Úvodní slovo
Vzdělanostní společnost
Č
O PROJEKTU
Jak popularizovat výsledky vědy
pro studenty a žáky SŠ & ZŠ?
Popularizační workshop Vysoké školy podnikání
»Přírodní vědy a nové technologie v životním prostředí«
Letní škola lektoři z »HELLO« provázeli žáky výzkumnými ústavy
Badatelská soutěž v »ZŠ HELLO«
Mladí vědci bádali v Zoo Ostrava
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH VĚDCE
Jak jsem se stal vědcem
Rozhovor s prof. Zamarským, CSc. 2. díl
Cesta lékaře k vědě vede přes osudy lidí
Doc. MUDr. Pavel Zonča, Ph.D., FRCS
CO SE DĚJE VE VĚDĚ
Kdo spravuje informace o lesích v ČR a kde je naleznete?
»Ústav pro hospodářskou úpravu lesů«
Co připravují v Akademii věd? Týden vědy a techniky
Víte, kolik je v Ostravě bezdomovců?
»ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.«
Odpadářské řešení Nerudovské otázky „Kam s ním?“
»Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.«
Zkušenosti vědců ze zahraničních stáží
»Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.«
Geologem v neexistující zemi
»Ústav geoniky Akademie věd ČR«
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
O výzkumu zvěře v ostravské zoologické zahradě
PRO PEDAGOGY
Hudební výchova jako předmět
nabízející více než jen 45 minut vyučovacího času
Kreativní pedagogika – cesta výuky ve 21. století
HRAVÁ STRÁNKA
Water is everywhere!
PLÁNOVANÉ AKTIVITY
4
5
6
8
9
10
12
14
15
16
17
Poznej tajemství vědy
číslo 2/2014
ročník I.
Vychází čtvrtletně
Vydává
Centrum regionálních věd a technologií,
při vědecko-výzkumné organizaci
ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.
Švabinského 1749/19
702 00 Moravská Ostrava
Tel.: +420 596 112 649
http://accendo.cz
Redakce
Ing. David Kubáň (šéfredaktor)
[email protected]
Bc. Andrea Hrušková (odpovědný redaktor)
[email protected]
Mgr. Martina Baranová (redaktor)
[email protected]
Redakční rada
Prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc.
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.
Ing. Hana Doleželová, Ph.D.
Ing. et Mgr. Tereza Pestečková
18
Grafika a sazba
19
Ing. David Kubáň
Jan Drobisz
20
21
22
23
24
26
asto jsme se domnívali a byli
jsme zaníceně přesvědčeni, že
všemožné problémy naší společnosti se vyřeší, jakmile se většímu
počtu lidí uvolní cesta k co nejvyššímu vzdělání. S tímto tvrzením nepřicházeli pouze politici a novináři,
ale také četní odborníci. Argumenty byly tak přesvědčivé, že
nedávaly možnost se mýlit. Je žádoucí, aby co nejvíce lidí získalo vzdělání, po kterém touží a čím kvalitnější takové vzdělání
bude, tím lépe. Právo každého na vzdělání by mělo být jednou
z největších priorit, pokud vůbec chceme být a zůstat kulturní zemí nebo společností. Pokud však přihlédneme k tomu, že
přesně totéž se tvrdí v zemích, které již dávno brány vysokých
škol ve srovnání s námi doširoka otevřely, zůstáváme na rozpacích. Právě díky jejich zkušenosti víme, že ani zdvojnásobení podílu vysokoškoláků v populaci, oproti našemu dnešnímu
stavu, existující problémy s nízkou konkurenceschopností či
vysokou mírou nezaměstnanosti u nich a jak se ukázalo, ani
nikde jinde, zatím nevyřešily. Pomůže nám tedy skutečně další
rozšiřování vzdělanosti k většímu růstu a povznesení společnosti
k vyšším principům?
Měli bychom však racionálně zhodnotit představy těch, pro
které je heslo vzdělanostní společnosti kouzelným zaklínadlem
a návodem na řešení snad úplně všech problémů, které dnes
společnost trápí. Naopak, spolu s dalším nárůstem vzdělanosti,
tím není míněno jen zvyšování počtu osob s VŠ diplomy, ale
i jednostrannému přepěstovávání mentálních schopností, se
vynoří problémy nové, o nichž velice dobře vědí právě v těch
zemích, jež pokročily v budování vzdělanostní společnosti dále
než my. Zastírat si tyto problémy by bylo známkou absence
schopnosti učit se. A na absenci takové schopnosti vzdělanostní
společnost rozhodně žádná kultura nepostavila.
Lidská společnost se nepochybně posunula do nové fáze svého
vývoje, která na piedestal svých hodnot staví vědění a poznání.
V této souvislosti se hovoří o společnosti vědění (tzv. knowledge
society). Na hodnotě nabývají informace, neboť ten kdo je vlastní, má oproti ostatním převahu v poznání, z níž mu plynou
jisté benefity (ať už finančního, či jiného charakteru). Toto má
za následek doslovně „honbu“ za informacemi. Jak to známe
z ekonomiky, kde je poptávka, tam je i nabídka a v kombinaci
s rozvojem počítačových technologií se dnes na celou společnost valí záplava informací větší, či menší kvality, kterou společnost směle přijímá s radostným očekáváním zvýšení úrovně
vlastního poznání. Je v těchto informacích ale skryto skutečné
poznání? Dnešní student se potýká nikoliv s problémem nedostatku studijních materiálů, jak tomu bývalo dříve, ale se schopností najít a odhalit správnou informaci, která mu pomůže dojít
do nutné podstaty životního poznání.
Stávající vzdělávací systémy za výše uvedeným vývojovým trendem značně pokulhávají. Namísto toho, aby svým svěřencům
a potažmo celé společnosti poskytly cenné vodítko, jak zvýšit
své poznání a vědění, mnohdy často představují široký informační kanál poznatků o daných tématech, jejichž důslednou
znalost následně vyžadují - bez zkoumání toho, zda student
pochopil meritum věci a je schopen sám svou poznatkovou
základnu dále rozvíjet, příp. aplikovat do životní praxe. Není
však tato jednostranná vzdělanost rozvíjející pouze rozumové
schopnosti klouzáním po skleněné kouli? Vždyť přece s dosažením vyššího titulu se automaticky nestáváme lepším člověkem. Naše společnost se se zvyšujícím se počtem vysokoškolsky
vzdělaných lidí nestává společností na vyšší úrovni - kulturnější, empatičtější, zralejší – společností lidí toužících po vyšších
cílech života samotného. Základ je zcela jiný.
Klíčový pro výstavbu vzdělanostní společnosti je osobnostní
rozvoj každého jedince založený na vlastním chtění, na touze
po poznání. Ve vzdělávacím systému je pak stěžejní osoba vyučujícího/pedagoga, jehož úkolem není trestat za nevědomost,
či chybnou znalost, ale být průvodcem celého děje. Přivádí studenty ke zdroji vědění a motivuje je k jeho čerpání. Náš projekt
k tomuto představuje příležitost, neboť už samotný název „Poznej tajemství vědy“ indikuje snahu všech zapojených partnerů
rozvíjet touhu mladé generace po poznání. Bez změny myšlení
tvůrců vzdělávací politiky ve státě a dalších stěžejních aktérů vzdělávacího systému však naše pohnutky zůstanou pouhou ideou. 
–doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.–
»Ředitel vědecko výzkumné organizace
ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.«
Tisk
REPRONIS, s. r. o.
Teslova 873/2
702 00 Ostrava, Přívoz
Časopis najdete v elektronické podobě na
portálu http://tajemstvi-vedy.cz/casopis
Projekt »Poznej tajemství vědy«
s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/45.0019
je spolufinancován z Evropského sociálního
fondu prostřednictvím Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státním
rozpočtem ČR.
ISSN 2336-4254
MK ČR E 21730
3
Projekt »Poznej tajemství vědy«
Projekt »Poznej tajemství vědy«
Jak popularizovat výsledky vědy
pro studenty a žáky SŠ & ZŠ?
V rámci projektu vytváří experti
předních českých výzkumných pracovišť ve spolupráci s pedagogy
30 tematických výukových modulů
v oblasti přírodních a technických
věd a technologií s cílem podpořit
zájem žáků ZŠ a SŠ o vědu a výzkum v Moravskoslezském kraji.
Ústředním tématem výukových
modulů je udržitelné hospodaření
se složkami v krajině, které vede
ke snižování zranitelnosti území
a optimálnímu využívání jeho potenciálu. Moduly budou připravovány v souladu s myšlenkou badatelsky orientovaného vyučování,
budou testovány ve školní praxi
a mohou tak být přímo využity ve
výuce nebo dobrovolném kroužku.
Moduly budou k dispozici v červnu
2015, včetně elektronické verze na:
http://tajemstvi-vedy.cz
N
áš každodenní život je značným
způsobem ovlivněn vědeckými
poznatky. V současné proměně
společnosti v globální civilizaci většina
klíčových prvků hluboce závisí na vědě
a technice. Zároveň se ale zvyšuje náročnost a složitost vědeckých postupů, která
má za následek, že světu vědy a techniky
téměř nikdo nerozumí - s výjimkou vysoce specializované a od společnosti skoro
izolované skupiny vědců/výzkumníků.
Nástrojem pomáhajícím překlenout narůstající propast mezi společností obecně
a světem vědy je její popularizace.
Cílem popularizace vědy a vědeckých poznatků je poskytnutí informací široké veřejnosti za účelem rozšíření obecného povědomí o vědě a její užitečnosti a zároveň i snaha
o podnícení zájmu společnosti o vědecké
obory. Právě společnost zvyšuje legitimitu
financování vědy z veřejných rozpočtů a pomáhá tak zajistit kvalitní lidské zdroje pro
vědu a výzkum (pomoc mládeži při volbě
povolání – potenciální vědec) a všeobecně přispívá k růstu vzdělanostní úrovně
ve společnosti. Popularizace výstupů základního výzkumu je pro veřejnost jeho
jediným výstupem.
4
Popularizátorem vědy nemusí být vždy
jen vědecký pracovník, musí však dobře
rozumět tomu, co propaguje. Proces prezentace a osvojování si vědeckých/technologických poznatků zaměřený na širokou
škálu vrstev společnosti (širokou veřejnost,
děti a mládež, podnikatele, politiky atd.)
se dá přirovnat k pyramidě, jejíž základnou je zapojení vědy, vědeckých poznatků a přístupů do formálního vzdělávání.
Úspěšným nástrojem je badatelsky orientované vyučování.
Popularizační workshop »Vysoká škola podnikání«
»Přírodní vědy a nové technologie v životním prostředí«
Příprava tohoto typu výuky je náročná,
musí být pojímána komplexně jako projekt a zodpovědět následující otázky:
◆ Proč? (Cíl výuky)
◆ Kdo?(Kapacita pedagoga)
◆ Koho? (Kapacita žáků/studentů)
◆ Kde? (Výuka ve třídě, laboratoři,
či v terénu)
◆ Jak? (Jaké využít metody, pomůcky, podklady)
◆ Kdy?(Správné načasování témat v kontextu ostatní probírané
učební látky a duševní schopBadatelsky orientovaná výuka je činnost penosti žáků)
dagoga a žáka zaměřená na rozvoj znalostí,
Moduly musí být vnitřně konzistentní,
dovedností a postojů na základě aktivního
od obecného cíle modulu
a relativně samostatného poaž ke konkrétnímu cíli
znávání skutečnosti žávzdělávací aktivity.
kem, kterou se sám učí
Vzdělávací aktiviobjevovat a objevuty v návaznosti
je. Tento způsob
postupně rozvýuky vychází
víjí schopz principu
nost žáků
zvyšující se
zapamatoschopnosti
Poznání
vat si pojžáků osvojit
&
my a porosi probíraznalost
zumět jim,
né téma při
snižujícím
aplikovat je
se stupni abdo reálného
strakce – je
světa, analydokázáno, že si
zovat a hodžáci zapamatují
notit jejich propouze 10 % z toho,
jevy v prostředí
co čtou, 20 % z toho, co
a následně vytvářet
slyší, ale až 90 % z toho, co
vlastní výzkumné otázky
skutečně dělají, z reálného prožita hledat nová řešení.
ku. Smyslem badatelsky orientované výuky
není připravit žákům „experimenty“, či jiné
výzkumné aktivity dle předem stanoveného
postupu, ale ve vytváření vhodných situací,
které žákovi umožní samostatně objevovat nové skutečnosti, vytvářet si vlastní
postupy, volit vlastní metody a nástroje,
které následně vedou k rozšíření jeho po- Při současné záplavě informací a dat muznání. Jedná se o aktivní proces reflektu- síme chápat a třídit tyto informace dle výjící přístupy vědců ke zkoumání a bádání znamu a tím je přeměnit ve znalost, která
v přírodě. Žákům není „servírováno“, co je základem pro provedení úspěšné akce
si mají myslet, co mají dělat, ale je jim daného záměru s minimálním rizikem.
ukázána cesta jak dojít k vlastním poznat- U žáků musí být rozvíjena schopnost vikům, jak si utvářet vlastní názor, tak aby dět vnitřní podstaty věcí, rozlišit vnitřní
získané znalosti a dovednosti mohli kdy- a vnější analogie, strukturovat děj a chápat
koliv aplikovat i v jiných oblastech života. kauzalitu vývoje objektů včetně extrémů. Badatelsky orientované vyučování
DATA
INFORMACEZNALOST
AKCE
V
nování ukázala Ing. Hana Doleželová, Ph.D.,
e dnech 17. − 18. června se na Vymožnosti tvůrčího a zároveň zábavného sesoké škole podnikání, a. s. uskuznamování s výsledky vědeckého poznání.
tečnil v pořadí již druhý vzdělávací workshop. První den byl věnován
Druhý den workshopu byl věnován převýznamným setkáním odborníků z ČR
dávání uvedených témat učitelům základi zahraničí, na kterém bylo předneseno mnoho zajímavých příspěvků k danému tématu. Prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc., z Uni- ních a středních škol a především diskusi
verzity Palackého v Olomouci seznámil o tom, co z nich je pro studenty a žáky
Úvodní zamyšlení o smyslu vědeckého účastníky workshopu s aktuálním pohle- zajímavé, jakou formou jim poznatky přebádání s ohledem na přírodní vědy a nové dem na téma nanotechnologie. Zjistili dávat a jak u nich vzbudit zájem o přírodtechnologie přednesl prof. Ing. Vítězslav jsme, že nás provázejí v našem životě na ní a technické vědy. Všechna vystoupení
Zamarský, CSc., z Vysoké školy podnikání. každém kroku, aniž si to uvědomujeme. byla hodnocena učiteli velmi pozitivně,
Jsou využity v našich tenisových raketách, zejména schopnost expertů vysvětlit na
Problematikou moderního zemědělství snowboardech, automobilech. Na toto konkrétních příkladech velmi obtížné
v současném světě se zabýval doc. Ing. téma plynule navázal prof. Ing. Petr Mar- téma, aby bylo srozumitelné a přenositelJosef Hurta, CSc., z Univerzity T. Bati tinec, CSc., s příspěvkem, který si všímal né na cílovou skupinu žáků.
ve Zlíně. Velmi poutavě představil nové světa na rozhraní nano- a mikro- světa.
