Místní akční skupina
v regionu Slezská brána
ŠENOV
VRATIMOV
VÁCLAVOVICE
KAŇOVICE
ŘEPIŠTĚ
PASKOV
SEDLIŠTĚ
ŽABEŇ
SVIADNOV
www.masslezskabrana.cz
Území regionu Slezská brána
6 188
7 079
14,4
16,63
Ostrava
Ostrava
1 789
8,01
Frýdek-Místek
3 943
11,79
Frýdek-Místek
ŠENOV
1 931
VRATIMOV
5,67
Ostrava
VÁCLAVOVICE
KAŇOVICE
ŘEPIŠTĚ
PASKOV
307
2,59
Frýdek-Místek
1 498
9,91
Frýdek-Místek
SEDLIŠTĚ
770
3,35
Frýdek-Místek
1 729
4,75
Frýdek-Místek
ŽABEŇ
Celková rozloha území regionu Slezská brána: 76,84km2
SVIADNOV
Rozloha
25,88%
19,89km2
74,12%
56,95km2
Morava
Slezsko
Počet obyvatel
Obyvatelé
25,53%
6 442 ob.
52,58%
47,42%
40,4km2 36,44km2
74,47%
18 792 ob.
56,95km
ORP Frýdek-Místek
Rozloha (km2)
Celkový počet obyvatel regionu Slezská brána k 1.1.2014: 25 234
ORP Ostrava
Morava
Obec s rozšířenou působností
Slezsko
39,77%
10 036 ob.
60,23%
15 198 ob.
ORP Frýdek-Místek
Zemská příslušnost Morava
ORP Ostrava
Zemská příslušnost Slezsko
Několik slov na úvod
Motto:
Vzájemná spolupráce je přirozenou potřebou života. Nevzniká se zakládáním místních akčních skupin. Byla a musela být
před nimi a bude muset být také po nich. To nevylučuje, že existence místních akčních skupin může být pro spolupráci mezi
lidmi nápomocná.
Vážení čtenáři,
dostáváte do rukou publikaci, která hovoří o místní akční skupině v regionu Slezská brána. Její vydání je součástí
projektu financovaného z programu Podpory obnovy venkova České republiky. Poměrně složitý problém místních
akčních skupin se snaží vysvětlit pokud možno obsáhle a srozumitelně. Protože místní akční skupina nepůsobí
v regionu Slezská brána dlouho, má to pro její občany o to větší smysl.
První místní akční skupiny byly v České republice zakládány podle příkladu západní Evropy v roce 2004, tedy v roce,
kdy náš stát vstupoval do Evropské unie. Jejich název byl v této souvislosti v podstatě dán. Jde o doslovný překlad
anglického pojmenování tohoto typu organizací v EU (Local Action Groups).
V různých dokumentech, které se týkají jejich činnosti, i v mluvě samotných lidí, kteří k místním akčním skupinám
patří, se vytvořila speciální terminologie. Existuje v ní mnoho odborných slov a zkratek, kterým nezasvěcený člověk
nerozumí. Jde o podobný problém, s jakým se pro srovnání potýká například svět počítačových odborníků. Proto se
text těmto odborným výrazům spíše vyhýbá. Pokud je to však nutné a jsou uvedeny, obvykle bývají doprovázeny
hned jejich vysvětlením.
Je dobré nezapomenout, že za vším, co se ve společnosti děje, je možno vidět člověka. Místní akční skupiny nejsou
výjimkou. Podporování spolupráce, které se mají věnovat, nemusí přitom být pro nás nic nového, čemu se musíme
učit. Když lidé chtějí, umí se dohodnout i bez složitých návodů, když nechtějí, pak jim návody nepomohou. Druhá
část publikace také proto uvádí několik příkladů dobré spolupráce, která v rámci celého území regionu Slezská brána
existovala již dříve. To jen potvrzuje, že se není čeho bát a v podstatě nejde o nic zásadně nového. Nová jsou jen
pravidla, kterými se ve složité době musí tato spolupráce bohužel složitě řídit. Mohli bychom je odmítnout, avšak
potom by region Slezská brána mohl přijít o zajímavé finance, které může v období do roku 2020 získat.
Pokud budete následující kapitoly pozorně číst, můžete alespoň zčásti tato pravidla pochopit. Pokud se vám to
podaří, splnila publikace svůj účel. Nelze než vám popřát, abyste měli dostatek zájmu a trpělivosti k tomuto
pochopení.
1
Místní akční skupina v regionu Slezská brána
O místní akční skupině
Zkusme si nejprve jednoduše povědět, co si pod pojmem místní akční skupina můžeme představit. Je to organizace,
odborněji právní subjekt, který se stará o rozvoj určitého území. V našem případě jde o území regionu Slezská brána.
Do něj patří města Paskov, Šenov a Vratimov a obce Kaňovice, Řepiště, Sedliště, Sviadnov, Václavovice a Žabeň.
