X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
PROGRAMOVÝ
SBORNÍK
XXI. KONFERENCE
REHABILITAČNÍ, FYZIKÁLNÍ
A BALNEO MEDICÍNY
JÁCHYMOV 2011
10. – 12. březen
Lázeňský hotel Akademik Běhounek
Pořadatel:
Léčebné lázně Jáchymov, a.s.,
Organizace:
Congress Prague
pod odbornou záštitou
Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP
ISBN 978-80-254-9354-0
www.laznejachymov.cz/konference2011
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
LáznČ
Jáchymov
UNIKÁTNÍ LÉýBA POHYBOVÉHO APARÁTU
Nemoci pohybového aparátu
Nemoci periferního nervového systému
Metabolické choroby
Kožní choroby
CNS onemocnČní
Pooperaþní a posttraumatické stavy
Fibromyalgie
Osteoporosa
Díky více než stoleté tradici
léþby radonovou vodou a
kvalitním rehabilitaþním
programĤm slavíme velké
úspČchy pĜedevším v léþbČ
klientĤ s BechtČrevovou
chorobou.
Léþebné láznČ Jáchymov a.s., T. G. Masaryka 415, 362 51 Jáchymov
tel.: 353 833 333, fax: 353 834 567, [email protected]
www.laznejachymov.cz
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
iii
Partneři konference, vystavovatelé, sponzorované přednášky...
Sponzoři a partneři konference
BTL zdravotnická technika, generální partner konference, dodavatel konferenčních tašek
Drott Medizintechnik, partner
Mediální partneři konference
Zdravotnické noviny
Časopis Sestra
MediPool
Časopis Diagnóza v ošetřovatelství
Vystavující firmy
1.
2.
3.
4.
5.
Aforjet
Biomag
BTL zdravotnická technika
DMA Praha
DN FORMED Brno
6.
7.
8.
9.
10.
Drott Medizintechnik
Glynn Brothers Chemicals Prague
Kardio-Line
Madisson
MUCOS Pharma CZ
11.
12.
13.
14.
MUDr. Kaznowská
Otto Bock ČR
SAJO
Torf Ziegler
Firemní prezentace, sponzorované přednášky
BTL zdravotnická technika Sponzorovaná přednáška na téma: Novinky v sortimentu BTL zdravotnická technika, a.s.
Otto Bock ČR
Sponzorovaná přednáška na téma: Ortotická pomoc při rehabilitaci po mozkových příhodách
Drott Medizintechnik
Sponzorovaná přednáška na téma: Možnosti využitia pulznej magnetostimulácie
pri liečbe spinálnych stenóz
Vítáme Vás na konferenci...
Vážené kolegyně a kolegové, milí přátelé,
Léčebné lázně Jáchymov, akciová společnost, si Vás dovolují co nejsrdečněji přivítat na XXI. konferenci rehabilitační, fyzikální a balneo
medicíny – Jáchymov 2011.
Ústředním tématem odborného programu konference je CMP, poranění mozku a míšní léze.
Snažili jsme se pozvat ty nejlepší odborníky, dát prostor Vašim zkušenostem a názorům. Usilovali jsme, aby zde odborné firmy
předvedly a prezentovaly nejmodernější technologie a poznatky.
Věříme, že se nám tento náš záměr podařil a doufáme, že oceníte podle našeho soudu kvalitní odborný program.
Děkujeme zvlášť těm z Vás, kteří se přihlásili k aktivní účasti ať formou volného sdělení nebo posterové prezentace.
Srdečně děkujeme rovněž partnerským firmám za jejich účast a podporu. Vás žádáme, abyste využili programových přestávek
k návštěvě firemních prezentací na doprovodné výstavě. Určitě zde najdete řadu nových poznatků a podnětů pro Vaši práci a odborný růst.
Přejeme Vám příjemný pobyt v Lázních Jáchymov.
Za Léčebné lázně Jáchymov, a.s.,
prim. MUDr. Jindřich Maršík,
vedoucí lékař LH Radium Palace,
koordinátor odborného programu konference
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
i Základní informace...
Pořadatel konference
Akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov, pod odbornou záštitou Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP
Organizační a programový výbor konference
prim. MUDr. Jindřich Maršík I prim. MUDr. Stanislav Zajíček I MUDr. Štěpán Nováček
Koordinátor odborného programu
prim. MUDr. Jindřich Maršík, tel.: 353 831 706, GSM: 724 544 169, e-mail: [email protected]
Organizátor konference
Congress Prague, s.r.o., se sídlem Nad Obcí I/24, 140 00 Praha 4, tel.: 241 445 759, fax: 241 445 806, [email protected]
Koordinátor pro organizace a přípravy konference: Pavel Revický, e-mail: [email protected]
Dokumentace po skončení konference: www.congressprague-gallery.cz
Program konference...
10.
Čtvrtek 10. března 2011
11.
Pátek 11. března 2011
16.00 – 21.00 16.00 – 21.00 07.30 – 18.30 07.00 – 08.30 Registrace Foyer recepce LS Ak. Běhounek
Instalace doprovodné výstavy Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
Registrace Foyer recepce LS Ak. Běhounek
Instalace doprovodné výstavy Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
Odborný program
Konferenční sál LS Ak. Běhounek
08.45 – 09.00 Zahájení konference
09.00 – 10.30
I. přednáškový blok
Předsedající: Maršík, J.; Beneš, Vl.
Statistická data zdravotně – sociální péče v ČR Roubal, T., analytik MZ ČR
15 min.
Koncentrace cerebrovaskulární péče v ČR (komplexní program péče o pacienty s CMP)
Pánová, S., ředitelka odboru zdravotní péče, MZ ČR
15 min.
Cévní příhody mozkové. Vznik, vývoj a současný stav v ČR
Kálal, J., FN Motol
15 min.
Rehabilitace pacienta po poškození mozku – nerudovské téma v Česku
Maršálek, P., Rehabilitační oddělení, KZ a.s., MN v Ústí nad Labem
15 min.
Časná rehabilitace kraniotraumat a CMP v okresní nemocnici
Nerandžič, Z.; Smetanová, E.; Kadlecová, J.; Mezerová, P., Městská nemocnice v Litoměřicích
15 min.
Diskuse
f 10.30 – 10.45 Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
10.45 – 12.30 II. přednáškový blok
Předsedající: Zajíček, S.; Kříž V.
Chirurgické a intervenční řešení cévních onemocnění mozku
Beneš, V., NCH klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
20 min.
Teoretické předpoklady neurorehabilitace
Angerová, Y.; Švestková, O., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
15 min.
Klíčové aspekty neurorehabilitace horní končetiny u pacientů po CMP
s využitím principů Bobath konceptu Kafková, H., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s.
15 min.
Funkční ruka z pohledu ergoterapeuta
Vlčková, P.; Pleštilová, J., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s.
15 min.
Význam polohy a možnosti jejího ovlivnění
Pitrmanová, V., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Akupunktura a cévní mozkové příhody: zkušenosti – možnosti – výzvy
Fiala, P.; Barešová, M.; Svitáková I., LRS Chvaly, 1. LF UK Praha
20 min.
Novinky v sortimentu BTL zdravotnická technika, a.s.
Roh, V., sponzorovaná přednáška firmy BTL zdravotnická technika
10 min.
Praktická aplikace ICF v rehabilitaci, zkušenosti s kurzy ICF
Svěcená, K.; Sládková, P., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
20 min.
Ergoterapeutické metodiky u pacientů s CMP
Rodová, Z.; Svozílková, P., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Taneční a pohybová terapie a arteterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě
Gueye, T., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Muzikoterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě
Gerlichová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Rehabilitace pacientů po poškození mozku pomocí virtuální reality
Kohoutová, H.; Tichá, M.; Janatová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Ortotická pomoc při rehabilitaci po mozkových příhodách
Sponzorovaná přednáška firmy Otto Bock
10 min.
Diskuse
F 12.30 – 13.30 13.30 – 14.55 Přestávka na oběd Jídelna LS Ak. Běhounek
III. přednáškový blok
Předsedající: Nerandžič, Z.; Angerová, Y.
Diskuse
f 14.55 – 15.10
Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
15.10 – 16.30 IV. přednáškový blok
Předsedající: Votava, J.; Kálal, J.
Využití inerciálních senzorů v rehabilitaci
Čábelková, V.; Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a VFN v Praze
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
10 min.
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Role sociálního pracovníka v rehabilitaci pacientů po poškození mozku Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a VFN v Praze
10 min.
Celotělová kryoterapie (celotělová chladová terapie)
¹Strnad, P.; ²Forýtková, L.; ³Šmuk L., ¹DN FORMED Brno s.r.o., Brno, ²Biofyzikální ústav Lékařské fakulty MU v Brně,
Brno, ³Beskydské rehabilitační centrum, Čeladná
15 min.
Paradoxy terapie
Šťastný, P., Alžbětiny lázně, a.s., Karlovy Vary
15 min.
Možnosti využitia pulznej magnetostimulácie pri liečbe spinálnych stenóz
Marková, T., Fyziatricko-rehabilitačné oddelenie Univerzitnej Nemocnice Bratislava, Ružinov
Sponzorovaná přednáška firmy Drott Medizintechnik
15 min.
Léčebná péče o pacienty s míšní lézí v chronickém stádiu Kříž, J.; Hyšperská, V., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
15 min.
Rehabilitace u pacientů s míšní lézí v chronickém stadiu
Crhonková, R.; Špaňhelová, Š.; Hlinková, Z.; Sakaláš, R., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
15 min.
Ergoterapie u pacientů s míšní lézí chronickém stadiu
Relichová, Z., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
10 min.
Význam specializovaných ambulantních pracovišť pro pacienty s míšní lézí
Čápová, J., Školící a fyzioterapeutické centrum Jimramov
15 min.
Následná péče o spinální pacienty
Faltýnková, Z.; Kratochvílová, L., Centrum Paraple, o.p.s.
15 min.
Diskuse
f 16.30 – 16.45
16.45 – 18.00
Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
V. přednáškový blok
Předsedající: Kříž, J.; Nováček, Š.
Diskuse
12.
18.00 Závěr prvního pracovního dne konference
17.35 – 18.00
Výdej certifikátů za jednodenní účast 11. března Registrační centrum, foyer recepce LS Ak. Běhounek
19.30 – 23.55
Společenský program LH Radium Palace
Sobota 12. března 2011
08.30 – 10.15
VI. přednáškový blok
Předsedající: Draská, L; Bitnar, P.
Rehabilitace po poranění mozku a míchy – podněty z časopisu Veteran Administration, USA
Votava, J., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze, Ústav zdravotnických studií UJEP Ústí nad Labem
15 min.
Ideály, současná legislativa a realita péče o pacienty po NCMP
Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy
15 min.
Rehabilitace po NCMP za spoluúčasti rodiny
Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy
20 min.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Poruchy polykání po cévní mozkové příhodě
15 min.
Bitnar, P.; 2Gregová, D.; 3Smejkal, M., 4Dolina, J.; 5Hep, A.; 1,2Kolář, P., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství
FN Motol, 22. LF UK v Praze, 3III. chirurgická klinika FN Motol, 4IHGEK Brno, 5Endoskopické centrum Brno
1
Vnímání subjektivní vertikály u pacientů s idiopatickou skoliózou
Čakrt, O.; 1Viktorinová, L.; 1Slabý, K.; 1Kolář, P., 2Jeřábek, J., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství
FN Motol, 2. LF UK v Praze, 2Neurologická klinika dospělých 2. LF UK a FN Motol
15 min.
Edukativní intenzivní rehabilitační program (EIRP)
Zajíček, S., LH Běhounek, LL Jáchymov, a.s.
10 min.
1
Diskuse
f 10.15 – 10.30
10.30 – 12.10
Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
VII. přednáškový blok
Předsedající: Nováček, Š.; Zajíček, S.; Maršík, J.
Post-akutní fáze iktu: směřování pacientů v účelné rehabilitaci
Moses, K., Rehabilitační ústav Kladruby
15 min.
Využití lokomatu v RÚ Kladruby
Zmeškalová, M., Rehabilitační ústav Kladruby
15 min.
Vitamín D – základní esence našeho života?
Pikner, R., Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolismu, Klatovská nemocnice a.s.
15 min.
Effect of rehabitation patiens with gonarthrosisin Atomic spa
Obradovic Bursac, L.; Milojkovic, D.; Pilipovic, N.; Brankovic, S.
Hospital for rehabilitation Atomic spa, Gornja Trepca, Serbia
15 min.
Panat – léčebná metoda M. Johnstone s nafukovacími dlahami + praktická ukázka
Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha
20 min.
