605.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
602.1
605.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
34
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
0.55 m2K/W
1.314 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
1.33 / 1.36 / 1.41 / 1.51 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
5.9E+0010 m/s
13.0
8.3 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
15.65 C
0.703
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
15.6
15.6
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.6
0.701
0.701
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.698
0.701
12.2
12.2
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.2
0.510
0.510
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.507
0.510
15.6
15.6
15.6
17.0
18.5
19.5
20.0
19.8
18.7
17.2
15.6
15.6
f,Rsi
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
0.703
RHsi[%]
79.9
79.9
79.6
74.0
71.0
70.3
70.1
70.1
70.8
73.4
79.6
79.9
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
15.6
1367
1777
1-2
2-3
3-4
4-5
e
15.0
1025
1707
14.5
984
1653
6.1
930
943
4.0
612
811
3.9
606
805
Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Množství difundující vodní páry Gd : 1.367E-0008 kg/m2s
35
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
0.0550
0.0550
0.0550
0.0550
0.0550
---------------
0.0550
0.0550
0.0550
0.0550
0.0550
---------------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
3.16E-0010
6.31E-0010
6.31E-0010
6.31E-0010
3.16E-0010
-1.09E-0008
-------------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0008
0.0025
0.0042
0.0057
0.0066
0.0000
-------------
0.0066 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
36
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.1. Strop TP - DTI 100 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Strop - tepelný tok shora
0.000 W/m2K
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
7
Název
D[m]
Nášlapná vrstv
Cem.potěr
Pěnový polysty
Železobeton
Omítka vnitřní
EPS resp. MW
Stěrka s omítk
L[W/mK]
0.0050
0.0300
0.0200
0.1600
0.0050
0.1000
0.0050
0.1700
1.3000
0.0510
1.5800
0.9900
0.0520
0.8000
C[J/kgK]
1400.0
1020.0
1270.0
1020.0
790.0
1270.0
840.0
Ro[kg/m3]
1200.0
2200.0
10.0
2400.0
2000.0
20.0
1700.0
Mi[-]
1000.0
20.0
40.0
29.0
19.0
50.0
140.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.17 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
3.0 C
21.0 C
80.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
57.1
57.1
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
57.1
Pi[Pa]
1419.3
1419.3
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1419.3
Te[C]
3.0
3.0
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
3.0
3.0
RHe[%]
80.0
80.0
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.0
Pe[Pa]
605.9
605.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
602.1
605.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
37
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
2.48 m2K/W
0.372 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.39 / 0.42 / 0.47 / 0.57 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
8.9E+0010 m/s
297.5
10.4 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
19.38 C
0.910
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
15.6
15.6
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.6
0.701
0.701
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.698
0.701
12.2
12.2
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.2
0.510
0.510
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.507
0.510
19.4
19.4
19.4
19.8
20.3
20.5
20.7
20.6
20.3
19.9
19.4
19.4
f,Rsi
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
0.910
RHsi[%]
63.1
63.1
62.9
62.2
63.8
65.8
67.0
66.6
64.1
62.2
62.9
63.1
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
19.4
1367
2248
1-2
2-3
3-4
4-5
5-6
6-7
e
19.2
1141
2222
19.0
1114
2201
16.5
1078
1875
15.8
868
1797
15.8
864
1794
3.3
638
774
3.3
606
771
Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Množství difundující vodní páry Gd : 9.043E-0009 kg/m2s
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
38
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.2. Střecha
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Strop, střecha - tepelný tok zdola
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Minerální plsť
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1600
0.1200
0.9900
1.5800
0.0640
C[J/kgK]
790.0
1020.0
880.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
200.0
Mi[-]
19.0
29.0
2.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.10 m2K/W
0.25 m2K/W
0.10 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-11.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
39
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
1.98 m2K/W
0.458 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.48 / 0.51 / 0.56 / 0.66 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
2.6E+0010 m/s
94.2
8.7 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
17.48 C
0.890
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
18.4
18.6
19.0
19.5
20.1
20.4
20.6
20.6
20.2
19.6
19.0
18.6
f,Rsi
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
0.890
RHsi[%]
63.2
65.0
64.3
63.3
64.4
66.3
67.3
66.9
64.7
63.2
64.4
65.5
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
17.5
1367
1996
1-2
2-3
17.4
1345
1987
16.0 -10.4
256
199
1815 249
e
Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Množství difundující vodní páry Gd : 4.695E-0008 kg/m2s
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
40
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.2. Střecha - DTI 280 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Strop, střecha - tepelný tok zdola
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Parozábrana
EPS resp. MW
Nová hydroizol
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1600
0.0042
0.2800
0.0080
0.9900
1.5800
0.2100
0.0480
0.2100
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1470.0
1150.0
1470.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
1100.0
175.0
1200.0
Mi[-]
19.0
29.0
100000.0
1.5
50000.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.10 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
41
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
6.00 m2K/W
0.163 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.18 / 0.21 / 0.26 / 0.36 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
4.4E+0012 m/s
931.8
17.5 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
19.65 C
0.960
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
20.1
20.1
20.3
20.5
20.7
20.8
20.9
20.8
20.7
20.5
20.3
20.1
f,Rsi
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
0.960
RHsi[%]
57.1
59.1
59.5
59.7
62.1
64.8
66.3
65.7
62.6
59.8
59.5
59.6
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
19.6
1367
2287
1-2
2-3
3-4
19.6
1367
2283
19.1
1360
2206
19.0 -12.6
749
748
2191 206
4-5
e
-12.8
166
202
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.4492
0.4492
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
5.266E-0010
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.004 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
0.007 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 10.0 C.
42
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
10
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
---
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
0.4492
---
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
2.67E-0011
2.23E-0010
3.19E-0010
3.36E-0010
3.21E-0010
2.20E-0010
5.19E-0011
-1.75E-0010
-3.61E-0010
-4.73E-0010
-4.38E-0010
-2.07E-0010
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0001
0.0006
0.0015
0.0024
0.0032
0.0038
0.0039
0.0034
0.0025
0.0012
0.0001
0.0000
0.0039 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
43
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.3. Střecha střešních nástaveb
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Strop, střecha - tepelný tok zdola
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Betonová mazan
A 400 H
Plechová kryti
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1600
0.0500
0.1050
0.0007
0.0007
0.9900
1.5800
0.0470
1.3000
0.2100
50.0000
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
1470.0
870.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2200.0
900.0
7850.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
20.0
3150.0
1720.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.10 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
44
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
1.25 m2K/W
0.717 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.74 / 0.77 / 0.82 / 0.92 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
6.8E+0010 m/s
81.6
10.7 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
15.50 C
0.838
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
17.2
17.5
18.1
18.8
19.7
20.2
20.4
20.4
19.8
18.9
18.1
17.5
f,Rsi
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
0.838
RHsi[%]
68.3
69.8
68.2
66.0
66.2
67.3
68.0
67.7
66.3
65.9
68.3
70.2
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
15.5
1367
1760
1-2
2-3
15.4
1358
1747
13.2 -10.3
921
685
1512 253
3-4
4-5
5-6
e
-12.0
487
216
-12.1
280
214
-12.1
166
214
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.2150
0.3200
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.788E-0008
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.156 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
0.474 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 10.0 C.
45
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
---------
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
0.2150
---------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
7.51E-0009
1.34E-0008
1.43E-0008
1.35E-0008
7.32E-0009
-2.97E-0009
-1.65E-0008
-2.74E-0008
-3.39E-0008
-------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0195
0.0555
0.0940
0.1268
0.1464
0.1387
0.0945
0.0236
0.0000
-------
0.1464 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
46
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.3. Střecha střešních nástaveb - DTI 100 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Strop, střecha - tepelný tok zdola
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Betonová mazan
EPS resp. MW
Nová hydroizol
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1600
0.0500
0.1050
0.1000
0.0080
0.9900
1.5800
0.0470
1.3000
0.0480
0.2100
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
1150.0
1470.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2200.0
175.0
1200.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
20.0
1.5
50000.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.10 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
47
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
3.37 m2K/W
0.285 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.30 / 0.33 / 0.38 / 0.48 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
2.2E+0012 m/s
2043.7
15.5 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
18.68 C
0.932
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
19.4
19.5
19.8
20.1
20.4
20.7
20.8
20.7
20.5
20.1
19.8
19.5
f,Rsi
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
0.932
RHsi[%]
59.5
61.4
61.4
61.1
63.1
65.4
66.7
66.2
63.4
61.2
61.4
61.9
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
18.7
1367
2153
1-2
2-3
3-4
4-5
18.6
1367
2146
17.7
1353
2023
7.8
1346
1059
7.1 -12.3 -12.6
1340 1339 166
1006 211
205
5-6
e
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.4200
0.4200
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.435E-0008
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.232 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
0.138 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 15.0 C.
