email: [email protected]
http://www.i-tenis.cz/
1
1. ANTROPOMOTORIKA - VĚDNÍ OBOR
Antropomotorika … věda o motorice člověka
(http://slovnik-cizich-slov.uzdroje.com)
Antropomotorika (Bewegungslehre) jako vědní obor a vyučovací
předmět … vznik v 2. polovině minulého století (60. – 70- léta)
Významný podnět – Bewegungslehre (K. Meinel, 1960).
První česká vysokoškolská učebnice
Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu
(Čelikovský a kol. 1979, další vydání 1990).
Anthrópos (řecky) = člověk
Motus (latinsky) = pohyb
Antropomotorika … věda zabývající se pohybem (motorikou)
člověka.
„Antropomotorika … věda o vztazích mezi pohybovými
(motorickými) vlastnostmi, schopnostmi a dovednostmi a
tělesnou výkonností“ (Čelikovský et al., 1988).
Předmět antropomotoriky
… zkoumání lidské motoriky a pohybu ve dvou základních
oblastech
• vnitřní (motorické předpoklady)
• vnější (pohybové projevy).
KONSTRUKTY MOTORIKY
Konstrukt je chápeme jako abstraktní pojem, jako jev, který
nelze zkoumat přímo.
Teorie konstruktů motoriky založena na empiricko-analytických
postupech tj. … na rozboru pohybu.
Konstrukty motoriky:
(1) motorické schopnosti,
(2) motorické dovednosti,
(3) pohybové činnosti,
(4) pohybový výkon.
MODEL STRUKTURÁLNÍHO USPOŘÁDÁNÍ
KONSTRUKTŮ MOTORIKY
VÝSLEDEK

POHYBOVÝ VÝKON

730 cm
POHYBOVÉ PROJEVY
PRŮBĚH

POHYBOVÁ ČINNOST 
Zjevná
skutečnost
Latentní
možnost
SKOK DALEKÝ
Hranice pozorovatelnosti
 MOTORICKÁ DOVEDNOST  Dovednost skákat
(je specifická)
MOTORICKÉ PŘEDPOKLADY
 MOTORICKÁ SCHOPNOST  rychlost, koordinace
(je globální)
KONSTRUKTY MOTORIKY
1. motorické předpoklady (latentní možnosti)
☻ motorické schopnosti
☻ motorické dovednosti
2. pohybové (motorické) projevy (zjevné
skutečnosti)
☻ pohybová činnost
☻ pohybový výkon
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH
KONSTRUKTŮ MOTORIKY
1. MOTORICKÉ PŘEDPOKLADY
1. 1 MOTORICKÁ SCHOPNOST
… částečně geneticky
podmíněný a relativně
samostatný soubor
Silová schopnost
vnitřních předpokladů
k pohybové činnosti,
1. 2 MOTORICKÁ DOVEDNOST
… učením získaný specifický
předpoklad k určité pohybové
činnosti,
Dovednost skákat
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH KONSTRUKTŮ MOTORIKY
2 POHYBOVÉ PROJEVY
2. 1 POHYBOVÁ ČINNOST
… sled pohybů nutných pro realizaci pohybového
zadání.
2.2 POHYBOVÝ VÝKON
… míra realizace pohybového
zadání, je chápán jako jednota
průběhu a výsledku pohybové
činnosti.
Světový rekord ve skoku
dalekém? M, Ž?
M. Powell (1991) 8,95 m
G. Čistjakovová (1988) 7,52 m
Různost požadavků na úroveň motorických předpokladů resp.
pohybových projevů ve sportu … (cyklistika, basketbal,
gymnastika, atletika, …).
1. 1 MOTORICKÉ SCHOPNOSTI
1. Charakteristika pojmu motorická schopnost v české
literatuře …
(a) Motorická schopnost je částečně geneticky podmíněný a
relativně samostatný soubor vnitřních předpokladů k
pohybové činnosti
(b) Motorické schopnosti jsou dynamickým komplexem
vnitřních, částečně geneticky podmíněných předpokladů
lidského organismu k realizaci záměrné pohybové činnosti.
V kontextu teorie konstruktů motoriky užíváme pojem motorické
schopnosti, v odborné literatuře se objevuje i pojem pohybové schopnosti.
STRUKTURA MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
Výzkum struktury motorických schopností je předmětem
výzkumného zájmu po dlouhou řadu desetiletí, existuje
obecná shoda na členění motorických schopností na
KONDIČNÍ
SCHOPNOSTI
KOORDINAČNÍ
SCHOPNOSTI
Kondiční schopnosti jsou determinovány převážně
energetickými procesy, jsou výrazně podmíněny
morfologicky.
Řadíme k nim schopnosti vytrvalostní, silové a částečně i
rychlostní.
Koordinační schopnosti jsou podmíněny funkcemi a procesy
pohybové koordinace; jsou determinovány procesy řízení a
regulace pohybu a procesy psychickými.
Řadíme k nim schopnosti reakční, rytmické, rovnováhové,
diferenciační, orientační.
Silové, vytrvalostní, rychlostní, koordinační schopnosti
a flexibilita jsou označovány jako tzv.
základní motorické schopnosti
SCHÉMA STRUKTURY MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
Teorie motorických schopností  diferenciální motorický výzkum (70.-80. léta).
Motorické schopnosti
Kondiční
Koordinační
Silové