Synergická reflexní terapie v léčbě mozkových hybných poruch
Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha
10 min.
Diskuse
12.30 Zakončení konference
12.00 – 12.45
Výdej certifikátů Registrační centrum, foyer recepce LS Ak. Běhounek
Posterová sekce
Systémový lupus erytematodes s postižením CNS – kazuistika
Ištvánková, E.; Jarošová, H., Revmatologický ústav Praha
Postižení CNS u revmatických chorob
Jarošová, H.; Ištvánková E., Revmatologický ústav Praha
Možnosti využití Aquaterapie u spinálních pacientů
Sulková, I., Centrum Paraple, Praha
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Organizační a technické zajištění programu...
Audiovizuální technika
Organizátor konference zajišťuje audiovizuální techniku a její obsluhu v plném rozsahu pro všechny prezentace přihlášených účastníků
odborného programu, včetně firemních sponzorovaných přednášek.
Akceptovány jsou pouze PC prezentace; Apple a jiné platformy nebudou akceptovány.
Prezentace jsou přípustné pouze ve formátu Microsoft Powerpoint (.ppt, verze 95, 97, 2000, XP, 2003, 2007), ve kterých mohou být
vloženy videosekvence (.avi (i DivX verze) a .mpeg). Videosekvence lze přehrávat i samostatně. Soubory ve formátu .mov (quicktime)
je nezbytné exportovat do formátu .avi. Obrázky musí být v jednom z následujících formátů: .jpg, .gif, .tif nebo .bmp (formát .pict
není přípustný). Jsou přijímány i Flash prezentace a animace, které jsou nastaveny pro zobrazení ve fullscreen. Prezentace se předávají
obsluze – pracoviště obsluhy je umístěno přímo v konferenčním sále.
Prezentace se předávají obsluze buď na CD/DVD nebo USB klíčích průběžně, nejpozději však 30 minut před termínem prezentace dle
programu.
Certifikáty
Certifikáty vydané dle SP ČLK č. 16/2007 pro lékaře registrované na konferenci a certifikáty Unify a České asociace sester vydané
dle vyhlášky MZ ČR č. 4/2010 Sb. pro zdravotnické pracovníky v nelékařských profesích registrované na konferenci, obdrží každý
registrovaný účastník v registračním centru konference 12. března od 12.00 hod. (jednodenní účastníci 11. března od 17.35 hod.)
V jiném, než tomto termínu, nebudou certifikáty z rozhodnutí pořadatele konference vydány. Nevyzvednuté certifikáty budou uloženy
u koordinátora odborného programu konference a nebudou zasílány poštou.
Doprovodný a společenský program...
Pátek 11. března, 17.35 – 19.00 hod. (rehabilitační a relaxační program v LL Jáchymov)
Relaxační a rehabilitační program pro všechny registrované účastníky a reprezentanty zúčastněných firem.
• Kompletní informace s rozpisem aktivit pro individuální výběr a rezervaci budou k dispozici na informačních panelech
v registračním centru 10. a 11. března.
Pátek 11. března, 19.30 – 23.55 hod. (společenské prostory LH Radium Palace)
Společenský večer s občerstvením a programem
• Občerstvení s nápoji připravené gastronomickým servisem LH Radium Palace
• Celovečerní prezentace vín Vinařství Polehňa, Blatnice pod Sv. Antonínkem
• DiRaMi – DVD video diskotéka v provedení předního českého DJ Mirka Raise, průřezová produkce od 40. let 20. století
do současnosti, doplněná originálními videoklipy, hudbou na přání, kareoke…
• Break dance RapPresent – taneční program
Vstup na společenský večer
Registrovaní lékaři a zdravotničtí pracovníci v nelékařských profesích: vstupenka v ceně 300 Kč.
Ostatní zájemci o účast: vstupenka v ceně 500 Kč.
Cena vstupenky zahrnuje DPH dle platné sazby. Zájemci o účast si mohou vstupenku zakoupit v limitovaném počtu na místě
v registračním centru konference do 11. března 12.00 hod.
Organizační zajištění konference...
Provoz registračního centra
Čtvrtek 10. března 16.00 – 21.00
Pátek 11. března 07.30 – 18.30
Sobota 12. března 08.00 – 12.30
Ostatní pravidla pro účast na konferenci
• Vstup do konferenčního sálu je možný výlučně s registračním průkazem účastníka. Registrační průkaz obdržíte při
akreditaci v registračním centru. Prosíme, abyste registrační průkaz nosili viditelně, popř. jej na požádání předložili
organizátorům.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Součástí služeb pro registrované účastníky je občerstvení v průběhu občerstvovacích přestávek.
Účastníci konference si budou moci v registračním centru zakoupit bufetovou večeři na den 10. března, bufetový oběd
na dny 11. a 12. března.
Potvrzení o účasti na konferenci, vypořádaní plateb a daňových dokladů, připomínky, reklamace a ostatní náležitosti
související s účastí na konferenci řešte bezodkladně v registračním centru.
Pořadatel a organizátor konference Vás žádají, abyste v prostorech konání konference v LS Ak. Běhounek nenechávali
bez dozoru osobní věci, doklady, cennosti, notebooky, mobilní telefony apod. Pořadatel a organizátor konference
nenesou odpovědnost v případě jejich ztráty, odcizení nebo poškození.
Všem účastníkům bude po celou dobu konference ve foyer recepce LS Ak. Běhounek k dispozici šatna s obsluhou.
Prosíme, v konferenčním sále nepoužívejte mobilní telefony ani jiné přístroje a pomůcky rušící svým provozem program
a ostatní účastníky konference.
Bez výslovného souhlasu pořadatele nebo organizátora konference není dovoleno pořizovat záznamy (zvukem,
obrazem) prezentací přednášených v konferenčním sále.
V mimopracovní době konference se konferenční sál a prostory doprovodné výstavy uzamykají.
Ve všech vnitřních prostorech LS Ak. Běhounek je zákaz kouření.
SBORNÍK ABSTRAKT
Volná sdělení
Cévní příhody mozkové. Vznik, vývoj a současný stav v ČR
Kálal, J., FN Motol
Podle údajů UZISu byl sledován trend vývoje CMP v ČR za posledních 10 let. Krátký historický úvod o problematice. Kategorizace
postižených dle věku a pohlaví. Diskutovány následky CMP. Problematika zdravotní a sociální. Jaké jsou předpoklady pro následnou
péči.
Rehabilitace pacienta po poškození mozku – nerudovské téma v Česku
Maršálek, P., Rehabilitační oddělení, KZ a.s., MN v Ústí nad Labem
Sdělení vychází z výsledků projektu „Inkluze po poranění mozku“ sdružení CEREBRUM (sdružujícího osoby po poranění mozku
a jejich rodiny), zahrnujícího dotazníkový výzkum, diskusní kulaté stoly a mezinárodní workshopy nad organizací „ucelené“
rehabilitace pro pacienty s poškozením mozku.
Již vstupní dotazníkový výzkum mezi oslovenými zástupci zdravotnických zařízení a poskytovateli sociálních služeb zcela jasně
potvrdil relativně malou dostupnost komplexní rehabilitace a hlavně absenci jakéhokoliv systému její organizace v České republice.
Dle průzkumu např. nejčastěji uváděným zařízením překladu z akutní péče u pacienta po poškození mozku byly LDN. Druhým v
pořadí jsou sice již nemocniční RHB odd. a čtvrtým RÚ a OLÚ, ale částečné potěšení kazí fakt, že jen 34% ze 40 zařízení uvedlo
možnost příjmu pacienta s poruchami komunikace, jen 32% z nich s těžším kognitivním deficitem a jen 14% z nich pacienta s
poruchou chování. Navíc z průzkumu vyplývá, že 7% oslovených zařízení nemá logopeda, 11% nemá ergoterapeuta, 35% nemá
psychologa a 65% z nich nemá speciálního pedagoga.
Z diskuzí projektu mezi odborníky ze zdravotní i sociální sféry, politiky a pacienty a jejich rodinnými příslušníky vznikl návrh usilovat
o filosofickou změnu organizace rehabilitace pacientů s těžkou disabilitou a tak vznikl návrh čtyřfázového modelu rehabilitace, který
bude základně představen:
I. Fáze rehabilitace akutní – fáze rehabilitace na lůžkách příslušné nemocnice akutní péče
II. Fáze rehabilitace včasné – fáze rehabilitace v Rehabilitačních centrech při nemocnicích akutní péče vyššího typu (v podstatě
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
koncept pracovišť neurorehabilitačních rozšířený o polytraumata)
III. Fáze rehabilitace regionální – fáze rehabilitace v Rehabilitačních stacionářích v regionech
IV. Fáze rehabilitace komunitní – fáze dlouhodobé a udržovací rehabilitace v komunitě
Navrhovaný model rehabilitace pro pacienty s významnou disabilitou je v podstatě konceptem neurorehabilitačních pracovišť
s event. rozšířením pro pacienty po polytraumatech a je založen na respektování základních předpokladů úspěšné rehabilitace,
jak nám je ukazují zahraniční modely: jsou to včasnost s dostupností již od akutní intenzivní péče, dostatečně vysoké personální
standardy s komplexním interdisciplinárně spolupracujícím týmem, propojení rehabilitace ve zdravotnictví s rehabilitací pracovní,
pedagogickou a sociální a konečně základní princip co největšího přiblížení celého procesu rehabilitace komunitě, ve které pacient
žije. Navrhovaný model předpokládá také nutnost změny financování s nutností zohlednění personálních nákladů u těžkých
disabilit hodnocených dle funkčních klasifikací FIM a ICF, kdy právě personální náklady dle zahraničních zkušeností tvoří až 80%
nákladů. Financování takové rehabilitace nemůže být realizováno jen ze současného stavu zdravotního pojištění, ale musí být
spolufinancováno nejlépe spojením zdravotního a sociálního pojištění. Návrh modelu rehabilitace je nutné vnímat materiál k
diskuzi.
Časná rehabilitace kraniotraumat a CMP v okresní nemocnici
Nerandžič, Z.; Smetanová, E.; Kadlecová, J.; Mezerová, P., Městská nemocnice v Litoměřicích
Pro rehabilitaci jsou rozhodující první tři měsíce rehabilitace po vzniku postižení.
Podílí se na tom subjektivní a objektivní faktory.
Ovlivnitelné objektivní faktory
• Včasná diagnóza
• Včasný výkon – konzervativní nebo chirurgický
• Včasná rehabilitace
Špatně ovlivnitelné nebo neovlivnitelné subjektivní faktory:
• Pohlaví a věk,
• Motivace klienta a jeho nejbližšího okolí
Nejúspěšnější naši klienti:
• Nejčastěji do 40 let,
• Bývalí aktivní sportovci,
• Drobní a střední podnikatelé, kteří si nemohou zaplatit péči,
• Ženy v produktivním věku s malými dětmi,
• Klienti se spolupracující a motivovanou rodinu připravenou k přijetí postiženého.
Zhoršená prognóza:
• Věk nad 40 let, hystriónské, egocentrické dominantní osoby,
• Klienti zavržení vlastní rodinou a osaměle žijící,
• Rehabilitační proces, který je komplikován přidruženými nemocemi a poraněními (Infekce, MRSA, interní nemoci),
• Je li klient premorbidně psychicky alterován (toxikomani, alkoholici, psychiatričtí pacienti).
Jakékoliv postižení mozku – úrazem, CMP, operačním výkonem je provázené vždy organickým psychosyndromem se všemi důsledky,
jež z toho vyplývají. Klient se nedokáže sám bránit vůči manipulaci terapeuta a rodiny, nedokáže rozlišit co je nebo není pro něj
vhodné, nemá náhled na své postižení.
Optimální variantou je přiblížit rehabilitaci co nejblíže k místu bydliště a aktivní spolupráce rodiny. Největší úspěchy dosahujeme,
je-li rehabilitace již v počátečních fázích prováděna ve známém a následně v domácím prostředí. Největším rizikem pro klienty
spolupracujících rodin jsou dvě krajnosti, hyperprotektita a hyperaktivita rodiny, které vedou ke zhoršení prognózy. Komplexní
rehabilitace našich klientů s postižením mozku nejtěžším. Přes veškerou energii a umění nemusím rehabilitace vždy splnit očekávání
rodiny i klienta.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Teoretické předpoklady neurorehabilitace
Angerová, Y.; Švestková, O., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
Neurorehabilitace je multidisciplinární rehabilitační přístup k pacientům s neurologickou problematikou. Je to složitý většinou
dlouhodobější proces, který je zabezpečován multidisciplinárním rehabilitačním týmem individuálně zaměřený na pacienta. V
tomto týmu má být rehabilitační lékař, který spolupracuje s lékaři ostatních odborností (především s neurology, chirurgy, ortopedy
a dalšími odborníky podle charakteru postižení pacienta). Dalšími členy týmu by měl být psycholog, respektive neuropsycholog,
fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped, sociální pracovník, protetik a zdravotní sestry.
