www.egubrno.cz
EGÚ Brno, a. s., pořádá v tradičním podzimním termínu ve dnech
26. a 27. září 2007 v kongresové hale hotelu Voroněž seminář,
zaměřený na fungování trhu s elektřinou v ČR a jeho vývoj v nejbližší
budoucnosti, s názvem
Vývoj trhu s elektřinou ČR na pozadí
legislativních změn EU a připravované
jednotné energetické koncepce
pro Evropu
Seminář se bude zabývat zejména těmito tématy:
Seminář
► Vývoj tržního prostředí a střednědobé cíle českých energetických
institucí na pozadí evropských legislativních a koncepčních změn.
►
Analýzy a hodnocení trhu s elektřinou.
►
Trh s elektřinou ve světle bezpečnosti, spolehlivosti
a dostupnosti zásobování.
►
Strategie a cíle velkých hráčů na evropském trhu s elektřinou
v měnících se podmínkách.
►
Technický a ekonomický rámec vnitřního trhu s elektřinou
ve střednědobém horizontu.
►
Odběratelé, obchodníci a nezávislí výrobci na trhu s elektřinou.
►
Ceny, podmínky a změny ve fungování trhu s elektřinou
v roce 2008 a dalších letech.
Seminář si klade za cíl prezentovat co nejvíce aktuálních poznatků z těchto
oblastí, a to jako vždy prostřednictvím názorů vrcholových zástupců státní
správy České republiky, špičkových manažerů významných energetických
subjektů, představitelů energetických tržních institucí a zástupců
oprávněných zákazníků.
Podrobné informace o programu a organizaci semináře, jakož i oficiální
přihlášku budeme rozesílat v dostatečném předstihu.
EGÚ Brno,a. s.,
Hudcova 487/76a, 612 48 Brno - Medlánky, Česká republika
Telefon: +420 541 511 616, fax: +420 541 511 602, e-mail: [email protected]
BRNO
M A G A Z Í N
referenčných cien štandardných produktov,
priestor pre adresné zverejňovanie tendrov
na dlhodobé obchody a kampane.
Jak velké obchody jsou v současné
době přes SPX realizovány a jaký rozsah
očekáváte, že se budou realizovat prostřednictvím Vaší burzy do budoucna?
V roku 2006 boli zverejnené ponuky na
nákup v objeme cca 537 GWh elektriny a predaj cca 87 GWh elektriny.
Obrázok 1: Zobrazenie zapísaných ponúk diagramov v 3. verzii portálu SPX
Jakou vnímáte konkurenci ohledně
burzovních obchodů?
Konkurencia už existuje aj u nás, v stredoeurópskom ponímaní. Je len na SPX, ako
si konkurenciu pripustí k telu a či sa podarí blízkej budúcnosti spolupracovať aktívnejšie s tzv. market makermi, ktorí by podstatne
zvýšili likviditu trhu a napomohli by k cenotvorbe. Na druhej strane, vnímame existujúcu
aj potenciálnu konkurenciu pozitívne, nakoľko z pohľadu našej spoločnosti je to stimulus,
ktorý nás motivuje a do istej miery aj inšpiruje pri vývoji portálu. Veríme, že s postupne
rozširujúcou sa klientelou našej spoločnosti bude SPX naďalej posilňovať svoju trhovú
pozíciu a zároveň sa stane atraktívnym portálom aj pre účastníkov predovšetkým v stredoeurópskom regióne.
Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům?
Nakoľko predpokladám, že čitatelia magazínu sú aktívne činní na elektroenergetickom
trhu, dodám len stručne – pokiaľ je záujem,
aby sa na Slovensku formoval likvidný trh,
je potrebné, aby priložili všetci ruky k dielu
– bez aktívnej účasti nás všetkých v energetickom reťazci to ani nie je možné...
Obrázok 2: Zobrazenie zapísaných ponúk pri krátkodobom obchodovaní v 3. verzii portálu SPX
odberatelia z prenosovej sústavy SR a tiež
aj obchodníci s elektrinou. Zmluva medzi
účastníkom portálu a SPX je štandardného
charakteru rámcovej zmluvy.
Co se dá prostřednictvím burzy nakupovat a v jakých časových horizontech?
V novej verzii si okrem nového dizajnu
nájdu užívatelia všetky produkty, dostupné
aj na iných platformách (akými sú napríklad
baseload, peakload a i.), avšak výhodou SPX
oproti konkurencii sú hlavne hodinové diagramy, t. j. možnosť obchodovať aj individuálne hodiny. V novom formáte SPX „el-info“
je možné krátkodobé obchodovanie, dlhodobé obchodovanie, elektronická konfirmácia,
priamo obchodovateľné ponuky, potvrdenie
zobchodovaných produktov obom stranám.
Produkty sú šité na mieru na základe dopytu
účastníkov trhu (napr. produkt „Sunshine“,
ktorý ponúka 6.-8. obchodnú hodinu, produkt „Sunset“ ponúka 20.-22. obchodnú hodinu a ďalšie).
Jaké máte strategické záměry v obchodování s elektřinou přes Vaši burzu?
Máme záujem rozvíjať portál aj naďalej,
byť zároveň zdrojom tzv. strategických informácií, ďalších komplexných informácií o aktuálnych a historických cenách elektriny na
trhu v SR. V pláne je okrem už v súčasnosti existujúcej evidencie identifikačných dát
a vzájomných kontraktov aj evidovanie tzv.
spiacich ponúk, t.j. obchodník si môže priamo
na portáli pripraviť ponuku, ktorú však z rôznych dôvodov ešte nechce zverejniť, avšak
bude ju už mať „uloženú“. Samozrejmosťou
by mali byť tiež menová kalkulačka a štatistiky, generovanie a zobrazovanie referenčných
hodinových cien, generovanie a zobrazovanie
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor připravil
Ing. Martin Havel, šéfredaktor
O DOTAZOVANÉM
Ing. MICHAL HARACH absolvoval Strojnícku
fakultu TU v Košiciach, odbor Tepelná energetika
a technika prostredia v roku 1997. Po anabáze
v Slovenskej energetickej agentúre (19972003), kde sa špecializoval predovšetkým na
hospodárnosť energetických zariadení.
Momentálne zastáva funkciu špecialistu pre
manažment bilančných kruhov v spoločnosti
Východoslovenská energetika a.s., kde pracuje od
roku 2003. Konateľom spoločnosti SPX, s.r.o.
je od jej vzniku.
Kontakt na dotazovaného:
[email protected]
17
E
L
E
K
T
R
O
E
N
E
R
G
E
T
I
K
A
Organizace
polského trhu
s elektřinou
Ing. Jan Rakowski
Spolupráce Ing. Aneta Magda, WINUEL SA
Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné
odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou. Tento článek
velmi stručně pojednává o některých současných rysech polského
elektroenergetického trhu.
VÝROBA ELEKTŘINY
V Polsku se elektřina vyrábí ve významné
většině (nad 90 %) z černého a hnědého uhlí,
zbylá výroba pochází ze zdrojů na bázi zemního plynu a obnovitelných zdrojů (viz obrázek č. 2).
Výroba elektřiny je z velké části (cca 75 %
domácí spotřeby) koncentrována do několika
tzv. systémových elektráren. Největší z nich
Bełchatów, Opole, a Turów tvoří tzv. Skupinu BOT.
Specifické postavení má výroba elektřiny
z kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) a z obnovitelných zdrojů elektřiny.
Elektřinu z kombinované výroby elektřiny
a tepla (tzv. „červená“ elektřina) vyrábí více
než 50 tepláren, které se nacházejí u větších
městských aglomerací. V Polsku se dále nachází přibližně 160 průmyslových areálů, které
mají vlastní teplárnu (závodní energetiku).
Závodní elektrárny
7,3%
Vodní
6,3%
Plynové
2,2%
Z obnovitelných zdroj
0,4%
Hndouhelné
25,2%
ernouhelné
58,6%
Obrázek 1: Rozložení instalovaného výkonu elektráren v Polsku
Vodní
1,8%
Závodní elektrárny
5,1%
Plynové Z obnovitelných zdroj
2,5%
0,0%
Hndouhelné
33,3%
ernouhelné
57,3%
Obrázek 2: Rozložení výroby elektřiny v Polsku
Část tepláren byla privatizována do rukou
zahraničního kapitálu (Rybnik, Połaniec, Varšavské teplárny, Kogeneracja, Teplárna Będzin). Po období prudké privatizace výrobních
zdrojů se v současné době privatizace zastavila.
Energie pocházející z obnovitelných zdrojů (tzv. „zelená” elektřina) představuje zlomek
z celkové výroby. Tato energie pochází hlavně
z vodních elektráren (na obr. č. 2 není energie
vodních elektráren započítána do obnovitelných zdrojů) a zdrojů, ve kterých se elektřina
získává spalováním biomasy, dřeva nebo cíleně pěstovaných energetických rostlin. Některé menší zdroje „zelené” elektřiny využívají spalování bioplynu.
Polsko podepsalo v rámci přistoupení
k EU závazek přizpůsobeni se unijním požadavkům týkajících se norem emisí. Realizace těchto závazků vyžaduje buď značné investiční náklady nebo náklady na čisté palivo.
Například teplárna Będzin provedla simulaci obou možných způsobů a v jejím případě
18
byl výhodnější nákup nízkosirného uhlí, nežli náklady na ekologizaci zdroje.
V každém případě všechny změny tohoto druhu vedou ke zvýšení nákladů na nákup
elektrické energie dodavateli elektřiny, které se projeví v nárůstu cen elektřiny pro konečné odběratele. To zase může být pro odběratele podnětem ke změně dodavatele elektřiny a hledání levnějších možnosti nákupu
elektřiny.
Specifikem polského trhu s elektřinou
jsou dlouhodobé kontrakty (KDT) uzavírané mezi státními elektrárnami a polskou
přenosovou soustavou (Polskie Sieci Elektroenergetyczne – PSE). KDT byly uzavírané v 90. letech a byly zajištěním úvěrů, které
elektrárny obdržely na modernizace. KDT
způsobují, že 30 % elektřiny vyráběné v Polsku nemůže být předmětem volného trhu.
V následujících letech bude množství elektřiny zahrnuté v KDT postupně klesat. Poslední KDT skončí k 31. prosinci 2027.
M A G A Z Í N
Obrázek 3: Mapa významných elektráren a soustavy VVN a VN Zdroj: PSE SA
PŘENOS A VYBALANCOVÁNÍ
SOUSTAVY
Mechanismem zajištujícím rovnováhu
mezi okamžitou výrobou a spotřebou elektřiny je bilanční trh, který spravuje operátor
(provozovatel) soustavy (TSO). Tuto úlohu
plnily Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A.
Od 1. července 2004 to má na starosti odlišný
subjekt PSE – Operator S.A., který je 100%
vlastněný státem. TSO spojuje funkce provozovatele přenosové soustavy a operátora
trhu.
Na pořadu dne jsou úvahy, zda řízeni přenosové soustavy vyčlenit do jiné části organizace nebo dokonce do jiné společnosti.
Za získáváni, zpracování a zpřístupňování
19
E
L
E
K
T
R
O
měřených údajů pro potřeby vyúčtování trhu
zodpovídají operátoři soustavy:
pro potřeby vyúčtování na úrovni přenosové soustavy je to TSO a
pro potřeby vyúčtování odběratelů
elektřiny připojených do distribuční soustavy
provozovatel distribuční soustavy (DSO).
DISTRIBUCE ELEKTŘINY
Před liberalizací trhu, která započala roku
1999, působilo v Polsku 33 distribučních společností. V současné době je realizován státní program pro elektroenergetiku, který usiluje o silnou koncentraci polské energetiky.
V novém uspořádání trhu má fungovat TSO
a čtyři velké subjekty. Budou to vertikálně integrované podniky s různým podílem výroby, distribuce a dodávky. Do některých z nich
budou dále začleněny černouhelné a hnědouhelné doly.
Např. u sestavované Polské energetické
skupiny je plánováno velké soustředěni systémových elektráren (spolu s dvěma hnědouhelnými doly), doplněné společnostmi obchodujícími s elektřinou a provozovateli distribučních soustav.
O konečné podobě konsolidace však panují diskuse, takže není zcela jisté, jak bude
vypadat její výsledná podoba.
V perspektivě unbundlingu (oddělení ob-
20
E
N
E
R
G
E
T
chodu a distribuce na energetickém trhu),
který je plánován na 1. července 2007, by
v současnosti již měla být uzavírána rozhodnutí o problematice komplexních řešení. Děje
se tak ale pomalu. Procesy související s konsolidací energetických společností by měly
působit na integraci informačních systémů
ve slučovaných společnostech, bohužel ani
zde proces neprobíhá dostatečně dynamicky. Mnoho společností stále ještě nevyřešilo otázku integrace dosavadních billingových
a finančních systémů. Procesy integrace – fyzické i logické – či výměna za systémy nové
u slučovaných společností, majících mnoho různých billingových systémů, pak probíhá rovněž zbytečně pomalu. A právě otázka
unbundlingu tento stav ještě umocňuje.
OBCHOD S ELEKTŘINOU
Obchodem s elektřinou zabývají se rovněž
obchodní společnosti. Doposud bylo vydáno
kolem 200 povoleni na obchodování s elektřinou, ale současně aktivně obchoduje kolem
20 obchodníků.
Každý dodavatel koncovým odběratelům
má povinnost prodat zákazníkovi elektřinu, která obsahuje příslušné množství zelené
energie (tj. z obnovitelných zdrojů) a červené
(tj. vyrobené v kogeneraci).
V Polsku má zelená elektřina přednostní
I
K
A
přístup do soustavy. Nastavený model v oblasti povinnosti nakupování elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie určitým
způsobem omezuje trh a zvedá cenu elektřiny, poněvadž je nutné nakupovat elektřinu
jen proto, že pochází z určitého typu zdroje
a ne proto, že je nejlevnější.
Existují dva možné přístupy k nákupu zelené a červené elektřiny:
Certifikáty – tento model v Polsku funguje nyní.
Energie pocházející z obnovitelných zdrojů a z kogenerační výroby (od 1.7.2007) obdrží certifikát původu. Nebezpečí tohoto přístupu tkví v tom, že certifikát je samostatným
cenným papírem, který je obchodovatelný na
energetické burze nezávisle na energii. V konečném vyúčtování není nutné kupovat energii ale prokázat vlastnictví certifikátu.
Model vytváření fondu.
Stanoví se jednotka, za kterou jsou subjekty, které nekoupily dostačující množství „zelené” nebo „červené” energie, povinny zaplatit
pokuty či doplatky rozdílu, pokud energii nakoupily levněji. Tyto finanční prostředky pak
rozděluje vedení fondu podle stanovených
pravidel, např. nejefektivnějším zdrojům.
Myšlenky o zavedení tohoto modelu se
M A G A Z Í N
– přenos elektřiny,
– distribuce elektřiny,
– ceny dodávky pro zákazníky bez možnosti volby dodavatele.
ZÁVĚR
v Polsku již určitou dobu objevují, avšak jsou
napadány řadou podnikových energetiků.
PRODEJ A DISTRIBUCE
Energetický zákon neobsahuje ustanovení, která by zamezovala některý ze způsobů
obchodování s elektřinou. Dnes se polský trh
s elektřinou člení na tři způsoby obchodování:
trh bilaterálních kontraktů,
trh burzovní (v Polsku funguje Komoditní
burza s elektřinou – TGE, na které se realizují převážně „Day Ahead“ obchody,
trh bilanční.
Kromě toho na polském trhu elektřinu
lze nakupovat elektřinu prostřednictvím internetových platforem (např. Kantor Energie, Platforma Obrotu Energią Elektryczną POEE), které v sobě spojuji vlastnosti trhu bilaterálního a burzovního.
V současnosti se v Polsku zabývá se obchodem a distribucí elektrické energie čtrnáct distributorů elektřiny:
Vattenfall Distribution Poland (dříve
GZE),
STOEN patřící německé firmě RWE,
EnergiaPro Koncern Energeticky,
Enea,
Energa,
Enion,
ZE Warszawa-Teren,
Łódzki ZE,
ZE Łódź Teren,
Lubzel,
Energeticky Podenik Oblasti RadomskoKielce,
Korporace Energetická Zamość,
ZE Rzeszów,
ZE Białystok.
Distributoři elektřiny současně s elektřinou
obchodují a distribuují na napěťových hladinách od 230 V do 110 kV. S výjimkou dvou
zprivatizovaných společnosti jsou ostatní státní. Státní distribuční společnosti budou v budoucnu privatizovány prodejem na burze.
NÁKUP ELEKTŘINY KONCOVÝMI
ODBĚRATELI
Trh s elektřinou se soustřeďuje hlavně
na systémovou úroveň (velkoobchodní trh).
U distribučních společností je koncentro-
ván maloobchodní trh, protože konečný
odběratel neměl možnost výběru dodavatele. Od 1. července 2007 bude trh s elektřinou otevřen pro všechny zákazníky vč. domácností. Významní obchodníci vedou proto velké mediální kampaně (hlavně v odborném tisku), aby se zákazník orientoval
v možnostech, jaké bude mít od poloviny
roku. Ale i nejvíce uvědomělý odběratel nemusí nutně chtít využít možnosti změny
dodavatele. Doposud jen velmi malý počet
oprávněných zákazníků (cca 20) změnilo
svého dodavatele.
Základním spouštěcím mechanismem pro
změnu dodavatele může být cena elektřiny,
která byla doposud diktována distribučními
společnostmi, často s využitím mechanismu křížových dotací mezi cenami distribuce
a dodávky elektřiny. Až dosud jsou ceny elektřiny v Polsku nižší než v Evropě (v absolutní
hodnotě nikoliv v porovnání s paritou kupní
síly), ale po unbundlingu může nastat situace, že udrženi této nízké cenové úrovně nebude možné.
Rostoucí trend cen v delší perspektivě naznačuje, že koneční odběratelé budou hledat dodavatele, kteří jim nabídnou cenu
s nejmenším cenovým nárůstem. Na druhé
straně mobilní má být právě trh dodavatelů
a ne zákazník. To znamená podpořit rozhodování odběratelů předkládáním atraktivních
nabídek. V tomto směru se však na polském
trhu prakticky nic neděje. Na obou stranách
– dodavatelů i spotřebitelů – je vidět nízký zájem o liberalizaci. Raději čekají na to, jak to
dopadne.
Liberalizace polského trhu s elektřinou
nepřinesla nijak závratné výsledky, jsou vidět pouze drobné změny přístupu dodavatelů
a odběratelů.
REGULACE
Na poli regulace odvětví elektroenergetiky
vystupuje Úřad regulace energetiky (URE),
který patří do ústředních orgánů státní správy a v jehož čele stojí předseda. Hlavními rolemi URE je:
vydávání oprávnění k podnikání v energetice,
regulace cen v oblasti přirozených monopolů, zejména
Trh s elektřinou v Polsku je v současné
době v očekávání nadcházejících událostí
a čas ukáže, jak se přicházející změny tržního
prostředí odrazí v chování jednotlivých skupin účastníků trhu.
O AUTOROVI
Ing. Jan Rakowski působil v letech 1981 –
1990 na Státním energetickém dispečingu. Do
roku 1997 řídil státní elektroenergetický system
v Polskich Sieciach Elektroenergetycznych
SA (PSE SA). Účastnil se přípravy a uvedení
do provozu systémového trhu s elektrickou
energií a bilančního trhu, tyto řídil v PSE SA
přes 4 roky. V letech 2002 – 2004 byl poradcem
představenstva PSE SA a zároveň ředitelem
prodeje a marketingu. Jako poradce vedl práce
na studii programu vytvoření a vyčlenění
Operátora přenosové soustavy z PSE SA.
Plnil funkce v dozorčích radách firem spojených
s trhem s energií např. Giełdy Energii SA,
WINUEL SA, PSE-Info Sp. z o. o. V současné
době působí jako nezávislý expert s více než
25-letými zkušenostmi v energetice. Zabývá se
teorií a praxí fungování elektroenergetických
systémů a trhu s elektrickou energií. Poskytuje
odborné a konzultační služby v oblasti trhu
s energií, řízením a přetvářením energetiky,
jakož i informatickou podporou v této oblasti.
Kontakt na autora:
[email protected]
21
E
L
E
K
T
R
O
Postavenie
oprávneného
odberateľa
na slovenskom
liberalizovanom
trhu s elektrinou
Ing. Marián Pípa, ved. Energetiky,
Johns Manville Slovakia a.s. Trnava
PREDSTAVENIE ZÁVODU, JEHO
HISTÓRIA A VÝROBNÝ PROGRAM
Nosným výrobným programom je výroba
nekonečných sklovlákien (sklo typu E) vyrábaných ťahaním, ktoré slúžia ako kompozitné
materiály, výstužové materiály a pre výrobu
strešných krytín. Medzi naše nosné produkty patria :
Priamy roving (Direct Roving),
Družený roving (Assembled Roving),
Sekané vlákno (Chopped Strand),
Textúrovaný hodváb (Texturized Yarn),
Rohože (Chopped Strand Mat).
S nami vyrábanými vláknami sa stretnete
ani netušíte ako veľmi často, napr. vo výrobkoch :
automobilového priemyslu (plastové súčasti konštrukcií automobilov, napr. nárazníky, časti karosérií, výstuž vnútorných interiérov automobilov; tiež na tlmenie hluku
automobilov a motocyklov - vnútorná vrstva
tlmičov). Výhodou konštrukčných častí automobilu vyrobených zo sklených vlákien je
nízka hmotnosť, tepelná odolnosť, chemická odolnosť, vysoké mechanické a fyzikálne
vlastnosti a predovšetkým úspora výrobných
nákladov,
ako výstuže lopatiek veterných elektrární,
brúsnych kotúčov, lyží alebo snowboardov,
stavebného priemyslu (mriežky používané
v stavebnom priemysle pri zatepľovaní budov),
stenové tapety, okenné rámy, strešné konštrukcie – svetlíky, rohože pre strešné krytiny,
v poľnohospodárstve pre skleníky,
pri výrobe klasických laminátov, lodí, rúr,
trubiek a nádrží, ktoré slúžia na prepravu rôznych chemikálií, či na prepravu plynu. Pri výrobe bazénov, vaň, sedadiel na športové areály a kiná,
elektrotechnického priemyslu (napr. kryty elektrokáblov, ochrana optických káblov),
skrine elektrorozvádzačov, kryty svietidiel.
Náš podnik je od roku 2001 súčasťou
medzinárodného koncernu Johns Manville
s centrálou v Denveri, USA. Súčasťou kon-
22
E
N
E
R
G
E
T
I
K
A
Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s. vznikol
v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby.
Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od r. 1969
sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Tento článok
popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa na
liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku.
cernu Johns Manville sú závody okrem v USA
tiež v Nemecku, Švédsku, Anglicku, Poľsku,
Slovensku a tiež v Číne.
Koncern Johns Manville je súčasťou skupiny Berkshire Hathaway, ktorú vedie p. Warren Buffet.
Našimi hlavnými heslami sú „Stronger
every day“, „We change challenge to chance“
a „Safety first“. Týmito sa snažíme riadiť aj
na Energetike.
PREDSTAVENIE ZÁVODU AKO
ODBERATEĽA ELEKTRINY
Ako odberateľ elektriny sme pripojený na
distribučnú sústavu Západoslovenskej energetiky, ktorá je členom skupiny E.ON (ďalej
len DS ZSE). A to na napäťovej úrovni VN
– 22 kV. Vzhľadom na náročnosť výroby skleného vlákna, prísne požiadavky na neprerušovanie dodávky elektriny z titulu vzniku
veľkých strát vo výrobe sme pripojení na dve
rôzne rozvodne 110/22 kV DS ZSE, cez dve
naše vstupné distribučné rozvodne 22 kV, pričom k nám vedie celkovo päť káblových prívodov.
Vlastný zdroj na výrobu elektriny pre bežné stavy nemáme inštalovaný, všetku elektrinu odoberáme z DS.
Nakoľko mnohé naše spotrebiče vyžadujú
z dôvodov predchádzania havárii ohrozujúcich bezpečnosť zamestnancov s obrovskými
materiálovými škodami napájanie v 1. stupni
zabezpečenia, máme inštalované celkovo tri
havarijné dieselagregáty s celkovým inštalovaným príkonom do 3 MW.
V oblasti elektroenergetiky pôsobíme ale
nielen ako odberateľ, ale súčasne podľa platnej legislatívy podnikáme na našom území aj
ako dodávateľ elektriny a aj ako prevádzkovateľ DS – tzv. lokálnej DS (pre firmy, ktoré pô-
sobia na našom území). Takže máme určité
skúsenosti z každej strany pôsobenia na trhu
s elektrinou.
Údaje o našom odbere elektriny za posledné roky vidíme v tabuľke č. 1.
Z tabuľky č. 1 je zrejmý neustály nárast našej spotreby vyvolaný budovaním nových výrobných kapacít. Tiež vidno, že náš odber je
značne rovnomerný počas celého roka, o čom
hovorí údaj o využití max. odberu (v roku
2004 je tento údaj ovplyvnený uvedením do
prevádzky novej sklárskej vane, keď prudko
vzrástla max. hodnota ¼ hod. výkonu za rok,
ale nakoľko to bolo až v 4. štvrťroku, spotreba
elektriny v roku vzrástla len mierne).
AKO SA ZMENIL PRÍSTUP
DODÁVATEĽOV K ZÁKAZNÍKOVI
PO OTVORENÍ TRHU
Popíšem našu cestu ako odberateľa elektriny od začiatku liberalizácie trhu s elektrinou na Slovensku.
V roku 2002 bola vydaná vyhláška Ministerstva hospodárstva SR č. 546/2002 Z.z., ktorá definovala, v akých termínoch jednotliví
odberatelia elektriny podľa svojho ročného
odberu sa môžu stať „oprávneným odberateľom“. Teda bola odberateľom daná možnosť,
nie povinnosť stať sa oprávneným odberateľom. My sme sa mohli stať oprávneným odberateľom od 1.1.2003 (odber medzi 40-100
GWh/rok).
Toto právo sme hneď využili v očakávaní
lepších podmienok pre odberateľa a lepších
cien (tak nás to „učili“ tvorcovia liberalizácie
trhu, regulačný úrad).
Pre rok 2003 sme začali hľadať možných
dodávateľov elektriny. Ponuku sme však dostali len od pôvodného dodávateľa – príslušný rozvodný podnik (ZSE).
Rok
Odber (MWh)
Najvyšší 1/4
hod. odber
Využitie
maxima
Priemerná cena (Sk/
kWh)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
80 661
86 178
90 662
90 180
98 492
132 369
135 847
10 400
11 620
12 420
11 712
16 862
17 268
18 485
89%
85%
83%
88%
67%
88%
84%
1,52
1,75
1,76
2,31
2,55
2,32
dôverné
Tabuľka 1: Základné technické dáta odberu elektriny
M A G A Z Í N
Obrázok 1: Letecká snímka závodu
Dodávateľ nám ponúkol dve varianty :
individuálnu zmluvu na báze dohodnutej
ceny
– s cenou za komoditu viac ako 1 200,-Sk/
MWh
– s očakávanou celkovou priemernou cenou 2 635,-Sk/MWh
individuálnu zmluvu na báze regulovaných cien
– s očakávanou celkovou priemernou cenou 2 313,-Sk/MWh
– s cenou za komoditu (cena len odvodená) 918,-Sk/MWh
Samozrejme, že sme prijali variant vychádzajúci z cien zhodných s regulovanými cenami. To bola prvá rana, ktorú sme dostali od
„trhu s elektrinou“ (za možnosť zvoliť si dodávateľa); ešte nás však nebolela. Ako oprávnený odberateľ sme síce nezískali žiadne výhody, ale ani sme neutrpeli straty.
Pre rok 2004 sa situácia zopakovala, znova sme neboli schopní zohnať ponuku od
iného dodávateľa. Ostatné rozvodné podniky
na Slovensku (SSE a VSE) a ani dominantný
výrobca elektriny Slovenské elektrárne (SE)
nám ani na výzvu nedali ponuku.
Dodávateľ ZSE nám však ponúkol už len
jednu variantu - individuálnu zmluvu na báze
dohodnutej ceny s cenou za komoditu viac
ako 1 200,-Sk/MWh (bez odchýlok), s ktorou
sme dosiahli celkovú priemernú cenu 2 550,Sk/MWh.
Ak by sme ostali chránený odberateľ na
báze regulovaných cien, dosiahli by sme celkovú priemernú cenu 2 390,-Sk/MWh (z toho
odvodená cena za komoditu 1 070,-Sk/MWh),
teda nižšiu o +6,7 % ako oprávnený odberateľ.
Pri našom značne rovnomernom odbere
sme doplácali na zníženie podielu platieb za
„výkon“ (rok 2002 = 32 %, rok 2003 = 12 %,
rok 2004 = 3 %).
To bola druhá rana od trhu s elektrinou,
ktorá však už bolela. Ako oprávnený odberateľ sme nezískali žiadne zásadné výhody, ale
naopak sme utrpeli straty – vzrástli naše náklady, namiesto deklarovanej možnosti dosiahnuť na liberalizovanom trhu nižšie ceny.
V priebehu roku 2004 nadobudla účinnosť nová legislatíva pre energetiku. Bol prijatý Zákon č. 656/2004 Z.z. – zákon o energetike a Zákon č. 658/2004 Z.z. – zmena zákona
o regulácii v sieťových odvetviach.
Čo sa zmenilo s novou legislatívou?
Všetci odberatelia sa povinne stali oprávnenými odberateľmi od 1.1.2005 (okrem
domácností, pre ne platí termín 1.7.2007).
Cena elektriny ako komodity už nie je regulovaná.
Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok 2005
sme zaregistrovali zásadné zmeny voči predchádzajúcim rokom:
Na náš dopyt nám zaslali ponuky už všetky
tri rozvodné podniky na Slovensku - ZSE,
SSE a VSE.
SE nám znova ani na výzvu nedali ponuku.
Teda rozvodné podniky už prejavujú aký
taký záujem o dodávky mimo svoje vyhradené územie.
Prvý krát sme pocítili záujem dodávateľa
– záujem získať nového zákazníka, resp.
strach o stratu zákazníka
Od 1.7.2005 nadobudlo účinnosť nové nariadenie vlády SR č. 124/2005 Z.z., ktorým
sa ustanovujú pravidlá pre fungovanie trhu
s elektrinou. Stále ale ešte chýbajú Prevádzkové poriadky pre prevádzkovateľa prenosovej
sústavy (PPS) a troch rozvodných podnikov
- regionálnych prevádzkovateľov distribučných sústav (PDS). Ich schválenie regulačným úradom sa značne odďaľovalo, meškanie
bolo cca jeden rok.
Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok
2006 sme nezaregistrovali zásadnú zmeny
voči predchádzajúcemu roku. Znova sme
mali vo výbere ponuky len od troch PDS.
Na trh v SR síce prichádzajú nový relevantní dodávatelia – obchodníci s elektrinou,
ktorí vyčkávali na vydanie pravidiel – legislatívy. Títo však zatiaľ neprejavujú výrazný záujem o koncových priemyselných odberateľov.
Ako hlavné dôvody takéhoto ich chovania
považujem zatiaľ nezadefinované chovanie
PPS a PDS (chýbajú ich prevádzkové poriadky). A vzhľadom na minimálne portfólio
23
E
L
E
K
T
R
O
E
N
E
R
G
E
T
odberateľov obchodníci nemajú záujem o odberateľov s režimom prenesenej zodpovednosti za odchýlku. A o takýto režim naopak
majú záujem temer všetci odberatelia.
Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok
2007 sme zaregistrovali ďalšie zásadné zmeny
v prístupe k odberateľom voči predchádzajúcemu roku. Postupne na trh prichádzali noví
hráči – obchodníci s elektrinou. Tí samozrejme potrebovali získať svojich zákazníkov.
Pretože nových odberateľov je veľmi málo,
preto musia získavať svojich zákazníkov z radov zákazníkov starých dodávateľov – PDS
(ZSE, SSE a VSE). Začína sa boj o zákazníka,
mení sa pozitívne prístup dodávateľa k odberateľovi – zákazníkovi.
My sme o ponuku podľa zadania oslovili
až 10 dodávateľov – obchodníkov a cítili sme
eminentný záujem dodávateľov o možnosť
dodávať nám elektrinu. Prvý krát sme sa naozaj cítili ako zákazník. Viac o tom v ďalších
častiach
na spotrebe majú naše klimatizácie – výroba
chladu. Preto pravidelne sledujeme predpovede počasia a máme spracovanú predikciu
spotreby podľa vonkajšej teploty.
Na obr. č. 2 až 4 môžete vidieť výsledky,
ako sa my snažíme spolupôsobiť s dodávateľom, tým znižovať jeho náklady a tým zvyšovať našu atraktivitu, pokiaľ ide o čo najpresnejšie plánovanie nášho odberu – nákupu elektriny, minimalizovanie hodinových odchýlok, náš profil záťaže (porovnanie
plánovaných a skutočných odberov podľa
týždenných – denných OD, v jednotlivých
hodinách počas vybraného letného mesiaca minulého roka, v jednotlivých dňoch od
začiatku tohto roka, dosahované odchýlky
– v kWh a %).
Nechám na čitateľovi, ako posúdi kvalitu
nášho plánovacieho procesu. Len pre informáciu uvádzam, že k tomu nemáme žiadne
SW (okrem Excel) a ani vyčleneného zamestnanca.
NASTAVENÉ KONKURENČNÉ
PROSTREDIE
PRE TRH S ELEKTRINOU
PREFEROVANÉ POŽIADAVKY
ODBERATEĽA NA DODÁVATEĽA
ELEKTRINY
Základné legislatívne predpisy pre liberalizovaný trh s elektrinou na Slovensku sú :
Zákon č. 656/2004 Z.z. – tzv. zákon o energetike (nahradil Zákon č. 70/1998 Z.z.),
Zákon č. 276/2001 Z.z.– zákon o regulácii v sieťových odvetviach vč. neskorších
zmien (najmä 658/2004 a 107/2007),
Nariadenie vlády SR č. 124/2005 Z.z., ktorým sa ustanovujú pravidlá pre fungovanie
trhu s elektrinou,
Prevádzkové poriadky PPS a regionálnych
PDS,
Výnosy ÚRSO o rozsahu a spôsobe cenovej regulácie v elektroenergetike.
Podľa mňa existujú niektoré základné
otázky, na ktoré si musí odberateľ zodpovedať
na úvod, pred spracovaním zadania na výber
dodávateľa elektriny. Tie sú najmä :
Aké máme technicko–personálne zabezpečenie pre jednotlivé činnosti na trhu s elektrinou (na nákup elektriny)?
Chceme nakupovať elektrinu aj v zahraničí
a zúčastňovať sa aukcií prenosovej kapacity
cezhraničných vedení?
Aký režim zodpovednosti za odchýlky si
chceme zvoliť?
Máme záujem a ozajstnú vôľu zmeniť dodávateľa?
Chceme nakupovať od jedného alebo aj od
viacerých dodávateľov?
Čo najviac zaujíma dodávateľov?
Podľa môjho názoru to sú:
seriózny partnerský vzťah,
objem spotreby, ale najmä profil zaťaženia,
dobrá platobná disciplína,
ako odberateľ ovplyvňuje náklady dodávateľa,
riadenie spotreby, schopnosť minimalizovať odchýlky,
včasné a čo najpresnejšie podklady pre nákup elektriny.
My nášmu dodávateľa priebežne počas celého roka upresňujeme naše predpokladané
spotreby s tým, že úplne záväzné údaje, pokiaľ ide o hodinový odberový diagram (OD),
zasielame na nasledujúci týždeň vždy v stredu (D-3) a v prípade potreby tento ešte upresňujeme po dňoch v termíne D-2. Náš odber
je najviac ovplyvňovaný v letných mesiacoch
vonkajšou teplotou, nakoľko značný podiel
24
Podľa mojich skúseností odpovede u väčšiny odberateľov na takéto otázky sú :
Máme minimálne technicko–personálne
zabezpečenie pre jednotlivé činnosti na
trhu s elektrinou (na nákup elektriny).
Preto nechceme nakupovať elektrinu aj
v zahraničí a nebudeme sa zúčastňovať aukcií
prenosovej kapacity cezhraničných vedení.
Preto si zvolíme režim prenesenej zodpovednosti za odchýlky.
Máme záujem a ozajstnú vôľu zmeniť dodávateľa. Ale len, ak tým získame zaujímavé výhody (obvykle cena) bez veľkých rizík
(istota dodávok).
Chceme nakupovať len od jedného dodávateľa.
Ako viete zistiť relevantných – možných
dodávateľov elektriny vyhovujúcich týmto
kritériám?
I
K
A
Na web stránkach www.sepsas.sk nájdete
aktuálne platný zoznam subjektov zúčtovania.
Vynecháte tých, ktorí sú sami odberatelia (obvykle nemajú záujem dodávať elektrinu mimo
svoju lokálnu distribučnú sústavu - LDS). Požiadate vyselektovaných dodávateľov – obchodníkov s elektrinou o spracovanie ponuky. K spracovaniu ponuky pripraviť dotazník,
preferované požiadavky a podklady (priebeh
odberu v predchádzajúcom období – napr.
1 rok, plánovaný odber na zmluvné obdobie
– množstvo a profil – hodinový OD).
Ak chcete stanoviť svoje preferované požiadavky na dodávateľa elektriny, musíte si
znova položiť niektoré otázky a odpovedať si
na ne :
Na čom Vám najviac záleží? (cena, platby)
Aké sú Vaše najväčšie riziká v podnikaní,
ktoré vyvolávajú riziká do nákupu elektriny?
S akou istotou a presnosťou viete odhadnúť
svoju spotrebu elektriny? (M, Q, R)
S akou istotou a presnosťou a v akom predstihu viete definovať svoj hodinový odberový diagram?
O aký typ zmluvy máte záujem?
Príklad preferovaných požiadaviek a otázok na dodávateľa elektriny vychádzajúcich
z nášho postupu:
režim prenesenej zodpovednosti za odchýlky,
možnosti úprav OD (týždenný D-3, denný D-2),
obdobie pre vyhodnotenie odberu min.
štvrťrok,
platba len za skutočne odobraté množstvo
(tolerancia ±10%),
možnosť zmeniť zmluvné množstvá (kWh)
pred nasledujúcim obdobím (Q, R),
možnosť bilaterálnych obojsmerných krátkodobých obchodov s elektrinou,
bonusy pri dosiahnutí malej hodinovej odchýlky,
zasielanie aktualizovaných požiadaviek na
dodávku elektriny cez web portál, resp.
emailami,
zálohové platby max. do výšky 50 %,
splatnosť vyúčtovacej faktúry 45 dní,
ročná pevná cena,
preferujeme viacročný kontrakt (3 až 10
rokov),
cena na ďalšie roky: pevná cena alebo stanoviť vzorec pre výpočet,
preferujeme tzv. združenú zmluvu (dodávka, odchýlky, distribúcia),
k dispozícii funkčný zákaznícky web portál (namerané údaje o odbere, faktúry, aktualizácia OD, ...),
zabezpečiť proces zmeny dodávateľa a subjektu zúčtovania,
pridelenie osobného Key Account Managera (KAM).
Taktiež pre overenie dodávateľa sme požado-
M A G A Z Í N
(MWh/de)
370
360
350
340
330
P. . da
320
1
16
31
46
61
76
91
Plánovaný odber elektriny poda OD (MWh)
106
121
Skutoný odber elektriny (MWh)
Obrázok 2: Porovnanie plánovaných a skutočných denných odberov elektriny v MWh v roku 2007
5%
4%
vali od dodávateľov niektoré ďalšie informácie:
uveďte profil Vašej spoločnosti a vlastnícke vzťahy,
v ktorých štátoch podnikáte v oblasti dodávok elektriny,
objemy dodanej elektriny za posledných 5
rokov,
dostupnosť KAM - čas od výzvy po termín
stretnutia,
Vaše majetkové ručenie, poistenie,
max. výška garancie náhrady škody pri nedodaní elektriny,
podiel vlastnej výroby elektriny na predaji,
kto sú Vaši hlavný dodávatelia a ich podiel,
referencie – spoľahlivosť dodávok elektriny,
podpora pri identifikácii racionalizačných
opatrení v spotrebe,
kapitálové spolufinancovanie pre realizáciu opatrení,
účasť na e-aukcii na predmetnú dodávku
elektriny.
ZMLUVNÉ VZŤAHY
3%
2%
1%
0%
1
16
31
46
61
76
91
106
121
-1%
-2%
-3%
-4%
-5%
P. . da
Odchýlka(%)
Obrázok 3: Porovnanie plánovaných a skutočných denných odberov elektriny - odchýlka v %
100%
1000
800
711
736
743
80%
643
60%
0%
200
99%
20%
36%
271
40%
67%
400
96%
86%
502
100%
600
1
0%
0
Nad ± 6%
Do ± 1%
Do ± 2%
Podiel odchýlok (%)
Do ± 3%
Do ± 4%
Poet odchýlok
Obrázok 4: Štatistický prehľad dosiahnutých odchýlok za letný mesiac
Do ± 5%
Do ± 6%
Aké zmluvy musí mať oprávnený odberateľ elektriny uzatvorené, aby mohol odoberať
elektrinu?
V každom prípade musí mať každý oprávnený odberateľ elektriny vopred uzatvorenú zmluvu o pripojení do sústavy. Tú
uzatvárate vždy s prevádzkovateľom sústavy,
na ktorú bude napojené Vaše odberné miesto. Túto zmluvu dnes u jestvujúcich odberov
máte. V prípade zmeny napojenia (napr. zvyšujete odber) musíte uzatvoriť novú zmluvu
o pripojení. Čo má táto obsahovať si môžete pozrieť v Pravidlách trhu s elektrinou. Táto
zmluva rieši len otázky, ako (spôsob pripojenia) a koľko elektriny (výkon) budete môcť
odoberať, nerieši žiadne otázky o dodávke
elektriny (množstvá, čas, ...).
Potom pre riešenie zmluvného vzťahu na
odber elektriny sú v princípe dve varianty riešenia :
buď si uzatvoríte Zmluvu o dodávke elektriny a s tým súvisiacich služieb (t.j. vč. distribúcie) s jedným partnerom – dodávateľom
elektriny (niekedy sa používa aj názov združená zmluva). A ten potom uzatvorí s PDS
(ak je to iný subjekt) tzv. rámcovú distribučnú zmluvu (spoločnú pre všetkých svojich
odberateľov v danej DS,
alebo si uzatvoríte osobitné zmluvy a to :
– Zmluvu o distribúcii elektriny (s príslušným prevádzkovateľom DS) a
– Zmluvu o dodávke elektriny (s dodávateľom resp. obchodníkom) a
– Zmluva o zúčtovaní odchýlok (so zúčtovateľom odchýlok = SEPS) alebo
– Zmluvu o prevzatí zodpovednosti za odchýlku (s dodávateľom – obchodníkom),
25
E
L
E
K
T
R
O
pričom túto môžete spojiť do jednej
zmluvy so zmluvou o dodávke elektriny.
Ktorý variant si má odberateľ zvoliť? Podľa
môjho názoru pri rozhodovaní treba zvažovať nasledovné aspekty:
Je pre náš odber dôležitý osobný kontakt
s PDS? Teda má kvalita distribúcie zásadný dopad na naše odberné miesto? Ak áno,
doporučujem mať osobitnú zmluva na
distribúciu priamo s PDS, v ktorej si môžem priamo riešiť nadštandardné potreby.
Taktiež v prípade potreby určitých informácií o DS môžete priamo komunikovať
ako zmluvný partner s PDS. Vychádzam
pri tom z osobných skúseností, že omnoho jednoduchšie je dohodnúť zmluvné
podmienky na dodávku elektriny ako podmienky na distribúciu, najmä v prípade
nadštandardných potrieb. Teda zmluvu na
distribúciu bez problémov uzatvoríte na
dobu neurčitú, to pre Vás nie je žiadny finančný záväzok. Dodatkami si len upresňujete hodnotu rezervovanej kapacity.
Ste väčší odberateľ? A pritom nemáte úplne
jasno, ako sa budete správať na trhu? Chcete často pokúšať šťastie a hľadať iného dodávateľa? V takom prípade tiež doporučujem mať osobitnú zmluvu na distribúciu.
Ak ste menší odberateľ a postačujú Vám
štandardné podmienky v distribúcii (pozri
si prevádzkový poriadok DS), potom určite
doporučujem mať s dodávateľom len jednu
jedinú zmluvu. Tým máte jednoduchší kontakt len s jedným partnerom, jeden platobný
styk a pod. Potom časť zmluvy riešiaca distribúciu bude v podstate obsahovať len odvolávky na zákony, vyhlášky, Pravidlá trhu
s elektrinou a prevádzkové predpisy.
OČAKÁVANIA VKLADANÉ DO
OTVÁRANIA TRHU S ELEKTRINOU,
ICH NAPLNENIE
Po prečítaní predchádzajúcich riadkov ste
určite sami došli k názoru, že naše očakávania vkladané do otvárania trhu s elektrinou
boli veľké.
V minulosti som osobne navštívil viacero
európskych štátov (Fínsko, Taliansko, Poľsko,
ale aj ČR) a diskutoval s relevantnými partnermi (odberatelia, regulačné úrady, výrobcovia) o ich skúsenostiach s otváraním trhu
u nich. Obvyklé reakcie hlavne odberateľov
boli pozitívne. Temer všetkým odberateľom
klesli ceny za elektrinu, a o to hlavne určite
ide každému.
Preto okamžite, ako sa nám naskytla možnosť, tak sme žiadali prideliť štatút oprávneného odberateľa. Ale ako to dopadlo, to ste
si už prečítali. Teda naše skúsenosti z počiatkov otvárania trhu sú jednoznačne negatívne.
Ako hlavné príčiny tohto sklamania dnes vidím v dvoch aspektoch :
26
E
N
E
R
G
E
T
Pred otváraním trhu nakupovali elektrinu všetci odberatelia za regulované ceny
a v týchto cenách nebola započítaná skutočná trhová cena elektriny ako komodity.
Preto, keď sme prišli na trh ako nechránený odberateľ, nevedeli sme nakúpiť elektrinu v cene, ako boli regulované ceny.
Po splnení podmienky – veľkosti ročnej spotreby elektriny – stať sa oprávneným odberateľom, voľba režimu chránený alebo oprávnený odberateľ bola na odberateľovi a väčšina
odberateľov z pohodlnosti využila možnosť
ostať chráneným odberateľom a tým využila
deformované regulované ceny.
Až nová legislatíva platná od roku 2005
zaviedla „povinný“ štatút oprávneného odberateľa a pre všetkých týchto odberateľov cena
elektriny – komodity už nebola regulovaná.
Pravdepodobne v tomto okamihu sa začali
kompenzovať naše predchádzajúce finančné
straty s našimi skúsenosťami s „trhom“ s elektrinou. Za predchádzajúce dva roky (20032004) sme získali skúsenosti s plánovaním
hodinových odberov, s predikciou spotreby,
čo verím, sa premietlo v ďalšom období do
našej lepšej vyjednávacej pozície s dodávateľmi a dosiahli sme lepšie ceny ako iní odberatelia.
Následne na to bola vydaná aj sekundárna
legislatíva a boli vydané prevádzkové poriadky prevádzkovateľov sústav (PS a DS).
V podstate až po tomto by som trh s elektrinou začal považovať za otvorený „De facto“
a nielen „De jure“ ako dovtedy.
Verím, že ak sa podarí v pripravovaných novelách primárnej aj sekundárnej legislatívy zohľadniť aj požiadavky odberateľov, má v SR trh
s elektrinou šancu byť naozaj liberalizovaný.
Obávam sa však, že veľa z našich očakávaní zostane nenaplnených. Veľkým nebezpečenstvom pre fungujúci trh bude asi dočasný
stav deficitu elektriny v SR a taktiež v ďalších
štátoch smeroch na juhovýchod. Lebo tam,
kde nie je dostatok tovaru, asi nie je možné
hovoriť o fungujúcom trhu. A namiesto znižovania cien elektriny musíme očakávať zbližovanie cien elektriny na Slovensku s cenami
napr. v Nemecku.