Rychlostní


Vytrvalostní

Reakční
Rytmická
Rovnováhová
Prostorová-orientační
Kinestetická-diferenciační
Flexibilita
Obrázek 2. Obecné schéma motorických schopností
(Měkota & Blahuš, 1983, 100; upraveno)
SOUHRN KE STRUKTUŘE MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
Většina českých i zahraničních autorů se shoduje v členění
motorických schopností na kondiční a koordinační.
Kondiční schopnosti jsou podmíněny energeticky popř. i
morfologicky, jsou mezi ně jednoznačně řazeny schopnosti
silové a vytrvalostní; částečně i rychlostní schopnosti.
Koordinační schopnosti jsou podmíněny funkcemi a procesy
pohybové koordinace, jsou členěny na schopnosti reakční,
rytmické, rovnováhové, diferenciační, orientační.
Flexibilita (pohyblivost) je chápána jako relativně samostatná
motorická schopnost, jako vlastnost pohybového aparátu
člověka.
SILOVÉ SCHOPNOSTI
Ekvivalenty: síla, force, strength, Kraft
Patří mezi základní motorické schopnosti
Jeden z nejdůležitějších předpokladů
pohybových činností člověka, bez kterých se
nemohou ostatní schopnosti při motorické
činnosti vůbec projevit.
Fyzikální pojetí síly: síla = hmotnost x zrychlení (F = m . a)
Biologické pojetí síly: síla jako schopnost nervově-svalového
systému člověka.
Silová schopnost = schopnost překonávat vnější odpor
nebo mu odolávat pomocí svalového úsilí.
BIOLOGICKÁ PODSTATA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
Úroveň síly je závislá zejména na těchto činitelích:
(1) příčný průřez (plocha) zapojených svalů (je rozhodující)
Mr. Olympia Jay Cutler
Ms. Olympia Iris Kyle
=> čím větší příčný průřez (plocha) zapojených svalů, tím
větší sílu je možno vyvinout!
BIOLOGICKÁ PODSTATA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ (činitelé)
(2) strukturální složení svalů
tj. počet a typ (pomalá, rychlá) svalových vláken v motorické
jednotce (MJ)
Dělení svalových vláken
NÁZEV
úsilí
čas zapojení
energetické
krytí
Rychlá bílá
glykolytická
maximální 100%
0 - 20 s
ATP, anaerobní
glykolýza
Rychlá
bleděčervená
oxidativní
submax.
80 %
20 s - 3
minuty
aerobní a
anaerobní
glykolýza
Pomalá
červená
oxidativní
střední
60 %
nad 3 minuty
aerobní
glykolýza
BIOLOGICKÁ PODSTATA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ (činitelé)
(3) intramuskulární koordinace
Při svalovém stahu dochází ke střídání aktivovaných a
neaktivovaných motorických jednotek.
Počet zapojených motorických jednotek závisí na úrovni
podnětu.
Pomalá vlákna (ST) jsou aktivována při nízké úrovni
dráždění.
Rychlá vlákna (FT) aktivována až při silné úrovni dráždění.
(4) Intramuskulární synchronizace
Na svalové činnosti se podílejí agonisté i antagonisté,
dochází ke koordinaci činnosti agonistů a relaxaci
antagonistů.
(5) Úroveň energetické zásoby
(zásoba energie ve svalech a schopnost jejich rychlé
mobilizace)
STRUKTURA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
(Čelikovský et al., 1990)
SILOVÉ SCHOPNOSTI
STATICKOSILOVÉ
1. jednorázová forma
2. vytrvalostní forma
DYNAMICKOSILOVÉ
3. explozivně silová forma
4. rychlostně silová forma
5. vytrvalostně silová forma
Struktura silových schopností – zahraničí
(Harre, Hirtz, Martin, u. a.)
Maximální síla je chápána jako základ pro ostatní silové
schopnosti
Maximální s. sch.
Rychlostně s. sch.
Reaktivně s. sch.
Silověvytrvalostní s.
STRUKTURA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
SILOVÉ SCHOPNOSTI
STATICKOSILOVÉ
1. jednorázová forma
2. vytrvalostní forma
DYNAMICKOSILOVÉ
3. explozivně silová forma
4. rychlostně silová forma
5. vytrvalostně silová forma
1. Statickosilová schopnost-jednorázová forma …
…schopnost způsobit deformaci části těla nebo různých
objektů podle zadaného pohybového úkolu (např. stisk
dynamometru).
2. Statickosilová schopnostvytrvalostní forma …
… schopnost udržet tělo, jeho části
nebo různé objekty v určité poloze
(např. shyb na hrazdě, výdrže,…)
3. Explozivně-silová schopnost … schopnost udělit tělu, jeho
částem nebo různým předmětům zrychlení podle zadaného úkolu
Tedy … schopnost vyvinout vysokou silovou úroveň za časovou
jednotku, strmost vzestupu silové křivky, např. start při rozjezdu
bobu, při běhu na 100m).
4. Rychlostně-silová schopnost … schopnost překonávat odpor
s vysokou rychlostí nebo frekvencí pohybu. (Čelikovský et al.,
1990).
Schopnost vyvinout velký silový impuls (ráz) v relativně krátkém
čase (100 – 200 ms) zejména s vysokým koncovým zrychlením.
např. vrhy, hody, skoky, gymnastika) (Hirtz).
5. Vytrvalostně-silová schopnost …schopnost
…
udržet intenzitu
pohybové činnosti a odolávat únavě při dlouhodobém silovém
výkonu (veslování, lyžařský běh, sjezd).
DALŠÍ UŽÍVANÉ POJMY
• maximální síla … je největší možná síla, která může
být vyvinuta (silové maximum),
• absolutní síla … je (hypoteticky) nejvyšší možná
úroveň síly, kterou by jedinec mohl dosáhnout
(hypotetické maximum), tedy silový potenciál člověka
včetně tzv. autonomních chráněných rezerv,
• relativní síla … označuje hodnotu síly vztaženou ke
tělesné hmotnosti; je to poměr (podíl) maximální síly
a tělesné hmotnosti.
RELATIVNÍ SÍLA – PŘÍKLAD
Adam: Hm = 40 kg MS 1 = 50 kp
1. Adam: 50 kp <
Ben: Hm = 60 kg MS 2 = 60 kp
Ben: 60 kp
Adam: 50 : 40 = 1, 25 kp/kg
Adam: Rel. síla = 1,25 kp / kg
2. Adam: 1, 25 kp / kg >
Ben: 60 : 60 = 1, 0 kp/kg
►
Ben
Rel. síla = 1,0 kp / kg
Ben: 1,0 kp /kg
DRUHY SVALOVÉ ČINNOSTI (SVALOVÉ KONTRAKCE)
1. izometrický způsob … dochází ke zvýšení vnitřního napětí ve
svalu aniž by se měnila délka svalu (výdrž ve shybu).
2. koncentrický způsob … sval překonává nějaký odpor (vlastního
těla či sportovního nářadí) tím, že se zkracuje (přitažení z visu do
shybu).
DRUHY SVALOVÉ ČINNOSTI (SVALOVÉ KONTRAKCE)
3. excentrický způsob … sval působí proti nějakému odporu,
tím že se protahuje (odhození medicinbalu).
4. excentricko-koncentrický způsob … sval vykonává v jednom
cyklu brzdící a potom zrychlující činnost; dochází střídavě k jeho
protahování a zkracování (např. shyby na hrazdě, nebo video).
Účinnost svalové práce je při tomto způsobu největší.
• reaktivní síla …
… je excentricko-koncentrický
projev rychlé síly při nejkratším
možném spojení obou fází, tedy
jeden cyklus protažení a
zkrácení svalů (viz obrázek).
DIAGNOSTIKA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
1. Dynamometrie - záznam úsilí v čase (dynamogram), který
provádíme pomocí dynamometrického křesla, Kistlerovy desky
či různých typů dynamometrů (biomechanika).
DIAGNOSTIKA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
2. Elektromyografie (EMG) –
sledujeme elektrickou aktivitu neuronů jednotlivých
svalových skupin.
Měříme zapojení jednotlivých svalů při daném pohybovém
úkolu, zaznamenáváme čas a sílu elektrického impulsu
vyslaného do svalů (svalová souhra jednotlivých agonistů,
antagonistů a synergistů).
DIAGNOSTIKA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
3. MOTORICKÉ TESTY
a) testy statické síly (výdrž ve shybu, výdrž v přednosu, …)
3. Motorické testy
b) Testy dynamické síly (např. výskoky, kliky, leh-sedy, shyby)
SOUHRN SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
Silová schopnost…schopnost překonávat vnější odpor nebo mu
odolávat pomocí svalového úsilí.
Kritéria členění silových schopností:
•
podle druhu svalové činnosti (režim statický, dynamický)