Včasná neurorehabilitace začíná již na neurologickém nebo neurochirurgickém intenzivním oddělení (ARO, JIP), je integrovanou
součásti terapie a doprovází pacienta již od akutní fáze onemocnění. Jejím cílem je podpora a rozvoj spontánního uzdravení, snížení
raných a pozdních komplikací, intenzivní využití schopnosti regenerace a zbývající mozkové plasticity.
Pro rozvoj neurorehabilitace je potřebný především velmi dobrý vědecký základ, který nám umožňuje vysvětlit, proč jí potřebujeme
a jaké procesy v organismu rehabilitací ovlivňujeme.
Společně s přibývajícími znalostmi o mozkové regeneraci postupně došlo ke změně prognózy mozkového poškození. Rozvíjejí se
i nové terapeutické formy v rehabilitaci těchto pacientů. K moderní rehabilitaci patří optimální využití spontánní regenerace a
neuronální plasticity.
V oblasti neurorehabilitace působí Světová Federace Neurorehabilitace (WFNR – World Federation for Neurorehabilitation). Je to
multidisciplinární organizace otevřená všem profesionálům, kteří se zajímají o neurorehabilitaci. Organizace je komunikačním
nástrojem mezi jednotlivými odborníky. WFNR vydává pravidelně 2x ročně Newsletter, zpravidla 1-2x za 3 roky organizuje
světové neurorehabilitační kongresy. Poslední kongres byl v Rakousku ve Vídni 21.-25.3.2010. Oficiálním časopisem WFNR, který
vychází čtvrtletně je časopis „Neurorehabilitation and Neural Repair“. WFNR sdružuje řadu národních organizací. V České republice
rovněž funguje Neurorehabilitační sekce společnosti Rehabilitační a fyzikální medicíny. Tuto sekci vede Doc. MUDr. Jana Sussová.
Podrobnosti o WFNR lze nalézt na www.wfnr.co.uk.
Klíčové aspekty neurorehabilitace horní končetiny u pacientů po CMP s využitím principů Bobath konceptu
Kafková, H., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s.
Rámcem při pohybové terapii horní končetiny u pacientů po CMP je i v Bobath konceptu Mezinárodní klasifikace ICF. Hlavním
aspektem je ale přesné vyšetření a analýza pohybu či funkce, kterou si pacient volí ve spolupráci se svým terapeutem. Vyšetření
musí obsáhnout více úrovní. Observaci vybrané aktivity, manuální vyšetření či asistenci při pohybu, ale také použití vhodných testů.
Vyšetření nelze omezit pouze na samotnou horní končetinu, ale musí zahrnovat i opornou bázi a její kvalitu, postavení trupu a jeho
schopnosti selektivních pohybů.
Z následné detailní analýzy pak můžeme stanovit, jaký terapeutický postup pro daného pacienta vybereme. Každý pacient je
individuelní a proto i terapie musí být „ušita“ na míru daného pacienta. Důležitým aspektem při výběru terapie by měl být i důkaz o
její účinnosti – EBP. Výběr terapie též ovlivňují případné poruchy kognitivních funkcí, míra motivace pacienta, kvalita spolupráce s
rodinou i týmová spolupráce.
Funkční ruka z pohledu ergoterapeuta
Vlčková, P.; Pleštilová, J., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s.
V mém příspěvku bych se ráda zaměřila na funkční schopnost ruky, rozdělení kleneb ruky dle Bobath konceptu a poukázání na jejich
důležitost.
V akutní i postakutní fázi rehabilitace je důležitá týmová spolupráce s fyzioterapeutem a ošetřovatelským týmem. Ergoterapeut
dochází za pacientem na oddělení, pacienta si vyšetří a stanoví metodiku.
K vyšetření pacienta používáme Funkční test ruky dle Masného a test Ergoterapie – vyšetření funkční schopnosti ruky.
V ergoterapii se řídíme zásadami Bobath konceptu, využíváme též elektrostimulaci (BTL – 5000 physio přístroj, kdy stimulujeme
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
skupinu extenzorů na předloktí, cílem je podráždění extenzorů a inhibice flexorů, dochází tak k pasivní stimulaci) a virtuální realitu
(Nintendo – programy pro trénink horních a dolních končetin, na trénink kognitivních funkcí a na motivaci pacienta).
Cílem ergoterapie je dosažení maximální možné soběstačnosti a nezávislosti pacienta – aktivní začlenění do společnosti a zvýšení
kvality jeho života.
Akupunktura a cévní mozkové příhody: zkušenosti – možnosti – výzvy
Fiala, P.; Barešová, M.; Svitáková I., LRS Chvaly, 1. LF UK Praha
Autor v první části své prezentace seznamuje posluchače se zkušenostmi s akupunkturou u pacientů s cévními mozkovými příhodami
a podobnými stavy. Kromě CMP se jedná o pacienty s apalickým syndromem, po kraniocerebrálních traumatech, operacích,
poškozeních mozku atp. Do studie bylo zařazeno 300 pacientů (190 mužů, 110 žen, věk 20-82 let), kteří byli pomocí akupunktury
v LRS Chvaly ošetřováni v letech 2006-10. Jsou uvedeny nejdůležitější zásady, body a schémata a v závěru se vyhodnocují dosavadní
zkušenosti. Autor upozorňuje, že obdobná problematika se týká i dětských pacientů s DMO nejrůznější etiologie, klinických forem a
jejích následků.
Ve druhé části autor diskutuje o možných mechanismech působení akupunktury, a to zejména u uvedených onemocnění, o jejích
možnostech, potenciálu a hranicích. Existuje více interpretací působení akupunktury. Přitom se stále více ukazuje, že akupunktura
ve svém důsledku není jen stimulací periferních akupunkturních bodů, ale jejich prostřednictvím zejména stimulací CNS, který poté
sám uvádí v chod řadu zpětnovazebních reakcí, vedoucích k úpravě („normalizaci“) poškozených funkcí.
Závěrem představuje projekt nového rehabilitačního centra v Praze ve Chvalech, koncepčně vycházející z programu WHO
„Community based Rehabilitation“. Po jeho uskutečnění zde má za pomoci zdrojů z EU fondů vzniknout velké léčebné, diagnostické,
výukové a výzkumné centrum, které postrádá nejen Praha, ale i celá středočeská aglomerace. Projekt je svým dopadem ojedinělý
v ČR i v EU. Počítá s participací odborníků ze všech lékařských fakult v Praze a dalších. Předpokládá se vznik cca 200 rehabilitačních
lůžek včetně komplexu ARO, který umožní přijímat pacienty bezprostředně po vzniku iktů a podobných stavů. Zkušenosti z Japonska
a z USA totiž ukazují, že cílená stimulace struktur CNS bezprostředně po poškození mozku může výrazně zlepšit prognózu pacientů
a jejich návrat do života. Důležitou roli v tom hraje mj. i elektrostimulace akupunkturních bodů a mozkových areálů cílenými
frekvencemi („cerebrální akupunktura“). Plánovaný diagnostický komplex včetně fMRI, PET kamery, laboratoří atp. dovolí lépe
poznat a dále posunout dnešní možnosti rehabilitace těchto pacientů.
Praktická aplikace ICF v rehabilitaci, zkušenosti s kurzy ICF
Svěcená, K.; Sládková, P., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN (KRL ) v Praze pořádá již 2 roky kurzy praktické aplikace ICF (International
Classification of Functioning, Disability and Health).
Zkušenosti ukázaly, že tyto kurzy jsou nezbytné k tomu, aby se ICF v klinické praxi začala běžně používat viz. Sbírka předpisů ČR,
sdělení ČSÚ č.431/2009 Sb., částka 37/2009 Sb.
Kurzů se účastní nejen lékaři, ale i další členové multidisciplinárního rehabilitačního týmu.
Základním předpokladem pro korektní praktickou aplikaci ICF je pochopení nejen filozofie ICF, ale i osvojení si základní terminologie.
Důležitý je také fakt, že ICF není klasický vyšetřovací nástroj, ale jedná se o hodnocení, které by mělo být podloženo výsledky
standardizovaných vyšetřovacích testů, baterií. KRL postupně porovnává 5 škálovou ICF stupnici se stupnicemi používaných
klinických vyšetření, pro zjednodušení aplikace ICF kvalifikátorů v praxi. Postupně se dále tvoří a upravuje krátká verze ICF Core Setu
pro pacienty po poranění mozku.
ICF „hovoří“ standardizovaným jazykem, kterému po proškolení porozumí odborníci ze zdravotní i sociální oblasti z různých kultur i
zemí.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Ergoterapeutické metodiky u pacientů s CMP
Rodová, Z.; Svozílková, P. , Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
„Incidence CMP je v ČR kolem 350 onemocnění na 100000 obyvatel za rok, tzn. 35000 osob z toho 2/3 přežívají a z toho ½ je těžce
handicapována a je odkázána na péči v ústavu či trvalou péči rodiny.“ (Kolář, 2010)
„Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince
potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových a rekreačních činností u osob jakéhokoli věku s různým typem
postižení (fyzickým, smyslovým, psychickým, mentálním nebo sociálním znevýhodněním). Podporuje maximálně možnou participaci
jedince v běžném životě, přičemž respektuje plně jeho osobnost a možnosti. Pro podporu participace jedince využívá specifické
metody a techniky, nácvik konkrétních dovedností, poradenství či přizpůsobení prostředí. Pojmem „zaměstnávání“ jsou myšleny
veškeré činnosti, které člověk vykonává v průběhu života a jsou vnímány jako součást jeho identity. Primárním cílem ergoterapie je
umožnit jedinci účastnit se zaměstnávání, které jsou pro jeho život smysluplné a nepostradatelné.“
(Česká asociace ergoterapeutů, 2008)
U vzniklé CMP je léčba závislá na době, která proběhla od jejího vzniku. Zasaženy mohou být různé oblasti mozku – od toho se pak
odvíjí klinický obraz osoby. Nejčastěji dochází k poruše motoriky poloviny těla (hemiparéza/hemiplegie), což se odráží na chůzi, špatné
stabilitě i neschopnosti funkčního úchopu ruky.
Dalším důsledkem často bývá porucha čití (povrchové, hluboké). Porucha povrchového čití se může projevit v oblastech taktilního čití,
termického, algického povrchového, diskriminačního, topestezie nebo grafestezie. Hluboké čití pak představuje polohocit a pohybocit,
barestezii (vnímání tlaku), palestezii (vibrační čití), hluboké algické čití, coenestezii (specifický způsob vnímání vlastního těla,
zejména vnitřních orgánů, např. při různých poruchách) a stereognozii (schopnost identifikovat předmět hmatem s vyloučením
zrakové kontroly). To vše se může projevit jako hyperestézie (známé jako brnění, zvýšené vnímání bolesti bez adekvátních podnětů,
…) nebo naopak hypestézie (snížené vnímání). Nebezpečím snížené citlivosti je větší náchylnost k poranění, protože lidem chybí
pocit bolesti, který by je chránil (např. popálení).
U mnoho osob po CMP se setkáváme s poruchou kognitivních funkcí. Její rozsah a charakter závisí na oblasti mozku, která byla
zasažena. Může se jednat o neschopnost orientace, myšlení, učení, paměti, plánování, řeči, porozumění, neschopnost vyjadřovat se
slovy, počítat, tvořit úsudky, …
Paměť v sobě zahrnuje několik typů jako je např. krátkodobé zapamatování, zraková paměť, autobiografická paměť, zrakovoprostorová paměť, … Jejich porucha se může projevit také jako porucha orientace.
Afázie patří mezi nejvážnější a nejkomplikovanější narušení komunikačních schopností. Můžeme ji rozdělit na afázii expresivní,
senzorickou a smíšenou. U expresivní afázie (tzv. Brocova, motorická) bývá přítomna neschopnost tvorby vět, mluvené i čtené řeči
osoby rozumějí, úroveň psaní je podobná jejich úrovni mluvené řeči. U senzorické afázie (tzv. Wernickeova) je charakteristická plynulá
řeč, špatné pojmenováváním, chápáním i opakováním. Řeč je vyslovována dobře ale většinou nesrozumitelná. Smíšená afázie pak
představuje kombinaci již zmíněných dvou typů.