Třetí den čtyři skupiny senior expertů se
technologie pěstování plodin v zahraničí
i v našich podmínkách (kapénkové za- Mimořádně zajímavé bylo vystoupení zahraničními účastníky navštívily 12 závlažování, hydroponní pěstování, nové Ing. Julény ze Slovenska, která nás pře- kladních škol různého zaměření v Moravgenerace skleníků, ...). Zajímavé byly i in- svědčila o tom, že kybernetika a umělá in- skoslezském kraji. Z toho se odvíjel i zájem
formace o využití půdního fondu v ČR, teligence mohou být vykládány zajímavě, o problematiku. Celkově lze konstatovat,
nízké soběstačnosti naší země v produkci srozumitelně, a dokonce hravě. Její učen- že zájem žáků byl překvapivě vysoký, což
dokládá i velké množství kvalitních otápotravin, nevhodné struktuře našeho jí- livé zvířátko zaujalo opravdu všechny.
zek z jejich strany. Senior a junior experty
delníčku a v neposlední řadě i nejnovější
údaje o tom, jak je česká populace obézní. První blok workshopu byl uzavřen někte- naopak překvapila poměrně vysoká znarými konkrétními průměty rozvoje pří- lost faktografie probírané tematiky.
O významu a nesmírné hodnotě půdy ho- rodních a technických věd do dalších obvořil slovenský odborník prof. Ing. Juraj lastí, např. kultury a školství (Ing. Lukasz Doufejme, že podobně zajímavé budou
Wroblewski, Ph.D., a prof. Ing. Miroslav i další workshopy, které se v rámci projekHraško, DrSc.
Kaloč, CSc.). Na příkladu prostorového plá- tu uskuteční. –Mgr. J. Skipala–PaedDr. J. Mezuláník, CSc.–
»VŠP«
–Ing. H. Doleželová, Ph.D.– »ACCENDO«
5
Projekt »Poznej tajemství vědy«
Projekt »Poznej tajemství vědy«
Týden letní vědecké školy
V
ýbuchy, testování v požární štole, chemickém pokusy, zkoumání
toxicity vody … takové - vskutku
netradiční - prázdniny připravilo Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello
dětem na příměstském táboře s badatelskou
tematikou, a to v rámci projektu Poznej tajemství vědy. To zaujalo 30 zvídavých dětí
z ostravských základních
škol, jejichž rodiče nemuseli
vynaložit za tábor žádné peníze, protože celý pobyt byl
pro všechny zdarma.
Děti navštívily různé
vědecko-výzkumné
ústavy a organiza-
Všechny zajištěné stopy a sestavený portrét
podezřelých si pečlivě zapsaly do svých badatelských deníků a průkazů malého vědce.
A nejen to. Dále si připravily dlouhodobé
pokusy, kterými si například ověřovaly naklíčení rychle rostoucích rostlin. Pokoušely
se prokázat vznik CO2 při kombinaci různých potravin s vodou. Odpoledne pak děti
navštívily vědecko-výzkumnou organizaci
ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum,
kde upravovaly vlastní fotografie v grafickém programu Adobe Photoshop.
ce a poznávaly práci odborníků. Ti se
jim snažili přiblížit svou práci a vzbudit
v nich zájem o studium technických obo- V úterý a vlastně každý den ráno i odpolerů. Vedle vědeckého bádání měly děti také dne děti kontrolovaly dlouhodobé pokusy
čas si odpočinout při tradičních táborových a vedly si o nich podrobné záznamy. Pak
hrách, soutěžích, sportu, ale i u táboráku. odjely ze základní školy Hello do Ústavu
Po celou dobu se o ně staralo šest vedoucích, geoniky – pracoviště Akademie věd ČR, kde
takže dětem nikdy nic nechybělo. Snad jen se seznámily s geologickým oborem geonika (s vědou zkoumající procesy vyvolané
čas na další a další pokusy!
lidskou činností). Děti přímo v laboratoři
poznávají přístroje a učí se rozlišovat horniny (např. pomocí kyseliny chlorovodíkové,
kterou kapaly na horniny a hned si ověřily
reakci - vápenec bublal, ostatní horniny zůHned první táborový den se děti ponořily staly beze změny). Mladí badatelé se učili
do světa vědy. Děti se rozdělily do tří soutěž- poznávat horniny, vyzkoušeli si šupleru
ních týmů, které se okamžitě vžily do práce (posuvné měřítko) a měřili výšku, hmotforenzních expertů a zapojily se do celotábo- nost, průměr, pórovitost, složení; dokonce
rové hry Vyšetřování vraždy prof. Bouchara. počítali pomocí vzorečků i jejich hustotou.
2. den – Úterý
Jak šel týden?
1. den – Pondělí
Odpoledne už strávili v základní škole Hello
jednak vyšetřováním vraždy prof. Bouchara a pak pod dohledem lektora letní školy
prováděli sami pokusy: například zjišťovali
zbarvení kapalin dle závislosti na PH pomocí odvaru z fialového zelí nebo zkoumali vodivost vody na základě její slanosti. Tyto pokusy sklidily nemalé nadšení všech badatelů.
Na závěr dne mohly děti zúročit své poznatky
z geoniky v další soutěži, v níž zvítězil například ten, kdo správně odhadl váhu různých
předmětů či látek: hřebíků, papíru, mouky,
černého uhlí; dále kdo odhadl půl litru vody
či dovedl určit půlmetrovou délku provázku.
6
lektoři z »HELLO« provázeli
žáky výzkumnými ústavy
3. den – Středa
Třetí den letní školy strávily děti ve Vědecko-výzkumném uhelném ústavu v Radvanicích a v doprovodu natáčecího štábu
České televize v tamních zkušebních laboratořích viděly, jak se testuje hořlavost
různých materiálů. Dozvěděly se také, že
takové testování může například při práci
v hlubinných dolech či při práci hasičů a záchranářů zachránit život.
Hlasité projevy nadšení doprovázely testy
výbušnosti některých látek, které v prašném skupenství samy děti odpalovaly pomocí speciálního přístroje. Zjistily tak, že
lze v takovém skupenství odpálit i některé
potraviny (rozemleté na prach), jako například polohrubou mouku či mletý cukr.
Nejsilněji a nejbarevněji vybouchl prach hliníku. Odpoledne prováděly děti pokusy už
zcela samy pod vedením lektora letní školy.
Zkoumaly například povrchové napětí vody,
barevné srážecí reakce, gyroskop a dělaly
pokusy s těžištěm.
Později pokračují mladí detektivové ve
vyšetřování vraždy. To se však dostalo do
slepé uličky; vyšetřovatelé museli navštívit
i kartářku, jenže ta jim nepomohla. Policisté
Rychlík a Myslík tedy hledali stopy ukryté
v šifře a tajemných Mandalách.
4. den – Čtvrtek
Ve čtvrtek čekala děti objevná cesta do Výzkumného ústavu vodohospodářského do
Dětmarovic, kde díky výkladu zjistily, co
tento ústav vlastně zkoumá a proč.
Největší zážitek byl pro všechny unikátní
přístroj - toximetr - využívající živé perloočky k měření toxicity vody; v pravidelných
intervalech nabírá z řeky vodu a ta prochází přes nádobu, kde jsou perloočky. Tito
mikroživočichové jsou extrémně náchylní
na jakoukoliv toxickou změnu. Jsou proto
vhodným indikátorem pro toto měření. Do
počítače se zadá počet perlooček (v našem
případě to bylo 12). Počítač neustále sleduje
a zapisuje jejich pohyb. Ve chvíli, kdy se přestane třeba jen jedna perloočka pohybovat,
počítač toto zaznamená, oznámí poplach na
ústřednu a automaticky uloží vzorek vody
do připravené nádoby. Tyto vzorky ukládá v pravidelných intervalech vždy do jiné
nádoby. Pracovníci na základě odeslaného
poplachu pak přijedou a vzorky dále zkoumají v chemických a biologických laboratořích. Děti si prohlédly Perloočky i pod
mikroskopem, prováděly odběry vzorků
a měření obou povrchových vod. Vyplňovaly odběrový protokol (děti měřily teplotu,
PH, tvrdost vody apod.) a v neposlední řadě
zkoumaly průtok vody karvinského potoka
pomocí polystyrenových lodiček.
Odpoledne se děti opět věnovaly pokusům
pod vedením lektora: pozorovaly barevné
změny za pomocí fenolftaleinu, hoření jako
důkaz objemu kyslíku ve vzduchu, sloní
pasta-reakce jodidu draselného a peroxidu vodíku, horký led-příklad exotermické
reakce s octanem sodným. A protože děti
chtěly zažít pravou táborovou atmosféru,
zůstaly na noc tentokrát ve škole Hello. Vedoucí pro ně přichystali táborák, na němž si
všichni opekli špekáčky, a protože pokusů
se nemohli nabažit, ještě jeden vyzkoušeli
večer - a to faraonův had - tedy hoření směsi
z jedlé sody a cukru, jímž vzniká karamel
a oxid uhličitý a tato směs se pak roztahuje
do tvaru hada.
tak trochu dobrodružství, protože z důvodu
špatné dostupnosti stanice se výzkumníci
střídají po čtyřech dnech.
Po obědě se nachýlil čas k vyhodnocování
všech dlouhodobých pokusů, her, ale především k dopadení vraha profesora Bouchara. Shromáždění důkazů a stop dovedlo vyšetřovatele ke skupině podezřelých,
což byli překvapivě všichni vedoucí letní
školy – Podporučík Rychlík a nadstrážmistr Myslík provedli syntézu všech
faktů potřebných k určení vraha – týmy
vyslechly podezřelé a určily jednoznačně
jednoho vraha – vedoucí Markétu!
Letní škola pro mladé badatele s tak neobvyklým programem měla mimořádný ohlas
nejen u dětí, ale i u rodičů. Ze dvou turnusů,
které se konaly od 7. do 11. července a od 11.
do 15. srpna, si nadšené děti s sebou odnesly mnoho zážitků. V červenci se dokonce
záznam z letní školy objevil i v regionálním
vysílání České televize.
5. den – Pátek
Věříme, že díky poznatkům z rozličných
Poslední táborový den se všichni vypravili vědních oborů již nyní nejeden z účastníků
autobusem na Lysou horu, kde navštívili přemýšlí o své budoucnosti vědce. meteorologickou stanici. Tam se seznámili
s různými měřicími přístroji, dozvěděli se
– Mgr. M. Grossmannová
o teplotních rekordech, kdy, kam a jak často
–Ing. K. Hlaváček, Ph.D.–J. Slezák– »HELLO«
se posílají naměřené výsledky. Také zjistili, že pracovat na meteorologické stanici je
7
Projekt »Poznej tajemství vědy«
Projekt »Poznej tajemství vědy«
Badatelská
soutěž
v »ZŠ HELLO«
V
květnu tohoto roku byla vyhlášena
v rámci projektu Poznej tajemství
vědy, „Badatelská soutěž pro žáky 1.
stupně ZŠ“ za účelem podpory zájmu dětí
o vědu. Soutěž probíhala ve dvou kolech.
V prvním, školním kole bylo úkolem soutěžících týmů navrhnout a postavit libovolnou výtvarnou technikou model města,
přičemž mezi povinné objekty patřily radnice, náměstí, obchod, park, nemocnice,
škola, obytné domy, továrna, ale i hřiště.
Soutěžící týmy se měly vypořádat s jediným omezením, a to s velikostí základové
plochy města, která měla město vymezovat: minimálně 1m x 1m, maximálně 2m
x 2m a výška maximálně 0,5 m. Při stavbě
mohl být použit libovolný materiál (papír,
plast, dřevo, plech…). Bylo jen na dětech
a jejich fantazii, jak budovy ve městě rozmístí i jak budou vypadat samotné budovy.
Soutěžní týmy měly za úkol po celou dobu
stavby svou práci dokumentovat a natočit
krátké video.
jak pro soutěžící,
tak pro organizátory. Děti soutěžily už
od rána v několika
disciplínách. Týmy
byly smíšené, takže se
Vítězný model města od žáků ZŠ Chrjukinova z Ostravy – Zábřehu
v soutěži každý zhostil jiného úkolu. Žáci 5. ročníku
prohlédnout postup práce
Zúčastněné školy:
stavěli domy z karet, žáci 3.
ostatních týmů a především
a 4. ročníku řešili časově li- 1. ZŠ Horymírova (Ostrava),
jejich modely.
mitovaný test složený z ma- 2. ZŠ Volgogradská (Ostrava),
tematických a logických 3. ZŠ Hello (Ostrava),
Nápaditost a propracovaúloh na pracovních listech. 4. ZŠ Orlová-Mládí,
nost modelů měst příjemně
Následovala vědomostní
překvapila odborné členy
soutěž podobná televizní 5. ZŠ Borovského (Karviná),
poroty (architekty, ale i učisoutěži Riskuj, v níž si nyní 6. ZŠ Chrjukinova (Ostrava),
tele), jxež soutěžící týmy
už kompletní týmy volily 7. ZŠ Hrabová (Ostrava),
vedly. Města byla postavena
otázky z matematiky, ves- 8. ZŠ Kosmonautů (Ostrava),
většinou z papíru a plastu,
míru, přírodopisu, vlastivěkaždé se lišilo jak rozesta9. ZŠ Npor. Loma (Příbor),
dy a Evropské unie. Klíčem
vením budov, tak důrazem
k úspěchu nebyly je znalosti, 10.ZŠ Waldorfská Na mlýnici (Ostrava), na některé funkce města či
ale také volba strategie jaké
detaily. Děti řešily netraotázky si volit – neboť měly rozdílné bodo- dičním způsobem např. sportovní areály,
vé hodnocení, jež odráželo jejich obtížnost. vytápění, dopravu, obchody a zásobování
Prvního kola se zúčastnilo 10 základních
často do nejmenších detailů. Řada týmů
škol, přičemž do finálového kola se kvali- V přestávkách mezi jednotlivými soutěžní- při hodnocení uváděla, že stavba města
fikovaly týmy ze všech škol. Druhé a záro- mi etapami probíhala nepřetržitá prezentace byl dlouhodobý projekt, na kterém strávili
veň finálové kolo proběhlo 12. června v ZŠ všech soutěžních videí „Jak jsme stavěli měs- řadu hodin v průběhu 2-3 týdnů.