I
K
A
VÝHĽADY DO BUDÚCNA
Na to, aby človek mohol byť úspešný v prvom rade potrebuje pozitívne myslieť. Preto
verím, že čoskoro príde ten deň, keď bude na
trhu s elektrinou dostatok tovaru, bude existovať energetická burza, nebudú existovať
aukcie dominantných výrobcov na nedostatkový tovar, nebude problémom realizovať aj
pre bežných odberateľov krátkodobé obchody. Verím, že sa presadí výrazné skrátenie
termínov na zmenu dodávateľa (dnes sú to
dva mesiace) a že sa maximálne zjednoduší
celý proces zmeny. V tomto smere čaká nás
odberateľov, ale aj novo prichádzajúcich obchodníkov na slovenský trh s elektrinou tvrdý zápas s tradičnými dodávateľmi, ktorí sa
určite snažia a budú snažiť o také podmienky, aby ich dominantná pozícia na trhu bola
čo najmenej ohrozovaná. V tomto smere by
odberatelia mali spolupracovať s novými obchodníkmi.
A my odberatelia si musíme uvedomiť, že
dobrý trh (z nášho pohľadu) nevznikne tak,
že budeme stále len hovoriť, aké je to všetko
zlé, ale musíme sa jednotlivo a spoločne zapojiť do vybojovania lepších podmienok na
trhu pre nás. Nespoliehajme sa, že to za nás
spravia iní.
O AUTOROVI
Ing. MARIÁN PÍPA absolvoval v r. 1980
Slovenskú vysokú školu technickú v Bratislave,
Elektrofakultu, odbor Elektrické stroje
a prístroje. Do r. 1984 pracoval ako
elektroprojektant. Odvtedy až dodnes pracuje
v Johns Manville Slovakia v Trnave (predtým
názov Skloplast) na rôznych pozíciách. Začal
na investičnej výstavbe v oblasti technickej
prípravy energetických častí stavieb. Neskôr
prešiel na útvar Energetiky. Tu zastával viaceré
pozície. Dnes pôsobí ako vedúci útvaru
Energetika.
Kontakt na autora: [email protected]
P L Y N Á R E N S T V Í
M A G A Z Í N
Pokuta pro RWE
Transgas činí
240 milionů,
jde o nejvyšší
sankci jedné firmě
Zahraničí
Nákup a přeprava do České republiky
Moravské
naftové
doly
(cca 0,5 %)
Výběr z tiskových zpráv
TISKOVÁ ZPRÁVA ÚŘADU
PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ
SOUTĚŽE ZE DNE 13. BŘEZNA 2007
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina rozhodl
o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem
je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku.
Uvedená společnost v období od 5. 11. 2004
do 10. 8. 2006 neumožnila provozovatelům
konkurenčních regionálních distribučních
soustav uzavřít smlouvy o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu, které by těmto
firmám reálně umožnily účinně konkurovat
provozovatelům regionálních distribučních
soustav náležejících do holdingu RWE. Společnosti Jihočeská plynárenská a Pražská plynárenská tak byly znevýhodněny v soutěži
o tzv. oprávněné zákazníky. RWE také odmítala dodávat zemní plyn jinam než do tzv.
bilančních zón jednotlivých regionálních
distributorů a tím blokovala a omezovala
vznik konkurenčního prostředí. Za situace, kdy regionální distributoři nakupují zemní plyn na vstupu do své bilanční zóny, musí
v podstatě akceptovat podmínky jednostranně diktované účastníkem řízení. Například Jihočeská plynárenská měla o dodávky mimo
svou bilanční zónu zájem, RWE Transgas to
však opakovaně odmítl. Dominant tak vytvářel umělé bariéry vstupu nových soutěžitelů
na trh, resp. bariéry expanze stávajících konkurentů svých regionálních distributorů.
Jednání účastníka řízení je třeba hodnotit jako o to závažnější, že se jej dopustil
na samotném počátku liberalizace plynárenství v České republice. To se tedy negativně projevilo na trhu, který se postupně otevírá hospodářské soutěži a na kterém jakékoli
vylučovací jednání dominantního soutěžitele
může zpomalit či jinak ohrozit nastoupení
pozitiv, spojených s liberalizací a větší konkurencí pro konečné spotřebitele. Dotčen byl
zároveň sektor, který hraje klíčovou roli při
zajišťování energetických potřeb konečných
spotřebitelů i ekonomiky jako celku, v rámci
něhož má jakékoliv protisoutěžní jednání ty-
Velkoobchodní trh dodávek zemního plynu
určeného pro kategorii oprávněných zákazníků
Velkoobchodní trh dodávek zemního plynu určeného
pro kategorii chráněných zákazníků (regulace ERÚ)
RWE
Transgas
S
JMP
SMP
K L
VČP
Přeprava plynu po území České republiky
– přepravní soustava (provozovatelem
RWE Transgas Net, s.r.o.
– od 1. 1. 2006)
A D O V Á N Í
ZČP
SeČP
StřČP
PP
JČP
Wingas
1.1.2006
BILANČNÍ ZÓNY Přeprava plynu po bilančních zónách – distribuční soustavy
Maloobchodní trh
dodávek zemního plynu
určeného pro kategorii
oprávněných zákazníků
Kategorie
oprávněných
zákazníků
Maloobchodní trh dodávek zemního
plynu určeného pro kategorii
chráněných zákazníků
1.1.2005
liberalizace trhu,
možnost změny
dodavatele
pově rozsáhlé negativní důsledky. Takové jednání se totiž může přímo nebo nepřímo negativně projevit ve sféře v podstatě každého
podniku či spotřebitele.
Co se týče výše konečné sankce, ta byla
oproti prvostupňovému rozhodnutí snížena
o 130 milionů korun. K tomuto postupu vedlo předsedu ÚOHS několik důvodů. Za porušení zákona totiž nelze považovat rozhodnutí
RWE, že jeho sesterské společnosti (regionální distributoři) nebudou podnikat mimo
svou bilanční zónu. Dále bylo zastaveno řízení týkající se možného porušení zákona, které ÚOHS spatřoval v tom, že RWE stanovilo
v roce 2005 cenu za uskladnění plynu pro kategorii oprávněných zákazníků ve stejné výši,
jako byla stanovena cena za uskladnění plynu pro kategorii chráněných zákazníků. Toto
možné porušení zákona nebylo dostatečně
prokázáno.
Při snížení pokuty byl zohledněn zejména fakt, že účastník řízení po změně části
vedení společnosti, začal s ÚOHS prakticky
ihned po uložení prvostupňové sankce spolupracovat. Po projednání jak s naším úřadem, tak i s Energetickým regulačním úřadem, společnost předložila a později uzavřela se svými zákazníky smlouvy, které
již jsou v souladu s pravidly hospodářské
soutěže. Konstatujeme, že k dnešnímu dni
je protisoutěžní stav, kvůli kterému bylo
správní řízení zahájeno a kvůli němuž byla
uložena tato mimořádně vysoká pokuta, již
odstraněn a trh s plynem se může otevírat.
Výslednou sankci lze tedy hodnotit za přiměřenou, není však diskriminační nebo lik-
Kategorie
chráněných
zákazníků
Regulace ERÚ
Dodavatel
dle bilanční zóny,
ERÚ stanovená cena
za komoditu
i uskladnění
vidační. V konečném součtu jde stále o nejvyšší pokutu pravomocně uloženou jedné
společnosti v jednom správním řízení.
odbor vnějších vztahů ÚOHS
TISKOVÁ INFORMACE RWE TRANSGAS
ZE DNE 13.3.2007
REAKCE RWE TRANSGAS
NA ROZHODNUTÍ ÚŘADU PRO
OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Společnost RWE Transgas vnímá pozitivně, že antimonopolní úřad zohlednil některé z řady našich argumentů, které jsme uplatňovali v průběhu správního řízení, a pokutu
výrazně snížil. Jsme však nadále přesvědčeni,
že náš postup nezpůsobil v roce 2005 na trhu
žádné škody.
V průběhu prvoinstančního i druhoinstančního řízení jsme aplikovali na základě doporučení ÚOHS řadu změn. Předložili jsme jednotné návrhy smluv mezi RWE
Transgas a jednotlivými distribučními plynárenskými společnostmi, které jim usnadňují
prodej zemního plynu ve všech distribučních
regionech v ČR.
Rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže nyní budou analyzovat naši experti a právníci a teprve poté zvolíme další
postup.
Martin Chalupský,
tiskový mluvčí RWE Transgas, a.s.
Kontakt na autora tiskové zprávy:
[email protected]
27
P L Y N Á R E N S T V Í
Ceny zemního
plynu
– co nového
v roce 2007
Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o.
VÝVOJ IMPORTNÍCH CEN
ZEMNÍHO PLYNU
V
zhledem k závislosti ČR na dovozu
zemního plynu (97 – 98 % z celkové spotřeby) je vývoj importních
cen nejdůležitějším indikátorem pro výši konečné ceny plynu pro spotřebitele. Importní
ceny plynu pro ČR i pro další evropské země
jsou svázány cenovým vzorcem s vývojem
cen ropných produktů, konkrétně těžkého
a lehkého topného oleje, malou měrou také
s vývojem světových cen černého energetického uhlí. Ropné produkty zase reagují na
vývoj cen ropy. Ceny plynu tak zprostředkovaně a s rozložením do delšího časového období reagují na vývoj cen ropy.
Ropný trh se přes svou celkovou těkavost
přece jen v posledním roce poněkud uklidnil na cenách kolem 65 USD/b a nenaplnily
se pesimistické prognózy, které posílaly ceny
ropy stále výše až ke 100 USD/b Přejdeme
rovnou k důsledkům pro plyn. Vývoj importní ceny plynu od r. 2000 do dubna 2007 je uveden v grafu č. 1. Z něho je patrné, že od druhého pololetí 2006, kdy importní cena plynu
dosáhla svého maxima až nad 260 USD/1000
m3, dochází k mírnému poklesu. Stále se ale
jedná o vysoké ceny.
Pokles importních cen zemního plynu byl
dále ještě zesílen vývojem směnného kursu
CZK, viz grafy č. 2 a 3. Od roku 2000 koruna
stabilně posiluje k USD (relevantní pro rus-
V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem napsal
článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních problémů
s cenami plynu na počátku r. 2006 navrhoval i některé změny,
které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. S ročním
odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit a probrat, jaká
je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh s plynem zřejmě
ve středoevropských podmínkách ještě dlouho nebude konkurenční
v pravém slova smyslu, nicméně některé „kroky správným směrem“
již byly provedeny.
s cenovým skokem po první etapě liberalizace trhu s plynem a riziko zneužití silně dominantního postavení RWE na českém trhu
s plynem bylo i důvodem, proč Energetický
regulační úřad (ERÚ) až do 1.4.2007 reguloval cenu komodity pro oprávněné zákazníky
maximálními cenami. Obávaný další nárůst
cen po skončení této regulace naštěstí nenastal, ve velké míře i díky výše zmíněnému příznivému vývoji importních cen.
ký plyn) i k EUR (relevantní pro norský plyn)
a tento trend se dá s velkou jistotou předpokládat i v delší perspektivě.
VÝVOJ CEN ZEMNÍHO PLYNU V ČR
PRO KONEČNÉ ODBĚRATELE
Importní cena plynu se v současnosti podílí na konečné ceně pro domácnosti
přibližně dvěmi třetinami. U průmyslových
odběratelů pak podíl platby za komoditu může v závislosti na charakteru odběru
přesáhnout 80 %. Příznivý vývoj dovozních
cen proto umožnil snížení cen pro všechny
konečné odběratele již od 1.10.2006, další
snížení nastalo od 1.1.2007. Poslední úprava od 1.4.2007 pak nepřinesla významnější
změny a cenovou stagnaci můžeme očekávat i pro 3.čtvrtletí 2007. Dlouhodobý vývoj
cen pro několik vybraných kategorií odběru (všechny ceny jsou bez DPH) zachycuje
graf č. 4.
Koneční zákazníci tedy přechod od regulovaného k plně liberalizovanému trhu s plynem tentokrát téměř nepocítili na změně
ceny. Od 1.1.2007 jsou totiž všichni odběratelé zemního plynu oprávněnými s právem volby dodavatele. Situace se tak formálně srovnala s elektroenergetikou. Fakticky ale panují
mezi plynárenstvím a elektroenergetikou zásadní rozdíly, reálná konkurence je v plynárenství podstatně nižší.
Omezená konkurence, špatné zkušenosti
KONKURENČNÍ SITUACE
NA ČESKÉM TRHU S PLYNEM
Již v r. 2006, ale ve větší míře až letos, se
přece jen objevily pro české odběratele plynu konkurenční nabídky, tzn. jiné než od zavedených dodavatelů ze skupiny RWE, EON
a Pražské plynárenské. Jde především o nástup dceřiné společnosti Gazprom firmy Vemex. Vemex má v současnosti podepsány
kontrakty s přibližně 10 významnými průmyslovými odběrateli, včetně kontraktu
s Pražskou plynárenskou. Celkově jde o dodávky v objemu cca 300 mil. m3/rok, to je cca
3 % současného trhu. Ambice firmy Vemex
jsou ale vyšší, cca 7 % trhu. Vemex se zatím
zaměřil na velké zákazníky s odběrem nad
5 mil. m3/rok, nejlépe s technologickým, rovnoměrným charakterem odběru. Snižuje si
tak riziko odchylek a požadavky na podzemní zásobníky.
Další z potenciálních konkurentů, němecVývoj smnného kursu CZK/USD
280
43
260
41
prmrný kurs v msíci (CZK/USD)
240
import price (USD/1000m3)
220
200
180
160
140
39
37
35
33
31
29
27
25
23
21
120
80
1
Graf č. 2: Vývoj směnného kurzu Kč vůči americkému dolaru v období
1/2000 – 4/2007
01/2007
01/2006
01/2005
01/2004
01/2003
01/2002
-0
1
I-0
1
X01
I-0
2
IV
-0
2
VI
I-0
2
X02
I-0
3
IV
-0
3
VI
I-0
3
X03
I-0
4
IV
-0
4
VI
I-0
4
X04
I-0
5
IV
-0
5
VI
I-0
5
X05
I-0
6
IV
-0
6
VI
I-0
6
X06
I-0
7
IV
-0
7
VI
00
I-0
IV
0
I-0
0
X-
VI
-0
I-0
IV
0
msíc/rok
Graf 1: Vývoj importní ceny zemního plynu v období 1/2000 až 4/2007
28
01/2001
01/2000
19
100
M A G A Z Í N
Říjen 2006
1 mil.m3
(1)
10 mil.m3
(2)
100 mil.m3
(3)
rozdíl
(1) – (2)
rozdíl
(2) – (3)
rozdíl
(1) – (3)
Německo
4,11
3,02
2,11
1,09
0,91
2,00
Rakousko
2,61
2,53
2,36
0,08
0,17
0,25
Itálie
2,94
2,56
2,43
0,38
0,13
0,51
UK
2,86
2,72
2,63
0,14
0,09
0,23
Francie
2,94
2,57
2,42
0,37
0,15
0,52
ČR
2,60
2,50
2,46
0,10
0,04
0,14
Tabulka 1: Srovnání cen plynu pro velkoodběratele ve vybraných státech EU; vše bez DPH, v cent EUR/kWh.
1,0
Vývoj smnného kurzu CZK vi EURO
37
0,9
36
0,8
34
cena za plyn (K/kWh)
prmrný kurz (CZK/EUR)
35
33
32
31
30
0,7
0,6
0,5
0,4
29
0,3
možnost fixace ceny plynu na stanovené období (tento produkt zatím Vemex nenabízí),
možnost platit v EUR či USD (jde však
o pouhý přepočet z CZK; zde Vemex nabízí
komplexnější službu s cenou přímo v USD,
umožňující profitovat ze zpevňování kurzu
USD/CZK),
individuální ceny na základě cenového
vzorce (totéž Vemex).
Celkově ale platí, že nabídky smluv pro
velké zákazníky je nutno vždy posuzovat individuálně a nelze paušalizovat. ENA v tomto směru již delší dobu spolupracuje s velkými odběrateli plynu a z vlastních zkušeností
víme, že kvalifikované vyhodnocení nabídek
může přinést značné úspory.
6
I.0
7
VI
I.0
5
I.0
6
4
I.0
5
VI
I.0
VI
I.0
3
I.0
4
I.0
3
2
stední odbratel
VI
I.0
VI
I.0
1
I.0
2
0
I.0
1
VI
I.0
VI
I.0
9
I.0
0
9
domácnost-vytápní
Graf 3: Vývoj směnného kurzu Kč vůči EUR v období 1/2000 – 4/2007
ký Wingas (vlastněný ruským Gazpromem
a německým Wintershallem), zatím nezískal
v r. 2007 českého odběratele. Tuzemská těžební společnost Moravské naftové doly Hodonín prodává vlastní plyn majetkově spřízněným podnikům.
Byť i takto omezená konkurence, přece
jen zřejmě přispěla i ke zlepšení nabídky dominantního prodejce RWE. Skupina RWE zavedla řadu nových produktů pro své velké zákazníky s odběrem nad 5 mil. m3/rok, jako je:
I.9
8
msíc/rok
VI
I.9
7
I.9
8
VI
I.9
6
5
I.9
7
VI
I.9
VI
I.9
I.9
6
0,2
VI
I.9
1/07
1/06
1/05
1/04
1/03
1/02
1/01
1/00
27
I.9
5
28
velkoodbratel
Graf 4: Vývoj průměrné ceny zemního plynu pro vybrané skupiny odběratelů v letech 1995-2007
SROVNÁNÍ CEN PLYNU
SE ZAHRANIČÍM
Pro domácnosti a maloodběr jsou tuzemské ceny stále nižší než v západoevropských zemích, v případě cen zemního plynu
pro velkoodběratele se však cenová hladina
již srovnala. Tento jev je tím výraznější, čím
vyšší odběry sledujeme, viz srovnání v tabulce č. 1.
Zajímavé je zejména srovnání s Německem. Nevyhnutelností srovnat naše ceny
energií s Německem jako se sousedním státem a významným obchodním partnerem se
totiž občas argumentuje, zejména pokud se
hovoří o zvyšování cen pro domácnosti. Současně se ale zapomíná na fakt, že Německo je
i v rámci starých států EU extrémní svou velkou cenovou diferenciací v závislosti na charakteru odběru. Je to cenová politika podporující průmysl.
Podle našeho názoru je opravdu nutné více zvýhodnit velké odběratele s pravidelným odběrem a poslední cenové úpravy v ČR k 1.1.2007 a k 1.4.2007 skutečně šly
tímto správným směrem. Nicméně, pokud
bychom chtěli kopírovat situaci v Německu, dostali bychom se z jednoho extrému do
druhého.
Postupné posilování koruny navíc pomůže
přiblížit naši v průměru stále o něco nižší cenovou úroveň k EU.
NOVÁ PRAVIDLA TRHU S PLYNEM
Od 1.1.2007 platí nová Pravidla trhu
s plynem daná vyhláškou ERÚ 524/2006 Sb.
Základní změnou je ustavení virtuálního
prodejního bodu, na kterém jsou registrovány veškeré transakce na úrovni velkoobchodu. V oblasti rezervace kapacit přepravy je
to pak přechod na systém entry/exit. V praxi to znamená změnu spíše pro dovozce plynu, případně tuzemské producenty plynu.
Koneční odběratelé nadále platí ve výsledné
ceně teritoriálně nediferencovanou platbu
za přepravu a diferencované platby za distribuci, podle místa určení dodávky. Za pozornost stojí, že cena za rezervovanou kapacitu při posledních úpravách výrazně stoupla,
což zatím odběratele příliš nebolelo vzhledem k poklesu cen za komoditu. Pokud by
ale tento trend stále pokračoval, dotklo by se
to odběratelů dvojím způsobem: jednak zvýšením jejich konečných cen a jednak zhoršením pozice případných konkurenčních dodavatelů. Vysoké platby za použití sítí a jejich komplikovaná struktura totiž jak v plynárenství, tak i v elektroenergetice představují překážku pro průnik konkurence na
místní trh.
Před rokem, v magazínu Energy+ v čísle
jaro 2006, jsem vyjádřil konkrétní připomínky k těmto problémům trápícím účastníky
trhu s plynem:
29
P L Y N Á R E N S T V Í
NOVELIZACE
ENERGETICKÉHO ZÁKONA
Na některá další možná vylepšení Pravidel
trhu s plynem musel ERÚ rezignovat z důvodu konfliktu se současným zněním energetického zákona. Doufejme, že se tato sporná
místa podaří odstranit v rámci v současnosti
probíhajícího procesu novelizace energetického zákona.
Velká diskuse se očekává k případné
změně v současnosti platného smluvního
přístupu k podzemním zásobníků plynu
na regulovaný přístup tak, jak to požadují
mnozí velcí odběratelé a obchodníci s plynem. Očekávám, že nakonec se prosadí
kompromisní varianta spočívající v zachování smluvního přístupu, ale se zvýšenými
kompetencemi ERÚ, v lepší možnosti ovlivňovat provozní řády provozovatelů zásobníků plynu.
ZÁVĚR
vysoké penalizace za překročení odchylek a kapacity, malé tolerance,
8 bilančních zón představuje další komplikaci a vzhledem k postupné integraci skupiny RWE to ztrácí smysl (v SR je jen 1 zóna),
požadavek na minimální těžební výkon,
který si zákazník objednával u provozovatele
podzemních zásobníků plynu, byl kritizován
jako jednoznačně diskriminační a odporující
dikci energetického zákona,
provozní řády by měly zahrnovat pouze
oprávněné provozní požadavky, nikoliv zbytečné obstrukce,
pravidla trhu a ceny jsou nastaveny tak,
že nedostatečně stimulují přerušitelné odběry. Přitom dvojpalivové systémy a přerušitelné smlouvy jsou významným nástrojem ke
zvýšení spolehlivosti zásobování a jsou velmi
rozšířené v západoevropských zemích.
Na řešení těchto problémů se ENA podílela a ve spolupráci s velkými odběrateli plynu
se podařilo prosadit některá zlepšení. V Pravidlech trhu s plynem platných od 1.1.2007
jde konkrétně o tyto změny:
Jednodušší definice odchylky, bližší systému používanému v elektroenergetice. Platí se pouze za odchylky, které přispívají k celkové odchylce soustavy, tzv. systémové odchylce. Naopak subjekty, které působily proti směru systémové odchylky a soustavě tím
vlastně pomáhaly, nejsou nijak penalizovány
a to i v případě, že překročí toleranční pásmo
30
pro odchylku. Samozřejmě nadále nesmí překročit smluvní přepravní kapacitu nad rámec
tolerance, která se ale zvýšila z 2 % platných
v r. 2006 na současných 3,8 %.
Obchodníkům je umožněno, aby si vzájemně po skončení měsíce prodávali případné
nevyužité tolerance a vyhnuli se tak postihům
ze strany provozovatele přepravní soustavy.
Nová Pravidla umožňují dodávku od
více dodavatelů do jednoho odběrného místa
tak, jak jsou na to odběratelé již dávno zvyklí v elektřině.
Provozovatel přepravní soustavy, což je
RWE Transgas Net, má nově povinnost zveřejňovat nejen informace o volných kapacitách přepravy pro budoucí období, ale i klíčové údaje o provozu přepravní soustavy v minulosti.
Již mimo rámec Pravidel trhu s plynem
byly o něco zlepšeny podmínky pro přístup
k podzemním zásobníkům plynu a s platností
již od 1.10.2006 byla snížena i cena za uskladňování. RWE vydělilo obchodování s kapacitou svých zásobníků plynu do samostatné
společnosti RWE Gas Storage s.r.o.
Pravidla trhu také nově zavádí možnost
nákupu denních kapacit přepravy a to s dvoudenním předstihem na bázi pevné kapacity
a jednodenním předstihem pro přerušitelnou
kapacitu. Podmínkou je uzavření rámcové
smlouvy na tyto služby s provozovatelem přepravní soustavy.
A na závěr jedna perlička: v minulém čísle PRO-ENERGY magazínu (1/2007) byl zveřejněn zajímavý článek Bc. Miloše Mojžiše
„Quo vadis, OTE?“ upozorňující na problematický význam Operátora trhu s elektřinou (OTE) pro reálné fungování trhu s elektřinou i na fakt, že instituce typu OTE jsou
v EU raritou. Takže je příznačné, že jednou
z navrhovaných změn pro novelu energetického zákona je rozšířit působnost OTE i na
plynárenství.
O AUTOROVI
Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc. ukončil
s vyznamenáním studium na Českém vysokém
učení technickém, fakulta jaderná a fyzikálně
inženýrská (1978), od roku 1983 je kandidát
fyzikálně technických věd. V letech 1985
až 1988 pracoval jako poradce náměstka
ministra pro plynárenství, v letech 19891992 jako výzkumný pracovník VUPEK Praha
a od roku 1992 jako spoluzakladatel a řídící
pracovník ENA. Je specialistou na vývoj
a relace cen, daní a konkurenceschopnosti
veškerých druhů paliv a energií. Řada studií
se týkala možností uplatnění pokročilých
energetických technologií a energetických
úspor včetně hodnocení jejich ekonomické
efektivnosti. Řídí energetické audity velkých
průmyslových podniků. K těmto tématům
pravidelně publikuje včetně prezentací na
mezinárodních konferencích. Působí i jako
expert při mezinárodních arbitrážích v oblasti
plynárenství.
Kontakt na autora: [email protected]
T
E
P
L
O
T
E
P
L
Á
R
E
N
S
T
V
Í
Rekonštrukcia
zdroja tepla
vo Zvolenskej
teplárenskej, a.s.
s využitím
spoluspaľovania
biomasy a hnedého
uhlia – ukončenie
I. etapy
Ing. Július Jankovský, generálny riaditeľ,
Zvolenská teplárenská a.s.
Zvolenská teplárenská a.s.
je najväčším výrobcom
a dodávateľom tepla v lokalite
mesta Zvolen. Zo sústavy
centrálneho zásobovania teplom
(SCZT) zásobuje obchodných
partnerov v bytovo-komunálnej
a priemyselnej sfére už viac ako
50 rokov.
STRUČNÉ PREDSTAVENIE
ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ
Obrázok 2: Principiálna schéma, rez granulačným kotlom so zariadením na spaľovanie drevnej štiepky
Spoločnosť vlastní a prevádzkuje dva zdroje – Tepláreň A pôvodný zdroj budovaný v 50tych rokoch, ako palivo používa zemný plyn.
Nový zdroj, Tepláreň B, bol uvedený do prevádzky začiatkom 90-tych rokov s inštalovaným tepelným výkonom 216 MW v dvoch
kotloch 2x108 MW a elektrickým výkonom
25 MW inštalovanom v protitlakom turbogenerátore. Palivová báza zdroja je hnedé uhlie,
Pred
rekonštrukciou
Po rekonštrukcii
Produkcia emisií
M.j.
TZL
t/rok
32
30
SO2
t/rok
3 000
1 150
NOX
t/rok
540
415
CO
t/rok
38
30
CO2
t/rok
219 000
170 000
Tabuľka 1: Ročná produkcia znečisťujúcich látok pred a po rekonštrukcii
Schéma zapojenia teplárne v roku 2006
RS
13,5 MPa 540 oC 216
4,0 MPa 400 oC 77 MW
38,5 MW
38,5 MW
K4
K5
108,0
RS
4,0 MW
T4
5,8 MW
G4
T2
G2
T5
G5
G01
T01
K01
0,24 MPa 160 oC
o
0,8 MPa 260 C
VS-SCZT
108,0
25 MW
K6
20,0 MW
Tepláre "A"
9,1 MW
K02
-0,05 MPa 65 oC
0,8 MPa 260 oC
Tepláre "B"
Obrázok 1: Principiálna schéma zapojenia technologického zariadenia teplárne
31
T
E
P
L
O
T
E
P
L
Á
R
E
N
S
T
V
Í
Obrázok 3: Tepláreň B, pohľad na lokalitu zdroja, v pozadí odkalisko popola
problémom prevádzky zdroja je, že neplní
predpísané limity pre znečisťujúce látky, hlavne prekračovanie koncentrácie oxidov síry.
EKOLOGIZÁCIA ZDROJA
Pri hľadaní optimálneho riešenia ekologického problému bol kladený dôraz tak na
technickú ako aj ekonomickú stránku projektu, aby aj po realizácii rekonštrukcie zostala
zachovaná konkurencieschopnosť produktov
zdroja, ktorými sú dodávkové teplo a elektrina. Spoločnosť v roku 2005 podala žiadosť a získala nenávratný finančný príspevok
(NFP) na financovanie projektu. Výška NFP
je 12,7 mil. €, čo predstavuje cca 90 % investičných nákladov projektu.
Cieľom projektu bola rekonštrukcia kotlov K-01 a K-02, po ktorej sa znížia emisie
znečisťujúcich látok, najmä oxidov síry, na
úroveň vyhovujúcu legislatívnym požiadavkám SR a EÚ. Ako najefektívnejšia alternatíva ekologizácie zdroja bol štúdiou, ktorú
vypracovala odborná firma, odporučený variant spoluspaľovania nízkosírneho hnedého
uhlia a biomasy.
Realizáciou projektu sa dosiahne zníženie emisií SO2, z doterajšej úrovne v rozmed-
32
Bilančné hodnoty
M.j.
Pred
rekonštrukciou
Po
rekonštrukcii
Spotreba uhlia
t/rok
200 000
125 000
Spotreba drevnej
štiepky
t/rok
0
22 000
Spotreba zemného
plynu
m3/rok
1 600 000
650 000
Produkcia popola
t/rok
25 000
17 000
Tabuľka 2: Bilančné hodnoty spotreby palív a produkcie popola
zí 3 000 až 4 000 mg SO2/mn3 pod dnes platnú
požadovanú limitnú hodnotu podľa legislatívy
SR 1700 mg SO2/mn3, resp. limitu EÚ 1635 mg
SO2/mn3 platného od 1.1.2008 pre inštalovaný
príkon po rekonštrukcii zdroja (Σ 191 MW).
Emisie oxidov dusíka (NOx) v dôsledku
realizácie projektu ekologizácie tepelného
zdroja poklesnú pod hodnotu emisného limitu 600 mg NOx/ mn3 (od 1.1.2008). Emisie
tuhých znečisťujúcich látok (TZL) po realizácii projektu budú spĺňať novú hodnotu emisného limitu 50 mg.mn-3.
Súčasťou projektu je aj inštalácia automatizovaného meracieho systému kontinuálneho
merania množstva emisií a zisťovania údajov
o dodržaní určených emisných limitov.
Okrem hlavného environmentálneho prínosu projektu, ktorým je zníženie celkových
emisií z dôvodu spaľovania nízkoemisných
palív, je dôležitým momentom aj zvýšenie
účinnosti zariadenia a tým efektívnejšieho
využitia paliva, čo tiež prispieva k celkovému zníženiu produkcie emisií. Projekt zároveň náhradou časti hnedého uhlia biomasou
O
B
S
A
H
ELEKTROENERGETIK A
6
JAK BUDE ČEZ PRODÁVAT ELEKTŘINU
NA PŘÍŠTÍ ROK?
Rozhovor s Ing. Alanem Svobodou, MBA,
obchodním ředitelem ČEZ, a.s.
Letošní rok bude pro českou energetiku výjimečný. V polovině roku vznikne Energetická burza Praha, jejíž ambicí je převzít hlavní část obchodu s elektřinou na českém území. Politici,
představitelé burzy i sami obchodníci si od nové burzy slibují
vyšší transparentnost. Jaké jsou plány největšího hráče na českém trhu, energetické společnosti ČEZ, jsem se zeptal jejího obchodního ředitele, Alana Svobody.
8
OBCHODOVÁNÍ NA KRÁTKODOBÉM
TRHU S ELEKTŘINOU ORGANIZOVANÉM
OPERÁTOREM TRHU S ELEKTŘINOU
Rozhovor s Ing. Pavlem Maxou,
manažerem pro organizovaný obchod a řízení rizik, OTE
Burza s elektřinou (Denní trh s elektřinou) organizovaná Operátorem trhu s elektřinou, a.s. je ustanovená zákonem
č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Organizované krátkodobé
obchodování (OKO) soupeří s několika dalšími středoevropskými
burzovními platformami o přízeň účastníků trhu. Na zaměření,
smysl fungování a orientaci OKO a výhled do budoucna jsem se
zeptal Ing. Pavla Maxy, manažera pro organizovaný obchod a řízení rizik ze společnosti Operátor trhu s elektřinou.
12
PRAHA BUDE MÍT NOVOU BURZU
S ELEKTŘINOU
Rozhovor s Ing. Davidem Kučerou, MBA,
generálním sekretářem Energetické burzy Praha
Burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vzniká
v době, kdy je již na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu
několik významných obchodních platforem. Na zaměření, smysl
fungování, orientaci a výhled do budoucna nově vznikající burzy
s elektřinou jsem se zeptal pana Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha.
14
ENERGETICKÁ BURZA ČMKBK
LADÍ SYSTÉM PODLE POTŘEB TRHU
Rozhovor s Ing. Rostislavem Dubským, generálním
sekretářem Českomoravské komoditní burzy Kladno
Trh s elektřinou na Českomoravské komoditní burze Kladno
(ČMKBK) existuje od roku 2003 a od té doby na něm byly realizovány a registrovány miliardové objemy obchodů. Na zaměření, smysl
fungování, orientaci Energetické burzy a výhled do budoucna jsem
se zeptal ing. Rostislava Dubského, generálního sekretáře ČMKBK.
16
SPX – BUDÚCNOSŤ OBCHODOVANIA
S ELEKTRINOU NA SLOVENSKU?
Rozhovor s Ing. Michalom Harachom,
konateľom spoločnosti SPX, s.r.o.
Burza s elektřinou nazvaná SPX (Slovak Power Exchange)
vznikla v nedávné minulosti a je doposud jedinou burzovní
elektroenergetickou platformou na Slovensku. Na zaměření,
smysl fungování a orientaci a výhled do budoucna burzy jsem
se zeptal Ing. Michala Haracha, jednatele SPX, s.r.o. za společníka VSE a.s.
18
ORGANIZACE POLSKÉHO TRHU
S ELEKTŘINOU
Ing. Jan Rakowski
Spolupráce: Ing Aneta Magda, WINUEL SA
Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou.
Článek velmi stručně pojednává o některých současných rysech
polského elektroenergetického trhu.
22
POSTAVENIE OPRÁVNENÉHO
ODBERATEĽA NA SLOVENSKOM
LIBERALIZOVANOM TRHU S ELEKTRINOU
T E P LO
TEPLÁRENSTVÍ
Ing. Marián Pípa,
ved. Energetiky, Johns Manville Slovakia a.s. Trnava
Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s.
vznikol v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby. Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od
r. 1969 sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Článok
popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa
na liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku.
P LYN Á R E N S T V Í
27
POKUTA PRO RWE TRANSGAS
ČINÍ 240 MILIONŮ, JDE O NEJVYŠŠÍ
SANKCI JEDNÉ FIRMĚ
Tisková zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
ze dne 13. března 2007
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)
Martin Pecina rozhodl o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno
prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku.
28
CENY ZEMNÍHO PLYNU
– CO NOVÉHO V ROCE 2007
Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o.
V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem
napsal článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních
problémů s cenami plynu na počátku r. 2006 navrhoval i některé
změny, které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR.
S ročním odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit
a probrat, jaká je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh
s plynem zřejmě ve středoevropských podmínkách ještě dlouho
nebude konkurenční v pravém slova smyslu, nicméně některé
„kroky správným směrem“ již byly provedeny.
31
REKONŠTRUKCIA ZDROJA TEPLA
VO ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ, A.S.
S VYUŽITÍM SPOLUSPAĽOVANIA
BIOMASY A HNEDÉHO UHLIA –
UKONČENIE I. ETAPY
Ing. Július Jankovský,
generálny riaditeľ, Zvolenská teplárenská a.s.
Zvolenská teplárenská a.s. je najväčším výrobcom a dodávateľom tepla v lokalite mesta Zvolen. Zo sústavy centrálneho zásobovania teplom (SCZT) zásobuje obchodných partnerov v bytovo-komunálnej a priemyselnej sfére už viac ako 50 rokov.
34
VYUŽITÍ KOGENERAČNÍCH JEDNOTEK
V DOMÁCNOSTECH
Doc. Ing. Emil Dvorský, CSc., Doc. Ing. Pavla
Hejtmánková, Ph.D., Katedra elektroenergetiky a ekologie,
Západočeská univerzita v Plzni
Kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie (KVET) je
jednou z nejperspektivnějších možností zvýšení účinnosti hospodaření s energetickými zdroji a omezení vlivu energetického hospodářství na životní prostředí. Článek se zabývá problematikou
vyššího uplatnění KVET v domácnostech, dosavadními překážkami brzdícími jejich nasazení a možnostmi jejich překonání.
2
M A G A Z Í N
40
PROJEKT ROKU 2006 V SYSTÉMECH
60
Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky
Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování
teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto v roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky
poprvé vyhlásilo soutěž realizovaných projektů v systémech dálkového vytápění a chlazení. Záměrem soutěže je každoročně
ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji u nás.
E KO LO G I E
HOSPODÁRNOST
44
VYUŽITIE NETRADIČNÝCH SUROVÍN
NA VÝROBY UŠĽACHTILÝCH BIOPALÍV
Doc. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., vedúci katedry, Katedra
výrobnej techniky, Strojnícka fakulta STU v Bratislave
Cieľom článku je analyzovať súčasný stav vo výrobe ušľachtilých biopalív na Slovensku. V analýze sa zameriavam najmä na
stav technológií zhutňovania, používané lisovacie stroje, produkované výlisky, na ich predaj a na jednotlivých producentov.
V závere článku som sa pokúsil špecifikovať základné problémy
spojené s nárastom výroby nových energonosičov.
50
PRODUKCIA A ENERGETICKÝ
POTENCIÁL POĽNOHOSPODÁRSKEJ
BIOMASY V SR
Ing. František Zacharda, CSc, Ing. Štefan Pepich,
Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky Rovinka
EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ V ČESKÉ
REPUBLICE: NOVINKY Z PROJEDNÁVÁNÍ
NÁRODNÍHO ALOKAČNÍHO PLÁNU II
ANEB CO S POVOLENKOU
DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
Bc. Jaroslav Suchý, Odbor změny klimatu, oddělení
obchodování s emisemi, Ministerstvo životního prostředí ČR
Obchodování s emisemi a zvláště pak Národní alokační plán
pro druhé obchodovací období se v poslední době opět dostává
na přední stránky denního tisku, ale i ostatních médií. Ale nejen Národní alokační plán, ale vycházejí i různé novinové články o zprávách panelu IPCC, o tom, jak se Evropská unie shodla
do roku 2020 zredukovat emise skleníkových plynů o 20-30 %,
o tom, jak si dala Evropská unie závazek zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a další a další.
68
ZÁSOBOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY
ROPOU
Ing. Jan Zaplatílek,
ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv,
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Ropa je světle žlutá až takřka černá kapalina. Tvoří ji směs
plynných, kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85 %
uhlíku, 10 až 15 % vodíku, až 4 % síry a něco málo dusíku. V současné době představuje jednou z nejvýznamnějších energetických komodit a její nedostatek, či naopak nadbytek ovlivňuje nejen světovou ekonomiku, ale i politiku.
72
TVORBA STRATEGICKÁ MAPY
„KROK ZA KROKEM“
Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM
Z A J Í M AV O S T I
66
DVA POHLEDY NA BUDOUCNOST
ČESKÉ ENERGETIKY:
PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍ VLÁDY
A STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE
Ing. Jiří Mohelník, Ing. Drahomír Šelong,
oddělení energetické politiky MPO
Státní energetická koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a ukazuje směr, kterým půjde česká energetika v následujících desetiletích. Spotřebitelé energie, ať
už se jedná o domácnosti nebo o průmyslové podniky, v tomto dokumentu získávají vodítko pro rozhodování, na jaký druh energie se
v budoucnu orientovat. Investorům, kteří se pohybují v energetickém sektoru, má poskytnout dlouhodobé jistoty při plánování do
jakých zdrojů investovat. Investice do nových zdrojů jsou obrovské,
a v energetice proto není možné plánovat z roku na rok.
Článek je druhou částí třídílného seriálu a navazuje na
téma Balanced Scorecard (BSC) - nástroj pro popis a podporu realizace strategie, kterým jsme se zabývali v PRO-ENERGY
magazínu v čísle 1/2007 [1]. Strategická mapa je buď předstupněm tvorby BSC nebo se formulují společně. V článku,
který je doplněn ukázkou strategické mapy španělské společnosti Endesa, jsou popsány základní kroky uplatněné při vytváření tohoto účinného instrumentu pro podporu realizace
strategie.
78
OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ
OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI
SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
Ing. Norbert Tůša, B.I.D. services s.r.o.
7. odborná konference s názvem „Obchodování s emisemi
skleníkových plynů - Emission Trading 2007“ pořádaná společností B.I.D. services se uskutečnila 17. května v pražském hotelu
Novotel.
Vzhľadom na nepriaznivé environmentálne následky dlhodobého využívania klasických uhľovodíkových zdrojov energie
(uhlie, zemný plyn, ropa) malo by v celosvetovom merítku klesať ich využívanie a tým aj produkcia skleníkových plynov, hlavne oxidu uhličitého, ktoré majú za následok negatívne vplyvy na
našu planétu, známe pod pojmom globálne otepľovanie. Narastajúce požiadavky na energiu majú byť nahradzované obnoviteľnými zdrojmi energie (OZE). Medzi OZE môžeme zaradiť vodnú energiu, veternú energiu, geotermálnu energiu, slnečnú energiu a energiu biomasy.
53
ZELENÁ ENERGIE PRO PODPORU
OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
Ing. Josef Sedlák,
generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.
Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním
z významných témat současné energetiky. Neobejde se bez
značného úsilí odborníků, ale ani bez podpory široké veřejnosti.
Projekt Zelená energie ukazuje, jak lze toto téma popularizovat
a přesvědčit spotřebitele elektřiny o jeho důležitosti.
56
VPLYV VODNÉHO DIELA GABČÍKOVO
NA ŽIVOTNÉ PROSTREDIE
Ing. Vladimír Holčík,
Vodohospodárska výstavba, š.p., Bratislava
Tento rok je to 30 rokov od podpisu Československo – maďarskej Zmluvy o spoločnej výstavbe a prevádzke Sústavy vodných diel Gabčíkovo – Nagymaros (SVD G-N). A tiež 15 rokov od
uvedenia VD Gabčíkovo do prevádzky. Tieto výročia iste môžu byť
dôvodom na bilancovanie, okrem iného aj vplyvov realizovaných
konštrukcií na životné prostredie.
3
E D I T O R I A L
Vážení čtenáři,
právě jste otevřeli druhé letošní číslo našeho magazínu. V magazínu se snažíme dávat
prostor pro aktuální nosná témata, která se odehrávala a odehrávají v energetických odvětvích.
Pokusím se udělat krátký přehled nejdůležitějších témat, která toto číslo přináší.
Plně liberalizovaný český trh s elektřinou v napětí očekává, co mu přinese nadcházející
vývoj v oblasti dodávek elektřiny jednak na poli cenového vývoje a jednak na poli způsobu
obstarávání elektřiny. V několika minulých letech si zákazníci, ale také obchodníci s elektřinou, zvykli na kampaň Duhové elektřiny ČEZ a aukci virtuální elektrárny, které předznamenaly cenovou hladinu na českém trhu s elektřinou pro nadcházející rok. Pro příští rok ale pravděpodobně nastane změna, takže jsem požádal A. Svobodu z ČEZ o rozhovor na téma, co ČEZ
chystá na příští rok.
V této souvislosti celý trh s napětím očekává, jak dopadne vznik Energetické burzy při
Burze cenných papírů Praha. Představitelům vznikající Energetické burzy a dalších třech burzovních platforem (Denní trh pořádaný Operátorem trhu s elektřinou, Energetická burza při
Českomoravské komoditní burze Kladno a slovenské SPX) jsem položil přibližně stejné otázky
tak, abyste si mohli udělat vlastní obrázek o možnostech, které jednotlivé platformy nabízejí.
Trh s elektřinou na Slovensku bude plně otevřen od 1.7.2007. V článku M. Pípy z Johns
Manville je poutavou formou shrnuta zkušenost oprávněného zákazníka s postupným otevíráním trhu na Slovensku.
V plynárenství v ČR byla k 31.3. 2007 ukončena regulace cenového stropu, takže je určitě
zajímavé podívat se, do jaké míry se cena zemního změnila. Článek J. Gavora (ENA) pojednává
o vývoji ceny této komodity ve vazbě na faktory, které cenu zemního plynu ovlivňují.
V oblasti teplárenství stojí beze sporu za přečtení článek H. Ľuptovské z Teplárenského sdružení ČR týkající se zajímavých projektů na poli dálkového vytápění. Naopak článek
P. Hejtmánkové a E. Dvorského ze Západočeské univerzity v Plzni vyzdvihuje přednosti decentrálního zásobování teplem formou malých kogeneračních jednotek (v tomto čísle uvádíme 1. část).
Celoevropsky se do popředí zájmu dostávají z pochopitelných důvodů obnovitelné zdroje.
Těm jsou věnovány tři články, první z nich popisuje první etapu projektu ekologizace zdroje
ve Zvolenské teplárenské, další dva mapují potenciál biomasy, zejména cíleně pěstovaných zemědělských plodin a dřevní hmoty.
Do popředí zájmu české energetiky a prakticky i celého průmyslu se dostává Evropskou
komisí redukovaný český Národní alokační plán II. Právě tomuto tématu se věnuje článek
J. Suchého z Ministerstva životního prostředí ČR a krátké ohlédnutí za konferencí věnované
obchodování s emisními povolenkami.
V lednu tohoto roku jsme všichni s napětím sledovali spor Ruska a Běloruska, který vyústil
v několikadenní uzavření ropovodu Družba. S odstupem několika měsíců vypadá situace jinak,
nicméně ropa je zcela nepochybně strategickou surovinou. Pojednání o ropě, přepravních cestách ropy do ČR a ropných zásobách je věnován článek J. Zaplatílka z Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR.
Za zmínku dále stojí úvaha J. Mohelníka a D. Šelonga (MPO) týkající se rozporných bodů
schválené Státní energetické koncepce z roku 2004 a programového prohlášení současné vlády
a z nich plynoucích dopadů na energetiku.
V neposlední řadě Vám doporučuji i článek týkající se ve své době velmi diskutovaného
projektu výstavby soustavy vodních děl Gabčíkovo – Nagymaros. Od podpisu Československo
– maďarské smlouvy uplynulo již 30 let, proto pojednání V. Holčíka z Vodohospodářské výstavy Bratislava hodnotí dnes fungující vodní dílo Gabčíkovo z pohledu jeho dopadů na okolí.
Pevně věřím, že svým výčtem jsem Vás neodradil od přečtení i ostatních článků.
Přeji Vám příjemné letní čtení.
Ing. Martin Havel, Ph.D.
Šéfredaktor
4
M A G A Z Í N
Í N
Z
G A
A
M
Vydavatel
STENELLA s.r.o.
Bělehradská 77
120 00 Praha 2
Výtisk
Šéfredaktor
Ing. Martin Havel
[email protected]
1/ 2007
2/ 2007
3/ 2007
4/ 2007
Grafická úprava
Akademický malíř
Marek Jodas
[email protected]
Inzerce
Aleš Čermák
[email protected]
příjem inzerce
a předplatné
Alice Bulínová
tel.:+420 222 514 112
fax:+420 242 486 784
www.pro-energy.cz
[email protected]
Vychází
Termín
pro odevzdání
článků
Termín
konce přijímání
inzerce
15. 3. 2007
15. 6. 2007
15. 9. 2007
15. 12. 2007
5. 2. 2007
5. 5. 2007
5. 8. 2007
5. 11. 2007
20. 2. 2007
20. 5. 2007
20. 8. 2007
20. 11. 2007
ANO, OBJEDNÁVÁM
PŘEDPLATNÉ MAGAZÍNU PRO-ENERGY
Roční předplatné
390 Kč
Počet čísel za rok: 4 (jaro, léto, podzim, zima)
Platba složenkou
Platba fakturou
PRO-ENERGY 2/2007 (99 Kč)
PRO-ENERGY 3/2007 (99 Kč)
PRO-ENERGY 4/2007 (99 Kč)
PRO-ENERGY 1/2008 (99 Kč)
O
B
S
A
H
M A G A Z Í N
ELEKTROENERGETIK A
ny a registrovány miliardové objemy obchodů. Na zaměření, smysl
fungování, orientaci Energetické burzy a výhled do budoucna jsem
se zeptal ing. Rostislava Dubského, generálního sekretáře ČMKBK.
6
16
JAK BUDE ČEZ PRODÁVAT ELEKTŘINU
NA PŘÍŠTÍ ROK?
Rozhovor s Ing. Michalem Harach,
jednatelem společnosti SPX, s.r.o.
