Borodino
Moskva
5
Lipsko
2
3
3
4
1
Elba
2
2
Jak vypadala Evropa ovládaná Napoleonem?
1) Francouzské císařství a k němu připojená území (v Holandsku a Itálii)
2) státy, kde vládnou Napoleonovi příbuzní (Španělsko, Neapolské království, Vestfálsko)
3) státy politicky závislé na Francii (Švýcarsko, tzv. Rýnský spolek, Varšavské vévodství)
4) státy poražené a přinucené k mírovým smlouvám (Rakousko, Prusko, Dánsko, Norsko)
5) mír s Ruskem (ve Švédsku vládne francouzský maršál Bernadotte)
Napoleon Bonaparte
(1769–1821) (císař 1804–1814, „stodenní císařství“ 1815)
1● r. 1793 – proslavil se u jihofrancouzského přístavu Toulonu – úspěch při
obléhání, jmenován generálem
2● r. 1795 – v Paříži brutálně potlačil monarchstické povstání proti direktoriu
3● ⇒ r. 1796 – jmenován vrchním velitelem armády v tažení proti Itálii =>
dobytí Itálie, respektován jako generální velitel, buduje armádu nového typu
založenou na dobrovolné kázni vojáka – občana, který bojuje proti králům za
VFR; vojenské schopnosti udělovány podle schopností
4● r. 1796 – svatba s Josephine di Beauharnaise – hvězdou pařížských salonů
s vynikajícími kontakty => politická kariéra
5● r. 1798 – vylodění v Egyptě (záměr: zasáhnout Brity tažením do Indie) –
na souši vítězství, na moři převaha Britů; Napoleon opouští své vojáky a prchá
do Francie
Konzulát (= „vláda pevné ruky“)
Poté, co se v Paříži rozšířily zprávy o spiknutí proti členům zákonodárných
zborů, poslanci odjeli do zámku Saint-Cloud. Napoleon Bonaparte tam
povolal 5000 vojáků a protiprávně se pokusil vtrhnout na zasedání, kterému předsedal jeho bratr Lucien. Ten se pokoušel přesvědčit poslance, aby
legálně předali moc Napoleonovi. Poslanci odmítli, a proto je Napoleon dal
rozehnat vojskem.
6● r. 1799 – státní převrat s požehnáním direktoria => vládne jako první konzul republiky – jmenuje důstojníky, úředníky, soudce, orgány, které schvalují
jím předložené zákony; není nikomu zodpovědný, volební právo omezeno
(majetkový cenzus)
Napoleon 22letý
Reformy:
- 1804 – občanský zákoník (Code civil) – vzor občanského
práva, vychází z deklarace; rovnost občanů před zákonem, svoboda jednotlivce, majetková práva, svoboda svědomí, odluka církve od státu, civilní rozvod manželství
- zřízena národní banka, aby zastavila inflaci
- centralizovaný školský systém
- stabilní ceny základních potravin, pravidelné zásobování
- dohoda s papežem – vrátil církvi vážnost, ale ne majetek
- využívá policejní aparát – E. Vidocq, J. Fouché (tajná
policie)
←← Napoleon při dobývání Itálie
← Prvním konzulem republiky
CÍSAŘSTVÍ
7● r. 1804 – korunuje se na francouzského císaře
Napoleon korunuje Josefinu (vlevo papež)
V pařížské katedrále Notre-Dame Napoleon nejdříve korunoval sám sebe a pak i svou manželku Joséphine. Papeže donutil, aby Napoleona pomazal, protože potřeboval,
aby byla korunovace legitimní. Korunu si však vložil na
hlavu sám! Tím papeže ponížil do role sluhy vlastní politiky. Císařský titul Napoleon zvolil proto, aby se odlišil od
království spojeného s nenáviděnými Bourbony. Politicky
tak uspokojil monarchisty, kteří se houfně vraceli
z emigrace, a zastrašil republikány. Z příslušníků své
rodiny, ze spolupracovníků a zasloužilých generálů vytvořil
novou císařskou šlechtu a zajistil jim vysoké příjmy. Poté
začal budovat Velkou armádu, s níž chtěl dobýt Anglii i
Rusko.