Statickosilové: 1. jednorázová 2. vytrvalostní forma
Dynamickosilové:
3. explozivně silová forma
4. rychlostně silová forma
5. vytrvalostně silová forma
Kritéria členění silových schopností:
•
podle druhu svalové kontrakce = izometrický, koncentrický,
excentrický, excentricko-koncentrický.
VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI
Ekvivalenty: vytrvalost, endurance, Ausdauer
2
Patří mezi tzv. základní motorické schopnosti
• Obecně = způsobilost dlouhodobě provádět nějakou činnost.
• Vytrvalostní schopnosti řazeny mezi kondiční schopnosti.
• Vytrvalostní projevy již nad 20 sekund
• Typické vytrvalostní činnosti 10 a více minut.
• Vytrvalostní schopnost poměrně dobře trénovatelná.
Vytrvalostní schopnost…schopnost provádět opakovaně
pohybovou činnost submaximální, střední a mírné intenzity bez
snížení její efektivity nebo působit proti odporu v neměnné
poloze těla a jeho částí po relativně dlouhou dobu, popř. do
odmítnutí“ (Kohoutek, in Čelikovský, 1990).
BIOLOGICKÁ PODSTATA VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
Z biologického hlediska jde při vytrvalostním výkonu o …
• plynulé dodávání kyslíku a energetických zdrojů svalovým
buňkám,
•
současný odvod zplodin látkové výměny (kyselina mléčná).
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ VYTRVALOSTI
1) Dědičnost (poměr rychlých a pomalých svalových vláken)
Sportovní odvětví
Sprint
Dlouhé tratě
Pohlaví
Svalová skupina
Pomalá vlákna %
Rychlá vlákna %
m
Gastrocnemius
24
76
ž
Gastrocnemius
27
73
m
Gastrocnemius
79
21
ž
Gastrocnemius
69
31
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ VYTRVALOSTI:
2) Kardiopulmonární soustava …
… její činnost je dobře ovlivnitelná tréninkem a jedná se
především o rozvoj:
a) dýchacího systému
Příjem kyslíku do organismu závisí na minutové ventilaci
(dechový objem x dechová frekvence) a využití kyslíku ze
vzduchu,
b) oběhového systému
Příjem kyslíku do svalových buněk závisí na minutovém
objemu srdečním (srdeční objem x srdeční frekvence),
c) cévního zásobení ve svalu
Počet kapilár obklopujících svalové vlákno.
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ VYTRVALOSTI:
3) Energetické systémy:
a) kreatinfosfátový systém (ATP – CP), zásoba na 2-20 sek,
b) anaerobní glykolýza (LA – systém), tvorba ATP a laktátu,
c) aerobní glykolýza (O2 systém), tvorba ATP, CO2 a H2O.
STRUKTURA VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI
Lokální (svalová)
vytrvalost
Globální (celková)
vytrvalost
Dynamická
Statická
Rychlostní
vytrvalost
Silová
vytrvalost
Silová
vytrvalost
Rychlostní
vytrvalost
ČLENĚNÍ VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
1. Z HLEDISKA DOBY TRVÁNÍ POHYBOVÉ ČINNOSTI
(rychlostní, krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá)
2. PODLE PODÍLU ZAPOJENÉHO SVALSTVA
(lokální, regionální, globální vytrvalostní schopnost),
3. PODLE CHARAKTERU POHYBOVÉ ČINNOSTI
(dynamická resp. statická vytrvalostní schopnost),
4. ČLENĚNÍ Z HLEDISKA PODÍLU DALŠÍCH MOTORICKÝCH
SCHOPNOSTÍ (rychlostní resp. silová vytrvalost)
Ad 1) ČLENĚNÍ Z HLEDISKA DOBY TRVÁNÍ POHYBOVÉ ČINNOSTI
VYTRVALOST
DOBA TRVÁNÍ
INTENZITA ČINNOSTI
Rychlostní
15 (20) - 50 s
Maximální, submaximální (např. …)
Krátkodobá
50 s – (1,5) 2 minuty
Submaximální (např. …)
Střednědobá
(1,5) 2 – 10 minut
Střední (např. …)
Dlouhodobá
Nad 10 minut
Střední (např. …)
I.
10 – 35 minut
Střední až mírná (např. …)
II.
35 – 90 minut
Mírná (např. …)
III.
90 – 360 minut
Mírná (např. …)
IV.
Nad 360 minut
Mírná (např. …)
AD 2) ČLENĚNÍ PODLE PODÍLU ZAPOJENÉHO SVALSTVA
• Při lokální vytrvalosti zapojeno méně než 1/3 svalstva těla,
• Při regionální vytrvalost zapojeno 1/3 až 2/3 svalstva,
• Při globální vytrvalosti zapojena převážná část svalové hmoty
( > 2/3 svalové hmoty).
AD 3) ČLENĚNÍ PODLE CHARAKTERU POHYBOVÉ ČINNOSTI
• Při statických činnostech … schopnost překonávání únavy
centrálně nervového systému a silových možností svalstva.
• Při dynamických činnostech hrají hlavní roli aerobní a
anaerobní kapacity
Ad 4) ČLENĚNÍ Z HLEDISKA PODÍLU DALŠÍCH
MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
(1) RYCHLOSTNÍ VYTRVALOST (maximální a submaximální)
• Maximální rychlostní vytrvalost (asi do 20 s)
= schopnost odolávat poklesu rychlosti v průběhu cyklických
pohybů a lze ji řadit spíše k rychlosti;
• Submaximální rychlostní vytrvalost (asi 20 až 120 s)
= schopnost zachování vysoké rychlosti pohybu a lze ji řadit
jednoznačně k vytrvalosti.
(2) SILOVÁ VYTRVALOST (déle než 2 minuty)
= schopnost produkovat co největší množství silových impulsů
v daném čase proti vysokému zatížení (> 30 % maximální síly).
Z hlediska zaměřenosti vytrvalostního tréninku lze hovořit o
 obecné vytrvalosti = schopnost projevovat vytrvalost při
různých formách pohybových činností,
 speciální vytrvalosti = přizpůsobení se na struktuře
zatížení a struktuře požadavků vytrvalostních sportovních
odvětví či disciplín,
Jak dlouho trvá sjezd?
Sjezd muži 90-120 s.
MS Are 2007 1. Svindal (Nor.) 1:44,68
Z hlediska způsobu zásobování kyslíkem lze hovořit o
 anaerobní vytrvalosti (tedy pohybová činnost 10 – 120 sekund)
 aerobní vytrvalosti (tedy pohybová činnosti > 2 minuty).
Fyziologická charakteristika
tenisu - energetické systémy:
• anaerobní alaktátový systém (ATPCP) asi 70 % hry (do 20 s),
• anaerobní laktátový systém (LA) asi
20  hry (20 do 90 - 120 s),
• aerobní systém (O2 ) asi 10  hry.
DIAGNOSTIKA VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
(1) V laboratorních podmínkách
…využíváme standardizované zátěžové testy vycházející ze
sledování funkčních změn.
Teoretická východiska pro zátěžové testy
1) čím je TO vytrvalejší, tím menší funkční změny vyvolá
stejné pohybové zatížení a tím rychleji se tyto funkce vrací
do normálu (testy se submaximální zátěží - např. W170),
2) čím je TO vytrvalejší, tím vyšší jsou stropy fyziologických
funkcí zajišťujících aerobní metabolismus (testy s maximální
zátěží - např.VO2 max)
(2) V terénních podmínkách
… využíváme nejčastěji výkonové testy, které mají podobu
dlouhodobého cyklického zatížení, zaznamenáváme vnější
projev pohybu.
U výkonových testů zaznamenáváme (tří přístupy):
1. čas pohybové činnosti
např. běh na 3 000 m, …
2. uběhnutou vzdálenost
např. Cooperův test, …
3. čas do přerušení pohybové činnosti pro únavu (do odmítnutí)
např. běh za vodičem, Legerův test, opakované leh-sedy, …
SOUHRN VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
Vytrvalostní schopnosti jsou řazeny mezi schopnosti
kondiční. Jedná se o schopnost dlouhodobě provádět
pohybovou činnost.
Členění vytrvalostních schopností
Kritérium
Typ vytrvalosti
Objem zapojeného svalstva:
lokální, (regionální), globální vytrvalost
Druh převažujícího energetického
zásobování:
aerobní a anaerobní vytrvalost
Způsob práce kosterního svalstva:
dynamická a statická vytrvalost
Doba trvání zatížení:
krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá
vytrvalost
Vztah k jiným kondičním
schopnostem:
silová vytrvalost,
rychlostní vytrvalost
Význam pro sportovně-specifickou
výkonnost:
obecná a speciální vytrvalost
RYCHLOSTNÍ SCHOPNOSTI
Ekvivalenty: rychlost, speed, Schnelligkeit
Patří mezi tzv. základní motorické schopnosti
 odlišujeme fyzikální pojetí rychlosti (rychlost = dráha/čas)