Hello v Ostravě-Dubině.
to“. Členové poroty i všichni
Vítězům byly předány věcné ceny na slavFinále bylo perným dnem
soutěžící si takto mohli
nostním vyhlášení, které se uskutečnilo
odpoledne po ukončení finálového kola.
Uznání patří všem zúčastněným žákům,
kteří byli rovněž odměněni malým dárkem
a účastnickým listem.
Badatelská soutěž se dětem zalíbila
a přály by si její konání i v budoucnu.
Na podzim budou uspořádány v rámci projektu 2 podobné soutěže, zvlášť
pro žáky 2. stupně základních škol
a zvlášť pro žáky středních škol.
8
1. místo ZŠ Chrjukinova, Ostrava - Zábřeh
Dostalíková Alice, Moch Vojtěch, Mielec Radomír, Tomaszewiczová Lucie
2. místo ZŠ Kosmonautů, Ostrava - Zábřeh
Kremerová Eliška, Kurasová Tereza, Hotárek Tomáš, Olchawski Matěj
3. místo ZŠ Npor. Loma, Příbor
Hambálková Amálka, Kuliha Matěj, Masopustová Tereza, Fiala Eduard
Tuto soutěž připravil tým složený
z popularizátorů vědy a pedagogů ze základní školy Hello, jimž patří dík za všechny účastníky. – Mgr. M. Grossmannová
–Ing. K. Hlaváček, Ph.D.–J. Slezák– »HELLO«
Mladí vědci
bádali v Zoo Ostrava
N
a přelomu května a června proběhly v ostravské zoologické
zahradě dvě exkurze pro žáky
základních škol. Tématem exkurzí bylo
poukázat na to, proč je důležité znát zvířata, resp. jak využít poznatky ze zoologie při chovech v zoo. Další dvě exkurze
jsou plánovány na září.
Jedním z nejdůležitějších poslání moderních zoologických zahrad je přispět
k zachování biologické rozmanitosti chovem zvířat v lidské péči, z nichž mnohé
patří k ohroženým druhům, u některých
hrozí, že z volné přírody vymizí úplně.
Úlohou zoologických zahrad je tyto druhy chovat a rozmnožovat, tak abychom
měli v lidské péči vytvořenou záložní
životaschopnou populaci daného druhu
právě pro případ, že i tento druh bude
v přírodě člověkem vyhuben, jak už se to
v řadě případů stalo.
Pokud chceme zvířata v lidské péči
úspěšně chovat, to znamená i množit, je
nezbytné jim připravit takové podmínky,
aby zvířatům vyhovovaly a poskytly jim
všechno, co je pro jejich život důležité.
A podaří se nám to jen tehdy, když budeme o zvířatech vědět co nejvíce, tedy
jaké je jejich chování a způsob života,
jaké mají prostorové nároky, jakým způsobem se rozmnožují, jakou preferují potravu a mnoho dalších důležitých faktorů.
ní disciplíny,
jako
je ekologie,
etologie, genetika,
fyziologie, ale i další,
které jsou
v tomto směru
rovněž velmi důležité. Je to
např. chemie
a biochemie při nejrůznějších analýzách
a stanovování všelikých parametrů, dále
třeba fyzika, geografie, statistika ad.
Při úvodní komentovaná prohlídce jsme
žákům mimo jiné vysvětlili, že kromě
intenzivního studia zvířat je na druhé
straně nutné zvířata respektovat a co
možná nejméně zasahovat do jejich života, resp. jejich život ovlivňovat, a to včetně odchovu mláďat. To, co bylo možné
a běžné před 20, 30 lety, je při záchranných chovech doslova nepřípustné. Mláďata by měli odchovávat rodiče, a to i za
cenu, že se někdy péče nezdaří a mládě
nepřežije… Prohlídka žáky zavedla např.
k výběhu pand červených, kde již třetím
rokem doufáme, že se z pandí samičky
stane pečlivá máma, jen potřebuje čas, aby
se to naučila – stejně jako v přírodě – sama.
Kromě teoretických informací byla pro
žáky připravena také praktická část, při
níž si vyzkoušeli možný způsob získávání
výzkumných dat o zvířatech chovaných
v lidské péči. Konkrétně to bylo etologické pozorování sloního stáda, včetně
vyhodnocení zjištěných dat. Žáci se velmi aktivně a odhodlaně do úkolu zapojili
Žáci tak během exkurze alespoň v krátkos- a při zjišťování potřebných informací velti nahlédli pod pokličku všeho toho dění mi dobře ve skupině spolupracovali.
kolem chovu zvířat, seznámili se, jak jsou Věřím, že si z exkurze odnesli trochu
zoologické poznatky využívány v praxi jiný zážitek, než je tomu při tradičních
a v neposlední řadě zjistili, že při chovu návštěvách zoologické zahrady. –Mgr. Š. Kalousková– »Zoo Ostrava«
zvířat využíváme nejen biologické věd9
Životní příběh vědce
Životní příběh vědce
Kozy na stromě
(Jemen 1967)
»Jak jsem se stal vědcem«
Rozhovor s prof. Ing. Vítězslavem Zamarským, CSc. – 2. část
J
ak probíhaly Vaše profesní začátky
na Kubě?
Dostal jsem se na povrchový důl,
asi o velikosti hnědouhelného dolu
v severních Čechách, prostě obrovský
areál. Představte si, že tam přijde člověk
mladý, který neumí vůbec jazyk, tlumočník není a my jsme se museli naučit
všechno sami. V letadle jsem se za 12
hodin letu naučit v takovém kapesním
slovníčku asi 50 slov. Ale udělal jsem obrovskou botu, protože slovo ano je přece
sí, to není žádná hrůza. Jenže já jsem zpočátku nepoužíval sí, ale české ano. Ano to
je fajn, señor, bien ano. Ale slovo „ano“
znamená ve španělštině „prdel“. Později
mi říkali, že takového sprosťáka ještě neviděli a divili se, že z naší socialistické vlasti
vyjíždějí tak mladí lidé a už tak sprostí.
Kde Vás tehdy ubytovali?
Večer mě dovezli před nějakou fabriku,
kde byla všude špína. Koupelnu jsem sdílel s jednou mladou dvojicí a krocanem,
ten tam byl taky ubytován. WC a sprcha byly společné, a tak jsme se museli
s krocanem podělit.
žádné ložisko obdobného rozsahu nebylo. Samozřejmě, že ne všude, byla ruda
a já jako geolog musel určit, kde by
měl bagr těžit.
Věděl jste hned o počátku jak na to?
Tehdy jsem prožíval stádia zoufalství.
Nejdříve jsem bral vzorky, dával je do
laboratoře, jak jsem se to naučil ve škole. Pak ovšem přišli na návštěvu sovětští geologové, byli to lidé, kteří prošli
II. světovou válkou, čili zkušení. Když
mě tam viděli, jak se spouštím po laně
a odebírám vzorky, říkali mi: „Víš, my tě
to naučíme jinak. Abychom za války zahnali neustálý hlad, jedli jsme jíly, které
nám žaludek naplnily. Dej si ten vzorek
do pusy. Tam, kde se ti to bude lepit, absorbovaly prvky nikl a kobalt z roztoku,
a tam, kde ne, tam nejsou. Nepotřebuješ
dělat tolik zkoušek v laboratoři, ušetříš čas
a pak se můžeš věnovat tomu, co tě zajímá.“
Fungovalo to?
Napřed se mi tam hrozně Kubánci
chechtali, jak tam pojídám tu jejich těžební hmotu, a pak jsem to naučil já je.
Tam někde byl zlom, následně jsem muV čem přesně spočívala Vaše první práce? sel sečíst zásoby rudy, určit počet těžebŠéf všech dolů, nějaký pan Květoň mi ří- ních strojů a jasně mluvit s lidmi, co mají
kal: „No ty máš problém, tam je obrovská těžit a jak mají těžit. Například jak oddělit
šachta, budeš muset jedno ložisko připra- vrstvu s rudou, když všechno je hnědé.
vit, garantovat zde těžbu a budeš muset
skutečně vrtat na dvou dalších ložiscích, Co jste vymyslel?
které jsou tak 50 kilometrů od sebe. To Udělali jsme na hranici ložiska malý vrbude tvoje, prostě se s nimi musíš domlu- tík a tam dali vápno. Ten chlapík v bagru
vit, holt nedá se nic dělat“. V Čechách v noci uvidí něco bílého a přestane těžit.
10
Předtím si s tím Kubánci nevěděli rady.
A najednou přijde jeden takový hajzlík
mladý, jako jsem byl já, hodí tam vápno
a oni přesně vědí, že od vápna nahoru
může jít všechno pryč, protože to je špatné, pod tím mohli těžit a pod druhým
vápnem to bude zase špatné. A v tu ránu
měla těžba kvalitu a ve fabrice všechno
fungovalo. Mě tam začali chválit a já
jsem nevěděl za co. Následně jsme dělali
rozbory, zjišťovali jsme, že ruda nemusí být
v ložisku všude stejná, že něco vůbec nebudeme těžit, a mě to začalo bavit. No a pak
šlo vše víceméně tou badatelskou cestou.
Jak dlouho jste neviděl svou ženu?
Půl roku. Moje manželka je lékařka
a v místním špitálu už nebyl žádný místní doktor, protože ten poslední utekl
domů, do Spojených Států. Jednou ve 2
hodiny ráno přivedli dítko, které mohlo mít tak 4 až 5 let a mělo obrovskou
bouli na hlavě, v místech kde se nachází fontanela, ale fontanela zduřená jak
hrom. Žena se mě ptala, co na to říkám.
Z pohledu geologa jsem případ zhodnotil jako nesmírně zajímavý, kdyby to byly
skály, tak to můžeme brát jako sesuv a je
možné to řízeným způsobem odstranit.
Měli jsme rum a nástroje, při daných
možnostech bylo tedy možné zákrok
provést antisepticky. „Já ti budu držet
a ty to budeš řezat“, ujal jsem se kormidla. „Ne, ne, ne,“ bránila se manželka. Já
na to: „Tak já to budu řezat a ty to budeš držet“. Řekla mi kde a já jsem řezal.
Tolik hnisu, který následně vytekl, jsem
ještě neviděl. Na Kubě nebyla doposud
žádná antibiotika, takže naše okamžitě
zareagovala a moje paní byla královna
všech doktorů.
Jak dlouho jste byl v zahraničí?
Na Kubě dva a půl roku, pak přišlo vystřídání a rok ve válečném stavu v Jemenu. Skončil jsem v roce 79, kdy jsem se
vrátil z Peru po delších pobytech.
Jak Vás ovlivnila filozofie jednotlivých
národů a kultur, které jste procházel?
Dnes je pro nás normální, že se různé
kultury spolu setkávají a vidíme tu odlišnost. Bohužel, když nás tehdy vysílali do
světa, nebyli jsme dostatečně připraveni.
My jsme tady neměli zkušenosti v tom,
jak jednotlivé kultury, kromě sovětské,
fungují a v čem se vzájemně liší.
Můžete uvést příklad?
Severní Amerika, to je úplně jiný svět.
Jedná se o umělou společnost založenou
na bázi majetku a peněz. Tam se cení to,
že si každý den člověk řekne, jsme fajn,
nemůžete být nemocní, poplácáte se po
rameně a hlavní večerní diskuze je na
téma, jaké auto máš a jestli jsi postoupil ve
funkci. Bohužel duševně naprosto chudý
život. Jižní Amerika od Mexika počínaje,
představuje obrovský kontrast. Na hranici Rio Grande, velké řeky – je normální
potok, stružka, která vysychá v létě a jedině po deštích je to vůbec řeka – sedí cel-
V Jemenu
bojovaly i ženy
(1967)
ník americký a celník mexický. V době,
kdy se začínají sklízet banány a ananasy,
proudí přes hranici stovky lidí, žádný
Američan, nebo černoch takovou práci
nebude dělat, je to pod jeho úroveň. Takže americký celník spí, vůbec nevidí, že
přes Rio Grande chodí stovky lidí, vždyť
kdo by jim úrodu vlastně sklidil. Chybka ovšem je, že se jim pak nechce zpátky.
V Mexiku je nepřípustné pracovat rychle,
pokud po nich nic nechceš, pak si rozumíte velice dobře. Mexičan si své základní
věci oddělá, ale nedej bože, když jim nutíte něco, ve smyslu dneska musíš udělat,
„musíš“ je v Mexiku sprosté slovo. Hojněji se zde používá slovo „maňána“, které
podle slovníku znamená, že to je „zítra“,
ale to je jen někdy a když se řekne pozítří,
to pak znamená „nikdy“. A tak se tam žije,
to znamená, že čas je u nich jinak, oni žijí
pojmem „Carpe diem“ (užívej dne), tam
je to jednoznačné.
Jak byste popsal svou badatelskou cestu?
Já jsem se nikdy nestal žádným vysokým
teoretikem. Napadlo mě, že celá řada
geologů z malého vzorečku tvoří svoji
představu o historii obrovského regionu,
či dokonce celé republiky. To je nesmysl.
Čím víc se člověk dívá do hloubky, tím
se mu rozprostírá širší vějíř možností.
Ono je to skoro jako ve vesmíru. Člověk
si myslí, že má vyřešit 5 problémů. Když
je konečně vyřeší, uvidí najednou 5 plus
25 dalších, které se vzápětí vynoří. To
dělá z badatelské cesty nikdy nekončící
proces. Jakmile člověk uvidí jednotlivé
souvislosti v širším slova smyslu, dostává
se úplně do jiného oboru a tím je filozofie.
Když se člověku podaří ve svém oboru
nakouknout tam, kam – jak posléze zjistí – už před ním celá řada lidí nahlédla,
uvědomí si to spojení s ostatními úrovní
myšlení a zároveň mu dojde, že ten jeho
kousíček nemusí být až tak moc novátorský. Najednou se přestanete ztrácet
a začnete poznávat sám sebe a to byl můj
vrchol. Vždycky jsem si říkal: „Chlapče,
cos mohl ještě udělat víc.“ A ne že by mi
to někdo přikazoval, byl to zcela automatický děj, který vycházel z potřeby seberealizace z toho pocitu hledání. Zájem byl
ve mně odmalička, vštěpoval mi jej taťka,
vše bylo jasné. Věděl jsem, že něco pěkného je i ve věcech, které mě štvaly.
Co Vás štvalo?
Zuřil jsem, že země, kterou jsem měl poznávat, je zakrytá rostlinstvem, jak by
to bylo nádherné, kdyby nebyly rostliny.