Burza s elektřinou nazvaná SPX (Slovak Power Exchange)
vznikla v nedávné minulosti a je doposud jedinou burzovní elektroenergetickou platformou na Slovensku. Na zaměření, smysl
fungování a orientaci a výhled do budoucna burzy jsem se zeptal
Ing. Michala Haracha, jednatele SPX, s.r.o. za společníka VSE a.s.].
8
OBCHODOVÁNÍ NA KRÁTKODOBÉM
TRHU S ELEKTŘINOU ORGANIZOVANÉM
OPERÁTOREM TRHU S ELEKTŘINOU
Rozhovor s Ing. Pavlem Maxou,
manažerem pro organizovaný obchod a řízení rizik, OTE
12
PRAHA BUDE MÍT NOVOU BURZU
S ELEKTŘINOU
Rozhovor s Ing. Davidem Kučerou, MBA,
generálním sekretářem Energetické burzy Praha
Burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vzniká
v době, kdy je již na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu
několik významných obchodních platforem. Na zaměření, smysl
fungování, orientaci a výhled do budoucna nově vznikající burzy
s elektřinou jsem se zeptal pana Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha.
14
ENERGETICKÁ BURZA ČMKBK
LADÍ SYSTÉM PODLE POTŘEB TRHU
Rozhovor s Ing.Rostislavem Dubským, generálním
sekretářem Českomoravské komoditní burzy Kladno
Trh s elektřinou na Českomoravské komoditní burze Kladno
(ČMKBK) existuje od roku 2003 a od té doby na něm byly realizová-
18
PROJEKT ROKU 2006 V SYSTÉMECH
60
E KO LO G I E
HOSPODÁRNOST
ORGANIZACE POLSKÉHO TRHU
REPUBLICE: NOVINKY Z PROJEDNÁVÁNÍ
NÁRODNÍHO ALOKAČNÍHO PLÁNU II
ANEB CO S POVOLENKOU
S ELEKTŘINOU
Bc. Jaroslav Suchý, Odbor změny klimatu, oddělení
obchodování s emisemi, Ministerstvo životního prostředí ČR
Obchodování s emisemi a zvláště pak Národní alokační plán
pro druhé obchodovací období se v poslední době opět dostává
na přední stránky denního tisku, ale i ostatních médií. Ale nejen Národní alokační plán, ale vycházejí i různé novinové články o zprávách panelu IPCC, o tom, jak se Evropská unie shodla
do roku 2020 zredukovat emise skleníkových plynů o 20-30 %,
o tom, jak si dala Evropská unie závazek zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a další a další.
44
22
Cieľom článku je analyzovať súčasný stav vo výrobe ušľachtilých biopalív na Slovensku. V analýze sa zameriavam najmä na
stav technológií zhutňovania, používané lisovacie stroje, produkované výlisky, na ich predaj a na jednotlivých producentov. V závere článku som sa pokúsil špecifikovať základné problémy spojené s nárastom výroby nových energonosičov.
NA VÝROBY UŠĽACHTILÝCH BIOPALÍV
POSTAVENIE OPRÁVNENÉHO
ODBERATEĽA NA SLOVENSKOM
LIBERALIZOVANOM TRHU S ELEKTRINOU
27
POKUTA PRO RWE TRANSGAS
ČINÍ 240 MILIONŮ, JDE O NEJVYŠŠÍ
SANKCI JEDNÉ FIRMĚ
Tisková zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
ze dne 13. března 2007
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)
Martin Pecina rozhodl o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno
prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku.
66
T E P LO
TEPLÁRENSTVÍ
28
CENY ZEMNÍHO PLYNU
50
V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem
napsal článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních
problémů s cenami plynu na počátku r. 2006 navrhoval i některé
změny, které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR.
S ročním odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit
a probrat, jaká je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh
s plynem zřejmě ve středoevropských podmínkách ještě dlouho
nebude konkurenční v pravém slova smyslu, nicméně některé
„kroky správným směrem“ již byly provedeny.
31
REKONŠTRUKCIA ZDROJA TEPLA
VO ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ, A.S.
S VYUŽITÍM SPOLUSPAĽOVANIA
BIOMASY A HNEDÉHO UHLIA –
UKONČENIE I. ETAPY
Ing. Július Jankovský,
generálny riaditeľ, Zvolenská teplárenská a.s.
Zvolenská teplárenská a.s. je najväčším výrobcom a dodávateľom tepla v lokalite mesta Zvolen. Zo sústavy centrálneho zásobovania teplom (SCZT) zásobuje obchodných partnerov v bytovo-komunálnej a priemyselnej sfére už viac ako 50 rokov.
34
VYUŽITÍ KOGENERAČNÍCH JEDNOTEK
V DOMÁCNOSTECH
PRODUKCIA A ENERGETICKÝ
POTENCIÁL POĽNOHOSPODÁRSKEJ
BIOMASY V SR
– CO NOVÉHO V ROCE 2007
Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o.
Ing. František Zacharda, CSc, Ing. Štefan Pepich,
Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky Rovinka
DVA POHLEDY NA BUDOUCNOST
ČESKÉ ENERGETIKY:
PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍ VLÁDY
A STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE
Doc. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., vedúci katedry, Katedra
výrobnej techniky, Strojnícka fakulta STU v Bratislave,
Ing. Marián Pípa,
ved. Energetiky, Johns Manville Slovakia a.s. Trnava
P LYN Á R E N S T V Í
VYUŽITIE NETRADIČNÝCH SUROVÍN
68
ZÁSOBOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY
ROPOU
Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství
a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Ropa je světle žlutá až takřka černá kapalina o hustotě 0,73
i přes 1,00 kg/m3. Tvoří ji směs plynných, kapalných i pevných
uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85 % uhlíku, 10 až 15 % vodíku, 4 až
7 % síry a něco málo dusíku. V současné době představuje jednou z nejvýznamnějších energetických komodit a její nedostatek, či naopak nadbytek ovlivňuje nejen světovou ekonomiku,
ale i politiku.
72
TVORBA STRATEGICKÁ MAPY
„KROK ZA KROKEM“
Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM
Z A J Í M AV O S T I
Ing. Jan Rakowski
Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou.
Tento článek velmi stručně pojednává o některých současných rysech polského elektroenergetického trhu.
Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s.
vznikol v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby. Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od
r. 1969 sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Tento článok popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa na liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku.
EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ V ČESKÉ
DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
S ELEKTRINOU NA SLOVENSKU?
Rozhovor s Ing. Alanem Svobodou, MBA,
obchodním ředitelem ČEZ, a.s.
Letošní rok bude pro českou energetiku výjimečný. V polovině roku vznikne Energetická burza Praha, jejíž ambicí je převzít hlavní část obchodu s elektřinou na českém území. Politici,
představitelé burzy i sami obchodníci si od nové burzy slibují
vyšší transparentnost. Jaké jsou plány největšího hráče na českém trhu, energetické společnosti ČEZ, jsem se zeptal jejího obchodního ředitele, Alana Svobody.
Burza s elektřinou (Denní trh s elektřinou) organizovaná
Operátorem trhu s elektřinou, a.s. je ustanovená zákonem č.
458/2000 Sb. (energetický zákon). Organizované krátkodobé obchodování (OKO) soupeří s několika dalšími středoevropskými
burzovními platformami o přízeň účastníků trhu. Na zaměření,
smysl fungování a orientaci OKO a výhled do budoucna jsem se
zeptal Ing. Pavla Maxy, manažera pro organizovaný obchod a řízení rizik ze společnosti Operátor trhu s elektřinou.
40
Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky
Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování
teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto v roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky
poprvé vyhlásilo soutěž realizovaných projektů v systémech dálkového vytápění a chlazení. Záměrem soutěže je každoročně
ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji u nás.
SPX – BUDÚCNOSŤ OBCHODOVANIA
Ing. Jiří Mohelník, Ing. Drahomír Šelong,
oddělení energetické politiky MPO
Státní energetická koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a ukazuje směr, kterým půjde česká energetika v následujících desetiletích. Spotřebitelé energie, ať
už se jedná o domácnosti nebo o průmyslové podniky, v tomto dokumentu získávají vodítko pro rozhodování, na jaký druh energie se
v budoucnu orientovat. Investorům, kteří se pohybují v energetickém sektoru, má poskytnout dlouhodobé jistoty při plánování do
jakých zdrojů investovat. Investice do nových zdrojů jsou obrovské,
a v energetice proto není možné plánovat z roku na rok.
Článek je druhou částí třídílného seriálu a navazuje na téma
Balanced Scorecard (BSC) - nástroj pro popis a podporu realizace strategie, kterým jsme se zabývali v PRO-ENERGY magazínu
v čísle 1/2007 [1]. Strategická mapa je buď předstupněm tvorby
BSC nebo se formulují společně. V článku, který je doplněn ukázkou strategické mapy španělské společnosti Endesa, jsou popsány základní kroky uplatněné při vytváření tohoto účinného instrumentu pro podporu realizace strategie.
78
OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ
OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI
SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
Ing. Norbert Tůša, B.I.D. Services
7. odborná konference s názvem „Obchodování s emisemi
skleníkových plynů - Emission Trading 2007“ pořádaná B.I.D.
Services se uskutečnila 17. května v pražském hotelu Novotel.
Vzhľadom na nepriaznivé environmentálne následky dlhodobého využívania klasických uhľovodíkových zdrojov energie
(uhlie, zemný plyn, ropa) malo by v celosvetovom merítku klesať ich využívanie a tým aj produkcia skleníkových plynov, hlavne oxidu uhličitého, ktoré majú za následok negatívne vplyvy na
našu planétu, známe pod pojmom globálne otepľovanie. Narastajúce požiadavky na energiu majú byť nahradzované obnoviteľnými zdrojmi energie (OZE). Medzi OZE môžeme zaradiť vodnú energiu, veternú energiu, geotermálnu energiu, slnečnú energiu a energiu biomasy.
53
ZELENÁ ENERGIE PRO PODPORU
OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
Ing. Josef Sedlák,
generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.
Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním
z významných témat současné energetiky. Neobejde se bez
značného úsilí odborníků, ale ani bez podpory široké veřejnosti.
Projekt Zelená energie ukazuje, jak lze toto téma popularizovat
a přesvědčit spotřebitele elektřiny o jeho důležitosti.
56
VPLYV VODNÉHO DIELA GABČÍKOVO
NA ŽIVOTNÉ PROSTREDIE
Doc. Ing. Emil Dvorský, CSc., Doc. Ing. Pavla
Hejtmánková, Ph.D., Katedra elektroenergetiky a ekologie,
Západočeská univerzita v Plzni
Ing. Vladimír Holčík,
Vodohospodárska výstavba, š.p., Bratislava
Kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie (KVET) je
jednou z nejperspektivnějších možností zvýšení účinnosti hospodaření s energetickými zdroji a omezení vlivu energetického hospodářství na životní prostředí. Článek se zabývá problematikou
vyššího uplatnění KVET v domácnostech, dosavadními překážkami brzdícími jejich nasazení a možnostmi jejich překonání.
Tento rok je to 30 rokov od podpisu Československo – maďarskej Zmluvy o spoločnej výstavbe a prevádzke Sústavy vodných diel Gabčíkovo – Nagymaros (SVD G-N). A tiež 15 rokov od
uvedenia VD Gabčíkovo do prevádzky. Tieto výročia iste môžu byť
dôvodom na bilancovanie, okrem iného aj vplyvov realizovaných
konštrukcií na životné prostredie.
2
3
Jméno .........................................................................................................................
Příjmení .....................................................................................................................
evidováno pod číslem
MK ČR E 17318
ISSN 1802-4599
Společnost ..................................................................................................................
Fotografie na titulní straně:
Letecký snímek elektrárny Tušimice 2
Autor fotografie: Ondřej Jungmann“
PSČ .............................................................................................................................
Veškerá autorská práva
k PRO-ENERGY magazínu
vykonává vydavatel.
Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části
je bez souhlasu vydavatele zakázáno.
Za obsah inzerce ručí zadavatel.
Za původnost a obsahovou stránku
příspěvků ručí autor.
Zasláním příspěvku autor uděluje
vydavateli souhlas vydat jej v tiskové
podobě jakož i v elektronické podobě,
zejména na na CD nebo na internetu.
E-mail .............................................................................................................
Adresa .........................................................................................................................
Telefon/fax .................................................................................................................
IČO/DIČ ..................................................................................................................
Datum .........................................................................................................................
Podpis .........................................................................................................................
Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné
STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2
Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784,
www.pro-energy.cz, [email protected]
5
E
L
E
K
T
R
O
E
N
E
R
G
E
T
I
K
A
Jak bude ČEZ
prodávat
elektřinu
na příští rok?
Rozhovor s Ing. Alanem Svobodou, MBA,
obchodním ředitelem ČEZ, a.s.
Letošní rok bude pro českou energetiku výjimečný. V polovině roku
vznikne Energetická burza Praha, jejíž ambicí je převzít hlavní část
obchodu s elektřinou na českém území. Politici, představitelé burzy
i sami obchodníci si od nové burzy slibují vyšší transparentnost. Jaké
jsou plány největšího hráče na českém trhu, energetické společnosti
ČEZ, jsem se zeptal jejího obchodního ředitele, Alana Svobody.
V jakých termínech bude tato elektřina prodávána?
Kvartál, Měsíc v rozlišení na dodávku pásmovou a ve špičce.
Jak český, tak celý středoevropský trh se
mění a přechází od kampaňového ke kontinuálnímu obchodování. Elektřinu tedy bude
možné nakupovat a prodávat každý den. Právě způsob kontraktace na rok 2008 prostřednictvím burzy přinese na český trh zcela novou možnost kdykoliv nakoupit nebo prodat
elektřinu pro všechny účastníky trhu a mnohem vyšší míru transparentnosti vývoje cen.
Naše společnost se zavázala k plnění funkce
tvůrce trhu tak, aby byla zajištěna maximální
likvidita na burze.
Bude ČEZ prodávat elektřinu i na jiných obchodních platformách (EEX, OKO,
ČMKBK...) nebo na základě bilaterálních
kontraktů?
Bude možné nakupovat roční kontrakty typu Duhová elektřina nebo se bude
jednat pouze o standardní produkty typu
base, peak, off-peak apod.?
Celý evropský trh s elektřinou směřuje
ke standardizaci produktů, a proto i pražská
burza zvolila obchodované produkty – Rok,
Jaký rozsah netto výroby elektřiny
ČEZ bude obchodován na burze?
Budeme usilovat o prodej co největšího
objemu vlastní vyrobené elektřiny prostřednictvím Pražské energetické burzy. Jedná se
minimálně o cca 20 TWh, kterou ČEZ dosud prodával v rámci prodejních kampaní
Duhové energie a aukce tzv. virtuální elektrárny. Stranou zůstane pouze elektřina pro
naše koncové zákazníky, kapacita pro poskytování podpůrných služeb a rezervní výkon
pro provoz našich zdrojů. Obchodovaný objem na burze očekáváme navíc mnohem vyšší, než bude výroba ze zdrojů v Čechách, neboť ČR je otevřena importům ze všech okolních zemí, ale také protože obchodní objem
na zahraničních burzách dokládá, že skutečně zobchodované elektřiny je mnohem
více, než činí objem fyzických dodávek. Kromě ČEZ bude na burze působit řada dalších
etablovaných obchodníků. Dosud projevený
zájem je veliký.
6
Nepředpokládáme přímé roční dodávky
na zahraniční trhy, chceme maximálně soustředit elektřinu vlastní výroby na Energetickou burzu Praha. Mimo pražskou burzu budeme obchodovat jen tak jako ostatní obchodníci bez vlastní výroby.
Jakým způsobem bude nakupovat
ČEZ Prodej?
Skupina ČEZ dodává elektřinu svým zákazníkům výhradně prostřednictvím společnosti ČEZ Prodej. Tato společnost není vybavena pro pořizování elektřiny na trhu. Soustředí se na prodej a služby koncovým zákazníkům. ČEZ Prodej by ani teoreticky na
M A G A Z Í N
trhu nemohla nakupovat, protože by se dostala do konfliktu zájmů s ČEZ, a. s., tedy výrobcem elektřiny, který na trh dodává významný objem vlastní elektřiny. Obchody v rámci
Skupiny ČEZ, pokud by byly prostřednictvím
burzy, by mohly cenu na trh významně ovlivnit. Taková situace by nevedla k transparentní
a nezávislé cenotvorbě. Proto elektřina dodaná
vlastním zákazníkům bude zobchodována ve
vazbě na Energetickou burzu Praha nepřímo,
tj. nevstoupí do burzovních objemů, ale předací cena bude plně určena výslednou cenou
burzy tak, aby ČEZ Prodej měl naprosto stejné
podmínky jako ostatní prodejci elektřiny na
trhu koncových zákazníků.
Co se stane, pokud se burzu s elektřinou při BCPP nepodaří včas rozeběhnout?
Máme připravenu záložní variantu, kterou
bychom uplatnili v případě zpoždění nebo
nízké počáteční likvidity na pražské burze.
V takových případech bychom toto období
překlenuli sérii velkoobchodních aukcí na
standardizované produkty.
Co se stane, pokud na burze nebude
dostatek poptávky po elektřině - může ta-
kový stav nastat?
Pražská energetická burza je nový projekt,
který se rozjíždí, a proto je nutné počítat i s riziky. K rozjezdu této platformy však přispěje
i vzrůstající poptávka po elektřině v celém regionu všeobecně. Navíc komfort obchodování
na burze bude výrazně vyšší než mimo burzu,
takže není důvod, proč by výrobci i obchodníci měli se vstupem na burzu otálet.
Očekává ČEZ, že budou na energetické burze při BCPP i jiní market makeři
nebo bude tvořit cenu pouze ČEZ?
Jsem přesvědčen, že tvůrců trhu bude více.
Svůj zájem a připravenost stát se tvůrcem trhu,
deklarovali podle mých informací organizátorům burzy i další významní obchodníci v regionu. Krom toho, funkce tvůrce trhu nespočívá
v tvorbě ceny, ale v závazku v každý okamžik
vyrovnávat nabídku a poptávku. Cenu v každém případě tvoří trh na základě externích faktorů, jako je cena paliv, stav výrobních zdrojů
nebo úroveň spotřeby např. podle počasí.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor připravil
Ing. Martin Havel, šéfredaktor
O DOTAZOVANÉM
Ing. ALAN SVOBODA je ředitelem divize
obchod a je zodpovědný za oblast obchodu
a rozvoje v rámci Skupiny ČEZ. Zároveň
působí v dozorčích radách ČEZ Prodej,
ČEZ Zákaznické služby a ČEZ Data. Do
2004 byl partnerem McKinsey&Company,
mezinárodní poradenské firmy pro vrcholový
management, kde se zaměřoval především
na oblast energetiky, plynárenství, výroby
a petrochemie. Pracoval v kancelářích v Praze,
Londýně, Amsterodamu, Düsseldorfu, Lisabonu
a Madridu, V letech 1998-99 byl finančním
ředitelem a místopředsedou představenstva
v Západočeské energetice, a.s. Dříve
pracoval pro Merrill Lynch v USA. Je členem
předsednictva evropských sdružení Eurelectric
a Foratum a je místopředsedou národního
komitétu WEC. Vystudoval MBA a ekonomii
v USA, inženýrský obor na Univerzitě v Plzni a je
Chartered Financial Analyst (CFA).
Kontakt na dotazovaného:
[email protected]
7
E
L
E
K
T
R
O
Obchodování
na krátkodobém
trhu s elektřinou
organizovaném
Operátorem trhu
s elektřinou
Rozhovor s Ing. Pavlem Maxou,
manažerem pro organizovaný obchod
a řízení rizik, OTE
Pane Maxo, řekněte mi na úvod, kdy
OKO vzniklo a co bylo hlavní příčinou jeho
vzniku?
OKO započalo svoji činnost tak jako celý
Operátor trhu s elektřinou (OTE) dne 1.1.
2002. V době svého vzniku se tato zkratka
pro Organizované krátkodobé obchodování vžila i jako název pro tento nově vzniklý
trh. Dnes bychom spíše hovořili o Denním
trhu, který je jednou z částí Organizovaného
krátkodobého trhu s elektřinou (po legislativním přejmenování) a jehož druhou část
tvoří od 1. 1. 2004 Vnitrodenní trh. Hlavním důvodem vzniku a existence Denního
trhu byla snaha nabídnout mladému a liberalizujícímu se trhu novou jednotnou obchodní platformu umožňující anonymně
obchodovat s elektřinou na denní bázi a zároveň tak i umožnit snížení velikosti své odchylky subjektům zúčtování – účastníkům
tohoto trhu.
Zároveň je nutné si uvědomit, že organizace krátkodobého trhu s elektřinou je jednou z mnoha činností, kterou OTE vykonává
a mezi něž patří například zúčtování odchylek elektřiny v ČR nebo provozování národního rejstříku obchodování s povolenkami na
emise skleníkových plynů.
E
N
E
R
G
E
T
8
K
A
Burza s elektřinou (Denní trh s elektřinou) organizovaná Operátorem
trhu s elektřinou, a.s. je ustanovena zákonem č. 458/2000 Sb.
(energetický zákon). Organizované krátkodobé obchodování (OKO)
soupeří s několika dalšími středoevropskými burzovními platformami
o přízeň účastníků trhu. Na zaměření, smysl fungování a orientaci
OKO a výhled do budoucna jsem se zeptal Ing. Pavla Maxy, manažera
pro organizovaný obchod a řízení rizik ze společnosti Operátor trhu
s elektřinou.
Obrázek 1: Křivka nabídky a poptávky v obecné podobě
získání statutu subjektu zúčtování, tj. převzetí
odpovědnosti za odchylku z obchodu s elektřinou, zaregistrování společnosti a osob
s přístupem k Informačnímu systému OTE,
uzavření smlouvy s OTE, splnění podmínek
finančního zajištění obchodů a zapojení se
Jaká je vlastnická struktura Operátora trhu s elektřinou?
Naše akciová společnost má v současné době jediného akcionáře, kterým je stát
- Česká republika. Práva akcionáře ve společnosti vykonává jménem státu věcně příslušný státní orgán, kterým je v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Kdo může být účastníkem Denního
trhu? Existují nějaké speciální podmínky
vstupu? Kdo může na Denním trhu obchodovat?
Účastníkem Denního trhu se může stát
každá společnost disponující licencí na obchod s elektřinou od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a splňující podmínky pro
I
Obrázek 2: Křivka sesouhlasení nabídky a poptávky
do způsobu finančního vypořádání. Jedná se
o standardní postup registrace nového účastníka, tak jako tomu je běžné i v ostatních zemích.
Co se dá prostřednictvím Denního
M A G A Z Í N
Vývoj cen EEX a DT (OKO) v období 1.1.- 31.3. 2007
zdroj dat: www.eex.de, www.ote-cr.cz
9000
8000
7000
6000
5000
CENA OKO
CENA EEX
4000
3000
2000
1000
Obrázek 3: Vývoj cen EEX a DT (OKO) v období 1. 1.- 31. 3. 2007
trhu nakupovat a v jakých časových horizontech?
Denní trh je koncipován klasickým způsobem Day Ahead Marketu s každodenním
provozem (7 dní v týdnu), kdy je možné obchodovat elektřinu na 24 hodin následujícího
dne. Obchodní pokyny – nabídky i poptávky
elektrické energie – je možné zadávat nejpozději do 11:30 dne předcházejícího dni dodávky
(den D-1). Jednotlivé obchodní pokyny je navíc
možné ještě modifikovat například ve smyslu
dělitelnosti poptávané/nabízené elektřiny nebo
postupné změny množství poptávané/nabízené elektřiny v závislosti na změně ceny.
Výsledky obchodů jsou pak známy a oznámeny účastníkům o několik minut později
tak, aby na jejich základě měli ještě možnost
účasti na denním trhu na lipské EEX před
uzavřením obchodování. Jinak s výsledky obchodování (včetně křivek nabídky a poptávky; příklad viz obrázek č. 1 a 2) se může seznámit každý prostřednictvím webové stránky OTE (www.ote-cr.cz).
Možnosti Denního trhu pak ještě dále
rozšiřuje Vnitrodenní trh, který umožňuje
účastníkům obchodovat dokonce až do doby
2 hodiny před hodinou dodávky a je zahajován každý den v 16:00 hod.
Jakým způsobem se tvoří ceny a cenové indikátory?
Ceny na Denním trhu vznikají na základě protnutí křivek podaných nabídek na pro-
dej a poptávek na nákup elektřiny pro každou
z 24 hodin obchodního dne. V místě jejich
protnutí dojde ke stanovení výsledné ceny
a to pro každou hodinu nezávisle.
Co se týče dosahovaných cen na Denním trhu, můžeme konstatovat takřka shodnou cenovou úroveň, jaká je dosahována na
zřejmě nejvyužívanější burze v regionu – EEX
v Lipsku (viz obrázek č. 3). Z uvedeného tak
můžeme usuzovat, že úroveň cen dosahovaných na Denním trhu je schopná poskytnout
reálnou informaci o ceně elektřiny na tomto
trhu, a umožňuje mu tak plnit roli základního
kamene pro rozvoj dalších obchodních produktů na trhu s elektřinou.
Jak velké obchody jsou v současné
době přes OKO realizovány a jaký rozsah
očekáváte, že se budou realizovat prostřednictvím Vaší burzy do budoucna?
Za rok 2006 bylo na Denním trhu zobchodováno 606 763 MWh elektřiny, což je o polovinu více než v roce 2005 a oproti roku 2004
to znamená nárůst více než dvojnásobný. Jak
je patrné, obchodované množství je každým
rokem větší, což vnímáme jako signál zájmu
a zároveň i praktické potřeby tohoto trhu, která ještě vzrůstá ve chvílích, kdy se skutečnost
v oblasti dodávky/odběru elektřiny dostává do
rozporu s plánem (např. vlivem výrazné změny počasí) a Denní trh představuje účinnou
možnost úprav velikosti vznikající odchylky.
Co se týče podílu zobchodovaného množ-
30.03.07
28.03.07
26.03.07
24.03.07
22.03.07
20.03.07
18.03.07
16.03.07
14.03.07
12.03.07
10.03.07
08.03.07
06.03.07
04.03.07
02.03.07
28.02.07
26.02.07
24.02.07
22.02.07
20.02.07
18.02.07
16.02.07
14.02.07
12.02.07
10.02.07
08.02.07
06.02.07
04.02.07
02.02.07
31.01.07
29.01.07
27.01.07
25.01.07
23.01.07
21.01.07
19.01.07
17.01.07
15.01.07
13.01.07
11.01.07
09.01.07
07.01.07
05.01.07
03.01.07
01.01.07
0
Zdroj: www.eex.de, www.ote-cr.cz
ství na Denním trhu na celkovém zobchodovaném množství, které tvoří necelé jedno
procento, lze konstatovat, že poměrně věrně
odráží způsob obchodování na českém trhu,
kdy nejvíce preferované jsou dlouhodobě
dvoustranné smlouvy mezi účastníky a operace na Denním trhu jsou spíše výsadou zahraničních obchodníků, nebo společností se
zkušenostmi s podobnými obchody ze zahraničí, včetně našeho největšího výrobce.
Jaké máte strategické záměry v obchodování s elektřinou prostřednictvím
Denního trhu?
Dalo by se říci, že naším primárním zájmem je zvýšení obchodovaného množství na
Denním trhu, ale na druhé straně je nutné si
uvědomit, že Denní trh je v České republice
naprosto dobrovolným trhem a je tak zcela odkázán na vložené nabídky a poptávky účastníků trhu. Nebylo by těžké si představit povinnost
legislativně určenou výrobcům nabízet část,
nebo veškerou produkci prostřednictvím Denního trhu tak, jak je v některých zemích známé,
nebo osobou společného akcionáře – státu, zajistit dostatečnou likviditu prostřednictvím tuzemského majoritního výrobce například formou Market Makera jako tvůrce trhu.
Taková pomoc by byla velmi užitečná a zajistila by zvýšení obchodovaného množství
elektřiny, což by umožnilo uspokojení současného převisu poptávky po elektřině nad
její nabídkou. Otázkou pak zůstává, nakolik
9
E
L
E
K
T
R
O
by se ještě dalo hovořit o dobrovolném trhu.
Představitelná a ve světě využitá je i možnost
umísťování aktuálně splatných termínových
obchodů (např. forwardy nebo futures s fyzickou dodávkou) na Denní trh s dorovnáním výsledné prodejní/nákupní ceny.
Další možností za současného stavu je varianta pracovně nazývaná „Druhá šance“,
která by umožnila po řádném sesouhlasení
Denního trhu dodatečné zobchodování nabídek/poptávek, které se odlišovaly od dosažené marginální ceny třeba jen o několik Kč
a přitom by účastník byl ochotný akceptovat
i současně dosaženou marginální cenu.
Do budoucna lze jistě i očekávat další vývoj ve smyslu propojování jednotlivých regionálních trhů (tak jako např. Nordpool nebo
Belpex), kde se nabízí dobrá možnost propojení se slovenským trhem, který je k českému
připojen výborně i technicky.
Všechny tyto možnosti ovšem výrazně závisí na zájmu účastníků trhu (podobné rozvojové záměry již byly v minulosti účastníky trhu odmítnuty), rozvojovém zájmu akcionáře a v posledním případě také na aktuálním stavu možností přeshraničního obchodování.
Jste nějakým způsobem napojeni/spolupracujete s jiným burzovním portálem?
Pokud ano, tak jak?
Z povahy hlavní činnosti OTE, kterou je
zúčtování a vypořádání odchylek všech subjektů zúčtování, kteří jsou zároveň účastníky
trhu s elektřinou v České republice a všech
jejich obchodů, je minimálně povinností
všech burz obchodujících s elektřinou, ať již
se jedná o Českomoravskou komoditní burzu Kladno (ČMKBK) nebo nově vznikající
Energetickou burzu při Burze cenných papírů Praha, předávat výsledky obchodování
vstupujících jako fyzická dodávka Operátorovi trhu s elektřinou. Minimem je tedy předávání údajů elektronickou cestou, pro které
je podmínkou registrace burzy u OTE a plnění vzájemných povinností pro zajištění bezchybného provozu.
Jinak je OTE také členem sdružení evropských burz – EuroPex, kde jsou zastoupeny všechny evropské energetické burzy. Aktuální je v současné době spolupráce s Burzou cenných papíru Praha na projektu vznikající Energetické burzy.
Jakou vnímáte konkurenci ohledně
burzovních obchodů?
Pokud se budeme dívat na okolní státy,
dalo by se říci, že díky nutnosti splnit případné podmínky přeshraničního obchodu
jsou energetické burzy (s výjimkou těch, kde
došlo k politické dohodě o společném fungování trhů) stále víceméně národní záležitostí,
která je závislá na velikosti a struktuře dané-
10
E
N
E
R
G
E
T
I
K
A
Obrázek 4: Příklad zadání prodeje elektřiny na Denním trhu v informačním systému OTE
ho trhu. Co se týče našeho národního trhu,
tak v současnosti se zatím nedá hovořit o přímé konkurenci, neboť jak ČMKBK, tak nová
Energetická burza využívají či plánují využití
dlouhodobějších produktů, než nabízí Denní
trh. Naopak se zde otvírá např. další možnost
umístění produktů zobchodovaných na burze prostřednictvím Denního trhu, nehledě na
možnost pro burzu právě zde dokoupit či prodat elektřinu z možného nesplněného závazku účastníka burzy. Zaplňujeme tak prostor
trhu s elektřinou standardním způsobem, tj.
od Denního trhu (spot) přes rozvíjející se trh
derivátů s fyzickou dodávkou a do budoucna
směrem k derivátům finančním.
Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům?
Denní trh vznikl jako podpůrný nástroj
procesu liberalizace trhu s elektřinou s cílem
vytvoření nového obchodního místa, nabízejícího možnost anonymního nákupu/prodeje
elektřiny, včetně finančního vypořádání nezávislou centrální protistranou – Operátorem
trhu s elektřinou. Tuto svoji funkci plní již od
roku 2002 a to se vzrůstajícím obchodovaným objemem.
Velkým přínosem tohoto trhu je transparentní tvorba cen na tržním principu, tedy sesouhlasením křivek nabídky a poptávky a dále i příslušností k mechanismu zúčtování odchylek, která umožňuje subjektům zúčtování
upravit svou obchodní pozici a snížit tak možnost případné odchylky včetně sdílení společných řešení v oblasti komunikace s OTE, řízení rizik i finančního vypořádání.
Denní trh je možné vnímat jako regulérní
obchodní příležitost pro všechny jeho účast-
níky, v současnosti (hlavně díky trvalému
převisu poptávky nad nabídkou) zvláště pro
výrobce, kteří dostávají do ruky možnost zrealizování krátkodobého prodeje elektřiny ze
svých volných kapacit a to za zahraniční ceny
na tuzemském trhu.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor připravil
Ing. Martin Havel, šéfredaktor
O DOTAZOVANÉM
Ing. Pavel Maxa je v současné době
manažerem pro organizovaný obchod
a řízení rizik ve společnosti Operátor trhu
s elektřinou, a.s. (OTE). Ve společnosti pracuje
od jejího vzniku v roce 2001, kdy se z pozice
specialisty řízení rizik a finančních toků
podílel na vytvoření způsobu finančního
vypořádání a řízení finančních rizik spojených
s vypořádáním odchylek a obchodem
s elektřinou organizovaným Operátorem
trhu s elektřinou. Pavel Maxa má ukončené
bakalářské a inženýrské studium na
Vysoké škole ekonomické v Praze, fakultě
národohospodářské s hlavní specializací
hospodářská politika. Během studia začal
s praxí v oblasti obchodu a zakázkové
výroby produktů pro elektroenergetiku,
kde pokračoval i po ukončení studia až do
svého nástupu do společnosti Operátor trhu
s elektřinou, a.s.
Kontakt na dotazovaného:
[email protected]
2. roãník odborné konference
www.bids.cz
M A G A Z Í N
26. ãervna 2007 (úter˘), hotel Novotel, Katefiinská 38, Praha 2
...komplexní obnova Elektrárny Tu‰imice se naplno rozjede 2. ãervna a potrvá do roku 2010. Celá akce si vyÏádá investici v fiádu 25 miliard korun.
Obnova uheln˘ch elektráren Skupiny âEZ si vyÏádá investice pfiesahující 100 miliard korun. (tisková zpráva âEZ, a. s.)..."Já fandím jádru. Domnívám
se, Ïe to je jedin˘ energetick˘ zdroj, kter˘ mÛÏe vyfie‰it potfieby souãasného svûta." (M. ¤íman na Rádiu Impuls)...podle MAAE ve svûtû k souãasn˘m
440 jadern˘m reaktorÛm bûhem patnácti let pfiibude skoro 170. Jenom âína jich plánuje 40. (Hospodáfiské noviny)
Moderující:
Registrace: 8.30
Jazyk konference: âJ, AJ (simultánnû tlumoãeno)
PROGRAM:
9.00
posílení pfienosov˘ch sítí, dlouhodob˘ investiãní plán âEPS, a. s.
Miroslav Vrba, v˘konn˘ fieditel a ãlen pfiedstavenstva, âEPS, a. s.
9.30
dal‰í perspektivy rozvoje v˘roby elektrické energie v âR (potenciálnû i
Polsko, Slovensko, Maìarsko)
Jifií Feist*, fieditel úseku rozvoj, âEZ, a. s.
David Onderek, âEZ, a. s.
10.30
aktuální informace o komplexní obnovû elektrárny Tu‰imice, plus
pfiipravované projekty (KO EPR, nov˘ zdroj v Ledvicích a Poãeradech)
Václav Matys, âEZ, a. s.
11.00
Slovensko: plány v˘stavby (Mochovce III, IV, roz‰ífiení Jaslovsk˘ch Bohunic,
vûtrn˘ park, hydropotenciál)
zástupce, Slovenské elektrárne, a. s. (ENEL)*
zástupce, Ministerstvo hospodárstva SR*
11.30
investiãní plány nezávisl˘ch v˘robcÛ (Panelová diskuse)
Miloslav Decker, fieditel pro techniku, International Power Opatovice, a. s.
Petr Jeník, generální fieditel, United Energy, a. s.
Petr Karafiát, Atel
* v jednání
12.30 Spoleãn˘ obûd
13.30
co umí nabídnout strojírenské firmy (BAT - Best Available Technics,
úãinnost kotlÛ, ...)
Petr Gregor, generální fieditel, MOSTRO a. s.
zástupci strojírensk˘ch firem (·koda Praha, Vítkovice, ZVVZ)
14.30 Clean Coal Technologie
MoÏnosti nasazení a uplatnûní pokroãil˘ch technologií energetického
vyuÏití uhlí v ãeské energetice
pfiedstavení projektu CCTPROM (Clean Coal Technologies
Promotion) a dÛvodÛ pro jeho implementaci v âeské republice
Bohuslav Málek, SEVEn
v˘sledky R&D podporovaného Evropskou unií pro zlep‰ení emisních
a energetick˘ch charakteristik elektrárensk˘ch zafiízení na spalování uhlí
Andrew Minchener, IEA Clean Coal Centre
pfiedstavení jednoho ãi více konkrétních projektÛ elektráren
s v˘znamnû lep‰ími energetick˘mi a emisními parametry
zástupce, RWE Power (Germany)*
Perspektivy konceptu “Zero Emission Power Plant”
Ale‰ Laciok, âEZ, a. s.
“Organizováno ve spolupráci se SEVEn, o.p.s., a IEA Clean Coal Centre za
podpory Evropské komise v rámci projektu CCTPROM”
17.00 Závûr konference, pozvání na sklenku vína
Organizators:
B.I.D. services s.r.o., Milíãova 20, 130 00 Praha 3, âeská republika
Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz
11
E
L
E
K
T
R
O
Praha bude mít
novou burzu
s elektřinou
Rozhovor s Ing. Davidem Kučerou,
MBA, generálním sekretářem
Energetické burzy Praha
Pane Kučero, řekněte mi na úvod, kdy
burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vznikla a co bylo hlavní příčinou
jejího vzniku?
Energetická Burza Praha byla založena 8.
ledna 2007 a do obchodního rejstříku byla
zapsána dne 5. března 2007, čemuž předcházelo získání nezbytné licence od Ministerstva
průmyslu a obchodu.
Jaká je vlastnická struktura burzy?
Zakladateli jsou Burza cenných papírů
Praha, a.s., společnost UNIVYC, a.s. a společnost Centrální depozitář, a.s., každý z nich
složil vklad ve výši 20 milionů Kč. Společnost
UNIVYC a Centrální depozitář jsou dceřiné společnosti Burzy cenných papírů Praha.
UNIVYC bude zajišťovat vypořádání obchodů realizovaných na energetické burze, Centrální depozitář bude plnit funkci centrální
protistrany.
Existují nějaké speciální podmínky
vstupu? Kdo může na burze obchodovat?
Naší snahou je, aby vstup na burzu byl administrativně co nejjednodušší, avšak při zachování zásad minimalizujících rizika spojená
s obchodováním s elektřinou. Vzhledem k tomu, že předmětem obchodování budou futures s fyzickým dodáním elektřiny, je základní
nezbytnou podmínkou licence od Energetického regulačního úřadu. Další povinností je
pak nutnost být subjektem zúčtování u Operátora trhu s elektřinou a samozřejmě podpis příslušné smluvní dokumentace s burzou
a bankami zajišťujícími vypořádání.
Co se dá prostřednictvím burzy nakupovat a v jakých časových horizontech?
Na burze se bude obchodovat pouze se
standardizovanými produkty, dodávanými
v základním zatížení a ve špičce. Od začátku
obchodování, který plánujeme v první polovině července letošního roku, to budou kontrakty s termínem dodání v roce 2008, po 1.
lednu 2008 bychom chtěli nabídku rozšířit
o produkty s termínem dodání v letech 2009
a 2010.
Produkty budou z časového hlediska rozděleny na měsíční, kvartální a roční dodávky,
tzn. bude se obchodovat se závazkem dodat
či odebrat elektřinu po definovanou část ka-
12
E
N
E
R
G
E
T
I
K
A
Burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vzniká v době,
kdy je již na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu několik
významných obchodních platforem. Na zaměření, smysl fungování,
orientaci a výhled do budoucna nově vznikající burzy s elektřinou
jsem se zeptal Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické
burzy Praha.
lendářního roku.
O konečné struktuře produktů rozhodnou
sami účastníci trhu prostřednictvím svých zástupců v burzovním výboru pro obchodování.
Nechceme vytvářet platformu, kde bude teoreticky možné obchodovat se stovkami produktů, z nichž většina bude nelikvidní. Naše
strategie je zaměřena opačným směrem, rádi
bychom nejdříve dosáhli dostatečné úrovně
obchodování u menšího portfolia produktů,
než přistoupíme k jeho rozšíření.
Jakým způsobem se tvoří ceny a cenové indikátory?
Cenotvorba bude vycházet ze stávajících
zvyklostí na trhu s elektřinou. Nejrozšíře-
nějším způsobem obchodování je prostřednictvím systému zadávání objednávek, tento
způsob bude používat Energetická burza Praha. Náš obchodní systém umožňuje také používat aukční mechanismus či obchodování
na bázi kotací, avšak použití těchto způsobů
obchodování vidím z dnešního hlediska jako
nepravděpodobné. Obchodování bude probíhat v kontinuálním režimu.
Usilujeme o získání alespoň tří tvůrců
trhu, protože jejich přítomnost považujeme
za podstatnou pro dosažení rozumné likvidity obchodování. Na základě prvních, byť
nezávazných, příslibů se zdá, že tohoto cíle
dosáhneme. Tvůrci trhu budou mít nadstan-
M A G A Z Í N
Profil PRO-ENERGY magazínu
dardní cenové i jiné podmínky oproti ostatním účastníkům trhu, avšak také poměrně
striktní povinnosti týkající se právě jejich
funkce tvůrce trhu.
Jaké máte strategické záměry v obchodování s elektřinou přes Vaši burzu?
Rádi bychom dosáhli situace, kdy Energetická burza Praha bude nejvýznamnější obchodní platformou pro obchody s elektrickou energií v České republice. Naším primárním cílem je vybudovat likvidní platformu pro futures s fyzickým dodáním, poté
ve spolupráci s Operátorem trhu s elektřinou
(OTE) zlepšit stávající spotový trh a následně doplnit portfolio produktů o produkty s finančním vypořádáním. Chtěli bychom, aby
český trh s elektřinou vykazoval podobnou
likviditu, jakou dnes vykazuje německý trh,
a aby všechny subjekty měly možnost se za
rovnocenných a pokud možno co nejsnáze
dosažitelných podmínek účastnit obchodování s elektřinou.
Jak velké obchody očekáváte, že se budou realizovat prostřednictvím Vaší burzy?
ČEZ nedávno učinil prohlášení, že hodlá prostřednictvím Energetické burzy Praha
obchodovat veškerou volnou kapacitu. Budeli toto akceptováno také ostatními účastníky
obchodování, mohl by objem obchodů činit
v letošním roce 15 TWh a v roce 2008 převýšit 20 TWh.
Jste nějakým způsobem napojeni/spolupracujete s jiným burzovním portálem?
Pokud ano, tak jak?
V současné době nejsme napojeni a ani
nespolupracujeme s žádným jiným burzovním portálem.
Jakou vnímáte konkurenci ohledně
burzovních obchodů?
Systém námi připravovaného obchodování s následným vypořádáním obchodů nemá
v ČR obdoby - podporuje zvýšení likvidity,
cenotvorby a poskytuje maximální ochranu proti rizikům při vypořádání transakcí.
Alternativu představují klasické bilaterální
smlouvy uzavřené přímo či prostřednictvím
brokerských platforem. Tyto dva způsoby obchodování budou nadále existovat paralelně,
každý má určité výhody a nevýhody.
Co byste chtěl sdělit na závěr našim
čtenářům?
Zahájením obchodování na Energetické burze Praha dojde k významné změně na
trhu s elektřinou. Systém tvorby cen se změní
od ročních aukcí k jejich kontinuálnímu vývoji a to ne pouze na jeden rok nýbrž na tři
roky dopředu. Toto by mělo přinést určitou
cenovou stabilizaci, usnadnit cenová očekávání a eliminovat cenové šoky, kterých jsme
byli svědky v minulosti. Dodavatelé elektřiny by měli být schopni poskytnout zákazníkům dlouhodobější kontrakty s pevnou cenou a zákazníci budou mít informace o aktuální situaci na trhu, na základě kterých budou moci činit svá rozhodnutí při výběru dodavatele elektřiny.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor připravil
Ing. Martin Havel, šéfredaktor
O DOTAZOVANÉM
Ing. DAVID KUČERA byl jmenován na post
generálního sekretáře Energetické burzy Praha
letos na jaře. S obchodováním s elektřinou má
dlouholeté zkušenosti, které získal na postu
finančního ředitele a člena představenstva
švýcarské společnosti Atel Energy AG (původně
Entrade AG), kde pracoval od května 2000,
tj. prakticky od založení této společnosti.
Před nástupem do Entrade/Atel Energy AG
pracoval ve společnosti Patria Finance, a.s.
v oddělení Corporate Finance. David Kučera je
absolventem ČVUT – fakulty elektrotechnické
a Clemson University v USA, odkud si odnesl
titul MBA.
Kontakt na dotazovaného: [email protected]
ZAMĚŘENÍ
PRO-ENERGY magazín je populárně
technický čtvrtletník, ve kterém čtenáři
mohou získat informace o trendech
a perspektivách na českém a slovenském
energetickém trhu. Magazín se
nespecializuje pouze na jeden obor
energetiky, ale přináší informace o dění
v elektroenergetice, plynárenství,
teplárenství, hospodaření s energií,
ekologii, obnovitelných zdrojích energie,
primárních zdrojích energie a palivech
a ostatních tématech souvisejících
s energetikou.
Hlavním posláním magazínu je
komentovat (analyzovat) významné
události na energetických trzích v České
republice a na Slovensku, tedy magazín
nebude z důvodu čtvrtletní periodicity
přinášet aktuality o dění na trhu, ale
v případě důležitosti tématu bude věnován
prostor pro komentář takových událostí.
Magazín je mediálním partnerem řady
významných konferencí v ČR
a na Slovensku.
Pro čtení článků z výše popisovaných
oblastí by neměla být zapotřebí podrobná
znalost oboru, o kterém článek pojednává.
Články vyjadřují názory autorů a snahou
magazínu bude přinášet i navzájem
protichůdné názory.
KDO JSOU NAŠI ČTENÁŘI
Magazín je určen střednímu managementu
a technickým pracovníkům
• výrobců, přepravců a distributorů všech
forem energie,
• obchodních společností v energetice,
• ve státní správě a územní samosprávě,
• ve výrobních podnicích, které jsou
významnými odběrateli energie,
• dodavatelů technologií a služeb pro
energetiku
• v poradenských firmách,
• významných bank,
• vysokých škol a knihoven,
• ve společnostech zabývajících se
výzkumem a vývojem,
• a v dalších společnostech.
Magazínu vychází v nákladu 2000 ks.
KDE ZÍSKAT DALŠÍ INFORMACE
Podrobnosti a další informace lze nalézt na
internetové stránce magazínu
www.pro-energy.cz.
13
E
L
E
K
T
R
O
E
Energetická
burza ČMKBK
ladí systém podle
potřeb trhu
N
E
R
G
E
T
K
A
Trh s elektřinou na Českomoravské komoditní burze Kladno
(ČMKBK) existuje od roku 2003 a od té doby na něm byly realizovány
a registrovány miliardové objemy obchodů. Na zaměření, smysl
fungování, orientaci Energetické burzy a výhled do budoucna jsem se
zeptal ing. Rostislava Dubského, generálního sekretáře ČMKBK.
Rozhovor s Ing. Rostislavem Dubským,
generálním sekretářem Českomoravské
komoditní burzy Kladno
Pane Dubský, řekněte mi na úvod,
za jakých okolností burza s elektřinou při
Českomoravské komoditní burze Kladno vznikla a co bylo hlavní příčinou jejího
vzniku?
V roce 2002 udělilo Ministerstvo průmyslu
a obchodu (MPO) po dvouleté anabázi burze
státní povolení pro obchodování s elektřinou
a ještě téhož roku jsme spustili burzovní obchodní informační systém (BOIS). V našich
pravidlech obchodování byl pro tento trh přijat obchodní název Energetická burza (EB).
A proč EB vznikla? Komoditní burza je ze
zákona institucí zřizovanou pro organizování trhu s komoditami. Základním atributem
burzovního trhu je jeho transparentnost a cenotvornost, což lze označit za hlavní důvod
vzniku Energetické burzy jako samostatné
sekce ČMKBK.