Celková rozloha tohoto regionu je přibližně 77 km2 a k počátku roku 2014 v něm evidovaly matriky jednotlivých obcí
v souhrnu okolo 25,2 tisíc obyvatel.
Název místní akční skupina se obvykle zkracuje na MAS a hovorově se jí říká také „maska“.
U nás byla MAS založena 20. září 2012 na ustavující Valné hromadě ve Sviadnově. Z několika možností byla pro ni
vybrána právní forma „zájmového sdružení právnických osob“, kterou upravuje občanský zákoník. Z praktického
důvodu se do jejího názvu zařadila už uvedená zkratka MAS. Přesný název včetně právní formy je tedy MAS Slezská
brána, z. s. p. o. Dále je uváděna jen jako MAS Slezská brána.
Historie naší MAS není dlouhá, může ale navazovat na činnost svazku obcí Region Slezská brána, která začala již
v roce 1999.
Na území regionu Slezská brána tedy působí dvě podobné organizace. Když pomineme jejich právní formu,
jde o MAS Slezská brána a Region Slezská brána. V čem se obě organizace liší, uvádí následující tabulka.
Porovnání MAS Slezská brána a Regionu Slezská brána:
Hledisko posouzení
Region Slezská brána
Právní forma
svazek obcí podle zákona o obcích
Členové
pouze obce
Historie
založen v r. 1999
MAS Slezská brána, z. s. p. o.
Zájmové sdružení právnických
osob podle občanského zákoníku
obce, organizace zřizované obcemi,
neziskové organizace, podnikatelé
založena v r. 2012
Zjednodušeně řečeno: Obě dvě organizace byly založeny k tomu, aby její členové spolupracovali. U MAS však jde
nejen o obce, ale také o neziskové organizace (spolky, církevní organizace) a podnikatele.
Spolupráci obcí v rámci Regionu Slezská brána je věnována jedna z následujících samostatných kapitol. Vraťme se
tedy dále jen k místní akční skupině.
Tím, že jsou v místní akční skupině obce, neziskové organizace i podnikatelé, je MAS otevřená všem oblastem
společenského života. To je předpoklad takzvaného komunitního přístupu k řešení problémů. Zkráceně se dá tento
přístup popsat tak, že se do rozvoje určitého území může zapojit svým aktivním přístupem každý občan, který v něm
žije nebo v něm podniká.
2
Členové MAS podle sfér společenského života:
P.č.
Společenská sféra
1
Veřejná
2
Podnikatelská
3
Nezisková
Celkem
Počet
10
4
8
22
Členové MAS podle sídla v obcích:
P.č.
Obec
1
Kaňovice
2
Paskov
3
Řepiště
4
Sedliště
5
Sviadnov
6
Šenov
7
Václavovice
8
Vratimov
9
Žabeň
Celkem
Počet
1
3
2
2
2
2
3
5
2
22
V současnosti (tj. k dubnu 2014) má MAS Slezská brána 22 členů.
Z toho jde o všechny obce (9 členů) a jednu organizaci zřízenou
obcí, které dohromady tvoří „veřejnou sféru“, dále o sedm spolků
a jednu církevní organizaci, které společně představují
„neziskovou sféru“, a nakonec o čtyři firmy, které jsou jinými
slovy sférou podnikatelskou.
Z území každé obce jsou v MAS nejméně dva zástupci. Výjimkou
jsou nejmenší Kaňovice, které zastupuje v MAS pouze samotná
obec.
Bližší informace o členské základně jsou uvedeny
na internetových stránkách www.masslezskabrana.cz.
Nejvyšším orgánem MAS je valná hromada. Mezi zasedáními
valné hromady je činnost MAS řízená sedmičlenným
programovým výborem s předsedou a místopředsedkyní.
Programový výbor může pro řešení konkrétních úkolů jmenovat
pracovní skupiny. Dalšími orgány jsou kontrolní a výběrová
komise. Poslední částí organizační struktury je výkonný orgán –
tj. kancelář MAS.
Členové MAS jsou rozdělení podle sfér svých zájmů do skupin.
Platí přitom pravidlo, že v žádném z orgánů MAS nesmí mít
nějaká skupina většinové zastoupení.
Zjednodušené organizační schéma MAS Slezská brána (bez pracovních skupin):
Valná hromada
Výběrová komise
Programový výbor
Kontrolní komise
Kancelář MAS
Základním dokumentem MAS jsou stanovy. V nich je již v článku II uveden cíl MAS. Následující citace uvedeného
článku je na jedné straně potřebnou a přesnou informací, na druhé straně potvrzuje už v úvodu zmíněnou náročnost
pochopení pojmů a formulací, které se ve světě místních akčních skupin používají.
3
„Cílem MAS Slezská brána, z.s.p.o., založené na principech místního partnerství, je podpora a rozvoj venkovského regionu.
Jde o společenství právnických osob, a to neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí,
měst, institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů pro svůj region.“
V současné době se věnuje naše MAS především realizaci projektu „Strategie MAS Slezské brány“, o kterém hovoří
další kapitola.