Apraxií se rozumí ztráta schopnosti vykonávat složitější a účelné pohyby. Může se vyskytovat v těchto formách – motorická,
ideomotorická, ideatorní, konstrukční. Motorická se projevuje neúčelnými souhyby. U ideomotorické (nejčastější) chybí plán pohybu.
Ideatorní apraxie představuje narušení tvorby vhodného plánu pohybu a vede k úplné nesoběstačnosti. Osoba nedokáže správně spojit
sérii potřebných pohybů, přestože samostatné části pohybů zvládá. Konstrukční apraxie vede k neschopnosti nakreslit jednoduché
obrazce (domek, ciferník, …).
Neglect syndrom (syndrom opomíjení) je selektivní poru­chou uvědomování si podnětů z poloviny prostoru kontralate­rálně k cerebrální
lézi. Může se objevit opomíjení poloviny těla např. při hygieně (personální neglect), poškození pohybu přestože dráha volní hyb­nosti
může být intaktní (motorický neglect syndrom), senzorický neglect (zrakový, sluchový nebo taktil­ní).
Všechny tyto poruchy ovlivňují fungování člověka jako celek. Mohou mít vliv na soběstačnost, práci i jeho volný čas.
V akutní fázi se ergoterapeut zabývá především prevencí kontraktur a dekubitů pomocí polohování a vhodným přístupem k edukaci
osoby. Důležitá je včasná a správná rehabilitace, která předchází abnormálním pohybovým vzorům, podporuje poznávání a
uvědomování si postižené strany.
Stabilizovaný- aktivní rehabilitační léčba. V této době se ergoterapeut zaměřuje na:
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
1. zaměření na zlepšení motoriky:  spasticity,  rozsahů pohybů,  svalové síly,  rovnováhy, chůze, prevence vzniku kontraktur
a deformit, správné pohybové vzorce dle Bobath konceptu
2. stimulace čití: povrchové: (taktilní, termické, algické, dvoubodová diskriminace a tlak), hluboké: polohocit, polohocit,
stereognozie
3. kognitivní rehabilitace: paměť, koncentrace, pozornost, orientace, čtení, psaní, řeč, praxe,…
4. podpora vnímání a uvědomování si postižené strany (dle Bobath konceptu - přísun podnětů a zapojování končetin do
činností)
5. ADL – Běžné denní aktivity se zapojováním postižené stany těla dle zásad Bobath konceptu.
6. funkce ruky: úchopy a jejich využití při ADL, trénink grafomotoriky
7. orofaciální stimulace
Postupem času je nutné během ergoterapie řešit u klienta nejen jeho soběstačnost, ale také jeho volnočasové aktivity a postupný
návrat do práce nebo školy.
V rámci našeho příspěvku se pokusíme ukázat ergoterapeutické metodiky u klientů po CMP na sérii krátkých videí.
Seznam literatury:
Brázdil, M.: Neglect syndrom a „příznak skrytého vidění“, Neurologie pro praxi 2002 / 3, [on-line], [cit. 2011-30-01] Dostupné z:
http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2105&magazine_id=3
Carr, J., Shepherd, R.: Stroke rehabilitation, guidlines for exercise and training to optimize motor skill, Elsevier 2003
Carraro, L.: Obnova pohybu po cévní mozkové příhodě, Rehalb, Praha 2002
Davies, P.M.: Steps to Follow, The Comprehensive Treatment of Patients with Hemiplegia, Springler 2000
Gjelsvik, B.E.B.: The Bobath Concept in Adult Neurology, Thieme 2008
Kolář, P. et al.: Rehabilitace v klinické praxi, Galén, Praha 2009
Pfeiffer, J.: Neurologie v rehabilitaci pro studium a praxi, Grada 2007
www.ergoterapie.cz [cit. 2011-30-01]
Taneční a pohybová terapie a arteterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě
Gueye, T., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
Taneční a pohybová terapie je obor, který má ve světě dlouhou tradici, systém vzdělávání i profesní standardy. V České republice
se taneční a pohybová terapie používá poměrně dlouho zejména v psychiatrii a rehabilitaci, chybí nám však větší kontrola nad
vzděláním a profesní úrovní terapeutů. Malá je také informovanost ostatních zdravotních profesionálů i laiků o tomto oboru.
TANTER- Česká asociace taneční a pohybové terapie je součástí Evropské asociace taneční a pohybové terapie, úzce spolupracuje
s ADTA – Americkou asociací taneční terapie a snaží se o prosazení vysoké úrovně výcvikového programu i následných supervizí.
Pořádá čtyřletý výcvikový program, který svým počtem hodin i náplní odpovídá požadavkům na akreditaci komplexních
vzdělávacích programů v psychoterapii pro zdravotnictví (pro akreditaci výcvikového programu TANTER) a svým obsahem odpovídá
požadovaným vzdělávacím standardům Evropské asociace taneční pohybové terapie.
Taneční a pohybová terapie je psychoterapeutické použití pohybu jako proces posilující emoční a fyzickou integraci jedince, je
formou psychoterapie, ve které je přednostním prostředkem změny pohyb. Taneční a pohybová terapie (TPT) v rehabilitaci pacientů
po traumatu mozku pracuje na více úrovních současně. Používáme pohyb k ovlivnění psychosociální oblasti a naopak, uvolněním
emočního potenciálu se snažíme ovlivnit fyzické a motorické projevy. TPT je součástí diagnostiky i terapie. Diagnostika v TPT vychází
jednak z Analýzy pohybu dle Rudolfa Labana, jednak využívá specifické testy cílené na pacienty s neurologickým deficitem. Jedním
z nich je Funkční hodnocení pohybu a percepce (Functional Assessment of Movement and Perception -FAMP) vytvořené taneční
terapeutkou a fyzioterapeutkou Cynthií F. Berrol a Stephanie S.Katz z California State University. Cílem je určit pohybové faktory,
které ovlivňují funkční motorický výkon jako například vnímání tělesného schématu, prostorová orientace a odhad, statická a
dynamická rovnováha, rytmická diskriminace, motorické plánování atp.
Taneční a pohybová terapie nám umožňuje zpřesnění diagnostiky motorického i psychosociálního stavu klienta a poskytuje nám
specifické prostředky práce s komplexními pohybovými vzory a projevy pacienta.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Muzikoterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě
Gerlichová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
Abstrakt: Přednáška se zabývá využitím muzikoterapeutických metod u pacientů po poškození mozku v rámci komplexu
rehabilitačních aktivit denního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze. Dále též inspirací muzikoterapeutickou
praxí z různých částí světa. Tématicky se věnuje využití rytmu při rehabilitaci pohybu a řeči, využití zpěvu u afatiků. Jsou
presentovány aktivity, které se používají při práci s emocemi u rehabilitantů, s využíváním muzikoterapeutických nástrojů. Pro
rehabilitaci postižených částí těla se využívají vhodně zvolené hudební nástroje, proces obsahuje i cvičení sluchové analýzy a paměti
právě muzikoterapeutickými metodami. Součástí přednášky je videoukázka praktického využití uvedených principů.
Rehabilitace pacientů po poškození mozku pomocí virtuální reality
Kohoutová, H.; Tichá, M.; Janatová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
Prostředky virtuální reality poskytují interaktivní prostředí, která je možné ovládat pomocí různých vstupů. Dají se vhodně využít v
rámci komplexní rehabilitace pacientů po poškození mozku ke zlepšování motorických dovedností, rovnováhy, pozornosti, paměti,
prostorové orientace a stability. Mezi nejvýznamnější výhody virtuálního prostředí při rehabilitaci patří zejména možnost procvičit si
aktivity denního života bez jakéhokoliv rizika.
V laboratoři virtuální reality na Společném pracovišti biomedicínského inženýrství FBMI a 1. LF UK probíhají pravidelné systematické
terapie vybraných pacientů po poškození mozku z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. Terapie probíhá za použití
stabilometrické plošiny, 3D projekce a zrakové zpětné vazby. Pacient se aktivním přesouváním těžiště pohybuje ve virtuálním prostředí,
kde plní různé úkoly.
Jako doplňková terapie je v laboratoři virtuální reality využívána herní konzole. Pacient ovládá hry pomocí stabilometrické plošiny a
dvou ručních ovladačů snímajících pohyb pomocí akcelerometrů.
Pro terapii poruch hybnosti zápěstí a prstů horní končetiny lze využít speciální rukavici, která obsahuje senzory polohy a rychlosti
pohybu. S její pomocí ovládá pacient program vytvořený pro rehabilitaci s využitím biologické zpětné vazby. Metoda je vhodná
zejména pro rehabilitaci pacientů po poškození mozku, terapii poruch koordinace pohybu, spasticity, třesu a poruch hybnosti horní
končetiny různého původu.
Tyto metody jsou založeny na aktivních repetitivních cvičeních formou hry. Jejich obtížnost a zaměření lze díky možnosti diagnostiky
zvolit dle momentálního stavu každého pacienta. Na začátku i v průběhu terapeutického procesu dochází zároveň k hodnocení
aktuálního stavu pacienta a záznamy jsou zpětně k dohledání k posouzení efektivity terapie.
Využití inerciálních senzorů v rehabilitaci
Čábelková, V.; Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
Klinika rehabilitačního lékařství ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, společností Princip a. s. a Českým vysokým
učením technickým realizuje roční pilotní projekt s názvem „Sekundární prevence u pacientů po poškození mozku s využitím
náramků pro monitoring pohybu a terapeutické kostky.“
Cílem projektu je zintenzivnit a zpřesnit pohyb postižených končetin u pacientů po poškození mozku a umožnit monitoring
pohybových aktivit pacienta v domácím prostředí. Měřící senzory fungují také jako motivační prvky pro pacienty, jelikož vzbuzují
pocit, že jsou neustále pod dohledem terapeuta. Vyhodnocení naměřených hodnot slouží také jako zpětná vazba pro pacienty,
terapeuty a lékaře.
Jedna část projektu je zaměřená na „náramky - senzory pro monitoring pohybu“, které jsou konstruovány ve tvaru hodinek. Sada
pro jednoho pacienta obsahuje tři měřící senzory, které jsou barevně odlišeny dle umístění na těle pacienta. Měření je zacíleno na
snímání pohybu horních končetin. Dva senzory snímající všechny pohyby horních končetin jsou umístěny na horních končetinách v
oblasti zápěstí, třetí senzor je v pase na levé straně. Toto umístění senzorů umožňuje měřit pohyb každé horní končetiny zvlášť i při
vzájemném souhybu a současně rozliší, zda jedinec jede např. ve výtahu nebo v MHD. Měření pacientů probíhá v několika etapách.
Druhá část projektu je zaměřena na tzv. „terapeutickou kostku“, která slouží jako cvičební pomůcka pro pacienty, kde se formou hry
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
pacient učí správně provádět pohyby pro horní končetiny. Původně zamýšlený tvar kostky byl posléze ergonomicky upraven, aby
lépe vyhovoval pacientům v rámci cílové skupiny.
Role sociálního pracovníka v rehabilitaci pacientů po poškození mozku Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
Nedílnou součástí rehabilitace pacientů po poškození mozku je sociální pracovník. Ve chvíli, kdy dojde k náhlé změně zdravotního
stavu vlastní či blízké osoby, nastávají v životě pacienta a jeho blízkých složité a zátěžové situace. Stupňuje se i náročnost a schopnost
orientace v problematice následné péče o pacienty po poškození mozku. Prioritou práce sociálního pracovníka v rehabilitaci pacientů
po poškození mozku je zdravotně sociální činnost, analýza životní situace pacienta, seznámení pacienta a/nebo jeho blízkých s
možnostmi následné a podpůrné péče a služeb. Sociální pracovník také poskytuje adekvátní poradenský servis v oblasti sociálního
zabezpečení a legislativy a současně se také podílí na tvorbě krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu.
Sociální pracovník v rehabilitaci pacientů po poškození mozku propojuje zdravotnickou a rehabilitační péči s následnou péčí a
službami, které zajišťují návrat pacienta k jeho původnímu způsobu života v maximální možné míře.
Celotělová kryoterapie (celotělová chladová terapie)
¹Strnad, P.; ²Forýtková, L.; ³Šmuk L., ¹DN FORMED Brno s.r.o., Brno, ²Biofyzikální ústav Lékařské fakulty MU v Brně, Brno,
³Beskydské rehabilitační centrum, Čeladná
Celotělová kryoterapie - celotělová chladová terapie (dále CCHT) je pasivní fyzikální krátkodobá stimulační metoda se systémovým
účinkem, při které se zpravidla používá účinná teplota – 110°C až -130 °C. Terapie probíhá v kryokomoře a trvá obvykle nejvýše 3
minuty.