Jak se dařilo tyto cíle naplňovat?
Registrované obchody se silovou elektřinou začaly na tisícovkách megawathodin
ročně. V roce 2004 registrovala burza prodej
539 196 MWh za 498 miliónů korun, o rok
později 376 680 MWh za 392 miliónů Kč
a v loňském roce už 7 550 080 MWh za 9,317
miliardy korun (včetně aukcí ČEZ). Z pohledu ČMKBK je samozřejmě škoda, že obchodování na burze nedostalo již dříve takovou podporu od MPO, zřejmě kvůli obavám
z vývozu a nekontrolovatelného růstu cen při
umístění elektřiny z produkce ČEZ na otevřený burzovní trh.
Promítlo se nějak obchodování s elektřinou do vlastnické struktury burzy?
Jistě. Komoditní burza je ze zákona zřizována na principu členství. V současnosti má
ČMKBK 20 členů, z nichž 14 jsou obchodní subjekty a zbývající zastupují stát a státní
organizace. Mezi obchodními subjekty a de
facto vlastníky figurují mimo jiné ČEZ, a.s.,
ČEZ Prodej, s.r.o., Dalkia Česká republika,
a.s., E.ON Energie, a.s., International Power
Opatovice, a.s., MORAVIA ENERGO, a.s. či
Pražská energetika, a.s.
Kdo může na burze obchodovat?
Na Energetickou burzu mají přístup všichni účastníci trhu s elektřinou, kteří jsou subjektem zúčtování. Pokud jsou tyto subjekty
zároveň členy burzy, není s tím problém, obchodují zde přímo, respektive prostřednictvím svých proškolených makléřů. Nečlenům
burzy stávající legislativní úprava přímý přístup k obchodování na burze neumožňuje.
Ale dnes jsme již vyřešili i problém přístupu
obchodníků přímo z počítače nečlenů burzy
do obchodního systému.
Makléřů máme vyškolených více než 50
a zaškolení dalších není dnes problém. Před
čtyřmi roky, kdy liberalizovaný trh s elektřinou
vznikal a obchodování na burze bylo pro všechny účastníky zcela nové, bylo školení poměrně
náročné, ale dnes by to bylo už zbytečné.
[
Kdo může být účastníkem burzy?
Existují nějaké speciální podmínky vstupu?
14
I
Co se dá prostřednictvím burzy nakupovat a v jakých časových horizontech?
ČMKBK vlastní oprávnění k obchodování
běžných průmyslových komodit, kam spadají veškeré nerostné suroviny (kovy, uhlí, plyn,
ropa atd.), produkty vzniklé jejich zpracováním (feroslitiny, konstrukční a obalové materiály, výrobky chemického průmyslu atd.),
dále elektřina, dříví a navazující dřevní komodity (např. štěpka) či produkty živočišné
a rostlinné výroby (např. biomasa).
U elektřiny se cítíme primárně jako subjekt českého trhu s elektřinou, čemuž je přizpůsobena i skladba energetických produktů.
Na Energetické burze lze tradičně obchodovat deriváty s fyzickým vypořádáním, konkrétně produkty typu rok, měsíc a týden, a to
jako baseload, peak a offpeak, přičemž lze
uzavřít obchod na špičku a mimošpičku nejen v evropském standardu, ale i v českém.
V obchodním systému EB lze uzavírat obchody s produkty, jejichž dodávka začíná až
dva roky po kontraktaci, takže na EB lze už
nyní nakoupit a prodat např. roční kontrakt
typu baseload na rok 2008 (označený Y08B7),
ale i na rok 2009 (Y09B7).
Jakým způsobem se tvoří ceny a cenové indikátory?
Podle burzovních pravidel se obchoduje
a cena tvoří buď elektronickou kotací v obchodním systému BOIS, anebo aukčním způsobem, příp. registrováním přímých obchodů uzavřených členy burzy nejčastěji na burzovním parketu.
Jaké máte strategické záměry v ob-
]
Energetická burza, trh organizovaný Českomoravskou komoditní
burzou Kladno, má za sebou čerstvou inovaci obchodního
systému. Předchozí systém fungoval s malými vylepšeními
čtyři roky. Potřeby trhu se ale vyvíjely a vyžádaly si upgrade
obchodního systému. Očekávané přínosy inovace shrnuje vedení
burzy do tří slov: modernizace – zjednodušení – přístupnost.
M A G A Z Í N
Obrázek 1: Elektronický obchodní systém Energetické burzy ČMKBK – demoverze části systému pro zadávání elektronických aukcí a vystavování závěrkových listů
chodování s elektřinou přes Vaši burzu?
V reakci na probíhající diskusi s účastníky
trhu ve druhé polovině loňského roku a počátkem roku letošního jsme v květnu provedli zásadní inovaci pravidel a obchodního systému. Těžiště změn spočívá především
v následujících oblastech. Pravidla obchodování jsme v jejich struktuře celkově sjednotili
a evidence nových účastníků obchodování je
nyní velmi jednoduchá.
Zrušili jsme systém garančních kaucí, takže účastníci obchodování nejsou zbytečně zatěžováni finančně a nakonec ani administrativně. Obchodování se nyní po uzavření závěrkového listu v burzovním obchodně informačním systému odehrává mezi účastníky
na bázi rámcové smlouvy EFET.
Rozšířili jsme dobu obchodování, takže nyní je možné obchodovat každý den od
pondělí do pátku ve čtyřech kotačních kolech
a dále prakticky v neomezeném množství navazujících aukcí.
Významně jsme snížili jak administrativní poplatky, tak především poplatky z uzavřených obchodů a jsme připraveni reagovat na
další vývoj na relevantním trhu.
V průběhu letošního roku hodláme doplnit naši sekci Energetická burza ještě o kontinuální obchodní systém, jak už jsem řekl,
doplnění trhu o tento typ obchodní platformy jsme si s účastníky trhu dohodli už
na přelomu roku a pokud bude jejich zájem trvat, můžeme ho spustit v krátké době.
Jak velké obchody jsou v současné
době přes Vaši burzu s elektřinou realizovány a jaký rozsah očekáváte, že se bude realizovat prostřednictvím vaší burzy do budoucna?
Lapidárně řečeno, nyní vyčkáváme na projevení zájmu na straně nabídky. Věříme, že
možnosti umístit na EB část své produkce využije i ČEZ. Dominantní producent elektřiny
veřejně deklaroval, že je připraven zobchodo-
vat významné objemy produkce přes burzu.
Pokud uvedená prohlášení myslí vážně, nebrání nic tomu, aby takové objemy umístil
už v červnu na Energetickou burzu ČMKBK.
Vzhledem k tomu, že je trh „hladový“, své
kupce by jistě našla nabídka elektřiny s dodáním jak v roce 2008, tak v roce 2009.
Předpokládáme, že naše nabídka osloví nejen obchodníky, ale např. i nezávislé výrobce, kteří mohou bez problémů realizovat
aukční prodej své produkce v transparentním
burzovním prostředí.
Jakou vnímáte konkurenci ohledně
burzovních obchodů?
Situace, kdy vzniká druhá energetická burza s deklarovanou podporou MPO, je pro nás
nová. Doporučení ministra obchodovat elektřinu přes komoditní burzu je obecně velmi
pozitivní signál trhu. Nevidím přitom ale důvod, proč by MPO mělo vůči nám postupovat
jinak a nepodpořit i naši burzu. Tím spíše, že
už máme za sebou čtyřleté zkušenosti z obchodování s elektřinou, k dispozici je funkční
obchodní systém a některé parametry našeho
obchodního schématu považujeme pro účastníky trhu za výhodné. Například nepočítáme
při vypořádání obchodů s burzou jako s protistranou, což může být pro řadu účastníků trhu
vzhledem k nutnosti zapojení bankovního sektoru omezující, komplikované nebo finančně
zatěžující. V zásadě ale zastáváme názor, že budovat a kultivovat energetický trh není otázkou
několik týdnů či měsíců. Je to proces na roky.
Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům?
Cílem změn v obchodním systému schválených v závěru loňského roku burzovním výborem Energetické burzy bylo zachycení zvyšujícího se zájmu účastníků trhu o burzovní
obchodování. Potvrdil se trend započatý při
zahájení našeho projektu před čtyřmi roky,
kdy byl nastartován postupný přechod od bilaterálních smluv k transparentním formám
(např. aukce ČEZ v roce 2006) s naším očekáváním postupného převedení obchodování
elektřiny na burzu.
Samozřejmě nás potěšila podpora burzovního obchodování vyslovená v závěru
loňského roku ze strany MPO, která se bohužel následně projevila jako jednostranná
podpora novému projektu burzy cenných
papírů.
Oslovili jsme MPO a očekáváme stejnou
podporu, jaká byla vytvořena novému projektu burzy cenných papírů. Stejně tak jsme
oslovili i ČEZ, který prezentuje úmysl umístit
na burze prakticky veškerou elektřinu (kromě dodávky pro ČEZ Prodej). Nevidíme důvod, proč by měl ČEZ čekat na rozjezd nového subjektu, už nyní může svou nabídku
umístil do inovovaného obchodního systému
Energetické burzy.
Možnost zahájit obchodování na EB samozřejmě deklarujeme i při našich probíhajících jednáních se všemi účastníky trhu s elektřinou.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor připravil
Ing. Martin Havel, šéfredaktor
O DOTAZOVANÉM
Ing. ROSTISLAV DUBSKÝ spojil začátek
profesní dráhy s kladenskou Poldi SONP,
kde v letech 1977 – 1986 působil na
různých úrovních řízení. Následně přešel
do společnosti Hutnictví železa, a.s., kde se
v rámci odborných útvarů spolupodílel na
rozvoji českého hutnictví. V roce 1996 se stal
ředitelem burzovních obchodů Českomoravské
komoditní burzy Kladno, od roku 1998 působí
ve funkci generálního sekretáře burzy.
Kontakt na dotazovaného
[email protected]
15
E
L
E
K
T
R
O
SPX – budúcnosť
obchodovania
s elektrinou na
Slovensku?
Rozhovor s Ing. Michalom Harachom,
konateľom spoločnosti SPX, s.r.o.
Pane Harachu, řekněte mi na úvod,
kdy burza SPX vznikla a co bylo hlavní příčinou jejího vzniku?
Ako iste čitatelia vedia, od 1. 1. 2004 sú
jednotliví účastníci trhu na Slovensku zodpovední za nimi spôsobené odchýlky. Za účelom znižovania odchýlok a platieb za spôsobené odchýlky si jednotliví účastníci trhu
potrebovali vymieňať informácie o skutočných a očakávaných odchýlkach. Na základe
týchto informácií sa jednotliví účastníci trhu
snažili vyrovnať nakúpené množstvo elektrickej energie s predpokladanou spotrebou.
Tieto obchody sa však zo začiatku diali iba
na základe dvojstranných kontaktov jednotlivých účastníkov trhu a obchodníkov s elektrinou. Trh nebol dostatočne transparentný
a likvidný a veľmi často nebolo možné dokúpiť potrebnú či odpredať prebytočnú elektrickú energiu. Energetický zákon neukladal
žiadnemu subjektu povinnosť založenia spoločnosti, ktorá by organizovala krátkodobý
obchod s elektrinou. Založenie takejto spoločnosti bolo teda na účastníkoch trhu, ktorí
potrebovali takúto obchodnú bázu a ktorí sú
aktívni pri obchodovaní. Záujmom účastníkov trhu, a to predovšetkým 3 distribučných
spoločností bolo vytvoriť internetový portál
na výmenu informácií, potrebných pre optimalizáciu nákladov na obstaranie elektriny, čo sa v priebehu roku 2004 aj podarilo
a mohli sme vyhlásiť, že začiatkom roku 2005
sa na trhu s elektrinou na Slovensku objavila
platforma SPX. Tu musím podotknúť skutočnosť, že SPX doposiaľ nebola plne funkčnou
burzou – ale slúžila najmä ako internetová
„výveska“ ponúk. Obchodná spoločnosť SPX,
s.r.o. teda vznikla dňom jej zápisu do Obchodného registra Okresného súdu v Žiline
dňom 26.01.2005. Jej sídlo je v Žiline.
Hlavným poslaním založenia spoločnosti
bola možnosť vytvoriť sekundárny trh s elektrinou, pričom by sa mal eliminovať vplyv
zahraničných búrz s elektrinou.
Jaká je vlastnická struktura burzy?
V súčasnosti sú spoločníkmi v SPX, s.r.o.
všetky tri distribučné spoločnosti na Slovensku, to znamená ZSE, a.s.; SSE, a.s. a VSE a.s.
Podstatnou výhodou je skutočnosť, že akcionármi spoločnosti sú spoločnosti zaobe-
16
E
N
E
R
G
E
T
I
K
A
Burza s elektřinou nazvaná SPX (Slovak Power Exchange)
vznikla v nedávné minulosti a je doposud jedinou burzovní
elektroenergetickou platformou na Slovensku. Na zaměření, smysl
fungování a orientaci a výhled do budoucna burzy jsem se zeptal
Ing. Michala Haracha, jednatele SPX, s.r.o. za společníka VSE a.s.
rajúce sa dodávkou elektriny s významným
postavením na trhu s elektrinou a so skúsenosťami a znalosťami problematiky obchodu
s elektrinou. Potreby týchto spoločností môžu
byť následne transformované do rozširovania
funkcionalít, ktoré môžu následne byť implementované.
Jaká je struktura Vašeho portálu?
V roku 2004 fungovali na internetovom portáli SPX 2 aplikácie – „odchýlky“
a „nevybilancovaná energia“. Obe mali svoje opodstatnenie a pomáhali redukovať náklady účastníkov trhu na odchýlky. V module „odchýlky“ si účastníci trhu s elektrinou
vymieňali v deň D+1 svoje údaje o odchýlke a pomáhali si tým pri výpočte systémovej
odchýlky a z nej vyplývajúcich nákladov na
odchýlky (predpokladaných). SPX v module
„odchýlky“ vlastne svojim spôsobom slúžil
zároveň ako kontrolný nástroj pre porovnanie kumulovaných dát s dátami Zúčtovateľa
odchýlok.
Pomocou funkcionality „Nevybilancovaná elektrina“ sa vymieňali informácie o nevybilancovanej elektrine medzi účastníkmi
trhu a tým sa umožňovalo v roku 2004 rozhodnúť o dokupe/predaji elektriny na trhu,
resp. možnosti uskutočniť dokup/predaj elektriny pomocou odchýlky. Keďže pre rok 2005
sa zmenila metodika vyhodnocovania odchýlok, táto funkcia v roku 2005 trochu stratila
na svojom význame a v súčasnej verzii už neexistuje. Svojmu účelu však, samozrejme, poslúžila.
Trh však aj naďalej nebol dostatočne transparentný a likvidný. Z toho dôvodu sa koncom roka 2004 zaviedla na internetový portál SPX ďalšia aplikácia „el-info“, ktorá slúžila
ako vývesná tabuľa pre všetkých účastníkov
trhu pre zverejňovanie svojich požiadaviek,
resp. ponúk na nákup/predaj elektriny. Na základe zvýšeného záujmu aj ostatných účastníkov trhu, akými sú aj výrobcovia a obchodníci
nastal predpoklad, že SPX by v budúcnosti plnilo funkciu sprostredkovateľa obchodov medzi dodávateľmi, obchodníkmi a spotrebiteľmi. Po prvotnom kontakte prostredníctvom
portálu sa však obchody riešili aj naďalej na
bilaterálnej báze (telefón, fax...). V súčasnosti sa spúšťa nová verzia už aj s možnosťou
priameho obchodovania s automatickou generáciou konfirmačného protokolu o obchode po úspešnom „click-dohodnutí“ obchodu priamo na portáli SPX. Týmto veríme, že
sa obchodovanie na Slovensku opäť posunie
o niečo vpred a portál SPX začne byť ešte viac
konkurencieschopný. Pre zlepšenie cenotvorby a oživenie pohybu cien na slovenskom
trhu slúži modul „aukcie“, ktorý „aukčným“
systémom vyvolávacej ceny slúži k optimalizácii obstarávacích nákladov na elektrinu pre
všetkých účastníkov trhu v SR, činných na
portáli SPX. Portál SPX má ambíciu stať sa
referenčným cenovým nástrojom pre potreby
obchodovania s elektrickou energiou, predovšetkým na spotovom trhu v SR.
Kdo může být účastníkem burzy?
Existují nějaké speciální podmínky vstupu?
Kdo může na burze obchodovat?
Na začiatku existencie sa na portáli realizovali aktivity predovšetkým distribučných
spoločností, ako aj priamych odberateľov
Slovenský elektrární (SE) priamo z prenosovej sústavy SR (čo bolo dokopy 7 subjektov s vlastnou zodpovednosťou za odchýlky).
V roku 2004 bola metodika vyhodnocovania odchýlok jasná a teda účastníci trhu boli
schopní vyhodnotiť riziko vstupu do poľa
s odchýlkami, resp. spotového obchodu.
Avšak vzhľadom na nedostatok vhodných obchodných partnerov však všetci účastníci trhu
na Slovensku mali jasne čitateľnú pozíciu, čo
niektorí obchodníci využívali a obchodovali
za iba jednostranne výhodných podmienok.
Pri vyhodnocovaní odchýlok došlo
k 1.1.2005 k niekoľkým závažným zmenám.
Prvou z nich bolo začlenenie ďalších účastníkov trhu do režimu vlastnej zodpovednosti za odchýlku. Tak sa skupina doterajších
7 účastníkov rozšírila o výrobcov (SE, teplárne a iní), ako aj o obchodníkov s elektrinou.
Z toho dôvodu začala byť prevádzka SPX veľmi zaujímavou aj pre týchto nových účastníkov trhu.
Zjednodušene sa dá teda povedať, že v súčasnosti majú so spoločnosťou SPX uzavreté
zmluvy všetci významní účastníci trhu s elektrinou na Slovensku, ako aj v okolitých krajinách (a to najmä v ČR). Patria tu teda výrobcovia, distribučné spoločnosti, priami
cibulka_A4.eps
1.2.2007
20:05:37
M A G A Z Í N
65
Z A J Í M A V O S T I
Dva pohledy
na budoucnost
české energetiky:
prohlášení
koaliční vlády
a Státní
energetická
koncepce
Ing. Jiří Mohelník, Ing. Drahomír Šelong,
oddělení energetické politiky MPO
ÚVOD
P
latná koncepce předpokládá, že česká energetika bude nadále rozvíjet
energii z jádra a počítá rovněž s těžbou hnědého uhlí za územně ekologickými
limity. Především v těchto dvou bodech se
otevírá prostor pro srovnání s dalším dokumentem, který má pro českou energetiku
zásadní význam – s programovým prohlášením současné vlády.
Program vládní koalice ODS, KDU-ČSL
a SZ z ledna 2007 je výsledkem dlouhých
a složitých jednání, která musela zohlednit
postoje, se kterými šla každá z těchto stran
v polovině loňského roku do parlamentních
voleb. V oblasti energetiky se soustředí především na podporu využití obnovitelných
zdrojů energie, do které má směřovat značná část prostředků z operačního programu
ministerstva životního prostředí. Kromě
malé energetiky se však vládní prohlášení dotýká také dlouhodobě diskutovaných
témat velké energetiky – výstavby dalšího
zdroje jaderné energie a pokračování těžby hnědého uhlí za tzv. územně ekologickými limity. Zde dala Strakova akademie jasný
signál, který znamená přesun důrazu v dosavadní debatě. V tomto volebním období
se nebudou stavět ani plánovat nové jaderné bloky. Rovněž těžební limity mají nadále
zůstat čárou, za kterou se nesmí zakousnout
důlní rypadla.
Koaliční vláda však otázku vyváženého
zásobování energií nenechala stranou, jak by
se mohlo zdát. O způsobu, jak dlouhodobě
saturovat energetické potřeby České republiky, má rozhodnout nezávislá odborná komise, jejíhož předsedu prof. Pačese z Akademie věd ČR jmenovala koncem ledna. Během února až dubna byli jednotlivými parlamentními stranami nominováni další experti a koncem dubna komise zasedla k prvnímu jednání.
66
Státní energetická koncepce definuje priority a cíle České republiky
v energetickém sektoru a ukazuje směr, kterým půjde česká
energetika v následujících desetiletích. Spotřebitelé energie, ať už se
jedná o domácnosti nebo o průmyslové podniky, v tomto dokumentu
získávají vodítko pro rozhodování, na jaký druh energie se
v budoucnu orientovat. Investorům, kteří se pohybují v energetickém
sektoru, má poskytnout dlouhodobé jistoty při plánování do
jakých zdrojů investovat. Investice do nových zdrojů jsou obrovské,
a v energetice proto není možné plánovat z roku na rok.
TWh
Sk2005
sk2006
2010
2015
2020
2025
2030
2040
Hrubá výroba celkem
82,58
84,29
83
76
59
56
43
33
Hrubá spotřeba celkem
69,95
71,66
75
79
83
86
89
90
V tom v hrubé výrobě
elektřiny:
Sk2005
sk2006
2010
2015
2020
2025
2030
2040
Hnědé uhlí
43,5
43,7
41
35
22
19
17
5
Černé uhlí – tuzemské
6,4
6,0
5
4
0
0
0
0
Ostatní tuhá paliva
0
0
0
0
0
0
0
0
Plynná paliva
4
4
4
4
4
4
4
4
Kapalná paliva
1
1
0
0
0
0
0
0
24,7
26,1
29
29
29
29
16
16
3
3,5
3
4
4
4
6
8
+12,6
+12,6
+8
-3
-24
-30
-46
-57
Jaderné palivo
(odstavení JE Dukovany
ve 2025)
Obnovitelné zdroje
CELKEM chybějící TWh
Tabulka 1: Pravděpodobná výše a struktura výroby elektřiny
STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE:
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU
Při schvalování státní energetické koncepce
v roce 2004 dala vláda Ministerstvu průmyslu
a obchodu za úkol pravidelně hodnotit, jak je
koncepce realizována, a připravovat její aktualizaci. Signál, který dala vláda svým prohlášením,
byl pro ministerstvo podnětem ke zpracování
analýzy současného stavu. Bylo vypracováno
několik scénářů dalšího možného vývoje energetického hospodářství České republiky. Kromě scénáře platné Státní energetické koncepce do roku 2030 byl vypracován tzv. referenční
scénář, který aktualizuje platnou koncepci do
roku 2050 s tím, že zohledňuje současné změny
v energetickém sektoru, jako je nižší podíl obnovitelných zdrojů energie nebo rostoucí spotřeba elektřiny. Třetí scénář, tzv. krizový, se přibližuje programovému prohlášení vlády v oblasti jaderné energetiky a v neprolomení limitů
hnědého uhlí, kde propad ve výrobě elektřiny
je nahrazen ekonomicky nejvýhodnějšími masivními dovozy černého uhlí.
Ze srovnání těchto scénářů vyplývá, že
uplatnění „krizového scénáře“ jako možného
pokračování vývoje české energetiky do roku
Poznámky:
1. Tabulka obsahuje propočet nákladů alternativ
na zajištění zdrojů na pokrytí spotřeby elektřiny.
Náklady jsou propočteny ve stálých cenách roku
2004.
2. Propočet zahrnuje jen navýšené náklady na pořízení energie.
3. U cen černého uhlí v propočtech nejsou zahrnuty náklady na jeho dopravu do České republiky.
U zemního plynu nejsou zahrnuty náklady na distribuci a podzemní skladování. Zahrnutí těchto nákladů by dále zvýšilo uhelnou a plynovou alternativu (u plynu o cca 25 %, u uhlí až 100 %).
4. K těmto hodnotám by bylo nutné připočíst standardní náklady na dovoz běžných potřeb ropy,
zemního plynu a jaderného paliva v dnes dosahované celkové výši 140 – 145 mld. Kč. Po připočtení
těchto nákladů by se obchodní schodek za dovozy
energetických komodit mohl v roce 2040 více jak
zdvojnásobit.
5. V případě zemního plynu je zvažována výroba
elektřiny v paroplynovém cyklu s nižší měrnou spotřebou na vyrobenou elektřinu než spalovací turbíny.
2050, by znamenalo vyšší růst závislosti na
dovozech energie a pomalejší snižování emisí CO2. Dalším negativním faktorem by bylo
zvýšení cen energií proti platné Státní energetické koncepci, která preferuje přednostní
M A G A Z Í N
šilo až na cca 26 mil. tun v roce 2040. K dalšímu navýšení dovozu by došlo po odstavení
Temelína v roce 2042. Není třeba popisovat,
jaké dopravní, kapacitní, bezpečnostní, ekonomické, ekologické a další potíže by uskutečnění tohoto záměru způsobilo. Obdobný
dopad by mělo nahrazení chybějící elektřiny
výrobou ze zemního plynu. Kolem roku 2020
by bylo nutné dovážet o 5 mld. m3 zemního
plynu ročně více než dnes. V roce 2040 by se
toto množství vyšplhalo až na cca 14 mld. m3,
přičemž odstavení Temelína by znamenalo
další navýšení. Celoevropské prognózy navíc
poukazují na to, že v těchto letech lze očekávat nedostatek disponibilního plynu.
ZÁVĚR
využití domácích energetických zdrojů.
Na základě analýzy současného stavu uložilo vedení ministerstva připravit do konce
roku 2008 aktualizaci Státní energetické koncepce, která bude rovněž reagovat na výsledky Pačesovy komise. V současné době připravuje odbor surovinové a energetické politiky
příslušné podklady a očekává výsledky z Pačesovy komise.
DOPAD KRIZOVÉHO SCÉNÁŘE
NA ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVU
Analýza energetické koncepce se také snažila odpovědět na otázku, jak se může projevit restrikce domácích zdrojů energie (uhlí
a jaderná energetika) v kombinaci s úplným
omezením dovážených zdrojů energie na
činnosti elektrizační soustavy. Jde sice o hypotetický případ, stojící mimo prezentované a vzájemně propojené energetické bilance propočtené predikčním modelem, který
ale jasně ilustruje význam domácích energetických zdrojů a jaderné energetiky na chod
elektrizační soustavy. Bilanční propočet je
uveden v tabulce č. 1.
Pokud nebude možné těžit hnědé uhlí za
územními ekologickými limity a v roce 2015
skončí tuzemská těžba černého energetického
uhlí (bez náhrady dovozem) a nebude se pokračovat ve výstavbě dalších jaderných bloků, dá se v České republice již od roku 2015
očekávat prohlubující se deficit mezi výrobou
a spotřebou elektrické energie. Po uzavření
jaderné elektrárny Temelín v roce 2042, by se
tento deficit zvýšil o dalších 16 TWh.
Tento deficit elektrické energie by bylo teoreticky možné řešit přímým dovozem elektrické energie, jejímž je Česká republika
v současné době vývozcem nebo dovozem
černého energetického uhlí, kterého se nyní
dováží zhruba 1 milion tun ročně. V úvahu
připadá také dovoz zemního plynu, který se
však k výrobě elektřiny používá minimálně,
anebo drastickými úsporami nebo možnými
kombinacemi uvedených alternativ.
Po vyčerpání vytěžitelných zásob černého uhlí a hnědého uhlí v rámci územních limitů a po útlumu jaderných elektráren, by jedinými domácími zdroji bylo rychle ubývající
hnědé uhlí a obnovitelné zdroje energie s nedostačujícím potenciálem.
Při výpadku domácích zdrojů energie
a omezení dovážených zdrojů energie by se již
krátce po roce 2015 v ČR mohl projevit nedostatek elektrické energie. Po roce 2020 existuje reálné nebezpečí masivních dovozů elektrické energie (pokud bude odkud a budou
v Evropě k dispozici výrobní a přenosové kapacity) ve výši od 1/4 až po 3/4 celkové předpokládané spotřeby v České republice.
Pokud by padlo rozhodnutí vyrábět chybějící elektrickou energii na bázi černého uhlí,
bylo by nutné kolem roku 2020 dovážet proti současnému stavu navíc 8 mil. tun černého
uhlí ročně. Toto množství by se masivně zvý-
Údaje v mld. Kč
2015
2020
2025
2030
2040
Dovoz elektřiny
4,9
36,7
53,0
78,8
115,9
Dovoz ČU
2,5
22,23
30,12
44,84
66,58
Dovoz ZP
3,2
25,2
34,4
51,1
75,8
Pokud by se česká energetika vydala cestou útlumu jádra a zastavení těžby hnědého
uhlí před ekologickými limity, dojde k rychlé eskalaci nákladů na zajištění chybějící elektřiny až na více jak dvojnásobek dnešních dovozů energetických komodit. Tyto náklady
by se samozřejmě promítly do ceny elektrické energie. Nedostatek zejména hnědého uhlí
by však neměl dopad pouze na výrobu elektřiny. Do velmi komplikované pozice by se
dostala také výroba tepla a domácnosti, které hnědé uhlí využívají k topení. Na tuto skutečnost doposud nebyla veřejnost příliš upozorňována.
O AUTORECH
Ing. JIŘÍ MOHELNÍK pracuje od roku 1996
na Ministerstvu průmyslu a obchodu v oblasti
energetiky, v současné době působí na pozici
vedoucí oddělení energetické politiky. Podílel
se na přípravě Státní energetické politiky,
schválené vládou v roce 2000 a koordinoval
práce na Státní energetické koncepci do roku
2030, která byla vládou schválena v roce 2004.
Je absolventem VŠE v Praze a v předchozích
zaměstnáních pracoval v oblasti strojírenství,
elektrotechniky a investic.
Ing. DRAHOMÍR ŠELONG pracuje na
Ministerstvu průmyslu a obchodu od roku 2004
v oblasti energetiky, v současné době působí
jako specialista oddělení energetické politiky.
Je absolventem hutnické fakulty Vysoké školy
báňské v Ostravě a od nástupu do praxe v roce
1975 pracoval nejprve v OKD v Ostravě a od
roku 1984 v Praze na řadě centrálních orgánů
a organizací v oblasti energetických koncepcí,
ochrany životního prostředí, úspor energie
a využití obnovitelných zdrojů energie.
Kontakt na autory: [email protected],
[email protected]
Tabulka 2: Stručná rekapitulace finanční náročnosti zajištění chybějící elektřiny substitučními zdroji
67
Z A J Í M A V O S T I
Zásobování
České republiky
ropou
R
O
P
N
Ý
P
R
Ů
M
Y
S
L
Ropa je světle žlutá až takřka černá kapalina. Tvoří ji směs plynných,
kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85 % uhlíku,
10 až 15 % vodíku, až 4 % síry a něco málo dusíku. V současné době
představuje jednu z nejvýznamnějších energetických komodit
a její nedostatek, či naopak nadbytek ovlivňuje nejen světovou
ekonomiku, ale i politiku.
Ing. Jan Zaplatílek,
ředitel odboru plynárenství
a kapalných paliv,
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
TĚŽBA A PŘEPRAVA ROPY
N
edostatek ropy by se projevil v celé řadě sektorů národního hospodářství, nejvýznamněji v dopravě, energetice a chemickém průmyslu.
Proto většina států pozorně sleduje bezpečnost a plynulost zásobování ropou,
resp. rafinérskými produkty a pro případ
jakéhokoliv jejich přerušení si vytváří strategické zásoby jak ropy, tak i rafinérských
produktů.
Ložiska ropy (viz schéma rozložení světových zdrojů a míst spotřeby na obrázku
č. 1) se obvykle vyskytují v hloubkách několika stovek až tisíců metrů, většinou mezi dvěma nepropustnými vrstvami okolních hornin
a velmi často spolu se zemním plynem. Jejich
vznik není dosud objasněn tak jednoznačně,
jako je tomu u uhelných slojí. Nejrozšířenější hypotéza tvrdí, že ropa vznikla rozkladem
obrovského množství odumřelých drobných
organismů (živočichů) za příznivých podmínek – pod značným tlakem, za určité teploty
a bez přístupu vzduchu.
Ropná ložiska se otevírají a těží hlubinnými vrty, z nichž ropa buď sama vyvěrá, někdy
dokonce tryská do mnohametrové výše, nebo
se čerpá. V případě samovolného výtoku se
pochopitelně z ústí vrtu musí jímat a bezpečně odvádět. Při čerpání lze většinou využívat
Obrázek 2: Evropský systém ropovodů
tlaku plynů, shromážděných ve svrchní části ložiska, pod nepropustnou vrstvou hornin.
Vrty hloubené pro těžbu ropy procházejí nejrůznějšími horninami o různé tvrdosti a soudržnosti. Aby se jejich stěny nezavalovaly
a vrt tak nebyl porušen, zabezpečují se stěny
vrtu ocelovými rourami – pažnicemi. Pažnice jsou do vrtu spouštěny již v průběhu vrtání – vrtné nářadí jimi prochází. Po dokončení
vrtu se na jejich nejsvrchnější části připojuje
jímací zařízení.
184
139
30
90
178
47
212
35
35
35
68
98
29
322
41
72
129
20
Spoteba ropy dle svtadíl mil. tun/rok
Evropa
1 006
Severní Amerika
1 112
Asie
1 411
Jižní Amerika
Afrika a ostatní
CELKEM SVT
124
160
3 813
Obrázek 1: Těžba a přeprava ropy ve světě
68
37
ZÁSOBOVÁNÍ ROPOU
PRO ČESKOU REPUBLIKU
Česká republika nemá díky své geografické poloze k dispozici nějaká větší ložiska této
strategické energetické komodity. Na našem
území se sice – zejména v regionu jižní Moravy – nacházejí ložiska vysoce kvalitní ropy,
jejich roční těžba však pokrývá pouze 2 – 3 %
tuzemské spotřeby. Proto je naše země závislá
na dovozu ropy ze zahraničí. V roce 2006 činil
dovoz ropy 7,765 mil. tun ropy, což bylo nejvyšší množství od vzniku samostatného státu
v roce 1993. V tuzemsku se v uvedeném roce
vytěžilo přibližně 187 tisíc tun ropy. Ropa
proudí do tuzemských rafinerií společnosti Česká rafinerská v Litvínově a Kralupech
nad Vltavou a společnosti PARAMO v Pardubicích. Zde bylo v roce 2006 zpracováno
7, 865 mil. tun ropy, což je v historii České republiky nejvyšší objem zpracované ropy. Část
dodávek ropy ovšem není směřována do rafinerií přímo, ale je skladována pro Správu
státních hmotných rezerv jako takzvané strategické zásoby pro případ krizových situací.
Dovoz ropy do tuzemských rafinerií je
realizován dvěma navzájem nezávislými ropovodními systémy, které jsou součástí evropského ropovodního systému (viz obrázek
č. 2) a to:
M A G A Z Í N
CEYHAN
Obrázek 3: Exportní trasy ruské ropy směrem do EU
ropovodem Družba, jímž je dopravována ropa z Ruské federace (viz obrázek č. 3)
a rovněž ropa od nejvýznamnějšího tuzemského producenta, společnosti Moravské naftové doly. V roce 2006 bylo tímto ropovodem
dovezeno 67,1 % z celkového dovozu ropy do
České republiky,
ropovodem IKL, jímž je dovážena
ropa především z oblasti Kaspického moře,
severní Afriky či Arabského poloostrova.
V roce 2006 bylo tímto ropovodem dovezeno 32,9 % z celkového dovozu ropy do České republiky.
Oba uvedené ropovody jsou na českém
území provozovány a vlastněny společností MERO ČR, jejímž jediným akcionářem je
v současnosti stát. Uvedená společnost rovněž vlastní a provozuje Centrální tankoviště
ropy, kde jsou uskladněny strategické zásoby
pro Správu státních hmotných rezerv a prostřednictvím své dceřinné společnosti rovněž
vlastní a provozuje německou část ropovodu
IKL včetně tankoviště ve Vohlburgu an der
Donau.
Podrobněji je možné seznámit se se schématem tuzemské ropovodní sítě a teritorii, ze
kterých je ropa do České republiky dovážena,
na obrázcích č. 4 a 5.
ROPOVOD DRUŽBA
Jižní větví ropovodu Družba, který vede
ze západní Sibiře, přes Bělorusko, kde se větví na severní a jižní část, Ukrajinu a Slovensko je do ČR dopravována od poloviny šedesátých let minulého století středněsirná ropa
typu Ruská exportní směs (REB) za podmínek stanovených mezivládní smlouvou - Protokolem podepsaným vládou České republiky
a vládou Ruské federace dne 4. prosince 1994.
Tato dohoda předpokládá orientační dodávky
ropy v objemu 5–7 mil. tun/rok s tím, že každoročně do 30. září bude objem dodávek na
Družba
IKL
MND – Moravské
naftové doly
Litvínov
- terminal
CTR Nelahozeves
Kralupy n. Vltavou
- terminal
Nové Msto
Benešovice
- erpací stanice
- erpací stanice
Ingolstadt
Pardubice
- terminal
Velká Bíteš
- erpací stanice
MND
Klobouky
- erpací stanice
Vohburg an der Donau
Obrázek 4: Ropovodní systém České republiky
Obrázek 5: Celkový dovoz ropy do ČR podle teritorií
69
Z A J Í M A V O S T I
R
O
P
N
Ý
P
R
Ů
M
Y
S
L
Obrázek 6: Centrální tankoviště ropy
příští rok kompetentním orgánem ČR, jímž
je Ministerstvo průmyslu a obchodu České
republiky, upřesněn ve členění na jednotlivá
čtvrtletí. Vlastní dodávky ropy jsou realizovány na základě obchodních kontraktů příslušných podnikatelských subjektů, případně specializovaných společností. Z pohledu
současných i budoucích potřeb rafinérského
a petrochemického průmyslu v ČR splňuje
výše zmíněný Protokol požadavky zpracovatelských společností i státu jak v oblasti výše
a plynulosti dodávek ruské ropy, tak i z hlediska ropné bezpečnosti našeho státu. Kapacita české části ropovodu Družba je v současné době využívána z cca 60 %. Česká část
ropovodu Družba je dlouhá 357 km a její část
je zdvojená, takže včetně zdvojení a odboček
společnost MERO provozuje v rámci ropovodu Družba na tuzemském území 505 km potrubní sítě. Přepravní kapacita ropovodu na
českém území je 9 mil. tun ropy ročně.
tivována především dlouhodobým zajištěním
bezpečnosti dodávek ropy a odstraněním jednostranné závislosti ČR na dodávkách této
strategické suroviny z Ruské federace. Součástí stavby tohoto ropovodu bylo vybudování centrálního tankoviště ropy. Kapacita ropovodu IKL (10 mil. t/r) je v současné době
využívána pouze z cca 25 – 30 % pro dopravu nízkosirných rop do rafinerie v Kralupech
nad Vltavou.
Celková délka trasy tohoto ropovodu, začínajícího v německém Vohburg an der Donau a končícího v Centrálním tankovišti ropy
Nelahozeves je 349 km, délka trasy na území ČR je 169,7 km. Přepravní kapacita činí 10
mil. tun ropy ročně.
Německou část ropovodu IKL provozuje společnost MERO Pipeline GmbH, což je
dceřiná společnost společnosti MERO ČR,
a.s. založená v SRN dle německého práva.
Uvedená společnost především zajišťuje:
ROPOVOD IKL
přepravu ropy pro společnost MERO ČR,
a.s., resp. Česká rafinérská, a.s. pro rafinérii
v Kralupech n.Vltavou,
Ropovodem IKL, uvedeným do provozu
koncem roku 1995, jsou do ČR přepravovány
nízkosirné ropy z ropného terminálu v Terstu
prostřednictvím ropovodu TAL, kterým jsou
současně zásobovány i rafinerie ve Schwechadtu (Raskousko), Vohburgu, Neustadtu
a Burghausenu (SRN-Bavorsko) či Karlsruhe (SRN). Výstavba ropovodu IKL byla mo-
70
skladování ropy na tankovišti ve Vohburgu, které má kapacitu 200 000 m3 a slouží
především jako mezisklad,
provozování a údržbu ropovodu IKL a tankoviště ve Vohburgu.
CENTRÁLNÍ TANKOVIŠTĚ ROPY
Centrální tankoviště ropy je součástí projektu ropovodu IKL. Slouží k přijímání ropy
jak z ropovodu Družba, tak z ropovodu IKL,
ke skladování, míchání různých druhů ropy
dle přání zákazníků – rafinerií a dále k distribuci ropy k zákazníkovi. Největší část kapacity tankoviště využívá Státní správa hmotných rezerv pro skladování strategických zásob ropy. Celková skladovací kapacita činí
v současnosti 1 300 000 m3 a tvoří ji čtyři nádrže o jednotlivém objemu 50 000 m3, šest
nádrží o objemu po 100 000 m3 a čtyři nádrže o objemu po 125 000 m3. Tyto ocelové
tanky jsou nadzemní, s ocelovou ochrannou
jímkou a plovoucí střechou. Areál tankoviště
(viz obrázek č. 6) o celkové ploše asi 59 ha se
nachází v okresech Mělník a Kladno, na katastrálních územích obcí Nelahozeves, Podhořany, Uhy, Nové Ouholice a Sazená. Největší
podíl připadá na k. ú. Nelahozeves.
ROPNÁ BEZPEČNOST
Česká republika má tedy k dispozici
jak dostatečné cesty pro dopravu ropy, tak
i dostatečné kapacity pro uskladnění ropy.
V souladu s příslušnou evropskou legislativou má ošetřenu i oblast ropné bezpečnosti. Ta je legislativně ošetřena zákonem
č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy,
M A G A Z Í N
Obrázek 6: Centrální tankoviště ropy
o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších
předpisů, a její zabezpečení je plně v kompetenci Správy státních hmotných rezerv (dále
jen Správa). V souladu s tímto zákonem za-
jišťuje Správa vytvoření nouzových zásob
ropy a vybraných ropných produktů (dále
jen nouzové zásoby) ve výši požadované legislativou Evropských společenství, tj. nouzové zásoby minimálně na 90 dní průměrné spotřeby předcházejícího roku, které jsou
skladovány a ochraňovány akciovými společnostmi MERO ČR (ropa) a ČEPRO (rafinérské produkty).
Zákonem o nouzových zásobách ropy je
definován stav vzniku ropné nouze a navržena konkrétní opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů pro tento případ
(např. omezení rychlosti jízdy motorových
vozidel, zavedení přídělového systému pohonných hmot, atd.). Zákonem je dále stanoveno, že použití nouzových zásob v případě
stavu ropné nouze navrhuje vládě ČR předseda Správy prostřednictvím ministra průmyslu a obchodu.
Ze zákona vyplývají další povinnosti pro
Správu, mezi nimiž má zásadní význam, kromě jiného, předkládání statistického přehledu o stavu nouzových zásob Evropské komisi (EK) a Mezinárodní energetické agentuře (IEA), neprodlené informování EK a IEA
o hrozícím či realizovaném poklesu nouzových zásob a v neposlední řadě vypracování plánu, podle něhož bude ČR postupovat
v případě stavu ropné nouze. V tomto směru
byl v roce 2003 vypracován Správou ve spolupráci s příslušnými státními orgány a orgány
územní správy a stěžejními podnikatelskými
subjekty z oblasti ropného hospodářství Typový plán pro krizovou situaci v dodávkách
ropy a ropných produktů do ČR. V tomto plánu je řešen postup za stavu ropné nouze a mi-
mo jiné znázorněno i obecné schéma ropné
bezpečnosti v ČR. Pro řešení otázek ropné
bezpečnosti je nutná součinnost všech zainteresovaných stran, které jsou sdruženy v národní organizaci pro přerozdělování dodávek
ropy a ropných produktů NESO (National
Emergency Sharing Organisation), jenž je
poradním orgánem předsedy Správy. V červnu 2006 byla ze strany IEA provedena kontrola připravenosti ČR na stavy ropné nouze.
Závěry z prověrky byly pro ČR mimořádně
příznivé, neboť byla konstatována plná připravenost ČR na případný stav ropné nouze
a pozitivně ohodnocen přístup Správy k dané problematice.
ZÁVĚR
Z výše uvedeného vyplývá, že Česká republika byla dobře připravena i na situaci,
která nastala dne 9. ledna 2007, kdy v důsledku sporů mezi Ruskem a Běloruskem došlo k několikadennímu výpadku v dodávkách
ropy ropovodem Družba a to nejen do České
republiky, ale i do Polska, Spolkové republiky
Německo, Ukrajiny, Polska a Maďarska. Přesto
byla v uvedených dnech z iniciativy ministra průmyslu a obchodu udělána revize zásob
Státních hmotných rezerv a podnikatelských
subjektů a bylo zjištěno, že v oblasti ropy a rafinérských produktů měla Správa státních
hmotných rezerv strategické rezervy ve výši
cca 102 dní průměrné spotřeby předchozího
roku a společně s rezervami podnikatelských
subjektů činilo toto číslo cca 121 dní. Přes uvedené nebere státní správa situaci, která nastala
v lednu 2007, na lehkou váhu a snaží se ještě
více eliminovat potencionální rizika při jejím
opakování mimo jiné zkoumáním možností, jak v takovýchto situacích ještě více využívat ropovod TAL a následně ropovod IKL a to
i pro dopravu ropy z území Ruské federace.
Zdroj obrázků a map: MERO ČR
O AUTOROVI
Ing. Jan Zaplatílek po absolvování Fakulty
stavební, obor ekonomika a řízení stavebnictví
na Českém vysokém učení technickém (1986)
pracoval v letech 1986 až 1994 v k.p. Tranzitní
plynovod (nyní RWE Transgas Net) na pozici
investiční technik při přípravě výstavby
kompresních stanic. Od roku 1994 pracuje na
Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR nejprve
jako pracovník oddělení plynárenství, v letech
1997 – 2001 jako vedoucí oddělení plynárenství
a zástupce ředitele odboru plynárenství
a kapalných paliv a od roku 2001 na pozici
ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv.
Kontakt na autora: [email protected]
71
Z A J Í M A V O S T I
Tvorba
strategická mapy
„krok za krokem“
Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM
STRATEGICKÁ MAPA
Architekti BSC (pánové Kaplan a Norton) použili pojem strategická mapa pro grafický popis vnitřních vztahů mezi strategickými cíli (a návazně i ukazateli) BSC, které
jsou vzájemně propojeny tak, aby jednoznačně a srozumitelně „vyprávěly příběh“ strategie organizace [2]. Strategické mapy (stejně
jako BSC) nejsou svázány striktně stanovenými šablonami a mohou se proto odchýlit
od jejich „klasického“ uspořádání, aby co nejtěsněji vyjadřovaly strategii dané organizace.
„Klasický“ formát strategické mapy oslovuje
čtyři pohledy na podnikání z pozice:
1. Akcionářů či vlastníků organizace, kteří
jsou zainteresování na finančních výstupech jejího podnikání (finanční hledisko).
2. Zákazníků, kterým nabízí a poskytuje produkty (výrobky a/nebo služby), které jsou
pro ně hodnotou, jsou ochotni si je od ní
koupit a zaplatit za ně (zákaznické hledisko).
3. Způsobu, kterým vytváří produkty, tj. jak
v nich zajišťuje hodnotu pro zákazníky
a akcionáře (hledisko vnitřních procesů).
4. Klíčových způsobilostí organizace jako celku a jejích zaměstnanců, které jsou nezbytné
pro realizaci vnitřních procesů tak, aby vytvářely a poskytovaly hodnotu zákazníkům
a akcionářům (hledisko učení a růstu).
Poznámka: některé organizace „vystačí“ s menším počtem podnikatelských hledisek a jiné jejich počet naopak zvyšují (viz příklad Endesa
na konci tohoto článku).
Pro formování strategie, její popis pomocí BSC a grafické znázornění ve strategické mapě je kriticky důležité, aby vazby mezi
strategickými cíli pro podnikatelská hlediska
měly kauzální charakter, tj. vyjadřovaly vztahy příčina-účinek. Proč? Proces tvorby BSC
je založen na předpokladu, že strategie je de
facto hypotéza o tom, jak se hodlá organizace přesunout ze stávající pozice, kterou zná,
do žádoucí, ale nejisté budoucí pozice; a protože v ní nikdy nebyla, tak cesta (strategie),
po které se vydá je určena sérii vzájemně propojených hypotéz.
BSC umožňuje popsat strategické hypotézy jako množinu vztahů příčina-účinek, kte-
72
Článek je druhou částí třídílného seriálu a navazuje na téma Balanced
Scorecard (BSC) - nástroj pro popis a podporu realizace strategie,
kterým jsme se zabývali v PRO-ENERGY magazínu v čísle 1/2007 [1].