O projektu „Strategie MAS Slezské brány“
Ministerstvo zemědělství České republiky zveřejnilo na podzim 2012 pro nově založené místní akční skupiny výzvu
k podávání žádosti o dotaci. Projekty, kterých se výzva týkala, měly těmto MAS pomoci pochopit způsob, jak se mají
chovat, pokud jednou budou chtít rozdělovat finance z fondů EU.
Naše MAS tuto možnost využila a dotaci získala. Projekt, který byl v žádosti podán, se jmenuje „Strategie MAS Slezské
brány“. Z něj je financován i tento materiál. Jeho nejdůležitější účelem je podat informace o realizaci projektu. Proto
se nemůže zcela vyhýbat také odborným termínům.
Obsah tohoto projektu byl z velké části stanoven podmínkami výzvy k předložení žádosti o dotaci. Odpovězme si
dále na otázku, jaké hlavní činnosti se v něm realizují.
Hlavní činností je příprava podkladů pro strategický plán a je jí věnována celá následující kapitola.
Další části projektu bylo vytvoření vlastních webových stránek. Veřejnosti jsou přístupné od počátku roku 2014
pod již uvedenou adresou www.masslezskabrana.cz.
Nedávno na nich byla zveřejněna rovněž dokumentace tréninkové výzvy. Jde o soubor navzájem propojených
dokumentů, které by měly v budoucnu odpovídat výzvám pro podávání žádostí o dotace z fondů EU. Přestože šlo
v tomto případě pouze o takzvanou tréninkovou výzvu, MAS ji pojala jako reálnou. Žádosti, které byly do ní podány,
měly šanci na skutečnou podporu. Pro jejich posouzení zasedla výběrová komise. Protože šlo o projekty, které
splňovaly podmínky výzvy, a zároveň bylo na jejich podporu dostatek finančních prostředků, byly všechny
schváleny. Jde o dvě přednášky o tvorbě žádosti o dotace a dvě vědomostní soutěže – jednu pro děti a druhou
pro seniory.
Dále proběhla v rámci projektu celá řada pracovních setkání se zástupci jak veřejné sféry (obcí, školských zařízení,
muzeí), tak se zástupci neziskového sektoru (spolků a církevních organizaci), popř. i se zástupci podnikatelské sféry.
Právě prostřednictvím nich se naplňovala podstata formy, jakou by se měl strategický plán vytvářet a na jaké má být
práce místních akčních skupin založena. Jde o již zmíněný komunitní přístup nebo odborněji komunitně vedený
rozvoj, označovaný také jako LEADER (zkratka mezinárodně používaného pojmenování). Těchto setkání se podle
prezenčních listin zúčastnilo okolo 250 osob.
Samostatnou skupinou činnosti byly informační a propagační aktivity. V rámci nich bylo vytvořeno logo MAS,
vyroben propagační banner a dvě takzvané roletky (svinovací propagační plátna). Nakonec byl vydán i tento
informační materiál.
Na závěr nelze opomenout nezbytné administrativní procesy spojené s řízením vlastního projektu. Pro budoucí
práci MAS přitom budou podstatou její existence. Patří k nim vedení účetnictví, správa internetových stránek
4
a koordinace projektu. Jde o činnosti, které jsou přitom podkladem pro podání nejprve průběžné a poté závěrečné
zprávy o průběhu realizace. Právě to jsou dokumenty, na základě kterých se žádá o proplacení již vynaložených
výdajů.
Termín ukončení projektu včetně podání závěrečné zprávy je stanoven na 30. června 2014.
O strategickém plánu
Nový strategický plán bude dokument, který na období 2014 -2020 vyhodnocuje, kde region Slezská brána je, co
se v něm má změnit a jak toho dosáhnout.
Zpracování strategického plánu je zároveň nezbytnou podmínkou toho, aby se mohla místní akční skupina stát
místem, které bude rozdělovat prostředky fondů EU ve svém území.
Samotný projekt „Strategie MAS Slezské brány“ má však za povinnost do data 30. června 2014 pouze připravit
podklady. Vlastní dokončení proběhne až v následujících měsících.
Pro zpracování strategických plánů existují pravidla. Mají formu metodického pokynu. V dubnu 2014, kdy bylo třeba
připravit tento materiál, však nebyla ještě konečná podoba metodiky schválena. O to složitější je samozřejmě také
splnění úkolu připravit pro strategii vlastní podklady.
Obecnou strukturu strategického plán však můžeme popsat. Má tři základní části – analytickou, návrhovou a
implementační. Zkusme si je vysvětlit.
Analytická část je úvodní částí strategie. Právě jí se věnuje projekt „Strategie MAS Slezské brány“. Má dvě fáze.