48
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
10
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
0.4200
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
6.76E-0009
1.34E-0008
1.68E-0008
1.72E-0008
1.69E-0008
1.33E-0008
7.58E-0009
4.11E-0010
-5.06E-0009
-8.21E-0009
-7.22E-0009
-5.62E-0010
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0181
0.0529
0.0980
0.1440
0.1848
0.2205
0.2402
0.2413
0.2282
0.2062
0.1868
0.1854
0.2413 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
49
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.4. Průčelí
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1000
0.0800
0.0600
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
50
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
1.64 m2K/W
0.551 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.57 / 0.60 / 0.65 / 0.75 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
4.6E+0010 m/s
44.5
7.6 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
16.61 C
0.871
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
18.0
18.2
18.7
19.3
19.9
20.3
20.5
20.5
20.0
19.4
18.7
18.2
f,Rsi
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
RHsi[%]
65.0
66.8
65.7
64.3
65.1
66.7
67.6
67.2
65.3
64.2
65.8
67.2
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
16.6
1367
1889
1-2
2-3
16.5
1354
1878
15.4 -11.6
955
405
1749 224
3-4
e
-12.3
166
211
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.1785
0.1850
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.617E-0008
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.082 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
1.150 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 5.0 C.
51
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
-----------------
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
-----------------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
4.68E-0009
7.31E-0009
4.93E-0009
-4.79E-0009
-2.17E-0008
---------------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0125
0.0321
0.0440
0.0312
0.0000
---------------
0.0440 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
52
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.5. Průčelí - DTI 120 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
EPS resp. MW
Stěrka s omítk
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1000
0.0800
0.0600
0.1200
0.0050
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
0.0440
0.8000
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
1270.0
840.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
20.0
1700.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
50.0
140.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
Pi[Pa]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
4.38 m2K/W
0.220 W/m2K
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
53
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.24 / 0.27 / 0.32 / 0.42 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
8.2E+0010 m/s
1137.9
11.8 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
19.18 C
0.946
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
19.7
19.8
20.0
20.3
20.6
20.7
20.8
20.8
20.6
20.3
20.0
19.8
f,Rsi
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
0.946
RHsi[%]
58.2
60.2
60.4
60.4
62.6
65.1
66.5
66.0
63.0
60.5
60.4
60.7
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
19.2
1367
2221
1-2
2-3
3-4
4-5
19.1
1360
2216
18.7
1134
2153
7.5
823
1035
7.2 -12.7
688
221
1015 204
5-6
e
-12.7
166
203
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.3471
0.3650
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
5.097E-0009
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.003 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
2.325 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -5.0 C.
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
54
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.5. Průčelí v lodžiích - DTI 100 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
EPS resp. MW
Stěrka s omítk
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1000
0.0800
0.0600
0.1000
0.0050
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
0.0440
0.8000
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
1270.0
840.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
20.0
1700.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
50.0
140.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
3.92 m2K/W
0.244 W/m2K
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
55
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.26 / 0.29 / 0.34 / 0.44 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
7.7E+0010 m/s
950.7
11.7 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
18.98 C
0.941
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
19.6
19.7
19.9
20.2
20.5
20.7
20.8
20.8
20.5
20.2
19.9
19.7
f,Rsi
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
RHsi[%]
58.7
60.7
60.8
60.7
62.8
65.2
66.5
66.1
63.2
60.8
60.8
61.2
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
19.0
1367
2194
1-2
2-3
3-4
4-5
5-6
e
18.9
1359
2188
18.4
1118
2119
6.0
785
936
5.7
640
916
-12.6
225
205
-12.7
166
204
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.3290
0.3450
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
6.015E-0009
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.005 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
2.698 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -5.0 C.
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
56
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.6. Štíty
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1500
0.0800
0.0600
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
57
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
1.68 m2K/W
0.542 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.56 / 0.59 / 0.64 / 0.74 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
5.4E+0010 m/s
69.9
8.9 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
16.68 C
0.873
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
18.0
18.2
18.7
19.3
19.9
20.4
20.6
20.5
20.0
19.4
18.7
18.3
f,Rsi
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
RHsi[%]
64.8
66.6
65.6
64.2
65.0
66.6
67.5
67.2
65.2
64.1
65.6
67.0
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
16.7
1367
1897
1-2
2-3
16.6
1356
1887
14.9 -11.7
843
371
1699 224
3-4
e
-12.3
166
211
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.2350
0.2350
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.048E-0008
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.051 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
1.137 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.
58
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
0.2350
0.2350
0.2350
-------------------
0.2350
0.2350
0.2350
-------------------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
9.27E-0010
3.49E-0009
1.18E-0009
-7.73E-0009
-----------------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0025
0.0118
0.0147
0.0000
-----------------
0.0147 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
59
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.6. Štíty - DTI 140 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
EPS resp. MW
Stěrka s omítk
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1500
0.0800
0.0600
0.1400
0.0050
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
0.0440
0.8000
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
1270.0
840.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
20.0
1700.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
50.0
140.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
4.86 m2K/W
0.199 W/m2K
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
60
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
9.5E+0010 m/s
2083.6
13.3 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
19.35 C
0.951
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
19.9
19.9
20.1
20.4
20.6
20.8
20.8
20.8
20.6
20.4
20.1
20.0
f,Rsi
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
0.951
RHsi[%]
57.8
59.8
60.0
60.1
62.4
65.0
66.4
65.9
62.8
60.2
60.1
60.3
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
19.4
1367
2245
1-2
2-3
3-4
4-5
19.3
1361
2240
18.7
1069
2154
8.5
800
1113
8.3 -12.7
683
213
1094 204
5-6
e
-12.7
166
203
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.4164
0.4350
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.962E-0009
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.002 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
1.830 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
61
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.7. Boční lodžiové panely
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1500
0.0800
0.0600
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
62
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
1.68 m2K/W
0.542 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.56 / 0.59 / 0.64 / 0.74 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
5.4E+0010 m/s
69.9
8.9 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
16.68 C
0.873
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
18.0
18.2
18.7
19.3
19.9
20.4
20.6
20.5
20.0
19.4
18.7
18.3
f,Rsi
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
0.873
RHsi[%]
64.8
66.6
65.6
64.2
65.0
66.6
67.5
67.2
65.2
64.1
65.6
67.0
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
16.7
1367
1897
1-2
2-3
16.6
1356
1887
14.9 -11.7
843
371
1699 224
3-4
e
-12.3
166
211
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.2350
0.2350
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.048E-0008
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.051 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
1.137 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.
63
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
0.2350
0.2350
0.2350
-------------------
0.2350
0.2350
0.2350
-------------------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
9.27E-0010
3.49E-0009
1.18E-0009
-7.73E-0009
-----------------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0025
0.0118
0.0147
0.0000
-----------------
0.0147 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
64
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.7. Boční lodžiové panely - DTI 100 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
EPS resp. MW
Stěrka s omítk
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1500
0.0800
0.0600
0.1000
0.0050
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
0.0440
0.8000
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
1270.0
840.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
20.0
1700.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
50.0
140.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
3.96 m2K/W
0.242 W/m2K
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
65
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.26 / 0.29 / 0.34 / 0.44 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
8.4E+0010 m/s
1492.8
13.0 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
19.00 C
0.941
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
19.6
19.7
19.9
20.2
20.5
20.7
20.8
20.8
20.5
20.3
19.9
19.7
f,Rsi
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
RHsi[%]
58.7
60.6
60.7
60.7
62.8
65.2
66.5
66.0
63.1
60.7
60.8
61.1
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
19.0
1367
2196
1-2
2-3
3-4
4-5
5-6
e
19.0
1360
2190
18.2
1031
2089
5.9
729
927
5.6
597
907
-12.6
219
205
-12.7
166
204
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.3862
0.3950
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
4.346E-0009
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.002 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
2.201 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
66
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.8. Obvodové stěny stř. nástaveb
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
Omítka vnější
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1000
0.0800
0.0600
0.0050
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
0.9900
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
790.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
2000.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
19.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
67
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
1.65 m2K/W
0.550 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.57 / 0.60 / 0.65 / 0.75 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
4.7E+0010 m/s
46.0
7.8 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
16.62 C
0.871
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
18.0
18.2
18.7
19.3
19.9
20.3
20.5
20.5
20.0
19.4
18.7
18.2
f,Rsi
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
RHsi[%]
65.0
66.7
65.7
64.3
65.1
66.6
67.5
67.2
65.3
64.2
65.8
67.2
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
16.6
1367
1890
1-2
2-3
16.5
1354
1880
15.4 -11.5
960
416
1751 226
3-4
4-5
e
-12.2
179
213
-12.3
166
211
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.1800
0.1850
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.626E-0008
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.086 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
1.101 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 5.0 C.