Strategická mapa je buď předstupněm tvorby BSC nebo se formulují
společně. V článku, který je doplněn ukázkou strategické mapy
španělské společnosti Endesa, jsou popsány základní kroky uplatněné
při vytváření tohoto účinného instrumentu pro podporu realizace
strategie.
ré jsou vyjádřeny explicitně. Identifikují aktivity, které jsou nositeli (řídícími indikátory)
požadovaných výstupů (zpožděných či výsledkových indikátorů). Klíčem k úspěšné realizaci strategie tudíž je, že každý v organizaci
pochopí „podloží“ hypotéz, v souladu s nimi
budou alokovány zdroje, v průběhu realizace
strategie bude platnost těchto hypotézy prověřována a v případě potřeby budou aktualizovány (toto téma podrobněji oslovíme v následujícím článku).
Strategická mapa je v podstatě obdobou
pojmu cestovní mapy s tím, že se v tomto případě jedná o grafický popis strategie (vyjádřené pomocí BSC), ve kterém šipky propojující cíle vyjadřují vztahy příčina-účinek mezi
nimi. Jinými slovy: když zajistíme dosažení
určitého strategického cíle, pak máme šanci
zajistit i s ním propojený cíl, resp. cíle (vždy
však jde jen o šanci, protože se jedná – jak
jsme již uvedli – o hypotézy). Totéž platí i pro
strategické ukazatele, kterými měříme míru
dosažení příslušného strategického cíle.
Obdobně jako BSC se strategická mapa
vytváří postupem shora-dolů, tj. od finančního hlediska k zákaznickému, návazně k vnitřním procesům a ke klíčovým způsobilostem.
Obrázek 1: Dvě základní finanční strategie
FINANČNÍ HLEDISKO
V podnikatelských organizacích je na „vrcholu“ BSC a strategické mapy finanční hledisko. Z toho vyplývá, že strategická mapa
graficky znázorňuje, „jak“ organizace vytváří hodnotu pro akcionáře. Finanční strategie
jsou v podstatě jednoduché: „více peněz“ lze
získat buď vyšším tržbami nebo snížením výdajů; takže finanční výkonnost lze zvýšit dvěma základními postupy – růstem tržeb a/
nebo růstem produktivity.
Ziskový růst tržeb může organizace zajistit dvěma způsoby:
rozšířením a prohloubením obchodních vztahů se stávajícími zákazníky (výsledkem je zpravidla buď vyšší prodej produktů
a/nebo zvýšení ziskovosti cenové úrovně);
prodejem zcela nových produktů na
stávajících či v nových segmentech trhu a/
nebo vstupem na další trhy.
Druhou složkou je zvyšování produktivity, kterou lze opět zajistit dvěma způsoby:
snížením přímých a nepřímých nákladů (při shodném objemu produkce);
efektivnějším využitím fyzických a finančních aktiv nebo jejich snížením (pro ur-
M A G A Z Í N
čitou úroveň podnikání jsou využita nižší stálá aktiva a pracovní kapitál).
Akce vedoucí ke zvýšení tržeb potřebují delší dobu na vytvoření hodnoty pro zákazníky (a návazně pro akcionáře). V „každodenním“ tlaku na prokazování zlepšení finančních výsledků však existuje zjevná silná tendence k preferenci rychlejšího způsobu
tvorby hodnoty, kterým je růst produktivity
(zejména snižováním nákladů).
Formování první „vrstvy“ strategické
mapy proto vyžaduje rozhodnutí o způsobu
vyvážení protichůdných sil, které jsou příčinou pnutí mezi krátko- a dlouhodobě dosažitelnými finančními výsledky. Finančním
cílem společnosti by měl být udržitelný růst
hodnoty pro akcionáře, a proto musí finanční hledisko obsahovat obě dimenze (růst
a produktivitu).
Na obrázku č. 1 je vyjádřena výchozí rozhodovací situace. Způsob, kterým jsou vyváženy obě protichůdně působící síly finanční strategie, determinuje základní rámec pro
uspořádání zbývající části strategické mapy
(její druhé až čtvrté „vrstvy“).
Jen málokdy se rozhodování týká přijetí jedné z těchto strategií a zamítnutí druhé; vždy jde o jejich vhodně vyvážený „mix“.
Totéž platí pro výběr strategických ukazatelů
pro měření dlouhodobé tvorby hodnoty pro
akcionáře. V období rychlého růstu jde zpravidla o růst tržeb, který za sebou „táhne“ budoucí tvorbu hodnoty, ve stabilizovaném stádiu lze použít ukazatel typu EVA (Economic
Value Added) a ve zralém stádiu např. tvorbu
volného toku hotovosti (free cash flow).
HLEDISKO ZÁKAZNÍKŮ
Zatímco finanční hledisko je o „materializaci“ hodnoty pro akcionáře, tak hledisko zákazníků je zaměřeno na zajištění udržitelně
odlišné nabídky hodnoty pro zákazníky (v porovnání s konkurencí). Rozhodování o výběru strategie vůči zákazníkům (ve druhé vrstvě strategické mapy) je v podstatě „srdcem“
strategie a průzračnost nabídky hodnoty zákazníkům je její nejdůležitější dimenzí. Zajištění růstu tržeb (někdy se jedná i o jejich
udržení) vyžaduje, aby organizace předložila
cílovým zákazníkům specifickou (odlišenou)
nabídku hodnoty, ze které pak vyplývá i udržitelný způsob jejího zabezpečování.
Primárním úkolem je tudíž identifikace specifických zákaznických segmentů, ve
kterých hodlá organizace soutěžit, a pak se
na ně zaměří při zajišťování růstu a ziskovosti. Jakmile „ví, kdo“ jsou její cíloví zákazníci,
může stanovit nejvhodnější cíle a ukazatele
pro nabídku hodnoty, kterou jim hodlá poskytnout. Na obrázku č. 2 jsou uvedeny podstatné atributy této nabídky (vlastnosti, vztahy a image) a znázorněno propojení hlediska
Obrázek 2: Vytváření udržitelné diferenciace nabídky cílovým zákazníkům
zákazníků s finančním.
Nabídka hodnoty definuje strategii organizace pro zákazníky tím, že vymezí jedinečný mix produktů, cen, kvality, sortimentu,
funkcionality, služeb, vztahů a image, kterými
oslovuje cílové zákazníky. Nabídka „sděluje,
co“ bude dělat lépe a jinak než konkurence
s vědomím, že nelze zajišťovat „vše pro všechny“; výběr mixu proto není triviální problém
- základní typy cílů pro různé zákaznické strategie jsou stručně popsány na obrázku č. 3.
V zákaznickém hledisku se používá pro
měření úspěšnosti výstupů strategie několik
velmi podobných/všeobecných ukazatelů,
které se týkají udržení, získání, spokojenosti
a ziskovosti zákazníků a podílu na relevantním trhu nebo na jejich celkové spotřebě.
Tyto ukazatele jsou propojeny vztahy příčina-účinek: např. spokojenost vede k udržení
stávajících a k získání nových zákazníků; udržení zákazníků by mělo vést ke zvýšení ziskovosti; kombinace udržení a získání zákazníků by se měla projevit růstem tržního podílu, atd.
O jejich naplnění však usilují v podstatě všechny společnosti, a proto se nejedná
o ukazatele, které popisují „vlastní strategii“
organizace vůči zákazníkům (tj. způsob oslovení cílových zákazníků). Nabídku hodnoty,
a tudíž i specifické cíle a ukazatele, je proto
nutné „ušít na míru“ konkrétním cílovým
zákazníkům a/nebo tržním segmentům tak,
aby strategii převedly do konkrétních záměrů, které zaměstnanci pochopí v míře, která
Obrázek 3: Strategické cíle pro různé typy strategie vůči cílovým zákazníkům
73
Z A J Í M A V O S T I
jim umožní aktivně spolupracovat na její realizaci (a mnohdy i na jejím zlepšování).
HLEDISKO VNITŘNÍCH PROCESŮ
Po vyjasnění finančních a zákaznických
cílů je nutné stanovit cíle, které se uplatní ve
třetí vrstvě strategické mapy. Cíle pro hledisko vnitřních procesů popisují, „jak“ bude
strategie naplněna jejich řízením tak, aby
skutečně došlo k odlišení produktů od konkurence a k tvorbě hodnoty pro akcionáře.
Vnitřní procesy zajišťují dvě nezastupitelné
složky strategie:
produkují a dodávají hodnotu nabídnutou zákazníkům (zákaznické hledisko);
zlepšují procesy a omezují náklady
(složka produktivity ve finančním hledisku).
Široký soubor vnitřních procesů lze sdružit do čtyř reprezentativních skupin (viz obrázek č. 4).
1. Řízení provozních procesů (operations
management): jedná se o řízení základních „každodenních“ procesů, které vytvářejí stávající produkty a jejich dodávku
zákazníkům; lze je dále členit do čtyř kategorií:
(i) zásobování,
(ii) výroba,
(iii) distribuce,
(iv) řízení rizik.
2. Řízení zákaznických procesů (customer
management): příslušné procesy rozšiřují
a prohlubují vztahy s cílovými zákazníky
a lze je členit do čtyř kategorií:
(i) výběr: určení charakteristik segmentů zákazníků, které jsou pro organizaci atraktivní a identifikace příslušných cílových
zákazníků (citlivě reagujících na nabídku
hodnoty),
(ii) získání: vymezení zákazníků s velkým vlivem na ostatní, komunikace s nimi, výběr zaváděcích produktů, stanovení cen
(a dalších parametrů) a uskutečnění prodeje,
(iii) udržení: schopnost poskytovat produkty a pružně reagovat na nové potřeby zákazníků,
(iv) pěstování/ péče o podnikání: efektivní řízení vztahů, prodejů a povědomí důvěry.
3. Řízení inovačních procesů (innovation
management): vytváření nových výrobků,
služeb a procesů, které umožní průnik na
nové trhy či do segmentů zákazníků; řízení se týká čtyř kategorií procesů:
(i) identifikace příležitostí,
(ii) řízení portfolia výzkumu a vývoje
(R&D),
(iii) návrh a vývoj nových produktů,
(iv) jejich zavedení na trh.
4. Řízení regulačních a sociálních procesů
(regulatory and social management): cílem
je trvale obnovovat oprávnění k podniká-
74
Obrázek 4: Vnitřní procesy vytvářejí hodnotu pro zákazníky a akcionáře
ní v dané komunitě (či zemi) a spolupodílet se na jejím rozvoji; základními dimenzemi procesů jsou:
(i) životní prostředí,
(ii) zdraví a bezpečnost,
(iii) vliv na zaměstnanost v místě či regionu,
(iv) investice do komunity.
V každé organizaci se uskutečňuje velké množství procesů, které „nějak“ vytvářejí nebo ovlivňují tvorbu hodnoty. Umění formulace strategie spočívá ve schopnosti vybrat několik kritických procesů, jejichž vynikající úroveň má rozhodující vliv na její
úspěšnost a věnovat jim mimořádnou pozornost; opět je třeba zdůraznit, že reálně nelze a ani není třeba zajistit špičkovou úroveň
všech procesů (musí však mít takovou úroveň, aby se nestaly konkurenční nevýhodou).
Výjimečná výkonnost vybraných procesů je
de facto „motorem“ realizace strategie (bez
nich by strategie byla pouze manažerským
cvičením).
I při důrazu na jednu ze čtyř skupin vnitřních procesů je nutné zajišťovat vyváženost
strategie tím, že se investuje do zlepšování
procesů ve všech kategoriích, neboť jejich
finanční přínosy se projeví v různých časových obdobích (viz obrázek č. 5):
úspory nákladů ze zlepšování provozních procesů jsou relativně rychlé (6-12 měsíců),
růst tržeb ze zvýšení kvality vztahů se
Obrázek 5: Vnitřní procesy vytvářejí hodnotu v různě vzdálených časových horizontech
M A G A Z Í N
zákazníky se zpravidla projevují ve střednědobě vzdáleném časovém horizontu (12 až 24
měsíců),
inovační procesy se projeví zvýšením
tržeb nebo marží ještě později (24 - 48 měsíců),
přínosy regulačních a sociálně orientovaných procesů jsou zpravidla ještě vzdálenější (totéž platí pro růst image, povědomí
atraktivního zaměstnavatele a přínos komunitě).
Strategie by proto měla v každé kategorii identifikovat (jako kritický) jeden nebo
dva procesy tak, aby vyvážila krátkodobý
a dlouhodobý pohled na tvorbu hodnoty pro
akcionáře a zajistila její setrvalý a udržitelný
růst (uvedený jako výsledný efekt na obrázku č. 5).
Několik strategických procesů je často seskupeno do tzv. strategických témat (stavebních kamenů strategie), která umožňují
nejen zaměřit (a srozumitelně vymezit) kritické akce, ale zajistit i strukturovanou odpovědnost za jejich realizaci. Přílišná složitost či
nižší průhlednost strategie se pomocí těchto
témat převádí do relativně uzavřených (logicky propojených) souborů aktivit, které souvisejí s určitými parametry hodnoty nabízené
zákazníkům a s příslušnými finančními výstupy (viz příklad Endesa na konci článku).
Pro zajištění jejich řiditelnosti by neměl být
počet strategických témat příliš vysoký (cca
pět a maximálně deset), a to i ve vazbě na nehmotná aktiva, která s jejich zajištěním přímo souvisejí.
HLEDISKO UČENÍ A RŮSTU
Čtvrté hledisko strategické mapy – učení
a růst (resp. klíčové způsobilosti) – popisuje nehmotná aktiva a jejich úlohu ve strategii organizace. Nehmotná aktiva lze členit do
různých skupin či kategorií; jednou z možností je vymezení těchto základních složek:
lidský kapitál – dovednosti, schopnosti a know-how, které jsou nutné pro podporu
strategie,
informační kapitál – informační systémy, infrastruktury a sítě, které podporují realizaci strategie (včetně rozvoje lidského kapitálu a řízení vnitřních procesů),
organizační kapitál – schopnost organizace mobilizovat/vyvolat a udržet proces
změn, který vyžaduje realizace strategie (proces řízení strategie organizace je v podstatě řízením procesu změny).
Každá organizace zajišťuje rozvoj lidí,
ICT/IS, kultury apod., avšak převážně se jedná o jejich „plošnou“ podporu. Cíle pro tyto
složky nehmotných aktiv musí proto být:
uspořádány (v souladu) se strategií
tak, aby vytvářely hodnotu – nehmotná aktiva nemají „vlastní“ hodnotu (kromě „po-
řizovací ceny“); jejich hodnototvorná funkce je potenciální - reálnou hodnotu vytvářejí
pouze v kontextu se strategií, tj. v závislosti
na míře, se kterou podporují naplnění cílů ve
vnitřním podnikatelském hledisku,
integrovány nejen s cíli pro ostatní hlediska, ale i mezi sebou – strategickou
roli nehmotných aktiv nelze vymezit na autonomní bázi, ale jen v souvislosti s celou strategií organizace (z toho mj. vyplývá potřeba
programu pro jejich integraci „napříč“ organizací – bez ohledu na vnitřní „hranice či bariéry“).
Klíčem k zajištění uspořádanosti nehmotných aktiv se strategií je schopnost jít za
obecné pojmy (např. „zajistit růst kompetencí
personálu“) a zaměřit se na specifické vlastnosti a způsobilosti, které jsou nezbytné pro
podporu kritických vnitřních procesů. Měření hodnoty nehmotných aktiv není snadné – metriky by se měly zaměřit na jejich připravenost pro podporu strategie; nezřídka se
však na ně zapomíná nebo jejich stanovení je
delegováno na útvar pro řízení lidských zdrojů; pokud tento útvar se ještě nestal partnerem při podnikání a preferuje běžné agendy,
pak zpravidla dojde k selhání celé strategie.
O ČEM JE STRATEGICKÁ MAPA?
Na obrázcích č. 1 až 6 byly postupně formulovány a vzájemně propojeny základní
složky strategické mapy (jako nástroje pro
popis strategie organizací podnikatelského
sektoru), který poskytuje názor na to, „jak“
organizace vytváří hodnotu; a tento názor lze
prezentovat a efektivně komunikovat na jedné stránce (tzv. one-page strategy).
Strategická mapa zprostředkovává pohled
na integraci cílů organizace ze čtyř hledisek
BSC. Znázorňuje vztahy příčina-účinek (byť
se jedná o hypotézy), které propojují požadované výstupy pro hlediska zákazníků a akcionářů s výjimečnou výkonností kritických
vnitřních procesů, které vytvářejí a dodávají hodnotu nabízenou cílovým zákazníkům
a současně podporují cíle týkající se produktivity ve finančním hledisku. Kromě toho
strategická mapa identifikuje specifické způsobilosti nehmotných aktiv, které jsou nutné pro podporu výjimečné výkonnosti kritických vnitřních procesů.
Kombinace cílů pro čtyři podnikatelská
hlediska a jejich propojení umožňuje každé organizaci přizpůsobit strategickou mapu
specifickým podmínkám, v nichž operuje
a jejím záměrům pro dosažení úspěchu, a to
pomocí jedinečné strategie (zajišťující odlišení od konkurence). Strategická mapa „nezastupuje“ strategii – poskytuje však užitečné instrumenty pro její jednoznačnou a přehlednou formulaci (včetně prověření její úplnosti a adekvátnosti).
V této souvislosti je účelné se zmínit o čtyřech základních principech, které je žádoucí vzít do úvahy při formulaci „zdravé“ podnikatelské strategie (podle Michaela E. Portera [3]):
vybrat správný vrcholový cíl a ukazatele pro měření úspěšnosti podnikání, které
skutečně vyjadřují tvorbu hodnoty pro akcionáře (a ne zástupné nebo „módní“ cíle),
vymezit charakteristiky podnikatelské či produktové oblasti, ve které soutěžíme
(pokud působíme v různých odvětvích, pak
je vhodné mít strategii pro každý business),
vzít na vědomí, že úspěch závisí na dvou
odlišných a stejně důležitých příčinách, tj. na
„ziskovosti“ příslušného odvětví a na pozici,
kterou v něm organizace zaujme,
Obrázek 6: Uspořádání nehmotných aktiv v souladu se strategií
75
Z A J Í M A V O S T I
všechny aktivity společnosti nevytvářejí konkurenční výhodu, a proto je nezbytné
odlišit provozní efektivnost (předpoklad udržení se „ve hře“) a strategii či strategickou pozici (udržitelné odlišení od konkurence zajišťované uspořádáním kritických aktivit).
STRATEGICKÁ MAPA SPOLEČNOSTI
ENDESA [4]
Ještě před privatizací zahájila španělská
společnost Endesa expanzi sérií akvizic, takže
je nyní jednou z největších elektroenergetických utilit (má více než 100 podnikatelských
jednotek v 15 zemích). Zaujímá vedoucí postavení ve Španělsku, v několika zemích Jižní
Ameriky a provádí významné operace v Itálii, Francii, Itálii a Portugalsku. Obsluhuje více než 22 milionů zákazníků v elektroenergetice a plynárenství; celkem pro ni pracuje 27 tisíc zaměstnanců, řídí aktiva ve výši
45,7 bil. € (včetně elektráren, přenosových
a distribučních sítí), její tržní kapitalizace byla
18,2 bil. € a v roce 2005 zaznamenala roční
tržby 18,2 bil. €.
Realizace agresivního růstu se však projevila výraznou zadlužeností. Tato skutečnost
– v kombinaci s ekonomickou nestabilitou
v Latinské Americe vlivem vysoké inflace
a zejména měnových krizí v Mexiku (1998)
a Argentině (2000 až 2001) – vedla ke snížení finanční důvěryhodnosti a v průběhu roku
2001 k pádu ceny akcií. Přitom řada zaměstnanců si při privatizačním procesu koupila
akcie Endesy a pokles jejich ceny je částečně
demoralizoval.
Vrcholová exekutiva si uvědomila, že musí
definovat neúprosnou strategii, která obrátí
pokles a sjednotí „expandující“ podnikání.
To vyžadovalo vytvořit spolehlivý systém pro
formulaci a realizaci strategie a zavést společný „strategický jazyk, aby si všichni rozuměli“. Pro zajištění soudržnosti sdílených záměrů v různých typech prostorově velmi vzdálených podnikatelských jednotek Endesa použila pro tvorbu strategie a její řízení BSC,
který byl formulován nejdříve pro vrcholovou úroveň (tj. Endesa jako celek).
Pod vedením ředitelství pro plánování a controlling Endesa dal projektový tým
v roce 2001 dohromady informace od vedoucích podnikatelských jednotek a navrhl
strategii, která zdůrazňovala provozní výjimečnost/excelenci. Vrcholový management
však dospěl k závěru, že pro dosažení „všeobjímajícího“ záměru, tj. maximalizování
hodnoty pro akcionáře, musí Endesa trvale
zajišťovat tři strategické záměry (tzv. strategická témata):
(1) udržet vůdčí pozici ve Španělsku a Portugalsku (ESP & PTG);
(2) konsolidovat pozici v Evropě a Latinské
Americe;
76
Obrázek č. 7: Strategická mapa korporace Endesa (pro období let 2006 až 2010)
(3) uspokojit zákazníky a regulátory minimalizací provozních nákladů a maximalizací
spolehlivosti dodávky elektřiny.
Pro usnadnění jednoznačného vnímání
záměrů strategie byly v průběhu roku 2002
vytvořeny strategické mapy pro Endesu (jako
celek) a pro podnikatelskou jednotku ESP &
PTG, které měly v programu BSC charakter
pilotních projektů.
Na odvětví měla v té době velký vliv komplikovaná regulační opatření, včetně uplatnění závěrů Kjótského protokolu a rozhodnutí
o privatizaci plynárenství, která (díky konvergenci mezi elektřinou a plynem) byla pro
budoucnost utility podstatná. Modelová strategická mapa Endesa má proto i páté hledisko – „ostatní stakeholders“, a to obsahuje cíl:
„Pečovat o vztahy (tj. udržovat zdravé vztahy) s místními autoritami a regulátory“. Tyto
subjekty autorizují instalaci a provoz zařízení
a stanoví ceny pro chráněné zákazníky.
K závěru roku 2002 Endesa zautomatizovala její BSC a následující rok deklarovala, že
BSC je jediným manažerským rámcem pro řízení a měření výkonnosti. Také propojila odměny nejvyšších 700 členů exekutivy ke strategické výkonnosti a jednotka pro ESP & PTG
začala rozšiřovat (tzv. kaskádovat) strategickou
mapu a BSC do jejích podnikatelských linií –
řízení výroby, sítí, dodávky a prodeje energie.
Tento proces se postupně uplatnil v Latinské
Americe, v podnikatelských evropských jednotkách a pro podpůrné jednotky korporace.
Na obrázku č. 7 je uvedena strategická
mapa Endesy, ve které jsou záměrně odlišena
tři strategická témata. Krystalická průhlednost strategie a strategické mapy umožnila
soudržně řešit decentralizaci velké korporace,
zachovat jednotné strategické zaměření a koordinovaně zajišťovat strategické cíle.
Proces však nebyl snadný, protože přechod ze státního na privátní podnik vyžadoval totálně změnit její kulturu. Endesa nyní musí soutěžit o zákazníky, usilovat
o novou efektivitu (včetně alokace finančních zdrojů) a zajišťovat výsledky požadované akcionáři. Mnoho manažerů podnikatelských jednotek, které byly nedlouho před
tím získány jako akvizice, však předpokládalo, že BSC je o posílení kontroly a o upevnění moci ústředí. Na předání poselství, že
BSC je v Endese proto, aby se zlepšila realizace strategie a ne pro koncentraci moci, měl
velký vliv projektový tým, který prospěch
z BSC vysvětloval na konferencích a seminá-
M A G A Z Í N
řích jak pro exekutivu, tak pro zaměstnance.
Zvýšení strategického uvědomění a pochopení BSC na nižších úrovních organizace je velmi důležité. Proto útvar pro lidské zdroje zahájil certifikační program, který zajišťuje, že každý vedoucí pracovník rozumí strategii Endesa a umí definovat vlastní
strategické cíle pro její podporu. Také pořádá
řadu kurzů pro střední a nižší úrovně o procesu BSC; pro dělníky, kteří mají nejnižší znalosti o BSC a strategii korporace, se školitelé
zaměřují na to, aby ukázali, „jak“ jejich individuální a týmové cíle podporují strategické
cíle na vyšší úrovni. Zhruba 30 hodnotících
komisí zajišťuje (při analýze a hodnocení přínosu zaměstnanců) objektivní posouzení jejich strategické výkonnosti a identifikuje ty
zaměstnance, kteří ji nejvíce ovlivňují a oceňuje je v rámci ročních odměn.
Akceptace BSC exekutivou pozitivně
ovlivnila zvládnutí reorganizací v letech 2004
a 2005, při které se Endesa nejen decentralizovala, ale novým způsobem propojila nové
autonomní podnikatelské jednotky se záměry korporace (pomocí kaskádování strategických map). Decentralizace má velký vliv zejména na rozhodování o investicích. Před decentralizací se přijímala všechna investiční
rozhodnutí na úrovni korporace; nyní je přijímají manažeři podnikatelských jednotek,
protože mají lepší znalosti o příležitostech
a ohroženích rozvoje v jejich konkrétních
podmínkách. Také prověřila realizaci strategie v odvětví, které je silně regulované, a proto například tržby, resp. ceny, za distribuci
energie jsou stanoveny každý rok (to pomáhá
zvýšit flexibilitu, agilitu a efektivnost, měřené
interními průzkumy).
Endesa propojila metodologii BSC s procesem strategického plánování, který funguje zdola-nahoru. Každé čtvrté čtvrtletí vedení podnikatelských jednotek provádí SWOT
analýzu a formuluje alternativní scénáře, které vycházejí z jejich vnímání změn v odvětví.
Koncem října se koná několikadenní workshop, na kterém se hodnotí každý scénář
a navrhuje se případná potřeba aktualizace
strategie (strategie není strnulý, ale kontinuální proces).
Ředitelství pro strategii Endesa provádí revizi stávající strategické mapy korporace z hlediska potřebných změn a projednává
je s vedením podnikatelských a podpůrných
jednotek. Konečná strategická mapa obsahuje definice (s cca 200 slovy) každého strategického cíle, které schvaluje představenstvo
Endesa. Na to navazuje aktualizace strategické mapy pro úroveň korporace a pak se provádí její průmět na nižší úrovně tak, aby se
zajistila provázanost jejich BSC s vrcholovou
úrovni. Důraz na konsensus o sdílené strategii Endesa a jejím přijetí na úrovni jednotek (prostřednictvím BSC a strategické mapy)
pomáhá pochopit strategii vlastním jazykem
a způsobem, který má „spíše charakter jasné
stopy v základech a ne abstraktních idejí vznášejících se v oblacích“.
Endesa využila BSC pro uskutečnění
strategické transformace, která se již projevila skvělými výsledky. V průběhu let 2002 až
2004 se cena akcií společnosti zvýšila o 55 %;
ke konci roku 2005 se vyšplhala výše o dalších 28,5 % a čistý zisk se zvýšil o 154 %. Ve
stejném období se snížil dluh z 22 mil. € na
18,5 mil. € a poměr dluhu a equity na 1:1.
V podnikatelských jednotkách ve Španělsku
a Portugalsku se zvýšila produktivita o 12 %
ve výrobě, o 11 % v distribuci a o 22 % v dodávce energie. Taktéž se zvýšil prodej elektřiny z 86 TWh v roce 2002 na 97 TWh v roce 2004 a další rok došlo ke zvýšení o dalších
32 %. I když v roce 2001 Endesa prakticky prodávala jen ve Španělsku, tak v Evropě
v roce 2004 již prodala 43 TWh a mezi ro-
kem 2004 a 2005 se prodeje zvýšily o 41 %.
V těchto letech se též zvýšila kvalita služeb
– jak vyplývá z 38% snížení doby ekvivalentního přerušení dodávky TEIP (Time of Equivalent Interruption of Power), která je standardním klíčovým ukazatelem výkonnosti
odvětví a v závěru roku 2005 se TEIP snížila
o dalších 30 %.
S výhledem do budoucnosti Endesa plánuje dokončení kaskádování BSC do zbývajících podnikatelských jednotek. Očekává, že
bude mít v průběhu několika příštích let 40
až 50 BSC. Přitom exekutiva hodlá „projasnit“ strategické mapy a BSC tím, že zredukuje počet strategických cílů a používaných metrik na nižších organizačních úrovních, využije dynamickou simulaci pro zprůhlednění
vztahů příčina-účinek mezi strategickými
cíli a pro vytváření předpovědi s podrobnější
strukturou informací.
Přes úspěšné uplatňování strategickým nástrojů BSC musí Endesa čelit řadě nejistot,
z nichž největší je vlastní osud společnosti, který souvisí s aktivitami usilujícími o její nepřátelské převzetí.
LITERATURA:
[1] Miroslav Vlček: Balanced Scorecard – nástroj
pro popis a podporu realizace strategie, PROENERGY 1/2007 (str. 70 – 75).
[2] Kaplan, Norton: Strategy Maps. Converting
Intangible Assets into Tangible Outcomes,
Harvard Business School Press 2004, Boston, MA.
[3] Michael E. Porter, What Is Strategy?, Harvard
Business Review, November-December 1996.
[4] Lauren Keller Johnson, Privatize, Unify,
Decentralize: Endesa´s Strategic Path to Global
Expansion, BSReport, March-April 2006.
O AUTOROVI
Ing. Miroslav Vlček pracoval po ukončení
studia (1962) na ČVUT-FEL (ekonomika
a řízení energetiky) až do roku 1999 pro
ČEZ, nejdříve v oblasti plánování, návazně
se zabýval speciálními otázkami provozu,
ekonomiky a rozvoje a v 90. letech byl
ředitelem úseku pro strategické plánování.
Absolvoval pětisemestrový kurs Metody
operační analýzy, externí vědeckou aspiranturu
a v roce 1999 získal titul Certified Strategic
Manager udělovaný AMA a MCE. Od tohoto
roku pracoval v různých pozicích pro Appian
Group, a.s. Nyní působí jako nezávislý poradce
a konzultant pro oblast strategie a energetiky.
Kontakt na autora: [email protected]
77
K O N F E R E N C E
Ohlédnutí
za konferencí
Obchodování
s emisemi
skleníkových
plynů
V E L E T R H Y
7. odborná konference s názvem „Obchodování s emisemi
skleníkových plynů - Emission Trading 2007“ pořádaná společností
B.I.D. services se uskutečnila 17. května v pražském hotelu Novotel.
Ing. Norbert Tůša, B.I.D. services s.r.o.
K
onferenci moderovala ve svém osobním volnu (!) zkušená Gabriela Fischerová ze slovenského MŽP.
V úvodním vystoupení zhodnotila Eva
Šnajdrová (Carbon Capital Markets, Londýn) vývoj ceny povolenky za uplynulé období. Povolenka už ani nemá kam klesat (momentálně je na cca 20 eurocentech...Všichni
konzultanti tvrdí, že je to cena v podstatě na
úrovni transakčních nákladů... přesto se obchoduje, proč?).
Daniel Domanovský (Vertis) si vzal k ruce schválené (seškrtané) NAPy 21 zemí a vypočítal, že celý systém bude mírně nedostatkový. Podle něj to není vůbec žádný problém,
protože na trhu bude dostatek CER jednotek
z Kjótského systému. Množství CER jednotek, které bude možné použít místo vyřazení EUA jednotek, závisí na příslušné členské
zemi. V ČR to bude pravděpodobně ekvivalent rovnající se 10 % přidělených povolenek
na instalaci. Ne všechny CER jednotky lze
použít v systému EU ETS a ne všechny CER
jednotky odpovídají příslušnému standardu.
V článku z Financial Times (FT), který neObrázek 1: Albert de Haan srovnává
volatilitu trhu s emisními povolenkami
s horskou dráhou
78
Obrázek 2: G. Fischerová, J. Drahota, D. Domanovský, A. de Haan, M. Vöröš
PLYN
GWP NEBO CO2 EKVIVALENT
CO2
1
CH4
21
N2O
310
SF6
23 900
HYDROFLUOROCARBONS HFC‘S
140 AŽ 11 700
PERFLUOROCARBON PFC‘S
6 500 AŽ 9 200
Tabulka č. 1: Přehled ekvivalentů hlavních skleníkových plynů, z vystoupení Jana Drahoty, KB
dávno citovala i ČTK, je zmínka o tom, že
britské firmy (Shell, Barclays aj.) dají v rámci mechanismu CDM indické firmě SRF (vyrábí chladící plyny) celkem asi 300 milionů
liber (12,5 miliardy Kč) na eliminaci emisi
HFC-23. Zařízení na odstranění těchto emisí
však stálo firmu v roce 2005 pouhých 1,4 miliónu liber. Za to dostanou britské firmy velké
množství kreditů (CER) na vypouštění dodatečných emisí CO2, jelikož tuna HFC je ekvivalentem 11 700 tun CO2. SFR přitom získané peníze využívá k rozšíření produkce dalšího chladícího plynu, tentokrát HFC-134a,
1 300krát škodlivějšího než CO2. FT připomíná, že na těchto transakcích není nic nelegálního, jsou však morálně vysoce sporné a ničí
jakoukoli věrohodnost celého systému.
Jan Drahota (Komerční banka), pozval
účastníky na „Free Lunch“. Jeho prezentace se
mimo jiné týkala monetizace spících povolenek (povolenek z druhého období, povolenky
z prvního období jsou prakticky bezcenné).
M A G A Z Í N
DEFINICE, ZKRATKY
Joint Implementation (JI)
– projekty realizované rozvinutými
zeměmi (nebo subjekty v jejich působnosti) v jiných rozvinutých zemích – jednotky snížení emisí (emissions reduction units nebo ERUs)
Clean Development Mechanism
(CDM)
– projekty realizované rozvinutými
zeměmi (nebo subjekty v jejich působnosti) v rozvojových zemích – certifikovaná snížení emisí (certfied emission reductions units nebo CERs)
z vystoupení
Radky Neničkové,
Clifford Chance
Obrázek 4: J. Suchý a L. Pazdera za předsednickým stolem
V praxi by monetizace mohla vypadat následovně: Zapůjčíte bance např. v březnu 2008
určité množství povolenek (třeba 1 000 000).
Od banky obdržíte 170 000 EUR (berte to,
prosím, jako příklad, částka bude ještě podléhat diskusi). Banka vám povolenky v březnu 2009 vrátí a to vše bez jakéhokoliv rizika. To je ten „Free Lunch“ zmíněný na začátku. Skvělé, kdo nevěří, ať se zeptá přímo
Jana Drahoty.
Albert de Haan z ECX (největší povolenková burza) řekl, že kdyby s povolenkami obchodoval sám, tak by prodělal kalhoty - vývoj
ceny povolenky přirovnal k jízdě na horské
dráze. Nicméně, burza je velmi likvidní a například futures prosinec 2008 se v době konání konference obchodovaly za 20,05 EUR.
Burza je vhodný nástroj pro hedgingové operace.
Mario Vöröš (Det Norske Veritas) popsal
nejčastější problémy, se kterými se při verifikaci potkal. Dva příklady za všechny: Ne-
kompetentní dozor nad měřícími přístroji.
Evidentní chyby ve způsobu zjišťování/popisu zásob paliva ve skladech. Pozor na to!
Radka Neničková (Clifford Chance) mluvila o praktických aspektech propojovací
směrnice EU. V jejím vystoupení zaznělo, že
česká legislativa zatím neumožňuje, aby osoby držely na svých účtech CER/ERU kredity.
Je to možná trochu diskriminační, ale komu
se to nelíbí, ať si zřídí účet třeba v Portugalsku
(tak reagoval Martin Cmíral z ČEZu... a má
pravdu).
Miroslav Řehoř (Operátor trhu s elektřinou, a. s.) se jako správce rejstříku zabýval statistikou uplynulého období. Pochválil
všechny firmy spadající do českého NAPu.
Až na drobnosti proběhlo i letošní vyřazení
povolenek bez problémů.
Jaroslav Suchý (MŽP ČR) měl obsáhlé vystoupení k Bruselem „upravenému“ českému
NAPu. Starý model pro rozdělování povolenek
nelze použít, protože kolabuje při množství cca
94 mil. povolenek. Bude nutné připravit nový
„spravedlivý“ model. Optimisticky podotkl, že
žádný model není spravedlivý.
Ladislav Pazdera (MPO ČR) se zamyslel
nad tím, jestli protestovat nebo mlčet - samozřejmě ve vztahu k rozhodnutí EK o českém NAPu II. Pokud je pravda, že Brusel použil ve vzorci pro výpočet „přídělu“ zastaralá
data, plus data z pochybných publikací, pak
je na místě protestovat (a to důrazně!). Zpupnost a arogance bruselských úředníků je někdy
do nebe volající (pozn. autora).
Martin Cmíral a Tomáš Chmelík (oba
ČEZ) reagovali v diskusi na dotazy účastníků
konference. EU ETS tlačí ČEZ k sofistikovanému nasazovaní zdrojů a k investovaní do
nových technologií na bázi Clean Coal. To, že
byl ČEZ povolenkově přebytkový v prvním
období, nemusí platit pro období druhé.
Vystoupení Michaela ten Donkelaara (Enviros) bylo věnováno tématu CCS (Carbon
Capture and Storage - zachycování a skladování CO2). Technologie pro zachycování CO2
je velmi nákladná. Odhady nákladů na CCS
při současné úrovni technologií dosahují 70
EUR/tCO2 (ve specifických případech i nad
100 EUR/tCO2). Očekává se však výrazný
pokles nákladů v příštím desetiletí. CCS se
tak může stát zajímavou technologií, když se
ceny povolenek ustálí na 25 – 30 EUR/tCO2.
Zajímavý komentář k CCS měl Tomáš Chmelík. CO2 se bude ukládat ve vytěžených ložiscích a to může představovat dopravu potrubím na poměrně dlouhé vzdálenosti. Taková doprava samozřejmě potřebuje energii.
Uvažuje se o tom, že by to měla být energie
z obnovitelných zdrojů. Futuristický obrázek:
Trasa potrubí lemovaná větrníky.
Kontakt na autora: [email protected]
Obrázek 3: Účastníci konference
79
Kalendář konferencí a veletrhů
s energetickou a elektrotechnickou tématikou
do konce roku 2007
Červen
11. – 14.
Veletrh ENERGIA
Poznaň
Červen
19. – 21.
Veletrh AQUA
Trenčín
Červen
20. – 21.
ASENEM: 6. konferencia E.E.E.
Bratislava
Červen
26.
B.I.D. services: Retrofity a výstavba
nových zdrojů 2007
Praha
Září
12. – 13.
AEM: 10. podzimní konference Asociace
energetických managerů
Praha
Září
19. – 21.
FEI TU KE: Sympózium
ELEKTROENERGETIKA 2007
Vysoké Tatry
Září
26. – 27.
EGÚ Brno: Vývoj trhu s elektřinou v ČR
Brno
Business fórum: Slovenergy kongres
Bratislava
Září / Říjen
Říjen
3. – 5.
SNUS:
Bezpečná dodávka energie SES 2007
Bratislava
Říjen
16. – 19.
Veletrh ELO SYS
Trenčín
Říjen
17. – 21.
Veletrh TZB
Bratislava
Říjen
18. – 21.
Veletrh MSV
Brno
Říjen
18. – 19.
Sféra: Energetické fórum
Piešťany
Říjen
24. – 25.
ASENEM: 31. konferencia priemyselných
energetikov
Považská
Bystrica
IIR: Plynárenství ČR a SR
Brno
Veletrh AQUATHERM
Praha
IIR: Energetika SR 07
Bratislava
Listopad
Listopad
Listopad
/ Prosinec
80
20. – 24.
M A G A Z Í N
ASOCIACE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ
Partyzánská 7, 170 00 Praha 7
IČO 48548774 / DIČ CZ48548774
http://www.aem.cz
Sekretariát AEM
tel.+ fax: 266 753 531
mobil. tel.: 736 622 830
e-mail: [email protected]
si Vás dovoluje pozvat na jubilejní
X. podzimní mezinárodní konferenci energetických manažerů
NOVÁ
ENERGETICKÁ
STRATEGIE
EU A ČR
pořádanou pod záštitou
Ministerstva průmyslu a obchodu
ve středu a čtvrtek,
12. a 13. září 2007
v konferenčním sále Hudební akademie múzických umění
Malostranské náměstí 13 (Lichtenštejnský palác), Praha 1
Na konferenci vystoupí čelní představitelé
Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu,
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ČEPS,
zástupci evropského sdružení velkých spotřebitelů IFIEC EUROPE,
DG Competition a zástupci významných českých účastníků trhu
s elektřinou a zemním plynem.
49
E
K
O
L
O
G
I
E
Produkcia
a energetický
potenciál
poľnohospodárskej
biomasy v SR
Ing. František Zacharda, CSc,
Ing. Štefan Pepich, Technický a skúšobný
ústav pôdohospodársky Rovinka
PREDNOSTI BIOMASY
Biomasa ako obnoviteľný zdroj energie
je v pozornosti dokumentov EÚ, je súčasťou
energetickej politiky SR a existujú aj samostatné dokumenty vlády SR o využití biomasy
na energetické účely. V porovnaní s ostatnými obnoviteľnými zdrojmi má niekoľko predností:
biomasa je stabilný obnoviteľný zdroj
energie, ktorého objem produkcie, energetický potenciál a cenu môžeme s dostatočnou
presnosťou určiť na dlhšie plánovacie obdobie,
výroba energie z biomasy nezvyšuje tvorbu skleníkových plynov, nezhoršuje životné prostredie, ale naopak prispieva
k ochrane ozónovej vrstvy a k znižovaniu
produkcie odpadov,
pestovanie energetických plodín, ale
aj klasických poľnohospodárskych plodín
na energetické využitie môže mať pozitívny
vplyv na biodiverzitu, ochranu pôdy a vodné zdroje
a v neposlednej miere, biomasa ako
najvýznamnejší obnoviteľný zdroj energie
predstavuje možnosti pre ekonomický rast
vidieckych regiónov, vytváranie nových pracovných príležitostí a rozvoj malého a stredného podnikania.
Uvedené prednosti biomasy umožňuje
najmä samotná existencia poľnohospodárskej, lesníckej výroby a existencie usadlostí,
obcí a miest. Vo všetkých týchto spoločenských sférach sa produkuje biomasa či už
ako odpadová biologická hmota pri hlavnej
výrobnej činnosti alebo účelovo pestovaná
hmota rastlín, drevín a produktov z nich.
Podnikateľské subjekty, ktoré pôsobia v uvedených sférach, majú rôzne výrobné zameranie, môžu byť zamerané na rastlinnú výrobu a produkujú biomasu rastlinného pôvodu
alebo viac sú zamerané na živočíšnu výrobu
a potom spotrebujú časť rastlinnej biomasy,
ale produkujú exkrementy hospodárskych
zvierat, maštaľný hnoj, hnojovicu a ďalšie odpady. Teda spektrum produkovanej biomasy
je široké a podľa toho rozdeľujeme aj možnosti jej využitia.
50
H
O
S
P
O
D
Á
R
N
O
S
T
Vzhľadom na nepriaznivé environmentálne následky dlhodobého
využívania klasických uhľovodíkových zdrojov energie (uhlie, zemný
plyn, ropa) malo by v celosvetovom merítku klesať ich využívanie
a tým aj produkcia skleníkových plynov, hlavne oxidu uhličitého,
ktoré majú za následok negatívne vplyvy na našu planétu, známe
pod pojmom globálne otepľovanie. Narastajúce požiadavky na
energiu majú byť nahradzované obnoviteľnými zdrojmi energie
(OZE). Medzi OZE môžeme zaradiť vodnú energiu, veternú energiu,
geotermálnu energiu, slnečnú energiu a energiu biomasy.
Značné množstvo biomasy je každoročne
produkované v rezorte poľnohospodárstva.
Túto biomasu označujeme pojmom poľnohospodárska biomasa.
ČLENENIE POĽNOHOSPODÁRSKEJ
BIOMASY
Poľnohospodársku biomasu ako možný
zdroj energie možno rozdeliť do troch základných skupín:
A. Biomasa vhodná na spaľovanie:
slama
– obilná,
– repková,
– kukuričná,
– slnečnicová,
– iná,
drevený odpad z:
– vinohradov,
– sadov,
– náletov drevín na trvalých trávnych
porastoch.
B. Biomasa vhodná na výrobu bioplynu
exkrementy hospodárskych zvierat,
zelené rastliny,
siláž.
C. Biomasa vhodná na výrobu
tekutých biopalív
plodiny na výrobu metylesterov rastlinných olejov (repka, obilie),
plodiny na výrobu bioalkoholov (kukurica,
obilie, cukrová repa).
BIOMASA VHODNÁ NA SPAĽOVANIE
Technológia priameho spaľovania biomasy je najbežnejším spôsobom jej energetického využitia. Je to metóda v praxi overená a komerčne dostupná na vysokej úrovni.
Spaľovacie zariadenia sa dodávajú v rôznych
prevedeniach a výkonoch, pričom sú schopné
spaľovať prakticky akékoľvek palivo od dreva
cez baly slamy až po slepačí trus alebo komunálny odpad. Ekonomický efekt má predovšetkým spaľovanie odpadového dreva a vedľajšie produkty z poľnohospodárskej výroby,
ako je napríklad slama. Vznikajúce teplo sa
môže využíva na vykurovanie, ohrev technologickej a úžitkovej vody alebo na výrobu
elektrickej energie.
Na základe výmer poľnohospodárskych
plodín a ich hektárových úrod bola stanovená ročná produkcia poľnohospodárskej biomasy vhodnej na spaľovanie, ktorej hodnoty
sú uvedené v tabuľke č. 1.
Časť produkcie slamy z hustosiatych obilnín je pridávaná do kŕmnej dávky hospodárskych zvierat a časť je používaná na podstielku (spolu 978 tis. ton). O túto hodnotu
je potrebné produkciu slamy z hustosiatych
obilnín znížiť, aby sme dostali produkciu
vhodnú na energetické využitie. Tým sa celková ročná produkcia poľnohospodárskej
slamnatej biomasy vhodnej na energetické
využitie zníži oproti údaju v tabuľke č. 1 na
hodnotu 1 841 276 ton ročne.
Na Slovensku je teoreticky možné v súčasnosti na energetické účely využívať teda až 1,8
mil. ton slamy z hustosiatych obilnín, kukurice, slnečnice a repky, čo predstavuje z energetického hľadiska celkový energetický ekvivalent 25,5 PJ.
Pri stanovení energetického potenciálu
slamy sa uvažovalo len s najrozšírenejšími
plodinami, ale pri spaľovaní je možno využívať aj slamu z iných plodín, ako sú: sója,
hrach, tabakové stonky, ale aj seno z trvalých
trávnych porastov, čo energetický potenciál
slamy ešte zvyšuje.
Energetický ekvivalent slamnatej biomasy
je možné zvýšiť aj o hodnotu drevnej biomasy, čo predstavuje 2,7 PJ. Celkový energetický potenciál biomasy vhodnej na spaľovanie je 28,2 PJ (7,83 TWh).
Z teoretického množstva energie vyrobenej spaľovaním biomasy 28,2 PJ by bolo
možné za priaznivých podporných mechanizmov využiť v rezorte poľnohospodárstva
30 až 50 %.
Na trhové účely vo forme paliva (balíkovaná slama, brikety, pelety) alebo energie
(teplo, elektrina) by bolo možné využiť 20 až
30 % hlavne predajom paliva, poprípade tepelnej energie pre komunálnu sféru, hlavne
obce. Energetický potenciál biomasy vhodnej
na spaľovanie je uvedený v tabuľke č. 2.
M A G A Z Í N
Plodina
Výmera v ha
Úroda biomasy v t/ha
Produkcia biomasy
v t za rok
hustosiate obilniny spolu
648 568
2,66
1 725 190
667 880
kukurica
113 200
5,9
slnečnica
61 010
3,6
219 636
repka
103 285
2,0
206 570
slamnatá biomasa spolu
926 063
sady
9 425
3,9
2 819 276
36 757
vinohrady
10 898
2,0
21 796
nálet z TTP
74 820
2,0
149 640
Biomasa spolu
1 021 206
3 027 469
Tabuľka 1: Celková ročná produkcia poľnohospodárskej biomasy na spaľovanie
Pri výhrevnosti biomasy vhodnej na spaľovanie okolo 14 až 16 MJ.kg-1 je možné teoreticky nahradiť 1 m3 zemného plynu 2,5 kg
biomasy. Ak by sa na Slovensku využilo na
energetické účely 2 mil. ton biomasy, dalo by
sa ročne nahradiť až 800 mil. m3 dovážaného
zemného plynu v odhadovanej cene okolo 8
miliard Sk. Náklady na výrobu 2 mil. ton biomasy predstavujú hodnotu okolo 2 miliardy
Sk. Nahradením zemného plynu biomasou by
SR ušetrilo ročne okolo 6 miliárd Sk. Treba ešte
zdôrazniť, že finančné prostriedky za biomasu,
ako paliva, by zostali na Slovensku, čo by prispelo ku zvýšeniu zamestnanosti, ale aj k zvýšeniu energetickej nezávislosti Slovenska.