V první fázi, již ke konci první poloviny roku 2013, pro nás vyhodnotila firma Ekotoxa s. r. o. skutečný současný stav
regionu Slezská brána podle dostupných oficiálních informací. Jde o odborný pohled, který obsahuje informace
ze 6 částí – Obyvatelstvo, Dopravní a technická infrastruktura, Vybavenost obcí a služby, Život v obcích, Životní
prostředí a nakonec část Podnikání, výroba a zaměstnanost. Cenným přínosem je tady rovněž vyhodnocení každé
části z hlediska tzv. SWOT analýzy. SWOT analýza shrnuje informace ze čtyř pohledů – silných stránek, slabých
stránek, příležitostí a faktorů hrozeb. Dodejme jen, že SWOT je opět název, který vznikl jako zkratka anglického
pojmenování. Každá z uvedených částí je pak doplněna o návrhy vhodných opatření k realizaci. Na závěr je
doplněná samostatná kapitola s informacemi, které zpracovatelům poskytli starostky a starostové obcí. Je v ní
uveden přehled nejdůležitějších v nedávné minulosti již zrealizovaných projektů a zároveň soupis zamýšlených
projektů z hlediska obcí do budoucna. Tato kapitola je tak již výchozí informací pro druhou fázi analytické části – tj.
pro zmapování konkrétních námětů na jeho rozvoj ze strany institucí, organizací a občanů.
Druhá fáze probíhá nyní, pod odborným moderováním firmy Neuron Consulting. s. r. o. Jejím obsahem byla řada
jednání v rámci několika tematicky zaměřených pracovních skupin. Odborné zaměření skupin se týkalo potřeb obcí,
potřeb kulturních institucí (knihoven, muzeí) a školských zařízení (základních, mateřských, uměleckých škol a domů
dětí a mládeže), potřeb spolků a nakonec i potřeb, které se týkají sociální oblasti, včetně potřeb církevních
organizací. Samostatná pozornost byla věnována problematice zámeckého areálu v Paskově, který město Paskov
5
zakoupilo od České republiky v r. 2013. Z diskusí v pracovních skupinách bylo totiž využití zámeckého areálu
zmiňováno jako možné řešení hned několika problémů týkajících se celého regionu Slezská brána.
Zástupci všech tří sfér společenského života – sféry veřejné, neziskové i podnikatelské - mohli při těchto setkáních
vyjádřit své záměry a doporučení.
Souhrn záměrů pak byl předběžně rozdělen do několika obsahově stejnorodých skupin:
-
Školství
Občanská vybavenost
Kultura, sport a volný čas
Životní prostředí
Atraktivita regionu
Infrastruktura, inženýrské sítě a doprava
Sociální služby
Podnikání
Zároveň byla určena struktura jejich bližšího popisu. Jde o takzvanou projektovou kartu, ve které by budoucí
realizátoři projektů měli uvést nejdůležitější údaje pro budoucí žádost o dotaci. Jde například o cíl projektu, jeho
předpokládaný rozpočet, zdroje krytí, odhadovaný termín realizace, možná rizika při realizaci a další. Také tato část
má jako vyústění svou SWOT analýzu.
Samostatně jsou v této části vyčleněny záměry pro řešení ze strany svazku obcí – tedy ze strany organizace Region
Slezská brána. Ten si ponechá především aktivity, které organizoval již v minulosti a které se týkají zároveň celého
regionu – propagaci, vědomostní a sportovní soutěže, rozvoj turistické infrastruktury nebo publikační činnost
týkající se hodnot kulturních, ekologických i dalších.
Na uvedenou část analytickou budou navazovat části návrhová a implementační. Obě se budou zpracovávat už
mimo samotný projekt „Strategie MAS Slezské brány“.
Návrhová část v souladu s konečnou verzí metodiky stanoví směr rozvoje území na předpokládané období.
Odbornými slovy: začne obecnou vizí a bude ji upřesňovat přes prioritní osy a na ně navazující specifické cíle až po
konkrétní jednotlivá opatření. Jednodušeji se to na tomto místě asi nedá říci.
Implementační část pak popisuje vlastní realizaci. Hlavně určuje, kdo bude který projekt realizovat, z jakých dotací
může být financován, kdy asi realizace proběhne atd.
Pro její zpracování bude nutné, aby došlo k jednoznačnému vyjasnění nových operačních programů Evropské unie
pro období 2014 -2020. Toto vyjasnění musí také obsahovat, které programy a v jakém rozsahu budou poskytovat
finančních prostředky pro MAS. Až v této fázi se proto vyjasní přesná náplň činností MAS v poskytování dotací
z fondů EU. S dokončením celého strategického plánu se počítá v 2. polovině roku 2014.
6
O další perspektivě
Jak již bylo uvedeno citováním stanov, je cílem naší místní akční skupiny rozvoj našeho území a získávání finančních
prostředků z fondů EU, případně z jiných zdrojů.
Ze současného pohledu ji však k naplnění tohoto cíle čeká ještě dlouhá cesta.
Aby MAS získala finance z fondů EU, musí projít nejprve procesem standardizace. Při něm musí splnit mnoho
požadavků, především institucionálního charakteru (viz dále). Pokud je splní, dostane odpovídající osvědčení.