Napoleon plánoval utopickou invazi do Velké Británie, při
níž chtěl použít balony se zavěšenými gondolami nebo
tunel prokopaný pod kanálem La Manche. Alespoň minimální naději na úspěch by mělo invazní loďstvo, které by
přepravilo na anglické pobřeží pozemní jednotky.
8● r. 1805 – v námořní bitvě u mysu Trafalgar porazila britská flotila admirála Nelsona francouzsko-španělské loďstvo
=> Velká Británie vládne na světových mořích až do 2. světové války
← Admirál Horatio Nelson a bitva
u Trafalgaru
Nelson se 27 britskými plavidly ze
dvou stran překvapivě zaútočil na
střed nepřátelské linie 33 lodí.
Nelson padl v boji na své vlajkové
lodi Victory.
9● 2. prosince r. 1805
- Napoleon dosáhl vítězství u Slavkova (proti Františkovi I. a Alexandrovi)
Bitva tří císařů u Slavkova: Na Moravě se ruská armáda v čele s carem Alexandrem I. spojila se zbytky rakouské armády
ustupující před Napoleonem, celkově asi 80 000–90 000 mužů. Napoleon potřeboval urychleně svést bitvu, protože od jihu
se blížila další rakouská armáda s 90 000 mužů. V případě jejich spojení s Rusy by koalice dosáhla dvojnásobné převahy
nad Francouzi (asi 65 000 mužů).
do Olomouce Bitva byla zahájena 2. prosince
v sedm ráno útokem rakouskoruských spojenců. Na jihu se 1.
Tvarožná
kolona dostala do Telnice, 2.
kolona útočila na Sokolnice a
do Brna
tamní zámek. Obě místa byla
pozořická pošta
sice okolo desáté dobyta, ale
Francouzi zde zastavili postup
Napoleon
Holubice
spojenců.
Ve středu bojiště zaútočila 4.
Jiříkovice
záloha
kolona na Kobylnici, ale opozdila
se. V půl deváté byl předvoj
Blažovice
Šlapanice
kolony před vesnicí Prace, kam
Alexandr
mezitím postupovala i francouz3. kolona
Slavkov ská divize. Když se nad bojištěm
4. kolona
zvedla mlha, Francouzi se vrhli
na překvapené Rakušany. KutuKutuzov
zov nařídil, aby 4. kolona udržela
Pratecký kopec. Došlo k urputKobylnice
5. kolona
nému boji, při němž byli FranPrace
kapitulace
couzi na několika místech zatla3. kolony
Pratecký
čeni z Prateckého kopce.
linie postupu večer
kopec
Kutuzov
nařídil
rychlý
přesun 5. kolony společně se
2. kolona
zálohami, ale okolo jedenácté hodiny byli ruští a
Buxhoven
rakouští vojáci vytlačeni z Prateckých výšin a ve
1. kolona
zmatku ustupovali. Poté byly 1. a 2. kolona napaSokolnice
deny Francouzi z boku a týlu a daly se na ústup,
Hostěrádky Šaratice
částečně i přes zamrzlý Žatčanský rybník.
Na severním křídle Francouzi postupovali po obou stranách olomoucké
silnice s cílem vniknout do mezery v prostoru Blažovice–pozořická pošta.
Posledním pokusem zvrátit osud bitvy byl ruský útok na Tvarožnou. Pod
Újezd
Telnice
náporem francouzských sil se však spojenci obrátili na ústup. Asi v poledne
Žatčanský rybník maršál Kutuzov vydal rozkaz ke všeobecnému ústupu.
Rakušané ztratili 5922 mužů (z toho 1700 zajatých) a 18 děl. Rusové přišli
o 10 700 zabitých a raněných, 9700 zajatých a 168 děl. Francouzské ztráty
Žatčany
dosáhly 1389 zabitých, 7260 raněných a 539 zajatých, mužů.