V poľnohospodárskej praxi sa však poľnohospodárska biomasa, vhodná na spaľovanie, na energetické účely využíva minimálne.
Slama sa využíva pri vykurovaní poľnohospodárskych objektov len na Poľnohospodárskom družstve Prašice, kde už viac ako 10
rokov spaľujú celé balíky slamy v kotli s inštalovaným výkonom 235 kW, a ročne spotrebujú 78 ton slamy. V komunálnej sfére je
využívaná slama na vykurovanie v Turni nad
Bodvou s kotlom na drvenú slamu s inštalovaným výkonom 600 kW. V Poľnohospodárskom družstve Liptovský Ondrej spaľujú
drevnú štiepku z náletu drevín na trvalých
trávnych porastoch v kotli s inštalovaným
výkonom 40 kW. V komunálnej sfére je situácia o niečo lepšia, kde je na Slovensku v prevádzke okolo 30 väčších zariadení na spaľovanie drevnej štiepky alebo pilinových peliet,
pri inštalovaných výkonoch od 80 kW do 10
MW. Jedná sa však výlučne o biomasu lesnú
a odpad z drevovýroby.
V posledných rokoch sa budujú aj väčšie
zariadenia na spaľovanie lesnej biomasy hlavne
vo forme drevnej štiepky, v teplárenských spoločnostiach a priemyselných prevádzkach (SES
Tlmače, Zvolenská teplárenská a.s., Handlovská energetika, Elektráreň Nováky a.p.).
BIOMASA VHODNÁ NA VÝROBU
BIOPLYNU
Do tejto kategórie biomasy zaraďujeme
zelené uhlohydrátové krmoviny a exkrementy hospodárskych zvierat. Pre analýzu potrebnú ku kvantifikácii možnej výroby bioplynu je
uvažované s produkciou tekutých exkrementov u hovädzieho dobytka a ošípaných.
Podľa stavu hovädzieho dobytka v SR vo
všetkých kategóriách a podľa prepočtu na
VDJ (veľká dobytčia jednotka), môžeme počítať so 440 600 VDJ, z toho na 1 m3 vyprodukovaných tekutých výkalov denne potrebujeme 20 VDJ. Z jedného m3 tekutých výkalov je
možné vyrobiť 30 m3 bioplynu, to znamená,
že denne môžeme vyrobiť z tekutých výkalov
hovädzieho dobytka až 660 900 m3 bioplynu.
To znamená ročnú produkciu bioplynu až
241 miliónov m3.
Početné stavy ošípaných v SR prepočítané
na VDJ predstavujú 84 350 VDJ ošípaných. Na
1 m3 tekutých výkalov denne počítame 25 VDJ
ošípaných. Z 1 m3 tekutých výkalov je možné
vyrobiť 30 m3 bioplynu, to znamená že denne
môžeme vyrobiť až 101 220 m3 bioplynu z tekutých výkalov ošípaných. To znamená ročnú
produkciu bioplynu až 36 miliónov m3.
Celková produkcia bioplynu z výkalov
hovädzieho dobytka a ošípaných predstavuje energetický potenciál 1,95 TWh alebo
6,9 PJ.
Tu však treba pripomenúť, že na naštartovanie procesu výroby bioplynu je potrebné pridávať zelenú hmotu alebo kukuricu
v množstve 1/100 objemu exkrementov. Treba uvažovať aj s využívaním hydinového trusu ako prísady do náplní bioplynových staníc.
Jeho celoročná produkcia je odhadovaná na
48 000 ton. Čiže energetický potenciál odpadu zo živočíšnej výroby v podobe exkrementov je značný.
Pri výpočte energetického potenciálu sme
vzali do úvahy len tekuté exkrementy. Tuhé
exkrementy by naďalej slúžili na produkciu
maštaľného hnoja. Taktiež treba brať do úvahy možnosť využívania zelenej rezanky alebo
kukuričnej siláže na výrobu bioplynu. Tieto
plodiny obsahujú totiž až dvojnásobný energetický potenciál voči exkrementom.
Na Slovensku sa výrobou bioplynu zo zelenej hmoty zatiaľ zaoberá len jeden poľnohospodársky podnik v Hurbanove. Bioplynové stanice (BPS) využívajúce exkrementy
hospodárskych zvierat sú vo viacerých poľnohospodárskych podnikoch. Je to BPS v Koliňanoch, kde je demonštračná bioplynová
stanica SPU v Nitre, projektovaná na spracovanie hnojovice od 80 VDJ s nainštalovanou
kogeneračnou jednotkou s maximálnym elektrickým výkonom 22 kW a maximálnym tepelným výkonom 45,5 kW. Agros, s.r.o. Bátka
prevádzkuje BPS s projektovanou kapacitou
spracovania hnojovice od 13 200 ošípaných
a hydinového trusu od 220 000 nosníc, PPD
Brezov s kapacitou na spracovanie maštaľného hnoja od 300 VDJ, a v PD Kapušany pri
Prešove. V komunálnej sfére je situácia o niečo lepšia a hlavne pri čističkách odpadových
vôd je v prevádzke 24 bioplynových staníc.
Produkcia v t.rok-1
TWh
PJ
slama obilná
747 190
2,9
10,4
kukurica
667 880
2,6
9,4
2,9
repka
206 570
0,81
slnečnica
219 636
0,77
2,8
drevný odpad
200 000
0,75
2,7
Tabuľka 2: Energetický potenciál poľnohospodárskej biomasy vhodnej na spaľovanie
51
E
K
O
L
O
G
I
E
Analýza zdrojov biomasy vhodných na
spaľovanie a na výrobu bioplynu obsahuje len
tie druhy biomasy, ktoré vznikajú ako druhotný (odpadový) produkt pri hlavnej poľnohospodárskej výrobe. Produkčný potenciál
poľnohospodárskej pôdy v Slovenskej republike predstavuje ešte ďalšie možnosti na účelové pestovanie biomasy vhodnej na energetické využitie.
ÚČELOVO PESTOVANÉ
ENERGETICKÉ PLODINY
Kým v roku 2000 bola evidovaná poľnohospodárska pôda v celkovej výmere 2,440
mil. ha, v roku 2003 bola evidovaná využívaná
poľnohospodárska pôda vo výmere 2,236 mil.
ha a v roku 2004 došlo k zmene metodického
prístupu štatistického vykazovania výmery
využívanej poľnohospodárskej pôdy a to na
základe ortofotomáp. Podľa tejto metodiky je
výmera využívanej poľnohospodárskej pôdy
len 1,934 mil. ha. Rozdiel oproti roku 2000 je
viac ako 500 tis. ha poľnohospodárskej pôdy,
ktorá v prevažnej miere predstavovala lúky
a pasienky v horských a podhorských oblastiach (ale aj nevyužívaná poľná pôda) a postupným vývojom sa zmenila na plochy s náletom rôznych krovín a drevín. Odhaduje sa,
že viac ako 250 tis. ha evidovaných trvalých
trávnych porastov (TTP) sú zarastené náletom drevín, z ktorých sa môže vyťažiť 15 až
20 t.ha-1 drevnej štiepky, teda produkcia drevnej štiepky môže byť až 5 mil. ton, čo predstavuje energetický potenciál cca 70 PJ.
Z produkčne užívaných TTP o výmere asi
500 tis. ha môžeme počítať s produkciou sena
52
H
O
S
P
O
D
Á
R
z druhej kosby v hodnote 2 t.ha-1, to znamená
ročne až 1 mil. ton, čo predstavuje energetický potenciál 14 PJ. Znížená spotreba krmovín z TTP je dôsledkom trvalého poklesu stavov hospodárskych zvierat na cca 50 % oproti
roku 1990.
Pri vyjednávaní v prístupovom procese
k EÚ bolo negociovaných cca 1 mil. ha ornej pôdy, avšak v minulosti sme evidovali až
1,450 mil. ha ornej pôdy. Aj túto nevyužívanú ornú pôdu je možné využiť na pestovanie
plodín pre energetické účely. Môžu to byť plodiny pre výrobu biopalív (repka, slnečnica,
obiloviny, cukrová repa ...) alebo pre výrobu
bioplynu (silážna kukurica, zelené krmoviny
...) ale aj pre výrobu tepla a elektriny spaľovaním biomasy (energetické plodiny, rýchlorastúce dreviny a iné ...).
NÁVRH CIEĽOV VYUŽÍVANIA
POĽNOHOSPODÁRSKEJ BIOMASY
DO ROKU 2013
Časť poľnohospodárskej biomasy bude
spotrebovaná v rezorte poľnohospodárstva
na výrobu tepla na vykurovanie, ohrev vody
a v sušiarenstve, na výrobu bioplynu s následnou kombinovanou výrobou tepla a elektriny, čo prispeje k zníženiu energetickej náročnosti výroby a tým k zníženiu výrobných
nákladov na produkciu jednotlivých komodít. Tým sa môže zvýšiť konkurencieschopnosť poľnohospodárstva na trhoch EÚ. Druhá časť biomasy bude ponúknutá na trh vo
forme paliva (brikety, pelety, veľkoobjemové
balíky, štiepka) alebo vo forme energie (teplo, elektrina, chlad, para). Je potrebné prijať
N
O
S
T
návrh opatrení na podporu využívania pôdohospodárskej biomasy na energetické účely
v SR do roku 2013 tak, aby bolo možné:
v poľnohospodárskych podnikoch vybudovať ročne minimálne 30 tepelných zariadení na spaľovanie biomasy s priemerným inštalovaným výkonom 300 kW, čo predstavuje
investičné náklady okolo 200 mil. Sk,
v komunálnej sfére vybudovať ročne
minimálne 20 tepelných zariadení na spaľovanie biomasy s priemerným inštalovaným
výkonom 1,5 MW, čo predstavuje investičné
náklady okolo 400 mil. Sk,
prehodnotiť možnosti rekonštrukcie
veľkých energetických zariadení s možnosťou
využitia poľnohospodárskej biomasy náhradou za časť používaných fosílnych palív. Ročný objem vhodnej biomasy je 1 mil. ton,
ročne vybudovať minimálne 15 bioplynových staníc, pre kombinovanú výrobu tepla
a elektriny, s priemerným inštalovaným výkonom 500 kW, čo predstavuje investičné náklady okolo 500 mil. Sk. Ročná výroba by predstavovala 49 GWh elektriny a 176 TJ tepla,
pre výrobu paliva pre maloodberateľov
prehodnotiť riešenie výroby tvarovaných palív z poľnohospodárskej biomasy (brikety, pelety).
Realizácia navrhovaných cieľov využívania poľnohospodárskej biomasy v rezorte poľnohospodárstva i mimo neho, by mala
prispieť k zvýšeniu podielu obnoviteľných
zdrojov energie na celkovej spotrebe energií na Slovensku a tým sa podieľať nielen na
plnení záväzkov SR vyplývajúcich z ratifikácie Kyótskeho protokolu, ale aj na zvyšovaní
energetickej bezpečnosti a nezávislosti SR.
O AUTOROCH
Autori v súčasnosti pracujú v Technickom
a skúšobnom ústavu pôdohospodárskom
v Rovinke, Ing. FRANTIŠEK ZACHARDA,
CSc. ako námestník riaditeľa pre výskum
a poradenstvo, Ing. Štefan Pepich
ako výskumný pracovník. Autori sú
spoluriešiteľmi úloh štátneho programu,
riešiteľmi úloh v kompetencii Ministerstva
pôdohospodárstva SR, spolupracovníkmi
na rôznych koncepčných materiáloch
v oblasti využitia pôdohospodárskej biomasy
na energetické účely. Sú predstaviteľmi
Združenia pre poľnohospodársku biomasu
AGROBIOENERGIA, ktoré vydáva rovnomenný
časopis v náklade 1000 ks, ktorý je určený
pre odbornú verejnosť z odvetvia energetiky
obnoviteľných zdrojov a osobitne pre
využívanie biomasy.
Kontakt na autorov: [email protected],
[email protected]
E
K
O
L
O
G
I
E
H
O
S
P
O
D
Á
R
N
O
S
T
M A G A Z Í N
Zelená energie
pro podporu
obnovitelných
zdrojů
Ing. Josef Sedlák, generální ředitel
společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.
ZELENÁ ENERGIE
Z
elená energie je speciální produkt,
který nabízí Skupina ČEZ ekologicky
zodpovědným domácnostem a firmám. V rámci tohoto produktu je nabízena
elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů
– v podmínkách České republiky především
z vody, ale i z biomasy, větru a slunce.
Ačkoliv takto vyrobenou elektřinu samozřejmě není možné v elektrizační soustavě fyzicky oddělit od „běžné“, zákazníci odebírající tento produkt mají garanci, že jimi spotřebované množství elektřiny bylo skutečně
vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Výroba
a prodej Zelené energie jsou samostatně evidovány a vždy se jí vyrobí minimálně tolik,
kolik činí spotřeba. Fakticky však výroba spotřebu převyšuje – například za rok 2006 zhruba padesátkrát.
Jedním z perspektivních zdrojů pro výrobu
Zelené energie je biomasa. Elektrárna Tisová
jí letos plánuje spotřebovat 35 000 tun, z nichž
vyrobí 27,5 GWh elektřiny.
Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním
z významných témat současné energetiky. Neobejde se bez značného
úsilí odborníků, ale ani bez podpory široké veřejnosti. Projekt
Zelená energie ukazuje, jak lze toto téma popularizovat a přesvědčit
spotřebitele elektřiny o jeho důležitosti.
Zelená energie je získávána jednak z vlastních výrobních zdrojů vlastněných Skupinou
ČEZ, jednak nákupem od nezávislých výrobců z regionů, kde Skupina působí.
ZELENÉ DESETNÍKY
V roce 2006 bylo prodáno celkem 38 GWh
Zelené energie a počet jejích odběratelů dosáhl počtu 1291. Důvodem zájmu je mimo jiné
fakt, že produkt je nabízen jen se symbolickým
příplatkem, který činí 10 haléřů za kilowatthodinu. Spotřebitel, který se odběrem Zelené
energie rozhodne vyjádřit svou zodpovědnost
k životnímu prostředí, tak není zatěžován zásadní finanční částkou – na druhou stranu ale
vidí, že využívání obnovitelných zdrojů s sebou nese určité dodatečné náklady.
Shromážděné prostředky jsou určeny na
podporu neziskových projektů, které jsou zaměřeny na další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. Za roky 2005 a 2006 bylo
tímto způsobem v tzv. Fondu Zelené energie
shromážděno více než 4,3 milionu korun,
které byly letos na jaře rozděleny mezi 14 vybraných projektů.
PROJEKTY VYBÍRÁ RADA
ZELENÉ ENERGIE
Na rozdělování prostředků dohlíží Rada
Zelené energie, která je složena z vědců, ekologů a odborníků na obnovitelné zdroje. Zasedá
v ní mimo jiné profesor Josef Tlustý z Fakulty elektrotechniky ČVUT, předseda Českého
svazu ochránců přírody Libor Ambrozek nebo
Ladislav Pazdera, ředitel odboru ekologické
energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu
ČR. Práce členů Rady není nijak honorována.
O podporu z prostředků Zelené energie je
jednou ročně vyhlašována soutěž. Do ní mohou svůj projekt přihlásit vědecké instituce,
školy, neziskové organizace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, ústavy sociální péče, domovy důchodců, obce nebo kraje.
Prostředky Zelené energie lze využít na
podporu konkrétních projektů v následujících oblastech:
53
E
K
O
L
O
G
I
E
H
O
S
P
O
D
Á
R
N
O
Poet odbratel Zelené energie
Domácnosti
Podniky - maloodbratelé
Velkoodbratelé
286
182
25
6/2005
0
68
12
12/2005
75
24
6/2006
86
20
12/2006
Graf 1: Počet odběratelů Zelené energie
1) Výzkum – projekty zaměřené na zvýšení potencionálu obnovitelných zdrojů (voda,
vítr, biomasa, slunce, geotermální energie
a další), uplatnění nových technologií a zlepšování technologických procesů využívajících
obnovitelné zdroje energie. Přednost dostávají inovativní projekty, jejichž výsledky budou okamžitě využitelné.
2) Osvěta a vzdělávání – typicky odborné
kurzy, semináře, vydávání informačních materiálů, instalace modelů obnovitelných zdrojů energie ve vzdělávacích zařízeních pro
studijní účely a budování ekologických informačních center. Posuzuje se míra přispění
k ekologické výchově a osvětě, zapojení veřejnosti a konkrétní přínos k využívání obnovitelných zdrojů v regionu.
3) Výstavba nových zdrojů využívajících
OZE – výstavba a rekonstrukce zařízení s cílem zvýšit využívání obnovitelných zdrojů
energie pro výrobu tepla a elektřiny. Jde o zařízení, jako jsou solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla, bioplynové stanice,
větrné elektrárny apod. Podporu mohou získat i zařízení na využívání odpadního tepla
k výrobě tepelné nebo elektrické energie. Projekty musí být společensky a ekonomicky užitečné a pomáhat zlepšovat životní prostředí.
Základní podmínkou pro získání podpory z Fondu Zelené energie je neziskový charakter projektu. Peníze nesmí být použity ke
komerčním účelům. Žádosti musí obsahovat
podrobný popis nebo stavební projekt společně s harmonogramem realizace. V případě výzkumu a vzdělávání je třeba také popsat
přínos pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a pozitivní dopady na životní prostředí.
Při výběru projektů je posuzována jejich
proveditelnost, zajištění potřebnými zdroji,
odborná vyspělost žadatele, společenská efektivnost a relativní finanční náročnost. Důraz
je kladen na rychlou využitelnost výsledků
projektu v praxi. V grantovém řízení vypsaném v druhé polovině roku 2006 proto bylo
požadováno, aby vybrané projekty byly kompletně realizovány v průběhu roku 2007.
[ ]
54
T
ZELENÁ ENERGIE
SE ZRODILA
V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH
1185
809
S
Prostřednictvím
Zelené energie
se do rozvoje
obnovitelných zdrojů
může zapojit kdokoliv
Zelenou energii začala jako první
v polovině roku 2002 nabízet společnost Západočeská energetika. Produkt
si brzy našel své stálé odběratele. V roce
2003 bylo prodáno celkem 9 576 MWh,
v roce 2004 již 16 550 MWh Zelené energie, počet jejích zákazníků dosáhl 303.
Západočeská energetika se pro zavedení Zelené energie rozhodla proto, aby
viditelným způsobem demonstrovala
svou podporu využívání obnovitelných
zdrojů, které v podobě malých vodních
elektráren vždy činily důležitou součást
jejích výrobních kapacit.
Příplatek za odběr Zelené energie byl
stanoven na symbolických deset haléřů
za kilowatthodinu a získané prostředky byly rozdělovány především na ekologické a vzdělávací projekty v západních Čechách. Příspěvek tak získala například Střední průmyslová škola a vyšší
odborná škola elektrotechnická v Plzni,
kde Zelená energie pomohla vybudovat
školní větrnou elektrárnu a solární kolektor pro praktickou výuku studentů
elektrotechniky. Ti výstavbu větrné elektrárny o výkonu 600 wattů sami iniciovali a s pomocí odborníků uskutečnili.
Po začlenění Západočeské energetiky do Skupiny ČEZ byla Zelená energie
dále rozvíjena a od 1. ledna 2006 nabídnuta všem zákazníkům Skupiny v celé
republice. Její klíčové parametry – tedy
symbolický příplatek za odběr a určení
takto získaných prostředků – zůstaly zachovány.
PŘES 4 MILIONY PRO 14 PROJEKTŮ
Do grantového řízení se v minulém roce
až do uzávěrky, která byla na konci prosince,
přihlásilo celkem 102 neziskových projektů.
Ze 14 vybraných je osm zaměřeno na osvětu v oblasti obnovitelných zdrojů, pět na vý2005
2006
Růst (%)
Vodní elektrárny
1,542
1,752
13,7
Biomasa
0,115
0,224
94,2
Větrné zdroje
(megawatthodiny)
474
176
-62,9
Sluneční zdroje
(megawatthodiny)
7
8
14,3
1,657
1,976
19,2
Celkem
Tabulka 1: Energie z obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ (terawatthodiny)
M A G A Z Í N
zkum, jeden na výstavbu. Prostředky Zelené
energie tak mimo jiné pomohou vybudovat
tepelné čerpadlo a větrnou elektrárnu pro
praktickou výuku studentů (Integrovaná
střední škola energetická, Chomutov), zřídit celorepublikovou referenční laboratoř bioplynových transformací (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno) nebo provést analýzu a porovnání různých systémů
elektrických generátorů pro větrné elektrárny
(Ústav termomechaniky AVČR, Praha).
Příští grantové řízení, ve kterém budou
rozděleny prostředky shromážděné ve Fondu
Zelené energie v letošním roce, bude vyhlášeno opět na podzim. Jeho podrobné podmínky, stejně jako formulář žádosti pro přihlášení
projektu, budou zveřejněny na internetových
stránkách www.zelenaenergie.cz.
K výrobě Zelené energie přispívá také fotovoltaická elektrárna umístěná v areálu JE Dukovany
LETOS DVAKRÁT VÍC
NA PROSPĚŠNÉ PROJEKTY
Vzhledem k tomu, že letos na jaře šlo
o vůbec první rozdělování prostředků Zelené
energie v rámci Skupiny ČEZ, je celkový počet 102 přihlášených projektů velmi dobrou
známkou vysokého zájmu o problematiku
obnovitelných zdrojů mezi neziskovými subjekty v České republice. Skupina ČEZ se proto rozhodla, že v roce 2007 prostředky plynoucí do Fondu Zelené energie navýší – ke
každému „zelenému desetníku“ od zákazníků přidá stejnou částku z vlastních zdrojů,
takže výsledná podpora se zdvojnásobí.
PŘÍLEŽITOST PRO FIRMY
Firmám, které se rozhodnou pro její odběr, poskytuje Zelená energie dodatečnou
výhodu – mohou ji využít ve všech komunikačních nástrojích, které využívají při svém
podnikání. Odběratel Zelené energie má tak
možnost dát svým obchodním partnerům
Příspěvky z Fondu Zelené energie v dubnu
na pražské Kampě symbolicky předali Alan
Svoboda za Skupinu ČEZ (vpravo) a Josef Tlustý,
předseda Rady Zelené energie (druhý zprava).
Projekt Hospice sv. Štěpána reprezentoval
Pavel Česal. (foto Petr Hejna)
jasně najevo svůj postoj k životnímu prostředí a také to, že je tento postoj podložen konkrétní aktivitou.
Firemní odběratelé získávají speciální certifikát a rovněž manuál užití značky Zelené
energie, který jim pomůže při konkrétních
aplikacích loga a nabídne i další inspiraci pro
využití Zelené energie v jejich marketingové komunikaci – v reklamě, public relations
a dalších formách prezentace.
Logo Zelené energie může její odběratel
využít také na svých výrobcích, kde je značka doplněna textem „Vyrobeno Zelenou energií“. Pro spotřebitele jde o informaci, že příslušný produkt byl vyroben s ohledem na životní prostředí. A taková informace je pro
stále více lidí jedním z faktorů, které zvažují
při svém nákupním rozhodování.
O AUTOROVI
Ing. JOSEF SEDLÁK absolvoval VŠE v Praze.
Od roku 1987 je zaměstnancem koncernu
ČEZ (od r. 1992 ČEZ, a. s.). V letech 1993
až 2002 byl ředitelem Jaderné elektrárny
Dukovany, od roku 2000 do roku 2004 členem
a místopředsedou představenstva ČEZ, a. s.
V současnosti je jednatelem a generálním
ředitelem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje,
s. r. o.
Kontakt na autora:
[email protected]
55
E
K
O
L
O
G
I
E
Vplyv Vodného
diela Gabčíkovo
na životné
prostredie
Ing. Vladimír Holčík, Vodohospodárska
výstavba, š.p., Bratislava
S
om si istý, že verejnosť v ČR, a verejnosť odborná ešte viac, vie z dobovej
tlače dosť o problematike SVD G-N.
Ale verejnosť tiež „dorastá“, vlastne nastala
generačná výmena, a tak nezaškodí pripomenúť niekoľko faktov a technických údajov
o tomto našom najväčšom vodnom diele na
Dunaji a na Slovensku vôbec.
SVD G-N sa podľa pôvodného projektu skladala z dvoch funkčne závislých častí. Stupeň Gabčíkovo so špičkovou elektrárňou s inštalovaným výkonom 720 MW, resp.
2650 GWh/rok, so zdržou tvorenou haťou na
maďarskom území na pravom brehu Dunaja
v Dunakiliti. Riečny stupeň Nagymaros s priebežnou elektrárňou s inštalovaným výkonom
158 MW, resp. 1025 GWh/rok, ktorý mal byť
situovaný o približne 123 km nižšie po toku na
maďarskom úseku Dunaja (pozri obr. 6). Na
oboch vodných dielach sa projektovali plavebné komory zodpovedajúce požiadavkám Dunajskej komisie. Ich rozmery boli, a v Gabčíkove aj sú, šírka 34 m, dĺžka 275 m. Cieľom
projektu bolo energetické využitie toku, zlepšenie protipovodňovej ochrany v priľahlej oblasti, zlepšenie plavebných podmienok, celkový rozvoj územia (turizmus, šport) a riešenie
niektorých ekologických problémov.
Zmluva o výstavbe a prevádzke SVD G-N
bola medzi ČSSR a MĽR uzavretá 23.9.1977
56
H
O
S
P
O
D
Á
R
N
O
S
T
Tento rok je to 30 rokov od podpisu Československo – maďarskej
Zmluvy o spoločnej výstavbe a prevádzke Sústavy vodných diel
Gabčíkovo – Nagymaros (SVD G-N). A tiež 15 rokov od uvedenia VD
Gabčíkovo do prevádzky. Tieto výročia iste môžu byť dôvodom na
bilancovanie, okrem iného aj vplyvov realizovaných konštrukcií na
životné prostredie.
a bola ratifikovaná parlamentmi a podpísaná prezidentmi, čím získala v oboch štátoch
charakter zákona. Zmluva ´77 určuje deľbu nákladov a prínosov v pomere 50 : 50 %
a spoločné vlastníctvo podstatných objektov.
Zmluva prikazuje spoločne jednotlivé objek-
ty realizovať a prevádzkovať tak, aby ani len
náhodou nedochádzalo k poškodzovaniu záujmov rybárstva, prírody a kvality povrchových a podpovrchových vôd.
Je už aj mladej generácii známe, že Maďarsko sa pokúšalo od mája 1989 zabrániť
prevádzke VD Gabčíkovo a že práce na VD
Nagymaros nie iba že úplne zastavilo, ale už
vybudované časti stavieb zlikvidovalo a Dunaj uviedlo do pôvodného stavu. Vzhľadom
k uvedenému a tiež vzhľadom k tomu, že sa
Maďarsko dokonca pokúsilo o jednostranné
ukončenie Zmluvy, Slovensko a Maďarsko
sa v apríli 1993 dohodli, že spor budú riešiť
s pomocou Medzinárodného súdneho dvora
v Den Haagu, ktorý v septembri 1997 vyniesol svoj Rozsudok.
Medzičasom však, po zhodnotení možných
environmentálnych a ekonomických škôd,
ktoré by boli nastali nedokončením ani len VD
Gabčíkovo, sa vlády ČSFR a SR zhodli, že VD
Gabčíkovo bude uvedené do prevádzky len na
území Slovenska a s vylúčením maďarského
zmluvného partnera. Znamenalo to však postaviť dodatočne objekty v Čunove (11 km hrádze, hate, elektráreň, plavebnú komoru a športový areál divokej vody), pričom všetky tieto
objekty (okrem divokej vody) vlastne už na
Obrázok 1: Schématické znázornenie vodného diela Nagymaros
M A G A Z Í N
maďarskom území boli postavené, dokonca vo
veľmi dobrej kvalite. A tak sa z hate v Dunakiliti stal „pomník“ bratskej spolupráce dvoch
spriatelených socialistických krajín...
Medzinárodný súdny dvor (MSD) nezobral do úvahy preexponované a účelové obavy
Obrázok 2: Schématické znázornenie vodného diela Gabčíkovo
z negatívnych vplyvov SVD G-N, čím bola environmentálna kompatibilita diela potvrdená
aj „de jure“, a nie iba dlhodobým podrobným
monitorovaním okolia diela zo strany viacerých ústavov SAV, Univerzity Komenského,
Výskumným ústavom vodného hospodár-
stva a konečne aj príslušných ústavov z MR.
Možno by stáli za pripomienku niektoré
dobové úvahy „zelených“ aktivistov z Maďarska ale aj zo Slovenska a Čiech, ktoré sú zachytené v publikácii Gabčíkovo (ne)katastrofa,
Leopold Podstupka, Bratislava 1996. Niektoré vybrané citácie sú skutočne úsmevné.
Bezpríkladné bolo ťaženie proti SVD G-N,
proti jeho tvorcom (a boli to najlepší vodohospodári tých čias z Československa a Maďarska), vymyslelo sa toľko fám, katastrofických
vízií, vyrobilo toľko nehoráznych výmyslov
a nenávistných útokov, že to široko – ďaleko nemá obdobu. Ani po pätnásťročnej prevádzke Gabčíkova, napriek uznávaným, objektívne zisteným energetickým, plavebným,
protipovodňovým a ekologickým prínosom
podaktorí odporcovia tohto diela zaryto trvajú na svojich stanoviskách. Akoby naša verejnosť mala žiť v stave ohrozenia, ktoré jej vytvorili z falošných proroctiev. Podľa nich by
každú chvíľu, už-už, mala na Dunaji, na Gabčíkove vzniknúť katastrofa. Verejnosť ňou
57
E
K
O
L
O
G
I
E
H
O
S
P
O
D
Á
R
N
O
S
T
Obrázok 3: Schématické znázornenie plánované sústavy vodných diel Gabčíkovo – Nagymaros
Legenda: 1 – zdrž Hrušov 2A – hať Dunakiliti 2B – stupeň Čunovo 3 – VD Gabčíkovo 4 – Mošonské rameno Dunaja 5, 6 – koryto Dunaja tvorí štátnu
hranicu SR – HU 7 – plánované VD Nagymaros 8 – oblasť prehĺbenia koryta Dunaja medzi Budapešťou a VD Nagymaros (nerealizované)
58
M A G A Z Í N
VE Gabčíkovo je v Európe najneľudskejšia a najkrutejšia stavba a dôsledky jej existencie budú
namierené proti základným ľudským záujmom... Žijeme pod terorom mafie politikov, pohybujúcich sa na pomyselnom zločinnom, začarovanom kruhu a ekonómov, inžinierov a technikov
s hanebnou odbornosťou.
Duray Miklós, slovenský politik,
Új Magyarország, Budapešť, 12.7.1991
Věřím v pokyn shůry. Mohl pocházet z transcendentálna nebo případně i z Moskvy, která ostatně dávno prahla po možnosti připlavat válečnými křížniky až po hranici vojenského bloku.
Radek Bajgar, Reflex č. 44/1991
Výsledkem stavby bude ..... velice málo elektřiny, ale zato veliký kopec ekologických a jiných
problémů .... Není pochyb o tom, že Gabčíkovo znamená katastrofu.
Bedřich Moldan, Hospodářske noviny, 17.11.1992
Doufáme, že vypovězení smlouvy nevylučuje případnou budoucí maďarskou účast na společné likvidaci stavby a jejich následků.... Odvěkým slovenským nacionalistům se obrovitá stavba
v území souvisle osídleném Maďary znamenitě hodila... Po listopadu 1989 byla objektivně dána
možnost stavbu okamžitě zastavit a jednat o společné likvidaci stavby.... Stalinismem odkojená
banda slovenských technokratů a nacionalistů však na tuto možnost nereflektovala. Vyzýváme
maďarskou stranu k tvrdému a rozhodnému postupu při dalších jednáních a opatřeních ve věIng. Aleš Šulc, Ing. Pavel Křivka, Ing. Pavel Punčochář, CSc.,
ci gabčíkovské stavby.
ZELENÝ KRUH PRAHA v liste veľvyslancovi MR, Koridor, 7.7.1992
Tvrdením, že vinou výstavby VD Gabčíkova vyschne Neziderské jazero šokoval celé Rakúsko
riaditeľ maďarskej časti národného parku pri jazere. „Viedenské more“ je ohrozené, tvrdí maďarský vedec, pretože odvedenie toku Dunaja do umelého kanála zamedzí prúdenie spodnej
Neue Kronen Zeitung, Viedeň, 26.10.1992
vody, ktorá jazero zásobuje.
V záujmovej oblasti v súčasnej dobe sú ohrozené všetky využívané vodné zdroje: Kalinkovo,
Jaromír Šíbl, Práca, 10.3.1990
Hamuliakovo, Šamorín, Gabčíkovo a ďalšie.
Kolem Komárna mají lidé stále problémy s vodou, poklesly zejména ty spodní a půda dostáva
Agáta Pilátová, Práce, 1.4.1994
pěkně zabrat, je stále slanější. Okolní lužní lesy hynou.
... To neznamená, že by sme energetický potenciál Dunaja museli nechať nevyužitý. Mohli by
sme ho však využiť bez drastických zásahov do prostredia Dunaja a s mnohonásobne rýchlejším
návratom vložených investícií, napríklad využitím plávajúcich elektrární (výkon až 1 MW).
MUDr. Juraj Mesík, Dunajstory, 1990
masírovali slovenskí extrémni environmentalisti spolu s budapeštianskym Dunakörom,
istým Američanom Bélom Liptákom z USA,
pražským Zeleným kruhom, tzv. nezávislými
odborníkmi z WWF a predpojatými novinármi. Nuž tu je niekoľko citátov (pozri vyššie).
Mohol by som pokračovať, „perly ducha“
sú spísané na 101 stranách. Zodpovedne však
prehlasujem, že nič z katastrofického scenára
sa nenaplnilo. Niet pochýb, že VD Gabčíkovo
so svojou novou plavebnou dráhou zabralo
spolu asi desať tisíc hektárov lesa a ornej pôdy. Dáva však najčistejšiu energiu, bez odpadu a obnoviteľnú (asi 10 % energetickej potreby Slovenska, podľa vodnosti toku), podstatne
zlepšilo plavbu po Dunaji v úseku riečnych
kilometrov 1810 až 1865, zabránilo sa reálnemu vysychaniu lesov v oblasti vnútrozemskej
delty (hladiny Dunaja už dlhé roky zaklesávali, dno sa znižovalo či už umelými zásahmi,
či prirodzeným vývojom) a konečne v oblasti
VD Gabčíkova už jednoducho nemôže prísť
k pretrhnutiu hrádzí počas povodní (t.zv. veľ-
ká povodeň, 100-ročná voda dosahuje v profile Gabčíkova 11 000 m3/s, je rozdelená do
dvoch korýt, ako napríklad aj vo Viedni). Výroba energie je v rozmedzí 2200 až 2300 GWh
ročne. Cena energie bola samozrejme iná pri
spustení prvej turbíny v októbri 1992, ešte za
Československa a iná je dnes (aj koruna bola
iná), avšak odborníci tvrdia, že VD Gabčíkovo sa dávno splatilo aj za všetkých tých nepriaznivých okolností.
Cez plavebné komory sa ročne preplaví asi
19 tisíc plavidiel, pričom prekonávajú výškový rozdiel aj 23 m za 18 až 20 minút a protiprúdne plavidlá tak významne šetria pohonné hmoty. Odborníkom netreba zdôrazňovať,
že preplavovanie je bezplatné, čo bolo stanovené dávno pred postavením VD Gabčíkova,
ešte v roku 1948 Belehradským dohovorom.
Aj keď jednania s maďarskou stranou pokračujú už od vynesenia Rozsudku MSD
v septembri 1997, nezdá sa, že maďarská
strana jedná v dobrej viere tak, aby sa naplnili ciele Zmluvy ´77, ktorá je platná. Realizá-
cia pôvodného projektu je dnes v nedohľadne, iba ak by pomohol tlak z Európy, či už
tlak na splavňovanie Dunaja, alebo na výrobu energie. V tejto súvislosti stojí za povšimnutie, že Únia európskych priemyselných
a obchodných komôr (UECC) na svojom zasadaní v Linci v septembri 2005 prijala rezolúciu, v ktorej konštatuje, že slabým miestom
pre plavbu je m.i. úsek Dunaja pod Gabčíkovom a v ktorej kritizuje Maďarsko pre zastavenie stavebných prác na VD Nagymaros
a upozorňuje MR, že po rozsudku Medzinárodného súdneho dvora je treba Zmluvu ´77
plniť oboma stranami. Citujem: „Napriek tomu v tejto veci nie je pokrok. Realizovanie
projektu (Nagymarosu, pozn. Holčík) Maďarskou republikou by malo celý rad výhod:
plné využitie Dunaja pre výrobu elektrickej
energie práve v dobe, kedy bude závislosť európskeho hospodárstva od klasických zdrojov energie veľmi významná. Vnútrozemská
plavba by pri plavebnej hĺbke 3,5 m našla ideálne podmienky pre hospodárnu prevádzku,
a tak by nachádzala aj nové dopravné spojenia. Ako ukázal projekt Gabčíkova, boli by
s tým zviazané zlepšenia životného prostredia, protipovodňová ochrana a zásobovanie pitnou vodou“. UECC vo svojej rezolúcii vyzvala Európsku úniu, aby sa podieľala
na financovaní tých projektov, ktoré sú pre
vodnú dopravu významné a ktoré jednotlivé
členské štáty nedokážu vlastnou (finančnou)
silou realizovať. Veríme, že raz v budúcnosti, možno veľmi krátkej, bude VD Nagymaros realitou.
O AUTOROVI
Ing. VLADIMÍR HOLČÍK vyštudoval Stavebnú
fakultu (vodné stavby) a Strojnícku fakultu
(vodné stroje) na STU v Bratislave. Pracoval
ako projektant pre veľké vodné stavby na
Hydroconsulte v Bratislave, neskôr na SHMÚ
na oddelení hydrológie podzemných vôd.
V rokoch 1980-83 a 1986-87 pracoval v Alžírsku
ako projektant. Na Povodí Dunaja zastával
najrôznejšie funkcie na prevádzke tokov
Dunaja a Moravy, ale aj funkciu riaditeľa
Povodia Dunaja na závode v Gabčíkove v čase,
keď sa VD Gabčíkovo uvádzalo do prevádzky.
V rokoch 1991-94 bol riaditeľom Výskumného
ústavu vodného hospodárstva v Bratislave.
V čase zamestnania na Vodohospodárskej
výstavbe (1994 až doteraz) bol uvoľnený
na EÚ-projekt Čistenia koryta Dunaja od
trosiek zbombardovaných mostov v Novom
Sade, kde pôsobil vo funkcii námestníka
riaditeľa projektu. Je predsedom Slovenského
priehradného výboru.
Kontakt na autora: [email protected]
59
E
K
O
L
O
G
I
E
Emisní
obchodování
v České republice:
novinky
z projednávání
Národního
alokačního
plánu II aneb
co s povolenkou
Bc. Jaroslav Suchý, Odbor změny klimatu,
oddělení obchodování s emisemi,
Ministerstvo životního prostředí ČR
ÚVOD
D
iskuse nad klimatem a jeho změnou jsou v současné době stále více
diskutovány a dění kolem klimatu
ovlivňuje českou společnost a ekonomiku
a potažmo zařízení v rámci českého systému obchodování s povolenkami a stávají
se, ať chceme nebo nechceme, v poslední
době jedním z hlavních témat denního tisku a diskusí v různých časopisech. Česká republika se stala v minulosti jedním ze signatářů Kjótského protokolu a rovněž svým
vstupem do EU se zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů. Přestože však nemá
problémy s plněním svého závazku z Kjóta
snížit své celkové emise o 8 % do roku 2012
(v současné době se s emisemi skleníkových
plynů nacházíme cca 25 % pod touto hranicí), poznala nedávno ambice Evropské komise dostát vysokým redukčním závazkům
na vlastní kůži prostřednictvím výrazné redukce Národního alokačního plánu pro druhé obchodovací období 2008-2012, kdy namísto do Bruselu odesílaných 101,9 mil. povolenek na rok jí bylo Komisí „přisouzeno“
pouze 86,8 mil. ročně. Příspěvek představuje z části názor Ministerstva životního prostředí, z části rovněž osobní názory nebo poznatky autora a zaměřuje se na Národní alokační plán, jeho dopady a „vyhlídky“ účastníků českého systému obchodování s povolenkami.
TEORIE - EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ
– EU ETS – NÁRODNÍ ALOKAČNÍ
PLÁN (NAP)
V současné době v Evropě je tzv. EU
Emission Trading Scheme (EU ETS) - Ev-
60
H
O
S
P
O
D
Á
R
N
O
S
T
Obchodování s emisemi a zvláště pak Národní alokační plán pro
druhé obchodovací období se v poslední době opět dostává na přední
stránky denního tisku, ale i ostatních médií. Ale nejen Národní
alokační plán, ale vycházejí i různé novinové články o zprávách
panelu IPCC, o tom, jak se Evropská unie shodla do roku 2020
zredukovat emise skleníkových plynů o 20-30 %, o tom, jak si dala
Evropská unie závazek zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 %
a další a další.
ropský systém obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého nejznámějším
prvkem obchodování. Ten je ve svém principu typickým příkladem systému „Cap and
Trade“, založený na rozdělení určitého omezeného množství emisních práv (povolenek)
mezi znečišťovatele, kteří mohou díky trhu
s těmito obchodovatelnými právy zvolit individuální strategii dalšího postupu, tj. snižovat emise a povolenky prodávat, nechat emise na stávající úrovni, nebo dokonce emise
zvýšit a toto navýšení kompenzovat nákupem
povolenek. Tento model je základním kamenem současné politiky Evropské unie v oblasti boje proti změnám klimatu, který má zajistit ekonomicky efektivní splnění Kjótského
závazku států EU (poznámka: v rámci dohody
o přerozdělení závazků mezi jednotlivými státy - Burden Sharing Agreement – představuje závazek snížit emise EU-15 v období 2008
– 2012 o 8 % oproti emisím referenčnímu roku
1990). EU ETS vznikl v roce 2005 a představuje v současné době největší trh s emisními
právy na světě. Základní funkce systému jsou
následující:
1. vymezení regulovaných sektorů a látek,
2. definice redukčních cílů,
3. určení časového rámce – období,
4. alokace emisních povolenek
(a) na základě historických emisí
(grandfathering),
(b) benchmarking,
(c) aukce,
5. přidělení povolenek na účty podniků
a počátek obchodování,
6. monitoring a reporting emisních dat,
7. verifikace emisí jednotlivých zařízení
za kontrolní období,
8. vyřazení příslušného množství povolenek,
9. kontrola ze strany autority
(splnění/sankce),
10. vyhodnocení splnění cílů (popřípadě
zpět na krok I.).
Obchodování v systému probíhá v tzv.
obchodovacích obdobích, přičemž pro každé období je před jeho zahájením připraveno rozdělení povolenek v podobě Národních
alokačních plánů (NAP). Každý alokační plán
podléhá schválení ze strany Evropské komise a členské státy jsou povinny jej předložit
18 měsíců před zahájením příslušného obchodovacího období. První obchodovací období, které je vnímáno jako zkušební (v tomto obchodovacím období existují určité odlišnosti od fungování systému v „běžných“
obdobích), je tříleté (2005-2007), návazná
období jsou pětiletá a kryjí se s kontrolními
obdobími Kjótského protokolu (2008-2012
atd.).
Evropská směrnice (2003/87/ES) definuje podmínky pro vstup do systému (definuje kategorie zařízení, jichž se systém povinně
týká). Povolenky jsou v rámci systému převoditelné na území EU bez omezení a jejich držiteli se mohou stát i fyzické i právnické osoby, které nejsou znečišťovateli (tj. nedostanou
je přiděleny alokačním plánem a musí si je
nakoupit na sekundárním trhu). Systém obchodování pokrývá v rámci EU-27 přibližně
12 000 zařízení a více jak 50 % emisí skleníkových plynů.
EU ETS V ČESKÉ REPUBLICE
Pokud se zaměříme na Českou republiku, tak zde je tato oblast ošetřena zákonem
č. 695/2004 Sb. v platném znění. Některá zařízení systém uvítala více, některá zařízení
zapojená do systému jej uvítala méně, pro některé se naopak stal významnou přítěží.
Každopádně v praxi se ukázalo, že díky
implementaci opatření spojených se zavedením emisního obchodování zařízení v rámci
EU ETS v České republice ušetřila až 5 mil.
tun emisí CO2. Náklady na realizaci těchto opatření jsou však velice těžko vyčíslitelné
a nebyla dosud provedena analýza, která by
vedla alespoň k přibližné hodnotě.
Každopádně lze říci a obecně celý systém
ukazuje, že daleko efektivnější možnosti snižování emisí mají velká zařízení ve srovnání
s menšími.
V českém systému obchodování se v současné době vyskytuje 399 zařízení, přičemž
jejichž rozložení je následující:
M A G A Z Í N
Počet zařízení
1 – 15
1 – 30
1 – 45
1 – 100
1 – 200
1 – 300
1 - 399
% emisí
59,20
77,87
85,69
95,21
98,39
99,53
100,00
Tabulka 1: Rozložení emisí dle velikosti zařízení v EU ETS ČR
Dále se ukazuje, že zvláště pro malá zařízení (do 25 000 tun emisí) je systém obchodování spíš zátěží než benefitem, protože podle velice hrubých analýz se ukazuje,
že v případě českých zařízení se systém začíná „vyplácet“ až za situace, kdy je zařízení
schopné uspořit cca 500 povolenek (při ceně
€ 20/povolenku).
Toto je jeden z důvodů, proč Česká republika podporuje revizi obchodovací směrnice,
ke které v současné době dochází na poli Evropské unie. Hlavním z témat této revize je
diskuse nad vyloučením těchto malých zařízení, pro které není systém motivační z důvodů příliš vysoké zátěže převažující benefity
ze systému.
NÁRODNÍ ALOKAČNÍ PLÁN ČESKÉ
REPUBLIKY A JEHO VÝVOJ
V České republice je v současné době ve
fázi příprav „revize NAP“ pro druhé obchodovací období 2008-2012 poté, co bylo Evropskou komisí rozhodnuto o snížení celkového
stropu z původně do Bruselu odesílaných
101,9 mil. povolenek na „přisouzených“
pouze 86,8 mil. ročně.
Hlavním důvodem pro takto razantní snížení ze strany Evropské komise byla skutečnost, kdy v rámci prvního obchodovacího
období u většiny členských států vznikaly významné kladné rozdíly mezi naalokovaným
množstvím povolenek a jejich skutečně vykázanými emisemi za roky 2005 a rovněž 2006.
V České republice tento rozdíl činil v roce
2005 téměř 15 mil. povolenek a v loňském
roce téměř 13,5 mil. povolenek. V důsledku tohoto významného rozdílu a v důsledku
níže popsaného „kolapsu“ s právy emitovat
oxid uhličitý, se Komise za účelem dalšího
fungování systému rozhodla provést razantní
kroky, kdy mezi nejvýznamnější patří výrazné snížení povolených stropů pro druhé obchodovací období.
Co je však diskutabilní, je cesta, jakou se
tohoto snižování stropů Komise snaží dosáhnout. Diskutabilním se totiž stal způsob,
jakým Komise postupovala ke stanovování
stropů jednotlivých členských států, kdy ještě
na jaře loňského roku zdůrazňovala, že hodnoty za rok 2005 – tedy hodnoty emisí poté,
co vstoupil systém obchodování v platnost,
nemohou být použity jako základ výpočtu
alokací na druhé obchodovací období. A právě tyto provozovateli zařízení vykázané a na
celonárodní úrovni sečtené emise za rok 2005
se poté, co vyšlo najevo, že budou významně
nižší, než bylo původně předpovídáno, tvoří
dnes hlavní člen vzorce při stanovování emisí na národních úrovních. Vzorec není zakotven v evropské obchodovací směrnici a je
tedy logicky řadou zemí napadán. Na druhou stranu, pokud však chceme být objektivní a podívat se na situaci pohledem úředníka
Evropské komise, Evropská komise se při rozkladu systému způsobeným výrazným převisem povolenek ve většině zemí snažila chovat
transparentně a její chování je logické. Navíc
jí mnoho možností nezbývalo, pokud chtěla
být objektivní a měřit všem státům stejným
nebo alespoň podobným metrem. Na tomto místě však vyplouvá otázka, zda měla přistupovat ke všem členským zemím tímto stejným metrem. A vyplouvá otázka, proč Brusel
takto „škrtí“ země, jako Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko a další nové členské
země, které v rámci EU nemají problémy s plněním Kjótského závazku a jejich ekonomiky
na rozdíl od ekonomik vyspělejších v rámci
evropské rodiny rostou daleko dynamičtěji.