Proces výzvy k podávání žádosti o zařazení do procesu standardizace bude vyhlášen podle dosavadních
předpokladů koncem 1. pololetí 2014 a potrvá do počátku roku 2015. Samotné vydávání osvědčení pak bude
uzavřeno v průběhu prvního pololetí 2015.
Po získání osvědčení bude ještě samostatně posuzována kvalita zpracované strategie. Až po jejím pozitivním
vyhodnocení může MAS žádat o prostředky od jednotlivých operačních programů České republiky vyhlášených pro
období 2014-2020. A teprve po jejich přidělení může sama vypisovat své výzvy k podání žádosti o financování
projektů pro takzvané konečné uživatele, to znamená pro konkrétní žadatele o dotace z regionu Slezská brána.
Pokud bude probíhat vše dle současných předpokladů, mohlo by dojít k vypisování těchto výzev v polovině roku
2015.
Není to jednoduché, možná to vyžaduje znovu si tento postup přečíst. Nicméně je to tak. Jaké podmínky naše MAS
již splnila a co ji ještě pro splnění požadavků na udělení osvědčení čeká?
V současné době má splněny požadavky na odpovídající členskou základnu, má ustaveny všechny volené orgány,
má své internetové stránky. Na druhé straně bude muset dokončit strategický plán, popsat pravomoc svých
jednotlivých orgánů nebo zřídit datovou schránku.
V České republice nyní působí ve „venkovském prostoru“ (tj. na vesnicích a ve městech do 25 tis. obyvatel) okolo 180
MAS. Původně centrální orgány (vláda České republiky) uváděly, že finance z fondů EU se budou rozdělovat ve všech
venkovských oblastech, kde budou MAS založeny. Zdá se však, že tomu tak stoprocentně nebude. Naší MAS tedy
nečeká jednoduchá „mechanická“ práce, která má zajištěný požadovaný výsledek. Naopak jsou před ní kroky, které
budou směřovat ke srovnání její předložené žádosti o udělení osvědčení v konkurenčním prostředí s ostatními.
Dodejme, že do něj vstupuje v rámci konkurence 112 MAS, které mají již několikaleté zkušenosti s touto prací
z minulosti (obvykle od roku 2004).
Pokud však MAS Slezská brána uspěje, stane se součástí sítě míst, která budou ve vesnickém prostředí České
republiky rozdělovat v období let 2015 až 2020 řádově několik miliard až desítek miliard Kč. Pro naše území by pak
šlo o několik desítek milionů.
Současný stav přípravy zatím potvrzuje, že půjde o část prostředků z těchto operačních programů EU: Programu
obnovy venkova, operačního programu Vývoj, věda a vzdělávání, operačního programu Zaměstnanost
a Integrovaného operačního programu. Uvedený výčet by se však mohl rozšířit o operační programy další. K nim by
mohl patřit operační program Životní prostředí, a především pak operační program Podnikání a inovace pro
konkurenceschopnost. Právě na zařazení posledního ze jmenovaných operačních programů bude záležet,
zda budou moci MAS podpořit vedle zemědělců také podnikatele v jiných oborech.
Ke konečnému rozhodnutí o výši objemu finančních prostředků rozdělovaných přes MAS by mělo dojít přibližně
do konce prvého pololetí 2014.
7
Příklady společně realizovaných projektů
Spolupráce v Regionu Slezská brána
Podstatou činnosti místních akčních skupin je podpora spolupráce různých organizací a občanů na jejich území.
Na to navazuje spolupráce také s jinými MAS nebo jinými organizacemi v rámci celého Moravskoslezského kraje,
celé České republiky, popř. i v zahraničí. MAS Slezská brána se proto zapojila do činnosti krajské i národní sítě
těchto organizací. Prostřednictvím nich může získávat a získává rady od zkušenějších partnerů.
O národní síti MAS mohou podat nejvíce informací její internetové stránky www.nsmascz.cz
MAS Slezská brána byla založena v září 2012. Za tak krátkou historii nemůže vykázat mnoho projektů spolupráce.
Významným příkladem však je projekt „Strategie MAS Slezské brány“, který je popsán v předcházejících
kapitolách.
Na druhé straně může MAS navazovat na spolupráci, která na jejím území již existovala v minulosti, a to
především díky činnosti Regionu Slezská brána. Za jeho trvání, tj. od založení v r. 1999 do současnosti, zde bylo
zrealizováno několik společných projektů. Při nich spolupracovaly mezi sebou především zdejší obce.
Do některých však byly reálně zapojovány také základní školy, dům dětí a mládeže i občanská sdružení (nově
spolky).
Zkusme si o nich povědět více.
Cyklostezka Ostrava-Beskydy, úsek Vratimov-Sviadnov
Je to finančně a organizačně nejrozsáhlejší a nejvýznamnější společný projekt, který by bez spolupráce obcí ani
nebyl realizovatelný. Byl zahájen získáním dotace z krajského rozpočtu Moravskoslezského kraje na zpracování
projektové dokumentace. Na ni navazovala žádost o dotaci na vlastní realizaci z fondů EU, konkrétně
z „Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko“.