Napoleon: „Postačí, když řeknete: bojoval jsem u Slavkova, aby každý
řekl: To je hrdina!“
10● r. 1806 – kontinentální blokáda Velké Británie, pobřeží a všehny přístavy Evropy uzavřeny pro obchod s s Velkou Británií a
britským zbožím
Velkou Británii, která díky námořní převaze ovládala obchod s koloniemi, blokáda nezasáhla. Ve Francii, Německu, Švýcarsku
a Itálii se díky blokádě rozvíjela řemesla a obchod a ve Francii došlo k urychlení průmyslové revoluce. Zároveň se však rozvinulo pašování britského zboží, korupce a černý trh, protože na trhu chyběla britská koloniální bavlna a cukrová třtina. Napoleon zřídil statisíce celnic a vyčlenil tisíce agentů a vojáků, aby kontrolovali dodržování blokády. Neúspěšně.
11● r. 1808 – 1813 – povstání proti Josefu Bonapartovi (Napoleonův bratr) ve Španělsku, francouzská okupace Španělska; Britové
šli Španělsku na pomoc, vylodili se přes Portugalsko; querilla – španělská partyzánská válka
Goya: Poprava povstalců r. 1808
Goya: Hrůzy války
12● r. 1810 rozvod: „Stále tě miluji, ale v politice nemá místo srdce, nýbrž pouze hlava.“ Manželství s princeznou ze starého evropského rodu mělo přinést císařství legitimitu a dědice.
⇒ Napoleonův sňatek s Marií Louisou, dcerou Františka I., rakouského císaře → syn Orlík
13● r. 1812 – Velká armáda (Grande Armée) vpadla do Ruska
Bez vyhlášení války překročila francouzská armáda hraniční řeku Němen a postupovala
dále ruským územím s cílem co nejdříve obsadit Moskvu a vnutit caru Alexandrovi mírové
podmínky. Velkou armádu (Grande armée) se 610 000 mužů tvořili jen z poloviny Francouzi,
z Pruska bylo 20 000, Rakouska 30 000 a Varšavského velkovévodství 100 000 vojáků.
Maršál Kutuzov, velitel ruské armády (200 000 mužů), neměl jinou volbu než ustupovat do
vnitrozemí ničit za sebou vše, co by mohlo Velké armádě posloužit (= taktika spálené země). Napoleonovy zásobovací cesty na západ se prodlužovaly a ruské jednotky na ně neustále útočily. Napoleon Kutuzova sice porazil u Smolenska a především v krvavé bitvě u
Borodina a na čas ovládl i Moskvu, ale našel ji zcela vyklizenou a bez zásob. Navíc ustupující Rusové město zapálili. Napoleon doufal, že přinutí cara Alexandra I. uzavřít mír a v
Moskvě přezimuje. Car však vyjednávání odmítl. 19. října, tedy příliš pozdě, opustil Napoleon Moskvu a dal se na ústup. Vojsko, které ustupovalo zpustošenou zemí, dále oslaboval
hlad, zima a neustálé útoky ruské jízdy. Zbytek Velké armády byl zdecimován během přechodu přes řeku Berezinu, při němž se tisíce vojáků utopily v řece a padly za oběť ruské
dělostřelbě. Císař opustil svou poraženou armádu a sám utekl do Paříže.
Přežilo 100 000 vojáků,
vrátilo se 20 000
← Požár Moskvy
Goya: Saturn požírá své děti
Bitva národů
Největší bitva devatenáctého století se odehrála na pláních
okolo Lipska. Spojencům s 330 000 muži velel maršál K.