Toto „škrcení“ by mohlo v některých případech přispívat k tlumení hospodářského růstu těchto nových členských zemí.
Tabulka č. 2 ukazuje srovnání jednotlivých
členských zemí a v pátém sloupci jejich povolené stropy pro druhé obchodovací období
(Cap allowed 2008-2012), ve srovnání s emisemi v roce 2005 (2005 verified emissions),
které vstupovaly jako jeden z hlavních faktorů do výpočtu alokace. Abychom byli „spravedliví“ a porovnávali stejné hodnoty napříč
státy, je nutné od povolených stropů odečíst
hodnoty předposledního sloupce dodatečných emisí (Additional emissions in 20082012), kde se jedná o emise, které byly členské státy nutné zahrnout do svých NAPů na
základě sjednocení metodiky Národních alokačních plánů. Čísla v předposledním sloup-
st
2005 verified Proposed
Cap allowed
Member State 1 period
cap
emissions cap 2008-2012 2008-2012
Additional
JI/CDM limit
emissions 2008-2012
in %
in 2008-2012
Austria
33.00
33.40
32.80
30.70
0.35
10.00
Belgium
62.10
55.58
63.30
58.50
5.00
8.40
Czech Rep.
97.60
82.50
101.90
86.80
n.a
10.00
Estonia
19.00
12.62
24.38
12.72
0.31
0.00
France
156.50
131.30
132.80
132.80
5.10
13.50
Hungary
31.30
26.00
30.70
26.90
1.43
10.00
Germany
499.00
474.00
482.00
453.10
11.00
12.00
Greece
74.40
71.30
75.50
69.10
n.a.
9.00
Ireland
22.30
22.40
22.60
21.15
n.a.
21.91
Italy
223.10
225.50
209.00
195.80
n.a.
14.99
Latvia
4.60
2.90
7.70
3.30
n.a.
5.00
Lithuania
12.30
6.60
16.60
8.80
0.05
8.90
Luxembourg
3.40
2.60
3.95
2.70
n.a.
10.00
Malta
2.90
1.98
2.96
2.10
n.a.
tbd
Netherlands
95.30
80.35
90.40
85.80
4.00
10.00
Poland
239.10
203.10
284.60
208.50
6.30
10.00
Slovakia
30.50
25.20
41.30
30.90
1.70
7.00
Slovenia
8.80
8.70
8.30
8.30
n.a.
15.76
Spain
174.40
182.90
152.70
152.30
6.70
ca. 20
Sweden
22.90
19.30
25.20
22.80
2.00
10.00
UK
245.30
242.40
246.20
246.20
9.50
8.00
SUM
2 057.80
1 910.66
2 054.92
1 859.27
53.44
-
Tabulka 2: Srovnání přidělených emisních povolenek států EU
Zdroj: http://ec.europa.eu/environment/climat/2nd_phase_ep.htm
61
E
K
O
L
O
G
I
E
ci totiž zahrnují emise za ta zařízení, která
z důvodu odlišného přístupu členských zemí
v případě NAP I nebyla součástí alokačních
plánů a která se musela stát součástí systému
po harmonizaci systému při přípravě druhého obchodovacího období. Přesto je z tabulky patrné, že České republice jako jedné
z mála zemí bylo „povoleno“ překročit emise
za rok 2005 avšak nikoliv významně. Určitou
satisfakcí pro nové země mohla být vyšší procentuální hodnota v rámci posledního sloupce, který vyjadřuje podíl jednotek (ERU, CER
– viz níže v části o flexibilních mechanismech), které zařízení v systému mohou využít při vyřazování povolenek namísto povolenek. Komise se v tomto případě drží zásady
nepovolovat tento limit vyšší než 10 %. Vyšší limity povoluje jen u těch členských zemí,
které mají problémy s plněním svého závazku
z Kjóta. Ale právě tyto jednotky, které zařízení mohou využít pro účely vyřazení namísto
povolenek, aniž by musely nedostatek povolenek ošetřovat jejich nákupem by mohly být
určitou satisfakcí pro provozovatele zařízení. Čím více jednotek by mohla zařízení použít, tím více by měla možností při svém rozhodování, zda nakoupí povolenky, nebo využijí povolenky z projektů (ať již investicemi
do projektů nebo přímým nákupem jednotek
ERU nebo CER).
Každopádně však, jak je z tabulky č. 2
patrné, je systém obchodování, aby fungoval, nastaven Komisí tak, aby zajistil množství povolenek jednotlivým členským zemím
„na úrovni jejich potřeb“ nebo dokonce pod
touto hranicí. V případě České republiky se
jedná o strop 86,8 mil. povolenek na jeden
rok včetně předpokládané rezervy pro nové
účastníky ve výši cca 1,29 mil. povolenek. Pokud toto číslo porovnáme s vykázanými emisemi účastníků systému v ČR za rok 2006 ve
výši 83,7 mil. povolenek, zjišťujeme, že rezerva pro růst je minimální ba dokonce zanedbatelná. Toto byl také hlavní důvod, proč
byla ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu, která při tvorbě revidovaného NAPu spolupracují, nucena sáhnout
k radikální změně metodiky, jejímž výsledkem byla změna datové základny historických emisí, kdy namísto původních let 1999,
2000, 2001, 2005 používají nově pouze roky
2005 a 2006 jako jediná ověřená data. Mezi
další úpravy, ke kterým byla ministerstva nucena sáhnout je zrušení veškerých sektorových projekcí, bonusů a korekcí. Právě tyto
poslední zmíněné faktory by totiž v případě
jejich aplikace z celkového stropu odčerpávaly jednotky, které by nebylo možné použít pro
„základní alokaci“ založenou čistě na emisích
za poslední dva roky.
Závěrem této části je nutno říci, že je již
předem jasné, že žádný model, kterým se
rozdělují povolenky, není „spravedlivý pro
62
H
O
S
P
O
D
Á
R
všechny“. Snahou ministerstev je však vytvoření takového modelu, který bude co možná
nejpřijatelnější pro co možná nejširší okruh
účastníků systému obchodování. Tento model rozdělení povolenek na úroveň zařízení
by se měl v nejbližších dnech stát předmětem
zákonem stanoveného veřejného projednávání, během kterého se jeho účastníci budou
moci vyjádřit a navrhnout ještě před schválením ve vládě a odesláním do Bruselu jeho
případné změny. Po odeslání do Bruselu totiž již bude rozdělení povolenek prakticky definitivně dané, protože Bruselem schválený
NAP se stane prostřednictvím Nařízení vlády
součástí české legislativy a případný nedostatek povolenek pak budou moci provozovatelé
zařízení krýt pouze jejich nákupem, využitím
možnosti jednotek získaných z projektových
mechanismů, nebo hledáním úspor v oblasti
nákladů na energii například pomocí využití
finančních prostředků z fondů EU, které jsou
zvláště pro zařízení v sektoru energetiky velice zajímavou alternativou.
V tomto případě totiž zařízení mohou
dosáhnout určitého synergického efektu,
kdy se jim podaří díky vhodně směřovaným
investicím zároveň dosáhnout úspor nákladů na energii a zároveň uspořit povolenky, které mohou následně výhodně prodat,
tedy zvláště tato cesta se zdá být pro mnoho
zařízení zajímavou cestou.
FLEXIBILNÍ MECHANISMY
KJÓTSKÉHO PROTOKOLU
Kromě EU ETS se v systému obchodování s emisemi vyskytují další nástroje, které by
se mohly stát zajímavými zvláště pro větší zařízení a zvláště v době, kdy v rámci NAP II
zařízení všeobecně očekávají nižší příděl povolenek proti NAP I. Jedním z takových nástrojů, které mají zařízení možnost využít
a díky „propojovací směrnici“ implementované do české legislativy využít, jsou tzv. flexibilní mechanismy Kjótského protokolu. Cílem využití flexibilních mechanismů je s minimálními náklady dosáhnout maximálního
snížení emisí. Flexibilní mechanismy jsou
založeny na faktu, že snižování emisí skleníkových plynů představuje globální problém,
a tedy nezáleží na tom, kde budou finanční
prostředky na snižování vynaloženy. Jinými
slovy, jde o to, že je lépe snížit větší množství
emisí s nižšími měrnými náklady v méně vyspělých zemích, než za stejný objem investic
menší množství v zemích více ekonomicky
vyspělých. V Kjótským protokolu jsou definovány následující tři mechanismy:
JI – Joint Implementation (Mechanismus společné realizace): Jde o projektový
mechanismus, který lze využít ve všech ekonomicky vyspělých zemích (Annex I), které ratifikovaly a přijaly Kjótský protokol, tedy
N
O
S
T
i v ČR. „Investorská“ země vloží finance v podobě grantu do konkrétního projektu v zemi
hostitelské. Za to získá úspory emisí docílené díky tomuto projektu. Jednotka používaná
pro 1 t CO2e úspor emisí v rámci JI se nazývá
„ERU“ – Emission Reduction Unit. Jednotky
ERU vydává stát, pokud přímé člověkem vyvolané lesnické činnosti nebo činnosti měnící
způsob využívání půdy vedou k čistému odstranění/propadu skleníkových plynů.
CDM – Clean Development Mechanism (Mechanismus čistého rozvoje): Je
projektový mechanismus, který vyspělé země
využívají v rozvojových zemích, které nemají
žádný závazek vůči Protokolu (non-Annex I).
Podobně jako u JI „investorská“ země vloží finance v podobě grantu do konkrétního projektu v zemi hostitelské. Za to získá úspory
emisí docílené díky tomuto projektu. Jednotka používaná pro 1 t CO2e úspor emisí v rámci CDM se nazývá „CER“ – Certified Emission Reduction.
IET – International Emission Trading
(Mezinárodní obchodování s emisemi): Jde
o „Cap and Trade“ mezi ekonomicky vyspělými zeměmi (Annex I), které mají v rámci svého závazku přiděleny místo povolenek jednotky přiděleného množství – AAU (Assigned
Amount Units), kterými kryjí své národní
emise. Tato aktivita může mít charakter čistě
mezivládního obchodu s národními úsporami
nebo obchodu podloženého konkrétními projekty (Green Investment Scheme – GIS).
Propojovací směrnice – Linking directive
(2004/101/EC) přinesla propojení systému EU
ETS a projektových mechanismů Protokolu. Přináší větší flexibilitu, která je výhodná pro oba
“světy“. Provozovatel zařízení v EU ETS může použít pro pokrytí emisí ze svého zařízení nejen povolenky, ale částečně také levnější jednotky snížení emisí skleníkových plynů, tj. CER a ERU. To
na jedné straně umožní rozšířit export investic
a environmentálních technologií do států s rozvíjející se ekonomikou. Na straně druhé by měl
být vidět také pozitivní vliv na cenu všech druhů obchodovatelných jednotek. Cena povolenek
v EU ETS by mohla mírně klesnout, což by jistě
uvítal průmysl, naopak cena „kjótských“ jednotek by mohla vzrůst, což by znamenalo vyšší příliv investic do realizovaných projektů. Celý systém však není zcela triviální a vyžaduje v rámci
států i nadnárodních systémů implementaci celé
řady procedurálních opatření.
SOUČASNÁ SITUACE NA TRHU
S EMISNÍMI PRÁVY
V současné době se situace pro laika může
zdát poněkud nepřehledná, jelikož se obchoduje s různými emisními komoditami - jednotkami, kredity a povolenkami v rámci dvou
propojených systémů. Tomu odpovídá šká-
M A G A Z Í N
la nabízených „komodit“ a také různé ceny,
které odráží vyváženost nabídky a poptávky
na trhu a také rozdílnou míru rizika, kterou
jednotlivá práva svému majiteli nabízejí. Jisté
je to, že každé z uvedených práv představuje
ekvivalent jedné tuny emisí oxidu uhličitého
(CO2ekv). Obecně se dá říci, že trh s emisními
právy je poměrně mladý a tudíž také značně
volatilní.
Trh EU ETS se ustavil v období 2004 2005, objem obchodů v roce 2005 činil 362
mil. povolenek. V dalším roce vzrostl zhruba trojnásobně, přičemž došlo k zajímavému
cenovému vývoji. Do dubna 2006 ceny rostly z cca 20 €/povolenku až k maximu € 29,75
/povolenku (18. dubna 2006), aby během několika dní došlo k poklesu na10,90 € (2. května 2006) poté, co byly zveřejněny první odhady verifikovaných emisí zařízení v systému
EU ETS za rok 2005. V dnešní době se pak
cena povolenky pohybuje prakticky téměř
nad nulou neboli 0,28 € (18. května 2007)
a na této úrovni se již pohybuje několik týdnů a těžko se dá očekávat, že by se cena do
konce prvního obchodovacího období měla
pohybovat směrem nahoru. Naopak cena povolenky pro druhé obchodovací období se
v současné době pohybuje nad úrovní 20 €
a dá se i nadále očekávat její růst.
Ceny v EU ETS ovlivňují velké elektrárenské společnosti, které generují asi 60 % veškerých emisí. Vývoj cen povolenek proto závisí
na cenových rozdílech mezi plynem a uhlím,
při vysokých cenách plynu (nižší měrné emise) je výhodnější spalovat v tepelných elektrárnách levnější uhlí, ač je nutno užít větší
objem povolenek. Dále závisí ceny povolenek na zimních teplotách, které obvykle také
ovlivňují ceny plynu. Emise z výrobních technologií nejsou tak flexibilní a ostatní sekto-
2005
2006
2007
skutečnost
skutečnost
Předpoklad
[Mt]
[miliony €]
[Mt]
[miliony €]
[Mt]
[miliony €]
EU ETS celkem
362
7218
1017
18143
1750
18503
burza
262
5400
817
14575
1550
15903
mimo burzu
100
1818
200
3568
200
2600
Ostatní ETS
7,8
58
31
300
50
500
CDM
397
1995
523
3349
456
3260
CDM 2
4
50
40
571
96
1061
JI
28
96
21
95
45
277
Suma
799
9401
1632
22458
2397
23601
Tabulka 3: Objem a hodnota “uhlíkových“ trhů
ry nemají tolik příležitostí optimalizovat náklady, příp. výnosy související s alokovanými
emisními stropy.
Současné nízké ceny emisních povolenek
pro první obchodovací období, kdy se cena
povolenky pohybuje kolem hodnoty 0,28 €
(18. května 2007) a které jsou na úrovni transakčních nákladů mají negativní vliv na řadu
projektů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a samozřejmě na projekty obnovitelných zdrojů, což jsou potencionální projekty CDM, resp. JI, které jsou iniciovány vysokými cenami emisních jednotek a tedy i potencionálními výnosy. Současný “medvědí“
trend má také vliv na vývoj cen forwardových
kontraktů povolenek pro NAP II. Podobně se
vyvíjejí i ceny CER, které od září 2006 zaznamenaly zhruba 20% pokles. Na pád cen Evropská komise reagovala tak, že snížila alokovaná množství povolenek jednotlivých států pro druhé obchodovací období (NAP II).
ECX CFI Futures Contracts: Price and Volume
8 000 000
Total Volume
Dec07 Sett
Dec08 Sett
7 000 000
35,00
30,00
ZÁVĚR
6 000 000
20,00
4 000 000
15,00
3 000 000
10,00
2 000 000
1 000 000
0
06 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 006 007 007 007 007 007 007
.20
.2
.2 .5.2 .5.2 .6.2 .7.2 .7.2 .8.2 .9.2 .9.2 0.2
.2
1.2
1.2
1.2 2.2
2.2 3.2
2.2
4.2
5.2
6.2 27.2 20.3 10.4
3
6
7
9.1 30.1 21.1 15.0 05.0 26.0 19.0 10.0 01.0
24
15
27
17
28 19.1
Obrázek 1: Vývoj cen povolenek včetně objemu transakci / Zdroj: ECX
5,00
0,00
Price per tonne (EUR)
VOLUME (tonnes CO2)
25,00
5 000 000
Dále se Komise snaží pro druhé období omezit možnost vstupu emisních kreditů z flexibilních mechanismů, což má za cíl udržet
stabilitu trhu a zajistit plnění závazků v rámci
principu suplementarity.
Poznámka: Princip suplementarity říká, že by
minimálně polovina všech opatření na snížení
emisí měla být iniciována na domácí úrovni.
Obecně lze očekávat, že přísněji stanovené
emisní limity zvednou cenu povolenek v druhém obchodovacím období (2008-2012) opět
na úrovni 20-30 €. Tento nárůst ceny má opět
zajistit obnovení motivačního faktoru emisního obchodování a růstu investic do zvyšování účinnosti a snižování emisí. Dá se samozřejmě očekávat i vliv na spotovou cenu elektřiny, kde se cena povolenky odráží v krátkodobých marginálních nákladech, přičemž
tvoří 15 – 30 % celkových nákladů a významně ovlivňuje nasazování zdrojů v elektrifikační soustavě. Při růstu ceny povolenky nad
30 € by obecně došlo k překonání tzv. „break
pointu“ a do konkurenční výhody by se dostaly oproti uhelným elektrárnám zdroje spalující plyn.
Jak již bylo řečeno v úvodu, současný systém obchodování s emisemi představuje jeden z nejvýznamnějších fenoménů současné
globální ekonomiky – hodnota zobchodovaných kontraktů překonala v loňském roce
sumu 22 mld. €. Obchodování nabízí jasný ekonomický přínos oproti netržním přístupům k regulaci emisí skleníkových plynů.
Systém obchodování ovlivňuje mnoho oblastí ekonomiky a vytváří nové tržní příležitosti.
Stejně tak poskytuje další možnosti pro aplikaci a teoretické zkoumání nových ekonomických přístupů a metod.
Z pohledu trhu dochází k přímému i nepřímému stimulu projektů zaměřených na
využití moderních environmentálních tech-
63
E
K
O
L
O
G
I
E
nologií. K těmto stimulům dochází přímo
prostřednictvím flexibilních mechanismů
Kjótského protokolu, jež umožňují přímé
spolufinancování projektů prostřednictvím
obchodovatelných jednotek emisních redukcí. Tím dochází ke zlepšení ekonomické efektivity projektů a větší konkurenceschopnosti
na volném trhu. Pokud se podíváme na příklad podpory obnovitelných zdrojů energie a subvence pomocí kreditů emisních redukcí, konečná cena elektřiny může být konkurenceschopná v porovnání s klasickými fosilními zdroji.
Druhá možnost uplatnění emisních úspor
souvisí se systémem obchodovatelných povolenek (Cap and Trade), jehož nejvýznamnějším příkladem je evropský systém obchodování (EU ETS). Zde stát přenáší povinnost
snižovat emise na podniky - nejvýznamnější
emitenty oxidu uhličitého. Ti obchodují na
jednotném trhu s povolenkami, které představují právo vypustit příslušné množství
emisí a jejichž cena ovlivňuje chování jednotlivých hráčů na trhu. Toto chování by mělo
opět vést k preferenci investic do úspor, respektive do bezemisních zdrojů, které mohou
v některých případech nahradit zdroje fosilní,
oproti kterým nemusí svou produkci pokrývat povolenkami, čímž získávají ekonomicky
ocenitelnou výhodu.
H
O
S
P
O
D
Á
R
Třetí a neposlední možností, jak můžou
zařízení v rámci EU ETS i mimo tento systém
financovat úspory energie a zároveň i emisí skleníkových plynů, je zatím nedoceněná
možnost využívání finančních prostředků
plynoucích z fondů EU.
V České republice dle mých informací
v této souvislosti začíná několik specializovaných a seriózních firem rozvíjet aktivity,
jejímž výsledkem je pomoc společnostem
dosáhnout na možnost spolufinancování
projektů za účelem úspor energií a snížením emisí skleníkových plynů ze strany EU
až do výše 90 % nákladů na realizaci projektu. Právě realizace takovýchto projektů
se v blízké době pro společnosti může stát
zajímavou alternativou úspor nákladů a finančně jim tak pomoci například v souvislosti s nižším přiděleným množstvím povolenek v rámci druhého obchodovacího období 2008-2012.
Literatura
[1] Rozhodnutí Evropské komise
[2] Point Carbon – Carbon Market Survey 2007,
Oslo 2007
[3] Suchý, J: Povolenky bez dezertu: Evropská
komise snížila český návrh emisí o 15 procent
– časopis EURO, 2007
N
O
S
T
[4] Suchý, J: Interní dokumenty a zprávy
Ministerstva životního prostředí
[5] Zámyslický, P, Chmelík, T.:
Vliv ceny povolenky na cenu elektřiny, ELEN,
Praha 2006
[6] Zamyslicky, P.: Obchodování s emisemi
skleníkových plynů, ČVUT - FEL, Praha 2004
O AUTOROVI
Bc. JAROSLAV SUCHÝ vystudoval
Universitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
– Fakultu sociálně – ekonomickou, specializaci
Ekonomie a management peněžnictví.
V současné době pracuje na Ministerstvu
životního prostředí, kde je od roku 2004
členem týmu oddělení obchodování s emisemi
a je v České republice jedním z tvůrců
evropského systému obchodování s emisemi
skleníkových plynů (EU ETS). Pomáhal rovněž
při vytváření tohoto systému v Rumunsku
a v současné době je poradcem při zaváděním
tohoto systému i v dalších zemích, které se
připravují na vstup do Evropské unie.
Kontakt na autora:
[email protected]
M A G A Z Í N
prispeje aj k redukcii emisií CO2 .
Realizáciou projektu ekologizácie tepelného zdroja sa umožní zachovanie pozitívnych
vplyvov, ktoré zariadenie v súčasnosti má:
pozitívny vplyv na zamestnanosť – bezprostredne v regióne, ako aj u dodávateľov
paliva, prepravcov paliva (železnica) a dodávateľov ďalších materiálov a služieb,
výroba elektriny v uzle spotreby pokrýva 80 % potreby lokality,
výroba elektriny vzhľadom k tomu, že
sa jedná o výrobu v teplárenskom cykle dosahuje vyššiu účinnosť ako v klasických kondenzačných elektrárňach, takže dochádza
k efektívnejšiemu využitiu paliva a znižovaniu celkových emisií škodlivín.
Prínosom projektu pre región je stabilizácia terajšej úrovne zamestnanosti a pri rozvoji
spaľovania biomasy zamestnanosť pozitívne
ovplyvní aj u regionálnych dodávateľov paliva. Znížením znečistenia ovzdušia prispeje
k zvýšeniu atraktivity mesta tak pre obyvateľov ako aj pre investorov a návštevníkov.
POPIS TECHNICKÉHO RIEŠENIA
REKONŠTRUKCIE ZDROJA
V rámci I. etapy projektu bol rekonštruovaný granulačný kotol s výkonom 108 MW,
ktorý do roku 2005 vyrábal teplo na báze
slovenského lignitu (Baňa Záhorie) z vý-
hrevnosťou 10,0 MJ/kg. So zmenou palivovej základne z lignitu na nízkosírne hnedé
energetické uhlie s výhrevnosťou 13,5 MJ/
kg súvisí aj výmena varného systému kotla
na membránový. Novému palivu bolo prispôsobené aj spaľovacie zariadenie, horáky
a mlynské okruhy. Doplnené bolo aj nové
spaľovacie zariadenie – pásový rošt na spaľovanie biomasy.
Boli zrekonštruované všetky periférie kotla a kotol bol vybavený moderným riadiacim
systémom Siemens-Simatic. Emisie spalín
budú monitorované automatickým emisným
monitorovacím systémom s väzbou na riadiaci systém kotla.
Pre potreby spaľovania drevnej štiepky
bolo v rámci I. etapy vybudované kompletné zariadenie na príjem, skladovanie, úpravu
a vnútorný transport drevnej štiepky do spaľovacieho zariadenia kotlov.
ČASOVÝ HARMONOGRAM
REKONŠTRUKCIE
Prvá etapa rekonštrukcie sa začala intenzívne realizovať po podpise zmluvy o dielo
s generálnym dodávateľom SES, a.s. Tlmače
dňa 24.4.2006. Individuálne skúšky zariadení
začali od októbra 2006, prvé teplo pre odberateľov bolo dodané v polovici februára, komplexné odskúšanie prebehlo v dňoch 5. až
8. marca 2007, naň nadviazala skúšobná pre-
vádzka zdroja, v rámci ktorej prebieha optimalizácia procesov spoluspaľovania uhlia
a biomasy – drevnej štiepky.
Bezprostredne po skončení vykurovacej
sezóny 2006-2007 bude nasledovať realizácia
II. etapy projektu ekologizácie zdroja rekonštrukciou druhého kotla.
O AUTOROVI
Ing. Július Jankovský absolvoval
Strojnícku fakultu na katedre tepelných
a jadrových energetických strojov
a zariadení so špecializáciou tepelné turbíny
a turbokompresory (1983). V rokoch 1987
– 1989 absolvoval na rovnakej fakulte
postgraduálne štúdium so špecializáciou
Centrálne zásobovanie tepla. Od roku 1983
pracoval v Stredoslovenských energetických
závodoch š.p. Žilina v závode Tepláreň Zvolen
na rôznych pozíciách, v rokoch 1995 – 2001
ako zástupca riaditeľa pre ekonomiku. Od
roku 2002 pracuje vo Zvolenskej teplárenskej,
najskôr na pozícii podpredseda predstavenstva
a odborný riaditeľ pre ekonomiku
a financovanie a od roku 2004 do súčasnosti
na pozícii podpredseda predstavenstva
a generálny riaditeľ.
Kontakt na autora: [email protected]
Obrázok 4: Tepláreň B, pohľad na výrobný blok zdroja tepla a elektriny
33
T
E
P
L
O
Využití
kogeneračních
jednotek
v domácnostech
(1. část)
Doc. Ing. Emil Dvorský, CSc.,
Doc. Ing. Pavla Hejtmánková,
Ph.D., Katedra elektroenergetiky
a ekologie, Západočeská univerzita
v Plzni
VYMEZENÍ POJMU KVET
PRO DOMÁCNOSTI
D
ecentralizované zdroje (DZ) pro
KVET v domácnostech jsou představovány kogeneračními jednotkami (KJ) malého výkonu, které jsou klasifikovány jako mikro-kogenerace. V současné době využití těchto jednotek ještě nedosáhlo takové úrovně, aby hrálo nějakou
význačnější roli oproti klasickým způsobům pokrytí energetické spotřeby domácností. Varianty energetického zásobování
bytových jednotek jsou založeny na dodávce ze dvou nezávislých systémů (dodavatelů). Elektřina, přestože od 1. 1. 2006 jsou
všichni odběratelé oprávněnými zákazníky
s možností volby dodavatele elektřiny, je
zajišťována elektrickými dodavateli, provozovateli distribučních elektrických soustav (DS) nebo dalšími subjekty elektroenergetického trhu využívajících DS (provozovatelé lokálních distribučních soustav,
obchodníci). Potřeba tepla je pokrývána
dodávkou z centrálních, popřípadě decentralizovaných systémů zásobování teplem,
nebo je prováděna výroba (transformace)
spotřebiteli ze systému zásobování plynnými, popřípadě tuhými palivy. Struktura
obchodních vztahů v těchto systémech je
založena přibližně na stejných principech
jako u elektřiny (tržní vztahy).
T
E
P
Á
R
E
N
S
T
V
Í
Kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie (KVET) je jednou
z nejperspektivnějších možností zvýšení účinnosti hospodaření
s energetickými zdroji a omezení vlivu energetického hospodářství
na životní prostředí. Článek se zabývá problematikou vyššího
uplatnění KVET v domácnostech, dosavadními překážkami brzdícími
jejich nasazení a možnostmi jejich překonání.
DECENTRALIZOVANÉ
KOGENERAČNÍ SYSTÉMY
PRO DOMÁCNOSTI
Pojem kogenerační systém (KS) lze klasifikovat [1] podle obecné definice systémů
jako množinu prvků a vazeb mezi nimi, které
slouží pro společné (kombinované) zajištění
požadavků na dodávku elektřiny a tepla. Stanovení specifik KS pro pokrývání energetických požadavků domácnosti lze provést podle obr. č. 1.
V systému dochází k transformaci vstupní energie obsažené v palivu (palivech) kogenerační jednotkou na požadované energetické formy (elektřinu, teplo). Přes dopravní systémy jsou tyto formy dodávány na místo určení. Při transformaci a dopravě dochází ke
ztrátám energetického obsahu paliva. Naopak
nákladové toky fungují obráceně, tj. náklady
narůstají ve směru dodávky a skládají se z palivových nákladů, investičních nákladů na KJ
a dopravní systémy, nákladů na údržbu a obsluhu systému. Spotřeba elektřiny a tepla není
mezi sebou bezprostředně svázána a probíhá
v čase. Časová závislost požadovaných výkonů je klasifikována diagramy zatížení (DZ).
Hlavním problémem KS je současná výroba
dvou produktů v jednom zařízení při proměnných požadavcích na elektřinu a teplo
v čase, které nejsou stejné.
Domácí KS je umístěn v relativně velmi
Obrázek 1: Stanovení parametrů kogeneračních systémů pro domácnosti
34
L
malém prostoru bytové jednotky popřípadě
domu. Je tedy nedílnou součástí celkového bytového (domovního) prostoru. Domácnosti
jsou situovány buď do bytů blokových a činžovních domů, kde se využívá bytová kogenerační jednotka (BKJ), nebo do individuálních
domů – domovní KJ (DKJ). Typické uspořádání domácích v současnosti provozovaných
systémů (většinou ovšem zatím realizovaných
jen výjimečně) je uvedeno na obr. č. 2.
VÝHODY DECENTRALIZOVANÝCH
DOMÁCÍCH KOGENERAČNÍCH
SYSTÉMŮ
Výhody decentralizovaných systémů vyplývají zejména z následujících skutečností:
vyšší využití primárních zdrojů,
snadná dostupnost paliva,
zmenšení závislosti na zvyšování cen
elektřiny,
zmenšení ztrát při dopravě,
snížení produkce emisí,
soustředění jednotlivých prvků KS
do jednoho místa,
vysoká spolehlivost při zajištění dodávky,
snadná regulace,
jednoduchý návrh a optimalizace
provozu,
minimální nároky na údržbu,
možnost využití už realizovaných
dopravních systémů.
Některé z uvedených skutečností nepotřebují další rozbor. Zaměřme se tedy jen na ty
nejdůležitější, které mohou být posuzovány
z různých hledisek.
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
Vyšší využití primárních zdrojů
Zásobení domácností elektřinou je prováděno prostřednictvím elektroenergetického
systému (elektrizační soustavy – ES), kdy výroba probíhá v centrálních výrobnách a elektřina je dopravována přes přenosovou a distribuční soustavu ke spotřebitelům. Účinnost
transformace ve výrobnách ηe se pohybuje
přibližně kolem 32 %. Většina energetického
potenciálu paliva je tedy bez užitku odváděna
do okolí. Kogenerační jednotky sice nedosa-
M A G A Z Í N
hují v elektrické účinnosti ani těchto hodnot,
ale zbytkové teplo po transformaci je užitečně
využíváno pro krytí tepelné spotřeby, a proto
je celkové využití paliva vysoké.
Jestliže by veškerá spotřeba elektrické
energie pro domácnosti v ČR, která je uvažována asi 14 500 GWh (viz graf na obr. č. 3),
byla kryta pomocí KJ, pak při částečném zvýšení požadavků na vstupní palivo do domácností tak, aby byl pokryt i požadavek spotřeby tepla, dojde k úspoře asi 100 PJ u primárních zdrojů z celkových 1800 PJ. Podobné
úvahy by bylo možno aplikovat i na značnou
část spotřeby elektřiny u maloodběru podnikatelského. Tato skutečnost se promítne sekundárně na zmenšení produkce CO2.
Dostupnost paliva
V ČR je v současné době velice hustá síť
distribučních plynovodů, které pokrývají místa s větší koncentrací obyvatel. Je tedy
vcelku oprávněné položit si otázku “Proč nepoužívat tento plyn ke kogenerační výrobě?“.
Doprava plynných paliv je spolehlivá, přerušení dodávky paliva vlivem havárií vznikajících na dopravních systémech není tak časté
jako u elektrické energie a navíc lze tuto energetickou formu celkem efektivně skladovat.
Zmenšení závislosti
na zvyšování cen elektřiny
Přestože tržní systém zavedený v elektroenergetice by měl přinést pozitivní vliv na
ceny elektřiny, doposud se tak v ČR neděje
v důsledku ne vždy promyšlených rozhodnutí motivovaných jinými zájmy, které nesledují jako cíl optimalizaci provozu a rozvoj
systému. Nutnost ochrany životního prostředí ovšem zvyšuje tlak na nasazování obnovitelných zdrojů energie (OZE), jejich podporu
Obrázek 2: Kogenerační systém v domácnostech
a znevýhodňování zdrojů využívající fosilní paliva tak, aby OZE byly na trhu schopné
konkurence. To vše se promítá do zvyšování
cen elektřiny. Nesporným faktem je, že KS
jsou daleko méně citlivé na proměnlivost cen
elektřiny, jak bylo prokázáno optimalizačními výpočty [2], [3]. Jinými slovy zvyšující se
cena elektřiny přispívá ke zvyšování ekonomické efektivnosti provozu KJ.
Vysoká spolehlivost
při zajištění dodávky
Současné i vyvíjené kogenerační technologie využívané v KJ mají velmi vysoké spolehlivostní ukazatele. Krátký dopravní sysVelkoodbr
Maloodbr podnikatelé
Maloodbr obyvatelstvo
Maloodbr celkem
35 000
30 104
30 000
26 751
25 007
GWh
25 000
23 809 23 234 24 261 24 366 23 532 23 324
20 000
15 000
10 000
5 000
tém umístěný ve vnitřních prostorech rovněž nemá podstatný vliv na spolehlivost. Naopak problémem se stává dodávka elektřiny
do místa určení z centralizovaného systému.
Objevují se výpadky vlivem povětrnostních
vlivů (uragán Kyrill – leden 2007), blackouty
vlivem zvýšených přetoků mezi propojenými
soustavami a uvolňováním trhů pro zahraniční dodavatele. Proto spolehlivost zajištění dodávky elektřiny je spíše otázkou spolehlivosti provozu ES. Dodávka paliva a její transformace na elektřinu v místě spotřeby
se proto jeví méně riziková. Odolnost těchto
systémů proti úmyslnému poškození je také
značně vyšší.
21 339
16 424
15 670 16 147
17 354
19 188
13 048
10 349
9 622 10 011
23 000 22 330
14 847
16 011 15 503
27 316
21 462 22 081
28 203
29 580
30 896
23 391
22 207 22 453 22 618
21 482 21 462 20 917 21 572 21 573
14 506 14 048 13 822 14 238 14 122 14 508 14 526 14 719
11 107
6 136
6 075
6 247
6 140
6 492
6 989
6 827
6 976
7 414
7 095
7 334
7 451
7 699
7 927
6 048
7 899
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
0
Obrázek 3: Spotřeba elektřiny v ČR [4]
35
T
E
P
L
O
NEVÝHODY DECENTRALIZOVANÝCH
KOGENERAČNÍCH SYSTÉMŮ
Nevýhody při zavádění domácích KS lze
odvodit, stejně tak jako výhody, z obr. č. 1.
Tyto nevýhody zásadně vyplývají z finančních toků (nákladů) spojených s pořízením
KJ a požadavků na kogenerační technologie
v důsledku potřebného výkonového rozmezí
a umístění KJ. Jsou to:
snížená efektivnost vlivem nesoudobosti
DZ elektřiny a tepla,
vysoké investiční náklady KJ,
malá vyspělost kogeneračních
technologií,
malý trh s kogeneračními KS
technologiemi,
nevyřešená legislativa související s provozem.
−
−
−
−
−
SNÍŽENÁ EFEKTIVNOST VLIVEM
NESOUDOBOSTI DIAGRAMŮ ZATÍŽENÍ
ELEKTŘINY A TEPLA
Vzájemný poměr okamžitého potřebného výkonu elektřiny Pe a tepla Pq, potažmo jejich celkových dodávek za určitý čas ET a QTuž,
představuje vysoký handicap pro KJ oproti
samostatným dodávkám ze dvou nezávislých
zdrojů. Jednotka při individuálním provozu
by musela neustále tento poměr měnit, což
není fyzikálně realizovatelné, protože KVET
probíhá v sériovém zapojení. Možnosti eliminace tohoto handicapu spočívají v:
použití kogenerační technologie, která se
bude co nejvíce blížit vzájemnému poměru množství elektřiny a tepla ve spotřebě,
využití akumulačních prvků,
paralelní kombinaci zdrojů pracujících
v KS,
−
−
−
T
E
P
L
Á
R
E
spotřeby tak, aby využití
− přizpůsobení
poměru elektřiny a tepla bylo optimální,
spolupráce KJ s oddělenými
− paralelní
variantami umožňující pokrytí spotřeby,
kombinace jednotlivých možností.
− Pokusme
se v krátkosti rozebrat uvedené
body.
Poměr potřebné elektřiny a tepla
Z ekonomického hlediska je důležité, aby
KJ byla provozována na své maximální (jmenovité) hodnotě elektrického výkonu. Okamžitá požadovaná hodnota elektrického výkonu u spotřeby pro bytové jednotky může
dosahovat hodnot až 3 kWe a pro domy až
6 kWe. S ohledem na efektivnost provozu není
vhodné používat KJ, které by byly schopné
pokrýt maximální hodnoty DZ, ale jednotky schopné pokrýt pouze střední hodnotu
elektrického zatížení, jak bylo prokázáno výpočty v [3]. Optimální hodnota elektrického
výkonu pro BKJ je tedy přibližně 1 kWe a pro
DKJ jsou to 2 - 3 kWe. Pro stanovení poměru
množství vyrobené elektřiny a tepla je vhodné vycházet z ročních poměrů spotřeb elektřiny a tepla. Tento poměr je pro bytovou kogeneraci přibližně 0,4, což je 30/70 při roční
spotřebě tepla 14 000 kWhT, a pro domovní
kogeneraci 0,25, což je poměr 20/80 při roční
spotřebě tepla 25 000 kWhT [5].
Využití akumulačních prvků
Vzájemná výkonová nesoudobost DZ
elektřiny a tepla se dá částečně eliminovat regulací příkonu na straně paliva a výkonovou
i časovou regulací na straně spotřeby – akumulací, popřípadě exportem nebo dodávkou
do KS. Z jednotlivých variant u domácích
KS připadá do úvahy export nebo dodávka
N
V
Í
Paralelní kombinace zdrojů
Paralelní kombinace zdrojů, tj. použití více
KJ, popřípadě v kombinaci s jinými zařízeními na výrobu tepla, nám umožňuje zvýšit využití KJ a tím i celou efektivnost KS. U domácích KS nepřipadá toto řešení do úvahy, protože by výrazně zvyšovalo investiční náklady
varianty, které jsou už tak vysoké při použití
jedné jednotky. Skutečnost, že nelze použít
více jednotek, nám rovněž výrazně omezuje
možnosti provozních variant KS (sledování
jednotlivých výkonů).
Přizpůsobení spotřeby
Přizpůsobení spotřeby lze realizovat převodem spotřeby mezi elektřinou a teplem.
Do úvahy připadá následná transformace
elektřiny na teplo. Další možností je zajištění
spotřeby tepla v období, kdy není požadována KS. Lze rovněž využívat transformaci KS
na trigenerační systém, tj. vytvořit požadavek tepla, pro pokrytí potřeb chlazení a klimatizace.
Paralelní spolupráce KJ s oddělenými
variantami
Tento způsob řešení je fyzikálně shodný
s akumulací, kdy elektrizační síť lze považovat za akumulátor, do kterého se dodává, popřípadě odebírá elektřina.
Nedostatky použití KJ jsou výrazně spjaty
s dobrou znalostí DZ, aby mohla být kvalifikovaně vybrána optimální varianta provozu
KS. To je pro BKJ a DKJ problém, protože dopředu přesně neznáme profil DZ. U malých
výkonů může pak být chyba vzniklá použitím
průměrných hodnot vysoká. Tento nedostatek lze odstranit vhodnou aproximací časového průběhu DZ [3], která poskytuje výsledky
s dostatečnou přesností.
Z hlediska provozních režimů vhodných
pro domovní KJ je možné použití více variant. Lze přepokládat, že varianty budou většinou založeny na:
sledování spotřeby teplené energie bez
použití akumulačních prvků s možností
dohřevu, tj. systém průtokového ohřívače
(nízká elektrická účinnost využití paliva),
sledování spotřeby tepelné energie s použitím prvků pro akumulaci tepla (vyšší
elektrická účinnost využití paliva),
provozování KJ (viz obr. č. 4) v oblasti
ekonomické výhodnosti (maximální
ekonomická výhodnost, větší úspora primárních zdrojů).
−
−
36
T
elektřiny a akumulace tepla, popřípadě jejich kombinace. Akumulaci elektřiny, export
nebo import tepla nelze uvažovat.
Dodávka elektřiny do KS a regulace
na straně paliva KJ snižuje nejen elektrickou účinnost KJ, ale i výhody vlivem úspory CO2.
−
Obrázek 4: Provozní režim kogenerační jednotky (maximální efektivnost)
S
M A G A Z Í N
VYSOKÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY
KOGENERAČNÍ JEDNOTKY
Kogenerační technologie, které lze využít pro domácí KS, mají vysoké investiční
náklady. Zvláště pokud provedeme srovnání měrných investičních nákladů (náklady
vztažené na jednotku výkonu). Energetická
zařízení na výrobu tepla (kotle) jsou řádově desetkrát levnější a jejich účinnost transformace ηq je vyšší než 90 %. Při ekonomickém hodnocení možnosti nasazení varianty
KS při použití KJ je tento fakt limitním faktorem, který znemožňuje provozování této
varianty. Státní podporou do investičních
prostředků, popřípadě cenovou politikou
při realizaci výroby elektřiny a tepla pomocí
KVET lze napomoci k překonání této bariéry. Problém je, že zemní plyn nelze považovat za obnovitelný energetický zdroj, a proto se na plynové KJ nevztahují daňová zvýhodnění a zvýhodnění vlivem používání obnovitelných zdrojů, např. zelené bonusy. Dá
se říci, že bytové KS systémy jsou v současnosti vystaveny plně konkurenčnímu prostředí. Zatímco centralizované systémy prošly dlouhodobým historickým vývojem, decentralizované kombinované zdroje se snaží
proniknout na trh poměrně krátkou dobu.
Teprve v posledních letech se začínají intenzivně inovovat kogenerační technologie
tak, aby byly schopné splnit požadavky kladené na bytovou KVET a byly konkurence
schopné.
MALÁ VYSPĚLOST
KOGENERAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Kogenerační technologie představují
způsob, jakým je provedena transformace
primárního paliva na elektrickou energii při
užitečném využití zbytkového (odváděného) tepla. Některé technologie jsou využívány poměrně dlouho zvláště v oblasti vyšších výkonů u centrálního zásobování teplem (CZT), kdy lze eliminovat vysokou investiční náročnost KJ její velkokapacitní výrobou. Další oblastí, kde našly KJ uplatnění,
byly případy potřeby mobilních KS nebo
zajištění pokrytí spotřeby odlehlého místa
nebo pohybujících se prostorů (lodě apod.),
kdy dodávka z centrálních systémů nepřipadá do úvahy. Pro technické umístění KJ
do domácích prostorů je především nutné
splnit požadavky na malou prostorovou náročnost, nízkou hlučnost, vibrace a schopnost nekomplikovaně provádět transformaci z plynného paliva. To splňují (nebo částečně splňují) jen některé technologie. Podívejme se na současný stav jednotlivých
technologií v oblasti mini případně mikro-kogenerace s přihlédnutím k blízké budoucnosti.
Jedno ze základních dělení KJ je podle počtu transformačních kroků nutných k výrobě
Obrázek 5: Principielní schéma palivových článků
elektřiny. KJ lze tedy rozdělit na ty, které provádí transformaci:
přímou přeměnou - palivové články,
nepřímou přeměnou – prováděnou pomocí tepelných oběhů (TO).
−
−
−
KOGENERAČNÍ JEDNOTKY
S PŘÍMOU PŘEMĚNOU – PALIVOVÉ
ČLÁNKY (PC)
Přímá přeměna energie obsažené v palivu pomocí palivových článků je v současnosti
intenzivně vyvíjena. PC nabízejí velký potenciál, jakožto ekologicky čisté, tiché a vysoce
účinné jednotky. Lze předpokládat, že PC se
v budoucnosti stanou nejrozšířenějšími typy
KJ pro decentralizované KS.
Protože náklady na výzkum a ověření
provozu PC jsou vysoké, provádějí se pouze v renomovaných velkých světových firmách, které předpokládají jejich brzké široké komerční využití nejen jako stacionární
KJ, ale hlavně v dopravě. Nejčastější rozdělení palivových článků je podle typu použitého elektrolytu, iontové vodivosti a pracovní teploty. Protože nízkoteplotní PC (tpr <
200°C) potřebují jako palivo vodík, je nutné
provádět reformování plynného paliva (viz
obr. č. 5), což je pro přímé využití zemního
plynu méně výhodné.
−
VE SVĚTĚ SOUPEŘÍ O UPLATNĚNÍ
V DOMOVNÍCH KOGENERAČNÍCH
SYSTÉMŮ DVA TYPY PALIVOVÝCH
ČLÁNKŮ
PEMFC (Proton Exchange Membrane
Fuel Cells) – membránové nízko-teplotní články, které potřebují pro reakci vodíkové palivo a membrány. Výrobci těchto
membrán jsou hlavně v Japonsku a USA.
U typu PEM nastává problém s výrobou
a udržováním čistoty PC.
SOFC (Solid Oxide Fuel Cells) – vysokoteplotní články pracující s elektrolytem tvořeným z oxidů vybraných kovů.
Jejich výhodou je, že nepotřebují pro reakci drahé materiály. Mohou používat
přímo plyn nebo využívat vnitřního reformingu. Jejich relativní nevýhodou je
delší doba náběhu na jmenovité parametry.
Ve vývoji KJ a ve stádiu předkomerčního
použití PEM článků jsou nejdále firmy:
Ebara Ballard Corporation
Vaillant
−
−
Ebara Ballard
Corporation
Tato japonská firma oznámila, že v roce
2008 začne s komerční výrobou KJ využívající PC PEM třetí generace, tzv. články s dlouhou dobou životnosti (Long-Life Fuel Cells)
s označením 1030 V3. U těchto článků se jí
pomocí nových nanotechnologií podařilo
zmenšit rozměry o 26 % a váhu o 40 % oproti předcházející generaci V2 (viz obr. č. 6).
U LLFC se požaduje životnost bez opravy 10
let provozu.
Vaillant
Tato německá firma úzce spolupracuje
s americkou firmou Plug Power. V roce 2005
byl ukončen projekt virtuální elektrárny,
kdy byl ověřován provoz 56 KJ na bázi PEM
článků. Protože jmenovité výkony článků této firmy označené Euro 1 byly 4,6 kWe/
7 kWt, byly instalovány pouze v komerční sféře. Současné výkonové rozmezí u jednotek
Euro 2 je 1,6 - 4,6 kWe. Parametry jsou uvedeny na obr. č. 7.
37
T
E
P
L
O
T
E
P
L
Á
R
E
N
S
T
V
Í
Pe
Pq
Typ PC
ηq
ηq
hluk
servis
rozměry
váha
cena
[kWe]
[kWt]
-
[%]
[%]
[db]
[hod]
[cm]
[kg]
[€]
1
1,5
PEM
35
48
-
40 000
-
-
8 500
O AUTORECH
Obrázek 6: Parametry palivového článku 1030 V3 (rozměrové porovnání s palivovým článkem V1 a V2)
Nejvýznačnějšími výrobci kogeneračních
jednotek využívajícími PC SOFC jsou firmy:
SULZER HEXIS,
Ceramic Fuel Cells Limited.