68
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
-----------------
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
-----------------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
5.26E-0009
7.75E-0009
5.48E-0009
-3.98E-0009
-2.04E-0008
---------------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0141
0.0348
0.0481
0.0375
0.0000
---------------
0.0481 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
69
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.8. Obvodové stěny stř. nástaveb - DTI 100 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
7
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
Omítka vnější
EPS resp. MW
Stěrka s omítk
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1000
0.0800
0.0600
0.0050
0.1000
0.0050
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
0.9900
0.0440
0.8000
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
790.0
1270.0
840.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
2000.0
20.0
1700.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
19.0
50.0
140.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
3.93 m2K/W
0.244 W/m2K
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
70
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.26 / 0.29 / 0.34 / 0.44 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
7.7E+0010 m/s
1002.9
11.8 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
18.99 C
0.941
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
19.6
19.7
19.9
20.2
20.5
20.7
20.8
20.8
20.5
20.2
19.9
19.7
f,Rsi
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
0.941
RHsi[%]
58.7
60.7
60.8
60.7
62.8
65.2
66.5
66.1
63.1
60.8
60.8
61.1
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
19.0
1367
2194
1-2
2-3
3-4
4-5
5-6
6-7
e
18.9
1359
2189
18.4
1120
2120
6.0
789
937
5.7
645
917
5.7
637
915
-12.6
224
205
-12.7
166
204
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.3352
0.3500
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
5.896E-0009
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.004 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
2.699 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -5.0 C.
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
71
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.9. Vnitřní stěny do TP
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Omítka vnitřní
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1500
0.0050
0.9900
1.5800
0.9900
C[J/kgK]
790.0
1020.0
790.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
2000.0
Mi[-]
19.0
29.0
19.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
3.0 C
16.0 C
80.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
RHi[%]
76.2
76.2
76.0
77.2
81.4
85.7
88.0
87.2
82.2
77.5
76.0
76.2
Pi[Pa]
1384.8
1384.8
1381.1
1402.9
1479.3
1557.4
1599.2
1584.7
1493.8
1408.4
1381.1
1384.8
Te[C]
3.0
3.0
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
3.0
3.0
RHe[%]
80.0
80.0
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.0
Pe[Pa]
605.9
605.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
602.1
605.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
72
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
0.11 m2K/W
3.636 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
3.66 / 3.69 / 3.74 / 3.84 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
2.4E+0010 m/s
3.5
4.8 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
7.77 C
0.367
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
15.2
15.2
15.2
15.4
16.3
17.1
17.5
17.4
16.4
15.5
15.2
15.2
0.942
0.942
0.938
0.933
1.082
---------------1.158
0.936
0.938
0.942
11.8
11.8
11.8
12.0
12.8
13.6
14.0
13.9
13.0
12.1
11.8
11.8
0.678
0.678
0.675
0.520
0.036
--------------------0.490
0.675
0.678
7.8
7.8
7.8
10.7
13.9
15.9
16.9
16.6
14.3
11.1
7.8
7.8
f,Rsi
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
0.367
RHsi[%]
100.0
100.0
100.0
100.0
93.1
86.0
82.8
83.8
91.7
100.0
100.0
100.0
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
7.8
1000
1056
1-2
2-3
e
7.6
991
1044
4.5
614
841
4.3
606
831
Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Množství difundující vodní páry Gd : 1.734E-0008 kg/m2s
73
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
10
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0019
0.0019
0.0019
0.0019
0.0019
0.0019
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
0.0019
0.0019
0.0019
0.0019
0.0019
0.0019
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
6.17E-0007
4.93E-0006
5.01E-0006
5.01E-0006
5.01E-0006
4.93E-0006
9.47E-0007
-6.12E-0007
-1.40E-0006
-1.84E-0006
-1.71E-0006
-7.51E-0007
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
1.6522
14.4394
27.8612
41.2830
53.4059
66.6194
69.0739
67.4344
63.7879
58.8485
54.2644
52.3176
69.0739 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
74
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.10. Podlaha na terénu
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Podlaha - výpočet poklesu dotykové teploty
0.000 W/m2K
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
Název
Potěr cementov
Bet.mazanina
Hydroizolace
D[m]
0.0300
0.0500
0.0025
L[W/mK]
1.1600
1.3000
0.2100
C[J/kgK]
840.0
1020.0
1470.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2200.0
1200.0
Mi[-]
19.0
20.0
49250.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
0.17 m2K/W
0.00 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
5.0 C
16.0 C
99.0 %
55.0 %
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
0.08 m2K/W
4.060 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
4.08 / 4.11 / 4.16 / 4.26 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
6.6E+0011 m/s
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
Pokles dotykové teploty podlahy dle ČSN 730540:
Tepelná jímavost podlahové konstrukce B :
Pokles dotykové teploty podlahy DeltaT :
STOP, Teplo 2010
1427.85 Ws/m2K
13.80 C
8.49 C
0.317
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
75
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.11. Schodišťové stěny v TP pod terénem
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Stěna
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Pěnový polysty
Železobeton
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1000
0.0800
0.0600
0.9900
1.5800
0.0520
1.5800
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1270.0
1020.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
20.0
2400.0
Mi[-]
19.0
29.0
50.0
29.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.13 m2K/W
0.25 m2K/W
0.00 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-3.0 C
16.0 C
99.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
16.0
RHi[%]
76.8
80.4
84.1
89.6
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
90.7
84.1
81.2
Pi[Pa]
1395.7
1461.1
1528.3
1628.3
1799.1
1799.1
1799.1
1799.1
1799.1
1648.3
1528.3
1475.6
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
99.0
Pe[Pa]
495.1
561.1
749.8
1040.0
1453.2
1787.6
1978.9
1917.3
1511.3
1083.4
744.5
575.2
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
1.64 m2K/W
0.563 W/m2K
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
76
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.58 / 0.61 / 0.66 / 0.76 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
4.6E+0010 m/s
38.5
6.2 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
13.54 C
0.871
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
15.4
16.1
16.8
17.8
19.4
19.4
19.4
19.4
19.4
18.0
16.8
16.2
0.965
1.005
1.060
1.215
2.025
---------------2.252
1.257
1.060
1.014
11.9
12.6
13.3
14.3
15.8
15.8
15.8
15.8
15.8
14.5
13.3
12.8
0.779
0.801
0.794
0.794
0.952
---------------0.942
0.803
0.795
0.806
13.6
13.8
14.3
14.9
15.6
16.0
16.2
16.1
15.7
15.0
14.3
13.9
f,Rsi
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
0.871
RHsi[%]
89.5
92.5
93.7
96.0
100.0
99.1
97.8
98.2
100.0
96.7
93.8
93.2
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
13.5
1000
1551
1-2
2-3
3-4
e
13.5
994
1546
12.9
818
1485
-2.2
576
507
-2.6
471
491
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.1850
0.1850
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
9.901E-0009
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.024 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
1.342 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.
Pozn.: Vypočtená celoroční bilance má pouze informativní charakter,
protože výchozí vnější teplota nebyla zadána v rozmezí od -10 do -21 C.
Uvedený výsledek byl vypočten za předpokladu, že se konstrukce nachází
v teplotní oblasti -15 C.