Už ve fázi projektování musel realizátor - svazek obcí Region Slezská brána - vést řádově stovky jednání
s dotčenými institucemi, majiteli pozemků i státními podniky – Lesy ČR nebo Povodím Odry. Vlastní vybudování
nového úseku v délce 7,4 km představovalo náklady ve výši okolo 37 mil. Kč. Z toho dotace činila přibližně
32,3 mil. Kč. Na nedotované části se podílely úměrně jednotlivé obce, kterými cyklostezka prochází – tj. Vratimov,
Paskov, Řepiště, Žabeň a Sviadnov. Po stavební stránce byl projekt realizován v létech 2011 až 2012. Významným
partnerem celého projektu bylo Povodí Odry. Z jeho prostředků byla ještě před samotnou výstavbou cyklostezky
financována rekonstrukce povodňové hráze v délce cca 3,5 km, na které je postavena cca polovina cyklostezky.
Jako součást národní cyklotrasy č. 59 má tento projekt krajský a celorepublikový význam.
Projekty na podporu turistické infrastruktury
Region je díky své poloze předurčen pro příměstskou turistiku a k tomuto účelu slouží. Proto se rozhodl svazek
obcí po dokončení cyklostezky využít této ojedinělé situace k podání žádosti o dotaci na realizaci souboru
projektů navazujících na její vybudování.
Po analýze možností v jednotlivých obcích byl schopen předložit Moravskoslezskému kraji souborný dokument
s anotacemi (tj. věcným obsahem a předpokládaným finančním rozsahem) potřebných projektů na podporu
rozvoje cestovního ruchu a doprovodných aktivit pokrývajících celé územní jeho regionu.
8
Šlo o krok, který snesl srovnání se strategickým přístupem k získání finančních
prostředků. Měl přesvědčit a přesvědčil
osloveného poskytovatele dotace reálnými
argumenty o smysluplnosti svých záměrů.
Samotný svazek obcí i každá jeho samostatná obec tak realizovala jeden až dva své
projekty. Celkem šlo o 16 projektů s celkovou dotací 5 mil. Kč. Dotace představovala
70% nákladů. Souhrnný finanční rozsah
projektů tak činil okolo 7 mil. Kč.
Cyklostezka Vratimov - Sviadnov
Přehled projektů realizovaných pro doplnění turistické infrastruktury kolem cyklostezky:
P.č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Žadatel
Název
Turistický informační systém Regionu Slezská brána
Region Slezská brána Informační systém cyklostezky Ostrava - Beskydy v úseku Vratimov - Sviadnov
Oprava cyklostezky v k. ú. Vratimov, včetně odpočinkových zón
Vratimov
Stanoviště pro cykloturisty v lese Důlňák
Šenov
Šenov vítá turisty a představuje historii
Informační systém „Zajímavosti z historie Paskova“
Paskov
Odpočinková zóna u cyklostezky
Václavovice
Rekonstrukce větrného mlýnku a odpočinková zóna pro turisty a cykloturisty
Obnova dřevěného mlýnku a úprava okolí
Řepiště
Odpočinkové místo pro cykloturisty u bývalého hotelu Balkán
Rekonstrukce a doplnění infrastruktury Bezručovy vyhlídky
Sedliště
Projektová dokumentace rozhledny Bezručovy vyhlídky
Rekonstrukce spojovací cesty od cyklotrasy k obecním komunikacím
Žabeň
Odpočinková zóna v obci Žabeň pro turisty a cykloturisty
Sviadnov
Vybudování herních prvků pro turisty a cykloturisty u CSOB
Kaňovice
Vybudování a vybavení veřejného prostranství pro turisty a cykloturisty u obecního úřadu
Základní cíl - doplnit okolí cyklostezky o potřebnou turistickou infrastrukturu - byl nejen splněn ale navíc v podstatě
rozšířen o dvě další základní oblasti přínosů:
své projekty realizovaly také obce nacházející se mimo cyklostezku (Šenov, Václavovice, Sedliště a Kaňovice)
v podstatě všechny projekty jsou přínosné nejen pro návštěvníky (turisty), ale i pro samotné obyvatele obcí;
buď doplňují občanskou vybavenost (např. dětské hřiště) nebo mohou sloužit jako zdroj informací o místě
jejich bydliště nebo blízkém okolí
9
Informace z projektů informačních systémů, tj. ze dvou informačních systémů realizovaných Regionem Slezská
brána a z informačního systému vybudovaného městem Paskov, jsou zároveň důležitým podkladem pro
vědomostní soutěže. Tři projekty zaměřené na rekonstrukci dřevěných mlýnků (v Šenově, Václavovicích a Řepištích)
je možno zařadit mezi nabídku technických zajímavostí, a to stejně jako celý projekt cyklostezky opět na celokrajské
úrovni. Význam krajské úrovně může mít i část informačního systému v okolí cyklostezky, kde je osm tabulí věnováno
technickým stavbám kolem ní. Jde v podstatě o „naučnou cyklistickou stezku za technickými zajímavostmi“, která je
určitou originalitou v rámci celého Moravskoslezského kraje. Podstatný význam měl také projekt opravy již dříve
postaveného 1,8 km dlouhého úseku od hranice Vratimova s Hrabovou po začátek nového úseku v místě, kde byl
na řece Ostravici v minulosti vybudován takzvaný Slezský náhon.