CCHT se poprvé objevila v Japonsku v osmdesátých letech 20. století Z Japonska se tato metoda rozšířila do Evropy a uplatnění našla
pro široké spektrum léčebných a rehabilitačních aplikací. Nejdelší tradici má CCHT v Německu a Polsku, u nás se jedná o relativně
novou metodu. CCHT není u nás, oproti např. Polsku hrazena ze zdravotního pojištění.
K CCHT se nejčastěji využívá tzv. komora tradičního typu, kryokomora horizontální. První komory tohoto typu jako chladícího média
využívaly kapalný dusík. U současných horizontálních komor se jako chladící médium nejčastěji používá kapalný vzduch, který
je přímo vháněn do prostor kryokomory. Jinými typy horizontálních komor jsou kryokomory, kde zdrojem chladu je třístupňová
agregátorová chladírenská soustava. Tento typ, je někdy také nazýván jako kryokomora kompresorová. Originální je konstrukce
kryokomory s tzv.akumulací chladu – kryokomory zapuštěné pod úroveň podlahy,rovněž využívající přímého vstřiku kapalného
vzduchu.
Současná situace v ČR: V České republice bylo postaveno (pokud je známo), asi 15 kryokomor, z toho 11 horizontálních,včetně
3 kompresorových a 4 s tzv. akumulací chladu (zapuštěných) a další jsou již ve stavu projektů či záměrů. Různé typy komor
jsou v Čeladné, Praze, Brně, Teplicích v Čechách, Teplicích nad Bečvou, Darkově, Blansku, Hradci Králové, Mariánských Lázních,
Františkových Lázních, Karlových Varech, Hluboké.
Prezentace uvádí praktické zkušenosti získané na pracovištích v České republice.
Paradoxy terapie
Šťastný, P., Alžbětiny lázně, a.s., Karlovy Vary
Dnes jsme již běžně zvyklí rozlišovat pojem rehabilitace a fyzioterapie. V praxi se však setkáváme nejenom se specializací od
rehabilitace k fyzioterapii, ale – tak jako při chemické reakci i s opačným průběhem – od fyzioterapie k rehabilitaci. Fyzioterapeut
často překračuje teoretické hranice fyzioterapie směrem k rehabilitaci resp. dalším samostatným oborům – zvláště při práci
s neurologickými pacienty. Nevýhodou takového přístupu je náročnost, ale hlavně rozličná rizika vyplývající z neznalosti,
neodbornosti… Pozitivní je zase naopak ideál celostního přístupu a možnost nahlédnout problematiku z poněkud jiného úhlu než
specialista. Mezioborová diskuze jistě může přispět k větší pestrosti. Ještě větším vkladem však bývá schopnost vnímat limity či
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
přímo pokřivenosti vlastního oboru.
Na podkladě pouhé praxe, empirie a kazuistik předkládáme k reflexi a (mezi-) oborové diskusi premisy, postupy i výhledy na
diagnostiku a terapii. V oboru psychologie komunikaci s pacientem, odhad mentální úrovně, rozpor mezi klinikou a objektivním
vyšetřením, stigmatizace pac., iatrogenní poškozování. Logopedické postupy jsou podezřívané z příliš analytického přístupu.
Genetika svým mechanickým myšlením, objektivismem a fatalismem působí ambivalentně, zvláště v kontrastu s naivismem
genového inženýrství. Otazníkům či přímo kritice se nevyhnou ani konkrétní fyzioterapeutické přístupy a postupy: genetická
předurčenost pohybových vzorců, unifikace diagonálního řetězení, nepochopení funkce ruky, objektivismus podceňující kliniku a
subjektivní vnímání, prognostický fatalismus, paušalizace pod vlivem podobnosti, oborový komplex méněcennosti (evidence based
medicine), obsolentnost myšlení, sektářství a ideologie.
Možnosti využitia pulznej magnetostimulácie pri liečbe spinálnych stenóz
Marková, T., Fyziatricko-rehabilitačné oddelenie Univerzitnej Nemocnice Bratislava, Ružinov
Cieľom práce bolo objektivizovať účinky pôsobenia magnetického poľa aplikovaného pulzným vysokoenergetickým magnetickým
stimulátorom SALUS TALENT u pacientov so spinálnou stenózou v lumbálnej chrbtici. Ide o ojedinelý aplikátor s možnou indukciou
až 2,5T čo u pacienta vyvoláva subjektívny vnem. Súbor tvorilo 18 pacientov. Pokúsili sme sa dokázať závislosť medzi aplikáciou
PMS SALUS TALENT a znížením intenzity bolesti a zlepšením celkovej kvality života pacientov. U väčšiny pacientov došlo k
signifikantnému zlepšeniu.
Kľúčové slová: magnetoterapia – spinálna stenóza - analgetický účinok – SALUS TALENT
Léčebná péče o pacienty s míšní lézí v chronickém stádiu Kříž, J.; Hyšperská, V., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
Komplikace vyskytující se u pacientů po poškození míchy jsou velmi specifické a mohou zasahovat všechny tělní systémy, tedy
respirační, urogenitální, kardiovaskulární, gastrointenstinální, nervový, kožní, muskuloskeletární i imuntní systém.
V našem sdělení bychom se chtěli zaměřit na nejčastější nálezy, které řešíme u chronických pacientů v rámci spinální ambulance či
krátkodobých hospitalizací a které souvisejí s pohybovým aparátem.
Na prvním místě jsou obtíže spojené s poruchou centrálního nervového systému a to spasticita a neuropatické bolesti. Těžká
spasticita se projevuje převážně u pacientů s nekompletní míšní lézí a může vést k významnému zhoršení soběstačnosti v běžných
denních činnostech, k psychickým poruchám, ale i k rozvoji kontraktur či dekubitů. Zhoršující se spasticita nás ale může i upozornit
na rozvoj jiných zdravotních komplikací. Spolupracujeme s neurologií nemocnice Na Homolce při výběru pacientů k implantaci
baclofenové pumpy a provádíme jejich pooperační rehabilitaci. Neuropatické bolesti se mohou objevit i několik let po úraze. Při
rozvoji bolestí pod úrovní míšní léze je vždy třeba nejdříve vyloučit jejich možnou organickou příčinu. Vzhledem k neurologickému
deficitu a tedy chudé symptomatologii to může být velmi obtížné. Bolesti se ovšem mohou rozvinout i nad úrovní míšního
poranění především z chronického přetěžování, jedná se převážně o záněty šlach, úžinové syndromy a degenerativní postižení
velkých končetinových kloubů a páteře. V oblasti páteře se rovněž často projevují bolesti při prominenci či uvolnění stabilizace či
při nestabilitě okolních segmentů. Další skupinou jsou pacienti s chronickými kožními defekty. Při úbytku svalové hmoty může
dojít při nešetrných přesunech, ale i při běžných aktivitách vsedě na správném sedacím polštáři k rozvoji kožních defektů. Pokud
se poškozené místo ihned zcela odlehčí, může se defekt v relativně krátké době zhojit. Při pokračujícím kontinuálním tlaku a
ischemizaci oblasti se rozvine chronický dekubit s následnou dobou hojení několik měsíců často s nutností opakovaných operačních
zákroků. Při poruše hybnosti dolních končetin dochází rovněž k rozvoji osteoporózy. Ta má za následek fragilitu kostí a zvýšené
riziko vzniku zlomenin často při minimálním násilí, například při nešetrné manipulaci s DKK. Hojení takových zlomenin je vždy
dlouhodobé a vyžaduje aktivní přístup. Prevence úbytku svalové a kostní hmoty je zatím pouze v pravidelné vertikalizaci event.
použití funkční elektrické stimulace.
Výčet zdravotních komplikací u pacientů dlouhodobě po poškození míchy není zdaleka kompletní, často zde významnou úlohu
hrají různě závažné psychické obtíže při postupné ztrátě svalové síly, rozvoji chronických bolestí, degenerativních onemocnění,
osteoporóze, snížení aktivity a zhoršení soběstačnosti.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Rehabilitace u pacientů s míšní lézí v chronickém stadiu
Crhonková, R.; Špaňhelová, Š.; Hlinková, Z.; Sakaláš, R., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
Rehabilitační péče o pacienty s míšní lézí probíhá v akutním, subakutním i chronickém stadiu. Akutní a subakutní péče je zajišťována
na specializovaných pracovištích (spinální jednotky, RHB ústavy). V chronickém stadiu je velká část pacientů nucena vyhledat
rehabilitační péči v místě svého bydliště.
Pacient může rehabilitační ambulanci navštívit s akutními nebo chronickými obtížemi. Mezi nejčastější akutní problémy patří bolesti
ramene, krční a hrudní páteře, akutní epikondylalgie, úžinové syndromy, stavy po frakturách. Chronické obtíže a jejich manifestace
souvisí přímo s míšní lézí, příčinou může být zvýšená spasticita, asymetrie postižení, statické přetížení organismu dané nevhodným
či dlouhodobým sedem ve vozíku. Jsou však i pacienti, kteří pro udržení určité funkce (např. přesun do vozíku, sebeobsluha nebo
chůze) jsou závislí na pomoci fyzioterapeuta aspoň 1x týdně. Do rehabilitačního procesu lze pak zapojit i člena rodiny, ale ne všichni
pacienti tuto možnost mají. Fyzioterapeut, který nemá předchozí zkušenosti se spinálním pacientem, si může být nejistý v otázce
vlastních příčin obtíží, cílů terapie, frekvence terapie, možností terapie. Stěžejní pro úspěšnou terapii je správné stanovení cíle a
shoda očekávání pacienta a terapeuta.
Přístup k pacientovi s míšní lézí se od přístupu k pacientovi bez míšního poranění neliší. Jsou zde kladeny jen větší časové nároky na
přesuny, manipulaci a vlastní sebeobsluhu pacienta (oblékání). Vlastní rehabilitaci pak může ovlivňovat pacientův primární stav a
z něj plynoucí omezení (spasticita, přetížení horních končetin a horní poloviny trupu, asymetrie, event. operační řešení stabilizace
páteře, kontraktury, osifikace atp.) Frekvence terapie vychází z potřeby pacienta a stanoveného cíle terapie, po jehož dosažení je pak
terapie ukončena. V rehabilitaci používáme standardní postupy jako u pacientů jiných. Volíme všechny polohy a nemusíme se obávat
využívat různé pomůcky.
Míšní poranění jako takové v chronické fázi není důvodem k pravidelné návštěvě rehabilitačního zařízení. Pouze v případě změny
stavu nebo výskytu akutních obtíží, by pacient s míšní lézí měl být ošetřen stejně jako ostatní pacienti.
Ergoterapie u pacientů s míšní lézí chronickém stadiu
Relichová, Z., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
Ergoterapie je chápána jako významná, rychle se rozvíjející medicínská profese. Cílem je působit na člověka se zdravotním
postižením prostřednictvím léčby činností nebo zaměstnáváním. Moderní ergoterapie se daleko více věnuje nácviku soběstačnosti
včetně vybavení pacientů kompenzačními pomůckami a úpravou jejich bydliště, dále přípravou na možné pracovní uplatnění a
rozvoj zájmových činností s cílem dosáhnout co nejvyšší kvality života.
Ergoterapie u pacientů se spinální lézí v chronickém stádiu řeší jejich aktuální potřeby a nově vzniklé problémy, které souvisí s
rozvojem zdravotních, sociálních, pracovních změn či komplikací. Zabývá se vhodným výběrem a doporučením pomůcek, návrhy
na bezbariérové úpravy bydlení. Důležitá pro celý proces terapie a komplexní řešení daného problému je ergodiagnostika, která
zahrnuje vyšetření aktivit všedního dne a zhodnocení soběstačnosti a nezávislosti pacienta. K tomuto účelů slouží, kromě vlastního
vyšetření a zjištění anamnézy, standardizované vyšetření nezávislosti pacienta se spinální lézí (SCIM - Spinal Cord Independance
Measure, vol.3). Vyšetření se provádí při příjmu pacienta, a pak při jeho propuštění nebo překladu. Podle dosaženého skóre ve
výsledku při vstupním a výstupním vyšetření je možné objektivně porovnat, zda došlo ke zlepšení u pacienta v oblasti nezávislosti. V
příspěvku je dále zmíněna z pohledu ergoterapeuta prevence dekubitů a nácvik autokatetrizace včetně několika pomůcek, které se k
nácviku autokatetrizace nejčastěji využívají.