77
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
5
6
0.1050
0.1050
---------------------
0.1050
0.1050
---------------------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
1.48E-0009
3.21E-0010
-1.07E-0008
-------------------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0040
0.0048
0.0000
-------------------
0.0048 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Kondenzační zóna č. 2
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
5
6
----0.0000
--------------0.0000
0.0029
----0.0000
--------------0.0000
0.0029
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
----3.28E-0008
-2.15E-0007
------------5.97E-0008
-5.99E-0008
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
----0.0877
0.0000
------------0.1599
0.0047
0.1599 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a).
Kondenzační zóna č. 3
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
5
6
----0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
----0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
0.1850
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
----3.85E-0009
1.12E-0008
1.72E-0008
2.02E-0008
2.04E-0008
2.02E-0008
1.71E-0008
1.18E-0008
5.06E-0009
-1.85E-0009
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
----0.0121
0.0429
0.0875
0.1417
0.1964
0.2453
0.2910
0.3217
0.3352
0.3304
0.3352 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
78
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.12. Podlaha vstupů
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Podlaha - výpočet poklesu dotykové teploty
0.000 W/m2K
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
Název
Potěr cementov
Hydroizolace
D[m]
0.0300
0.0025
L[W/mK]
1.1600
0.2100
C[J/kgK]
840.0
1470.0
Ro[kg/m3]
2000.0
1200.0
Mi[-]
19.0
49250.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
0.17 m2K/W
0.00 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
5.0 C
16.0 C
99.0 %
55.0 %
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
0.04 m2K/W
4.811 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
4.83 / 4.86 / 4.91 / 5.01 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
6.6E+0011 m/s
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
Pokles dotykové teploty podlahy dle ČSN 730540:
Tepelná jímavost podlahové konstrukce B :
Pokles dotykové teploty podlahy DeltaT :
STOP, Teplo 2010
1271.16 Ws/m2K
13.84 C
7.61 C
0.237
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
79
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.13. Střecha nad vstupy
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Strop, střecha - tepelný tok zdola
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Betonová mazan
A 400 H
Plechová kryti
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1600
0.0675
0.0007
0.0007
0.9900
1.5800
1.3000
0.2100
50.0000
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1020.0
1470.0
870.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
2200.0
900.0
7850.0
Mi[-]
19.0
29.0
20.0
3150.0
1720.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.10 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
80
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
0.16 m2K/W
3.316 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
3.34 / 3.37 / 3.42 / 3.52 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
5.0E+0010 m/s
7.2
6.9 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
2.18 C
0.446
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
8.0
8.9
11.0
13.6
16.4
18.2
19.1
18.8
16.7
14.0
11.0
9.0
f,Rsi
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
0.446
RHsi[%]
100.0
100.0
100.0
92.1
81.2
76.3
74.1
74.7
80.1
90.4
100.0
100.0
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
2.2
1367
714
1-2
2-3
3-4
4-5
e
1.8
1355
695
-5.8
768
374
-9.7
597
265
-10.0
319
260
-10.0
166
260
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
2
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.0000
0.2015
0.1481
0.2325
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.121E-0005
8.842E-0009
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
20.142 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
0.894 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 5.0 C.
81
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0028
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
0.0162
0.0976
0.1060
0.1004
0.0808
0.0387
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
0.0050
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
1.38E-0006
5.14E-0006
5.59E-0006
5.18E-0006
1.28E-0006
-4.46E-0007
-7.32E-0007
-1.04E-0006
-1.20E-0006
-1.15E-0006
-7.91E-0007
-3.07E-0007
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
3.5818
17.3529
32.3303
44.8548
48.3078
47.1515
45.1946
42.4908
39.2524
36.1469
34.0962
33.2746
48.3078 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a).
Kondenzační zóna č. 2
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
--0.2325
0.2325
0.2325
0.2325
0.2325
-------------
--0.2325
0.2325
0.2325
0.2325
0.2325
-------------
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
--3.11E-0009
3.97E-0009
3.28E-0009
2.21E-0010
-5.98E-0009
-1.63E-0008
-----------
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
--0.0083
0.0190
0.0269
0.0275
0.0120
0.0000
-----------
0.0275 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
82
ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ
POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE
podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540
Teplo 2010
Název úlohy :
Zpracovatel :
Zakázka :
Datum :
2.13. Střecha nad vstupy - DTI 100 mm
STOPTERM s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT :
Strop, střecha - tepelný tok zdola
0.000 W/m2K
Typ hodnocené konstrukce :
Korekce součinitele prostupu dU :
Skladba konstrukce (od interiéru) :
Číslo
1
2
3
4
5
6
Název
Omítka vnitřní
Železobeton
Betonová mazan
A 400 H
EPS resp.MW
Nová hydroizol
D[m]
L[W/mK]
0.0050
0.1600
0.0675
0.0007
0.1000
0.0080
0.9900
1.5800
1.3000
0.2100
0.0480
0.2100
C[J/kgK]
790.0
1020.0
1020.0
1470.0
1150.0
1470.0
Ro[kg/m3]
2000.0
2400.0
2200.0
900.0
175.0
1200.0
Mi[-]
19.0
29.0
20.0
3150.0
1.5
50000.0
Okrajové podmínky výpočtu :
Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi :
Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :
dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :
0.10 m2K/W
0.25 m2K/W
0.04 m2K/W
0.04 m2K/W
Návrhová venkovní teplota Te :
Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai :
Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :
Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :
-13.0 C
21.0 C
84.0 %
55.0 %
Měsíc
Délka[dny]
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
31
28
31
30
31
30
31
31
30
31
30
31
Tai[C]
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
21.0
RHi[%]
53.9
56.0
56.9
57.8
60.9
64.0
65.7
65.1
61.4
58.0
56.9
56.5
Pi[Pa]
1339.7
1391.9
1414.3
1436.7
1513.7
1590.8
1633.0
1618.1
1526.1
1441.6
1414.3
1404.4
Te[C]
-2.4
-0.9
3.0
7.7
12.7
15.9
17.5
17.0
13.3
8.3
2.9
-0.6
RHe[%]
81.2
80.8
79.5
77.5
74.5
72.0
70.4
70.9
74.1
77.1
79.5
80.7
Pe[Pa]
406.1
457.9
602.1
814.1
1093.5
1300.1
1407.2
1373.1
1131.2
843.7
597.9
468.9
Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 %
Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.
Počet hodnocených let :
1
Ma[kg/m2]
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
0.0000
83
TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ :
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946:
Tepelný odpor konstrukce R :
Součinitel prostupu tepla konstrukce U :
2.28 m2K/W
0.413 W/m2K
Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :
0.43 / 0.46 / 0.51 / 0.61 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT :
Teplotní útlum konstrukce Ny* :
Fázový posun teplotního kmitu Psi* :
2.2E+0012 m/s
170.4
10.9 h
Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou
přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.
Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788:
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :
17.70 C
0.903
Číslo
měsíce
Vypočtené
hodnoty
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Minimální požadované hodnoty při max.
rel. vlhkosti na vnitřním povrchu:
--------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi,m[C]
f,Rsi,m
Tsi[C]
14.7
15.3
15.6
15.8
16.6
17.4
17.8
17.7
16.8
15.9
15.6
15.5
0.732
0.741
0.698
0.610
0.474
0.298
0.095
0.172
0.450
0.596
0.700
0.743
11.3
11.9
12.1
12.4
13.2
13.9
14.3
14.2
13.3
12.4
12.1
12.0
0.586
0.584
0.507
0.351
0.057
--------------------0.325
0.510
0.585
18.7
18.9
19.3
19.7
20.2
20.5
20.7
20.6
20.3
19.8
19.2
18.9
f,Rsi
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
0.903
RHsi[%]
62.1
63.9
63.4
62.6
64.0
66.0
67.1
66.7
64.3
62.6
63.4
64.3
RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Poznámka:
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní:
tepl.[C]:
p [Pa]:
p,sat [Pa]:
i
17.7
1367
2024
1-2
2-3
3-4
4-5
17.6
1367
2015
16.3
1353
1851
15.6
1349
1772
15.6 -12.0 -12.5
1343 1342 166
1767 217
208
5-6
e
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna
číslo
1
Hranice kondenzační zóny
levá
[m]
pravá
0.3332
0.3332
Kondenzující množství
vodní páry [kg/m2s]
2.722E-0008
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a:
0.256 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a:
0.156 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 15.0 C.