od chápání rychlostních schopností jako dispozic člověka.
RYCHLOSTNÍ SCHOPNOSTI
Ekvivalenty: rychlost, speed, Schnelligkeit
 jsou řazeny na rozhraní mezi
schopnosti kondiční a koordinační,
jsou chápány jako schopnosti
determinované kondičně i koordinačně.
 jedná se o jednoduché, koordinačně
nepříliš náročné pohybové činnosti
krátkodobého charakteru (do 20s),
které nevyžadují překonávání velkého
odporu a při nichž není výkon
limitován únavou.
Rychlostní schopnosti lze charakterizovat jako
schopnosti zahájit resp. provést pohybovou činnost
v co nejkratším časovém úseku.
BIOLOGICKÁ PODSTATA RYCHLOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ RYCHLOSTI
1. POHLAVÍ (MUŽ, ŽENA)
 celkově dosahují ženy 80-90% výkonnosti mužů
 sprinty a krátké běhy…ženy dosahují 80-85% výkonnosti mužů
Světový rekord v běhu na 100m … ??? Muži? Ženy?
Usain Bolt (JAM, 2009) 9,58 s
Florence GRIFFITHS-JOYNER
(USA, 1988) 10.49 s
Tedy Ž = 91 % výkonu M
Nejrychlejší bílý sprinter =
Pietro Mennea
(10.01 s v roce 1979).
BIOLOGICKÁ PODSTATA RYCHLOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ RYCHLOSTI
1. POHLAVÍ (MUŽ, ŽENA)
• skoky - ženy dosahují 70-80% výkonnosti mužů
• hod obouruč - ženy dosahují 55-65% výkonnosti mužů
• hod jednoruč - ženy dosahují 45-55%
výkonnosti mužů
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ RYCHLOSTI
Důvody nižší výkonnosti u žen
Anatomická stavba těla
•
menší postava (o 12-13cm),
•
nižší hmotnost (o 12kg),
•
absolutně i relativně méně svalů (80% podílu svalové
hmoty mužů)
•
níže umístěné těžiště, užší ramena, široké boky
Odlišný metabolismus
• méně hemoglobinu a červených krvinek
• menší srdeční výkon
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ RYCHLOSTI
2. SVALOVÁ VLÁKNA
• Poměr rychlých a pomalých,
• průřezová plocha svalových vláken,
• rychlost svalových kontrakcí.
Sportovní
odvětví
Sprint
Dlouhé tratě
Netrénovaní
Pohlaví
Svalová skupina
Pomalá Rychlá vlákna
vlákna %
%
Průřez
pomalého
vlákna (m2)
Průřez rychlého
vlákna (m2)
m
Gastrocnemius
24
76
5,878
6,034
ž
Gastrocnemius
27
73
3,752
3,930
m
Gastrocnemius
79
21
8,342
6,485
ž
Gastrocnemius
69
31
4,441
4,128
m
Vastus Lateralis
47
53
4,722
4,709
DRUH SPORTU
MARATONEC
VYTRVALOSTNÍ PLAVEC
CYKLISTA
KANOISTA
VESLAŘ
PLAVEC
CHODEC
HOKEJISTA
BĚŽEC STŘEDNÍCH TRATÍ
NETRÉNOVANÝ
VZPĚRAČ
VRHAČ
SPRINTER
SKOKAN
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ RYCHLOSTI
3. VĚK (vrchol výkonnosti mezi 20 až 25 let),
4. GENETICKÁ PODMÍNĚNOST (80-90%)
5. TĚLESNÁ KONSTITUCE (výška, hmotnost, poměr pák),
6. ČINNOST CNS
•
schopnost koncentrace
•
úroveň anticipace
•
rychlost příjmu a zpracování informací
•
rychlost změn podráždění a útlumu v CNS
•
procesy řízení a regulace, motivace
STRUKTURA RYCHLOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
RYCHLOSTNÍ SCHOPNOSTI
1. Reakční
2. Akční (realizační)
na podněty:
při odpovědi:
- optické
- jednoduché
- akustické
- složité
- taktilní
při jednorázovém při opakovaném
provedení
provedení
frekvenční schopnost
- jednoduchého (elementárního)
pohybu
- komplexního pohybového aktu
3. Komplexní (hybridní, smíšené) schopnosti
silově rychlostní
vytrvalostně rychlostní
koordinačně rychlostní
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH DRUHŮ RYCHLOSTNÍ
SCHOPNOSTI
1. Reakční rychlostní schopnost … schopnost odpovídat na
daný podnět v co nejkratším časovém úseku tzn. zahájit
pohybovou činnost.
2. Akční rychlostní schopnost … schopnost provést určitý
pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku od zahájení
pohybu, popřípadě s maximální frekvencí.
3. Komplexní rychlostní schopnosti … jsou chápány jako
rychlé pohybové činnosti, na něž mají vedle elementárních
rychlostních schopností velký vliv také silové, vytrvalostní a
koordinační schopnosti.
Taktilní (dotykové) podněty
0,15 – 0,14 s
Akustické (sluchové) podněty
0,16 – 0,15 s
Optické (zrakové) podněty
0,21 – 0,19 s
1. Reakční rychlostní schopnost … schopnost odpovídat na
daný podnět v co nejkratším časovém úseku tzn. zahájit
pohybovou činnost.
2. Akční rychlostní schopnost … schopnost provést určitý
pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku od zahájení
pohybu, popřípadě s maximální frekvencí.
3. Komplexní rychlostní schopnosti … jsou chápány jako rychlé
pohybové činnosti, na něž mají vedle elementárních
rychlostních schopností velký vliv také silové, vytrvalostní a
koordinační schopnosti.
DIAGNOSTIKA RYCHLOSTNÍ SCHOPNOSTI
Motorické testy
1. Testy reakční rychlosti - jsou zaměřeny na měření
(testování) reakčního času a jejich princip je založen na
•
zachycení padajícího předmětu,
•
na reakci na pohybující se předmět (počítačové
software)
Příklady testů reakční rychlosti
• Zachycení padající gymnastické tyče
• Zachycení plochého měřítka rukou
• Zachycení plochého měřítka nohou
2. Testy akční resp. frekvenční rychlosti - jsou zaměřeny na
měření (testování) celkového rychlostního projevu většinou
složeného z reakční i akční rychlostního projevu.
Příklady testů akční rychlosti
• Běhy na 20m (30m,…) s pevným resp. s letmým startem
• Člunkové běhy (4x15m, běh s přenášením předmětů)
• Slalomové běhy
• Běh na místě
Příklady testů frekvenční rychlosti
• Tappink rukou
• Tappink nohou ve stoje
• Tappink nohou v sedě
SOUHRN RYCHLOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
Schopnost provést pohybovou činnost v co nejkratším
časovém úseku (činnosti do 20s).
Sepětí rychlostních schopností s neuromuskulárními
procesy regulace a s procesy řízení v CNS.
Členění rychlostních schopností na reakční, akční a
komplexní formu.
Závislost na pohlaví, svalových vláknech, věku, genetické
podmíněnosti, tělesné stavbě, činnosti CNS.
KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Ekvivalenty: koordinace, obratnost, coordination, coordinative abilities,
koordinative Fähigkeiten
Patří mezi tzv. základní motorické schopnosti
Ve starší literatuře používán pojmu obratnostní schopnosti
resp. obratnost, pojem koordinační schopnosti resp.
koordinace však v současnosti převažuje.
3
KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Ekvivalenty: koordinace, obratnost, coordination, coordinative abilities,
koordinative Fähigkeiten
Dosud neexistuje obecně akceptovaná taxonomie
(struktura) koordinačních schopností => různost
názorů na definici a strukturu.
Koordinační schopnosti představují třídu motorických
schopností, které jsou podmíněny především procesy
řízení a regulace pohybové činnost (Zimmermann, Schnabel
& Blume, 2002).
Koordinační schopnosti jsou motorické schopností,
které nám umožňují vykonávat pohybové činnosti
podle zadané pohybové úlohy tak,aby měly z
hlediska časové, prostorové a dynamické struktury
co nejúčelnější průběh a výsledek (Belej, & Junger, 2006).
Hierarchické uspořádání koordinačních schopností
Rytmická
schopnos
t
Koordinační
schopnosti
(Hirtz, 1997).
Struktura koordinačních schopností (Bös, 2001, 109)
Video: Koordinationstraning im Tennis
(Prostorová)
orientační
schopnost
… je charakterizována jako
schopnost určení polohy, změn
polohy a pohybu těla v prostoru
vzhledem k definovanému
akčnímu* poli nebo
pohybujícímu** se objektu.
* Akční pole = např. herní plocha, koš,
ring, trampolína, gymnastické nářadí.
**
Pohybující
se objekt
=
např. míč,
protivník,