Když jsem se posléze dostal do pouště
v Jemenu, říkal jsem si: „Kamaráde, tak
tady máš šanci se vyřádit.“ Pak jsem tam
však odebral vzorky, které jsem nemohl
vysvětlit. Prostě na šutru tmavé barvy byla žíla, která protnula sama sebe,
a to několikrát. Teoreticky je to nemožné, ale bylo to tak. Teď jsem si pro změnu
zoufal: „Kéž by to bylo zarostlé, protože
bych na takovou volovinu nemohl přijít.“
Možná, že je to nakonec dobře, protože
kdybychom uměli všechno vysvětlit, nebyl by ten život tak pestrý. Jaké klíčové vlastnosti by měl mít každý výzkumník?
Tak především musí mít enormní zájem
o věc a chuť zkoumat. Pokud ji má, nebude mu tolik záležet na tom, kolik peněz za
svou práci dostane. Dále je zapotřebí vytrvalost, rozhodně nedojdete k cíli hned.
Musíte odvrhnout miliony věcí, které
se vám postaví do cesty. Příroda je tak
různorodá, že člověk se hned nechopí té
správné nitky, která ho dovede k cíli. Čili
zájem, vytrvalost, adaptibilita a v neposlední řadě skromnost a pokora. Pak už
jenom hodně zdraví a nakonec ještě kapku
štěstí, to ovšem přeje jen připraveným. –Bc. A. Hrušková– »ACCENDO«
11
Životní příběh vědce
Životní příběh vědce
a výjmečnou schopností vytvářet elitní
lékařské pracovní týmy. Dostal jsem od
něho nabídku práce v jeho týmu. Rozhodnul jsem se tedy pro další cestu a přesídlil jsem s rodinou ze Severního Irska
do Německa. Za krátký čas jsem z pozice
běžného lékaře postoupil na pozici vedoucího lékaře pro onkologickou a miniinvazívní chirurgii. Otevřela se mi tak
cesta a možnosti získat další praktické
zkušenosti, osvojit si standardizované
postupy v oboru, podílet se na výzkumu
organizovaném přímo naším pracovištěm a rovněž na velkých mezinárodních
studiích. Jako lékař – pedagog jsem byl
zapojen i do výuky mediků.
Doc. MUDr. Pavel Zonča, Ph.D., FRCS
Cesta lékaře k vědě
vede přes osudy lidí
Medicína 21.století je úzce spojena
s rozvojem nových technologií nejen
v přírodních a technických vědách
Cesta každého lékaře je cestou
neustálého vzdělávání
dříve tak nezáživné předměty. A přišel pozoroval jsem dění v medicíně a velmi
nový impuls ke studiu, dá se říci, že po- mě tehdy inspirovala postava Alberta
Ke standardnímu postgraduálnímu vzdě- znání ve mně zažehlo plamen. Po veče- Schweitzera, dá se říci, že jeho osobnost
lávání lékaře patří sledování nejnovějších rech jsme jako studenti chodili ke starším na mne působila jako životní vzor.
poznatků biotechnologicí, nových trendů lékařům na služby, abychom se mohli seve vědě a výzkumu v medicíně. Medicí- tkat s akutními pacienty a rozšířit si své Po absolvování lékařské fakulty Masana se rozvíjí velice překotně a nové po- znalosti a dovednosti.
rykovy univerzity v Brně jsem se rozhoznatky přicházejí každý den. Následná
dl pro cestu chirurga. Toto přesvědčení
orientace v této záplavě informací není
se utvářelo postupně a rostlo ve mně již
jednoduchá a nebyla by ani možná bez
na lékařské fakultě. Začínal jsem v malé
pravidelného vzdělávání se, získáváním Některé vědní obory umožňují kontinu- nemocnici, kde jsem prováděl široké zánových informací studiem z vědeckých ální vzdělávání systémem learning by do- kladní spektrum operací a to mi umožčasopisů, z kongresů a výměnou názorů ing (učení se za pochodu), ale medicína nilo později vybrat si pro mě zajímavou
mezi jednotlivými odborníky. Názory vyžaduje pečlivou přípravu a neustálou subspecializaci. Měl jsem běžně až 12 sluna standardizovanou klinickou praxi systematickou práci. Někdy stojí lékař žeb měsíčně, což je dnes díky evropským
se vyvíjejí. Optimální je situace, kdy se před pacientem sám a někdy se na léčbě směrnicím nemožné. Intenzívní práce mi
v určité superspecilizované oblasti lékař podílí celé týmy lékařů. Vždy však za však zároveň umožnila extrémně rychlé
věnuje vědě a výzkumu a stává se zde tak tím stojí obrovský kus práce. Medicína získání praktických znalostí. Současně
i leaderem, nositelem nejnovějšího pozná- je dnes tak široká, že týmová práce je ne- s tím jsem udržoval kontakt se zahraniní posunující hranice lidského vědění, které zbytná. Vytvořit pracovní specializovaný čím, kam jsem se cítil být v potřebě potak formuje a spoluutváří.
tým nebo vědecký tým a hlavně zajistit znat přitahován.
kvalitní podmínky pro práci není v České republice a obzváště na Ostravsku jedTomu všemu než se z obyčejného kluka noduché. To jsem si uvědomil již během Absolvoval jsem několik stáží v USA.
stane taková osobnost, předchází dlou- studia, kdy jsem absolvoval krátkou stáž Tehdy jsem si poprvé uvědomil jak velké
hodobá systematická příprava. Začátek v Rakousku a v Brazílii. Všimnul jsem si, možnosti může mít lékař. Nepovažuji za
jsem podchytil na kvalitní střední škole že studenti jsou zde jinak vedeni a mají moudré a přínosné, pokud člověk nastous entusiastickými pedagogy. Nadšený také i jiné možnosti. Zároveň jsem si uvě- pí po práci do jedné instituce a zůstává
učitel dokáže předat nejenom odborné domil, že jsou daleko aktivnější a zvída- zde celý život. Přináší to získávání dobznalosti, ale především chuť se dále vzdě- vější než jsme byli my. Přinášela to doba, rých, ale i špatných stereotypů jak v pralávat a to se u mne rozhodně podařilo. ve které jsem vyrůstal. Dnešní studenti covních postupech tak i v chování a orNa to navázalo univerzitní vzdělání se jsou již otevřenější a zvídavější. Na dru- ganizování práce. Komparací různých
stejnými atributy. Rád vzpomínám na hé straně pozoruji, že přichází do určité systémů, různých nemocnic, různých kodobu, kdy jsme se přes teoretické obory míry hedonistický styl života a řada lidí, legů si můžeme vzít dobré věci a pochopit
konečně přenesli ke klinické části stu- nejen studentů nechce investovat příliš ty věci, které jsou špatně.
dia, kde jsme se setkali poprvé s pacienty. hodně času a energie do studia nebo do To mě přivedlo k rozhodnutí strávit v zaV tomto čase se ve mě vše spojilo. Najed- zaměstnání, to samozřejmě nese své dů- hraničí delší čas. Nejprve jsem odešel do
nou jsem si dokázal poskládat informace sledky. Někdy jsou jejich koníčky zcela Severního Irska, kde jsem měl možnost
získané v anatomii, histologii, fyziologii, nadřazeny studiu či práci. Zůstává tak seznámit se s britským zdravotním sysbiochemii, patologii, patofyziologii a dal- otázkou co takový člověk společnosti témem NHS. V tom čase jsem také poších oborech do jednoho celku jako velké přinese a jaká teprve bude společnost slo- znal profesora Jacobiho z Humboldtovy
puzzle. Propojením znalostí jsem získal žena z takovýchto lidí. Největší sílu pro univerzity v Berlíně, který patří mezi
obrovskou přidanou hodnotu. Vytvořily život má, pokud je práce nebo obor, ve světové leadery v miniinvazívní a onse synapse, o kterých jsem dříve neuva- kterém člověk pracuje zároveň jeho hob- kologické chirurgii. Získal si můj obdiv
žoval. Změnil se můj pohled na některé by. Jako student jsem tehdy hodně četl, svým entusiastickým přístupem k lidem
Medicína je pro mě volba
životní cesty
Poznání ve mě zažehlo plamen
12
Zkušenosti ze zahraničí
Působení v Ostravě
Léta prožitá s rodinou v Německu a nabyté zkušenosti dnes uplatňuji na pozici
přednosty chirurgické kliniky ve Fakultní nemocnici Ostrava (dále jen FN
Ostrava) a taktéž jako vedoucí katedry
chirurgických oborů Lékařské fakulty
Ostravské Univerzity. Usiluji o to, aby
zde byly inkorporovány standardizované evropské postupy, aby nejen medicína v Ostravě, ale i její výuka dostala evropský rozměr. Podařilo se mi a mému
týmu podstatně zvýšit celkový počet
operací na chirurgické klinice FN Ostrava a rozšířit jejich spektrum na superspecializované operace, které zde dříve
nebyly prováděny. Na našem pracovišti
dnes operujeme náročné operace jícnu,
plic, jater, slinivky břišní, operace pro
nádory tlustého střeva a konečníku. Provádíme speciální endokrinochirugické
operace jako např. odnětí nadledvin retroperitoneoskopickým přístupem jako
jediní v České republice (miniinvazívní
chirurgický přístup mimo dutinu břišní).
Společně s kolegy z chirurgické kliniky
v Olomouci jsme provedli minulý měsíc
(tj. červenec 2014) v jedné době miniinvazívní odstranění jednoho laloku plic
pro nádor se současným retroperitoneoskopickým odtraněním nadledvinky. Jde
o raritní operaci, možná jedna z prvních
ne-li zcela první na světě. Provádíme
také řadu onkologickým operací. Rovněž se věnujeme cévní chirurgii. Toto
široké spektrum skýtá řadu výzkumných
možností. V oblasti jater participujeme
aktuálně na celosvětové studii dvoudobé
resekce jater pro metastázy organizované
univerzitou v Curychu. Nyní nově rozvíjíme chirurgii malé pánve, kde se věnujeFN Ostrava je nejen zdravotnickým zařízením,
ale také i přední vědeckou institucí v regionu. Společně s Lékařskou fakultou Ostravské
univerzity provádíme řadu výzkumných projektů. Rovněž rozvíjíme společné projekty
s Technickou univerzitou – VŠB Ostrava.
me např. inkontinenci stolice, kterou trpí
řada pacientů ve vyšším věku, ale i mladších pacientů. Participujeme na velké
evropské studii s implantací kmenových
buněk do svalového svěrače u pacientů
s inkontinencí stolice. Řada dalších studií probíhá nebo je připravována.
k tomu co umí. Společnost se musí učit,
jak správě využít a nasadit lidi tam, co
umí a k čemu mají časové možnosti. Není
možné očekávat, že lékaři zvládnou zdravotní péči, pedagogickou činnost, vědu
a výzkum, sledování nových právních
norem, sledování vývoje cen techniky na
aktuálním trhu a řadu dalších činností.
Provádění celé řady drobných úkonů pak
může vést k tomu, že se odborník odchýlí
od svých základních úkolů.
Činnosti, které jsou nezbytné pro dobré
fungování nemocnice, musí dělat k tomu
určený specializovaný tým lidí. Jako chirurg nemohu dát pacientovi učebnici chirurgie, ať si ji prostuduje a zvolí si nejlepší
postup. Mým úkolem je dát fundované
doporučení k léčbě a provést chirurgickou intervenci. Toto očekávám od nelékařských členů týmu. V okamžiku, kdy
každý vykoná svůj díl práce, bude možné
podat špičkový výkon jako celek, tak jak
jsem to poznal v zahraničí. Nedávno jsem
měl možnost se setkat s českou olympioničkou Kateřinou Neumannovou. Prošla
dlouhodobým systematickým trénikem
a tvrdou přípravou, aby podala špičkový výkon na závodě. Nemůžeme však od
ní očekávat, že bude připravovat trať, šít
oblečení nebo vyrábět běžky. Její doporučení pro tým lidi, kteří vyrábí sportovní
oblečení nebo nářadí, je velmi cenné, ale
sama je nebude vyrábět. Často si stěžujeme v českém kontextu na přebujelou administrativu, která příchází z Evropské
Unie. Je zvláštní, že byrokratická zátěž např.
tak jak se s ní aktuálně setkávám v nemocnici v Německu je menší než v České republice. Je třeba racionalizovat postupy.
Lékařská fakulta Ostravské univerzity je
mladá a dynamicky rozvijící se instituce.
Je nutné zachytit správné trendy rozvoje
medicínských oboru a co nejvíce podpořit rozvoj schopných vědeckých týmů.
Naším úkolem je nadchnout studenty
naší fakulty nejenom pro jejich zvolené
povolání lékařů, ale rovněž je nadchnout
pro výzkumné projekty. Studenti se nesmí stát pasivními účastníky, ale aktivními partnery. Dále je třeba zaujmout
a nadchnout pro pedagogiku a výzkum
lékaře, kteří jsou hodně časově vytížení
zdravotnickou praxi.
Každopádně přede mnou stojí jak v rámci chirurgické kliniky tak i fakulty další úkoly. Další rozvoj miniinvazívních
technik, další radikální postupy u onkologicky nemocných, centrum pro léčbu
obezity a další. Vybudovat tým lidí s enV Ostravském regionu bý- tusiasmem, zápalem pro společnou věc.
vají lidé hodně skeptičtí Překonávat nechuť k práci u některých
a jako první se většinou se- kolegů sledujících pouze čas na svých hotkávám s vysvětlením proč dinkách, kdy skončí pracovní doba, buněco nejde a nikoliv na- dovat loajalitu k nemocnici a lékařské fabídkou řešení. V kontextu kultě, chuť pouštět se do nových projektů
České republiky je to však a hlavně povzbuzovat studenty a mladé
obtížné nejen po lidské lékaře prosazovat nové postupy, provádět
stránce a to s negativním nové studie a podporovat další projekty. Bupostojem lidí, ale také se za- dovat nové zahraniční kontakty pro studenjištěním potřebných finan- ty, rozšiřovat počet partnerů pro výzkum,
cí. Ve srovnání se zahra- produkovat další vědecké publikace a vyničními zkušenostmi mám tvářet tak další možnosti pro rozvoj medicípocit, že lidé nejsou využiti ny nejen v Moravskoslezském kraji. 
Úkoly pro další období
Ke špičkovému
výkonu je třeba
týmové práce
–Doc. MUDr. P. Zonča, Ph.D., FRCS–
13
Co se děje ve vědě
Co se děje ve vědě
„Není ostrých hranic mezi rostlinstvem a prostředím, obojí tvoří jednotnou
soustavu, neboť prostředí přechází v rostlinstvo a rostlinstvo v prostředí. Nemůžeme říci, od kterého okamžiku světlo nebo kysličník uhličitý,
vstřebaný listy, nebo půdní voda, nasátá kořeny rostlin, přestávají být prostředím a stávají se částí organismu. Nelze si představit rostlinstvo ani na
minutu odloučené od prostředí, tj. bez vzduchu, tepla, živin, stejně jako žádný
jiný organismus, který je také vždy v nepřetržitém spojení s prostředím.“
Svoboda P. 1952
Kdo spravuje informace o lesích v ČR a kde je naleznete?