84
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny
Měsíc
levá
[m]
pravá
10
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
0.3332
Maximální množství kondenzátu Mc,a:
Akt.kond./vypař.
Gc [kg/m2s]
7.40E-0009
1.48E-0008
1.87E-0008
1.91E-0008
1.87E-0008
1.47E-0008
8.32E-0009
3.09E-0010
-5.78E-0009
-9.29E-0009
-8.19E-0009
-7.75E-0010
Akumul.vlhkost
Ma [kg/m2]
0.0198
0.0584
0.1085
0.1597
0.2050
0.2445
0.2661
0.2669
0.2519
0.2270
0.2051
0.2031
0.2669 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a).
Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry
převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty
je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.
STOP, Teplo 2010
85
PŘÍLOHA Č. 2 - VÝPOČET MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ
VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA
podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 832, ČSN 730540 a STN 730540
Energie 2013
Název úlohy:
Zpracovatel:
Zakázka:
Datum:
Bukolská - současný stav
Stopterm s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
ZADANÉ OKRAJOVÉ PODMÍNKY:
Počet zón v budově:
Typ výpočtu potřeby energie:
1
sezónní (pro celé otopné období)
Okrajové podmínky výpočtu:
Název
období
Počet
dnů
Teplota
exteriéru
Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2]
Sever
Jih
Východ
Západ
Horizont
sezóna
225
4,3 C
557,0
Název
období
Počet
dnů
Teplota
exteriéru
Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2]
SV
SZ
JV
JZ
sezóna
225
4,3 C
598,0
1196,0
598,0
782,0
1048,0
PARAMETRY JEDNOTLIVÝCH ZÓN V BUDOVĚ :
PARAMETRY ZÓNY Č. 1 :
Základní popis zóny
Název zóny:
Typ zóny pro určení Uem,N:
Typ zóny pro refer. budovu:
Typ hodnocení:
Byty + společné prostory
jiná než nová obytná budova
bytový dům
prodej budovy nebo její části
Geometrie (objem/podlah.pl.):
Celk. energet. vztažná plocha:
19089,1 m3 / 6384,7 m2
6726,9 m2
Účinná vnitřní tepelná kapacita:
260,0 kJ/(m2.K)
Vnitřní teplota (zima/léto):
Zóna je vytápěna/chlazena:
Typ vytápění:
18,0 C / 20,0 C
ano / ne
nepřerušované
Regulace otopné soustavy:
ano
782,0
1048,0
1227,0
86
Průměrné vnitřní zisky:
....... odvozeny pro
5740 W
· produkci tepla: 0,0+0,0 W/m2 (osoby+spotřebiče)
· časový podíl produkce: 0+0 % (osoby+spotřebiče)
· zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba
· minimální přípustnou osvětlenost: 0,0 lx
· dodanou energii na osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a)
· prům. účinnost osvětlení: 0 %
· další tepelné zisky: 5740,0 W
Teplo na přípravu TV:
....... odvozeno pro
0,0 MJ/rok
· roční potřebu teplé vody: 0,0 m3
· teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C
Zpětně získané teplo mimo VZT:
0,0 MJ/rok
Zdroje tepla na vytápění v zóně
Vytápění je zajištěno VZT:
Účinnost sdílení/distribuce:
Název zdroje tepla:
Typ zdroje tepla:
Účinnost výroby tepla:
Příkon čerpadel vytápění:
Příkon regulace/emise tepla:
ne
88,0 % / 94,0 %
CZT (podíl 100,0 %)
obecný zdroj tepla (např. kotel)
100,0 %
0,0 W
0,0 / 0,0 W
Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 :
Objem vzduchu v zóně:
Podíl vzduchu z objemu zóny:
Typ větrání zóny:
Minimální násobnost výměny:
Návrhová násobnost výměny:
Měrný tepelný tok větráním Hv:
15271,28 m3
80,0 %
přirozené
0,3 1/h
0,3 1/h
1511,857 W/K
Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem :
Název konstrukce
Plocha [m2]
Průčelí
Štíty
Průčelí v lodžiích
Boční lodžiové panely
Střecha
Obvodové stěny stř. nástaveb
Střecha stř. nástaveb
Vnitřní stěny do TP
Dveře do TP
Střecha nad vstupy
Okna Z 150 x 160
Okna Z 240 x 160
Okna lodž. Z 210 x 160
Dveře lodž. Z 90 x 240
Vstupní dveře Z 240 x 205
Okna V 120 x 60
Okna V 150 x 160
Vstupní dveře V 160 x 260
Okna J 120 x 60
Okna S 120 x 60
1382,4
909,9
321,0
163,3
763,7
148,3
42,1
137,1
10,6
8,2
57,6 (1,5x1,6 x 24)
172,8 (2,4x1,6 x 45)
161,28 (2,1x1,6 x 48)
103,68 (0,9x2,4 x 48)
14,76 (2,4x2,05 x 3)
30,24 (1,2x0,6 x 42)
345,6 (1,5x1,6 x 144)
12,48 (1,6x2,6 x 3)
2,16 (1,2x0,6 x 3)
2,16 (1,2x0,6 x 3)
U [W/m2K]
b [-]
U,N [W/m2K]
0,550
0,540
0,550
0,540
0,460
0,550
0,720
3,640
2,000
3,320
1,400
1,400
1,400
1,400
2,700
1,400
1,400
2,700
5,650
5,650
1,00
1,00
1,00
1,00
0,91
1,00
1,00
0,49
0,49
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
0,300
0,300
0,300
0,300
0,240
0,750
0,750
1,300
3,500
0,750
1,500
1,500
1,500
1,700
3,500
1,500
1,500
3,500
3,500
3,500
Vliv tepelných vazeb je ve výpočtu zahrnut přibližně součinem (A * DeltaU,tbm).
Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm:
0,10 W/m2K
Měrný tok prostupem do exteriéru plošnými konstrukcemi Hd,c: 3547,740 W/K
......................................... a příslušnými tepelnými vazbami Hd,tb: 478,936 W/K
87
Měrný tepelný tok prostupem zeminou u zóny č. 1 :
1. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Strop TP
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
763,7 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
1,31 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,49
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
490,219 W/K
2. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Podlaha na terénu
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
63,0 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
4,06 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,43
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
109,985 W/K
3. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Podlaha vstupů
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
8,2 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
4,81 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,43
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
16,96 W/K
4. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Schodišťové stěny v TP pod terénem
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
9,5 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,59 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,49
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
2,746 W/K
Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg:
............. a příslušnými tep. vazbami Hg,tb:
619,911 W/K
84,440 W/K
Solární zisky stavebními konstrukcemi zóny č. 1 :
Název konstrukce
Plocha [m2]
Okna Z 150 x 160
Okna Z 240 x 160
Okna lodž. Z 210 x 160
Dveře lodž. Z 90 x 240
Vstupní dveře Z 240 x 205
Okna V 120 x 60
Okna V 150 x 160
Vstupní dveře V 160 x 260
Okna J 120 x 60
Okna S 120 x 60
Celkový solární zisk konstrukcemi Qs:
57,6
172,8
161,28
103,68
14,76
30,24
345,6
12,48
2,16
2,16
g/alfa [-]
Fgl [-]
0,67
0,623
0,67
0,708
0,67
0,531
0,67
0,66
0,67
0,7
0,67
0,479
0,67
0,623
0,67
0,7
0,85
0,635
0,85
0,635
192573,100 MJ
Fc,vyt/Fc,chlaz [-]
0,8/0,45
0,8/0,45
0,8/0,45
0,8/0,45
1,0/1,0
1,0/1,0
0,8/0,45
1,0/1,0
1,0/1,0
1,0/1,0
Fs [-]
Orientace
1,0
1,0
0,585
0,585
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
Západ
Západ
Západ
Západ
Západ
Východ
Východ
Východ
Jih
Sever
88
PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY :
VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO ZÓNU Č. 1 :
Název zóny:
Vnitřní teplota (zima/léto):
Zóna je vytápěna/chlazena:
Regulace otopné soustavy:
Byty + společné prostory
18,0 C / 20,0 C
ano / ne
ano
Měrný tepelný tok větráním Hv:
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd a celkový
měrný tok prostupem tep. vazbami H,tb:
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
Měrný tok Trombeho stěnami H,tw:
Měrný tok větranými stěnami H,vw:
Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti:
Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt:
Výsledný měrný tok H:
1511,857 W/K
Solární zisk okny Qs,w:
Solární zisk zimními zahradami Qs,s:
Solární zisk Trombeho stěnami Qs,tw:
Solární zisk větranými stěnami Qs,vw:
Solární zisk prvky s trasparentní izolací Qs,ti:
Celkový solární zisk Qs:
192,573 GJ
--------192,573 GJ
Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht:
Vnitřní tepelné zisky Q,int:
Solární tepelné zisky Q,sol:
Celkové tepelné zisky Q,gn:
Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H:
Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd:
1662,655 GJ
111,586 GJ
192,573 GJ
304,159 GJ
0,997
1359,471 GJ
Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H:
Vyp.spotřeba energie na přípravu TV za rok Q,fuel,W:
Vyp.spotřeba energie na osvětlení za rok Q,fuel,L:
Vyp.spotřeba energie na nuc.větrání za rok Q,fuel,F:
Pomocná energie za rok Q,fuel,aux:
Celková roční dodaná energie Q,fuel:
1643,462 GJ
--------1643,462 GJ
4111,116 W/K
619,911 W/K
----------6242,883 W/K
Průměrný součinitel prostupu tepla zóny
Měrný tepelný tok prostupem obálkou zóny Ht:
Plocha obalových konstrukcí zóny:
4731,0 W/K
5633,8 m2
Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla
podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011) .......... Uem,N,20:
0,54 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla zóny U,em:
0,84 W/m2K
89
PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELOU BUDOVU :
Faktor tvaru budovy A/V:
0,3 m2/m3
Rozložení měrných tepelných toků
Zóna
Položka
Plocha [m2]
Měrný tok [W/K]
Procento [%]
1
Celkový měrný tok H:
z toho:
Měrný tok výměnou vzduchu Hv:
Měrný (ustálený) tok zeminou Hg:
Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu:
Měrný tok tepelnými vazbami H,tb:
Měrný tok do ext. plošnými kcemi Hd,c:
-------------
6242,883
1511,857
619,911
--563,376
3547,740
100,0 %
24,22 %
9,93 %
0,00 %
9,02 %
56,83 %
rozložení měrných toků po konstrukcích:
Obvodová stěna:
Střecha:
Podlaha:
Otvorová výplň:
.:
.:
Průčelí:
Boční lodž. panely:
Štíty:
Střecha nástavby:
Dveře na střechu:
Vnitřní stěny:
Vnitřní dveře:
Stěny v TP nad terénem:
Vnější podhled:
Strop TP:
Stěny TP pod terénem:
Okna nová:
Lodžiové dveře nové:
Vstupní dveře původní:
Okna nástavby původní:
MIV lehké:
Stěny nástavby:
Vyzdívky:
MIV těžké:
Okna původní:
Lodžiové dveře původní:
Vstupní dveře nové:
Vyzdívky lodž. stěn:
Rozšiřovací rámy:
Boky vstupů:
Boky lodžií na dilataci:
Střecha vstupu:
Okna nástavby nová:
--763,7
71,2
------1703,4
163,3
909,9
42,1
--137,1
10,6
----763,7
9,5
767,5
103,7
--4,3
--148,3
--------27,2
--------8,2
---
--319,685
126,946
------936,870
88,182
491,346
30,312
--244,532
10,388
----490,219
2,746
1074,528
145,152
--24,408
--81,565
--------73,548
--------27,224
---
0,00 %
5,12 %
2,03 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
15,01 %
1,41 %
7,87 %
0,49 %
0,00 %
3,92 %
0,17 %
0,00 %
0,00 %
7,85 %
0,04 %
17,21 %
2,33 %
0,00 %
0,39 %
0,00 %
1,31 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
1,18 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,44 %
0,00 %
Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů
Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc:
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):
Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):
Poznámka:
6242,883 W/K
19089,1 m3
0,33 W/m3K
24,0 kWh/(m3.a)
Orientační tepelnou ztrátu budovy lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc
působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy
Měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy Ht:
Plocha obalových konstrukcí budovy:
4731,0 W/K
5633,8 m2
Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla
podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011) .......... Uem,N,20:
0,54 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy U,em:
0,84 W/m2K
90
Potřeba tepla na vytápění budovy
Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht:
Vnitřní tepelné zisky Q,int:
Solární tepelné zisky Q,sol:
Celkové tepelné zisky Q,gn:
Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H:
Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd:
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy:
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):
1662,655 GJ
111,586 GJ
192,573 GJ
304,159 GJ
0,997
1359,471 GJ
19089,1 m3
6726,9 m2
19,8 kWh/(m3.a)
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:
56 kWh/(m2.a)
Hodnoty byly stanoveny pro počet denostupňů D =
3083.
461,849 MWh
30,996 MWh
53,493 MWh
84,489 MWh
377,631 MWh
Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise tepla.
Celková energie dodaná do budovy
Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H:
Pomocná energie na vytápění Q,aux,H:
Dodaná energie na vytápění za rok EP,H:
Vyp.spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH:
Pomocná energie na úpravu vlhkosti Q,aux,RH:
Dodaná energie na úpravu vlhkosti EP,RH:
Vyp.spotřeba energie na nucené větrání Q,fuel,F:
Pomocná energie na nucené větrání Q,aux,F:
Dodaná energie na nuc.větrání za rok EP,F:
Vyp.spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W:
Pomocná energie na přípravu teplé vody Q,aux,W:
Dodaná energie na přípravu TV za rok EP,W:
Vyp.spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L:
Dodaná energie na osvětlení za rok EP,L:
1643,462 GJ
--1643,462 GJ
-----------------------
456,517 MWh
--456,517 MWh
-----------------------
68 kWh/m2
--68 kWh/m2
-----------------------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
1643,462 GJ
456,517 MWh
68 kWh/m2
Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el:
---
---
---
Produkce elektřiny kogeneračními jednotkami je zde uvedena pouze informativně, v dodané energii do budovy se neprojeví.
Produkce elektřiny ovlivňuje primární energii, která se ovšem sezónní metodou výpočtu nedá hodnotit.
Vysvětlivky:
Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd (resp. na chlazení Q,C,nd) nezahrnuje vliv účinností distribuce
a zdrojů tepla či chladu, ani vlivy dalších potřebných energií (příprava TV, osvětlení, ventilátory...).
Všechny tyto další vlivy zahrnuje celková energie dodaná do budovy Q,fuel.
Měrná dodaná energie budovy
Celková roční dodaná energie:
456,517 MWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy:
Měrná dodaná energie EP,V:
19089,1 m3
6726,9 m2
23,9 kWh/(m3.a)
Měrná dodaná energie budovy EP,A:
68 kWh/(m2.a)
Poznámka: Měrná dodaná energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. systémů.
STOP, Energie 2013
91
VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA
podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 832, ČSN 730540 a STN 730540
Energie 2013
Název úlohy:
Zpracovatel:
Zakázka:
Datum:
Bukolská - po realizaci úprav
Stopterm s.r.o.