V závěru je uveden stručný seznam několika internetových odkazů, kde mohou pacienti a jejich rodina nalézt různé informace o
problematice spinálních lézí a také odkazy, kde mohou získat přehled o existujících kompenzačních pomůckách.
Význam specializovaných ambulantních pracovišť pro pacienty s míšní lézí
Čápová, J., Školící a fyzioterapeutické centrum Jimramov
Význam specializovaných ambulantních pracovišť pro pacienty s míšní lézí:
Školicí a fyzioterapeutické centrum v Jimramově působí již sedmým rokem. Hlavním důvodem jeho zřízení bylo prokázat význam
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
existence specializované regionální péče o pacienty s míšní lézí a to ambulantní formou s možností ubytování. Dále pak prokázat
účinnost nového terapeutického konceptu „BPP“ u pacientů s touto diagnózou.
V současné době se u nás postupuje tak, že poté, co se pacientův zdravotní stav dostatečně stabilizoval, je přeložen na spinální
jednotku a následně je co nejdříve odeslán do rehabilitačního ústavu. Zde stráví několik měsíců. V době, kdy je na tom fyzicky i
duševně nejhůře, je vytržen ze svého standardního prostředí, jako je rodina, bydliště, škola, spolupracovníci atd. Vzhledem k tomu,
že je úspěšnost terapie silně vázána na emoční stav pacienta, intenzitu a výběr fyzioterapeutických vstupů, je pochopitelné, že pro
pacienty, kteří mají dobré rodinné zázemí, je domácí prostředí a blízkost rodiny tou nejlepší cestou k psychické stabilitě, motivaci k
léčbě a k následné resocializaci.
Fyzioterapie na tomto pracovišti probíhá v rámci konceptu PBB a fyzioterapeuti jsou specialisté jak v tomto konceptu, tak v
problematice míšních lézí. Koncept sám o sobě se zaměřuje především na uplatnění co možná největšího počtu variabilních „útoků“
na oblast míšní léze. Přichází s možností obohacení dosavadních periferních facilitačních vstupů také o vlivy centrální. Opírá se při
tom o vývojové aspekty, a nabízí řešení na základě zjištěných zákonitostí v posturální ontogenezi.
Ambulantní terapie u nových pacientů probíhá velmi intenzivně 3 až 5x týdně a to 2x denně, což není, z pochopitelných důvodů, v
silách žádného rehabilitačního ústavu či lázní.
Přesto, že je počáteční vzorek počtu ošetřených pacientů malý, prokázalo toto modelové zařízení uspokojivé výsledky, což
demonstrujeme na kazuistice pacientky s lézí C 6 kombinovanou s hemiparézou l. dx a mnohočetnými traumaty pánve a DKK.
Příspěvek si dává za cíl propagaci zřizování podobných specializovaných pracovišť na regionální úrovni.
Následná péče o spinální pacienty
Faltýnková, Z.; Kratochvílová, L., Centrum Paraple, o.p.s.
Každoročně u nás i ve světě v souvislosti s naším životním stylem přibývá akutních úrazů s poškozením míchy. V České republice se
udává 200-300 nových případů za rok s věkovým průměrem 28,5 roku. Již od vzniku poškození míchy je nutná specializovaná péče.
Ta zahrnuje rychlou záchrannou službu, moderní operační postupy v traumacentrech a péči multidisciplinárního týmu na spinálních
jednotkách a následně rehabilitačních spinálních jednotkách.
Spinální program v České republice zahrnuje 18 traumacenter (klinicky fáze I, akutní), čtyři spinální jednotky – Praha Motol, Liberec,
Ostrava, Brno (klinicky fáze Ib postakutní, cca 2-3 měsíce), rehabilitační spinální jednotky v rehabilitačních ústavech - Hrabyně,
Kladruby, HOL Luže – Košumberk (klinicky fáze II chronická, cca 4-5 měsíců).
Klinicky fáze III – resocializační, představuje nejvíce problematickou část péče. Zahrnuje opakované hospitalizace v rehabilitačních
ústavech, řešení zdravotních komplikací a rehabilitační ambulantní péči v místě bydliště, která však není vždy dostupná. Také
ambulantní péče především neurologa a urologa, ale i psychologa v místě bydliště má velké rezervy. Návaznou zdravotní péči
zajišťují spinální ambulance při spinálních jednotkách, které dispenzarizují své pacienty.
V současné době zajišťuje následnou rehabilitační péči pro klienty z celé republiky
Centrum Paraple o.p.s. ambulantně ParaCENTRUM FENIX Brno, Školící a terapeutické centrum Jimramov a několik nám známých
ambulantních zařízení. Klinická zájmová skupina Fyzioterapie míšních lézí při UNIFY ČR pracuje již osm let. Jejím současným hlavním
cílem je vytvořit adresář bezbariérových a profesně i technicky dostatečně vybavených zařízení v jednotlivých regionech.
V průběhu života každého člověka s postižením míchy se může vyskytnout řada komplikací. Jedná se o dekubity, spasticitu,
osteoporózu, bolesti, kontraktury, urologické komplikace, depresivní stavy a jiné. V důsledku míšního poškození a života na vozíku
dochází ke vzniku primárních či sekundárních svalových dysbalancí, přetěžovaní horních končetin a následné dekompenzaci postury
sedu na vozíku. S komplikacemi se horší úroveň funkční zdatnosti klienta a snižuje jeho nezávislost.
Aby mohl klient s postižením míchy žít aktivním způsobem života a být motivován k dodržování zásad zdravého životního stylu,
potřebuje průběžnou a dostupnou
specializovanou zdravotní a rehabilitační péči. Jen tak se může znovu zapojit do rodinného, profesního i společenského života.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Rehabilitace po poranění mozku a míchy – podněty z časopisu Veteran Administration, USA
Votava, J., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze, Ústav zdravotnických studií UJEP Ústí nad Labem
Journal of Rehabilitation Research and Development (JRRD) je odborný časopis, který vydává v USA Veteran Administration, tedy
instituce, která pečuje po zdravotní stránce o současné i bývalé americké vojáky a jejich rodiny. Časopis je vydáván v počtu 6 až 9 čísel
ročně, které obsahují až 100 odborných článků. Autory jsou z více než 70% odborníci z USA. Více než v jiných odborných časopisech
se uveřejněné články věnují rehabilitaci vojáků, především v rámci traumatologie, tedy poranění míchy, mozku, amputacím. Jiná
rozsáhlá oblast se týká nemocí chronických, především staršího věku, tedy např. cévním mozkovým příhodám, parkinsonismu,
roztroušené skleróze, diabetu. Z jiných témat se často vyskytují poruchy zraku, sluchu, psychiatrické a psychické problémy a témata
metodická. Od r. 2003 jsem členem redakční rady JRRD. Proto časopis soustavně sleduji a získaná čísla od r. 2003 až dosud jsou
dostupná na Klinice rehabilitačního lékařství v Praze. Navíc lze velkou část publikovaných prací získat na internetu na adrese http://
www.rehab.research.va.gov/hd2010.html.
Cílem tohoto příspěvku je upozornit na dostupnost aktuálních odborných informací a uvést příklady některých zajímavých prací z
období poslední 4 roků. V té době bylo vydáno 14 monotematických čísel, z nichž 6 se týkalo rehabilitaci po poranění mozku nebo
míchy. Je tedy např. probrána problematika poranění mozku od možných komplikací, přes poruchy hybné, smyslové a psychické až
po problémy při začleňování do práce, návratu do rodiny a společnosti. U poranění míchy se články zabývají např. využitím plasticity
CNS, možností funkční elektrické stimulace, účinkem cíleného cvičení a výskytem bolesti a jejím tlumením. Prezentované zkušenosti
lze využít i u nás, i když k poraněním mnohdy došlo na vojenských misích mimo území USA.
Ideály, současná legislativa a realita péče o pacienty po NCMP
Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy
Ideálem léčby postižených NCMP je rychlá prvotní diagnostika a dle ní akutní terapie, rehabilitace ještě na akutním lůžku JIP či ARO,
základní včasná rehabilitace podle typu a rozsahu postižení, následná rehabilitace až do dosažení optimálního (nebo konečného)
stavu a resocializace pacienta.
Vyhláška MZd o iktových centrech, vytvořená neurology, řeší (i když z hlediska rehabilitace nelogicky) péči v prvních týdnech. Většina
vybraných pracovišť nesplňuje požadavky této vyhl. Např. v žádném nepřibyla požadovaná rehabilitační lůžka pro pac. s NCMP a tím
také nepřibyl personál (a finance) na řádnou rehabilitaci těchto pac. Ictová centra měla napodobovat spinální jednotky, problém je
však v obrovské pestosti stp. NCMP i v počtech (akurní míšní poruchy 200 ročně, mozkové 30 tis.)
Rehabilitace po NCMP za spoluúčasti rodiny
Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy
Rehabilitace po CMP, tedy nejčastěji hemiparetiků či hemiplegiků, je náročná na odbornost i čas.
Problém je v tom, že je ji třeba provádět spíše krátkodobě ale mnohokrát denně (fyzickou i kognitivní). Někdy se zapomíná, že
pro péči o postiženou stranu, je třeba udržovat výkonnost nepostižené strany. Tato strana je důležitá i pro sebeobsluhu a také pro
vertikalizaci i nácvik chůze.Aby bylo možné tohoto všeho (a často)dosáhnout, musí se na tom podílet ZS odd.(reh.ošetřovatelství),
fyzio- a ergoterapeut (spec.rehab. + instr.ostatních) a také instruovaní rodinní příslušníci (při návštěvách či při pobytu doma).
Je spousta jednoduchých úkonů, které může vykonávat poučený laik a je škoda, pokud se nevyužívají.
Poruchy polykání po cévní mozkové příhodě
Bitnar, P.; 2Gregová, D.; 3Smejkal, M., 4Dolina, J.; 5Hep, A.; 1,2Kolář, P., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol,
2
2. LF UK v Praze, 3III. chirurgická klinika FN Motol, 4IHGEK Brno, 5Endoskopické centrum Brno
1
Poruchy polykání jsou častou avšak relativně málo diskutovanou komplikací u pacientů po CMP. Incidence dysfagií po CMP je kolem
50%-u pacientů v akutním stádiu cca 60%; v progredujících fázích 30%. Hlavním rizikovým faktorem je aspirace s následnou
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
pneumonií a malnutrice pacienta. Dysfagie po CMP je závažnou komplikací, která snižuje kvalitu života a také život ohrožuje, a proto
je třeba o ní v odborných kruzích diskutovat a hledat možnosti léčby.
Z neurologického hlediska můžeme dysfagie rozdělit na kortikální a kmenové. Porucha CNS se pak může projevit jako porucha
ve všech fázích polykacího aktu. Polykací akt lze dělit z mnoha pohledů, základně se však dá rozdělit do tří fází - fáze orální, fáze
pharyngeální a fáze esofageální. Dysfunkce v orální oblasti mohou být poruchy senzorické i motorické. Z motorického hlediska se
jako nejvýznamnější
jeví porucha buccinátorového mechanismu a porucha elevace jazyka, která hraje zásadní úlohu v iniciaci polykacího aktu. Hltanová
fáze je nejkritičtější části polykacího aktu, neboť je zde kieziologicky složitý mechanismus uzavírání dechových cest a podílí se na
něm velké množství svalů (ústní dno a ostatní suprahyoidní svaly, svaly infrahyoidní, svaly hltanu a hrtanu). Pro polykací akt a
ochranu dechových cest se jako základní kineziologický mechanismus jeví elevace a protrakce jazylky. Ale také porucha deprese
jazylky může vést k narušení polykacího aktu. Poslední fází polykacího aktu je fáze jícnová. Zde může být porušena motilita
jícnového těla, ale zejména dochází k poruše horního jícnového svěrače (HJS), který je ve spasmu (hypertonu) a brání tak přechodu
bolusu z hltanu do jícnu-žaludku. Léčebná rehabilitace hraje zásadní podíl v terapii poruch polykání po CMP. Některé studie jasně
dokládají dobrou schopnost korové neuroplasticity motorických oblastí svalů polykacího mechanismu. Po kmenových CMP je léčba
obtížnější, neboť je zde schopnost neuroplasticity nižší. Existuje vícero prací, které se zabývají důvody vzniku dysfagie po CMP a
jejich následné léčbě. Mezi nejnovější postupy patří transkraniální magnetická stimulace či elektrostimulace svalstva v oblasti
jazylky. Jsou také vypracované postupy na rehabilitaci senzorických funkcí.