»Ústav pro hospodářskou úpravu lesů«
V
posledních desetiletích se stupňuje zájem o lesy jako nenahraditelné složky životního prostředí.
Lesy produkují dřevo, které jako obnovitelný zdroj energie přispívá k vyšší
kvalitě života lidí, poskytují příležitosti
k rekreaci; jsou prospěšné pro zdraví
obyvatel a zároveň zlepšují kvalitu životního prostředí. Je důležité, aby se ekonomické, ekologické, sociální a kulturní
dědictví lesů zachovalo i pro budoucí
generace. Odborníci, kteří připravovali
národní lesnický program, se shodli na
tom, že je nutné usilovat o trvale udržitelné obhospodařování lesů. Tento cíl není
jednoduchý, protože les se pěstuje řádově
sto roků, oproti tomu např. zemědělské
plodiny jen jeden rok. Nejen z těchto důvodů je důležitá instituce, která eviduje
údaje o lesích. Tuto roli plní Ústav pro
hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad
Labem (ÚHÚL) a jeho založení se datuje
do roku 1935.
Odborné činnosti ÚHÚL spočívají především v monitoringu lesů. Za tím účelem
specialisté vyjíždí do terénu, kde měří
stromy a popisují lesní stanoviště. Tato
činnost, která zabezpečuje sběr dat, se
nazývá Národní inventarizace lesů. Kromě ní existují i další odborná šetření např.
oblastní plány rozvoje lesů, které zjišťují přínos lesů z pohledu ekonomického,
ekologického a sociálního. Při hodnocení
stavu lesů klíčovou roli sehrává lesnická
typologie a v průběhu venkovních prací
specialisté zařazují lesní stanoviště do
jednotlivých produkčních skupin, tzv.
lesních typů. Výsledky typologických
průzkumů lesních stanovišť jsou důležité nejen pro volbu správného pěstebního
postupu při obhospodařování lesů, ale
i pro oceňování lesních majetků. Výstupy
a poznatky z terénního šetření navíc využívají vědci, kteří řeší aktuální problémy
životního prostředí. Další významnou
odbornou činností je evidence a podpora zachování genetických zdrojů – semen
lesních dřevin. Úplný výčet činností,
které ÚHÚL zajišťuje, naleznete na jeho
webových stránkách: hhtp://uhul.cz
Naměřené a sesbírané údaje o lesích, pokud nejsou uspořádány do srozumitelných informací, jsou pro běžného uživatele nečitelné. Proto je nutné data upravit
do výstupů, které budou zřejmé i laické
veřejnosti. Dlouhodobě jsou kladně hodnoceny mapové kompozice, které jsou
přístupné na mapovém portálu organizace ÚHÚL (http://geoportal1.uhul.cz/
OprlMap/). Informace o lesích lze čerpat
z různých výstupů a jedním z nejznámějších je každoročně Ministerstvem zemědělství publikovaná Zpráva o stavu lesa
a lesního hospodářství České republiky
(http://www.uhul.cz/ke-stazeni/informace-o-lese/zelene-zpravy-mze).
Lesnictví je specializovaný obor, který
používá nezvyklé termíny. Odborníkům
z ÚHÚL záleží na tom, aby informace
o lesích byly správně chápány. Z tohoto
důvodu se věnuje lesní pedagogice, která
je velmi poptávaná, což svědčí o její oblibě a popularitě. Kromě cílených setkání
s dětmi jsou v rámci lesní pedagogiky
pořádány osvětové akce při výstavách
(Natura viva, Silva Regina, Země živitelka, Den Země apod.). Lesní pedagogové
organizují přednášky o aktuálním dění
v lesnictví atd. – a jak bylo řečeno – nezapomínají ani na nejmenší. Děti mateřských i základních škol se hravou formou
učí lásce k přírodě. Pro starší, např. studenty středních škol, organizují tematické vycházky zaměřené na konkrétní, ve
škole probíranou, látku. Tyto návštěvy
lesa jsou spojeny s praktickými ukázkami (lesnická typologie, fytocenologie,
ochrana lesa apod.). ÚHÚL není jediný,
kdo pořádá různé akce z lesní pedagogi-
ky a spolupracuje s ostatními, podobně
zaměřenými organizacemi. Za všechny
jmenujme alespoň Lesy Hlavního města
Prahy, Střední lesnická škola v Hranicích
na Moravě, Lesy České republiky s.p.,
Nadace Dřevo pro život atd. Podrobné
informace o lesní pedagogice můžete získat na www.mezistromy.cz, www.lesnipedagogika.cz nebo na facebooku (lesní
pedagogika). Najdete zde nejen aktuální
informace o lesní pedagogice, ale můžete
si sami vyzkoušet různé internetové kvízy, které prověří vaše základní znalosti
o lese a lesním prostředí.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Brandýs nad Labem příští rok oslaví 80
roků své existence. Pokud vám např. ná-
vštěva mapové portálu anebo toto krátké
představení jeho činnosti přišlo užitečné,
můžete ÚHÚL popřát pevné zdraví a dlouhá léta, po která bude dál podporovat všechny ty, kteří mají přírodu rádi a chtějí, aby
lesy byly zdravé. –Ing. V. Mansfeld, Ph.D.– »accendo«
Co připravují v Akademii věd?
Týden vědy a techniky
P
rvní polovina měsíce listopadu je
již čtrnáctým rokem vyhrazena
největšímu vědeckému festivalu,
pořádanému Akademií věd – „Týdnu
vědy a techniky AV ČR“. Široká veřejnost, především děti, žáci a studenti se
zájmem o vědu se mohou na přednáškách, výstavách, vědeckých kavárnách
a dalších akcích seznámit s nejnovějšími poznatky české vědy.
den plný přednášek, filmů a interaktivních pokusů. Návštěvníci se budou
doslova „dotýkat vědy“ v nafukovacím
planetáriu, při pohledu do hvězdářských dalekohledů nebo si budou moci
vyzkoušet vědu na vlastní kůži prostřednictvím pokusů a interaktivních exponátů.
V dalších dnech bude festival pokračovat například vědeckými kavárnami
v knihkupectví Academia, přednáškaV letošním roce je v Ostravě již tradič- mi odborníků ze ZOO Ostrava, z Česně festival s podtitulem „DOTKI SE kého hydrometeorologického ústavu
VĚDY“ spolupořádán Ústavem geoniky a z Policie České republiky nebo výstaAkademie věd ČR a s přispěním dalších vou „Věda užitečná“ ve vestibulu vlaspolupracujících organizací. Podařilo se kového nádraží Ostrava-Svinov. Také
tak připravit zajímavý a naučný program. Velký svět techniky v Dolní oblasti
Vítkovice otevře své brány návštěvníkům festivalu. Ve čtvrtek 6. listopadu
2014 ukáže divákům pan dr. Michael
Londesborough společně s panem prof.
Týden vědy a techniky AV ČR odstar- Martinem Hilským, že láska je vlastně
tuje v Ostravě v sobotu 1. listopadu také velký vědecký problém. Nevěříte?
2014 v obchodním centru Forum Nová Tak se přijďte podívat a dotkněte se vědy! Karolina. Akademie věd ve spoluprá–Ing. P. Konečný, Dr.– »ÚGN«
ci s Ostravskou univerzitou v Ostravě,
s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a s Dolní oblastí Vítkovice připravili
A na co se letos budete
moci na festivalu těšit?
14
15
Víte, kolik je v Ostravě bezdomovců?
»ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.«
D
ve spolupráci s Policií ČR a Městskou policií Ostrava
alo by se jednoduše odpovědět
mnoho. Mnoho ovšem není odpověď, která by nám dala obraz, jak
to ve skutečnosti je. Největší výskyt bezdomovců je ve větších městech České republiky. Evropská typologie bezdomovectví
a vyloučení z prostředí ČR dělí bezdomovectví do tří skupin: bezdomovectví zjevné,
skryté a potenciální. Jako všude i v Ostravě
je nejvíce viditelné zjevné bezdomovectví.
Lidé bez přístřeší se pohybují prakticky po
celém území města. Samozřejmě jsou místa, kde se tito lidé zdržují častěji a také se
zde jejich komunita schází.
Hloučky bezdomovců lze také
často potkat v okolí supermarketů. Některé supermarkety s prodlouženou otevírací dobou pak tito lidé
využívají k přečkání noci v jejich vestibulu, podobně jako se o to snaží v halách
vlakových nádraží. Na okrajích města se
nacházejí kolonie lidí bez domova, jakási
„stanová městečka“, ale i osamocené improvizované příbytky. Z těchto okrajových částí pak jejich obyvatelé vycházejí
do rušnějších částí Ostravy. Lidmi bez
přístřeší jsou také obydlené některé opuštěné garáže.
Bezdomovci jsou velice různorodá skupina, do situace, kdy ztrácí přístřeší, se dostávají z nejrůznějších příčin. Důvodem
ztráty bydlení může být rozpad rodiny,
ztráta zaměstnání, onemocnění nebo
úraz, duševní porucha nebo různé závislosti. Tyto situace samy o sobě ještě nevedou ke ztrátě přístřeší, ale mohou spustit
sled událostí, na jejichž konci zůstává
člověk na ulici. Bez střechy nad hlavou
se také často ocitají lidé propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo mladí
Co se děje ve vědě
autor foto: Tomáš Sezima
Co se děje ve vědě
lidé, kteří vycházejí z dětských domovů.
Mezi bezdomovci se lze setkat jak s lidmi
velmi mladými, na hranici plnoletosti, tak
i s lidmi v důchodovém věku. U nich je
pobyt na ulici velmi rizikový, protože již
trpí řadou chorob. Mezi osobami bez přístřeší jsou lidé, kteří prožili složité dětství,
jsou bez zázemí blízkých osob, či nebyli
do života vybaveni potřebnými dovednostmi a návyky. Na ulici se
také ocitají osoby v příbuzenském vzta-
Intenzita výskytu bezdomovců – Ostrava 2012
hu. U partnerských dvojic
často dochází k si-tuaci, že raději přebývají na ulici nebo v provizorním obydlí, protože se nechtějí rozdělit a absence
azylového zařízení pro smíšené dvojice je
k tomu nutí.
V roce 2012 společnost ACCENDO –
Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s., na
základě objednávky z Magistrátu města
Ostravy, zpracovala Studii o stavu bezdomovectví v Ostravě. Tato studie byla
zpracována ve spolupráci s Městskou policií a Policií ČR, bez kterých by se prů-
zkum v terénu nemohl uskutečnit. V den,
kdy se uskutečnilo sčítání bezdomovců,
bylo vytvořeno 10 zásahových hlídek,
vedoucím zásahu byl pátrač ze služby
kriminální policie v civilu. Hlídky byly
dále tvořeny dvěma uniformovanými policisty (Policie ČR), dvoučlennou hlídkou
Městské policie Ostrava (s psovodem),
a to z důvodu velmi dobrých místních
znalostí. Ke každé zásahové hlídce byli
přiděleni 2 sčítací komisaři - pracovníci společnosti ACCENDO. V Ostravě
v tento den bylo nalezeno celkem 442
osob bez přístřeší, nacházejících se
mimo sociální a pobytová zařízení,
tedy přímo na ulici. Byli to lidé, kteří přespávali ve sklepích, v domech
určených k demolici, ve starých
automobilech, kontejnerech, výměnících, ve stanech, v kanálech,
v lesích, v garážích atd. Osob bez
přístřeší přebývajících v noclehárnách a azylových domech bylo sečteno 448. Celkově hlídky napočítaly 890
osob bez přístřeší.
Zůstává tedy otázka k zamyšlení nad
hospodářskou a sociální politikou
země, ve které žijeme, neboť se ukazuje, že
myšlenku soužití jako společností vzdělaných individualit a elit je vzhledem k potenciálu jednotlivců nemožné naplnit.
Ekonomizace společnosti přinesla ledový
efekt nárůstu sociopatologických jevů
na jedné straně a maximum zisků malé
části společnosti na druhé straně. Současná podoba demokracie se ocitá v tvrdé
realitě rozpadu sociálních sítí, nejasném
veřejném zájmu a nejasné vizi, kam by se
společnost za těchto okolností a s tímto
potenciálem chtěla dále ubírat. –M. Hrušková– »accendo«
Odpadářské řešení Nerudovské otázky „Kam s ním?“
»Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.«
Z
načná část lidského konání je zatížená produkcí látek, které nemají
okamžité přímé navazující použití. V mnohých případech tyto substance
vykazují i značné negativní vlastnosti a je
na ně pohlíženo jako na odpad /popř. nebezpečný odpad/.
Odpad je pro jednoho aktuálně tíživý,
složitě řešitelný problém, pro jiné možný
alternativní materiálový nebo energetický zdroj – okamžitý nebo orientovaný do
budoucna. Mnohdy se tedy prvotně jedná o úhel pohledu na danou oblast řešení,
vnitřní překlasifikování odpadu na surovinu pro další zpracování, a to nejvyšší
možné znovuvyužití.
Problematika nakládání s odpady byla
řešena již od počátku existence člověka.
Dlouhou dobu byly odpady řešeny zejména v rámci úseku vodního hospodářství.
V současnosti je odpadové hospodářství
nový, dynamicky se rozvíjející vědní obor,
postavený na kombinaci vzájemně doplňujících se různých vědních oborů a disciplín.
Projekt „Výzkum v oblasti odpadů jako
náhrady primárních surovinových zdrojů"
kombinované fyzikální, chemické, biochemické postupy vedoucí ke snížení nebezpečných vlastností odpadů pro další
Tento projekt byl koncipován jako odezva využití, tvorba biodegradačních přípravna potřeby společnosti – zejména oblasti ků na bázi směsných bakteriálních kultur,
energetického využití odpadů – náhra- funkční vzorky pevných vícesložkových
dy primárních klasických surovinových paliv, nové přístupy posuzování nebezzdrojů. Řešení projektu bylo započato pečných vlastností odpadů, certifikované metodiky „Hodnocení genotoxických
v roce 2007 a ukončeno v roce 2011.
Projekt by postaven na významných účinků kalů „ a „Skupinové stanovení feosobnostech – vědeckých kapacitách – nolů v kalech„ , odpřednášené příspěvky
z různých oborů v rámci ČR, za kterými na domácích i mezinárodních konferenstála silná, vysoce kvalitní a dobře vyba- cích a sympoziích, články ve sbornících.
vená pracoviště.