−
−
SULZER HEXIS
Tato švýcarská firma uvedla na trh novou
řadu KJ Galileo s PC typu SOFC pro rodinné domy. Jejich předpokládaný roční prodej
v letošním roce je 1000 – 10 000 ks. Parametry těchto KJ jsou uvedeny na obr. č. 8. Keramický PC je složen z elektrolytu, elektrod
a metalické sběrnice elektřiny (MIC = Metallic Interconnect). Palivový modul je složen
ze 60 PC. Metalické kroužky propojují články a umožňují přívod paliva (plynu) na elektrody. Článek umožňuje použít přídavné spalování při zvýšeném požadavku na teplo pro
KS.
Ceramic Fuel Cells Limited
Tato australská firma, která má v předkomerčním provozu jednotky SOFC, je ukázkovým příkladem rychlého vývoje palivového článku. V letošním roce zahájí v Německu
výstavbu závodu na výrobu PC. Během 4 let
se jí podařilo zmenšit rozměry jednotky NetGenTM o elektrickém výkonu modulu 1 kWe
na polovinu (viz obr. č. 9).
[2] Dvorský E.: Optimalizace provozu
kogeneračních jednotek. Habilitační práce,
ZČU v Plzni 2003.
[3] Tůma I.: Ekonomické hodnocení
decentralizovaných kogeneračních systémů
s využitím počítačové simulace. Disertační
práce, ZČU v Plzni 2006.
[4] MPO ČR: Vyhodnocení statistických údajů
z energetiky za rok 2005.
[5] Kaufmann P.: Náklady domácností na energii
v roce 2002, časopis Energetika 12/2002
[6] MPO ČR: Analýza potenciálu KVET v ČR.
Zpráva o výsledcích analýzy vnitrostátního
potenciálu kombinované výroby elektřiny
a tepla v České republice podle směrnice
2004/8/ES.
[7] Firemní materiály výše uvedených společností
vyrábějící BKJ a DKJ.
Problematika je řešena v rámci projektu
GAČR 102/06/0132.
Pokračování v dalším čísle
Doc. Ing. EMIL DVORSKÝ, CSc. po absolvování Elektrotechnické fakulty VŠSE (nyní ZČU)
v Plzni (obor Elektroenergetika) v roce 1980
nastoupil na místo provozního inženýra do
ZCE Plzeň. Od r. 1982 pracuje na Katedře elektroenergetiky (nyní Katedra elektroenergetiky
a ekologie) Fakulty elektrotechnické VŠSE (ZČU)
v Plzni nejprve jako interní aspirant, od r. 1986
jako odborný asistent a od r. 2004 jako docent.
V oblasti svého odborného zaměření, kterým
je elektrárenství, se specializuje na efektivnost
výroby energií, přechodné děje v elektrárnách
a matematické modelování jak v technických,
tak ekonomických problémech provozu elektrárenských bloků. Je spoluautorem jedné monografie a autorem či spoluautorem více než
50 vědeckých a odborných publikací a aktivním účastníkem mezinárodních vědeckých
konferencí.
Doc. Ing. PAVLA HEJTMÁNKOVÁ, Ph.D.
po absolvování Elektrotechnické fakulty VŠSE
(nyní ZČU) v Plzni (obor Elektroenergetika) v roce 1987 pracovala tamtéž nejprve jako interní
aspirantka, od r. 1995 jako odborný asistent
a od r. 2006 zde působí jako docent. V oblasti
svého odborného zaměření se specializuje na
teoretickou analýzu provozních i mimoprovozních stavů, na konstrukci a projektování zařízení energetiky a na ekonomické a ekologické
aspekty energetiky. V poslední době se zabývá
rovněž možnostmi začleňováním obnovitelných zdrojů energie do energetických systémů.
Je spoluautorkou jedné monografie a autorkou
a spoluautorkou mnoha odborných (i zahraničních) publikací.
Kontakt na autory: [email protected],
[email protected]
LITERATURA:
[1] Dvorský E., Hejtmánková P.: Kombinovaná
výroba elektrické a tepelné energie.
BEN Technická literatura, Praha 2005, ISBN
80-7300-118-7.
Pe
Pq
Typ PC
ηe
ηq
hluk
servis
rozměry
váha
cena
[kWe]
[kWt]
-
[%]
[%]
[db]
[hod]
[cm]
[kg]
[€]
1,5-4,6
1,5-7
PEM
35
50
-
8 000
75x50x150
170
-
Obrázek 7: Parametry kogenerační jednotky Vaillant Euro 2
38
M A G A Z Í N
Obrázek 8: Kogenerační jednotka Galileo
Pe
Pq
Typ PC
ηe
ηe
hluk
servis
rozměry
váha
cena
[kWe]
[kWt]
-
[%]
[%]
[db]
[hod]
[cm]
[kg]
[€]
1
2,5
SOFC
25-30
60
-
8 000
55x55x160
170
-
Obrázek 9: Parametry
kogenerační jednotky Net Gen
Pe
Pq
Typ PC
ηe
ηe
hluk
servis
rozměry
váha
cena
[kWe]
[kWt]
-
[%]
[%]
[db]
[hod]
[cm]
[kg]
[€]
1
1
SOFC
40
45
-
8 000
70x60x120
170
-
Factoring KB
rychlé financování bez úvěru
Factoring KB Vám nabízí:
financování na bázi kontokorentního úvěru
až do výše 90% hodnoty pohledávky
převzetí rizika z nezaplacení Vašich pohledávek
až do výše 100% jejich hodnoty
okamžitý transfer peněžních prostředků přes
účty Komerční banky
zvýšení Vaší konkurenceschopnosti
zajištění evidence, inkasa a případného
vymáhání postoupených pohledávek
získání peněžních prostředků, které nezvýší
celkovou zadluženost Vaší společnosti
Můžete se nadechnout
INFORMACE www.factoringkb.cz
[email protected] 222 325 234
39
T
E
P
L
O
Projekt roku
2006 v systémech
dálkového
vytápění
a chlazení
Ing. Hana Ľuptovská,
Teplárenské sdružení České republiky
T
E
P
L
Á
R
E
N
S
T
V
Í
Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování teplem
a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují
i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto
v roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky poprvé vyhlásilo
soutěž realizovaných projektů v systémech dálkového vytápění
a chlazení. Záměrem soutěže je každoročně ukázat možnosti
a úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení
a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji u nás.
OCENĚNÉ PROJEKTY
5. ROČNÍKU SOUTĚŽE
D
o kroniky soutěže se letos již popáté
zapsaly projekty, jejichž obecným
přínosem je zvýšení účinnosti využití primárních energií, diverzifikace paliv,
využití odpadního tepla nebo obnovitelných
zdrojů energie. Jinými slovy snižování spotřeby fosilních paliv, závislosti na dovozu paliv využíváním domácích zdrojů a snižování
emisí skleníkových plynů, zejména CO .
2
Sleduje se kvalita zajištění efektivního zásobování energií, tepelné pohody bytových
prostorů a energetických potřeb služeb
a průmyslu. Slavnostní vyhlášení výsledků
proběhlo v rámci programu XIII. Teplárenských dnů 2007 na konci letošního dubna
v Hradci Králové.
Do 5. ročníku soutěže bylo vybráno a přihlášeno následujících šest projektů:
MIX MAX-ENERGETIKA, s.r.o. a město Hulín - Rekonstrukce systémů CZT včetně
tepelného zdroje města Hulína,
TENZA, a.s., město Planá - Přestavba
výtopny UK IV na biomasu v Plané,
Teplárna České Budějovice, a.s. - České
Budějovice: horkovod – levý břeh,
Městské tepelné hospodářství Kolín,
s.r.o. - Zengrova Kolín - maximální komfort
v dálkovém vytápění – bytové výměníkové
stanice,
ITES spol. s r.o.- EPC projekt v areálu
Oblastní nemocnice Kladno, a.s. a
Teplárna Strakonice, a.s. - Připojení
komplexu hradu ve Strakonicích na tepelné
sítě CZT Strakonice.
Z přihlášených projektů komise složená ze zástupců Vědeckotechnické rady Teplárenského sdružení České republiky, České
energetické agentury, Státního fondu životního prostředí, Cechu topenářů a instalatérů České republiky a nezávislého konzultanta
se zkušenostmi s řešením energetických problémů z pohledu měst a obcí, vyhodnotila vítězné projekty.
V jubilejním pátém ročníku zvítězil projekt „Rekonstrukce systémů CZT včetně
40
Obrázek 2: Rekonstrukce systému CZT v Hulíně
Obrázek 1: Ocenění vítězného projektu
na XIII. Teplárenských dnech
tepelného zdroje města Hulína“, přihlášený
společností MIX MAX-ENERGETIKA, s.r.o.
a městem Hulín. Projekt představuje technickou, technologickou, ekologicky šetrnou
a finančně úspornou optimalizaci městských
systémů centralizovaného zásobování teplem
v Hulíně. Tři původní oddělené soustavy byly
sloučeny do jedné, která dnes zásobuje současně 3 sídlištní celky se zhruba 700 byty. Obnova a optimalizace soustavy centrálního zásobování teplem vyplývala z koncepce podložené technicko-ekonomickými analýzami
a nenásledovala tendenční příklady okolních
měst, kde došlo k rozpadu již v minulosti vybudovaných soustav na samostatné domovní
kotelny. Při projektu byla využita nejlepší dostupná technika a zajištěny minimálně 20%
úspory energie v primárním palivu pro splnění kritérií na získání podpory Státního fondu životního prostředí. Celospolečenský význam projektu není jen v roční úspoře zemního plynu nebo ve snížení emisí, ale v ukázce formy, jakou byl projekt zajišťující kvalitní
životní prostředí realizován.
Po technické stránce je mimo instalaci
nejlepších dostupných technik svými vlast-
M A G A Z Í N
jištění zakázek pro místní podnikatelské subjekty a vytváření nových pracovních příležitostí. Finanční prostředky vynakládané
na nákup surovin zůstávají v regionu. Cena
za vytápění tímto způsobem se nebude zvyšovat skokově jako například u zemního plynu, ale lze předpokládat jen inflační nárůst.
Z obnovitelných zdrojů energie byly vybrány v místě nejlépe dostupné – kůra, dřevní
štěpka a sláma. V kotelně byly instalovány 2
nové kotle, každý o výkonu 1,7 MW. Jeden
pro spalování kůry a štěpky a druhý pro spalování slámy. Projekt byl realizován s dotací
od Státního fondu životního prostředí. Jednou z podmínek pro realizátora projektu bylo
zachovat stávající cenu, jaká byla při využití
uhelného paliva.
Komise hodnotila projekt z hlediska možností efektivního využití lokálního potenciálu
obnovitelných zdrojů energie pro účely vytápění v lokalitě s 2600 obyvateli. Velmi pozitivně byla hodnocena diverzifikace paliv – dřevní hmoty (štěpky a kůry), slámy a že byl jako
zdroj pro období špičkové spotřeby po úpravách zachován stávající plynový kotel. Projekt
byl realizován s dotací ve výši 85 % celkových
nákladů na přestavbu kotelny (75 % z evropských fondů a 10 % ze SFŽP, z Operačního
programu Infrastruktura), 15 % investičních
nákladů město zajistilo ze svého rozpočtu.
Obrázek 3: Kotelna na slámu
v Plané u Mariánských Lázní
nostmi výjimečný systém řízení výroby a dodávky tepla. Řídicí systém umožňuje optimalizaci startů tepelných zdrojů a výroby tepla při společné součinnosti kondenzačních
kotlů, kogenerační jednotky provozované ve
špičkovém tarifu a instalované akumulace.
Dodávka tepla do systému je pak řízena podle
okamžité potřeby tepla s přihlédnutím k historii dodávky, plánovanému nasazení tepelných zdrojů a stupni nabití akumulace.
Všichni hodnotitelé se shodli na společném ocenění přístupu města Hulín k řešení
zásobování tepelnou energií. Situace, kterou
projekt řešil, je typická pro danou velikost
měst (Hulín má 7 600 obyvatel) se sídlištní
výstavbou ze 60. a 70. let. Projekt příkladně
optimálně realizoval technickou a technologickou obnovu zdrojů a distribučního systému, ekologicky šetrnou a finančně úspornou
centralizací městských systémů zásobování
teplem v Hulíně. K financování obnovy distribuční soustavy tepla byl přijat model spolufinancování města Hulína, Komerční banky, a.s., a Státního fondu životního prostředí
(SFŽP). Uvedený model financování byl pro
město nejvýhodnější, ale z pohledu technického řešení nejnáročnější. Technické řešení muselo vyhovět výše uvedeným požadavkům SFŽP. Možnost využití finanční dotace
ze SFŽP byla současně podmíněna zpracováním náročnější technické dokumentace v mimořádně krátkém období.
Stříbrný stupínek obsadil projekt „Přestavba výtopny UK IV na biomasu v Plané
u Mariánských Lázní“, který přihlásily společnost TENZA, a.s., a město Planá. Předmětem jejich projektu byla náhrada zastaralé
technologie uhelné kotelny, která přestala splňovat zejména exhalační předpisy. Z uvažovaných variant zvítězilo využití biomasy, vzhledem k tomu, že jde o šetrný způsob vytápění
z hlediska životního prostředí. Město ocenilo,
že oxid uhličitý, který se vypouští do ovzduší při spalování biomasy, je při jejím růstu na
základě fotosyntézy opět spotřebován, takže
jde o „bezuhlíkatou“ technologii. Palivo může
být získáno přímo v regionu a nemusí být dováženo ze vzdálených lokalit. To znamená za-
Bronzová příčka patří projektu „České Budějovice: Horkovod – levý břeh“, který přihlásila Teplárna České Budějovice, a.s.
Tento velmi náročný projekt řeší náhradu
parních sítí, typických pro zásobování urbanistických oblastí budovaných v 60. letech.
Teplárenská soustava se základním zdrojem
(uhelné kotle 2 x 117 MW a plynové kotle
2 x 89 MW, 3 protitlaké turbíny o celkovém
výkonu 66,2 MW) a výtopnou (uhelný kotel s výkonem 68,5 MW) vybudováním nových tras a rozšířením sítě zásobuje celkem
27 331 bytů, služby, administrativní budovy, podnikatelské subjekty a průmysl. Roční dodávka tepla představuje kolem 3 000 TJ
(2/3 průmyslovým odběratelům, 1/3 do bytové sféry). Akumulační kapacita horkovodní soustavy umožňuje efektivní výrobu elektrické energie kolem 170 MWh ročně. Celospolečenským přínosem je zajištění tepelné
energie převážně ze zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla pro 65 % bytového fondu ve městě s téměř 100 000 obyvateli a náročnou infrastrukturou. Novou horkovodní
soustavou byla zvýšena účinnost distribuční
sítě a tím zajištěna další úspora paliv a snížena produkce emisí. Realizací projektu s jeho
přínosy teplárenská společnost přispívá k naplnění záměrů energetické koncepce města.
Komise hodnotila zejména ojedinělý rozsah
projektu na teplárenské soustavě. Z historic-
41
T
E
P
L
O
T
E
P
L
Á
R
E
N
S
T
V
Í
rametry jsou dálkově monitorovány z dispečinku, kde jsou denně elektronicky ukládána
data pro kontrolu a fakturaci. Jednotlivé bytové stanice jsou napojeny na teplovodní rozvod vedený ve společné šachtě s ostatními síťovými rozvody. Teplovodní soustava je napájena z domovní předávací stanice pára
- voda umístěné v suterénu domu. Bytové
stanice vzhledově připomínají malý závěsný
plynový kotel, jsou naprosto bezhlučné, bezpečné a hospodárné při zachování maximálního komfortu.
Společnost ITES spol. s r. o. soutěžila s „EPC projektem v areálu Oblastní nemocnice Kladno, a.s.“ Projekt je příkladem
přístupu k poskytování komplexní služby, se
zajištěním co nejlepších parametrů kvality,
komplexnosti služeb a energetických úspor.
Smlouva EPC (Energy Performance Contracting) je uzavřena na dobu 8 let, základem
je zajištění vytápění a přípravy teplé vody pro
Obrázek 4: Výměník tepla
v Teplárně České Budějovice
kého vývoje teplárenství u nás je tento projekt typický pro danou velikost města (oblast
se 100 tisíci obyvateli a náročnou infrastrukturou) a modernizace dalších podobných
systémů lze očekávat. Projekt byl realizován
v souladu se záměry města promítnutými do
územní energetické koncepce.
Na financování akce se společnost několik let připravovala a měla dostatek vlastních
zdrojů k financování celé akce. V průběhu realizace v roce 2005, následně i v roce 2006 se
také naskytla možnost využití dotačního programu Evropské komise pro financování jednotlivých dílčích „Samostatných funkčních
celků - přinášejících úspory tepelné energie
a sloužících k zásobování teplem bytových
jednotek“, kterou teplárna využila.
OSTATNÍ PŘIHLÁŠENÉ PROJEKTY
Stranou zájmu nezůstaly ani tři další zúčastněné projekty, které rovněž krátce představujeme. Městské tepelné hospodářství Kolín, s.r.o. přihlásilo projekt „Zengrova Kolín
- maximální komfort v dálkovém vytápění
– bytové výměníkové stanice“. Projekt je příkladem zajištění nejnovějších trendů v oblasti bydlení s dodávkou tepla ze soustavy dálkového vytápění. Pro vytápění a přípravu teplé
vody je využito bytových předávacích stanic
umístěných v sociálním zázemí jednotlivých
nájemních bytů. Řešení nabízí hospodárný
způsob dodávky energie ze soustavy dálkového vytápění, která je měřena a fakturována
přímo uživateli bytu, čímž odpadají možné
problémy s rozúčtováním a je na každém uživateli, kolik energie odebere. Spotřeba i pa-
42
Obrázek 5: Bytový dům Zengrova v Kolíně a Obrázek 6: Bytová výměníková stanice
M A G A Z Í N
areál nemocnice dodávkou tepelné energie
ze soustavy zásobování teplem města Kladna. Horkovodní soustava v areálu nemocnice
nahradí původní obtížně regulovatelnou parní soustavu. Stávající plynová kotelna bude
dále v podstatně redukovaném režimu dodávat páru pouze pro sterilizaci a přípravu pokrmů. ITES spol. s r.o. podle principů EPC
svému zákazníkovi zaručuje dosažení úspor
energie ve spotřebě a výši budoucích nákladů
na energii.
Přínosy projektu realizovaného na principu zajištění energetických úspor jsou zvýšeny o přínosy k ochraně životního prostředí
vyplývající z využití zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla a soustavy zásobování teplem, které je podporováno v záměrech
města. Za tento přístup a zlepšení životního
prostředí v Kladně bylo město již dvakrát
oceněno v soutěži „Město v souladu s požadavky Evropské unie“.
Lahůdkou v prezentovaných projektech
bylo „Připojení komplexu hradu ve Strakonicích na tepelné sítě CZT Strakonice,“
které realizovala Teplárna Strakonice, a.s. Jde
o velmi ojedinělý projekt připojení historic-
kého objektu hradu k soustavě zásobování
teplem ze zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla Teplárny Strakonice. Komplex
hradu byl vytápěn elektrickými akumulačními topidly, bez regulace a s požadavky na
stálou údržbu a opravy používaných elektrických topidel. Finanční nákladnost ztěžovala
využití vnitřních prostor hradu pro kulturní akce města, muzea, církve, základní umělecké školy a další aktivity drobných firem.
Impulsem ke změně způsobu vytápění, bylo
vyřešení majetkových poměrů a sjednocení názoru majitelů jednotlivých objektů na
úsporném vytápění vnitřních prostorů hradu.
Záměnou topného média z elektrické energie
na teplovodní systém došlo k zefektivnění zásobování areálu hradu teplem a úsporám na
nákladech za vytápění. Součástí trasy teplovodu je uložení komunikačního kabelu pro přenos dat a řízení vytápění jednotlivých odběrných míst v areálu hradu. Komunikační kabel
je napojen na telefonní linku, která končí na
dispečinku. Objektové předávací stanice jsou
vybaveny aplikačním programem, který zabezpečí plně automatický provoz celé řízené
technologie bez nutnosti trvalé obsluhy.
Obrázek 8: Připojování Strakonického hradu na
systém CZT
ZÁVĚR
Pokud dokončujete nebo již máte ve zkušebním provozu projekt, který představuje
úspěšně realizovaný investiční projekt v systémech dálkového vytápění a chlazení, který ukazuje na vývoj sektoru, aplikace nových
technologií, na přínosy ke zvyšování energetické účinnosti využití paliv i energie v konečném užití, na přínosy k ochraně životního
prostředí snižováním produkce emisí, zvyšování kvality energetických služeb pro průmysl,
služby i komfortu bydlení, pak můžete vyplnit
na webových stránkách Teplárenského sdružení České republiky (www.tscr.cz) přihlášku
do soutěže a do konce listopadu ji zaslat organizátorům soutěže. Na internetu najdete i další
informace o soutěži a minulých ročnících.
O AUTOROVI
Ing. HANA ĽUPTOVSKÁ pracuje od
roku 1996 jako specialista pro marketing
a mezinárodní spolupráci v Teplárenském
sdružení České republiky, dále působí v rámci
mezinárodní organizace Euroheat & Power
jako členka pracovní skupiny pro marketing,
Public Relations a komunikační sítě pracovníků
národních teplárenských asociací.
Kontakt na autora: [email protected]
Obrázek 7: Oblastní nemocnice Kladno
43
K
O
L
O
G
I
E
Využitie
netradičných
surovín na výrobu
ušľachtilých
biopalív
Doc. Ing. Ľubomír Šooš, PhD.,
vedúci katedry, Katedra výrobnej
techniky, Strojnícka fakulta STU
v Bratislave
ÚVOD
H
O
S
P
O
D
Á
R
O
S
T
Cieľom článku je analyzovať súčasný stav vo výrobe ušľachtilých
biopalív na Slovensku. V analýze sa zameriavam najmä na stav
technológií zhutňovania, používané lisovacie stroje, produkované
výlisky, na ich predaj a na jednotlivých producentov. V závere článku
som sa pokúsil špecifikovať základné problémy spojené s nárastom
výroby nových energonosičov.
Obľúbeným biopalivom v susednom Rakúsku v minulosti boli hlavne brikety. Pelety
sa objavili na trhu s palivami pred dvanástimi rokmi a viacerí odborníci a inštitúcie im
nedávali veľké šance. V roku 2000 sa v Rakúsku vyrobilo asi 60 000 ton, v roku 2004
už 300 000 ton. Prognózy uvádzajú, že v roku
2006 by sa malo v Rakúsku vyrábať až 700 000
ton a podľa predpovede Energieverwertungsagentur [1] sa ich spotreba do roku 2009 zvýši na neuveriteľných 900 000 ton. Vo Švédsku
sa v súčasnosti vyrába asi 700 000 ton ročne
a v Spojených štátoch až 750 000 ton.
Briketovanie
Briketovanie je na Slovensku a vo svete
najviac známou technológiou zhutňovania.
Na Slovensku je v súčasnosti asi 18 výrobcov
brikiet, pozri obrázok č. 2. V roku 2006 sa
u nás vyprodukovalo približne 65 tisíc ton brikiet. Medzi najväčších producentov patria firmy Bioterm Liptovská Porúbka, Faba Banská
Štiavnica, Norba Nováky, Drevodom Rajec, Colorspol Novoť. Situáciu v počte výrobcov možno považovať za relatívne ustálenú. Podľa nám
dostupných informácií šesť firiem skončilo
s výrobou brikiet (Defektospol Bratislava, Geo-
200
tech Ružomberok, Brikera Wood Spišská Nová
Ves, L&R Pezinok, Drevomax Oravský Podzámok a Excellent Malacky.). Na strane druhej sú
na trhu s briketami tri nové firmy (AVS Plus
Pezinok, Obecný podnik služieb Lehota pod
Vtáčnikom a EKO-SLOS Michalovce). Pre nás
je potešujúci fakt, že pre tri posledne menované firmy sme projekty existujúcich liniek realizovali na našom pracovisku.
Čo sa týka briketovacích lisov, používajú
sa lisy od šiestich výrobcov (RUF Nemecko,
BIOMAC Česká republika, BRIKLIS Česká
republika, A.COSTA Taliansko, WAMAG Polsko, Konštrukta-Industry Slovensko). V najväčšom počte sú pritom zastúpené briketovacie lisy BZ 55-250 od slovenského producenta
strojov Konštrukta-Industry Trenčín.
Katedra výrobnej techniky má veľký záujem na vývoji a ďalšom zdokonaľovaní týchto
strojov. V snahe dynamizovať vývoj a výrobu
uvedených lisov presúvame v týchto dňoch
ich výrobu do firmy VURAL Žilina.
Peletovanie
Technológia peletovania je progresívnym
riešením transformácie biomasy na moderné
palivo. Pelety sú vysoko komprimované výlisky výhradne valcového tvaru s priemerom
maximálne 25 milimetrov. Môžeme konštatovať, že v porovnaní s briketami, kde trh už
tis.ton
TRH S BIOPALIVAMI
Na Slovensku a v Českej republike sú tieto technológie ešte stále málo rozšírené a zďaleka nevyužívajú surovinový potenciál, ktorý
im poskytuje pôdohospodárstvo. V obidvoch
štátoch ide pritom o veľmi dynamicky sa rozvíjajúce odvetvie podnikania. Dôkazom toho
je každoročne sa zvyšujúca produkcia týchto
palív a narastajúci záujem podnikateľov o vypracovanie nových projektov v tejto oblasti. Brikety a pelety vyrobené na Slovensku či
v Čechách sa na domácom trhu predávajú len
v minimálnom objeme a viac ako 90 % vyrobenej produkcie sa exportuje. Faktom je, že
záujem o nákup je obrovský. Svedčí o tom aj
fakt, že cena ušľachtilých biopalív medziročne
vzrástla o 40 percent.
Výroba ušľachtilých tuhých biopalív je
vhodnou cestou, ako energeticky efektívne
zhodnotiť biomasu a ďalší energetický odpad. Palivo v 21. storočí musí okrem energetických, environmentálnych a ekonomických
kritérií spĺňať aj kritérium vysokého komfortu a bezpečnosti pri jeho spaľovaní. Moderný energonosič musí mať rovnomernú veľkosť frakcie, hustotu, vlhkosť a vhodný tvar.
Technológiami transformujúcimi biomasu
do biopalív s požadovanými vlastnosťami sú
technológie zhutňovania, medzi ktoré patrí
hlavne briketovanie a peletovanie.
N
1300
1200
1100
skutonos
predpoklad
skutonos
predpoklad
tis. ton
E
1000
900
150
800
700
600
100
500
400
300
50
200
Obrázok 1: Prehľad výroby brikiet a peliet v Rakúsku a) brikety, b) pelety
44
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
A
1995
0
1994
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1897
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
100
0
B
M A G A Z Í N
Obrázok 2: Mapa producentov brikiet v SR
kulminuje k vrcholu, je výroba peliet dynamicky sa rozvíjajúcim odvetvím palív.
V roku 2006 sa u nás vyrobilo približne 55
tisíc ton peliet. Medzi známych výrobcov peliet
so stabilne zavedenou výrobou patria firmy Drevomax v Oravskom Podzámku, PALI-ENERGY
v Sládkovičove, Amico Drevo v Oravskom Podzámku, Biomasa v Kysuckom Lieskovci a AVS
Plus v Bratislave, pozri obr. č. 3.
Je reálny predpoklad, že sa táto situácia
výrazne zmení. Výrobná kapacita inštalovaných liniek je podstatne vyššia. Napríklad len
linka firmy PALI-ENERGY v Sládkovičove
má kapacitu viac ako 20 tisíc ton peliet ročne.
Biomasa v Kysuckom Lieskovci má kapacitu
12 tisíc ton, no v roku 2005 vyrobila 7,5 tisíca
ton. Pritom vznikajú ďalšie prevádzky.
Medzi firmy, ktoré začali vyrábať pelety
v poslednom období, môžeme zaradiť ZSHolz v Nálepkove, JUGI v Poltári a KT Servis
v Martine.
Najviac používanými peletovacími lismi sú
stroje od firmy CPM Europe. Na lisoch od uvedenej firmy vyrábajú pelety firmy PALI-ENERGY Sládkovičovo a Biomasa Kysucký Lieskovec.
Amico Drevo Oravský Podzámok produkuje
pelety na lise od talianskej firmy Pressa a firma
JUGI na linke od českej firmy Stoza.
Z pripravovaných projektov na výrobu ušľachtilých palív je vhodné spomenúť Drevojas
Nálepkovo, Slovpellet Banská Bystrica, Bohemica Rustica Nová Baňa, Novod v Ružomberku, Ekodrim Košice, Lasr v Turí, Lesy v Polomke, či Peletáreň v Polomke.
PROBLÉMY
Podľa nášho názoru popri bežných prevádzkových problémoch existuje jeden generálny
problém, ktorý trápi všetkých producentov
ušľachtilých biopalív. Je to: kvalita, množstvo
a cena spracovanej drevnej suroviny.
Obrázok 3: Mapa producentov peliet v SR
45
E
K
O
L
O
G
I
E
Kvalita, množstvo a cena
spracovanej suroviny
Kvalita spracovanej suroviny má významný vplyv na kvalitu konečného biopaliva.
Treba si uvedomiť, že existuje veľký rozdiel
medzi spracovávanými surovinami. Platí to
napríklad aj pri spracovaní samotnej drevnej suroviny. Je rozdiel, či vyrábame výlisky
z mäkkého alebo tvrdého dreva. Dokonca
sú lisy, ktoré nedokážu surovinu z tvrdého
dreva vôbec lisovať. Pri peletovaní sú nároky na spracovávanú surovinu ešte vyššie ako
pri briketovaní. Surovina musí byť čistá, bez
kôry či cudzích prísad, nesmie byť začernalá,
kontaminovaná. Na trhu sú na rozdiel od brikiet, požadované najmä biele pelety. Nedostatok vhodnej drevnej suroviny neúmerne zvyšuje ich cenu. Kvalitné drevné piliny sa dnes
predávajú za cenu 240 - 300 korún za kubický meter. V prepočte je cena za tonu suchých
pilín 1500 – 2100 korún. Vysoké náklady na
drevnú surovinu môžu položiť viacerých producentov peliet či brikiet. Preto sa stále viac
treba orientovať aj na nové zdroje suroviny.
Rýchlorastúce dreviny sú zatiaľ náročné
na vstupné investície spojené so založením
plantáže a s nákupom špeciálnej techniky. Na
Slovensku a v Čechách zatiaľ ani jeden producent ušľachtilých tuhých biopalív nevyužíva pre ich výrobu surovinu z rýchlorastúcich
drevín. Z tohto pohľadu je perspektívna fytomasa. Pri relatívne vysokých hektárových
výnosoch nevyžaduje špeciálnu techniku, je
spojená s malými nákladmi na sušenie. Optimálnym riešením je, keď lisovaná fytomasa je
odpadovým produktom pestovanej kultúry,
ako napríklad slama z obilia.
Správne navrhnutá
technológia
V našej spoločnosti existuje pomýlená
predstava, že briketovať či peletovať môže
každý, že lisovať je možné takmer všetko,
a hlavne pri minimálnych požiadavkách na
vynaložené investície. Budúci producenti
majú často málo informácií či už o technológii alebo o reálnej ekonomike výroby ušľachtilých tuhých biopalív. Potom dochádza
k rozčarovaniu, keď linka nie je zisková, či
dokonca vykazuje stratu. Pri porovnaní technológií briketovania a peletovania môžeme
konštatovať, že peletovanie je podstatne náročnejšie ako briketovanie. Pri peletovaní sú
vyššie nároky na vynaložené investície, kvalitu spracovanej suroviny a technologickú disciplínu výroby.
Výber vhodného lisu je prakticky najdôležitejším krokom pri návrhu celej linky.
Ovplyvňuje kvalitu a množstvo vyrobenej
produkcie. Základným kritériom pri výbere lisu je druh spracovaného materiálu. Ak
uvažujeme lisovať drevnú hmotu, musíme
vyberať z lisov, ktoré sú určené na lisovanie
46
H
O
S
P
O
D
Á
R
dendromasy. Keď plánujeme lisovať trávnatú
hmotu, musíme vyberať medzi strojmi, ktoré
sú určené na lisovanie fytomasy. Vystríhame
lisovať drevnú surovinu na lisoch radu TL či
granulátora Gr6, ktoré majú vo svojej ponuke Gama Pardubice a Vzduchotechnika Rokycany. Stroje nie sú konštrukčne zlé, ale boli
vyvinuté pre peletovanie trávnatých porastov
(lucerna, ďatelina ... ). Nie sú dimenzované na
tak veľké zaťaženie a tlak, aké sa vyžaduje pri
lisovaní dreva. Často potom dochádza k závažným poruchám a haváriám na týchto strojoch. O problémoch a haváriách pri peletovaní drevnej biomasy na uvedených strojoch sa
môžete informovať u firiem HOLZ Produkt
v Prešove či v PD Jabloňové. Posledným dôkazom môjho tvrdenia je už spomínaná firma ZS-Holz z Nálepkova, ktorá používa na
výrobu peliet z dreva lis TL 700. Preto neodporúčame potenciálnym producentom peliet
orientovať sa týmto smerom.
Absencia podporných opatrení
Jednotlivé štáty EÚ pristupujú k podporným opatreniam využívania OZE diferencovane, ale so spoločným cieľom splniť záväzok
EÚ, dosiahnuť 12% podiel OZE na celkovej
spotrebe primárnych energetických zdrojov.
Za zmienku stoja najmä:
garantované výkupné ceny pri výrobe
bioplynu, tepla a elektrickej energie z biomasy, (Česká republika, Rakúsko, Nemecko, Maďarsko, Slovinsko, Holandsko),
bonusy pri energetickom zhodnocovaní odpadov s vysokým podielom biologickej
zložky (Rakúsko, Nemecko),
bonusy pre necentralizovanú výrobu
tepla a elektrickej energie (Česká republika),
investičná podpora projektov až do výšky 30 % pri nových projektoch (Rakúsko, Nemecko, Fínsko),
vrátenie daní za energiu (Fínsko, Holandsko),
Druh biomasy
N
O
S
T
odpustená daň z CO2 pri zhodnocovaní
biomasy (Slovinsko).
Medzi hlavné prekážky rýchlejšieho rozšírenia technológií zhutňovania podľa nášho
názoru patria:
Viac deklarovaná ako reálna ochota štátu finančne podporiť formou dotácií,
resp. daňových úľav, tak na budovanie nových technológií zhutňovania, ako aj rozšírenie podielu biopalív na celkovej energetickej
spotrebe štátu.
Nie sú vypracované, resp. oficiálne prevzaté normy pre zušľachtené palivá. Medzinárodné normy na pelety nepoznajú pojem
priemyselné pelety, ktoré by mohli byť vyrobené aj z inej suroviny ako drevný odpad (fytomasa, vhodný organický odpad). Veľa projektov ostáva nedoriešených len preto, že nie
sú normy na alternatívne biopalivá.
Neexistuje vnútorný trh so zušľachteným biopalivom. Nie je vybudovaná logistika
dopravy, distribúcia a predaj s peletami. Trh
s biopalivami je pritom náročnejší ako napr.
trh s uhlím alebo plynom, pri ktorom je vybudovaná distribučná sieť.
Technológie sú investične nákladné pri
relatívne dlhej dobe návratnosti. Reálna doba
návratnosti investícií do technológií zhutňovania vychádza na 4-8 rokov,
Klesajúce množstvo drevnej biomasy
neúmerne zvyšuje jeho cenu. Pri materiálovom zhodnotení drevných pilín sa dosahuje vyššia miera zisku ako pri energetickom
zhodnotení. Napríklad výrobcovia aglomerovaných dosiek (Kronospan, Swedwood)
ponúkajú pri nákupe až o 30 % vyššiu cenu.
Tým sa množstvo pilín znižuje a neúmerne
rastie ich cena.
ZDROJE SUROVINY
V tabuľke č. 1 je uvedená ročná produkcia
poľnohospodárskej biomasy vhodnej na spa-
Možná ročná
produkcia na
energetické účely
[t]
Energetický ekvivalent
[TWh]
[PJ]
Slama obilná
729 000
2,8
10,4
Kukurica
668 000
2,61
9,4
Repka
206 000
0,82
2,9
Slnečnica
220 000
0,81
2,8
Drevný odpad
208 000
0,90
3,1
Biomasa
na spaľovanie spolu
2 031 000
7,94
28,6
Tabuľka 1: Potenciál poľnohospodárskej biomasy vhodnej na energetické zhodnotenie
Zdroj: Materiál schválený vládou SR 15.3.2006 [5]
M A G A Z Í N
Druh
paliva
Odhadované
množstvo [t]
Obsah
vody
[%]
Výhrevnosť
[MJ/kg]
Obsah
popola
[%]
Obsah
síry
[%]
Merná
hmotnosť
[kg/m3]
Ekover
140-350 tis.
10
15,5
6
0,15
650
Ekover S
4 mil.
10
15,5
6
0,1
680
Ekover T
2 mil.
10
15,5
5
0,07
650
Tabuľka 2: Prehľad vyrábaných palív
ľovanie a jej energetický potenciál v SR.
Z teoretického množstva energie vyrobenej
spaľovaním biomasy 28,6 PJ by bolo možné za
priaznivých podporných mechanizmov využiť
v odvetví poľnohospodárstva 10 až 30 % [5].
Na trhové účely vo forme paliva (balíkovaná
slama, brikety, pelety) alebo energie (teplo,
elektrina) by bolo možné využiť 10 až 20 %,
hlavne predajom paliva, poprípade tepelnej
energie pre komunálnu sféru (obce). V prípade nahradenia časti fosílnych palív biomasou
vo veľkých energetických zdrojoch (teplárne,
elektrárne) by podiel biomasy ponúknutej na
trh mohol predstavovať 30 – 50 %.
Veľmi významnou surovinou vhodnou
pre výrobu ušľachtilých biopalív je fytomasa.
Na Slovensku sa ročne sejú obiloviny približne na 800 000 hektároch. V priemere môžeme z hektára získať 4 tony obilovín a také isté
množstvo slamy. Ročne teda vzniká viac ako
tri milióny ton slamy. Z tohto množstva približne 1/4 sa nevyužíva. Ide hlavne o pšeničnú slamu, slamu, ktorú nie je možné využiť
na kŕmenie a podstielanie zvierat ani k priamemu zaorávaniu do pôdy. Väčšinou už ide
o slamu kontaminovanú a napadnutú plesňou. Stohy takejto starej, zahnívajúcej slamy
nájdeme v každom chotári. Okrem znečisťovania životného prostredia sú nebezpečným
zdrojom požiarov.
Vlhkosť čerstvej slamy sa pohybuje v závislosti od klimatických pomerov v rozpätí 40
až 80 %. Výhodou energetického zhodnotenia slamy je relatívne rýchly úbytok vlhkosti,
ako aj existujúce technológie na zber, balíkovanie a stohovanie slamy. Pre energetické využitie je vhodná slama s vlhkosťou do 20 %.
Vhodnou odpadovou surovinou pre energetické zhodnotenie je slama z repky olejnej.
Pestuje sa asi na 40 000 hektároch a ročne
z nej môžeme získať energiu približne 2,9 PJ.
Vhodnými odpadmi pre energetické zhodnotenie sú aj odpady z kukurice, ľanu, slnečnice a odpady z čistenia osív. Ďalším zdrojom
získania energie môže byť aj vykosená tráva, odpad z parkov, viníc a páleníc. Je reálny
predpoklad, že z odpadu z fytomasy je možné
celkovo ročne získať približne 25,5 PJ energie, pozri tab. č. 1. Slovenské poľnohospodárstvo môže vyčleniť ďalších 300 tis. hektárov
na účelové pestovanie zelenej biomasy na výrobu energie.
Veľmi intenzívne sa lisovaniu fytomasy
venujeme aj na našom pracovisku. Tento výskum zahrňuje možnosti lisovania rôznych
druhov materiálov, analýzu vlastností vytvorených biopalív a návrh liniek na ich lisovanie. Porovnanie sledovaných hodnôt analyzovaných vzoriek je vidieť na obr. č. 7.
Množstvo odpadovej suroviny dosahuje
v priemere od 2 do 5 % hmotnosti čistených
semien.
V Čechách sa zhutňovaniu biologických
odpadov venuje firma ŠUBRT alebo firma
EKOVER. Pre firmu Šubrt pri Prahe sme
v roku 2004 riešili projekt lisovania slamy.
Firma v súčasnosti ročne produkuje 14 000
ton peliet zo slamy.
Najväčším projektom v Českej republike
pri výrobe ušľachtilých palív z rastlinného
odpadu je projekt firmy EKOVER. Družstvo
Ekover so sídlom v Březoviciach neďaleko Bělej pod Bezdězom sa štvrtý rok venuje vývoju, výrobe a predaju rastlinného paliva z obnoviteľných zdrojov. Pôvodne malý projekt
granulácie rastlinného paliva z pliev v jednej
výrobni v Březoviciach sa časom rozrástol do
celorepublikových rozmerov.
V súčasnosti produkujú tri druhy palív,
EKOVER, EKOVER – S a EKOVER – T, pozri tab. 2. Pelety alebo brikety pod obchodným názvom EKOVER sú vyrobené z rastlinných materiálov, ako odpad z čistenia
semien poľnohospodárskych plodín (plevy,
pletivá), EKOVER – S sú energonosiče vyrobené z lúčneho sena, slamy z viacročných
krmovín, slamy z obilnín a slamy z olejnín
a biopalivá EKOVER – T sa vyrábajú z nadzemných častíc (slamy, klasov vrátane
zrna) z cielene pestovaného žitovca (Triticale, kríženec žita a pšenice).
V septembri 2006 bolo na území ČR 25 licenčných výrobcov paliva EKOVER, 6 licenčných partnerov pre výrobu paliva EKOVER
– S a jeden licenčný výrobca paliva z Triticale (EKOVER – T). Priemerná ročná kapacita jednej výrobne činí 3 000 t paliva. Záujem o licenčnú výrobu už prejavilo viac ako
50 firiem.
Na Slovensku sa výrobe brikiet a peliet
z biologických odpadov venujú pre komerčné účely hlavne živnostníci, pán Francizcy zo
Selčian, pán Molnár zo Šale a pán Benkovič
z Topolčian.
REALIZOVANÉ SKÚŠKY
Celkovo sme vykonali skúšky v troch skupinách u troch rôznych výrobcoch brikiet alebo peliet. Prvá skupina skúšok, zameraná na
peletovanie, sa uskutočnila v Malackách. Cieľom prvej skúšky bolo peletovanie kukurice,
repky olejnej a slamy. Skúška mala overiť, či
dodaný odpad je vôbec vhodný na lisovanie
a pri akých podmienkach sa môže realizovať
(teplota, vlhkosť, frakcia odpadu). Veľmi dobrú kvalitu sme dosiahli najmä u peliet vyrobených z kukurice, pozri obrázok č. 4a až 4c.
Obrázok 4a: Pelety vyrobené z odpadu z kukurice
Obrázok 4b: Pelety vyrobené zo slamy
Obrázok 4c: Pelety vyrobené z repky olejky
Cieľom druhej skupiny skúšok bolo dokázať, či sú uvedené suroviny vhodné aj pre
technológie briketovania. Skúšky sa uskutočnili v Lehote pod Vtáčnikom. Briketa z kukurice je znázornená na obr. č. 5a. Pri obidvoch
základných skúškach sme optimalizovali
vhodný pomer konštrukcie lisovacích komôr,
veľkosti frakcie, vlhkosti spracovanej suroviny a teploty lisovania. Cieľom tretej skupiny
47
E
K
O
L
O
G
I
E
H
O
S
P
O
D
Á
R
N
O
S
T
skúšok – prevádzkových skúšok – bola verifikácia nastavených parametrov v prevádzke.
Prevádzkové skúšky sa uskutočnili v Lučenci,
vo firme JUGI, pozri obr. 6.
Lučenec – opakovaná
prevádzková skúška
Z dôvodu vysokého obsahu popola sme
požiadali Geoanalytické laboratórium o vykonanie testov na jeho spekanie. Laboratórium vykonalo požadované skúšky a doplnilo
pôvodné protokoly aj o tieto údaje. Dodané
vzorky boli spopolňované pri teplote 815 °C
po dobu 60 minút. Popol pri všetkých vzorkách bol jemný prášok a nedochádzalo k jeho
spekaniu.
Obrázok 5a: Brikety vyrobené z odpadu kukurice
Obrázok 6: Pohľad na prevádzku JUGI Lučenec
Z dodaných vzoriek sme opäť nechali urobiť skúšku do akreditovaného Geoanalytického Laboratória ŠGÚDŠ v Spišskej Novej Vsi.
Do laboratória sme na analýzu poslali štyri
vzorky: obilie, kukuricu, repku a obilnú zmes
(prach). Sledované parametre sú graficky znázornené na obrázku č. 7. Zo získaných výsledkov môžeme konštatovať, že dodané vzorky sú
vhodné na energetické zhodnocovanie vo forme ušľachtilých palív. Sú charakterizované porovnateľnou výhrevnosťou (14,64 – 19,17 MJ/
kg) ako drevná surovina a vysokým percentom
prchavej horľaviny (68,05 – 81,87 %). V porovnaní s drevnou surovinou majú viac popola
(1,26 – 8,57 %), síry (0,10 – 0,50 %) a dusíka
(1,25 – 2,45 %). Tieto parametre môžu spôsobovať problémy pri odoberaní popola (spekanie) a môžu mať nepriaznivý vplyv na životnosť spaľovacieho zariadenia.
ZÁVER
Vykonané skúšky potvrdili, že analyzované suroviny sú vhodné pre výrobu ušľachtilých biopalív. Lisovanie prebieha pri nižších
tlakoch ako lisovanie drevného odpadu. Analyzovaná fytomasa sa pri lisovaní musí drviť,
kontinuálne vlhčiť a neustále premiešavať.
Najlepšie výlisky sme dosiahli práve pri peletovaní kukuričného odpadu.
Obrázok 5b: Brikety vyrobené zo slamy
90
80
Obsah prvkov (%)
70
Spalné teplo Q (MJ/kg)
Popol (%)
60
Prchavá horavina V (%)
50
Výhrevnos Q (MJ/kg)
40
Síra S celk. (%)
Uhlík C (%)
30
Vodík H (%)
20
Dusík N (%)
10
0
06-007780 Obilná
zmes
06-007781 Repka
06-007782
Kukurica
06-007783 Obilie,
Repka
4799/05 Drevné
štiepky
7465/06 Repkové
výlisky
LITERATÚRA
[1] World Sustainable Energy Days. [Zborník
prednášok] Wels, Horné Rakousko, 8-9. 3.
2005, 572 s.
[2] Projekt vedy a výskumu číslo: 2003
SP 26 028 0C 04. Technológia výroby
a zariadenie na výrobu modifikovaného
energonosiča. Bratislava December 2003, 84
s. Zodpovedný riešiteľ: ŠOOŠ, Ľ.
[3] Šooš, Ľ. a kol.: Drevný odpad... čo s ním?.
Energetické centrum Bratislava, , EC august
2001, 120 s.
[4] ŠOOŠ, Ľ. a kol.: Komplexný projekt
briketovacej linky. HZ 9/2003, Bratislava,
marec 2003, štyri súčasti, 50/42/45/16 s,
a príslušná výkresová dokumentácia
O AUTOROVI
Doc. Ing. ĽUBOMÍR ŠOOŠ, PhD.
je vysokoškolským učiteľom na Strojníckej
fakulte STU v Bratislave od roku 1989 a od roku
2007 dekan fakulty.
Vo vedeckovýskumnej oblasti sa orientuje
na výskum a inovácie predovšetkým
konštrukčných uzlov obrábacích strojov
a environmentálnej techniky. Doteraz bol
riešiteľom viac ako 55 medzinárodných
a národných výskumných projektov, publikoval
viac ako 70 vedeckých článkov v časopisoch
a zborníkoch, je autorom 9 patentov. Za všetky
práce možno spomenúť najmä monografiu
„Drevný odpad... čo sním ?“. Bol zodpovedným
riešiteľom 5. Rámcového programu Európskej
únie s názvom ERA - Bioenergy strategy.
Je autorom a spoluautorom viacerých
originálnych konštrukcií strojov a zariadení.
Medzi najvýznamnejšie diela možno zaradiť
vretenník sústruhu SBL 500, DUPLO vretenník,
briketovací lis BZ 50-250, dezintegračný stroj
DZ 240, alebo peletovací lis PL 100. Pod jeho
vedením vzniklo 18 projektov briketovacích
a peletovacích liniek.
Druhy vzoriek
Kontakt na autora: [email protected]
Obrázok 7: Sledované hodnoty na vybraných vzorkách fytomasy
48
Download

www .egubrno.cz - PRO