Schwarzenberg (náčelníkem štábu podmaršálek J. V. Radecký z Radče). Napoleon měl asi 176 000 vojáků (velkou část
tvořili spojenci z Rýnského spolku, Saska a Bavorska). První
dva dny zůstával boj nerozhodnutý. Přestože Napoleonovi
němečtí spojenci ze Saska a Württemberska přeběhli
k nepříteli, císař odmítl ustoupit. Až třetího dne v situaci hrozící obklíčením Napoleon uznal svoji porážku. Ústup francouzské armády se změnil v bezhlavý útěk, při kterém zůstaly
odříznuty desetitisíce francouzských vojáků. Spojenci ztratili
14● r. 1813 – Rusko, Prusko a Švédsko porazily Napoleona
52 000, Francouzi přes 75 000 mužů.
v třídenní největší bitvě 19. století u Lipska (Bitva národů)
15● r. 1814 – spojenci se zmocnili Paříže, francouzští maršálové přiměli Napoleona k abdikaci a k odjezdu na ostrov Elba
Vítězové vykázali císaři ostrov Elbu ve Středozemním moři, důchod a gardu 600 vojáků.
16● r. 1815 – z Elby utekl a na 100 dní se zmocnil vlády – „stodenní císařství“, definitivně pražen v bitvě u Waterloo (1815),
Britové ho internovali na Sv. Heleně, zemřel 1821
Napoleon po své abdikaci
Vojáci Rakouska,
Pruska, Ruska a
Velké
Británie
triumfálně vcházejí do Paříže
(vpravo Napoleonův Vítězný oblouk)
1. března 1815 se Napoleon vylodil na pláži nedaleko Cannes s tisícovkou věrných
a čtyřmi děly. Král Ludvík XVIII. Bourbonský poslal proti Napoleonovi vojenské jednotky, ty však přeběhly k Napoleonovi, takže král musel uprchnout z Paříže. Napoleon chytře využil nespokojenost Francouzů s návratem Bourbonů na francouzský
trůn a obavy z toho, že bude obnoven absolutistický Ancien régime. Napoleonem
nabízený mír spojenci odmítli a ihned vytvořili protinapoleonskou koalici.
Napoleon se vrátil (pruská propaganda)
Bitva u Waterloo: 18. června kolem druhé hodiny odpolední
začal u Waterloo boj, během kterého se britské jednotky, vedené
vévodou z Wellingtonu, ocitly ve velké tísni. Bitvu rozhodl pozdě
odpoledne a v podvečer příchod pruských oddílů, kterým velel
maršál von Blücher. Napoleon I. abdikovat podruhé.
Klíčový okamžik: Na bojiště dorazil Blücher
Waterloo: Britové se brání náporu Napoleonovy gardy
Mírové podmínky: Francie se vzdala dobytých území na hranici s Nizozemím,
Pruskem, Rakouskem, Švýcarskem a Sardinií, musela vrátit Německu a Itálii umělecká díla, která tam pobral Napoleon, zaplatit válečné reparace ve výši 700 miliónů
franků a na 3-5 let ji obsadilo půl milionu spojeneckých vojáků. Napoleona Britové
odvezli do vyhnanství na izolovaný ostrov Svatá Helena v jižním Atlantiku, kde r.
1821 zemřel, pravděpodobně na rakovinu žaludku.
Britové odvážejí Napoleona do exilu
Empírová móda
David: Madame
de Récamier
Empír: Výtvarný styl doby napoleonské vychází z klasicismu a uplatnil se hlavně v dekoracích interiéru, v uměleckých řemeslech a v módě. Napoleonovi umělci užívali antické řecké a římské, ale i egyptské motivy. Stěny místností byly po římském
vzoru rozdělené na velké plochy a ozdobené ornamenty, např. antickými vázami, girlandami a vavřínovými věnci. Zajímavá je
barevná úspornost: černá, bílá a zlato. U nábytku se zdůrazňovala jednoduchá linie. Výrobky uměleckých řemeslníků byly na
rozdíl od baroka a rokoka jednoduché. Móda se stala vzorem pro Evropu. Ženy nosily vysoko podkasané (s krátkým živůtkem) dlouhé řasnaté splývavé šaty z lehkých průsvitných látek, muži si oblékali úzké žakety a vysoké nákrčníky.
Download

Napoleon Bonaparte 1 2 2 2 3 3 4 5