Velkým příslibem do budoucna je zejméProjekt byl členěn do pěti oblastí:
na potvrzení správnosti filozofického
přístupu řešení a koncepce projektu, šíře
1. Výzkum možností využití odpadů jako
záběhu a velký aplikační potenciál a fakt,
surovinových a energetických zdrojů,
že v oblasti fyzikální předúpravy projekt
2. Výzkum snižování nebezpečných
úspěšně překročil i pomyslné hranice
nanotechnologie.
vlastností odpadů,
3. Výzkum odpadů vhodných k výrobě alternativních paliv, se zaměřením na ČOV kaly
4. Výzkum a aplikace kombinovaných analytických metod (chemicko-toxikologických) pro sledování nebezpečných vlastností odpadů v procesu úpravy odpadů
Strategie nakládání s odpady má svoji hia materiálového
či energetického využití,
erarchii – od předcházení vzniku odpadů
přes materiálové využití, energetické vy- 5. Koordinace a řízení prací, syntéza získaných výsledků a jejich prezentace.
užití až po nezávadné zneškodnění.
Pro energetické využití odpadů je především limitující obsah spalitelných složek
a dále také podstatný obsah nebezpečných
látek, které by mohly přejít do vzdušných
spalin anebo které by popř. mohly zůstat
v různých formách v nespalitelném zbytku.
Granulované tuhé alternativní palivo
S ohledem na výše uvedené nositel projektu prostřednictvím hlavního řešitele
a koordinátora projektu velmi rád přivítá
jakékoliv zajímavé nabídky, které by řešení projektu posunuly k co nejširším realizacím v praxi. –Ing. T. Sezima, Ph.D.– »vúv tgm, v. v. i.«
Hlavním nositelem projektu byl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, dalšími
spolunositeli Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě – Hornickogeologická fakulta – Institut environmentálního inženýrství, Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a. s., Most, dále externě na řešení participovala i Ostravská univerzita
v Ostravě - PřF- Katedra biologie a ekologie.
Projekt vygeneroval v průběhu řešení
celou šíří hodnotných výstupů a výsledků výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací – užitný vzor a europatent zařízení pro fyzikální předúpravu odpadů,
16
Nás chrání teplo domova, tyhle lidi nic!
Schéma briketovacího lisu
17
Co se děje ve vědě
Zkušenosti vědců ze zahraničních stáží
»Výzkumný ústav vodohospodářský, TGM, v. v. i.«
Geologem
v neexistující zemi
Co se děje ve vědě
»Ústav geoniky Akademie věd ČR«
G
eologie je pozoruhodný vědní
obor. Nejen, že propojuje znalosti
přírodních věd se znalostmi technickými, ale čeští geologové také často
pracují jako odborníci v zahraničí. Zpravidla také platí, že čím exotičtější země,
tím je větší pravděpodobnost objevit něco
novéh o a neprobádaného.
V
rámci první zahraniční stáže
navštívili vědečtí pracovníci
Výzkumného ústavu vodohospodářského své kolegy ve Švýcarsku
a Německu. Cílem stáže bylo seznámit
se s nejlepšími postupy popularizace
současných vědeckých poznatků, které
v konečném důsledku vedou k jejich
efektivnímu přenosu do praxe. Studovaná oblast našich zástupců se týkala
ochrany životního prostředí, zejména
povrchových vod. Záměrem návštěvy
bylo sledovat proces vědeckého výzkumu, popularizace jeho výsledků u široké odborné i laické veřejnosti, převodu
poznatků aplikovaného vědeckého výzkumu jak do praxe rutinní expertní
činnosti, tak do vývoje nové přístrojové
techniky jako potřebného nástroje pro
tuto expertní činnost.
nne (Technická universita Lausanne)
a s dalšími univerzitami. Vědci z EAWAG přednášejí v různých předmětech
a dohlížejí na diplomové a disertační
práce studentů.
Konzultační činnost a transfer vědomostí
Pro tyto potřeby fungují v centru nástroje jako Portál expertů (podle zájmové
problematiky jsou nabídnuty kontakty
daných expertů z EAWAG pro případnou konzultaci) a Sítě expertů (EAWAG
je členem národních a mezinárodních
sítí expertů).
Kontakt s médii a veřejností
EAWAG zpřístupňuje výsledky výzkumu veřejnosti pomocí účelových
publikací. Jestliže dojde k mimořádné
události v oblasti vodního hospodářství,
jsou experti EAWAG k dispozici pro
zodpovězení dotazů veřejnosti a aktivPrvní zastávkou bylo švýcarské Oeko- ně poskytují novinky a aktuální infortoxzentrum/Swiss Centre for Applied mace mediím.
Ecotoxicology - Eawag-EPFL v Dubendorfu, kde se vědci mj. setkali s paní
ředitelkou centra Dr. Inge Wernerovou.
V instituci byli vědci seznámeni s ověřenými postupy popularizace vědy. Tyto Ze Švýcarska se vědečtí pracovníci přeaktivity je možno rozdělit do následují- sunuli do německého Hamburgu, kde
navštívili Institut für Hygiene und
cích oblastí:
Umwelt. Naše vědce provázel Ing. WerVýuka a další vzdělávání
ner Blohm, který je vedoucím výzkumVzdělávácí programy centra jsou zamě- ného týmu a zároveň má na starosti
řeny na učně, studenty, Ph.D. studenty propagaci výzkumu a komunikaci s vea ekologické specialisty z praxe a učňů. řejností. V rámci této návštěvy proběhVýuka je organizována v úzké spolu- lo podrobné seznámení se s projektem
práci s ETH Zurich (jedna z vedoucích EASE, který se zabývá detekcí havarijmezinárodních univerzit v oblasti tech- ních úniků znečištění do povrchových
nologií a přírodních věd), EPF Lausa- vod. Jelikož se podobnou problemati-
Oekotoxzentrum
Institut für Hygiene
und Umwelt
18
kou zabýváme i v našem výzkumném
ústavu, následovala po představení projektu diskuse o možnostech efektivnějšího zpřístupnění dosažených výstupů
a výsledků zejména laické veřejnosti.
Firma bbe Moldaenke
V návaznosti na předchozí návštěvu
byla poslední zastávkou v rámci zahraniční stáže německá firma bbe Moldaenke ze Schwentinentalu. Majitel firmy,
Dr. Christian Moldaenke, představil
našim vědcům svůj výrobní program,
který se orientuje na vývoj přístrojů pro
monitoring jakosti vod.
Nabyté zkušenosti
Pás hor, místy vysokých
přes 2000 m táhnoucí se
od západu na východ, je
tvořen vyvřelými a přeměněnými horninami.
Hory, místy porostlé bujnou vegetací, zachycují
vláhu, které je na mnoha
místech v zemi značný
Jednou z takových exotických zemí je Re- nedostatek. Poblíž hlavpublika Somaliland. Tento mezinárodně ního města Hargeisa jsou
neuznaný, a tedy formálně neexistující v horách jeskyně s nástát, je na mapách stále součástí Somál- stěnnými malbami starýské demokratické republiky, a to i přes mi až 10 000 let.
skutečnost, že zde byla v roce 1991 vyhlášena nezávislost. Rozmanitost příro- Mezi nejběžnější druhody do značné míry kopíruje geologickou horní usazené horniny papestrost této země afrického rohu, která tří vápence, které se místy
je svou rozlohou jen o málo větší než bý- těžily pro výrobu cementu.
valé Československo.
V těchto horninách jsou
hojné nálezy zkamenělin,
bohužel, dinosaury zde zatím nikdo nenašel.
Nástěnné malby staré několik tisíc let jsou stále zřetelné
Na poušti se život soustředí do míst, kde je voda
Největší část Somalilandu
je tvořena horninami nejmladšími – třetihorními. Jedná se zejména o vápence, sádrovce a pískovce,
které lze najít v jihovýchodní části země.
Toto území je velice chudé na vodu,
a proto zde vznikla poušť. Ani ta však
není bez života.
Práce geologa v oblasti afrického rohu
je často ztížena vysokými denními teplotami přesahujícími 40°C, bujnou trnitou vegetací a někdy i nepříznivou politickou situací v zemi. Přesto je tato
práce zajímavá, krásná a někdy i trochu dobrodružná. – Ing. P. Konečný, Dr.– »ÚGN«
První zahraniční stáž lze jednoznačně
považovat za vysoce přínosnou. Získané
poznatky z popularizace vědeckých poznatků a jejich přechodu do praxe na základě zahraničních zkušeností hodláme
následně využívat při tvorbě odborných
modulů a také při přípravě tematického
workshopu, který se bude konat v listopadu 2014 na VÚV TGM, v. v. i. Kromě
nově nabytých zkušeností na teoretické
úrovni byly dohodnuty a konzultovány
konkrétní kroky ve směru společného
výzkumu a popularizace jeho výsledků
v evropském prostoru (např. výzva ke
spolupráci na mezinárodním projektu
SPI effect-based tools oestrogen screening project; pozvání na konferenci
o environmentálním informačním
portálu - SIPE Conference 17 Jun 2014,
Brussels "Environmental Standards Information Portal for Europe"). – Ing. R. Kořínek, Ph.D.– »VÚV, TGM, v. v. i.«
19
Co se děje ve vědě
Co se děje ve vědě
Český hydrometeorologický ústav
(ČHMÚ)
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
vykonává funkci ústředního státního ústavu
České republiky pro obory čistota ovzduší,
hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie jako odborné služby poskytované
přednostně pro státní správu. Jeho novodobá
historie se začala psát 19. listopadu 1953, kdy
byl usnesením vlády zřízen Hydrometeorologický ústav. Rokem 1954 tak začíná současná společná cesta hydrologie a meteorologie.
Dlouholetá praxe Hydrometeorologického
a později Českého hydrometeorologického
ústavu prokázala prospěšnost tohoto spojení,
které bylo v roce 1968 posíleno o obor čistoty
ovzduší, zaměřený na sledování a hodnocení
vývoje znečištění ovzduší ve vazbě na meteorologické podmínky šíření znečišťujících
látek v ovzduší. Historie meteorologické
i hydrologické služby sahá však mnohem
hlouběji do historie. Na našem území jsou
počátky meteorologické služby spojeny s pozorováním v pražském Klementinu zahájené
již roku 1752 a hydrologická služba má svůj
počátek v zahájení vodoměrných pozorování na Vltavě v Praze v roce 1821.
ČHMÚ zkoumá minulost, sleduje přítomnost a předpovídá budoucnost jevů a dějů
probíhajících v atmosféře a hydrosféře. Výsledky měření a pozorování základních
i speciálních meteorologických prvků a jevů
svými dlouhými časovými řadami vytváří
klimatický záznam České republiky. Operativní zpracování všech kvalitních a téměř
on-line dostupných informací je vstupem
pro vytváření obecných i specializovaných
předpovědí počasí, pro sledování jeho okamžitých změn a pro rozhodování o možném
výskytu extrémních nebo nebezpečných projevů počasí na našem území. Meteorologové
ČHMÚ spolupracují s jednotlivými složka-
Měření v atmosféře
20 profesionálních meteorologických stanic
6 observatoří
4 letecké meteorologické stanice
2 meteorologické radary
1 radiosondážní stanici
180 klimatologických stanic
502 srážkoměrných stanic
25 fenologických stanic
20
mi krizového řízení státu, kterým předávají
všechny důležité informace potřebné pro
krizové rozhodování a pro reakce na možná
nebezpečí, spojená např. s vichřicemi, horkými vlnami, extrémními mrazy, slunečním
zářením, změnami ozonové vrstvy, povodňovými stavy nebo smogovými situacemi.
V hydrologii se zaměřujeme na měření
množství povrchových a podzemních vod
a rovněž sledujeme vybrané parametry jakosti vod. Pro veřejnost je asi nejviditelnější
součástí hydrologické služby předpovědní
povodňová služba, která využívá operativně
přenášená data z měřicích stanic pro okamžité vyhodnocování hydrometeorologické
situace, zejména s ohledem na nebezpečí
vzniku povodně. Jsme schopni poskytovat
celé spektrum výstupů zahrnující krátkodobé předpovědi (na dva dny), pravděpodobnostní predikce, střednědobé výhledy
(30 dní) i systém typu flash flood guidance
(indikátor přívalových povodní).
vyžadujících vyhlášení smogové situace či
regulace zdrojů.
Naměřené hodnoty teploty, srážkových úhrnů, radarových odrazivostí, vodních stavů,
koncentrací znečišťujících látek v ovzduší aj.
jsou jen prvním krokem na cestě k pozdějším výsledkům, mapám a grafům. Naměřené údaje procházejí různě složitým procesem
zpracování. Data se kontrolují s ohledem na
zjevné chyby měření v podobě nereálných
či nesmyslných hodnot, kontroluje se však
i jejich prostorová smysluplnost srovnáním
údajů ze sousedních stanic apod. Teprve poté
lze data poskytnou veřejnosti ve formě tabulek, grafů a map a dále je využít jako vstup
do našich databází, modelů a různých aplikací. V posledních desetiletích nám častější
výskyt meteorologických a hydrologických
extrémů ukazuje, že je nutno se systémově
zabývat sledováním a předpovídáním souvisejících jevů. Ve spolupráci s Armádou ČR
připravuje ČHMÚ výstražné informace na
nebezpečné meteorologické a hydrologické
prvky a jevy, včetně přepokládané intenzity
a popisu nebezpečí, škod, rozsahu postiženého území a možného ohrožení životů.
Víme, že lidské zdraví, růst a zdravotní stav
vegetace a ekosystémů, stav materiálů a staveb ovlivňuje kvalita ovzduší. Sledujeme
proto široké spektrum znečišťujících látek
v ovzduší. Dnes nejproblematičtější jsou Šedesát let společného působení meteorovšak suspendované částice, polycyklické logie, klimatologie a hydrologie v ČHMÚ
aromatické uhlovodíky, přízemní ozon ukazuje, že veřejnost v České republice
a oxid dusičitý. Proto poskytujeme veřej- potřebuje moderní hydrometeorologicnosti aktuální data týkající se kvality ovzduší kou službu. ČHMÚ není izolovanou, ale
prioritně v hodinovém rozlišení. Snahou otevřenou službou s širokými mezinárodje, aby tato data byla dostupná každému ními kontakty, pracující v souladu s neja ve srozumitelné formě. Veřejnost tyto novějšími vědeckými poznatky v oborech,
informace vyhledává zejména ve dnech se kterým se věnuje.
zhoršenými rozptylovými podmínkami, ve
– RNDr. R. Tolasz, Ph.D.– »ČHMÚ«
dnech s výskytem nadlimitních koncentrací
látek znečišťujících ovzduší, nebo dokonce
s výskytem koncentrací znečišťujících látek
Měření vody
501 vodoměrných stanic (vyhodnocování
průtoků)
318 pramenů a 1 508 vrtů pro sledování
režimu podzemních vod
650 objektů podzemních vod pro sledování
jakosti vody
42 lokalit kde je sledována jakost v plaveninách a sedimentech povrchových vod
21 stanic pro nanlýzu biologických vzorků
MĚŘÍCÍ IMISNÍ SÍŤ
Vznikala nejdříve v oblastech s největším
znečištěním, tj. v Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji. V 70. a 80. letech dvacátého století byly měřeny zejména koncentrace oxidu siřičitého. Dnes jsou
měřicí stanice rozmístěny rovnoměrněji
a měří široké spektrum látek.