spoluhráč
atd.
(Prostorová)
orientační
schopnost
… je založena zejména na příjmu a
zpracování optických a
kinestetických informací a na
vnímání prostorových podmínek
pohybové činnosti.
Příklady: tenis, basketbal, volejbal, gymnastika, …
(Kinestetická)
diferenciační
schopnost
…je chápána jako schopnost realizace přesných a
ekonomicky prováděných pohybových činností na
základě jemně diferencovaného a přesného příjmu a
zpracování převážně kinestetických informací (Hirtz
1985).
 je založena na smyslových počitcích z proprioreceptorů,
umístěných ve svalech, šlachách, vazech a kloubech,
 informace získané a diferencované proprioreceptorů jsou
zpracovávány v centrální nervové soustavě (CNS),
 má mimořádný význam pro procesy motorického učení.
(Kinestetická)
diferenciační
schopnost
Příklady:
pocit lyží, pocit vzdálenosti
(tenis), pocit přesnosti provedení
gymnastického cviku,...
Rovnováhová
schopnost
…je determinována:
• procesy vnímání
informací z vnitřního
ucha (vestibulární
analyzátor),
• kinestetickými
informacemi
ze šíjového a
ramenního svalstva,
• taktilními
(chodidlo) a
zrakovými
informacemi
…je charakterizována jako
schopnost udržení, popřípadě
znovunabytí rovnováhy při
měnících se vnějších
podmínkách.
Struktura rovnováhové schopnosti
1. Statická rovnováhová
schopnost …
… nedochází ke změně místa (stoj
na kladině, na hlavě, na rukou,…)
Struktura rovnováhové schopnosti
2. Dynamická rovnováhová schopnost …
… se projevuje při změně místa, při pohybu.
Projevy dynamické rovnováhové schopnosti při
a) translaci a lokomoci
např. kladina, kolo, lyže, kajak,…
b) rotaci
např. piruety, skoky do vody,
cvičení na nářadí,…
c) letové fázi
např. přeskoky, skoky na lyžích,…
3. Balancování předmětů …
… schopnost udržet v rovnováze jiný objekt (míč, tyč, činka,…).
Reakční
schopnost
…je charakterizována jako schopnost rychlého a smysluplného
zahájení a provedení krátkodobé pohybové činnosti v co
nejkratším čase (jako reakce na nějaký podnět).
Reakční schopnost = reakční rychlost
Podněty:
vizuální,
akustické,
taktilní
(viz rychlostní schopnosti)
Reakční
schopnost
Reakce na podněty (odpovědi) = jednoduché (sprint) resp.
komplexní (brankař).
Indikátorem reakční
schopnosti je reakční doba
tj. doba od vzniku podnětu
k zahájení pohybu.
Úroveň reakční schopnosti závislost na mnoha faktorech:
• rychlost vnímání,
• rychlost aferentního přenosu,
• rychlost zpracování v CNS,
• rychlost eferentního přenosu,
• latentní doba reakce svalů, aj.
Rytmická
schopnost
Rytmická schopnost je charakterizována jako schopnost vnímat
a pohybově vyjádřit předem zadané, popřípadě v pohybovém ději
obsažené, dynamicko-časové struktury.
Rytmická schopnost = vlastnost člověka (lépe či hůře vyvinutá)
Rytmus = dynamicko-časové členění pohybu (struktura)
Členění rytmické schopnosti
1. schopnost ke změně rytmu resp. k udržení rytmu (tanec, ..
2. schopnost rytmické percepce (vnímání a rozlišování
rytmických vzorců) resp. rytmické realizace (schopnost
reprodukovat – např. ťukáním),
3. rytmus zadaný z vnějšího prostředí (tanec) či vytvořený
vnitřní rytmus (vzepření vzklopmo, jízda na lyžích).
Rytmus zadaný z vnějšího prostředí je možné vnímat
 akusticky (často hudebně) resp.
 vizuálně …
… který je následně převeden do pohybových činností
(gymnastika, krasobruslení atd.).
Vnitřní pohybový rytmus je výsledkem napodobení (procítění)
pohybové představy (lyžování, gymnastika) nebo …
… je do jisté míry spoluurčován protivníkem (tenis, box,…).
Video – vnitřní pohybový rytmus + koordinace pohybu
SOUHRN KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
• Koordinační schopnosti představují třídu motorických
schopností, které jsou podmíněny především procesy řízení a
regulace pohybové činnost.
• Dosud neexistuje obecně akceptovaná taxonomie
koordinačních schopností.
• Většina autorů se přiklání k pojetí Hirtze (1997), který člení
koordinační schopnosti na:
reakční, rytmickou, rovnováhovou, prostorově orientační,
kinestetickou diferenciační.
• V tréninkové praxi je dobře uplatnitelný koncept vycházející z
typu pohybové regulace rozlišující koordinaci na koordinaci pod
časovým tlakem a koordinaci k přesné kontrole (Bös, 2001).
POHYBLIVOSTNÍ SCHOPNOST (FLEXIBILITA)
(pohyblivost, flexibilita, flexibility, Beweglichkeit, Gelenkigkeit)
Definice:
Pohyblivost je motorická schopnost provádět pohyby s optimálním
rozsahem v kloubech resp. schopnost zaujmout pozici v
odpovídajícím rozsahu.
Pohyblivost = kloubní pohyblivost + schopnost protažení. (Hirtz,
2001)
Pohyblivost (flexibilita)
… je chápána jako relativně
samostatná motorická
schopnost; jako vlastnost
pohybového aparátu.
Pohyblivost je považována
… za významný předpoklad
veškerých pohybových
činností,
… za důležitou determinantu
sportovního výkonu
(gymnastika, krasobruslení,
plavání,…),
… je silně geneticky podmíněna (determinována).
STRUKTURA POHYBLIVOSTI
Struktura pohyblivosti z pohledu sportovní praxe
(Roth & Willimczik, 1999, 257)
Pohyblivost
Obecná
Aktivní
Pasivní
Speciální
Aktivní
Pasivní
Dynamická Statická Dynamická Statická Dynamická Statická Dynamická Statická
Obecná pohyblivost označuje „průměrnou úroveň důležitých
kloubních systémů“ (dostačující k běžnému životu),
Speciální pohyblivost označuje „pohyblivost vycházející z
požadavků jednotlivých druhů sportů“,
Aktivní pohyblivost „je charakterizována pomocí amplitudy
pohybu, které může být dosaženo prostřednictvím vlastního
úsilí (kontrakcí agonistů a současného protažení
antagonistů“,
Pasivní pohyblivost je „realizována pomocí účinku vnějších sil“,
Statická pohyblivost je „charakterizována držením protažení po
určenou dobu“,
Při dynamické pohyblivosti je „postavení kloubů zaujímáno
krátkodobě“
(Roth & Willimczik, 1999, 256-257).
Statická pohyblivost je charakterizována držením protažení po
určenou dobu.
Při dynamické pohyblivosti je postavení kloubů zaujímáno
krátkodobě.
Dále rozlišujeme pojmy …
… kloubní pohyblivost (týká se pasivního pohybového
aparátu tj. stavby, struktury a druhu kloubu),
… schopnost protažení (týká se aktivního pohybového
aparátu tj. svalů, šlach, kloubních pouzder),
BIOLOGICKÁ PODMÍNĚNOST POHYBLIVOSTI
Úroveň pohyblivosti je ovlivňována zejména
 komponentami stavby těla (anatomické předpoklady
např., stavba a funkční stav kloubů, schopnost protažení
svalů, elasticita šlach atd.),
 kondičními komponentami (zejména síla svalů
vykonávajících pohyb),
 koordinačními komponentami (neurofyziologické řídící
procesy, procesy aktivace a regulace svalového tonu atd.).
Pohyblivost
… je považována za málo trénovatelnou,
… je výrazně determinována věkem a pohlavím (největší
pokroky do pubescence, s přibývajícím věkem pokles
pohyblivosti, ve stáří pokles výrazný),
… lepší úroveň pohyblivosti u žen (zdůvodňováno
hormonálně).
… je závislá rovněž na denní době (ráno nižší, viz obrázek),
… je závislá na tělesné teplotě (chladné prostředí snižuje,
teplé zvyšuje úroveň pohyblivosti),
… je závislá na míře únavy (únava po náročné zátěži snižuje
její úroveň),
Pohyblivost je rovněž závislá na stavu fyzických a psychických
aktivit (rozcvičení zvyšuje její úroveň, předstartovní „horečka“
či strach ji ovlivňují negativně).
Tabulka: Změny pohyblivosti podle … (pod 0 +, nad 0 -, v mm)
DIAGNOSTIKA POHYBLIVOSTI