V našem výzkumu se zaměřujeme na poruchu HJS. Hypertonus a špatná relaxace HJS je jednou ze základních příčin stagnace bolusu
v hltanu a zvýšení rizika aspirace u pacientů po CMP. K výzkumu využíváme jícnovou manometrii, která objektivizuje poruchy funkce
HJS. Z dosavadních výsledků se jeví, že tonus HJS má významný vztah k tonu kosterního svalstva krčního regionu. Při poklesu tonu
krčního svalstva je signifikantní pokles tonu HJS a otevření vstupu do jícnového těla. Léčebně rehabilitační intervence se proto jeví
jako vhodná i u pacientů, jejichž dysfagické obtíže jsou způsobeny hypertonem UES.
Poruchy polykání jsou velmi zásadní komplikací po CMP s velkou incidencí, a protože léčebně rehabilitační intervence zde hraje
základní roli, zaslouží si odbornou pozornost.
Vnímání subjektivní vertikály u pacientů s idiopatickou skoliózou
1
Čakrt, O.; 1Viktorinová, L.; 1Slabý, K.; 1Kolář, P., 2Jeřábek, J., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol,
2. LF UK v Praze
2
Neurologická klinika dospělých 2. LF UK a FN Motol
Úvod: Idiopatická skolióza (IS) patří mezi nejčastější strukturální deformitu páteře. Obecně IS charakterizujeme jako
trojdimenzionální deformitu páteře s posunem obratlů v rovině frontální, sagitální a transverzální. Etiologie IS není doposud zcela
známá. Dle studií provedených v minulosti (Wiener-Vacher a Mazda, 1998) může být za příčinou vzniku IS asymetrická funkce
otolitových struktur vestibulárních labyrintů. Jednou z možností jak testovat funkci otolitového systému je vyšetření subjektivní
vizuální vertikály (SVV).
Odhalení skutečné příčiny vzniku IS by mohlo vést k časnějšímu zahájení léčby a možnému zabránění progrese IS.
Cíl: Zjistit, zda existuje rozdíl ve vnímání SVV mezi zdravými jedinci a pacienty IS.
Materiál a metody: Vyšetřili jsme 23 pacientů s IS (18 dívek a 5 chlapců věk 14,5±2,5), Cobbův úhel 21, 4 º± 8,8º. Kontrolní skupinu
tvořilo 23 zdravých jedinců (18 dívek a 5 chlapců, věk 14,0 ± 2,9 let). K vyšetření SVV jsme použili „The Bucket Method“ (Zwergal et
al., 2009).
Výsledky: Mezi vyšetřenými skupinami jsme nalezli statisticky významný rozdíl (p<0,001), SVV kontrolní skupina (median 0,1º, IQR
0,0º - 0,5º), skupina pacientů (median 1,3º, IQR 0,7º - 1,9º).
Závěr: Z námi získaných výsledků je patrné, že existuje statisticky významný rozdíl ve vnímání SVV u zdravých jedinců a pacientů s IS.
Výsledky podporují hypotézu o asymetrické funkci otolitových struktur, která může mít vliv na vznik skoliotického zakřivení.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Edukativní intenzivní rehabilitační program (EIRP)
Zajíček, S., LH Běhounek, LL Jáchymov, a.s.
Jedná se o nový projekt v jáchymovských lázních cílený na pacienty s těžkým pohybovým handicapem (stavy po autonehodách
a CMP, sclerosis multiplex…). Skladba celého rehabilitačního programu je založena především na intenzivním individuálním
léčebném cvičení s fyzioterapeutem a na využití fyzikálních a vodoléčebných procedur (včetně možnosti radonové kúry). Program
má také edukativní funkci – přináší potřebné informace a nácvik doprovodné osobě (rodinný příslušník), jak s pacientem pracovat
následně po propuštění z lázní a tím zajišťuje i určitou kontinuitu rehabilitace v mezidobí, kdy pacient čeká doma na další
rehabilitační péči resp. edukace rozšiřuje možnosti správně prováděné domácí rehabilitace a ošetřovatelské péče. Bylo nutné v rámci
projektu zajistit speciální dovybavení pro rehabilitaci a ošetřovatelskou péči (zvedáky na vodoléčbě, polohovatelné lůžko, individuální
bazén, vertikalizační stůl, zajištění individuálního stravování atd.) a začít klást větší důraz na týmovou práci (lékař, fyzioterapeut,
sestra, protetik, ostatní personál). Od EIRP očekáváme především snížení funkčního handicapu pacienta či redukci jeho sekundárních
obtíží, edukaci doprovodné osoby (rodinného příslušníka) a to v prostředí lázeňského zařízení, které pro řadu handicapovaných
může být vhodnou alternativou jiného typu ústavní rehabilitace. Projekt je zahájen pro samoplátce (očekáváme hlavně zahraniční
klientelu), ale budeme usilovat o navázání smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami, aby EIRP mohli využívat naši tuzemští
pacienti v rámci zdravotního pojištění.
Post-akutní fáze iktu: směřování pacientů v účelné rehabilitaci
Moses, K., Rehabilitační ústav Kladruby
Podle: AHA/ASA-Endorsed Practice Guidelines
Management of Adult Stroke Rehabilitation Care
A Clinical Practice Guideline, Pamela W. Duncan (Stroke. 2005;36:e100.) – do přednášky bude doplněno o nové postupy z roku 2010,
2011 (Stroke).
Pacientů s náhlou cévní mozkovou příhodou je mnoho (cca 250-350/100 000 za rok) a měla by jim být poskytnuta rehabilitace včas,
účelně a v šíři, intenzitě, dávce a trvání které odpovídá stavu pacienta. A to si musíme být vědomi toho, že velmi podobně směřováni
k rehabilitaci jsou i pacienti s jiným akutním poškozením mozku (trauma, stavy po operacích mozku, stavy po intoxikacích, stavy po
anoxii mozku). Samostatným tématem je potom ambulantní a ústavní psychiatrická léčba těchto pacientů.
Prostředky k hrazení poskytované péče z veřejných zdrojů včetně všeobecného zdravotního pojištění jsou limitované. Proto bývají
i limitované požadavky na množství poskytnuté péče za den a jsou stanovované požadavky na aktivitu pacienta – protože je
vyžadován aktivní přístup pacienta k rehabilitaci a při spotřebovávání péče.
Při poskytování péče na rehabilitačních odděleních byly stanoveny v USA minimální požadavky v trvání 3 hodin aktivního se podílení
(účasti) pacienta na rehabilitaci denně ( Post-Stroke Rehabilitation Guideline No.16, AHCPR a AHRQ, Rockville, 1995).
Myslím si, že při společné snaze v odborné společnosti se nám může podařit nastavit pravidla – doporučené postupy v rehabilitaci
pacientů po akutním poškození mozku tak, aby v korelaci k těmto postupům následně byla poskytnuta přiměřená úhrada za
poskytnutou péči.
Účelné poskytování péče by nemělo být „po zásluze potrestáno“ neproplacením péče a následnou likvidací toho, kdo péči poskytuje.
I. Principy
II. Hodnocení výsledků
III. Doporučení k organizaci péče:
IV. Inpatient rehabilitation:
1. Poskytování péče cestou „Inpatient rehabilitation“ závisí na tíži postižení, schopnosti podpory ze strany rodiny/pečujících a na
preferencích pacienta nebo rodiny.
2. K poskytování péče cestou „Inpatient rehabilitation“ musí být kromě jiných splněny tyto podmínky: pacient potřebuje péči sestry,
potřebuje pravidelnou péči lékaře a potřebuje mnohotné léčebné intervence.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Péče sestry zahrnuje minimálně péči pro..
Péče lékaře zahrnuje minimálně péči pro..
Péče s použitím mnohotných intervencí zahrnuje minimálně péči pro..
V. Vyšetření potřeby rehabilitace
VI: Algoritmus postupu v rehabilitaci
Využití lokomatu v RÚ Kladruby
Zmeškalová, M., Rehabilitační ústav Kladruby
Lokomat je přístroj sloužící k diagnostice, stimulaci a terapii chůze. Využívá k tomu elektricky poháněný systém ortéz. Je založen na
bohaté zpětné vazbě. V RÚ Kladruby byl instalován v říjnu roku 2009. V provozu je 7 hodin denně a pro jeho obsluhu bylo vyškoleno
10 fyzioteraputů, kteří z časových a bezpečnostních důvodů pracují ve dvojících. V roce 2010 byl vytvořen dotazník subjektivních
pocitů klienta. Jeho výsledky jsou první zpětnou vazbou tohoto typu a na jejich základě byla zlepšena kvalita i organizace práce s
Lokomatem.
Vitamín D – základní esence našeho života?
Pikner, R., Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolismu, Klatovská nemocnice a.s.
Vitamin D patří mezi steroidní hormony. Je efekt je zprostředkován vazbou na VDR (Vitamin D receptory), které můžeme nalézt ve
většině tkání v lidském těle. Hlavním zdrojem produkce je kůže, kde vzniká účinkem UV záření a dále pak stravou. Jeho nedostatek
v těle bývá spojen s křivicí v dětství a osteomalácií v dospělosti. Intenzivní výzkum v posledních desetiletích potvrdil, že vitamin
D hraje zásadní roli v metabolizmu většiny tkání v lidském těle a jeho nedostatek ovlivňuje jejich funkci. Mluvíme tak o tzv.,
neskeletálních účincích vitaminu D, které zahrnují ovlivnění svalové síly, krevního tlaku, progresi aterosklerózy. Kromě toho však
dochází k ovlivnění imunitního systému, ovlivnění výskytu některých nádorových onemocnění.
Tato dlouho známá a znovu objevená látka tedy zásadně zasahuje do rizikových faktorů vzniku CMP a zároveň i následnou
rehabilitaci.
Cílem přednášky je vysvětlení mechanizmů účinku nedostatku vitaminu D na aterosklerozu a svalovou funkce, upozornit na vysokou
prevalenci deficitu vitaminu D, především ve starší populaci. Dále jak diagnostikovat deficit vitaminu včetně referenčních mezí a jak
deficit této esenciální látky substituovat.
Effect of rehabitation patiens with gonarthrosisin Atomic spa
Obradovic Bursac, L.; Milojkovic, D.; Pilipovic, N.; Brankovic, S., Hospital for rehabilitation Atomic spa, Gornja Trepca, Serbia
Gonarthrosis is a noninflammatory disease of the knee joint which causes damage to the articular cartilage and new bone on the
joint surfaces and edges.
Objective: Analyze the effect of rehabilitation treatment in the Atomic spa patients with gonarthrosis.
Methods: A prospective clinical study included 45 patients, average age 69 years, who met ACR criteria for knee osteoarthritis, and
in 2010 they were in the rehabilitation treatment in atomic spa for three weeks. Treatment consisted hydrotherapy in CALCIUMMAGNESIUM, hydrocarbon,oligomineral, hypothermia water (29 º C), kinesitherapy, electrotherapy, magnetic therapy and
lasertherapy. Used the following parameters before and after the completion of treatment: range of motion in the joint (flexion and
extension) ,Number of stand up per 30 seconds, Stand up and go test, Womac index and VAS (scale from 0 - 100mm).
Results: Of 45 patients 37 (82%) were women and 8 (18%) men, mean age 69 ± 12.14 years ( 20-91 years), and the average
duration of illness was 9.02 ± 7.64 years.
RIGHT LEFT
Before treatment After treatment Before treatment After treatment
flexion 84.44±11.39 92.66±9.86 88.44±11.06 94.88±8.15
extension 14±8.36 12±7.26 12.55±8.16 10.55±7.24
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Before treatment After treatment
No. Stand up per 30 sec. 3.42±3.66 4.46±4.29
STAND UP AND GO 16.95±3.80 14.40±3.59
WOMAC 2.97±0.57 2.31±0.57
VAS 63.77±9.11 71.33±9.67
Statistical analysis, Student t test, it is determined that the obtained difference value in knee flexion before and after treatment, and
left and right, and the number stand up per 30 sec. statistically highly significant (P
Conclusion: The data analysis showed that the use of Atomic spa rehabilitation therapy for three weeks in patients with gonarthrosis
beneficial effect on reducing pain, increasing mobility and functionality that facilitate the activities of daily living.