O výzkumu zvěře v ostravské zoologické zahradě
M
oderní zoologické zahrady by
měly splňovat 4 hlavní cíle:
rekreační, výchovný, ochranářský a výzkumný. Již z tohoto výčtu je
zřejmé, že umístění výzkumného cíle na
konci není zcela náhodné. Zatímco o rekreačním či výchovném účelu každé zoo
nemůže být pochyb a všechny seriózní
zahrady se aktivně účastní mnoha záchranných chovných programů či přímo
vracejí zvířata zpět do přírody, výzkumná role zoologických zahrad bývá často
poměrně omezená.
Drtivá většina evropských zoo nemá
vlastní výzkumné pracoviště a je-li u nich
realizován výzkum, pak se tak děje „dodavatelsky“ prostřednictvím univerzit,
výzkumných center či jiných zoo. Ostravská zoo je v tomto průkopnická, neboť
zde od roku 2006 realizujeme etologický
(věda o chování zvířat) výzkum sami. Ze
všech 24 licencovaných zoologických
zahrad v České republice mají takovéto
pracoviště pouze 4 zoo (vedle Ostravy
jsou to zoo v Liberci, Praze a Ústí nad
Labem). V rámci vlastními silami vedeného výzkumu jsme se zabývali zejména
kojením zeber a hrochů, přičemž získané
výsledky jsme publikovali v mezinárodních vědeckých časopisech. Takže např.
alokojení (kojení jinou samicí, než je
matka) u hrocha obojživelného bylo poprvé na světě popsáno právě v naší zoo.
Naše výsledky zaujaly i zoologické zahrady v zahraničí, takže jsme např. nedávno
byli požádáni o spolupráci při analýze
chovu indických nosorožců prestižní zoo
ve švýcarské Basileji.
A to přesto, že pro někoho možná překvapivě, byl zrod moderních zoologických
zahrad spojen právě s vědou. Slavná londýnská zoo vznikla roku 1828 výhradně
jako studijní záležitost členů britské Královské zoologické společnosti. Veřejnosti
byla otevřena až téměř o 20 let později
(1847). Podobně i starší pařížská zahrada (Ménagerie des Jardins des Plantes)
vznikla v rámci rozsáhlé botanické zahrady, budované za podpory tehdejších
světových vědeckých špiček. Dodnes
patří pod francouzské národní přírodo- Mimoto samozřejmě rádi umožňujeme
vědecké muzeum. Je tedy bezpochyby bádání na našich zvířatech i vědcům z jina co navazovat.
ných pracovišť. Tato spolupráce přinesla
za poslední roky zajímavé výsledky, kteVýzkum lze jednoduše rozdělit na zá- ré byly rovněž publikovány v mezinárodkladní přinášející informace o stavu, ních časopisech. Mezi velmi studovaná
který vidíme, a aplikovaný, tedy ukazu- zvířata v naší zoo patří zejména primáti
jící jak cíleně tento stav změnit v lidský, (zejména šimpanzi), dále pak sudokopotažmo ekonomický prospěch. A prá- pytníci (např. velbloudi či antilopy losí).
vě zoologické zahrady jsou jedinečným Mezi klíčové instituce, s nimiž již něpříkladem instituce, kde mohou probí- kolik let úspěšně spolupracujeme, patří
hat a rovněž úspěšně probíhají oba typy např. Výzkumný ústav živočišné výrovýzkumu. V rámci základního výzkumu by v Praze, Veterinární a farmaceutická
tak lze zkoumat např. geneticky podmí- univerzita v Brně, Ústav biologie obratněné chování zvířat či zjišťovat základ- lovců v Brně či Česká zemědělská univerní fyziologické hodnoty u jednotlivých zita v Praze. Ze zahraničních pracovišť je to
druhů. V rámci výzkumu aplikovaného například Universita v Albacete (Španělsko)
se pak lze vyhnout nežádoucím projevům,
či Ústav pro výzkum
vylepšit podmínky zvířat tak,
aby se zvětšila jejich pohoda (welfare) či zlepšit
veterinární a výživové možnosti chovaných zvířat.
zvířat žijících v zoo i ve volnosti v Berlíně (Německo). Je jistě vhodné dodat,
že drtivá většina výzkumných aktivit,
které v naší zoo probíhaly či probíhají, používá tzv. „metody neinvazivní“,
tzn., že nezasahují do života chovaných zvířat. – RNDr. J. Pluháček, Ph.D.– »Zoo Ostrava«
21
Pro pedagogy
Pro pedagogy
Hudební aktivity žáků a studentů gymnázia by měly nejen rozvíjet
jejich muzikální dovednosti, ale jejich
cílem je především zprostředkovat zážitek a také socializovat je, prostřednictvím
umění rozvíjet jejich komunikační a sociální kompetence. Za vrchol prezentace studentů Matičního gymnázia v uplynulých
měsících lze tedy považovat účast na festivalu „Fete de la Musique“ v jihofrancouzském městečku La Valette-du-Var. Jedná se
o festival „v ulicích“, tradiční francouzskou
událost, která se odehrává po celém jejím
území a je každoročně spojená s letním
slunovratem. Náplní festivalu je množství koncertů a performancí amatérských
i profesionálních uskupení na improvizovaných pódiích v ulicích měst a na náměstích. A právě neformálnost této události,
nutnost spolupracovat a improvizovat se
stala pro studenty velkou výzvou. Během
svého koncertu se vyburcovali k výkonům,
jež upoutaly pozornost obecenstva, které
přihlíželo a postupně se nechávalo strhnout atmosférou i skvělými výkony těchto mladých hudebníků. Svým výkonem si
studenti získali vstup na festival i v příštím
roce a pro jejich přístup k hudbě se stala
tato zkušenost neopakovatelným zážitkem,
ze kterého mohou dále čerpat.
Hudba jako taková je schopna mladé lidi
citově obohatit a rozvíjet u nich tvořivost,
dovednosti a schopnosti, ale ve svém přesahu nabízí také sociologický aspekt, tedy
možnost sdílet emocionální zkušenost,
umění spolupracovat, komunikovat a také
naslouchat (v tomto případě doslovně)
svému okolí. To jsou nejdůležitější faktory,
proč má smysl s mladými lidmi umění pěstovat a věnovat se mu. 
–Mgr. M. Šňupárková – »Matiční gymnázium«
Hudební výchova jako předmět nabízející více než jen 45 minut vyučovacího času
»Kapela „Údy z půdy“ z Matičního gymnázia«
Koncepce výuky předmětu hudební výchova na víceletém gymnáziu s přesahy do
mimoškolních programů pro studenty, které by byly navazujícími aktivitami výuky.
Vychází z osobních zkušeností autorky jako
pedagožky Matičního gymnázia Ostrava.
E
stetické výchovy, ať už hudební či
výtvarná, jsou na půdě dnešních
všeobecně vzdělávacích škol předměty, které jsou často opomíjeny jak ze
strany žáků a veřejnosti, tak bohužel také
ze strany učitelů. K tomuto faktu přispívají mnohé skutečnosti. V oblasti výuky
hudební výchovy jde na jedné straně především o nedostatečné materiální zázemí
(chybějící odborné učebny, jejich nemoderní a nedostatečné vybavení) či výuku
nekvalifikovaných pedagogů, jimiž se tento marginální vyučovací předmět takzvaně
„zalepí“, nedostatečné a zastaralé učebnice,
zpěvníky a další metodické materiály, ale
jde také o fakt, že hudba se stala záležitostí
všední, dokonce lze říci všudypřítomnou.
Dnešní mladí lidé jsou hudbou doslova
„pronásledováni“ na každém kroku a mají
k ní neustálý přístup. Všechny tyto skutečnosti staví nesporně každého učitele
hudební výchovy před velmi náročnou
úlohu a otázky jak zprostředkovat žákům
a studentům hudební zážitek, jak nalézt
efektivní metody práce a motivovat své žáky
k tvořivosti a zájmu.
Jednou z možností jak vytvořit moderní
koncepci výuky hudební výchovy se v sou22
je soustředěn v současné době zejména na
muzikálovou tvorbu, a v neposlední řadě
instrumentální skupinu, která dostala netradiční jméno „Údy z půdy“ a na Matičním gymnáziu působí již 5 let (instrumentální skupina sdružuje studenty se základy
hry na hudební nástroje). Cílem těchto
aktivit je poskytnout žákům s nejrůznějšími druhy dovedností, zájmů a potřeb
na poli uměleckém využití jejich potenciálu i entuziasmu pro umění a nabídnout
jim možnost realizovat se. Činnost všech
zmíněných uskupení je vzájemně provázána, v hudebně uměleckých aktivitách
školy účelně spolupracují. V posledních
letech tak vytvořili několik studentských
projektů nejrůznějšího zaměření a žánrových podob. Za všechny je možno zmínit
například muzikálová představení Jesus
Christ Superstar, Zpívání v dešti či projekt s názvem Muzikálové melodie složený
z písní ze slavných muzikálových her propojených krátkými dramatickými scénkami. Ve fázi přípravy je nyní muzikál Chicago, jehož premiéra je naplánována na
V prostředí osmiletého gymnázia (jed- leden 2015. V uplynulých měsících bylo
ná se o Matiční gymnázium Ostrava, kde dále realizováno také množství koncertů
autorka působí jako pedagog) se podařilo v různém nástrojovém obsazení. Smyčcotyto aktivity během několika let iniciovat, vá sekce nastudovala v úpravě pro smyčale také dále vést a rozvíjet v různých smě- cový orchestr výběr z filmových melodií,
rech. Na škole působí několik uměleckých na skladby jazzového a soulového charakuskupení a těles, která spolupracují a svou teru se soustředí dechová sekce školního
činností se vzájemně doplňují a podporují. orchestru, jehož základ tvoří klasické kyJedná se o školní pěvecký sbor, dále diva- tarové obsazení, klávesy a bicí souprava,
delní společnost „Tajfun“, která se soustředí a nelze nezmínit také hudbu (povětšinou
ve většině na autorské hry z dílny studentů autorské písně) doplňující divadelní předa absolventů, taneční skupinu, jejíž zájem stavení souboru Tajfun.
časnosti jeví její integrativní pojetí, tedy na
jedné straně spojení jednotlivých uměleckých složek a jejich následná aplikace do
výuky (jedná se především o propojení
dramatických, výtvarných, jazykových
a dalších aktivit s hudbou a vytvoření vazeb
mezi jednotlivými vyučovacími předměty)
s cílem zvýšit tak u dětí schopnost hudbu „prožít“, aktivně ji vnímat a přemýšlet
o ní. Na straně druhé se jedná o propojení
samotné výuky s dalšími mimoškolními
činnostmi žáků, které by dále významně
a kreativním způsobem rozvíjely umělecké aktivity, podněcovaly a inspirovaly žáky
k další práci a v neposlední řadě smysluplně naplňovaly také volný čas dětí a mládeže. Je nasnadě, že takovýto způsob práce
vyžaduje pedagoga, který je ochoten tyto
aktivity řídit a korigovat, to znamená je připraven věnovat svůj volný čas svým žákům.
V takovémto případě je možno vytvořit na
škole prostředí, které děti podněcuje k dalším uměleckým činnostem přesahujícím
výuku hudební výchovy.
Kreativní pedagogika
V
cesta výuky ve 21. století
e vzdělávání dětí a mladých lidí pedagogika obecně aplikuje řadu přístupů využívajících výukové metody, které lze rozlišovat v mnoha horizontech
a úhlech pohledu. Pedagogika v různých
kulturách vždy byla, je a bude ovlivňována
společenským klimatem, které předurčuje její základní formy. Ať už budeme
chápat ovlivnění forem učení historicky, geograficky, z politického nebo náboženského pohledu, můžeme říci, že jejich
vývoj bývá značně ovlivněn konvencemi a zvyklostmi, jež se často stávají základem k vytvoření jakési šablony. Ta je sice
použitelná univerzálně, ale nesplňuje zásadu, která je pro jedince – ať už z pohledu
vědomostního či mentálního vývoje – zásadní, tedy faktu, že člověk je tvorem obdařeným schopností invence a každý jedinec má různé předpoklady a rozsah rozvoje
vlastní osobnosti.
jinou nekonvenční formou, vždy je zásadní
u žáka podnítit právě představivost a vcítění do probírané problematiky tak, aby
pochopení nebylo realizováno pomocí nucených mechanismů, ale vlastní tvořivostí
jedince. Zásadní roli hraje samozřejmě také
pedagog, jehož úkolem je stát se jakýmsi
průvodcem na cestě mezi probíranou látkou a poznáním, přičemž udržení soustředěnosti a zaujetí zajišťuje samotná
metoda, která pro svůj populárně naučný
charakter a zábavnost žáka vtáhne do problematiky a dostane se mu tak pocitu, že se
stává součástí děje. Úkolem pedagoga už
je pak pouze jedince nenásilně usměrňovat a vytvářet podněty k bádání. Učitel
se při výuce stává dítěti vzorem, proto je
důležité, aby k vyučování přistupoval se
stejnou dávkou tvořivosti, jaká se předpokládá u žáka. Komunikace mezi učitelem a žákem je tedy jedním ze zásadních
aspektů rozhodujících o tom, zda přinese
Kreativní pedagogika aplikuje přístupy, zvolená výuková metoda kýžený výsledek.
které podněcují jedince v učení zapojit
vlastní představivost. Jeho poznání, tak Stále populárnější kreativní formy v pedanení omezováno pravidly a očekáváním gogice a jejich boom se neprojevuje jen ve
konkrétního výsledku práce, jenž se může výuce na základních a středních školách,
stát nepřirozeným vyústěním snahy žáka ale také v akademickém prostředí. Kreai učitele. Ať už budeme kreativní peda- tivní pedagogice se věnují v rámci akreditogogiku chápat jako učení hrou, pokusem, vaných kurzů a studijních programů české
diskusí, pozorováním, za pomoci změny i zahraniční univerzity (například dvouletý
prostředí, v němž se vyučuje, či jakoukoli akreditovaný kurz Kreativní pedagogika
– pedagogická kondice na Katedře autorské tvorby a pedagogiky Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze).