TES - Bukolská 772 - 774
VI/2013
ZADANÉ OKRAJOVÉ PODMÍNKY:
Počet zón v budově:
Typ výpočtu potřeby energie:
1
sezónní (pro celé otopné období)
Okrajové podmínky výpočtu:
Název
období
Počet
dnů
Teplota
exteriéru
Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2]
Sever
Jih
Východ
Západ
Horizont
sezóna
225
4,3 C
557,0
Název
období
Počet
dnů
Teplota
exteriéru
Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2]
SV
SZ
JV
JZ
sezóna
225
4,3 C
598,0
1196,0
598,0
782,0
1048,0
782,0
1227,0
1048,0
PARAMETRY JEDNOTLIVÝCH ZÓN V BUDOVĚ :
PARAMETRY ZÓNY Č. 1 :
Základní popis zóny
Název zóny:
Typ zóny pro určení Uem,N:
Typ zóny pro refer. budovu:
Typ hodnocení:
Byty + společné prostory
jiná než nová obytná budova
bytový dům
prodej budovy nebo její části
Geometrie (objem/podlah.pl.):
Celk. energet. vztažná plocha:
19089,1 m3 / 6384,7 m2
6726,9 m2
Účinná vnitřní tepelná kapacita:
260,0 kJ/(m2.K)
Vnitřní teplota (zima/léto):
Zóna je vytápěna/chlazena:
Typ vytápění:
18,0 C / 20,0 C
ano / ne
nepřerušované
Regulace otopné soustavy:
ano
Průměrné vnitřní zisky:
....... odvozeny pro
5740 W
· produkci tepla: 0,0+0,0 W/m2 (osoby+spotřebiče)
· časový podíl produkce: 0+0 % (osoby+spotřebiče)
· zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba
· minimální přípustnou osvětlenost: 0,0 lx
· dodanou energii na osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a)
· prům. účinnost osvětlení: 0 %
· další tepelné zisky: 5740,0 W
Teplo na přípravu TV:
....... odvozeno pro
0,0 MJ/rok
· roční potřebu teplé vody: 0,0 m3
· teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C
92
Zpětně získané teplo mimo VZT:
0,0 MJ/rok
Zdroje tepla na vytápění v zóně
Vytápění je zajištěno VZT:
Účinnost sdílení/distribuce:
Název zdroje tepla:
Typ zdroje tepla:
Účinnost výroby tepla:
Příkon čerpadel vytápění:
Příkon regulace/emise tepla:
ne
88,0 % / 75,0 %
CZT (podíl 100,0 %)
obecný zdroj tepla (např. kotel)
100,0 %
0,0 W
0,0 / 0,0 W
Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 :
Objem vzduchu v zóně:
Podíl vzduchu z objemu zóny:
Typ větrání zóny:
Minimální násobnost výměny:
Návrhová násobnost výměny:
Měrný tepelný tok větráním Hv:
15271,28 m3
80,0 %
přirozené
0,3 1/h
0,3 1/h
1511,857 W/K
Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem :
Název konstrukce
Plocha [m2]
Průčelí
Štíty
Průčelí v lodžiích
Boční lodžiové panely
Střecha
Obvodové stěny stř. nástaveb
Střecha stř. nástaveb
Vnitřní stěny do TP
Dveře do TP
Střecha nad vstupy
Okna Z 150 x 160
Okna Z 240 x 160
Okna lodž. Z 210 x 160
Dveře lodž. Z 90 x 240
Vstupní dveře Z 240 x 205
Okna V 120 x 60
Okna V 150 x 160
Vstupní dveře V 160 x 260
Okna J 120 x 60
Okna S 120 x 60
1382,4
909,9
321,0
163,3
763,7
148,3
42,1
137,1
10,6
8,2
57,6 (1,5x1,6 x 24)
172,8 (2,4x1,6 x 45)
161,28 (2,1x1,6 x 48)
103,68 (0,9x2,4 x 48)
14,76 (2,4x2,05 x 3)
30,24 (1,2x0,6 x 42)
345,6 (1,5x1,6 x 144)
12,48 (1,6x2,6 x 3)
2,16 (1,2x0,6 x 3)
2,16 (1,2x0,6 x 3)
U [W/m2K]
b [-]
U,N [W/m2K]
0,220
0,200
0,240
0,240
0,160
0,240
0,280
3,640
2,000
0,410
1,400
1,400
1,400
1,400
2,700
1,400
1,400
2,700
1,300
1,300
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
0,49
0,49
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
0,300
0,300
0,300
0,300
0,240
0,750
0,750
1,300
3,500
0,750
1,500
1,500
1,500
1,700
3,500
1,500
1,500
3,500
3,500
3,500
Vliv tepelných vazeb je ve výpočtu zahrnut přibližně součinem (A * DeltaU,tbm).
Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm:
0,05 W/m2K
Měrný tok prostupem do exteriéru plošnými konstrukcemi Hd,c: 2329,038 W/K
......................................... a příslušnými tepelnými vazbami Hd,tb: 239,468 W/K
Měrný tepelný tok prostupem zeminou u zóny č. 1 :
1. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Strop TP
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
763,7 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,37 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,49
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
138,459 W/K
93
2. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Podlaha na terénu
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
63,0 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
4,06 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,43
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
109,985 W/K
3. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Podlaha vstupů
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
8,2 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
4,81 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,43
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
16,96 W/K
4. konstrukce ve styku se zeminou
Název konstrukce:
Schodišťové stěny v TP pod terénem
Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem:
9,5 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,59 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,49
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
2,746 W/K
Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg:
............. a příslušnými tep. vazbami Hg,tb:
268,151 W/K
42,220 W/K
Solární zisky stavebními konstrukcemi zóny č. 1 :
Název konstrukce
Plocha [m2]
Okna Z 150 x 160
Okna Z 240 x 160
Okna lodž. Z 210 x 160
Dveře lodž. Z 90 x 240
Vstupní dveře Z 240 x 205
Okna V 120 x 60
Okna V 150 x 160
Vstupní dveře V 160 x 260
Okna J 120 x 60
Okna S 120 x 60
Celkový solární zisk konstrukcemi Qs:
57,6
172,8
161,28
103,68
14,76
30,24
345,6
12,48
2,16
2,16
g/alfa [-]
Fgl [-]
0,67
0,623
0,67
0,708
0,67
0,531
0,67
0,66
0,67
0,7
0,67
0,479
0,67
0,623
0,67
0,7
0,67
0,479
0,67
0,479
191827,400 MJ
Fc,vyt/Fc,chlaz [-]
0,8/0,45
0,8/0,45
0,8/0,45
0,8/0,45
1,0/1,0
1,0/1,0
0,8/0,45
1,0/1,0
1,0/1,0
1,0/1,0
Fs [-]
Orientace
1,0
1,0
0,585
0,585
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
Západ
Západ
Západ
Západ
Západ
Východ
Východ
Východ
Jih
Sever
94
PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY :
VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO ZÓNU Č. 1 :
Název zóny:
Vnitřní teplota (zima/léto):
Zóna je vytápěna/chlazena:
Regulace otopné soustavy:
Byty + společné prostory
18,0 C / 20,0 C
ano / ne
ano
Měrný tepelný tok větráním Hv:
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd a celkový
měrný tok prostupem tep. vazbami H,tb:
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
Měrný tok Trombeho stěnami H,tw:
Měrný tok větranými stěnami H,vw:
Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti:
Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt:
Výsledný měrný tok H:
1511,857 W/K
Solární zisk okny Qs,w:
Solární zisk zimními zahradami Qs,s:
Solární zisk Trombeho stěnami Qs,tw:
Solární zisk větranými stěnami Qs,vw:
Solární zisk prvky s trasparentní izolací Qs,ti:
Celkový solární zisk Qs:
191,827 GJ
--------191,827 GJ
Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht:
Vnitřní tepelné zisky Q,int:
Solární tepelné zisky Q,sol:
Celkové tepelné zisky Q,gn:
Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H:
Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd:
1169,375 GJ
111,586 GJ
191,827 GJ
303,413 GJ
0,998
866,642 GJ
Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H:
Vyp.spotřeba energie na přípravu TV za rok Q,fuel,W:
Vyp.spotřeba energie na osvětlení za rok Q,fuel,L:
Vyp.spotřeba energie na nuc.větrání za rok Q,fuel,F:
Pomocná energie za rok Q,fuel,aux:
Celková roční dodaná energie Q,fuel:
1313,093 GJ
--------1313,093 GJ
2610,726 W/K
268,151 W/K
----------4390,733 W/K
Průměrný součinitel prostupu tepla zóny
Měrný tepelný tok prostupem obálkou zóny Ht:
Plocha obalových konstrukcí zóny:
2878,9 W/K
5633,8 m2
Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla
podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011) .......... Uem,N,20:
0,55 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla zóny U,em:
0,51 W/m2K
95
PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELOU BUDOVU :
Faktor tvaru budovy A/V:
0,3 m2/m3
Rozložení měrných tepelných toků
Zóna
Položka
Plocha [m2]
Měrný tok [W/K]
Procento [%]
1
Celkový měrný tok H:
z toho:
Měrný tok výměnou vzduchu Hv:
Měrný (ustálený) tok zeminou Hg:
Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu:
Měrný tok tepelnými vazbami H,tb:
Měrný tok do ext. plošnými kcemi Hd,c:
-------------
4390,733
1511,857
268,151
--281,688
2329,038
100,0 %
34,43 %
6,11 %
0,00 %
6,42 %
53,04 %
rozložení měrných toků po konstrukcích:
Obvodová stěna:
Střecha:
Podlaha:
Otvorová výplň:
.:
.:
Průčelí:
Boční lodž. panely:
Štíty:
Střecha nástavby:
Dveře na střechu:
Vnitřní stěny:
Vnitřní dveře:
Stěny v TP nad terénem:
Vnější podhled:
Strop TP:
Stěny TP pod terénem:
Okna nová:
Lodžiové dveře nové:
Vstupní dveře původní:
Okna nástavby původní:
MIV lehké:
Stěny nástavby:
Vyzdívky:
MIV těžké:
Okna původní:
Lodžiové dveře původní:
Vstupní dveře nové:
Vyzdívky lodž. stěn:
Rozšiřovací rámy:
Boky vstupů:
Boky lodžií na dilataci:
Střecha vstupu:
Okna nástavby nová:
--763,7
71,2
------1703,4
163,3
909,9
42,1
--137,1
10,6
----763,7
9,5
767,5
103,7
--4,3
--148,3
--------27,2
--------8,2
---
--122,192
126,946
------381,168
39,192
181,980
11,788
--244,532
10,388
----138,459
2,746
1074,528
145,152
--5,616
--35,592
--------73,548
--------3,362
---
0,00 %
2,78 %
2,89 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
8,68 %
0,89 %
4,14 %
0,27 %
0,00 %
5,57 %
0,24 %
0,00 %
0,00 %
3,15 %
0,06 %
24,47 %
3,31 %
0,00 %
0,13 %
0,00 %
0,81 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
1,68 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,08 %
0,00 %
Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů
Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc:
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):
Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):
Poznámka:
4390,733 W/K
19089,1 m3
0,23 W/m3K
16,9 kWh/(m3.a)
Orientační tepelnou ztrátu budovy lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc
působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.