1
2
3
5
6
1 - Nové dětské hřiště ve Sviadnově
2 - Tabule informační systému Zajímavosti z historie Paskova
3 - Tabule informačního systému cyklostezky
4 - Informační tabule o obci v Žabni
4
7
5 - Nově rekonstruovaný větrný mlýnek ve Václavovicích
6 - Opočivka u cyklostezky v Řepištích
7 - Výhledové panorama ve Vratimově
Sportovní, vědomostní a výtvarné soutěže
Tato oblast aktivit se rozvíjí v Regionu Slezská brána od roku 2009, kdy obce začaly jako vesnický mikroregion
využívat možnosti čerpání dotaci z krajského programu „Podpora obnovy a rozvoje venkova“. Přibližně
s padesátiprocentní dotací byla nejprve pro všechny školy zorganizována „sportovní olympiáda“ (obvykle 4-5
sportovních soutěží na různých místech regionu). O rok později k ní přibyla vědomostní soutěž. Region Slezská brána
10
zadává jejich organizaci místním základním školám nebo domu dětí a mládeže. V roce 2013 je doplnila výtvarná
soutěž zorganizovaná vratimovskou knihovnou. V tomtéž roce se vědomostní soutěže rozšířily i na naše seniory.
Velmi cenným okamžikem pro další vývoj se stal rok 2014, kdy program obnovy venkova dotování těchto akcí již
neumožňoval. Rozhodnutím starostů však započatá tradice byla zachována a sportovní i vědomostní akce probíhají
ve stejném rozsahu dále. Tento přístup dokazuje, že zde existuje určitý „nadhled nad věcí“. Prioritou starostů tedy
nejsou dotace, ale věcná podstata akcí a jejich přínos pro život určitých skupin obyvatel.
V současné době probíhá za stejné situace (tj. zatím bez dotací) ve spolupráci s odborníky z Ostravské univerzity
příprava publikace o problematice životního prostředí. Pod koordinací Základní školy v Sedlištích jsou však do jeho
realizace zapojeny také základní školy celého regionu. Výsledkem by měla být publikace, která může sloužit
především pro výuku regionálního přírodopisu a ekologie na místních základních školách. Zpracování nevylučuje
samostatnou kapitolu, která by upozornila i na reálné problémy v oblasti životního prostředí v jednotlivých obcích
(komunální odpady, hluk atd.)
Vědomostní soutěž dětí
Vítězné družstvo při závodech v lehké atletice
v rámci Sportovní olympiády dětí
Propagace a publikační činnosti
Společná propagace bývá nejčastější oblastí, které se svazky obcí věnují a která má své podstatné postavení rovněž
u Regionu Slezská brána. Důležitým smyslem vydávání propagačních materiálů u nás je však také jejich využitelnost
pro již zmiňované vědomostní soutěže.
Jde konkrétně o vydávání map, pohlednic, kalendářů, letáků nebo pexes. Samostatnou kapitolu tvoří tematicky
zaměřené publikace, jakými se staly „Pověsti ze Slezské brány“ nebo „Církevní památky regionu Slezská brána“.
Na jejich základě pak u nás začala vznikat pro vesnický region poměrně ojedinělá ediční řada knih. Svazek obcí se
na ní podílel buď přímo jako vydavatel nebo alespoň podpořil jejich přípravu. Ediční řada má již 6 knih. Jde
o následující tituly: „Region Slezská brána“ (Tomáš Adamec, Miroslav Lysek), „Z historie vodního mlýna v Žabni
(Jan Durčák), „Kaňovice 1613 - 2013“ (Václav Cichoň, Lubomír Kuchař, Milan Pastrňák) a tři monografie o zdejších
kostelech – „Kostel sv. Václava ve Václavovicích“ (Miroslav Lysek a kolektiv), „Dřevěný kostel Všech svatých
v Sedlištích“ (David Pindur) a „Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Řepištích“ (David Pindur).
Poměrně zajímavým materiálem vydaným v roce 2013 jsou „Služby cestovního ruchu, hřiště, výletiště, muzea
11
a stezky regionu Slezská brána“, který detailní formou mapuje občanskou vybavenost uvedenou již v samotném
názvu, a to včetně služeb ubytování stravování a občerstvení. Tím je příkladem již existující komunikace obcí
(veřejného sektoru) s firmami působícími v oblasti služeb cestovního ruchu (podnikatelským sektorem).