Klasické metody vyučování jsou čím dál
častěji doplňovány o kreativní prvky, které
v přístupu k vyučování na některých školách bývají dokonce upřednostňovány. Tento směr však může být zrádný, nelze totiž
opomíjet význam konvenčních metod, jež
prošly svým přirozeným historickým vývojem a ze kterých do jisté míry nová pojetí
vyučování vychází. Klasické i inovativní
přístupy je tedy nutno vhodně kombinovat
a předcházet tak situacím, kdy bývá slepě
dodržována forma výuky a neméně důležitá obsahová náplň je opomíjena a naopak.
Jednou z podmínek vývoje lidské mysli
a osobnosti je neustálá tvorba. Do té však
nesmí zasahovat paskvilní formy, které
omezují přirozenost lidské mysli. Je žádoucí, a dokonce nutné uvědomovat si původ
vědomostí a neztratit tak ucelený náhled na
smysl a podstatu, proč se vlastně učit novým
věcem. Otázku, zda využíváme správných
forem učení, by si neměli klást zdaleka jen
pedagogové, ale každý, kdo se podílí nebo
nějakým způsobem ovlivňuje výchovu
příštích generací. Jediným uvědomělým
tvorem na Zemi jsme totiž my lidé a budoucnost dalších generací nespočívá nikde
jinde než v našich vlastních rukách. –Ing. J. Ševčík– »ACCENDO«
23
Hravá stránka
Hravá stránka
PRACTICE YOUR ENGLISH: Water is everywhere!
Water around us- circle the correct words
Most of Earth’s water is in glaciers / oceans.
Most of the water we use comes from rivers / seas and shops / reservoirs.
Water is important / not important for life.
There is liquid water in glaciers / rivers.
We use water for eating / drinking and cooking / washing / running.
How it works:
Does adding salt to ice and water cause a temperature drop? Yes.
This is how old-fashioned ice cream makers lowered the temperature
of the ice cream below water's ordinary freezing point. A mixture of
rock salt, ice, and water packed in the bucket around the ice cream
mix can bring the temperature down as low as -21°C.
The water cycle – number the sentences in order
1.
It rains from clouds.
…
Stream water gets to rivers.
…
It rains again.
…
The water goes up (evaporates) into the sky and make clouds.
…
The river water goes into the seas and oceans.
…
The rainwater goes into streams.
…
The sun warms up the ocean.
FRESH WATERSALT WATER
Only 3% of the water on Earth is fresh water.
Almost all water of Earth is salt water.
……………………………………………………………..
……………………………………………………………..
……………………………………………………………..
……………………………………………………………..
……………………………………………………………..
……………………………………………………………..
HOME LAB – Make a lava lamp!
vegetable oil
food colouring
How it works:
The water has a higher density than the oil; the oil stays above the
water because the oil is lighter than the water or, in other words, the
mass of a certain volume of water is greater than oil of the same volume. As a consequence, the water sinks to the bottom of the bottle
and the oil sits on top of it without mixing. Food colouring allows you
to view this separation more easily.
When you drop the fizzing tablets in the bottle, they’ll sink to the
bottom and begin to dissolve in the water and create a gas. This reaction generates carbon dioxide – CO2 bubbles that float to the top and
escape through the open lid. The gas bubbles that rise to the top take
some of the coloured water along for the ride to the top of the bottle.
At the top, the carbon dioxide gas will escape and the water will sink
back down toward the bottom.
How to mix it:
Add one scoop of orange ice cream to a glass, then a layer of gelatine.
Put another layer of ice cream and gelatine on the first one and then
slowly pour in soda to fill. The soda hitting the ice cream will produce
a thick foam. Finish off the cocktail with a light dusting of Tang for decoration.
Word finder – find the given words and pictures
hidden among the letters.
Do you want to continue with the experiment? Try to answer these
questions:
1. Does the temperature of the water affect the reaction?
2. Does the size of the bottle affect how many
oil bubbles are produced?
3. Does the effect still work if the cap is put on the bottle?
4. Does the size of the tablet pieces affect
the number of blobs created?
A geography quiz – answer the questions.
1. What rivers / streams are there in your city/town/village?
…………………………………………………………………………………………
2. What lake or water reservoir is near your place?
COOL SCHOOL – Let’s experiment with an ice!
…………………………………………………………………………………………
What kind of impact does salt have on the ice temperature? Follow
this cool lesson plan and enjoy the results.
3. What is the nearest sea and ocean to your place?
What you need:
• crushed ice or ice cubes
• salt
• a stopwatch
• a thermometer (digital if possible)
• a spoon • a stick for stirring
• cups
24
Do you want to continue with the experiment? Try to answer these
questions:
1. Try adding different amounts of salt. What does a plot of temperature vs. salt concentration look like? Can you keep lowering
the temperature this way indefinitely, or is there a point where
adding salt produces no additional cooling? What happens when
you add salt beyond that point?
2. Suppose you forced the saline ice water and the pure ice water
to have exactly the same temperature. Would ice in the saline
solution melt faster than ice in the pure water, then?
3. Does adding salt to water without any ice result in a temperature
change?
What do astronauts drink at space? The answer is the drinks they take
from the Earth and then … recycled wastewater (e.g. urine) … Yuck!
But this recycled water is often flavoured with Tang.
Space monkey is an ice cream cocktail which tastes much better than
recycled water so it is a dream for all future astronauts! You can prepare it with your friends.
What you need:
2 scoops of orange and vanilla ice cream/sherbet (or other flavours
you like)
2 scoops of prepared cherry flavoured gelatine, divided
2 dcl of lemon-lime soda
1 pack of Tang (or another )
Have you ever watched a lava lamp with its colourful bubbles and
drops? Follow this experiment and see how it happens.
What to Do:
1. Fill 1/4th of a clear plastic bottle with water.
2. Add a few drops of food colouring.
3. Slowly pour in vegetable oil to the bottle until it’s almost full.
4. Let the oil and water settle for few minutes.
5. Add fizzing tablets and watch the bubbling theatre.
6. For a true lava lamp effect, shine a flashlight through the bottom
of the bottle.
Why does the temperature drop? Energy is required to break the
hydrogen bonds that hold the ice together. The melting ice draws that
energy from the surrounding solution as heat.
A drink for young astronauts: Space Monkey
Compare different kinds of water:
What you need:
•
water
•
•
a clear plastic bottle
•
•
fizzing tablets (or just baking soda)
Answer the questions or discuss them with your teacher:
1. How cold did it get?
2. Did the temperature change? Compare the temperature of the
original ice when it had no salt and the temperature of the ice
with added salt.
3. What kind of effect do you think the salt had on this experiment?
Why?
4. What applications in the real world do you think the results of
this experiment could lead to?
…………………………………………………………………………………………
What to do:
1. Fill a cup nearly to the top with crushed ice.
2. Use the thermometer to measure the temperature of the crushed ice.
3. Record the current temperature for comparison later.
4. Add 5 spoons of salt and mix well.
5. Check and record the temperature of the ice mixture once every
minute over the next five minutes. Use your stopwatch to follow
the time accurately. Chart the results into a graph and have a look
at what happened.
4. Where does your fresh water at home come from?
DRINK DROUGHT FLOOD FRESH
FROZEN GLACIER ICICLE LAKE LIQUID
RAIN RESERVOIR RIVER SEA SPRING
WASTEWATER WATERFALL WAVE
…………………………………………………………………………………………
Ing. K. Hlaváček, Ph.D. »hello«
25
Plánované aktivity
čeští i zahraniční výzkumníci si nejen navzájem mezi sebou, ale také pedagogům
a zájemcům o vědu, předají informace
a zkušenosti týkající se umístění technoTřetí exkurze, která zájemce o vědu čeká logií v komunikačních prostředcích, kriv měsíci září, bude probíhat v Zoo Ost- térií, podle kterých je možné technologie
rava rovnou ve dvou termínech, a to 15. dělit, a položena bude také otázka, zda je
9. 2014 a 17. 9. 2014. Návštěvy zoo pro- možné zabývat se technologií bez znalostí
běhly s velkým úspěchem již v měsících vysoké matematiky.
květnu a červnu a zvířátka v zoo přivítají
žáky a studenty i v novém školním roce. Dne 22. 10. 2014 proběhne exkurze na
Během exkurze účastníci získají poznatky téma "Malé autobusy – autobusy pro kana téma "Proč je důležité znát zvířata ždou příležitost“. V termínech 2. 10. a 10.
aneb využití poznatků ze zoologie při 10. se mohou pedagogové opět účastnit
stáží ve Výzkumném ústavu vodohospochovech v zoo".
dářském, T. G. Masaryka, v. v. i.
V termínech 18. 9. 2014 a 25. 9. 2014 jsou
připraveny odborné stáže ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G.
Masaryka, v. v. i. Během této osmihodi- Na podzim se Ostrava pravidelně potýká
nové stáže se pedagogové dozví, jak fun- se špatnými rozptylovými podmínkami.
guje nejen výzkumný ústav, ale také věda A právě této problematice se budou věnoa realita dnešní doby. Prohlédnou si pra- vat žáci a studenti na exkurzích pořádacoviště, laboratoře, seznámí se s ukázkami ných dne 5. 11. 2014 Českým hydrometevědecké práce a jejím praktickým využitím. orologickým ústavem. Jakým způsobem
se provádí měření škodlivin v ovzduší,
Ve dnech 23. 9. – 25. 9. 2014 pořádá vyhodnocování výsledků a jejich předáváspolečnost ACCENDO – Centrum pro ní veřejnosti v reálném čase se účastníci
vědu a výzkum, o. p. s., popularizační dozví na exkurzi s názvem „Monitoroworkshop "Les a lesní hospodářství". Bě- vací stanice kvality ovzduší v Ostravě
hem něj budou diskutována témata vlivu – Porubě“. Že ovzduší v Ostravě monitoklimatických změn na lesní ekosystém, rují nejen profesionální stanice, ale také
moderní trendy v pěstování lesů, jejich ty dobrovolnické, se dozví zájemci o vědu
ochrany před kůrovcem, významu les- během exkurze „Dobrovolnická meteoního stanoviště a také možnosti využití rologická stanice v Ostravě – Porubě“.
lesní pedagogiky. První den workshopu je
již tradičně určen pro setkání vědců, vý- V listopadu proběhnou také dva popuzkumníků a zahraničních expertů. Během larizační workshopy.
druhého dne budou cenné zkušenosti vědců předány pedagogům a třetí den popu- První z nich, s názvem „Voda a vodlarizačního workshopu je určen návště- ní hospodářství“ pořádá v termínu 4.
11. – 6. 11. 2014 Výzkumný ústavu vovám výzkumníků na ZŠ/SŠ.
dohospodářský, T. G. Masaryka, v. v. i.
Během tohoto workshopu budou představeny nové metody v oblasti stanovení láV měsíci říjnu bude pod Vysokou školou tek a sloučenin ve vodách a také aktuální
podnikání, a. s., pořádána pro studeny SŠ výzkumy výskytu nebezpečných látek, farexkurze s tajuplným názvem "Lidský ži- mak a drog ve vodách. Součástí workshovot začíná a končí". Zavede studenty do pu budou také praktické ukázky moderních
krematoria a klade si za cíl odpovědět na technik včetně základních pokusů.
otázky, které se běžně nekladou. Budou
seznámeni s historií hřbitovů, pohřebišť Druhý listopadový popularizační worka pohřbívání, dozví se mimo jiné, co se shop proběhne ve dnech 11. 11. – 13. 11.
děje s lidským tělem po smrti, jak pobí- 2014 v Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i.
há kremace, a budou moci nahlédnout za Téma „Geologie, geografie a biologie“
oponu smuteční síně.
si klade za cíl seznámit účastníky workshopu se všemi třemi zmíněnými oblastTaké v říjnu bude pořádán popularizač- mi s důrazem na využití předaných inní workshop, jehož ústředním tématem formací a zkušeností pro práci se zájemci
je „Technologie - znovu objevená per- o vědu v terénu nebo ve třídách. spektiva“. Tento workshop bude Vysokou školou podnikání, a. s., pořádán
–Ing. et. Mgr. T. Pestečková– »accendo«
ve dnech 13. 10. – 15. 10. 2014. Přední
nostního kladívka pro rozbíjení autoskla
a nebo si vyzkoušet jízdu v originálním
minibusu na vlastní kůži.
Plánované
aktivity
listopad 2014
září 2014
Nový školní rok přivítají také nové aktivity projektu Poznej tajemství vědy. V týdnu od 8. 9. do 12. 9. 2014 proběhne první
ze dvou připravovaných týdenních pobytů v Envicentru Pro krajinu ve Vysokém
Poli. Tento týdenní pobyt je určen pro
žáky ZŠ a studeny SŠ, kteří se během něj
seznámí s životem na vesnici a s propojením člověka s přírodou tak, jak tomu bylo
ještě v nedávné minulosti. Vyzkouší si
starost o domácí drůbež, plstění výrobků
z ovčí vlny, či pozorování krajiny z koňského hřbetu.
První exkurze, která je Českým hydrometeorologickým ústavem plánována na 5.
9. 2014, zavede žáky a studenty na Lysou
horu do nadmořské výšky 1323 m n. m.
Na vrcholu Lysé hory budou účastníci
exkurze seznámeni s moderními měřicími přístroji, kterými je vybavena meteorologická zahrádka profesionální stanice
ČHMÚ, a rovněž s prvotním zpracováním
naměřených údajů. Během této exkurze
budou účastníci seznámeni také se zázemím profesionálního pozorovatele, jenž zajištuje na vrcholku hory nepřetržitý provoz.
Druhá exkurze, která pod záštitou Vysoké školy podnikání, a. s., proběhne dne
10. 9. 2015, zavede zájemce o vědu do
Opavy, kde si prohlédnou "Malé autobusy – autobusy pro každou příležitost".
Během této exkurze budou seznámeni
nejen s výrobou a využitím minibusu, ale
svůj vlastní autobus si mohou sami navrhnout a vyprojektovat. Neméně lákavá je
také možnost vyzkoušet si funkci bezpeč26
říjen 2014
KDY: 23. – 25. září 2014
KDE: 1. den – výzkumníci si předají vzájemné zkušenosti
2. den – výzkumníci se budou věnovat pedagogům
3. den – výzkumníci přijedou za vámi a vašimi dětmi do škol
Těšíme se na Vás
a Váš zájem o lesy
a lesní hospodářství
Jaroslav Slezák
[email protected]
774 115 475
Download

Poznej tajemství vědy 2.číslo