96
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy
Měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy Ht:
Plocha obalových konstrukcí budovy:
2878,9 W/K
5633,8 m2
Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla
podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011) .......... Uem,N,20:
0,55 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy U,em:
0,51 W/m2K
Potřeba tepla na vytápění budovy
Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht:
Vnitřní tepelné zisky Q,int:
Solární tepelné zisky Q,sol:
Celkové tepelné zisky Q,gn:
Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H:
Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd:
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy:
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):
1169,375 GJ
111,586 GJ
191,827 GJ
303,413 GJ
0,998
866,642 GJ
19089,1 m3
6726,9 m2
12,6 kWh/(m3.a)
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:
36 kWh/(m2.a)
Hodnoty byly stanoveny pro počet denostupňů D =
3083.
324,826 MWh
30,996 MWh
53,285 MWh
84,281 MWh
240,734 MWh
Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise tepla.
Celková energie dodaná do budovy
Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H:
Pomocná energie na vytápění Q,aux,H:
Dodaná energie na vytápění za rok EP,H:
Vyp.spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH:
Pomocná energie na úpravu vlhkosti Q,aux,RH:
Dodaná energie na úpravu vlhkosti EP,RH:
Vyp.spotřeba energie na nucené větrání Q,fuel,F:
Pomocná energie na nucené větrání Q,aux,F:
Dodaná energie na nuc.větrání za rok EP,F:
Vyp.spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W:
Pomocná energie na přípravu teplé vody Q,aux,W:
Dodaná energie na přípravu TV za rok EP,W:
Vyp.spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L:
Dodaná energie na osvětlení za rok EP,L:
1313,093 GJ
--1313,093 GJ
-----------------------
364,748 MWh
--364,748 MWh
-----------------------
54 kWh/m2
--54 kWh/m2
-----------------------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
1313,093 GJ
364,748 MWh
54 kWh/m2
Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el:
---
---
---
Produkce elektřiny kogeneračními jednotkami je zde uvedena pouze informativně, v dodané energii do budovy se neprojeví.
Produkce elektřiny ovlivňuje primární energii, která se ovšem sezónní metodou výpočtu nedá hodnotit.
Vysvětlivky:
Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd (resp. na chlazení Q,C,nd) nezahrnuje vliv účinností distribuce
a zdrojů tepla či chladu, ani vlivy dalších potřebných energií (příprava TV, osvětlení, ventilátory...).
Všechny tyto další vlivy zahrnuje celková energie dodaná do budovy Q,fuel.
Měrná dodaná energie budovy
Celková roční dodaná energie:
364,748 MWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy:
Měrná dodaná energie EP,V:
19089,1 m3
6726,9 m2
19,1 kWh/(m3.a)
Měrná dodaná energie budovy EP,A:
54 kWh/(m2.a)
Poznámka: Měrná dodaná energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. systémů.
STOP, Energie 2013
97
5. ORIENTAČNÍ HARMONOGRAM PRACÍ PRO CELKOVOU
REKONSTRUKCI A DOPORUČENÝ
HARMONOGRAM
PŘI
ČÁSTEČNÉ REKONSTRUKCI NA ETAPY
Častou otázkou a předmětem úvah vlastníků bytových domů ( BD či SVJ ) je rozhodnutí, zda
plánovanou rekonstrukci a zateplení provádět najednou v rámci jedné velké akce, a to i za cenu
zadlužení a čerpání úvěru, či zda akci rozdělit a financovat průběžně po jednotlivých etapách, jak
přicházejí peníze do fondu oprav.
Aktuální situace ( léto 2013 ) je taková, že ceny stavebních prací jsou na velmi nízké úrovni.
Stavebních zakázek je málo, státní dotace na zateplování, i přes sliby politiků, zatím nefungují, proto
jsou např. ceny zateplovacích prací nižší řádově o 30%, oproti stavu roku 2010, kdy fungoval dotační
program Zelená úsporám.
Druhým pozitivním aspektem jsou velmi nízké úrokové sazby bank, kdy na rekonstrukce
bytových domů poskytují půjčky s úrokem často i okolo 2%.
Z uvedených důvodů je nyní ekonomicky nejlepší období pro realizaci zateplení bytových
domů.
Z psychologického hlediska je ale trh pokřiven právě různými státními dotacemi. Z kusých
mediálních informací, že dotace = sleva, či něco zadarmo, lidé vyčkávají na vyhlášení nových
masivních, a bohužel politiky slibovaných, programů. V době fungování jakékoliv dotace se ale
zákonem nabídky a poptávky automaticky zvyšují ceny stavebních prací. Výsledkem tedy je, že se
nejedná o dotaci pro vlastníky budov, ale pro stavební firmy a zpracovatele a zprostředkovatele
různých podkladů.
Problémem také je překonat obavy, psychologickou bariéru a nechuť lidí, zejména vlastníků
bytových jednotek, čerpat úvěry od bank a zadlužovat se. Přitom čistě ekonomicky je velmi často
roční výše úroků nižší než přínos investice, tedy než cena ušetřeného tepla. Navíc cena tepla neustále
roste, takže přínos provedené rekonstrukce se každoročně zvyšuje, naopak postupným splácením se
výše placených úroků postupně snižuje.
Z hlediska vlastníka či uživatele bytu se tedy pouze přesune placená částka z kolonky teplo do
kolonky plán oprav, potažmo splátka úvěru.
Při rozhodnutí rozdělit rekonstrukci objektu na postupné etapy dochází k výraznému navýšení
celkové ceny celé rekonstrukce. Je to jednak nutností platit v rámci každé etapy náklady na přesun
kapacit zhotovitele, tedy nastěhování a vyklizení staveniště. Dále pak při výběrových řízeních na
menší objem stavebních prací není dosahováno tak výhodných cen, jako při soutěžení o zakázku
většího rozsahu.
Z technického hlediska pak bývá problematické napojování jednotlivých etap, tedy např.
ukončení a navazující pokračování různých etap zateplení, kde pak může docházet k prasklinám,
zatékání srážkové vody apod., čímž se snižuje celková životnost zateplovacího systému.
Z technického i ekonomického hlediska je tedy rozhodně vhodnější provádět rekonstrukci
a zateplení objektu v rámci jedné etapy jako celek. Nastupuje zde ale hledisko psychologické,
kdy je nutné dostatečnými argumenty a důvěryhodností výboru přesvědčit spoluvlastníky
bytových jednotek, aby souhlasili s čerpáním bankovního úvěru a nebáli se s tím spojených
rizik.
Download

Technicko ekonomická studie Bukolská