měření úhlů (goniometrie) – mezi
jednotlivými segmenty těla,

měření distancí – vzdálenosti bodů těla
od podložky či navzájem,

alternativní posouzení – výsledek se
porovnává s věcně (expertně) určeným
kritériem (např. s normálním rozsahem
flexibility u zdravého člověka).
Za normálních okolností má být
člověk schopen
MOTORICKÉ DOVEDNOSTI
(motor skill, motorische Fertigkeit)
Dovednost - obecně se jedná o nějakou značně automaticky
prováděnou uvědomělou lidskou činnost; která se …
… vytváří především prostřednictvím pohybových činností
(jídlo, čištění zubů, natírání, řízení auta, atd.).
4
MOTORICKÁ DOVEDNOST
= JEDEN ZE ZÁKLADNÍCH KONSTRUKTŮ MOTORIKY.
Ve sportu (závodním, školním, rekreačním) se uplatňují
motorické dovednosti vznikající modifikací tzv. základních
(elementárních) dovedností (běh, hod, skok atd.), …
… jejich názvy se odvozují od pohybových činností (běžecká
dovednost, dovednost házet, dovednost skákat=video, atd.)
Motorickou dovednost chápeme jako specifický předpoklad k
určité pohybové činnosti, která se osvojuje v procesu
motorického učení (Čelikovský et al., 1988).
CHARAKTERISTIKA MOTORICKÉ DOVEDNOSTI
Motorická dovednost
je učením získaný
specifický předpoklad
správně, rychle a
úsporně řešit určitý
pohybový úkol.
 Motorické dovednosti se osvojují (získávají)
v procesu motorického učení (jízda na kole,
házení, kopaní, atd.
 osvojují se na základě opakování, praxe,
procvičování (fáze motorického učení …).
Fáze procesu motorického učení
Fáze a jejich znaky
Vnější projevy
1. Počáteční seznámení, instrukce, motivace
Generalizace
2. Zpevňování, zpětná aferentace, slovní kontrola
Diferenciace
3. Zdokonalování, retence, koordinace
Automatizace
4. Transfer, integrace, anticipace, výkon
Tvořivá koordinace
http://www.ftk.upol.cz/katedry/kki/didaktika/15motorickeuceni.pdf
 Motorické dovednosti jsou budovány na základě rozvinutých
motorických schopností.
 Vztah mezi dovednostmi a schopnostmi je obousměrný, tzn. že
… při učení motorických dovedností
dochází také k ovlivňování úrovně
motorických schopností a naopak.
 Vždy se jedná o vědomou lidskou
aktivitu, která zůstává relativně stabilní
při opakovaném provádění.
Osvojení (učení) motorické dovednosti je provázeno řadou
významných změn v motorice člověka, dochází ke
 sloučení dílčích pohybů v jeden komplexní celek,
 odstranění zbytečných pohybů a svalového napětí,
 optimalizaci časových a prostorových parametrů pohybu,
 zmenšení zrakové a zvýšení pohybové kontroly,
 variabilita
činnosti
při změně
podmínek.
KOMPARACE MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ
MOTORICKÉ SCHOPNOSTI
MOTORICKÉ DOVEDNOSTI
Jejich úroveň je výsledkem adaptace…
…na podněty, které nemusí být specifické pro
určitou činnost (rozvoj rychlosti, síly, …)
…na specifické podněty, které jsou specifické pro
určitou činnost (střelba na koš, plavání znak)
Z hlediska časové stálosti a vlivu prostředí…
…jsou poměrně stálé v čase (změna za 4-6 týdnů)
…vyjadřují aktuálních předpoklady (střelba na
branku ve fotbale),
…prostředí je poměrně málo ovlivňuje
…projevuje se v nich značně vliv prostředí
Z hlediska počtu…
…je jejich počet je omezen (4-5 základních)
…je jich velký počet (cca 30 základních)
STRUKTURA MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ
Velký počet a rozmanitost motorických dovedností
 celá řada hledisek pro jejich třídění.
1. Z hlediska druhu pohybové činnosti
běžné (základní „samoobslužné“), pracovní, sportovní aj.
2. Z hlediska prostorového rozsahu pohybů

jemné (zajišťované malými svalovými skupinami)

hrubé (zajišťované velkými svalovými skupinami).
3. Z hlediska jednotlivých sportovních odvětví
herní, gymnastické, plavecké atd.
Další možné členění motorických dovedností
 elementární (základní) dovednosti…
…jsou potřebné pro jednoduché pohybové činnosti, např. chůze,
běh, skákání, balancování, zdvihání, nošení, tažení,
posouvání, věšení, podpírání, šplhání, válení, kutálení, házení
a chytání, …
 komplexní dovednosti (sportovně-specifické)…
…jsou budovány na základě elementárních pohybových
dovedností a patří sem např. plavecké, gymnastické, lyžařské,
herní např. fotbalové, hokejové, tenisové atd.).
DIAGNOSTIKA MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ
1. MOTORICKÉ TESTY
V diagnostice motorických dovedností mají (vzhledem ke
složitosti sledovaného pohybového chování) omezenou platnost
(uplatňují se převážně v prvních fázích motorického učení).
2. ODBORNÉ POSUZOVÁNÍ
Pro diagnostiku motorických dovedností je vhodnější odborné
posuzování, které využívá tzv. škálovací techniky.
DIAGNOSTIKA MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ
Jedná se o srovnávání aktuálních pohybových projevů
s určitými normami (ideály, vzory, vrcholoví sportovci).
Např. posouzení běžecké dovednosti
Při posouzení stupně (míry) osvojení dovednosti se využívají
hlavně techniky založené na přímém nebo nepřímém
pozorování (více v přednášce o diagnostice a teorii testování).
POHYBOVÁ ČINNOST
1. Pohybová činnost
2. Znaky pohybu
3. Pohybová struktura
Zpracováno za spolupráce s Mgr. R. Cuberkem, PhD.
Katedra antropomotoriky a sportovního tréninku
POHYBOVÁ ČINNOST
je sled pohybů nutných pro realizaci pohybového zadání.
Pohybová činnost se skládá z celé škály jednotlivých, více či
méně náročných a na sebe navazujících pohybových dovedností.
Dovednost = házet
Pohybová činnost = hod na koš!
Dovednost = běhat, házet
Pohybová činnost = hod oštěpem
Dovednost = běhat, skákat
Pohybová činnost = skok daleký
POJETÍ POHYBOVÉ ČINNOSTI
1. Pohybový akt a pohybová aktivita
SINGULÁRNÍ
pohybová činnost
Pohybový akt
PLURALITNÍ
pohybová činnost
Pohybová aktivita
parciální
Pohybová aktivita
globální
Sled pohybů nutných pro
realizaci pohybového
úkolu (omezené trvání =
sekundy)
Množina pohybových
aktů zaměřených na
dosažení cíle
(delší trvání = minuty,
hodiny)
Souhrn všech
pohybových aktů a
aktivit za určité časové
období (dny, týdny,
měsíce…)
Např. podání v tenise,
přeskok, hod diskem, …
Např. volejbalové utkání, běh
na 5 km, …
Např. veškerá pohybová
činnost za den, měsíc, …
(Měkota & Cuberek, 2007)
2. Znaky pohybu
a) Kvalitativní
Rytmus
Konstantnost
Sdružování
Rozsah
Plynulost
Razantnost
Preciznost
Harmonie
b) Kvantitativní
Kinematické znaky
pohybu
Délka, čas, dráha,
rychlost, zrychlení, …
Dynamické znaky
pohybu
Hmota, síla, práce, výkon,
impuls, …
a) Kvalitativní znaky pohybu
Rytmus = specifické a charakteristické časové uspořádání pohybového aktu.
Konstantnost = je znakem přesnosti při opakování pohybových aktů.
Sdružování = pohyby částí těla jsou během pohybového aktu v úzkém
vzájemném vztahu (4 formy vztahu: švihový souhyb, pohyb trupu, funkce
hlavy, časový posun).
Rozsah = je znak prostorové rozsáhlosti pohybového průběhu.
Plynulost = vyjadřuje stupeň kontinuity pohybového průběhu.
Razantnost = je velikost vynaložené svalové síly vztažené na hlavní silové
impulzy při provedení pohybového aktu.
Preciznost = je znakem cílové přesnosti i přesnosti průběhu pohybového aktu.
Harmonie = vyjadřuje soulad, uměřenost, a vyrovnanost dílčích pohybů,
jejich sevřenosti do jednolitého, esteticky působivého celku.
(Měkota & Cuberek, 2007, 52-63)
POHYBOVÝ (SPORTOVNÍ) VÝKON
Pohybový výkon = konstrukt
Sportovní výkon (závodní sport)
Herní výkon (sportovní hry)
Literatura: Dovalil et al., 2002; Elliot, 1998; Grosser & Starischka,
1998; Moravec, Kampmiller, Vanderka, & Laczo, 2004; Schnabel,
Harre, Krug,  Borde, 2003; Zaciorskij, V. M., 1995, atd.
3. Pohybová struktura
je uspořádanost klíčových pohybů v rámci pohybového celku
1. Cyklický pohybový akt (např. chůze, běh, plavání, …)
Dochází k pravidelnému střídání HLAVNÍ FÁZE a MEZIFÁZE
2. Acyklický pohybový akt (např. skoky, hody, vrhy, …)
Navazují na sebe PŘÍPRAVNÁ, HLAVNÍ a ZÁVĚREČNÁ FÁZE
Cyklus se neopakuje. Pohybový úkol splněn provedením daného
cyklu.
Acyklický pohybový akt
Kop
Skok na lyžích
rozjezd
PŘÍPRAVNÁ fáze
nájezd
odraz
HLAVNÍ fáze
let
doskok
dojezd
ZÁVĚREČNÁ fáze
3. Kombinovaný pohybový akt (např. běh přes překážky,…)
Jedná se o propojení cyklického a acyklického pohybového aktu.
POHYBOVÝ (SPORTOVNÍ) VÝKON
Sportovní výkon
…komplexní, multifaktorový jev, interakce vnějších a vnitřních
faktorů, existují četné vazby a vztahy.
V některých sportech je počet faktorů determinujících výkon
malý (sprint, skoky, vytrvalostní běh), řada sportů (zejména
hry) je ovlivňována velkým počtem faktorů.
Struktura sportovního výkonu
Koordinační
schopnosti
Pohybové
dovednosti
TECHNIKA
Motivace, emoce, vůle
Talent, konstituce, zdraví
OBECNÉ PŘEDPOKLADY
PSYCHIKA
SPORTOVNÍ
VÝKON
Senzomotorické, kognitivní,
taktické schopnosti
Soutěž, materiál, prostředí,
rodina, povolání, trenér
TAKTIKA
VNĚJŠÍ PODMÍNKY
KONDICE
Vytrvalost
Silová
vytrvalost
Maximální a
explozivní síla
Rychlost
Flexibilita
Obrázek 1. Sportovní výkon a jeho komponenty (Grosser & Zintl, 1994, 7)
1. FAKTOR KONDICE (MOTORICKÉ SCHOPNOSTI)
Diferenciální motorický výzkum (70.-80. léta) teorie motorických schopností.
Motorické schopnosti
Kondiční
Koordinační
Silové
Reakční