V rámci celoregionálně zaměřených materiálů je přitom uplatňován princip preferování významu identity obce
nad identitou celého regionu. Dokladem je členěním informací do kapitol, které jsou obvykle věnovány jednotlivým
obcím.
Uvedené materiály jsou pak také využívány jako informační podklad pro propagační aktivity rozsáhlejších územních
celků – např. Regionu Beskydy. Staly se také základem prezentace naší místní akční skupiny v publikaci, která je
věnována všem místním akčním skupinám na území Moravskoslezského kraje. Je umístěna na www.slezskabrana.cz.
Všechny propagační a informační materiály jsou rozdělovány mezi obce, popř. mezi základní školy, muzea
nebo knihovny. Pokud nebyly již rozebrány, je možno o ně požádat, nebo si je koupit na obecních úřadech.
Na závěr propagačních aktivit můžeme uvést ještě prezentaci nových zdařilých staveb nebo rekonstrukcí v našem
regionu na celostátní úrovní. V rámci čtyřleté historie publikace „Venkovské stavby“ vydávané Spolkem pro obnovu
venkova v ní byly publikovány základní informace a fotografie o rybníku Kamenec (Kaňovice), kostelu sv. Václava
(Václavovice), víceúčelové tělocvičně (Řepiště), areálu Na statku (Žabeň), zahradě setkávání generací (Paskov)
a některých dalších.
Některé knihy a publikace vydané Regionem Slezská brána
Příprava a vydání bylo dotováno z prostředků „Programu rozvoje venkova České republiky
na období 2007-2013, Opatření III. 4. 1. Získávání dovedností, animace a provádění“.
Vydala MAS Slezská brána, z. s. p. o. v květnu 2014
Obsahová náplň, text a foto: Miroslav Lysek
Grafická příprava a tisk: BeeStone Studio – Dalibor Glomb
12
Členové MAS Slezská brána
stav k 1. 3. 2014
• Město Šenov
• ZAHRADY HANYZ s. r. o.
• Město Vratimov
• Dům děti a mládeže Vratimov, příspěvková organizace
• ZIK - ZAK, o. s.
• MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ HUBERT Vratimov, o. s.
• Klub vojenské historie Ostrava
ŠENOV
• Obec Řepiště
• Sbor dobrovolných hasičů Řepiště
• Obec Václavovice
• KOVOJAS s.r.o.
• Sdružení římskokatolických věřících
ve Václavovicích
VRATIMOV
• Město Paskov
• CARMIPEX CONSULTING s. r. o.
• Klub seniorů Oprechtice
VÁCLAVOVICE
• Obec Kaňovice
KAŇOVICE
ŘEPIŠTĚ
PASKOV
SEDLIŠTĚ
• Obec Sedliště
• TJ Sokol Sedliště
ŽABEŇ
• Obec Žabeň
• LUDMA TRADING s. r. o.
• Obec Sviadnov
• Jezdecký klub Sviadnov, o. s.
SVIADNOV
Členové MAS
dle sfér
působnosti
9,1% 4,5%
Členové MAS
dle obcí
36,4%
18,2%
45,5%
Sféra působnosti:
veřejná
podnikatelská
nezisková
13,6%
22,7%
9,1%
9,1%
13,6%
9,1%
9,1%
Obec:
Kaňovice
Šenov
Paskov
Václavovice
Řepiště
Vratimov
Sedliště
Žabeň
Sviadnov
Místní akční skupiny Moravskoslezského kraje
stav k 1. 3. 2014
Osoblaha
Město
Albrechtice
Vrbno
Rýmařov
Krnov
Bruntál Horní
Benešov
Opava
Kravaře
Hlučín
Bohumín
Hradec n. M.
Ostrava
Budišov n. B.
Moravský
Beroun
Havířov
Vítkov
Fulnek
Bílovec
Český Těšín
Studénka
Odry
Orlová
Karviná
Frýdek-Místek
Třinec
Kopřivnice
Nový
Jíčín
Frýdland n. O.
Jablunkov
Frenštát p. R.
PRAHA
OSTRAVA HAVÍŘOV
FRÝDEK-MÍSTEK
BRNO
n Místní akční skupina Bohumínsko
n Místní akční skupina Hlučínsko
n Místní akční skupina Hrubý Jeseník
n Místní akční skupina Jablunkovsko
n Místní akční skupina Lašsko
n Místní akční skupina Nízký Jeseník
n Místní akční skupina Opavsko
n Místní akční skupina Pobeskydí
n Místní akční skupina Regionu Poodří
n Místní akční skupina Rozvoj Krnovska
n Místní akční skupina Rýmařovsko
n Místní akční skupina Slezská brána
n Území, kde nepůsobí MAS
(města nad 25 000obyvatel)
Kontakty MAS Slezská brána:
adresa: Mírová 178, 739 31 Řepiště; tel.: 558 671 925; e-mail: [email protected]; www.masslezskabrana.cz
Download

Místní akční skupina v regionu Slezská brána