Panat – léčebná metoda M. Johnstone s nafukovacími dlahami + praktická ukázka
Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha
PANat = Pro - aktivní léčebná Aplikace v Neurorehabilitaci
Skotská fyzioterapeutka Margret Johnstone začala v období šíření polia pracovat se základní myšlenkou ve smyslu proaktivního
opatření: 1. ke stabilizaci ochrnutých /paretických/ končetin během cvičení, 2. k výcviku síly bez kompenzačních patologických
souhybů a 3. k prevenci kontraktur. Její pionýrský přínos pro neurorehabilitaci byl oceněn v roce 1990 od UK Chartered Society of
Physioteherapy. Již během 80. let se rozšířilo její cvičení s nafukovacími dlahami za hranice Evropy a stalo sejedním z důležitých
konceptů léčby u pacientů po CMP a s dalšími typy mozkových hybných poruch jako např.DMO , posttraumatické mozkové léze,
roztroušená skleróza, hydrocefalus, spina bifida, dále equinovarus,revmatické a artrotické kloubní bolesti. Po smrti zakladatelky v
roce 2006 byla metoda aktualizována dle nejnovějších neurovědeckých výsledků a přejmenována v Update 2007 na metodu PANat.
PANat je specifické polohování a senzomotorické cvičení pasivního i aktivního charakteru s pomocí nafukovacích dlah s cílem
zprostředkovat pacientovi možnost motorického učení dle jeho zájmu a životní situace.
Nafukovací dlahy Urias a další pomůcky speciálně vyvinuté pro PANat používáme tehdy, jestliže chceme umožnit pohyb bez
nežádoucí kompenzace a pokud možno i bez taktilního zásahu terapeuta. PANat umožňuje pacientovi samostatný, motivující a
repetitivní trénink i v domácím prostředí. Tím se zvyšuje nejen samotné zotavení postiženého, ale také ekonomická efektivita léčby.
Metoda PANat se v České republice dosud v rehabilitaci systematicky nepoužívá, přestože zájem o nákup dlah a jejich odbornou
aplikaci stále roste. Výsledky v praxi podnítilo odborníky z nemocnic, lázní, LDN, dětských stacionářů, Rané péče a pečovatelských
organizací k hlubšímu využívání dlah a začaly se na mě jakožto prodejce obracet s prosbou proškolení. Protože to vyžaduje znalého
školitele, který v ČR chyběl, rozhodla jsem se naučit se PANat cíleně v lektorském výcviku pro fyzioterapeuty i ergoterapeuty ve
Švýcarsku. První školení PANat v ČR jsem vedla v roce 2008 a 2010. Na rok 2011 je plánován kurz v Institutu SRT,viz.www.isrt.cz
VŠEOBECNÝ PŘÍNOS PANat:
•prevence a léčba kontraktur
•snížení svalového tonu
•uvolnění desmogenních struktur, šlach a myofascií, zvětšení jejich protažitelnosti
•tlumení patologické práce CNS, např. napínací reflexy,ataktické a dystonické projevy, tremor, klonus, dráždivost
•pozitivní ovlivnění mikrocirkulace v postižených tkáních, snižuje otoky
•zesiluje smyslové vnímání (neglektsyndrom)
•usnadněná péče a polohování pro ošetřující personál a rodinné příslušníky
•CNS registruje nové posturální držení těla, snadnější tvorba paměťové stopy
•držení končetiny v dlaze ve fyziologickém postavení navozuje v CNS fyziologickou reaktivitu dalších částí myofasciálních a funkčních
řetězců
•snadný nácvik komplexních pohybových stereotypů a strategií.
•využití při Vojtovi, Bobathovi,PNF
•Podpora ontogenetického vývoje
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Synergická reflexní terapie v léčbě mozkových hybných poruch
Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha
Přes veškeré vědecké pokroky a nové klinické znalosti, nepřináší léčba mozkových hybných poruch vždy uspokojivé výsledky;
zvláště pak problematika důsledků spasticity a hypotonie jsou v odborných kruzích stále diskutována a hledají se nová řešení.
Ani s dnešními dostupnými rehabilitačními metodami nelze vždy zvrátit prognózu vývoje neurologické poruchy a rozvoj jejích
ortopedických následků.
Přestože běžně používané fyzioterapeutické intervence jako např. Vojtova a Bobathova metoda, PNF nebo TherapyMaster, přináší do
jisté míry normalizaci svalového tonu a kloubní funkčnost, vyvinou se u těžších centrálních poruch postupem času myofibrotické a
myosklerotické změny, které se přenáší i na další myofasciální struktury a vznikají desmogení i artrogení kontraktury, které vedou
k decentralizaci kloubů, k jejich funkčním poruchám a mnohdy i k bolestem. Zpětnovazebně tyto patologické strukturální změny
determinují práci již primárně narušeného CNS. U neurovývojových poruch platí, že funkce určuje strukturu a později, že struktura
determinuje funkci. V Rusku a později v Německu se cíleně touto problematikou začal zabývat v devadesátých letech min. st. ortoped
a traumatolog Dr. Waldemar Pfaffenrot, který vytvořil léčebný koncept mobilizací a manipulací pro specifikum mozkových hybných
poruch a nazval jej Synergická reflexní terapie (SRT).
SRT je manuální terapie, která slučuje nové reflexní prvky Dr. Pfaffenrota s vybranými a modifikovanými prvky z několika reflexních
terapií jako např. myofasciální technika, mobilizace popř. manipulace, akupresura, reflexní terapie zón plosky nohy, ruky a reflexních
zón na hlavě, jakož i některé prvky z osteopatie. Kombinace těchto technik aplikovaných současně během jednoho ošetření přináší
synergický efekt, který se projevuje vzájemným navýšením účinků a komplexní působností. Prokazatelně nejvyšší účinnost (56%)
vykazuje SRT ve snižování deficitu kloubní hybnosti a v prevenci subluxace kyčlí, dále je účinná v normalizaci zakřivení páteře,
ve zkvalitnění koordinace pohybu a jemné motoriky, zlepšuje koncentraci, polykání, mluvení, psaní, hypersalivaci, obstipaci a
odstraňuje bolesti. Bezprostředně po SRT se zrychlují a zkvalitňují reakce při Vojtově metodě nebo jiných cvičení, podporují se
výsledky v logopedii a ergoterapii.
SRT pozitivně podporuje fyziologické automatické strategie posturálního chování a usnadňuje hybnost.
SRT by se dala definovat jako interdisciplinární, preventivní a pro fyzioterapii podpůrná manuální léčba, která zmírňuje či odstraňuje
sekundární důsledky primární neurologické léze na pohybovém aparátu, a tím zlepšuje podmínky pro uplatnění volní motoriky a
hlubokých posturálních systémů automatického řízení z CNS.
SRT léčí s ohledem na integraci funkcí centrálního nervového systému, ale není aktivním cvičením.
SRT vyučuji 10 let, během kterých získalo certifikát cca 700 odborníků. V Institutu SRT jsou na rok 2011 vypsány 15 denní kurzy SRT.
Více na www.isrt.cz
Posterová sekce
Systémový lupus erytematodes s postižením CNS – kazuistika
Ištvánková, E.; Jarošová, H., Revmatologický ústav Praha
Pacientka 57 let, s diagnózou systémového luxusu erytematodes (SLE). Od roku 1995 první příznaky postižení CNS, epileptické
paroxysmy typu grand mal. V roce 1998 první transitorní ischemická ataka, v roce 2002 recidiva (zjištěna i arteriální hypertenze).
Trpěla bolestmi drobných kloubů rukou a kyčlí, diagnostikován Raynaudův fenomén. V roce 2000 zjištěna pozitivita přímého
Coombsova testu. Při dalším vyšetření pozitivita ANA, ACLA. Dále mírná renální insuficience. Proto odeslána do Revmatologického
ústavu. 4. 7. 2002 první hospitalizace v Revmatologickém ústavu, kde diagnostikován SLE podle čtyř kritérií (artralgie, hemolytická
anémie, pozitivita ANA), postižení CNS (klinické reziduum, nález na MR). Byla potvrzena incidentní renální insuficience v souvislosti
s antifosfolipidovým syndromem, ten prokázán na základě pozitivity všech kriterií. V rámci neurologického vyšetření absolvovala
MR mozku, kde popsány vícečetné ložiskové změny ischemického charakteru. Na pohybovém aparátu je postižení vyjádřeno nejvíce
v oblasti drobných kloubů rukou, v ramenních a kolenních kloubech, na hrudní páteři. Po mozkových příhodách reziduum v oblasti
n. facialis (centrální postižení) a přetrvává smíšená porucha řeči. Dcera 21 let je sledována v Revmatologickém ústavu z důvodu
podezření na dědičnost choroby. V současné době se subjektivně cítí zdráva, ale byla zjištěna přítomnost ANA protilátek a pozitivita
aCL, B2GPI, mírná lymfopenie.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Postižení CNS u revmatických chorob
Jarošová, H.; Ištvánková E., Revmatologický ústav Praha
Některé revmatické choroby postihují centrální nervový systém. Mezi nejčastější bývá postižení CNS u systémového lupusu
erytematodes – postižení u 60-80 % nemocných. Postižení mozku je buď difúzního charakteru s manifestací psychiatrického typu
nebo ložiskové postižení s prezentací cévní mozkové příhody. Celkem je popsáno 19 typů neuropsychiatrického postižení. Postižení
CNS u lupusu může být i prvním příznakem onemocnění.
Další skupinou nemocí, postihující CNS jsou vaskulitidy.V roce 1992 byl schválen jednotný způsob rozdělení primárních systémových
vaskulitid. Jsou řazeny do tří základních kategorií dle velikosti dominantně postižených cév:
- velké cévy (aorta)
- středně velké cévy - polyarteritis nodosa klasická (bez glomerulonefritidy)
- malé cévy, jedná se o Wegenerovu granulomatózu, syndrom Churga a Straussové a mikroangiopatická polyarteritis noosa s
glomerulonefritidou. U malých cév přichází do úvahy Henochova a Schenleinova purpura a leukocytoklastická vaskulitida.
Jednotkou s možným častým postižením CNS je antifosfolipidový syndrom.
Možnosti využití Aquaterapie u spinálních pacientů
Sulková, I., Centrum Paraple, Praha
Možnosti využití Aquaterapie u spinálních pacientů
Využití vodního prostředí pro léčbu, nebo zmírnění obtíží je známo tisíce let. Prameny ukazují, že ve starém Egyptě bylo využíváno
vodního prostředí pro léčbu některých onemocnění,v Indii se používaly vodní lázně pro snížení horečky již v 15. století před naším
letopočtem a ve starém Řecku a Římě existoval propracovaný systém lázní sloužící nejen k očistě, zotavení a léčbě válečných zranění.
Na začátku 20. století se začaly objevovat první metody využívající cvičení ve vodě k rehabilitaci a během posledních několika
desetiletí pak došlo k výraznému rozvoji Aquaterapie (cvičení ve vodě) jako součásti uceleného rehabilitačního procesu.
V současnosti existuje velké množství metod (např. Bad Ragaz, Watsu, Halliwick, Burdenko, AiChi....), jejichž autoři propagují cvičení
ve vodě především s cílem zefektivnit a zkrátit stávající rehabilitační péči. Některé metody jsou používány již desítky let a prošly
dlouhým vývojem, zatímco další metody jsou nové a svědčí o prudkém rozvoji této oblasti. Především v posledních desetiletích se
začalo objevovat mnoho nových konceptů cvičení ve vodě v oblasti fitness i terapie. Celá řada metod, které byly původně používané
při cvičení na suchu se přesouvá do vody a využívá pozitivních účinků vodního prostředí na lidský organismus.
Zatímco u nás se můžeme s cvičením ve vodě setkat převážně v lázních a rehabilitačních ústavech, ve formě skupinového cvičení,
v západní Evropě a USA je Aquaterapie často používána jako metoda individuální terapie. Aquaterapie nabízí široké terapeutické
možnosti i u nejvíce postižených spinálních pacientů. Vodní prostředí má řadu pozitivních účinků na lidský organismus a klientům
trvale upoutaným na invalidní vozík umožňuje provádět pohyby, kterých by na suchu nebyli schopni. Vlivem vztlakové síly je ve vodě
možné nacvičovat také stoj a chůzi v odlehčení a to i s pacienty se závažnějším postižením. Přes všechna pozitiva je řada faktů, které
je nutné při indikaci Aquaterapie zvážit. Každou cvičební jednotku je pak třeba přizpůsobit individuální potřebám a stavu pacienta.
V centru Paraple je Aquaterapie používána jako součást komplexního rehabilitačního programu u klientů se všemi výškami lézi. Cviky
jsou voleny podle konkrétních terapeutických cílů stanovených multidisciplinárním týmem. Terapie probíhá formou individuálního
cvičení v bazénku s teplotou vody 31-32°C a jsou při ní využívány prvky různých metod, tak aby bylo co nejlépe dosaženo zvoleným
cílů.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
Download

PROGRAMOVÝ SBORNÍK - congressprague