Rychlostní


Vytrvalostní

Rytmická
Rovnováhová
Prostorová-orientační
Kinestetická-diferenciační
Flexibilita
Obrázek 2. Obecné schéma motorických schopností
(Měkota & Blahuš, 1983, 100; upraveno)
2. Faktor taktiky
… podstatou je racionální vedení sportovního boje,
zaměřuje se na teoretické i praktické zvládání
soutěžních situací
3. Faktor psychiky
… vytváření optimálních psychických předpokladů, na
nichž bezprostředně závisí realizace sportovního
výkonu, adaptaci a regulaci psychiky a psychických
funkcí sportovce na podmínky tréninku a soutěží.
4. Faktor techniky
… osvojování motorických dovedností prostřednictvím
motorického učení
5. FAKTOR OBECNÝCH PŘEDPOKLADŮ
Talent
Tělesná konstituce
Zdraví
Soutěž
6. FAKTOR VNĚJŠÍCH PODMÍNEK
Materiál
Vnější prostředí
Rodina
Povolání
Trenér
Kolektiv
DIAGNOSTIKA A DIAGNOSTICKÝ PROCES
Počátky historického vývoje obecné diagnostiky již
od 19. století = výzkum individuálních rozdílů
v biologických znacích
(antropologové, psychologové, lékaři i pedagogové).
Prvotní práce v oblasti
diagnostiky inteligence
(intelektuálních schopností)
a jejich dědičná
podmíněnost
(Galton, 1896).
5
Diagnostika …
… metoda resp. soubor metod sloužících ke zjištění stavu;
k získání informací o pohybovém chování a jednání osob (Bös,
1987; Wohlmann, 1996).
1. diagnostika ne-nutně-vědecká,
(např. pro lékařskou,
pedagogickou praxi),
2. diagnostika vědecko-výzkumná
(pro zjišťování dat v empirickém
výzkumu tj. prostředek
vědeckého „pozorování“).
DIAGNOSTIKA V ZÁVODNÍM SPORTU
Cíle závodního sportu
 dosahování maximálních
sportovních výkonů.
Diagnostika v závodním sportu
 k získávání informací o úrovni výkonnostních předpokladů
sportovce,
 ke hledání a podpoře sportovních talentů,
 ke kontrole a řízení sportovního tréninku,
 ke stanovení optimální úrovně zatížení.
DIAGNOSTIKA V ZÁVODNÍM SPORTU
… největší uplatnění, rozvoj a využití
v oblasti výkonnostního a
vrcholového sportu.
Kontrola a řízení sportovního
tréninku, stanovení optimální
úrovně zatížení =>
=> trenér (sportovec) potřebuje znát
informace o úrovni výkonnostních
předpokladů, …
… které získává prostřednictvím
tzv. diagnostických neboli
kontrolních metod.
DIAGNOSTICKÉ (KONTROLNÍ) METODY
Pro plánování, regulaci a řízení
tréninku a pro stanovení
optimální úrovně tréninkového
zatížení je třeba mít dostatek
informací o výkonnostní úrovni
sportovce.
Potřebné informace získáváme
pomocí tzv.
DIAGNOSTICKÝCH
(KONTROLNÍCH) METOD.
Diagnostické (kontrolní) metody …
… metodické postupy k získávání informací o sportovcích, o
realizaci tréninku, stejně jako o podmínkách, v nichž trénink
probíhá a které slouží k řízení tréninku.
Diagnostické metody (kontrolní) metody
metody
sportovní
psychologie
standardizované
metody pozorování
v soutěži a tréninku
faktor
osobnosti
faktor
konstituce
antropometrické
metody
sportovní
výkon
faktor
taktiky
faktor
kondice
speciální
biomechanické
metody
faktor
koordinace
techniky
biochemické metody
metody měření
výkonu a testy
v soutěži a tréninku
speciální sportovně-fyziologické
popř. sportovně-lékařské metody
Obrázek 3. Diagnostické metody různých vědních oborů (Schnabel et al. 1994, 58)

MOTORICKÉ TESTY
(podrobněji dále)
Diagnostické metody lze dále dělit na …
 Přímé kontrolní metody
Jedná se o registraci komplexního sportovního výkonu nebo
jeho znaků při závodech, utkáních, soutěžích.
Výhody: získávání informací v reálné situaci
Nevýhody: metodologické obtíže a možnost negativního
působení na sportovce (např.užití sporttesteru)
 Nepřímé kontrolní metody
Jedná se o zjišťování jednotlivých komponent výkonu pomocí
speciálních pohybových úkolů (např. motorických testů)
v tréninku.
Výhody: získání objektivních, přesných a spolehlivých výsledků
(standardizace podmínek)
Nevýhody: nepostihují dostatečně podstatné komponenty
sportovního výkonu (sportovní hry!) a vnější vlivy
MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ KONTROLNÍCH METOD
V TRÉNINKOVÉM PROCESU
 Na počátku tréninkového
procesu
Zjištění výkonnostní úrovně
sportovce a pro jeho zařazení
do vhodné tréninkové skupiny
resp. výběr talentů.
 V průběhu tréninkového
procesu
Nástroj průběžné kontroly
výkonnostní úrovně.
 Na konci tréninkového cyklu
Posouzení účinnosti tréninku a
tréninkových prostředků a
způsobů zatížení.
MOTORICKÝ TEST, TESTOVÁNÍ
Obecné pojetí:
Test jako vědecká metoda ke zjištění znaku osobnosti s cílem
(pokud možno kvantitativní) výpovědi o jeho úrovni (Lienert, 1969).
Test např.
 Psychologický
 Didaktický
 Inteligence
 Alergenový
 Technický (autoservis)
…
Dva základní pojmy:
Motorický test …
… je standardizovaný postup
(zkouška), jehož obsahem je
pohybová činnost a výsledkem
je číselné vyjádření průběhu či
výsledku této činnosti.
Testování
… je proces přiřazování
testových výsledků, pod
kterým se rozumí:
1. provedení zkoušky (ve
smyslu procedury)
2. přiřazování čísel (ve smyslu
měření)
Sargentův skok
(Jump and Reach-Test)
STRUKTURA MOTORICKÝCH TESTŮ
1. TESTY MAXIMÁLNÍ VÝKONNOSTI
a) testy motorických schopností
b) testy motorických dovedností (např. žonglování míčem, …)
2. TESTY TYPICKÉHO POHYBOVÉHO PROJEVU
např. testy LATERALITY (ukázky), testy motorického tempa
Další možné členění motorických testů
Z hlediska místa provádění
 laboratorní (dynamometrie, …)
 terénní (leh-sed, …)
Z hlediska počtu testovaných osob
 individuální (leh –sed, …)
 kolektivní neboli skupinové (Cooperův test, …)
Z hlediska způsobu realizace
 jednotlivé testy (běh na 30m, …)
 testové systémy (UNIFIT TEST, …)
TAXONOMIE (ČLENĚNÍ) MOTORICKÝCH TESTŮ
(Fetz & Kornexl, 1993)
Sportovně motorické testy
Sportovně motorické
elementární testy
Sportovně motorické
testové systémy
Sportovně motorické
testové baterie
Sportovně motorické
testové profily
Homogenní
sportovně motorické
testové baterie
Heterogenní
sportovně motorické
testové baterie
Homogenní
sportovně motorické
testové profily
Heterogenní
sportovně motorické
testové profily
Obrázek 23. Struktura sportovně motorických testů (Fetz & Kornexl, 1993, 18, upraveno)
TESTOVÉ SYSTÉMY
Testové systémy jsou složeny z většího počtu samostatně
skórovaných testů, tvořících celek.
Druhy testových systémů: testová baterie resp. testový profil
Testová baterie … jednotlivé testy jsou standardizovány
společně, jejich výsledky se kumulují a tvoří skóre baterie
(pojmy testová baterie homogenní či heterogenní)
Testový profil … volnější seskupení testů, jsou samostatně
standardizovány a skórovány testů; společný výsledek se
neuvádí (testový profil homogenní či heterogenní)
A. TESTOVÉ BATERIE VŠEOBECNÉ VÝKONNOSTI
1. EUROFIT TEST (FRANCIE, 1983)
Testová baterie se skládá z deseti testových položek k určení
celkové tělesné kondice : W170, běh 6 min, síla ruky, skok
daleký z místa, výdrž ve shybu, leh-sed, předklon v sedu, tapping
ruky, člunkový běh 10 x 5 m, stoj na jedné noze).
2. FITNESSGRAM (USA, COOPER INSTITUT, 1999, 2003)
Hodnocení tělesné zdatnosti dětí ve třech oblastech (aerobní
zdatnost, svalová zdatnost, složení těla).
3. UNIFITTEST (6-60) (CZ, 1996)
Čtyřpoložková heterogenní testová baterie pro testování tělesné
zdatnosti, doplněná o diagnostiku základních somatických
ukazatelů.
B. TESTOVÉ BATERIE VÝKONNOSTNÍ A TALENTOVÉ (PRO
RŮZNÉ SPORTY)
TESTOVÉ BATERIE PRO
ATLETIKU (běh na 30 m, 60 m, 100 m),
BASKETBAL, …
VOLEJBAL, …
HÁZENOU, …
TENIS (TENDIAG1, TENDIAG2),
HOKEJ, …
FOTBAL (střelecká technika, hlavičkování, vedení míče,
zpracování míče).
TESTOVÁ BATERIE TENDIAG1
(DIAGNOSTIKA VÝKONNOSTNÍCH PŘEDPOKLADŮ V TENISE)
I. OBLAST TĚLESNÝCH PŘEDPOKLADŮ
1. Tělesná výška, tělesná hmotnost  BMI (Body Mass Index)
Informace, zda tělesná hmotnost odpovídá tělesné výšce
2. IPR (Index pohyblivosti v ramenním kloubu)
Informace o pohyblivosti ramenního kloubu – test protáčení tyče
II. OBLAST KONDIČNÍCH PŘEDPOKLADŮ
3. Síla - síla stisku pravé a levé ruky (dynamometr)
Test statické síly pravé a levé ruky
4. Rychlost (běžecká) - rychlost běhu při změnách směru
Test běžecké rychlosti na vzdálenost cca 55 m.
5. Vytrvalost (krátkodobá) - vytrvalostní běh se změnou směru
Test specifické krátkodobé vytrvalosti (na 60 doteků tj. cca 486 m)
TESTOVÁ BATERIE TENDIAG1
(DIAGNOSTIKA VÝKONNOSTNÍCH PŘEDPOKLADŮ V TENISE)
III. OBLAST KOORDINAČNÍCH PŘEDPOKLADŮ
6. Rychlost reakce (ruka) - reakce na vizuální podnět
Test rychlosti reakce oko-ruka na vizuální podnět
7. Rychlost reakce (noha) - reakce na vizuální podnět
Test rychlosti reakce oko-noha na vizuální podnět
8. Pohyblivost trupu - otáčení a předklon
Test koordinace a dynamické pohyblivosti trupu
ŠKÁLOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ
Některé pohybové činnosti nelze měřit či testovat
(např. posouzení forhendu v tenise, herního výkonu fotbalisty či
basketbalisty, cvik v gymnastice atd.).
V těchto případech se využívají postupy označované jako
škálování a posuzování.
ŠKÁLOVÁNÍ
Škálování je soubor metod umožňujících převádět kvalitativní data
na stupnici (škálu) s cílem usoudit na jejich kvantitativní povahu
(Blahuš, 1981).
Škálování je založeno na posuzování.
Škálování založené na posudcích expertů (rozhodčích) nahrazuje
v řadě sportů měření (gymnastika, krasobruslení atd.); způsob
posuzování je přesně popsán pravidly.
Škálování
POSUZOVÁNÍ
Posuzování znamená odhad určitého znaku prováděny podle
předem stanovených pravidel.
Příklady:
Rozsah škály
Krasobruslení (6 bodů do 2004)
Skoky na lyžích (20 bodů)
Jízda v boulích (oblouky 0-5 b)
Box (20 bodů za kolo)
POSUZOVACÍ ŠKÁLY
1. Numerická posuzovací škála
... je tvořena řadou čísel, vyjadřujících stupeň kvantifikovaného
znaku (úroveň herního výkonu, dovednosti atd.).
 Stupnice má určen rozsah (počet stupňů) a střed.
 Posuzující osoba provede zhodnocení na číselné stupnici.
 Stupnice mohou být vzestupné (např. 1 až 10 bodů) či
sestupné (např. školní známky).
Např. posouzení úrovně tenisového podání na stupnici 1 až 5
bodů
2. Grafická posuzovací škála
… má podobu úsečky s vyznačeným hodnocením
ne
mírně
středně
značně
ano
Škála může být vodorovná či svislá, nepřerušovaná, hodnocení
může být umístěno i mezi body.
3. Kumulativní posuzovací škála
…se skládá se z více položek,
jejichž posuzování se sčítá.
Např.
posouzení úrovně podání ve volejbale
Výška nad sítí
5
4
3
2
1
Přesnost umístění
5
4
2
1
Účinnost
5
4
3
3
2
1
Celkové posouzení úrovně podání 4+3+2 = 9/3 = 3
Download

MOTORICKÉ SCHOPNOSTI - i